3.4.Trest jako souč ást sociálníprevence Vě zeňstvía ochranná vý chova
3.4.1 Základnípojmy Společ nost se bráníproti sociálně patologickým jevů m - sociálníprevence Jednou z forem sociálníprevence je i represe Penologie se zabývá problematikou trestů , jejich formami, podmínkami, dů sledky (zejmé na trastem odně tísvobody) Poena (pé na) - lat. náhrada, odplata, pokuta, trest Paenitentia - lat. lí tost, změ na smyslu Penitenciárnípedagogika Penitenciárnípsychologie sociologie Postpenitenciárnípé č e Forenznípsychologie - soudnípsychologie (forum = námě stí, kde se odbýval soud) Souvisejí cíobory: kriminologie, trestníprávo, sociálnípráce s pachatelem, s propuště ným
3.4.2 Funkce trestu (Odmě na a trest v procesu výchovy - viz. Pedagogika) Funkce trestu: - napravit škodu - restitutivní - zabránit opakování– preventivní - dosáhnout změ ny (!) - zbavit viní ka pocitu viny - mentálně -hygienická
Trest odně tísvobody - zvlášť závažné č iny - preventivnífunkce - ochrana společ nosti - izolace pachatele - "změ na" pachatele - resocializace - problé my vyplývají cíz výkonu trestu odně tísvobody (VTOS)
Trest smrti - v Č R zrušen od r. 1990 Dů vody pro: - morální- odplata - "oko za oko" - preventivní- ochrana společ nosti, odstrašení - praktické - finanč níúspora - politické - pocit bezpeč í Dů vody proti: - morální- právo na život - možnost justič ní ho omylu - možnost zneužití - odstrašeníu zvlášť tě žkých zloč inců je neúč inné - viz "námezdnívrazi"
3.4.3 Historie trestu S rů znými formami trestu se setkáváme od poč átku lidské společ nosti – jedinci i společ nost se bráníproti nedodržovánía porušovánísociálních norem. Pravě k - zabití, vyhnáníod kmene (=smrt) Starově k - smrt - rů zné způ soby - meč em, jedem, roztrháníšelmami, gladiátoři, ukřižovaní, tě lesné tresty, otroctví, doč asné a trvalé vyhnanstvíaj.
Stř edově k - smrt, zmrzač ování, muč ení, "Božísoud", tě lesné tresty, žalář, pokuty, vyhnanství- galeje, vypálenícejchu, pranýř - převažuje funkce odplaty a ochrany Cílem trestu je všechno, jen ne změ na! Osví cenství– nový pohled na č lově ka - přimě řenost trestu - soulad se zákonem - výchovná funkce Moderníspoleč nost - 19., 20. stol. - trest odně tísvobody - převýchova, práce Anglie, Holandsko, USA - rů zné systé my -
totalitnírežimy - koncentrač nítábory
Souč asné trendy Humanizace vě zeň ství- lidská práva Mezinárodnítrestnía penitenciárníkomise - 2 pol. 19. st. kongresy 1871 – Londýn, 1885 - Řím !!!!! Společ nost národů - 1934 "Pravidla pro zacházenís vě zni" !!!!! OSN - 1955 "Standardní mezinárodní pravidla pro zacházení s vězněný mi" Např.: - oddě lovánírů zných kategoriívě zň ů (pohlaví, vě k, druh TČ – „politič tí vě zni“) - hygiena, stravování , vycházky - lé kařská pé č e - kázeň ské tresty - vč . dovolených prostředků - styk se svě tem - informace, knihovny
- duchovníslužba ( v Č R vě zeň ská duchovníslužba – souč ást Vě zeň ské služby Č R – vě zeň štíkaplani a Vě zeň ská duchovenská pé č e – obč anské sdružení duchovních rů zných církví, kteřídobrovolně pů sobíve vě znicích) - požadavky na personál Komise OSN pro prevenci kriminality Rada Evropy – „Evropská vězeňská pravidla“ Alternativnítresty Podmíneč né upuště níod potrestání Podmíneč né odsouzení Veřejně prospě šné práce dohled Probač nía mediač níslužba – probač nía resocializač níprogramy neziskových organizací(nutnost akreditace)
3.4.4 Vazba Uvě zně nípřed odsouzením - po obvině ní Vazba je zásah do lidských práv - závažné dů vody pro uvalenívazby: - nebezpeč í, že obvině ný uprchne - bude pokrač ovat v trestné č innosti - bude mařit vyšetřování(svě dkové , spoluviníci, stopy - koluznívazba) Pí semný př í kaz soudu Trvání- 6 mě síců - možnost prodlouženína 2 roky - pří pravné ří zení výjimeč ně : 3-4 roky - prů bě h trestní ho řízení pevná vazba volná vazba (zmírně ný režim )
Vazebnívě znice - vyššínároč nost než pro výkon trestu - pro obvině né i personál Možné reakce: - agrese vů č i okolí - autoagrese - únik - přímý (útě k),- nepřímý - psychický Frustrované a motivované chování Srovnánímotivovaného a frustrovaného chování . MOTIVOVANÉ CHOVÁNÍ
FRUSTROVANÉ CHOVÁNÍ
smě řuje k cíli je variabilní, vede k adaptaci
cílem je frustrace sama, je stereotypní, rigidní, nepromě nlivé , neadaptivní
mů že být regulováno odmě nami a tresty
je neregulovatelné ,nepřizpů sobivé i na povzbuzení
je konstruktivní
je nekonstruktivní, č asto destruktivní
je adaptivní
je vlivem emocionality maladaptivní
jedinec anticipuje, předví dá dů sledky jedná s malou č i žádnou anticipací své ho chování (předví dáním); dů sledků své ho chování zdokonalováníprocesu uč ení
je příznač ná regrese (krok zpě t ve vývoji), zhoršování, blokováníprocesu uč ení
energie přibývá
energie ubývá, což vede k rezignaci (vzdáníse)
Snaha o nahrazenívazby (mimo koluzní) - záruka, písemný slib, kauce
3.4.5 Vý kon trestu odně tísvobody Vě znice pro vý kon trestu odně tísvobody: - s dohledem - s dozorem - s ostrahou - se zvýšenou ostrahou ( doživotí, trest vyššínež 8 let, recidiva, útě k) Vě znice pro: - VTOS – mladistvých - VTOS – žen a matek s dě tmi - VTOS - odsouzených se ZPS
Vý kon trestu v jednotlivý ch typech vě znic a u další ch kategorií odsouzený ch Diferencovaný režim a diferencované „zacházení“s odsouzenými v jednotlivých typech vě znic je dáno vě tšíč i menšímírou poskytovaných možnostína jedné straně a na druhé straně rozsahem stanovených povinnostínebo omezení, uložených „Ř ádem o VTOS“. To má odsouzené ho podně covat k změ nám chovánína základě kterých má možnost zí skávat vě tšírozsah "postupných výhod". Ř ád VTOS, který je provádě cí m př edpisem Zákona o VTOS, nejprve obsahuje obecná ustanovenía poté uvádíustanoveníuplatň ujícíse v závislosti na typu vě znice.
Vě znice s d o h l e d e m (s minimálním střežením). Nejsou uplatně ny žádné stavebně technické prostředky střežení, kontrolu a dohled nad č innostíodsouzených provádívychovatelé Vě zeň ské služby. Odsouzeníse pohybujív prostorách vě znice neomezeně . Ložnice ani ubytovny se nezamykají. Jsou zařazováni na pracoviště i mimo vě znici, kam samostatně docházejía pracujína pracovištích zpravidla bez dozoru. V mimopracovnídobě mohou nosit vlastníodě v, zabývat se zájmovými aktivitami, mů že jim být povolen volný pohyb mimo vě znici za úč elem úč asti na sportovních, kulturních aktivitách. Návště vy mohou přijímat jednou za týden a to bez dozoru Vě zeň ské služby. V souvislosti s návště vou lze udě lit odsouzené mu na dobu nejdé le 48 hodin volný pohyb mimo vě znici. Samospráva odsouzených připravuje volnoč asové aktivity.
Vě znice s d o z o r e m (s omezeným střežením). Kontrolu nad č innostíodsouzených provádívedle vychovatelů také dozorce, odsouzeníse mohou v prostorách vě znice pohybovat volně , ubytovny se zamykajípouze v době urč ené k spánku. Odsouzenípracujízpravidla na pracovištích pod nepřímým dohledem pracovníka Vě zeň ské služby. U odsouzené ho, u které ho jsou předpoklady, že toho nezneužije, lze povolit volný pohyb mimo vě znici za úč elem plně nípracovních povinností. V mimopracovnídobě mohou odsouzenínosit vlastníodě v, zabývat se zájmovými aktivitami, které mohou být i mimo vě znici, ale za úč asti pracovní ka Vě zeň ské služby. Odsouzenímohou přijí mat návště vy blízkých osob jednou za 2 týdny, návště vy se konajíve vymezené m prostoru, zpravidla bez dohledu Vě zeň ské služby. V souvislosti s návště vou lze odsouzené mu po odpykání alespoň jedné třetiny trestu povolit volný pohyb mimo vě znici na dobu 24 hodin.
Vě znice s o s t r a h o u (se středním střežením). Jsou uplatně ny stavebně technické prostředky střežení, odsouzeníse ve vě znici pohybujízásadně pod dohledem pří slušníka Vě zeň ské služby, zpravidla jsou uzamykánína ubytovnách, pracujína pracovištích uvnitř vě znice nebo na střežených pracoviští ch mimo vě znici, zcela výjimeč ně lze povolit odsouzené mu volný pobyt uvnitř vě znice při plně nípracovních úkolů . Odsouzenímohou přijímat návště vy blí zkých osob jednou za mě síc ve vymezené m prostoru v mimopracovnídobě a zpravidla pod dohledem Vě zeň ské služby. Resocializač ní
programy se soustřeďujípředevším na specializované zacházenípro urč ité skupiny odsouzených, na specializované zacházeni s odsouzenými v krizové situaci a před výstupem z VTOS. Vě znice se z v ý š e n o u o s t r a h o u (s maximálním střežení m). Stavebně technické prostředky střeženíjsou použity v maximálním rozsahu v porovnánís předchozími typy vě znic, odsouzeníse ve vě znici pohybujízásadně pod přímým dozorem vě zeň ské ho pracovní ka a na celách jsou uzamykáni. Práci odsouzenívykonávajína pracoviští ch uvnitř vě znice nebo pří padně na celách. Odsouzeným nenípovolen volný pohyb uvnitř vě znice ani za úč elem pracovní č innosti. Odsouzený mů že navště vovat kulturnía společ enské místnosti (na základě zí skánípovolení ) s ostatními odsouzenými, kteříjsou zařazeni ve stejné skupině uvnitř diferenciace. Odsouzený mů že přijmout návště vu blí zké osoby jednou za 6 týdnů , ve vymezené m prostoru, v mimopracovnídobě , pod dohledem příslušníka Vě zeň ské služby. Resocializač níprogramy pro tento typ vě znice jsou rozšířeny o specifické programy pro zacházenís odsouzenými s doživotními tresty, s výjimeč nými tresty.Jsou také realizovány programy zamě řujícíse na specifické zacházenís jedinci se zvýšeným výskytem psychopatologických symptomů . Výkon trestu u mladistvých. VTOS u mladistvých je upraven obecnými ustanoveními Zákona o výkonu trestu odně tísvobody a dále jsou vymezena urč itá specifika (§ 51 - 58). U mladistvých je zohledně na jejich adolescentnívývojová etapa spojená s rů znou mírou dosažené sociálníúrovně chovánía sociálníodpově dnosti. Výkon trestu u mladistvých intenzivně ji realizuje výchovnou funkci trestu především prostřednictvím: - uplatň ovaných specifických způ sobů zacházenís mladistvým odsouzenými, - specializovaných resocializač ní ch programů , - kázeň ské praxe - stupni vnitřnídiferenciace, které přihlížejíke zvláštnostem výkonu trestu u mladistvých s psychopatickou strukturou osobnosti, drogově závislých a mladistvých s duševníporuchou.
Souč ástíresocializač ních programů u mladistvých je vždy vzdě lávánía vhodná forma sociální ho výcviku. Pro mladistvé ho je úč ast na stanovené formě vzdě lávánípovinná a mů že probí hat formou denní ho studia. V tomto pří padě je pak vzdě lávánípostaveno na roveň pracovnímu zařazení.
Výkon trestu u odsouzených se změ ně nou pracovníschopnostíu odsouzených v dů chodové m vě ku. Odsouzení, kteřípodle zdravotníklasifikace stanovené lé kařem, nejsou schopni trvale vykonávat soustavnou pracovníč innost a vyžadujízvýšenou lé č ebně preventivnípé č i, jsou umisťováni do zvláštních vě znic nebo oddě lení, kde jsou zohledň ována specifika zdravotní, psychická, pracovní, vě ková.
Pro výkon trestu u odsouzených s psychopatickou strukturou osobnosti, odsouzených drogově závislých a odsouzených s duševníporuchou se zřizují specializovaná oddě lení, která jsou v souč asné době kapacitně nepostač ující. :
Výkon trestu u c i z i n c ů má své zvláštnosti; cizinec je bezprostředně při příjmu do výkonu trestu pouč en o svých právech, vč etně práva obracet se na diplomatickou misi a konzulárníúřad státu, jehož je obč anem. Pouč en je ve své m rodné m jazyce nebo v jazyce, které mu rozumí. Při výkonu trestu cizinců se respektujíkulturnía náboženské zvyklosti, při umisťovánído cel se zohledň uje možnost komunikace v rodné m nebo pří buzné m jazyce. Cizinec vykonává trest společ ně s odsouzenými, kteříjsou obč any Č R. Projeví-li zájem, je mu umožně no uč it se č eský jazyk.
Nástup výkonu trestu • přijímacíoddě lení(1 týden – vstupníprohlídky a formality) • nástupníoddě lení(zpr. 2 týdny – seznámeníse s režimem, „zač leně ní“) Před ukonč ením trestu – výstupníoddě lení– zpr.6 mě síců před skonč ením trestu
Jednotlivé druhy vě znic vč .vazebních mohou být umístě ny v jednom objektu jako samostatná oddě lení. Možnost podmíneč né ho propuště nía podmíneč né ho upuště níod výkonu zbytku trestu – po uplynutípoloviny až dvou třetin trestu. Dohled – Probač nía mediač níslužba, postpenitenciárnípé č e
3.4.6 Základníúdaje o vě zeňstvív Č R. Stav k 6.2.2009 Muž i
Ženy
Celkem
Obvině ní
2227
169
2396
Odsouzení
17632
938
18750
Celkem
20966
Pořet vě znic: 35 Zamě stnanost odsouzených: 1990 – 36% 2004 – 48% 2005 – 45,1%
Finanč nínáklady na 1 den výkonu trestu odně tísvobody představují8001000Kč (z toho náklady na stravu asi 60Kč ), které odsouzenímusíuhradit. Pokud pracujívydě lajísi v prů mě ru 4300Kč . Pracovních míst pro odsouzené je zatím stále nedostatek, naví c odsouzenímohou odmítnout práci pro soukromou firmu (nikoliv práci přidě lenou vě zeň skou službou) Zadluženost propuště ných k 31.12.2005 51 926 dlužní ků – dluhy celkem 719 milionů Kč
3.4.7 Jak plníVTOS základnífunkce trestu? Spí še neplní, alespoň pokud jde o změ nu. Problé my jsou všude na svě tě . Rovnováha mezi ochranou společ nosti a motivacíke změ ně . Příčiny: 1.
Samotníodsouzení– viz osobnost pachatele
2.
Podmínky a prů bě h VTOS • Materiální.- prostorové a dalšívybavenívě znic • Personální– kvantitativní– poč et pracovní ků VS -
kvalitativní(dozorci, specialisté – speciální pedagog, psycholog, sociálnípracovní k, vychovatel) – osobnostnía kvalifikač nípředpoklady
• Systé mové – postoje veřejnosti a postavenívě zeň stvíve společ nosti Možné cesty zlepšení : • Materiálnía organizač nípodmínky VTOS •Vztahy odsouzený – pracovník VS •Programy zacházení– resocializač níprogramy •Možnost práce a vzdě lávánípři VTOS •Sociálnía pastorač nípráce – práce specialistů vč . práce duchovních (Vě zeň ská duchovenská služba) •Práce dobrovolní ků , kontakt s veřejností
Postpenitenciárnípé č e •Pří prava na pobyt na svobodě v závě ru VTOS (výstupníoddě lenízpravidla 6 mě síců před propuště ním z trestu delší ho než 3 roky) •Pomoc při zajiště níbydlení •Pomoc při zajiště nízamě stnání •Finanč nípomoc • Znovuzač leně nído rodiny a dalších sociálních vztahů •Poradenská a sociálně terapeutická pomoc • Odstraně ní„stigmatu“ Mě li by zajišťovat • pracovníci vě znic (sociálnípracovníci) • sociálníkurátoři • Probač nía mediač níslužba • Ú řady práce • Nestátníorganizace – Charita, Diakonie, Armáda spásy a další
Vý č et druhů trestů , který mi trestnízákon disponuje a které mohou bý t soudem uloženy, je možno nalézt v ustanovení§ 27 v obecné č ásti trestní ho zákona. Katalog druhů trestů obsahuje trest odně tísvobody, trest obecně prospě šných prací, trest ztráty č estných titulů a vyznamenání, trest ztráty vojenské hodnosti, trest zákazu č innosti, trest propadnutímajetku, peně žitý trest, trest propadnutí vě ci, trest vyhoště nía trest zákazu pobytu. Tresty ztráty č estných titulů a vyznamenánía ztráty vojenské hodnosti mají v rámci tohoto katalogu specifické postavení. Na rozdí l od ostatních druhů trestů je lze považovat za tzv. vedlejšítresty, protože ani trest ztráty č estných titulů a
vyznamenání, ani trest ztráty vojenské hodnosti nelze nikdy uložit samostatně . Je možno je uložit pouze vedle jiné ho trestu. Ztráta č estných titulů a vyznamenání(č eskými vyznamenáními jsou Ř ád bílé ho lva a Ř ád T. G. Masaryka a dále Medaile za hrdinstvía Medaile za zásluhy) záležív tom, že odsouzený ztrácívyznamenání, č estná uznání, vě decké a umě lecké hodnosti a jiné č estné tituly, udě lené podle vnitrostátní ch právních předpisů . Odsouzený ztrácíté ž právo nosit cizozemská vyznamenánía právo uží vat cizozemských č estných titulů . Trest ztráty č estných titulů a vyznamenání mů že soud uložit, jestliže odsuzuje pachatele za úmyslný trestný č in spáchaný ze zvlášť zavržení hodné pohnutky k nepodmíně né mu trestu odně tísvobody na dvě lé ta. Trest ztráty vojenské hodnosti mů že soud uložit, pokud odsuzuje pachatele za úmyslný trestný č in spáchaný ze zvlášť zavržení hodné pohnutky k nepodmíně né mu trestu odně tísvobody, nejmé ně na dvě lé ta. Trestnízákon umožň uje, aby soud tento trest uložil také vedle jiné ho trestu, jestliže to vzhledem k povaze spáchané ho trestné ho č inu vyžaduje kázeň a pořádek v ozbrojených silách nebo v ozbrojené m sboru. Tento trest pro pachatele znamená, že se mu snižuje hodnost ve vojsku na hodnost vojína a odnímá se mu jeho hodnost v ozbrojené m sboru.
VSCR.cz
Historie vě znic: Lancaster Castle, zřejmě nejstaršífungujícívě znice v Evropě . Záznamy o vě zně níjiž z roku 1196, budova postavena ze zbytku materiálu z římské pevnosti v roce cca 1090. The Panopticon is a type of prison building designed by English philosopher, social a právnítheorist Jeremy Bentham in 1785. The concept of the design is to allow an observer to observe (-opticon) all (pan-) prisoners without the prisoners being able to tell whether they are being watched, thereby conveying what one architect has called the "sentiment of an invisible omniscience."[1] Bentham himself described the Panopticon as "a new mode of obtaining power of mind over mind, in a quantity hitherto without example."[2]
Vě zeňská duchovenská péč e VDP Vě zeňská duchovníslužba OS Nová šance, Naše sdruženíse zabývá primárně především postvě zeň skou pé č í, která se specializuje zejmé na na hledáníúč inných forem snižovánírecidivy a efektivně jšíadaptaci propuště ných lidíz výkonu trestu. Dalším naším zájmem je pomoci tě m, kteřížijína samé m okraji společ nosti - lidem bez domova č i přístřeší. Vedle té to č innosti umožň ujeme také osobám s nařízeným alternativním trestem vykonávat trest obecně prospě šných prací. Cílovou skupinou sdruženíjsou muži starší18 let, po výkonu trestu odně tísvobody, osoby vykonávajícíalternativnítrest OPP, bezdomovci. V našem zařízeníbylo od roku 1999 ubytováno přes 220 klientů . V souč asné době je naše kapacita 14 osob. Klienti jsou ubytováni na 2-4 lů žkových pokojích. Kontakty s bývalými klienty udržujeme dle jejich vlastního zájmu.
Domov Sv. Karla Boromejského Samostatné oddělenípro vý kon trestu odsouzený ch ž en Vazebnívěznice Praha-Ruzyně je dislokováno v řepské m areálu Domova Sv. Karla Boromejské ho.
Diakonie Č eskobratrské církve evangelické Linka dů vě ry Diakonie SOS centrum Diakonie Diakonie Cirkve bratrske Slezská diakonie HESTIA Ceske sdruzeni Cirkve adventistu sedmeho dne [ Diakonie ] Diakonie Apoštolské církve Diakonie ecm HESTIA - Adresář sociálních služeb Ekumenicka rada cirkvi OS Diakonie Ú pice NADACE DIAKONIE A MISIE SAD Sdruzeni Zastupcu Azylovych Domu Nadě je Č eská katolická charita Sdruženípro prevenci kriminality PRAK
Literatura: Č erníková, V., Makariusová, V.: Ú vod do penologie, Sociálně právníinstitut, Most 1997 Hála Č asopis Č eské vě zeň ství Trestnípředpisy 2002 UZ (Trestnízákon, Trestnířád, Zákon o výkonu trestu odně tísvobody, Zákon o výkonu vazby, Zákon o Probač nía mediač níslužbě )
