SEZNAM PŘEBÍRANÝCH ODPADŮ Kód
Název druhu odpadu
15 ODPADNÍ OBALY, ABSORPČNÍ ČINIDLA, ČISTÍCÍ TKANINY, FILTRAČNÍ MATERIÁLY 15 01 04 Hliníkové obaly – plechovky od nápojů, hliníková víčka od pochutin 15 01 05 Kompozitní obaly – nápojové kartony 15 01 10* Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo těmito látkami znečištěné
16 ODPADY Z DEMONTÁŽE A ÚDRŽBY VOZIDEL 16 01 03 Pneumatiky 16 01 20 Sklo – autosklo
17 STAVEBNÍ A DEMOLIČNÍ ODPADY 17 01 07 Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků, čisté bez příměsí určené k recyklaci 17 02 01 Dřevo (okna, dveře, zárubně, trámy apod.) 17 02 02 Sklo (sklo ze staveb – okna, světlíky, dveře, výkladní skříně apod.) 17 02 03 Plasty – plastová okna bez skla, plasty ze sanitárního zařízení, plastové trubky, plastové kabely (bez vodiče), bytová jádra, izolace a jiné plastové konstrukce, které jsou součástí staveb apod. 17 03 02 Asfaltové směsi neuvedené pod číslem 17 03 01 – izolace s obsahem asfaltu – IPA, asfaltová lepenka, asfaltobeton 17 04 11 Kabely (s kovovým vodičem), které lze materiálově využít 17 06 04 Izolační materiály – minerální skelná vata, izolace potrubí, znehodnocený polystyren, který nelze materiálově využít apod. 17 08 02 Stavební materiály na bázi sádry (sádrokarton)
20 KOMUNÁLNÍ ODPADY 20 01 01 Papír a lepenka 20 01 02 Sklo 20 01 11 Textilní materiály
Kód Název druhu odpadu 20 01 11* Textilní materiály (znečištěné škodlivinami) 20 01 13* Rozpouštědla 20 01 14* Kyseliny 20 01 17* Fotochemikálie 20 01 19* Pesticidy 20 01 21* Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť 20 01 26* Olej a tuk neuvedený pod číslem 20 01 25 (motorové, převodové oleje apod. od fyzických osob) 20 01 27* Barvy, tiskařské barvy, lepidla a pryskyřice obsahující nebezpečné látky 20 01 29* Detergenty obsahující nebezpečné látky 20 01 33* Baterie a akumulátory (olověné akumulátory, nikl-kadmiové baterie a akumulátory a baterie obsahující rtuť) 20 01 34 Baterie a akumulátory neuvedené pod číslem 20 01 33 – monočlánky 20 01 38 Dřevo – objemově upravený nábytek, dřevěné výrobky, odřezky, dřevotříska, lamino, výrobky na bázi dřeva. Dřevo bude objemově upravené. 20 01 39 Plasty – pěnový polystyren z obalů od výrobků, deskový polystyren, PET lahve 20 01 40 Kovy – kovové nádoby, kovové konstrukce, kovové výrobky a materiály, které lze předat k materiálovému využití, plechovky, kovové vodiče 20 02 01 Biologicky rozložitelný odpad (ze zahrad) – tráva, listí, zelenina, ovoce, keře, kmeny stromů, větve a zbytky rostlin. Vše bude objemově upravené tj. pořezání větví, kmenů na kusy max. 50 cm. 20 02 02 Zemina a kamení (ze zahrad a parků) 20 03 03 Uliční smetky 20 03 07 Objemný odpad – dřevěný nábytek, dřevo, čalouněný nábytek, matrace, peřiny, koberce, plastový nábytek, podlahové krytiny PVC, autosedačky Pozn.: Sortiment odpadů odebíraných na jednotlivých SSO se může lišit v závislosti na rozsahu povolení.
Seminář pro
společnosti nakládajícími se stavebními odpady
SBĚRNÁ STŘEDISKA ODPADU a SHROMAŽĎOVACÍ MÍSTA ODPADU
SBĚRNÁ STŘEDISKA ODPADU a SHROMAŽĎOVACÍ MÍSTA ODPADU
NA ÚZEMÍ MĚSTA BRNA
NA ÚZEMÍ MĚSTA BRNA
SMO – Shromažďovací místo odpadů Na těchto střediscích je odebírán omezený sortiment odpadů a to pouze odpady skupiny 20 (komunální odpady) a odpady katalogového č. 15 01 10 (obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo těmito látkami znečištěné), č. 15 01 04 (hliníkové obaly) a č. 15 01 05 (kompozitní obaly nápojové obaly). Tato střediska nepřijímají odpady od fyzických osob podnikajících, právnických osob a odpad od fyzických osob vzniklý mimo území města Brna. Dále neodebírají všechny odpady skupiny 17 (stavební a demoliční odpad) a skupiny 16 (pneumatiky) od občanů. SSO – Sběrné středisko odpadů Tato střediska jsou větší a vybavenější a přijímají mnohem větší sortiment odpadů. Rovněž v omezené míře přijímají odpady od fyzických osob podnikajících a právnických osob včetně odpadů skupiny 17 (stavební a demoliční odpady) a skupiny 16 (pneumatiky).
Útěchov
Ořešín Kníničky
Jehnice Ivanovice Sever Řečkovice Mokrá Hora
Bystrc Komín
Maloměřice
Královo pole
Obřany Žebětín
Sever
Žabovřesky
Jundrov
Líšeň
Vinohrady Kohoutovice Bosonohy
Střed
Židenice
Nový Lískovec Černovice
Slatina
Bohunice
Starý Lískovec
Jih Tuřany
Chrlice
Ulice Bohunice SSO Ukrajinská Bosonohy SMO Pražská Brno-jih SSO Bratří Žurků SMO Kšírova SSO Košuličova Brno-sever SSO Dusíkova SMO Bieblova SSO Okružní SMO Útěchovská SSO Jana Svobody Brno-střed SSO Plynárenská SMO Jílová -Vídeňská SSO Veveří SSO Vaňkovo nám. Bystrc SSO U ZOO SSO Páteřní Černovice SMO Blatouchova* SMO Húskova * SMO Mírová Chrlice SSO Zámecká Ivanovice SMO Atriová Jehnice SSO Plástky Kohoutovice SMO Žebětínská
Telefon 725 178 216 721 375 724 607 807 683 607 807 509 739 788 460 732 906 591 725 178 218 607 807 493 607 807 752 737 323 398 604 431 296 732 377 828 604 431 359 728 917 099 725 847 683 725 122 778 602 173 308 602 173 308 602 173 308 737 481 722 725 178 220 725 122 779 604 379 021
Ulice Komín SMO Pastviny Líšeň SSO J. Faimonové* SMO Líšeňská Maloměřice, Obřany SMO Slaměníkova Nový Lískovec SSO Oblá Ořešín SMO Drozdí Řečkovice SMO Hapalova Medlánky SSO Rysova Slatina SSO Mikulčická SSO Zemanova -Černozemní SSO Černovičky Starý Lískovec SMO Vltavská SMO Točná Tuřany SSO Malínská SSO Sladovnická Žabovřesky SMO Sochorova SMO Korejská Žebětín SSO Pod Kopcem Židenice SSO Nezamyslova*
Telefon 607 807 362 725 178 223 602 173 308 722 000 807 731 842 687 541 237 257 722 603 326 721 068 131 545 216 475 545 216 475 545 211 475 602 173 308 602 173 308 725 178 222 725 178 221 602 173 308 602 173 308 725 178 219 736 675 849
* označená sběrná střediska nejsou místy zpětného odběru elektrozařízení
SMO – shromažďovací místo – jen občané (odpady skupiny č. 20) a odpadní obaly k. č. 15 01 04, 15 01 05 a 15 01 10. SSO Nezamyslova, SMO Blatouchova a SMO Húskova nepřijímají nebezpečný odpad.
OBSAH
Vybraná legislativa v oblasti nakládání s odpady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 Obecně závazná vyhláška statutárního města Brna č. 14/2007, která stanovuje systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu vznikajícího na území statutárního města Brna . . . 3–4 4. Metodický návod odboru odpadů MŽP pro řízení vzniku stavebních a demoličních odpadů a pro nakládání s nimi . . . . . . . . . 5–15 Evidence a ohlašování odpadů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 Hlášení o produkci a nakládání s odpady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17–18 Žádost o souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .19–20
Vybraná legislativa v oblasti nakládání s odpady Přehled platných právních předpisů k 27. 1. 2010 185/2001 Sb. – Zákon o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 477/2001 Sb., č. 76/2002 Sb., č. 275/2002 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 188/2004 Sb., č. 356/2003 Sb., č. 167/2004 Sb., č. 317/2004 Sb., č. 7/2005 Sb., č. 444/2005 Sb., č. 186/2006 Sb., č. 222/2006 Sb., č. 314/2006 Sb., č. 296/2007 Sb. (účinnost od 1. 1. 2008), č. 25/2008 Sb. (účinnost od 12. 2. 2008), č. 34/2008 Sb. (účinnost od 1. 10. 2008), č. 383/2008 Sb. (účinnost od 1. 1. 2008), č. 9/2009 Sb. (účinnost od 23. 1. 2009), č. 157/2009 Sb. (účinnost od 1. 8. 2009), č. 223/2009 Sb. (účinnost od 28. 12. 2009), č. 227/2009 Sb. (účinnost od 1. 7. 2010), č. 281/2009 Sb. (účinnost od 1. 1. 2011), č. 291/2009 Sb. (účinnost od 1. 10. 2009), č. 297/2009 Sb. (účinnost od 19. 9. 2009), č. 326/2009 Sb. (účinnost od 1. 7. 2009). 383/2001 Sb. – Vyhláška Ministerstva životního prostředí o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších vyhlášky č. 41/2005 Sb. (účinnost od 1. 2. 2005), č. 294/2005 Sb. (účinnost od 5. 8. 2005), č. 353/2005 Sb. (účinnost dnem vyhlášení 15. 9. 2005), č. 351/2008 Sb. (účinnost od 1. 11. 2008), č. 478/2008 Sb. (účinnost od 1. 1. 2009). 381/2001 Sb. – Vyhláška Ministerstva životního prostředí, kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů) ve znění vyhlášky č. 503/2004 Sb. (účinnost dnem 1. 10. 2004), č. 168/2007 Sb. (účinnost dnem 19. 7. 2007), č. 374/2008 Sb. (účinnost dnem 1. 11. 2008). 294/2001 Sb. – Vyhláška Ministerstva životního prostředí o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady ve znění vyhlášky č. 341/2008 Sb. (účinnost dnem 12. 9. 2008). 197/2003 Sb. – Nařízení vlády o Plánu odpadového hospodářství České republiky 376/2001 Sb. – Vyhláška ministerstva životního prostředí a zdravotnictví o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, ve znění vyhlášky č. 502/2004 Sb. 1. října 2004. 374/2008 Sb. – Vyhláška Ministerstva životního prostředí o přepravě odpadů a o změně vyhlášky č. 381/2001 Sb.
Přehled metodických pokynů, návody a sdělení Metodický pokyn č. 3 MŽP pro Zpracování Základního popisu odpadů – Věstník MŽP č. 2/2007 Metodický pokyn č. 4 odboru odpadů MŽP pro řízení vzniku stavebních a demoličních odpadů a pro nakládání s nimi – Věstník MŽP č. 3/2008 Metodický návod odboru odpadů MŽP ke zpracování Plánu odpadového hospodářství původce – firmy Návod odboru životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje pro zpracování Plánu odpadového hospodářství původce odpadů Metodický návod pro plnění povinnosti původců odpadů, stanovenou § 16 odst. 1 písm. j) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, k vykonávání kontroly vlivů nakládání s odpady na zdraví lidí a životní prostředí v souladu se zvláštními právními předpisy a POH ČR, POH kraje a POH původce – Věstník MŽP č. 9/2007
Důležité odkazy www. mzp. cz – Ministerstvo životního prostředí www. mvcr. cz – Ministerstvo vnitra www. sbirka. cz – Sbírka zákonů. www.kr-jihomoravsky.cz – portál Jihomoravského kraje 2
Statutární město Brno
Obecně závazná vyhláška města Brna č. 14/2007, která stanovuje systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu vznikajícího na území statutárního města Brna Zastupitelstvo města Brna schválilo na svém Z5/010. zasedání konaném dne 13. 11. 2007 v souladu s ustanovením § 10 písm. d) a § 84 odst. 2 písm. h) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a § 17 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, tuto obecně závaznou vyhlášku:
ODDÍL I Základní ustanovení 1. článek Předmět a působnost vyhlášky Vyhláška stanovuje systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu vznikajícího na území statutárního města Brna.
ODDÍL II 2. článek Třídění odpadu 2.1 2.1.1. 2.1.2. 2.1.3. 2.1.4.
Komunální odpad se třídí následovně: využitelné složky (např. papír, sklo, PET lahve, textil a biologicky rozložitelný odpad z údržby zeleně), nebezpečné složky (např. léky, použité injekční stříkačky a jehly z domácností, suché baterie, akumulátory, kyseliny, louhy, zbytky barev a ředidel včetně obalů, zářivky, látky neznámého složení a další), objemný odpad je takový komunální odpad, který se svými rozměry nebo charakterem nedá zařadit mezi odpad zbytkový (např. koberce, nábytek a jeho části, tabulové sklo a další), zbytkový odpad je složka komunálního odpadu, která zbývá po vytřídění využitelných složek, nebezpečných složek a objemného odpadu.
3. článek Místa pro odkládání nebo odevzdávání komunálního odpadu 3.1. Místa pro odkládání nebo odevzdávání komunálního odpadu jsou: 3.1.1. sběrné nádoby pro využitelné složky komunálního odpadu, které jsou k tomuto účelu určeny a označeny: 3.1.1.1. na sběrných stanovištích umístěných na veřejných prostranstvích: – sklo, – papír, – PET lahve, – textil, 3.1.1.2. sběrné nádoby ve sběrných dvorech odpadů, kde je třídění zajištěno nejméně na tyto složky: – kovy, papír, plasty (pěnový polystyrén), PET lahve, textil a biologicky rozložitelný odpad z údržby zeleně (ve vybraných sběrných dvorech), – odpad spalitelný (energetické využití), 3.1.1.3. výkupny provozované oprávněnými osobami, 3.1.2. sběrné nádoby pro nebezpečné složky komunálního odpadu v rámci mobilního sběru a ve sběrných dvorech odpadů, 3.1.3. sběrné nádoby pro objemný odpad, které jsou umístěny ve sběrných dvorech odpadů, případně na stanovištích velkoobjemových kontejnerů určených městskou částí ve sběrových dnech, 3.1.4. sběrné nádoby pro zbytkový odpad objemu 60, 110, 120, 140, 240 a 1 100 litrů, 3.1.5. lékárny pro odložení nepoužitých léčiv, specializované obchody a veřejné budovy, pokud je v nich organizován sběr určených složek komunálního odpadu. 3
ODDÍL III 4.1. 4.2.
4.článek Závěrečná a zrušovací ustanovení Dnem účinnosti této vyhlášky se zrušuje obecně závazná vyhláška statutárního města Brna č. 6/2005, o nakládání s komunálním a stavebním odpadem na území statutárního města Brna. Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni vyhlášení.
Roman Onderka primátor města Brna Barbora Javorová 1. náměstkyně primátora města Brna Datum vyvěšení: 17. 12. 2007 snětí: 3. 1. 2008 účinnosti: 1. 1. 2008
4
4. Metodický návod (březen 2008) odboru odpadů MŽP pro řízení vzniku stavebních a demoličních odpadů a pro nakládání s nimi Obsah 1. 1.1 1.2 1.3 2. 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 3.
Úvod Oblast použití Právní předpisy, ze kterých návod vychází Používané pojmy Doporučené postupy pro přípravu a provádění stavby ve vztahu k řízení předcházení vzniku, vzniku, využívání stavebních a demoličních odpadů a k nakládání s nimi Příprava stavby Provádění stavby Předcházení vzniku a nakládání se stavebními a demoličními odpady Doporučení pro nakládání s odpadem azbestu Přejímka stavebních a demoličních odpadů do recyklačních zařízení Závěr
Přílohy Příloha č. 1 – Seznam odpadů, které jsou považovány za stavební a demoliční odpady vhodné k úpravě (recyklaci); seznam odpadů, které jsou podmíněně vyloučeny z úpravy (recyklace) a odpadů, které jsou vyloučeny z přijímání do zařízení k úpravě (recyklaci) Příloha č. 2 – Shrnutí zásad při nakládání s odpady obsahující azbest Příloha č. 3 – Přehled stavebních materiálů s obsahem azbestu, které byly v ČR v minulosti vyráběny Příloha č. 4 – Doporučený obsah zápisu (protokolu) o prohlídce stavby
1. Úvod Metodický návod naplňuje usnesení vlády ČR č. 18/2005 ze dne 5. 1. 2005, opatření č. 1.3, k provedení nařízení vlády č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství České republiky, a o spoluúčasti jednotlivých ministerstvech na jejich plnění a je vydáván s cílem • omezit množství nebezpečných odpadů vznikajících při zřizování staveb, jejich údržbě, změnách dokončených staveb (stavební úpravy, přístavby a nástavby) a odstraňování staveb (dále jen „stavební a demoliční odpady“), • sjednotit postup přiřazování kategorie odpadu (nebezpečný nebo ostatní odpad) u vznikajících stavebních a demoličních odpadů v souladu s § 6 zákona o odpadech a jeho prováděcími předpisy /1/, • zabezpečit přednostní využívání stavebních a demoličních odpadů a jednotně vymezit podmínky pro přejímku odpadů do zařízení k jejich využívání, • minimalizovat riziko při nakládání se stavebními a demoličními odpady. Jednou ze základních povinností stanovených osobám odpovídajícím za přípravu a provádění staveb podle stavebního zákona /2/ je ochrana životního prostředí a zdraví lidí, která je mimo jiné vázána na předcházení vzniku a řádné nakládání s odpady vznikajícími při stavebních činnostech souvisejících s uskutečňováním nových staveb a zejména se změnami dokončených staveb a odstraňováním staveb. Odpady, vznikající při uskutečňování, údržbě, rekonstrukcích a odstraňování staveb, nazývané v souladu s názvem podskupiny odpadů v Katalogu odpadů jako „stavební a demoliční odpady“, mohou být při vhodném řízení jejich vzniku a stanoveném nakládání s nimi významným zdrojem úspor primárních surovin. Předmětem tohoto Metodického návodu jsou doporučené postupy, které, pokud budou při přípravě dokumentace staveb a jejich provádění odpovědnými osobami (projektantem, autorizovaným inspektorem, stavebníkem, stavbyvedoucím, stavebním dozorem apod.) dodržovány, směřují k vysoké úrovni ochrany zdraví lidí při nakládání s odpady a ke snížení rizika znečišťování nebo ohrožení životního prostředí.
5
1.1 Oblast použití Metodický návod je určen osobám, které řídí a vykonávají činnosti při přípravě a provádění stavby (stavebník, stavební dozor, projektant, stavbyvedoucí apod.) /2/ a odpovídají za soulad těchto činností s požadavky obecně závazných právních předpisů včetně zákona o odpadech /1/. Metodický návod je určen rovněž pracovníkům orgánů veřejné správy v odpadovém hospodářství, osobám pověřeným k hodnocení nebezpečných vlastností odpadu a všem osobám, kterým při jejich činnostech vznikají stavební a demoliční odpady. Metodický návod je zaměřen zejména na problematiku vzniku odpadů z údržby, změn dokončených staveb a odstraňování staveb budov a staveb dopravní infrastruktury provedených zejména z cihelného zdiva, betonových a železobetonových konstrukcí, živičných materiálů (bez příměsí dehtu), kamene, štěrkopísků a dalších obdobných materiálů. Jen omezeně je možné metodický návod využít pro dřevostavby a stavby z jiných rostlinných materiálů. Využití návodu je doporučeno zejména pro: • přípravu dokumentace staveb, pro provádění staveb a zejména pro provádění jejich údržby (oprav), změn dokončených staveb (stavebních úprav, přístaveb a nástaveb) a odstraňování (bourání, demolice), • vydávání stanovisek správních orgánů ochrany životního prostředí pro potřeby stavebních úřadů, • hodnocení nebezpečných vlastností stavebních a demoličních odpadů pověřenými osobami (včetně vzorkování odpadů k tomuto účelu), • dalších činnostech spojených se vznikem staveb. a demoličních odpadů a nakládáním s nimi.
/1/ /1.1/ /1.2/
/1.3/ /1.4/ /1.5/ /1.6/ /2/ /2.1/ /2.2/ /2.3/ /2.4/ /2.5/ /3/ /3.1/
1.2 Právní předpisy, ze kterých návod vychází Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a právní předpisy vydané k jeho provedení. Vyhláška Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zdravotnictví č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Nařízení vlády č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství České republiky. Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 384/2001 Sb., o nakládání s PCB. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu. Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb. Zákon č. 360/1992 Sb., výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č.455/1991 Sb. o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění pozdějších předpisů.
/4/
Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů.
/5/ /5.1/
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 394/2006 Sb., kterou se stanoví práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu a postup při určení ojedinělé a krátkodobé expozice těchto prací.
/5.2/
6
/6/
Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovně-právní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci).
/7/
Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
/8/
Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
/9/
Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 221/2004 Sb., kterou se stanoví seznamy nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických přípravků, jejichž uvádění na trh je zakázáno nebo jejich uvádění na trh, do oběhu nebo používání je omezeno.
/9.1/
/10/
ČSN EN 14899 Charakterizace odpadů – Vzorkování odpadů – Zásady přípravy programu vzorkování a jeho použití.
/11/
Metodický pokyn MŽP pro Zpracování Základního popisu odpadů, Věstník Ministerstva životního prostředí, únor 2007, ročník XVII, částka 2.
/12/
Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů.
/13/
Zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
1.3 Používané pojmy Stavební a demoliční odpad – odpad vznikající při zřizování staveb, jejich údržbě, při změnách dokončených staveb a odstraňování staveb zařazovaný do skupiny 17 Katalogu odpadů /1.2/ (zejména vytěžené zeminy, stavební výrobky a materiály); výběr nejběžnějších druhů těchto odpadů je uveden v příloze č. 1 tohoto návodu. Stavby dopravní infrastruktury – stavby pozemních komunikací, drah, vodních cest, letišť apod. a s nimi související zařízení /2/. Využívání odpadu – činnosti uvedené v příloze č. 3 k zákonu o odpadech /1/; pro potřeby tohoto metodického návodu se jedná zejména o materiálové využívání odpadů – náhradu prvotních surovin stavebními a demoličními odpady nebo využití látkových vlastností těchto odpadů k původnímu účelu nebo k jiným účelům, s výjimkou bezprostředního získání energie. Zejména se jedná o způsob uvedený v příloze č. 3 k zákonu o odpadech /1/ pod kódem R 5 – Recyklace/ znovu-získání ostatních anorganických materiálů. Opětovné použití – využití částí stavebních výrobků a stavebních výrobků odnímaných z původního místa ve stavbě při údržbě stavby, změnách dokončených staveb a odstraňování staveb k původnímu účelu (umístěním do stavby v případě, že odpovídají požadavkům na stavební výrobky) bez recyklace; v tomto případě se tyto věci nestávají odpady; u výkopových zemin je jejich opětovné použití bez dalších podmínek vázáno pouze na stavbu, kde zeminy vznikly. Úprava odpadů – každá činnost, která vede ke změně chemických, biologických nebo fyzikálních vlastností odpadů (včetně jejich třídění) za účelem umožnění nebo usnadnění jejich dopravy, využití, odstraňování nebo za účelem snížení jejich nebezpečných vlastností /1/. U stavebního a demoličního odpadu se jedná zejména o úpravu velikosti jeho složek (drcení) a třídění (fyzikální úprava) včetně vytřídění kovů (např. armovací železo). Recyklát ze stavebního a demoličního odpadu – materiálový výstup z úpravy stavebního a demoličního odpadu spočívající ve změně granulometrie a jeho roztřídění na velikostní frakce v zařízeních k tomu určených (recyklačních linkách), který může být uváděn na trh jako výrobek v souladu se zvláštními právními předpisy /3/, /3.1/ nebo využit jako upravený odpad na povrchu terénu v souladu se zákonem o odpadech /1/ a vyhláškou č. 294/2005 Sb. /1.4/. Stavebník – osoba, která pro sebe žádá vydání stavebního povolení nebo ohlašuje provedení stavby, terénní úpravy nebo zařízení, jakož i její právní nástupce, a dále osoba, která stavbu, terénní úpravu nebo zařízení provádí, pokud nejde o stavebního podnikatele realizujícího stavbu v rámci své podnikatelské činnosti; stavebníkem se rozumí též investor a objednatel stavby /2/. Stavební podnikatel – osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací /2/ jako předmětu své činnosti podle živnostenského zákona /2.5/. Stavební dozor – odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí vykonávaný osobou, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru nebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb /2/. 7
Projektant – fyz. osoba oprávněná k vybraným činnostem podle zvláštního práv. předpisu /2.4/. Stavbyvedoucí – osoba, která zabezpečuje odborné vedení provádění stavby a má pro tuto činnost oprávnění podle zvláštního právního předpisu /2/, /2.4/. Pověřená osoba – právnická osoba nebo fyzická osoba pověřená Ministerstvem životního prostředí nebo Ministerstvem zdravotnictví k hodnocení příslušných nebezpečných vlastností odpadů /1/. Pověřená osoba je také osobou oprávněnou k odběru vzorků odpadu pro hodnocení jeho nebezpečných vlastností /1.1/. Vymezené části stavby – části stavby vymezené při prohlídce stavby před její údržbou, změnou nebo odstraněním, vyhodnocené jako podezřelé z přítomnosti škodlivin, které byly při prohlídce stavby určeny k odnětí ze stavby ve zvláštním režimu, zabezpečujícím vysokou úroveň ochrany zdraví lidí a minimalizaci možnosti rozšíření škodlivin do životního prostředí v souladu se zvláštními právními předpisy /1/, /4/.
2. Doporučené postupy pro přípravu a provádění stavby ve vztahu k řízení předcházení vzniku, vzniku, využívání stavebních a demoličních odpadů a k nakládání s nimi 2.1 Příprava stavby Odstranění Podle § 128 odst. 4 stavebního zákona /2/ odpovídá vlastník stavby za to, že odstranění stavby bude provedeno stavebním podnikatelem. Stavbu, která k uskutečnění nevyžaduje stavební povolení, může její vlastník odstranit svépomocí, pokud zajistí provádění stavebního dozoru. U staveb, v nichž je přítomen azbest, zajistí provádění dozoru osobou, která má oprávnění pro odborné vedení provádění stavby podle zvláštního právního předpisu /2.4/. U všech druhů staveb, na které se vztahuje povinnost zpracovat dokumentaci bouracích prací k jejich odstranění (§ 128 odst. 1 stavebního zákona /2/) se doporučuje provést důkladnou prohlídku všech prostor dotčeného objektu a jeho okolí. Doporučuje se, aby prohlídku stavby provedla skupina osob tvořená stavebníkem, projektantem a osobou pově-řenou k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů. Jako účelné je doporučeno doplnit skupinu o zástupce dodavatele stavby (např. budoucího stavbyvedoucího). V případě odstraňování stavby, která k uskutečnění záměru vyžaduje ohlášení stavebnímu úřadu podle ustanovení § 104 odst.2 písm.f)-p) stavebního zákona /2/ nebo stavby, která k uskutečnění záměru nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu podle ustanovení § 103 stavebního zákona /2/ se doporučuje provést prohlídku přiměřeně, tzn. že prohlídku uskuteční osoba, která bude provádět při odstranění stavby stavební dozor. Před prohlídkou stavby se doporučuje seznámit se: • s doklady o souladu existence stavby s požadavky stavebního zákona a o shodě skutečného užívání stavby s účelem, s nímž byla stavba zřízena. Jedná se zejména o následující doklady: dokumentace stavby ověřené stavebním úřadem při postupech podle stavebního zákona (ohlášení stavby, stavební povolení, povolení k užívání stavby, změny v užívání stavby apod.), výpis z katastru nemovitostí, atd.; • s informacemi o historii objektu (stavby) – v písemné podobě nebo rozhovory s pamětníky. Jedná se zejména o informace o změnách užívání stavby, změny technologií užívaných v objektu, havárie (požáry), důsledky válečných událostí, přestavby a opravy, které by měly být vždy alespoň rámcově datovány; • s činnostmi uskutečňovanými v dotčené stavbě v minulosti dávné i nedávné, se zaměřením zejména na suroviny, výrobky a odpady, s nimiž bylo v objektu nakládáno, na druhy nebezpečných chemických látek a přípravků a na místa, kde bylo s dotčenými věcmi nakládáno včetně míst jejich skladování; • se způsobem vytápění budovy (lokální vytápění, způsob odvodu spalin, identifikace stavebních konstrukcí, které byly ve styku se spalinami), s druhem paliv spalovaných ve zdrojích tepla, způsobem manipulace s palivy a způsobem a místem jejich skladování; • se způsobem odvodu odpadních vod a s jejich kvalitou, s umístěním předčisticích zařízení odpadních vod v budově (umístění sedimentačních jímek, odlučovačů olejů a benzínu, odlučovačů tuků a čistíren odpadních vod) a trasováním a materiály použitými pro zřízení kanalizace, umístění bezodtokých jímek apod.; • s ostatními zdroji znečišťování ovzduší a předčisticími zařízeními zajišťujícími plnění emisních limitů z těchto zdrojů i ze spalovacích zdrojů; • se zdroji vody v objektu (studny, materiál vodovodních potrubí s důrazem na olovo nebo azbest) a se zásobníky a zařízením na úpravu vody; • s výsledky ekologických auditů, pokud byl dotčený objekt jejich předmětem. 8
Při prohlídce stavby se doporučuje • zaměřit se na ověření tloušťky příček a podhledů a době jejich zabudování do stavby (pomůcka pro identifikaci stavebních materiálů obsahujících azbest, viz příloha č. 3 tohoto návodu); • jednoznačně identifikovat nosné prvky a překontrolovat jejich rozměry a provedení. Při přípravě složitější dokumentace bouracích prací k odstranění stavby nebo jejích částí se musí správně odhadnout skutečné působení sil na konstrukci stavby. Ačkoliv je projektová dokumentace (pokud je k dispozici) užitečnou pomůckou, skutečné provedení stavby ji nemusí zcela odpovídat. Účelem prohlídky stavby je určení vymezených částí stavby, které se stanou po odnětí ze stavby nebezpečnými odpady nebo mohou být zdrojem vzniku nebezpečných odpadů. Vymezené části stavby, pokud je to z důvodu statické bezpečnosti stavby možné, budou v dokumentaci určeny k odstranění ze stavby odděleně. Tím se zabrání míšení odpadů kategorie ostatní a kategorie nebezpečný. Zvláštní pozornost je nutno věnovat určení vymezených částí stavby obsahujících azbest. U těchto vymezených částí stavby je doporučeno, aby v dokumentaci odstranění stavby byly stanoveny podmínky a postupy nakládání s odpady s azbestem konkrétně v souladu se zvláštními právními předpisy – blíže viz kapitola 2.4 tohoto návodu. Prohlídku stavby se doporučuje dokumentovat zápisem (protokolem), který je jedním z podkladů pro zpracování dokumentace odstranění stavby. Zápis (protokol) z prohlídky stavby je doporučeno doprovodit fotodokumentací. Vymezené části stavby se doporučuje před zahájením stavebních prací zřetelně označit. V případě pochybností se doporučuje odebrat při prohlídce nebo následně před zahájením stavebních prací vzorky stavebních materiálů (budoucích odpadů) z vymezených částí stavby. Odběr vzorků stavebních materiálů metodou vzorkování s úsudkem (tendenční vzorkování) z vymezených částí stavby, u nichž se předpokládá, že se stanou odpady, musí být dokumentován a proveden v souladu s požadavky vyhlášky č. 376/2001 Sb. /1.1/. Výsledky zkoušek odebraných vzorků z vymezených částí stavby jsou jedním z podkladů pro zpracování dokumentace odstranění stavby a podkladem pro zařazení případně vzniklých odpadů do příslušné kategorie (ostatní odpad nebo nebezpečný odpad) a zpracování základního popisu odpadu. Změna dokončené stavby, údržba stavby Při přípravě prací, které v rámci změny dokončené stavby nebo údržby stavby vyžadují odstranění některých částí stavby, se prohlídka stavby a zápis (protokol) o ní provádějí obdobně jako v případě přípravy odstranění stavby jako celku. Prohlídka stavby by měla být zaměřena zejména na identifikaci přítomnosti stavebních materiálů s nebezpečnými látkami a materiálů s obsahem azbestu ve stavbě. Stavby dopravní infrastruktury Při přípravě odstraňování stavby, změny dokončené stavby nebo její údržby staveb dopravní infrastruktury se doporučuje při odběrech vzorků ze stavby využívat mimo metody vzorkování s úsudkem též metodu systematického vzorkování. Za dostatečné pro ověření průměrné kvality budoucího odpadu vzniklého odstraňováním liniových staveb je považován krok 1000 m pro odběr jednoho reprezentativního vzorku ze stavby. Tento postup je doporučen v případě, že provozováním stavby nedošlo v určeném úseku k mimořádnému bodovému znečištění, např. v důsledku havárie. Dílčí vzorky odebírané pro přípravu reprezentativního vzorku z příslušného úseku stavby by měly být v místě odběru vzorku odebírány s četností min. 1 dílčí vzorek na 1 m2 průřezu stavby kolmého na linii stavby v daném místě. Nejméně dvě třetiny dílčích vzorků by měly být odebrány z míst více jak 0,5 m pod povrchem odstraňované stavby (pokud to provedení stavby umožňuje). Je doporučeno odebírat vzorky rovnoměrně (systematicky) po celém dotčeném úseku stavby. Shrnutí V souladu s § 128 odst.1 stavebního zákona /2/ ohlašuje odstranění stavby její vlastník stavebnímu úřadu podáním na formuláři, jehož náležitosti jsou stanoveny příloze č. 7 k vyhlášce č. 526/2006 Sb. /2.1/. Mezi přílohy, které se připojují k tomuto ohlášení, náleží mimo jiné u vybraných staveb dokumentace bouracích prací, popř. nezbytné výkresy úprav pozemku po odstranění stavby a závazná stanoviska dotčených orgánů k odstranění stavby, pokud jsou zvláštním zákonem vyžadována - viz bod 2. a 6. části B přílohy č. 7 k vyhlášce /2.1/. I v případě změn dokončených staveb podává stavebník žádost o stavební povolení stavebnímu úřadu na formuláři, jehož náležitosti jsou stanoveny v příloze č. 2 k vyhlášce /2.1/ a mezi přílohy, které se připojují k této žádosti, náleží mimo jiné projektová dokumentace stavby zpracovaná autorizovanou osobou v rozsahu vyhlášky č. 499/2006 Sb. /2.3/ a závazná stanoviska dotčených orgánů, pokud jsou zvláštním zákonem vyžadována. Rovněž pro ohlášení staveb dle ust. § 104 odst.2 písm. a) až d) stavebního zákona /2/ včetně jejich změn, je pro jejich ohlášení předepsán formulář, a to v příloze č.1 k vyhlášce /2.1/. Pokud mohou být ohlašovanou stavbou dotčeny veřejné zájmy chráněné zvláštními předpisy, tak stavebník k ohlášení dokládá závazná stanoviska dotčených orgánů s provedením stavby. Zákon o odpadech /1/, v postavení zvláštního 9
zákona ke stavebnímu zákonu /2/, stanovuje obecním úřadům obcí s rozšířenou působností podle § 79 odst. 4 písm. b) povinnost vydávat vyjádření zejména v územním a stavebním řízení z hlediska nakládání s odpady. Doporučuje se obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, v rámci vydávání vyjádření podle § 79 odst. 4 písm. b) zákona o odpadech /1/, požadovat od žadatelů záznam (protokol) o prohlídce stavby a na základě tohoto záznamu (protokolu) stanovit podmínky k nakládání se vzniklými stavebními a demoličními odpady. Tyto podmínky pro nakládání s odpady stanovovat vždy pro každou stavbu včetně podmínek nakládání s odpadní výkopovou zeminou. Doporučené obsahové náležitosti záznamu (protokolu) o prohlídce stavby jsou stanoveny v příloze č. 4 tohoto návodu. V případě, že příslušný záznam (protokol) o prohlídce stavby nebude součástí dokumentace stavby, je možné se oprávněně domnívat, že v průběhu stavebních činností při údržbě, změně dokončené stavby nebo odstranění stavby nebudou naplněny povinnosti původce odpadů podle § 12 odst. 5 („míšení nebezpečných odpadů navzájem nebo s ostatními je zakázáno“) a podle § 16 odst.1 písm. e) zákona o odpadech (shromažďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií) /1/. Ke sjednocení postupu pověřených osob při prohlídce staveb určených k údržbě, změně dokončené stavby nebo odstranění stavby a pro hodnocení nebezpečných vlastností stavebních a demoličních odpadů při vydávání osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností těchto odpadů byly upraveny požadavky na obsah příslušných školení pověřených osob. 2.2 Provádění odstranění stavby nebo jejich částí Při odstraňování stavby nebo jejich částí v rámci změny dokončené stavby nebo údržby stavby je nutné postupně odstraňovat vymezené části stavby a ty části stavby, které je v rámci základního materiálu stavby možno považovat za příměsi komplikující recyklaci stavební suti a u nichž je to technologicky a ekonomicky možné (např. výplně otvorů, kovové a dřevěné střešní konstrukce, podlahové krytiny a konstrukce z kovu, plastů nebo dřeva, klempířské doplňky, rozvody médií, technologické zázemí staveb – rozvaděče, transformátory, výměníky, vzduchotechnická zařízení, výtahy apod.). S těmito věcmi je nutné nakládat samostatně jako se specifickými druhy stavebních odpadů. Prioritně je doporučeno zvažovat a hledat možnosti využití použitých stavebních výrobků vznikajících při odstraňování stavby nebo jejich částí v rámci změny dokončené stavby nebo údržby stavby přímo v místě jejich vzniku (v rámci stavby). Podmínkou je, že použité stavební výrobky jsou pro další použití v místě stavby bezpečné – např. nejsou znečištěny škodlivinami. Tento postup je vyloučen u použitých stavebních výrobků obsahujících azbest. Stavební výrobky, které byly použity při stavbě se nestávají odpadem v případě, že jsou ze stavby odnímány a následně v místě stavby nebo na jiné stavbě použity opět jako stavební výrobky k původnímu účelu (např. očištěné cihly, panely, nosníky) -nenaplňují definici odpadu uvedenou v § 3 zákona o odpadech /1/. V takovém případě nejsou podřízeny zákonu o odpadech /1/ a jejich užívání je řízeno zvláštními právními předpisy /3/, /7/. Odpady vznikající ze základních minerálních stavebních materiálů (např. betonové a železobetonové konstrukce, tvárnice, cihly) je doporučeno, v případě, že je není možné využít jako celek k jejich původnímu účelu (cihly, železobetonové nosníky apod.), využívat nebo odstraňovat až po jejich úpravě (drcení, třídění) v zařízeních k tomu určených (recyklačních linkách). Pokud u dřevěných částí staveb není možné jejich materiálové využití (např. opětovné využití trámů, dřevo jako surovina pro výrobu dřevotřískových desek) doporučuje se jejich energetické využití (např. v podobě paliva) v souladu se zákonem o odpadech /1/ a zákonem o ochraně ovzduší /12/ nebo odstranění spálením v příslušném zařízení k odstraňování odpadů. Palivem se nemohou stát dřevěné prvky stavby, které jsou povrchově upraveny nátěrem (např. rámy oken) nebo upraveny chemickými přípravky (např. železniční pražce, krovy). Odstraňování odpadů organického původu ukládáním na skládky je právní úpravou významně omezeno. 2.3 Předcházení vzniku a nakládání se stavebními a demoličními odpady Pokud není možné využívat jednotlivé konstrukční celky staveb opětovně k původnímu účelu, doporučuje se (s výjimkou odpadů podskupiny 17 05 00 – Zemina vytěžená, kategorie „O“ /1.2/) odpad mechanicky (fyzikálně) upravit na recyklát a ten dále využít, buď jako stavební výrobek v souladu se zvláštními právními předpisy /3/, /3.1/, nebo materiálově využít jako upravený stavební odpad v místě k tomu určenému, např. k uzavírání a rekultivacím skládek, k zavážení vytěžených povrchových dolů, lomů a pískoven nebo k terénním úpravám, rekultivacím a jiným úpravám povrchu lidskou činností postižených pozemků v souladu s požadavky § 12, § 13 a § 14 vyhlášky č. 294/2005 Sb. /1.4/. Stavební a demoliční odpady neupravené do podoby recyklátu nelze využívat na povrchu terénu (s výjimkou odpadů podskupiny 17 05 00 – Zemina vytěžená, kategorie „O“ /1.2/), protože u neupravených stavebních a demoličních odpadů nelze obecně prokázat obsah škodlivin ve vodném výluhu ani v sušině a tedy je nelze neupravené využívat na povrchu terénu v souladu s vyhláškou č. 294/2005 Sb. /1.4/. Neupravené stavební a demoliční odpady kategorie ostatní odpad je možné v souladu s § 3 odst. 2 písm. b) vyhlášky č. 294/2005 Sb. /1.4/, pouze ukládat na skládky jako odpad, který nelze hodnotit na základě jeho vyluhovatelnosti, tj. na skládky kategorie S – OO3. 10
Odpad podskupiny 17 05 00 – Zemina vytěžená, kategorie ostatní odpad /1.2/ lze mimo místo vzniku (stavbu) využívat na povrchu terénu v místech k tomu určených, např. k uzavírání a rekultivacím skládek, k zavážení vytěžených povrchových dolů, lomů a pískoven nebo k terénním úpravám, rekultivacím a jiným úpravám povrchu lidskou činností postižených pozemků v souladu s § 12, § 13 a § 14 vyhlášky č. 294/2005 Sb. /1.4/. Vhodnou výkopovou zeminu lze též využívat na povrchu terénu v zařízeních provozovaných v souladu s ustanovením § 14 odst. 2 zákona o odpadech /1/ pouze v pří-padě, že její využití v tomto zařízení (např. terénní úprava) bude povoleno rozhodnutím příslušného stavebního úřadu /2/, ve kterém bude stanovena podmínka pro možnost využití vhodné výkopové zeminy, odpadu stanoveného katalogového čísla, v souladu s požadavky zákona o odpadech /1/ a jeho prováděcích právních předpisů /1.2/, /1.3/, /1.4/. V rámci naplňování jednoho z cílů Plánu odpadového hospodářství ČR, stanoveného v nařízení vlády č. 197/2003 Sb. /1.5/ v bodě 3.6 „Podíl recyklovaných odpadů – zvýšit využívání odpadů s upřednostněním recyklace na 55 % všech vznikajících odpadů do roku 2012“ a v písmenu d) „podporovat rozvoj trhu s recyklovanými výrobky, ….“ se doporučuje projektantům při zpracování projektů staveb upřednostňovat využívání vhodných stavebních a demoličních odpadů (v souladu se stanovenými požadavky na využívání odpadů na povrchu terénu /1.4/) a výrobků z nich vyrobených, včetně recyklátu, splňujících požadavky na výrobky /3/, /3.1/ . V tomto směru se doporučuje zaměřit pozornost na tuto problematiku i dotčeným správním úřadům podílejícím se na stavebním řízení. 2.4. Doporučení pro nakládání s odpadem azbestu Uvádění na trh, do oběhu nebo používání vláknitého azbestu a výrobků ho obsahujících je obecně zakázáno. Stavební výrobky obsahující azbest a zabudované do staveb je možno používat až do doby jejich odstranění nebo ukončení jejich životnosti a podle dalších požadavků stanovených ve vyhlášce č. 221/2004 Sb. /8.1/. Při prohlídce stavby je mimo jiné nutné identifikovat části stavby obsahující azbest a v případě, že je stavba obsahuje postupovat (je to povinnost vlastníka stavby) v souladu s ustanovením § 128 stavebního zákona /2/ a odstranit je ze stavby pod dozorem osoby, která má oprávnění pro odborné vedení provádění stavby podle zvláštního právního před-pisu /2.4/ a podle zvláštních právních předpisů /1/, /1.4/, /4/, /5/, /5.1/. Při nakládání s odpady azbestu a s odpady, které azbest obsahují, je nutné postupovat v souladu s § 35 zákona o odpadech /1/. Při jejich ukládání na skládky je nutné postupovat v souladu s § 7 vyhlášky č. 294/2005 Sb. /1.4/. Uložení odpadu s azbestem na příslušnou skládku je obvyklým způsobem odstranění tohoto druhu odpadu - viz příloha č. 2 tohoto návodu. Práce s azbestem (včetně údržby stavby, změn dokončených staveb a odstraňování staveb) je nutné ohlašovat nejpozději 30 dní před jejich zahájením místně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví - tj. krajské hygienické stanici podle § 41 zákona č. 258/2000 Sb. /5/. Náležitosti takového hlášení jsou stanoveny v § 5 vyhlášky č. 432/2003 Sb. /5.1/. Požadavky na ochranu zdraví lidí při nakládání s azbestem, včetně odpadů obsahujících azbest, jsou obsaženy v § 21 nařízení vlády č. 178/2001 Sb. /4/ (požadavky na kontrolované pásmo jsou uvedeny v § 17 odst. 7 tohoto nařízení). Vyhláška č. 394/2006 Sb. /5.2/ stanovuje práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu a postup při určení ojedinělé a krátkodobé expozice těchto prací. Shrnutí zásad při nakládání s odpady obsahující azbest je uvedeno v příloze č. 2 tohoto návodu. Přehled stavebních výrobků s obsahem asbestu, které byly v ČR vyráběny, je uveden v příloze č. 3 tohoto návodu. 2.5 Přejímka stavebních a demoličních odpadů do recyklačních zařízení V souladu s § 4 odst. 3 a přílohou č. 2 vyhlášky č. 383/2001 Sb. /1.3/, musí dodavatel odpadu (vlastník odpadu) poskytnout osobě oprávněné k provozování příslušného recyklačního nebo jiného zařízení určeného k nakládání s odpady základní popis odpadu (stanovené informace a doklady o kvalitě odpadu), a to v případě jednorázové nebo první z řady opakovaných dodávek v jednom kalendářním roce. Opakované dodávky v případě stavebních a demoličních odpadů se vztahují na dodávky z jedné konkrétní stavby, kde odpad vzniká. V případě dodávky směsného stavebního a demoličního odpadu (např. směs zlomků cihel, betonu, omítky), deklarovaného jako odpad kategorie ostatní odpad, je jedním z dokladů o kvalitě přijímaného odpadu jako součást základního popisu odpadu (zpracovaného v souladu s metodickým pokynem MŽP pro Zpracování Základního popisu odpadů /11/) osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu pověřenou osobou, nebo • čestné prohlášení původce odpadu doložené odkazem na zápis, nebo kopie zápisu, z prohlídky stavby před rekonstrukcí nebo odstraněním (viz kapitola 2.1 tohoto návodu), že stavební a demoliční odpady z konkrétní stavby nejsou na základě prohlídky stavby odpadem nebezpečným, nebo • čestné prohlášení nepodnikající fyzické osoby, že stavební a demoliční odpady z konkrétní stavby nejsou znečištěny žádnými látkami způsobujícími jejich nebezpečnost (nebezpečné chemické látky) a neobsahují azbest. 11
V příloze č. 1 tohoto návodu jsou uvedeny seznamy stavebních a demoličních odpadů, které jsou: • vhodné k úpravě recyklací, • vyloučeny z přijímání do zařízení k recyklaci odpadů, ve kterých není součástí recyklace i oddělení a oddělené odstranění nebezpečných druhů odpadů, • vyloučeny z přijímání do všech zařízení k recyklaci stavebních a demoličních odpadů. 3. Závěr Orgánům státní správy v oblasti odpadového hospodářství se v rámci jejich působnosti doporučuje: – vytvářet podmínky umožňující a podporující využívání prokazatelně vhodně upravených stavebních a demoličních odpadů v souladu s příslušnými právními předpisy, – usměrňovat původce odpadů a oprávněné osoby s cílem prosazovat do praxe hierarchii nakládání se stavebními a de-moličními odpady v souladu s požadavky zákona o odpadech /1/, – spolupracovat se stavebními úřady ve smyslu sjednocení přístupů k problematice nakládání se stavebními a demoličními odpady a aktivně se zúčastňovat postupů a řízeních vedených stavebními úřady podle stavebního zákona /2/, – v rámci kontrolní činnosti zamezit využívání neupravených stavebních a demoličních odpadů k úpravě terénu nebo rekultivacím a nakládání s nimi mimo zařízení k nakládání s odpady. Ministerstvo životního prostředí, vědomo si požadavku na dosažení co nejvyšší shodnosti postupů směřujících k předcházení vzniku odpadů, k materiálovému využívání odpadů a k vysoké úrovni ochrany zdraví lidí při nakládání s odpady a ke snížení rizika znečišťování nebo ohrožení životního prostředí, vydává tento metodický návod. Jeho vydáním končí platnost Metodického pokynu k nakládání s odpady ze stavební výroby a s odpady z rekonstrukcí a odstraňování staveb, který byl zveřejněn ve Věstníku Ministerstva životního prostředí, ročník XIII, částka 9 v září 2003 a vycházel z právní úpravy (např. stavební zákon), která od doby vydání pokynu doznala změn.
Příloha č. 1 Seznam odpadů 1. Odpady, které jsou považovány za stavební a demoliční odpady vhodné k úpravě (recyklaci): 17 01 01 Beton 17 01 02 Cihly 17 01 03 Tašky a keramické výrobky 17 01 07 Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků neuvedené pod číslem 17 01 06 17 02 02 Sklo 17 03 02 Asfaltové směsi neuvedené pod číslem 17 03 01 17 05 04 Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03 17 05 08 Štěrk ze železničního svršku neuvedený pod číslem 17 05 07 17 08 02 Stavební materiály na bázi sádry neuvedené pod číslem 17 08 01 17 09 04 Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly 17 09 01, 17 09 02 a 17 09 03 2. Odpady, které jsou podmíněně vyloučeny z úpravy (recyklace): Podmíněně vyloučeny z recyklace jsou odpady obsahující nebezpečné látky (složky). Jejich přijetí do zařízení je možné pouze v případě, že součástí jejich úpravy v zařízení je i oddělení a odstranění nebezpečných látek (složek) z těchto odpadů, které budou následně předány oprávněné osobě podle zákona o odpadech k využití nebo odstranění. 17 01 06* Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků obsahující nebezpečné látky 17 02 04* Sklo, plasty a dřevo obsahující nebezpečné látky nebo nebezpečnými látkami znečištěné 17 03 01* Asfaltové směsi obsahující dehet 17 05 03* Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky 17 05 05* Vytěžená hlušina obsahující nebezpečné látky 17 05 07* Štěrk ze železničního svršku obsahující nebezpečné látky 17 06 03* Jiné izolační materiály, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky 17 08 01* Stavební materiály na bázi sádry znečištěné nebezpečnými látkami 17 09 01* Stavební a demoliční odpady obsahující rtuť 17 09 02* Stavební a demoliční odpady obsahující PCB 17 09 03* Jiné stavební a demoliční odpady (včetně směsných stavebních a demoličních odpadů) obsahující nebezpečné látky 3. Odpady, které jsou vyloučeny z přijímání do zařízení k úpravě (recyklaci): 17 06 01* Izolační materiál s obsahem azbestu 17 06 05* Stavební materiály obsahující azbest 12
Příloha č. 2 Shrnutí zásad při nakládání s odpady obsahující azbest • Odnětí stavebních materiálů s obsahem azbestu ze stavby by měla provádět stavební firma, která zaručí řádný a bezpečný technologický postup odnětí těchto materiálů ze stavby, jejich zabalení, označení a následné předání vzniklých odpadů k bezpečnému odstranění. • Při odnímání stavebních materiálů s obsahem azbestu ze stavby musí být voleny takové technologické postupy, které předcházejí nebo minimalizují uvolňování azbestu do ovzduší. • Azbest a materiály, které jej obsahují, by měly být bezpečně odňaty ze stavby před prováděním dalších stavebních prací. • Odpady a materiály obsahující azbest musí být po odnětí ze stavby (z místa svého původu, pracoviště) umístěny do obalů (uzavíratelné kontejnery, uzavíratelné nádoby, plastové pytle apod.), které jsou před dalším nakládáním s nimi utěsněny a označeny nápisem upozorňujícím na obsah azbestu. • Prostor, kde dochází k nakládání s azbestem nebo stavba celá, musí být vymezen tzv. „kontrolovaným pásmem“, v němž je nutno dodržovat režimová opatření - nesmí se zde jíst, pít, kouřit (pro tyto účely musí být vyčleněno místo, které není kontaminováno azbestem). • Při činnostech, jejichž předmětem jsou materiály z azbestu nebo obsahují jako složku azbest, je nezbytné již od prvního kontaktu s nimi dbát na důsledné zabránění kontaminace ovzduší a okolního prostředí azbestem a azbestovým prachem a zabránění jeho vdechnutí. Pracovníci v „kontrolovaném pásmu“ musí být vybaveni maskou s filtrem nebo polomaskou, ochranným oděvem (kombinéza), rukavicemi, pracovní obuví. Z místa, kde dochází k odnímání stavebních prvků obsahujících azbest nebo je nakládáno s azbestovými odpady, nesmí docházet k úniku prachu do okolního nechráněného prostředí. Použité ochranné oděvy se musí přepravovat např. do čistírny nebo prádelny v uzavřených obalech (pytlích, kontejnerech). • Stavební firmy odstraňující azbest ze staveb jsou povinny takové práce ohlašovat 30 dní před jejich zahájením místně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví tj. Krajské hygienické stanici podle § 41 zákona č. 258/2000 Sb./5/. Náležitosti takového hlášení stanoví § 5 vyhlášky č. 432/2003 Sb./5.1/. Tato povinnost hlášení není vyžadována, jde-li o práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu. Přitom definice takových prací jsou uvedeny v § 2 vyhlášky č. 394/2006 Sb./5.2/ (posouzení rizika provede místně příslušná hygienická stanice). • Požadavky na ochranu zdraví lidí při nakládání s azbestem, včetně odpadů obsahujících azbest, jsou obsaženy v § 21 nařízení vlády č. 178/2001 Sb./4/ a předpisech souvisejících (požadavky na kontrolované pásmo jsou uvedeny v § 17 odst. 7 tohoto nařízení). • Při jakékoliv manipulaci s materiály obsahujícími azbest se doporučuje snížit prašnost vlhčením demontovaných materiálů vodou. Jsou známy a používány také technologické postupy, kdy stavební materiály obsahující azbest jsou před demontáží opatřeny nástřikem polymerními hmotami a speciálními enkapsulačními přípravky, které vytvoří na povrchu nepropustnou vrstvu bránící oddělování azbestových vláken a jejich úniku do ovzduší. • Odpady obsahující azbest je mimo zařízení k jejich odstranění možné předávat do sběrných dvorů odpadů, které mají povoleno takové odpady přijímat a mají tyto odpady uvedeny v platném provozním řádu (při vstupu do každého sběrného dvora odpadů je obvykle vyvěšena tabule s údaji, které obsahují označení provozovatele sběrného dvora odpadů, jeho adresu, vedoucího pracovníka a seznam odpadů, které je možné do takového zařízení přijmout). Zásadní podmínkou však je, že tyto odpady musí být předány v neprodyšném utěsněném obalu (kontejnery, nádoby, plastové pytle apod.) s označením, že odpad obsahuje azbest. • Odpady obsahující azbest je možné odstraňovat na některých skládkách skupiny S-OO (skládky „ostatních“ odpadů) a na skládkách skupiny S-NO (skládky „nebezpečných“ odpadů) v souladu s § 7 vyhlášky č. 294/2005 Sb./1.4/, v souladu s jejich schváleným provozním řádem a podmínkami uvedenými v rozhodnutí příslušného správního orgánu o souhlasu s provozem takového zařízení na odstraňování odpadů.
13
Příloha č. 3 Přehled stavebních materiálů s obsahem azbestu, které byly v ČR v minulosti vyráběny
Výrobci: Beroun, Hranice, Nitra, Púchov – Azbestocementové závody n. p. (s. p.) Šumperk – Eternitové závody n. p. (s.p.) Zvěřinek – Azbestos n.p. (s. p.) Brno – Izolační závody n. p. (s. p.) Praha – Stavební izolace n. p. (s. p.) Černousy – Severočeské dřevařské závody n. p. (s. p.) Česká Lípa Hostinné – Krkonošské papírny n. p. (s. p.) Bělá pod Bezdězem – Dehtochema n. p. (s. p.) Baňská Štavnica – Rudné bane n. p. (s. p.) Nová Baňa – Stavební závody těžkého strojírenství (výroba desek ukončena v roce 1970) Dlhá Ves, Čičajovce, Parchovany – Jednotné rolnické družstvo (JRD) Poznámka: Informace byly získány z archivních materiálů nástupců výrobců a z Výzkumného ústavu stavebních hmot Brno, a. s. Rok ukončení výroby je pouze orientační údaj – konkrétní údaje o ukončení výroby výrobků s obsahem azbestu nejsou zpravidla dokumentovány
14
Příloha č. 4
• • • •
Doporučený obsah zápisu (protokolu) o prohlídce stavby 1. Popis stavby, historie stavby (Kdy byla stavba zřízena a k jakému účelu, kdy a k jakému účelu byla změněna) Použité stavební materiály – materiály, které jsou součástí stavby, včetně odhadu jejich hmotnosti. Způsoby užívání stavby včetně vybavení stavby technologiemi (dopravní technologie, výrobní technologie, užívané a skladované suroviny a výrobky s důrazem na chemické látky a přípravky a místa, kde s nimi bylo nakládáno). Způsob vytápění, větrání, klimatizace – používaná zařízení, paliva a místa jejich skladování, odvod spalin, technologie chlazení a klimatizace včetně druhu provozních náplní. Rozvody (voda, plyn, elektřina, odpady – kanalizace, apod.) – popis použitých materiálů a odhad jejich hmotnosti– množství).
2. Konstatování, zda byly nebo zda nebyly do stavby zabudovány výrobky obsahující azbestová vlákna, olovo, dehet a zařízení obsahující nebezpečné chemické látky a nebezpečné chemické přípravky (s důrazem na látky ohrožující ozonovou vrstvu /12/, PCB /1.6/, nebezpečné závadné látky a zvlášť nebezpečné závadné látky pro vody /13/). 3. Popis případného znečištění stavebních konstrukcí. • Popis vymezených částí stavby – důvod vymezení, popis znečištění (druh znečišťující látky nebo přípravku, míra přítomnosti znečištění ve stavebních konstrukcích, např. s odkazem na zkoušky odebraných vzorků). • Popis znečištěných nosných konstrukcí, které nemohou být ze stavby odstraněny. 4. Návrh na zatřídění budoucích stavebních a demoličních odpadů dle Katalogu odpadů. • Množství a druhy odpadů z vymezených částí stavby • Množství a druhy odpadů z nevymezených částí stavby. • Doporučení pro další nakládání s odpady . 5. Návrh postupu odstranění stavby, částí stavby v případě údržby nebo změny dokončené stavby a postupu odstraňování vymezených částí stavby. RNDr. Zdeňka Bubeníková, PhDr. ředitelka odboru odpadů
15
Evidence a ohlašování odpadů Stanovuje zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v posledním znění. Původci odpadů, kteří nakládají s odpady, jsou povinni vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s odpady. Evidence se vede za každou samostatnou provozovnu a za každý druh odpadu samostatně. Původci odpadů jsou povinni v případě, že produkují více než 100 kg nebezpečných odpadů za kalendářní rok nebo více než 100 tunami ostatních odpadů za kalendářní rok, zasílat každoročně do 15. února následujícího roku pravdivé a úplné hlášení o druzích, množství odpadů a způsobech nakládání s nimi obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa provozovny. Pokud původce provozuje činnost, při níž vznikají odpady na území správních obvodů různých obcí s rozšířenou působností a nemá zde stanovené samostatné provozovny, zasílá každému z těchto úřadů jedno souhrnné roční hlášení za všechny činnosti realizované v jeho správním obvodu. Původci odpadů zasílají hlášení o roční produkci a nakládání s odpady za uplynulý kalendářní rok („roční hlášení“) podle přílohy č. 20 vyhlášky č. 383/2001 Sb., a to v listinné podobě nebo elektronicky v přenosovém standardu dat o odpadech na elektronickou adresu, kterou místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Právnické osoby, fyzické osoby oprávněné k podnikání jsou povinny tuto evidenci archivovat nejméně po dobu 5 let. Vysvětlivky: IČZÚJ – identifikační číslo základní územní jednotky obce na jejímž správním území má původce nebo oprávněná osoba sídlo nebo místo podnikání, na jejímž správním území se nachází provozovna původce nebo oprávněné osoby. Číslo se uvádí podle jednotného číselníku obcí ČR vydaného Českým statistickým úřadem (např. Brno – střed 550973). Kód ORP – kód správního obvodu obce s rozšířenou působností nebo území, podle číselníků správních obvodů vydaných Českým statistickým úřadem (např. Brno 6203, Šlapanice 6216). Důležité odkazy: www.czso.cz – Český statistický úřad (číselníky) www.inisoft.cz – vyplňování ročních hlášení o odpadech a údajů o zařízeních k nakládání s odpady v datovém standardu MŽP pro přenos dat. Stav k 27. 1. 2010
16
17
18
Žádost o souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady (§16 odst. 3 zákona č. 185/2001Sb o odpadech v platném znění, dále jen zákona) 1. obchodní firma nebo název, právní forma a sídlo, je-li žadatel právnickou osobou; jméno a příjmení, obchodní firma, bydliště, je-li žadatel fyzickou osobou
identifikační číslo žadatele (bylo-li přiděleno)
2. adresa provozovny, ve které bude s odpady nakládáno
3. jméno, příjmení a místo trvalého pobytu nebo pobytu fyzické osoby nebo fyzických osob oprávněných jednat jménem žadatele
4. jméno a příjmení odpadového hospodáře (pokud žadatel má podle § 15 odst. 1 zákona povinnost určit odpadového hospodáře*)
5. seznam nebezpečných odpadů podle Katalogu odpadů, se kterými bude nakládáno, odhad jejich množství za rok Kód odpadu
Název odpadu
Kategorie odpadu
Odhad množství odpadu
19
6. místa a způsoby nakládání (shromažďování, třídění) s odpady uvedenými v seznamu
7. datum, razítko, podpis
Přílohy: kopie podnikatelského oprávnění (např. živnostenský list) nebo kopie výpisu z obchodního rejstříku nebo zřizovací list žadatele, doklady o odborné způsobilosti odpadového hospodáře podle § 15 odst. 6 zákona o odpadech (doklad o ukončení vysokoškolského vzdělání nebo středním vzděláním ukončené maturitou, doklad o praxi v oboru), doklad o smluvním zajištění odstraňování nebezpečných odpadů oprávněnou osobou (písemné potvrzení společnosti, které je odpad předáván) Náležitosti žádosti o souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady: náležitosti žádosti o souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady stanoví §2, vyhlášky MŽP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Příslušný orgán státní správy: – vzniká-li původci odpadu (dohromady ze všech provozoven) za rok právě 100 t, nebo méně než 100 t nebezpečného odpadu, je příslušným orgánem státní správy pro udělení souhlasu k nakládání s nebezpečnými odpady obecní úřad obce s rozšířenou působností; – vzniká-li původci odpadu (dohromady ze všech provozoven) větší množství než 100 t nebezpečného odpadu, je příslušným orgánem státní správy pro udělení souhlasu Krajský úřad. *Odpadový hospodář: původce, který nakládal v posledních 2 letech s nebezpečnými odpady v množství větším než 100 t nebezpečného odpadu za rok je povinen zajišťovat odborné nakládání s odpady prostřednictvím odborně způsobilé osoby – odpadového hospodáře.
20
