Nadregionálna spolupráca Trnavska, Sládkoviþovo, 16.-17.10.2008
Spolený rozvoj regionu v rámci Schengenských dohod
Marie Emilie Grossová Anotace: Píspvek se zabývá rozvojem region R a SR v rámci Schengenských dohod. Hlavním zámrem spoleného rozvojového procesu v programovacím období 2007 – 2013 je podporovat spolený rozvoj regionu v rámci spoleného Schengenského prostoru a souástí tohoto cíle je zabezpeování takových podmínek, které jej budou podporovat. Klíþová slova: spolený rozvoj region, eská republika, Slovenská republika, Summary: The paper deals with development regions in the Czech and Slovak Republics. Main scheme common developing process in season 2007 – 2013 is subsidie of regions within the framework of the Schengen space. Key words: commons developing process, Czech Republic, Slovak Republic.
1. Úvod Spolený rozvoj region v rámci Schengenského prostoru znamená zabezpeování takových podmínek, které jejich rozvoj budou podporovat. Program vznikl na základ spolených aktivit eské a slovenské strany a je souástí ásti 3 - Evropská územní spolupráce a spolufinancován bude z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Na eské stran se týká Jihomoravského, Zlínského a Moravskoslezského kraje a jeho globálním cílem je podpora komplexního rozvoje píhraniních region. Specifickým cílem je posílení peshraniní spolupráce institucí a obyvatel, zvýšení konkurenceschopnosti peshraniního regionu, budování peshraniní dopravní a technické infrastruktury a rozvoj cestovního ruchu.V rámci cíle Konvergence se bude vztahovat na celé území R mimo hl. m. Prahy a bude spolufinancován z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Globálním cílem programu je zvýšení konkurence schopnosti eské ekonomiky a piblížení výkonnosti sektoru prmyslu a služeb úrovni hlavních prmyslových zemí Evropy. Dalším souvisejícím programem je Integrovaný operaní program, který dopluje operaní a regionální operaní programy uvedené v textu výše. Definuje intervence v oblastech rozvoje cestovního ruchu, kultury, informaní spolenosti, pée o zdraví, bydlení a veejné správy a vytváí jednotný pístup tchto intervencí pro posílení atraktivnosti, konkurenceschopnosti a kvality života ve venkovských a mstských regionech R a jeho specifickým cílem je posílení peshraniní spolupráce institucí a obyvatel. Další operaní program Stedoevropského prostoru bere pln v úvahu nové smrnice Evropské unie o politice územní soudržnosti. Pokrauje v pístupu orientovaném na úastníky z oblasti politiky územního rozvoje, ale soustedí se i na nové úastníky z oblasti inovace a 100
Nadregionálna spolupráca Trnavska, Sládkoviþovo, 16.-17.10.2008
ekonomického rozvoje. Program se zamí na princip nad národnosti, tak, aby projekty mly dležitost i vliv na celé programové území, vyvinuly modelová ešení a zkušenosti v nadnárodní souvislosti a poskytly spolené strategie rozvoje programového území. Cíle programu: zlepšení konkurenceschopnosti stední Evropy díky vytvoení a posílení stávajících opatení a struktur inovace a dostupnosti, zlepšení sociální a environmentální udržitelnosti díky zlepšení kvality životního prostedí a rozvoji atraktivních mst ve stední Evrop. Bude zamen zejména na peshraniní spolupráci a jeho cílem je zlepšení efektivnosti územní spolupráce, pispní ke kvalit územní spolupráce a podpora implementace program peshraniní, nadnárodní a meziregionální spolupráce, poskytnutí prostoru regionm k diskuzi o strategiích pro peshraniní a nadnárodní regionální rozvoj a zajištní penosu inovací. Draz bude kladen na externí komunikaci a posílení šíení dosažených výsledk a potebným zdrojem informací a komunikaním systémem pro tento program bude internetová databáze a intranet. Globálním cílem spoleného rozvoje regionu je rst koheze a konvergence peshraniního regionu, vytváení funkní sít spolupracujících autorit s cílem podporovat udržitelný, integrovaný ekonomický, environmentální, sociální a kulturní integrovaný rozvoj peshraniního regionu prostednictvím zlepšení dostupnosti, rozvoje informatizace, turismu, zachováním a rozvojem kulturních tradic. Celkový strategický zámr: sleduje zabezpeení plnní základních strategických cíl evropských a národních strategických dokument prostednictvím spolených projekt a aktivit a zabezpeuje se i jedna ze základních tendencí EU a to integrace a koheze v mezinárodních souvislostech. Priority: smují i k vytvoení spolených vizí rozvoje ve vybraných oblastech, které budou využívat potenciál a možnosti peshraniního regionu pi spoleném ešení hlavních problém a je nevyhnutelné zabezpeit soustavnou koordinaci rozvoje a výmny náhled na spolené aktivity v jeho rámci. V zájmu zabezpeení celkového strategického zámru navrhuje programový dokument podporovat dosažení následujících cíl: 1. Podpora rozvoje hospodáských a sociálních peshraniních struktur zvyšujících konkurenceschopnost a zamstnanost v regionu. 2. Zvyšování dostupnosti a kvality peshraniní infrastruktury, která podporuje kohezi peshraniního regionu. Oba specifické cíle podporují aktivity, které v peshraniním efektu v souladu s národními strategiemi budou pispívat k naplování cíl Lisabonské a Göteborské strategie. Pi zabezpeování specifických cíl rozvoje peshraniního regionu je potebné mít na zeteli také tvorbu spolených vizí integrované regionální ekonomiky, sociální koheze, ochrany pírodního a kulturního ddictví a dobrých sousedských vztah. Pi píprav na výše uvedené programy bylo nutno brát v potaz jednotlivé ukazatele daného regionu jako je napíklad:
101
Nadregionálna spolupráca Trnavska, Sládkoviþovo, 16.-17.10.2008
Ekonomika regionu: je postavena pedevším na restrukturalizovaných tradiních prmyslových odvtvích, jejichž rozvoj je stimulovaný pedevším pímými zahraniními investicemi, dostupností lokálních materiálních vstup a relativn laciné a kompetentní pracovní sily. Mezi další faktory rozvoje ve vazb na píliv pímých investic patí strategická poloha regionu (z geografického hlediska spojuje východní a západní Evropu, pes území prochází mezinárodní dopravní koridory, ropovody a plynovody), propojení na svtový trh (R a SR jsou leny OECD, WTO, EU a NATO) a relativn nízké náklady na práci pedevším v SR (prmrná cena práce je na Slovensku v prmru o 40% nižší jako v R). Region má diverzifikovanou produkní strukturu. Severní ást regionu (Moravskoslezský, Zlínský, Žilinský a Trenínský kraj) patí k tradiním a významným prmyslovým regionm obou zemí. Ekonomická struktura Žilinského regionu je ovlivnna blízkostí prmyslových zón eské a Polské republiky. Ekonomická výkonnost a efektivnost severní ásti regionu byla negativn ovlivnna konverzí prmyslu v pedcházejícím období, pedevším v oblasti strojírenství jsou v regionu etablované dynamicky rostoucí odvtví automobilového prmyslu, zpracování kov, pesného strojírenství, elektrotechniky, energetiky, chemické výroby, stavebnictví, celulózo-papírenské výroby a textilní výroby, které v regionu rozvíjejí klastrové iniciativy. Jižní ást regionu (jih Trnavského kraje, Jihomoravský kraj) je charakteristická pedevším relativn vysokým podílem primárního sektoru na ekonomické výkonnosti regionu, a to zejména na slovenské stran hranice, kde zemdlská pda tvoí až ¾ plochy celého Trnavského kraje. Podnikatelské aktivity: jsou celkov podprmrné a v porovnání jednotlivých kraj jsou znané rozdíly. Hlavními smry innosti malého a stedního podnikání v regionu jsou obchod, opravy motorových vozidel a spotebního zboží, innosti v oblasti nemovitostí a služeb pro podniky, stavebnictví, pohostinství a ubytování, doprava a skladování a ostatní veejné sociální a osobní služby. Trh práce: nejkomplikovanjší situace je na severu regionu R, kde je nejvyšší míra nezamstnanosti, špatná vzdlanostní struktura obyvatel a nízký poet volných a nov vytváených pracovních míst. Do jisté míry je situace na trhu práce ovlivnna také nezájmem uchaze o nabízená pracovní místa, která jsou potom obsazována zahraniními uchazei. Je zde pomrn vysoká míra nezamstnanosti, která v R pekrauje celorepublikovou úrove pedevším na severu regionu Slovensko patí mezi zem, kde se pracovní síla všeobecn považuje za jednu z nejvýznamnjších komparativních výhod zem. Ukazuje se, že z hlediska udržení a dalšího rozvoje této komparativní výhody, klíovou roli sehrává efektivnost a kvalita pracovní síly. Dominantní vliv na vývoj zamstnanosti má ekonomické prostedí, které je ovlivnné pedevším dynamikou hospodáského rstu. Toto ekonomické prostedí se v posledních letech výrazn zmnilo ve slovenské ásti. Vzdlanostní struktura obyvatel: je pomrn píznivá má stoupající tendenci, tzn. že klesá podíl obyvatel bez vzdlání a se základním vzdláním a naopak roste podíl vysokoškolsky vzdlaných a podíl stedoškolák s maturitou i bez maturity. Na území se nachází množství významných center vysokoškolského
102
Nadregionálna spolupráca Trnavska, Sládkoviþovo, 16.-17.10.2008
vzdlávání reprezentované univerzitami, vysokými školami a poetnými detašovanými pracovišti jiných univerzit. Píroda, kultura: tyto pedpoklady vetn stránky ekonomické a sociální jsou výtené pro rozvoj tém všech druh vnitrozemského turismu. Cestovní ruch patí dlouhodob na obou stranách hranice ke službám s dobrou bilancí, nebo na území je ada kulturních a historických památek celostátního i mezinárodního významu a poádá se zde ada významných tradiních kulturních a sportovních akcí. Nejastjšími zahraniními návštvníky na obou stranách hranic regionu jsou hlavn turisté ze sousední zem, tzn. že se zvyšuje podíl slovenských a eských turist v píhraniním území. Velký rozvoj zaznamenává cykloturistika a v porovnání s ostatními regiony má peshraniní region, uritý náskok v budování znaení cyklotras (zejména množství, délka a jejich propojení se sousedním Polskem a Rakouskem). Spoleným problémem vývoje cestovního ruchu je v obou zemích pokles nebo stagnace domácích návštvník. Tento trend je možno s menšími rozdíly pozorovat od roku 2000. Tato tendence je výraznjší hlavn ve slovenské ásti regionu. Pozitivní trend mírného rstu potu domácích a zahraniních návštvník je od roku 2002 zaznamenaný jen v turisticky nejvýkonnjším regionu R, v Jihomoravském kraji a v SR v Žilinském kraji. Dlouhodobým a nezlepšujícím se problémem ani v turisticky nejvýkonnjších regionech cílového regionu je nízká efektivnost služeb cestovního ruchu, pedevším využití stálých lžek v regionu. Nejvtší efektivitu služeb cestovního ruchu vykazují lázeská msta jako Trenianské Teplice, Bojnice, Piešany, Turianske a Rajecké Teplice, Luhaovice. Problém nedostateného využití potenciálu rozvoje cestovního ruchu v celém cílovém regionu nespoívá v nedostateném potu ubytovacích zaízení, ale pedevším v jejich kvalit, kvalit základní a doprovodné turistické infrastruktury, neexistenci lokální a regionální organizaní struktury cestovního ruchu, nedostatené kvalit a marketingu služeb CR a nabídce vlastních turistických produkt, program i aktivit, založené na jejich jedinenosti a atraktivnosti. Na území regionu chybí hotely ptihvzdikové kategorie a hotely vyšší kategorie jsou zastoupeny v menší míe v nejvtších mstech regionu pouze jsou zastoupeny hotely nižších kategorií a penziony, turistické ubytovny, kempy. Kulturní památky: je vybudována sí kulturních památek, památkov chránných historických sídel a kulturních institucí, jsou zde muzea a galerie, existuje sí knihoven, divadel a kin a koná se ada velice úspšných folklorních a lidových tradic, na eské stran mezi nejvýznamnjší patí Mezinárodní folklorní festival ve Strážnici, Jízda král ve Vlnov, na slovenské stran Folklórní festival v Myjav, ve Východní, na Help, Festival lidové hudby v Habovce. Mezi další populární akce patí fašanky, vinobraní, hody, lidové slavnosti, a pod. K tomu také velkou mírou pispívají významné dopravn-gravitaní a sídelní uzly, které mají v obou zemích mezinárodní a celostátní význam. Jsou souasn i nejvýznamnjšími sídelními aglomeracemi celostátního až mezinárodního významu v obou zemích a jsou utvoeny kolem mst Brno, Ostrava, Trenín, Žilina a Trnava.
103
Nadregionálna spolupráca Trnavska, Sládkoviþovo, 16.-17.10.2008
Dostupnost: V regionu je 30 silniních a 14 železniních celních hraniních pechod. Krom toho jsou v regionu turistické hraniní pechody výhradn pro pší, cyklisty, vodáky, bžkae a jezdce na koni. Jejich využívání však vyžaduje zvláštní povolení, jedná se o malý pohraniní styk. Efektivní využití tchto malých turistických cest je v souasné dob omezené, natolik nejsou v souladu s pravidly Schengenské dohody a v dsledku tohoto se prakticky dají používat jen oficiální hraniní pechody.
Závrem Vme, že spoleným zájmem obou stran je naplnní specifického cíle posílení peshraniní spolupráce institucí a obyvatel, zvýšení konkurenceschopnosti peshraniního regionu, budování peshraniní dopravní a technické infrastruktury a rozvoj cestovního ruchu. Souasn je teba oekávat zlepšení životní úrovn obyvatelstva dané oblasti na obou stranách hranice za pomoci kompetentních orgán obou stát.
Literatura 1. Smrnice EU ást 3 - Evropská územní spolupráce, 2. Podmínky pro erpání finanních prostedk z Evropského fondu pro regionální rozvoj, 3. Informace - Ministerstvo pro místní rozvoj R, 4. Statistická roenka R, 5. Forum statisticum Slovacum. Kontakt: JUDr. Marie Emilie Grossová, Ph.D. Katedra veejné správy a práva Vysoká škola mezinárodních a veejných vztah Praha U Santošky 17,Praha 5 150 00 eská republika Bydlišt:Prostjov,Zborov 3,796 01 e-mail:
[email protected]
104
