Důchodový systém v České republice před a po roce 2013

Bankovní institut vysoká škola Praha Finančnictví a ekonomických disciplín

Důchodový systém v České republice před a po roce 2013 Diplomová práce

Autor:

Oto Novák Finance

Vedoucí práce:

Praha

doc. Ing. Alena Maaytová, Ph.D.

Duben, 2013

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

podpis autora V Praze, dne 20.4.2013

Oto Novák

Poděkování Děkuji své vedoucí práce doc. Ing. Aleně Maaytové, Ph.D. za cenné připomínky a za významnou pomoc při zpracování. Také děkuji mé rodině, která mě po celou dobu podporovala a připravila pro mě ty nejlepší podmínky pro studium.

Anotace Práce se zabývá historickým vývojem důchodových systémů ve světě, jejich konstrukcí a financováním. Hlavní důraz je kladen na vývoj systému v České republice a důchodovou reformu účinnou od ledna roku 2013. Na pozadí demografické, ekonomické a politické situace v zemi jsou vykresleny hlavní mezníky českého vývoje a popsány hlavní změny v systému. Pozornost je věnována počtu účastníků, kteří vstupují do druhého pilíře, neboť je tento údaj klíčový pro úspěch reformy. Druhá část je podloţena vlastním výzkumem veřejného mínění a veřejně dostupnými daty týkajícími se reformy. Věnuje se povědomí o reformě, její image, plánovanému vstupu do 2. pilíře a jeho bariérám. Klíčové pojmy: Důchodové systémy, důchodová reforma, 2. pilíř důchodového systému, výzkum veřejného mínění, motivace, bariéry

Annotation This thesis deals with the historical development of pension systems in the world, their construction and financing. The main emphasis is on the development of the system in the Czech Republic and its pension reform effective by January 2013. The major milestones in the Czech development and the major changes in the system are drawn against the background of demographic, economic and political situation in the country. Attention is given to the number of participants entering into the second pillar, because this data is crucial to the success of the reform. The second part is based on own public opinion research and publicly available data relating to the reform. It is aware of the reform, its image, plans and barriers to entry into the system. Key words Pension systems, pension reform, 2nd pillar of the pension system, public opinion research, motivation, barriers

OBSAH ÚVOD .................................................................................................................................... 6 TEORETICKÁ ČÁST 1 SOCIÁLNÍ SYSTÉMY ...................................................................................................... 9

1.1. HISTORICKÝ VÝVOJ SOCIÁLNÍCH SYSTÉMŮ ......................................... 9 1.2. ZPŮSOBY KONSTRUKCE DŮCHODOVÝCH SYSTÉMŮ ........................10 1.2.1. Bismarckův pojistný systém ..........................................................................10 1.2.2. Beveridgeův (flat-rate) systém .......................................................................10 1.2.3. Systém dvousloţkové konstrukce výpočtu dávek ..........................................11 1.3. ZPŮSOBY FINANCOVÁNÍ DŮCHODOVÝCH SYSTÉMŮ .......................11 1.4. KLASIFIKACE PODLE TYPŮ PENZIJNÍCH PLÁNŮ ..............................12 1.5. PILÍŘE DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ..........................................................13 1.5.1. Model Světové banky .....................................................................................13 1.5.2. Model Mezinárodní organizace práce ............................................................14 1.5.3. Penzijní systémy ve vybraných zemích .........................................................14 2 PENZIJNÍ SYSTÉM ČESKÉ REPUBLIKY ......................................................16 2.1 Historický vývoj ..................................................................................................16 1.6.2. Penzijní systém České republiky před reformou ...........................................17 1.6.3. Problémy původního důchodového systému České republiky ......................19 1.7. Reforma důchodového systému v České republice .......................................20 PRAKTICKÁ ČÁST ........................................................................................................... 29

3.1. Hloubkový rozhovor jako úvod praktické části ................................................30 3.1.1. Analýza hloubkového rozhovoru – Stáří a důchodová reforma ....................30 3.2. Specifika vlastního kvantitativního šetření a limity interpretace výsledků ......33 3.2.1. Struktura dotazníku ........................................................................................33 3.2.2. Pracovní hypotézy ..........................................................................................33 2.3. Klíčová zjištění .................................................................................................35 3.4. Detailní analýza ................................................................................................35 3.4.1. Povědomí o důchodové reformě a její image.................................................35 3.4.2. Plánování vstupu do 2. pilíře důchodového systému .....................................38 3.4.3. Faktory ovlivňující vstup do 2. pilíře důchodového systému ........................44 3.4.4. Vyuţití analýzy hlavních komponent a shlukové analýzy k segmentaci respondentů 47 3.4.5. Motivátory pro vstup do 2. pilíře ...................................................................57 3.4.6. Sociodemografická struktura výběrového vzorku .........................................60 3.4.7. Aktuální data o účasti obyvatel ve 2. pilíři ....................................................63 ZÁVĚR ................................................................................................................................ 66 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ................................................................................. 68 SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ .................................................................. 72 SEZNAM PŘÍLOH .............................................................................................................. 73 PŘÍLOHY ............................................................................................................................ 74

ÚVOD Doba, kdy dominantní funkce státních zřízení byly pouze vnější obrana, vznik právních norem a vynucování jejich dodrţování jsou minulostí. Občané jednotlivých zemí dnes od státu očekávají, ţe se bude starat o jejich sociální a ekonomické potřeby od zajištění odpovídající lékařské péče po důstojné stáří a doţití. S tím, jak roste bohatství společnosti, rostou i nároky společnosti na kvalitu a šíři poskytovaných sluţeb. Tyto poţadavky však pro státy představují velikou zátěţ a v dobách ekonomické recese i moţná velká rizika, jako je nadměrné zadluţení a nestabilita finančního systému. Zejména v bývalých socialistických zemích proto dochází k tomu, ţe se státy snaţí přenést větší či menší část zodpovědnosti zpět na obyvatelstvo, aby se zmenšila ekonomická zátěţ státní pokladny. Jedním z největších výdajů představuje důchodové pojištění občanů. S klesající porodností a stárnutím obyvatel jiţ nestačí původní penzijní systémy produkovat dostatečné zdroje a ukazuje se, ţe zejména v rozvinutých zemích bude nutné částečně opustit koncept solidarity, zejména mezigenerační. Důchodová reforma je proto jednou z nejaktuálnějších otázek, se kterou se musí státy vyrovnávat. Jiţ od druhé poloviny 90. let se diskuze o nutné změně systému vedou i v České republice. Tyto debaty, kterými si musely projít z hlediska stability důchodového systému i dnes vychvalované severské státy, byly v Česku mnohem těţší kvůli 40leté socialistické historii a poměrně vyhraněné a polarizované politické scéně. Přesto mnoho poradních skupin a expertních sborů dostalo v minulosti od různých vlád za úkol vypracovat návrhy důchodové reformy, došlo obecně vţdy k podobnému závěru – státem zřízený důchodový systém můţe vzhledem k demografickému vývoji fungovat jen pokud dojde k většímu zapojení soukromého sektoru a přenesení části odpovědnosti na občany. Od roku 2013 tak v České republice začala platit důchodová reforma, která zavádí dobrovolnou moţnost vyvést část mzdy určené pro státní pilíř do soukromých společností, zhodnotit skrze investice uspořené prostředky a v ideálním případě tak sníţit závislost budoucích důchodců na státní penzi.

6

Ukazuje se však, ţe zájem lidí o spoření v druhém pilíři je velmi nízký. Kvůli špatné prezentaci změn současnou vládou, výhruţkám opozičních stran o zrušení reformy a zprávám z některých zemích EU o potíţích nových systémů panuje vůči penzijní reformě silná nedůvěra. Hlavním cílem diplomové práce je analyzovat nový systém důchodů v České republice, analyzovat jeho charakteristiky a vyvodit moţné slabiny. První část práce problematiku důchodových systémů usazuje do teoretického rámce a podrobněji zkoumá důvody pro zavedení reforem. V rámci této části je popsán dosavadní systém v České republice a rozebrány nově zavedené změny. Druhá, praktická část práce, vychází převáţně z vlastního výzkumu, který proběhl za pomoci standardizovaného elektronického dotazníku formou samo-výběru v online prostředí. Tato část se věnuje problému znalosti respondentů o zavedení nového důchodového systému v České republice, hodnocení reformy v rámci několika tematických kategorií, mezi které patří například míra informovanosti, důvěryhodnost, nezbytnost zavedení nového systému nebo predikování stability tohoto systému. Pozornost je dále věnována motivátorům a bariérám pro vstup do 2. pilíře, na závěr je představena sociodemografická struktura výběrového vzorku. Statistické vyhodnocení dat proběhlo jak pomocí třídění prvního (tedy podle jednoho znaku, například výsledky segmentované podle vzdělání) a druhého stupně (třídění podle dvou znaků, např. podle pohlaví a věku při pouţití kontingenční tabulky), tak pomocí vícerozměrných statistických metod, konkrétně analýzy hlavních komponent a shlukové analýzy, které vnášejí do dat nový pohled a ukazují zajímavé souvislosti. Díky tomuto postupu se autorovi podařilo charakterizovat čtyři specifické skupiny respondentů, které vzhledem k jejich charakteristikám nazval Sympatizanty s reformou, Racionálními kritiky, Informovanými s nezájmem o vstup a Ignoranty reformy, přičemţ se ukázalo, ţe ve skupině Racionálních kritiků by mohl být potenciál pro rozšíření počtu účastníků 2. pilíře. Autor práce si je vědom limit, které s sebou nese metoda samo-výběru, a proto tomuto tématu věnuje speciální kapitolu. Protoţe výsledky vlastního výzkumu nejsou reprezentativní pro obyvatelstvo České republiky, srovnává je autor s jinými veřejně dostupnými výzkumy týkajícími se důchodové reformy. Díky tomuto srovnání je ale veskrze patrné, ţe výsledky vlastního průzkumu jsou konzistentní s výsledky reprezentativních výzkumů a proto i je lze povaţovat za cenný zdroj informací.

7

V závěru práce předkládá autor vlastní náhled na úspěšnost systému a uvádí doporučení, která by mohla pomoci k lepšímu vnímání reformy z řad veřejnosti.

8

TEORETICKÁ ČÁST 1. SOCIÁLNÍ SYSTÉMY 1.1.

HISTORICKÝ VÝVOJ SOCIÁLNÍCH SYSTÉMŮ

Pro analýzu důchodových systémů a určení příčin, proč je dnes tak aktuální potřeba jejich reforem, je uţitečné představit a popsat, jak se systémy vyvíjely s rozvojem civilizace a jaké faktory ovlivňovaly jejich charakteristiku. V prvobytně pospolné společnosti byla péče o nemocné a staré brána zajišťována v rodinném kruhu. Platila rovnice čím více potomků, tím větší šance na materiálně dostatečně zajištěné stáří.1 Ve středověku se péče o práce neschopné zčásti přesunula pod církev, stát se omezil jen na minimální pomoc chudině. „Například za vlády Merovejců ve Francké říši vyslovil církevní koncil zásadu, ţe kaţdý biskup má čtvrtinu svých příjmů věnovat péči o chudé a nemocné. Farnosti měly pečovat jen o chudáky bydlící v jejich obvodu. Karel Veliký nařídil v IX. století, aby kláštery zřizovaly 'domy pro hosty' a šlechta se starala o práce neschopné na svých panstvích.“2 Začaly být také vytvářeny svépomocné podpůrné spolky, například pod správou cechů. Po vzoru hornických bratrstev, jeţ zakládala podpůrné pokladny za účelem podpory neschopných a starých členů či jejich pozůstalých, se tento způsob rozšířil i mezi další řemeslnická odvětví. Z těchto cechovních spolků a bratrstev později vznikaly odborové organizace a zájmová politická sdruţení.3 Práva chudých byla institucionalizována na konci 16. století, kdyţ anglická královna Alţběta I. nařídila obcím, aby po vzoru Londýna začaly vybírat daně na chudé, jejichţ počet výrazně narostl násilnou tvorbou velkostatků, vyháněním rolníků a rozvojem manufaktur.4 Následný vývoj sociálních systémů byl z velké části determinován nastupující industrializací. „Urbanizací, která provázela industrializaci společnosti, ztráceli lidé přirozenou zemědělskou vyţivovací základnu, jeţ v podmínkách převáţně naturálního hospodářství zabezpečovala celou rodinu bez ohledu na ţivotní situaci jednotlivých jejích členů.“5 Dělníci se tak po vzoru cechů začali sdruţovat v podpůrných spolcích a prosazování jejich zájmu postupně vedlo ke vzniku sociálních systémů.6 Dalším významným faktorem byla modernizace státních institucí, typická pro oblast střední Evropy. Za dob vlády Marie Terezie došlo v polovině 18. století k reformě státní správy, která umoţnila

1 2 3 4 5 6

Tröster, 2005 Tomeš, 1995, str. 18 Tröster, 2005 Tomeš, 1995 Tomeš, 1995, str. 18 Tomeš, 1995

9

dosazovat do vysokých úřednických postů, do té doby zastávaných pouze šlechtici, i osoby bez příslušnosti k aristokracii. Jelikoţ státní správa potřebovala vychovat loajální a materiálně zabezpečené úředníky, bylo třeba jim zajistit dostatečnou ţivotní úroveň v době pracovní neschopnosti a stáří.7 Stát tedy začal podporovat zaměstnance, kteří byli pro jeho chod důleţití (vojáci, poštovní úředníci atd.).

1.2.

ZPŮSOBY KONSTRUKCE DŮCHODOVÝCH SYSTÉMŮ

Na základě výše zmíněného vývoje a charakteristik je moţné rozlišovat dva typy důchodových systémů podle principů, na kterých jsou vystavěny a fungují.

1.2.1. Bismarckův pojistný systém Systém sociálního pojištění zavedl jako první říšský kancléř Otto Eduard Leopold von Bismarck v roce 1881. Ke spuštění Bismarcka motivovala spíše napjatá atmosféra ve společnosti, snaha získat si na svou stranu obyvatelstvo a omezit vliv dělnických spolků, které se tímto dostalo pod dohled státu. Systém se stal vzorem pro ostatní země.8 V Bismarckově systému je výše důchodu závislá na celoţivotním průměrném výdělku – je určena procentuální sazbou, kterou člověk odváděl jako penzijní pojištění. Parametry výpočtu jsou modifikovány dle růstu mezd, aby výše reálného důchodu zůstala zachována.9 Z tohoto modelu vychází většina moderních sociálních soustav i dnes, ačkoli od původního systému se liší minimálně v jedné věci – Bismarckův systém fungoval jako důchodové pojištění v pravém slova smyslu, neboť doţití se vysokého věku byla mimořádná událost.10 Z tohoto důvodu na dávky dosáhl jen málokterý z pojištěnců a doba pobírání důchodů se pohybovala okolo pěti aţ šesti let. Bismarckům systém proto jen minimálně zatěţoval státní rozpočet. Kdyby se dnes uplatňovala původní metodika, činil by podle odhadů věk odchodu do důchodu 85 let.11

1.2.2. Beveridgeův (flat-rate) systém Sir William Beveridge navrhl podobu penzijní systému pro Velkou Británii během druhé světové války. Inspiroval se mimo jiné prací Johna Maynarda Keynese a vliv hrála i nedávná Velká hospodářská krize.12 Výše důchodu je v tomto systému určena jednotnou částkou, přičemţ kritériem pro přiznání dávky můţe být jen trvalý pobyt (Nizozemsko), nebo záleţí na splnění podmínky o určitém počtu let, 7 Tröster, 2005 8 Šimek, 2011 9 Krebs, 2007 10 Průměrná doba ţivota tehdy v Německu dosahovala 46 let, přičemţ nárok na vyplacení penze vznikal aţ po dosaţení 70. roku ţivota. 11 Kohout, 2004 12 Tomeš, 1995

10

během kterých účastník odváděl penzijní pojistku (Velká Británie). Všichni důchodci mají nárok na paušální částku, a to bez ohledu na průměrné výdělky v produktivním věku. Výše penze bývá pravidelně upravována podle růstu cen.13

1.2.3. Systém dvousložkové konstrukce výpočtu dávek Jde o kombinaci Bismarckova a flat-rate systému, která umoţňuje výši důchodů „podle konkrétní sociální a ekonomické situace posilovat buď prvek nivelizační (zvyšováním 1. sloţky o pevné částky), nebo prvek ekvivalence (procentním zvyšováním 2. sloţky). Kombinace zvyšování důchodu o pevné částky je moţná jak pro nově přiznávané důchody, tak i pro vyplácené důchody.“14

1.3.

ZPŮSOBY FINANCOVÁNÍ DŮCHODOVÝCH SYSTÉMŮ

Principy, jakým způsobem jsou prostředky pro zajištění důchodového pojištění získávány, velmi výrazně určují jejich charakter i determinují silné a slabé stránky. Z hlediska příjmů je moţné penzijní plány dělit do pěti kategorií.15

Financování ze státního rozpočtu pomocí daní Tento systém nejvíce uplatňuje princip sociální solidarity, protoţe daňové zatíţení (s výjimkou zavedení rovné daně či daně z hlavy) s rostoucími příjmy poměrně roste, ale přiznaný relativní důchod klesá.

Financování ze státního rozpočtu pomocí důchodového pojištění Zdroje do systému plynou z příspěvku na sociální pojištění, který je definován jako určité procento z dosahovaného výdělku bez ohledu na jeho výši. Tento způsob financování je méně redistribuční, ale více transparentní neţ v případě financování z daňových příjmů (financování není konstruováno skrze sloţité systémy odvodů, které však často splňují charakteristiku daňových odvodů).

Financování z fondu mimo státní rozpočet bez vytváření rezerv Jedná se o typický příklad průběţně financovaného systému známého jako „pay as you go“ (PAYG). Tento systém je postaven na mezigenerační solidaritě, kdy ekonomicky aktivní jedinci odvádějí příspěvky na sociální pojištění, ze kterých jsou vypláceny penze současným důchodcům. Ačkoli je administrativní správa tohoto systému náročnější neţ u předchozích příkladů, jeho spuštění je velmi snadné a nenáročné pro státní rozpočet. V ekonomice se ale kumuluje „vnitřní dluh“, kdy si současné generace předplácejí právo na penzi v důchodovém věku. Navíc aby byl 13 Krebs, 2007 14 Krebs, 2007, str. 187 15 Krebs, 2007, str. 182-184

11

systém stabilní, je třeba, aby výdaje byly zcela kryty příjmy, coţ lze bez navyšování odvodů na sociální pojištění a zavedení větší mezigenerační solidarity splnit jen při výrazném ekonomickém a populačním růstu. V opačném případě vzniká schodek, který musí být dotován ze státního rozpočtu. Z těchto důvodu nebylo problematické tyto typy fondů spouštět po 2. světové válce, dnes však výrazně naráţí na své limity.

Financování z fondu mimo státní rozpočet s vytvořenými rezervami Tento způsob vychází ze systému PAYG, příjmy do systému však převyšují výdaje a ve fondu se tak akumuluje finanční rezerva, kterou je moţné dále zhodnocovat. Snahy o vytvoření finančního polštáře ale mohou vést k nadměrné daňové zátěţi a sníţení kupní síly obyvatelstva.

Financování na čistě fondovém principu V tomto systému si lidé během produktivního věku odvádějí část mzdy do kapitálových fondů, které jsou spravovány soukromými pojišťovnami. Kapitálové rezervy jsou investovány a z naspořené částky je vyplácena penze. I fondový systém má však svá omezení – prostředky lidí jsou investovány soukromými společnostmi, které mohou zkrachovat. Kapitálové úspory jsou navíc investovány do cenných papírů, jejichţ hodnota kolísá a můţe se tak stát, ţe pojištěnec těsně před odchodem do penze přijde o značnou část naspořených prostředků. U skupin obyvatel s nízkým příjmem dále hrozí, ţe si do doby odchodu do důchodu nestihnou naspořit dostatečné rezervy. Fondový systém neumoţňuje ţádnou redistribuci zdrojů. Oproti systému PAYG je ale lépe odolný proti nepříznivému demografickému vývoji a politickým vlivům. Způsob financování však nedeterminuje, zda jsou tyto systémy spravovány veřejným či soukromým sektorem. Obecně jsou sice státní důchodové systémy postaveny na principu PAYG a soukromé zase na fondovém, lze ale najít i příklady, kdy jsou například zaměstnanecké penzijní systémy financované průběţně.16

1.4.

KASIFIKACE PODLE TYPŮ PENZIJNÍCH PLÁNŮ

Významnou charakteristikou penzijních systémů je také způsob, jakým je vypočítána výše penze při odchodu do důchodu. Podle tohoto kritéria lze systémy obecně dělit do tří kategorií17:

Dávkově definované systémy Tyto systémy garantují určitou výši penzijních dávek většinou závislou na kombinaci počtu odpracovaných let a výše příjmů. Pojištěnec si můţe celkem přesně spočítat, jakou penzi bude mít

16 Bezděk, 2000 17 Krebs, 2007, str. 186

12

(pokud se metodika výpočtu během doby nezmění).

Příspěvkově definované systémy Pojištěnci odvádějí stanovenou část mzdy, kromě její velikosti však výše důchodu závisí i na výnosu z investování těchto finančních úspor. Tento způsob výpočtu se typicky pouţívá u pojišťoven v penzijním připojištění, lidé nemají takovou míru jistoty ohledně svých budoucích penzí.

Hypoteticky příspěvkově definované systémy Jde o poměrně novou metodu, která se pouţívá v systémech průběţně financovaných (PAYG). Kaţdý účastník má ve fondu svůj vlastní, individuální účet, na který mu jsou připisovány odvedené příspěvky. Peníze jsou sice reálně okamţitě pouţity na vyplacení penzí současným důchodcům, s odvody pojištěnce je ale zacházeno, jako kdyby na účtu zůstaly a byly zhodnocovány na základě takzvané hypotetické míry výnosnosti, která se nejčastěji odvozuje od růstu platů a mezd. Příspěvky a budoucí důchod jsou navyšovány nebo sniţovány na základě vývoje ekonomiky.

1.5.

PILÍŘE DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ

Pro lepší orientaci je uţitečné představit ještě jedno z kritérií, podle kterých lze rozdělovat penzijní systémy, a to je počet pilířů, na kterých stojí. Obecně se v teorii pouţívají dva modely od Světové banky a Mezinárodní organizace práce.18

Model Světové banky První pilíř má být tvořen státním systémem garantovaných penzí, typicky financovaný skrze daňové příjmy. Tento pilíř by měl pokrýt co největší počet občanů. Cílem je zajistit alespoň minimální dávky všem. Vyplácení penzí by mělo být testované podle výše majetku či příjmů (například v Austrálii, v úvahu přichází i moţnost určitou penzi garantovat všem (Chile, Mexiko). Druhý pilíř modelu Světové banky by měl být tvořen soukromými společnostmi (ať uţ jde o osobní penzijní účty nebo zaměstnanecké fondy), které spravují část odvodů na sociální pojištění. Prostředky mají být investovány a tím zhodnocovány, doporučuje se ovšem vhodná regulace. Účast v tomto pilíři by měla být nejlépe povinná. Třetí pilíř představují soukromé aktivity občanů s cílem spořit na stáří u komerčních subjektů, jde tedy o penzijní připojištění. Podle Světové banky můţe vláda tento pilíř podpořit například zavedením daňových úlev pro účastníky, ale pouze v případě, kdy opatření přispěje ke zvýšení míry 18 Bezděk, 2000

13

úspor v celé ekonomice a ne jen redistribuci finančních rezerv občanů.19

Model Mezinárodní organizace práce I tento model je tří pilířový, přičemţ první pilíř má podobně jako u Světové banky pokrývat široké vrstvy obyvatel a je zaměřený proti chudobě. Oproti návrhu Světové banky by měl být druhý pilíř financovaný průběţně, dávky mají být indexovány podle inflace a odvody příspěvků omezeny maximálním stropem příjmů. Třetí pilíř zahrnuje jak zaměstnavatelská, tak individuální fondová schémata, penzijní plány ale mohou mít i charakter PAYG. I Mezinárodní organizace práce doporučuje důsledný monitoring.20

1.6.

Penzijní systémy ve vybraných zemích

V následující kapitole stručně představíme penzijní systémy vybraných zemí EU – Německa, Velké Británie a Švédska tak, aby popsané systémy zahrnovaly jak soustavy, které dávají důraz na průběţné financování, tak i ty, jeţ preferují individuální přístup a fondové financování.

Německo Současný penzijní systém Německa se skládá ze tří pilířů. První pilíř lze rozdělit na povinné zákonem stanovené pojištění pro zaměstnance, penzijní systém pro farmáře, pojištění pro státní úředníky a soudce, případně další programy podle určitých profesí pojištěnců. První pilíř je primárně dávkově definovaný PAYG systém, celková výše měsíčního odvodu činí 19,9 procenta z výdělku, přičemţ polovinu hradí zaměstnanec a polovinu zaměstnavatel. Lidé s niţšími příjmy jsou zvýhodněni a nemusí platit buď nic, nebo sníţenou částku. Druhý pilíř funguje ve spolupráci se zaměstnavatelem, který nabízí svým zaměstnancům příspěvek na penzijní spoření. Nejčastěji se na podnikovém penzijním zabezpečení podílí zaměstnanec i jeho zaměstnavatel a podpora ze strany státu spočívá v daňových úlevách pro podniky, které takovou moţnost svým lidem nabízejí. Tato forma spoření je povinně pojištěná, a pokud firma zanikne, neztratí zaměstnanec naspořené peníze. Třetí pilíř v německém systému představuje soukromé spoření v různých investičních fondech, spořících kontech bank nebo investování do akciových fondů či nemovitostí. Tuto moţnost mohou vyuţívat i ti, kteří nejsou zaměstnanci. Stát přispívá i na tento pilíř formou příspěvků a také prostřednictvím daňových úlev, nijak ale negarantuje jeho výnos. Ti, kteří tyto fondy

19 Bezděk, 2000 20 Bezděk, 2000

14

pro dobrovolné penzijní spoření poskytují, však musí informovat své klienty o investičních rizicích. Kdo si takto spoří, můţe své peníze vybrat v důchodu buď jednorázově, nebo je vybírat měsíčně jako klasickou penzi.21 Velká Británie Také Velká Británie má tří pilířový systém, přičemţ první pilíř je povinný a průběţně financovaný. Dávky jsou paušální, nezáleţí tedy na výši příjmů za produktivní doby ţivota (jistou roli ovšem hraje, zda byl člověk zaměstnanec či osoba samostatně výdělečně činná). Přiznané důchody jsou ale nízké, takţe lidé, kteří se spoléhají jen na státní systém, jsou kvůli chudobě často vyloučeni ze sociálního ţivota. Chudí důchodci mají moţnost zaţádat o další dodatečný příspěvek. Druhý a třetí pilíř je tvořen státními, případně soukromými penzijními systémy. Je jedno, který systém si občané vyberou. Státní pojištění v druhém pilíři je velmi podobné tomu v prvním, jde tak vlastně o další dodatečnou dávku. Lidé mají také moţnost účastnit se třetího dobrovolného pilíře v soukromých pojišťovnách.22 Britský penzijní systém je extrémně sloţitý a komplexní, pokrývá však jen malou část obyvatelstva. Vládě se navíc nedaří občany motivovat, aby si spořili sami a ti se pak často dostávají na hranici chudoby.

Švédsko Švédský penzijní systém si prošel razantní reformou a je dnes dáván za příklad i některými českými politiky. I tento systém je tří pilířový. První pilíř se z hlediska přiznávaných dávek dělí na tři části. První část představuje paušální příspěvek, jde o jakousi minimální garantovanou sumu, která je hrazena ze státního rozpočtu a kterou dostane kaţdý, komu je nad 65 let a má ve Švédsku trvalé bydliště alespoň 40 let. Systém dostává prostředky ze státního rozpočtu. Druhá část je financovaná průběţně formou odvodů sociálního pojištění. Většina příspěvků jde na virtuální účty, kde jsou prostředky průběţně zhodnocovány. Menší část odvodů putuje do speciálního státního fondu, jeţ má za úkol peníze investovat a zhodnotit – toto je třetí úroveň prvního pilíře. Druhý pilíř je tvořen zaměstnaneckými fondy, které jsou částečně povinné, účastní se jich zaměstnanci, jejichţ zaměstnavatel je do systému zapojen. Dle tohoto kritéria je lze rozdělit na fondy pro zaměstnance v soukromém sektoru, dělníky, zaměstnance centrální vlády a zaměstnance místních vlád. Účast v tomto pilíři je vysoká a zajišťuje důchodové pojištění pro značnou část obyvatelstva. Třetí pilíř je klasické soukromé penzijní připojištění, účast v něm

21 Guardiancich, 2010a 22 Guardiancich, 2010b

15

vláda podporuje zavedením daňových úlev pro účastníky.23

2. PENZIJNÍ SYSTÉM ČESKÉ REPUBLIKY 2.1 Historický vývoj Vznik samostatného důchodového plánu České, respektive Československé republiky se datuje k roku 1919. Logika zavádění penzijního plánu vycházela z nutnosti zajistit skupiny osob důleţitých pro chod státu, proto byla nejdříve uzákoněna podpora válečných veteránů a invalidů, a v roce 1921 pojištění pracovníků ţeleznice. Komplexní úprava systému důchodového pojištění řešila pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, stáří a invalidity a vztahovala se zejména na dělníky a byla přijata v roce 1925 s účinností od roku 1926. Principy penzijního systému se významněji nezměnily aţ do roku 1948. Přijetím zákona č. 99/1948 Sb., o národním pojištění byl po vzoru Velké Británie zaveden Beveridgeův model a aplikován jednotný systém pojištění. Penzijní plán byl brzy pozměněn a v roce 1956 byl prvně reformován. Došlo k navýšení počtu osob, které měly být zabezpečeny v důchodovém systému a zároveň navýšeny dávky, coţ mělo za následek nárůst nákladů. V roce 1964 byla štědrost systému kvůli špatné ekonomické situaci omezena, v roce 1975 byla zavedena opatření, která měla přinést příznivé efekty pro růst populace. Po roce 1985 vláda pozměnila parametry penzijního modelu tak, aby byl velkorysejší pro širší vrstvu obyvatelstva. Po roce 1989 vyvstala potřeba systém reformovat. Představoval totiţ příliš velkou zátěţ pro rozpočet, zároveň diskriminoval osoby samostatně výdělečně činné. Kromě reorganizace úředníků a odpovědných orgánů byl vytvořen koncept záchranné sociální sítě s minimální mzdou a ţivotním minimem. Byla zavedena pojistná platba odváděná mimo daňový systém (i kdyţ principiálně svými parametry daní zůstala), jelikoţ bylo nutné financování oddělit od státního rozpočtu. Nejvýznamnější změny celého systému sociálního zabezpečení přineslo schválení zákonů č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a pak zákon č. 177/1995 Sb., o státní sociální podpoře.24

23 Guardiancich, 2010c 24 Tröster, 2005

16

2.2Penzijní systém České republiky před reformou Pro analýzu důvodů, proč musel být penzijní systém České republiky reformován, je nutné rozebrat parametry systému dosavadního a z toho vyplývající slabiny. Systém platný do roku 2012 byl klasický PAYG model kombinovaný s třetím pilířem, tedy soukromým penzijním připojištěním.

První pilíř Účast v prvním pilíři zajišťovaném státem je povinná (tato podmínka představuje jeden z nástrojů proti chudobě25). Plátci pojistného jsou zaměstnanci, zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Výše platby pojistného se rovná 28 procentům z vyměřovacího základu a je-li člověk v zaměstnaneckém poměru, odvádí 21,5 procenta a zaměstnavatel 6,5 procenta. Systém je dávkově definovaný, konstrukce výpočtu je dvousloţková – první část tvoří základní výměra, která je paušální, druhou sloţku představuje procentní výměra, která závisí na výši příjmu a délce doby pojištění (minimální doba pojištění je v současnosti 29 let). Výše příjmu se zohledňuje pomocí redukčních hranic – do dosaţení první redukční hranice, nastavené na 44 procent průměrného příjmu, se započítává pro výměru důchodu celý příjem. Mezi první a druhou redukční hranicí, která představuje 4násobek průměrné mzdy26, se bude započítávat 26 procent (na tuto hranici se procentní míra dostane ze současných 27 procent v roce 2014).27 Z toho vyplývá, ţe důchodový systém České republiky je velmi příjmově solidární, lidé s vyššími příjmy tedy dostávají méně, neţ do systému odvádějí. Naopak lidem s niţšími příjmy je díky nastaveným parametrům přiznáván vyšší důchod, neţ by odpovídal jejich celoţivotním příjmům. Princip zásluhovosti není v nastaveném modelu příliš zohledněn. Navíc jsou v něm některé skupiny obyvatel dále zvýhodňováni – OSVČ si mohou nastavit relativně nízký vyměřovací základ a nepodílí se takovou měrou na financování prvního pilíře.28 Mezi státy OECD je Česká republika se svým důchodovým systémem jednou z nejsolidárnějších zemí.29 Výši důchodů ovlivňuje valorizace. „Vzhledem k tomu, ţe se zohledňují vyměřovací základy za mnohaleté období, je třeba, aby byl co nejvíce eliminován vliv růstu obecné mzdové úrovně na rozdílnou hodnotu vyměřovacích základů v různých letech, tj. aby úhrn vyměřovacích základů pojištěnce za kalendářní rok byl pro výpočet důchodu hodnocen ve výši, která by odpovídala

25 Krebs, 2007 26 Na průměrnou mzdu jsou redukční hranice navázané od roku 2011, kdy byla provedena takzvaná malá důchodová reforma, viz dále. 27 MPSV, 2011a 28 Krebs, 2007 29 MPSV, 2011c

17

hodnotě při mzdové úrovni před přiznáním důchodu.“30 K navyšování důchodu dochází v závislosti na růstu indexu spotřebitelských cen a jedné třetiny růstu mezd. Pro zvýšení musí spotřebitelské ceny vzrůst alespoň o 2 procenta, pokud v některém měsíci vzrostou o více neţ 5 procent, dochází k mimořádnému navýšení.31 Ze statistických ročenek vyplývá, ţe v roce 2011 pobíralo v České republice starobní důchod 1 725 392 důchodců, výše vyplácené penze podle mediánu dosáhla 10 434 korun, průměrný důchod pak činil 10 552 korun.32

Třetí pilíř Moţnost spořit si na penzi mimo státní pilíř existuje od roku 1994. Byla zavedena přijetím zákona 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem. Pojištěnci si mohou spořit v penzijních fondech soukromých společností. Jednotlivé fondy, které k provozování činnosti musí mít povolení od České národní banky, si mohou v nabídkách a strategiích investování konkurovat, legislativa však poměrně úzce definuje jejich činnost i pravidla investování. Od 1.1. 2013 je v platnosti nový zákon 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, pro další analýzy je však uţitečné nastínit charakteristiky původního systému. Asi nejvýznamnější vlastností byla povinnost fondů garantovat nezáporné výnosy při investování vkladů, jeţ do fondů vloţili pojištěnci. Cílem bylo ochránit úspory pojištěnců v případě nepříznivého vývoje na kapitálových trzích. Zároveň měli správci fondu jasně definováno, jaká aktiva jsou povaţována za bezpečná a jak mají investovat na trhu cenných papírů (například podle §33 Zákona 42/1994 Sb. do dluhopisů emitovaných členským státem Organizace pro ekonomickou spolupráci hospodářský rozvoj OECD, dluhopisů emitovaných Evropskou investiční bankou apod. Rizikovější derivátové a opční operace mohly fondy provádět jen za účelem sníţení rizika náhlého propadu hodnoty aktiv ve fondu a větší ztráty pojištěncům). Aby vláda motivovala lidi k samostatnému spoření na stáří, k jednotlivým úloţkám byl schválen státní příspěvek, jehoţ maximální výše činila 150 korun při příspěvku 500 a více korun. Další nadstandardní motivací byla zavedena moţnost odečíst si z daňového základu pro daň z příjmu roční příspěvky, maximálně však 12 tisíc korun, a moţnost nechat si na penzijní připojištění přispívat zaměstnavatelem, maximálně však 24 tisíc korun, přičemţ tato úloţka je osvobozena od daně z příjmu. Posledním motivačním prvkem je skutečnost, ţe peníze naspořené v soukromých penzijních fondech jsou součástí dědického řízení, na rozdíl od prostředků, které si pojištěnci povinně ukládají ve státním pilíři. 30 Krebs, 2007, str. 211 31 Zákon 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, dostupný na: http://www.mpsv.cz/ppropo.php?ID=z155_1995o 32 ČSSZ, 2012

18

Podmínkou pro standardní vyplacení penze pojištěncům z třetího pilíře bylo zavedeno minimálně 60 měsíců spoření a dosaţení 60 let věku. Způsoby vyplácení penze byly postupná výplata naspořených prostředků, jednorázové vyrovnání či jednorázová výplata (tzv. odbytné v případě, pokud účastník pojištění nesplnil všechny podmínky pro získání nároku na vyplacení penze).33 V devíti soukromých fondech, které v současnosti nabízejí soukromé připojištění, bylo za první čtvrtletí roku 2012 registrováno 4 687 278 účastníků34, průměrný příspěvek za rok 2011 činil 442 korun35. Ačkoli se můţe zdát, ţe zájem Čechů o soukromé připojištění je velký, opak je pravdou – na jednoho účastníka průměrně připadá celkový vklad ve výši zhruba 50 korun. Jakkoli můţe být pouţití průměru zavádějící a částečně nepřesné, ukazatel dobře ilustruje malý zájem lidí o alternativní spoření na stáří mimo státní systém.

2.3 Problémy původního důchodového systému České republiky

Negativní faktory ovlivňující první pilíř Jak vyplývá z předchozích kapitol, pojištění obyvatel České republiky závisí nejvýrazněji na státním pilíři, téměř 95 procent příjmů důchodců jde právě z prvního pilíře36, jehoţ finanční stabilita stojí a padá s demografickým vývojem. V prognózách ohledně vývoje obyvatelstva se předpokládá prudký nárůst střední délky ţivota jak u muţů, tak u ţen, a klesající přirozený přírůstek. Ani zvýšená imigrace situaci podle projekcí nezvrátí. To vše bude mít podle odhadů za následek rychlé stárnutí populace. Do roku 2065 dojde k výraznému nárůstu podílu osob starších 65 let, podle některých projekcí aţ na jednu třetinu, přičemţ se početně vyrovná velikost kategorie osob v ekonomicky aktivním a neaktivním věku (k tomuto stavu populace spěje jiţ od roku 2006, kdy se podíl osob starších 65 let převýšil podíl mladých ve věku 0-14 let).37 Právě tento poměr je hlavním faktorem udrţitelnosti průběţně financovaných systémů. Zatímco dnes připadá na jednoho důchodce 1,8 ekonomicky aktivních lidí, v roce 2050 to bude zhruba 1,2.38 Pro zachování současné relativní výše průměrných důchodů by tedy bylo v budoucnu nutné odvody na sociální pojištění zhruba zdvojnásobit, coţ by přineslo nadměrnou daňovou zátěţ. Negativní trend se projevuje jiţ několik let. Zatímco v roce 1996 byly příjmy do systému pojištění téměř 134 miliard a výdaje 127 miliard korun, v roce 2011 byly příjmy 328 miliard, avšak výdaje

33 Zákon 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, [citace 2013-1-16] přístup z internetu: http://www.apfcr.cz/cs/o-nas/dokumenty/zakon-o-penzijnim-pripojisteni.html 34 APF ČR, 2012a 35 APF ČR, 2012b 36 MPSV, 2012c 37 ČSÚ, 2009 38 MPSV, 2011b

19

373 miliard korun tzn. schodek více neţ 45 miliard korun.39 Jiţ v roce 2005 analýzy ukázaly, ţe pokud by nedošlo k ţádným změnám v legislativě, bude deficit na důchodovém účtu ročně dosahovat 4 – 5 procent HDP, coţ by znamenalo, ţe se do roku 2065 celkový dluh ve výši 110 procent HDP a v roce 2100 244 procent HDP.40 Příjmovou a výdajovou stranu ovlivňují výkyvy ekonomiky. Velký propad nastal v roce 2009, kdyţ na české hospodářství dolehla světová finanční krize. V roce 2008 došlo k prudkému nárůstu cen, coţ vyvolalo nutnost důchody valorizovat a schodek začal strmě narůstat.

Negativní faktory ovlivňující třetí pilíř Jak jiţ bylo uvedeno výše, jedna z nejzásadnějších vlastností původní podoby třetího pilíře byla povinnost fondů garantovat nezáporné výnosy. V prvních deseti letech byl příznivý vývoj globální i české ekonomiky a výnosy jednotlivých fondů oscilovaly mezi zhruba 4-6 procenty ročně, coţ spolehlivě vykompenzovalo míru inflace.41 V roce 2008 však například penzijní fond AXA penzijní fond a.s. dosáhl nulového zhodnocení a ztráty tak musely být kryty z vlastního kapitálu společnosti. Kdyby fondy mohly v lepších letech investovat agresivněji, mohly na účtech pojištěnců vygenerovat větší finanční polštář, ovšem samozřejmě s rizikem, ţe se po určitý časový horizont mohou lidé dostat do ztráty. Právě nízké zhodnocení můţe být důvodem, proč většina pojištěnců nebrala soukromé připojištění jako relevantní alternativu ke státnímu systému. I výše průměrných vkladů odpovídá tomu, ţe lidé do třetího pilíře vstupují zejména kvůli státnímu příspěvku a ne kvůli dalšímu zdroji financí ve stáří.

2.4 Reforma důchodového systému v České republice Impulsy pro změnu Ţe je potřeba penzijní model reformovat či alespoň upravit, začalo být zřejmé jiţ v 1997, kdy Česká národní banka musela kvůli vysoké inflaci provést monetární restrikci a vláda přikročila k úsporným opatřením. Ve stejném roce došlo ke zpřísnění valorizačních podmínek a o rok později parlament projednával dva návrhy na zvýšení pojistných sazeb, oba však byly zamítnuty. Následující období bylo spíše ve znamení kosmetických změn. Nejvýznamnější změny od roku 1995 byly schváleny v roce 2003, kdy bylo odsouhlaseno nové nastavení základních parametrů systému. Jednalo se například o zvyšování věku odchodu do důchodu, omezení moţnosti předčasného důchodu, který kvůli výhodným podmínkám vyuţívalo stále více lidí či redukci 39 MPSV, 2012c 40 Výkonný tým, 2005 41 APF ČR 2012c

20

náhradových dob. Také došlo ke zvýšení sazeb pojistného z 26 na 28 procent z vyměřovacího základu a převedení těchto z kapitoly státní politiky zaměstnanosti přímo do prvního pilíře.42 Systém ale i nadále vykazoval deficity a strany tehdy zastoupené v parlamentu se dohodly, ţe je třeba provést systematickou reformu namísto parametrických změn a úprav. Byla vytvořena tzv. Bezděkova komise. Výsledkem bylo vypracování zprávy, která konstatovala, ţe nastavený kurz je neudrţitelný a je třeba jít cestou zvyšování věku odchodu do důchodu. Zároveň doporučila diverzifikaci a zavedení druhého - fondového pilíře, který by omezil příliš vysokou příjmovou solidaritu.43 Mezi zástupci politických stran však nedošlo ke shodě a systém byl korigován dílčími změnami. Ani přes snahy dalších vlád nedošlo ke shodě, ačkoliv se jiţ podoba návrhů blíţila doporučením Bezděkovy komise.44 Další iniciativa vznikla v roce 2010, kdy byl zaloţen Poradní expertní sbor (PES) s cílem analyzovat stav důchodového systému a aktualizovat reformní doporučení. Výsledkem zprávy bylo tentokrát důraznější doporučení zavedení druhého pilíře, experti se ale zcela neshodli na jeho přesných parametrech – zejména na otázce, jak velkou část ze současných odvodů na pojištění „vyvést“ (optout) do nového pilíře, aby mohl plnit svou funkci a zároveň vypadnutím části prostředků neohrozil stabilitu prvního pilíře. Zpráva také mimo jiné doporučila prodluţování věku odchodu do důchodu.45 2.5 Malá a velká důchodová reforma Malá důchodová reforma První výraznější parametrické změny v důchodovém systému byly přijaty na základě rozhodnutí Ústavního soudu ČR, který se problematikou začal zabývat kvůli ţalobě jednoho pojištěnce, jehoţ důchod po zohlednění redukčních hranic dosahoval výše 19 procent průměrné celoţivotní mzdy. Ţalobce přitom upozornil, ţe v roce 2004 byla podle Ministerstva práce a sociálních věcí ČR průměrná výše důchodu 44 procent k hrubému příjmu. Dne 6. dubna 2010 tak Ústavní soud shledal §15 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění za protiústavní. Soud shledal zákon „zakotvující v nynějších výších tzv. redukční hranice pro stanovení výpočtového základu procentní výměry důchodu, protiústavním, neboť ve svých důsledcích a v kombinaci s ostatními parametry a stávající konstrukcí důchodového systému negarantuje dostatečně ústavně zaručené právo na přiměřené hmotné zabezpečení dle čl. 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a vede k neakceptovatelné nerovnosti mezi různými skupinami důchodových pojištěnců.“ (Langášek, 42 43 44 45

Krebs, 2007 Výkonný tým, 2005 MPSV, 2008 PES, 2010

21

2010) Přijatá novela, která reagovala na nález soudu, nabyla účinnosti 30.9. 2011 a kromě jiţ výše zmíněných úprav redukčních hranic či změně pravidel valorizace malá penzijní reforma také zrychlila zvyšování věku odchodu do důchodu s ohledem na aktuální věk doţití nových pojištěnců.46 Úprava parametrů redukčních hranic, základního vyměřovacího základu a zavěšení jejich výpočtů na hodnotu průměrné mzdy vedlo mimo jiné k posílení principu ekvivalence. Velká důchodová reforma47 Reforma penzijního systému ČR se stala jedním z hlavních cílů vlády premiéra Petra Nečase. V programovém prohlášení vlády ze 4. srpna 2010 se uvádí, ţe „důchodová reforma je pro vládu prioritou. Cílem je připravit dlouhodobě finančně udrţitelný systém, který zajistí přiměřené příjmy ve stáří, při invaliditě a při ztrátě ţivitele. Za tímto účelem bude potřebné zvýšit diversifikaci příjmů a rozvinutý (bez dalších parametrických reforem neudrţitelný) průběţně financovaný základní systém doplněný moţnostmi soukromých úspor.“48 V letech 2011 a 2012 parlament přijal zákony č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, č. 397/2012 Sb., o pojistném důchodovém spoření a č. 399/2012 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o pojistném na důchodové spoření. Účinnost zákonů byla stanovena k 1.1.2013 a penzijní systém ČR prošel největšími změnami za několik desetiletí. Zavedení druhého pilíře Nejpodstatnější změnou je zavedení moţnosti dobrovolně vstoupit do druhého pilíře (při zachování povinnosti spořit si v prvním pilíři), jeţ je kapitálově financovaný. Investiční správu ukládaných prostředků zajišťují soukromé penzijní společnosti, ţádost o vytvoření penzijního fondu ve druhém pilíři schvaluje Česká národní banka. ČNB má půlroční lhůtu na vydání rozhodnutí, v případě kladného vyjádření se povolení uděluje na dobu neurčitou. Penzijní fondy musí například doloţit, ţe disponují základním kapitálem minimálně ve výši 300 milionů korun, či ţe na provoz fondu mají dostatečný počet kvalifikovaných pracovníků. Do dvou let od vzniku musí počet klientů v jednom kaţdém fondu dosahovat 50 tisíc. Tato podmínka si klade za cíl motivovat fondy k rychlé expanzi a

46 Hrušová, 2011 47 Kapitola byla zpracována na základě dokumentu MPSV, 2012d a zákona č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření 48 Vláda ČR, 2010

22

co největší rozloţení nákladů na správu mezi účastníky. Způsoby, jakými mohou fondy zhodnocovat vloţené prostředky, jsou zákonem přesně definovány, viz dále. Kvůli potřebě přesně dokumentovat odvody pojištěnců i formu smluv vznikl Centrální registr smluv, jeţ má za úkol evidovat všechny relevantní informace o účastnících ve vztahu k důchodovému pojištění v druhém pilíři. Do důchodového pojištění ve druhém pilíři se můţe zapojit občané ČR starší 18 let s výjimkou těch, kterým jiţ byl přiznán starobní důchod. Občané starší 35 let musí rozhodnutí učinit do poloviny roku 2013. Účast je dobrovolná, po vstoupení jiţ z fondu nelze vystoupit.49 Do druhého pilíře pojištěnci odvádí pojistné jen pokud splňují zákonné podmínky pro odvod pojistného do prvního pilíře (tedy mají-li zdanitelné příjmy). Z hlediska odvodů pojistného je druhý pilíř úzce provázán s pilířem prvním. Pokud se pojištěnec zapojí do druhého pilíře, namísto 28 procent z vyměřovacího základu pro pojistné, která se povinně odváděla do státního systému důchodového pojištění, bude nově 25 procentních bodů odvádět do prvního pilíře a 3 procentní body do druhého pilíře, k těmto třem procentním bodům se ještě odvod zvýší o dodatečné dva procentní body z vyměřovacího základu. V součtu tedy účastník v druhém pilíři odvede 28 procent z vyměřovacího základu, účastník v prvním a druhém pilíři pak 30 procent. Toto nastavení má za cíl přesunout do druhého pilíře dostatečný objem prostředků pro jejich efektivní zhodnocování a zároveň omezit riziko náhlého poklesu financí v prvním pilíři z potenciálního hromadného přesunu odvodů občanů do druhého pilíře. Tyto podmínky jsou výhodné pro pojištěnce s vyšším příjmem, jelikoţ jim umoţňují vyvést část mzdy ze státního systému pojištění. Zákon omezuje výši

poplatků, které mohou penzijní fondy účtovat účastníkům za

správu

uloţených prostředků. Poplatky se liší podle sloţitosti investic a pohybují se v intervalu 0,3 - 0,6% z objemu aktiv, zároveň se jejich výše můţe rovnat maximálně 10 procentům z dosahovaných výnosů. Omezení má zabránit tomu, aby fondy financovaly velké marketingové kampaně s cílem získat co nejvíce klientů z peněz pojištěnců. 2.5.1 Strategie investování 49 Klienti mají moţnost smlouvu zrušit jen do doby, neţ ji penzijní fond odešle do Centrálního registru smluv. Účast ve druhém pilíři vzniká aţ registrací smlouvy v Centrálním registru smluv,. Smlouva se registruje k prvnímu dni druhého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém mu byla smlouva doručena, na schválení má tedy registr zhruba 30denní lhůtu.

23

Druhý pilíř by měl nabízet vyšší výnosy, jelikoţ prostředky jsou investovány do cenných papírů. Zároveň ale roste riziko, ţe při propadu hodnoty aktiv mohou účastníci o část peněz přijít, jelikoţ vklady nejsou garantované. Penzijní fondy proto musí pojištěncům umoţnit zvolit si investiční strategii (a poměr výnosů/rizikovosti). Zákon definuje čtyři moţné strategie.

Důchodový fond státních dluhopisů Tento fond nabízí nejmenší moţné riziko propadu hodnoty úloţek (bez započítání inflace). Struktura cenných papírů, do kterých mohou fondy investovat, se velmi podobá původním podmínkám, za kterých mohli peníze zhodnocovat penzijní společnosti v rámci soukromého penzijního připojištění v rámci třetího pilíře důchodového systému. Fondy musí investovat zejména do dluhopisů, jejichţ emitentem je Česká republika či ČNB, dluhopisů členských států OECD, dluhopisů emitovaných organizacemi jako je Mezinárodní měnový fond, Světová banka. Riziko, ţe emitent dluhopisu nebude schopen uhradit své závazky, je minimální.

Konzervativní důchodový fond Strategie investování v konzervativním fondu umoţňuje rizikovější postup. Kromě investice do dluhopisů České republiky, které jsou pro fondy obecně nejbezpečnější investicí vůbec, zákon navíc umoţňuje prostředky ukládat do cenných papírů a nástrojů peněţního trhu, jejichţ rizikovost hodnotí renomované ratingové společnosti.

Vyvážený důchodový fond Prostředky uloţené v tomto fondu mohou být investovány do stejných finančních instrumentů jako v případě konzervativního fondu, z hlediska ratingové hodnocení jsou ale pravidla volnější. Hlavní změnou je, ţe pojistné mohou fondy vkládat do akcií, jejichţ hodnota můţe být velmi kolísavá. Dynamický důchodový fond Tento fond můţe ze zákona investovat kromě nástrojů povolených ve vyváţeném fondu například i do cenných papírů vydávaných zahraničními fondy kolektivního investování. Minimálně 80 procent hodnoty majetku fondu musí správce investovat do akcií či cenných papírů, které svojí hodnotu odvozují převáţně od akcií. Tento fond je nejrizikovější, potenciálně však nabízí nejvyšší výnosy. 24

Účastníci mohou jednou za rok bezplatně měnit svou investiční strategii, jednou za pět let také penzijní společnost, u které si v rámci druhého pilíře spoří. Aby se zabránilo situaci, kdy by například pojištěnec v dynamickém fondu několik let před odchodem do penze kvůli negativnímu vývoji na akciových trzích přišel o většinu naspořených prostředků, mají penzijní fondy povinnost postupně investiční strategii s blíţícím se důchodovým věkem pojištěnce přesouvat jeho úloţky do méně rizikových fondů. Pět let před dosaţením věku odchodu do důchodu musí být sto procent prostředků přesunuto do konzervativního fondu. Dalším motivačním prvkem, který by měl pojištěnce přimět ke vstupu do druhého pilíře, je skutečnost, ţe naspořené prostředky jsou předmětem dědického řízení. Vyplácení penze Účastníci mají moţnost stanovit si, jak chtějí, aby jim byly prostředky z druhého pilíře vypláceny. Za prvé, mohou zvolit doţivotní penzi, kdy jsou nastřádané prostředky poměrně rozděleny podle očekávané doby doţití. Pokud pojištěnec ţije déle, jsou mu prostředky vypláceny z majetku penzijního fondu. Touto moţností je tak do druhého pilíře částečně implementován princip solidarity. Druhá moţnost je doţivotní penze s pozůstalostní penzí, kdy jsou příbuzným pojištěnce po jeho smrti tři roky vypláceny stejné dávky. Poslední moţnost je vyplácení renty po dobu 20 let. Výhodou je, ţe v tomto případě jsou peníze na účtu pojištěnce dále zhodnocovány, penzijní fond však garantuje, ţe výše renty nebude niţší neţ v předchozím roce. Pokud pojištěnec ţije déle neţ 20 let, má dále nárok pouze na penzi z prvního pilíře. Jelikoţ se podle demografických průzkumů doţije po odchodu do důchodu více neţ 20 let, je tento způsob výplaty vhodný pro finančně zabezpečené pojištěnce.50 2.5.2 Změny ve třetím pilíři51 Velká důchodová reforma se dotkla také soukromého připojištění v penzijních společnostech. Podmínky spoření klientů, jenţ smlouvy o připojištění ve třetím pilíři uzavřeli do 30. listopadu 2012, se změny netýkají52 a platí pro ně podmínky představené v předchozích kapitolách. Jedinou změnou je to, ţe se dosavadní penzijní fondy změní v takzvané transformační fondy a nebude do nich jiţ moţné vstupovat. Klientů, kteří smlouvy uzavřeli po 30. listopadu, se týká řada změn.

50 MPSV, 2011c 51 Kapitola byla zpracována na základě zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření 52 Pokud tedy sami nechtějí. Pojištěnci, kteří uzavřeli smlouvu do 30. listopadu 2012 mohou zůstat ve transformovaných fondech za původních podmínek, nebo se kdykoli rozhodnout a smlouvu včetně naspořených peněz převést do nových účastnických fondů. Vrátit se do transformovaného fondu pak jiţ není moţné.

25

Noví zájemci o připojištění budou uzavírat smlouvy v takzvaných účastnických fondech. Zásadní změnou je, ţe tyto fondy nemusí klientům garantovat nezáporný výnos a mohou se proto pouštět do rizikovějších investic. Současně ale došlo k oddělení majetku klientů od majetku akcionářů penzijních společností, coţ znamená větší záruky a omezení hrozby „vytunelování“ fondů. Přijaté změny mohou způsobit situaci, kdy by klient mohl přijít o část výnosů. Fondy proto musí podobně jako ve druhém pilíři povinně nabízet v rámci konzervativního účastnického fondu takovou investiční strategii, která je málo? riziková. Konzervativní účastnický fond se zákonnými podmínkami o investování podobá konzervativní investiční strategii ve druhém pilíři. Správci by měli prostředky primárně ukládat do dluhopisů zemí OECD a důvěryhodných mezinárodních organizací, mohou investovat i do nástrojů peněţního trhu za podmínky, ţe zvolené finanční instrumenty mají dobré hodnocení ze strany renomovaných ratingových agentur. Zákon penzijním společnostem umoţňuje kromě konzervativního fondů nabízet i další strategie odstupňované podle toho, jak velké výnosy pojištěnec očekává a jak velké riziko je ochoten podstoupit. Podle zákona musí penzijní společnost prostředky pojištěnce povinně převést do konzervativního fondu nejpozději 5 let před dosaţením věku odchodu do důchodu bez ohledu na to, jakou strategii pojištěnec zvolil. Zákon dále stanovil novou výši státních příspěvků, na které mají pojištěnci nárok od určité výše úloţky. Nově nárok vzniká při uloţení minimálně 300 korun měsíčně namísto 120 korun podle předchozích podmínek. Je-li výše měsíčního příspěvku účastníka mezi 300 aţ 999 korunami, činí výše měsíčního státního příspěvku částku 90 korun a 20 % z částky přesahující 300 Kč, je-li výše příspěvku 1000 korun a více, činí výše měsíčního státního příspěvku částku 230 korun. Zároveň došlo ke změně z hlediska moţnosti odečítat úloţky od základu pro daň z příjmu. Nově je pro účastníky daňově nejvýhodnější ročně spořit 24 tisíc korun proti 18 tisícům ročně podle předchozích pravidel. Stát se těmito změnami snaţí pojištěnce motivovat, aby si v soukromém důchodovém připojištění spořili více. 2.6 Úspěšnost reforem v prvních měsících Druhý pilíř Jiţ od schválení penzijní reformy poslaneckou sněmovnou v září 2011 se začaly objevovat praktické překáţky, které ohroţovaly hladký přechod na nový systém. Problémy začaly eskalovat ve druhé polovině roku 2012, kdy 24. září prezident Václav Klaus vetoval prováděcí zákon, který 26

umoţňoval rozjezd reformy od začátku roku 201353, poslanci prezidentské veto v prosinci přehlasovali. Z průzkumů veřejného mínění vyplývalo, ţe lidé nemají o druhý pilíř zájem a pro fondy bude velmi těţké splnit zákonné poţadavky na získání alespoň 50 tisíc klientů do dvou let. Zatímco v srpnu roku 2012 mělo o druhý pilíř zájem 11 procent Čechů, v říjnu podíl klesl na devět procent a v říjnu na šest. Původní předpoklady, podle kterých se do druhého pilíře zapojí půl milionu aţ milion pojištěnců, a kteří měli zajistit ekonomickou udrţitelnost fondů, se ukázaly jako nadhodnocené. Postupně od úmyslu zapojit se do druhého pilíře odstoupily tři z devíti penzijních společností, konkrétně ING, Aegon a AXA.54 Zástupci opoziční ČSSD veřejně prohlašovali, ţe s reformou nesouhlasí a v příštím volebním období, pokud v parlamentu sestaví většinu, ji zruší. Předseda strany B. Sobotka penzijním fondům, které ČNB poţádaly o licenci pro provozování fondů v druhém pilíři, v prosinci 2012 poslal dopis, v němţ je vybízel, aby se reformy neúčastnily. Toto opatření mělo budoucí vládě pomoci minimalizovat rizika ţalob a ţádostí o náhradu škody.

55

Premiér Petr Nečas následně veřejnost

ubezpečoval, ţe reformu nelze v právním státě zrušit či peníze ve fondech znárodnit, jako k tomu došlo v Maďarsku na konci roku 2010, kdy vláda potřebovala získat dodatečné prostředky do státního rozpočtu.56 Na konci ledna roku 2013 penzijní společnosti uvedly, ţe se do druhého pilíře přihlásilo pouze kolem tří tisíc klientů a některé společnosti naznačily, ţe do několika měsíců by mohlo několik fondů zaniknout či by mohlo začít přesouvání klientů za provizi. Podle fondů však rostl počet lidí, kteří poţadovali o reformě dodatečné informace. Vyšší nárůst počtu přihlášených klientů penzijní fondy očekávají koncem června 2013, kdy končí lhůta pro uzavření smlouvy u osob starších 35 let.57 Ministerstvo práce a sociálních věcí upravilo na svých webových stránkách z důvodu „vyšší atraktivity“ 2. pilíře parametry důchodové kalkulačky, podle které si mohli pojištěnci vypočítat, na jaký odhadovaný důchod budou mít v penzi nárok. Původní propočty vycházely z platných 53 Konkrétně šlo o zákon ze dne 6. září 2012, o pojistném na důchodové spoření, a zákon ze dne 6. září 2012, o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o pojistném na důchodové spoření (Klaus, 2012). Tyto normy měly zajistit, aby fondy v druhém pilíři mohly vzniknout k 1. lednu 2013. Start reformy byl totiţ ošetřen v zákonech o daňové reformě, jejichţ účinnost byla odloţena na rok 2015. (Klimánková, 2012) 54 Vodička, 2012a KTERÉ?doplnit! 55 Bouc, 2012b 56 Hudema, 2012 57 Skalková, 2013

27

zákonů, do upraveného modelu byla zapracována proměnná, která simuluje moţné škrty v sociální oblasti v budoucích desetiletích a s tím spojené sniţování důchodů vyplácených ze státního pilíře. Podle nového modelu se vstup do druhého pilíře vyplatí více lidem.58 Podle dostupných údajů do druhého pilíře po dvou měsících od startu reformy vstoupilo 13 504 lidí. Penzijní společnosti uvedly, ţe pokud tempo nárůstu bude pokračovat i v příštích měsících, je realistické, ţe ke konci června 2013 do druhého pilíře vstoupí půl milionu pojištěnců.59 Třetí pilíř Reforma třetího pilíře důchodového pojištění měla opačný efekt – mnoho lidí chtělo uzavřít smlouvu za starých podmínek s garancí nezáporného výnosu s tím, ţe do nových transformovaných fondů mohou eventuálně přejít poté, co se jejich fungování osvědčí v praxi. Jen během listopadu roku 2012 uzavřelo smlouvu o penzijním připojištění 320 tisíc nových klientů, v meziročním srovnání šlo o 25násobné zvýšení poptávky. Podle odhadů pojišťoven si mělo do konce roku spořit ve třetím pilíři pět milionů Čechů.60 Vzhledem k velkému zájmu o třetí pilíř v listopadu 2012 byl zájem o nové transformované fondy niţší. V únoru penzijní společnosti oznámily, ţe evidují zhruba sedm aţ osm tisíc nových klientů s tím, ţe hlavním lákadlem je moţnost uspořené peníze čerpat v rámci takzvaného předdůchodu a to v období aţ pěti let před vznikem nároku na starobní důchod.61

58 59 60 61

Vlková, 2013 Vodička, 2013b Bouc, 2012a Mašek, 2013

28

PRAKTICKÁ ČÁST 3. Analýza postojů občanů České republiky k důchodové reformě Následující část navazuje na teoretický úvod a čerpá z vlastního kvalitativního průzkumu vedeného formou hloubkového rozhovoru, v největší míře poté z vlastního kvantitativního online výzkumu a z veřejně dostupných výzkumů veřejného mínění. Kvalitativní rozhovor slouţí jako úvod do problematiky důchodového věku, finančního zajištění stáří a současného nastavení důchodového systému. Cílem kvantitativního výzkumu je zanalyzovat povědomí občanů o důchodové reformě, zájem o zapojení se do 2. pilíře současného důchodového systému a zjistit, jaké jsou motivátory a bariéry k tomuto zapojení. Přestoţe výzkum není příliš rozsáhlý co do počtu respondentů, z uvedených výsledků je patrné, ţe je přínosný a odpovídá na řadu klíčových otázek, ze kterých lze odhalit hlavní problémy navrhovaného důchodového systému. V rámci analýzy bylo vyuţito třídění prvního, druhého stupně a vícerozměrné statistické metody. Třídění prvního stupně je zobrazeno především pomocí grafů a představuje souhrnné analýzy zastupující názory celého vzorku respondentů, k třídění druhého stupně byly vyuţity kontingenční tabulky, které odhalují statisticky významné závislosti. Výsledky kontingenčních tabulek jsou opět zobrazeny graficky, nebo ve formě tabulek s vyznačenými závislostmi. Závislosti jsou popsány v poznámkách pod čarou pomocí tzv. adjustovaných reziduí (za předpokladu splnění podmínek Chí-kvadrát testu, tj. Chí-kvadrát < 0,05), která měří statistickou významnost odchylek. Pro měření síly vztahu je vyuţit koeficient kontingence, který lze vyuţít pro posuzování nominálních i ordinálních dat a nabývá hodnot od 0 do 1, kde 0 = nulová souvislost a 1 = absolutní souvislost. V sociálních vědách jsou za signifikantní povaţovány hodnoty koeficientu kolem 0,3. Čtenář tohoto textu si tak dobře můţe představit sílu kaţdé uvedené závislosti. Z vícerozměrných statistických metod byla dále vyuţita analýza hlavních komponent a klastrová analýza, za pomoci nichţ byly respondenti segmentováni do skupin podle názorů a postojů, které zastávají.

29

3.1 Hloubkový rozhovor jako úvod praktické části Z důvodu získání hlubších názorů na důchodovou reformu se autor práce rozhodl zrealizovat také kvalitativní hloubkový rozhovor, jehoţ cílem byla analýza postojů a názorů osob ve věku 18–26 let na stáří s ohledem na finanční zajištění plnohodnotného ţivota a hodnocení chystané důchodové reformy. Výběrem respondenta právě v tomto věku chtěl autor ověřit hypotézu, ţe pro mladé lidi nebude téma stáří a důchodové reformy natolik aktuální, aby mu věnovali patřičnou pozornost. Vzhledem k tomu, ţe je hlavní důraz kladen na kvantitativní průzkum, byl zrealizován pouze jeden ukázkový kvalitativní rozhovor, který, jak jiţ bylo zmíněno výše, slouţí jako jakýsi úvod pro praktickou část.

3.1.1 Analýza hloubkového rozhovoru – Stáří a důchodová reforma Hloubkový rozhovor byl proveden s respondentkou ve věku 26 let, zaměstnanou s průměrným měsíčním příjmem vyšším neţ 30 000 Kč čistého. Rozhovor trval přibliţně 45 minut. Scénář a doslovný přepis rozhovoru jsou uvedeny v příloze. Stáří – asociace Stáří je vnímáno jako vzdálená fáze ţivota, o které ještě není nutné příliš přemýšlet. V zásadě se jedná o něco, co ještě není a dlouho nebude aktuální. Vnímání osobního ţivota je spojeno s přítomností nebo s blízkou budoucností. Se stářím je tak asociován předobraz ţivota prarodičů jako bezprostřední zkušenost, potaţmo srovnání s ţivotem prarodičů a tím, jak by chtěl člověk sám ve stáří ţít. Dále jsou poté vzpomenuty nemoci a nemohoucnost, spíše zprostředkovaná zkušenost skrze sdělovací prostředky, které na tyto skutečnosti upozorňují.

30

Obrázek 1 Ideální stáří S ideálním stářím je spojována zejména přítomnost blízkých lidí, kteří mohou pomoci, je na ně spolehnutí a spoluvytváří tak ideální prostřední pro klidné proţití stáří. Dále se jedná o naplněný aktivní ţivot. Člověk by měl být ideálně samostatný a soběstačný, přičemţ všechny zmíněné body přispívají dohromady ke zdraví a duševní pohodě. Ideální stáří jde v zásadě ztotoţnit se zkušeností, kterou respondent proţívá v současnosti. Finanční zajištění stáří Za finanční zajištění stáří je zodpovědný sám člověk, dále jeho rodina a stát. Mezi základní potřeby spojené s výdaji patří samozřejmě jídlo, pití a ošacení, dále léky a výdaje spojené s bydlením. Ke spokojenějšímu stáří je ovšem nutné počítat i s výdaji za volnočasové aktivity, které lze obecně shrnout do tří oblastí – sport, kultura a cestování. Sport je důleţitý k zachování aktivního přístupu k ţivotu, pro celkovou kondici a podporu zdraví. 31

„Třeba i lyţovat, spoustu lidí lyţuje třeba i v sedmdesáti. Ne sedět doma jako babička s dědou, oni pořád sedí doma.“ Kulturní ţivot rovněţ přispívá k celkové duševní pohodě. Konkrétně se jedná o návštěvy divadel, koncertů či výstav. Reálný ţivot se ovšem můţe od ideálních představ lišit, coţ si respondentka dobře uvědomuje. Nepočítá proto s absolutním naplněním těchto představ, nicméně optimisticky dodává, ţe bude i tak spokojená. „Budu mít hodný děti, vnoučátka, vedle sebe manţela, budeme chodit do přírody, na procházky. Sportovat.“ K tomu, aby mohl ţít člověk ve stáří relativně nadstandardně, je potřeba o zajištění přemýšlet jiţ nyní, v mladém věku. Konkrétními příklady jsou penzijní připojištění, ţivotní pojištění nebo ukládání peněz do podílových fondů. Důchodová reforma Důchodová reforma představuje částečné přesunutí odpovědnosti ze strany státu na občany, coţ je respondentkou vnímáno velmi kladně. Její názory lze obecně shrnout do myšlenky, ţe člověk, pokud není v mimořádně krizové ţivotní situaci, by se měl starat sám o sebe a plně zodpovídat za svůj ţivot. Na druhou stranu není důchodová reforma ze strany respondentky zcela pochopena, nejasnosti se týkají nejen celkového nastavení a jednotlivých pilířů, ale celého smyslu reformy. Respondentka má za to, ţe v současné době jiţ existuje na trhu řada moţností, jak si můţe člověk spořit a pokud člověk nemá na spoření peníze nyní, nebude je mít ani se zavedením reformy. Proto vzniká celková pochybnost o tom, zda reforma vůbec splní očekávané cíle. Velmi negativně je poté vnímán fakt, ţe kdo do dobrovolného opt-outu vstoupí, nebude jiţ moci vystoupit. Respondentka spatřuje v současných moţnostech penzijního připojištění mnohem větší svobodu. Tento názor lze mimo jiné přičítat tomu, ţe respondentka nejeví o vstup do druhého pilíře ţádný zájem. V souvislosti s jejími ţivotními názory a postoji je plně připravena nést odpovědnost sama za sebe a ţádné zásahy nebo pomoc státu nepotřebuje. V kontextu celé společnosti jiţ respondentka nějaký přínos přeci jen jmenovala. „Alespoň je nějaká snaha vyřešit problém, který v budoucnosti můţe nastat.“ Oním problémem je zvyšující se podíl důchodců oproti lidem v ekonomicky aktivním věku. 32

3.2 Specifika vlastního kvantitativního šetření a limity interpretace výsledků Dotazníkové šetření bylo provedeno v lednu roku 2013 pomocí online strukturovaného dotazníku na vzorku 244 respondentů, přičemţ po očištění dat (eliminace respondentů, kteří nezodpověděli na všechny

otázky,

odstranění

logických

nesrovnalostí

atd.)

bylo

k analýzám

vyuţito

143 respondentů (není-li uvedeno jinak). Vyplnění jednoho dotazníku trvalo přibliţně 5 minut. K vlastním analýzám byl pouţit statistický software IBM SPSS statistics. Vzhledem k tomu, ţe se jednalo o tzv. samovýběr, při kterém se respondenti sami rozhodnou, zda dotazník vyplní či nikoliv, se struktura vzorku odvíjí právě podle toho, jací respondenti byli ochotni dotazník vyplnit a není tak zajištěna reprezentativita výzkumu. Výsledky je třeba brát pouze orientačně, protoţe reprezentují právě jen názory těch, kteří se zúčastnili, jako určitou sondu vyuţitelnou k případným dalším průzkumům. Výsledky z vlastního průzkumu jsou porovnávány s jinými dostupnými výzkumy, pokud jsou obdobná data veřejně dostupná (viz níţe). Tímto způsobem se autor alespoň částečně pokusil ověřit vypovídající hodnotu vlastních dat.

Struktura dotazníku Povědomí o důchodové reformě a její image Plánovaný vstup do 2. pilíře Motivátory a bariéry pro vstup do 2. pilíře Sociodemografické údaje

Pracovní hypotézy Povědomí o reformě bude mít více neţ 90 % oslovených respondentů. Respondenti budou mít o reformě málo potřebných informací. Do 2. Pilíře se bude chtít zapojit méně neţ 10 % oslovených respondentů. Mezi hlavní bariéry bude patřit nedůvěra ve stabilitu nového systému.

33

Typ průzkumu

kvantitativní

Cílová skupina (CS)

Obyvatelé ČR 18 +

Termín sběru dat

leden 2013

Metoda sběru dat

Online sběr

Nástroj sběru dat

strukturovaný dotazník v elektronické podobě

Délka dotazníku

16 otázek a otázkových baterií

Metoda výběru respondentů

Samovýběr

Velikost výběrového souboru (N)

N = 143

Tabulka 1 Technické parametry vlastního výzkumu Vzhledem k jiţ zmíněné nereprezentativitě vlastního průzkumu vyuţil autor této práce ke srovnání výsledků zejména tyto průzkumy: 1. Výzkum Ipsos pro ING IM C.R., květen 2012 Typ průzkumu Cílová skupina (CS)

kvantitativní Reprezentativní vzorek internetové populace České republiky ve věku 20 – 55 let

Termín sběru dat

duben 2012

Metoda sběru dat

Online sběr dat prostřednictvím on-line IPSOS panelu

Nástroj sběru dat

strukturovaný dotazník v elektronické podobě

Délka dotazníku

16 otázek a otázkových baterií

Metoda výběru respondentů

Kvótní výběr

Velikost výběrového souboru (N)

N = 1000

Tabulka 2 Technické parametry výzkumu Ipsos pro ING, IM C.R., květen 2012

34

2. Naše společnost – projekt kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i Typ průzkumu

kvantitativní

Cílová skupina (CS)

Obyvatelstvo ČR ve věku od 15 let

Termín sběru dat

3. – 10. 12. 2012

Metoda sběru dat

Osobní rozhovor tazatele s respondentem

Nástroj sběru dat

Standardizovaný dotazník

Délka dotazníku

7 otázek k důchodové reformě ES.29, ES.20, ES.39, ES.30, ES.41, ES.31, ES.32

Metoda výběru respondentů

Kvótní výběr – Kraj (oblasti NUTS 3), velikost místa bydliště, pohlaví, věk, vzdělání

Velikost výběrového souboru (N)

N = 1047

Tabulka 3 Technické parametry projektu Naše společnost – projekt kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i Klíčová zjištění Povědomí o důchodové reformě není zcela dostatečné, pohybuje se kolem 80 % Reforma je vnímána jako nesrozumitelná, špatně vysvětlená politiky, málo důvěryhodná a panují obavy o její spravedlnost O vstupu do 2. pilíře jsou plně přesvědčena pouze 4 % respondentů

3.3 Detailní analýza 3.3.1Povědomí o důchodové reformě a její image Ačkoliv je téma důchodové reformy v poledních měsících a zejména týdnech v médiích často probíráno, pořád existuje poměrně velký podíl lidí, kteří o důchodové reformě vůbec nevědí. Podle výzkumu62 společnosti Ipsos z května roku 2012 na reprezentativním vzorku internetové populace České republiky ve věku 20 – 55 let uvedlo 23 % respondentů, ţe neví o přípravě důchodové reformy, přičemţ povědomí rostlo s věkem a vzděláním respondentů. Podle průzkumu autora této 62

Výzkum Ipsos pro ING IM C.R., květen 2012. Průzkum provedený na reprezentativním vzorku internetové populace České republiky 20- 55 let prostřednictvím Ipsos online panelu. N = 1000, strukturovaný dotazník v délce 20 minut.

35

práce z ledna roku 2013 o reformě nevědělo ani v tuto dobu 14 % dotázaných. Vzhledem k tomu, ţe se jedná o občany České republiky starší 18 let, se můţeme domnívat, ţe informovanost veřejnosti o reformě není stále zcela optimální.

14% Ano Ne 86%

Graf 1 Povědomí o důchodové reformě, N = 244 Povědomí o reformě je prvním předpokladem pro to, aby občané vůbec uvaţovali o vstupu do druhého pilíře důchodového systému. Abychom však lépe porozuměli tomu, jak respondenti chystanou reformu vnímají, podíváme se na hodnocení její image v rámci předem definovaných výroků. V rámci dotazníku vyjadřovali respondenti míru souhlasu s danými výroky na škále 1 – 5, kdy 1 znamená zcela souhlasím a 5 znamená zcela nesouhlasím. Pro názornost jsou výsledné výroky seřazeny podle průměrné míry souhlasu.

Zcela souhlasím

Spíše souhlasím

Ani tak, ani tak

Reforma je nezbytná (N=133)

38

Mám obavy o finanční zajištění plnohodnotného stáří (N=143)

9

Reforma je spravedlivá (N=116) 2

Reforma je důvěryhodná (N=134)

30

24

3 10 12

18

34

24

23

31

16

Reforma je užitečná pro všechny občany ČR 3 9 13 (N=129) Důchodová reforma představuje stabilní 2 9 12 systém (N=130) Politici vysvětlili reformu jasně a 1 9 15 srozumitelně (N=135)

13

31

21

31

46 42

6

17

28

24

21

15

21

18

Zcela nesouhlasím

11 5

9

20

31

4

13

41

12

O reformě mám dostatek informací (N=137)

Reforma je pro mě osobně přínosná (N=127)

33

28

O reformu se aktivně zajímám (N=140)

Často přemýšlím o stáří (N=140)

Spíše nesouhlasím

26 33

37

40

33

42

Graf 2 Hodnocení důchodové reformy, řazeno dle průměrného souhlasu s výrokem, údaje jsou v %

36

Jak můţeme vidět, většina respondentů souhlasí s tím, ţe je reforma nezbytná (více neţ ¾ dotázaných). Obdobné výsledky jsou uvedeny opět ve výzkumu společnosti Ipsos pro ING (viz výše), kde byl hodnocen výrok, zda je připravovaná reforma penzijního systému potřebná, s čímţ souhlasilo 72 % lidí ve věku 20 – 55 let (rozhodně potřebná 29 % + spíše potřebná 43 %). Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR (dále jen CVVM) zařadilo do prosincového šetření (r. 2012) kontinuální studie „Naše společnost“ blok otázek týkajících se důchodového systému63. Vzhledem k povaze studie (viz Tabulka 3) lze povaţovat výsledky za velmi reprezentativní. I v tomto výzkumu se autoři tázali na potřebnost reformy, nejprve byla však ověřena míra souhlasu s tvrzením o moţné krizi důchodového systému, která by mohla znemoţnit vyplácení důchodů v současné výši. „Na sklonku roku 2012 tomuto tvrzení více či méně věřily téměř tři pětiny Čechů (58 %), zatímco těch, kdo mu nevěřili, byli zhruba tři desetiny (30 %) a asi desetina (12 %) na uvedenou věc neměla názor (odpověď „neví“).“ (Ďurďovič, 2012) V návaznosti na to byla poloţena otázka, zda je obecně potřeba změnit důchodový systém v ČR. „Celkem 57 % dotázaných se domnívá, ţe změna důchodového systému je potřebná, 22 % má opačný názor, nezanedbatelná část 21 % dotázaných se k dané otázce nedovede vyslovit (odpověď „neví“). Kladný názor na změnu důchodového systému úzce souvisí s názorem na jeho moţnou krizi: z těch, kteří rozhodně či spíše věří moţné krizi systému, má 70 % za to, ţe systém spíše či rozhodně potřebuje změnu.“ (Tamtéţ) Z uvedených výsledků vyplývá, ţe nezbytnost provedení reformy byla občanům vysvětlena dostatečně a v tomto ohledu tedy nevidíme ţádný problém. Podíváme-li se ovšem na informovanost jako takovou, nejsou uţ výsledky tolik přesvědčivé. Podle výzkumu Ipsos64 se v dubnu roku 2012 69 % respondentů domnívalo, ţe na to, jak je téma reformy důleţité, o tom stát informoval minimálně či nesrozumitelně, přičemţ se k tomuto názoru častěji klonili lidé s vysokoškolským vzděláním. Podle průzkumu autora této práce 40 % respondentů souhlasí s tím, ţe mají dostatek informací o reformě, nicméně tento fakt můţeme přisoudit spíše tomu, ţe se o reformu sami aktivně zajímají, neboť tvrzení, ţe politici vysvětlili reformu jasně a srozumitelně se umístilo podle míry souhlasu na úplně posledním místě (souhlas vyjádřilo pouze 10 % respondentů, 75 % respondentů nesouhlasí, zbytek se nepřiklání ani k jedné z moţností). S politikou souvisí také důvěryhodnost reformy, která je velmi problematická. Ţádný respondent nevyjádřil absolutní souhlas s tím, ţe je reforma důvěryhodná a pouze 12 % dotázaných uvedlo, ţe je spíše důvěryhodná. Jedním z faktorů, který míru důvěryhodnosti ovlivňuje, je víra ve stabilitu

63 64

Ďurďovič, 2012 Výzkum Ipsos pro ING IM C.R., květen 2012. Průzkum provedený na reprezentativním vzorku internetové populace České republiky 20- 55 let prostřednictvím Ipsos online panelu. N = 1000, strukturovaný dotazník v délce 20 minut.

37

reformy. Celý hodnocený výrok zněl takto: „Důchodová reforma představuje stabilní systém, který bude platit bez ohledu na vládnoucí politickou stranu.“ S takovým tvrzením souhlasí 11 % respondentů a 77 % nesouhlasí, coţ představuje zcela nepochybně zásadní problém pro navýšení počtu obyvatel, kteří by se chtěli zapojit do 2. Pilíře nového důchodového systému. Podobné výsledky přináší opět výzkum Ipsos, podle kterého se 59 % populace ve věku 20 – 55 let domnívá, ţe se nastavení penzijní reformy stejně za chvíli změní.

3.3.2Plánování vstupu do 2. pilíře důchodového systému Série následujících otázek byla věnována 2. pilíři důchodového systému a tomu, jestli se respondenti chystají do tohoto pilíře vstoupit. I v tomto případě jim byla nejprve poloţena otázka, jestli vůbec o 2. pilíři slyšeli. V případě kladné odpovědi pokračovali dotazovaní přes sérii otázek ověřujících stručně znalost tohoto pilíře, v případě záporné odpovědi jim byla představena tato krátká definice: Druhý pilíř penzí je dobrovolný systém spoření na soukromý penzijní účet. Kdo se rozhodne spořit ve 2. pilíři, bude odvádět celkem 5% ze své hrubé mzdy – 3 %, která se přesměrují z průběţného státního důchodového systému + navíc 2%, která zaplatí z vlastní kapsy. Kdo se do něj rozhodne vstoupit, nebude z něj moci aţ do svého odchodu do důchodu vystoupit.

7% Ano Ne 93%

Graf 3 Povědomí o 2. Pilíři důchodového systém, N=142 Z uvedeného grafu vidíme, ţe naprostá většina dotázaných o 2. pilíři slyšela, v tomto případě je však třeba připomenout, ţe na otázku jiţ odpovídali pouze ti, kteří slyšeli o důchodové reformě jako takové. I tento fakt tak můţe upozornit na určitou problematičnost v informovanosti veřejnosti. Zcela souhlasím

Spíše souhlasím

Ani tak, ani tak

O 2.pilíři mám dostatek informací (N=132) Vstup do 2.pilíře je pro mě výhodný (N=114) Vstup do 2.pilíře jepovinný pro všechny občany ČR (N=124)

Spíše nesouhlasím

12 5

36 9

15

Zcela nesouhlasím

19 34

3 6 38 10

Graf 4 Hodnocení 2. pilíře důchodového systému, údaje jsou v %

25 37

81

8

Graf 4 poukazuje na slabou informovanost o 2. pilíři a jeho specifikách ještě více. 1/3 dotázaných se domnívá, ţe o něm nemá dostatek informací, v čemţ jiţ nyní můţeme spatřovat další bariéru pro vstup do daného systému. Z grafu dále vyplývá, ţe 71 % respondentů povaţuje vstup do 2. pilíře za osobně nevýhodný. 3. výrok o tom, ţe vstup do 2. pilíře je povinný pro všechny občany ČR slouţil pouze jako kontrolní otázka ověřující informovanost, neboť autor povaţoval tuto informaci za jednu ze základních. Jak můţeme vidět, 81 % respondentů označilo jednoznačně správnou odpověď – s výrokem zcela nesouhlasili. Neţ přistoupíme k analýze faktorů určujících ochotu vstoupit do 2. pilíře důchodového systému, podíváme se na Tabulku 4 s přehledem jednotlivých výroků vyuţitých v grafech

2 a 4,

segmentovaných podle sociodemografických kritérií. Tabulka byla sestrojena tak, ţe byly spojeny odpovědi „Zcela souhlasím“ a „Spíše souhlasím“ do nové proměnné „souhlas“ a „Spíše nesouhlasím“ a „Zcela nesouhlasím“ do proměnné „nesouhlas“. Střední odpovědi „ani tak, ani tak“ byly pro účely této analýzy ignorovány

39

pohlaví

dostatek informací o reformě reforma je užitečná spravedlivá aktivní zájem o reformu reforma je nezbytná důvěryhodná osobně přínosná představuje stabilní systém politici vysvětlili jasně a srozumitelně často přemýšlí o stáří obavy o plnohodnotné zajištění stáří slyšel o 2. Pilíři povinný pro všechny občany 2. pilíř je osobně výhodný uvažuje o vstupu do 2. Pilíře

nesouhlas souhlas nesouhlas souhlas nesouhlas souhlas nesouhlas souhlas nesouhlas souhlas nesouhlas souhlas nesouhlas souhlas nesouhlas souhlas nesouhlas souhlas nesouhlas souhlas nesouhlas souhlas nesouhlas souhlas nesouhlas souhlas nesouhlas souhlas nesouhlas souhlas

věk Nad 35 let 43,3%

bydliště do 100 000 nad 100 000 obyvatel obyvatel 58,8% 47,4%

do 10 000 Kč 52,9%

10 001 – 20 000 Kč 54,2%

příjem 20 001 – 30 000 Kč 46,2%

žena 63,1%

muž 32,6%

Do 35 let 53,7%

30 000 Kč a více 50,0%

36,9%

67,4%

46,3%

56,7%

41,2%

52,6%

47,1%

45,8%

53,8%

50,0%

90,0%

78,0%

85,4%

86,7%

85,3%

85,5%

75,8%

92,3%

93,3%

82,6%

10,0%

22,0%

14,6%

13,3%

14,7%

14,5%

24,2%

7,7%

6,7%

17,4%

79,3%

57,6%

64,6%

88,9%

77,1%

68,5%

65,4%

75,0%

84,0%

61,9%

20,7%

42,4%

35,4%

11,1%

22,9%

31,5%

34,6%

25,0%

16,0%

38,1%

55,2%

34,1%

53,6%

28,6%

45,9%

48,6%

51,5%

50,0%

57,1%

28,0%

44,8%

65,9%

46,4%

71,4%

54,1%

51,4%

48,5%

50,0%

42,9%

72,0%

17,1%

19,6%

19,0%

15,6%

14,7%

20,0%

11,8%

26,1%

20,0%

17,2%

82,9%

80,4%

81,0%

84,4%

85,3%

80,0%

88,2%

73,9%

80,0%

82,8%

92,9%

73,2%

80,5%

97,1%

87,5%

84,6%

78,8%

87,5%

92,9%

85,2%

7,1%

26,8%

19,5%

2,9%

12,5%

15,4%

21,2%

12,5%

7,1%

14,8%

86,4%

72,4%

80,6%

86,2%

73,3%

85,7%

83,3%

90,0%

93,1%

60,9%

13,6%

27,6%

19,4%

13,8%

26,7%

14,3%

16,7%

10,0%

6,9%

39,1%

91,2%

80,4%

86,3%

88,6%

86,8%

86,5%

93,3%

82,1%

90,0%

81,5%

8,8%

19,6%

13,8%

11,4%

13,2%

13,5%

6,7%

17,9%

10,0%

18,5%

92,9%

81,8%

90,0%

85,7%

86,1%

89,5%

87,9%

96,0%

86,2%

85,7%

7,1%

18,2%

10,0%

14,3%

13,9%

10,5%

12,1%

4,0%

13,8%

14,3%

60,6%

68,6%

68,3%

48,0%

72,2%

58,6%

76,3%

75,0%

58,6%

35,0%

39,4%

31,4%

31,7%

52,0%

27,8%

41,4%

23,7%

25,0%

41,4%

65,0%

24,4%

23,4%

29,5%

8,6%

23,8%

23,5%

33,3%

13,8%

21,9%

23,3%

75,6%

76,6%

70,5%

91,4%

76,2%

76,5%

66,7%

86,2%

78,1%

76,7%

8,9%

3,8%

8,7%

2,6%

11,1%

5,3%

9,1%

3,4%

8,3%

5,9%

91,1%

96,2%

91,3%

97,4%

88,9%

94,7%

90,9%

96,6%

91,7%

94,1%

95,9%

97,6%

96,3%

97,3%

97,1%

96,3%

94,3%

95,8%

96,4%

100,0%

4,1%

2,4%

3,8%

2,7%

2,9%

3,8%

5,7%

4,2%

3,6%

0,0%

93,4%

65,7%

78,3%

96,4%

82,8%

83,1%

76,7%

95,5%

92,0%

70,0%

6,6%

34,3%

21,7%

3,6%

17,2%

16,9%

23,3%

4,5%

8,0%

30,0%

93,4%

66,7%

78,5%

94,3%

84,2%

81,6%

81,1%

88,9%

88,2%

73,3%

6,6%

33,3%

21,5%

5,7%

15,8%

18,4%

18,9%

11,1%

11,8%

26,7%

Tabulka 4 Přehled jednotlivých výroků segmentovaných podle sociodemografických kritérií

40

Z Tabulky 4. Vyplývá, ţe hodnocení jednotlivých výroků je víceméně konzistentní napříč danými sociodemografickými proměnnými, přesto jsou ale patrné některé zajímavé dílčí odlišnosti mezi skupinami. Při interpretaci výsledků je ovšem důleţité mít na paměti, ţe se jedná spíše o tendence k daným odpovědím a ke slovnímu hodnocení je tak nutné vţdy přihlédnout i k procentuálnímu vyjádření v tabulce. Vliv pohlaví na hodnocení daných výroků Z analýzy kontingenčních tabulek vyplývá, ţe muţi mají větší tendenci aktivně se o reformu zajímat65, s čímţ patrně souvisí i to, ţe daleko častěji neţ ţeny uvádějí, ţe mají o reformě dostatek informací66. Obecně lze také říci, ţe jsou muţi v hodnocení reformy více shovívaví neţ ţeny, častěji ji totiţ povaţují za uţitečnou67, spravedlivou68 a důvěryhodnou69. Ve výsledku poté také častěji neţ ţeny uvádějí, ţe je pro ně vstup do 2. pilíře osobně výhodný70, a proto také o vstupu uvaţují více (viz níţe). Vliv věku na hodnocení daných výroků Za účelem analýzy byli respondenti seskupeni do dvou věkových skupin – mladší neţ 35 let a starší neţ 35 let. Podíváme-li se opět na Tabulku 4, vidíme, ţe skupina starší 35 let se o reformu více aktivně zajímá71 neţ mladší skupina. Na druhou stranu starší jedinci povaţují reformu za méně spravedlivou72 a méně důvěryhodnou73 neţ ti mladší, 65

Statisticky významný rozdíl součtu odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“ na hladině významnosti alfa = 0,05 (adjustované residuum 2,2), Signifikantní Pearsonův Chi-kvadrát test = 0,027, kontingenční koeficient = 0,203 66 Statisticky významný rozdíl součtu odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“ na hladině významnosti alfa = 0,01 (adjustované residuum 3,0), Signifikantní Pearsonův Chi-kvadrát test = 0,002, kontingenční koeficient = 0,271 67 Statisticky významný rozdíl součtu odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“ na hladině významnosti alfa = 0,05 (adjustované residuum 2,0), Signifikantní Pearsonův Chi-kvadrát test = 0,044, kontingenční koeficient = 0,183 68 Statisticky významný rozdíl součtu odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“ na hladině významnosti alfa = 0,05 (adjustované residuum 2,4), Signifikantní Pearsonův Chi-kvadrát test = 0,015, kontingenční koeficient = 0,241 69 Statisticky významný rozdíl součtu odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“ na hladině významnosti alfa = 0,01 (adjustované residuum 2,8), Signifikantní Pearsonův Chi-kvadrát test = 0,005, kontingenční koeficient = 0,254 70 Statisticky významný rozdíl součtu odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“ na hladině významnosti alfa = 0,001 (adjustované residuum 3,7), Signifikantní Pearsonův Chi-kvadrát test = 0,000, kontingenční koeficient = 0,347 71 Statisticky významný rozdíl součtu odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“ na hladině významnosti alfa = 0,05 (adjustované residuum 2,4), Signifikantní Pearsonův Chi-kvadrát test = 0,015, kontingenční koeficient = 0,220 72 Statisticky významný rozdíl součtu odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“ na hladině významnosti alfa = 0,05 (adjustované residuum -2,6), Signifikantní Pearsonův Chi-kvadrát test = 0,009, kontingenční koeficient = 0,257 73 Statisticky významný rozdíl součtu odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“ na hladině významnosti alfa = 0,05 (adjustované residuum -2,5), Signifikantní Pearsonův Chi-kvadrát test = 0,013, kontingenční koeficient = 0,223

41

coţ následně ústí v to, ţe mají větší tendenci povaţovat vstup do 2. pilíře za osobně nevýhodný74 a proto o něm také méně uvaţují75. Bez překvapení lze konstatovat, ţe starší jedinci častěji neţ mladší přemýšlí o staří76 a mají větší obavy o plnohodnotné zajištění stáří.77 Vliv příjmu a vzdělání na hodnocení daných výroků Napříč jednotlivými kategoriemi příjmu jsou odpovědi vesměs konzistentní, jediná statisticky průkazná souvislost byla nalezena při hodnocení výroku „Často přemýšlím o stáří“, přičemţ s tímto výrokem souhlasili spíše lidé v nejvyšší příjmové kategorii, tedy s výdělkem vyšším neţ 30 000 Kč měsíčně78. Co se týče vzdělání, lidé s vysokoškolským či s vyšším odborným vzděláním povaţují častěji neţ lidé s niţším vzděláním vstup do 2. pilíře za osobně výhodný79. Vliv ekonomické aktivity na hodnocení daných výroků status1 AKTIVNÍ

NEAKTIVNÍ

Row N %

Count

Row N %

Count

Zaměstnán na plný úvazek Zaměstnán na částečný úvazek OSVČ, podnikatel

100,0%

64

0,0%

0

100,0%

28

0,0%

0

100,0%

16

0,0%

0

Student V domácnosti / Na rodičovské dovolené Nezaměstnaný

52,5%

31

47,5%

28

25,0%

1

75,0%

3

0,0%

0

100,0%

3

Důchodce

0,0%

0

100,0%

2

Tabulka 5 Přehled respondentů podle ekonomické aktivity Neţ přejdeme k vlivu ekonomické aktivity na hodnocení výroků a vstup do 2. pilíře, podíváme se na Tabulku 5, která udává přehled respondentů podle ekonomické aktivity. 74

Statisticky významný rozdíl součtu odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“ na hladině významnosti alfa = 0,05 (adjustované residuum -2,4), Signifikantní Pearsonův Chi-kvadrát test = 0,015, kontingenční koeficient = 0,235 75 Statisticky významný rozdíl součtu odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“ na hladině významnosti alfa = 0,05 (adjustované residuum -2,3), Signifikantní Pearsonův Chi-kvadrát test = 0,024, kontingenční koeficient = 0,192 76 Statisticky významný rozdíl součtu odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“ na hladině významnosti alfa = 0,05 (adjustované residuum 2,3), Signifikantní Pearsonův Chi-kvadrát test = 0,024, kontingenční koeficient = 0,211 77 Statisticky významný rozdíl součtu odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“ na hladině významnosti alfa = 0,05 (adjustované residuum 2,1), Signifikantní Pearsonův Chi-kvadrát test = 0,038, kontingenční koeficient = 0,176 78 Statisticky významný rozdíl součtu odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“ na hladině významnosti alfa = 0,05 (adjustované residuum 2,9), Signifikantní Pearsonův Chi-kvadrát test = 0,011, kontingenční koeficient = 0,307 79 Statisticky významný rozdíl součtu odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“ na hladině významnosti alfa = 0,05 (adjustované residuum 2,0), Signifikantní Pearsonův Chi-kvadrát test = 0,044, kontingenční koeficient = 0,197

42

Pro přehlednější analýzu byli respondenti zařazeni pouze do dvou skupin, a to na ekonomicky aktivní a ekonomicky neaktivní, konkrétní činnosti jsou pak uvedeny v levém sloupci. Z tabulky je tak mimo jiné patrné, ţe je celá polovina studentů ekonomicky aktivní a věnuje se ke studiu nějaké pracovní činnosti. Ek. aktivita

dostatek informací o reformě reforma je užitečná spravedlivá aktivní zájem o reformu reforma je nezbytná důvěryhodná osobně přínosná představuje stabilní systém politici vysvětlili jasně a srozumitelně často přemýšlí o stáří obavy o plnohodnotné zajištění stáří slyšel o 2. Pilíři povinný pro všechny občany 2. pilíř je osobně výhodný uvažuje o vstupu do 2. Pilíře

Aktivní

Neaktivní

nesouhlas

47,56%

60,71%

souhlas

52,44%

39,29%

nesouhlas

90,36%

71,43%

souhlas

9,64%

28,57%

nesouhlas

73,24%

65,00%

souhlas

26,76%

35,00%

nesouhlas

45,78%

48,15%

souhlas

54,22%

51,85%

nesouhlas

18,82%

16,67%

souhlas

81,18%

83,33%

nesouhlas

89,29%

73,08%

souhlas

10,71%

26,92%

nesouhlas

82,43%

80,95%

souhlas

17,57%

19,05%

nesouhlas

87,91%

83,33%

souhlas

12,09%

16,67%

nesouhlas

88,64%

88,00%

souhlas

11,36%

12,00%

nesouhlas

58,67%

73,33%

souhlas

41,33%

26,67%

nesouhlas

24,21%

24,24%

souhlas

75,79%

75,76%

nesouhlas

5,66%

11,43%

souhlas

94,34%

88,57%

nesouhlas

98,88%

88,89%

souhlas

1,12%

11,11%

nesouhlas

86,67%

72,73%

souhlas

13,33%

27,27%

nesouhlas

83,51%

80,00%

souhlas

16,49%

20,00%

Tabulka 6 Vliv ekonomické aktivity na hodnocení daných výroků

43

Přestoţe jsou v tabulce vidět některé větší rozdíly z hlediska přístupu k jednotlivým výrokům podle ekonomické aktivity, analýza kontingenčních tabulek prokázala statisticky významné odchylky pouze u dvou výroků. Ekonomicky aktivní jedinci častěji neţ neaktivní hodnotí reformu jako neuţitečnou80 a nedůvěryhodnou81. Co se týče uvaţování o vstupu do 2. pilíře, ekonomická aktivita na něj nemá ţádný vliv.

3.3.3 Faktory ovlivňující vstup do 2. pilíře důchodového systému Následující kapitola se věnuje tomu, zda respondenti uvaţují o vstupu do 2. pilíře důchodového systému. Abychom mohli popsat některé faktory, které mohou mít vliv na ochotu do tohoto pilíře vstoupit, bylo k analýze vyuţito rovněţ třídění druhého stupně. Výsledky vlastního průzkumu jsou opět porovnány s ostatními dostupnými daty.

4% 12% 38%

10%

Určitě ano Spíše ano Ani ano, ani ne Spíše ne

36%

Graf 5 Deklarace vstupu do 2. Pilíře důchodového systému, N=143 Graf 5 naznačuje, ţe o vstupu do druhého pilíře uvaţuje pouze 16 % respondentů, přičemţ 4 % z nich bylo pevně přesvědčeno. Výzkum společnosti Ipsos82 přináší shodné výsledky co se týče deklarovaného pevného přesvědčení, odpověď „rozhodně se zapojím“ uvedly rovněţ 4 % respondentů, nicméně druhou kladnou odpověď „spíše se zapojím“ uvedlo v té době 35 % respondentů. Respondenti v tomto případě ovšem neměli na výběr střední variantu „Ani ano, ani ne“ a museli se tak k některé z variant 80

Statisticky významný rozdíl součtu odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“ na hladině významnosti alfa = 0,05 (adjustované residuum 2,5 u odpovědi „není uţitečná“ X „aktivní“), Signifikantní Pearsonův Chi-kvadrát test = 0,014, kontingenční koeficient = 0,228 81 Statisticky významný rozdíl součtu odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“ na hladině významnosti alfa = 0,05 (adjustované residuum 2,0 u odpovědi „není důvěryhodná“ X „aktivní“), Signifikantní Pearsonův Chi-kvadrát test = 0,041, kontingenční koeficient = 0,192 82 Výzkum Ipsos pro ING IM C.R., květen 2012. Průzkum provedený na reprezentativním vzorku internetové populace České republiky 20- 55 let prostřednictvím Ipsos online panelu. N = 1000, strukturovaný dotazník v délce 20 minut.

44

přiklonit. Deklarované zapojení do reformy rostlo dle agentury Ipsos83 s rostoucí úrovní vzdělání respondentů. Uvažuje o vstupu žena muž Do 35 let Nad 35 let do 100 000 obyvatel nad 100 000 obyvatel do 10 000 Kč 10 001 – 20 000 Kč 20 001 – 30 000 Kč 30 000 Kč a více Základní a bez vzdělání Střední bez maturity Střední s maturitou Vysokoškolské a vyšší odborné

pohlaví věk bydliště

příjem

vzdělání

7% 33% 22% 6% 16% 18% 19% 11% 12% 27% 0% 0% 5% 21%

Tabulka 7 Vliv sociodemografických ukazatelů na uvažování o vstupu do 2.pilíře důchodového systému, dopočet do 100 % v každé kategorii představuje odpověď „Neuvažuje o vstupu“ Tabulka

5,

vycházející

z vlastního

průzkumu,

poskytuje

přehled

vlivu

sociodemografických ukazatelů na deklaraci vstupu do 2. pilíře důchodového systému. Pro účely analýzy byly opět sloučeny kladné odpovědi „Určitě ano“ a „Spíše ano“ a záporné odpovědi „Spíše ne“ a „Určitě ne“, střední odpověď „Ani ano, ani ne“ byla z analýzy vyloučena. Jak můţeme vidět, o vstupu častěji uvaţují muţi neţ ţeny, coţ ještě lépe vyjadřuje Graf 6 zobrazující celou škálu odpovědí. Určitě ano

Muži

6

Ženy

2 3

Spíše ano

27

16

Ani ano, ani ne

2

Spíše ne

Určitě ne

35

38

31

41

Graf 6 Deklarace vstupu do 2. pilíře dle pohlaví, N=142, údaje jsou v %

83

Výzkum Ipsos pro ING IM C.R., květen 2012. Průzkum provedený na reprezentativním vzorku internetové populace České republiky 20- 55 let prostřednictvím Ipsos online panelu. N = 1000, strukturovaný dotazník v délce 20 minut.

45

Statisticky významný rozdíl84 se projevuje zejména v odpovědi „spíše ano“. Dále o vstupu uvaţují spíše lidé mladší 35 let85 (v deklarovaném souhlasu „určitě ano“ + „spíše ano“) a výsledky potvrdily také zmíněný vztah86 mezi vzděláním a zájmem o vstup do 2. pilíře, jak ukazuje i Graf 7 (pozn. Výzkumu se nezúčastnil ani jeden respondent se základním nejvyšším dosaţeným vzděláním).

Určitě ano

Spíše ano

Ani ano, ani ne

Střední bez maturity

Spíše ne

Určitě ne

100

Střední s maturitou

4

Vysokoškolské a vyšší odborné

5

13

15

38

9

44

34

38

Graf 7 Deklarace vstupu do 2. Pilíře dle vzdělání, N=128, údaje jsou v % K celkovému utvoření představy o tom, jak se liší vnímání výroků týkajících se důchodové reformy u skupiny lidí, kteří o vstupu do 2. pilíře uvaţují od těch, kteří o něm neuvaţují, byla sestrojena Tabulka 8 (viz níţe). Jak můţeme vidět, v tomto případě nejsou výsledky nikterak překvapivé a potvrzují konzistenci sebraných dat. Lidé, kteří uvaţují o vstupu do 2. pilíře, vnímají reformu jako uţitečnou87, spravedlivou88, důvěryhodnou89 a samozřejmě i osobně přínosnou90, coţ znamená, ţe je 84

Statisticky významný rozdíl odpovědi „spíše ano“ na hladině významnosti alfa = 0,001 (adjustované residuum 4,2), Signifikantní Pearsonův Chi-kvadrát test = 0,000 85 Statisticky významný rozdíl součtu odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“ na hladině významnosti alfa = 0,05 (adjustované residuum 2,1), Signifikantní Pearsonův Chi-kvadrát test = 0,035 86 Statisticky významný rozdíl součtu odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“ v kategorii vysokoškolské vzdělání na hladině významnosti alfa = 0,05 (adjustované residuum 2,4), hraničně signifikantní Pearsonův Chi-kvadrát test = 0,056 87 Statisticky významný rozdíl součtu odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“ na hladině významnosti alfa = 0,01 (adjustované residuum 3,5), Signifikantní Pearsonův Chi-kvadrát test = 0,000, kontingenční koeficient = 0,319 88 Statisticky významný rozdíl součtu odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“ na hladině významnosti alfa = 0,001 (adjustované residuum 4,9), Signifikantní Pearsonův Chi-kvadrát test = 0,000, kontingenční koeficient = 0,452 89 Statisticky významný rozdíl součtu odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“ na hladině významnosti alfa = 0,001 (adjustované residuum 3,6), Signifikantní Pearsonův Chi-kvadrát test = 0,000, kontingenční koeficient = 0,325 90 Statisticky významný rozdíl součtu odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“ na hladině významnosti alfa = 0,001 (adjustované residuum 6,7), Signifikantní Pearsonův Chi-kvadrát test = 0,000, kontingenční koeficient = 0,575

46

pro ně vstup do 2. Pilíře osobně výhodný91. Uvažuje o vstupu dostatek informací o reformě reforma je užitečná spravedlivá aktivní zájem o reformu reforma je nezbytná důvěryhodná osobně přínosná představuje stabilní systém politici vysvětlili jasně a srozumitelně často přemýšlí o stáří obavy o plnohodnotné zajištění stáří slyšel o 2. Pilíři povinný pro všechny občany 2. pilíř je osobně výhodný

nesouhlas souhlas nesouhlas souhlas nesouhlas souhlas nesouhlas souhlas nesouhlas souhlas nesouhlas souhlas

14,3%

nesouhlas

1,4%

souhlas nesouhlas souhlas nesouhlas souhlas nesouhlas souhlas nesouhlas

61,1%

souhlas

19,6%

nesouhlas souhlas nesouhlas

16,7%

souhlas

40,0%

nesouhlas souhlas

2,4%

23,3% 11,8% 47,1% 4,7% 46,4% 12,8% 22,6% 5,3% 23,7% 8,5% 41,2%

13,5% 25,0% 16,5% 16,7% 17,5% 20,5% 9,4%

17,2% 17,4%

83,3%

Tabulka 8 Deklarovaný vstup do 2. Pilíře důchodového systému dle souhlasu s danými výroky, dopočet do 100 % v každé kategorii představuje odpověď „Neuvažuje o vstupu“

3.4 Využití analýzy hlavních komponent a shlukové analýzy k segmentaci respondentů Při analýze výrokové matice se ovšem nemusíme omezovat pouze na hodnocení kontingenčních tabulek a usuzování na konkrétní závislosti postupně podle jednotlivých výroků. Analýza hlavních komponent nám umoţní seskupit dané výroky do tematických 91

Statisticky významný rozdíl součtu odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“ na hladině významnosti alfa = 0,001 (adjustované residuum 8,4), Signifikantní Pearsonův Chi-kvadrát test = 0,000, kontingenční koeficient = 0,638

47

skupin, které spolu souvisí jak obsahově, tak z hlediska hodnocení respondentů. Analýza hlavních komponent má v tomto případě spíše konfirmační charakter, neboť bychom tematické okruhy mezi výroky dokázali najít i intuitivně. Na druhou stranu nám ovšem statisticky potvrdí, ţe jsou naše úvahy správné. Základní výstup analýzy hlavních komponent je uveden v Tabulce 9. Component 1 O reformě mám dostatek informací

2

3

4

,821

Reforma je užitečná pro všechny občany ČR

,717

Reforma je spravedlivá

,824

O reformu se aktivně zajímám

,799

Reforma je nezbytná

,645

Reforma je důvěryhodná

,723

Reforma je pro mě osobně přínosná.

,711

Důchodová reforma představuje stabilní systém, který bude platit bez ohledu na vládnoucí politickou stranu.

,554

,429

,454

Politici vysvětlili důchodovou reformu jasně a srozumitelně. Často přemýšlím o stáří

,842 ,725

Mám obavy o finanční zajištění plnohodnotného života v svém stáří. Extraction Method: Principal Component Analysis. Rotation Method: Varimax with Kaiser Normalization. a. Rotation converged in 7 iterations.

Tabulka 9 Výstup analýzy hlavních komponent, rotovaná matice, Varimax

48

,847

Z analýzy vyplývá, ţe lze výroky seskupit tematicky do 4 základních oblastí. První komponenta je sycena následujícími výroky: Reforma je uţitečná pro všechny občany ČR Reforma je spravedlivá Reforma je nezbytná Reforma je důvěryhodná Reforma je pro mě osobně přínosná Důchodová reforma představuje stabilní systém. Takovou komponentu bychom mohli souhrnně nazvat jako „Pozitivní vztah k důchodové reformě.“ Druhá komponenta je sycena výroky: O reformě mám dostatek informací O reformu se aktivně zajímám Toto komponentu lze tedy obecně nazvat jako „Informovanost o reformě.“ Třetí komponenta zahrnuje výroky: Často přemýšlím o stáří Mám obavy o finanční zajištění plnohodnotného ţivota v svém stáří. Komponentu tak nazveme „Vztah ke stáří.“ A konečně čtvrtá komponenta zahrnuje výroky: Politici vysvětlili důchodovou reformu jasně a srozumitelně Důchodová reforma představuje stabilní systém Reforma je důvěryhodná Tato komponenta by se mohla jmenovat „Politické pozadí reformy.“ Jak můţeme vidět, výroky o stabilitě a důvěryhodnosti jsou zároveň obsaţeny v 1. a 4. komponentě, nicméně 1. komponentu sytí o něco více a pro 4. komponentu je naopak klíčový výrok o srozumitelném a jasném vysvětlení od politiků. Nyní, kdyţ máme dispozici přehledné rozdělení do tematických okruhů, můţeme

49

přistoupit ke klastrové analýze, která nám na základě faktorových skórů92 seskupí respondenty do relativně homogenních skupin. Hlavní výstup shlukové analýzy představuje tabulka Final Cluster Centers, která znázorňuje průměrné hodnoty nalezených shluků z hlediska jednotlivých kritérií, vstupních proměnných. Final Cluster Centers Cluster 1

2

3

4

Pozitivní vztah k důchodové reformě

-1,08228

,04175

-,19258

1,15900

Informovanost o reformě

-,12204

1,06265

-,81705

-,49282

Vztah ke stáří

,31551

-,07412

-,48338

,46056

-1,09655

,30868

,73962

-,45820

Politické pozadí reformy

Tabulka 10 Průměrné hodnoty nalezených shluků z hlediska vstupních proměnných Number of Cases in each Cluster

Cluster

Valid Missing

1

27,000

2

47,000

3

39,000

4

30,000 143,000 ,000

Tabulka 11Příslušnost respondentů do jednotlivých clusterů Z tabulky 11 vyplývá, ţe máme nyní k dispozici 4 různé skupiny respondentů, přičemţ v kaţdé skupině je přibliţně stejný počet členů. Můţeme se tedy podívat na to, co je pro kaţdou skupinu charakteristické. Pro tuto analýzu opět vyuţijeme stejné přehledové tabulky jako v předchozích případech.

92

Analýza hlavních komponenta přiřadila kaţdému respondentovi faktorový skór, tj. určila, do jaké míry jaké míry je kaţdý konkrétní respondent ke komponentě příslušný

50

Cluster 1

dostatek informací o reformě reforma je užitečná spravedlivá aktivní zájem o reformu reforma je nezbytná důvěryhodná osobně přínosná představuje stabilní systém politici vysvětlili jasně a srozumitelně často přemýšlí o stáří obavy o plnohodnotné zajištění stáří slyšel o 2. Pilíři povinný pro všechny občany 2. pilíř je osobně výhodný uvažuje o vstupu do 2. Pilíře

nesouhlas 23,53% 76,47% souhlas nesouhlas 47,06% 52,94% souhlas nesouhlas 5,88% 94,12% souhlas nesouhlas 33,33% 66,67% souhlas nesouhlas 4,35% 95,65% souhlas nesouhlas 21,05% 78,95% souhlas nesouhlas 53,33% 46,67% souhlas nesouhlas 35,29% 64,71% souhlas nesouhlas 50,00% 50,00% souhlas nesouhlas 72,73% 27,27% souhlas nesouhlas 34,78% 65,22% souhlas nesouhlas 0,00% 100,00% souhlas nesouhlas 95,83% 4,17% souhlas nesouhlas 70,59% 29,41% souhlas nesouhlas 69,23% 30,77% souhlas

2

3

4

97,62%

21,21%

25,00%

2,38%

78,79%

75,00%

97,14%

80,65%

100,00%

2,86%

19,35%

0,00%

84,62%

76,00%

100,00%

15,38%

24,00%

0,00%

97,22%

3,23%

41,67%

2,78%

96,77%

58,33%

17,14%

2,94%

54,17%

82,86%

97,06%

45,83%

100,00%

96,97%

100,00%

0,00%

3,03%

0,00%

96,67%

62,50%

100,00%

3,33%

37,50%

0,00%

94,29%

97,14%

96,43%

5,71%

2,86%

3,57%

100,00%

100,00%

81,82%

0,00%

0,00%

18,18%

77,78%

37,50%

70,59%

22,22%

62,50%

29,41%

20,93%

2,63%

50,00%

79,07%

97,37%

50,00%

17,02%

0,00%

6,67%

82,98%

100,00%

93,33%

93,33%

100,00%

96,30%

6,67%

0,00%

3,70%

90,91%

75,00%

96,15%

9,09%

25,00%

3,85%

91,67%

70,27%

100,00%

8,33%

29,73%

0,00%

Tabulka 12 Hodnocení výroků podle příslušnosti do clusteru V Tabulce 10 můţeme jednoduše vidět, co jednotlivé clustery charakterizuje: Cluster 1 V clusteru 1 jsou takoví jedinci, kteří mají o reformě dostatek informací93, povaţují ji za spravedlivou94 a důvěryhodnou95. Oproti ostatním clusterům se zde nachází více

93

Statisticky významný rozdíl součtu odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“ na hladině významnosti alfa = 0,05 (adjustované residuum 2,5 u odpovědi „má dostatek informací“ X „cluster 1“), Signifikantní Pearsonův Chi-kvadrát test = 0,000, kontingenční koeficient = 0,587 94 Statisticky významný rozdíl součtu odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“ na hladině významnosti alfa = 0,001 (adjustované residuum 6,7 u odpovědi „je spravedlivá“ X „cluster 1“), Signifikantní Pearsonův

51

jedinců, kteří povaţují reformu za osobně přínosnou96 a myslí si, ţe se jedná o stabilní systém97. Zároveň je zde i větší podíl respondentů, kteří se domnívají, ţe politici vysvětlili reformu jasně a srozumitelně98. Ve výsledku tak tito lidé častěji uvaţují o vstupu do 2. pilíře99. Aby byla informace úplná a vyuţitelná, musíme se ještě podívat na to, o jaké jedince se jedná z hlediska socio-demografických charakteristik. Cluster 1

Abs. hodnota

žena muž

16% 25%

14

Do 35 let Nad 35 let

21% 13%

22

do 100 000 obyvatel

20%

9

nad 100 000 obyvatel

18%

17

do 10 000 Kč

23%

10

10 001 – 20 000 Kč

17%

5

20 001 – 30 000 Kč

14%

5

30 000 Kč a více

21%

7

Základní a bez vzdělání

0%

0

Střední bez maturity

100%

1

Střední s maturitou

16%

7

Vysokoškolské a vyšší odborné

19%

19

Aktivní

16%

17

Neaktivní

29%

10

pohlaví věk bydliště

příjem

vzdělání

Ek. Aktivita

13 5

Tabulka 13 Sociodemografická charakteristika Clusteru 1 U sociodemografických charakteristik nelze u 1. clusteru vysledovat na základě analýzy kontingenčních tabulek ţádné statisticky významné rozdíly, nicméně i tak si můţeme

Chi-kvadrát test = 0,000, kontingenční koeficient = 0,586 Statisticky významný rozdíl součtu odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“ na hladině významnosti alfa = 0,001 (adjustované residuum 8,8 u odpovědi „je důvěryhodná“ X „cluster 1“), Signifikantní Pearsonův Chi-kvadrát test = 0,000, kontingenční koeficient = 0,641 96 Statisticky významný rozdíl součtu odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“ na hladině významnosti alfa = 0,01 (adjustované residuum 3,2 u odpovědi „osobně přínosná“ X „cluster 1“), Signifikantní Pearsonův Chi-kvadrát test = 0,000, kontingenční koeficient = 0,456 97 Statisticky významný rozdíl součtu odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“ na hladině významnosti alfa = 0,001 (adjustované residuum 6,9 u odpovědi „stabilní systém“ X „cluster 1“), Signifikantní Pearsonův Chi-kvadrát test = 0,000, kontingenční koeficient = 0,539 98 Statisticky významný rozdíl součtu odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“ na hladině významnosti alfa = 0,001 (adjustované residuum 5,6 u odpovědi „jasně a srozumitelně“ X „cluster 1“), Signifikantní Pearsonův Chi-kvadrát test = 0,000, kontingenční koeficient = 0,496 99 Statisticky významný rozdíl součtu odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“ na hladině významnosti alfa = 0,05 (adjustované residuum 2,1 u odpovědi „uvaţuje o vstupu“ X „cluster 1“), Signifikantní Pearsonův Chi-kvadrát test = 0,001, kontingenční koeficient = 0,321 95

52

všimnout, ţe se jedná zejména o lidi mladší neţ 35 let, ţijící spíše ve větších městech a mající vyšší vzdělání. Cluster 2 V clusteru 2 se nacházejí jedinci, kteří o reformě nemají dostatečné informace100 a ani o ní

nemají

aktivní

zájem101,

reformu

nepovaţují

za

uţitečnou102

ani

za důvěryhodnou103, a proto pro ně není osobně přínosná104. Dále se domnívají, ţe politici nevysvětlili reformu jasně a srozumitelně105. Tito lidé nepřemýšlejí o stáří106. Vyskytuje se mezi nimi více jedinců neţ v ostatních clusterech, kteří neslyšeli o 2. pilíři107.

pohlaví věk bydliště

příjem

vzdělání

Cluster 2

Abs. hodnota

žena muž Do 35 let Nad 35 let do 100 000 obyvatel nad 100 000 obyvatel do 10 000 Kč 10 001 – 20 000 Kč 20 001 – 30 000 Kč 30 000 Kč a více Základní a bez vzdělání

41% 17% 37% 23% 31% 34% 34% 41% 33% 24% 0%

37 9 38 9 14 32 15 12 12 8 0

Střední bez maturity Střední s maturitou

0% 32%

0 14

Vysokoškolské a vyšší odborné

34%

33

100

Statisticky významný rozdíl součtu odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“ na hladině významnosti alfa = 0,001 (adjustované residuum 7,7 u odpovědi „nemá informace“ X „cluster 2“), Signifikantní Pearsonův Chi-kvadrát test = 0,001, kontingenční koeficient = 0,587 101 Statisticky významný rozdíl součtu odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“ na hladině významnosti alfa = 0,001 (adjustované residuum 7,3 u odpovědi „nemá zájem“ X „cluster 2“), Signifikantní Pearsonův Chi-kvadrát test = 0,000, kontingenční koeficient = 0,597 102 Statisticky významný rozdíl součtu odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“ na hladině významnosti alfa = 0,05 (adjustované residuum 2,3 u odpovědi „je uţitečná“ X „cluster 2“), Signifikantní Pearsonův Chikvadrát test = 0,000, kontingenční koeficient = 0,459 103 Statisticky významný rozdíl součtu odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“ na hladině významnosti alfa = 0,05 (adjustované residuum 2,7 u odpovědi „není důvěryhodná“ X „cluster 2“), Signifikantní Pearsonův Chi-kvadrát test = 0,000, kontingenční koeficient = 0,641 104 Statisticky významný rozdíl součtu odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“ na hladině významnosti alfa = 0,05 (adjustované residuum 2,5 u odpovědi „není přínosná“ X „cluster 2“), Signifikantní Pearsonův Chi-kvadrát test = 0,000, kontingenční koeficient = 0,456 105 Statisticky významný rozdíl součtu odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“ na hladině významnosti alfa = 0,05 (adjustované residuum 2,8 u odpovědi „nevysvětlili srozumitelně“ X „cluster 2“), Signifikantní Pearsonův Chi-kvadrát test = 0,000, kontingenční koeficient = 0,496 106 Statisticky významný rozdíl součtu odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“ na hladině významnosti alfa = 0,05 (adjustované residuum 2,2 u odpovědi „nepřemýšlí o stáří“ X „cluster 2“), Signifikantní Pearsonův Chi-kvadrát test = 0,000, kontingenční koeficient = 0,337 107 Statisticky významný rozdíl součtu odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“ na hladině významnosti alfa = 0,01 (adjustované residuum 3,3 u odpovědi „neslyšel/a o 2. pilíři“ X „cluster 2“), Signifikantní Pearsonův Chi-kvadrát test = 0,007, kontingenční koeficient = 0,281

53

Aktivní Neaktivní

Ek. Aktivita

30% 40%

32 14

Tabulka 14 Sociodemografická charakteristika Clusteru 2 U Clusteru 2 jiţ statisticky významné odchylky u sociodemografických charakteristik spatřujeme. V tomto případě se jedná častěji o ţeny108 a v porovnání s ostatními clustery je zde více ekonomicky neaktivních jedinců109. Cluster 3 Lidé v clusteru 3 mají o reformě dostatek informací110, zajímají111.

Domnívají

se,

ţe

je

nezbytná112,

protoţe se o ni aktivně nicméně

ji

nepovaţují

za důvěryhodnou113ani stabilní114 a politici ji podle nich nevysvětlili jasně a srozumitelně115. V porovnání s ostatními skupinami se v této ale paradoxně nachází více jedinců, kteří si myslí, ţe je pro ně osobně přínosná116. Lidé v této skupině také častěji neţ ostatní přemýšlí o stáří117 a mají obavy o jeho plnohodnotné zajištění.118 108

Statisticky významný rozdíl na hladině významnosti alfa = 0,05 (adjustované residuum 2,9 „ţena“ X „cluster 2“), Signifikantní Pearsonův Chi-kvadrát test = 0,021, kontingenční koeficient = 0,253 109 Statisticky významný rozdíl na hladině významnosti alfa = 0,05 (adjustované residuum 2,1 „ekonomicky neaktivní“ X „cluster 2“), nesignifikantní Pearsonův Chi-kvadrát test = 0,088, kontingenční koeficient = 0,209 110 Statisticky významný rozdíl součtu odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“ na hladině významnosti alfa = 0,001 (adjustované residuum 4,1 u odpovědi „má dostatek informací“ X „cluster 3“), Signifikantní Pearsonův Chi-kvadrát test = 0,000, kontingenční koeficient = 0,587 111 Statisticky významný rozdíl součtu odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“ na hladině významnosti alfa = 0,001 (adjustované residuum 5,8 u odpovědi „aktivní zájem“ X „cluster 3“), Signifikantní Pearsonův Chi-kvadrát test = 0,000, kontingenční koeficient = 0,597 112 Statisticky významný rozdíl součtu odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“ na hladině významnosti alfa = 0,05 (adjustované residuum 2,7 u odpovědi „nezbytná“ X „cluster 3“), Signifikantní Pearsonův Chikvadrát test = 0,000, kontingenční koeficient = 0,449 113 Statisticky významný rozdíl součtu odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“ na hladině významnosti alfa = 0,05 (adjustované residuum - 2,2 u odpovědi „důvěryhodná“ X „cluster 3“), Signifikantní Pearsonův Chi-kvadrát test = 0,000, kontingenční koeficient = 0,641 114 Statisticky významný rozdíl součtu odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“ na hladině významnosti alfa = 0,05 (adjustované residuum - 2,1 u odpovědi „stabilní“ X „cluster 3“), Signifikantní Pearsonův Chikvadrát test = 0,000, kontingenční koeficient = 0,539 115 Statisticky významný rozdíl součtu odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“ na hladině významnosti alfa = 0,05 (adjustované residuum - 2,5 u odpovědi „jasná a srozumitelná“ X „cluster 3“), Signifikantní Pearsonův Chi-kvadrát test = 0,000, kontingenční koeficient = 0,496 116 Statisticky významný rozdíl součtu odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“ na hladině významnosti alfa = 0,05 (adjustované residuum 2,9 u odpovědi „osobně přínosná“ X „cluster 3“), Signifikantní Pearsonův Chi-kvadrát test = 0,000, kontingenční koeficient = 0,456 117 Statisticky významný rozdíl součtu odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“ na hladině významnosti alfa = 0,01 (adjustované residuum 3,7 u odpovědi „přemýšlí o stáří“ X „cluster 3“), Signifikantní Pearsonův Chi-kvadrát test = 0,003, kontingenční koeficient = 0,337 118 Statisticky významný rozdíl součtu odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“ na hladině významnosti alfa = 0,01 (adjustované residuum 3,6 u odpovědi „obavy o zajištění“ X „cluster 3“), Signifikantní

54

Všichni příslušníci skupiny slyšeli o 2.pilíři119 o oproti jiným skupinám je zde větší podíl těch, kteří o vstupu uvaţují.120 Od 1. clusteru se tak 3. výrazně liší v tom, ţe se v něm nacházejí mnohem častěji znační kritici systému, neboť v rámci prvního clusteru hodnotili respondenti vesměs všechny atributy pozitivně.

pohlaví

věk

bydliště

příjem

vzdělání

Ek. Aktivita

Cluster 3

Abs. hodnota

žena

27%

24

muž

29%

15

Do 35 let

24%

25

Nad 35 let

36%

14

do 100 000 obyvatel

24%

11

nad 100 000 obyvatel

28%

27

do 10 000 Kč

30%

13

10 001 – 20 000 Kč

31%

9

20 001 – 30 000 Kč

14%

5

30 000 Kč a více

35%

12

Základní a bez vzdělání

0%

0

Střední bez maturity

0%

0

Střední s maturitou

32%

14

Vysokoškolské a vyšší odborné

26%

25

Aktivní

28%

30

Neaktivní

23%

8

Tabulka 15Sociodemografická charakteristika clusteru 3 V clusteru 3 jsou na rozdíl od ostatních skupin mnohem méně zastoupeni lidé v příjmové kategorii 20 001 – 30 000 Kč121, jiná sociodemografická specifika nejsou natolik výrazná. Cluster 4 Cluster 4 zastupují lidé, kteří o reformě opět mají dostatek informací122, ale myslí si,

Pearsonův Chi-kvadrát test = 0,001, kontingenční koeficient = 0,372 Statisticky významný rozdíl součtu odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“ na hladině významnosti alfa = 0,05 (adjustované residuum 2,0 u odpovědi „slyšel o 2.pilíři“ X „cluster 3“), Signifikantní Pearsonův Chi-kvadrát test = 0,007, kontingenční koeficient = 0,281 120 Statisticky významný rozdíl součtu odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“ na hladině významnosti alfa = 0,05 (adjustované residuum 2,4 u odpovědi „uvaţuje o vstupu“ X „cluster 3“), Signifikantní Pearsonův Chi-kvadrát test = 0,001, kontingenční koeficient = 0,321 121 Statisticky významný rozdíl na hladině významnosti alfa = 0,05 (adjustované residuum - 2,1 u odpovědi „20 001 -30 000“ X „cluster 3“), Nesignifikantní Pearsonův Chi-kvadrát test = 0,120, kontingenční koeficient = 0,299 122 Statisticky významný rozdíl součtu odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“ na hladině významnosti alfa = 0,05 (adjustované residuum 2,6 u odpovědi „má dostatek informací“ X „cluster 4“), Signifikantní Pearsonův Chi-kvadrát test = 0,000, kontingenční koeficient = 0,587 119

55

ţe není uţitečná123 ani důvěryhodná124 a oproti ostatním skupinám je zde větší podíl těch, kteří si nemyslí, ţe je reforma nezbytná125. Ani jeden respondent z této skupiny nepovaţuje reformu za osobně přínosnou126, vyskytuje se tu větší podíl těch, kteří nemají obavy o plnohodnotné zajištění stáří.127 Vstup do 2. pilíře tak povaţují logicky za nevýhodný128a proto o něm ani jeden zástupce skupiny neuvaţuje129.

pohlaví

věk

bydliště

příjem

vzdělání

Ek. Aktivita

Cluster 3

Abs. hodnota

žena

17%

15

muž

29%

15

Do 35 let

18%

19

Nad 35 let

28%

11

do 100 000 obyvatel

24%

11

nad 100 000 obyvatel

20%

19

do 10 000 Kč

14%

6

10 001 – 20 000 Kč

10%

3

20 001 – 30 000 Kč

39%

14

30 000 Kč a více

21%

7

Základní a bez vzdělání

0%

0

Střední bez maturity

0%

0

Střední s maturitou

20%

9

Vysokoškolské a vyšší odborné

21%

21

Aktivní

25%

27

Neaktivní

9%

3

V clusteru 4 se nachází více jedinců v příjmové kategorii 20 001 – 30 000 Kč neţ v ostatních skupinách. Ostatní sociodemografické údaje nejsou významně odlišné 123

Statisticky významný rozdíl součtu odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“ na hladině významnosti alfa = 0,05 (adjustované residuum 2,6 u odpovědi „není uţitečná“ X „cluster 4“), Signifikantní Pearsonův Chi-kvadrát test = 0,000, kontingenční koeficient = 0,459 124 Statisticky významný rozdíl součtu odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“ na hladině významnosti alfa = 0,05 (adjustované residuum -2,5 u odpovědi „důvěryhodná“ X „cluster 4“), Signifikantní Pearsonův Chi-kvadrát test = 0,000, kontingenční koeficient = 0,641 125 Statisticky významný rozdíl součtu odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“ na hladině významnosti alfa = 0,001 (adjustované residuum -5,2 u odpovědi „je nezbytná“ X „cluster 4“), Signifikantní Pearsonův Chi-kvadrát test = 0,000, kontingenční koeficient = 0,449 126 Statisticky významný rozdíl součtu odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“ na hladině významnosti alfa = 0,01 (adjustované residuum -2,8 u odpovědi „osobně přínosná“ X „cluster 4“), Signifikantní Pearsonův Chi-kvadrát test = 0,000, kontingenční koeficient = 0,456 127 Statisticky významný rozdíl součtu odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“ na hladině významnosti alfa = 0,05 (adjustované residuum -3,5 u odpovědi „obavy o zajištění stáří“ X „cluster 4“), Signifikantní Pearsonův Chi-kvadrát test = 0,000, kontingenční koeficient = 0,372 128 Statisticky významný rozdíl součtu odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“ na hladině významnosti alfa = 0,05 (adjustované residuum -2,0 u odpovědi „osobně výhodný“ X „cluster 4“), Signifikantní Pearsonův Chi-kvadrát test = 0,054, kontingenční koeficient = 0,270 129 Statisticky významný rozdíl součtu odpovědí „určitě ano“ a „spíše ano“ na hladině významnosti alfa = 0,01 (adjustované residuum -2,8 u odpovědi „uvaţuje o vstupu“ X „cluster 4“), Signifikantní Pearsonův Chi-kvadrát test = 0,001, kontingenční koeficient = 0,328

56

od zbylých clusterů. V této chvíli jiţ máme přehled o všech skupinách respondentů a můţeme je proto pojmenovat tak, aby název skupiny pokud moţno co nejvíce vystihoval výše zmíněné charakteristiky. První skupinu můţeme nazvat jednoznačně Sympatizanti s reformou, druhou skupinu naopak jako Ignoranty reformy, třetí skupinu jako Racionální kritiky reformy a čtvrtou skupinu jako Informované s nezájmem o vstup. Sympatizanti s reformou 21%

19%

Ignoranti reformy Racionální kritici reformy

27%

33%

Informovaní s nezájmem o vstup

Graf 8 Skupiny respondentů ve vzorku, N=143 Graf 8 ukazuje rozdělení jednotlivých skupin ve vzorku. Při jeho čtení je ovšem potřeba připomenout, ţe ani mezi sympatizanty reformy není 100 % těch, kteří o vstupu uvaţují. Určitý potenciál lze spatřovat ve skupině Racionálních kritiků reformy, protoţe ti vesměs s reformou souhlasí, povaţují ji za nezbytnou, nicméně k ní mají své výhrady. Největší problém se týká pochybností o stabilitě reformy. Těmto jedincům by tak pravděpodobně stačila státní garance a stabilita vlády, aby se mezi nimi našlo více lidí, kteří by vstoupili do druhého pilíře. Detailní pohled na motivátory ke vstupu do 2. pilíře poskytuje následující kapitola.

3. 5 Motivátory pro vstup do 2. pilíře Z předchozích analýz vyplývá, ţe zájem o vstup do 2. pilíře není nikterak vysoký. Respondenti, kteří uvedli, ţe uvaţují o vstupu do 2. pilíře, byli dotázáni na to, co je pro ně hlavní motivací. Vzhledem k tomu, ţe se jednalo pouze o 22 jedinců, Graf 8 je uveden v absolutních hodnotách a výsledky jsou pouze orientační.

57

Vstup do 2.pilíře je pro mě finančně výhodný

13

Souhlasím s principy reformy Reforma je společensky prospěšná

5 1

Jiný důvod

3

Graf 9 Motivátory pro vstup do 2.pilíře, N=22, údaje jsou v absolutních hodnotách Z Grafu 9 vyplývá, ţe hlavním motivátorem pro vstup do 2. pilíře je finanční výhodnost. S ostatními, dalo by se říci neosobními motivacemi, souhlasilo 6 respondentů. Mezi jinými důvody byly uvedeny konkrétně tyto odpovědi: „Diverzifikace zdrojů, financování stáří.“; „Chci si spořit nějaké další finanční prostředky na stáří.“ a „Zajištění na stáří a sníţení odvodu státu“. Ostatní respondenti, kteří by o vstupu neuvaţovali, byli dotázáni na to, co by je ke vstupu motivovalo. Výsledky jsou zobrazeny v Grafu 10.

výhodnější podmínky

27

státní garance

16

politická stabilita

13

možnost vystoupit

13

více informací vyšší plat

7 6

Graf 10 Motivátory ke vstupu do 2. Pilíře důchodového systému, N=120, údaje jsou v % Nejčastěji zmiňovaným motivátorem pro vstup do 2. pilíře byly výhodnější podmínky, které zahrnují například vyšší úlevy na daních, vyšší státní podporu, nebo možnost vyvedení větší části z 1. pilíře. Další častěji zmiňovanou možností byla státní garance a důvěryhodnost. Obavy respondentů dobře vystihuje tento uvedený výrok: „Nic by mě nepřesvědčilo, jelikož stát nikdy nezajistí navrácení a zhodnocení vložených prostředků a nejsem hazardér s penězi. To bych si raději šla koupit akcie“. Jak již bylo uvedeno v hodnocení výroků výše, dotazovaní nevěří ve stabilitu systému, což představuje veliký problém. Další motivací pro vstup do 2. pilíře by tedy bylo zajištění politické stability. Jako příklad může posloužit následující výrok: „Politická jednota skrze celým 58

politickým spektrem, kdyby se za 2. pilíř postavily a zaručily všechny peněžní instituty ve státě, které mají zřizovat fondy v rámci 2. pilíře“ nebo „Širší shoda na reformě – jak politická, tak i odborná + větší flexibilita (nemožností vystoupit de facto předávám bezpodmínečnou důvěru státnímu aparátu nad částí svých soukromých úspor)“, čímž se plynule dostáváme k dalšímu bodu, kterým je možnost vystoupit, kterou by uvítalo rovněž 11 % dotazovaných. Jako poslední, za zmínku stojící, možnosti respondenti uváděli více informací nebo vyšší plat: „Musela bych mít větší příjem – aby se mi 2. pilíř vyplatil, mezi další „motivace“ ke vstupu by musela být: garance nezáporného zisku, výsluhová penze (o kterou bych přišla vstupem do 2. pilíře), snížení důchodového věku – nyní mám PP, v 60 mohu vybrat, takto bych mohla vybrat až v 69 letech, což je pro mě nezajímavé… atd.“ Mezi další zajímavé výroky, který svým způsobem poukazuje na problém státní garance, patří i tento: „Nesouhlasím principiálně s privatizací sociálních systému, a to zejména systému důchodového, tzn. systém 2. pilíře by musel být veřejný, nikoli soukromý, pak bych o vstupu uvažoval.“ Přestoţe lze z analýzy motivátorů pro vstup do 2. pilíře snadno vyvodit i bariéry, které tomuto vstupu brání, byla respondentům na toto téma poloţena samostatná otázka. Nedůvěřuji stabilitě důchodové reformy

46

Vstup do 2.pilíře je pro mě finančně nevýhodný

19

Mám penzijní připojištění

18

O 2.pilíři nemám dostatek informací

2

Jiná odpověď.

15

Graf 11 Bariéry pro vstup do 2.pilíře, N=106, údaje jsou v % Graf 11 opět potvrzuje to, ţe respondenti nedůvěřují stabilitě důchodového systému a domnívají se, ţe se změní se změnou vlády. Dalšími často uváděnými bariérami jsou finanční nevýhodnost nebo aktuální zřízení penzijního připojištění. V rámci jiných odpovědí byl mezi bariérami uváděn například vyšší věk, nemoţnost vystoupit ze systému nebo spoléhání se na vlastní finanční zdroje. „Aţ já půjdu do důchodu (tak asi v 75 letech), nebudou peníze pro moji generaci uţ vůbec. Čekám, ţe od státu dostanu tak maximálně potravinové lístky... Peníze a zajištění na stáří je můj byznys.“ „Hodlám samostatně investovat a stát se v důchodovém věku nezávislá na dávkách státu (nájem z nemovitostí ......).“

59

3.6 Sociodemografická struktura výběrového vzorku Část věnovaná sociodemografickým charakteristikám výběrového vzorku je součástí práce ze dvou hlavních důvodů. Prvním z nich je jiţ několikrát zmiňovaná nereprezentativnost výsledků, a proto je důleţité čtenáře seznámit s přesnou strukturou vzorku, aby mohl reflektovat případné odchylky výsledků od reprezentativních výzkumů. Druhým důvodem je to, ţe autor práce pouţíval při analýzách slučování kategorií, aby docílil statisticky jasně popsatelných výsledků. Mezi takovéto slučování patří například překódování věkových kategorií pouze na dvě skupiny, a to mladší a starší 35 let. Předkládané výsledky v této části tak přesně odpovídají kategoriím, které byly zahrnuty v dotazníku.

počet

%

Muž

52

36,6

Žena

90

63,4

Tabulka 16 Pohlaví respondentů, N=142 Tabulka 16 ukazuje převahu ţen ve výzkumu, tento fakt je důleţité brát v úvahu při interpretaci jakýchkoliv údajů hodnotících výsledky podle pohlaví, pokud nejsou signifikantní rozdíly patrné v kontingenční tabulce. počet

%

18-26

71

49,7

27-35

33

23,1

36-45

19

13,3

46-55

12

8,4

56-65

8

5,6

Total

143

100,0

Tabulka 17Věková struktura respondentů, N=143

Z hlediska věkového sloţení vidíme pro změnu silnou převahu nejmladší věkové skupiny, tedy 18-26 let. Z tohoto faktu můţeme usuzovat, ţe budou ve výsledcích nadhodnoceny odpovědi lidí, kteří zatím nemusí vstup do 2. pilíře řešit, protoţe pro ně není ještě zcela aktuální, respektive nemusí se o vstupu rozhodnout do konce června, jako lidé, kterým bude jiţ 35 let.

60

počet

%

Střední bez maturity

1

,7

Střední s maturitou

44

30,8

Vysokoškolské a vyšší odborné

98

68,5

Total

143

100,0

Tabulka 18 Vzdělání respondentů, N=143 Převaha lidí s vyšším vzděláním má naopak vliv na hodnocení zájmu a reformu a přehled o reformě, neboť lidé s vyšším vzděláním mají obecně vyšší zájem o společenské

dění

a

politická

rozhodnutí.

Můţeme

se

tak

domnívat,

ţe

při reprezentativním vzorku by byly hodnoty týkající se informovanosti a aktivního zájmu spíše niţší. počet

%

Do 5000 obyvatel

17

11,9

5001 – 50 000 obyvatel

22

15,4

50 001 – 100 000 obyvatel

6

4,2

100 001 a více

95

66,4

Nevím, nejsem si jistý/á

3

2,1

143

100,0

Total

Tabulka 19Velikost místa bydliště, N=142 Přestoţe v dotazníku nebyla poloţena otázka na region, ze kterého respondenti pocházejí, vzhledem k tomu, jaká skupina lidí byla k účasti na výzkumu oslovena a s přihlédnutím na velikost místa bydliště, můţeme konstatovat, ţe většina respondentů bydlí v Praze. Tento fakt má na podobu výsledků zcela jistě také patrný vliv.

61

počet

%

Zaměstnán na plný úvazek

64

44,8

Zaměstnán na částečný úvazek

28

19,6

OSVČ, podnikatel

16

11,2

Student

60

42,0

V domácnosti / Na rodičovské dovolené

4

2,8

Nezaměstnaný

3

2,1

Důchodce

2

1,4

Tabulka 20 Ekonomická aktivita. N=143, někteří respondenti patří do několika skupin zároveň

Z hlediska ekonomické aktivity převaţují lidé pracující na plný úvazek a z tabulky mimo jiné vyplývá, ţe pracuje i významný podíl studentů, v tomto výzkumu patrně vyšší neţ je běţné v rámci celé České republiky. Z tohoto faktu můţeme vyvodit hypotézu, ţe aktivní studenti budou mít spíše tendenci převzít za zajištění svého stáří vlastní zodpovědnost. počet

%

Manuální

1

1,4

Duševní

57

79,2

Kombinace

14

19,4

Total

72

100,0

Tabulka 21Činnost ekonomicky aktivních respondentů, N=72 Převáţná většina respondentů se věnuje duševní činnosti, ve výzkumu tak chybí větší zastoupení manuálně pracujících občanů. počet

%

Svobodný/á

74

51,7

Ženatý/vdaná

37

25,9

Žiji s partnerkou/partnerem

25

17,5

Žijeme odděleně / Rozvedený/á

5

3,5

Vdovec/vdova

2

1,4

143

100,0

Total

Tabulka 22Rodinný stav, N=143

62

Rodinný stav je ukazatel, který úzce souvisí s věkem respondentů, a proto není překvapivé, ţe je většina z nich svobodných. V tomto případě je však těţké odhadovat, jaký vliv by mohl mít tento fakt na hodnocení reformy. počet

%

Bez příjmu

9

6,3

Méně než 6 000 Kč

19

13,3

6 000 – 9 999 Kč

16

11,2

10 000 – 14 999 Kč

18

12,6

15 000 – 19 999 Kč

11

7,7

20 000 – 24 999 Kč

19

13,3

25 000 – 29 999 Kč

17

11,9

30 000 – 34 999 Kč

11

7,7

35 000 – 39 999 Kč

5

3,5

40 000 – 49 999 Kč

5

3,5

50 000 – 74 999 Kč

4

2,8

75 000 – 99 999 Kč

4

2,8

100 000 Kč a více

5

3,5

143

100,0

Total

Tabulka 23 Čistý měsíční příjem respondentů, N=134 Posledním sledovaným ukazatelem byl čistý měsíční příjem respondentů. Z Tabulky 23 vyplývá, ţe jsou respondenti rozloţeni v rámci všech nabízených kategorií, přičemţ toto rozloţení relativně odpovídá rozloţení v České republice.

3.7 Aktuální data o účasti obyvatel ve 2. pilíři Z aktuálních dat vyplývá, ţe výsledky průzkumů veřejného mínění včetně vlastního autorova výzkumu nejsou daleko od reality a počet klientů, kteří doposud vstoupili do 2. pilíře důchodového systému brzdí optimistické představy. Systém by byl dle vyjádření penzijních společností úspěšný, pokud by do 2. pilíře vstoupilo alespoň 500 tisíc lidí. „Mírný únorový optimismus, kdy společnosti věřily, ţe trend trojnásobného růstu v kaţdém měsíci bude pokračovat, se nenaplnil.“ (Litomilská, 2013)

63

Počet uzavřených smluv k 1. čtvrtletí roku 2013 (Tamtéţ) K 31. lednu 2013 – 4624 smluv K 28. únoru 2013 – 13 504 smluv K 31. březnu 2013 – 22 274 smluv Na konci března 2013 tak nebylo v důchodovém systému zapojeno ani 5 % z poţadovaného počtu 500 tisíc účastníků. „Naděje se upínají k dalším měsícům a mezi nimi především k červnu.“ (Koláriková, 2013) Podle osobního názoru autora této práce nejsou ovšem ani tyto vyhlídky realistické. V červnu 2013 sice končí moţnost lidí starších 35 let vstoupit do 2. pilíře, patrně se ale bude jednat pouze o pozitivní výkyv, neţ o zásadní nárůst klientů. Ostatní tvrdá data rovněţ neodporují výsledkům výše uvedených výzkumů. „V zapojení ve 2. pilíři dosud mírně převaţovali muţi (52 %).“ Nejčastěji uzavírají smlouvy lidé mladší 40 let, nejvíce smluv uzavírá Česká pojišťovna. (Litomilská, 2013)

10% 26%

18-29 let 30-39 let 40-49 let 50-59 let

31% 33%

Graf 12, Věková struktura klientů České pojišťovny, Zdroj: Litomilská, 2013 Nyní se zaměříme na strategii, kterou klienti 2. pilíře nejčastěji volí. Mohou si vybrat ze 4 moţností od konzervativní po dynamickou, která skýtá moţnost nejvyššího zisku, ale zároveň i nebezpečí nejvyššího rizika.

64

16% 27%

Konzervativní Vyvážený Dynamický 57%

Graf 13 Typ spoření ve 2. pilíři u České spořitelny, Zdroj: Litomilská, 2013 Jak ukazuje Graf 13, Češi volí nejčastěji dynamickou variantu. Reálný proces rozhodování popisuje následující úryvek ze článku „Zájem o nový důchodový systém: opatrný start“ (Koláriková, 2013): Při rozhodování je důleţité vzít v potaz především věk spolu s investičním zaměřením jednotlivce. A klienti, zdá se, tyto aspekty reflektují. „Mladší klienti, kteří budou do důchodu spořit ještě desítky let, volí spíše dynamičtější strategie, dynamický a vyváţený důchodový fond, - ostatně věříme, ţe v takto dlouhodobém horizontu je pro velkou většinu klientů dynamičtější způsob investování vhodnější. Naopak klienti, kteří do důchodu odejdou za několik let, volí především investice do konzervativních fondů,“ uvedl Tomáš Kofroň, tiskový mluvčí Raiffeisen penzijní společnosti. Obdobné zkušenosti mají i jiné penzijní společnosti. „Klienti většinou akceptují návrh prodejce, který vychází z věku klienta a z výsledku investičního dotazníku. Jedná se nejčastěji o vyváţený fond v kombinaci s fondem konzervativním nebo dynamickým,“ popsal situaci Aleš Poklop, generální ředitel Penzijního fondu České spořitelny.

65

ZÁVĚR Autor v práci nejprve seznamuje čtenáře s historickými kořeny důchodových systémů a popisuje vývoj, kterým postupně došlo k přesunu zodpovědnosti za starší obyvatelstvo na stát, který tak nahradil tradiční rodinné vazby. Historická část se zabývá jak rozvojem důchodových systémů v českých zemích, tak i ve vybraných evropských státech. Další kapitola rozčleňuje penzijní systémy do několika kategorií a předkládá široký přehled nejvýznamnějších z dosud realizovaných koncepcí. Diskutuje výhody a slabiny jednotlivých typů a představuje penzijní systémy Německa, Velké Británie a Švédska, tedy zemí, které kvůli historickým důvodům k problematice důchodového zabezpečení přistoupily odlišným způsobem. Autor dále podrobně rozebírá vývoj důchodového systému v Československé a České republice a představuje důvody, které vedly jiţ od 2. poloviny 90. let k diskuzi o nutnosti reformy systému, zajištěna důvodu zajištění jeho udrţitelnosti. Rozebírá demografickou situaci v zemi a dochází k závěru, ţe penzijní systém by byl ve své původní podobě odsouzen ke zhroucení. Přijetí reformy a zavedení druhého pilíře od roku 2013 proto autor vnímá jako jediné moţné řešení s ohledem na ekonomickou situaci a pravděpodobný budoucí vývoj. V další části práce jsou popsány parametry nového systému, jeho charakteristika a strategie pro zhodnocení vloţených prostředků. Autor se dále věnuje bezprostřednímu vývoji po přijetí reformy, přičemţ po prvních třech měsících se zdá čím dál tím pravděpodobnější, ţe nový systém skončí bez úspěchu a plánovaných zhruba 500 tisíc obyvatel se do druhého pilíře nezapojí. Úspěch systému je podkopáván aktuální politickou situací v České republice, kdy levicové strany, a to zejména představitelé ČSSD, deklarují, ţe jakmile se dostanou k moci, celý systém zruší. Vzhledem k tomu, ţe se zdá být změna vlády v příštích parlamentních volbách v současné chvíli velmi pravděpodobná, je jasné, ţe většina lidí nedůvěřuje stabilitě nového důchodového systému a povaţují jej tak za nedůvěryhodný. Většina oslovených zastává názor, ţe na to, jak je dané téma důleţité, nevysvětlili politici reformu jasně a srozumitelně. Mezi další významné problémy patří skutečnost, ţe se systém nemůţe opřít o ţádnou garanci státu a lidé se tak o své peníze spíše obávají. Ve výsledku tak o vstupu do 2. pilíře důchodového systému výrazně uvaţují pouze 4 %

66

z oslovených respondentů. Častěji o vstupu uvaţují muţi, kteří jsou obecně více informovaní, a lidé s vyššími příjmy. Pomocí analýzy hlavních komponenta a shlukové analýzy se autorovi podařilo charakterizovat čtyři specifické skupiny respondentů, které vzhledem k jejich charakteristikám nazval Sympatizanty s reformou, Racionálními kritiky, Informovanými s nezájmem o vstup a Ignoranty reformy. Zajímavou skupinu tvoří Racionální kritici, kteří s reformou obecně souhlasí a o vstupu by uvaţovali, ale vadí jim zejména nestabilita politické situaci v zemi a s tím související nejistota udrţení nového systému. Z tohoto faktu vyplývá, ţe problémem reformy není ani tolik její nastavení, jako spíše celková nedůvěryhodnost. Pokud by se zapracovalo právě v tomto ohledu a politické strany by se za systém zaručily, patrně by to zvýšilo podíl účastníků 2. pilíře. I přes zmíněné nedostatky se však zastánci optimistických variant domnívají, ţe zlom nastane na konci června, kdy se definitivně budou muset rozmyslet lidé starší 35 let, autor této práce je ovšem spíše skeptický a, pokud vůbec počet účastníků 2. pilíře na konci června vzroste, bude se dle jeho vlastního názoru jednat spíše o krátkodobý pozitivní výkyv, který ovšem nebude z hlediska počtu zapojivších se dostatečný. Pokud nenastane v České republice stabilizace politické situace a stát nebo podílové fondy nebudou garantovat návratnost peněz, či se nezvýší flexibilita systému, kdy by bylo například moţné kdykoliv vystoupit, nemůţeme očekávat, ţe se situace zlepší. S velkou pravděpodobností tak zřejmě čekají Českou republiku další změny zákonů a následná úprava systému.

67

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. ASOCIACE PENZIJNÍCH FONDŮ ČR (APF ČR): Výroční zpráva, 2012a [citace 2013-1-15], přístup z internetu: http://www.apfcr.cz/publikace/2011/ 2. APF ČR: Ekonomické ukazatele penzijních fondů APF ČR za rok 2012, 2012b [citace 2013-1-16], přístup z internetu: http://www.apfcr.cz/cs/vybraneekonomicke-ukazatele/ekonomicke-ukazatele-penzijnich-fondu-apf-cr-za-rok2012.html 3. APF ČR: Zhodnocení prostředků účastníků, 2012 [citace 2013-1-16], přístup z internetu: http://www.apfcr.cz/cs/vybrane-ekonomicke-ukazatele/zhodnoceniprostredku-ucastniku.html 4. BEZDĚK, Vladimír: Penzijní systémy obecně i v kontextu české ekonomiky (současný stav a potřeba reforem), I. Díl, VP. č. 25, Praha, 2000 [citace 201212-2], přístup z internetu: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/en/research/research_publ ications/mp_wp/download/vp2500.pdf 5. BOUC, František: Penzijní fondy přilákaly již 5 milionů Čechů, Lidové noviny, 19.12.2012a 6. BOUC, František: Penzijní fondy se Sobotky nebojí, Lidové noviny, 12.12.2012b 7. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD (ČSÚ): Projekce obyvatelstva České republiky (Projekce 2009), 2009 [citováno 2013-1-16], přístup z internetu: http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/t/B60039E9C8/$File/402009u.pdf 8. ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ (CSSZ): Statistická ročenka z oblasti důchodového pojištění 2011, První vydání, Praha, 2012 [citace 201314-1], přístup z internetu: http://www.cssz.cz/NR/rdonlyres/27F3455C-AFD4465B-B3E7-8A1499F7DC0D/0/SR2011.pdf 9. ĎURĎOVIČ, Martin: Názor na důchodový systém a jeho reformu. Tisková zpráva. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i., Praha 2013. [citace 2013-4-2] přístup z internetu: http://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c1/a6950/f3/es1302 11.pdf 10. FILIP, Miloš; MACKŮ, Tomáš: Jak se chceme zajistit na důchod? Podporují lidé v České republice penzijní reformu? Investment Management, www.ingfondy.cz, 13.června 2012 [citace 2013-4-2] přístup z internetu: https://cz.ingfondy.eu/download/16940/2012%20Prezentace%20%20spo%C5%99en%C3%AD%20na%20penzi%2013.6.2012.pdf 11. GUARDIANCICH, Igor: Germany, Current Pension System: first assessment of reform outcomes and output, European social observatory, květen 2010a [citace 2012-12-4], přístup z internetu: 68

http://www.ose.be/files/publication/2010/country_reports_pension/OSE_2010_ CRpension_Germany.pdf 12. GUARDIANCICH, Igor: United Kingdom, Current Pension System: first assessment of reform outcomes and output, European social observatory, květen 2010b [citace 2012-12-4], přístup z internetu: http://www.ose.be/files/publication/2010/country_reports_pension/OSE_2010_ CRpension_UK.pdf 13. GUARDIANCICH, Igor: Sweden, Current Pension System: first assessment of reform outcomes and output, European social observatory, květen 2010c [citace 2012-12-4], přístup z internetu: http://www.ose.be/files/publication/2010/country_reports_pension/OSE_2010_ CRpension_Sweden.pdf 14. HRUŠOVÁ, Monika: Malá důchodová reforma začala platit. Co všechno se mění, investujeme.cz, 3.10.2011 [citace 2012-15-2], přístup z internetu: http://www.investujeme.cz/mala-duchodova-reforma-zacala-platit-co-vsechnose-meni/ 15. HUDEMA, Marek: Reformu penzí nelze v právním státě zrušit, Hospodářské noviny, 19.12.2012 16. KLAUS, Václav: Prezident vetoval zákony o pojistném na důchodové spoření, 24.9.2012, klaus.cz [citováno 2013-3-1], přístup z internetu: http://www.klaus.cz/clanky/3192 17. KLIMÁNKOVÁ, Gabriela: Jak ovlivní prezidentské veto důchodovou reformu?, 28.9.2012, spoctiduchod.cz [citováno 2013-3-1], přístup z internetu: http://spoctiduchod.mesec.cz/clanky/jak-ovlivni-prezidentske-veto-duchodovoureformu/ 18. KOHOUT, Pavel: Velký průběžný důchodový omyl, hn.ihned.cz, 14.7.2004 [citace 2012-12-3], přístup z internetu: http://hn.ihned.cz/c1-14635710-pavelkohout-velky-prubezny-duchodovy-omyl 19. KOLÁRIKOVÁ, Jana: Zájem o nový důchodový systém: opatrný start, opojištění.cz, 4.2.2013. [citace 2012-4-8], přístup z internetu: http://www.opojisteni.cz/produkty/pro-obcany/zajem-o-novy-duchodovysystem-opatrny-start/ 20. KREBS, Vojtěch, a kol.: Sociální politika, 4. vydání, Praha, ASPI a.s., 2007, s. 504, ISBN 978-80-7357-276-1 21. LANGÁŠEK, Tomáš: Ústavní soud shledal část zákona o důchodovém pojištění za protiústavní, 2010 [citace 2013-1-16], přístup z internetu: http://www.concourt.cz/clanek/3227

69

22. LITOMILSKÁ, Lucie: Účast Čechů ve II. pilíři. Čtrnáctideník, CEVRO, Liberálně konzervativní akademie, 2013 [citace 2013-4-2],přístup z internetu: http://cevro.cz/web_files/soubory/ctrnacni-deniky/14denik_7_2013.pdf 23. MAŠEK, František: Do druhého pilíře se hlásí málo lidí, zájem o informace je ale značný, Hospodářské noviny, 22.1.2013 24. MINISTERTSVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚDÍ (MPSV): Obecné informace k zákonu o důchodovém pojištění, 31.8.2011a [citace 2013-1-15], přístup z internetu: http://www.mpsv.cz/cs/617 25. MPSV: Pojistněmatematická zpráva o důchodovém pojištění 2012, 2012c [citováno 2013-1-16], přístup z internetu: http://www.mpsv.cz/files/clanky/13783/PMZ-2012.pdf 26. MPSV: Popis důchodové reformy, 2012d [citováno 2013-16-2], přístup z internetu: http://www.mpsv.cz/files/clanky/11971/Popis.pdf 27. MPSV: Proč je nutné provést důchodovu reformu, Důchodová reforma, 2011b [citováno 2013-1-16], přístup z internetu: http://socialniporadce.mpsv.cz/cs/164 28. MPSV: Vývoj projednávání důchodové reformy, 2008 [citováno 2013-1-17] přístup z internetu: http://www.mpsv.cz/cs/5030 29. MPSV: Způsob výplaty, 2011c [citováno 2013-16-2], přístup z internetu: http://duchodovareforma.mpsv.cz/cs/73 30. PORADNÍ EXPERTNÍ SBOR (PES): Závěrečná zpráva PES, 2010 [citováno 2013-1-17] přístup z internetu: http://www.mpsv.cz/files/clanky/8896/2010_06_03_Zaverecna_zprava_final_cis topis.pdf 31. SKALKOVÁ, Olga: Start penzijní reformy zatím drhne, tvrdí fondy, Hospodářské noviny, 21.1.2013 32. ŠIMEK, Robert: Otto von Bismarck: Důchody od kancléře, Euro.e15.cz, 24.2.2011 [citace 2012-3-12], přístup z internetu: http://euro.e15.cz/profit/ottovon-bismarck-duchody-od-kanclere-901434 33. TOMEŠ, Igor, a kol.: Právo sociálního zabezpečení, VŠEHRD, Praha, 1995, 2. vydání, ISBN 80-85305-33-X 34. TRÖSTER, Petr, a kol.: Právo sociálního zabezpečení, C. H. Beck, Praha, 2005, 3. vydání, ISBN 80-7179-856-8 35. VLÁDA ČR: Programové prohlášení Vlády České republiky, 4.8.2010, [citace 2012-15-2], přístup z internetu: http://www.vlada.cz/assets/mediacentrum/dulezite-dokumenty/Programove_prohlaseni_vlady.pdf

70

36. VLKOVÁ, Jitka: Reforma důchodů drhne, rozjet ji má nový propočet ministerstva, MF DNES, 28.2.2013 37. VODIČKA, Jan: Další fond se zřekl penzijní reformy, Lidové noviny, 4.12.2013a 38. VODIČKA, Jan: Reforma penzí lidi stále neláká, Lidové noviny, 25.2.2013b 39. VÝKONNÝ TÝM: Závěrečná zpráva výkonného týmu, Praha, 2005, přístup z internetu: http://www.mpsv.cz/files/clanky/2235/zaverecna_zprava.pdf 40.

71

SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ Seznam obrázků Obrázek 1 Ideální stáří .............................................................................................................. 31 Seznam tabulek Tabulka 1 Technické parametry vlastního výzkumu....................................................... 34 Tabulka 2 Technické parametry výzkumu Ipsos pro ING, IM C.R., květen 2012 ......... 34 Tabulka 3 Technické parametry projektu Naše společnost – projekt kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i .................................................. 35 Tabulka 4 Přehled jednotlivých výroků segmentovaných podle sociodemografických kritérií.............................................................................................................................. 40 Tabulka 5 Přehled respondentů podle ekonomické aktivity ........................................... 42 Tabulka 6 Vliv ekonomické aktivity na hodnocení daných výroků ............................... 43 Tabulka 7 Vliv sociodemografických ukazatelů na uvaţování o vstupu do 2.pilíře důchodového systému, dopočet do 100 % v kaţdé kategorii představuje odpověď „Neuvaţuje o vstupu“ ..................................................................................................... 45 Tabulka 8 Deklarovaný vstup do 2. Pilíře důchodového systému dle souhlasu s danými výroky, dopočet do 100 % v kaţdé kategorii představuje odpověď „Neuvaţuje o vstupu“ ............................................................................................................................ 47 Tabulka 9 Výstup analýzy hlavních komponent, rotovaná matice, Varimax .................. 48 Tabulka 10 Průměrné hodnoty nalezených shluků z hlediska vstupních proměnných ... 50 Tabulka 11Příslušnost respondentů do jednotlivých clusterů ......................................... 50 Tabulka 12 Hodnocení výroků podle příslušnosti do clusteru ........................................ 51 Tabulka 13 Sociodemografická charakteristika Clusteru 1 ............................................ 52 Tabulka 14 Sociodemografická charakteristika Clusteru 2 ............................................ 54 Tabulka 15Sociodemografická charakteristika clusteru 3 .............................................. 55 Tabulka 16 Pohlaví respondentů, N=142 ........................................................................ 60 Tabulka 17Věková struktura respondentů, N=143 ......................................................... 60 Tabulka 18 Vzdělání respondentů, N=143...................................................................... 61 Tabulka 19Velikost místa bydliště, N=142 ..................................................................... 61 Tabulka 20 Ekonomická aktivita. N=143, někteří respondenti patří do několika skupin zároveň ............................................................................................................................ 62 Tabulka 21Činnost ekonomicky aktivních respondentů, N=72 ...................................... 62 Tabulka 22Rodinný stav, N=143..................................................................................... 62 Tabulka 23 Čistý měsíční příjem respondentů, N=134................................................... 63

72

Seznam grafů Graf 1 Povědomí o důchodové reformě, N = 244........................................................... 36 Graf 2 Hodnocení důchodové reformy, řazeno dle průměrného souhlasu s výrokem, ... 37 Graf 3 Povědomí o 2. Pilíři důchodového systém, N=142 ............................................. 38 Graf 4 Hodnocení 2. pilíře důchodového systému, údaje jsou v % ................................ 39 Graf 5 Deklarace vstupu do 2. Pilíře důchodového systému, N=143 ............................. 44 Graf 6 Deklarace vstupu do 2. pilíře dle pohlaví, N=142, údaje jsou v % ..................... 45 Graf 7 Deklarace vstupu do 2. Pilíře dle vzdělání, N=128, údaje jsou v % ................... 46 Graf 8 Skupiny respondentů ve vzorku, N=143 ............................................................. 57 Graf 9 Motivátory pro vstup do 2.pilíře, N=22, údaje jsou v absolutních hodnotách .... 58 Graf 10 Motivátory ke vstupu do 2. Pilíře důchodového systému, N=120, údaje jsou v % ..................................................................................................................................... 58 Graf 11 Bariéry pro vstup do 2.pilíře, N=106, údaje jsou v % ....................................... 59 Graf 13, Věková struktura klientů České pojišťovny, Zdroj: Litomilská, 2013 ............. 64 Graf 14 Typ spoření ve 2. pilíři u České spořitelny, Zdroj: Litomilská, 2013 ................ 65

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1– SCÉNÁŘ K HLOUBKOVÉMU ROZHOVORU…………………………………….…... 1 Příloha 2– PŘEPIS ROZHOVORU…………………………………………………………………... 3 Příloha 2– DOTAZNÍK PRO KVANTITATIVNÍ ČÁST……………………………………………... 11

73

PŘÍLOHY Příloha č. 1 List č. 1

Scénář k hloubkovému rozhovoru („Stáří a důchodová reforma“ = 45 minut) 1.  

 3 min.

Úvod Představení moderátora Seznámení s cílem a metodou výzkumu

Cílem výzkumu je analýza postojů a názorů mládeže ve věku 18-26 let na stáří s ohledem na finanční zajištění plnohodnotného ţivota a hodnocení chystané důchodové reformy. Rád bych Vás ještě upozornil, ţe celý rozhovor je zcela anonymní a bude z důvodu moţnosti pozdější analýzy nahráván na diktafon.  2.

Představení respondenta: jméno, věk, socioekonomický status 10 min.

Spontánní asociace - stáří

Téma: Co Vás jako první napadne, kdyţ se řekne stáří?

Doplňující otázky:    3.

Přemýšlíte o stáří? O čem přemýšlíte? Jak často? V jakých situacích? Jak podle Vás vypadá ideální stáří? Můţete mi ho prosím popsat? Jak podle Vás naopak vypadá stáří, které byste nechtěl/a zaţít? 10 min.

Zajištění stáří (postupně: podrobně)

Téma: Nyní se budeme bavit o finančním zajištění stáří. Jak byste si představoval/a vaše stáří z hlediska finančních výdajů – můţete prosím vyjmenovat, co všechno byste chtěl/a ve stáří dělat, abyste byl/a absolutně spokojený/á. Jde nám o veškeré aktivity, za které musí člověk platit.

Doplňující otázky:

74

   

4.

Myslíte si, ţe reálně dosáhnete vámi popsaného spokojeného stáří? V jakých oblastech bude podle vás reálně naplněno? V jakých oblastech podle Vás nebude naplněno? Kdo všechno by se podle Vás měl podílet na financování vašeho stáří, respektive kdo by měl ve stáří finančně člověka podporovat a jakou formou? 20 min.

Důchodová reforma

Téma: V poslední části rozhovoru se budeme věnovat chystané důchodové reformě. Co Vás jako první napadá, když se řekne důchodová reforma? Jaké jsou vaše pocity? Můţete mi prosím říci, co všechno víte o důchodové reformě, kterou chystá vláda od ledna roku 2013? V kterých oblastech máte ohledně nové důchodové reformy nejasnosti? Jaké informace byste ještě uvítal?

Přečíst: Jednou z hlavních změn, kterou se chystá stát zavést, je navíc možnost z nynějších povinných odvodů na sociální pojištění odvádět malou část na svůj soukromý penzijní účet (tzv. opt-out, částečné vyvázání). Jelikoţ tyto prostředky nebudou ihned vyuţity, budou se ve fondech ukládat ve prospěch budoucích penzí jejich vlastníků. Vstup do dobrovolného opt-outu bude umožněn lidem mladším 35 let. Jejich rozhodnutí je pak nevratné, ze systému jiţ nebudou moci vystoupit. Jaké má podle Vašeho názoru chystaná změna výhody a jaké má nevýhody? Doplňující otázky?  Uvaţujete o vstupu do dobrovolného opt-outu? A proč?  Jaký máte názor na to, jak je důchodová reforma veřejnosti představována politiky? V čem by měla být představována jinak? Co by mělo být zdůrazněno?

5. 

2 min.

Závěr

Je něco, co by závěrem mělo zaznít a doposud nebylo řečeno? Poděkování respondentovi za rozhovor.

75

Příloha č. 2 List č. 3

Přepis rozhovoru 1.

 3 min.

Úvod

Moderátor: Dobrý den. Ahoj. (pozn. Vzhledem ke shodnému věku domluveno tykání) Jmenuji se Oto Novák a v rámci studia bych s tebou rád udělal rozhovor týkající se tvých postojů a názorů na stáří s ohledem na finanční zajištění plnohodnotného ţivota a hodnocení chystané důchodové reformy. Rád bych tě ještě upozornil, ţe je celý rozhovor zcela anonymní a bude z důvodu pozdější analýzy nahráván na diktafon. Respondent: Představení: Markéta, 27 let, zaměstnaná

2.

10 min.

Spontánní asociace - stáří

Moderátor: Přejdeme k první otázce. Co tě jako první napadne, kdyţ se řekne stáří? Respondent: Babička s dědou... Moderátor: Co konkrétně tě napadlo, ţe jsi zmínila babičku s dědou? Respondent: No, jsou starý. Proto mě to napadlo (smích). Moderátor: Dobře, a co nějaké pocity spojené se stářím? Respondent:

76

Nevím, o stáří nepřemýšlím. Přemýšlím o dospělosti, to jo, ale ne o stáří. Myslím na to, ţe budu mít děti, budu s přítelem. Vezmeme se. Ale potom, vnoučata nebo stáří, o tom nepřemýšlím. Moderátor: Opravdu nikdy o stáří nepřemýšlíš? V ţádné souvislosti? Respondent: Moţná v souvislosti s nemocemi. Nemohoucnost. Kdyţ vidím lidi, kterým se to děje...Tak mě napadne, kdyby se to stalo mě. Moderátor: Pojďme teď raději přemýšlet o ideálním stáří. Jak by sis představovala ideální stáří? Respondent:

Mít někoho dalšího, nemusí to být partner, lidi kolem sebe, se kterýma si rozumím a pomůţou, netrpět nemocema, nestresovat se, ale to nepředpokládám, mít potomky, který budou v pohodě. Moderátor: Takţe mít hlavně rodinu kolem sebe? Respondent: Jo, lidi, na který je spoleh, který pomůţou. Člověk by neměl být sám, to je hrozný. Moderátor: Jak podle tebe teda vypadá stáří, které bys nechtěla zaţít? Respondent: Jak jsem říkala. Nechtěla bych bát sama a nemohoucí. Nemocná. Kdyţ se nemůţu postarat sama o sebe, není vědomá, co dělá. 3.

10 min.

Zajištění stáří (postupně: podrobně)

Moderátor: Nyní se budeme bavit o finančním zajištění stáří. Jak by sis si představoval/a stáří z hlediska finančních výdajů – můţeš prosím vyjmenovat, co všechno bys chtěla ve stáří dělat, abys byla absolutně spokojená? Respondent: 77

Tak jídlo, léky, taky něco pro děti, pro vnoučata. Dostat občas pětistovku od babičky bokem. Cestování. Moderátor: Kdyţ se tedy budeme bavit postupně a zkusíme nedříve volnočasové aktivity. Respondent: Chci se cítit fyzicky dobře. Tak sporty, aktivně ţít. Nějaký důchodcovský sporty. Nevím, co se dělá, někam chodit. Třeba i lyţovat, spoustu lidí lyţuje třeba i v sedmdesáti. Ne sedět doma jako babička s dědou, oni pořád sedí doma. Moderátor: Co ještě z volnočasových aktivit, napadá tě něco? Respondent: Třeba i oblečení. Moderátor: To bude spíš nutnost... Respondent: Ale ne, myslím i jako jen tak nakupovat pro radost, ne proto, ţe člověk musí, aby měl něco na sebe. Jen si jít koupit něco hezkýho. Moderátor: Dobře, a co třeba kultura? Respondent: Chtěla bych ţít stejně jako teď, divadla, koncerty, výstavy, asi uţ se nebudu vzdělávat, to mě neláká. Na výstavy Aleš, přítel, asi nebude chtít chodit. Moderátor: Myslíš si, ţe reálně dosáhneš ideálního stáří, který jsi popsala? Respondent: Myslím si ţe ne, protoţe je to jen ideální, ale nevíš, co tě potká, třeba budu chodit jen jednou měsíčně do divadla, asi se to nebude výjimečně vychylovat, třeba i teď bych chtěla více cestovat, něco častěji, ale budu se muset uskromnit, kvůli penězům.

78

Moderátor: Říkáš, ţe bys chtěla víc cestovat, ale jinak jsi teď spokojená ne? Respondent: Jo to jsem. Myslím, ţe nedosáhnu všechno, ale ţe budu spokojená. Moderátor: V čem se teda to tvoje ideální stáří naplní? Respondent: Budu mít hodný děti, vnoučátka, vedle sebe manţela, budeme chodit do přírody, na procházky. Sportovat. Moderátor: Můţeš ještě shrnout, v čem se nenaplní? Respondent: Nebudeme chodit tak často do divadla, to Aleš nemá rád (smích). Jak říkám, asi to nebude všechno, ale budu spokojená. Moderátor: A kdo všechno by se měl podle tebe podílet na financování stáří, kdo by měl ve stáří finančně člověka podporovat a jakou formou? Respondent: Tak určitě člověk sám a pak vzhledem k tomu, ţe odvádíme daně, tak i stát. A pak rodina, rodina a potomci. Moderátor: A jak vidíš svojí roli ve financování stáří? Respondent: Příprava v průběhu ţivota, spoření... Moderátor: Ty konkrétně něco děláš? Respondent:

79

Já ano, mám penzijní připojištění, ţivotní pojištění, to je jako něco jinýho, a pravidelně dávám peníze do podílových fondů. Moderátor: Takţe nakonec přemýšlíš o stáří. Respondent: Ví, ţe jednoho dne budu stará a nebudu vydělávat peníze jako teď, tak si musím dávat peníze stranou. Moderátor: Na co? Respondent: Abych si mohla dovolit nadstandard. 4.

20 min.

Důchodová reforma

Moderátor: Tak přejdeme k poslední části rozhovoru. Teď se budeme věnovat důchodové reformě. Co tě jako první napadne, kdyţ se řekne důchodová reforma. Jaké jsou tvoje pocity? Respondent: Lidi se začnou víc starat sami o sebe, odpovědnost za to, jak budou starý lidi ţít. Nevím, jak to mám říct. Prostě, odpovědnost se víc přesouvá ze státu na jednotlivce. Moderátor: A co pocity, myslíš, ţe je to správně? Respondent: Myslím, ţe je to správně. Moderátor: Proč? Respondent: Člověk nemůţe očekávat, ţe stát za něj všechno vyřeší, něco, co si lidé nemůţou zařídit sami, to jo, třeba obrana, nebo školy. I kdyţ to teď taky uţ tak neplatí. Ale ostatní ano. Kromě potřebných samozřejmě, o ty by se stát starat měl. Jinak by se měl kaţdý starat sám o sebe.

80

Moderátor: Co všechno víš o důchodové reformě, Důchodová reforma: první dojmy: lidi se začnou, odpovědnost za to, jak budou starý lidi ţít. Odpovědnost se více přesouvá ze státu na jednotlivce. Pocity: myslím si, ţe je to správně. Proč? Člověk nemůţe očekávat, ţe stát za něj všechno vyřeší, něco, co si lidé nemůţou zařídit sami, tak ano : obrana, školy, Ostatní ano, kromě potřebných. Co všechno víš o důchodové reformě, kterou chystá vláda od ledna roku 2013? Respondent: Prý má tři pilíře, nevím přesně, jak jsou, ty první : asi se otvírají fondy, soukromé společnosti, uţ nebude garantovaná nulová výnosnost, více to bude na trţních mechanismech, více rizikový. Ze státního trochu do soukromýho sektoru, potom moc nevím. 2. pilíř je zmatený, nechápu, pro starý zbytečný, pro mladý brzo, nevím, čeho se týká. Něco kolem třiceti let. Moderátor: To mi nahrává na další otázku. Mohla bys mi říct, v čem všem máš ohledně důchodové reformy nejasnosti? Respondent: Vlastně úplně ve všech, nevím uceleně, hlavně druhý pilíř, celé je to nejasné a neprůhledné, spíš se o to ale nezajímám, moţná kdybych si přečetla na internetu, tak vím, spořím si sama a necítím se závislá na státu. Moderátor: Nesháněla ses po ţádných informacích? Respondent: Nesháněla, myslím si, ţe kdybych se sháněla, tak jich najdu dostatek. Nevím, jestli je veliká informovanost, asi je vysoká, ale já je nevyhledávám. Moderátor: Jednou z hlavních změn, kterou se chystá stát zavést, je navíc moţnost z nynějších povinných odvodů na sociální pojištění odvádět malou část na svůj soukromý penzijní účet (tzv. opt-out, částečné vyvázání). Jelikoţ tyto prostředky nebudou ihned vyuţity, budou se ve fondech ukládat ve prospěch budoucích penzí jejich vlastníků. Vstup do dobrovolného opt-outu bude umoţněn lidem mladším 35 let. Jejich rozhodnutí je pak nevratné, ze systému jiţ nebudou moci vystoupit.

81

Jaké má podle tebe chystaná změna výhody a jaké nevýhody? Respondent: Výhody právě nechápu, finančních produktů je na trhu dost, navíc nemůţu vystoupit, z podílových fondů můţu vystoupit vţdycky. Podle mě je to pro hloupý lidi. Co kdyţ lidi nebudou mít peníze, aby je tam měli dávat. Divný, ţe z toho nemůţe vystoupit, kdyţ jsou to jeho peníze. Neznám výhody. Moderátor: Teď mluvíš o výhodách pro jednotlivce, ale myslíš, ţe to můţe mít nějaké výhody pro společnost nebo stát? Proč myslíš, ţe to stát dělá? Respondent: Aby si ulehčil, chce je donutit, teď to vidím spíše marketingově, spíše produkt nazvou jinak. Souhlasím s tím, ţe by se lidi měli starat sami o sebe, ale nemám znalosti o reformě, abych to dokázala říct. Alespoň je nějaká snaha vyřešit problém, který v budoucnosti můţe nastat. Moderátor: Jaký problém? Respondent: No ţe nebude uţ na důchody. Vím, ţe narůstá počet důchodců. Moderátor: Kde teda obecně vidíš nevýhody? Respondent: Ty jo. Nadbytečný produkt. Je tu X produktů. Stát bude vyplácet méně peněz, lidi o tom vědí snad. Lidi, který nemaj peníze teď, stejně asi dávat nebudou. Moţná jen lidi, který jsou částečně vzdělaný, pochybuju, ţe lidi, co nemají peníze, si budou chtít spořit. Moderátor: Přes to všechno se zeptám, jestli bys vstoupila do dobrovolného opt-outu? Respondent: Ne, nevstoupila. Zavedla bych školný, ať si kaţdý platí na důchody, daně ať jdou na menšinu, která je v nouzi. Lidi, co mají peníze, by se o sebe měli starat sami. Moderátor: Jaký máš názor na to, jak je důchodová reforma veřejnosti představována politiky? 82

Respondent: Nesleduju, nevím. 5.

2 min.

Závěr

Moderátor: Je něco, co by ještě na závěr mělo zaznít a ještě jsme o tom nemluvili? Respondent: Myslím, ţe ne. Asi se chápeme, jaký jsou moje názory.

83

Příloha č. 3 List č. 11

Dotazník pro kvantitativní část

Znalosti a povědomí o plánované důchodové reformě

1. Na úvod prosím uveďte, zda jste uţ slyšel/a o chystané důchodové reformě, která začne fungovat od 1.1. 2013? Ano

1

Ne

2

Konec dotazníku

2. Ohodnoťte prosím následující výroky týkající důchodové reformy a stáří na škále od 1 do 5, kdy 1 znamená zcela souhlasím a 5 znamená zcela nesouhlasím.

Zcela souhlasím

Spíše souhlasím

Ani tak, ani tak

Spíše nesouhlasím

Zcela nesouhlasím

Neumím posoudit

O reformě mám dostatek informací.

1

2

3

4

5

99

Reforma je uţitečná pro všechny občany ČR.

1

2

3

4

5

99

Reforma je spravedlivá.

1

2

3

4

5

99

O reformu se aktivně zajímám.

1

2

3

4

5

99

Reforma je nezbytná.

1

2

3

4

5

99

Reforma je důvěryhodná.

1

2

3

4

5

99

Reforma je pro mě osobně přínosná.

1

2

3

4

5

99

Důchodová reforma představuje stabilní systém, který bude platit bez ohledu na vládnoucí politickou stranu.

1

2

3

4

5

99

Politici vysvětlili důchodovou reformu jasně a srozumitelně.

1

2

3

4

5

99

Často přemýšlím o stáří

1

2

3

4

5

99

Mám obavy o finanční zajištění plnohodnotného ţivota v svém stáří.

1

2

3

4

5

99

84

3. Slyšel/a o tzv. 2. pilíři důchodové reformy? Ano

1

Ne

2

FILTR =5 Pokud neslyšel o 2. Pilíři, přeskakuje otázku 4 a jde rovnou na 5

4. Ohodnoťte prosím následující výroky týkající se 2. pilíře důchodové reformy na škále od 1 do 5, kdy 1 znamená zcela souhlasím a 5 znamená zcela nesouhlasím. Zcela souhlasím

Spíše souhlasím

Ani tak, ani tak

Spíše nesouhlasím

Zcela nesouhlasím

O tzv. 2 pilíři mám dostatek informací

1

2

3

4

5

Vstup do 2. pilíře je povinný pro všechny občany ČR

1

2

3

4

5

Vstup do 2. pilíře je pro mě výhodný

1

2

3

4

5

Neumím posoudit

99 99 99

5. Druhý pilíř penzí je dobrovolný systém spoření na soukromý penzijní účet. Kdo se rozhodne spořit ve 2. pilíři, bude odvádět celkem 5% ze své hrubé mzdy - 3 %, která se přesměrují z průběţného státního důchodového systému + navíc 2%, která zaplatí z vlastní kapsy. Kdo se do něj rozhodne vstoupit, nebude z něj moci aţ do svého odchodu do důchodu vystoupit. Uvaţujete o vstupu do tzv. 2. pilíře důchodové reformy? Určitě ano

1

Spíše ano

2

Ani ano, ani ne

3

Spíše ne

4

Určitě ne

5

Filtr = 6 Filtr = 8 Filtr = 7

6. Co je pro Vás hlavní motivací pro vstup do 2. pilíře?

Vstup do 2. pilíře je pro mě finančně výhodný.

1

Jiná odpověď. Konkretizujte prosím............................................

2

Filtr = 9

7. Jaký je hlavní důvod toho, že neuvažujete o vstupu do 2. pilíře?

Vstup do 2. pilíře je pro mě finančně nevýhodný.

1

Nedůvěřuji stabilitě důchodové reformy.

2

Mám penzijní připojištění.

3

O druhém pilíři nemám dostatek informací.

4

Jiná odpověď. Konkretizujte prosím............................................

5

8. Co by Vás motivovalo ke vstupu do 2. pilíře? ___________________________________________________________________________

85

Sociodemografické informace D1

Pohlaví respondenta:

Muţ

1

Ţena D2 Kolik je Vám let? Méně neţ 18 let

2 99

18-26

1

27-35

2

36-45

3

46-55

4

56-65

5

66 a více

6

D3

Jaké je Vaše nejvyšší dokončené vzdělání?

Základní a bez vzdělání

1

Střední bez maturity

2

Střední s maturitou

3

Vysokoškolské a vyšší odborné

4

D4

Kolik obyvatel má Vaše trvalé bydliště?

Do 5000 obyvatel

1

5001 – 50 000 obyvatel

2

50 001 – 100 000 obyvatel 100 001 a více

3

Nevím, nejsem si jistý/á

5

4

D6 Uveďte prosím, zda-li jste: Zaměstnán na plný úvazek

1

Zaměstnán na částečný úvazek

2

OSVČ, podnikatel

3

Student

4

V domácnosti / Na rodičovské dovolené

5

Nezaměstnaný

6

Důchodce

7

Nic z uvedeného

8

86

D6.1 Jaké činnosti se věnujete? Manuální Duševní Kombinace

61 62 63

D7 Jaký je Váš rodinný stav? Svobodný/á

1

Ţenatý/vdaná

2

Ţiji s partnerkou/partnerem

3

Ţijeme odděleně / Rozvedený/á

4

Vdovec/vdova

5

Nic z uvedeného

99

D8

Jaký je Váš přibliţný čistý měsíční příjem?

Bez příjmu

99

Méně neţ 6 000 Kč

1

6 000 – 9 999 Kč

2

10 000 – 14 999 Kč

3

15 000 – 19 999 Kč

4

20 000 – 24 999 Kč

5

25 000 – 29 999 Kč

6

30 000 – 34 999 Kč

7

35 000 – 39 999 Kč

8

40 000 – 49 999 Kč

9

50 000 – 74 999 Kč

10

75 000 – 99 999 Kč

11

100 000 Kč a více

12

Děkuji Vám za Vaši účast ve výzkumu

87

ZDE BUDE VLOŽENO ZADÁNÍ BC./DP PRÁCE

88