Společnost s ručením omezeným

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva

Společnost s ručením omezeným Bakalářská práce

Autor:

Gabriela Vukanovičová Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Hana Baštová

15. Duben, 2009

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.

V Čejeticích, dne 5. dubna 2009

Gabriela Vukanovičová

Anotace práce: Práce pojednává a popisuje společnost s ručením omezeným, uvádí potřebné náležitosti k založení a vzniku. Popisuje vnitřní a vnější vztahy s.r.o.. Objasňuje pojmy valná hromada, jednatel či jednatelé, dozorčí rada. Dále se zabývá obchodním podílem, právním postavením a odpovědností společníků. Nastiňuje podnikání zahraničních osob v České republice. Určitá část práce se věnuje zániku a zrušení společnosti dle novelizace v roce 2008. Další část práce seznamuje se společností SWAC, je popsán její historický vývoj, zakladatelská listina, práce a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatele. Práce srovnává podnikání v zahraničí a ČR.

Annotation: This thesis describes and needed essentials for its floatation and beginning. It describes inner and outer relations. It makes notions like general meeting, agent or agents, supervisory board clear. It deals with a business share, a legal capacity and a liability of patners. It is about foreign persons business in the Czech republic. The part of the thesis attends to company birth and cancellation according to updating in 2008. The second part describes the company SWAC, its historical development, deed of foundation, employeesˇand employersˇduties and discretions. This thesis describes compares business in foreing countries with business in the Czech republic.

Obsah: Úvod ...................................................................................................................................... 5 1. Základní charakteristika ................................................................................................ 8 1.1 Objasnění pojmů .......................................................................................................... 9 1.2 Založení s.r.o. a vznik s.r.o. ....................................................................................... 11 1.3 Vnitřní a vnější vztahy s.r.o. ...................................................................................... 14 1.3.1 Valná hromada.................................................................................................... 14 1.3.2 Jednatel, jednatelé............................................................................................... 16 1.3.3 Dozorčí rada ....................................................................................................... 17 2. Právní postavení, odpovědnost společníků s.r.o. a obchodní podíl ........................... 19 2.1 Obchodní podíl .......................................................................................................... 19 2.2 Povinnosti společníků s.r.o. ....................................................................................... 19 2.3 Práva společníků s.r.o. .............................................................................................. 21 2.4 Podnikání zahraničních osob v České republice ....................................................... 22 3. Zánik a zrušení s.r.o. ..................................................................................................... 24 3.1 Zrušení společnosti podle právní úpravy................................................................... 24 3.1.1 Uplynutí doby ..................................................................................................... 24 3.1.2 Dosažení účelu.................................................................................................... 25 3.1.3 Rozhodnutí společníků nebo valné hromady...................................................... 25 3.1.4 Zrušení společnosti soudem................................................................................ 26 3.1.5 Rozhodnutí o fúzi, převodu obchodního jmění na společníka a o rozdělení ...... 27 3.1.6 Zrušení konkursu ................................................................................................ 27 3.2 Likvidace společnosti................................................................................................. 28 3.3 Přeměny společnosti s ručením omezeným................................................................ 28 3.4 Neplatnost společnosti ............................................................................................... 30 3.5 Zánik společnosti s ručením omezeným ..................................................................... 31 4. Základní charakteristika konkrétní s.r.o. ................................................................... 32 4.1 Dějinný vývoj konkrétní společnosti s ručením omezeným........................................ 33 4.2 Zakladatelská listina společnosti s ručením omezeným ............................................ 35 4.3 Práva a povinnosti zaměstnavatele ........................................................................... 36 4.4 Práva a povinnosti zaměstnanců ............................................................................... 37 4.5 Práce zaměstnanců .................................................................................................... 38 5. Podnikání v ČR a v Německu ....................................................................................... 42 5.1. Porovnání právní úpravy ČR a Německa ................................................................. 42 5.2 Zhodnocení podnikání v České republice a Německu ............................................... 43 Závěr............................................................................................................................................................. 45 4

Úvod Po dlouhém váhání a rozmýšlení nad přesným tématem mé bakalářské práce jsem se rozhodla pro práci na téma Společnost s ručením omezeným. Je pro mne velice zajímavé zpracovávat bakalářskou práci na toto téma, jelikož po skončení studia uvažuji o zahájení podnikání. Je tedy důležité podrobně vědět, jaké výhody a nevýhody mají různé formy podnikání, co je třeba k založení obchodní společnosti, jaké podmínky musí splnit podnikatel - fyzická osoba. Z tohoto důvodu jsem se rozhodla využít zpracování bakalářské práce ke zjištění informací a získání většího přehledu. Při rozhodování musí člověk přemýšlet i do budoucnosti a zvažovat všechny možnosti, které mohou nastat. Je samozřejmé, že nelze předpokládat vše, co může během doby podnikání nastat, ale je možné očekávat, že nějaké komplikace s podnikáním nastanou. V tomto případě si myslím, že je vhodnější řešení podnikání v podobě společnosti s ručením omezeným. Domnívám se, že založení společnosti s ručením omezeným je snadnější než zřízení akciové společnosti. Celou práci jsem tedy soustředila na společnost s ručením omezeným. Práce obsahuje teoretické skutečnosti týkající se společnosti s ručením omezeným a dále je věnována konkrétní společnosti. Snažím se vysvětlit základní vlastnosti společností; náležitosti, které musí být splněny, aby mohla společnost jako taková vzniknout. Objasnění, kdo může společnost založit a jaké finanční prostředky musí být k dispozici. Dalším důležitým bodem mé práce jsou orgány společnosti; který orgán je nutný k fungování a založení organizace a které orgány jsou pouze na zvážení zakladatelů, zda orgán založí či nikoli. Snažila jsem se také vysvětlit, že zákon musí být prioritní při založení a fungování společnosti. Do své práce jsem vložila i tabulku pro srovnání společností - jako je společnost s ručením omezeným, akciová společnost a družstvo. Také jsem vytvořila základní schéma, které by mělo platit, aby společnost s ručením omezeným mohla vzniknout. Je to schéma velice zjednodušené, ale myslím, že praktické pro běžný život. Schéma také naznačuje problematiku u založení společnosti. Pro společnost jsou důležité vztahy, které spadají do vnitřní i vnější sféry společnosti. Nastínila jsem stručný náhled vztahů, které ve společnosti vznikají. Do mé práce jsem se snažila zařadit a objasnit v ní problematiku týkající se právního postavení a odpovědnosti společníků firmy, a to i v případě, kdy má společnost jen jednoho společníka. Obchodní podíl je další zajímavá skutečnost, která se společností s ručením omezeným úzce souvisí a je pro společnost nepostradatelná. Každý, kdo zakládá společnost s ručením omezeným, by měl znát základní rozdělení obchodního podílu a při jakých skutečnostech se podíl rozděluje,

5

zaniká či přechází buď na společnost nebo právního nástupce. Z nejobtížnějších úkonů je zrušení nebo zánik společnosti. Jedincům právem nedotčeným by se mohlo zdát, že zrušení a zánik je jedna a ta samá věc. Ale co se týče společnosti s ručením omezeným je to velice složitá a náročná situace, kterou není jednoduché vyřešit. Je mnoho možností, jak společnost zrušit. V mé práci jsem se tomuto tématu věnovala jen opravdu letmo a snažila jsem se pochopitelným způsobem vysvětlit, jak dochází ke skutečnostem například při zrušení společnosti podle právní úpravy, zrušení společnosti z důvodu uplynutí doby, na kterou byla společnost založena, zrušení na základě dosaženého účelu, pro který byla společnost založena, zrušení z rozhodnutí společníků nebo valné hromady, při rozhodnutí soudu o zrušení společnosti, rozhodnutí o fúzi společnosti - v loňském roce došlo ke změně v této oblasti právní úpravy. Otázky týkající se přeměny obchodních společností byly vypuštěny z obchodního zákoníku a tuto problematiku řeší speciální zákon, a to zákon č. 125/2008 Sb. o přeměnách obchodních společností. Snažila jsem se také vysvětlit, v jakých situacích může nastat zrušení konkursu, do kterého byla společnost odkázána, nebo zrušení návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku. Jsou to velice složitá jednání. Snahu jsem vynaložila i na ujasnění pojmů likvidace společnosti; co je při likvidaci důležité a nezbytné. Možným zrušení společnosti jsou i způsoby přeměny a vyhlášení neplatnosti společnosti. Do své práce jsem zahrnula i konkrétní společnost, do které se mi povedlo nahlédnout. Bylo velice zajímavé zjišťovat, jak funguje společnost v praktickém obchodním světě. Společnost, kterou jsem měla možnost poznat, byla založena německých občanem. Tato společnost v České republice funguje již od roku 1994 a podle mého názoru funguje dobře a s dobrými obchodními výsledky. Nyní ve společnosti pracuje osm zaměstnanců, kde každý z nich má určité postavení a odpovídá v určitém odvětví výroby za zpracování, zajištění tržeb společnosti, účetní odvětví a jednání jménem společnosti. Její zaměstnanci jsou spokojeni se vstřícností majitele firmy a s majitelovou vlastností, že dokáže své zaměstnance pochválit a odpovídajícím způsobem ohodnotit jejich práci. Nastínila jsem v své práci základní charakteristiku společnosti a vložila do ni i graf, který naznačuje vývoj společnosti v průběhu její existence v České republice. V závěru práce jsem vyhodnotila podnikání podle českého obchodního zákoníku a zhodnotila chování institucí, které jsou spjaty s podnikáním v naší zemi. Také jsem stručně popsala vztah mezi obchodním a občanským zákoníkem. Zahrnula i právní úpravu německého obchodního práva a popsala chování německých institucí k podnikatelským subjektům v Německu. Při podnikání formou společnosti s ručením omezeným je velice pravděpodobné, že podnikatel se setká se vztahy, které se řídí podle občanského zákoníku. Obchodní zákoník 6

je speciální právní úprava a má z hlediska aplikace přednost před úpravou, která je obecná, a to úpravou obsaženou v občanském zákoníku. Vztah automatické přednosti je vztah obchodně-právní. Nastane-li situace, kterou obchodní zákoník neupravuje, řeší se takovéto otázky dle občanského zákoníku. Nastává zde možnost, kdy se v některých případech aplikují oba zákony. Například: případy u některých institucí upravuje výlučně občanský zákoník. Některé instituce mají obecnou úpravu v občanském zákoníku, ale obchodní zákoník řeší některé speciální dílčí aspekty, jako je například smluvní pokuta, započtení pohledávek. Občanský zákoník se použije jen pokud chybí speciální úprava. Výlučně se aplikuje občanský zákoník tehdy, pokud se otázkami obchodní zákoník nezabývá. Například plná moc či náležitosti právních úkonů. Při zpracování své bakalářské práce jsem použila metodu analýzy, což je myšlenkové rozčlenění skutečnosti na její části, elementy, vlastnosti, relace a procesy, poznání jednotlivých stránek zkoumaného jevu. Také jsem využívala metodu komparace, tedy srovnávání, a především pak základní vědeckou metodu – popis.

7

1. Základní charakteristika Společnost s ručením omezeným je společnost, která je stejně jako všechny obchodní společnosti právnickou osobou, a to dle českého práva, tedy samostatný subjekt práva. Společnost s ručením omezeným má všechny základní rysy jako kapitálová společnost a tedy se mezi kapitálové společnosti řadí. Vykazuje však některé znaky, které spíše připomínají společnost osobní. Společnost s ručením omezeným je společnost, která má kapitál, který je tvořen z vkladů společníků, kteří ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu do té doby, dokud není zapsáno splacení do obchodního rejstříku. Společnost může být založena i za jiným účelem než podnikání, ale stále vystupuje jako podnikatelský subjekt. Je zapsána do obchodního rejstříku a vázána obchodním zákoníkem. Obchodní společnosti jsou známy už od samého vzniku Československé republiky, která převzala právní předpisy, které upravovaly obchodní společnosti na území České republiky z rakouského práva. Pro společnost s ručením omezeným šlo konkrétně o zákon č. 58/1906 ř. z. o společnostech s ručením omezeným. Tento zákon byl mnohokrát novelizován a doplněn o různé změny. Platil až do roku 1950. V tento rok byl zákon zrušen a nahrazen novým zákonem č. 141/1950 Sb., občanským zákoníkem. Společnost s ručním omezeným je jedna z nejmladších forem obchodních společností a je to forma nejpoužívanější. V roce 1990 zákonem č. 103/1990 Sb., Zákon, kterým se mění a doplňuje hospodářský zákoník, došlo k začlenění nové právní úpravy do českého (respektive československého) právního řádu. Nový obchodní zákoník (č. 513/1991 Sb.), jehož účinnost nastala dne 1.1.1992, přinesl komplexní úpravu společnosti s ručením omezeným. Společnost může být založena jednou i více osobami. Fyzická osoba může být společníkem nejvýše však tří společností s ručením omezeným. Společnost založená jedním zakladatelem nemůže být zakladatelem jiných společností s jedním zakladatelem. Společnost odpovídá za veškeré provedené úkony a za porušení svých závazků celým svým majetkem. Na rozdíl od společníků, kteří ručí za závazky společnosti pouze do výše svého nesplaceného vkladu dle zápisu do obchodního rejstříku. K úpravě došlo novelou zákona č. 370/2000 Sb., která nahradila dosavadní ručení s ohledem na solidaritu společníků. „V praxi dochází někdy k zaměňování pojmů „odpovědnost“ a „ručení“. Je proto nutno zdůraznit, že o odpovědnosti za závazky lze mluvit pouze u společnosti. Ta odpovídá celým svým majetkem za porušení svých závazků, a každá osoba, které z takového porušení vznikne nárok na plnění, může takový nárok vůči

8

společnosti uplatnit. Za své vlastní závazky však společnost ručit nemůže (stejně jako nemohou společníci odpovídat za její – tedy cizí – závazky), neboť z obsahu institutu ručení vyplývá, že ručit lze – při splnění zákonem stanovených podmínek – pouze za závazky cizí. Naproti tomu společníci ručí ve stanoveném rozsahu za závazky společnosti.“1 Pro společnost s ručením omezeným je běžně používáno několik zkratek a několik různých způsobů označení. Např. Spol. s r.o., s.r.o., avšak musí to být jen takové zkratky, které povoluje zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník v části druhé, obchodní společnosti a družstva, hlava I: Obchodní společnosti, díl IV: Společnost s ručením omezeným, oddíl 1: Základní ustanovení, § 107.

1.1 Objasnění pojmů Pojmy, které budu používat v souvislosti se společností s ručením omezeným: Podnikání: § 2 obchodního zákoníku – soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Jedná se o kumulativní znaky. Soustavná činnost spočívá v samostatném rozhodování fyzické nebo právnické osoby o tom: jaké služby nebo statky bude poskytovat na trhu; kde bude své produkty vytvářet a jakým způsobem; výběr spolupracovníků; jaké financování zvolí pro provoz; rozhodnutí o druhu právní formy podnikání; tvorbu cen služeb nebo statků; jakého se má dosáhnout zisku. Podnikatel: subjekt podnikatelské činnosti, může označovat právnické osoby i fyzické osoby, vymezeno obchodním zákoníkem: -obchodní zákoník (§ 2/2) – podnikatelem je osoba: zapsaná do obchodního rejstříku, podnikající na základě živnostenského oprávnění, podnikající

na

základě

jiného

než

živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů, provozující zemědělskou výrobu a zapsaná do evidence podle zvláštních předpisů. Podnikatelem se stává každá osoba, která je zapsána do obchodního rejstříku bez ohledu na to, zda předmětem její činnosti je podnikání či nikoliv. Do obchodního rejstříku se obligatorně zapisují právnické osoby: obchodní společnosti, družstva, právnické osoby, u nichž tak stanoví zákon, zahraniční právnické osoby (tj. se sídlem mimo území ČR). Do obchodního rejstříku se obligatorně zapisují fyzické osoby, které jsou podnikatelem ve smyslu zákona: jestliže

výše

jejich

výnosů nebo příjmů snížených o DPH dosáhla nebo přesáhla za dvě bezprostředně po sobě

1

Bartošíková, M., Štenglová, I. Společnost s ručením omezeným. 2. vydání. Praha : C. H. Beck, 2006, 677s., ISBN 80-7179-441-4, str.8.

9

následující účetní období v průměru částku 120 mil. Kč. Fakultativně se do obchodního rejstříku zapisují pouze fyzické osoby, které mají trvalý pobyt nebo bydliště v ČR nebo v některém ze států EU; zahraniční osoba - osoba, která má bydliště mimo území ČR; podnikání zahraniční osoby - podnikání na území ČR, zahraniční osoba zde má podnik nebo jeho organizační složku, zahraniční právnické osoby zde mohou podnikat pouze tehdy, pokud se zapíší do obchodního rejstříku a pokud tak neučiní, mohou se na podnikání účastnit pouze nepřímo. Nezapsaná zahraniční osoba nemůže zřídit na území ČR svoji provozovnu. Tato úprava se nevztahuje na fyzické osoby, které jsou státními příslušníky členských států EU nebo jiných států tvořících Evropský hospodářský prostor. Podnik: soubor hmotných, osobních a nehmotných složek podnikání; náleží k němu věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit (§ 5 ObchZ). hmotné složky – především věci používané k podnikání; osobní složky – lidská činnost, jíž se realizuje podnikatelská činnost; musí být vždy zastoupena; zaměstnanci, orgány společnosti; nehmotné složky – pohledávky, práva duševního a průmyslového vlastnictví, know-how. Podnik je věc hromadná – není ani věcí movitou, ani nemovitou; jedná se o objekt právního vztahu. Na jeho právní poměry se použijí ustanovení o věcech v právním smyslu – vlastník je podle ustanovení ObchZ oprávněn podnik držet, užívat, používat jeho plody a užitky a nakládat s ním. Podnik nebo jeho část může být také předmětem veřejné dražby, výkonu rozhodnutí, lze ho zastavit atd. Organizační složka podniku: není ObchZ přesně definována, je ponecháno na podnikateli, jakou organizační složku podniku vytvoří a jak ji označí. Vymezuje pouze 3 organizační složky, které považuje za významné: -odštěpný závod nebo jinou organizační složku podniku zapsaného v obchodním rejstříku; -provozovnu; -samostatnou organizační složku. Odštěpný závod – ta organizační složka podniku, která je jako odštěpný závod zapsána v obchodním rejstříku (§ 7/1 ObchZ); zápis do obchodního rejstříku má konstitutivní charakter, ale jen vedoucí odštěpného závodu se stává zákonným zástupcem podnikatele a je oprávněn jednat ve věcech týkajících se obchodního zastoupení za podnikatele. Odštěpný závod nemůže mít podnikatel nezapsaný do obchodního rejstříku. Jiná organizační složka podniku – obdobné postavení jako odštěpný závod.

10

Provozovna – prostor, ve kterém je uskutečňována určitá podnikatelská činnost. Upravena § 7/3 ObchZ. Význam zejména z hlediska jednání podnikatele. Samostatná organizační složka podniku – vymezena ObchZ v souvislosti s prodejem podniku (§ 487 ObchZ); předmětem prodeje podniku může být i jeho část, avšak pouze taková, která je organizačně samostatná, je oddělitelná od podniku jako celku. Systém obchodního zákoníku zahrnuje čtyři části. První část (§ 1-55) – upravuje osobní a věcnou působnost zákoníku a základní instituty obchodního práva. Druhá část – ustanovení o obchodních společnostech a družstvech. Třetí část – obchodní závazkové vztahy = obchodně-právní obligace. Čtvrtá část – ustanovení společná, přechodná a závěrečná.

1.2 Založení s.r.o. a vznik s.r.o. Společnost typu společnosti s ručením omezeným může založit jeden nebo maximálně padesát zakladatelů (společníků). Každá společnost, aby se stala obchodní firmou, musí splňovat náležitosti dané zákonem. Aby se obchodní firma stala firmou v pravém slova smyslu, musí být obsaženy ve společenské smlouvě, případně zakladatelské listině (při založení společnosti jedním zakladatelem) obligatorní náležitosti. Jedním z kritérií je označení společnosti. Pokud by tato náležitost chyběla, byla by společenská smlouva neplatná. Z toho tedy vyplývá, že důležitá pro založení společnosti je zakladatelská listina, která je sepsána u notáře. Firma je také vázána na zápis do obchodního rejstříku, do kterého podává návrh na zapsání. Je podáván k místně příslušnému rejstříkovému soudu. Seznam rejstříkových soudů je uveden v příloze 1. Před podáním návrhu o zapsání do obchodního rejstříku je ale potřeba faktického založení společnosti. Toto faktické založení je spjato se sepsáním a podpisem společenské smlouvy a jejím podepsáním všemi společníky společnosti. Dále je potřebný základní kapitál společnosti, který je dán zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Ke každé společnosti patří název. Názvy jsou tvořeny z několika kmenů a dodatků. Název společnosti s ručením omezeným lze složit z několika kmenů a to věcně, osobně, fantazijně a smíšeně. Vysvětlení těchto pojmů lze stručně charakterizovat takto:
Věcně se odvozují od předmětu podnikání (např. HODINÁŘSTVÍ s.r.o.)
Osobně tvořená jsou z jména a příjmení, nebo jen příjmení společníků či společníka (např. KOLODĚJ A DOBRODĚJ s.r.o.)

11


Fantazijní, zpravidla nepodávají žádné informace nebo je to abstraktní název (např. MOGAHA s.r.o.)
Smíšená jsou tvořena kombinací osobní a věcné firmy (např. KOVÁŘOVA LÉKÁRNA s.r.o.). Názvy a označení společnosti jsou vázány obchodním zákoníkem, který definuje nezaměnitelnost. Zásada, která musí být při vzniku společnosti dodržována, je zásada pravdivosti, jasnosti a jednotnosti. K těmto zásadám se zákoník přímo nevyjadřuje, ale lze k nim dospět pomocí speciálních výkladů. Povinné dodatky k firmám jsou také uvádění formy podnikání; nesplnění těchto dodatků může vést až k prohlášení právního úkonu za neplatný. Dalším kritériem pro založení společnosti je základní kapitál. Dle § 108, zákona č. 513/1991 Sb. „Výše základního kapitálu společnosti s ručením omezeným musí činit alespoň 200 000 Kč.“ Dále dle § 109 zákona č. 513/1991 Sb. „Výše vkladu společníka musí činit alespoň 20 000 Kč. Na základním kapitálu společnosti se může každý společník účastnit pouze jedním vkladem. Výše vkladu může být pro jednotlivé společníky stanovena rozdílně, musí však být dělitelná na celé tisíce. Celková výše vkladů musí souhlasit s výší základního kapitálu společnosti. Mají-li být poskytnuty nepeněžité vklady na splacení vkladu, musí být ve společenské smlouvě nebo v písemném prohlášení o zvýšení vkladu nebo v prohlášení o převzetí vkladu uveden předmět nepeněžitého vkladu a částka, kterou se započítává na vklad společníka.“ „Nárok společnosti na splacení nesplacené části vkladu společníka a jakýkoli nárok společníka vůči společnosti s výjimkou nároku podle § 106 jsou vzájemně nezapočitatelné, ledaže s takovým započtením vysloví souhlas valná hromada při zvyšování základního kapitálu.“2 Nepeněžitým vkladem je možno chápat nemovitosti, akcie, auto; tedy veškeré movité věci atd., tyto vklady jsou ohodnoceny soudním znalcem a podle toho se určí jejich hodnota. „Nepeněžitým vkladem může být pouze takový majetek, který splňuje tyto znaky: o Musí jít o majetek, jehož hospodářská hodnota je zjistitelná o Musí jít o majetek, jehož hospodářská hodnota je využitelná z hlediska předmětu podnikání společnosti o Musí jít o majetek, který je samostatně převoditelný.“3 Nyní se dostáváme k samotné společenské smlouvě, jako základu k založení společnosti s ručením omezeným. Bez této smlouvy není možné společnost založit a tudíž není možné, aby společnost vznikla. Náležitosti společenské smlouvy stanovuje zákon a tyto náležitosti 2 3

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, § 108 www.spravaspolecnosti.cz/zakladni-informace-o-sro

12

musí obsahovat každá společenská smlouva bez rozdílu. Společnost je tedy založena v tom okamžiku, kdy se všichni společníci dohodnou a odsouhlasí společenskou smlouvu a také ji podepíší u notáře. Tím, ale společnost s ručením omezeným není ve stádiu, kdy by se mohlo říci, že i vznikla. Vzniká až zápisem do obchodního rejstříku a to tehdy, je-li návrh na zápis podán - viz příloha 2. Tento návrh musí být podepsán všemi jednateli a musí k němu být přiloženy doklady, které stanovuje zákon (společenská smlouva nebo zakladatelská listina, doklad o splnění povinností podle zákona, posudek znalce nebo znalců o ocenění nepeněžitých vkladů). Během doby mezi založením a zápisem nemá společnost právní subjektivitu. Orgány společnosti jsou: o Valná hromada o Statutární orgán o Dozorčí rada

Tabulka porovnání obchodních společností obecně.

Společnost s ručením omezeným

Akciová společnost

Možné zkratky

s.r.o., spol. s r.o.

a.s.

Zakladatelé

1-50 osob

Statutární orgán Základní kapitál

Družstvo

min 1 PO

min 5 osob

2 a více FO

2 PO

jednatel

představenstvo

představenstvo

200 000 Kč

2 000 000 Kč

50 000 Kč

18. st. První společnost

1892 v Německu

1822 Pražská akciová společnost paroplavební

Vznik zápisem do

Obchodní rejstřík

Obchodní rejstřík

Obchodní rejstřík

Pro tabulku bylo čerpáno ze zákona č. 513/191 Sb. a www.wikepedia.org.

13

Obecné schéma pro postupové kroky při vzniku společnosti s ručením omezeným

Uzavření společenské smlouvy (popř. vydání zakladatelské listiny)

Získání podnikatelského oprávnění (pokud je účelem založení společnosti podnikání)

Splacení příslušné části základního kapitálu

Zápis společnosti do obchodního rejstříku

1.3 Vnitřní a vnější vztahy s.r.o. Existence jakýchkoliv vnitřních vztahů ve společnosti, je dána existencí orgánů společnosti. Právní úprava totiž nepředpokládá, že by společníci řídili a kontrolovali společnost sami. Proto sestavují orgány, které budou mít za úkol kontrolování a řízení společnosti. A dále se pomocí nich uskuteční vnější vztahy s třetími osobami. Společníci jako fyzické i právnické osoby nemívají svěřenou funkci řídící a kontrolní. Místo nich tuto funkci realizuje shromáždění pojmenované jako valná hromada. Je to

hlavní orgán

společnosti s ručením omezeným, který je nevyšším orgánem společnosti. Působnost tohoto orgánu je dána obchodním zákoníkem v § 125. Jedná se zejména o jmenování jednatelů, jejich odvolání, schvalování účetní uzávěrky, veškerých změn ve společenské smlouvě a ve stanovách firmy. Vnitřní orgány společnosti zastávají funkci řídící a kontrolní. Tyto orgány nemusí být složeny pouze ze společníků. Jeden nebo více jednatelů společnosti se stávají výkonným a statutárním orgánem společnosti, kde kontrolní funkce může být oddělena od výkonu samotného a je přidělena příslušné dozorčí radě. Dozorčí rada není však obligatorním orgánem ve společnosti s ručením omezeným.

1.3.1 Valná hromada Jak již bylo řečeno, je to nejvyšší orgán společnosti. Podle § 122 odst. 1 obchodního zákoníku na ní vykonávají společníci svá práva, která se týkají kontroly a řízení společnosti. Valná hromada je organizační shromáždění, kde společníci řeší svou 14

společnou vůlí základní otázky existence, činnosti společnosti a uplatňují svá vlastní společenská práva. Hlasování je forma rozhodovacího procesu, ve kterém každý ze společníků hlasuje individuálně. Výsledek hlasování je představován většinovou vůlí všech. Výsledek je závazný pro všechny společníky nerozdílně i v tom případě, že se společník hlasování nezúčastnil, nebo hlasoval jinak. Ve vztahu ke třetím osobám jsou rozhodnutím valné hromady vázány i ostatní orgány společnosti. Valná hromada je svolávána jednatelem společnosti podmínkou je minimální jednoroční shromáždění. „ Do působnosti valné hromady patří: I. Schválení jednání učiněných jménem společnosti před vznikem společnosti II. Schvalování roční účetní uzávěrky, rozdělení zisku a úhrady ztrát III. Schvalování stanov a jejich změn IV. Rozhodování o změně společenské smlouvy (§ 141) V. Rozhodování o zvýšení či snížení základního kapitálu nebo o připuštění nepeněžitého vkladu či o možnosti započtení peněžní pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení vkladu VI. Jmenování, odvolání a odměňování jednatelů VII. Jmenování, odvolání a odměňování členů dozorčí rady VIII. Vyloučení společníka podle § 113 a § 121 IX. Jmenování, odvolání a odměňování likvidátora a rozhodování o zrušení společnosti likvidací, jestliže to společenská smlouva připouští X. Schvalování smluv uvedených v § 67a XI. Rozhodování o fůzi, převodu jmění společníků, rozdělení a změně právní formy XII. Schválení ovládací smlouvy § 109b, smlouvy o převodu zisku § 190a a smlouvy o tichém společníkovi XIII. Schválení smlouvy o výkonu funkce podle § 66, odst. 2 XIV. Další otázky, které do působnosti valné hromady svěřuje zákon, společenská smlouva nebo stanovy společnosti“4 V případě, že společnost má jediného společníka, se valná hromada nekoná a působnosti valné hromady přebírá tento společník. Usnášení schopná je valná hromada je tehdy, pokud jsou při hlasování přítomni společníci, kteří vlastní alespoň polovinu všech hlasů. Toto platí tehdy, pokud společenská smlouva nestanoví jinak. Každý společník má jeden hlas na každých 1 000 Kč svého vkladu, pokud neurčuje společenská smlouva počet hlasů

4

www.spravaspolecnosti.cz/zakladni-informace-o-sro

15

jiný. Jednání valné hromady řídí její předseda, který také hlasy sčítá. Zápis z valné hromady provádí zapisovatel, kterého si valná hromada zvolila. Zápis z valné hromady má povinnost jednatel společnosti zaslat všem společníkům společnosti. Co se týče notářského zápisu k rozhodnutí valné hromady, není u společnosti s ručením omezeným určeno zákonem, že je notářský zápis třeba. Je ale možno notářský zápis pořídit, a to na základě rozhodnutí společnosti. Notářský zápis upravuje Notářský řád.

1.3.2 Jednatel, jednatelé Společnost s ručením omezeným musí mít minimálně jednoho jednatele společnosti. Není však podmínka, že musí být jednatel pouze jedna osoba, ale je možné si určit jako jednatele i více osob.

Podle zákona je jednatel společnosti statutárním orgánem

společnosti, je výkonným orgánem a jeho působnost směřuje do vnitřních i vnějších vztahů společnosti. Vnitřní působnost se rozděluje na dva směry. V prvním je jednateli svěřeno vedení firmy ve směru obchodování, rozhodování v běžných záležitostech provozu. V druhém směru jednatel zastává funkci v postavení společnosti jako právnické osoby. Jako příklad působnosti jednatele je: I. Svolávání valné hromady II. Řízení valné hromady před tím, než je zvolen předseda valné hromady III. Zapisování a rozeslání zápisu z valné hromady IV. Zajištění a poskytování společníkům informací o společnosti V. A mnoho dalších povinností a působností. Pokud jde o běžný provoz společnosti, jednatel fakticky ovládá společnost. Má k dispozici veškeré informace a záležitosti týkající se společnosti. Valná hromada si ustanovuje jednatele či více jednatelů. Podle obchodního zákoníku musí osoba jako jednatel splňovat objektivní kritéria. Jednatelem může být osoba, která je osobou fyzickou, a to buď společník nebo osoba třetí, která stojí mimo společnost. Pokud je jednatel společnosti i společník, nesmí se směšovat vztah společenský ke společnosti, se vztahem jednatele. Tyto vztahy jsou dva nezávislé právní vztahy, které stojí vedle sebe a jsou založeny na odlišných právních skutečnostech. Vztah jednatele by měl být upraven smlouvou, která je sepsána pro vykonávání funkce, a to dle § 66 odst. 2. Smlouva by měla upravovat práva a povinnosti smluvních stran. Tato smlouva není smlouvou pracovní, ale smlouvou o hmotně-právním vztahu. Obsah smlouvy by měl být určen usnesením valné hromady. Další podmínky pro vykonávání funkce jednatele musí být splněny tím, že to musí být

16

osoba ve věku minimálně 18 let, která je způsobilá k právním úkonům a bezúhonná ve smyslu živnostenského podnikání, a u níž není překážka provozování živnosti. Jednatelem se může stát osoba s českým občanstvím nebo i cizinec. Je-li více jednatelů, je oprávněn jednat jménem společnosti každý zvlášť, to znamená samostatně, není-li ve společenské smlouvě uvedeno jinak. Jednatelé mají veškerou právní odpovědnost za chod společnosti, vedení účetnictví, povinnosti k úřadům atd. Jsou také povinni řídit se pokyny valné hromady, které byly schváleny pokud jsou v souladu s právními normami a společenskou smlouvou. Funkce jednatele a jejich působnost mají vykonávat s péčí řádného hospodáře a zachovávat mlčenlivost o věcech, které by mohly být zneužity třetí osobou ke způsobení škody společnosti.

1.3.3 Dozorčí rada Založení dozorčí rady není povinností dle obchodního zákoníku. Zřízení dozorčí rady je plně v kompetenci společníků společnosti. Jestliže se společnost rozhodne zřídit dozorčí radu, je to zahrnuto ve společenské smlouvě, popřípadě je následně společenská smlouva upravena. Jestliže je dozorčí rada zřízena, je její úprava obsažena v obchodním zákoníku. Členové rady jsou zapsáni do obchodního rejstříku. Na členy se též vztahuje zákaz konkurence dle obchodního zákoníku. Dozorčí rada je zřizována převážně u větších společností, malé organizace dozorčí radu nezřizují. Rada je vnitřním kontrolním orgánem společnosti, její činnosti by měly hlavně směřovat k prověřování činnosti jednatelů, aby při jejich výkonu nedocházelo k poškození společnosti a společníků. Působnost dozorčí rady a její hlavní úkoly jsou: o Dohlížení na činnosti jednatelů o Kontrola údajů zapsaných v obchodních, účetních a jiných dokladech společnosti o Přezkoumávání účetní závěrky, návrh na rozdělení zisku nebo úhrady ztrát a předkládání svých vyjádření valné hromadě o Podávání zprávy o svých činnostech valné hromadě ve lhůtě, která je stanovena ve společenské smlouvě, nebo alespoň jednou ročně. Tyto úkoly nelze dozorčí radě nijak omezit, ale je možné na základě společenské smlouvy úkoly rozšířit o další. Možnost rozšíření nesmí být ale na úkor jiných orgánů společnosti. Dalším kritériem pro dozorčí radu je, že musí mít minimálně tři členy, kteří jsou jmenováni do funkce valnou hromadou společnosti. Jestliže je dozorčí rada zřízena od vzniku společnosti, nejsou členové jmenováni valnou hromadou. Jména a adresy členů dozorčí

17

rady jsou uvedeny již ve společenské smlouvě nebo v zakladatelské listině. Členem dozorčí rady nemůže být jednatel společnosti, a to dle obchodního zákoníku § 139 odst. 2. Při smrti nebo vzdání se funkce člena dozorčí rady, je povinnost na jmenování nového člena dána valné hromadě. Pokud není valná hromada schopna jmenovat nového člena, nastupuje tato povinnost na příslušný krajský soud. Ten v tomto případě určí osobu (člena), kterým může být jak osoba fyzická, tak osoba právnická, která si za sebe určí osobu fyzickou, která bude jejím jménem vykonávat funkci člena dozorčí rady. Tento člen je opět zapsán do obchodního rejstříku. Odměnu za vykonávanou funkci určí valná hromada, v případě jmenování soudem odměnu určí soud. Funkce člena zaniká po jmenování nového člena dozorčí rady, nejpozději však do tří měsíců od skončení funkčního období. Funkční období člena je možno upravit společenskou smlouvou. Hlavními předpoklady pro vykonávání funkce člena dozorčí rady: 1) Může jím být jen fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let. 2) Osoba musí být plně způsobilá k právním úkonům. 3) Ve smyslu zákona o živnostenském podnikání – osoba by měla být bezúhonná a u níž nenastala skutečnost týkající se překážky provozování živnosti dle živnostenského zákona. Pokud osoba vykonávající funkci člena dozorčí rady přestane v průběhu výkonu funkce splňovat tyto požadavky, její funkce zaniká. Členům dozorčí rady obchodní zákoník přiznává právo se účastnit valné hromady a pokud o to požádají, má jim být uděleno na valné hromadě slovo. Neznamená to ale, že mají právo hlasovat o otázkách projednávajících se na valné hromadě. Mohou se k nim pouze vyjadřovat, upozorňovat společníky na problémy. Dozorčí rada může valnou hromadu také svolat, ale je to spíše při řešení výjimečných situací. Vztah mezi společností a členy dozorčí rady je speciální obchodně-právní vztah. Tento vztah by měl být založen smlouvou o výkonu funkce. Pokud takováto smlouva neexistuje, měl by se tento vztah řídit přiměřeně mandátní smlouvou. Obsah takovéto smlouvy by měl vyplynout z usnesení valné hromady, kterým byli členové do funkce jmenováni.

18

2. Právní postavení, odpovědnost společníků s.r.o. a obchodní podíl V kapitálových společnostech jako je společnost s ručením omezeným není existence společníků podmíněna přítomností společníků, na jejichž vlastnostech, znalostech a umu závisí cíle, které chce společnost realizovat. V této formě společnosti nejsou společníci povinni osobně naplňovat vlastní činností účel, pro který byla společnost založena. Rozsah práv a povinností společníků je nerovný a zásadně se řídí jejich majetkovou účastí na společnosti. Jestliže je účast společníka malá, je podporována zákonem o

úpravě

menšinových oprávnění. Řízením společnosti je pověřen příslušný výkonný orgán, do kterého mohou být valnou hromadou jmenováni i osoby třetí, které stojí mimo společnost.

2.1 Obchodní podíl Obchodní podíl představuje společníkovu účast na společnosti. Z této účasti vyplývají práva a povinnosti, které společník společnosti s ručením omezeným má. Výše podílu určuje vklad společníka k základnímu kapitálu společnosti, je zde ale možnost, že výše je určena společenskou smlouvou. Každý společník může vlastnit pouze jeden podíl, ale různé váhy. Pokud společník navýší svůj vklad, zvyšuje se mu tím i jeho obchodní podíl. Naproti tomu je ale možné, že jeden podíl vlastní více osob, ale svá práva musejí vykonávat prostřednictvím zástupce a ke splacení vkladu jsou vázáni nerozdílně a společně. Se souhlasem valné hromady je možné převod podílu na jiného společníka, ale to jen v případě, že společenská smlouva nestanoví něco jiného. Jestliže má společnost pouze jednoho společníka, je možné obchodní podíl převést na třetí osobu. Podmíněno je to tím, že převod musí mít písemnou formu a nabyvatel v ní musí prohlásit, že přistupuje ke stanovám i ke společenské smlouvě. Podpisy majitele podílu i nabyvatele musí být úředně ověřeny. Na základě smlouvy o převodu převodce ručí za závazky, které přešly převodem obchodního podílu. Obchodní podíl, jeho zastavení, podílení se na něm, převody, nabývání, rozdělení a další okolnosti týkajících se obchodního podílu upravuje obchodní zákoník, a to v § 113 - § 124.

2.2 Povinnosti společníků s.r.o.

19

Mezi základní povinnosti společníků, které upravuje zákon, náleží povinnost vkladová. Z poskytovaných vkladů je tvořen obligatorní základní kapitál společnosti. Dobu splacení vkladu určuje společenská smlouva či zakladatelská listina a dále obchodní zákoník. Se splacením vkladů souvisí nárok společnosti na nesplacený vklad. Je také stanovena zásada, že každý společník může do základního kapitálu společnosti poskytnout pouze jeden vklad, který může být u každého společníka rozdílný, ale jeho ciferné vyjádření musí být dělitelné beze zbytku tisícem, a upravuje nepeněžité vklady. Vždy po splacení části vkladu musejí jednatelé společnosti podat návrh na změnu do obchodního rejstříku. Tato změna je důležitá vzhledem k tomu, že společníci ručí za závazky do výše svého nesplaceného vkladu. Pokud by tato povinnost nebyla splněna a společníkům by vznikla škoda tím, že museli poskytnout plnění přesto, že jejich vklady či jejich části vkladů byly splaceny a nebyly zapsány do obchodního rejstříku, mohli by nárokovat náhradu škody dle obchodního zákoníku. Pokud společník nesplatí svůj peněžitý vklad ve lhůtě stanovené obchodním zákoníkem nebo smlouvou, je povinen platit úroky z prodlení, které činí 20% z nesplaceného vkladu. Společenská smlouva může určit jinou sazbu nebo určit, že společníci za prodlení či nesplacení neplatí nic. Za nesplacení peněžitého i nepeněžitého vkladu je možno udělit sankce i v podobě vyloučení společníka ze společnosti. Je to postup zcela výjimečný . Další povinností společníka upravené zákonem je povinnost příplatková. Touto povinností může být posílena vybavenost společnosti. Tato povinnost je buď zakotvena ve společenské smlouvě nebo ji upravuje zákon. Pokud tedy společenská smlouva tuto povinnost zahrnuje, je valná hromada oprávněna uložit tuto povinnost svým společníkům pro přispění na vytvoření vlastního kapitálu společnosti. Povinnost může být ukládána libovolně, ale má svá pravidla. Těmi pravidly jsou: o Příplatek na vytvoření vlastního kapitálu může být pouze peněžitý o Nemá vkladový režim a nestává se součástí vkladu společníka do základního kapitálu o Výše příplatku nesmí překročit polovinu výše základního kapitálu. Prodlení splacení příspěvku je možno sankcionovat stejně jako v případě nesplacení vkladu. Pokud sám společník dal návrh na příspěvek, musí s tímto souhlasit valná hromada. Příspěvky se neřídí pravidly pro vklady, může tedy být pohledávka za příplatek započtena proti pohledávce společnosti ke společníkovi. Příplatek je možno vrátit, ale pouze za předpokladu, že není použit k vyrovnání ztrát společnosti. Další zákonem stanovenou povinností společníka je povinnost převzít uvolněný vklad. Tato povinnost vyplývá z obchodního zákoníku z § 113 odst. 6. resp. všech společníků společnosti 20

s ručením omezeným převzít za zákonem stanovených podmínek část obchodního podílu společníka, jehož účast ve společnosti skončila bez právního nástupce. Po novele nevznikají pochyby o tom, že není nutný žádný úkon společníka k přechodu podílu. Podíl přechází dle zákona tím, že valná hromada přijme usnesení o uvolněném podílu všemi zbývajícími společníky. K přijetí takového usnesení postačí prostá většina hlasů všech přítomných společníků a musí o tomto rozhodnutí být pořízen notářský zápis. Účinností rozhodnutí přechází část uvolněného podílu na ostatní společníky, ale nemění se jejich obchodní podíl, ale jen odpovídajícím způsobem se navyšuje jejich vklad do základního kapitálu společnosti. Jednatelé jsou poté povinni vyhotovit nové znění společenské smlouvy a založit ji do Sbírky listin rejstříkového soudu. Mezi další povinnosti, které nejsou upravené zákonem, patří: Povinnosti osobní účasti na

společnosti, přispět na

vytvoření rezervního fondu, povinnost zaplatit emisní ážio.

2.3 Práva společníků s.r.o. Společníci společnosti s ručením omezeným mají právo k řízení společnosti a kontrolování její činnosti. Nevykonávají tyto práva přímo, ale prostřednictvím orgánů, které jsou kompetentní k vykonávání této činnosti. Tím orgánem je valná hromada, prostřednictvím ní je vykonávané právo týkající se řízení společnosti v rozsahu, způsobem a za podmínek, které stanoví obchodní zákoník, společenská smlouva, zakladatelská listina nebo stanovy společnosti. Obchodní zákoník ale umožňuje rozhodování společníků mimo valnou hromadu. Každý ze společníků má právo zúčastnit se valné hromady, a to s možností přímé neboli osobní účasti nebo prostřednictvím zástupce. Dále má právo hlasovat na ní a vznášet dotazy, připomínky, protinávrhy nebo návrhy, a to v rozsahu, který stanovuje zákon. Jestliže se společník nechává zastupovat jinou osobou, musí být této osobě udělena plná moc, a to v písemné formě. Právo na kontrolu činnosti společnosti vykovává společník prostřednictvím orgánu, a to valnou hromadou. Společník má právo na informace od jednatele či jednatelů společnosti a má právo nahlížet do dokumentů a provádět kontrolu údajů. Možnost provádět kontrolu prostřednictvím auditora nebo daňového poradce, což je výhodné pro ty společníky, kteří nemají odbornou a potřebnou znalost, upravila novela zákona. Dalším základním právem společníků je právo podílet se na zisku společnosti. Rozdělování zisku a podílu na společnosti zpravidla upravuje společenská smlouva a pokud nastane situace, kdy podíly a rozdělování nejsou ve smlouvě stanovena, určuje toto právo obchodní zákoník. Obchodní zákoník ale nestanovuje, jaká část zisku se použije

21

k rozdělení a jaká bude použita k realizaci rozvojových a dalších záměrů. Nestanovuje ani žádná pravidla pro toto rozdělování. O použití zisku musí podle obchodního zákoníku rozhodnout valná hromada společnosti, a to prostou většinou hlasů přítomných společníků. Obchodní zákoník také upravuje, že jako zisk nelze rozdělit základní kapitál společnosti, rezervní fondy ani jiné fondy, které jsou určeny k doplnění rezervního fondu. Tedy jako podíl na zisku může být rozděleno: hospodářský výsledek za předchozí účetní období, popřípadě nerozdělený zisk z minulých let, prostředky fondů vytvořených ze zisků, ale to pouze těch, které zákon nezakazuje rozdělit. Částka vyplacená jako podíl na zisku společnosti nesmí přesáhnout hospodářský výsledek účetního období, který je vykázán v účetní závěrce. Pokud stanovy nebo rozhodnutí valné hromady nestanoví jinak, je podíl společníků, popřípadě jednatelů či členů dozorčí rady, splatný do tří měsíců od přijetí usnesení valné hromady. Mezi základní práva společníků patří právo na vypořádací podíl. Jestliže zanikla společníkovi účast ve společnosti, má tento společník právo na vypořádaní. Toto právo platí i pro dědice společníka nebo právního nástupce, na kterého přešel podíl. Právo na podíl na likvidačním zůstatku se vztahuje k zrušení společnosti s likvidací. Každý ze společníků má právo na podíl na likvidačním zůstatku a podíl je určen poměrem obchodních podílů, a to v případě, že společenská smlouva nestanoví vypořádání jiné. Jestliže společnost zvyšuje svůj základní kapitál peněžitými vklady, mají tito společníci, kteří svými vklady kapitál zvyšují, právo na přednostní převzetí vkladů na zvýšení základního kapitálu. Toto právo může být společenskou smlouvou upraveno nebo zcela vyloučeno. Právo, které také upravuje obchodní zákoník, je právo na svolání valné hromady. Toto právo ale nemá každý ze společníků, ale pouze ten, jehož vklad dosahuje alespoň 10% základního kapitálu. Podle obchodního zákoníku je každý společník oprávněn podat jménem společnosti žalobu o náhradu škody proti jednateli, který je zodpovědný za škody, které společnosti způsobil, a to buď porušením svých povinností nebo je možno podat žalobu o splacení vkladu proti společníkovi, který vklad nesplatil včas. Žaloba není podávána vlastním jménem společníka, ale společníkem jako zákonným zástupcem společnosti. Žalobu společníka jménem společnosti upravila novela obchodního zákoníku a o.s.a. č. 142/1996 Sb., jelikož do té doby nebyli jednatelé, kteří nesplňovali své povinnosti, nijak postižitelní. Také se novenou upravilo, že podanou žalobu nemůže vzít zpět jiná osoba, než ta, která žalobu podala. Právo podat žalobu na prohlášení neplatnosti usnesení valné hromady soudem je jedno z práv, kterého se mohou společníci domáhat u soudu.

2.4 Podnikání zahraničních osob v České republice 22

Z důvodů, že se dále ve své práci zabývám a popisuji společnost s ručením omezeným, která je založena podnikatelem, který je německé národnosti, chtěla bych přiblížit podnikání zahraničních osob v České republice. První je vysvětlení pojmu zahraniční osoba. Určuje to obchodní zákoník: Fyzická osoba s bydlištěm mimo území České republiky nebo právnická osoba se sídlem mimo území ČR. Zákonné podmínky pro podnikatele, kteří jsou zahraniční osobou, upravuje § 21 ObchZ. Podnikat na území České republiky mohou osoby, které mají zásadně stejné podmínky jako osoby s českou národností, a to ve stejném rozsahu. Toto platí jen tehdy, pokud zákon nestanoví jinak. Výjimky jsou takovéto: Právní přepisy, které mají zvláštní povahu mohou obsahovat odlišnou úpravu o Režim je možno upravit podle mezinárodních smluv. o Může být vyloučena zásada národního zacházení, a to z důvodu reciprocity v případech, jestliže jiný (cizí) stát uplatňuje tuto zásadu vůči občanům České republiky. Zahraniční osoba, která podniká na území ČR, musí řízení společnosti nebo jeho organizační složku (dle zákona) mít umístěnou na území České republiky. Oprávnění podnikat zahraniční osoby na území České republiky vzniká zápisem do obchodního rejstříku. Tento zápis se provádí na základě podání návrhu té zahraniční osoby, která chce na území podnikat. Podnikat může jen v rozsahu, který je zapsán v předmětu podnikání. K povolení k podnikání si musí ustanovit svého zástupce, který má trvalý pobyt na území České republiky. Podle § 21 obchodního zákoníku fyzická osoba může podnikat na území České republiky jestliže je: a) státním příslušníkem členského státu Evropské unie, jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarské konfederace, b) rodinným příslušníkem osoby podle písmene a), který má v České republice právo pobytu, c) státním příslušníkem třetího státu, kterému bylo v členském státě Evropské unie přiznáno právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta, d) rodinným příslušníkem osoby podle písmene c), kterému bylo v České republice vydáno povolení k dlouhodobému pobytu. A to v případě pokud není stanoveno jinak.

23

3. Zánik a zrušení s.r.o. Stejně jako vznik probíhá i zánik společnosti s ručením omezeným ve dvou etapách. První etapou je společnost zrušena a až druhou etapou společnost zaniká. Zaniká jako subjekt práva, a to výmazem z obchodního rejstříku. Zrušení a zánik společnosti upravuje zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, tento zákon nabyl účinnosti dnem 1. července 2008. Upravuje přeměny obchodních společností a družstev a zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství. Zrušení a zánik společnosti řeší i obchodní zákoník č. 513/1991 Sb. V roce 2008 byly zrušeny v obchodním zákoníku § 153a až 153e.

3.1 Zrušení společnosti podle právní úpravy V rámci platné právní úpravy obchodního zákoníku je upraveno zrušení společnosti v § 68 a následujících. Zde jsou dány způsoby zrušení, které jsou shodné pro všechny obchodní společnosti. Podle obecných ustanovení se společnost zrušuje: o uplynutím doby, na kterou byla založena, o dosažením účelu, pro který byla založena, o dnem uvedeným v rozhodnutí společníků nebo orgánu společnosti o zrušení společnosti, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí bylo přijato, dochází-li ke zrušení společnosti s likvidací, o dnem uvedeným v rozhodnutí soudu o zrušení společnosti, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci, o dnem uvedeným v rozhodnutí společníků nebo orgánů společnosti, pokud dochází k zániku společnosti v důsledku fúze, převodu jmění na společníka nebo v důsledku rozdělení, jinak dnem, kdy bylo toto rozhodnutí přijato, o zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením konkursu, že majetek dlužníka je zcela nepostačující. Některým jednotlivým ustanovením se věnuji dále ve své práci.

3.1.1 Uplynutí doby K zrušení společnosti není třeba žádný právní úkon, společnost vstupuje dnem jejího zrušení do likvidace. Společnost byla založena na dobu určitou a tedy doba určená ve

24

smlouvě je platná. Jestliže se společníci dohodnou a nebudou chtít takovouto společnost zrušit, musí dříve než uplyne doba, na kterou byla společnost založena, změnit odpovídajícím způsobem společenskou smlouvu.

3.1.2 Dosažení účelu Pokud společnost je založena k dosažení nějakého účelu, musí být tento účel přesně definován ve společenské smlouvě nebo zakladatelské listině. Je možné, že účelu nebude vůbec během životnosti společnosti dosaženo, a proto je důležité i přesně definovat, že jestliže nebude dosaženo účelu do určité doby, společnosti se zrušuje uplynutím té doby. Potom tedy dochází ke kombinaci zrušení společnosti na základě dosaženého účelu a uplynutím doby. Pokud by společníci chtěli společnost zrušit dříve než je dosaženo účelu, pro který byla společnost založena, musí se zrušení společnosti řídit připouštěnými způsoby dle obchodního zákoníku

či společenskou smlouvou nebo zakladatelskou

listinou.

3.1.3 Rozhodnutí společníků nebo valné hromady O zrušení společnosti rozhodují všichni její společníci pokud není rozhodnutí svěřeno společenskou smlouvou do rukou valné hromady. O zrušení společnosti musí být sepsán notářský zápis, a to jestliže o zrušení rozhodli společníci společnosti s ručením omezeným. Rozhodování o zrušení společnosti s likvidací předepisuje obchodní zákoník; musí být schváleno kvalifikovanou dvoutřetinovou většinou všech hlasů společníků, nebo může být toto rozhodnutí upraveno zákonem nebo společenskou smlouvou, že je zapotřebí většího počtu hlasů. Opět musí být o rozhodnutí sepsán notářský zápis. Ke zrušení společnosti dochází dnem uvedeným v rozhodnutí společníků nebo valné hromady, nebo pokud tento den není uveden v rozhodnutí, nastává zrušení dnem přijetí tohoto rozhodnutí. Možnost zrušení rozhodnutí o zrušení společnosti je možné do doby, než bylo zahájeno rozdělování likvidačního zůstatku. Dnem účinnosti rozhodnutí o zrušení společnosti končí i funkce likvidátora. Ten je povinen předat dokumenty o průběhu likvidace statutárnímu orgánu společnosti. Likvidátor může být jmenován i soudem a poté je likvidátor povinen předat tyto dokumenty soudu, který také jediný může ukončit průběh rušení společnosti. Stává se to na návrh jednatelů nebo společníků společnosti. Pokud by ale toto rozhodnutí zasahovalo do práv společníků (nebo jen jednoho), není rozhodnutí o zastavení zrušení bráno na zřetel.

25

3.1.4 Zrušení společnosti soudem Takovéto zrušení společnosti je možné pouze z důvodu dle zákona nebo společenské smlouvy. Z obecné úpravy obchodního zákoníku vyplývá pro společnost s ručením omezeným, že ji soud může zrušit, jestliže: o se v uplynulých dvou letech nekonala valná hromada nebo v uplynulém roce nebyli zvoleni jednatelé společnosti, kterým skončilo funkční období před více než jedním rokem, nebo členové dozorčí rady, jestliže všem členům skončilo funkční období, nestanoví-li zákon jinak, anebo společnost po dobu delší než dva roky neprovozuje žádnou činnost, o společnost pozbude oprávnění k podnikatelské činnosti, o zaniknou předpoklady vyžadované zákonem pro vznik společnosti anebo jestliže společnost nemůže vykonávat činnost pro nepřekonatelné rozpory mezi společníky, o společnost porušuje povinnost vytvářet rezervní fondy, o společnost porušuje ustanovení § 56 odst. 3 ObchZ, o společnost neplní povinnost prodat část podniku nebo se rozdělit, kterou jí uložil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle zvláštního právního předpisu.“5 „Dle úpravy v obchodním zákoníků je možné společnost zrušit, jestliže: o společník, v jehož rukou se spojily všechny obchodní podíly, nesplatil do tří měsíců všechny peněžité vklady ani nepřevedl část obchodního podílu na jinou osobu, o společnost nenaložila s obchodním podílem, který na ni přešel v důsledku ukončení účasti společníka ve společnosti, jinak než převodem obchodního podílu, způsobem stanoveným v § 113 odst. 6 ObchZ, o se společníci domáhají zrušení společnosti soudem z důvodů a za podmínek stanovených podle § 152 odst. 2 ObchZ ve společenské smlouvě, o společnost nepřizpůsobila ve stanovené lhůtě společenskou smlouvu, popřípadě stanovy, kogentním ustanovením obchodního zákoníku, o valná hromada nejmenuje ve stanovené lhůtě nového jednatele, o obsah zápisu v obchodním rejstříku odporuje donucujícímu ustanovení zákona, nelze dosáhnout nápravy postupem podle § 200b odst. 2 OSŘ a společnost nezjedná k výzvě rejstříkové soudu ve stanovené lhůtě nápravu.“6 5

Bartošíková, M., Štenglová, I. Společnost s ručením omezeným. 2. vydání. Praha : C. H. Beck, 2006, 677s., ISBN 80-7179-441-4, str.296. 6 Bartošíková, M., Štenglová, I. Společnost s ručením omezeným. 2. vydání. Praha : C. H. Beck, 2006, 677s., ISBN 80-7179-441-4, str.298.

26

Orgán, který zpravidla podává návrh na zrušení společnosti bývá takový, který v rámci své působnosti zjistí důvod ke zrušení. Tímto orgánem může například být: finanční úřad, živnostenský úřad, atd. Osobou, která může mít zájem na zrušení společnosti, může být: jednatel společnosti, věřitel společnosti nebo i jiná třetí osoba. Pokud je možné odstranění vad, které vedou k důvodu zrušení společnosti, dává soud určitou lhůtu na odstranění takovýchto vad. Jestliže společnost důvod ke zrušení odstraní v dané lhůtě, soud rozhodnutí o zrušení společnosti s ručením omezeným zruší.

3.1.5 Rozhodnutí o fúzi, převodu obchodního jmění na společníka a o rozdělení Valná hromada rozhoduje dle zákona č.125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností o fúzi, převodu obchodního jmění na společníka a o rozdělení a změně právní formy. Fúze může mít formu vnitrostátní fúze nebo přeshraniční fúze. Fúze se může uskutečnit formou sloučení nebo splynutí. Fúzí sloučením dochází k zániku obchodní společnosti nebo družstva nebo více obchodních společností nebo družstev, jemuž předchází zrušení bez likvidace; jmění zanikající obchodní společnosti včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přechází na jinou obchodní společnost nebo družstvo. Za fúzi sloučením se též považuje, jestliže se slučuje zanikající společnost s ručením omezeným s nástupnickou akciovou společností nebo společností s ručením omezeným, která je jejím jediným společníkem. Fúzí splynutím dochází k zániku dvou nebo více obchodních společností nebo družstev, jemuž předchází jejich zrušení bez likvidace; jmění zanikajících obchodních společností nebo družstev včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přechází na nově vznikající nástupnickou obchodní společnost nebo družstvo. Vnitrostátní fúzí se rozumí fúze mezi obchodními společnostmi nebo družstvy se sídlem na území České republiky. Přeshraniční fúzí se rozumí fúze jedné nebo více obchodních společností nebo družstev s jednou nebo více zahraničních korporací.

3.1.6 Zrušení konkursu Zrušení konkursu po splnění rozvrhovaného usnesení nebo jeho zrušení proto, že majetek společnosti nepostačuje k úhradě nákladů konkursu. Na společnost je možno vyhlásit konkurs jestliže je v úpadku. Konkurs se vyhlašuje na majetek společnosti. V úpadku je společnost tehdy, jestliže není schopna plnit své závazky, pozastavila platby a je předlužena. Prohlášení konkursu je účinné od vyvěšení usnesení na úřední desce soudu.

27

Vyvěšení se provádí v den, kdy bylo usnesení vydáno. Jestliže soud zjistí, že majetek společnosti nepostačuje na pokrytí nákladů konkursu, konkurs zruší.

3.2 Likvidace společnosti Pokud je společnost zrušena bez právního nástupce, nastupuje zrušení společnosti s likvidací. Postup zrušení společnosti s likvidací upravuje obchodní zákoník. Jestliže společnosti nezbyl žádný majetek, tehdy není likvidace nutná. Společnost vstupuje do likvidace dnem svého zrušení, nestanoví-li zákon něco jiného. Vstup do likvidačního procesu se zapisuje do obchodního rejstříku, kde je uvedeno jméno a bydliště likvidátora, popřípadě likvidátorů. Firma v době likvidace používá dovětek k jménu firmy. Tento dovětek zní „v likvidaci“. Vstupem společnosti do likvidace nastává omezení působnosti jednatelů společnosti. Mohou svou funkci vykonávat jen v rozsahu potřebném pro likvidaci společnosti, a to jen do doby jmenování likvidátora. Likvidátorem může být pouze fyzická osoba, ale to neplatí pokud je likvidátor jmenován soudem dle § 71 odst. 2 ObchZ. Likvidátor může jednat jménem společnosti, ale jen v rozsahu potřebném pro likvidaci společnosti. Zastupuje společnost před soudy a jinými orgány (uzavírá smíry, dohody i nové smlouvy). Jestliže likvidátor během doby likvidace společnosti zjistí, že je předlužena, dává okamžitě návrh na prohlášení konkursu. Toto zjistí tím, že zahajuje řízení likvidace účetní rozvahou a soupisem obchodního jmění. Při výkonu likvidace likvidátor oznamuje svou působnost všem známým věřitelům a musí být tato skutečnost zapsána v Obchodním věstníku. Soupis obchodního jmění společnosti je povinen likvidátor zaslat každému společníkovi i věřiteli, ale jen pokud o tento soupis požádají. V novelizaci zákona je dána povinnost likvidátorovi, aby byli upřednostněny pohledávky vůči zaměstnancům. Jakmile likvidátor ukončí své úkony ve společnosti, je povinen bez zbytečných odkladů podat zprávu o průběhu likvidace.

Součástí zprávy je i návrh na rozdělení čistého

majetkového zůstatku. Podle zákona je povinností likvidátora tuto zprávu předložit ke schválení společníkům nebo orgánům, které k tomu přísluší. Ke dni zpracování návrhu je povinností likvidátora sestavit účetní závěrku. Do 30 dnů od skončení likvidace podává likvidátor návrh na výmaz společnosti z obchodního rejstříku. Tento návrh předkládá rejstříkovému soudu.

3.3 Přeměny společnosti s ručením omezeným

28

Jak již bylo řečeno, může valná hromada (popřípadě společníci postupem podle § 130 ObchZ) rozhodnout o fúzi společnosti s ručením omezeným s jinou společností nebo o převodu obchodního jmění na společníka a nebo o jejím rozdělení, tj. zrušení s právním nástupcem. Kromě toho zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev umožňuje, aby společnost s ručením omezeným změnila svou právní formu. Zrušení společnosti s právním nástupcem spolu se změnou její právní formy označuje zákon č. 125/2008 Sb. souhrnným názvem dle § 360 - 384 změna právní formy. Dle § 360 změnou právní formy právnická osoba nezaniká ani nepřechází její jmění na právního nástupce, pouze se mění její vnitřní právní poměry a právní postavení jejích společníků. Obchodní společnost může změnit svou právní formu na jinou formu obchodní společnosti nebo na družstvo, nestanoví-li zvláštní zákon něco jiného. Projekt změny právní formy musí obsahovat alespoň: a) firmu, sídlo a identifikační číslo obchodní společnosti nebo družstva před změnou právní formy, b) právní formu, jíž má obchodní společnost nebo družstvo nabýt, c) firmu obchodní společnosti nebo družstva po změně právní formy, d) den, k němuž byl zpracován projekt změny právní formy, e) společenskou smlouvu nebo zakladatelskou listinu nebo stanovy obchodní společnosti nebo družstva po zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku; ustanovení § 364 tím není dotčeno, f) všechny zvláštní výhody, které obchodní společnost nebo družstvo měnící svoji právní formu poskytuje statutárnímu orgánu nebo jeho členům, členům dozorčí rady nebo kontrolní komise, pokud se zřizují, a znalci pro ocenění jmění; přitom se zvlášť uvede, komu je tato výhoda poskytována a kdo a za jakých podmínek ji poskytuje, g) pravidla postupu při vypořádání se společníkem nebo členem, který se změnou právní formy nesouhlasil, a výši částky, jež mu bude vyplacena, nebo způsob jejího určení, není-li ke schválení změny právní formy nutný souhlas všech společníků, h) výši náhrady pro vlastníky vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů a opčních listů, i) jména, příjmení a bydliště nebo firmy nebo názvy, sídla a identifikační čísla osob, které budou po zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku statutárním orgánem nebo členy statutárního orgánu obchodní společnosti nebo družstva, členy dozorčí rady akciové společnosti, a pokud se zřizuje, i dozorčí rady společnosti s ručením omezeným nebo kontrolní komise družstva,

29

j) mění-li se právní forma na akciovou společnost - počet, podobu, druh, formu a jmenovitou hodnotu akcií určených pro každého akcionáře po zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku, pravidla postupu a lhůtu pro jejich vydání, údaje o tom, kolik míst v dozorčí radě akciové společnosti má být obsazeno osobami volenými zaměstnanci akciové společnosti s uvedením, že tato místa budou obsazena až po zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku. Orgány společnosti musí vypracovat příslušné zprávy. V sídle obchodní společnosti nebo měnící svoji právní formu musí být k nahlédnutí pro společníky nebo členy alespoň 1 měsíc před plánovaným schválením změny právní formy nebo před stanoveným dnem konání valné hromady společnosti s ručením omezeným, jež má rozhodnout o schválení změny právní formy: a) projekt změny právní formy, b) zpráva o změně právní formy, pokud se vyžaduje. Obchodní společnost měnící svoji právní formu vydá každému společníkovi nebo členovi, který o to požádá, bez zbytečného odkladu bezplatně opis nebo výpis z listin uvedených v § 363 zákona č. 125/2008 Sb. v odstavci 1, pokud se vyžadují. Jestliže je ručení společníků obchodní společnosti po zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku vyšší, ručí takto společníci po zápisu změny právní formy do obchodního rejstříku i za dluhy, které existovaly ke dni zápisu změny právní formy obchodní společnosti nebo družstva do obchodního rejstříku.

3.4 Neplatnost společnosti Do českého právního řádu byla úprava o neplatnosti společnosti začleněna při novelizaci obchodního zákoníku č. 142/1996 Sb., a to bylo spjato s právem Evropské unie. Z obchodního zákoníku vyplývá, že neplatnost společnosti s ručením omezeným může určit pouze soud, a to na návrh i bez návrhu. Důsledkem rozhodnutí o neplatnosti společnosti vstupuje společnost do likvidace, a to ke dni rozhodnutí soudu. Neplatnost společnosti může prohlásit jenom soud, a to i bez návrhu, jestliže: a) nebyla uzavřena společenská nebo zakladatelská smlouva nebo nebyla pořízena zakladatelská listina nebo nebyla dodržena jejich předepsaná forma, b) předmět podnikání (činnosti) je nedovolený nebo odporuje veřejnému pořádku,

30

c) ve společenské nebo zakladatelské smlouvě, zakladatelské listině nebo ve stanovách chybí údaj o firmě společnosti nebo o vkladech společníků nebo o výši základního kapitálu, jestliže zákon takový údaj předepisuje, nebo o předmětu podnikání (činnosti), d) nebyla dodržena ustanovení o minimálním splacení vkladů, e) všichni zakládající společníci jsou nezpůsobilí k právním úkonům, f) v rozporu se zákonem je počet zakladatelů nižší než dva. Právní vztahy, do nichž neplatná společnost vstoupila, nejsou neplatností společnosti dotčeny. Povinnost společníků splatit nesplacené vklady trvá, pokud to vyžaduje zájem věřitelů na splnění závazků neplatné společnosti.

3.5 Zánik společnosti s ručením omezeným Společnost s ručením omezeným zaniká dnem výmazu z obchodního rejstříku.

31

4. Základní charakteristika konkrétní s.r.o. Rok 2009 je důvod k oslavám, jelikož v roce 2004 byla založena společnost s ručením omezeným s názvem SWAC spol. s r.o.. Logo této firmy je velký bílý nápis Swac pod kterým, je stříbrně napsáno Intelligence in Automation, celý nápis je v modrém poli. Vzhled loga firmy Swac.

Název firmy je vytvořen z písmen jména majitele a zakladatele firmy a činností, kterou se firma zabývá. Jméno zakladatele je pan Dipl. Ing. Stefan Schmitt-Walter a činnost nazvána Automation Consult. Jak je zřejmé ze jména zakladatele firmy pan Dipl. Ing. SchmittWalter je německé národnosti. Před 25 lety založil firmu se stejným zaměřením v Německu, kde se firma nazývá SWAC Inteligence in Automation GmbH. Je to označení pro společnost s ručením omezeným, ale v německé zkratce.

GmbH je zkratka pro

Gesellschaft mit beschränkter Haftung. Od doby založení společnosti v Německu uběhlo mnoho změn a pan Schmitt-Walter se rozhodl svou firmu zvětšit a rozšířit pole působnosti. Rozšíření proběhlo o území České republiky a Polska. V České republice založil dvě dceřiné společnosti a na území Polska jednu společnost. V České republice jsou to společnosti: o SWAC Bohemia, spol. s r.o. o Blumenbecker Prag, s.r.o. Na území Polska je to společnost s názvem IP Systém Kontrol. Rozvoj společnosti nebyl jen v územní oblasti, ale i v nabídce produktů, které pomohly k rozšíření rozvoje společnosti, a to i v oblasti zákazníků; došlo i k rozšíření výrobních kapacit a skladových prostor. Společnost SWAC Bohemia byla mezi prvními společnostmi zabývajícími se výrobou, projekcí, vývojem, montáží, opravou a servisní činností elektronických zařízení určených k řízení výrobních a technologických procesů v jihočeském kraji. To také vedlo k rozhodnutí pana Schmitt-Waltera k založení společnosti v tomto kraji. Nebyla tu žádná konkurence a pracovní síla zde byla kvalitní. Vyjádření pana Waltera k pracovní síle bylo: „V České republice je mnohem lacinější pracovní síla než v Německu.“ Dalším důvodem založení společnosti v České republice bylo, že společnost se přiblíží k dodavatelům a odběratelům, kteří sídlí v České republice.

32

Společnost se dále zabývá nákupem zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodejem, montáží autorádií a automobilových zabezpečovacích zařízení, projektováním elektrických zařízení, zřizováním, montáží a servisem telekomunikačních zařízení a dalších činností spjatých s automobilovým průmyslem. Společnost SWAC Bohemia byla založena panem Dipl. Ing. Stefanem Schmitt-Walterem jako jediným společníkem a zakladatelem. Sídlem společnosti je město Strakonice a datum zapsání do obchodního rejstříku je 8. listopadu 1994 Krajským soudem v Českých Budějovicích. Statutárním orgánem jsou dva jednatelé, a to Dipl. Ing. Stefan Schmitt-Walter, který je jediným společníkem společnosti a druhým jednatelem je pan Štefan Kadlec. Dle výpisu z obchodního rejstříku, který je třetí přílohou této práce, podepisování za společnost se děje tak, že k vytištěnému nebo jinak vyznačenému názvu společnosti připojí svůj podpis jednatel, který je oprávněn jménem společnosti jednat. Základním kapitálem, který byl podle zákona požadován, byla částka 100 000 Kč. Nyní je částka základního kapitálu společností s ručením omezeným, podle nového aktualizovaného obchodního zákoníku, určena na 200 000 Kč.

4.1 Dějinný vývoj konkrétní společnosti s ručením omezeným Založení společnosti SWAC Bohemia spol. s r.o. proběhlo dne 3.října v roce 1994. Zakladatel společnosti se rozhodl po dlouhém váhání a zvažování veškerých kladných i záporných skutečností, zda společnost v České republice založí. Po zvážení a diskutování s dodavateli i odběrateli došel k závěru, že společnost založí. Byla tedy sepsána zakladatelská listina a poté podán návrh na zápis do obchodního rejstříku. Tento návrh byl schválen a společnost SWAC Bohemia spol. s r.o. byla dne 8. listopadu 1994 zapsána. Rozběhla se příprava veškeré vybavenosti firmy a sehnání zaměstnanecké síly. Pro pana Dipl. Ing. Stefana Schmitt-Waltera nastala skutečnost sehnat kvalifikované odborníky pro práci v jeho firmě. Pro kvalitní práci svých zaměstnanců musely proběhnout zaškolovací kurzy a seznámení s přístroji pro výrobu. Pro zkvalitnění služeb bylo nutné rozšířit škálu nabízeného sortimentu a služeb. Proto byly zařazeny nové služby, nové kvalitnější materiály a služby, které firma poskytovala, musely dosahovat lepší kvality. S tímto samozřejmě souviselo i zvyšování počtu pracovních sil. Při zvyšování kvality poskytovaného sortimentu, výrobků a služeb docházelo k rozkvětu společnosti. Automobilový průmysl vystoupal do vysokého rozkvětu a firma SWAC Bohemia měla více a více spokojených zákazníků. V této době měla společnost nejvíce zaměstnanců za celou svou dosavadní působnost. Počet zaměstnanců byl 26. Ale jak bývá obvyklé, není

33

křivka rozvoje společností jen stoupající. Ani tuto společnost krize v automobilovém průmyslu neušetřila. Krize proběhla v roce 2006 a dopad měla i v roce 2007. Společnost propustila hodně zaměstnanců a po posledním propouštění jich zbylo pouhých 6. Nyní společnost opět přibírá zaměstnance. Přibývají zakázky od odběratelů. Společnost přežila krizi s následky, že přišla o několik odběratelů a musela omezit odběr zboží. Nyní se dostala opět do popředí a udržuje svou životnost. Pro „přežití“ se musela zabezpečit několika úvěry u českých bank a dvě budovy, které jsou majetkem firmy, pronajala jako nebytové prostory.

08 20

07 20

20

06

05 20

04 20

20

03

02 20

20

01

00 20

99 19

98 19

97 19

96 19

95 19

19

94

prosperita společnosi

Grafické zpracování rozvoje společnosti.

časové období

Shrnutí vývoje společnosti SWAC Bohemia spol. s r.o.: 1994 – vznik společnosti – rozjezd 1995 - zaškolení zaměstnanců 1996 1997 – 2000 – pomalý vzestup zakázek pro společnost 2001 – 2005 – vrcholný čas společnosti – nejvíce zakázek, největší počet zaměstnanců 2006 – krize automobilového průmyslu – dopad i na společnost SWAC – pokles zaměstnanecké síly, zakázek, rozvoje 2007 – mírný vzestup, stále dopad krize 2006 2008 – vzestup společnosti, nové přibírání zaměstnanců, vzestup průmyslu

34

4.2 Zakladatelská listina společnosti s ručením omezeným Zakladatelská listina je jedním z kritérií k založení společnosti s ručením omezeným jedním zakladatelem, což je dáno obchodním zákoníkem. Zakladatelská listina společnosti SWAC Bohemia spol. s r.o. byla vyhotovena dle zákona formou notářského zápisu. Vyhotovena byla dne 3.října 1994 notářku Marií Uhlíkovou ve Strakonicích. Zakladatelskou listinou byla tedy založena společnost s jedním zakladatelem společnosti, a to pod názvem Swac Bohemia spol. s r.o., se sídlem Strakonice II, Heydukova 314. V zakladatelské listině je definováno jméno zakladatele a sídlo firmy. Dále je uveden předmět podnikání, který zní: „

a/ projektování elektrických zařízení, b/ výroba, montáž a opravy výrobků a zařízení spotřební elektroniky, c/ nákup zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej, d/ zřizování, montáž a servis telekomunikačních zařízení, e/ montáž autorádií a automobilových zabezpečovacích zařízení. „7

Zakladatelská listina dále uvádí základní jmění společnosti, a to částku 100 000 Kč. Toto základní jmění je splaceno před podáním návrhu na zápis do obchodního rejstříku. Doba, na kterou je společnost založena, je označena jako doba neurčitá. Obchodním rokem je rok shodný s rokem kalendářním. Zakladatelská listina uvádí jméno jednatele společnosti, jeho datum narození, trvalé bydliště. Upravuje také formu jednání za společnost a podepisování dokumentů pro potřeby společnosti. Dále listina upravuje organizační strukturu společnosti, kde určuje, že působnost valné hromady vykonává společník. V zakladatelské listině je upraven i rezervní fond společnosti, který činí 5 % základního jmění a je vytvořen do deseti dnů od zápisu do obchodního rejstříku. Tato povinnost je na společníkovi společnosti a částka 5 000 Kč bude splacena na účet společnosti u české banky. Upraveno je zde také doplnění rezervního fondu, a to do dne 31.12.1995, kdy bude rezervní fond doplněn, aby dosáhl 10 % základního kapitálu. Tato částka bude doplněna z čistého zisku společnosti. Zakladatelská listina také odkazuje na obchodní zákoník, a to přesně na §§ 142 – 147 obchodního zákoníku, kde je upraveno zvýšení a snížení základního kapitálu. V případě, kdy bude třeba zvýšit či snížit základní kapitál, se bude postupovat podle výše uvedených paragrafů. Právní poměry společnosti se řídí opět obchodním zákoníkem, a to ve všech směrech. Společnost vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku, a to dnem 8. listopadu 1994. 7

Úplné znění zakladatelské listiny

35

4.3 Práva a povinnosti zaměstnavatele Zaměstnavatelská práva a povinnosti jsou upraveny zákoníkem práce. Tento zákon upravuje pracovněprávní vztahy, což jsou vztahy vznikající mezi zaměstnanci a zaměstnavateli při výkonu závislé práce. Upravuje rovněž právní vztahy kolektivní povahy, které souvisejí s výkonem závislé práce. Zapracovává také příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje některé právní vztahy, které vznikly před vznikem pracovněprávních vztahů. V pracovněprávních vztazích mohou být práva a povinnosti upraveny odchylně od zákoníku práce, ale jen tehdy, jestliže to zákon výslovně nezakazuje nebo z jeho povahy nevyplývá, že se od něj není možné odchýlit. „Odchýlení není dále možné od úpravy účastníků pracovněprávních vztahů, od ustanovení, která odkazují na použití občanského zákoníku, a není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, v náhradě škody. Odchýlení není také možné od ustanovení ukládajících povinnost, to však neplatí, jestliže jde o odchýlení ve prospěch zaměstnance. Odchýlení od ustanovení uvedených v § 363 odst. 1, kterými se zapracovávají předpisy Evropských společenství, není možné, to však neplatí, jestliže jde o odchýlení ve prospěch zaměstnance. Práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích nemohou být upravena odchylně od tohoto zákona v případech uvedených v § 363 odst.“8 K odchylné úpravě práv nebo povinností může dojít smlouvou, ale za podmínek stanovených zákonem nebo vnitřním předpisem. Úprava, která bude odchylná týkajících se práv mzdových (platových) i ostatních práv v pracovněprávních vztazích, nesmí být vyšší nebo nižší než je stanovené právo zákonem, popřípadě kolektivní smlouvou, vnitřním předpisem. Za závislou práci, vykonávanou ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, je považováno osobní výkon práce zaměstnance pro zaměstnavatele, a to dle pokynů zaměstnavatele, jeho jménem, za mzdu, plat nebo odměnu za práci. A také v pracovní době nebo stanovené či dohodnuté době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě, na náklady zaměstnavatele a na jeho odpovědnost. „Za závislou práci se považují také případy, kdy zaměstnavatel na základě povolení podle zvláštního právního předpisu (dále jen „agentura práce“) dočasně přiděluje svého zaměstnance k výkonu práce k jinému zaměstnavateli na základě ujednání v pracovní smlouvě nebo dohodě o pracovní činnosti, kterým se agentura práce zaváže zajistit svému zaměstnanci dočasný výkon práce podle pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti u jiného zaměstnavatele (dále jen „uživatel“) a zaměstnanec se zaváže tuto práci konat podle pokynů uživatele a na základě dohody o 8

zákona č. 382/2008 Sb. (účinnost od 1. ledna 2009) § 2 odst. 1

36

dočasném přidělení zaměstnance agentury práce, uzavřené mezi agenturou práce a uživatelem.“9 Je zakázána práce fyzických osob, a to ve věku do 15 let nebo starších 15 let, pokud neskončili povinnou školní docházku. Osoby v tomto věku mohou vykonávat jen uměleckou, kulturní, reklamní nebo sportovní činnost za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem. Další povinnosti zaměstnavatele jsou pracovní poměr, převážně: postup před vznikem pracovního poměru, pracovní poměr, pracovní smlouva a vznik pracovního poměru, změny pracovního poměru, skončení pracovního poměru. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, pracovní doba a doba odpočinku, bezpečnost a ochrana zdraví při práci, odměňování za práci, odměna za pracovní pohotovost a srážky z příjmů z pracovněprávního vztahu, náhrada výdajů poskytovaných zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce, překážky v práci na straně zaměstnavatele, péče o zaměstnance, dovolená, odpovědnost zaměstnavatele za škodu, atd. I ve společnosti SWAC Bohemia jsou práva a povinnosti zaměstnavatele upraveny zákoníkem práce. Bez toho by nemohla existovat a fungovat dle zákonných pravidel. I když je zaměstnavatel národnosti německé, vztahují se na něho české zákony a musí dodržovat všechna ustanovení daná předpisy a normami České republiky.

4.4 Práva a povinnosti zaměstnanců Zaměstnanecká práva a povinnosti zaměstnanců se také řídí zákoníkem práce. Každý zaměstnanec má právo na sepsání pracovní smlouvy nebo dohody o provedení činnosti či smlouvu o dílo. Její náležitosti jsou dané zákonem a musí tyto náležitosti splňovat. „Pracovní smlouva musí obsahovat: a)druh

práce,

který

má

zaměstnanec

pro

zaměstnavatele

vykonávat,

b)místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce podle písmene a) vykonávána, c)den nástupu do práce. Není-li v pracovní smlouvě sjednáno pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad, je pravidelným pracovištěm místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě. Jestliže je však místo výkonu práce sjednáno šířeji než jedna obec, považuje se za pravidelné pracoviště obec, ve které nejčastěji začínají pracovní cesty zaměstnance. Zaměstnavatel je povinen uzavřít pracovní smlouvu písemně. Jedno vyhotovení písemné pracovní smlouvy je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci.“10 Od vzniku pracovního poměru je

9

zákona č. 382/2008 Sb. (účinnost od 1. ledna 2009) § 2 odst. 5 zákona č. 382/2008 Sb. (účinnost od 1. ledna 2009) § 34

10

37

zaměstnanec povinen podle pokynů od zaměstnavatele vykonat osobně práci dle pracovní smlouvy, a to v pracovní době, která je rozvržena a dle pracovní smlouvy dodržovat povinnosti z ní vyplývající. V § 106 Zákoníku práce jsou určeny práva a povinnosti zaměstnance co se týče bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Tato část zákoníku určuje práva zaměstnance na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na informace o rizicích jeho práce, právo odmítnutí výkonu práce, z důvodu ohrožení jeho života a zdraví, má právo a povinnost podílet se na vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí, každý zaměstnanec je povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci atd. Mezi další práva a povinnosti patří: právo na odměnu (mzdu), náhrada výdajů poskytovaných zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce, právo na dovolenou, péči o zaměstnance, náhradu škody, na radu zaměstnanců atd. Pro zaměstnance společnosti SWAC platí české zákony a normy. Nemá na tyto povinnosti a práva vliv národnosti majitele společnosti. Zákon umožňuje sepsání norem, které mohou upravovat některé práva a povinnosti, ale může je upravovat jen v mezích zákona. Společnost SWAC Bohemia využila zákonem možnou volbu, že stanovy nejsou povinné. Zákon dává společníkovi možnost rozhodnutí, zda si stanovy zahrne do svých předpisů či nikoli.

4.5 Práce zaměstnanců Ve firmě SWAC Bohemia spol. s r.o. nyní pracuje 8 zaměstnanců. Každý z nich má určité povinnosti, které jsou dány pracovní smlouvou mezi nimi a zaměstnavatelem panem Schmittem. Možná se zdá, že zaměstnanců je na firmu málo, ale každý z nich má určité zkušenosti a znalosti, které firma pro svou působnost potřebuje. Jsou pro společnost nepostradatelní a i díky nim společnost jako taková může realizovat své plány. I pomocí zaměstnanců jako takových, může firma komunikovat s institucemi a ostatními dodavateli i odběrateli. Je samozřejmé, že pomocí zaměstnanců, má majitel společnosti přehled o zakázkách a fungování firmy. Jak jsem již uvedla nyní ve společnosti pracuje osm zaměstnanců. Ve firmě pracují: o Jednatel společnosti – ten jedná za společnost v nepřítomnosti majitele, ale i v průběhu návštěvy v České republice. Jeho pravomoci jsou dány jeho postavením ve společnosti. Obchodní zákoník toto postavení upravuje. Jedná s potřebnými orgány a odpovídá i za chod společnosti. Nyní je jednatelem

38

společnosti pan Štěpán Kadlec, ale není jednatelem od založení společnosti. Pan Kadlec se stal jednatelem 3. července 1998. Před jeho jmenováním byl jednatel firmy pan Václav Panuška, který byl ve společnosti už u jejího vzniku. Jednatel jedná jménem společnosti a je oprávněn podepisovat dokumenty. Ve firmě SWAC je takové pravidlo, že před jednáním o důležitých skutečnostech pro firmu, které by mohlo mít vliv na vývoj společnosti, jednatel projednává s majitelem společnosti možná řešení a připomínky. Majitel společnosti je velice inteligentní pán, který má pro podnikání cit. Jednatel také určuje a zadává práci zaměstnancům společnosti. o Účetní – společnost spadá do podvojného účetnictví a jsou tím povinni vést plno dokumentů a evidenci. Mezi hlavní podklady patří fakturace od dodavatelů, fakturace odběratelům, mzdové výpočty, evidenci majetku společnosti, bankovní účty i peněžní hotovostní platby. Zpracovává výkazy pro peněžní ústavy, finanční úřad, sociální úřady, zdravotní pojišťovny a mnoho dalších institucí. Tato práce je velice obtížná a odpovědná. Pomocí zpracování výkazů, je možno zjistit aktuální stav společnosti, finanční prostředky, zadluženost či pohledávky a závazky společnosti. Účetní ve společnosti SWAC nevede jen účetnictví společnosti, ale má na starost i evidenci docházky zaměstnanců a evidenci jízd služebních automobilů. Na konci každého roku, účetní sestavuje rozvahu a výsledovku společnosti, kterou předává jednateli a majiteli společnosti. Majitel společnosti je seznámen s obtížností této práce a poskytl jako pomoc účetní, daňového poradce, který je ochoten a schopen pomoci v situacích a komplikacích, které jsou s účetní evidencí spojené. o Zaměstnanec pro komunikaci s dodavateli – tento zaměstnanec je pro společnost velice důležitá osoba. Jeho náplní práce je komunikace s dodavateli jak v České republice, tak se zahraničními dodavateli. Proto je pro tuto práci důležitá znalost cizích jazyků. Nepostačí znalost jazyka českého, ale v prvním případě znalost jazyka německého, ze Německa pocházejí převážná většina dodavatelů pro společnost SWAC, ale i jazyk anglický. Zaměstnanec na tomto postu komunikuje i s další dceřinou společností, která má sídlo v Polsku a proto je potřebné znalost i polského jazyka. Jak jsem zjistila, komunikace je velice rozsáhlá, zasahuje v některých případech i do Ruska či do zemí východní části Evropy. Je samozřejmé, že 39

sehnat takového člověka není jednoduché, proto je komunikace prováděna i prostřednictvím emailových zpráv. Na pomoc ke komunikaci má zaměstnanec možnost si zažádat o radu překladatele. Práce zaměstnance na tomto postu, není lehká. Shání dodavatele, kteří mají v nabídce kvalitní materiál a ještě k tomu za přijatelnou cenu. Tak je možnost získat pro společnost přijatelného dodavatele, který zajistí společnosti menší náklady na výrobu. o Zaměstnanec pro komunikaci s odběrateli – zaměstnanec na postu pro komunikaci s odběrateli má nelehké postavení. S odběrateli je samozřejmě nelehké vyjednávání. Společnost vyrobí výrobky, určité kvality a v určité ceně. Poté je práce zaměstnance, tyto výrobky prodat a zajistit společnosti zisk z těchto výrobků. A to samozřejmě ve větší míře než byly náklady vynaložené na výrobu. Sehnání odběratele je problém, ale největší problémy nastávají tomuto zaměstnanci, když odběratel, který výrobky koupí, nesplatí své závazky vůči společnosti SWAC. Poté nastává vymáhání pohledávek na odběrateli. Tato situace je pro společnost komplikací a znamená komplikaci i ve splnění závazků, která má společnost vůči svým dodavatelům i zaměstnancům a věřitelům. Proto se společnost SWAC v některých situacích jistí tím, že výrobky, které vyrábí jsou pro určitého odběratele, který si výrobky u společnosti objedná a zaplatí předem zálohu na výrobky. Ze zálohy se poté nakoupí část potřebného materiálu. o Další zaměstnanec je na postu kontrolora designu a kvality výrobku – tato pozice je pro společnost nepostradatelná. Kontrolor a designér je osoba, která dohlíží nad kvalitou vyrobeného výrobku a navrhuje v případě potřeby design výrobku, který má být vyroben. Tento design se navrhuje v případě výroby nového či nestandardního výrobku. Z toho je zřejmé, že společnost SWAC vyrábí výrobky určitého vzhledu, který si chrání svým autorským právem. Toto právo je zabezpečeno ochrannou známkou společnosti SWAC. Tato známka je nezaměnitelná a v případě zneužití je trestána dle zákona o ochranných známkách. Po vyrobení určitého výrobku, kontrolor zkontroluje kvalitu a funkčnost. Odpovídá tedy za kvalitu výrobku. Pokud zjistí nějaké chyby a závady na výrobku, má oprávnění výrobek vrátit zpět do výroby. Vzhled výrobku se ve firmě SWAC dost často projednává i s majitelem, jednatelem i montážními techniky.

40

o Zaměstnanci montáže a výroby – v tomto oddělení pracují tři zaměstnanci. Jsou to lidé se strojním vzdělání, ale je zde i elektrotechnik. Tato práce je zařazena do vysoké obtížnosti. Je zde kladen důraz na preciznosti a přesnosti. Pracují zde s velice citlivými materiály a při sebemenší chybě, může nastat znehodnocení celého výrobku.

41

5. Podnikání v ČR a v Německu V následujících podkapitolách bych chtěla shrnout výsledky svého porovnání podmínek pro podnikání v ČR a v Německu, ke kterým jsem došla při zpracovávání své práce. Porovnání právní úpravy ČR a Německa. Malé nastínění obchodního práva německého, jeho původ a přiblížení podnikání podle právních norem. Ovlivnění německého práva Evropskou unií nebo-li Evropskými směrnicemi. Popisuji i první kroky začínajícího podnikatele v Německu. Komunikace orgánu s podnikateli a porovnání chování orgánů německý s českými, se kterými se podnikatel v průběhu podnikání setkává.

5.1. Porovnání právní úpravy ČR a Německa Německé obchodní právo Právo české i německé má shodné kořeny a to v právu římském. Je zařazováno do románsko-germánského právního systému stejně jako právo české. V oblasti právní úpravy podnikání jsou si koncepce normy v mnohém velmi podobné. Při tvorbě českého obchodního zákoníku bylo čerpáno hlavně z rakouského práva a pak z práva německého. Na rozdíl od stávajícího obchodního zákoníku v ČR je právní úprava podnikání v Německu komplikovanější. V Německu je podnikání upraveno občanským zákonem (Bürgerliches Gesetzbuch - dále jen BGB) a obchodním zákonem (Handelsgesetzbuch dále jen HGB), a dále i dalšími zákony, jejichž podobná ustanovení jsou v českém právu převážně zahrnuta již obchodním zákoníku. Jde o zákon o akciových společnostech (Aktiengesetz), zákon o společnostech s ručením omezeným (GmbH-Gesetz), zákon o hospodářských stycích se zahraničím (Aussenwirtschaftsgesetz), zákon o právní regulaci všeobecných obchodních podmínek (Gesetz zur Regelung des Rechts der Allgemeinen Geschäftsbedingungen - dále jen AGBG) a další. V Německu pocházejí hlavní zákony upravující podnikání ještě z 19. století (HGB z roku 1897, BGB z roku 1896 a GmbHGesetz z roku 1892). Ačkoliv byly již několikrát německé zákony novelizovány, stále obsahují některé archaismy a právní praxe si vynucuje volnější výklad některých nevyhovující ustanovení. V německé právní praxi mají proto také zvláštní význam rozhodnutí soudů, která německé obchodní právo „modernizují“. Normy vycházející z práva Evropské unie platí také v německém právu, jsou to Nařízení Evropského společenství a Rozhodnutí Evropského společenství, aniž by se staly součástí německého

42

práva, tedy aniž by vyšly ve Sbírce zákonů SRN. Nařízení ES upravují např. otázky celní, dopravy, obchodních dokladů, fungování a pravomoci soudů atd. Rozhodnutí ES bývají určena vymezeným adresátům, např. jednotlivým členským státům EU, či podnikatelům v určitých oborech podnikání. Znalost těchto norem je proto při obchodování s německými partnery užitečná. Německý právní systém však ovlivňují i Směrnice ES, které stanovují, jakých cílů, v jaké oblasti, a i v jaké lhůtě má být dosaženo a v každé členské zemi. Obsah směrnic tak musí být transformován do národního právního systému. Německé obchodní právo si je proto s právem českým velmi podobné. O to zrádnější proto mohou být drobné odlišnosti. První kroky při podnikání v Německu vedou zakládajícího podnikatele k veřejnému notáři, kde si nechá ověřit podpisy k zakládajícím dokumentům. K ověření mu postačí občanský průkaz nebo pas. Podnikatel, který zakládá společnost s ručením omezeným si musí nechat ověřit společenskou smlouvu. Poté se s dokumenty odebere k místnímu soudu, kde se nechá zapsat do obchodního rejstříku. Výjimku tvoří malé podniky jednotlivců. Jako poslední krok, podnikatel čeká na zapsání do registrace podnikání u jeho místního městského úřadu (radnici).

K vyřízení registrace mu opět

postačí dokumenty, pas nebo občanský průkaz. Městská rada o vzniku nové společnosti informuje automaticky ostatní instituce, kterými jsou finanční úřad, který přidělí podnikatelskému subjektu DIČ; Odborový svaz, a to jen tehdy pokud má podnikatel zaměstnance; Průmyslovou a obchodní komoru nebo Komoru řemesel. Pro každý podnik je povinné, být zaregistrován u některé z těchto komor; Úřad práce, a to jen tehdy pokud má podnik zaměstnance; Zdravotní pojišťovnu. Výše uvedené instituce automaticky podnikateli zasílají potřebné formuláře k vyplnění a potřebné dokumenty k jeho podnikání. Informují ho i o potřebných dalších členství a veškerých jeho povinnostech. Německo je členěno na tři správní úrovně. Jsou to stát, spolkové země (16) a obce. Daně, které jsou vybírány, pokrývají veřejné výdaje a jsou děleny také na stejné tři úrovně. Celkové daňové zatížení v Německu patří dlouhodobě mezi nejvyšší v Evropské unii.

5.2 Zhodnocení podnikání v České republice a Německu Podle mého názoru, je podnikání v zahraničí, speciálně v Německu, o něco jednodušší. Není to jen z mého pohledu, ale i po zkušenostech, které mám během své zaměstnanecké praxe, ale i z pohledu mého okolí. Pohybuji se v podnikatelské sféře již několik let a po zjištěných skutečnostech si myslím, že tento názor má plno podnikajících osob v České republice. Nejsložitější u nás je komunikace s institucemi v České republice. Instituce by,

43

podle mého názoru, měly podnikatelům pomáhat a ulehčovat podnikání a ne podnikání ztěžovat a komplikovat. Nyní se ve své praxi setkávám s komplikacemi jako jsou mzdové výpočty, srážky ze mzdy a hlavně nemocenské dávky. Podle novelizace zákona o výpočtu nemocenských dávek, situaci zkomplikovala vyhláška, kde jsou změněny nemocenské dávky. Myslím si, že pro podnikatele, kteří nemají program pro výpočet těchto mzdových složek, není jednoduché novelizaci pochopit. Ve společnosti, ve které pracuji, jsme od roku 2005 přešli na nový program, který nám tuto situaci zlehčuje, ale i přesto musíme pochopit výpočty, které musíme našim zaměstnancům objasňovat, jak se nemocenské dávky vypočítávají. Přibylo i mnoho nových formulářů, které podle mého názoru jen podnikání, jestliže podnikatel má nějaké zaměstnance, ztěžuje. Setkala jsem se již i se situací, kde zaměstnavatel pod výhružkou snížení platu nebo sebráním prémií, zakázal své zaměstnankyni nastoupit na nemocenskou. Další situaci, kterou jsem od začátku roku 2009 zažila, bylo, že zaměstnanec pro nemoc, kdy měl horečky raději zůstal v práci, kde zkolaboval. Po otázce, proč raději nešel marodit, když mu nebylo dobře odpověděl: „nevyplatí se mi jít marodit, když za první tři dny nedostanu zaplaceno. Musím živit rodinu a nemůžu si dovolit, být doma zadarmo. Mám půjčku a manželka je bez práce, takže kdo by mi to zaplatil.“ Tato odpověď mě velice překvapila a musím se přiznat, že i šokovala.V Německém státě, jsou instituce pomáhající podnikatelským subjektům. Usnadňují podnikatelům komunikaci s nimi a ostatními institucemi.

44

Závěr Společnost s ručením omezeným se řídí převážně podle obchodního zákoníku a zákona o přeměnách obchodních společností a družstev. Zákon č. 125/2008 Sb. se věnuje přeměně společností. Před platností toho zákona otázky týkajících se přeměny upravoval ObchZ. Z obchodního zákoníku byly vyňaty některé paragrafy, které se těchto otázek týkaly. Vyňaté paragrafy jsou nyní zahrnuty v Zákoně o přeměnách obchodních společností a družstev. Poslanecká sněmovna 10. února 2009 v prvním čtení projednávala vládní novelu ObchZ. Tato novela, kterou vládní kabinet schválil v březnu 2008, přebírá částečně ustanovení příslušné evropské směrnice. Nově by mělo platit, pokud společnost navyšuje základní kapitál jinak než penězi, nemusí tento vklad oceňovat znalec, pokud je jeho hodnota ověřena jiným průhledným způsobem. Novela by také měla zjednodušit, a to významně, ochranu věřitelů při snížení základního kapitálu. Společnostem s ručením omezeným i akciovým společnostem povoluje takzvanou finanční asistenci, kterou jim zákon dosud zakazoval. Souhrnem se může o obchodním zákoníku říci, že upravuje postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy a některé jiné vztahy s podnikáním související. Definuje, kdo je podnikatel, co je podnikání oprávněné i neoprávněné a určuje základní podmínky u zahraničních osob podnikajících v České republice. Cílem zákona o přeměnách obchodních společností a družstev je zpřehlednit právní úpravu v dané oblasti, která byla obsažena v ObchZ. a transponovat tak příslušné směrnice Evropských společenství. Tento zákon má mimo jiné umožnit přeshraniční fúze. Do doby, než jsem se blíže seznámila se společností SWAC, jsem byla toho názoru, že stanovy společnosti jsou důležité. Ale nyní se můj názor na stanovy změnil. Jestliže je společnost vedena správnými lidmi a jsou zde zaměstnanci, na které je spolehnutí, nejsou stanovy potřeba. Proto bych se chtěla vrátit k mé budoucnosti a podotknout, že rozhodnutí zda podnikat jako fyzická osoba OSVČ nebo jako subjekt s přívlastkem s.r.o., jsem se rozhodla, že svoji společnost bych chtěla založit jako společnost s ručením omezeným. Důležitá rozhodnutí byla asi v tom, že společníci společnosti s ručením omezeným ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu a neručí celým svým majetkem jako je to u osoby, která podniká jako OSVČ. Mnoho lidí, které jsem seznámila se svým plánem do budoucnosti, mne od tohoto nápadu zrazují a tvrdí, že podnikání v České republice není dobrý nápad. Jsem velice ctižádostivá osoba, a proto si za svým plánem stojím a věřím v toto rozhodnutí, že je správné. I díky této práci jsem si uvědomila, čeho

45

bych chtěla do budoucnosti dosáhnout a jaké sny, které bych si chtěla splnit, jsou pro mne důležité. Vím, že jako nezkušená osoba v podnikání, nebudou začátky podnikání v České republice nikterak jednoduché. Ale jsem bojovnice, která chce všem ukázat, že si dokážu své sny splnit a pomoci možná svým blízkým v rozhodnutí, že když jsem to dokázala já, dokážou to i oni. A mohou si jít za svým cílem. Jediné, v co nyní doufám je to, že Česká republika bude více pomáhat podnikatelům v realizaci svých plánů a nebude jednou velikou překážkou začínajících podnikatelských subjektů. Na závěr mé práce, bych jen chtěla zmínit přísloví, které mě doprovází již od střední školy, a to přísloví zní: „Každý svého štěstí strůjcem.“

46

Požitá literatura:

1) BARTOŠÍKOVÁ, Miroslava; ŠTENGLOVÁ, Ivana. Společnost s ručením omezeným. 2. vydání. Praha : C. H. Beck, 2006. 677s., ISBN 80-7179-441-4. 2) ELIÁŠ, Karel; BARTOŠÍKOVÁ, Miroslava; POKORNÁ, Jarmila a kolektiv. Kurz obchodního práva. 5. vydání. Praha: C. H. Beck, 2005. 617s., ISBN 80-7179-391-4.

Zákony: 3) Občanský zákoník č. 40/1964 Sb. platný k 1.1.2009 4) Obchodní zákoník č. 513/1991 Sb. platný k 1.1.2009 5) Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev

Internetové portály: 6) Dostupnost na: 7) Dostupnost na <www.euroekonom.cz> 8) Dostupnost na <www.portaljustice.cz> 9) Informace o společnosti SWAC. Dostupnost na <www.swac.de> 10) Jak založit společnost s ručením omezeným. Dostupnost na http://www.ipodnikatel.cz/jak-zalozit-spolecnost-s-rucenim-omezenym.html 11) Německý obchodní zákoník. Dostupnost na <www.handelsgesetzbuch.de> 12) Základní charakteristika s.r.o.. Dostupnost na: 13) Dostupnost na www.wikipedia.cz.

14) Zakladatelská listina společnosti SWAC spol. s r.o.

15) Datum: 09.03.2009 | Zdroj: Hospodářská komora ČR (HK ČR)

47

Příloha č. 1 Seznam rejstříkových soudů v ČR Městský soud v Praze

Slezká 9 120 00 Praha 2 [email protected] Tel: 224 1171 111

Krajský soud v Českých Budějovicích Zátkovo nábřeží 2 370 84 České Budějovice rejstří[email protected] Krajský soud v Plzni

Stehlíko 3 303 16 Plzeň Tel: 377 869 611 [email protected]

Krajský soud v Ústí nad Labem

třída Národního odboje 1274 400 92 Ústí nad Labem [email protected] Tel: 475 247 111 - ústředna Pobočka krajského soudu v Liberci U soudu 540/3 460 72 Liberec [email protected] Tel: 485 238 353

Krajský soud v Hradci Králové

Třída ČSA 218 502 08 Hradec Králové rejstří[email protected] Tel: 498 016 111 - ústředna Pobočka krajského soudu v Pardubicích Sukova 1556 530 96 Pardubice

Krajský soud v Brně

Husova 15 601 95 Brno [email protected] Tel: 542 101 111 - ústředna

Krajský soud v Ostravě

Havlíčkovo nábř. 34 728 81 Ostrava 1 [email protected] Tel: 596 153 111 - ústředna

Zdroj pro tabulku – portál justice.cz

48

Příloha č. 2 Formulář na zápis od OR

49