Společná zemědělská politika po roce 2013

Společná zemědělská politika po roce 2013

Ing. Jaroslav Humpál

Osnova presentace  Otázky k vyjasnění v 1. pilíři  GAEC a pravidla podmíněnosti  Program rozvoje venkova  POZOR – vše vychází ze současného stavu návrhů,

1

1. Pilíř  Nejasné a k diskuzi  Bude řešeno ve spolupráci s MZe  Bude požádáno stále zastoupení ČR při EU v Bruselu  Mnohé musí být řešen o a stanoveno na národní úrovni

Definice  „zemědělcem“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba či skupina fyzických nebo právnických osob, bez ohledu na právní formu skupiny a jejích členů podle vnitrostátních právních předpisů  „zemědělským podnikem“ se rozumí soubor všech produkčních jednotek využívaných k zemědělské činnosti a spravovaných zemědělcem, které se nacházejí na území stejného členského státu  Problém – zda bude posuzováno právní /majetkové propojení?  Důležité pro propočty cappingu  Prozatím dopadové studie DG agri vycházejí z modelu jedno IČO = jeden podnik

2

Aktivní zemědělec  Přímé platby se neposkytují fyzickým nebo právnickým osobám, nebo skupinám fyzických nebo právnických osob, pokud platí jedna z těchto skutečností:  a) roční částka přímých plateb je nižší než 5 % celkových příjmů, které získaly z nezemědělské činnosti v posledním účetním období; nebo  b) jejich zemědělské plochy jsou převážně plochy přirozeně ponechávané ve stavu vhodném k pastvě nebo k pěstování plodin a na uvedených plochách nevykonávají minimální činnost stanovenou členskými státy

Aktivní zemědělec, jak definovat  podle poměru zemědělské tržby versus nezemědělské,  nebo přímé platby versus nezemědělské tržby,  sídlo firmy nebo bydliště farmáře,  minimální tržní produkce z hektaru,  vlastnictví technologie,  vlastnictví zvířat, jaké minimální zatížení VDJ.

3

Získání platebních nároků  pokud požádají o přiznání platebních nároků v režimu základní platby do 15. května 2014  Zemědělci, kteří v roce 2011 aktivovali alespoň jeden platební nárok v režimu SAPS, obdrží platební nároky v prvním roce použití režimu základní platby,  V případě prodeje nebo pronájmu svého podniku nebo jeho části mohou fyzické nebo právnické osoby, na základě smlouvy podepsané před 15. květnem 2014 převést právo na platební nároky podle odstavce 1 pouze na jednoho zemědělce,

Vnitrostátní reserva  Členské státy použijí vnitrostátní rezervu k přiznání platebních nároků prioritně mladým zemědělcům, kteří zahajují zemědělskou činnost, kteří během pěti let předcházejících zahájení nové zemědělské činnosti neprovozovali zemědělskou činnost svým jménem a na svůj účet ani nevykonávali kontrolu nad právnickou osobou provozující zemědělskou činnost.  V případě právnické osoby nesmějí fyzické osoby, které vykonávají kontrolu nad právnickou osobu, po dobu pěti let před zahájením zemědělské činnosti právnickou osobou provozovat jakoukoliv zemědělskou činnost svým jménem a na svůj účet nebo vykonávat kontrolu nad právnickou osobou provozující zemědělskou činnost.

4

Převod platebních nároků  Platební nároky mohou být převáděny pouze na zemědělce ze stejného členského státu, kromě případu převodu dědictví nebo předpokládaného dědictví.  I v případě dědictví nebo předpokládaného dědictví se však mohou platební nároky využít pouze v členském státě, kde byly stanoveny

Aktivace platebních nároků  Lze aktivovat na zemědělskou plochou zemědělského podniku, která je využívána k zemědělské činnosti, nebo,  pokud je plocha využívána rovněž k nezemědělské činnosti, která je převážně využívána k zemědělské činnosti; nebo  jakákoli plocha, která v roce 2008 opravňovala k platbám v režimu SAPS.

5

Platba svázaná s produkcí  Podpora vázaná na produkci může být poskytnuta na tato odvětví a tyto produkty: obiloviny, olejnatá semena, bílkovinné plodiny, luskoviny pěstované na zrno, len, konopí, brambory určené pro výrobu škrobu, mléko a mléčné výrobky, osiva, skopové a kozí maso, hovězí a telecí maso, sušená krmiva, chmel, cukrovou řepu, čekanku, ovoce a zeleninu a rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích.

Platba spojená s produkcí lze použít  pouze v odvětvích nebo regionech členského státu, kde zvláštní druhy zemědělské činnosti nebo zvláštní zemědělská odvětví čelí určitým obtížím a přitom jsou obzvláště důležité z hospodářských, sociálních a/nebo environmentálních důvodů,  pouze v míře nezbytné pro vytvoření motivace pro zachování současných úrovní produkce v příslušných regionech,  poskytuje se formou roční platby, a to na základě pevně stanovených kvantitativních podmínek, stanovených ploch a výnosů nebo počtu zvířat.

6

Zastropování plateb  Budou se skutečně započítávat všechny mzdy včetně povinných odvodů, vykázané zemědělcem za minulý rok.  Pokud by podnik měl z důvodu zastropování přijít o část platby, pak by bylo vhodné zvýšit mzdy zaměstnancům, neboť by to byl přínos pro motivaci pracovníků.

Horizontální nařízení (financování, řízení a monitoring SZP) řeší:  a) financování výdajů v rámci společné zemědělské politiky, včetně výdajů na rozvoj venkova;  b) zemědělský poradenský systém;  c) řídicí a kontrolní systémy, které mají zavést členské státy;  d) systém podmíněnosti;  e) schvalování účetní závěrky

7

Poradenství se bude týkat  dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy,  zemědělských postupů příznivých pro klima a životní prostředí,  požadavků nebo opatření v souvislosti s přizpůsobením se změně klimatu a jejím zmírňováním, biologickou rozmanitostí, ochranou vod, oznamováním chorob zvířat a rostlin a inovacemi,  udržitelného rozvoje hospodářské činnosti malých zemědělských podniků

Podmíněnost plateb se týká  životního prostředí, změny klimatu a dobrého zemědělského stavu půdy;  veřejného zdraví, zdraví zvířat a rostlin;  dobrých životních podmínek zvířat.  Pravidla GAEC budou stanovena a kontrolována

8

GAEC (8 požadavků)  Zřízení ochranných pásem podél vodních toků  V případech, kdy využití vody k zavlažování podléhá schválení, dodržování schvalovacích postupů  Ochrana podzemních vod proti znečištění  Minimální pokryv půdy  Minimální úroveň obhospodařování půdy odrážející specifické místní podmínky k omezování eroze

GAEC pokračování  Zachování úrovně organických složek půdy, včetně zákazu pálení strniště  Ochrana mokřin a půd bohatých na uhlík, včetně zákazu rozorání  Zachování krajinných prvků

9

Požadavky na hospodaření (13 požadavků)

 Ochrana vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů  Ochrana volně žijících ptáků  Ochrana přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin  Bezpečnost potravin  Zákaz některých látek s hormonálním nebo tyreostatickým účinkem a betasympatomimetik v chovech zvířat

Požadavky na hospodaření  identifikace a evidence prasat  identifikace a evidence skotu, označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa  Identifikace a evidence ovcí a koz  tlumení a eradikace některých přenosných spongiformních encefalopatií  uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh  minimální požadavky pro ochranu telat  minimální požadavky pro ochranu prasat  ochrana zvířat chovaných pro hospodářské účely

10

Rozvoj venkova (2. pilíř)      

Plné začlenění aspektů životního prostředí Reakce na změny klimatu Inovace Podpora místních trhů a přímého prodeje Podpora začínajících a mladých zemědělců Nástroje pro řízení rizik

Navrženy změny celkem 7 nařízení Přímé platby Společné organizace trhu Venkovský rozvoj (EAFRD) Horizontální nařízení (financování, řízení a monitoring SZP)  Podmínky dotací a náhrad pro některé komodity v rámci STO  Změna nařízení č. 73/2009 přechodná opatření v roce 2013  Změny STO u vína    

11

II. pilíř SZP - rozvoj venkova Strategie Evropa 2020 Společný strategický rámec (SSR) zahrnuje EZFRV, EFRR, ESF, KF a EMRF a odráží EU2020 prostřednictvím společných tematických cílů, které mají být řešeny klíčovými akcemi jednotlivých fondů

Partnerská smlouva národní dokument vymezující zacílení finančních prostředků k naplnění tematických cílů definovaných ve „společném“ nařízení

Rozvoj venkova

Ostatní SSR fondy

EZFRV

EFRR, ESF, KF a EMRF 23

Nové prvky oproti 2007 - 2013  „společné nařízení“ – nařízení, stanovující společné podmínky pro všechny EU fondy v SSR  nařízení pro rozvoj venkova doplňuje toto „společné nařízení“ specifickými podmínkami pro rozvoj venkova  „kondicionality“ - vyplacení peněžních prostředků bude podmíněno zavedením vyhovujícího strategického, regulačního a institucionálního rámce, který bude garantovat efektivní využití finančních zdrojů EU  „výkonnostní rezerva“ – vyhrazení 5 % z rozpočtu EZFRV, výplata podmíněna dosažením stanovených cílů („milníků“) v polovině programového období

24

12

Financování rozvoje venkova  dle návrhu víceletého finančního rámce je rozpočet na období 2014 - 2020 pro rozvoj venkova  101,157 mld. EUR (v běžných cenách)

 národní alokace nejsou dosud stanoveny, rozdělení celkového rozpočtu by mělo být podle:  objektivních kritérií  výše rozpočtu pro stávající období

 spolufinancování EU zdrojů z rozpočtu ČR:  méně rozvinuté oblasti EU :ČR 85% : 15%  vybraná opatření (vzdělávání, seskupení producentů,  spolupráce, mladí zemědělci) 90% : 10%  inovativní projekty 100% : 0%

25

Rozvoj venkova  osy nahrazeny prioritami  každé opatření z nabídky nařízení k rozvoji venkova může přispívat k cílům několika priorit  inovace, životní prostředí a změny klimatu jsou průřezová témata pro všechny priority  zmírnění klimatických změn a obhospodařování půdy (Agro-environmentální-klimatické opatření, Ekologické zemědělství, platby ve znevýhodněných oblastech) – min. 25 %  LEADER minimálně 5 % rozpočtu z EZFRV 26

13

Rozvoj venkova - cíle  Zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství  Udržitelné řízení přírodních zdrojů  Vyvážený rozvoj venkovských oblastí

Priority EU  Podpora přenosu informací v zemědělství a lesnictví se zaměřením na:  Podpora lidského kapitálu – celoživotní vzdělávání  Podpora inovací a znalostí  Podpora vztahů mezi zemědělstvím a lesnictvím a výzkumem a vývojem

14

Zvýšení konkurenceschopnosti všech typů zemědělství  Restrukturalizace farem k řešení strukturálních problémů, zejména u farem s nízkým podílem tržní produkce, orientace farem na trh, podpora potřebné restrukturalizace  Podpora generační výměny v zemědělství

Potravinový řetězec a řízení rizik  lepší začlenění prvovýrobců do potravinového řetězce prostřednictvím programů jakosti, podpory na místních trzích a v krátkých dodavatelských řetězcích, seskupení producentů a mezioborových organizací;  podporu řízení rizik v zemědělských podnicích;

15

Obnova, zachování a zlepšení ekosystémů závislých na zemědělství a lesnictví

 obnovu a zachování biologické rozmanitosti, včetně oblastí sítě Natura 2000 a zemědělských činností vysoké přírodní hodnoty, a současného stavu evropské krajiny;  zlepšení vodního hospodářství;  lepší hospodaření s půdou

Podpora účinného využívání zdrojů a podpora přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku  efektivnější používání vody v zemědělství;  efektivnější využívání energie v zemědělství a při zpracování potravin;  usnadnění dodávek a využívání energie z obnovitelných zdrojů, vedlejších produktů, odpadu, reziduí a jiných nepotravinářských surovin pro účely biologického hospodářství;  snižování emisí oxidu dusného a methanu ze zemědělství;  podporu pohlcování uhlíku v zemědělství a lesnictví

16

Podpora sociálního začleňování, snižování chudoby a podpora hospodářského rozvoje ve venkovských oblastech

 usnadnění diverzifikace, vytváření nových malých podniků a pracovních míst;  posílení místního rozvoje ve venkovských oblastech  rozšíření dostupnosti, využívání a kvality informačních a komunikačních technologií (IKT) ve venkovských oblastech

Další směry směrování programu  Podpora trhu s potravinami, integrace prvovýrobců, krizové řízení  Zlepšení biodiversity, zlepšení úrovně řízení vodního hospodářství a péče o půdu  Zlepšené využívání přírodních zdrojů  Udržení a vytváření pracovních příležitostí

17

Tematické subprogramy    

Mladí farmáři Malé farmy Horské oblasti Vazby provovýrobce - odběratel

Opatření     

Přenos informací Poradenství Systémy kvality Investice do fyzického majetku Obnova zemědělského produkčního potenciálu poškozeného přírodními pohromami a zavedení potřebných preventivních opatření

18

Opatření  Vývoj farem (mladí farmáři, nezemědělské aktivity, podpora rozvoje malých farem  Investice do nezemědělské činnosti  Základní služby a obnova vesnic  Investice do lesů a zvýšení jejich kvality  Zalesňování, zakládání agro-lesnických systémů

Opatření  Ochrana lesů před požáry a přírodními pohromami  Investice k posílení kvality a odolnosti lesů  Investice do lesnické technologie  Zakládání producentských organizací  Agri-envi opatření  Organické zemědělství

19

Opatření  Natura 2000 a vodní rámcová směrnice  Platby pro oblasti s přírodním a specifickým znevýhodněním  Animal welfare  Lesnicko environmentální služby a péče o les  Spolupráce

Opatření  Řízení rizik  Pojištění plodin a zvířat  Vzájemné fondy pro choroby rostlin a zvířat a havárie z hlediska životního prostředí  Nástroj k stabilizaci příjmů  Leader  Cena za inovaci a místní kooperaci  Sítě pro rozvoj venkova

20

Přepokládané maximální sazby      

Poradenství 1500 € na podnik Schémata kvality 3000 € na podnik Investice: 50 % v méně rozvinutých oblastech 40 % v ostatních oblastech Zvýšení o 20 % pro mladé začínající zemědělce, společné investice a integrované projekty, oblasti s přírodním znevýhodněním, operace v rámci sítí

Předpokládané sazby  Obnova produkce zničené přírodními nepříznivými podmínkami a zavádění preventivních opatření – 80 % uznatelných nákladů  Rozvoj farem 70 000 € pro mladé začínající, 70 000 € na podnik, 15 000 € pro malého zemědělce  Ustanovení agro – lesnického systému – 80 %

21

Předpokládané sazby  Investice do lesnických technologií, zpracování a marketingu 50 % v méně vyvinutých oblastech, ostatní 40 %  Založení producentských organizací  Pro obchodovanou produkci do 1 mil. €, 10 %, 10 %, 8 %, 6 %, 4 % pro každý rok se postupně snižuje

Předpokládané sazby  Založení producentských organizací  Pro obchodovanou produkci nad 1 mil. €, 5 %, 5 %, 4 %, 3 %, 2 % pro každý rok se postupně snižuje jako procento z obchodované produkce  Maximálně za rok 100 000 €

22

Agro-envi maximální sazba 600 €/ha pro jednoleté kultury 900 €/ha pro speciální trvalé kultury 450 €/ha pro ostatní využití půdy 200 €/VDJ a rok pro místní plemena, ohrožená vyhynutím  Organické zemědělství stejné sazby jako u agri – envi opatření    

Natura 2000 a Vodní rámcová směrnice, maximální sazby 500 €/ha v počátečním období max. 5 let 200 €/ha dále 50 €/ha pro Vodní rámcovou směrnici Oblasti s nepříznivými podmínkami 250 €/ha, 300 €/ha v horské oblasti  500 €/VDJ na animal welfare    

23

Další sazby  Lesy – ochrana lesa 200 €/ha  Podpora pojištění – 65 % placeného pojištění  Fond pro choroby rostlin a zvířat a mimořádné přírodní pohromy - 65 % uznatelných nákladů  Nástroj pro stabilizaci příjmů – 65 % uznatelných nákladů  Všechny sazby dle poslední verse návrhů

Závěr  Jde o obsah poslední verse návrhů EK ze dne 12.10.2011  Návrhy Komise podrobeny tvrdé kritice ze strany všech členských zemí, započalo vyjednávání  Rozvoj venkova – musí se stanovit národní priority a zpracovat příslušný národní plán, je zde prostor pro řešení národních specifik a problémů, není znám objem přidělených peněz, předpoklad je stejná suma jako v minulém plánovacím období

24

Děkuji za pozornost  Ve spolupráci s MZe je průběžně prováděna analýza dopadů a aktualizace propočtů  Problémy jsou jak na úrovni EU – podle Lisabonu se musí Parlament a Rada dohodnout  V rámci ČR bude velký lobistický tlak na MZe ohledně nastavení jak některých přímých plateb jak v 1. pilíři, tak i v PRV

Spojení  Telefon 222 000 265  Mail: [email protected]

25

Hnojiva a jejich používání Ing. Robert Mareš Sekce úřední kontroly, Odbor zemědělské inspekce, Oddělení zemědělské inspekce Praha Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Hroznová 2, 656 06 BRNO

Co je hnojivo 

Účelem je seznámení s hnojivy a jejich používání na zemědělské půdě



Kontrolou je pověřen Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský- ÚKZÚZ

Předpisy související s hnojivy a jejich používáním 

Zákon č. 156/1998 Sb. , o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2003/2003 o hnojivech Nařízení komise (ES) č. 2076/2004 poprvé upravující přílohu I nařízení 2003/2003 Evropského parlamentu a Rady o hnojivech (EDDHSA a trojitý superfosfát) Nařízení komise (ES) č. 181/2006, kterým se provádí nařízení (ES) č. 1774/2002, pokud jde o organická hnojiva a půdní přídavky s výjimkou hnoje, a o změně uvedeného nařízení. Vyhláška MZe č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva, ve znění pozdějších předpisů,doplněna o vyhlášku č. 209/2005 Sb.] Vyhláška MZe č. 273/1998 Sb., o odběrech a chemických rozborech vzorků hnojiv, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška MZe č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška MZe č. 275/1998 Sb., o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě (prováděcí vyhláška k zákonu č. 185/2001 Sb. o odpadech). Nařízení vlády č.103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech.

Zákon č. 156/1998 Sb. 

   

Ze dne 12. června 1998 o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), který nabyl účinnosti 1.září 1998- s posledními změnami v roce 2009 Změna: 9/2009 Sb. Změna: 227/2009 Sb. Změna: 281/2009 Sb. Změna: 490/2009 Sb.

Co řeší zákon o hnojivech  



 



§1 Předmět úpravy

(1) Tento zákon stanoví v souladu s právem Evropských společenství podmínky uvádění do oběhu, skladování a používání hnojiv, statkových hnojiv, pomocných půdních látek, pomocných rostlinných přípravků a substrátů, podmínky agrochemického zkoušení zemědělských půd, podmínky zjišťování půdních vlastností lesních pozemků a některé podmínky používání upravených kalů a dále podmínky uvádění do oběhu, skladování a používání sedimentů, jakož i působnost orgánů odborného dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem včetně oprávnění ukládat sankce. (2) Tento zákon se nevztahuje na a) hnojiva, pomocné půdní látky, pomocné rostlinné přípravky a substráty, které jsou určeny výhradně pro vývoz a jsou takto zřetelně označeny, b) hnojiva, pomocné půdní látky, pomocné rostlinné přípravky a substráty poskytované v množství nezbytném pro účely výzkumu, vývoje a pokusnictví.

Vymezení pojmů 





 

  

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) hnojivem látka způsobilá poskytnout účinné množství živin pro výživu kulturních rostlin a lesních dřevin, pro udržení nebo zlepšení půdní úrodnosti a pro příznivé ovlivnění výnosu či kvality produkce, b) minerálním hnojivem hnojivo, v němž jsou deklarované živiny obsaženy ve formě minerálních látek získaných extrakcí nebo jiným fyzikálním nebo chemickým postupem; za minerální hnojivo se považuje také dusíkaté vápno, močovina a její kondenzační a asociační produkty a hnojivo obsahující stopové živiny ve formě chelátů nebo komplexů, c) organickým hnojivem hnojivo, v němž jsou deklarované živiny obsaženy v organické formě, d) organominerálním hnojivem hnojivo, v němž jsou deklarované živiny obsaženy v minerální a organické formě, e) kapalným hnojivem hnojivo v suspenzi nebo v roztoku, f) tekutým hnojivem statkové hnojivo s obsahem sušiny nejvýše 13%, g) sedimentem usazeniny na dně rybníků, vodních nádrží a vodních toků vznikající převážně usazováním erodovaných půdních částic,

h) statkovým hnojivem hnojivo, vznikající jako vedlejší produkt při chovu hospodářských zvířat nebo produkt při pěstování kulturních rostlin, není-li dále upravováno; za úpravu se nepovažují přirozené procesy přeměn při skladování, mechanická separace kejdy a přidávání látek snižujících ztráty živin nebo zlepšujících účinnost živin, i) pomocnou půdní látkou látka bez účinného množství živin, která půdu biologicky, chemicky nebo fyzikálně ovlivňuje, zlepšuje její stav nebo zvyšuje účinnost hnojiv, j) pomocným rostlinným přípravkem látka bez účinného množství živin, která jinak příznivě ovlivňuje vývoj kulturních rostlin nebo kvalitu rostlinných produktů, k) substrátem látka sloužící k zakořeňování a pěstování rostlin; substrátem je zejména rašelina, zemina nebo jejich směsi, l) uváděním do oběhu nabízení hnojiv, pomocných půdních látek, pomocných rostlinných přípravků a substrátů k prodeji nebo jinému způsobu převodu, jejich prodej nebo jiný způsob převodu a skladování za účelem prodeje nebo jiného způsobu převodu, m) půdní úrodností schopnost půdy umožňovat rostlinám růst, vývoj a dosažení žádoucího výnosu, kvality a nezávadnosti produkce, n) rizikovým prvkem nebo rizikovou látkou prvek nebo látka, jež mohou nepříznivě ovlivnit vlastnosti půdy nebo kvalitu produkce nebo potravní řetězec, o) typem hnojiva hnojivo se stanoveným obsahem živin a se shodnou formou a rozpustností živin, p) dodavatelem podnikatel, který spotřebiteli prodává hnojivo, pomocnou půdní látku, pomocný rostlinný přípravek nebo substrát, jakož i každý další podnikatel, který přímo nebo prostřednictvím jiných podnikatelů dodal prodávajícímu hnojivo, pomocnou půdní látku, pomocný rostlinný přípravek nebo substrát.

Skladování (1) Zemědělský podnikatel, výrobce, dovozce nebo dodavatel, který skladuje hnojiva, popřípadě pomocné látky, je povinen hnojiva nebo pomocné látky a) uskladnit odděleně, b) označit čitelným způsobem, c) zajistit, aby nedošlo k jejich smísení s jinými látkami, d) evidovat, zejména vést dokladovou evidenci o příjmu, výdeji a skladovaném množství hnojiv nebo pomocných látek. (2) Osoby podle odstavce 1 jsou povinny činit opatření k zabránění úniku tekutých hnojiv a zabezpečit zjišťování jejich úniku způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem. Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na statková hnojiva. (3) Zemědělští podnikatelé hospodařící na zemědělské půdě jsou při skladování hnojiv ve zranitelných oblastech povinni dodržovat ustanovení zvláštního právního předpisu. (4) Hnojiva musí být skladována tak, aby nemohlo dojít ke znečištění vod. Do hnojiv nesmějí být vnášeny rizikové prvky nebo rizikové látky, které by mohly narušit vývoj kulturních rostlin nebo ohrozit potravní řetězec. (5) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob skladování hnojiv a pomocných látek, kapacitu skladovacích prostor. (274/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů)

Používání hnojiv, pomocných látek, upravených kalů a sedimentů 

(1) Zemědělští podnikatelé jsou povinni používat hnojiva, pomocné látky, upravené kaly a sedimenty způsobem stanoveným tímto zákonem, zákonem o odpadech a zákonem o ochraně zemědělského půdního fondu. Hnojivy, pomocnými látkami a upravenými kaly nesmějí být při jejich používání vnášeny do půdy rizikové prvky nebo rizikové látky v množství, které pro hnojiva a pomocné látky stanoví ministerstvo vyhláškou a pro upravené kaly stanoví zvláštní právní předpis. Sedimenty nesmějí být používány, pokud obsah rizikových prvků a rizikových látek v sedimentu a v půdě, na kterou mají být použity, a další vlastnosti sedimentu překročí limity stanovené prováděcím právním předpisem.



 







(2) Hnojiva a pomocné látky nesmějí být používány na zemědělské půdě a lesních pozemcích, pokud a) jejich vlastnosti neumožňují rovnoměrné pokrytí pozemku, b) způsob jejich použití nevede k rovnoměrnému pokrytí pozemku; to neplatí v případě diferencovaného hnojení na základě údajů o vlastnostech půdy nebo stavu porostu a v případě hnojení ve zranitelných oblastech, c) jejich použití může vést k poškození fyzikálních, chemických nebo biologických vlastností zemědělské půdy, lesního pozemku nebo pozemků sousedících s tímto pozemkem, popřípadě i jeho širšího okolí, d) půda, na kterou mají být použity, je 1. zaplavená, 2. přesycená vodou, 3. pokrytá vrstvou sněhu vyšší než 5 cm, nebo 4. promrzlá tak, že povrch půdy do hloubky 5 cm přes den nerozmrzá; toto ustanovení se nevztahuje na hnojení vedlejšími či hlavními produkty vzniklými při pěstování rostlin a na ponechání výkalů a moči hospodářských zvířat na zemědělské půdě.

(3) Ustanovení odstavce 2 platí pro používání upravených kalů a sedimentů na

zemědělské půdě obdobně. Zemědělský podnikatel nesmí používat upravené kaly, pokud mu nebyl předán program použití kalů. Tento program musí být uchováván pro potřeby odborného dozoru po dobu 7 let od použití upravených kalů. (4) Organická hnojiva vzniklá anaerobní fermentací při výrobě bioplynu smějí být používána na zemědělské půdě a lesních pozemcích pouze pokud jsou registrována podle tohoto zákona; to neplatí, jsou-li vyrobena výhradně ze statkových hnojiv nebo objemných krmiv.

(5) Zemědělští podnikatelé hospodařící na zemědělské půdě ve zranitelných oblastech jsou povinni používat hnojiva a pomocné látky v souladu se zvláštním právním předpisem.

(6) Zemědělští podnikatelé jsou povinni řádně vést evidenci o hnojivech a pomocných látkách použitých na zemědělské půdě a lesních pozemcích; tato povinnost se nevztahuje na evidenci vedlejších produktů při pěstování kulturních rostlin, s výjimkou slámy.

Zemědělští podnikatelé jsou povinni řádně vést evidenci též o upravených kalech a sedimentech použitých na zemědělské půdě. Zemědělští podnikatelé, kteří používají upravené kaly na zemědělské půdě, jsou povinni zaslat ústavu nejpozději 14 dnů před

jejich použitím hlášení podle prováděcího právního předpisu.

(7) Evidence podle odstavce 6 se vede o množství, druhu a době použití hnojiv, pomocných látek, upravených kalů a sedimentů podle jednotlivých pozemků, plodin a let a uchovává se nejméně 7 let. Na požádání ústavu jsou zemědělští podnikatelé povinni evidenci předložit a umožnit ověření v ní uvedených údajů. (8) Záznam o použití hnojiva, pomocné látky, upraveného kalu nebo sedimentu musí být v evidenci proveden do 1 měsíce od ukončení jeho použití. (9) Ministerstvo stanoví vyhláškou a) způsob používání hnojiv a pomocných látek na zemědělské půdě a lesních pozemcích, b) způsob vedení evidence o použití hnojiv, pomocných látek, upravených kalů, c) způsob hlášení o používání upravených kalů.

(10) Ministerstvo a Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou podmínky a způsob používání sedimentů na zemědělské půdě, způsob vedení evidence o použití sedimentů, limitní hodnoty rizikových prvků a rizikových látek v sedimentu a v půdě, na kterou má být použit, požadavky na další fyzikálně-chemické a biologické vlastnosti sedimentu a postupy rozboru sedimentů a půdy, včetně metod odběru vzorků.

Odborný dozor 

   

(1) Odborný dozor při přezkoušení hnojiv, při uvádění hnojiv do oběhu, při jejich skladování a používání, jakož i při používání upravených kalů vykonává ústav. Výkon odborného dozoru se řídí zvláštním předpisem, pokud tento zákon nestanoví jinak. (2) Ústav dozírá zda a) výrobci, dovozci a dodavatelé, kteří hnojiva skladují nebo uvádějí do oběhu, b) zemědělští podnikatelé, kteří hnojiva vyrábějí, skladují nebo používají, c) zemědělští podnikatelé, kteří používají upravené kaly nebo sedimenty, dodržují podmínky stanovené tímto zákonem a prováděcími právními předpisy a v případě sedimentů rovněž, zda jednají se souhlasem orgánu ochrany zemědělského půdního fondu podle § 3 odst. 6 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.

(3) Zaměstnanci pracující v ústavu, kteří jsou pověřeni výkonem odborného dozoru, jsou oprávněni vstupovat po ohlášení do podniků, jejich organizačních složek a provozoven, zařízení, prostor a na pozemky, kde se hnojiva produkují, skladují, uvádějí do oběhu nebo používají, a na pozemky, kde se používají upravené kaly nebo sedimenty. Do objektů důležitých pro obranu státu mohou vstupovat za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem. Jsou oprávněni vyžadovat od osob uvedených v odstavci 2 potřebné doklady, informace a nezbytnou součinnost k nerušenému a rychlému výkonu dozoru, jakož i k odběru kontrolních vzorků. (4) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí pro pomocné látky obdobně. (5) Ústav rovněž dozírá, zda zemědělští podnikatelé hospodařící na zemědělské půdě ve zranitelných oblastech dodržují podmínky stanovené zvláštním právním předpisem; ustanovení odstavce 1 věty druhé a odstavce 3 platí obdobně. (6) Ústav rovněž dozírá, zda osoby uvedené v odstavci 2 dodržují povinnosti stanovené přímo použitelnými předpisy Evropských společenství v oblasti hnojiv

Agrochemické zkoušení zemědělských půd 





(1) Za účelem zajištění bezpečnosti vstupů a podmínek produkce potravin a krmiv podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství o úředních kontrolách ústav provádí a) agrochemické zkoušení zemědělských půd, kterým se rozumí pravidelné zjišťování vybraných parametrů půdní úrodnosti v důsledku používání hnojiv, pomocných látek, upravených kalů a sedimentů, b) monitoring zemědělských půd, kterým se rozumí pravidelné zjišťování vybraných chemických, fyzikálních, případně mikrobiálních parametrů půdy, zejména obsahu rizikových prvků a rizikových látek na stálých, definovaných a reprezentativních plochách stabilním souborem měřících postupů.

(2) V rámci činností uvedených v odstavci 1 ústav zajistí a) provedení agrochemického zkoušení zemědělských půd v šestiletých intervalech, b) odběr vzorků půd, jejich chemické, případně mikrobiologické nebo fyzikální rozbory a vyhodnocení výsledků těchto rozborů, c) provedení rozborů na obsah rizikových prvků a rizikových látek, mikrobiologických nebo fyzikálních rozborů a vyhodnocení těchto rozborů v případech, kdy z monitoringu zemědělských půd nebo z agrochemického zkoušení zemědělských půd vyplyne hrozící nebezpečí poškození půdní úrodnosti nebo nebezpečí vstupu rizikových prvků a rizikových látek do potravního řetězce. (6) Vlastník zemědělské půdy i zemědělský podnikatel je povinen strpět úkony související s prováděním agrochemického zkoušení zemědělských půd a monitoringu zemědělských půd. (7) Vyhodnocení agrochemického zkoušení zemědělských půd a monitoringu zemědělských půd provádí ústav a jeho výsledky předává ministerstvu a Ministerstvu životního prostředí. Na žádost vlastníka zemědělské půdy nebo zemědělského podnikatele hospodařícího na zemědělské půdě předává ústav výsledky týkající se jím obhospodařované půdy též tomuto vlastníku zemědělské půdy nebo zemědělskému podnikateli; předání výsledků podléhá správnímu poplatku podle zvláštního předpisu.

Vyhláška č.274/1998 Sb.,o skladování a způsobu používání hnojiv 

§ 1 - skladování tuhých hnojiv



§ 2 - Skladování jednosložkových hnojiv typu dusičnanu amonného



§ 3 - Skladování kapalných hnojiv



§ 3a –Skladování organických a organominerálních hnojiv



§4 - Skladování statkových hnojiv

§ 7 - vedení evidence o použití hnojiv 



 



(1) V evidenci se zaznamenávají údaje stanovené v příloze č. 1. Lze zaznamenávat jakkoli - ručně do sešitu, papírové tabulky V portálu Farmáře(je archivováno na MZe ČR) Ve vytvořených programech komerčních, tak vlastních. ARCHIVACE – 7 let

Nařízení vlády č. 103/2003 Sb. 



O stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech Vzniklo na základě implementace právních předpisů EU - směrnice Rady 91/676/EHS, o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů(tzv. nitrátová směrnice)

Hlavní body nitrátové směrnice 





Zranitelné oblasti jsou vymezeny katastrálními územími České republiky- seznam je v příloze Hospodařící podnikatelé v zemědělství nesmí v průměru překročit dávku 170 kg dusíku z organických hnojiv na hektar zemědělské půdy a limity hnojení dusíkem jednotlivých plodin Uložení hnoje přímo na zemědělské půdě je přípustné pouze v případě, že nedojde ke znečištění ani ohrožení jakosti povrchových ani podzemních vod, a to nejdéle po dobu 12 měsíců.

Děkuji za pozornost

Cross compliance a národní kontroly v ÚKZÚZ

Ing. Robert Mareš ÚKZÚZ Sekce úřední kontroly Odbor zemědělské inspekce Oddělení zemědělské inspekce Praha

Kontroly cross compliance v ÚKZÚZ

• Kalová směrnice - 86/278/EHS Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, Vyhl. č. 382/2001 Sb., Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech

• Nitrátová směrnice - 91/676/EHS Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech

• Agroenvironmentální opatření (AEO) Nařízení vlády č. 79/2007 Sb., Nařízení vlády č. 75/2007 Sb.

• Podzemní vody Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách

Faktory pro výběr subjektů ke kontrole nitrátové směrnice • • • • • • • • •

Subjekty hospodařící ve zranitelných oblastech Vzdálenost půdních bloků od vodních toků Svažitost půdních bloků Znečištění vod dusičnany Existence chovu hospodářských zvířat Hustota živočišné výroby Ochranná pásma vodních zdrojů Ekologické / konvenční zemědělství Výsledky předchozích kontrol

Faktory pro výběr subjektů ke kontrole kalové směrnice • • • • • •

Vzdálenost od ČOV Hodnoty pH Zatížení půd těžkými kovy Chráněné území Hospodaření v intenzivně plodících ovocných výsadbách Výsledky předchozích kontrol

Subjekty vybírány na základě rizikové analýzy a náhodného výběru

Používání upravených kalů na zemědělské půdě Kontrolovaný požadavek č. 1: Bylo používání kalů podloženo zpracovaným Programem použití upravených kalů na zemědělské půdě?

Způsob kontroly: • Předložení programu o použití upravených kalů a jeho hodnověrnost • Předložení evidence o hnojivech (kalech) použitých na ZP • Fyzická kontrola na místě

Používání upravených kalů na zemědělské půdě Kontrolovaný požadavek č. 2: Byl dodržen zákaz použití kalu?

Způsob kontroly: • Fyzická kontrola na místě • Předložení evidence o kalech použitých na ZP

Používání upravených kalů na zemědělské půdě Kontrolovaný požadavek č. 3: Byla dodržena dávka sušiny kalu na 1 ha? Způsob kontroly: • Porovnání záznamů v evidenci o hnojivech (kalech) použitých na ZP se skutečně přijatým množstvím kalů • Posouzení použité dávky sušiny kalů na 1 ha zemědělské půdy • Fyzická kontrola na místě

Používání upravených kalů na zemědělské půdě Kontrolovaný požadavek č. 4: Byly na zemědělské půdě použity upravené kaly splňující mezní hodnoty obsahu rizikových látek a rizikových prvků a jejich použití nemohlo vést ke vzniku škody na zemědělské půdě nebo okolních pozemcích? Způsob kontroly: • Porovnání mezních hodnot koncentrací rizikových látek a prvků stanovených vyhláškou s laboratorně zjištěnými hodnotami (evidenční list pro použití kalů)

Používání upravených kalů na zemědělské půdě Kontrolovaný požadavek č. 5: Je soustavně a řádně vedena evidence o upravených kalech použitých na zemědělské půdě?

Způsob kontroly: Ověření záznamů o použití kalů v předložené evidenci o hnojivech (kalech) použitých na ZP

Ochrana vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů Kontrolovaný požadavek č. 1: Byl dodržen zákaz použití dusíkatých hnojivých látek v období zákazu hnojení?

Způsob kontroly: • Fyzická kontrola na místě • Posouzení záznamů v evidenci o hnojivech použitých na ZP

Ochrana vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů Kontrolovaný požadavek č. 2: Byly při hnojení jednotlivých plodin dodrženy limity stanovené v příloze č. 3 k nařízení vlády č. 103/2003 Sb.? Způsob kontroly: • Výpočet přívodu N k jednotlivým plodinám dle záznamů v evidenci o hnojivech použitých na ZP a porovnání se stanovenými limity v Nařízení vlády

Ochrana vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů Kontrolovaný požadavek č. 3: Byl dodržen maximální limit 170 kg N/ha/rok v použitých organických, organominerálních a statkových hnojivech v průměru zemědělského podniku? • • •

Způsob kontroly: Výpočet množství N v produkovaných statkových hnojivech (podle stavu a druhu chovaných zvířat) – pozor je počítáno s příjmem a výdejem Zjištění množství N v použitých organických hnojivech a kalech (evidence o hnojivech, dodací listy atd.) Výpočet průměrného množství N použitého na 1 ha obhospodařované výměry za kalendářní rok (pozor provádí se odečet výměry ploch nevhodných k aplikaci)

Ochrana vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů Kontrolovaný požadavek č. 4: Odpovídají jímky a nádrže kapacitně minimálně čtyřměsíční produkci kejdy a tříměsíční produkci močůvky a hnojůvky (při doložitelném uvedení do oběhu nebo jiném využití 2-měsíční produkci) a jsou dostatečná pro uskladnění v období zákazu hnojení?

• •

Způsob kontroly: Výpočet skutečné produkce statkových hnojiv (dle počtu a druhu chovaných zvířat + technologie ustájení) – zahrnuje se příjem a výdej statkových hnojiv Porovnání skutečných kapacit skladovacích prostor s vypočtenou produkcí

Ochrana vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů Kontrolovaný požadavek č. 5: Byl dodržen zákaz pěstování širokořádkových plodin (kukuřice, slunečnice, sója, bob, brambory apod.) na pozemcích se sklonem nad 7 stupňů, které sousedí s útvary povrchových vod nebo se od nich nacházejí ve vzdálenosti menší než 25 m? Způsob kontroly: • Výběr produkčních bloků z LPIS a posouzení záznamů o pěstované plodině v předložené evidenci o hnojivech použitých na ZP • Fyzická kontrola na místě

Ochrana vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů Kontrolovaný požadavek č. 6: Jsou v blízkosti povrchových vod udržovány ochranné nehnojené pásy v šířce 3 m od břehové čáry? Způsob kontroly: • Výběr produkčních bloků z LPIS a posouzení záznamů v předložené evidenci o hnojivech použitých na ZP (pozor pokud toto lze v evidenci posoudit) • Fyzická kontrola na místě

Ochrana vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů Kontrolovaný požadavek č. 7: Byl dodržen zákaz hnojení na půdu, která je zaplavená, přesycená vodou, pokrytá vrstvou sněhu, vyšší než 5 cm nebo promrzlá tak, že povrch půdy do hloubky 5 cm přes den nerozmrzá? Způsob kontroly: • Fyzická kontrola na místě s využitím dat hydrometeorologických stanic

Minimální požadavky v rámci agroenvironmentálních opatření (AEO) Kontrolovaný požadavek č. 1: Byl dodržen zákaz použití dusíkatých hnojivých látek v období zákazu hnojení? Kontrolovaný požadavek č. 2: Byl dodržen zákaz pěstování širokořádkových plodin (kukuřice, slunečnice, sója, bob, brambory apod.) na pozemcích se sklonem nad 7 stupňů, které sousedí s útvary povrchových vod nebo se od nich nacházejí ve vzdálenosti menší než 25 m? Vysvětleno v rámci kontroly hospodaření ve zranitelných oblastech

Minimální požadavky v rámci agroenvironmentálních opatření (AEO) Kontrolovaný požadavek č. 3: Jsou v blízkosti vod udržovány ochranné nehnojené pásy v šířce 3 m od břehové čáry? Vysvětleno v rámci kontroly hospodaření ve zranitelných oblastech Kontrolovaný požadavek č. 4: Je při hnojení zajištěno rovnoměrné pokrytí pozemku? Způsob kontroly: • Fyzická kontrola na místě

Minimální požadavky v rámci agroenvironmentálních opatření (AEO)

Kontrolovaný požadavek č. 5: Byl dodržen zákaz hnojení na půdu, která je zaplavená, přesycená vodou, pokrytá vrstvou sněhu vyšší než 5 cm nebo promrzlá tak, že povrch půdy do hloubky 5 cm přes den nerozmrzá? Vysvětleno v rámci kontroly hospodaření ve zranitelných oblastech

Minimální požadavky v rámci agroenvironmentálních opatření (AEO) Kontrolovaný požadavek č. 6: Byl dodržen zákaz použití dusíkatých hnojivých látek na orné půdě se svažitostí nad 12°, s výjimkou tuhých statkových hnojiv a tuhých organických hnojiv zapravených do půdy do 24 hod po jejich použití? Splnění požadavku je prokazováno: • Posouzení záznamů v předložené evidenci o hnojivech použitých na ZP • Fyzická kontrola na místě

• Kontrola podzemních vod • NK 2/1 Byl vypracován a při kontrole předložen schválený havarijní plán obsahující všechny náležitosti? • SMR 2/1 Nedošlo při zacházení s nebezpečnými látkami k jejich vniknutí do povrchových či podzemních vod nebo k ohrožení jejich prostředí? • SMR 2/2 Jsou sklady nebezpečných látek vhodné z hlediska ochrany vod? • SMR 2/3 Jsou nejméně jednou za pět let, pokud není technickou normou nebo výrobcem stanovena lhůta kratší, prováděny zkoušky těsnosti potrubí a nádrží určených pro skladování ropných látek? • SMR 2/4 Je vybudován a provozován odpovídající kontrolní systém pro zjišťování únikuskladovaných ropných látek?

Kontrola nařízení ES č.183/2005 Nařízení EP a Rady (ES) č.178/2002 Nařízení EP a Rady (ES) č.183/2005 HYK - Hygiena krmiv CC NK 11/1 Spolupracuje provozovatel při kontrole? SMR11/8 Je provozovatel krmivářského podniku řádně registrován ÚKZÚZ? NK 11/2 Požádal provozovatel o registraci všech svých provozů? NK 11/3 Oznámil provozovatel změnu nebo zrušení provozu? NK 11/4 Je provozovatel registrovaný k vykonávání všech svých činností?

NK 11/5 Jsou primární produkty používané v prvovýrobě chráněny před kontaminací a znehodnocením při dopravě, skladování a manipulaci s nimi? SMR11/9 Odebírá prvovýrobce krmiva jen z provozů řádně registrovaných ÚKZÚZ?

NK 11/6 Udržuje prvovýrobce v čistotě zařízení pro výrobu, přepravu a nebo skladování krmiv?

SMR11/10 Je prováděno pravidelné čištění a vhodná desinfekce zařízení a vybavení používaných k výrobě krmiv a ke krmení zvířat? NK 11/7 Zavedl prvovýrobce opatření pro kontrolu kontaminace? NK 11/8 Zabránil prvovýrobce v možné míře nebezpečí kontaminace krmiv zvířaty či hmyzem? NK 11/9 Zabezpečil prvovýrobce oddělené skladování a manipulaci s odpady a nebezpečnými látkami tak, aby předešel kontaminaci? SMR11/11Jsou krmiva skladována ve vhodných prostorách (suché, čisté, bez škůdců) a jsou odděleně skladovány chemické látky, odpady a další nebezpečné a zakázané látky, medikovaná krmiva, doplňková krmiva, a jiná krmiva tak, aby bylo zabráněno kontaminaci či zkrmení zvířatům, kterým není krmivo určeno?

NK 11/10 Provádí prvovýrobce ve skladových prostorech dezinfekci, dezinsekci a deratizaci? NK 11/11 Vede prvovýrobce záznamy o opatřeních zavedených pro kontrolu rizik?

NK 11/12 Vede prvovýrobce záznamy o každém použití přípravků na ochranu rostlin a biocidních přípravků?

NK 11/13 Vede prvovýrobce záznamy o použití geneticky modifikovaného osiva? NK 11/14Vede prvovýrobce záznamy o každém výskytu škůdců a chorob, které mohou ovlivnit bezpečnost primárních produktů?

NK 11/15 Vede prvovýrobce záznamy o analýzách vzorků primárních produktů významných z hlediska bezpečnosti krmiv? SMR11/12 Jsou vedeny záznamy o zdroji a množství krmiva a jeho spotřebě tak, aby byl zachován princip dohledatelnosti použitého krmiva ? SMR11/13 Jsou krmiva, vyráběná výhradně pro dané hospodářství, míchána bez použití doplňkových látek nebo premixů, s výjimkou látek pro silážování? NK 11/16 Dodržuje prvovýrobce ochrannou lhůtu u krmiv, u kterých je stanovena? NK 11/17 Používá provovýrobce krmiva, u kterých prošlo datum minimální trvanlivosti, bez přezkoušení jejich jakosti? NK 11/18 Používá provovýrobce k výrobě krmiv nebo ke krmení zvířat zakázané látky nebo produkty,krmiva, která obsahují cizí předměty nebo živé skladištní škůdce? SMR 11/14 Vede prvovýrobce záznamy o každém použití přípravků na ochranu rostlin, biocidních produktů, geneticky modifikovaného

Kontrola nařízení ES č.999/2001 Nařízení EP a Rady (ES) č.999/2001 ZKR - Zkrmování živočišných bílkovin SMR12/1 Dodržuje provozovatel zákaz krmení přežvýkavců živočišnými bílkovinami a krmivy tyto bílkoviny obsahující? SMR12/2 Dodržuje provozovatel podmínky odděleného skladování živočišných bílkovin a krmiv tyto bílkoviny obsahující?

Průběh kontroly cross compliance  Průběh kontroly – řízen zákonem č. 552/1992 o státní kontrole a nařízením Komise (ES) č. 796/2004.

 Oznámení o kontrole – max. 14 dnů, běžná praxe v ÚKZÚZ cca 3 - 5 dnů  Zahájení kontroly na místě – předložení služebního průkazu a písemného pověření ke kontrole

Průběh kontroly cross compliance  Provedení kontroly – kontrolní list + protokol o kontrolním zjištění – popis zjištěných skutečností s uvedením nedostatků (předání stejnopisu protokolu kontrolované osobě)  Možnost podání písemných a zdůvodněných námitek proti protokolu – do 5 dnů  Řízení o námitkách – rozhodnutí do 15 dnů

Průběh kontroly cross compliance

 Zpráva o kontrole – vzniká po uzavření kontroly, obsahuje hodnocení případně zjištěných porušení z hlediska rozsahu, závažnosti, trvalosti, opakování a úmyslu - předání na SZIF do 1 měsíce po ukončení kontroly  Zpráva o kontrole neobsahuje výsledné procento snížení podpor, hodnotí pouze míru porušení

Hlavní kritéria hodnocení nedodržení požadavků Rozsah malý, střední, velký Závažnost malá, střední, velká Trvalost porušení trvalé / odstranitelné Úmysl Porušení úmyslné / nedbalostní Opakování Stejné porušení ve třech po sobě následujících letech

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ

OZ - Obecné otázky EZ 1/1Nepoužívá ekofarma jako suroviny, přísady, krmivo, přípravky na ochranu rostlin, hnojiva, pomocné půdní látky, osivo, vegetativní rozmnožovací materiál, mikroorganismy a zvířata k ekologické produkci, které jsou GMO nebo produkty získané z GMO či získané za použití GMO? EZ 1/2 Nepoužívají se na ekofarmě minerální dusíkatá hnojiva? EZ 1/3 Užívá ekofarma vlastnící hospodářská zvířata také zemědělskou půdu zařazenou do ekologického zemědělství? EZ- Uveďte, které oblasti jsou u kontrolovaného subjektu předmětem kontroly- RP, PO, POP,ÚZ, SOU, OP

RP - Rostlinná produkce EZ 1/4 Odpovídá Seznam obhospodařovaných ploch na ekofarmě Výkazu obhospodařovaných ploch (LPIS)? EZ 1/5Využívá ekofarma k ekologické rostlinné produkci způsoby obdělávání a pěstitelské postupy, které zachovávají nebo zvyšují obsah organických látek v půdě, zvyšují stabilitu půdy a její biologickou rozmanitost a předcházejí zhutnění a erozi půdy? EZ 1/6Udržuje a zvyšuje ekofarma úrodnost a biologickou aktivita půdy víceletým střídáním plodin, včetně luštěnin a jiných plodin využívaných jako zelené hnojivo a používáním chlévské mrvy či organických materiálů, pokud možno kompostovaných, z ekologického zemědělství? EZ 1/7 V případě použití hnojiv a pomocných půdních látek byla použita pouze povolená hnojiva a pomocné půdní látky? (Hospodářské subjekty si musejí uschovat osvědčení o nutnosti použít takové hnojivo nebo látku). EZ 1/8 V případě použití povolených hnojiv jsou k dispozici záznamy o datu použití, typu a množství hnojiva a o pozemcích, na které bylo hnojivo aplikováno?

EZ 1/9 Byl dodržen roční limit dusíku ze statkových hnojiv 170 kg na hektar zemědělsky využité půdy? EZ 1/10 Je při skladování hnojiv živočišného původu zamezeno znečištění vod? EZ 1/11 V případě použití přípravků na ochranu rostlin byly použity jen povolené přípravky? (Hospodářské subjekty si musejí uschovat osvědčení o nutnosti použít takový přípravek). EZ 1/12 V případě použití povolených přípravků na ochranu rostlin jsou k dispozici záznamy o datu použití, důvodu ošetření, typu přípravku a způsobu ošetření? EZ 1/13 Jsou k dispozici záznamy o datu sklizně, typu a množství ekologické rostlinné výroby, případně rostlinné výroby v období přechodu, v tunách nebo kg? EZ 1/14Pokud jsou na ekofarmě používána osiva nebo vegetativní rozmnožovací materiál nezískané ekologickým způsobem produkce, bylo uděleno povolení k používání takového osiva či materiálu?

PO - Přechodné období EZ 1/54 Pokud se na ekofarmu dovezla zvířata, která nebyla chována ekologicky a živočišné produkty se měly prodávat jako ekologické, bylo u těchto zvířat dodrženo minimální stanovené období přechodu?

POP - Popis jednotky EZ EZ 1/55 Má ekofarma vypracován aktuální celkový popis jednotky, zařízení a/nebo činnosti, a to včetně všech praktických opatření přijatých za účelem zajištění dodržování pravidel ekologické produkce a včetně bezpečnostních opatření a opatření týkajících se čištění přijatých pro snížení rizika kontaminace nepovolenými produkty nebo látkami?

ÚZ - Účetní záznamy EZ 1/56 Jsou k dispozici účetní doklady, které umožňují určit a ověřit dodavatele a pokud je odlišný, i prodejce nebo vývozce produktů? EZ 1/57 Jsou k dispozici účetní doklady, které umožňují určit a ověřit povahu a množství ekologických produktů dodaných do jednotky a jejich užití, popřípadě složení krmných směsí? EZ 1/58 Jsou k dispozici účetní doklady, které umožňují určit a ověřit povahu a množství ekologických produktů skladovaných v hospodářské jednotce? EZ 1/59 Jsou k dispozici účetní doklady, které umožňují určit a ověřit povahu, množství a příjemce (s výjimkou konečných spotřebitelů) jakýchkoliv produktů, které opustily hospodářskou jednotku či skladovací zařízení?

SOU - Souběžná produkce

EZ 1/60 Pokud zemědělský podnik hospodaří v režimu souběžné produkce, udržuje hospodářský subjekt pozemky, zvířata a produkty využívané pro ekologickou produkci nebo z ní získané odděleně od ostatních pozemků, zvířat a produktů využívaných pro konvenční produkci nebo z ní získaných a vede o tomto odpovídající záznamy dokazující toto oddělení? EZ 1/61 Pokud zemědělský podnik hospodaří v režimu souběžné produkce, jsou v režimu ekologické produkce pěstovány odrůdy odlišné od odrůd pěstovaných v režimu konvenční produkce, resp. chovány jiné druhy hospodářských zvířat než v režimu konvenční produkce?

OP - Označování produktů z EZ EZ 1/62 Jsou ekologické produkty nebo produkty z přechodného období označovány v souladu s požadavky? Požadavek neporušen EZ 1/63 Nebylo zjištěno neoprávněné nebo klamavé označování produktů, které nesplňují podmínky pro označování produktů, potravin, rozmnožovacího materiálu a krmiv podle NR č.834/2007 a zákona č. 242/2000 Sb.?

Dotazy

Ing. Robert Mareš E-mail: [email protected] www.ukzuz.cz

Děkuji Vám za pozornost

1

nezávislá poradenská společnost působící na trhu od roku 1998 nabízené portfolio poradenských služeb:

 potravinářství  zemědělství  dotace pro zemědělce a potravináře  organizace a provádění školení  stravování  ostatní

2

1

Osnova prezentace

 1. legislativa v oblasti půdy a ochrany půd  2. úvod, půda jako součást agroekosystému  3. ztráty půd erozí, ochrana půdy, protierozní opatření  4. nástroje ochrany půdy, GAEC



5. GAEC na Slovensku - návštěva u sousedů

3

1. legislativa v oblasti půdy a ochrany půd

4

2

Zemědělská půda- legislativa

252/1997 Sb. Zákon o zemědělství 156/1998 Sb. Zákon o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd 334/1992 Sb. Zákon o ochraně zemědělského půdního fondu 275/1998 Sb. Vyhláška o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků, ve znění pozdějších předpisů. 13/1994 Sb. Vyhláška, kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu.

5

Zemědělská půda- legislativa

334/1992 Sb. Zákon o ochraně zemědělského půdního fondu (ve znění předpisu 402/2010 Sb. s účinností od 1. ledna 2011)

     

změna kultur zemědělské a nezemědělské půdy (§2) hospodaření na zemědělském půdním fondu (§3) zásady ochrany zemědělského půdního fondu (§4) ochrany zemědělského půdního fondu (§5) odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu (§9) odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu (§11)

6

3

156/1998 Sb. zákon o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd §9 odst. 2 hnojiva nelze použít pokud:

  

není zajištěno rovnoměrné pokrytí pozemku (výjimky nitrátová směrnice precizní zemědělství) možnost poškození fyzikálních, chemických nebo biologických vlastností zemědělské půdy, lesního pozemku nebo pozemků sousedících s tímto pozemkem, popřípadě i jeho širšího okolí, nesmí být použity na půdu, která je 1. zaplavená 2. přesycená vodou 3. pokrytá vrstvou sněhu vyšší než 5 cm, nebo 4. promrzlá tak, že povrch půdy do hloubky 5 cm přes den nerozmrzá; 7

275/1998 Sb. Vyhláška o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků, ve znění pozdějších předpisů.

§1 Odběr vzorků zemědělských půd §2 Zjišťované agrochemické vlastnosti zemědělských půd příloha č. 2 Rizikové prvky a rizikové látky sledované při agrochemickém zkoušení zemědělských půd Rizikové prvky (arsen, beryllium, kadminum, kobalt, chrom, měď, Fluor, rtuť, molybden, nikl, olovo, vanad, zinek Rizikové látky (např. polychlorované bifenyly, chlorované uhlovodíky, naftalen, pyren ad.)

8

4

2. Půda jako prvek agroekosystému

9

Půdní profil

Volné a částečně rozložené částice organické hmoty A horizont, Minerální látky a směs humusu E horizont světlé pásmo vyluhování B horizont, akumulace jílu shora C horizont, částečně zvětralá mateční hornina

10

5

Historické obdělávání půdy

Od 13. století

1. Úhor

jař

ozim

2. Jař

ozim

úhor

3. Ozim

úhor

jař

přílohová soustava, (část polí po několik let leží ladem a samovolně obnovuje úrodnost) trojpolní rotačním systém ( pozemky vsi - tzv. plužina - jsou rozděleny na 3 části, z nichž 1 je oseta ozimy, 2. jařemi a 3. zůstává ležet úhorem. Po roce pak pole původně vyhrazená pro ozimy jsou oseta jařemi a ve 3. roce je daný díl půdy ponechán jako úhor). 11

Historické obdělávání půdy

vynález ruchadla 1827 geniální vynález bratranců Veverkových zásadně mění způsob obdělávání půdy

12

6

Moderní zpracování půdy

USA- počátek 20. století, výroba prvních traktorů

13

Ochrana půdy- rizikové faktory

 A. půdní eroze  B. kontaminace půd  acidifikace (okyselení)  C. úbytek půdní organické hmoty  D. zhutnění půd  E. snížení půdní biodiverzity  salinizace  záplavy a sesuvy 14

7

B. kontaminace půd – vývoj

Cd (kadmium)

 

různá hodnota v rámci území ČR, nehrozí hodnotí se tzv. doba kritického času

Cu (měd)



očekává se nárůst koncentrace mědi v půdě

Pb (olovo)



velmi pomalé čištění zemědělské půdy (vyčištění za cca 1000let)

Zn (zinek)



očekává se velmi pomalý nárůst koncentrace v půdě

15

C. ochrana půdy- úbytek organické hmoty

půdní organická hmota (SOM)

 hlavní zdroj N pro rostliny přirozených ekosystémů  potravní zdroj půdních organismů  zdroj: rostlinný opad (nadzemní a podzemní)  obsah v půdě: 5%, nejstabilnější podíl= humus  významný vliv na sorpční vlastnosti půdy  vliv na zadržení toxických látek  vylehčuje těžké půdy, minimalizuje lehké půdy  vliv na vzdušný a vodní režim, schopnost poutat vodu 16

8

C. ochrana půdy- úbytek organické hmoty

management SOM- zdroje

 

posklizňové zbytky zařazování rostlin s různými vlastnostmi a množstvím zbytků do osevních postupů

    

meziplodiny (org. hmota + protierozní působení tzv. živý mulč (leguminóza s neleguminózou hnojiva živočišného původu, komposty ze statkových hnojiv vermikomposty (drahé) čistírenské kaly (rizikové, nutný Program použití upravených kalů na zemědělské půdě 17

D. ochrana půdy- zhutnění půd

 fyzikální poškození půd  snížení pórovitosti, snížení schopnosti filtrace, omezení růstu rostlin, snížení biologické aktivity,

 zvýšení rizika povodní  obtížně vratným procesem zejména při zhutnění hlubších vrstev půdy

18

9

zhutnění půd- prevence a náprava

 zpracování půdy při vhodném vlhkostním stavu  omezení pojezdů těžkých mechanismů  vhodná protierozní ochrana  dostatečné organické hnojení a vápnění  zlepšení podmínek pro biologické procesy v půdě  vyvážené osevní postupy

19

Orba

+ vliv na rezidua plodin, plevele, toky vody distribuce hnojiv a biocidů mění vzdušný režim půdy

ovlivnění infiltrace, rychlost dekompozice

ztráta půdní struktury,snižování SOM usnadnění vyplavování živin 20

10

Orba – používané pluhy

klasické (moldboard)

diskové (disk)

dlátové (chisel)

21

Dlátové pluhy

 hluboké intenzivní kypření s promícháním rostlinných zbytků (alternativa orby s výraznou úsporou),

 narušení utužených půdních vrstev (lepší absorpce vody, okysličení půdy,…),

 celkové ozdravení půdního profilu  intenzivní nakypření půdních vrstev, narušení plužní pánve www.UniConsulting.cz

22

11

E. ochrana půdy- snížení biodiverzity

 snížení půdní biodiverzity (prvoci, bakterie, houby ad.) → negativní vliv na fyzikální a chemické vlastnosti půdy

 důsledkem nevhodné agrotechniky  důsledkem používání biocidů a jejich možné vzájemné interakce

23

3. ztráty půd erozí, ochrana půdy, produkční schopnosti půd protierozní opatření

24

12

Eroze půdy

Eroze je přirozený proces rozrušování a transportu objektů na zemském povrchu (půda, horniny, skály, apod.). Příčinou eroze je mechanické působení pohybujících se okolních látek - především větru, proudící nebo vlnící se vody, ledu, sněhu, pohyblivých zvětralin a nezpevněných usazenin

určitá míra eroze je v ekosystému prospěšná, nadměrné působení vede k poškození ekosystému a ztrátě funkčnosti

25

Eroze- důsledky

 snížení mocnosti půdy  omezení ekologických funkcí půdy  poškozování povrchových a podzemních vod  omezení produkční schopnosti  snížení retence  akumulace sedimentu a živin ve vodních tocích → snížení kapacity koryta vodních toků, vyšší riziko záplav a eutrofizace vod (obohacování vod o dusík a fosfor)

26

13

Erozní působení v krajině Mladotické jezírko zdroj:google.cz

Slepé rameno Berounky, Praha - Zbraslav zdroj:google.cz

27

Vodní eroze

Univerzální rovnice Wischmeier-Smith

G=RxKxLxSxCxP G = dlouhodobá průměrná roční ztráta půdy (t.ha-1) R = faktor erozní účinnosti deště K = faktor náchylnosti půd k erozi L = faktor délky svahu S = faktor sklonu svahu C= faktor ochranného vlivu vegetace P = faktor vlivu protierozních opatření

28

14

Vodní eroze

Hloubka půdy

G [t.ha-1]

Půdy mělké

0-30

1

Půdy středně hluboké

30-60

4

Půdy hluboké

Nad 60 cm

10

29

Eroze půdy

Vodní eroze na zemědělské půdě

 eroze plošná

 eroze rýhová  eroze výmolová (stržová)  eroze proudová (bystřinná a říční)

30

15

Protierozní opatření

Cíle protierozních opatření:

 snížení objemu povrchového odtoku a velikost kulminačních průtoků vznikající v malých povodích při přívalových srážkách

 mění směr občasně a náhle se vyskytujících povrchových odtoků  přispívají ke zvýšení vlhkosti půdy a ke zlepšování kvality povrchové vody

31

Protierozní opatření

 organizační opatření (protierozní opatření, pásové střídaní plodin, zatravnování, zalesňování, komplexní pozemkové úpravy

 agrotechnická protierozní opatření

stavebně – technická protierozní opatření, ochranné obdělávání, výsev do ochranné plodiny, výsev do strniště, výsev do hrubé brázdy, důlkování, mulčování, hloubkové kypření ad.

 stavebně technická protierozní opatření

terénní urovnávky, meze, terasy,záchytné příkopy a průlehy, protierozní nádrže

32

16

Protierozní opatření - organizační opatření

 čím hustší porost = tím lepší ochrana půdy  vliv pěstovaných plodin na snížení ztrát půd erozí = faktor C  rozmísťování pěstovaných plodin - protierozní osevní postupy  pásové střídání plodin na pozemcích

33

Protierozní opatření

Druh porostu

Povrchový odtok při přívalové srážce (m3.s-1)

úhor

100

širokořádkové plodiny (

46-66

okopaniny, kukuřice, zeleniny)

úzkořádkové plodiny

32-38

víceleté pícniny

0-7

www.UniConsulting.cz 34

17

Protierozní opatření

druh agrotechnické operace

zbytky slámy (t.ha-1)

snížení smyvu (%)

orba

0

0

diskování

1,5

40

kypření radličkovým kypřičem

4,0

70

setí do nezpracované

6,0

95

www.UniConsulting.cz 35

Protierozní opatření – agrotechnická opatření

 30% povrchu půdy rostlinnými zbytky předplodin nebo meziplodin

 není používán radličný pluh  celoroční pokrytí povrchu půdy rostlinnými zbytky (vlákna rostlin zabraňují slévání půdy

36

18

Protierozní opatření- Agrotechnická protierozní opatření

 technologie přímého setí do nezpracované půdy po strnišťových plodinách

 výsev do strniště  výsev do hrubé brázdy  důlkování  mulčování  hloubkové kypření 37

Protierozní opatření- Agrotechnická protierozní opatření Technologie přímého setí ozimé obilniny po řepce, obilnině nebo luskovině

 je vhodné omezit zhutnění půdy pojezdy zem. techniky (kvůli erozi, znemožnění setí do nezpracované půdy)

 doporučená technika :postřikovač (výdrol, plevele), secí stroj pro setí do nezpracované půdy

Technologie přímého setí ozimé řepky

 obdobné zásady a technika, nižší výnosy při setí do nezpracované půdy než setí do mělké podmítky

38

19

Protierozní opatření- Agrotechnická protierozní opatření

Technologie setí ozimé obilniny po obilnině nebo řepce s využitím mělké podmítky maximálně možné pokrytí půdy na povrchu půdy technika: kypřiče s podřezávacími radličkami – potlačení mísícího účinku, postřikovač (výdrol, plevele), secí stroj pro setí do nezpracované půdy podmítka co nejdříve po sklizni, možno využít opakovanou podmítku

39

Protierozní opatření- Agrotechnická protierozní opatření

Proč nelze kukuřici sít jednoduše do užších řádků? C4= při

C3= při fotosyntéze

fotosyntéze vzniká 4 uhlíková sloučenina, vyšší teplotní max. efektivity fotosyntézy, vyšší rychlost fotosyntézy

vzniká 3 uhlíková sloučenina, nižší teplotní max. efektivity fotosyntézy, nižší rychlost fotosyntézy, rychlejší start při nižších teplotách než C4

X

nízké zapojení porostu na přelomu dubna a května, první bouřky již mohouzpůsobit přívalové srážky 40

20

Stavebně technická protierozní opatření

cílem je zmírnění účinku proudící vody

 terénní urovnávky  meze, terasy  záchytné příkopy a průlehy  ochranné hrázky  protierozní nádrže  polní cesty s protierozní funkcí

41

Terasy

     

ochrana extrémně svažitých pozemků (sklon > 20%, cca > 11°) hluboké velmi hluboké půdy použití pro pěstování speciálních kultur (sady, vinice) úzká (1 až 2 řady ovocných stromů nebo révy) nebo široká verze (3 a více řad nebo běžné plodiny) nelze doporučit na karpatském flyši nebo jílovitých půdách vysoká technická a ekonomická náročnost

42

21

Terasy

Terasa = plošina a svah stupňovité zemní

 stupeň je zemní, stabilizován vegetačně nebo rohoží  sklon závisí na zemině (stabilita svahu)  jednodušší, nevýhodou je větší zábor plochy stupňovité s opěrnými zdmi

 stupeň stabilizován opěrnou zdí  materiál kámen, beton, …  technicky náročnější, ale úspora místa

43

Terasy

úzké



1-2 řady révy nebo ovocných stromů

široké

  

větší sklon území 3 a více řad révy nebo ovocných stromů při méně sklonitějším reliéfu a hlubších půdách

terasové dílce



neparalelní, nemusí převažovat rozměr délky, nepravidelný terén 44

22

Terasy

charakteristiky teras

 výška: cca max. (průměrně 2-6 m), max. 8m  sklony svahů: 1:1, 1: 1,25 – 1: 1,5 (nad cca 2,5m)  u svahů vyšších než 6m: posouzení stability, u nižších ve svážných území a jílovitých půdy

45

Stavebně technická protierozní opatření - Příkopy

Příkopy

  

otevřené, zpevněné/nezpevněné, příčný profil ve tvaru lichoběžníku sběrné příkopy slouží k přerušení příliš velké délky povrchového odtoku po spádnici svodné příkopy slouží k odvodu vody ze sběrných příkopů

dráhy soustředěného odtoku sběrný příkop svodný příkop vodní tok

46

23

Stavebně technická protierozní opatření - Příkopy

  

záchytné (obvodové) sběrné (vnitřní vody z pozemku) svodné (odvod vody do recipientu

Charakteristika: otevřené, lichoběžníkové, zpevněné či nezpevněné

zdroj: google.com

zdroj: eagri.cz 47

Stavebně technická protierozní opatření - Průlehy

  

 

rozdělují 1 dlouhý svah na více kratších svahů vzdálenosti svodných průlehů cca 20-35 m podle sklonu široké mělké příkopy s mírným sklonem svahů (1:5 a více)

u průlehů s větším podélným sklonem je nutné zatravnění sběrné průlehy zaúsťují do svodných průlehů zatravněných údolnic/zpevněných příkopů

48

24

Průlehy

        

rozdělují dlouhý svah na řadu kratších zachycují povrchový odtok a umožňují jeho vsak a přebytečnou vodu odvádí z pozemku. mělké a široké příkopy s mírným sklonem zatravněných svahů, průlehy vsakovací: nulový nebo malý podélný sklon (zachycení a vsak vody) průlehy odváděcí: sklonem umožňující neškodný odtok zachycené vody z pozemku , záchytný prostor je možno zvětšit nízkou hrázkou pod průlehem. z mechanizačních důvodů je vhodné vést průlehy rovnoběžně podél vrstevnic mohou být obdělávatelné nebo zatravněné. průlehy jsou zpravidla zaúsťovány do zatravněných údolnic nebo zpevněných příkopů. průleh má co nejméně překážet mechanizovanému obdělávání pozemku a co nejméně zabírat produkční plochu.

49

Průlehy

Průlehy

   

záchytné sběrné–vsakovací odváděcí svodné

Varianty průlehů

    

obdělávatelné se zatravněným pásem se sedimentačním pásem s doprovodnou hrázkou s vegetačním doprovodem

50

25

Průlehy

zatravněný průleh

min. 100 m 10-60 cm

obdělávaný průleh 10-60 cm

51

Průlehy

obr. záchytné průlehy

52

26

Zatravněné údolnice

Zatravněné údolnice

 ochrana soustředěných drah odtoku před extrémní erozní ohrožeností- nejefektivnější je zatravnění,

 důležitá ochrana před poškozováním pojezdy zem, techniky (např. drenážování)

 průtočný profil – kapacita na 10 ti letou vodu

53

Protierozní hrázky

  

úpatí svahů zemědělských pozemků ochrana před přívalovými srážkami vypouštěcí zařízení slouží k vypuštění čisté vody po klesnutí zákalu

54

27

Protierozní hráze

 

v případě ohrožení intravilánu obcí nebo ochranu zdrojů podzemních vod. suché nádrže - poldry

55

Polní cesty s protierozní funkcí

polyfunkční využití (protierozní opatření, ekologická funkce- biokoridor navrhovány v rámci komplexní pozemkových úprav

56

28

Stavebně technická protierozní opatření

vegetační opevnění : osetí, drnování, osázení vrbovými řízky nebo proutky, břehové porosty kombinované a nevegetační opatření: haťové, haťoštěrkové stavby, laťové plůtky, kamenné záhozy, dlažby vodní stavby: stupně a skluzy, přehrážky

57

4. Nástroje ochrany přírody a půdy

biokoridor

biocentrum

58

29

KPÚ Komplexní pozemkové úpravy

139/2002 Sb. Zákon o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů

545/2002 Sb. Vyhláška o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav

59

ÚSES Územní systém ekologické stability

vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, ale přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Hlavním smyslem ÚSES je posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb (zákon 114/ 1992 Sb.)

někdy se systému přezdívá zelená páteř krajiny (stabilnější než

převažující zemědělská kultura - orná půda) pro zemědělství je přínosem, pokud prvky ÚSESu zároveň napomáhají zemědělskému opatření (cestní síť, protierozní funkce, klimatická apod.) rozdělení podle hierarchie: lokální, regionální, nadregionální

60

30

ÚSES Územní systém ekologické stability

 

 

myšlenkou trvale udržitelného zemědělství by mělo být maximální využití všech stabilnějších části komplexu agroekosystému. je nutné si uvědomit že abychom mohli agroekosystém intenzívně využívat a produkovat potravní zdroje společensky přijatelné kvantity a kvality je nutné neustále vracet agroekosystém do raných sukcesních stádií raná sukcesní stádia jsou však velmi zranitelná stabilnější prvky (např. rozptýlená zeleň, zatravněné údolnice, větrolamy a pod. pomáhají agroekosystém stabilizovat jsou také účinnými refugii volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, souvisejí též se zachováním biodiverzity

61

ÚSES – skladebné prvky

 Biocentrum trvalá existence druhů

 Biokoridor

migrace organismů

 Interakční prvek stabilnější prvky v krajině (meze,extenzivní sady)

62

31

ÚSES a Komplexní pozemkové úpravy

Komplexní pozemkové úpravy „forma krajinného plánování k zabezpečení racionálního využívání a ochrany krajiny prostřednictvím právních, biotechnických a organizačních opatření“ (Sklenička 2003 ) cíle KPÚ vytvoření předpokladu pro zpřístupnění, racionální využívání a ochranu zemědělského půdního fondu při současné ochraně a obnově krajiny a přírodních zdrojů

63

Krajinné prvky – jen negativní vliv na hospodaření?

výzkum zaměřen na vliv přechodových zón mezi 2 či více rozdílnými ekosystémy (tzv. ekotony)- je studován jejich vliv na produkci (Sklenička P, Lhota T.,Čečetka, J in Sklenička 2003)

les les

pole 0m

pole 100 m

0m 64

32

Krajinné prvky – jen negativní vliv na hospodaření?

CO 2 O2

CO 2

CO 2

O2 O2

pole

65

GAEC

příloha III, NR 73/2009 – GAEC základní témata a povinné standardy: eroze půdy

minimální pokryv půdy minimální úroveň hospodaření

organické složky půdy

obdělávání půdy se strništěm

struktura půdy minimální úroveň péče

krajinné prvky zabránění šíření nežádoucí vegetace

ochrana vody a hospodaření s ní

ochranná pásma vodních toků povolení k nakládání s vodami

66

33

4. Nástroje ochrany půdy - GAEC GAEC 1 Žadatel na půdním bloku, popřípadě jeho dílu s druhem zemědělské kultury orná půda, jehož průměrná sklonitost přesahuje 7°, zajistí po sklizni plodiny založení porostu následné plodiny, nebo uplatní alespoň jedno z níže uvedených opatření: a) strniště sklizené plodiny je ponecháno na půdním bloku, popřípadě jeho dílu minimálně do 30. listopadu, jestliže to není v rozporu s bodem 2, nebo b) půda zůstane zorána, popřípadě podmítnuta za účelem zasakování vody minimálně do 30. listopadu, jestliže operace není v rozporu s bodem 2.

67

4. Nástroje ochrany půdy - GAEC GAEC 2 a) silně erozně ohrožená, zajistí, že se nebudou pěstovat širokořádkové plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója a slunečnice; porosty obilnin a řepky olejné na takto označené ploše budou zakládány s využitím půdoochranných technologií; v případě obilnin nemusí být dodržena podmínka půdoochranných technologií při zakládání porostů pouze v případě, že budou pěstovány s podsevem jetelovin b) mírně erozně ohrožená, zajistí, že širokořádkové plodiny kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója a slunečnice budou zakládány pouze s využitím půdoochranných technologií

68

34

4. Nástroje ochrany půdy - GAEC

Farmář hospodaří na daném půdní bloku

Půda erozně neohrožená

Půda mírně erozně ohrožená

Mohu pěstovat širokořádkové ale za určitých podmínek: půdoochranné technologie pro MEO (přerušovací pásy, zasakovací pásy……)

Půda silně erozně ohrožená

Pěstování širokořádkových zakázáno, mohu pěstovat za určitých podmínek obilniny a řepku, půdochranné technologie pro SEO (bezorebné setí/sázení setí/sázení do mulče setí/sázení do mělké podmítky…… 69

4. Nástroje ochrany půdy - GAEC

technologie použitelné i pro

   

bezorebné setí setí do mulče setí do mělké podmítky setí do ochranné plodiny SEO plochy porosty obilnin a řepky pouze s podsevem jetelovin MEO plochy porosty širokořádkových plodin s podsevem jiné než širokořádkové plodiny



důlkování

70

35

4. Nástroje ochrany půdy - GAEC

pozor ! použití specifických půdoochranných technologií pro MEO na Silně erozně ohrožených půdách (SEO) je porušením GAEC 2

71

4. Nástroje ochrany půdy - GAEC

    

přerušovací pásy zasakovací pásy souvratě setí/sázení po vrstevnici odkameňování (....nejspíš konec od 2013)

pokryvnost rostlinných zbytků min. 20% při zakládání porostů širokořádkových plodin min. 10% do 30. června po 1. červenci- vizuelně prokazatelné použití půdoochranné technologie

72

36

4. Nástroje ochrany půdy - GAEC

přerušovací pásy P1 Pás jiné než širokořádkové plodiny o min. šířce 12m bude založen na ploše souvislé plochy plodiny zasahující na plochu MEO, nebo na ploše PB/DPB tak, aby max. nepřerušená délka odtokové linie byla na PB/DPB o průměrné sklonitosti do 3° včetně max 300m (měřeno proti směru odtokové linie povrchové vody vaznačené v LPISZároveň platí, že tento pás je založen minimálně tak, že protíná všechny odtokové linie povrchové vody vyznačené v LPIS

73

4. Nástroje ochrany půdy - GAEC

přerušovací pásy P2 Pás jiné než širokořádkové plodiny o min. šířce 12m bude založen na ploše souvislé plochy plodiny zasahující na plochu MEO, nebo na ploše PB/DPB tak, aby max. nepřerušená délka odtokové linie byla na PB/DPB o průměrné sklonitosti 3° - 5° včetně max 250m (měřeno proti směru odtokové linie povrchové vody vaznačené v LPISZároveň platí, že tento pás je založen minimálně tak, že protíná všechny odtokové linie povrchové vody vyznačené v LPIS

74

37

4. Nástroje ochrany půdy - GAEC

přerušovací pásy P3 Pás jiné než širokořádkové plodiny o min. šířce 12m bude založen na ploše souvislé plochy plodiny zasahující na plochu MEO, nebo na ploše PB/DPB tak, aby max. nepřerušená délka odtokové linie byla na PB/DPB o průměrné sklonitosti nad 5° včetně max 200m (měřeno proti směru odtokové linie povrchové vody vaznačené v LPISZároveň platí, že tento pás je založen minimálně tak, že protíná všechny odtokové linie povrchové vody vyznačené v LPIS

75

4. Nástroje ochrany půdy - GAEC

zasakovací pásy (Z0, Z1, Z2, Z3) Z0 (pro PB s velikostí menší než 35 ha) Pás jiné než širokořádkové plodiny o min. šířce 12m bude založen na spodní hranici PB/DPB nebo na spodní hranici souvislé plochy plodiny zasahující na plochu MEO nebo na spodní hranici plochy MEOa to min. tak, aby tento pás protínal všechny odtokové linie povrchové vody vyznačené v LPIS

76

38

4. Nástroje ochrany půdy - GAEC

zasakovací pásy (Z0, Z1, Z2, Z3) Z1 (platí pro PB s velikostí přes35 ha, s průměrnou sklonitostí do 3 stupňů včetně a nejdelší délkou odtokové linie zasahující do plochy MEO přesahující délku 300 m)

Z2 (platí pro PB s velikostí přes 35 ha, s průměrnou sklonitostí od 3°do 5 ° včetně a nejdelší délkou odtokové linie zasahující do plochy MEO přesahující délku 250 m)

Z3 (platí pro PB s velikostí přes 35 ha, s průměrnou sklonitostí nad 5 ° včetně a nejdelší délkou odtokové linie zasahující do plochy MEO přesahující délku 200 m)

77

4. Nástroje ochrany půdy - GAEC

Pokud platí pro půdní blok velikost větší než 35 ha, ale nejsou splněny další podmínky pro Z1 až Z3, spadá do opatření Z0.

78

39

4. Nástroje ochrany půdy - GAEC

Souvratě Souvrať osetá jinou než širokořádkovou plodinou o minimální šířce 12 m bude založena na hranici PB/DPB nebo na hranici souvislé plochy plodiny zasahující na plochu MEO, a to minimálně tak, aby tato souvrať v místě svého založení protínala všechny odtokové linie povrchové vody vyznačené v LPIS v rámci příslušného PB/DPB, které zasahují do plochy MEO. S0 (platí pro PB s velikostí menší než 35 ha) S1 (platí pro PB s velikostí přes35 ha, s průměrnou sklonitostí do 3 stupňů včetně a nejdelší délkou odtokové linie zasahující do plochy MEO přesahující délku 300 m) 79

4. Nástroje ochrany půdy - GAEC

Souvratě Souvrať osetá jinou než širokořádkovou plodinou o minimální šířce 12 m bude založena na hranici PB/DPB nebo na hranici souvislé plochy plodiny zasahující na plochu MEO, a to minimálně tak, aby tato souvrať v místě svého založení protínala všechny odtokové linie povrchové vody vyznačené v LPIS v rámci příslušného PB/DPB, které zasahují do plochy MEO. S2 platí pro PB s velikostí přes 35 ha, s průměrnou sklonitostí od 3 do 5 stupňů včetně a nejdelší délkou odtokové linie zasahující do plochy MEO přesahující délku 250 m S3 platí pro PB s velikostí přes 35 ha, s průměrnou sklonitostí nad 5 stupňů včetně a nejdelší délkou odtokové linie zasahující do plochy MEO přesahující délku 200 m

80

40

4. Nástroje ochrany půdy - GAEC

Setí/sázení po vrstevnici (V) V0 platí pro PB s velikostí přes 35 ha V1 platí pro PB s velikostí menší než 35 ha, s průměrnou sklonitostí do 3 stupňů včetně a nejdelší délkou odtokové linie zasahující do plochy MEO přesahující délku 600 m V2 platí pro PB s velikostí menší než 35 ha, s průměrnou sklonitostí od 3 do 5 stupňů včetně a nejdelší délkou odtokové linie zasahující do plochy MEO přesahující délku 500 m 81

4. Nástroje ochrany půdy - GAEC

V3 platí pro PB s velikostí menší než 35 ha, s průměrnou sklonitostí nad 5 stupňů a nejdelší délkou odtokové linie zasahující do plochy MEO přesahující délku 400 m

V4 platí pro PB s velikostí menší než 35 ha, kde délky odtokových linií jsou kratší než uvedené kombinace délek a sklonitostí u textů V1,V2 a V3

82

41

4. Nástroje ochrany půdy - GAEC

Odkameňování (K) Půdoochranná technologie

 

pracovní operace: rýhování, separace hrud a kamene, sázení do odkameněné půdy. mezi jednotlivými dvojřádky je prostor, kam byly separátorem uloženy kameny a hroudy, které mohou tvořit drenážní vrstvu.

Tato půdoochranná technologie je mezi specifické půdoochranné technologie na MEO plochách zařazena podmíněně, protože bude dále ověřována z hlediska její účinnosti.

83

4. Nástroje ochrany půdy - GAEC GAEC 3 Žadatel na min. 20 % jím užívané výměry půdních bloků, popřípadě jejich dílů s druhem zemědělské kultury orná půda, vztažené k celkové výměře tohoto druhu kultury užívané žadatelem k 31. květnu příslušného kalendářního roku v evidenci půdy, zajistí každoročně: a) aplikování tuhých stat. hnojiv nebo tuhých org.hnojiv v min. dávce 25 tun na hektar, s výjimkou tuhých statkových hnojiv z chovu drůbeže, kde je minimální dávka stanovena na 4 t/ha. Při plnění podmínky zapravením ponechaných produktů při pěstování rostlin (např. slámy) (není stanovena min. dávka )

b) pokrytí tohoto % výměry, popřípadě jeho odpovídající části, v termínu min. od 31. 5. do 31. 7. příslušného kalendářního roku porostem jedné z následujících plodin, popřípadě jejich směsí: jeteloviny, vikev huňatá, vikev panonská, vikev setá, bob polní, lupina modrá, hrách setý. Porosty výše uvedených plodin lze zakládat i jako podsev do krycí plodiny, popřípadě jako směsi s travami v případě, že zastoupení trav v porostu nepřesáhne 50 %. 84

42

5. Nástroje ochrany půdy, GAEC na Slovensku

85

Podmínky Dobrého zemědělského a enviromentálního stavu na Slovensku

oblast A eroze 1. V termínu od 15.10. do 1.3. na dílech půdních bloků s průměrnou svažitostí 12° zabezpečit nejméně 40% vegetační pokrytí výměry orné půdy. 2. Zabránit vhodnými opatřeními na orné půdě tvorbě rýhové eroze s erozní rýhou nad 20 cm.

86

43

Podmínky Dobrého zemědělského a enviromentálního stavu na Slovensku

Podmínky Správného zemědělského a enviromentálního stavu na Slovensku oblast A eroze 3. Dodržovat zákaz likvidace existujících teras vinohradů,

87

Podmínky Dobrého zemědělského a enviromentálního stavu na Slovensku

oblast B organická hmota 1. Zachovávat standardní střídání plodin na orné půdě, nepěstovat na té samé ploše 2 po sobě jdoucí roky tu samou okopaninu (např. po bramborách není dovoleno opět pěstovat brambory ale je možno po nich pěstovat např. cukrovou řepu. 2. nevypalovat strniště a nepálit rostlinné zbytky po sklizni obilovin, strukovin, olejnin

88

44

Podmínky Dobrého zemědělského a enviromentálního stavu na Slovensku

Podmínky Dobrého zemědělského a enviromentálního stavu na Slovensku oblast C struktura půdy 1. Vhodné používání mechanizace a nevstupování na zemědělskou půdu v době kdy může dojíst k jejímu zhutnění nebo rozbahnění půdy- zohlednění při správné volbě plodin, osevních postupů a technologií obhospodařování.

89

Podmínky Dobrého zemědělského a enviromentálního stavu na Slovensku

oblast D minimální míra údržby 1. Během kalendářního roku je povinnost dodržovat nejnižší zatížení 0,2 VDJ zvířat na hektar travních porostů u výměr vyšších než 20 ha 2. Během celého vegetačního období udržovat všechny plochy trvalých travních porostů podle nadmořské výšky kosením a/nebo spásáním, příp. i mulčováním (vyjímka v případě určitých titulů AEO nebo v chráněných oblastech) 3. Nejpozději do 14 dní od seče je uživatel povinný odstranit posečenou hmotu. 4. Vyloučení změny trvalých travních porostů na ornou půdu na souvislé části pozemku v části půdního bloku na výměře větší než 0,30 ha 90

45

Podmínky Dobrého zemědělského a enviromentálního stavu na Slovensku

změna travních porostů na ornou půdu

  

změna trvalého travního porostu/vinice a ovocného sadu na jiný druh zemědělského pozemku změna nezemědělské půdy na zemědělskou zalesnění zemědělské půdy

91

Podmínky Dobrého zemědělského a enviromentálního stavu na Slovensku

oblast D minimální míra údržby 5. Nenarušovat krajinné prvky jako solitér, stromořadí, skupina stromů, mokřad a mez 6. Během celého kalendářního roku je uživatel povinný zabraňovat rozšiřování náletů dřevin (stromů, křovin), odstraňovat inavzní druhy rostlin a houževnaté buřiny po nedopascích nebo mastných místech (invazní rostliny: bolševník obrovský, křídlatka japonská, křídlatka česká, křídlatka sachalinská, netýkavka žláznatá, zlatobýl kanadský, zlatobýl obrovský)

92

46

Podmínky Dobrého zemědělského a enviromentálního stavu na Slovensku křídlatka japonská

zlatobýl obrovský

bolševník obrovský netýkavka žláznatá

93

Podmínky Dobrého zemědělského a enviromentálního stavu na Slovensku

oblast D minimální míra údržby 7. Trvalá údržba zemědělské půdy, zejména zabránit zaplevelení adekvátní operacemi zabránit vyseměnění plevele) 8. Kultura deklarovaná jako sad, vinohrad nebo chmelnice je obdělávaná (ošetřování výsadby a meziřadí) 9. Pěstování plodin na orné půdě deklarovaných v jednotné žádosti, soulad se správnou agrotechnickou praxí

94

47

Podmínky Dobrého zemědělského a enviromentálního stavu na Slovensku

oblast E Ochrana vod a hospodaření s ní 1. Požadavek na povolení na čerpání povrchových a podzemních vod na zavlažování, nebo smlouva se správcem závlahových soustav

95

Protierozní opatření

Odkazy, Zdroje Hůla J., Janeček M., Kovaříček P., Bohuslávek J., Agrotechnická protierozní opatření Sklenička P., Zásady krajinného plánování, nakladatelství Naděžda Skleničková,vydání druhé, Praha 2003 Sáňka M.,Materna J.,Indikátory kvality zemědělských a lesnických půd ČR, Mžp ČR, edice planeta, Praha 2004 Barták M.,Ekologie řízených autotrofních ekosystémů, ČZU, 2002 Janeček M., Základy erodologie, ČZU, Fakulta životního prostředí, 2008 Slavík L., Neruda M., Vodní režimy v krajině, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Fakulta životního prostředí, 2004

www.UniConsulting.cz 96

48

Protierozní opatření

Odkazy, Zdroje http://www.google.cz http://www.esipa.cz http://cs.wikipedia.org http://www.eurlex.eu http://cs.wikipedia.org/wiki/Eroze http://www.vodavkrajine.cz/ http://vitejtenazemi.cenia.cz/slovnik/ http://storm.fsv.cvut.cz/on_line/vhk2/VHK2_CVIC_5.pdf www.eagri.cz http://eagri.cz/public/app/soutez_nrsz/cz/hlasovani-verejnosti/detail-2009.html?kat=2 http://old.stromexport.com/ http://www.mpsr.sk

www.UniConsulting.cz 97

Děkuji Vám za pozornost

Ing. Jan Hrubý

98

49