Společné zdanění manželů Diplomová práce

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav účetnictví a daní

Společné zdanění manželů Diplomová práce

Bc. Lucie Hnilicová

Brno 2008

Prohlášení Prohlašuji, že jsem svou diplomovou práci na téma „Společné zdanění manželů“ vypracovala samostatně s použitím podkladových údajů a odborné literatury, která je uvedena v seznamu

V Brně 14. května 2008

………………………………………... podpis

Poděkování Tímto chci poděkovat paní Ing. Blance Sítařové za cenné připomínky a odborné rady, které mi velmi pomohly k vypracování této diplomové práce.

Abstrakt Diplomová práce je zaměřena na problematiku společného zdanění, na kterou navazuje institut spolupracujících osob. Oba instituty jsou porovnávány na základě stanovených předpokladů, které jsou zaměřeny především na výši nezdanitelných částí daně, jednotlivých typů slev na dani. Nedílnou součástí je rozdělení poplatníků podle druhu příjmu, který dosahují v příslušném zdaňovacím období. Analýza společného zdanění manželů i spolupracující osoby je podle platné legislativy zdaňovacího období 2007. Součást diplomové práce tvoří novelizace daní v roce 2008, jejíž nevětší zásah se týká zrušení progresivních sazeb daně a zavedení jednotné daně a také zrušení institutu společného zdanění manželů.

Abstract This diploma thesis is focused on common taxation followed by the institute of cooperative persons. Comparison of both institutes is based on defined assumptions focused on amount of non-taxable parts of the tax and constituent types of discount. Ratepayers classification based on income type that is reached in relevant period is an integral part of this work. Analysis of joint taxation of married couples as well as cooperative persons is in accord with valid legislation of taxation period 2007. part of the thesis is a tax reform in 2008 which invalidates progressive tax rates and introduces unified tax and invalidates the institute of common taxation of married couples.

Obsah 1

ÚVOD ...................................................................................................................................................... 7 1.1

2

METODIKA DANÍ Z PŘÍJMŮ.......................................................................................................... 10 2.1 2.2

3

CÍL PRÁCE ....................................................................................................................................... 9

METODIKA VÝPOČTU VÝSLEDNÉ DAŇOVÉ POVINNOSTI - SPOLEČNÉHO ZDANĚNÍ MANŽELŮ .......... 12 METODIKA VÝPOČTU VÝSLEDNÉ DAŇOVÉ POVINNOSTI – SPOLUPRACUJÍCÍ OSOBA ........................ 13

PŘEHLED LITERATURY ................................................................................................................. 14 3.1 CHARAKTERISTIKA DANÍ Z PŘÍJMŮ ............................................................................................... 14 3.2 DAŇ Z PŘÍJMU FYZICKÝCH OSOB ................................................................................................... 15 3.2.1 Poplatník daně z příjmu fyzických osob ................................................................................... 15 3.2.2 Předmět daně z příjmů fyzických osob ..................................................................................... 15 3.2.3 Základ daně a daňová ztráta.................................................................................................... 16 3.2.4 Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky ............................................................................. 18 3.2.5 Příjmy z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti...................................................... 21 3.2.6 Příjmy z kapitálového majetku ................................................................................................. 22 3.2.7 Příjmy z pronájmu.................................................................................................................... 23 3.2.8 Ostatní příjmy .......................................................................................................................... 23 3.3 SPOLEČNÉ ZDANĚNÍ MANŽELŮ ...................................................................................................... 24 3.3.1 Podmínky pro uplatnění společného zdanění manželů............................................................. 24 3.3.2 Stanovení společného základu daně......................................................................................... 25 3.3.3 Daňová ztráta a odpočet výdajů na výuku žáku....................................................................... 26 3.3.4 Odpočet darů ........................................................................................................................... 27 3.3.5 Příjmy ze zdrojů v zahraničí .................................................................................................... 27 3.3.6 Daňové zvýhodnění na vyživované děti.................................................................................... 27 3.3.7 Zálohy na daň .......................................................................................................................... 28 3.3.8 Daňový nerezidenti .................................................................................................................. 28 3.3.9 Přeplatek a nedoplatek na dani................................................................................................ 29 3.3.10 Daňové přiznání .................................................................................................................. 30 3.3.11 Nemožnost uplatnění společného zdanění manželů............................................................. 30 3.4 PŘEVEDENÍ NA SPOLUPRACUJÍCÍ OSOBU ........................................................................................ 31 3.4.1 Podmínky pro uplatnění ........................................................................................................... 32 3.4.2 Spolupráce po celé či část zdaňovacího období....................................................................... 33 3.4.3 Rozdělení příjmů a výdajů spolupracujících osob ................................................................... 34 3.4.4 Zdravotní a sociální pojištění .................................................................................................. 34 3.4.5 Výdaje na pracovní cesty spolupracující osoby ....................................................................... 35 3.4.6 Spolupracující osoba má více příjmů....................................................................................... 36 3.4.7 Odpočet daňové ztráty ............................................................................................................. 36 3.4.8 Daňové zvýhodnění .................................................................................................................. 36 3.4.9 Zálohy na daň .......................................................................................................................... 37 3.4.10 Daňové přiznání .................................................................................................................. 37 3.4.11 Nemožnost uplatnění spolupracující osoby ......................................................................... 38 3.5 NOVELIZACE DANÍ 2008 ................................................................................................................ 38 Daň z příjmů fyzických osob................................................................................................................... 39

4

VLASTNÍ PRÁCE ............................................................................................................................... 42 4.1 PŘEDPOKLADY .............................................................................................................................. 42 4.2 SPOLEČNÉ ZDANĚNÍ MANŽELŮ ...................................................................................................... 44 4.2.1 Poplatník P1 - zaměstnanec..................................................................................................... 48 4.2.2 Poplatník P2 – zaměstnanec .................................................................................................... 55 4.2.3 Poplatník P3 – zaměstnanec .................................................................................................... 62 4.2.4 Poplatník P4 – zaměstnanec .................................................................................................... 68 4.2.5 Zaměstnanec – uplatňuje slevu na manželku ........................................................................... 75 4.2.6 Srovnání výše úspor a měsíční hrubé mzdy.............................................................................. 77

5

4.2.7 Poplatník – podnikatel ............................................................................................................. 86 4.2.8 Nejvyšší částky úspor ............................................................................................................... 89 4.3 SPOLUPRACUJÍCÍ OSOBY ................................................................................................................ 91 4.3.1 Spolupracující osoba – manželka/družka................................................................................. 92 4.3.2 Spolupracující osoba – další možnosti..................................................................................... 99 4.3.3 Nejvyšší částky úspor ............................................................................................................. 105 4.4 SROVNÁNÍ INSTITUTU SPOLEČNÉHO ZDANĚNÍ MANŽELŮ A SPOLUPRACUJÍCÍ OSOBY ................... 106 4.5 NOVELIZACE DANÍ Z PŘÍJMU 2008 ............................................................................................... 112 4.5.1 Institut společného zdanění manželů...................................................................................... 113 4.5.2 Institut spolupracující osoby.................................................................................................. 115 5

DISKUSE ............................................................................................................................................ 119

6

ZÁVĚR................................................................................................................................................ 120

7

POUŽITÁ LITERATURA ................................................................................................................ 123

8

PŘÍLOHY ........................................................................................................................................... 126

6

1 Úvod Obecně lze veškeré daně platné v České republice rozdělit do dvou kategorií, tedy na daně přímé a nepřímé. Rozdíl mezi nimi je dán dopadem daňového břemene na poplatníka. U přímých daní je dopad přímo na poplatníka, což znamená, že se ho bezprostředně dotýká. Příkladem tohoto typu daně může být daň z příjmu fyzických či právnických osob. Druhý typ daní dopadá na poplatníka nepřímo. V našich podmínkách se jedná o daň z přidané hodnoty a spotřební daň.

Jedním z nejdiskutovanějších témat dnešní doby je problematika daní z příjmu, která se dotýká téměř každého občana nejen České republiky. Zákon o daních z příjmů rozlišuje poplatníky na osoby fyzické a právnické. Přičemž právnické osoby reprezentují především obchodní a kapitálové společnosti, které jsou zapsány v obchodním rejstříku a jsou tvořeny osobami fyzickými. Fyzické osoby představují jednotlivci – zaměstnanci, osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění, podle zvláštního právního předpisu a také osoby, které se zabývají pronájmem pravidelným či příležitostným

Daň z příjmů fyzických osob je zakotvena v zákoně č.586/1992 Sb. v platném znění. Tento zákon rozděluje poplatníky do několika skupin podle dosahovaných příjmů a stanovuje metodiku základu daně a výsledné daňové povinnosti. Příjmy dosažené ve zdaňovacím období 2007 jsou zdaněny progresivními sazbami daně, které činí 12 %, 19 %, 25 % a 32 %.

Společné zdanění manželů je jedna z možností optimalizace základu daně manželů. Je založeno na několika podmínkách. Nejzásadnější podmínky je oficiální manželský svazek poplatníků a vyživování alespoň jednoho dítě v domácnosti. Institut společného zdanění manželů nabízí výraznou úsporu daně z příjmu, jejíž příčinou je jiná metodika stanovení základu daně poplatníků. Manželé vytvářejí svými příjmy společný základ daně, který je rozdělen

na

poloviny

a

činí

základ

daně

manžela

a

manželky.

Spojením

a následným rozdělením společného základu daně lze snížit výslednou daňovou povinnost manželů.

Další způsob výpočtu výsledné daňové povinnosti manželů je využití institutu spolupracující osoby. Podmínky uplatnění této metodiky nejsou zdaleka tak přísně jako

7

při společném zdanění manželů. Nejdůležitější fakt pro využití spolupracující osoby je, aby se spolupracující osoba prokazatelně podílela na podnikatelské aktivitě poplatníka a na společné domácnosti. Výrazný rozdíl mezi společným zdanění a spolupracující osobou je stanoven ve vymezení příjmů poplatníků, kteří zmiňované instituty mohou využít.

Změna legislativy ve zdaňovacím období 2008 přinesla několik zásadních změn, které se týkají zavedení jednotné sazby daně ve výši 15 % ze základu daně poplatníka a další důležitá změna, která se dotýká tématu mé diplomové práce, je zrušení institutu společného zdanění manželů.

8

1.1 Cíl práce Diplomová práce obsahuje problematiku zdanění příjmu fyzických osob, kterými jsou manželé se dvěmi vyživovanými dětmi. Zkoumaní manželé mohou využít podle legislativy platné pro zdaňovací období 2007 dva způsoby zdanění svých příjmů. První možností je využití institutu spolupracujících osob, který je postaven na základě společného základu daně, který je tvořen dílčími základy daně obou manželů. Druhá možnost je využití institutu spolupracující osoby, kterou je manželka.

Cílem diplomové práce je analýza společného zdanění manželů. Manželé jsou poplatníci, kteří jsou rozděleni do dvou skupin – zaměstnanci a podnikatelé. Zaměřila jsem se na zkoumání jednotlivých kombinacích poplatníků podle příslušné sazby daně z příjmu, kam spadají jejich dosažené základy daně. Komparace společného zdanění je rozšířena o spojení poplatníka s manželkou, jejíž základ daně je během zdaňovacího období roven 38 040 Kč v případě obou stanovených skupin. Srovnání podnikatelů je obohaceno o ztrátu z podnikání manželky. Nedílnou součástí je vyčíslení částek, které uspoří manželé při využití společného zdanění manželů. Také jsem vyjádřila hodnotu úspor ke spočítané průměrné hrubé mzdě manželů.

Novelizace daní platná od 1.1.2008 zrušila institut společného zdanění manželů a zavedla rovnou sazbu daně 15 % ze základu daně. Avšak způsob výpočtu daně z příjmu je po obě zmiňovaná období možný při využití spolupracující osoby, proto jsem se rozhodla tuto problematiku zařadit a analyzovat v menším rozsahu.

9

2 Metodika daní z příjmů Metodika daní z příjmů je zaměřena na výpočet základu daně a zjištění daňové povinnosti poplatníka. Stanovení základu daně ve zkoumaných problematikách je samozřejmě odlišné. Obecně můžeme základ daně vyjádřit jako částku, která je rozdílem součtu daňových příjmů a výdajů, které poplatník vynakládá za účelem

dosažení, udržení

a zajištění své podnikatelské činnosti. Výslednou daňovou povinnost lze snížit o položky nezdanitelných částí základu daně podle § 15 zákona o daních z příjmů platný pro rok 2007.

Příklady nezdanitelných částí základu daně: •

odpočet příspěvků na soukromé životní a penzijní pojištění,

•

odpočet darů,

•

odpočet úroků z úvěrů ze stavebního spoření a z hypotečních úvěrů použitých na financování bytových potřeb,

•

odpočet členských příspěvků člena odborové organizace,

•

reinvestiční odpočet. [5]

Základ daně je možné snížit o položky odčitatelné, které jsou specifikovány v § 34 zákona o daních z příjmů. Nejvýznamnější položkou je snížení základu daně o daňovou ztrátu, kterou poplatník vykázal v předchozích zdaňovacích obdobích.

Problematika zaokrouhlení základu daně je při placení měsíčních záloh na daň z příjmu zaokrouhlována na celé stokoruny nahoru a při neplacení záloh, tzn. při stanovení ročního základu daně, je zaokrouhlována na celé stokoruny dolů.

Sazby daně z příjmů fyzických osob Snížený základ daně je zdaněn podle příslušné sazby daně podle § 16. Jednotlivé sazby daně jsou pro rok 2007 rozděleny do 4 kategorií.

10

Tab. č. 1: Sazby daně z příjmů fyzických osob platní pro rok 2007 Rozmezí základu daně 0 - 121 200 v Kč 121 200 - 218 400 218 400 - 331 200 331 200 – více zdroj: www.finance.cz [2]

Sazba daně Částka přesahující ZD v Kč 12% 0 14 544 + 19 % z rozdílu 121 200 33 012 + 25 % z rozdílu 218 400 61 212 + 32 % z rozdílu 331 200

V prvním pásmu je daň odváděna ze základu daně nepřesahující 121 200 Kč za příslušné zdaňovací období. Výsledná daňová povinnost je 12 % z této částky. Při výpočtu výsledné daňové povinnosti poplatníka v ostatních třech pásmech se postupuje jiným způsobem. Daňová povinnost je dána součtem zákonem stanovené částky (14 544 Kč, 33 012 Kč a 61 212 Kč) a odpovídajícím procentem z částky, která je stanovena rozdílem základu daně o stanové pásmo (121 200 Kč, 218 200 Kč, 331 200 Kč). Pokud bude základ daně poplatníka 150 000 Kč, pak jeho výsledná daňová povinnost je: 14 544 + (150 000 – 121 200) x 0,19 = 14 544 + 5472 = 20 016 Kč Pravidlo zaokrouhlení daňové povinnosti je na celé koruny nahoru.

Slevy na dani Poplatník může snížit daňovou povinnost o jednotlivé typy slev, které jsou uvedeny v § 35 ba zákona o daních z příjmů. Pro využití slev je nutné dodržovat zákonem dané povinnosti, které se vztahují k příslušné slevě na dani.

Tab. č. 2: Jednotlivé typy slev a jejich částky platné v roce 2007 Typ slevy Na poplatníka Na manžela/ku Na vyživované dítě Na studenta Na plnou invaliditu Na částečnou invaliditu Pro držitele průkazu ZTP/P

Roční částka v Kč 7 200 4 200 6 000 2 400 3 000 1 500 9 600 zdroj: www.komora.cz [4]

Slevy na dani snižují daňovou povinnost. Když nastane situace, že poplatník využije slevy a jeho daňová povinnost je záporná, pak se jedná o daňový bonus. Daňový bonus pro rok 2007 je maximálně do částky 30 000 Kč.

11

2.1 Metodika výpočtu výsledné daňové povinnosti - společného zdanění manželů Při využití institutu společného zdanění manželů vzniká tzv. společný základ daně, který je tvořen součtem základů daně obou manželů a to podle § 6 – 10 zákona o daních z příjmů. Společný základ daně je snížen o nezdanitelné části daně podle §15, které se týkají obou manželů (výjimkou je daňová ztráta). Takto upravený základ daně je rozdělen na poloviny, které zdaňuje každý z manželů podle příslušné sazby daně. Výsledná daňová povinnost může být snížena o příslušné položky slev.

Tab. č. 3: Uplatnění společného zdanění manželů Údaje Společný základ manželů Odpočet na penzijní pojištění Odpočet na životní pojištění Upravený společný základ daně Základ daně u každého z manželů Daň z příjmů Sleva na dani na poplatníka Daňové zvýhodnění na dvě děti Výsledná daňová povinnost

Manžel Manželka 420 000 + 95 000 = 515 000 Kč - 2 x 12 000 = 24 000 Kč - 1 x 12 000 = 12 000 Kč 479 000 Kč 239 500 Kč 239 500 Kč 38 287 Kč 38 287 Kč -7 200 Kč -7 200 Kč -12 000 Kč 19 087 Kč 31 087 Kč zdroj: [5]

Ilustrativní příklad je uveden v tabulce číslo 3. Manželé mají společný příjem 515 000 Kč, který je snížen o odpočet penzijního pojištění u obou manželů a odpočet životního pojištění, které si platí pouze jeden z manželů. Upravený společný základ daně činí 497 000 Kč a je rozdělen na poloviny, tj. na 239 500 Kč. Tuto částku zdaňuje každý z manželů a výsledná daňová povinnost pro každého je stanovena na 38 287 Kč. Pro uplatnění slevy na poplatníka je u nutné pro poplatníky, kteří nabyli své příjmy na základě závislé činnosti, aby podepsali prohlášení poplatníka daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků. Při splnění této podmínky manželé uplatní slevu na poplatníka ve výši 7 200 Kč za zdaňovací období. Manželé společně vyživují dvě děti a slevu na ně uplatňuje pouze manžel. Výsledná daňová povinnost je porovnávána se zaplacenými zálohami, v případě že poplatník je odváděl.

12

2.2 Metodika výpočtu výsledné daňové povinnosti – spolupracující osoba Metodika stanovení výsledné daňové povinnosti při využití institutu spolupracující osoby je odlišná od společného zdanění manželů. Poplatník převádí část daňových příjmů a výdajů vynaložených na udržení a zajištění své podnikatelské činnosti, tj. příjmy podle § 7 odst. 1a-c, odst. 2, na spolupracující osobu. Velkou roli hraje, kdo je spolupracující osobou. Pokud je spolupracující osoba manžel/ka, může poplatník převést 50 % daňových příjmů a výdajů avšak jen do výše 540 000 Kč za rok. Je-li spolupracující osoba družka, druh, rodič nebo dítě, pak je možné převést nejvýše 30 % příjmů a výdajů do maximální výše 180 000 Kč za rok.

Tab. č. 4: Uplatnění spolupráce osob Údaje Základ daně z podnikání Základ daně ze závislé činnosti Odpočet penzijního pojištění Odpočet životního pojištění Upravený základ daně Daň z příjmů Sleva na dani na poplatníka Daňové zvýhodnění na dvě děti Výsledná daňová povinnost

Manžel 210 000 Kč x - 12 000 Kč - 12 000 Kč 186 000 Kč 26 856 Kč - 7 200 Kč - 12 000 Kč 7 656 Kč

Manželka 210 000 Kč 95 000 Kč - 12 000 Kč X 239 000 Kč 51 662 Kč - 7 200 Kč X 44 462 Kč zdroj:[5]

Tabulka číslo 4 ukazuje příklad využití spolupráce osob, kdy spolupracující osobou je manželka poplatníka. Základ daně z podnikání činí 420 000 Kč, jehož polovina je převedena na manželku. Velmi důležitý je fakt, že poplatník má pouze příjmy z podnikatelské činnosti (§ 7 zákon o daních z příjmů fyzických osob). Naopak spolupracující osoba může mít i jiné příjmy. Od rozděleného základu daně jsou odečítány odpočty penzijního a životního pojištění. Upravený základ daně pro poplatníka (manžela) činí 186 000 Kč a pro manželku 239 000 Kč. Daň z příjmů je upravena o slevu na poplatníka a o daňové zvýhodnění na dvě děti, které uplatňuje manžel.

13

3 Přehled literatury Následující kapitola definuje základní pojmy zákon o daních z příjmu, které jsou zaměřeny na zdaňování příjmů fyzických osob. Velmi podrobný výklad je u dvou způsobů zdanění příjmů manželů, kteří alespoň jedno dítě. První možnost výpočtu výsledné daňové povinnosti je společné zdanění manželů, které spojuje příjmy manželů ve společný základ daně. Manželé mohou využít i institutu spolupracující manželky, jestliže se manželka podílí na podnikatelské činnosti.

3.1 Charakteristika daní z příjmů Daňový systém České republiky je založen na daních přímých a nepřímých. Daně přímé dopadají na konečného poplatníka přímo, příkladem může být daň z příjmu ze závislé činnosti a funkčních požitků, kdy je daň odečtena z jeho hrubé mzdy resp. super hrubé mzdy. Daně nepřímé pak dopadají na poplatníka nepřímo (spotřební daně, daně z přidané hodnoty). Pro zpracování své práce jsem využila pouze daně přímé, konkrétně daně z příjmů, které se rozdělují

do

dvou

kategorií.

Poplatníci

spadají

do

jednotlivých

kategorií

na základě faktu, zda jejich příjmy a náklady na dosažení, udržení a zajištění ekonomické činnosti jsou dosahovány osobou fyzickou nebo právnickou. Za právnickou osobu je považováno spojení fyzických osob (také jedné fyzické osoby), tj. právnická osoba jsou společnosti obchodní i kapitálové, které jsou zapsány v Obchodních rejstříku nebo jiném registru.

Fyzickou osobou, pro účely daně z příjmů, jsou osoby, které získávají své příjmy podle § 6 – 10 zákona o daních z příjmů fyzických osob. Jednotlivé paragrafy stanovují, z jakých ekonomických aktivit se skládají příjmy fyzické osoby.

Příjmy fyzických osob a jejich zdanění je přesně stanoveno zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů. Zákon stanovuje, jaké příjmy jsou považovány předmětem daně, jakým způsobem se stanovuje základ daně, o které položky lze základ daně snížit,

stanovuje jednotlivé sazby daně a v neposlední řadě výčet

jednotlivý daňových slev, které snižují výslednou daňovou povinnost poplatníka.

14

3.2 Daň z příjmu fyzických osob Daň z příjmu fyzických osob se týká poplatníků, kteří dosahují své příjmy na základě závislé činnosti a funkčních požitků, podle živnostenského oprávnění nebo jiných právních předpisů a provozují pravidelný či příležitostní pronájem. Zákon o daních z příjmu vymezuje tyto druhy příjmu, stanovuje postup správného sestavení základu daně a také určuje sazbu daně, kterou jsou příjmy poplatníků zdaňovány a další předpisy týkající se daně z příjmu fyzických osob.

3.2.1 Poplatník daně z příjmu fyzických osob Problematika daní z příjmu fyzických osob je zakotvena v první části zákona o daních z příjmů, konkrétně v paragrafu 2. Poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou fyzické osoby, které mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují. Jejich daňová povinnost se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí.

Poplatníci, kteří nejsou zmiňováni v předchozím odstavci nebo ti, o nichž to stanoví mezinárodní smlouvy, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky (§ 22). Poplatníci, kteří se na území České republiky zdržují pouze za účelem studia nebo léčení, mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, i v případě, že se na území České republiky obvykle zdržují.

Poplatníky obvykle se zdržujícími na území České republiky jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích. Do lhůty 183 dnů se započítává každý započatý den pobytu. Bydlištěm na území České republiky se pro účely tohoto zákona rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v tomto bytě zdržovat. [8]

3.2.2 Předmět daně z příjmů fyzických osob Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou: •

příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky,

•

příjmy z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti,

•

příjmy z kapitálového majetku,

•

příjmy z pronájmu, 15

•

ostatní příjmy .

Příjmy, které jsou uvedeny v předchozím odstavci, mohou být příjmy peněžní i nepeněžní povahy a mohou být dosaženy i směnou. Ovšem nepeněžní příjmy se oceňují podle zvláštního předpisu, pokud zákon nestanoví jinak.

Předmětem daně nejsou: •

příjmy získané nabytím akcií nebo podílových listů podle zvláštního právního předpisu, který upravuje podmínky převodu majetku státu na jiné osoby, zděděním, vydáním nebo darováním nemovitosti, movité věci nebo majetkového práva – výjimkou jsou příjmy z nich plynoucí,

•

úvěry a půjčky s výjimkou – příjmu, který věřitel nabyl z vrácené půjčky nebo úvěru úplatným postoupením pohledávky,

•

příjem plynoucí z rozšíření nebo zúžení společného jmění manželů,

•

příjem plynoucí z titulu spravedlivého zadostiučinění přiznaného Evropským soudem pro lidská práva,

•

příjem plynoucí poplatníkovi uvedenému v § 2, který vypomáhá s domácími pracemi v zahraničí i v České republice. [8]

3.2.3 Základ daně a daňová ztráta Základ daně je částka, o kterou se snižují příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období,za které se pro účely daně z příjmů fyzických osob považuje kalendářní rok, přesahují výdaji prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud dále u jednotlivých příjmů podle § 6 až 10 zákona o daních z příjmů není stanoveno jinak.

U poplatníka, kterému plynou ve zdaňovacím období souběžně dva nebo více druhů příjmů uvedených v § 6 až 10 zákona o daních z příjmů, je základem daně součet dalších dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů s použitím ustanovení odstavce 1.

Pokud podle účetnictví, daňové evidence nebo podle záznamů o příjmech a výdajích přesáhnou výdaje příjmy uvedené v § 7 a 9, je rozdíl ztrátou. O ztrátu upravenou podle § 23 se sníží úhrn dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až 10 s použitím ustanovení odstavce 1. Daňovou ztrátu nebo její část,

16

kterou nelze uplatnit při zdanění příjmů ve zdaňovacím období, ve kterém vznikla, lze odečíst od úhrnu dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů

Příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků vyplácené poplatníkovi nebo obdržené poplatníkem nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosaženy, se považují příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacím období. Příjmy vyplacené nebo obdržené po 31. dni po skončení zdaňovacího období jsou příjmem zdaňovacího období, ve kterém byly vyplaceny nebo obdrženy a sražené zálohy z těchto příjmů plátcem daně podle § 38h se započítávají u poplatníka na daňovou povinnost až v tom zdaňovacím období, ve kterém budou vyplaceny nebo obdrženy. Obdobně se postupuje při stanovení základu daně a při evidenci příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků.

Do základu daně se nezahrnují příjmy osvobozené od daně z příjmů a příjmy, pro které je dále stanoveno, že se z nich daň vybírá zvláštní sazbou daně podle § 36 ze samostatného základu daně. Do základu daně se dále nezahrnují příjmy, z nichž je daň vybírána ze samostatného základu daně sazbou daně podle § 16 odstavce 2.

O příjem zahrnutý do základu daně (dílčího základu daně) v předchozích zdaňovacích obdobích, který byl vrácen, se sníží příjmy (výnosy) a nebo zvýší výdaje (náklady) ve zdaňovacím období, ve kterém k jeho vrácení došlo, za předpokladu, že pro jeho vrácení existuje právní důvod a vrácení příjmů není zachyceno v účetnictví nebo daňové evidenci poplatníka při zjištění základu daně podle § 7 a 9. Obdobně se postupuje v případě výdajů (nákladů) uplatněných jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, při nedodržení stanovených podmínek pro jejich uplatnění jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

U poplatníka s příjmy podle § 7 a 9 se přihlédne i k zásobám pořízeným v kalendářním roce předcházejícího roku, v němž zahájil činnost, nebo k zásobám získaným z dědictví po zůstaviteli, který měl příjmy podle § 7 nebo 9, pokud bude dědic pokračovat v činnosti zůstavitele nejpozději do šesti měsíců po jeho smrti. Totéž platí i pro jiné nezbytné výdaje spojené se zahájením činnosti.[8]

17

Rozdíl mezi příjmy a výdaji se zvyšuje o: •

částku závazku, který zanikl jinak než jeho splacením, započtením, splynutím práva s povinností u jedné osoby, dohodou mezi věřitelem a dlužníkem, kterou se dosavadní závazek nahrazuje závazkem novým, a narovnáním podle zvláštního právního předpisu. Toto se nevztahuje na závazky ze smluvních pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení a jiných sankcí ze závazkových vztahů,

•

hodnotu záloh, které jsou výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, uhrazených poplatníkem s příjmy podle § 7, který nevede účetnictví a výdaje uplatňuje podle § 24, poplatníkovi, který je spojenou osobou (§ 23), který vede účetnictví, s výjimkou záloh z titulu nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci, nedošlo-li k vyúčtování celkového závazku v tom zdaňovacím období, ve kterém byly zálohy uhrazeny,

•

příjem plynoucí poplatníkovi, který vede daňovou evidenci, ze směnky, kterou je hrazena pohledávka, jedná-li se o příjem, který je předmětem daně podle § 3,

•

částku ve výši ocenění nepeněžitého vkladu sníženou o výši vkladu, která je vyplácena obchodní společností společníkovi nebo družstvem členovi družstva. [8]

Rozdíl mezi příjmy a výdaji se snižuje: •

o dary poskytnuté podle § 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů,

•

o úroky zaplacené ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření podle § 15 odst. 3 zákona,

•

o poplatníkem zaplacené příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem podle § 15 odst. 5,

•

o poplatníkem zaplacené pojistné na soukromé životní pojištění podle § 15 odst. 6,

•

o zaplacené členské příspěvky člena odborové organizace této organizaci podle jejich stanov podle § 15 odst. 7. [5]

3.2.4 Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky Příjmy ze závislé činnosti jsou: •

příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce

18

pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce. Těmito příjmy se rozumějí i příjmy za práci žáků a studentů z praktického výcviku, •

příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů společností s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností, a to i když nejsou povinni při výkonu práce pro družstvo nebo společnost dbát příkazů plátce,

•

odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob,

•

příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem závislé činnosti nebo funkce bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává závislou činnost nebo funkci, nebo od plátce, u kterého poplatník závislou činnost nebo funkci nevykonává,

Poplatník s příjmy ze závislé činnost a z funkčních požitků je označen jako „zaměstnanec“ a plátce jako „zaměstnavatel“.

Příjmem se rozumějí i příjmy pravidelné nebo jednorázové bez ohledu na to, zda je na ně právní nárok či nikoli, zda je od zaměstnavatele dostává zaměstnanec nebo osoba, na kterou přešlo příslušné právo podle zvláštních předpisů.

Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % pořizovací ceny automobilu za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla. Za příjem zaměstnance se pouvažuje částka nejméně 1 000 Kč.

Za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují a předmětem daně, kromě příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 odst. 4 nejsou: •

náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem závislé činnosti do výše stanovené nebo umožněné zvláštním právním předpisem pro zaměstnance zaměstnavatele, který je státem, územním samosprávním celkem, státním fondem, příspěvkovou organizací, jejíž náklady na platby a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních předpisů nebo školskou právnickou osobou zřízenou podle školského zákona, jakož i hodnota bezplatného stravování poskytovaná zaměstnavatelem

19

na pracovních cestách, jiné a vyšší náhrady, než stanoví tento zvláštní předpis, jsou zdanitelným příjmem podle odstavce 1 § 5, •

hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů poskytovaných v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem, včetně nákladů na udržování osobních ochranných a pracovních prostředků,

•

částky přijaté zaměstnancem zálohově od zaměstnavatele, aby je jeho jménem vydal, nebo částky, kterými zaměstnavatel hradí zaměstnanci prokázané výdaje, které za zaměstnavatele vynaložil ze svého tak, jako by je vynaložil přímo zaměstnavatel,

•

náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce poskytované zaměstnanci podle zákoníku práce. [8]

Funkčními požitky jsou: •

funkční platy členů vlády, poslanců a senátorů Parlamentu České republiky a poslanců Evropského parlamentu, zvolených na území České republiky a platy vedoucích ústředních úřadů státní správy,

•

odměny za výkon funkce v orgánech obcí, v jiných orgánech územní samosprávy, státních orgánech, občanských a zájmových sdruženích, komorách a v jiných orgánech a institucích,

Za funkční požitek se nepovažují a předmětem daně nejsou náhrady výdajů poskytované v souvislosti s výkonem funkce, na které vzniká nárok podle zvláštních předpisů, s výjimkou náhrady ušlého příjmu. Za funkční požitek se nepovažují příjmy znalců a tlumočníků, zprostředkovatelů kolektivních sporů a rozhodců za činnost vykonávanou podle zvláštních předpisů.

Základem daně jsou příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních požitků, s výjimkou uvedenou v odstavcích 4 a 5, snížené o sražené nebo zaměstnavatelem uhrazené částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, které je podle zvláštních předpisů povinen platit zaměstnanec, u zaměstnanců, na které se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu. [8]

20

3.2.5 Příjmy z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti Příjmy z podnikání (§ 7 odst. 1) můžeme rozdělit do následujících skupin: •

příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,

•

příjmy ze živnosti,

•

příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů,

•

podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku.

Příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti jsou (podle § 7 odst. 2): •

příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem,

•

příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním – př. herci, umělci, malíři, režiséři atd.,

•

příjmy znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních sporů, zprostředkovatele kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce za činnost podle zvláštních předpisů,

•

příjmy z činností správce konkursní podstaty, včetně příjmů z činnosti předběžného správce, zvláštního správce, zástupce správce a vyrovnacího správce, které nejsou živností ani podnikáním,

Základem daně ( dílčím základem) jsou příjmy uvedené v předchozím odstavci. Tyto příjmy se snižují o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení s výjimkou příjmů uvedených v odstavci 1d § 7 zákona o daních z příjmů. Pro zjištění základu daně se používá ustanovení § 23 až 33 téhož zákona.

Příjmy uvedené v odstavci 1d se snižují o pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, které zaplatil společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti za předpokladu, že toto pojistní není hrazeno jako náklad veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, avšak pouze do výše pojistného vypočteného sazbou bez jejího zvýšení z maximálního základu pro toto pojistné

21

Pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění hrazené veřejnou obchodní společností za společníky nebo komanditní společností za komplementáře je u společníků nebo komplementářů osvobozeno od daně.

Příjmy autorů ze příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36) za předpokladu, že jde o příjmy uvedené v odstavci 2 písm. a) a úhrn těchto příjmů od jednoho plátce nepřesáhne v kalendářním měsíci 3 000 Kč.

Nevyužije-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, může uplatnit výdaje stanovené paušálně následovně: •

80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,

•

60 % z příjmů ze živností řemeslných,

•

50 % ze živnosti, kromě živnosti řemeslné,

•

40 % příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů.

V této kategorii příjmů se k výpočtu výsledné daňové povinnosti v případě, že poplatník nedosáhl jisté výše rozdílu příjmů a výdajů, využívá minimální základ daně, který musí činit alespoň 50 % z částky, které je stanovena jako součin všeobecného vyměřovacího základu podle zákona o důchodovém pojištění za kalendářní rok. Minimální základ daně je roční částka a pro rok 2007 činí 120 800 Kč. Tato částka se již nesnižuje o odčitatelné položky podle § 34 zákona o daních z příjmů. Příkladem těchto odčitatelných položek je odečtení daňové ztráty od základu daně, 30 % výdajů vynaložených podle § 35 téhož zákona a 100 % výdajů. [8]

3.2.6 Příjmy z kapitálového majetku Příjmy z kapitálového majetku jsou posuzovány podle § 8 zákona o daních z příjmů, který stanovuje jednotlivé druhy příjmů. Příjmem jsou podíly na zisku (dividendy) z majetkového podílu na akciové společnosti, na společnosti s ručením omezeným a komanditní společnosti, podíly na zisku z titulu členství v družstvu a dále úroky a jiné výnosy z držby cenných papírů a dalších, které jsou uvedeny v příslušném paragrafu zákona o daních z příjmů. [5]

22

3.2.7 Příjmy z pronájmu U fyzické osoby se setkáváme s pronájmem movitého nebo nemovitého majetku. Příjem z pronájmu movitých věcí může být u pronajimatele (fyzické osoby) zdaněn: •

podle § 7, v případě, že se jedná o provozování živnosti na základě živnostenského oprávnění. Jedná se o živnost volnou „Pronájem a půjčování věcí movitých“ ve smyslu přílohy k nařízení vlády č. 140/2000 Sb., kterým se stanovuje seznam oborů živností volných,

•

podle § 9, v případě, že se nejedná o provozování živnosti a také se nejedná o příležitostný pronájem,

•

podle § 10, v případě, že se jedná o příležitostný pronájem movitých věcí.

Příjem z pronájmu nemovitostí (jejích částí) a bytů (jejich částí) může být u pronajimatele zdaňován podle § 7, 9 nebo 10 zákona. Příjem z pronájmu nemovitostí je zdaněn podle § 7, pokud jde u pronajímatele o provozování živnosti. Podle § 4 živnostenského zákona je pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostorů živností, jestliže jsou vedle pronájmu poskytovány i jiné než základní služby zajišťující řádný provoz nemovitostí, bytů a nebytových prostor. Mezi základní služby související s pronájem se považuje: vytápění prostor, zajištění dodávky vody atd. Za další služby jsou považovány: úklid, poskytování stravy, praní prádla, hlídání objektu atd.

Podle § 9 je zdaněn příjem z pronájmu nemovitostí v případě, že jde o čistý pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor, anebo jsou společně s pronájmem nemovitostí poskytovány pouze základní služby. [8]

3.2.8 Ostatní příjmy Ostatními příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 až 9, jsou zejména : •

příjmy z příležitostných činností nebo pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, které není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem),

•

příjmy z převodu vlastní nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru nebo spoluvlastnického podílu na nich, movité věci, cenného papíru a příjmy plynoucí

23

jako protihodnota menšinovým akcionářům při uplatnění práva hlavního akcionáře na výkup účastnických cenných papírů podle zvláštního právního předpisu, •

příjmy z převodu účasti na společnosti s ručením omezeným, komandity na komanditní společnosti nebo z převodu členských práv a povinností k družstvu,

•

příjmy ze zděděných práv z průmyslového a jiného duševního vlastnictví, včetně práv autorských a jim příbuzných,

•

ceny z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a ceny ze soutěží, kde je okruh soutěžích omezen podmínkami soutěže a další kategorie příjmů, které jsou citovány v § 10a – 10k. [8]

3.3 Společné zdanění manželů Společné zdanění manželů je metoda, jejímž cílem je snížit daňové zatížení zákonem vymezených rodin. Tento způsob zdanění je v České republice možné využívat od roku 2005 a týká se manželů, kteří vyživují alespoň jedno dítě. Umožňuje § 13a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, počínaje zdaňovacím období 2005 využít institut výpočtu daně ze společného základu daně podle § 13a zákona o daních z příjmů. Ten za určitých okolností, zejména v případě, kdy jeden z manželů nemá zdanitelné příjmy, nebo příjmy obou manželů jsou rozdílné, může, a to i významně, snížit jejich celkovou daňovou povinnost. Manželé si mohou mezi sebe rozdělit společný základ daně (každý jednu polovinu, a to po uplatnění nezdanitelných částek, u kterých splní podmínky pro jejich uplatnění). Výpočet společného základu daně se provede na příloze č. 5 formuláře daňového přiznání. [6]

3.3.1 Podmínky pro uplatnění společného zdanění manželů První podmínkou pro uplatnění společného zdanění manželů je, aby manželé vyživovali alespoň jedno dítě žijící s nimi ve společné domácnosti. Podle § 115 občanského zákoníku domácnost tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Za vyživované dítě poplatníka se podle § 35c odst. 6 zákona o daních z příjmů provažuje dítě vlastní, osvojené, dítě v péči, které nahrazuje péči rodičů, dítě druhého z manželů a vnuk/vnučka, pokud jeho/její rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit a pokud je: •

nezletilým dítětem,

24

•

zletilým dítětem až do dovršení 26 let, jestliže nepobírá plný invalidní důchod a soustavě se připravuje na budoucí povolání, což se posuzuje podle § 12 až 15 zákona č. 117/1995 Sb., o státní podpoře. [6]

Společné zdanění manželů mohou manželé uplatnit, pokud podmínku vyživování alespoň jednoho dítěte splňují nejpozději poslední den zdaňovacího období, ze které uplatňují společné zdanění, tj. poprvé 31.12.2005. Zákon nestanoví podmínku, že dítě musí manželé vyživovat po celé zdaňovací období.

Manželé podmínku splní i když, vyživují dítě do 26 let, které s nimi žije ve společné domácnosti s tím, že dítě ukončilo v průběhu roku studium na vysoké škole a poté nastoupilo do pracovního procesu.

Společné zdanění manželů mohou manželé uplatnit i v případě, že jeden z nich neměl příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů. Příkladem může být, manželka, která je v domácnosti a stará se o nezletilé dítě. Společné zdanění manželů nemohou uplatnit poplatníci, kteří žijí ve společné domácnosti, vyživují alespoň jedno dítě, ale nejsou právoplatnými manželi.

3.3.2 Stanovení společného základu daně Podle § 13a odst. 2 zákona o daních z příjmů je společným základem daně součet základů daně podle § 6 až 10 zákona upravených o výdaje (náklady) skutečně vynaložené na dosažení, udržení a zajištění příjmů podle § 24 u obou manželů. Tento společný základ daně se sníží o nezdanitelné části základu daně podle § 15 za oba manžele. Nezdanitelné části základu daně může uplatnit i ten z manželů, který neměl v příslušném zdaňovacím období zdanitelné příjmy. [1]

Pokud např. manželka pečující o roční dítě, nemá žádné zdanitelné příjmy, je v domácnosti, manžel má příjem ze závislé činnosti a z pronájmu domu, bude společným základem daně součet dílčích základů daně podle § 6 a § 9 u manžela. Při vyplnění daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob manželka uvede do přílohy č. 5 daňového přiznání u všech dílčích základů daně (podle § 6 až 10 zákona) nulu. Manžel uvede do dílčího základu daně podle § 6 a § 9 zákona příslušné částky. Poté oba manželé uvedou do daňového přiznání příslušné nezdanitelné části základu daně podle § 15 zákona.

25

Zákon stanoví, že nezdanitelné části základu daně podle § 15 může uplatnit i ten z manželů, který neměl zdanitelné příjmy, jestliže jinak splňuje podmínky stanovené pro jejich uplatnění.

Následně se sečtou dílčí základy daně obou manželů a nezdanitelné částky (odpočet penzijního pojištění, životního pojištění). Součet dílčích základů daně obou manželů se sníží o součet nezdanitelných částek manželů a polovinu tohoto společného základu daně si každý z manželů uvede ve svém daňovém přiznání.

Ze základu daně rozděleného na manžele je počítána daňová povinnost podle § 16. Výslednou daňovou povinnost může každý z manželů snížit o slevu na poplatníka ( 7 200 Kč pro rok 2007), slevu na vyživované dítě (6 000 Kč na jedna dítě za rok 2007) a také o slevu na manželku (4 020 Kč pro rok 2007) v případě, že neměla v příslušném zdaňovacím období žádné příjmy.

3.3.3 Daňová ztráta a odpočet výdajů na výuku žáku Zákon v § 13a odst. 2 stanovuje, že vykáží-li manželé nebo některý z nich v příslušném zdaňovacím období, ve kterém uplatňují společné zdanění manželů, u příjmů podle § 7 nebo

9 daňovou ztrátu, mohou ji odečíst od základu daně v souvislosti s platnosti

paragrafu 34 zákona o daních z příjmů. Tuto odčitatelnou položku si odečte od základu daně ten z manželů, který ji vykázal, v následujícím období, pokud v těchto zdaňovacích obdobích neuplatní společné zdanění manželů.

Pokud manželé využívají společného zdanění, nemohou si odečítat ztrátu vzniklou ve zdaňovacím období, kdy uplatňují společné zdanění. O odpočet daňové ztráty nepřijdou, protože si ji mohou uplatnit při zdanění příjmů standardním způsobem, tzn. nepoužijí společné zdanění manželů.

Obdobně postupují manželé v případě odpočtu položek odčitatelných od základu daně podle § 34 odst. 3. Rokem 2005 počínaje, si mohou poplatníci využívající společné zdanění manželů od základu daně odečíst 30 % výdajů vynaložených podle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 3 na výuku žáků ve studijních a učebních oborech středních odborných učilišť a učebních oborech učilišť, které jsou součástí výchovně vzdělávací soustavy a další obory, které jsou uvedeny ve zvláštním právním předpisu. Opět zde platí, ze tyto

26

vynaložené výdaje si poplatník může uplatnit pouze tehdy, když nevyužije společného zdanění manželů. [6]

3.3.4 Odpočet darů Hodnota daru je jedna z položek, o které si poplatník může snížit základ daně. V případě, že manželka je v domácnosti, pečuje o dítě a nemá žádné zdanitelné příjmy a manžel má zdanitelný příjem z podnikatelské činnosti a poskytne dar (např. invalidní osobě pobírající částeční invalidní důchod na rehabilitační pomůcky), pak si manžel může tuto nezdanitelnou částku uplatnit. Paragraf 15 odst. 5 stanovuje mimo jiné, že na straně poplatníka lze v úhrnu odečíst nejvýše 10 % ze základu daně, pak se jedná o celý základ daně manžela a nikoli o jeho polovinu. Činil-li by základ daně manžela 400 000 Kč, mohl by odečíst hodnotu daru až do výše 40 000 Kč, i když do svého základu daně zahrne v rámci společného zdanění pouze 200 000 Kč. [6]

3.3.5 Příjmy ze zdrojů v zahraničí Má-li manžel nebo manželka příjmy vstupující do dílčího základu daně podle § 8 nebo 10, tj. příjmy z kapitálového majetku nebo ostatní příjmy, jejichž zdroj se nachází v zahraničí, může je v souladu s § 8 odst. 4, rep. § 10 odst. 8 zákona, zahrnout do samostatného základu daně při uplatnění sazby daně podle § 16 odst. 2. Rozhodne-li se manžel nebo manželka, že příjmy ze zahraničí zahrne do samostatného základu daně a uplatní příslušnou sazbu daně, nemůže tyto příjmy již zahrnout do společného základu daně, protože zákon v § 13 odst. 2 stanovuje, že společným základem daně se rozumí součet dílčích základů daně podle § 6 až 10 zákona.

Pokud by se manžel nebo manželka rozhodli a příjmy ze zahraničí ponechali v dílčím základu daně podle § 8 nebo 10, mohli by je zahrnout i do společného základu daně, což znamená, že každý z nich by zdanil polovinu z těchto příjmů sazbou daně stanovenou v § 16 odst. 1 zákona.[6]

3.3.6

Daňové zvýhodnění na vyživované děti

Zákon v § 35c stanovuje, že poplatník fyzická osoba má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti, ve výši 6 000 Kč ročně ve zdaňovacím období 2007. Pokud jeden z manželů uplatňoval daňové zvýhodnění ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci zdaňovacího období u svého plátce daně, nemůže toto zvýhodnění využít při postupu podle § 13a a uplatnit druhý z manželů. [6] 27

Uplatní-li daňové zvýhodnění manžel v rámci příjmů ze závislé činnost, nemůže ho již uplatnit manželka.

3.3.7 Zálohy na daň Zákon v § 13a odst. 5, stanovuje, že zálohy na daň z příjmů fyzických osob platí každý z manželů z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle § 38 h nebo podle § 38a s tím, že poslední známou daňovou povinností při společném zdanění manželů se rozumí daň připadající na každého z manželů.

Zálohy na daň neplatí manžel nebo manželka, která před společným zdaněním neměl/a zdanitelné příjmy kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů zdaňovaných podle zvláštní sazby daně. Bude-li se jednat o případ, kdy manželka nebude mít žádné příjmy, protože bude v domácnosti pečovat o nezletilé dítě a manžel budu mít příjem ze závislé činnosti, v souladu s § 13a odst. 5 zákona manželka nebude zálohy v daném období platit. Manžel bude i nadále platit zálohy z příjmů ze závislé činnost, jež mu strhává zaměstnavatel z jeho mzdy.

V případě, že budou platit zálohy ve výši zálohové povinnosti oba manželé, tak jak to vyplývá ze zákona lze doporučit, aby manželé jednotlivě požádali o stanovení záloh jinak.[6]

3.3.8 Daňový nerezidenti Pokud je alespoň jeden z manželů poplatníkem, tzn. fyzická osoba daňový nerezident, mohou manželé spolčené zdanění uplatnit, jestliže úhrn všech příjmů obou manželů ze zdrojů v České republice činí nejméně 90 % všech příjmů s těmito výjimkami: •

příjmy nejsou předmětem daně z příjmů podle § 3 nebo 6,

•

příjmy jsou osvobozeny od daně z příjmů podle § 4,6 nebo 10,

•

příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně (§ 36).

Poplatníci, kteří mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR, tak na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Tito poplatníci jsou také nazýváni daňovými rezidenty.

28

Bydlištěm na území ČR se rozumí místo, kde má poplatník stálý pobyt za okolností, z nichž lze usuzovat, že jeho úmysl je se trvale zdržovat v tomto místě. Stálým bytem se rozumí byt, který je poplatníkovi kdykoliv k dispozici podle jeho potřeby, ať již vlastní či pronajatý. Tento byt může být poplatníkem pronajímán jiné osobě formou, která umožňuje podle potřeby poplatníka obnovení jeho užívání bez prodlevy. Úmysl poplatníka zdržovat se trvale ve stálém bytě se posuzuje vzhledem k okolnostem jeho osobního a rodinného stavu, tj. má-li zde rovněž např. manželku, děti, rodiče nebo zda byt je využíván v návaznosti na jeho ekonomické aktivity (podnikání).

Poplatníci, kteří se na území ČR obvykle zdržují, jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dní v příslušném kalendářním roce, a to buď souvisle nebo v několika obdobích. Do lhůty 183 dní se započítává každý započatý den pobytu, včetně dne příjezdu a odjezdu, sobot, nedělí, svátků, prázdnin a dovolených strávených na území ČR.

Poplatníci neuvedení v § 2 odst. 2 zákona nebo ti, o nichž to stanoví mezinárodní smlouvy, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR. Poplatníci, jenž se na území ČR zdržují pouze za účelem studia nebo léčení, mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR, i v případě, že se na území ČR obvykle zdržují. Tito poplatníci jsou také nazýváni nerezidenti. [6]

3.3.9

Přeplatek a nedoplatek na dani

Při použití společného zdanění manželů je častým případem fakt, že jednomu z manželů vznikne přeplatek na dani. Tento přeplatek vznikl na základě sražených a odvedených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti nebo zaplacených záloh na daň z titulu příjmů z podnikatelské činnosti. Druhému manželovi vznikne daňová povinnost, i když v příslušném zdaňovacím období neměl žádné zdanitelné příjmy. Pak manželka, která je v domácnosti a pečuje o dítě, do daňového přiznání uvede polovinu společného základu daně, což je polovina manželových příjmů. Z této situace plyne, že manžel má přeplatek a manželka nedoplatek, protože na sebe přebírá polovinu manželových příjmů.

Pro řešení tohoto problému úhrady daně z rozděleného základu daně druhého z manželů lze využít ustanovení zákona o správě daní a poplatků, které umožňuje požádat správce daně o vrácení přeplatku na dani s tím, že tento přeplatek bude poukázán na úhradu nedoplatku na dani druhého z manželů, v mém případě manželky. Žádost je uvedena

29

na poslední straně formuláře daňového přiznání. Pokud bude žádost vyplněna, správce daně uskuteční převod přeplatku na dani jednoho z manželů na nedoplatek druhého z manželů ke dni splatnosti daně druhého z manželů. Pak manželovi, který bude platit daň z přeplatku na dani druhého z manželů penále nevznikne.

Vznikne-li daňová povinnost v případě úpravy základu daně podle § 23 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů a tím i penále na základě dodatečného daňového přiznání, může poplatník požádat o jeho prominutí v souladu se zákonem č.337/192 sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o tvrdost zákona, na základě které může správce daně penále prominout.

3.3.10 Daňové přiznání Uplatní-li manželé společné zdanění, musí každý z manželů podat své daňové přiznání. Toto daňové přiznání podávají oba manželé ve stejné lhůtě. V příloze č. 5 k daňovému přiznání každý za manželů uvede údaje potřebné pro výpočet společného základu daně za oba manžele, což jsou dílčí základy daně a nezdanitelné částky a každý z nich uvede do svého daňového přiznání polovinu společného základu daně, za které vypočte daň podle § 16 odst. 1 zákona o daních z příjmů.

Po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání nelze způsob stanovení základu daně a daně formou společného zdanění uplatněný v daňovém přiznání měnit. V dodatečném daňovém přiznání tedy nemohou manželé způsob stanovení daně podle § 13a změnit na standardní způsob, kdy každý z manželů uvádí do přiznání své příjmy, které zdaní. [6]

3.3.11

Nemožnost uplatnění společného zdanění manželů

Zákon v § 13a odst. 4 stanoví, že za zdaňovací období nelze uplatnit společné zdanění manželů, jestliže jeden z manželů má za toto zdaňovací období: •

stanovenou daň paušální částkou podle § 7a,

•

povinnost stanovit minimální základ daně podle § 7c. Minimální základ daně podle § 7c zákona se vztahuje na poplatníky s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a), b) nebo c), jedná se o příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, příjmy ze živnosti a s příjmy s jiného podnikání podle zvláštních předpisů. Minimální základ daně pro zdaňovací období 2007 činí 120 800 Kč, pokud poplatník vykonával činnost po celý rok,

30

•

uplatňuje způsob výpočtu daně podle § 13 a 14, tj. rozděluje příjmy na spolupracující osobu a na více zdaňovacích období,

•

uplatňuje slevu na dani podle § 35a nebo 35b, tj. slevu na dani z titulu investiční pobídky, nebo má povinnost uplatnit postup uvedený v § 38gb, tj. postup pro poplatníka, který je v konkursu. [7]

3.4 Převedení na spolupracující osobu Zákon v § 13 umožňuje rozdělení příjmů dosažených při podnikání nebo jiné samostatně výdělečné činnosti, která je provozována za spolupráce druhého z manželů a výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmů při dodržení určitých pravidel.

Definice spolupracující osoby Spolupracující osoba musí splňovat následující kritéria: •

žije s poplatníkem ve společné domácnosti,

•

spolupracuje s poplatníkem při výkonu jeho podnikatelské nebo jiné samostatně výdělečné činnost.

Pojem domácnost stanovuje § 115 Občanského zákoníku, tak že domácnost tvoří občané, kteří spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Jde tedy o spotřební společenství, kde osoby společně hospodaří se svými příjmy. Přitom se nevyžaduje, aby mezi těmito osobami existovaly ještě nějaké další vztahy ať příbuzenské nebo založené manželstvím. Dalším výrazným znakem domácnosti je trvalost tohoto společenství. Trvalost je chápána jako fakt, že osoby společně hospodařící nezamýšlejí toto spojení jen na přechodnou dobu.

Podle § 13 lze na spolupracující osobu (osoby) převést příjmy z podnikání nebo jiné samostatně výdělečné činnosti. Jedná se o příjmy, jenž jsou uvedeny v § 7: •

příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,

•

příjmy ze živností,

•

příjmy z jiného podnikání podle zvláštních právních předpisů, příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných,

•

příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikání podle zvláštních předpisů,

31

•

příjmy znalců a tlumočníků, zprostředkovatelů kolektivních sporů a rozhodců za činnost podle zvláštních předpisu. [7]

Zákon vymezuje v podstatě dva základní typy spolupracujících osob: •

manžel/ka,

•

ostatní osoby, které žijí v domácnosti s poplatníkem (např. druh, družka, děti či rodiče)

3.4.1 Podmínky pro uplatnění Podmínky pro uplatnění převedení na spolupracující osobou jsou mírnější než v případě společného zdanění manželů. Prvním zásadním rozdílem je, že spolupracující osoba nemusí být pouze manžel/ka, ale může jít i o spolupráci s dalšími osobami žijícími s poplatníkem ve společné domácnosti. Příkladem může být druh, družka, syn, dcera, další členové rodiny a další osoby. Z toho plyne, že zákon při spolupráci osob nevyžaduje pouze příbuzenských vztah. Naopak zásadní podmínkou je, že spolupracující osoba musí žít s poplatníkem ve společné domácnosti, jejíž přesná definice je uvedena v přecházející kapitole.

Pro uplatnění převedení na spolupracující osobu je možné rozdělit zdanitelné příjmy a výdaje na osoby, které musí splnit tyto podmínky (mimo podmínky společné domácnosti): •

spolupracující osobou nesmí být dítě až do ukončení povinné školní docházky, také dítě a manželka, pokud jsou uplatňovány jako osoby vyživované, tzn. osoba poplatníka

•

na uplatňuje ně slevy na dani,

•

spolupracující osoba prokazatelně spolupráci vykonává celý rok nebo určitý počet měsíců, tzn. nemůže být dlouhodobě nemocná nebo mimo území ČR,

•

spolupracující osoby se týká registrační povinnost v souladu s § 33 zákona o správě daní a poplatků, proto se musí spolupracující osoba zaregistrovat u místně příslušného správce daně do 30 dnů zahájení spolupráce,

Manželé, splňující podmínky spolupracující osoby, se musí rozhodnout, zda je pro ně výhodnější využít výhod společného zdanění manželů nebo převedení na spolupracující osobu, protože uplatnění obou těchto režimů současně je nepřípustné. [7]

32

3.4.2 Spolupráce po celé či část zdaňovacího období Spolupracující osoba – manžel/ka V případě, že spolupracující osobou je manžel/ka, pak se příjmy a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení rozdělují tak, aby podíl připadající na spolupracující osobu nepřesahoval více než 50 %. Přičemž částka připadající na spolupracující osobu nesmí přesáhnou částku 540 000 Kč za celé zdaňovací období nebo 45 000 Kč za každý i započatý měsíc této spolupráce.

Příklad, kde manžel, který představuje fyzickou osobu vykazující podnikatelskou činnost, ve zdaňovacím období 2007 dosáhl zdanitelných příjmů 2 000 000 Kč a výdajů ve výši 1 500 000 Kč. Při výkonu podnikatelské činnosti po celé zdaňovací období byla jeho spolupracující osobou jeho manžela. Manžel v tomto případě může využít převedení části příjmů a výdajů v souladu s § 13 a to ve výši 50 % z příjmů a 50 % z výdajů. Spolupracující manželka ve svém daňovém přiznání k dani z příjmu za zdaňovací období 2007 uvede příjmy podle § 7 ve výši 1 000 000 Kč a výdaje 750 000. Protože v příslušném zdaňovacím období neměla žádné zdanitelné příjmy, její dílčí základ daně bude činit 250 000 Kč. V případě, že by manželka byla spolupracující osobou pouze 4 měsíce, pak manžel může převést nejvýše 180 000 Kč. Důvodem je převedení příjmů po odpočtu výdajů maximálně ve výši 45 000 Kč měsíčně. V druhé případě do přiznání spolupracující osoba uvede příjmy ve výši 720 000 Kč a výdaje ve výši 540 000 Kč. [7]

Spolupracující osoba – osoba žijící s poplatníkem v domácnosti Za tuto spolupracující osobu (osoby) je považována jakákoli osoba (kromě manželky), která žije s poplatníkem ve společné domácnosti a je mu nápomocna při výkonu podnikatelské či jiné činnosti. Příjmy dosažené při podnikání se rozdělují na spolupracující osoby tak, aby podíl na společných příjmech a výdajích činil v úhrnu nejvýše 30 %, přičemž nesmí přesáhnou hranici 180 000 Kč ročně a 15 000 Kč za každý započatý měsíc spolupráce.

Zákon o daních z příjmů neudává žádnou omezující podmínku pro výši dalších příjmů spolupracující osoby, z čehož plyne, že spolupracující osoba kromě vlastní spolupráce může mít i další zdanitelné příjmy, např. ze závislé činnosti, z podnikání, z pronájmu atd.

33

Více spolupracujících osob Pokud poplatník k výkonu své podnikatelské činnosti potřebuje součinnost více osob, pak mluvíme o více spolupracujících osobách. Metodika pro rozdělení daňových příjmů a výdajů je stejná, jako v případě spolupracující osoby (kromě manželky). Potom podíl na společných příjmech a výdajích smí činit v úhrnu nejvýše 30 %, přitom částka připadající v úhrnu na spolupracující osoby, o kterou příjmy přesahují výdaje, smí činit nejvýše: •

180 000 Kč při spolupráci po celé zdaňovací období

•

15 000 Kč za každý započatý měsíc spolupráce. [1]

3.4.3 Rozdělení příjmů a výdajů spolupracujících osob Podle ustanovení v § 13 vyplývá, že osoba vykonávající samostatnou výdělečnou činnost nejprve stanoví obvyklým způsobem své zdanitelné příjmy a daňové výdaje a potom stanovené částky může převést na spolupracující osobu.

Spolupracující osoba přímo

přejímá část zdanitelných příjmů a výdajů podle metodiky stanovené v § 13 a obecně neprokazuje žádné své vlastní výdaje související se spoluprácí, nestává se ani z titulu spolupráce účetní jednotkou ani osobou povinnou k daňové evidenci. Spolupracující osoba ve svém přiznání uvede částku odpovídající podílu na příjmech a výdajích osoby, se kterou spolupráci vykonávala. Platí pouze dvě základní výjimky: •

výdaje na pojistné na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, které je povinna platit spolupracující osoba,

•

výdaje na pracovní cesty spolupracující osoby.

To znamená, že v některých případech dochází k tomu, že i výdaje spolupracujících osob (nikoli jen výdaje osoby vykonávající samostatně výdělečnou činnost) je možno určitým způsobem zahrnout do daňových výdajů. [7]

3.4.4 Zdravotní a sociální pojištění V případě pojistného na všeobecné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení v souladu s § 5 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, se za plátce pojistného jako osobu samostatně výdělečně činnou považuje pro účely zdravotního pojištění i spolupracující osoba.

Obdobně v § 3 odst. 4 zákona č. 589/1992 SB., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti je stanoveno, že osoba samostatně výdělečně činná, která je účastna důchodového pojištění, je povinna platit toto pojistné. Přitom platí, 34

že důchodového pojištění je účastna jak osoba samostatně výdělečně činná tak i spolupracující osoba.

Spolupracující osoba je povinna na jedné straně platit zdravotní a sociální pojištění a na druhé straně je evidentní, že tato povinnost vzniká přímo a pouze v důsledků výkonu spolupráce. Jedná se o daňový výdaj spolupracující osoby, jenž lez uplatnit dvojím způsobem: •

osoba vykonávající podnikatelskou činnost účtuje o platbách pojistného spolupracující osoby jako o svém výdaji neovlivňující základ daně. Spolupracující osoba si po rozdělení zdanitelných příjmů a výdajů uplatní ve svém daňovém přiznání do daňových výdajů i toto své pojistné,

•

osoba vykonávající podnikatelskou činnost účtuje o platbách pojistného spolupracující osoby jako o svém výdaji ovlivňující základ daně. V rámci uzávěrkových operací provede vyloučení těchto výdajů z výdajů daňově uznatelných. Spolupracující osoba si pro rozdělení zdanitelných příjmů a výdajů uplatní i toto pojistné.

Jednotlivé varianty týkající se pojistného jsou u obou případů v podstatě totožně, liší se pouze po formální stránce.

Z výše uvedených důvodů je zřejmé, že výdaje na sociální a zdravotní pojistné, které je povinna platit spolupracující osoba, není předmětem rozdělování mezi podnikatele a spolupracující osobu, nýbrž je výdajem spjatým přímo se spolupracující osobou. [7]

3.4.5 Výdaje na pracovní cesty spolupracující osoby Ustanovení § 24 odst. 2 písm. k) zavádí speciální možnost uplatnit do daňových výdajů osoby samostatně výdělečně činné i výdaje na pracovní cesty osoby, která s ním spolupracuje. V tomto případě se jedná o výdaj osoby vykonávající výdělečnou činnost, který je možno rozdělit na spolupracující osobu.

Skutečnost, že dochází k rozdělení daňových příjmů a výdajů na spolupracující osoby, se obvykle v daňové evidenci neprojeví. Jde o operaci, která je provedena až v rámci daňového přiznání. Výdaje spolupracujících osob, které se objevují v daňové evidenci podnikatele, se účtují obvyklým způsobem. [7]

35

3.4.6 Spolupracující osoba má více příjmů V případě, že spolupracující osoba (manžel nebo syn či dcera) má i své vlastní příjmy z podnikání (§ 7) nebo pronájmu (§ 9), je nutné položit si otázku, zdá může tato osoba uplatnit daňové výdaje jiným způsobem, než je způsob uplatnění daňových výdajů rozdělovaných na tuto spolupracující osobu. Pokyn MF č. D-300 ve svém odstavci „K § 13“ konstatuje, že je to možné. Podle tohoto pokynu jsou v souladu se zákonem tyto situace: •

podnikatel uplatňuje výdaje v prokázané výši, část příjmů a výdajů rozděluje na spolupracující osobu, která uplatňuje u svého podnikání výdaje také v prokázané výši,

•

podnikatel uplatňuje výdaje procentem z příjmů podle § 7 odst. 9, část příjmů a výdajů rozděluje na spolupracující osobu, která uplatňuje u svého podnikání výdaje procentem z příjmů,

•

podnikatel uplatňuje výdaje v prokázané výši, část příjmů a výdajů rozděluje na spolupracující osobu, které uplatňuje u svého podnikání výdaje procentem z příjmů,

•

podnikatel uplatňuje výdaje procentem z příjmů, část příjmů a výdajů rozděluje na spolupracující osobu, která uplatňuje u svého podnikání výdaje v prokázané výši.[7]

3.4.7 Odpočet daňové ztráty Vykáže-li poplatník za zdaňovací období daňovou ztrátu z podnikání nebo jiné samostatně výdělečné činnosti, potom na spolupracující osobu převádí příslušnou část příjmů a výdajů dosažených při výkonu své podnikatelské činnosti, přičemž částka výdajů je vyšší než částka příjmů. Znamená to, že poplatník může uplatnit daňovou ztrátu a převést ji na spolupracující osobu, kdežto v případě společného zdanění manželů je to nemožné.

3.4.8 Daňové zvýhodnění Poplatník i spolupracující osoba mohou využít veškerá daňová zvýhodnění, která jsou určena zákonem o daních z příjmů fyzických osob. Poplatník může v první řadě uplatnit všechny nezdanitelné položky, které jsou přesně vymezeny v § 15 zákona o daních z příjmů, tj. o poskytnuté dary, úroky z úvěru ze stavebního spoření, příspěvky na penzijní pojištění se státním příspěvkem a další.

36

Daňovou povinnost pak mohou snížit o daňové slevy, které musí být využity v souladu se zákonem. Nejvýznamnější a nejčastěji využívané slevy na dani platné pro rok 2007 jsou: •

sleva na poplatníka,

•

sleva na invaliditu (plnou, částečnou, držitel průkazu ZTP/P,

•

sleva na manžela/ku,

•

sleva na studenta,

•

sleva na vyživované dítě.

Velmi zásadní je metodika použití zmíněných slev. Poplatník, jehož spolupracující osobou je manželka nesmí uplatnit daňovou slevu tohoto typu. Obdobně se postupuje, jestliže spolupracující osoba je dítětem poplatníka. Samozřejmě naprosto stejným způsobem se postupuje u spolupracující osoby.

3.4.9 Zálohy na daň Při využití institutu spolupracujících osob se musí platit zálohy na daň z příjmů fyzických osob i spolupracující osoba, která zdaňuje pouze převáděné příjmy, ačkoliv vlastní příjmy nemá. [5]

3.4.10 Daňové přiznání Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je definováno v § 38g, který určuje jednotlivé povinnosti a náležitosti, jenž musí poplatník při podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období splnit. Přesně těmito požadavky se řídí podání daňového přiznání při využití institutu spolupracujících osob.

Daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč a ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů, nepřesáhly 15 000 Kč, ale v daném zdaňovacím období vykazuje daňovou ztrátu.

V daňovém přiznání uvede poplatník veškeré příjmy, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně. Rovněž je nutné uvést částku slevy na dani podle § 35ba a daňového zvýhodnění podle § 35c a 35d.

37

V případě využití převedení daňových příjmů a výdajů na spolupracující osobu zákon nevyžaduje, aby poplatník (podnikatel) a spolupracující osoba (osoby) podávaly daňové přiznání ve stejné lhůtě, jak je tomu v případě společného zdanění manželů. Podnikatel může podat daňové přiznání k 31.3. následujícího kalendářního roku a spolupracující osoba prostřednictvím daňového poradce až k 30.6. nebo naopak. [7]

3.4.11

Nemožnost uplatnění spolupracující osoby

Institut spolupráce osob není možné využít, pokud byla manželka uplatňována jako osoba vyživovaná a je na ni uplatněna sleva na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů.

Také nelze rozdělovat příjmy a výdaje na děti až do ukončení jejich povinné školní docházky a na děti, pokud jsou uplatňovány jako osoby vyživované a je na ně uplatněno daňové zvýhodnění podle § 35c.

Metody převedení daňových příjmů a výdajů poplatníka na spolupracující osobu nelze využít v případě, kdy se jedná o manžele vyživující alespoň jedno nezletilé dítě a splňující veškeré podmínky společného zdanění, když se rozhodnou je využít.

3.5 Novelizace daní 2008 Počátkem roku 2008 se výrazně mění zákon o daních z příjmů, jenž je součástí reformního balíku, který obsahuje změny téměř desítek zákonů, které se dotýkají daní z příjmů fyzických a právnických osob, daně z přidané hodnoty, spotřební daně, daně darovací a dědickéa v neposlední řadě daně z nemovitosti. Reforma s sebou přináší nejen změnu stávajících daní ale také nové daně (ekologické daně).

Touto novelou vzniká zcela nová účinná daň, označovaná jako daň ekologická. Tato nová daň se týká dodavatelů, kteří dodávají energii na území ČR konečnému spotřebiteli či provozovatelů distribučních nebo přenosných soustav. Správcem daně není příslušný finanční úřad, nýbrž příslušný Celní úřad.

38

Daň z příjmů fyzických osob Nejvýraznější změnou v oblasti daní z příjmů fyzických osob je zavedení jednotné sazby daně pro všechny poplatníky, kteří zajišťují své příjmy v souladu s § 6, 7, 8, 9 a 10 zákona o daních z příjmů.

V případě zdanění příjmů podle § 6, příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, se výsledná daň počítá s tzv. „super hrubé mzdy“, což je mzda zvýšená o částky sociálního zabezpečení a všeobecného zdravotního pojištění, které za zaměstnance hradí zaměstnavatel. V praxi to znamená, že při hrubé mzdě 20 000 Kč se super hrubá mzda rovná navýšené hrubé mzdě o sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem, které činní 35 % z hrubé mzdy. Potom částka, ze které je odváděna daň je rovna 27 000 Kč ( 20 000 Kč – hrubá mzda, 7 000 Kč – 35 % z hrubé mzdy). Daňová povinnost tohoto zaměstnance je 15 % z 27 000 Kč (super hrubé mzdy), tj. 4050 Kč, v případě že zaměstnanec nevyužil žádného typu slevy na dani.

Jednotlivé typy slev, jenž byly platné v roce 2007, jsou zachovány. Změnila se pouze výše poskytované slevy. Nově je zavedena sleva pro důchodce. V následující tabulce (tab. č. 1) jsou uvedeny jednotlivé typy slev a k nim příslušná částka v Kč, která je vyjádřena za celé zdaňovací období (kalendářní rok).

Tab. č. 5: Roční slevy v roce 2007 a 2008 Typ slevy Na poplatníka Na důchodce plnou částečnou Na držitel průkazu invaliditu ZTP/P Na studenta Na manžela/ku Daňové zvýhodnění na dítě Daňový bonus maximálně do částky

2007 7 200 0 3 000 1 500

2008 24 840 24 840 5 040 2 520

9 600 2 400 4 200 6 000

16 140 4 020 24 840 10 680

30 000

52 200 zdroj: www.komora.cz [3]

Tabulka jednoznačně ukazuje, že jednotlivé částky slev v roce 2008 několikanásobně zvyšují. Toto zvýšení je samozřejmě podpořeno nárůstem hrubé mzdy o částku pojistného hrazené zaměstnavatelem.

39

Jednotlivé typy slev jsou uplatňovány nejen poplatníky, kteří zdaňují své příjmy podle § 6, ale také pro poplatníky, kteří zdaňují své příjmy podle ostatních paragrafů, jež se týkají příjmů fyzických osob. Toto zvýšení je samozřejmě podpořeno nárůstem hrubé mzdy o částku pojistného hrazené zaměstnavatelem. Tab. č. 6: Algoritmus stanovení základu daně, super hrubá mzda, daňová povinnost Hrubá mzda

Zúčtovaný hrubý příjem za kalendářní měsíc včetně nepeněžních příjmů ponížený o příjmy, které nejsou předmětem daně nebo jsou osvobozeny.

+

Sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem (35%)

=

Super hrubá mzda

X

Sazba daně 15 %

-

Slevy na dani

=

Záloha na daň/daňová povinnost zdroj: www.komora.cz [3]

Důležitou změnou je zrušení společného zdanění manželů, které je kompenzováno zvýšením slev na manžela/ku s příjmy do 38 040 Kč ze 4 800 Kč na 24 840 Kč.

Zrušen je i výpočet daně z příjmů dosažených za více zdaňovacích období. Ruší se i minimální základ daně.

Další změny a ustanovení platná od 1.1.2008 Plnění, která zaměstnavatelé poskytují svým zaměstnancům, zůstávají zachována. Náklady na nepeněžní plnění poskytované zaměstnavatelem ve formě příspěvku na kulturu, poskytnutí rekreace, možnost používat vzdělávací, rekreační a zdravotnická zařízení (kromě odborného rozvoje a rekvalifikace zaměstnanců), jsou pro zaměstnavatele vždy daňově neuznatelnými náklady.

Ruší se i současná úprava osvobození příspěvku zaměstnavatele na soukromé životní pojištění zaměstnance a penzijní připojištění se státním příspěvkem. V platnosti je nové ustanovení, kterým je osvobození příspěvku na soukromé životní pojištění a penzijní připojištění se stáním příspěvkem v úhrnu maximálně do částky 24 000 Kč.

40

Dochází k osvobození přechodného ubytování mimo ubytování na pracovní cestě pouze do částky 3 500 Kč měsíčně, v původním znění limit stanoven nebyl.

Šestiměsíční test pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů platí pouze pro investiční cenné papíry a cenné papíry kolektivního investování. Znamená to, že osvobození je možné použít pouze na cenné papíry, které jsou obchodovatelné na kapitálovém trhu. Tohoto osvobození může využít osoba, jejíž přímý nebo nepřímý podíl na společnosti v období 24 měsíců před prodejem nepřevyšoval 5 %.

Změna nastává i v povinnosti poplatníka vést účetnictví. Účetnictví je povinen vést poplatník, který v předcházejícím zdaňovacím období přesáhl obrat 25 milionů Kč (v roce 2007 15 milionů Kč). [3]

41

4 Vlastní práce Tato kapitola je věnována především společnému zdanění manželů a navazují problematice týkající se spolupracujících osob. Porovnáním jednotlivých poplatníků, jenž jsou rozděleni do dvou skupin, chci názorně demonstrovat výhodnost společného zdanění manželů. Aby veškerá porovnávaná data byla přehledná a jednoduchá, rozhodla jsem se poplatníky rozdělit do dvou skupin: •

Poplatník – zaměstnanec

•

Poplatník – podnikatel

Touto specifikací poplatníků chci ukázat jednotlivé rozdílnosti mezi příjmy zaměstnanců a podnikatelů. Rozdělení do těchto skupin je v návaznosti na zákon o dani z příjmů, jenž rozděluje příjmy poplatníků do 5 kategorií (příjem ze závislé činnosti, podnikání, úroků, pronájmu a ostatních příjmů). Jelikož poplatníci jsou nejčastěji v pracovně právním vztahu, zaměstnanci, a jejich příjem podléhá § 6 zákona o daních z příjmů (příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků) a nebo podnikají podle § 7, rozhodla jsem se stanovit je jako základní skupiny pro jednotlivé porovnání.

4.1 Předpoklady Zákon o daních z příjmů nabízí poplatníkům nejrůznější zvýhodnění při stanovení základu daně. Základ daně může poplatník snížit o částky snižující základ daně podle § 15 (dary, penzijní pojištění, životní pojištění, úroky z hypotéky, příspěvky na odbory atd.) a § 34 pouze poplatník. Daňová povinnost poplatníků, kteří jsou zaměstnanci i podnikají, se snižuje o slevy na dani.

Jednotlivé předpoklady •

Poplatníci uplatňují částky snižující základ daně – penzijní a životní pojištění

•

Poplatníci uplatňují slevy v maximální výši.

Následující tabulka popisuje konkrétní předpoklady a jejich výši v roce 2007 v Kč.

42

Tab. č. 7: Přehled stanovených předpokladů v roční výši v Kč Odčitatelné položky Penzijní pojištění Životní pojištění

Typy slev Na poplatníka Na manžela/ku Daňové zvýhodnění na dítě

2007 12 000 12 000

2007 7 200 4 200 6 000 zdroj: www.komora.cz [3]

Posuzovaní poplatníci nejsou studenti a nevztahuje se na ně žádná ze slev na invaliditu. Uplatňují penzijní a životní pojištění obě ve výši 12 000 Kč a uvedené slevy na dani, přičemž v domácnosti společně vyživují 2 děti. Slevu na manžela/ku může poplatník uplatnit jen v případě, že manželka nedosáhla příjmů vyšších než 38 040 Kč za zdaňovací období.

Novelizací daní z příjmů, která je platná od 1.1.2008, je společné zdanění manželů zrušeno. Důvodem zrušení je stanovení jednotné sazby daně z příjmů na 15 %, tím pádem manželé nemají své příjmy zdaňovány různými sazbami daně, jak tomu bylo v roce 2007. Proto je jedinou možností pro poplatníka – podnikatele při optimalizaci daňového základu využití institutu spolupracující osoby. Spolupracující osoba musí splňovat tato kritéria: •

Podílet se na podnikání poplatníka

•

Být s poplatníkem ve společné domácnosti

Bohužel pro poplatníka – zaměstnance relativní náhradu za společné zdanění manželů zákon nestanovuje. Proto jsem tuto kapitolu rozdělila na dvě části. První část se týká společného zdanění manželů, jednotlivých kombinací poplatníků podle sazby daně a srovnání výhodnosti využití zmiňovaného institutu.

Druhá část popisuje převedení příjmů na spolupracující osobu, což považuji za relativní náhradu společného zdanění, a jejím cílem je demonstrovat výhodnost tohoto institutu a porovnat ji s využitím společného zdanění.

43

Pro obě kapitoly platí výše uvedené předpoklady a podmínky uplatnění daného způsobu zdanění, které jsou definovány v teoretické části práce. Při výpočtu veškerých dat je brán zřetel na daňový systém, který je platný pro zdaňovací období roku 2007.

4.2 Společné zdanění manželů Cílem této kapitoly je nastínit jednotlivé výhody a nevýhody společného zdanění manželů a také názorně a přehledně popsat samotný proces tvorby společného základu daně a výpočet výsledné daňové povinnosti pro každého z manželů. Dalším důležitým faktorem je porovnání jednotlivých daňových povinností, tzn. daňové povinnosti v případě nevyužití společného zdanění manželů a při využití institutu společného zdanění manželů.

Poplatníci jsou vzájemně kombinováni podle všech 4 sazeb daní, které se vztahují k jejich základu daně. Samozřejmě varianty jsou voleny s ohledem na aktuální výši příjmů.

Rozdělení poplatníků Poplatníci jsou rozdělení do skupin podle jednotlivých sazeb daně, které jsou platné pro zdaňovací období roku 2007, což znamená, že jsou vytvořeny 4 skupiny poplatníků. Tento způsob rozdělení a určení příjmů poplatníků jsem zvolila pro jednoduchost a transparentnost vzájemné kombinace poplatníků a porovnání výsledné daňové povinnosti. Tabulka č. 8 popisuje jednotlivé skupiny, jejich daňové základy a daňové povinnosti v případě nevyužití společného zdanění manželů. Druhý a třetí sloupec vyjadřuje označení poplatníků, které je využíváno v následujících kapitolách.

Tab. č. 8: Rozdělení poplatníků podle nesnížených základů daně 2007 v Kč Sazba daně 12% 19% 25% 32%

Označení poplatníků Manžel Manželka P1 P5 P2 P6 P3 P7 P4 P8

Základ daně Manžel Manželka 143 400 122 280 229 600 204 400 345 600 300 900 1 104 445 756 900

Daňová povinnost Manžel Manželka 1 128 0 17 380 12 592 45 612 34 437 292 570 176 556 zdroj: daňová kancelář

Poplatníci sou rozděleni podle příslušných nesnížených základů daně do patřičných skupin sazby daně. Částky ve sloupci základ daně, jsou základy daně poplatníků, které jsou sníženy o zaplacené zdravotní (4,5 %) a sociální (8 %) pojistné a nesníženy o nezdanitelné částky, penzijní a životní pojištění obě v maximální hodnotě 12 000 Kč, které jsou

44

stanoveny v předchozí kapitole věnující se předpokladům. Tím chci vysvětlit, že některé částky nespadají do příslušné skupiny, protože nejsou očištěny o zmíněné nezdanitelné částky.

Sloupec daňová povinnost znázorňuje jednotlivé daňové povinnosti poplatníků, kteří zdaňují své příjmy samostatně. Výpočet této povinnost je důležitý zejména při porovnávání výhodnosti popřípadě nevýhodnosti využití společného zdanění manželů.

Základní předpoklady pro využití společného zdanění manželů V krátkosti zmíním nejdůležitější předpoklady pro využití společného zdanění manželů. Jedním z nejdůležitějších předpokladů je, že poplatníci musejí být manželé a vyživují alespoň jedno nezaopatřené dítě. Manželé, fyzické osoby, mohou dosahovat všech kategorií příjmů, jenž jsou uvedeny v zákoně o daních z příjmů, avšak daň z těchto příjmů nemůže být stanovena na základě paušální částky a na poplatníka nesmí být uvalena povinnost stanovení minimálního základu daně.

Kombinace poplatníků Poplatníci jsou rozděleni podle výše uvedených základů daně, které jsou snížené o placené pojistné avšak nesnížené o nezdanitelné části daně v celkové hodnotě 24 000 Kč. Kategorie zaměstnanců je v následujících několika kapitolách detailně popisována, a proto jsem se rozhodla veškeré vypočítané výsledky zohlednit i v případě analýzy poplatníků – podnikatelů. Poplatníci jsou porovnáváni na základě příslušné sazby daně, do které se řadí jejich dosažené příjmy za zdaňovací období 2007, a následně jsou vzájemně kombinování. Manžel, který dosáhl příjmy, které jsou zdaňovány 12% sazbou daně, je porovnáván s manželkou, jejíž příjmy spadají do 12%, 19 %, 25 % a 32 % pásma zdanění. Tímto způsobem vznikne 16 základních variant společného zdanění manželů, se základem daně podle tabulky č. 8. Poté rozšiřuji základní skupinu o další kombinace, které mohou v praxi nastat. Jedná se zejména o kombinaci manžela s manželkou, jejíž příjmy dosahují zákonem danou hranici pro uplatnění slevy na manželku. Manželka, jejíž základ daně činí 38 040 Kč za zdaňovací období je označena P10. Jak velká je úspora při společném zdanění manželů, analyzuji v kapitola 5.2.6., kde je dávána do souvislosti s měsíční hrubou mzdou manželů. Výše základů daně (tab. č. 8) jsou pro poplatníky – zaměstnance a poplatníky – podnikatele naprosto stejné. Základním rozdílem je rozdílná metodika výpočtu

45

stanoveného základu daně. V následujícím textu se pokusím vysvětlit základní rozdíly mezi stanovením základu daně zaměstnance a podnikatele.

Stanovení základu daně zaměstnance Základ daně zaměstnance je tvořen úhrnem příjmů za zdaňovací období. Úhrn příjmů je dosažena suma hrubých mezd za kalendářní rok, které nejsou sníženy o placené všeobecné zdravotní pojištění a pojistné na sociální zabezpečení. Tyto dva druhy pojistného jsou pro zaměstnance povinné. O pojistné se snižuje hrubá mzda zaměstnance každý měsíc, a to ve výši 12, 5 % z částky hrubé mzdy. Další položkou, o kterou se snižuje měsíční hrubá mzda je daň, která je počítána podle § 38h zákona o daních z příjmů. Výsledná daňová povinnost je snížena o slevy na dani. Pokud má zaměstnanec příjmy pouze z pracovního poměru, které není v souběhu, potom pokud podepíše prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob a ze závislé činnosti a z funkčních požitků, se mu jeho měsíční záloha na daň z příjmů snižuje o položku slevy na poplatníka ve výši 600 Kč. Další velmi využívanou slevou je sleva na vyživované dítě do věku 26ti let dítěte. Typ slevy, který je využíván k porovnání poplatníků je sleva na dani, avšak tento druh slevy uplatňuje manžel ročně nikoliv měsíčně.

Příklad výpočtu měsíční čisté mzdy zaměstnance Zaměstnanec pracuje na hlavní pracovní poměr a žádné jiné příjmy kromě zaměstnání nemá, podepsal prohlášení poplatníka a vyživuje jedno dítě, na které se vztahuje sleva na dani. měsíční hrubá mzda zaměstnance -

všeobecné zdravotní pojištění ( 4,5 % z hrubé mzdy zaměstnance)

-

pojistné na sociální zabezpečení ( 8 % z hrubé mzdy zaměstnance)

-

daň z příjmů ( příslušné procento z hrubé mzdy zaměstnance) snížená: - sleva na poplatníka 600 Kč - sleva na vyživované dítě 500 Kč

= čistá mzda zaměstnance

Stanovení daňové povinnosti manželů při společném zdanění Při uplatnění společného zdanění manželů je potřeba vyjádřit úhrn příjmů za zdaňovací období, který je reprezentováno součtem částek měsíční hrubé mzdy. Také je nutné jej

46

snížit o zaplacené pojistné, které tvoří částky odvedeného zdravotního a sociálního pojistného, které zaměstnanec zaplatil během celého zdaňovacího období. Takto snížený úhrn příjmů vstupuje do společného základu daně manželů. Společný základ daně je součet snížených úhrnů příjmů manželů a dále je rozdělen na dvě poloviny, které reprezentují základ daně. Základ daně je snížen o nezdanitelné části daně podle stanovených předpokladů (penzijní a životní pojištění). Zde se chci vrátit k výpočtu měsíční mzdy, který je uveden výše, a zmínit důležitý fakt týkající se nezdanitelných částí daně. Nezdanitelné části daně jsou uplatňovány ročně nikoli měsíčně, proto nejsou uvedeny ve výpočtu čisté mzdy.

Rozdělený a snížený základ daně je zaokrouhlen na celé stokoruny dolů a je z něj vypočítána daňová povinnost podle § 16 zákona o daních z příjmu. Částka daně je snížena o slevy na poplatníka, dítě a popř. na manželku, a to v roční výši.

Stanovení základu daně podnikatele Metodika

stanovení

základu

daně

u

poplatníka

–

podnikatele

je

rozdílná

než u zmiňovaného zaměstnance. Podnikatel celé zdaňovací období vykazuje příjmy a výdaje. Příjmy a výdaje jsou rozděleny do dvou kategorií: daňové uznatelných a neuznatelných příjmů a výdajů. Do daňově uznatelných příjmů jsou zahrnovány příjmy, které podnikateli vznikly na základě jeho podnikatelské činnosti. Stejně tak jsou posuzovány daňové výdaje. Nedaňovými příjmy a výdaji jsou.

Pro stanovení základu daně se sečtou veškeré příjmy, tj. částky, která podnikatel fyzicky přijal, a ty se sníží o prokazatelně vynaložené výdaje. Stanovený základ daně je snížen o placené všeobecné zdravotní pojištění a pojistné na sociální zabezpečení. Pro podnikatele ze zákona vyplývá povinnost platit měsíční zálohy pouze na povinné zdravotní pojištění. Podnikatel odvádí každý měsíc své zdravotní pojišťovně zálohu na zdravotní pojištění, které musí být v minimální výši 1 360 Kč pro rok 2007. Měsíční záloha na sociálně pojištění je dobrovolné a poplatník jej musí hradit v minimální výši 1 490 Kč (2007). Obě zálohy jsou splatné 8. den následujícího měsíce. Podnikateli je snížen základ daně o výši záloh pojistného, které zaplatil v průběhu zdaňovacího období.

47

Stanovení výsledné daňové povinnosti při uplatnění společného zdanění je naprosto stejné jako u poplatníka – zaměstnance. Důležitý je pouze rozdílný způsob stanovení základu daně podnikatele a zaměstnance.

4.2.1 Poplatník P1 - zaměstnanec Poplatníci - zaměstnanci, jejichž částka dílčího základu daně je v zákonném rozmezí do 121 200 Kč, zdaňují své příjmy 12% sazbou daně. Mezi tyto poplatníky řadím manželé (manžel i manželka), kteří zdaňují podle této sazby daně tak i manželé, u nichž jeden z manželů spadá do této kategorie. Následující tabulky ukazují variabilitu využití společného zdanění manželů. U této první skupiny komparací manželů, uvádím i výpočet výsledné daňové povinnosti podle jednotlivých sazeb daní z příjmu.

Samozřejmě pro tyto poplatníky – zaměstnance platí veškeré stanovené předpoklady, které jsou uvedeny na začátku kapitoly 5. Zaměstnanci své příjmy za zdaňovací období 2007 získali na základě pracovně právního vztahu se svým zaměstnavatelem. Jedná se tedy o zaměstnance buď na hlavní pracovní poměr nebo na částečný pracovní poměr.

Poplatník P1 a P5 Poplatník P1 představuje manžela, jehož základ daně spadá do 12% sazby daně, a manželku, která daní své dosažené příjmy podle stejné sazby daně jako manžel.

Manželův (163 886 Kč) a manželčin (139 749 Kč) úhrn příjmů za zdaňovací období je snížen o částku zdravotního a sociálního pojištění a tento dílčí základ daně je počítán do společného základu daně, který je tvořen částkami 143 400 Kč a 122 280 Kč. Společný základ daně pro tyto manželé činí 265 680 Kč a je rozdělen na ideální poloviny, které zdaňuje každý z manželů. Před samotným výpočtem daně je nutné snížit stanovený základ daně pro každého z manželů (132 840 Kč) o nezdanitelné částky, které v souhrnu tvoří sumu 24 000 Kč, potom snížený základ daně činí 108 840 Kč. Tento základ daně snížený o nezdanitelné částky a zaokrouhlený na celé stokoruny dolů (108 800 Kč) je zdaňován 12 %.

48

Tab. č. 9: Manžel i manželka zdaňují 12% sazbou daně v Kč Jednotlivé položky Úhrn příjmů za zdaňovací období Úhrn pojistného Dílčí základ daně Společný základ daně Základ daně manžela/ky penzijní pojištění Nezdanitelné částky životní pojištění Snížený základ daně Daňová povinnost na poplatníka Slevy na dani na manžela/ku na 2 děti Výsledná daňová povinnost

Manžel Manželka 163 886 139 749 20 486 17 469 143 400 122 280 265 680 132 840 132 840 12 000 12 000 12 000 12 000 108 800 108 800 13 056 13 056 7 200 7 200 0 0 6 000 6 000 -144 -144 zdroj: vlastní podklady

Vzniklá daňová povinnost 13 056 Kč je u každého z manželů snížena o slevu na poplatníka 7 200 Kč a slevu na jedno dítě 6 000 Kč. Výsledná daňová povinnost obou manželů je vyčíslena -144 Kč, což znamená, že daňová povinnost je nulová. Výsledná daňová povinnost může být snížena ještě o jednu položku slev na dani (4 200 Kč), slevy na manželku, ale v tomto případě manželka nesplňuje zákonnou hranici úhrnu příjmů 38 040 Kč za zdaňovací období a jelikož je daň záporná = nulová, potom by ani neměla smysl.

Tab. č. 10: Porovnání daňových povinnosti v Kč – 12 % a 12 % Způsob výpočtu daňové povinnosti Daňová povinnost - nevyužití SZM Daňová povinnost - využití SZM Celková úspora

Manžel Manželka Celkem 1 128 0 1 128 0 0 0 1 128 zdroj: vlastní podklady

Tabulka číslo 10 názorně ukazuje rozdíly při využití a nevyužití společného zdanění manželů. Varianta, kdy každý z manželů bude své příjmy zdaňovat samostatně a manželovi vznikne 1 128 Kč a manželce nulová daňová povinnost, potom v součtu zaplatí částku 1 128 Kč. Naopak rozhodnou-li se své příjmy zdaňovat společně, jejich společná daňová povinnost vůči státu bude nula. Úspora manželů, kteří zdaňují své příjmy společně a tyto příjmy spadají do sazby daně 12 %, je rovna částce 1 128 Kč, tuto částku by manžel zaplatil v případě, že by institut společného zdanění manželů nevyužil.

49

Poplatník P1 a P6 V tomto případě manželé spadají do různých zdaňovacích skupin a je důležité, zda při součtu dílčích základů daně a jejich následném rozdělení na poloviny, tyto částky budou zdaňovány na základě nižší nebo vyšší sazby daně. Samozřejmě, že pro poplatníky je nejvýhodnější varianta, kdy je základ daně každého z manželů zdaňován nižší sazbou daně, tzn. v tomto případě 12 %.

Tab. č. 11: Manžel spadající do 12% a manželka do 19 % sazby daně v Kč Jednotlivé položky Úhrn příjmů za zdaňovací období Úhrn pojistného Dílčí základ daně Společný základ daně Základ daně manžela/ky penzijní pojištění Nezdanitelné částky životní pojištění Snížený základ daně Daňová povinnost na poplatníka Slevy na dani na manžela/ku na 2 děti Výsledná daňová povinnost

Manžel Manželka 163 886 233 600 20 486 29 200 143 400 204 400 347 800 173 900 173 900 12 000 12 000 12 000 12 000 149 900 149 900 19 997 19 997 7 200 7 200 0 0 6 000 6 000 6 797 6 797 zdroj: vlastní podklady

Manželé své příjmy zdaňují v různých zdaňovacích pásmech, 12 % a 19 %, po odpočtu pojistného vytvoří společný základ daně ve výši 347 800 Kč. Na každého z manželů připadá částka 173 900 Kč, která je snížena o 24 000 Kč (penzijní a životní pojištění) a tato finální částka 149 900 Kč je základem daně pro manžela a manželku. Tím, že manželovy příjmy jsou na horní hranici 12% sazby daně a manželka je ve skupině poplatníků, kteří zdaňují podle 19% sazby daně, potom příjmy obou manželů při společném zdanění manželů budou zdaněny vyšší z těchto sazeb, tzn. 19 %. Výpočet daně je následující:

daňová povinnost = (149 900 – 121 200) * 0,19 + 14 544 = 19 997 Kč Od částky daně 19 997 Kč jsou odečteny slevy na poplatníka a 1 dítě u každého z manželů, pak výsledná daňová povinnost manžela i manželky je rovna 6 797 Kč.

50

Tab. č. 12: Porovnání daňových povinnosti v Kč – 12 % a 19 % Způsob výpočtu daňové povinnosti Daňová povinnost - nevyužití SZM Daňová povinnost - využití SZM Celková úspora

Manžel Manželka 1 128 12 592 6 797 6 797

Celkem 13 720 13 594 126 zdroj: vlastní podklady

Manželé, kteří nevyužijí společné zdanění manželů, uhradí na daních z příjmu částku 1 128 Kč a 12 592 Kč, což celkem činí 13 720 Kč. Pokud manželé využijí společné zdanění manželů na daních zaplatí částku 13 594 Kč. Rozdíl mezi těmito částkami je pouze 126 Kč. V tomto případě je úspora z využití institutu společného zdanění velmi malá, a proto se manželé mohou rozhodnout, kterou z uvedených možností si vyberou pro zdanění svých příjmů, jelikož výhodnost je téměř shodná.

Poplatník P1 a P7 Manželé, jejichž úhrn příjmů za zdaňovací období 2007 činí u manžela 163 886 Kč, což je po odpočtu pojistného a nezdanitelných částek spadá do 12% sazby daně, a manželky 343 886 Kč, která spadá do pásma zdaňovaného 25 %, je popsáno v tabulce č. 13.

Tab. č. 13: Manžel spadající do 12% a manželka do 25% sazby daně v Kč Jednotlivé položky Úhrn příjmů za zdaňovací období Úhrn pojistného Dílčí základ daně Společný základ daně Základ daně manžela/ky penzijní pojištění Nezdanitelné částky životní pojištění Snížený základ daně Daňová povinnost na poplatníka Slevy na dani na manžela/ku na 2 děti Výsledná daňová povinnost

Manžel Manželka 163 886 343 886 20 486 42 986 143 400 300 900 444 300 222 150 222 150 12 000 12 000 12 000 12 000 198 100 198 100 29 155 29 155 7 200 7 200 0 0 6 000 6 000 15 955 15 955 zdroj: vlastní podklady

Příjmy, které tito manželé společně zdaňují, jsou ve výši 444 300 Kč, přičemž základ daně každého z manželů činí 222 150 Kč. Finální částka, ze které manželé odvádí daň je rovna 198 100 Kč a spadá do zdaňovacího pásma 19 %. Daňová povinnost je rovna:

51

daňová povinnost = (198 100 – 121 200) *0,19 + 14 544 = 29 155 Kč

Samozřejmě, že daň ve výši 29 155 Kč je snížena o slevy na dani (sleva na poplatníka a jedno dítě) a pro každého z manželů z těchto výpočtů vyplývá daňová povinnost 15 955 Kč.

V tomto případě zdanění manželů, jejichž příjmy spadají do 12% a 25% pásma zdanění, se společný základ daně dostává do 19% sazby daně, tzn. že manželovy příjmy jsou zdaněny vyšší sazbou daně než při nevyužití společného zdanění a manželčiny příjmy jsou naopak zdaněny nižší sazbou daně.

Tab. č. 14: Porovnání daňových povinnosti v Kč – 12 % a 25 % Způsob výpočtu daňové povinnosti Daňová povinnost - nevyužití SZM Daňová povinnost - využití SZM Celková úspora

Manžel Manželka 1 128 34 437 15 955 15 955

Celkem 35 565 31 910 3 655 zdroj: vlastní podklady

Při porovnání těchto poplatníků je velmi zajímavé porovnání jednotlivých výhod či nevýhod, které jsou číselně vyjádřeny v tabulce č. 14. Díky společnému zdanění se manželé dostávají do 19% sazby daně a vzniká jim celková daňová povinnost 31 910 Kč. Když manžel zdaňuje své příjmy samostatně, tj. 12% sazbou daně, zaplatí na daních z příjmů částku 1 128 Kč. Avšak manželka, jejíž příjmy podléhají 25% sazbě daně, státu odvede 34 437 Kč, výsledná daňová povinnost je 35 565 Kč. Pokud porovnám výše zmíněné částky daně, 31 910 Kč – společné zdanění manželů a 35 565 Kč – manželé zdaňují samostatně, pak logicky vyvozuji, že využitím institutu společného zdanění manželé ušetří 3 655Kč.

V porovnání s předchozími poplatníky, jejichž mzdy spadají do 12% a 19% pásma zdanění, společně jsou zdaňovány 19% a úspora ze společného zdanění činí 126 Kč, je výhodnější, když úhrn příjmů manželů je v co nejvíce odlišných pásmech zdanění. Tento fakt potvrzuje především následující tabulka, kde je výrazný rozdíl mezi příjmy manželů.

52

Poplatník P1 a P8 Jak jsem již zmiňovala, předpokládám že společné zdanění manželů je nejvýhodnější pro manželé, jejichž příjmy jsou v diametrálně odlišných zdaňovacích pásmech. Manžel zdaňuje své příjmy nejnižší možnou sazbou daně dvanácti procenty a manželka nejvyšší sazbou daně dvaatřiceti procenty.

Tab. č. 15: Manžel spadající do 12% a manželka do 32% sazby daně v Kč Jednotlivé položky Úhrn příjmů za zdaňovací období Úhrn pojistného Dílčí základ daně Společný základ daně Základ daně manžela/ky penzijní pojištění Nezdanitelné částky životní pojištění Snížený základ daně Daňová povinnost na poplatníka Slevy na dani na manžela/ku na 2 děti Výsledná daňová povinnost

Manžel Manželka 163 886 865 029 20 486 108 129 143 400 756 900 900 300 450 150 450 150 12 000 12 000 12 000 12 000 426 100 426 100 91 580 91 580 7 200 7 200 0 0 6 000 6 000 78 380 78 380 zdroj: vlastní podklady

Společný základ daně manželů 900 300 je rozdělen na dvě poloviny, kde manžel i manželka zdaňují částku 426 100 Kč dvaatřiceti procenty. Výpočet daně:

daňová povinnost = (426 100 – 331 200) * 0,32 + 61 212 = 91 580 Kč

Po odpočtu slevy na poplatníka a na 1 dítě u každého z manželů vzniká daňová povinnost 78 380 Kč. Rozdíl mezi výši příjmů těchto manželů je velmi markantní, a proto manžel, který by původně zdaňoval své příjmy 12 %, tak polovinu ze společného základu daně 426 100 Kč zdaňuje nejvyšší sazbou daně. Příjmy manželky ať samostatně nebo při společném základu daně jsou vždy zdaňovány 32 %.

Tab. č. 16: Porovnání daňových povinnosti v Kč – 12 % a 32 % Způsob výpočtu daňové povinnosti Daňová povinnost - nevyužití SZM Daňová povinnost - využití SZM Celková úspora

Manžel Manželka Celkem 1 128 176 556 177 684 78 380 78 380 156 760 20 924 zdroj: vlastní podklady

53

Nevyužijí-li manželé společného zdanění, uhradí na daních částku 1 128 Kč z manželových příjmů a 176 556 Kč z příjmů manželky. Výsledná odvedená částka činí 177 684 Kč. Pokud využijí společného zdanění jejich daňová povinnost je rovna dvakrát 78 380 Kč, resp. 156 760 Kč. Rozdíl mezi daňovými povinnostmi je roven 20 924 Kč, což je vyjádřením úspory při společném zdanění manželů. Zde se potvrzuje výše zmíněná teorie, že manželé, jejichž příjmy jsou diametrálně odlišné při využití společného zdanění nejvíce uspoří.

Porovnání jednotlivých kombinací s poplatníkem P1 Porovnání jednotlivých poplatníků podle výše příjmů za zdaňovací období, přičemž jeden z manželů ve všech případech dosahuje příjmů, které spadají do zdaňovacího pásma 12ti procent. Následujícím grafem chci ukázat jednotlivé úspory na daních, které jsou vztahovány vždy k manželovým příjmům zdaňovaným 12 % a různými kombinacemi příjmů manželky. Veškeré údaje jsou uvedeny v celých korunách.

Úspora na daních z příjmu v Kč

25 000

20 924

20 000 15 000 10 000 5 000

3 655 1 128

126

0 12%

19%

25%

32%

Sazby daně z příjmu v %

Graf č. 1: Kombinace úspor podle jednotlivých sazeb daně z příjmu zdroj: vlastní podklady

Absolutně nejvýhodnější variantou je poslední zmíněný příklad. Manžel zdaňuje své příjmy podle nejnižší sazby daně (12 %) a manželka nejvyšší sazbou daně (32 %). Jelikož příjmy manželky jsou opravdu vysoké, dostávají se manželé při stanovení společného

54

základu daně a jeho následném půlení do nejvyšší sazby daně. I když své společné příjmy daní touto sazbou je úspora na velmi vysoké úrovni.Číselně je tato částka rovna 20 924 Kč. Manžel opět zdaňuje 12ti procenty a manželka 25ti procenty, potom výsledná daňová povinnost je vypočítána 19ti procentní sazbou daně. Znamená to, že manžel se posouvá do vyšší sazby daně a manželka do nižší sazby daně. Díky tomuto posunu dochází k úspoře 3 655 Kč.

Výhodné je i společné zdanění manželů, pokud oba manželé spadají do stejné kategorie, resp. do 12ti procentní sazby daně, avšak úspora přesahuje tisíc korun. Poplatníci, jejichž příjmy jsou zdaňovány 12ti a 19ti procenty, na institutu společného zdanění nejméně získají. Protože manželovy příjmy jsou na hranici zdaňovacího pásma 12ti procent, dostávají se manželé při společném základu daně do sazby daně manželky 19ti procent. Z tohoto důvodu je úspora na tak nízké úrovni.

4.2.2 Poplatník P2 – zaměstnanec Manželovy příjmy spadají do 19ti procentního pásma zdanění. Znamená to, že jeho příjmy se pohybují v rozmezí od 121 000 Kč až po částku 218 400 Kč. Manžel vykazuje příjmy ve výši 229 600, které nejsou snížené o nezdanitelné částky. Manželka v následujících třech případech dosahuje příjmů zdaněných podle 12, 19, 25 a 32 procentní sazby daně z příjmů. Znamená to, že poplatník P2 je kombinován s poplatníkem P5, P6, P7 a P8.

Poplatník P2 a P5 Manželé společné vytvoří základ daně ve výši 351 880 Kč. Výsledná daňová povinnost u každého z manželů je počítána z poloviny společného základu daně, který je snížen o nezdanitelné položky penzijního a životního pojištění. Základ daně manželů spadá do 19% sazby daně a činí 20 377 Kč. Od této částky jsou odečteny příslušné slevy na dani. Výsledná daňová povinnost manžela a manželky činí 7 177 Kč.

55

Tab. č. 17: Manžel spadající do 19% a manželka do 12% sazby daně v Kč Jednotlivé položky Úhrn příjmů za zdaňovací období Úhrn pojistného Dílčí základ daně Společný základ daně Základ daně manžela/ky penzijní pojištění Nezdanitelné částky životní pojištění Snížený základ daně Daňová povinnost na poplatníka Slevy na dani na manžela/ku na 2 děti Výsledná daňová povinnost

Manžel Manželka 262 400 139 749 32 800 17 469 229 600 122 280 351 880 175 940 175 940 12 000 12 000 12 000 12 000 151 900 151 900 20 377 20 377 7 200 7 200 0 0 6 000 6 000 7 177 7 177 zdroj: vlastní podklady

Manželé při společném zdanění svých příjmů v součtu odvedou daň z příjmu ve výši 14 354 Kč, což je o 3 026 Kč méně než při klasické metodice stanovení výsledné daňové povinnosti. Tab. č. 18: Porovnání daňových povinnosti v Kč – 19 % a 12 % Způsob výpočtu daňové povinnosti Daňová povinnost - nevyužití SZM Daňová povinnost - využití SZM Celková úspora

Manžel Manželka 17 380 0 7 177 7 177

Celkem 17 380 14 354 3 026 zdroj: vlastní podklady

Poplatník P2 a P6 Příjmy obou manželů jsou zdaněny naprosto stejnou sazbou daně, tím pádem lze předpokládat, že společné zdanění manželů pro ně nebude zdaleka tak výhodné jako pro manželé, kteří dosahují rozdílné příjmy. Tabulka č. 19 názorně ukazuje výpočet daně z příjmu poplatníků ve stejném zdaňovacím pásmu.

Model, kde manžel dosahuje příjmů zhruba o 30 000 Kč za rok více než manželka, avšak oba výší svých příjmů spadají do kategorie, která zdaňuje své příjmy podle 19% sazby daně.

56

Tab. č. 19: Manžel spadající do 19% a manželka do 19% sazby daně v Kč Jednotlivé položky Úhrn příjmů za zdaňovací období Úhrn pojistného Dílčí základ daně Společný základ daně Základ daně manžela/ky penzijní pojištění Nezdanitelné částky životní pojištění Snížený základ daně Daňová povinnost na poplatníka Slevy na dani na manžela/ku na 2 děti Výsledná daňová povinnost

Manžel Manželka 262 400 233 600 32 800 29 200 229 600 204 400 434 000 217 000 217 000 12 000 12 000 12 000 12 000 193 000 193 000 28 186 28 186 7 200 7 200 0 0 6 000 6 000 14 986 14 986 zdroj: vlastní podklady

Po odpočtu pojistného a sečtením jednotlivých dílčích základů daně vzniká společný základ daně 434 000 Kč. Polovina společného základu daně poplatníka snížená o penzijní a životní pojištění je rovna 193 000 Kč. Tato částka je zdaňována 19ti procenty a je od ní odečtena sleva na poplatníka 7 200 Kč a na vyživované dítě 6 000 Kč. Potom výsledná daňová povinnost každého z poplatníků činí 14 986 Kč.

Tab. č. 20: Porovnání daňových povinnosti v Kč – 19 % a 19 % Způsob výpočtu daňové povinnosti Daňová povinnost - nevyužití SZM Daňová povinnost - využití SZM Celková úspora

Manžel Manželka 17 380 12 592 14 986 14 986

Celkem 29 972 29 972 0 zdroj: vlastní podklady

Efekt využití společného zdanění je nulový, protože manželé v případě zdanění svých příjmů samostatně, dosahují naprosto stejné částky jako v případě společného zdanění. Nulová úspora je dána především tím, že oba manželé jsou ve stejné zdaňovací skupině a při součtu jejich příjmů v ní i nadále zůstávají. Manželé se mohou rozhodnout, zda zdaní své příjmy společně nebo samostatně. Výhodou samostatného zdanění příjmů je skutečnost, že poplatníci jsou zaměstnanci a nemají žádné jiné příjmy, a proto nemusí podávat daňové přiznání, jak by tomu bylo, kdyby upřednostnili společné zdanění manželů. Proto doporučuji zdanit příjmy samostatně.

57

Poplatník P2 a P7 Manžel do společného základu daně přináší 229 600 Kč, což je částka snížená o pojistné 32 800 Kč, a manželka částku 300 900 Kč. Manžel do společného základu daně, který bude rozdělen na dvě části, vkládá částku, jež je o 71 300 Kč nižší než manželčina část příjmů. Protože manželé jsou v různých daňových skupinách, manžel zdaňuje 19 % a manželka 25 %, je patrné, že při spojení jejich příjmů bude každý polovinu ze společného základu daně zdaňovat 25 % sazbou daně. Zde se nabízí otázka, zda je spojení těchto poplatníků výhodné. Odpověď na otázku názorně ukazuje tabulka č. 21 a 22, kde je přesně vyčíslená částka rozdílu mezi využitím a nevyužitím společného zdanění manželů.

Tab. č. 21: Manžel spadající do 19% a manželka do 25% sazby daně v Kč Jednotlivé položky Úhrn příjmů za zdaňovací období Úhrn pojistného Dílčí základ daně Společný základ daně Základ daně manžela/ky penzijní pojištění Nezdanitelné částky životní pojištění Snížený základ daně Daňová povinnost na poplatníka Slevy na dani na manžela/ku na 2 děti Výsledná daňová povinnost

Manžel Manželka 262 400 343 886 32 800 42 986 229 600 300 900 530 500 265 250 265 250 12 000 12 000 12 000 12 000 241 200 241 200 38 712 38 712 7 200 7 200 0 0 6 000 6 000 25 512 25 512 zdroj: vlastní podklady

Manželé svými příjmy vytvořili společný základ daně 530 500 a po rozdělení každý zdaňuje 265 250 Kč. Tato částka se snížena o penzijní a životní pojištění v celkové sumě 24 000 Kč a jako základ daně vystupuje 241 200 Kč, která je zdaněna 25% sazbou daně, a výsledná daňová povinnost každého z manželů činí 25 512 Kč.

Tab. č. 22: Porovnání daňových povinnosti v Kč – 19 % a 25 % Způsob výpočtu daňové povinnosti Daňová povinnost - nevyužití SZM Daňová povinnost - využití SZM Celková úspora

Manžel Manželka 17 380 34 437 25 512 25 512

Celkem 51 817 51 024 793 zdroj: vlastní podklady

58

Tabulka č. 20 ukazuje jednotlivé daňové povinnosti samostatně pro každého z manželů a společně za oba manželé. Součet daní, které poplatníci zaplatí, když nevyužijí společného zdanění, je 51 817 Kč a v případě že nevyužijí 51 024 Kč. Rozdíl mezi těmito dvěma částkami činí 793 Kč. Úspora financí při využití společného zdanění není příliš vysoká, a proto se manželé musejí rozhodnout, zda částka 793 Kč je pro ně záminkou pro využití společného zdanění.

Poplatník P2 a P8 Manžel do společného základu daně vkládá 229 600 Kč, přičemž je tato částka za běžných okolností zdaňována 19ti procenty, a manželka 756 900 Kč, které spadají do 32% sazby daně. Příjem manželky je několika násobně vyšší než manžela, proto je zřejmé, že při společném zdanění manželů bude zdaňovaná částka vytvořená ze společného základu daně zdaňována sazbou daně manželky, tj. 32 %. Jelikož jsou manželčiny příjmy o tolik vyšší než manželovy, dá se předpokládat, že i její daňová povinnost bude vysoká naopak manželova bude nízká, a proto celkový efekt ze společného zdanění bude velký. Tabulka č. 23 ukazuje výpočet společného základu a výsledné daňové povinnosti manželů.

Tab. č. 23: Manžel spadající do 19% a manželka do 32% sazby daně v Kč Jednotlivé položky Úhrn příjmů za zdaňovací období Úhrn pojistného Dílčí základ daně Společný základ daně Základ daně manžela/ky penzijní pojištění Nezdanitelné částky životní pojištění Snížený základ daně Daňová povinnost na poplatníka Slevy na dani na manžela/ku na 2 děti Výsledná daňová povinnost

Manžel Manželka 262 400 865 029 32 800 108 129 229 600 756 900 986 500 493 250 493 250 12 000 12 000 12 000 12 000 469 200 469 200 105 372 105 372 7 200 7 200 0 0 6 000 6 000 92 172 92 172 zdroj: vlastní podklady

Daň z příjmů manžela a manželky při využití společného zdanění manželů je 92 172 Kč, společně odevzdají státu částku 184 344 Kč, která je velmi vysoká z důvodu vysokého příjmu manželky. Tabulka č. 24 znázorňuje jednotlivé výhody a nevýhody společného zdanění manželů.

59

Tab. č. 24: Porovnání daňových povinnosti v Kč – 19 % a 32 % Způsob výpočtu daňové povinnosti Daňová povinnost - nevyužití SZM Daňová povinnost - využití SZM Celková úspora

Manžel Manželka 17 380 176 556 92 172 92 172

Celkem 193 936 184 344 9592 zdroj: vlastní podklady

Rozdílem mezi daňovou povinností při nevyužití a využití společného zdanění manželů je úspora ve výši 9 592 Kč. Tato úspora je výrazná a manželům se vyplatí využít společného zdanění manželů, i když manžel odvede daň o zhrub 75 000 Kč vyšší, kdežto manželčina daňová povinnost bude o téměř polovinu nižší než při nevyužití společného zdanění manželů.

Porovnání jednotlivých kombinací s poplatníkem P2 Porovnání poplatníků – zaměstnanců, kde manželovy příjmy podléhají 19% sazbě daně a manželčiny, které jsou v každém příkladě v jiné sazbě daně – 12 %, 19 %, 25 % a 32 %, jsou znázorněny v grafu č. 2. Graf je kombinací výše zmíněných příjmů, resp. základů daně, které manželé vkládají do společného základu daně. Jedná se o kombinaci poplatníka P2 s poplatníkem P5, P6, P7 a P8.

Pokud manželé do společného základu daně vkládají příjmy, které spadají do stejného zdaňovacího pásma (19 %), potom při společném zdanění manželů ušetří částku 0 Kč. Protože příjmy obou manželů vložené do společného základu daně jsou také zdaňovány stejnou sazbou daně, není překvapivé, že úspora je nízká a v tomto případě nulová. Znamená to, že celková daňová povinnost obou manželů je naprosto stejná, když využijí i nevyužijí společného zdanění manželů. V tomto případě doporučuji společné zdanění nevyužít. Důvodem je zvážení, zda si chtějí přidělávat práci, jelikož je nutné podat příslušnému správci daně daňové přiznání obou manželů. Tím chci říct, že manžele musejí zohlednit i další okolnosti, které jsou při využití společného zdanění důležité. Já doporučuji společné zdanění využít jen v případě, že manželům daňová přiznání zpracuje odborník. Protože se může stát, že manželům správné vyplnění daňového přiznání zabere spoustu času.

60

Úspora na daních z příjmu v Kč 9 592 10 000 9 000 8 000 7 000 6 000 5 000

3 026

4 000 3 000

793

2 000

0

1 000 0 12%

19%

25%

32%

Sazby daně z příjmu v %

Graf č. 2: Kombinace úspor podle jednotlivých sazeb daně z příjmu zdroj: vlastní podklady

Velmi výhodné je využití společného zdanění manželů, pokud manželovy příjmy spadají do 19% sazby daně a manželčiny do 12 %, 25% a 32% sazby daně. Potom je výsledný rozdíl mezi zdaňováním samostatně nebo společně výrazný.

Manželka, která vkládá do společného základu daně částku, která je spadá do 25% sazby daně, ovlivní společný základ do takové míry, že manželé budou společně podléhat třetímu pásmu zdanění (25 %), což vyvolá vyšší zdanění manželových a stejné manželčiných příjmů. Proto je úspora vyčíslena na 793 Kč. Pro manželé to znamená, že ušetří tuto částku, která je vyšší než v předchozích příkladech kombinace poplatníků podle sazby daně.

Společné zdanění manželů, jejichž základy daně spadají do 19% sazby daně u manžela a 12% u manželky, ušetří manželům 3 026 Kč. Hodnota úspory je výrazně ovlivněna manželovými vysokými příjmy, které zvyšují společný základ daně a po rozdělení na poloviny je zdaňován vyšší sazbou daně, tj. 19 %.

Při uplatnění společného zdanění manžela 19 % a manželky 32 % je úspora rovna 9 592 Kč. I když jsou rozdíly mezi příjmy manželů značné, konkrétně 527 300 Kč, je jejich úspora při společném zdanění absolutně nejvyšší ze všech zmíněných kombinací příjmů manželů.

61

Opět lze konstatovat, že společné zdanění manželů je výhodné pro poplatníky zaměstnance, jejichž dílčí základy daně spadají do co nejvíce odlišných daňových pásem. Ukázkovým příkladem je kombinace manžela P2 a manželky P5 a P8.

4.2.3 Poplatník P3 – zaměstnanec Poplatník, jehož příjmy jsou zdaňovány 25% sazbou daně, musejí být v zákonné hranici od 218 400 Kč až 331 200 Kč. Zkoumaný poplatník (manžel) dosahuje příjmů 394 971 za celé zdaňovací období. Tato částka není definitivní suma, která bude zdaněna, musí se snížit o zaplacené

pojistné - všeobecné zdravotní pojištění a

pojistné na sociální

zabezpečení. Manželův dílčí základ daně, který vkládá do společného základu daně, činí 345 600 Kč ve všech případech, které jsou uváděny v této kapitole s výjimkou kombinace nesnížených dílčích základů daně, které jsou uváděny v předchozích kapitolách. Manželčiny příjmy jsou kombinovány podle tabulky č. 8

Poplatník P3 a P5 Manžel spadá do 25% sazby daně a manželka do 12% sazby daně. Tab. č. 25: Manžel spadající do 25% a manželka do 12% sazby daně v Kč Jednotlivé položky Úhrn příjmů za zdaňovací období Úhrn pojistného Dílčí základ daně Společný základ daně Základ daně manžela/ky penzijní pojištění Nezdanitelné částky životní pojištění Snížený základ daně Daňová povinnost na poplatníka Slevy na dani na manžela/ku na 2 děti Výsledná daňová povinnost

Manžel Manželka 394 971 139 749 49 371 17 469 345 600 122 280 467 880 233 940 233 940 12 000 12 000 12 000 12 000 209 900 209 900 31 397 31 397 7 200 7 200 0 0 6 000 6 000 18 197 18 197 zdroj: vlastní podklady

Manželé spadající do výše zmíněných kategorií sazby daně vytvářejí společný základ daně, který je v celkové výši 467 880 Kč. Jednotlivý základ daně pro každého z manželů je vyčíslen na 233 940 včetně neodečtených nezdanitelných částek. K samotnému výpočtu daně vstupuje u každého z manželů 209 900 Kč, které jsou zdaněny 19% sazby daně. Pak je patrné, že jejich daňová úspora je tak značná, jak ukazuje tabulka č. 26.

62

Tab. č. 26: Porovnání daňových povinnosti v Kč – 25 % a 12 % Způsob výpočtu daňové povinnosti Daňová povinnost - nevyužití SZM Daňová povinnost - využití SZM Celková úspora

Manžel Manželka 45 612 0 18 197 18 197

Celkem 45 612 36 394 9 218 zdroj: vlastní podklady

Daňová povinnost manžela při nevyužití společného zdanění činí 45 612 Kč a manželčina 0 Kč, tzn. v součtu odevzdají státu 45 612 Kč. Při druhém způsobu zdanění příjmů manželů odvedou manželé částku 36 394 Kč. Z rozdílu obou částek plyne pro manželé úspora, která činí 9 218 Kč, což je nejvyšší možná částka úspory kombinací poplatníka P3.

Manžel spadající do 25% a manželka do 19% sazby daně Jestliže se manželé, kteří zdaňují své příjmy 25 % a 19 %, rozhodnou využít společné zdanění manželů, tak jejich výsledná daňová povinnost bude naprosto stejná, jak je uvedeno v tabulce č. 27.

Tab. č. 27: Manžel spadající do 25% a manželka do 19% sazby daně v Kč Jednotlivé položky Úhrn příjmů za zdaňovací období Úhrn pojistného Dílčí základ daně Společný základ daně Základ daně manžela/ky penzijní pojištění Nezdanitelné částky životní pojištění Snížený základ daně Daňová povinnost na poplatníka Slevy na dani na manžela/ku na 2 děti Výsledná daňová povinnost

Manžel Manželka 394 971 233 600 49 371 29 200 345 600 204 400 550 000 275 000 275 000 12 000 12 000 12 000 12 000 251 000 251 000 41 162 41 162 7 200 7 200 0 0 6 000 6 000 27 962 27 962 zdroj: vlastní podklady

Manžel do společného základu daně vkládá 345 600 Kč a manželka o 141 200 Kč méně. Společně vytvoří základ daně ve výši 550 000 Kč. Z této částky každý z manželů zdaňuje 275 000 Kč, které musejí být sníženy o nezdanitelné částky ve výši 24 000 Kč. Potom je snížený základ daně manžela i manželky roven 251 000 Kč, které podléhají 25% sazbě daně. Manželé se posunuli do vyšší sazby daně a přesné vyčíslení jejich daňové úspory je uvedeno v tabulce č. 28.

63

Tab. č. 28: Porovnání daňových povinnosti v Kč – 25 % a 12 % Způsob výpočtu daňové povinnosti Daňová povinnost - nevyužití SZM Daňová povinnost - využití SZM Celková úspora

Manžel Manželka 45 612 12 592 27 962 27 962

Celkem 58 204 55 924 2 280 zdroj: vlastní podklady

Při nevyužití společného zdanění manželé na daních zaplatí částku, která je součtem jejich samostatných daňových povinnosti a je složena z částek 45 612 Kč a 12 592 Kč celkem 58 204 Kč. Pokud se rozhodnou využít společného zdanění, zaplatí celkovou částku 55 924 Kč. Když si pozorně prohlédnu výši jejich daňových povinností při obou způsobech zdanění příjmů, tak je patrné, že manžel odevzdá o polovinu nižší daň při společném zdanění a manželka o polovinu vyšší. Číselně vyjádřena úspora při této kombinaci manželů je 2 280 Kč.

Poplatník P3 a P7 Manželé, kteří vytváří společný základ daně z příjmů, které jsou zdaňovány 25 % a 25 %, jsou uvedeni v následující tabulce č. 29. Jejich společný základ daně je vyčíslen na 646 500 Kč a po rozdělení na dvě poloviny zdaňuje každý z manželů částku 323 250 Kč. Od této cifry jsou odečteny nezdanitelné části daně v celkové výši 24 000 Kč. Daňová povinnost manželů je zdaňována 25% sazbou daně, což není nikterak překvapující, když oba manželé jsou zařazeni v této skupině, pak je velmi nepravděpodobné, že by byly jejich společné příjmy zdaňovány jinou sazbou. Tato situace se může stát jen, když bude jeden z manželů na úrovni dolní nebo horní hranice základů, resp. 218 400 Kč nebo 331 200 Kč. Po odpočtu příslušných slev na dani je výsledná daňová povinnost manželů 40 012 Kč. Společně odvedou na daních částku, která je rovna 80 024 Kč.

64

Tab. č. 29: Manžel spadající do 25% a manželka do 25% sazby daně v Kč Jednotlivé položky Úhrn příjmů za zdaňovací období Úhrn pojistného Dílčí základ daně Společný základ daně Základ daně manžela/ky penzijní pojištění Nezdanitelné částky životní pojištění Snížený základ daně Daňová povinnost na poplatníka Slevy na dani na manžela/ku na 2 děti Výsledná daňová povinnost

Manžel Manželka 394 971 343 886 49 371 42 986 345 600 300 900 646 500 323 250 323 250 12 000 12 000 12 000 12 000 299 200 299 200 53 212 53 212 7 200 7 200 0 0 6 000 6 000 40 012 40 012 zdroj: vlastní podklady

Porovnání jednotlivých daňových povinnosti poplatníků je jasné, že při společném zdanění ušetří 25 Kč. Pro dle mého názoru je tato úspora velmi nízká, a proto manželům navrhuji společného zdanění nevyužít.

Tab. č. 30 Porovnání daňových povinnosti v Kč – 25 % a 25 % Způsob výpočtu daňové povinnosti Daňová povinnost - nevyužití SZM Daňová povinnost - využití SZM Celková úspora

Manžel Manželka 45 612 34 437 40 012 40 012

Celkem 80 049 80 024 25 zdroj: vlastní podklady

Poplatník P3 a P8 U příjmů manželů, které jsou na velmi vysoké úrovni a jsou zdaňovány 25 % a 32 %, bude rozhodující výše příjmu manželky. Pokud bude o výraznou částku vyšší, potom jejich společné příjmy budou zdaněny vyšší sazbou daně, tj. 32 %. Když tyto příjmy budou na dolní hranici daňového pásma (331 200 Kč), pak se může stát, že polovina ze společného základu daně bude zdaněna nižší sazbou daně, tj. 25 %. Přesné výsledky mého příkladu jsou uvedeny v tabulce č. 31.

65

Tab. č. 31: Manžel spadající do 25% a manželka do 32% sazby daně v Kč Jednotlivé položky Úhrn příjmů za zdaňovací období Úhrn pojistného Dílčí základ daně Společný základ daně Základ daně manžela/ky penzijní pojištění Nezdanitelné částky životní pojištění Snížený základ daně Daňová povinnost na poplatníka Slevy na dani na manžela/ku na 2 děti Výsledná daňová povinnost

Vytvořený společný základ daně převyšuje částku

Manžel Manželka 394 971 865 029 49 371 108 129 345 600 756 900 1 102 500 551 250 551 250 12 000 12 000 12 000 12 000 527 200 527 200 123 932 123 932 7 200 7 200 0 0 6 000 6 000 110 732 110 732 zdroj: vlastní podklady

1 000 000 Kč a po rozdělení je

manželův a manželčin základ daně roven 551 250 Kč. Částka základů daně snížená o určené nezdanitelné položky je zdaňována podle 32% sazby daně. Výsledná daň, od které jsou odečteny položky na poplatníka 7 200 Kč a jedno vyživované dítě 6 000 Kč, činí 110 732 Kč. Tab. č. 32: Porovnání daňových povinnosti v Kč – 25 % a 32 % Způsob výpočtu daňové povinnosti Daňová povinnost - nevyužití SZM Daňová povinnost - využití SZM Celková úspora

Manžel Manželka Celkem 45 612 176 556 222 168 110 732 110 732 221 464 704 zdroj: vlastní podklady

Tabulka č. 32 porovnává jednotlivé možnosti zdanění, které se manželům nabízí. Manželova výsledná daňová povinnost je o 65 120 Kč vyšší, než při samostatném zdanění. Naopak manželčina částka daně činí o 65 824 Kč méně. Zde je patrné, že manžel odvede na daních o téměř shodnou částku více a manželka o tuto částku méně. Z uvedených částek je vidět, že úspora, kterou manželé budou mít ze společného zdanění manželů, je rovna částce rozdílů

navýšení daně manžela a manželčina snížení daně. Číselně je úspora

vyjádřena 704 Kč. Předpokládám, že poplatníci P3 a P8 se rozhodnou společného zdanění nevyužít, jelikož výsledná částka pro ně nebude atraktivní.

66

Porovnání jednotlivých kombinací s poplatníkem P3 Při porovnání jednotlivých kombinací je ústředním a neměnným poplatníkem manžel, který do společného základu daně vkládá stále stejnou výši příjmů, které podléhají 25% sazbě daně z příjmů. Jediné co se v předešlých kombinacích mění je výše příjmů manželky, které jsou zdaňovány 12 %, 19 %, 25 % a 32 %.

Logicky vzato by měla být nejvyšší úspora mezi poplatníky, kteří zdaňují své příjmy v co nejvíce vzdálených daňových pásmech. Tato domněnka je bezesporu potvrzena v následujícím grafu, který ukazuje výši úspor v jednotlivých kombinacích.

Příjmy manželů, které jsou zdaňovány ve stejném zdaňovacím pásmu, což je pro tuto kombinaci poplatníků 25 %, vykazují základ daně, který je tvořen polovinou ze součtu příjmů manželů snížený o nezdanitelné části daně a je zdaněn také 25% sazbou daně. Rozdíl mezi částkami daně, které jsou vypočtené na základě samostatného a společného základu daně, činí 25 Kč. Tuto částku považuji za velmi nízkou pro využití společného zdanění manželů, které je provázeno dalšími úkony, např. podáním přiznání každého z manželů. Z těchto důvodů navrhuji společné zdanění nevyužít. Úspora na daních z příjmu v Kč 9 218 10 000 9 000 8 000 7 000 6 000 5 000

2 280

4 000 3 000 2 000

25

704

1 000 0 12%

19%

25%

32%

Sazby daně z příjmu v %

Graf č. 3: Kombinace úspor podle jednotlivých sazeb daně z příjmu zdroj: vlastní podklady

Jestliže manželé vytvářejí společný základ daně z příjmů, který spadá do 25% a 32% sazby daně, potom bude výše základu rozdělená na poloviny zdaněna 32 % sazbou daně. Velký vliv na posunutí základu daně mají vysoké příjmy manželky, které zvyšují celkový

67

společný základ manželů. V tomto případě manželé ušetří 704 Kč. Když se podíváme do tabulky č. 31, kde je vyčíslený společný základ daně přesahující milión korun, přesně 1 102 500 Kč, pak uvažuji, zda výše úspory hraje pro manželé důležitou roli vzhledem k jejich ročním příjmům. Každopádně úspora při kombinaci poplatníků 25 % a 32 % je patrná.

Když se spojí příjmy poplatníků P2 a P5, kteří spadají do zdaňovací skupiny 19 a 12 %, výsledek při využití společného zdanění je velmi zajímavý. V prvním případě manželé ušetří 2 280 Kč. Nejzajímavější a nejvýnosnější je případ, kdy manželé zdaňují své příjmy 25% a 12%. Manželčina daňová povinnost za zdaňovací období je nulová, takže při společném zdanění manželů ušetří tito poplatníci na daní z příjmu 9 128 Kč. Jednoznačně doporučuji využít společného zdanění manželů.

4.2.4 Poplatník P4 – zaměstnanec Zaměstnanci, jejichž úhrn příjmů je zdaňován 32 %, musejí za zdaňovací období dosahovat příjmů, které jsou ohraničeny dolní částkou 331 200 Kč. Manželovy příjmy jsou v této kapitole určeny podle tabulky č. 8 a jsou ve výši 1 262 223 snižují se o zaplacené pojistné, které je v neuvěřitelné hodnotě 157 778 Kč. Dílčí základ daně manžela je stanoven na 1 104 445 Kč. Jednotlivé kombinace příjmů manželky jsou čerpány rovněž z tabulky č. 8.

Poplatník P4 a P5 Lze předpokládat, že manželé 32% a 12% sazby daně, budou velmi výhodnou dvojící pro zdanění svých příjmů na základě institutu společného zdanění manželů. Manželé vytváří společný základ daně, který převyšuje o dvě stě tisíc korun milión korun. Velkou zásluhu na vysokém společném základu daně má manžel, jehož příjmy jsou vyšší než milión korun. Nesnížený základ daně je roven 613 363 Kč a přechází na každého z manželů. Po odpočtu nezdanitelných částek daně a výpočtu podle 32% sazby daně je vyčíslena daň v hodnotě 143 804 Kč. Výsledná daňová povinnost je snížena o dva typy slevy na dani a činí 130 604 Kč.

68

Tab. č. 33: Manžel spadající do 32% a manželka do 12% sazby daně v Kč Jednotlivé položky Úhrn příjmů za zdaňovací období Úhrn pojistného Dílčí základ daně Společný základ daně Základ daně manžela/ky penzijní pojištění Nezdanitelné částky životní pojištění Snížený základ daně Daňová povinnost na poplatníka Slevy na dani na manžela/ku na 2 děti Výsledná daňová povinnost

Manžel Manželka 1 262 223 139 749 157 778 17 469 1 104 445 122 280 1 226 725 613 363 613 363 12 000 12 000 12 000 12 000 589 300 589 300 143 804 143 804 7 200 7 200 0 0 6 000 6 000 130 604 130 604 zdroj: vlastní podklady

Při porovnání jednotlivých možností zdanění příjmů, které je přesně vyčísleno v tabulce č. 34, je rozdíl mezi výslednou daňovou povinnosti 31 362 Kč. Úspora při společném zdanění je vysoká, protože manžel odvádí daň o více než polovinu nižší a manželka o 130 604 Kč vyšší. Tab. č. 34: Porovnání daňových povinnosti v Kč – 32 % a 12 % Způsob výpočtu daňové povinnosti Daňová povinnost - nevyužití SZM Daňová povinnost - využití SZM Celková úspora

Manžel Manželka Celkem 292 570 0 292 570 130 604 130 604 261 208 31 362 zdroj: vlastní podklady

Poplatník P4 a P6 Při uplatnění společného zdanění u manželů, jejichž příjmy jsou zdaňovány 32% a 19% sazbou daně, je celkový společný základ daně roven 1 308 845 Kč. Základ daně manžela i manželky, který činí

po odpočtu nezdanitelných částek daně za životní a penzijní

pojištění 630 400 Kč, spadá do nejvyšší sazby daně, tj. 32 %. Daňová povinnost, která plyne oběma manželům je vyčíslena v tabulce č. 35 a je ve výši 156 956 Kč. Tato částka je snížena o dvě položky slevy na dani, pak výsledná daňová povinnost činí 143 756 Kč.

69

Tab. č. 35: Manžel spadající do 32% a manželka do 19% sazby daně v Kč Jednotlivé položky Úhrn příjmů za zdaňovací období Úhrn pojistného Dílčí základ daně Společný základ daně Základ daně manžela/ky penzijní pojištění Nezdanitelné částky životní pojištění Snížený základ daně Daňová povinnost na poplatníka Slevy na dani na manžela/ku na 2 děti Výsledná daňová povinnost

Manžel Manželka 1 262 223 233 600 157 778 29 200 1 104 445 204 400 1 308 845 654 423 654 423 12 000 12 000 12 000 12 000 630 400 630 400 156 956 156 956 7 200 7 200 0 0 6 000 6 000 143 756 143 756 zdroj: vlastní podklady

Následující tabulka ukazuje jednotlivé daňové povinnosti manželů, které jsou vyjádřeny samostatně za každého z manželů a v součtu za oba manželé. Rozhodnou-li se manželé zdaňovat své příjmy za zdaňovací období samostatně, zaplatí na daních z příjmů 305 162 Kč. Tato výsledná daňová povinnost je složena z daňové povinnosti manžela 292 570 Kč a manželky 12 592 Kč. Pokud využijí společného zdanění manželů, tak manželova daň se sníží o 148 814 Kč, což představuje téměř polovinu jeho daňové povinnosti při nevyužití společného zdanění manželů. Manželčin daň vzroste o 131 164 Kč. Tento výrazný nárůst manželčiny daňové povinnosti je způsobena vysokými příjmy manžela, jež tvoří cca 85 % společného základu daně.

Tab. č. 36: Porovnání daňových povinnosti v Kč – 32 % a 19 % Způsob výpočtu daňové povinnosti Daňová povinnost - nevyužití SZM Daňová povinnost - využití SZM Celková úspora

Manžel Manželka Celkem 292 570 12 592 305 162 143 756 143 756 287 512 17 650 zdroj: vlastní podklady

Srovnání celkových částek daňových povinností manželů, nevyužití společného zdanění manželů 305 162 Kč a využití společného zdanění 287 512 Kč, je zřejmé, že pro manželé je společné zdanění výhodné a uspoří částku 17 650 Kč.

70

Poplatník P4 a P7 Společný základ daně manželů, kde manžel a manželka zdaňují své příjmy podle 32% a 25% sazby daně, je tvořen částkami 1 104 445 Kč a 300 900 Kč. Po rozdělení příjmů nese každý z manželů základ daně, který je již snížený o nezdanitelné části daně, ve výši 678 600 Kč. Daňová povinnost z výše zmíněného základu daně je vypočtena podle 32% sazby daně a je číselně vyjádřena v tabulce č. 37 (159 180 Kč).

Tab. č. 37: Manžel spadající do 32% a manželka do 25% sazby daně v Kč Jednotlivé položky Úhrn příjmů za zdaňovací období Úhrn pojistného Dílčí základ daně Společný základ daně Základ daně manžela/ky penzijní pojištění Nezdanitelné částky životní pojištění Snížený základ daně Daňová povinnost na poplatníka Slevy na dani na manžela/ku na 2 děti Výsledná daňová povinnost

Manžel Manželka 1 262 223 343 886 157 778 42 986 1 104 445 300 900 1 405 345 702 673 702 673 12 000 12 000 12 000 12 000 678 600 678 600 172 380 172 380 7 200 7 200 0 0 6 000 6 000 159 180 159 180 zdroj: vlastní podklady

Výsledná daňová povinnost za oba manžele činí 318 360 Kč. V porovnání s manželčinými příjmy je vidět, že součet daní přesahuje o 18 360 Kč manželčin dílčí základ daně, který vnáší do společného základu. Příčinou vysoké daňové povinnosti jsou manželovy vysoké příjmy, které výrazně ovlivňují výslednou částku daně z příjmu. Ve srovnání jednotlivých možností zdanění příjmů přináší více výhod společné zdanění manželů, které ušetří manželům 8 647 Kč.

Tab. č. 38: Porovnání daňových povinnosti v Kč – 32 % a 25 % Způsob výpočtu daňové povinnosti Daňová povinnost - nevyužití SZM Daňová povinnost - využití SZM Celková úspora

Manžel Manželka Celkem 292 570 34 437 327 007 159 180 159 180 318 360 8 647 zdroj: vlastní podklady

71

Poplatník P4 a P8 Manželovy příjmy jsou uvedeny v předcházejícím odstavci, tj. 1 104 445 Kč a manželčiny příjmy, které vstupují do společného základu daně, činí 756 900 Kč. Příjmy obou manželů jsou v nadstandardní výši a mohu konstatovat, že jsou několikanásobně vyšší než je průměrná mzda ve zdaňovacím období 2007.

Tab. č. 39: Manžel spadající do 32% a manželka do 32% sazby daně v Kč Jednotlivé položky Úhrn příjmů za zdaňovací období Úhrn pojistného Dílčí základ daně Společný základ daně Základ daně manžela/ky penzijní pojištění Nezdanitelné částky životní pojištění Snížený základ daně Daňová povinnost na poplatníka Slevy na dani na manžela/ku na 2 děti Výsledná daňová povinnost

Manžel Manželka 1 262 223 865 029 157 778 108 129 1 104 445 756 900 1 861 345 930 673 930 673 12 000 12 000 12 000 12 000 906 600 906 600 245 340 245 340 7 200 7 200 0 0 6 000 6 000 232 140 232 140 zdroj: vlastní podklady

Společný základ daně těchto manželů je roven 1 861 345 Kč a každý z manželů daní částku 930 673 Kč. Po odpočtu nezdanitelných částek je snížený základ daně zdaněn 32 % a následná daňová povinnost poplatníků je 245 340, což je v některých dříve uvedených příkladech příjmem jednoho z manželů a dokonce v kombinaci poplatníků P1 a P5 je jejich společný základ daně zhruba o dvacet tisíc korun vyšší.

Tab. č. 40: Porovnání daňových povinnosti v Kč – 32 % a 32 % Způsob výpočtu daňové povinnosti Daňová povinnost - nevyužití SZM Daňová povinnost - využití SZM Celková úspora

Manžel Manželka Celkem 292 570 176 556 469 126 232 140 232 140 464 280 4 846 zdroj: vlastní podklady

Tabulka č. 28 vzájemně porovnává jednotlivé varianty zdanění. Pokud manželé nevyužijí společného zdanění manželů jejich výsledná daňová povinnost včetně odpočtu nezdanitelných částí daně a slev na daní činí 469 126 Kč. Využijí-li manželé společného zdanění, zaplatí na daních z příjmu 464 280 Kč. Když porovnám částky výsledné daňové povinnosti při využití a nevyužití společného zdanění, lze konstatovat, že při využití 72

společného zdanění klesne daňová povinnost manžela o 60 430 Kč, což je téměř jedna pětina ze samostatně odváděné daně. Naopak manželčina daňová povinnost je o 55 584 Kč vyšší. Celková úspora pro tento pár činí necelých pět tisíc korun.

Porovnání jednotlivých kombinací s poplatníkem P4 Pro rekapitulaci uvedu příjmy manžela, které vstupují do společného základu daně. Manžel dosáhl za zdaňovací období hrubých příjmů ve výši 1 262 223 Kč, které byly sníženy o zaplacené všeobecné zdravotní pojištění a pojistné na sociální zabezpečení v celkové částce 157 778 Kč. Pro představu je částka odvedeného pojistného tohoto poplatníka rovna hrubé mzdě 13 148 Kč měsíčně.

Kombinací manželových a manželčiných příjmů vznikají čtyři možné varianty, které jsou posuzovány z hlediska využití společného zdanění manželů. Veškeré zmíněné kombinace jsou uvedeny v grafu č. 4. Úspora na daních z příjmu v Kč 35 000

31 362

30 000 25 000 17 650 20 000 8 647

15 000

4 846

10 000 5 000 0 12%

19%

25%

32%

Sazby daně z příjm u v %

Graf č. 4: Kombinace úspor podle jednotlivých sazeb daně z příjmu zdroj: vlastní podklady

Kombinace poplatníka P4 s poplatníkem P5, P6, P7 i P8 je pro společné zdanění manželů výhodná ve všech uvedených případech. Samozřejmě v jednotlivých variantách poplatníku je úspora na daních z příjmů na různé úrovni.

73

Jednoznačně nejméně ušetří manželé 32 % a 32 %, protože jejich příjmy jsou velmi vysoké a tím pádem je vysoký i jejich společný základ daně, který je také zdaňován 32% sazbou daně. Součet daňových povinnosti těchto manželů je o 4 846 Kč výhodnější než při nevyužití společného zdanění manželů.

Téměř dvojnásobnou částku ušetří manželé, kteří zdaňují své příjmy na základě 32% a 25% sazby daně. V tomto případě spadá základ daně, který je tvořen polovinou ze společného základu daně manželů, do zdaňovacího pásma nejvyšší sazby daně. Opět je rozdělený základ daně ovlivněn manželovými vysokými příjmy, který činí v přepočtu na průměrnou hrubou měsíční mzdu 105 185 Kč. Není divu, že částka pojistného a daně z příjmů je na velmi vysoké úrovni.

Při společném zdanění manželé, jejichž příjmy spadají do 32 % a 19 %, vytvoří společný základ daně 1 308 845 Kč, jehož polovinu si nese každý z manželů k výpočtu daně z příjmů. I když je rozdíl mezi kombinací poplatníků jedno daňové pásmo (25% sazba daně), příjmy manželů podléhají opět sazbě daně manžela, a to ze stejných důvodů jako je uvedeno v předchozím textu. Hodnota úspory je vyšší než při kombinaci s příjmy manželky P7 a P8. Celková částka, která ukazuje, že společné zdanění manželů je pro tento pár výhodná, je 17 650 Kč.

Pokud manželé, kteří dosahují za zdaňovací období příjmů, jež jsou zdaněny 32% a 12%, využijí společného zdanění manželů, potom součet jejich příjmů činí 1 226 725 Kč. Do svého přiznání uvádí každý z manželů základ daně, který je polovinou z výše uvedené částky společného základu daně. Základ daně snížený o nezdanitelné částky manželé zdaňují podle 32% sazby daně. Když porovnám jednotlivé daňové povinnosti při nevyužití a využití společného zdanění manželů, tak tato kombinace manželů ušetří při společném zdanění manželů částku 31 362 Kč. Výše uspořených financí je v porovnání s ostatními třemi kombinacemi nejvyšší. Důvodem nejvyšší úpory je zejména rozdílnost daňových sazeb, jelikož manžel zdaňuje své příjmy nejvyšší sazbou daně 32 % a manželka naopak nejnižší sazba daně 12 %.

Chci zdůraznit, že nejvýhodnější kombinací pro společné zdanění manželů jsou manželé, kteří během daného zdaňovacího období vykázali rozdílné výše příjmů. Znamená to, že celková částka úspory je tím větší, čím rozdílnější jsou příjmy manželů. Analýzou 74

jednotlivých úspor, která je uvedená v grafu č. 4, lze identifikovat postupný nárůst částek úspor, které rostou téměř o polovinu částky předchozí.

4.2.5 Zaměstnanec – uplatňuje slevu na manželku Kapitola kombinace zaměstnanců je zaměřena na jednotlivé skupiny poplatníků zaměstnanců, kteří vytváří společný základ daně s manželkou P10, která dosahuje příjmy 38 040 Kč. Tato výše příjmů vymezuje horní mez příjmů manželky, na kterou může být manželem uplatněna sleva 4 200 Kč za rok. Pokud jde o hranici příjmů manželky, tak tato částka je považována za úhrn příjmů za zdaňovací období bez snížení o zaplacené pojistné.

Jelikož v předchozích kapitolách jsou uvedeny tabulky výpočtu společného základu daně manželů, jejich očištění o nezdanitelné části daně, stanovení základu daně pro oba z manželů, určení daňové povinnosti podle příslušné sazby daně a její snížení o položky slev na poplatníka a jedno vyživované dítě, nebudu tabulky zmiňovat, proto jsem zvolila jen grafické znázornění vzájemných kombinací poplatníků.

Následující graf demonstruje vzájemné spojení poplatníků, kteří patří do čtyř výše zmiňovaných skupin podle sazby daně, jejichž příjmy jsou vyčísleny v tabulce č. 8, a jejich manželek. Manželky dosahují příjmy na úrovni zákonem dané hranice pro uplatnění slevy na manželku. Úspora na daních z příjmů - sleva na manželku v Kč

64 042

70 000 60 000 50 000 30 328

40 000 17 380

30 000 20 000 10 000

1 128

0 12%

19%

25%

32%

Sazby daně z příjm ů v %

Graf č. 5: Kombinace úspor podle jednotlivých sazeb daně z příjmu – sleva na manželku zdroj: vlastní podklady

75

Srovnáním grafu č. 5 s předchozími možnostmi vzájemné kombinace příjmů manželů jasně vyplývá, že při spojení manžela a manželky patřící do 12% sazby daně je rozdíl mezi ročním výpočtem daně z příjmů a společným zdaněním 1 128 Kč. Stejnou částku ušetří manželé, pokud manžel uplatní slevu na manželku. Vysvětlení zmíněné shody není nikterak složité. Poplatníci P1 a P5 vytvoří společný základ daně 265 680 Kč. Jednotlivý snížený základ daně, který je zdaňován 12% sazbou daně činí 132 840 Kč a výsledná daňová povinnost po odpočtu příslušných slev je -144 Kč.

Druhá kombinace manželů P1 a P10 dosáhne společného základu daně 176 685 Kč. Základ daně snížený o nezdanitelné části na dani je pro každého z manželů 88 343 Kč, výsledná daňová povinnost činí -9 684 Kč pro manžela a -5 484 Kč pro manželku.

Číselným srovnáním docházím k následujícím těmto faktům. Kombinace poplatníků uplatňujících slevu na dani vykazují nižší společný základ daně, konkrétně o 88 995 Kč. Potom je i jejich samostatný základ daně na nižší úrovni, avšak pouze o polovinu předcházející částky. Nejzajímavější část komparace je výsledná daň, která je u komentovaných poplatníků nižší v součtu za oba manželé o necelých dvacet pět tisíc korun.

Analýza poplatníků ukazuje, že se výsledná povinnost v obou případech pohybuje v záporných číslech. Platí zde pravidlo: je-li daň z příjmů záporná, pak je nulová. Proto je naprosto bezvýznamné, že se částky daní z příjmů kombinací poplatníků liší o vysokou částku. Stejné vysvětlení plyne i pro druhý případ, poplatníky P2 a P5do 19 % a manželka do 12 % a v druhé kombinaci manžel uplatňuje slevu na manželku.

Výše úpory při manželových příjmech, které jsou zdaněny 25% sazbou daně a uplatňuje slevu na manželku, je na velmi vysoké hranici a číselně je vyjádřena částkou 30 328 Kč. Opět nachází obdobné částky v již uvedených příkladech. Srovnatelnou úsporu mají manželé P3 a P5, která činí 27 220 Kč, a manželé P4 a P5, kteří ušetří 31 362 Kč.

Detailním prozkoumáním předcházejícího grafu je jednoznačně vidět, že manžel, který odvádí samostatně daň z příjmů ze závislé činnosti ve výši 32 % a manželka, která dosahuje horní hranice pro uplatnění slevy na dani manžela, při společném zdanění 76

manželů ušetří absolutně nejvyšší sumu ve srovnání s ostatními částkami. Konkrétně naspořená částka této kombinace manželů P4 a P10 činí 64 042 Kč. Opět se zde potvrzuje předpoklad nejvýhodnějšího spojení manželů s diametrálně odlišnou výší příjmů.

4.2.6 Srovnání výše úspor a měsíční hrubé mzdy Tato kapitola je věnována vzájemnému srovnání jednotlivých částek, které ušetří manželé při společném zdanění manželů. Rozhodla jsem se zaměřit na srovnání úspor poplatníků s různou mírou zdanění a jejich měsíční hrubou mzdou. Chci zachytit poměr úspor společného zdanění manželů a hrubé mzdy manželů.

Zdrojem úspor jsou předcházející tabulky a grafy, které je číselně vyjadřují. Hrubá mzda je vypočítána z úhrnu příjmů za zdaňovací období, které nejsou očištěné o všeobecné zdravotní pojištění a pojistné na sociální zabezpečení. Úhrn příjmů je dělen 12, a tím je vyjádřena měsíční hrubá mzda manžela a manželky v průměrné hodnotě, tzn. jedná se o průměrnou měsíční hrubou mzdu manželů, kterou označuje zkráceně jen měsíční hrubou mzdou.

Pro jednoduchost je použita veličina hrubé mzdy místo čisté mzdy manželů. Následujících pět grafů ukazuje relativní rozdíl mezi výší měsíční hrubé mzdy manželů a úsporami na daních při využití společného zdanění manželů.

Poplatník P1 První srovnání je provedeno s manžely, kteří dosahují úhrnu příjmů za zdaňovací období v následujících částkách. Ve všech případech manžel dosahuje úhrnu příjmů 163 886 Kč, které snížené o částky všeobecného zdravotního pojištění a pojištění na sociální zabezpečení v celkové sumě činí 20 486 Kč. Dílčí základ daně, který vstupuje do společného základu manželů, je roven 143 400 Kč a v případě samostatného výpočtu daně z příjmů je základ daně 119 400 Kč, přičemž tento manželův příjem spadá do 12% sazby daně.

Posuzovaná měsíční hrubá mzda, jejímž základem pro výpočet je celkový úhrn příjmů manžela (163 886), se rovná 13 657 Kč. Manželova neměnná výše měsíční hrubé mzdy je kombinována se čtyřmi různými měsíčními hrubými mzdy, které jsou stanoveny na základě výpočtu z úhrnů příjmů manželky P5, P6, P7 a P8, tj. úhrny příjmů manželky

77

za zdaňovací období jsou 139 749 Kč, 233 600 Kč, 343 886 Kč a 865 029 Kč. Ze zmíněných úhrnů příjmů je odvedena částka pojistného, které je složeno ze dvou částí. Jednu tvoří všeobecné zdravotní pojištění a druhou pojistné na sociální zabezpečení. Jestliže je poplatník v pracovním poměru, tzn. zaměstnanec, potom jsou obě pojištění povinná a jsou mu srážena z jeho hrubé mzdy , a to ve výši 4,5 % všeobecné zdravotní pojištění a 8 % pojistné na sociální zabezpečení, což činí podle sazeb daně částky 17 469 Kč, 29 200 Kč, 42 986 Kč a 108 129 Kč v ročním vyjádření.

Podle výše uvedené metodiky jsou spočítány jednotlivé sumy měsíční hrubé mzdy manželky. Pokud je úhrn příjmů roven 139 749 Kč, činí měsíční hrubá mzda manželky 11 646 Kč. Zdaňuje-li manželka své příjmy podle 19% sazby daně, je výše jejich měsíčních hrubých příjmů rovna 19 467 Kč. Jestliže příjmy manželky spadají do 25% pásma zdanění, potom obdrží měsíční hrubou mzdu 28 657 Kč. Manželka, jejichž daňová povinnost je počítána podle nejvyšší sazby daně, dostává měsíční hrubou mzdu 72 086 Kč.

Graf č. 6 porovnává poplatníky, kde se manželova hrubá mzda rovná 13 657 Kč a je srovnávána s hrubou mzdou manželky podle jednotlivých sazeb daně. První část grafu ukazuje rozdíly mezi měsíční hrubou mzdou manžela 13 657 Kč, manželky 11 646 Kč a úspory na daních při společném zdanění manželů 1 128 Kč. Srovnáním těchto ukazatelů je vidět, že manželé naspoří částku, která je procentuálně rovna 8 % z měsíční hrubé mzdy manžela a více jak 10 % z manželčiny mzdy.

Manželé s měsíční hrubou mzdou 13 657 Kč (manžel) a 19 467 Kč (manželka) při společném zdanění ušetří částku 126 Kč. V procentuálním vyjádření odpovídá částka úspory necelému jednomu procentu z hrubé mzdy manžela a 0,6 % z hrubé mzdy manželky. Kombinace poplatníků P1 a P6 získá společným zdanění k velmi nízké částku, a proto je na manželech posoudit, zda je zmíněná suma adekvátní vzhledem k dalším povinnostem, které musejí manželé splnit – vyplnění daňového přiznání za každého z manželů. Já doporučuji společné zdanění nevyužít, důvodem je zanedbatelná výše úspory.

Zajímavější je třetí kombinace manželů P1 a P7. Protože jsou úhrny příjmů manželů v odlišných daňových skupinách, je využití společného zdanění výhodné. V takových případech vytvořený společný základ daně rozdělený na dvě poloviny podléhá sazbě daně, 78

která leží mezi nimi. Samozřejmě to nelze považovat za pravidlo, poněvadž je velmi důležitá výše příjmů, které spadají do vyšší sazby daně. Při společném zdanění této varianty manželů splňují manželé domněnku a zdaňují své příjmy 19% sazbou daně a jejich úspora je výraznější než v předchozích kombinacích. Hovořím o částkách měsíční hrubé mzdy manžela (13 657 Kč), manželky (28 657 Kč) a výše úspory (3 655 Kč). V porovnání k měsíčním hrubým mzdám se dostávám k následujícímu výsledku. Našetřená částka je 27 % ze mzdy manžela a 13 % manželčiny mzdy. Z těchto důvodů doporučuji společné zdanění každopádně využít.

Poslední část grafu tvoří manžel se stejnou výší hrubé mzdy a manželka, která pobírá měsíčně vysokou hrubou mzdu, tzn. 72 086 Kč. Úspora při společném zdanění manželů činí 20 924 Kč. Samozřejmě, že i na tyto poplatníky se vztahuje výše uvedený předpoklad. Pokud porovnám hrubou mzdu manžela je zřejmé, že úspora převyšuje o sedm tisíc korun měsíční hrubou mzdu manžela. Ovšem v porovnání s hrubou mzdou manželky tvoří úspora 29 %. Z uvedených faktů vyplývá, že uvedená kombinace je naprosto ideální a společným zdaněním si velmi vylepší svoji finanční situaci.

Uvedené údaje vypovídají o tom, že nejvýhodnější je využít společného zdanění při kombinaci manželů P1 a P8. Nejméně výhodné je spojení manželů, kde manžel patří do 12% skupiny zdanění a manželka do 19%. Vyjádření úspory a měsíční hrubé mzdy manželů v Kč 80 000 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 12%

19%

25%

32%

Sazby daně v %

Měsíční hrubá mzda manžela

Měsíční hrubá mzda manželky

Výše úspory

Graf č. 6: Vyjádření úspory a měsíční hrubé mzdy manželů (12 % a kombinace) v Kč zdroj: vlastní podklady

79

Poplatník P2 Úhrn příjmu manžela, patřící do skupina zdaňované podle 19% sazby daně, činí za celé zdaňovací období 262 400 Kč. Z této částky manžel odvádí sociální a zdravotní pojištění v součtu 32 800 Kč za rok. Pro vypočet měsíční hrubé mzdy je dostačující znát sumu úhrnů příjmů. Měsíční hrubá mzda manžela za zdaňovací období 2007 dosáhla výše 21 867 Kč. Ve srovnání s údaji, které poskytuje Český statistický úřad, je průměrná měsíční hrubá mzda v České republice v roce 2007 jen o 175 Kč nižší než mzda manžela. Teoreticky je možné následující výsledky vztáhnou k průměrnému manželskému páru.

Úhrn příjmů manželky v souvislosti se vzájemnou kombinací s příjmy manžela jsou naprosto stejné jako v předcházejícím případě, kde manžel spadá do 12% sazby daně. Proto je považuji za zbytečné znova opakovat výši úhrnů příjmů za zdaňovací období a samotný výpočet měsíční hrubé mzdy manželky.

Graf č. 7 demonstruje výší úspor a měsíční hrubé mzdy manžela a manželky. Při posouzení manželů P2 a P5 je vidět, že sloupec který znázorňuje výši úspor, je nižší než manželčina měsíční hrubá mzda. Naopak manželova měsíční hrubá mzda lehce převyšuje celkovou úsporu ze společného zdanění manželů. V číselném vyjádření jsem dospěla k následujícím výsledkům. Úspora je rovna 3 026 Kč, měsíční hrubá mzda manžela 21 867 Kč a manželky 11 646 Kč. Z toho vyplývá, že částka úspory tvoří přibližně jednou čtvrtinou ze mzdy manželky. Výše úspory vzhledem k manželově mzdě naznačuje, že úspora činí jednu sedminu jeho mzdy. Manželům doporučuji využít společné zdanění manželů.

V kombinaci P2 s manželkou P6 dochází ke kuriózní situaci. Výše úspory je rovna nule. To znamená, že výsledná daňová povinnost při nevyužití i využití společného zdanění je stejná. Z důvodu nulové úspory navrhuji společné zdanění nevyužít, protože manželé by museli podat daňová přiznání a tomu se v případě, že budou zdaňovat samostatně vyhnou.

80

Vyjádření úspory a měsíční mzdy manželů v Kč 80 000 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 12%

19%

25%

32%

Sazby daně v % Měsíční hrubá mzda manžela

Měsíční hrubá mzda manželky

Výse úspory

Graf č. 7: Vyjádření úspory a měsíční hrubé mzdy manželů (19 % a kombinace) v Kč zdroj: vlastní podklady

Co se týče další kombinace, již důkladným prozkoumáním třetí řady sloupců je jasné, že úspora vzhledem k měsíčním hrubým mzdám manželů není v závratné výši. Konkrétně činí 793 Kč, což v porovnání s hrubou mzdou manžela 21 867 Kč a manželky 19 467 Kč je docela nízká částka. Zde je důležité určit, jakou roli pro manželé hraje uvedená částka. Můj pohled na vzniklou situaci je mírně nakloněn společnému zdanění manželů.

Poslední ukázka je tvořena hrubou mzdou manžela 21 867 Kč, manželky 72 086 Kč a úsporou na daních z příjmu 9 592 Kč. V procentuálním vyjádření se dostávám do situace, ve které úspora na daních tvoří 44 % mzdy manžela a 13 % mzdy manželky. I když ušetřená suma není výrazně vyšší než měsíční hrubé mzdy manželů, je to částka, která není zanedbatelná a manželům se bude určitě hodit. O výhodnosti společného zdanění manželů není třeba diskutovat.

Globálním srovnáním veškerých údajů dospívám k názoru, že nejvýhodnější je společné zdanění manželů pro poslední a první pár. Kdežto nevýhodné se stává pro manžele, jejichž základy daně spadají do 19% sazby daně z příjmu.

Poplatník P3 Manžel, který patří do 25% sazby daně, dosahuje za zdaňovací období úhrnu příjmů 394 971 Kč, ze kterého odvádí jeho zaměstnavatel každý měsíc povinné pojistné

81

49 371 Kč v přepočtu za celé zdaňovací období. Z úhrnu jsem stanovila průměrnou měsíční hrubou mzdu 32 914 Kč. Manžel je opět srovnáván s již uvedenými měsíčními hrubými mzdami manželky.

Ve srovnání manžela P3 a manželky P5 jsou jednotlivé mzdy velmi odlišné. Manželčina hrubá mzda je téměř třikrát nižší než manželova. Tento výrazný rozdíl mezi mzdami manželů naznačuje, že společné zdanění bude výhodné (viz předchozí předpoklad v části Manžel 12 %). Vzájemným porovnáním hrubé mzdy manžela 32 914 Kč, manželky 11 646 Kč a

úspora při společném zdanění manželů 9 128 Kč, jsem dospěla

k následujícím výsledkům. Manželům se společné zdanění manželů jednoznačně vyplatí a ušetří částku, která je rovna 28 % manželovy hrubé mzdy a 78 %měsíční hrubé mzdy manželky.

Kombinace manžela s manželkou P6 je také výhodná, ale ne v takové míře jako v předchozím příkladě. Tomuto páru, jehož měsíční hrubé mzdy dosahují 32 914 Kč (manžel) a 19 467 Kč (manželka), přinese společné zdanění manželů výhodu v celkové částce 2 280 Kč. Když

všechny částky vzájemně porovnám, dospěla jsem k tomuto

závěru. Výše úspory tvoří 7 % ze mzdy manžela a 12 % mzdy manželky. Je nepochybné, že společné zdanění je pro tuto variantu výhodné. Vyjádření výše úspory a měsíční hrubé mzdy manželů v Kč 80 000 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 12%

19%

25%

32%

Sazby daně v % Měsíční hrubá mzda manžela

Měsíční hrubý mzda manželky

Výše úspory

Graf č. 8: Vyjádření úspory a měsíční hrubé mzdy manželů (25 % a kombinace) v Kč zdroj: vlastní podklady

82

Graf jednoznačné ukazuje, že v následujících dvou příkladech je úspora na dani na nízké úrovni dokonce u kombinace manželů P3 a P6 se blíží nule. Manžel se hrubou mzdou 32 914 Kč a manželka 28 657 Kč dosahují celkové úspory ze společného zdanění 25 Kč. Částka je na této úrovni, protože hrubé mzdy manželů jsou rozdílné pouze o zhruba 4 000 Kč a jsou poměrně vysoké. Při spojení nespadají do nižší nebo vyšší sazby daně, ale zůstávají ve stejném daňovém pásmu.

Spojení poslední kombinace manželů P3 a P8 ukazuje téměř stejné výsledky, jako předchozí manželé. Číselně vyjádřeno následovně: manželova měsíční hrubá mzda 32 914 Kč, manželčina měsíční hrubá mzda 72 086 Kč a úspora při společném zdanění 704 Kč. Jestliže naspořenou částku porovnám s hrubými mzdami manželů, tak dosahuje 2 % hrubé mzdy manžela a necelého 1 % mzdy manželky. Samozřejmě úspora je a já se v tomto příkladě přikláním pro společné zdanění, i když v relativním vyjádření je úspora zanedbatelná.

Shrnu-li graf č. 8 je společné zdanění jednoznačně výhodně pro první kombinaci manželů a nejméně výhodné pro třetí pár, ve kterém spadají oba manželé do stejné sazby daně.

Poplatník P4 Manžel dosahuje úhrnu příjmů za zdaňovací období ve výši 1 262 223 Kč. Z této částky odvádí 157 778 Kč na zdravotní a sociální pojištění. Jeho měsíční hrubá mzda je rovna 105 185 Kč. Manžel s touto hrubou mzdou je dán do komparace s manželkou, která dosahuje čtyř mezd: 11 646 Kč, 19 467 Kč, 28 657 Kč, 72 086 Kč, jak je tomu i v předcházejících kombinacích. Graf č. 9 přesně vyjadřuje jednotlivé nuance mezi hrubými mzdami a úsporami na dani z příjmů při společném zdanění manželů. Viditelná je lineární tendence hrubé mzdy manžela, rostoucí hrubá mzda manželky a klesající hodnoty úspor.

První jsou manželé, jejichž měsíční hrubé mzdy jsou 105 185 Kč manžel a 11 646 Kč manželka. Z grafu je zřejmé, že úspora na dani je třetinová vůči hrubé mzdě manžela a třikrát vyšší než hrubá mzda manželky. Celková úspora je rovna 31 362 Kč, což je o 73 823 Kč méně než mzda manžela a o 19 716 Kč více než mzda manželky.

83

Druhá trojice sloupců vzájemně porovnává měsíční hrubou mzdu manžela 105 185 Kč, manželky 19 467 Kč a úspory na dani 17 650 Kč. Výše úspory se snížila z důvodu velmi vysokého úhrnu příjmů manžela. Pokud částky analyzuji pozorněji, je patrné, že úspora je jen o 1 817 Kč nižší než hrubá mzda manželky a tvoří 17 % mzdy manžela.

Vyjádření výše úspor a měsíční hrubé mzdy manželů v Kč

120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 12%

Měsíční hrubá mzda manžela

19%

25%

Sazby daně v % manželky Měsíční hrubá mzda

32%

Výsše úspory

Graf č. 9: Vyjádření úspory a měsíční hrubé mzdy manželů (32 % a kombinace) v Kč zdroj: vlastní podklady

V posledních dvou případech je hodnota úspory výrazně nižší a naopak manželčina hrubá mzda roste. Právě růst mzdy manželky je důvodem, proč jsou uspořené částky na nižší úrovni. Jestliže manželka dosahuje hrubé mzdy 28 657 Kč, potom je úspora rovna 8 647 Kč. Pokud hrubá mzda vzroste na částku 72 086 Kč, pak činí našetřená suma 4 846 Kč.

Analýzou grafu je vidět, jakým způsobem klesá úspora na daních, pokud hrubá mzda manželky roste a manžela je konstantní. Snížení částky úpory je vždy téměř o polovinu. Nejefektivnější kombinace z hlediska společného zdanění manželů je první kombinace, zde je úspora v absolutních číslech nejvýhodnější. Nejméně výhodná je poslední komparace manželů, i když úspory dosáhnou. Ve všech případech je společné zdanění manželů výhodné.

Manžel – uplatňuje slevu na manželku V následujících příkladech je manžel ten, jemuž se mění výše úhrnu příjmů. Manželka dosahuje úhrnu příjmů, které leží na horní hranici zákonem stanovené částky 38 040 Kč

84

tak, aby manžel mohl uplatňovat slevu na manželku v roční výši 4 200 Kč a je označena jako poplatník P10. Jedná se především o manželku, která je na mateřské dovolené nebo pracuje na zkrácený pracovní úvazek. Zde je statickou veličinou měsíční hrubá mzda manželky, která dosahuje sumy 3 170 Kč.

V prvním případě lze pozorovat, že výše úspory na dani je totožná jako v kombinaci manželů P1 a P5, což činí 1 128 Kč. Pokud porovnám částky měsíční hrubé mzdy manžela 13 657 Kč a manželky 3 170 Kč, potom je úspora na dani vyjádřená v procentuálním vyjádření k hrubým mzdám rovna 8 % mzdy manžela a 36 % mzdy manželky. Rovnost, která vznikala mezi dvěma různými kombinacemi je uvedena v předchozí kapitole o kombinaci zaměstnanců.

Zvýšením měsíční hrubé mzdy manžela na 21 867 Kč se zvyšuje i úspora na dani a dosahuje do úrovně 3 026 Kč. Opět lze pozorovat jistou podobnost s manželi 19 % a 12 %, která je vysvětlena v předchozí kapitole. Částka úspory je rovna 14 % manželovy měsíční hrubé mzdy a téměř celou mzdu manželky. Vyjádření výše úspory a měsíční hrubé mzdy manželů v Kč 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 12%

19%

25%

32%

Sazby daně v % (manžel) Měsíční hrubá mzda manžela

Měsíční hrubá mzda manželky

Výše úspory

Graf č. 10: Vyjádření úspory a měsíční hrubé mzdy manželů (sleva na manželku) v Kč zdroj: vlastní podklady

Následující trojice sloupců ukazuje, že manželé ušetří téměř celou měsíční manželovu hrubou mzdu. Potvrzuje to číselné vyjádření manželovy měsíční hrubé mzdy 32 914 Kč a výše úspory 30 328 Kč. Z čehož vyplývá, že manželé společným zdaněním uspoří jen o 2 586 Kč méně než je jedna měsíční hrubá mzda manžela.

85

Kombinace měsíční hrubé mzdy manžela 105 185 Kč, manželky 3 170 Kč a úspory 64 042 Kč je naprosto nejvýhodnější z hlediska společného zdanění manželů. Manželé uspoří neuvěřitelných necelých pětašedesát tisíc korun. Vztáhnu-li tuto částku k hrubé mzdě manžela, potom ušetří 61 % mzdy manžela. Společné zdanění manželů v tomto případě je bezkonkurenčně nejvýhodnější.

V absolutním vyjádření je nejvýhodnější komparace posledního manželského páru, avšak pokud budu porovnávat relativně, v procentech ze mzdy manžela, potom se nejvýhodnější stává třetí kombinace manželů. Ve všech uvedených příkladech doporučuji společné zdanění využít.

4.2.7 Poplatník – podnikatel Fyzická osoba, která se rozhodne využít společného zdanění a dosahuje příjmů podle § 7 zákona o daních z příjmu, stanovuje svůj dílčí základ daně na základě tabulky č. 8. Chci upozornit, že dílčí základ daně je stejný, avšak postup stanovení základu daně je rozdílný než tomu je u poplatníka – zaměstnance. Rozdíl je v oblasti zdravotního a sociálního pojistného, kdy podnikatel zahrnuje do úhrnu placeného pojistného pouze skutečné odvedené pojistné.Ve většině praktických situací podnikatelé platí pojistné ve stanovené minimální výši. Celkový součet pojistného podnikatele za měsíc činí 2 850 Kč, což je 34 200 Kč za rok. Z toho vyplývá, že poplatníci – podnikatelé, ať jsou v kterékoliv skupině, platí stále stejné pojistné.

Dílčí základy daně poplatníků jsou stejné jako v předchozích kapitolách, které jsou věnované komparaci dvou zaměstnanců. Potom kombinace manželů podnikatelů je zbytečná, jelikož dospívám ke stejným výsledkům. Proto jsem se v této kapitole zaměřila na atypické příklady společného zdanění manželů.Vybrala jsem si problematiku, kdy manželka ve zdaňovacím období zahájila svou podnikatelskou činnost a dosáhla ztráty a manželovy dílčí základy vstupující do společného základu jsou rozděleny do 4 skupin podle sazby daně z příjmu. Otázka ztráty jednoho z manželů při společném zdanění je vymezena následovně. Ve zdaňovacím období, ve kterém jeden z manželů dosáhl ztráty z podnikání, není možné uplatnit tuto odčitatelnou položku. Ale může ji uplatnit v následujících zdaňovacích obdobích, kdy nevyužije institutu společného zdanění manželů.

86

Manželka dosahuje ztrátu z podnikání – poplatník P11 Následující graf znázorňuje kombinace poplatníků – podnikatelů, kteří se rozhodli využít institutu společného zdanění, přičemž manželka ve zdaňovacím období dosáhla ztráty 34 018 Kč a je označena P11. I když manželka dosáhla ztráty, stejně se jí týkají minimální částky pojistného. Jestliže rozdíl mezi dosaženými příjmy a výdaji je záporný, potom do společného základu manželka vstupuje s nulovým dílčím základem daně. Společný základ daně je pouze dílčím základem manžela a manžel si může uplatnit slevu na manželku, protože její rozdíl příjmů a výdajů je nižší než stanovená hranice 38 040 Kč.

Společný základ, který je tvořen manželovým dílčím základem spadajícím do 12% sazby daně, činí 143 400 Kč. Tato částka je rozdělena na poloviny, tzn. manžel i manželka mají základ daně ve výši 71 700 Kč. Po odpočtu nezdanitelných částí daně (penzijní a životní pojištění) v celkové hodnotě 24 000 Kč, je snížený základ daně roven 47 770 Kč. Daňová povinnost činí 6 756 Kč a po odpočtu slevy na poplatníka a na dítě se dostávají poplatníci do záporných hodnot, což znamená, že výsledná daňová povinnost je nula.

Pokud manželé nevyužijí společné zdanění manželů, potom manžel zaplatí daň z příjmu 1 128 Kč a manželčina daňová povinnost bude nulová, protože ve zdaňovacím období dosáhla ztráty. Porovnám-li částky při nevyužití a využití společného zdanění, je pro manžele výhodnější využít společného zdanění a ušetří částku 1 128 Kč, která je daňovou povinností manžela při samostatném zdanění rozdílu příjmů a výdajů.

Jestliže se zvýší rozdíl příjmů a výdajů manžela, tím i dílčí základ daně vstupující do společného základu daně, potom se sníží výsledná daňová povinnost poplatníků při společném zdanění manželů. Manžel, jehož dílčí základ je roven 229 600 Kč, s manželkou vykazující ztrátu budou povinni zaplatit na daních z příjmu – 6 504 Kč (manžel) a – 2 304 Kč (manželka), tj. daňová povinnost je nulová. Tito manželé ušetří částku, kterou by manžel zaplatil na daních v případě, že by zdaňoval samostatně. Výše úspory činí 17 380 Kč.

87

Úspora na daních z příjmu v Kč 74 666 80 000 70 000 60 000 36 636

50 000 40 000 17 380

30 000 20 000 10 000

1 128

0 12%

19%

25%

32%

Sazby daně z příjm u v %

Graf č. 11: Kombinace úspor podle jednotlivých sazeb daně z příjmu zdroj: vlastní podklady

Manželé ve třetí kombinaci, kterou představuje žlutý sloupec, ušetří při společném zdanění 36 636 Kč. V tomto případě je dílčí základ manžela vyšší, a proto úspora na daních nemůže být ve výši daňové povinnosti manžela při neuplatnění společného zdanění manželů. Manžel vstupuje do společného základu daně s částkou 346 500 Kč. Při rozdělení daní každý z manželů 148 800 Kč. Jejich výsledná daňová povinnost po odpočtu slevy na poplatníka, dítě a v neposlední řadě na manželku činí 2 388 Kč u manžela a u manželky 6 588 Kč. V součtu je daňová povinnost manželů 8 976 Kč. Zdaní-li manžel rozdíl mezi příjmy a výdaji samostatně, potom jeho daň z příjmu bude rovna 45 612 Kč. Porovnáním rozdílu zmíněných částek vychází 36 636 Kč, což je částka, kterou manželé ušetří při společném zdanění manželů.

Poslední manželé vytváří společný základ daně, který je ve výši 1 104 445 Kč a ke zdanění každý z manželů ve svém daňovém přiznání uvádí základ daně v hodnotě 552 223 Kč. Základ daně je snížen o nezdanitelné části daně a výsledná daňová povinnost manžela činí 106 852 Kč a manželčina 111 052. Rozdíl mezi daňovými povinnostmi manžela a manželky je 4 200 Kč, což je částka slevy na manželku. Celkový rozdíl při uplatnění společného zdanění vzhledem k jeho nevyužití je roven částce 74 666 Kč.

Když manželka vykáže ztrátu z podnikání ve zdaňovacím období, kdy je využíváno společné zdanění, je využití tohoto institutu bezesporu výhodné ve všech uvedených

88

příkladech. Jednoznačně mohu konstatovat, že úspora je vyšší, jestliže roste rozdíl mezi příjmy a výdaji manžela, který manžel vkládá do společného základu daně.

Zálohy na dani z příjmů Poplatníku – podnikateli stanovuje zákon z příjmu povinnost platit zálohy na daň z příjmů, jestliže jeho poslední známá daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč (netýká se zaměstnance). Záloha musí být placena pololetně ve výši 40 % z poslední známe daňové povinnost a nejzazší termín splatnosti je 15.6., resp. 15.12. Pokud je poslední známá daňová povinnost vyšší než 150 000 Kč, potom jsou zálohy na dani z příjmu placeny čtvrtletně, a to vždy v ¼ z ní.

Z uvedených kombinací se vztahuje povinnost platit zálohy na daň z příjmu k poplatníkům, kteří splňují rozhodné skutečnosti. Pokud manželé budou zdaňovat samostatně, tak zálohy na dani z příjmu budou platit manžel i manželka, jejichž příjmy jsou zařazeny do 25% sazby daně. Daňová povinnost manžela činí 45 612 Kč, potom jeho pololetní záloha je 18 245 Kč. Manželčina daň z příjmu je 34 437 Kč a její pololetní záloha činí 13 775 Kč.

Jestliže je rozdíl příjmů a výdajů manželů zdaněn 32 %, pak se na ně vztahuje povinnost platit čtvrtletní zálohy na daně z příjmů, a to u manžela z částky 292 570 Kč – záloha činí 43 143 Kč, manželka z částky 176 556 Kč – záloha je rovna 44 139 Kč.

Společným zdaněním manželů padá povinnost platit zálohy na daň z příjmu pro manžele, kde manžel nebo manžela zdaňují své příjmy 25 % i 32 %. Tato povinnost je platná i pro manžela/manželku 32 % a druhého partnera, jehož dílčí základ daně vstupující do společného základu daně patří do daňového pásma 12 % a 19 %.

4.2.8 Nejvyšší částky úspor Úspora při využití společného zdanění manželů se pohybuje v širokém pásu, proto jsem se rozhodla zmínit nejvyšší částky úspor manželů. Samozřejmě že jsou manželé rozděleni do stanovených skupin (dle sazby daně) a pro zaměstnance a podnikatele platí stejné výsledky v kombinaci mezi jednotlivými skupinami, kde manželé dosahují během zdaňovacího obdobní nějaký příjem. Do této kategorie spadají i manželky, jejichž úhrn příjmů, ať ze zaměstnání nebo podnikání je do výše 38 040 Kč, na které manžel uplatňuje slevu na manželku 4 200 Kč ročně.

89

Podnikatelé jsou obohaceni o další kombinace společného zdanění manželů, protože manželky mohou ve zdaňovacím období dosahovat ztráty. Pokud rozdíl mezi dosaženými příjmy a výdaji manželky je záporný, potom manželka do společného základu daně, který tvoří s rozdílem dosažených příjmů a výdajů manžela, vkládá nulovou částku. Společný základ daně je dán dílčím základem manžela.

Vybrala jsem částky úspor vyšší než 20 000 Kč, protože vesměs všichni manželé dosahují úspory při společném zdanění a tuto částku považuji a výraznou úsporu. U všech případů platí pravidlo, čím větší je rozdíl mezi dílčím základem daně manžela a manželky, tím vyšší je částka úspory, pokud bude společný základ zdaněn nižší sazbou daně než je sazba daně manžela/manželky.

Manžel P1 a manželka P8 při společném zdanění manželů ušetří 20 924 Kč. Přes třicet tisíc korun ušetří kombinace manžela P3 a manželky P10, která dosahuje příjmů (rozdílu příjmů a výdajů) 38 040 Kč, tzn. manžel si uplatňuje slevu na manželku za zdaňovací období. Dalším párem, kterému se vyplatí využít institutu společného zdanění je manžel P4 a manželka P5. Jejich úspora se vyšplhá na částku 31 362 Kč. Když porovnám první zmiňované poplatníky (P1 a P8), pak manželé, kteří jsou v obrácené kombinaci ušetří o více než deset tisíc korun více. Rozdíl je způsobem jinou výší manželova a manželčina dílčího základu daně. V tomto případě razantně vzrostl dílčí základ daně manžela a naopak klesl u manželky. Absolutně nejvyšší úspory dosáhne manžel P4 a manželka P10, na kterou si manžel uplatňuje slevu na manželku. Kombinace těchto manželů získá 64 042 Kč, což je nejvyšší možná úspora v případě poplatníků – zaměstnanců pro uvedené dílčí základy daně podle tabulky č. 8.

Oblast poplatníků – podnikatelů se rozrostla o možnost uplatnění společného zdanění při dosahování ztráty manželky. V této situaci si manžel uplatní slevu na manželku, protože nedosáhla zákonné hranice rozdílů mezi příjmy a výdaji, a ještě je společný základ daně tvořen jen jeho základem daně, který dosáhl v příslušném zdaňovacím období. Manžel P3 společně s manželkou P11, dosahující ztrátu, ušetří na dani z příjmu fyzických osob částku 36 636 Kč. Výší úsporu získá manžel P4 s toutéž manželkou. Ušetřená částka je nejvyšší možnou úsporou při využití společného zdanění manželů v uvedených kombinací a činí 74 666 Kč.

90

Společné zdanění manželů je výhodné zejména pro poplatníky, jejichž snížené základy daně jsou v odlišných daňových pásmech. Za vše mluví kombinace manželů z nejvyšší a nejnižší sazby daně. Manželům, kteří dosahují své příjmy podle paragrafu 7 zákona o daních z příjmu nebo alespoň jeden získává své příjmy podle zmíněného paragrafu, rozšiřuje se prostor pro využití společného zdanění manželů.

Nevýhoda společného zdanění manželů tkví v nutnosti podávat dvě daňová přiznání. Znamená to, že manžel i manželka musejí vyplnit a odevzdat své daňové přiznání, v němž jsou uvedeny v příloze č. 5 iniciály a dosažený základ daně manžela.

4.3 Spolupracující osoby Institut spolupracujících osob je další možností jak optimalizovat daňovou povinnost. Tento způsob zdanění příjmů mohou uplatnit pouze poplatníci, kteří získávají své příjmy za příslušné zdaňovací období na základě § 7 zákona o daních z příjmu – příjmy jsou z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti. Převedení na spolupracující osobu lze využít za méně striktních podmínek, než je tomu u společného zdanění manželů. První a nejzásadnější podmínkou je, že poplatníci musejí žít ve společné domácnosti. Znamená to, že poplatníci, kteří se rozhodli využít převedení části svých příjmů a výdajů na spolupracující osobu, se musí finančně podílet na chodu společné domácnosti.

Poplatníci převádí své příjmy a výdaje třemi způsoby. První možnost je využít spolupracující osoby manželky, přičemž tito poplatníci nemusejí být oddáni. Další spolupracující osobou může být osoba, která žije s poplatníkem v domácnosti. Příklad takové osoby, kromě manželky či družky, je: rodič, dítě, bratr, sestra atd. Převedení dosažených příjmů a výdajů na spolupracující osobu je možné rozdělit i mezi více osob.

Ve všech analyzovaných příkladech je všeobecné zdravotní pojištění a pojištění na sociální zabezpečení podnikatele i spolupracující osoby účtováno jako nezdanitelný výdaj podnikatel a při sestavování daňového přiznání je vyčíslena zvlášť částka pojistného podnikatele a spolupracující osoby. Veškeré základy daně, jejímž zdrojem je tabulka č. 8 jsou uvedeny bez částek pojistného. Vykáže-li podnikatel ztrátu z podnikatelské činnosti, může i částku ztráty převést na spolupracující osobu ve stanovené procentuální nebo maximální výši.

91

Následující tři kapitoly se týkají jednotlivých možností převedení na spolupracující osobu. Zdrojem pro výpočet výsledné daňové povinnosti spolupracujících osobu jsou data, která jsou uvedena v tabulce č. 8. (kapitola Společné zdanění manželů). Důvodem použití těchto údajů je transparentní srovnání společného zdanění manželů, převedení spolupracujících osob a dosažených úspor na dani z příjmu.

4.3.1 Spolupracující osoba – manželka/družka Poplatník – podnikatel, který se rozhodne využít převodu dosažených příjmů a výdajů na spolupracující osobu – manželku či družku, musí počítat s jistým zákonem stanovených omezení. Podnikal může převést na svou manželku/družku 50 % ze svých dosažených příjmů a výdajů, avšak jen do výše 540 000 Kč za zdaňovací období. Uvedené kombinace poplatníků jsou totožné s kombinacemi u společného zdanění kvůli zřetelné interpretaci.

Kapitola je rozdělena na dvě části. První část je věnována podnikateli, který převádí 50 % ze svých dosažených příjmů a výdajů na manželku/družku. Manželka P11 dosahuje ve zdaňovacím období úhrnu příjmů 38 040 Kč, na které se vztahuje možnost uplatnění slevy na manželku. Při spojení poloviny příjmů a výdajů manžela s příjmy manželky se zvýší celkové příjmy manželky za zdaňovací období, a proto manžel nemůže uplatnit slevu na manželku v hodnotě 4 200 Kč.

V druhé části je rozebírána problematika kombinace poplatníků – podnikatelů podle jednotlivých skupin, které odpovídají velikosti sazby daně z příjmů, která se vztahuje na příjmy podnikatele. V mnohých případech se převádí část příjmů a výdajů pouze do zákonem stanovené hranice 540 000 Kč ročně.

Poplatník P10 Poplatník – podnikatel při převedení na spolupracující manželku, která během zdaňovacího období dosáhla příjmů v celkové výši 38 040 Kč, rozděluje své příjmy buď 50 % nebo do výše 540 000 Kč.

Graf č. 12 je složen ze tří sloupců. První sloupec představuje daňovou povinnost manželů, když nevyužijí institutu spolupracujících osob. Naopak druhý sloupec ukazuje součet daňových povinnosti manželů při využití společného zdanění manželů. Poslední žlutý sloupec přestavuje rozdíl mezi nevyužitím a využitím spolupracující osoby.

92

Manžel P1, který rozdělí své příjmy a výdaje z podnikání na dvě poloviny, přičemž druhá polovina se stane součástí základu daně manželky. Tito manželé tímto způsobem ušetří částku 1 128 Kč, která je rovna daňové povinnosti manžele při samostatném zdanění základu daně z podnikání.

Když se manželovy příjmy posunou do druhé kategorie pásma zdanění, potom při převodu na manželku odvede daň z příjmu, která bude přesahovat částku 15 000 Kč. Při převodu 50 % z příjmů a výdajů na manželku manželům vznikne daňová povinnost 2 256 Kč. Vyjádření daňových povinností v tis. Kč manželka příjmy 38 040 Kč Daňová povinnost při nevyužití spolupracujících osob Daňová povinnost při využití spolupracující osoby

300 250 200 150 59

100 50

15

1

Úsopra při využití spolupracující osoby

25

0 12%

19%

25%

32%

Sazby daně z příjm u v %

Graf č. 12: Kombinace jednotlivých sazeb daně z příjmů a vyjádření daňových povinností zdroj: vlastní podklady

Pokud budou manželovy příjmy spadat do 25% zdaňovacího pásma (P3), součet daňových povinností manželů bude při převodu na spolupracující osobu roven 20 404 Kč. V porovnání se součtem samostatných částek daně manželů vyplývá, že při převodu na manželku získají 25 208 Kč.

Poslední porovnávaná skupina poplatníků je složena z manželky P10, jejíž příjmy za zdaňovací období jsou rovny 38 040 Kč, a manžela P4, jehož výše příjmů spadá do nejvyšší sazby daně. Tato kombinace manželů při převodu spolupracující osobu ušetří částku 58 306 Kč.

Důkladným prozkoumáním popisovaného grafu, je patrné, že absolutně nejvyšší částku ušetří poslední varianta poplatníků. Manželův základ daně činí 1 104 445 Kč, který rozdělený na dvě poloviny činí 552 222,50 Kč. Tato částka je vyšší než zákonem

93

stanovená hranice částky převodu na spolupracující osobu, proto manžel může zvýšit základ daně manželky pouze o částku 540 000 Kč. Využití institutu spolupracující osoby je pro všechny uvedené kombinace výhodné.

Poplatník P1 Manžel, který během zdaňovacího období dosáhl rozdílů příjmů a výdajů v celkové hodnotě 143 400 Kč a převádí 50 % na manželku. Manželka má další příjmy ze závislé činnosti a úhrn příjmů snížený o sociální a zdravotní pojištění spadá do 12%, 19%, 25% a 32 % sazby daně. Jedná se tedy o poplatníky P5, P6, P7 a P8.

Analýza grafu, který znázorňuje jednotlivé kombinace poplatníků, ukazuje, že manžel, který dosahuje základu daně 12 % a převádí z něj 50 % na manželku, je ve všech uvedených kombinací pro manželé naprosto nevhodný. Ve všech případech manželé při využití institutu spolupracující osoby odvedou vyšší daň, než kdyby své příjmy zdaňovali samostatně. Vyjádření daňových povinnosti v tis. Kč manžel 12 % 200 150 100 50 0

-14

-9

-50 12%

19%

-18 25%

-21 32%

Sazby daně z příjm u v % Daňová povinnost při nevyužití spolupracujících osob Daňová povinnost při využití spolupracujících osob Rozdíl využití a nevyužití spolupracujících osob

Graf č. 13: Kombinace sazby 12 % z podnikání a vyjádření daňových povinností zdroj: vlastní podklady

Základem nevýhodnosti využití převodu na spolupracující osobu je nízký rozdíl dosažených příjmů a výdajů z podnikání manžela a vrůstající úhrn příjmů ze závislé činnosti manželky.

94

Poplatník P2 Manžel dosahuje rozdílu příjmů a výdajů ve výši 229 600 Kč. Polovina z rozdílu je kombinována se čtyřmi manželkami, které spadají do různých daňových sazeb. I zde je rozdíl příjmů a výdajů nízký a výhodnost institutu je ovlivněna rostoucími příjmy manželky ze závislé činnosti. Vyjádření daňových povinností v tis. Kč manžel 19 % 250

Daňová povinnost při nevyužití spolupracující osoby

200

Daňová povinnost při využítí spolupracující osoby

150

Rozdíl mezi nevyžití a využití spolupracující osoby

100 50

-1

0 -9

-15

-50 12%

19%

25%

-19 32%

Sazby daně z příjm u v %

Graf č. 14: Kombinace sazby 19 % z podnikání a vyjádření daňových povinností zdroj: vlastní podklady

Nejvyššího rozdílu mezi daňovou povinnosti při nevyužití a využití spolupracující osoby je v posledním případě, kde jsou příjmy manželky zařazeny do nejvyšší sazby daně. Manželé by při převodu na spolupracující manželku prodělali 19 356 Kč

Poplatník P3 Manžel vytvořil během zdaňovacího období základ daně ve výši 345 600 Kč. Graf č. 15 ukazuje jednotlivé kombinace poplatníků. Jediná varianta, která je z hlediska převodu na spolupracující osobu, pro manžele výhodná je kombinace manžela s manželkou, jejíž příjmy jsou zařazeny v nejnižší sazbě daně. Manželův snížený základ daně je zdaněn nižší sazbou daně, tj. 19%, a manželka své příjmy, které jsou tvořeny polovinou z částky 345 600 Kč a 122 280 Kč ze zaměstnání, zdaní podle 25% sazby daně. Jelikož manželova daňová povinnost je počítána z nižší částky i nižší sazbou daně, jeho vliv na celkový součet daňových povinnost je značný a vytváří úsporu ve výši 6 062 Kč.

95

Vyjádření daňové povinnosti v tis. Kč manžel 25 %

Daňová povinnost při nevyužití spolupracující osoby

250 200

Daňová povinnost při využití spolupracující osoby

150 Rozdíl mezi nevyužitím a využitím spolupracujících osob

100 50 0 -50 12%

19%

25%

32%

Sazby daně z příjm u v %

Graf č. 15: Kombinace sazby 25 % z podnikání a vyjádření daňových povinností zdroj: vlastní podklady

Poplatník P4 Manžel, který během zdaňovacího období dosáhl rozdílu mezi příjmy a výdaji 1 104 445 Kč a rozhodne se využít převodu 540 000 Kč na manželku ve všech uvedených příkladech dosahuje úspory. Jelikož rozdíl příjmů a výdajů manžela je velmi vysoký a převádí maximální možnou částku, je rozdíl při využití a nevyužití spolupracující osoby vždy kladný. Nejvyšší úsporu získají manželé, kde je spolupracující osobou manželka, která spadá do nejnižší sazby daně. Úspora manželů činí 31 362 Kč. Vyjádření daňové povinnosti v tis. Kč manžel 32 % 500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0

Daňová povinnost při nevyužití spolupracující osoby Daňová povinnost při využití spolupracující osoby Rozdíl mezi nevyužitím a využitím spolupracující osoby 32

17 5

9 12%

19%

25%

32%

Sazby daně z příjm u v %

Graf č. 16: Kombinace sazby 32 % z podnikání a vyjádření daňových povinností zdroj: vlastní podklady

96

U zbývajících kombinací manželů je patrný klesající trend uspořené částky, který je způsoben neustále rostoucí tendencí příjmů ze závislé činnosti manželky. Avšak ve všech případech je pro manželé výhodnější využít institutu spolupracující osoby.

Podnikatel dosáhl ztráty Podnikatel, který dosáhl během zdaňovacího období ztráty, tj. jeho dosažené výdaje jsou vyšší než dosažené příjmy, může tuto daňovou ztrátu převést na spolupracující osobu. Spolupracující osobou je manželka, proto může svůj základ daně snížit o 50 % nebo o maximální stanovenou hranici 540 000 Kč za celé zdaňovací období.

Následující kombinace jsou sestaveny při ztrátě podnikatele, která je 34 018 Kč. Je to stejná částka ztráty s jakou je počítané společné zdanění manželů, přičemž tuto ztrátu dosáhla manželka ne podnikatel, jak je tomu v následujících kombinacích a je označen P11.

Ve všech případech podnikatel snižuje základ daně manželky o 17 009 Kč. Manželka dosahuje základu daně ve 4 daňových pásmech. Podnikatelova výsledná daňová povinnost bude vždy nulová, protože jeho základ daně činí – 17 009 Kč, což představuje nulový základ daně. Nezdanitelné části daně a slevy na poplatníka dítě nevyužije ani v jednom případě. Vyjádření úspory při využití spolupracující osoby v Kč 5 443

6 000 4 275

5 000 3 249

4 000 3 000 2 000 1 000

0

0 12%

19%

25%

32%

Sazby daně v %

Graf č. 17: Vyjádření úspory daní z příjmu při ztrátě podnikatele zdroj: vlastní podklady

97

Manželčin základ daně pro první kombinaci poplatníku je složen ze dvou částí. První část jsou příjmy ze závislé činnosti, které činí 122 280 Kč, a druhá část základu daně je tvořena převáděnou částkou – 17 009 Kč. Základ daně manželky po odpočtu ztráty je roven 105 271 Kč. Tato částka bude snížena o nezdanitelné části daně ve výši 24 000 Kč složené z penzijního a životního pojištění. Snížený základ daně je 81 200 Kč. Daňová povinnost je stanovena na základě 12% sazby daně z příjmu. Výsledná daňová povinnost po odpočtu slev na dani (na poplatníka, na dítě) činí 0 Kč. Podnikatelova výsledná daňová povinnost je stejná jako manželčina.

Rozdíl mezi nevyužitím a využití spolupráce osoby je nulový. Je způsoben nulovou daňovou povinností u obou porovnávaných případech. Velkou roli hrají výše daňových povinností, které se pohybují v záporných číslech.

Rostou-li příjmy ze závislé činnosti manželky, zvyšuje se i její daňová povinnost a velikost úspory také roste. Proto v dalších případech manželé dosahují úpory 3 249 Kč s manželkou P6, 4 275 Kč s P7 a 5 443 Kč při příjmech, které spadají do nejvyšší sazby daně, což je poplatník P8.

Z grafu lze identifikovat rostoucí tendenci rozdílu mezi nevyužitím a využitím spolupracující manželky. Zvyšující se hodnota úspory je způsobena snížením základu daně manželky, z čehož vyplývá i nižší výsledná daňová povinnost. Další důvod je nulová povinnost podnikatele.

Demonstrovaný analýza ukazuje, že čím vyšší bude ztráta podnikatele, tím nižší bude výsledná daňová povinnost manželky. Podnikatel je omezen převedením ztráty pouze do 540 000 Kč a maximálně 50 % ze základu daně, který nepřevyšuje zmíněnou hranici 540 000 Kč.

Zálohy daně z příjmu Povinnost hradit zálohy na daň z příjmu je uvalena na poplatníka, jehož poslední známá daňová povinnost je ohraničena dolní 30 000 Kč a horní hranicí 150 000 Kč. Tento poplatník má povinnost platit 40 % z poslední známé povinnosti a to pololetně. První záloha je splatná 15. dne šestého měsíce následujícího zdaňovacího období. Povinnost

98

platby zálohy na daň z příjmu se týká následujících poplatníků a platí pro zdaňovací období 2007 i 2008

Základ daně manžela dosáhl 32% sazby daně a manželčiny příjmy činí 38 040 Kč. Jejich výsledná daňová povinnost 114 956 Kč manžela a 119 308 Kč manželky, což značí pololetní zálohy na daň z příjmu ve výši 45 983 Kč u manžela a 47 724 Kč u manželky.

Povinnost platit půlroční zálohu na daň z příjmu se týká manželek, na které převádí manžel část svých dosažených příjmů a výdajů: Poplatník P1: •

Manželka P7 a její výsledná daňová povinnost 53 580 Kč.

Poplatník P2: •

Manželka P6 a její výsledná daňová povinnost 39 012 Kč.

•

Manželka P7 a její výsledná daňová povinnost 67 372 Kč.

Poplatník P3: •

Manželka P5 a její výsledná daňová povinnost 32 962 Kč.

•

Manželka P6 a její výsledná daňová povinnost 55 052 Kč.

•

Manželka P7 a její výsledná daňová povinnost 85 932 Kč.

Přesáhne-li poslední známá daňová povinnost částku 150 000 Kč, je poplatník povinen platit čtvrtletní zálohy na daň z příjmu, které činí jednu čtvrtinu z poslední známé daňové povinnosti. Tato povinnost se týká: Manželky P8 při základu daně manžela P1, kde výsledná daňová povinnost činí 199 500 Kč, manželky P8 při převodu části základu daně manžela P2 - výsledná daňová povinnost 213 292 Kč, spolupracující manželky P8 a manžela P3 - výsledná daňová povinnost 231 852 Kč. Čtvrtletní zálohy jsou povinné i u všech čtyřech kombinací spolupracující osoby P4.

4.3.2 Spolupracující osoba – další možnosti Institut spolupracující osoby je možné využít i v případě ostatních osob, které žijí s podnikatelem ve společné domácnosti a podílejí se na jeho podnikatelské činnosti. Spolupracující osobou může být dítě poplatníka pouze v případě, že dokončilo základní školní docházku, a další rodinní příslušníci. Jestliže podnikatel převádí část svých příjmů a výdajů na dítě, nemůže si na něj již uplatnit slevu na dítě.

99

Na osoby, které žijí a podílejí se na chodu společné domácnosti, může poplatník – podnikatel převést maximálně 30 % z dosažených příjmů a výdajů avšak pouze do částky 180 000 Kč za rok. Jestliže spolupracující osoba se nepodílena na podnikání poplatníka celý rok, může si snížit podnikatel své příjmy a výdaje o 15 000 Kč měsíčně.

Na zmiňované spolupracující osoby nejsou kladeny výrazné podmínky, jak je tomu v případě spolupracující manželky. Proto spolupracující osoby toto typu mohou mít další příjmy ze závislé činnosti, ze podnikání a z pronájmu.

Metodika výpočtu je stejná jako v případě spolupracující manželky, rozdíl je pouze ve výši převáděných příjmů a výdajů. Spolupracující osobou pro následující výpočty je dítě podnikatele, které dokončilo střední školu. Protože poplatník má 2 děti, potom bude uplatňovat slevu na druhé vyživované dítě. O možnost snížení výsledné daňové povinnosti o slevu na dítě přijde manželka/družka, jelikož toto dítě je spolupracující osobou manžela. Dalším předpokladem je, že spolupracující osoba se podílí na podnikání celé zdaňovací období a výše základů daně poplatníků jsou čerpány z tabulky č. 8.

Spolupracující osoba nemá žádné příjmy – P12 Spolupracující osoba – dítě žijící s podnikatelem v domácnosti nevykázala za zdaňovací období žádný příjem. Podnikatel přenáší část svých dosažených příjmů a výdajů na toto dítě. V následujících srovnání podnikatel dosahuje 4 různých základů daně, tj. rozdílu mezi příjmy a výdaji. Přesné vyjádření rozdílu mezi využití a nevyužitím institutu spolupracující osoby je znázorněno v grafu č. 19. Rozdíl mezi daňovou povinností při nevyužítí a využití spolupracující osoby v Kč 48 458 50 000 45 000 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0

34 388

13 091 1 128

12%

19%

25%

32%

Sazby daně v %

Graf č. 18: Rozdíl mezi daňovou povinností při nevyužití a využití spolupracující osoby zdroj: vlastní podklady

100

Graf naznačuje, že jestliže podnikatel převede část svých příjmů a výdajů na spolupracující osobu dítě, potom je výsledná částka daně z příjmu vždy nižší, než kdyby každý z poplatníků zdaňoval své příjmy samostatně. V prvních třech případech, daňových skupinách 12 %, 19 % 25 %, převádí podnikatel ze svého základu daně 30 % na spolupracující osobu. Podnikatel, který během zdaňovacího období dosáhl příjmů, které spadají do nejvyšší sazby daně z příjmu, přenáší na spolupracující osobu pouze zákonem stanovenou maximální hranici, tj. 180 000 Kč ročně.

Částky úpory při využití spolupráce dítě mají rostoucí tendenci, která je způsobena vždy převedením vyšší částky a tím snížení základu daně podnikatele. U prvních dvou P1 a P2 případů se negativně neprojeví odebrání slevy na dani spolupracující osobě. Avšak při základu daně podnikatele, který spadá do 25% a 32% sazby daně, je ztráta této slevy výrazná. Jestliže by spolupracující osobou bylo dítě podnikatele, který by měl své vlastní děti, potom by se částky úspory ještě snížily o částku slevy na dítě.

Všechny případy využití převedení části základu daně na spolupracující osobu je pro uvedenou kombinaci poplatníků výhodné a vždy je částky úspory oproti samostatnému zdanění kladná.

Poplatník P1 Kombinace poplatníků, kde podnikatel dosáhl základ daně 143 400 Kč a další příjmy spolupracující osoby jsou rozděleny do 4 kategorií, popisuje následující graf. Podnikatel na spolupracující osobu převádí 43 020 Kč. Tato částka je přičtena k příjmům, které měl poplatník ze závislé činnosti, podnikání nebo pronájmu ve výši 122 280 Kč. Podnikatelův základ daně po odečtení nezdanitelných částí daně je zdaněn opět 12% sazbou daně, ale spolupracující osoba se posune do vyšší sazby daně (19 %). Z tohoto důvodu je rozdíl mezi samostatným zdaněním a využitím spolupracující osoby záporný a činí 10 035 Kč. Protože je základ daně podnikatele tak nízký, je daňové břemeno přesunuto na spolupracující osobu, která se dostane díky svému dalšímu příjmu do vyšší sazby daně. Tím pádem v součtu daňových povinnosti obou poplatníků je jejich daňová povinnost při využití spolupráce dítěte záporná a s růstem příjmů dítěte má rostoucí tendenci.

101

Rozdíl daňové povinnosti při nevyužití a využití spolupracující osoby v Kč podnikatel 12 % 0 -5 000 -10 000

-10 035 -13 342

-15 000

-15 622 -20 000 12%

19%

25%

-18 632 32%

Sazby daně z příjmu v %

Graf č. 19: Rozdíl mezi daňovou povinností při nevyužití a využití spolupracující osoby – podnikatel 12 % zdroj: vlastní podklady

Spojení podnikatele P1 a spolupracující osoby P5 , P6, P7 a P8, což jsou základy daně manželky. Veškeré převedení je nevýhodné a poplatníci by mohly prodělat až 18 632 Kč.

Obdobná situace nastává, když podnikatel spadá do 19% sazby daně a spolupracující osoba do 12%, 19%, 25 % a 32%. Rozdíly mezi daňovou povinností při nevyužití a využití institutu spolupracující osoby jsou sice o průměrně dva tisíce Kč nižší. Absolutně nevýhodná je kombinace podnikatele 19% a spolupracující osoba 32 %, kteří při převedení příjmů a výdajů na spolupracující osobu zaplatí o 14 925 Kč více.

Poplatník P3 Podnikatel vykazuje za zdaňovací období částku 345 600 Kč, kterou si snižuje o 103 680 Kč. Tuto částku si připočítává spolupracující osoba ke svým dosaženým příjmům. V předchozích kombinacích

P1 a P6 se institut spolupracující osoby jeví

nevýhodně. V případě podnikatele P3 je využití možnosti převedení části základu daně na dítě výhodné jen pro jednu kombinaci poplatníků. Pokud podnikatel převede 30 % ze svého základ daně na spolupracující osobu, která ve zdaňovacím období dosáhla příjmů spadajících do 12% sazby daně (poplatník P5), pak v součtu ušetří 3 218 Kč. Jsou-li příjmy spolupracující osoby ve vyšší sazbách daně, je využití spolupracující osoby naprosto nevýhodné a společně mohou přijít až o 13 257 Kč.

102

Klesající rozdíl mezi zmíněnými daňovými povinnostmi je způsoben narůstající částkou spolupracující osoby, kterou zvýšení příjmů stojí zdanění podle vyšší sazby daně. Podnikatel se díky převedení 103 680 Kč dostane do nižší sazby daně (19 %), avšak jeho snížení daňové povinnosti je ovlivněno zvýšením daně spolupracující osoby.

Veškeré hodnoty rozdílu mezi daňovými povinnostmi při nevyužití a využití spolupracující osoby je uvedeno v grafu č. 20. Rozdíl daňových povinností při nevyužití a využití spolupracující osoby v Kč podnikatel 25 %

5 000

3 218

0

-3 725

-5 000 -10 000

-9 456 -13 257

-15 000 12%

19%

25%

32%

Sazby daně z příjmu v %

Graf č. 20: Rozdíl mezi daňovou povinností při nevyužití a využití spolupracující osoby- podnikatel 25 % zdroj: vlastní podklady

Poplatník P4 Podnikatel dosahuje ve zdaňovacím období základu daně ve výší 1 104 445 Kč. Protože procentuálním rozdělením základu daně na spolupracující osobu připadá částka vyšší než 180 000 Kč, může podnikatel převést na spolupracující osobu pouze tuto maximální částku. Podnikatel do svých příjmů zahrne 924 445 Kč. Základ daně obou poplatníků je snížen o nezdanitelné části daně a daňová povinnost u podnikatele je stanovena na základě 32% sazby daně.

V prvním případě spolupracující osoba P5 vytvořila základ daně, který spadá do 12% sazby daně. Po navýšení o převádějící část jsou příjmy zdaňovány 25% sazbou daně. Ze spojení těchto dvou poplatníků vyplývá, že sazba daně spolupracující osoby vzroste o 2 daňová pásma, avšak v součtu poplatníci ušetří na dani z příjmu částku 21 652 Kč. Převedením části základu daně na poplatníka P7 vzroste jeho základ daně do zdaňovacího

103

pásma 32%. I když poplatníci zdaňují své příjmy nejvyšší sazbou daně, sníží se součet jejich daňových povinností o 11 650 Kč. Rozdíl daňové povinnosti nevyužití a využití spolupracující osoby v Kč podnikatel 32 %

25 000

21 652

20 000 11 650

15 000 10 000

2 615 5 000

-1 186

0 -5 000 12%

19%

25%

32%

Sazby daně z příjm u v %

Graf č. 21: Rozdíl mezi daňovou povinností při nevyužití a využití spolupracující osoby – podnikatel 32 % zdroj: vlastní podklady

Graf znázorňuje klesající tendenci při jednotlivých kombinacích, jejímž zdrojem jsou neustále zvyšující se základy daně spolupracující osoby. Využití převedu 180 000 Kč na spolupracující osobu je absolutně nevýhodná pro podnikatele a spolupracující dítě. Tato kombinace ztratí 1 186 Kč, což jasně naznačuje nevýhodnost tohoto způsobu zdanění.

Více spolupracujících osob Převedení dosažených příjmů a výdajů je možné taky na více spolupracujících osob, přičemž metodika výpočtu výsledné daňové povinnosti je obdobná jako v případě jedné spolupracující osoby vyjma manželky. Při více spolupracujících osobách podnikatel může převést v součtu na všechny 30 % ze svého základu daně. Částka, kterou přenáší na spolupracující osoby je omezena maximální výší 180 000 Kč za celé zdaňovací období. Spolupracující osoba si může uplatnit veškeré slevy na dani, které ji přísluší.

Pokud by snižoval podnikatel základ daně a převáděl 100 000 Kč na bratra a 80 000 Kč na syna za předpokladu, že žijí a podílí se na společné domácnosti a prokazatelně se angažují při podnikatelské aktivitě podnikatele, může si bratr uplatnit slevu na poplatníka, na manželku, jestliže její příjmy za zdaňovací období nepřesáhly 38 040 Kč a také na dítě do 26 let, pokud jej vyživuje. Syn musí splňovat zákonem dané podmínky a pak si může 104

uplatnit slevu na poplatníka 7 200 Kč, slevu na manželky 4 200 Kč a slevu na vyživované dítě. Poslední dvě zmíněné slevy jsou stanoveny na základě podmínek, které musí syn splnit.

4.3.3 Nejvyšší částky úspor Institut spolupracující osoby nabízí široké spektrum možností jak převést rozdíl příjmů a výdajů podnikatele na spolupracující osobu. Spolupracující osobou může být jakýkoli člen domácnosti, který se podílí na jejím chodu a na podnikatelské aktivitě převádějící osoby.

Jelikož se hlavním tématem diplomové práce je společné zdanění manželů, tak v této kapitole budou uvedeny nejvyšší částky úspor především pro spolupracující osobu manželku/družku podnikatele. Částky úspor jsou stejně jako v ostatních případech, získávány na základě porovnání výsledné daňové povinnosti při nevyužití a využití institutu spolupracující osoby. I kombinace jednotlivých poplatníků jsou zachovány.

Spolupracující osoba manželka, která získala během zdaňovacího období celkových příjmů 38 040 Kč, tj. jedná se o poplatníka P10, a podnikatel při převedení části rozdílu mezi dosaženými příjmy a výdaji je pro většinu ze zkoumaných kombinací nevýhodné. Znamená to, že manželé při uplatnění této metodiky výpočtu výsledné daňové povinnosti odvedou vyšší částku daně než v případě samostatného zdanění svých základů daně. Výhodnost toho způsobu zdanění příjmů je výhodné pro omezenou skupinu kombinací poplatníků a úspora dosahuje maximální hranice zhruba 59 000 Kč.

Nejnižší částku ušetří manželé, přičemž manželův rozdíl mezi příjmy a výdaji je záporný a manželčiny příjmy spadají do nejnižší sazby daně. Spojení poplatníků P11 a P6 získá částku 3 249 Kč. O tisíc korun se zvýší úspora manželů v kombinace P11 a P7. Třetí nejnižší naspořená částka 5 443 Kč je v případě, že manžel dosahuje ztráty z podnikání (P11) a manželka je označena jako poplatník P8. Hranici pěti tisíc korun získají manželé P3 a P5, konkrétně se jedná o částku 6 062 Kč. Kolem devíti tisíc korun ušetří poplatníci P4 a P7, jejichž základy daně spadají do 32% a 25% sazby daně z příjmu.

Částky úspory převyšující hranice patnácti tisíc korun dosáhnou manželé P2 a P10. Ještě o dva tisíce korun se zroste úspora manželů pod označením P4 a P6. Kombinace manželů,

105

kde manželka dosahuje horní hranice uplatnění slevy na manželku, která nemůže být v případě spolupracující osoby využitá, a manžel vytvořil příjmy, které spadají do 19% sazby daně, ušetří dvacet pět tisíc korun. Přes 32 000 Kč činí částka úspory dani z příjmu u poplatníků P4 a P5.

Absolutně nejvyšší úspory dosáhnou ze zkoumaných kombinací poplatníků manželé, jejichž základy daně spadají do 25% sazby daně v případě manžela a manželka P10 vykázala příjmy ve výši 38 040 Kč.

Za předpokladu, že spolupracující osobou je jiný člen domácnosti kromě manželky/družky, prokazatelně se podílí na podnikatelově podnikatelské aktivitě a během zdaňovacího období nevykázala žádné příjmy. Potom při využití spolupracující osoby tyto kombinace poplatníků P1, P2, P3 a P4 a poplatníkem P12 získají částky v rozmezí 1 128 Kč a 48 458 Kč. Horní hranice je naspořená částka v kombinaci poplatníků P4 a P12.

4.4 Srovnání institutu společného zdanění manželů a spolupracující osoby Srovnání institutu společného zdanění manželů a spolupracující osoby je zaměřena na srovnání společného zdanění manželů a institutu spolupracující osoby, kterou je ve všech případech manželka podnikatele. Ve všech uvedených případech platí podmínka, že poplatníci jsou manželé, kteří žijí a podílejí se na společné domácnosti a společně vychovávají dítě.

Ve zdaňovacím období 2007 jsou stanoveny progresivní sazby daně 12 %, 19 %, 25 % a 32 %. Výsledná daň je počítána na základě výše uvedených sazeb daně z příjmu a je snížena o příslušné položky slev na dani. Podle stanovených předpokladů ve všech zmiňovaných případech je výsledná daňová povinnost sníženo o slevu na poplatníka 7 200 Kč, slevu na jedno vyživované dítě 6 000 Kč a v případech, kde manželka dosáhla příjmů do výše 38 040 Kč i sleva na manželku 4 200 Kč.

Srovnání institutu společného zdanění manželu a spolupracující osoby jsem založila na základě vzájemného porovnání v několika vybraných kombinacích. Jedná se o vzájemné kombinace poplatníka P1, P2, P3 a P4 s poplatníkem P5, P6, P7, P8 a také manželkou P1040 Kč, která dosahuje příjmů 38 040 Kč za zdaňovací období.

106

Případy odpočtu daňové ztráty nejsem nezmínila, protože není možné uplatnit daňovou ztrátu vzniklou v příslušném zdaňovacím období při využití společného zdanění manželů.

Komparace mezi jednotlivými instituty je v případě společného zdanění, které uplatňuje poplatník – podnikatel, protože spolupráce manželky je možná, když manžel získá své příjmy na základě podnikatelské činnost, tj. podle § 7 zákona o daních z příjmu.

Poplatník P1 Manžel, který dosáhl ve zdaňovacím období rozdílu mezi dosaženými příjmy a výdaji 143 400 Kč, se může rozhodnout, zda upřednostní společné zdanění manželů nebo institut spolupracující osoby. Při společném zdanění manželů se sčítají základy daně obou manželů a dělí se na dvě poloviny, které si každý z manželů nese ke zdanění. Pokud manžel využije spolupráce manželky jeho základ daně bude snížen o 50 % avšak maximálně o 540 000 Kč., která je přenesena na manželku.

Základy daně manželů jsou kvůli zmíněným přesunům v jednotlivých případech odlišné. Výpočet výsledné daňové povinnosti je od stanovení základu daně naprosto stejný. Oba manželé snižují svůj základ daně o nezdanitelné části daně (penzijní a životní pojištění). Upravený základ daně je zaokrouhlen na celé stokoruny dolů a je z něj počítána daňová povinnost podle příslušné sazby daně. Položky slev jsou také pro oba případy stejné. Jedná se o slevu na poplatníka a slevu na jedno vyživované dítě u každého z poplatníků.

Následují graf ukazuje jednotlivé výše úspor manželů při využití společného zdanění manželů a spolupracující osoby. Vypočítaná daňová povinnost pomocí společného zdanění manželů i spolupracující osoby je porovnána s daňovou povinností, která je stanovena při samostatném zdanění příjmů manželů.

Analýza grafu nasvědčuje, že společné zdanění manželů je z hlediska výsledné daňové povinnost výhodnější. Úspora při výpočtu výsledné daně metodikou společného zdanění je v každých případech pro manžele výhodné. Vždy v porovnání se samostatným zdaněním příjmů manželů je výsledná daňová povinnost nižší. Vysoká částka úspor je zapříčiněna rostoucím základem daně manželky, který tvoří společný základ daně společně s stále stejným základem daně manžela. Protože v jednotlivých kombinacích se zvyšuje sazby

107

daně manžela, avšak snižuje sazba daně manželky. Výsledný efekt je způsoben rozdílností sazeb daně manželů. V posledním případě, kdy manželé ušetří 20 924 Kč, oba manželé zdaní své příjmy nejvyšší sazbou daně, ale při rozdělení příjmů je jejich výsledná daňová povinnost v konečném důsledku nižší. Vyjádření rozdílu daňových povinností v Kč podnikatel 12 % 20 924 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 -5 000 -10 000 -15 000 -20 000 -25 000

1 128

-9 469

12%

126

-14 517 19%

3 655

-18 015 25%

-21 816 32%

Sazby daně z příjm u v % Daňová povinnost - společné zdanění manželů

Daňová povinnost - spolupracující osoba

Graf č. 22: Vyjádření daňových úspor při využití společného zdanění a spolupráce osob zdroj: vlastní podklady

Protichůdný průběh má institut spolupracující osoby, který vykazuje klesající tendenci, která je způsobena nízkým základem daně manžela, tím i nízkým snížením jeho základu (71 700 Kč) a neustále rostoucími příjmy manželky ze závislé činnosti. Protože v posledním zmíněném případě – manžel 12 % a manželka 32 %, je propastný rozdíl mezi základem daně manžela a manželky. Manžel zdaňuje 50 % svých dosažených příjmů snížených o výdaje 12 % sazbou daně a jeho výsledná daňová povinnost je nulová. Kdežto manželka zvýší svůj vysoký základ daně o druhou polovinu základu daně manžela. Výsledná daň je počítána z částky 804 600 Kč a činí 199 500 Kč, což je o 21 816 více než při nevyužití spolupracující osoby.

Společné zdanění manželů je výhodné. Naopak institut spolupracující manželky je naprosto nevýhodné ve všech zmíněných kombinacích základů daně manželů.

Poplatník P1 Základ daně manžela je tvořen 229 600 Kč. Při společném zdanění manželů jej vkládá do společného základu daně. Když se spojí základ daně manžela a manželky, jejíž příjmy 108

spadají do 12% sazby daně, ušetří manželé 3 026 Kč. Nejvyšší úspora je v kombinaci posledním poplatníkem P8 a činí 9 592 Kč. Chci upozornit na kombinaci, kde manželka dosahuje příjmu spadající do 19% sazby daně a manžel do téže skupiny. U tohoto spojení manželů P2 a P6 se ukazuje, že při společném zdanění odvedou daň ve stejné výši jako samostatně. Proto se mohou rozhodnout jaký způsob výpočtu daně využijí. Já se přikláním k samostatnému zdanění příjmu, protože není u manželky spojen s podáním daňového přiznání.

Tab. č.41: Vyjádření úspor při společném zdanění a spolupracující osoby v Kč Podnikatel 12 % Základ daně manželky 12% 19% 25% 32%

Společné Spolupracující zdanění osoby manželů 3 026 -1 406 0 -9 040 793 -15 555 9 592 -19 356 zdroj: vlastní podklady

Manželé, kteří se rozhodnou využít spolupracující osoby manželky při porovnání s daňovou povinností, jež odvede každý samostatně, zaplatí daň z příjmu vždy vyšší. Největší ztráta je patrná v kombinaci s manželkou, jejíž příjmy jsou zdaněny nevyšší sazbou daně. Opět nastává situace, kdy manželčiny vysoké příjmy jsou navýšeny o relativně nižší základ daně manžela, a to způsobuje nárůst daňové povinnosti jako celku.

Poplatník P3 Základ daně manžela dosahuje 345 600 Kč. Společné zdanění manželů umožní podnikateli a manželce v jistých podmínkách získat 9 218 Kč. Jedná se o spojení základu daně manžela P3 a základu daně manželky P5, který spadá do 12% sazby daně. Každý z manželů zdaňuje polovinu společného základu daně 19 %. Manžel se posune do nižší sazby daně a manželka do vyšší, avšak celkový efekt je podmíněn snížením daňového pásma manžela. V ostatních případech je společné zdanění výhodné, manželé vždy ušetří. Diskutabilní je třetí kombinace manželů, jejichž úspora činí 25 Kč.

Manželé při převedení 50 % základu daně manžela získají 6 062 Kč v první kombinace. Ve zbylém spojení manželů je tento způsob rozdělení základu daně manžela nevýhodný.

109

Vyjádření rozdílu daňových povinností v Kč podnikatel 25 % 9 218 6 062

10 000

2 280

5 000

25

704

0 -5 000

-3 436

-10 000 -12 471

-15 000

-16 272

-20 000 12%

19%

25%

32%

Sazby daně z příjm u v % Daňová povinnost - společné zdanění manželů

Daňová povinnost - spolupracující osoba

Graf č. 23: Vyjádření rozdílu daňových povinností při společném zdanění a spolupráci osob zdroj: vlastní podklady

Poplatník P4 Základ daně manžela činí za zdaňovací období 1 104 445 Kč. Manžel může využít dvou způsobů stanovení základu daně a následného výpočtu výsledné daňové povinnosti. Při společném zdanění manželů ovlivní manželův vysoký základ daně ve všech případech základ daně manželky. Znamená to, že ve všech případech je rozdělený společný základ daně zdaněn 32% sazbou daně. Nejvyšší úspory dosahují manželé v nejvíce různorodých daňových skupin. Platí zde pravidlo, že čím větší je rozdíl mezi příjmy manželů, tím vyšší je hodnota úspory při společném zdanění manželů.

Tab. č 42: Vyjádření úspor při společném zdanění a spolupracující osoby v Kč Podnikatel P4 Základ daně manželky 12% 19% 25% 32%

Společné Spolupracující zdanění osoby manželů 31 362 31 362 17 650 17 650 8 647 8 615 4 846 4 814 zdroj: vlastní podklady

Na spolupracující manželku převádí manžel maximální stanovenou částku 540 000 Kč, která navyšuje její základ daně. Tabulka č. 42 ukazuje, že úspora při společném zdanění manželů a při spolupráci osob je téměř shodná. Stejnou úspor získá manžel P4 a manželka

110

P5. U společného zdanění je výše úspory dána nízkým základem daně manželky. Při spolupracující osobě manžel přenáší maximální částku, která se přičítá k základu daně spadající do 12% sazby daně. I když se základy daně manželů neshodují, součet jejich daňových povinnosti ano. Stejná shoda je u druhého případu. Ve zbylých dvou případech je společné zdanění manželů výhodnější jen o pár korun.

Poplatník P10 V uvedených kombinacích dosahuje základ daně manželky 38 040 Kč. Mění se základ daně manžela, který spadá do všech 4 daňových pásem. Společné zdanění umožňuje manželovi uplatnit slevu na manželku 4 200 Kč, jelikož manželčiny příjmy spadají do zákonné hranice. Bohužel tuto výhodu nemůže využít manžel v při spolupracující osobě, protože zvyšuje své manželce příjmy o 50 % svého základu a v posledním zmíněném případě o 540 000 Kč.

Daňová povinnost prvního zkoumaného manželského páru je stejná u obou způsobů zdanění příjmů poplatníků. Vysvětlení shodné částky je následující. Protože jsou obě výsledné daňové povinnosti nulové, potom v porovnání se samostatným zdaněním, manžel odvádí daň 1 128 Kč a manželka má nulovou daňovou povinnost. Z tohoto důvodu je rozdíl stejný. Vyjádření rozdílu daňových povinností v Kč 64 042 58 306

70 000 60 000 50 000 40 000 17 380 15 124

30 000

30 328 25 208

20 000 10 000

1 128 1 128

0 12%

19%

25%

32%

Sazby daně z příjm u v %

Daňová povinnost - společné zdanění manželů

Daňová povinnost - spolupracující osoba

Graf č. 24: Vyjádření rozdílu daňových povinností při společném zdanění a spolupráci osob zdroj: vlastní podklady

V dalších případech činí úspora při společném zdanění manželů více než při spolupracující osobě. Důležitým důvodem je položka slevy na manželku, kterou si manželé uplatňující 111

spolupracující osobu nemohou uplatnit. Dalším důvodem je rozdělení základů daně. Společné zdanění manželů umožňuje spojit základy daně obou manželů a pak je rozdělit na půl. Při institutu spolupracující osoby může manžel přenést na manželku polovinu svých dosažených příjmů a výdajů s omezením 540 000 Kč za celé zdaňovací období.

Z uvedených faktů vyplývá, že při vytvoření společného základu daně ovlivňují výslednou daňovou povinnost základy daně manžela i manželky. Jinak je tomu v případě spolupracující osoby. Manžel převádí část na manželku, které se automaticky zvyšuje základ daně a daňová povinnost. V hrstce případů je daňová povinnost manžela vyšší než manželky, jestliže dosahuje dalších příjmů ze závislé činnosti. Ve zkoumaných případech je vždy výhodnější využít společného zdanění manželů.

4.5 Novelizace daní z příjmu 2008 1.1.2008 se zásadně mění zákon o daních z příjmu. Největší zásah zaznamenala oblast sazby daně, tj. § 16 zákona o daních příjmu. Novelizace ruší progresivní zdanění za zdanění rovnoměrné, což sebou přináší rovnou sazbu daně, která je stanovená na hranici 15 % ze základu daně. Znamená to, že veškeré daňové pásma a způsob výpočtu daňové povinnosti se ruší. Nová úprava zákona stanovuje, že daňová povinnost poplatníka je rovna 15 % z jeho základu daně v případě podnikatele a 15 % z úhrnu příjmu zaměstnance, a to v ročním vyjádření. Což jednoznačné odbourává možnost společného zdanění manželů, protože každý z manželů zdaňuje své příjmy stejnou sazbou daně, a proto není možné dosáhnout jakékoliv úspory. Novelizace 2008 ruší společné zdanění manželů, které manželé využívali již od roku 2005.

U zaměstnance se výrazně mění metodika výpočtu čisté mzdy a objevuje se nový pojem „superhrubá mzda“, která v sobě nese částku, kterou odvádí za zaměstnance zaměstnavatel. Vyplývá z toho, že hrubá mzda zaměstnance se zvyšuje o 35 % (podíl který platí za zaměstnance zaměstnavatel), což je vyjádření super hrubé mzdy, ze které je odváděna daňová povinnost 15 %.

Výpočet všeobecného zdravotního pojištění a pojištění

na sociální zabezpečení zaměstnance je stále stejné, tzn. je vypočítáno z hrubé mzdy nikoliv ze superhrubé mzdy.

Změnou prošel § 35 ba,

který je zaměřen problematiku slev na dani. Rapidní růst

znamenaly položky slev na dani, které se týkají poplatníků a slev na manželku. Sleva na

112

poplatníka z původní částky 7 200 Kč vzrostla více než třikrát a dosáhla hodnoty 24 840 Kč za celé zdaňovací období. Absolutně nejvyšší růst znamenala sleva na manželku, která v roce 2007 byla 4 200 Kč a vyšplhala se na 24 840 Kč ročně. Menší růst postihl slevu na dítě, která se zvýšilo o 4 680 Kč. Rozdíl mezi ročními částkami slev na dani a jejich modifikaci je uvedeno v kapitole 4.5 Novelizace daní fyzických osob v tabulce č. 5.

Růst položek slev na dani má jistým způsobem kompenzovat zrušení společného zdanění. Rapidním růstem slev na poplatníka i na manželku, a to ve stejné výši 24 840 Kč. Tento růst však nenahradí částky úspor, které vznikaly mezi poplatníky (zaměstnanci i podnikatelé), jejichž dílčí základy daně se vyšplhaly do vyšší částek. Samozřejmě že nejvýhodnější se tato změna pro skupinou poplatníků, jejichž příjmy manželky dosahují hranice 38 040 Kč ročně a tudíž mohou uplatnit i slevu na manželku. Jestliže je manžel podnikatel a jeho manželka dosáhla za zdaňovací období 2008 ztráty, potom manžel může uplatnit slevu na manželku v nové výši a při porovnání se společným zdaněním, které je uváděno v kapitole Poplatník – podnikatel, je zvýšení slev na poplatníka výhodná pro všechny 4 kombinace podle sazeb daní platných v roce 2007. I v případě vysokých příjmů je zdanění podle předpisů 2008 výhodnější.

4.5.1 Institut společného zdanění manželů Společné zdanění manželů bylo v letech 2005 – 2007. Za tuto dobu ušetřilo fyzických osobám, které ho mohly využít, významné částky na dani z příjmu. Novelou platnou od roku 2008, kdy byla zavedena jednotná daň 15 % ztratilo toto opatření do jisté míry svůj ekonomický smysl. Částečná náhrada je ve výrazném zvýšení roční slevy na druhého z manželů, který nemá vlastní příjmy, ve výši 24 840 Kč, což je téměř šestinásobek původní částky. Uplatnění nezdanitelné částky, které mohl uplatnit při společném zdanění manželů i ten z manželů, který neměl žádné vlastní příjmy, však bez náhrady zaniká.

Chtěla bych zmínit, že výše slev na poplatníka i na manželku je bezpředmětné u poplatníků, kteří zdaňovali v 2007 podle nejnižší sazby daně. Zde dochází k situaci, že poplatníci sice zdaní své příjmy 15 %, avšak vysokou slevu na poplatníka popř. na manželku nevyužije. Proto se daňová povinnost dostane do záporných hodnoty, což značí nulovou daňovou povinnost.

113

V následujícím grafu jsou ukázány daňové povinnosti manželů, kteří zdaňují své příjmy podle tabulky č. 8 avšak podle nové sazby daně. Tyto částky jsou porovnány s částkami daní, které by manželé odvedli v při společném zdanění manželů.Vybrala jsem si manželé z nejnižší a nejvyšší sazby daně. Nejnižší z důvodu růstu sazby daně o 3 % a nejvyšší, protože její pokles je absolutně nejvyšší, tj. pokles o 17 %.

Graf je sestaven ze tří údajů, jejímž základem jsou dílčí základy daně, které jsou platné pro všechny zmíněné a porovnávané poplatníky. První sloupec reprezentuje součet daňových povinností manželů s příjmy, které spadají do 12% sazby daně podle zákon o daních z příjmu platný pro zdaňovací období 2007. Celková daňová povinnost manželů činí 1 128 Kč. Druhý sloupec charakterizuje daň při společném zdanění manželů 2007, která je 0 Kč. Poslední sloupec ukazuje společnou výši daní z příjmů manželů, které jsou vypočítány na základě rovné sazby daně 15 % a zvýšených částek slev na poplatník a děti. Daňová povinnost těchto manželů je nula Kč. Zde se potvrzuje již vyřčená domněnka, že manželé, kteří mají nízké příjmy nevyužijí vysokou slevu na poplatníka. Jejich daňová povinnost je nižší než poskytnuté slevy. Daň z příjmů obou manželů v Kč 469 126

464 280

500 000 400 000 200 955

300 000 200 000 100 000

1 128

0

0

0 12%

32% Sazby daně v %

Daň z příjmu obou manželů 2007 Daň z příjmu manželů při společném zdanění 2007 Daň z příjmů obou manželů 2008

Graf č. 25: Vyjádření daně z příjmů v roce 2007 a 2008 zdroj: vlastní podklady

Další trojice sloupců ukazuje daňové povinnost manželů, kteří zdaňují samostatně v roce a společně podle platné legislativy 2007 a podle novelizace zákona o daních z příjmů 2008. Protože příjmy poplatníků jsou na odlišné úrovni než v předchozím příkladě, je výše daňových povinností také mnohem vyšší. Manželé, kteří zdaňují samostatně své příjmy spadající do 32% sazby daně, vykáží výslednou daňovou povinnost v celkové částce 496 126 Kč. Tito manželé při využití společného zdanění manželů odvedou daň 114

464 280 Kč. Příjmy manželů, které vykázali v roce 2008, budou zdaněny 15% sazbou daně, a činí 200 955 Kč. Když porovnáme tyto tři částky, tak se ukazuje, že snížení sazby daně a zvýšení slev na poplatníka a dítě způsobilo, poloviční snížení daňové povinnosti uvedených manželů.

Z výše uvedené novelizace daní z příjmu 2008 je patné, že společné zdanění není možné využít a nabízí se pouze dvě možnosti, jak optimalizovat daňové povinnosti poplatníků. První je pouhé zdanění podle platné legislativy, které navýšením slevy na poplatníka, manželku i dítě sníží daňovou povinnost oproti předchozímu zdaňovacímu období. Avšak jen u poplatníků, kteří dosahují vysokých úhrnů příjmů nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji. Dále se nabízí převedení části dosažených příjmů a výdajů na spolupracující osobu. Realizace tohoto způsobu zdanění je určena pouze pro poplatníky – podnikatele. Problematika spolupracujících osob je rozebírána v následujících kapitolách.

4.5.2 Institut spolupracující osoby Jelikož je téma diplomové práce převážně orientováno na různé způsoby zdanění příjmů manželů, rozhodla jsem se analyzovat pouze spolupracující osobu – manželku. Podle novelizace daní z příjmu, která je platná od 1.1.2008, se příjmy fyzických osob zdaňují pomocí tzv. rovné sazby daně, která pro rok 2008 činí 15 % ze základu daně fyzické osoby. Daňová reforma se nedotkla institutu spolupracujících osob, takže metodika výpočtu výsledné daňové povinnosti je stejná jako ve zdaňovacím období 2007.

Následující grafy ukazují jednotlivé rozdílnosti při zdanění v roce 2007 a 2008 při využití spolupracující osoby. Jsou analyzovány kombinace manželů. V prvním případě jsou příjmy manželky ze závislé činnosti 38 040 Kč, což neumožňuje manželovi při převodu 50 % ze základu daně v žádném případě využít slevu na manželku, která pro zdaňovací období 2008 je téměř 6-ti násobná (24 840 Kč). Další části se zaměřím na kombinaci manželů, jejichž základ daně je čerpán z tabulky č. 8.

Poplatník P10 Následující graf ukazuje rozdílnosti při zdanění ve zdaňovacích obdobích 2007 a 2008. Rok 2007 s sebou přináší zdanění základů daně ve 4 rozdílných pásmech a rok 2008 je reprezentován pouze jednou sazbou daně ve výši 15 %. Protože základy daně jsou pro oba

115

roky stanoveny na základě uvedených předpokladů, rozdělila jsem je také podle sazeb daně 2007.

V prvním případě je zdanění ve zdaňovacím období 2007 a 2008 shodné. Za důvod považuji fakt, že v obou případech se pohybuje výsledná daňová povinnost v záporných hodnotách, která značí nulovou výslednou daň. Jelikož se výrazně zvýšila sleva na poplatníka v roce 2008 a také došlo k růstu slevy na dítě, je daň z příjmu manželů v číselném vyjádření mnohem nižší než v roce 2007.

Pokud základ daně manžela je v rozmezí 19% sazby daně ve zdaňovacím období 2007, potom v následujícím zdaňovacím období je zdanění 15% sazbou daně a další významnou roli hrají zvýšené položky slev. Uvedené důvody jsou příčinou nulové daňové povinnosti manželů. Manželé zdaní o 4 289 Kč méně než v roce předchozím. Vyjádření daňové povinnosti v Kč 244 112 250 000 200 000 150 000

99 540

100 000 50 000

0

0

4 289

0

11 224 0

0 12%

19%

25%

32%

Sazby daně v % Daňová povinnosti při využití spolupracující osoby 2007 Daňová povinnost při využití spolupacující osoby 2008

Graf č. 26: Vyjádření daňové povinnosti ve zdaňovacím období 2007 a 2008 zdroj: vlastní podklady

Manželovi, jehož základ daně dosahuje 25% pásma daně, se výsledná daňová povinnost sníží o 11 224 Kč. Poslední zkoumaný případ, kde manžel dosahuje základu daně spadající do 32% sazby daně, zdaní při využití spolupráce manželky 244 112 Kč. Pokud tento institut využijí i v roce následujícím, potom odvedou daň z příjmu v hodnotě 99 540 Kč. Při porovnání zmíněných částek je jasné, že 15% sazbou daně manželé zaplatí o více než polovinu nižší daň z příjmu.

Institut spolupracující osoby je výrazně výhodnější ve zdaňovacím období 2008, která je zapříčiněno 15% sazbou daně a vysokými částkami slevy na poplatníka a dítě.

116

Poplatník P1 a P4 Pro porovnání způsobu zdanění ve zdaňovacích obdobích 2007 a 2008 jsem si vybrala dvě diametrálně odlišné základ daně manželů. Důvod výběru je velmi prostý. Manželům spadajícím do 12% sazby daně vzrostla daňová povinnosti o 3% a manželům, jejichž příjmy jsou v rozmezí 32% sazby daně se snížila o více než polovinu sazba daně.

Analýzou dat jsem dospěla k naprosto stejnému výsledku jako v případě společného zdanění manželů. Manželům při 15% sazbě daně z příjmu se sníží výsledná daňová povinnost. V případě, že uplatní institut spolupracující osoby manželé, jejichž příjmy spadají do 12% sazby daně, potom výsledná daňová povinnost bude stejná jako ve zdaňovacím období 2007. Shoda hodnot daně je způsobena zvýšenou slevou na poplatníka a vyživované dítě, které posune částky daně manželů do záporných čísel. Záporná daňová povinnost rovná se nulové dani.

Základy daně manželů, které jsou v rozmezí 32% sazby daně, jsou v roce 2008 zdaňovány 15 % a navíc při jejich spolupráci odvedou daň z příjmu 200 775 Kč. V porovnání s daňovou povinností ve zdaňovacím období 2007 se jejich hodnota daně snížila o 270 463 Kč.

Vyjádření daňových povinností v Kč 470 312 500 000 400 000 200 775

300 000 200 000 100 000

11 163 0

0 12%

32% Sazby daně v %

Daňová povinnost při využití spolupracující osoby 2007 Daňová povinnost při využití spolupracující osoby 2008

Graf č. 27: Vyjádření daňových povinností ve zdaňovacích obdobích 2007 a 2008 zdroj: vlastní podklady

117

Z výše uvedeného grafu je patrné, že manželům, kteří se rozhodnou zdanit své příjmy pomocí převedení části základu daně na manželku, se sníží daňová povinnost v důsledku samotného převodu a také zvýšením slev na dani.

118

5 Diskuse Společné zdanění manželů s sebou nese několik nepříjemností, které jsou spojeny s podáváním přiznání a následné kontroly příslušným správcem daně. Jelikož při využití tohoto institutu musí každý z manželů podat své přiznání, čímž rapidně vzrostl počet podávaných přiznání od roku 2005, kdy společné zdanění manželů vešlo v platnost. Je zřejmé, že tato situace vyvolala nemalé problémy při kontrole prováděné finančním úřadem.

Další nepříjemnost spojená se společným zdaněním manželů je jakákoliv chyba, která bude při kontrole přiznání daně z příjmu správcem daně identifikována. Pokud správce daně zpochybní dosažené příjmy jednoho z manželů a ten neprokáže jejich správnost, znamená to automatikou změnu základu daně a výsledné daňové povinnosti, kterou správce daně stanoví dodatečným platebním výměrem daně. Jestliže nesprávnou výši daňového základu zjistí poplatník, podává on i jeho manželka dodatečné daňové přiznání.

Zákonná lhůta pro podání dodatečného přiznání ze strany poplatníka a dodatečné doměření daňové povinnosti ze strany správce daně je stanovena na tři následující roky. Tato lhůta může způsobit nemalé potíže manželů, kteří již manžely nejsou.

119

6 Závěr Institut společného zdanění a spolupracující osoby jsou dvě různé metodiky, podle nichž manželé vyživující minimálně jedno dítě ve společné domácnosti mohou optimalizovat své základy daně a následně výslednou daňovou povinnost těchto poplatníků. Obě diskutovaná témata se týkají výhradně daní z příjmu fyzických osob.

Společné zdanění manželů je způsob výpočtu daňové povinnosti, která je založena na vytvoření společného základu daně poplatníků, jež je složen z jejich dosažených základů daně za příslušné zdaňovací období. Poplatníci jsou rozděleni do dvou základních skupin podle druhu získaných příjmů. Jedná se o poplatníky – zaměstnance a poplatníky – podnikatele. Další rozdělení je podle částky základu daně, který spadá do jedné ze čtyř daňových sazeb. Poplatníci jsou vzájemně kombinováni a u poplatníka – podnikatele je rozšířena zkoumaná oblast o manželku, která dosáhla horní hranice příjmů za zdaňovací období, což manželovi umožňuje využít slevu na manželku, která pro zkoumané období 2007 činí 4 200 Kč.

Rozdíl mezi částkami nevyužití a využití společného zdanění je popisován pomocí absolutní výhodnosti společného zdanění, přičemž poplatníci v jednotlivých variantách dosahují dolní hranice úspory, která činí 0 Kč a horní hranice 74 666 Kč. Nejnižší naspořené částky dosáhnou manželé P2 a P6. Základy obou manželů spadají do 19% sazby daně. Naopak nejvyšší možnou částku získají manželé P4 a P11. Potom nejvýhodnější je spojení manžela, jehož základ daně patří do nejvyšší sazby daně, a manželky, která dosáhla ztráty během zdaňovacího období, přičemž se na ni nevztahuje minimální základ daně.

Relativní vyjádření výhodnosti společného zdanění manželů je na základě srovnání s průměrnými měsíčními mzdami manželů. Procentuální vyjádření úspory manželů je minimálně nula procent. Maximální relativní výši 28 % z průměrné mzdy manžela P3, jehož základ daně patří do 25% sazby daně, a manželky P8.

Společné zdanění manželů je výhodné zejména pro poplatníky, jejichž snížené základy daně jsou v odlišných daňových pásmech. Za vše mluví kombinace manželů z nejvyšší a nejnižší sazbou daně. Manželům, kteří dosahují své příjmy podle paragrafu 7 zákona o daních z příjmu nebo alespoň jeden získává své příjmy podle zmíněného paragrafu, se

120

rozšiřuje prostor pro využití společného zdanění manželů, které dosahuje nejvyšší možné úspory na dani z příjmu.

Nevýhoda společného zdanění manželů tkví v nutnosti podávat dvě daňová přiznání. Znamená to, že manžel i manželka musejí vyplnit a odevzdat své daňové přiznání, v němž jsou uvedeny v příloze č. 5 iniciály a dosažený základ daně manžela.

Druhý institut, který mohou manželé využít při splnění základních podmínek, je převedení 50 % z rozdílu dosažených příjmů a výdajů podnikatele do maximální výše 540 000 Kč. Oproti společnému zdanění je využití tohoto institutu pro manžele i značně nevýhodné. Některé kombinace poplatníků dosahují vyšších rozdílů při využití a nevyužití spolupracující osoby, což znamená, že manželé zaplatí na daních z příjmu vyšší částku než v případě samostatného zdanění.

Základem nevýhodnosti využití převodu na spolupracující osobu je nízký rozdíl dosažených příjmů a výdajů z podnikání manžela a vzrůstající úhrn příjmů ze závislé činnosti manželky, který způsobí nárůst výsledné daňové povinnosti.

Samozřejmě že manželé mohou získat i nemalé částky při uplatnění spolupracující osoby manželky. Nejvyšší možnou úsporou je 58 306 Kč, kterou získají manželé P2 a P10. Týká se manžela, jehož příjmy snížené o výdaje patří do 19% sazby daně. Manželka dosahuje příjmů 38 040 Kč za zdaňovací období.

Vytvoření společného základu daně při společném zdanění manželů ovlivňuje výslednou daňovou povinnost a základy daně manžela i manželky. Jinak je tomu v případě spolupracující osoby. Manžel převádí část na manželku, které se automaticky zvyšuje základ daně a daňová povinnost. V hrstce případů je daňová povinnost manžela vyšší než manželky, jestliže dosahuje dalších příjmů ze závislé činnosti. Ve zkoumaných případech je vždy výhodnější využít společného zdanění manželů.

Novelizace 2008 zavedla jednu „rovnou“ sazbu daně z příjmu, která je stanovena 15 % ze základu daně poplatníka. Další úprava navazující na jednotnou sazbu daně je zrušení společného zdanění manželů, které přineslo manželům nemalé ekonomické výhody. Institut spolupracující osoby je ponechán v původní podobě. Analýza daňových povinností 121

ve zdaňovacích obdobích 2007 a 2008 ukazuje na nižší daňové břemeno vybraných poplatníků.

122

7 Použitá literatura [1] BUSINESS CENTER. Daň z příjmů fyzických osob. [online]. [cit. 2007-02-02]. Dostupný z

[2] FINANCE. Výpočet daně z příjmů fyzických osob. [ online]. [cit. 2007-02-02]. Dostupný z

[3] FINANČNÍ PARTNER. Daňová reforma. [online]. [cit. 2007-02-02]. Dostupný z

[4] HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY. Přehled základních daňových změn 2008. [online]. [cit. 2007-02-02]. Dostupný z

[5] MACHÁČEK, I. Fyzické osoby a daň z příjmů. Praha. ASPI. 2006. 140 s. ISBN 80-7357-227-3

[6] MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Společné zdanění manželů. [online]. [cit. 2007-0202]. Dostupný z

[7] Verlag Dashofer. Spolupracující osoby. [online]. [cit. 2007-02-02]. Dostupný z

[8] ZÁKON č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů

123

Seznam Grafů Graf č. 1: Kombinace úspor podle jednotlivých sazeb daně z příjmu Graf č. 2: Kombinace úspor podle jednotlivých sazeb daně z příjmu Graf č. 3: Kombinace úspor podle jednotlivých sazeb daně z příjmu Graf č. 4: Kombinace úspor podle jednotlivých sazeb daně z příjmu Graf č. 5: Kombinace úspor podle jednotlivých sazeb daně z příjmu – sleva na manželku Graf č. 6: Vyjádření úspory a měsíční hrubé mzdy manželů (12 % a kombinace) v Kč Graf č. 7: Vyjádření úspory a měsíční hrubé mzdy manželů (19 % a kombinace) v Kč Graf č. 8: Vyjádření úspory a měsíční hrubé mzdy manželů (25 % a kombinace) v Kč Graf č. 9: Vyjádření úspory a měsíční hrubé mzdy manželů (32 % a kombinace) v Kč Graf č. 10: Vyjádření úspory a měsíční hrubé mzdy manželů (sleva na manželku) v Kč Graf č. 11: Kombinace úspor podle jednotlivých sazeb daně z příjmu Graf č. 12: Kombinace jednotlivých sazeb daně z příjmů a vyjádření daňových povinností Graf č. 13: Kombinace sazby 12 % z podnikání a vyjádření daňových povinností Graf č. 14: Kombinace sazby 19 % z podnikání a vyjádření daňových povinností Graf č. 15: Kombinace sazby 25 % z podnikání a vyjádření daňových povinností Graf č. 16: Kombinace sazby 32 % z podnikání a vyjádření daňových povinností Graf č. 17: Vyjádření úspory daní z příjmu při ztrátě podnikatele Graf č. 18: Rozdíl mezi daňovou povinností při nevyužití a využití spolupracující osoby Graf č. 19: Rozdíl mezi daňovou povinností při nevyužití a využití spolupracující osoby – podnikatel 12 % Graf č. 20: Rozdíl mezi daňovou povinností při nevyužití a využití spolupracující osoby- podnikatel 25 % Graf č. 21: Rozdíl mezi daňovou povinností při nevyužití a využití spolupracující osoby – podnikatel 32 % Graf č. 22: Vyjádření daňových úspor při využití společného zdanění a spolupráce osob Graf č. 23: Vyjádření rozdílu daňových povinností při společném zdanění a spolupráci osob Graf č. 24: Vyjádření rozdílu daňových povinností při společném zdanění a spolupráci osob Graf č. 25: Vyjádření daně z příjmů v roce 2007 a 2008 Graf č. 26: Vyjádření daňové povinnosti ve zdaňovacím období 2007 a 2008 Graf č. 27: Vyjádření daňových povinností ve zdaňovacích obdobích 2007 a 2008

124

Seznam Tabulek Tab. č. 1: Sazby daně z příjmů fyzických osob platní pro rok 2007 Tab. č. 2: Jednotlivé typy slev a jejich částky platné v roce 2007 Tab. č. 3: Uplatnění společného zdanění manželů Tab. č. 4: Uplatnění spolupráce osob Tab. č. 5: Roční slevy v roce 2007 a 2008 Tab. č. 6: Algoritmus stanovení základu daně, super hrubá mzda, daňová povinnost Tab. č. 7: Přehled stanovených předpokladů v roční výši v Kč Tab. č. 8: Rozdělení poplatníků podle nesnížených základů daně 2007 v Kč Tab. č. 9: Manžel i manželka zdaňují 12% sazbou daně v Kč Tab. č. 10: Porovnání daňových povinnosti v Kč – 12 % a 12 % Tab. č. 11: Manžel spadající do 12% a manželka do 19 % sazby daně v Kč Tab. č. 12: Porovnání daňových povinnosti v Kč – 12 % a 19 % Tab. č. 13: Manžel spadající do 12% a manželka do 25% sazby daně v Kč Tab. č. 14: Porovnání daňových povinnosti v Kč – 12 % a 25 % Tab. č. 15: Manžel spadající do 12% a manželka do 32% sazby daně v Kč Tab. č. 16: Porovnání daňových povinnosti v Kč – 12 % a 32 % Tab. č. 17: Manžel spadající do 19% a manželka do 12% sazby daně v Kč Tab. č. 18: Porovnání daňových povinnosti v Kč – 19 % a 12 % Tab. č. 19: Manžel spadající do 19% a manželka do 19% sazby daně v Kč Tab. č. 20: Porovnání daňových povinnosti v Kč – 19 % a 19 % Tab. č. 21: Manžel spadající do 19% a manželka do 25% sazby daně v Kč Tab. č. 22: Porovnání daňových povinnosti v Kč – 19 % a 25 % Tab. č. 23: Manžel spadající do 19% a manželka do 32% sazby daně v Kč Tab. č. 24: Porovnání daňových povinnosti v Kč – 19 % a 32 % Tab. č. 25: Manžel spadající do 25% a manželka do 12% sazby daně v Kč Tab. č. 26: Porovnání daňových povinnosti v Kč – 25 % a 12 % Tab. č. 27: Manžel spadající do 25% a manželka do 19% sazby daně v Kč Tab. č. 28: Porovnání daňových povinnosti v Kč – 25 % a 12 % Tab. č. 29: Manžel spadající do 25% a manželka do 25% sazby daně v Kč Tab. č. 30 Porovnání daňových povinnosti v Kč – 25 % a 25 % Tab. č. 31: Manžel spadající do 25% a manželka do 32% sazby daně v Kč Tab. č. 32: Porovnání daňových povinnosti v Kč – 25 % a 32 % Tab. č. 33: Manžel spadající do 32% a manželka do 12% sazby daně v Kč 125

Tab. č. 34: Porovnání daňových povinnosti v Kč – 32 % a 12 % Tab. č. 35: Manžel spadající do 32% a manželka do 19% sazby daně v Kč Tab. č. 36: Porovnání daňových povinnosti v Kč – 32 % a 19 % Tab. č. 37: Manžel spadající do 32% a manželka do 25% sazby daně v Kč Tab. č. 38: Porovnání daňových povinnosti v Kč – 32 % a 25 % Tab. č. 39: Manžel spadající do 32% a manželka do 32% sazby daně v Kč Tab. č. 40: Porovnání daňových povinnosti v Kč – 32 % a 32 % Tab. č.41: Vyjádření úspor při společném zdanění a spolupracující osoby v Kč Podnikatel 12 % Tab. č 42: Vyjádření úspor při společném zdanění a spolupracující osoby v Kč Podnikatel P4

8 Přílohy Příloha č. 1: Daňové přiznání manželů uplatňující společné zdanění

126