Spole!nost se škrtnout nedá Prohlášení ProAlt - Iniciativy pro kritiku reforem a na podporu alternativ Mluví o „vlád! rozpo"tové odpov!dnosti“. Nastolují však vládu neodpov!dnosti v#"i spole"nosti i p$írod!. Je proto t$eba, abychom se ke své odpov!dnosti p$ihlásili my, ob"ané a ob"anky. Chceme jasn! vyjád$it nesouhlas, p$isp!t k zastavení vládních návrh#, povzbudit aktivitu ve$ejnosti a zahájit diskusi o alternativách. Chceme ukázat, že spole"nost se z ekonomických rovnic a politických strategií škrtnout nedá. Škrty jsou problém, nikoli !ešení Vláda chce provést zásadní zm!ny – ve školství, ve zdravotnictví, v penzijním systému, v pracovním právu, v sociálních službách, ve v!d! a výzkumu. Neblahé dopady však m#žeme o"ekávat i v dalších oblastech, od ekologické politiky p$es politiku kulturní až po zahrani"ní. Mnohé zm!ny mohou být nevratné. Hrozí nám zavedení dvojích standard# ve zdravotnictví a s tím podstatné omezení všeobecn! dostupné zdravotní pé"e, rozsáhlé škrty v sociální politice a posílení vlivu soukromých firem na dosud nezávislé univerzity, na systémy d#chodového pojišt!ní a dokonce i na Ministerstvo vnitra. M#žeme o"ekávat vystup%ované ni"ení p$írody, omezování práv ob"an# i další opoušt!ní solidárních p$ístup# v rozvojové spolupráci. Chystaným zm!nám p$itom nep$edchází široká odborná ani ob"anská diskuse. Reformy p$ilétají na k$ídlech strachu. Neod#vodn!né, ú"elov! vyvolané obavy ze státního bankrotu, ší$ené bez hlubších znalostí pod heslem „$ecké hrozby“, umož%ují ospravedlnit cokoli. Slouží p$evedení hodnot jako zdraví, vzd!lání, p$íroda, práce "i solidarita na ú"etní položky. Navíc dvacet let neaktuální, vypo"ítav! zveli"ovaný strach z „návratu komunismu“ má preventivn! zneškodnit jakoukoli opozici. Mezinárodní finan"ní a hospodá$ská krize se využívá k vyvolání pocitu naléhavosti a ohrožení. Ml"í se o tom, že navrhovaná $ešení vycházejí z téže neoliberální ideologie, jež nás ke krizi dovedla. Ta vznikla v d#sledku deregulace trh# a nekontrolovaných finan"ních spekulací, dlouhodobého omezování ve$ejných statk# a zvyšování sociálních nerovností, tedy vinou uplat%ování politickoekonomických p$ístup# podobných t!m, kterými chce sou"asná vláda krizi $ešit. Zapomíná se na historickou zkušenost, která ukazuje, že ke zvládnutí ekonomických krizí v moderních spole"nostech nikdy nevedlo snižování ve$ejných výdaj# a ústup od ve$ejných služeb, ale spíše jejich posílení. S odkazem na minulý režim u nás zdomácn!lo klišé, že soukromé je vždy lepší než ve$ejné. Pod tímto heslem vláda chystá útok na ve$ejný sektor. Privatizace p$itom v mnoha oblastech zásadním zp#sobem omezuje ve$ejný prostor, v n!mž se lidé stýkají jako rovný s rovným, a sm!ruje ve$ejné prost$edky do rukou soukromých firem, "asto spojených s rozsáhlou korupcí a dalšími nelegálními praktikami. Pou"ení z probíhající finan"ní krize, které se shoduje s pou"ením z krize ekologické, naopak zní: neodpov!dné a nekontrolované sledování soukromých zájm# se m#že zm!nit ve spole"enskou katastrofu.
P!erozd"lování naruby Tvrdí se, že „v dnešní dob! m#že obstát jen spole"nost s flexibilními lidskými zdroji“. Zd#vod%uje se tak plán na zm!nu zákoníku práce, která má zjednodušit a zlevnit propoušt!ní. Jsme tu stav!ni do pozice konkurenta s ostatními lidmi a spole"nostmi. Sout!žíme p$itom v mí$e vlastního znevýhod%ování, v omezování sociálních práv, ve snižování mezd, v uvol%ování ekologických a zdravotních norem, zkrátka ve zhoršování celkové kvality života. Tato logika redukuje náš život na ekonomický výkon a nás samé na lidské suroviny, obráb!né vzd!láním a praktickými zkušenostmi pouze v zájmu tržní využitelnosti. Další klišé zní, že p$erozd!lování je „trestem za úsp!ch“. &asto se ozývá otázka, pro" máme platit na r#zné skupiny obyvatel nálepkované jako „líné“, „zneužívající systém“ "i „nep$izp#sobivé“. Práv! odbourávání p$erozd!lujících prvk# je jedním z podstatných východisek i cíl# vládního programu. P$itom už nyní na ve$ejné a sociální služby vynakládáme jen 18,6 % hrubého domácího produktu, zatímco pr#m!r evropské sedmadvacítky "iní 26,2 %. Výdaje na podpory v nezam!stnanosti, lí"ené p$ed volbami jako základní problém státního rozpo"tu, "iní 0,6 % oproti evropskému pr#m!ru 1,3 %. Ta samá vláda, která chce v zájmu „rozpo"tové odpov!dnosti“ škrtat v tomto výdaji, zárove% podporuje investici v $ádu mnohonásobku této "ástky, až p#l bilionu korun, do dostavby dalších dvou blok# jaderné elektrárny Temelín, a"koliv se z &R už te' mnoho elekt$iny vyváží (vloni 13 643 gigawatthodin, což p$edstavuje asi 18% celé produkce). Už Topolánkova vláda prosadila omezení plateb na sociální pojišt!ní z vyšších p$íjm# a systém zdan!ní, který zvýhod%uje bohaté a dopadá na st$ední t$ídy a chudé, tzv. „rovnou da%“. Nyní se uvažuje o dalším navýšení nep$ímých daní, které op!t dopadne nejtíživ!ji na st$ední a nižší p$íjmové skupiny. P$ipravované reformy se p$itom mají ješt! více než ty minulé dotknout práv! t!ch nejzraniteln!jších – handicapovaných, nemocných, nezam!stnaných, d#chodc# a d!tí. P$erozd!lování pokra"uje – probíhá však od chudých k bohatým. P$itom t$eba zkušenost ze skandinávských zemí ukazuje, že skute"né p$erozd!lování není neefektivním plýtváním, ani pouhým prost$edkem k zajišt!ní pot$ebných a nevede ani k nár#stu nezam!stnanosti. Slouží rozvoji každého "lov!ka bez ohledu na podmínky, do nichž se narodil. Tím nejen omezuje nespravedlnost a pro $adu lidí rozši$uje svobodu. Napomáhá také rozvíjení spole"nosti jako celku. Jaký dluh? A v#$i komu? Mluví se o „dluhu“, který je t$eba snížit, abychom nežili „na úkor p$íštích generací“. Cílem plánovaných reforem však není dluhy splatit, nýbrž p$esunout je z ve$ejných rozpo"t# na ú"ty domácností. Lidé budou nuceni zadlužovat se na školném, na zdravotní pé"i a mnozí z nich i na zaplacení základních pot$eb. Útok na ekologické zákony, který p$ipravují reformáto$i ve jménu oživení ekonomiky, by vedl nejen k dalšímu snížení kvality života pro ob"any &R, nýbrž také k navýšení dluhu v podob! zne"išt!né a zplanýrované krajiny a p$írody. &eská republika má se svými dvanácti tunami exhalací oxidu
uhli"itého na osobu, svým neúsporným hospoda$ením s p$írodními zdroji i energiemi a neuváženou dopravní politikou již dnes velký dluh v#"i budoucnosti. Pr#m!rný &ech pot$ebuje pro sv#j život zdroje z dvojnásobného kusu Zem! než pr#m!rný obyvatel planety. Vážn! mín!né splácení ekonomických i ekologických dluh# nevyžaduje, abychom upozadili sociální a ekologické ohledy. Vyžaduje osvobození spole"nosti z diktátu r#stu. Žijeme ve sv!t!, kde deset procent nejbohatších vlastní osmdesát p!t procent sv!tového bohatství; majetek t$í nejbohatších muž# sv!ta p$esahuje ro"ní hrubý domácí produkt osma"ty$iceti nejchudších stát# dohromady. Žijeme ve sv!t! hlubokých sociálních rozdíl#, které se projevují v kvalit! života, v životních možnostech a horizontech. V &eské republice se zatím t!šíme ur"ité mí$e ochrany zam!stnanc# ve vztahu k zam!stnavatel#m, solidárn! financovanému zdravotnictví a bezplatnému ve$ejnému vysokému školství a zatím i relativn! nízkým sociálním nerovnostem, které se ovšem již nyní prohlubují. Ve Spojených státech plyne dnes jednomu procentu nejbohatších tém!$ "tvrtina veškerých p$íjm#. Podíl p$íjm# pro tuto úzkou vrstvu Ameri"an# vzrostl trojnásobn! od sedmdesátých let minulého století, kdy se v zemi za"ala uplat%ovat neoliberální politika. Je to skute"n! sm!r, kterým se chceme vydat? Protest má smysl Proti vlád! nejsme bezmocní. Politici jsou závislí na ve$ejném mín!ní. Vyjád$í-li se ve$ejnost dostate"n! nahlas, vytvá$í tlak, který politici pocítí. Protesty mají smysl a mohou hodn! zm!nit. K pádu britské premiérky Margaret Thatcherové, vzoru neoliberál# po celém sv!t!, podstatn! p$isp!ly demonstrace proti dani z hlavy. Na p$elomu století protesty proti ekonomické globalizaci vehnaly její stoupence alespo% na "as do defenzivy. Generální stávky dokázaly ot$ást $adou režim#. Budeme-li aktivní, m#žeme vládní plány odvrátit. (ada sociálních, ekologických a ob"anských výdobytk#, jež dnes v &eské republice považujeme za samoz$ejmé, byla výsledkem domácích ob"anských iniciativ a hnutí. Mnohé ovšem byly vybojovány jinde a my jsme je b!hem posledních dvaceti let dostávali ze zahrani"í tém!$ bez politického zápasu. Nyní nejde jen o nás. Je "as p$isp!t aktivn! k protest#m a boj#m, které se celosv!tov! vedou o zvýšení sociální spravedlnosti a za záchranu planety. Zakládáme tuto iniciativu, abychom sdružovali ob"any, podporovali a p$ípadn! propojovali iniciativy, které se snaží p#sobit nazna"eným sm!rem. Chceme zahrnout široké spektrum nesouhlasících. Chceme být prostorem pro sebevyjád$ení ob"an#, aniž by se museli p$ipojit k n!které z politických stran. Na t!ch budeme nezávislí. Budeme vytvá$et a zve$ej%ovat odborné analýzy, vstupovat do ve$ejné diskuse, po$ádat a podporovat demonstrace a jiné formy ve$ejného protestu. V ur"itých p$ípadech se oproti navrhovaným reformám nebojíme hájit sou"asný stav i s v!domím jeho chyb. Tyto chyby blednou tvá$í v tvá$ hrozbám, které p$inášejí vládní návrhy. Práv! tak nám ale v $ad! p$ípad# p#jde o hledání alternativ jak v#"i navrhovaným opat$ením, tak v#"i sou"asnému stavu.
Stejn! jako jinde ve sv!t! ani u nás není $ešením sou"asných ekonomických, sociálních a ekologických problém# rychlé zavedení údajn! zázra"ných recept#, založených na zjednodušujících formulkách a odrážejících zájmy bohatší "ásti spole"nosti. Nepot$ebujeme další reformní „lé"bu šokem“, ale p$edevším otev$enou diskusi o sou"asném stavu a r#zných možnostech $ešení a budoucího vývoje. Skute"né $ešení problém# nem#že p$inést pokra"ování politiky, která je p$ivodila. Je t$eba prosazovat alternativy založené na demokratické ú"asti všech, na sociální spravedlnosti a na ekologické ohleduplnosti. Cesta k nim vede p$es porážku stávajících návrh# vlády. Klí"ová bude mobilizace ve$ejnosti. Je v našem spole"ném zájmu vyjád$it se co nejhlasit!ji: protestovat a formulovat alternativy. Toto prohlášení m!žete podpo"it svým podpisem na adrese www.proalt.cz. Zde se také o iniciativ# ProAlt dovíte více. Budeme rádi, pokud se zapojíte do její $innosti. Kontaktní adresa:
[email protected]. Mluv"í iniciativy: Jana Glivická (721 228 702;
[email protected]), Tereza Stöckelová (723 201 394;
[email protected]) Ivan Odilo Štampach (
[email protected])
Signatá"i iniciativy k 8. 8. 2010: Yasar Abu Ghosh, sociální antropolog Milena Bartlová, histori"ka um!ní Michal Bartoš, ekolog Václav B!lohradský, publicista a univerzitní u"itel Jan Beránek, ekolog Adam Borzi", básník a p$ekladatel Kamil Bouška, básník Jan &erný, doktorand filosofie Vlasta &iháková Noshiro, histori"ka um!ní Pavel &ižinský, advokát Ji$í David, um!lec Vratislav Dostál, noviná$ Patrik Eichler, noviná$ Tá%a Fischerová, here"ka Karel Floss, filosof Jana Glivická, studentka Iveta Hajdáková, doktorandka antropologie Marta Sla"álková Harasimowicz, informa"ní pracovnice Ludvík Hlavá"ek, historik um!ní Hanka Holcnerová, redaktorka
Karel Holomek, strojní inženýr, nyní p$edseda nevládní romské organizace, publicista Stanislav Holubec, sociolog Dita Horová, advokátka Antonín Hor"ica, správce systému managementu Marek Hrubec, filosof Martin H$íbek, vysokoškolský pedagog Jakub Hutera, student Jana Jetmarová, antropoložka Na'a Johanisová, ekologická ekonomka Eva Kali"inská, lektorka Organizace pro pomoc uprchlík#m Eva Kant#rková, spisovatelka Lubor Kasal, básník Jan Keller, sociolog Václav Klusák, astronom Roman Kocek, student Erazim Kohák, filosof Martin Kopecký, vysokoškolský pedagog Jan Krajhanzl, psycholog a pedagog Miluše Kubí"ková, pedagožka Zuzana Kubišová, socioložka Petr Kužvart, environmentální právník Vít!zslav Lama", student Ond$ej Lánský, sociolog Lenka Lindaurová, teoreti"ka um!ní Marcela Linková, socioložka Kate$ina Lišková, socioložka Miloslav Lomi", pracovník v kultu$e Olga Lomová, vysokoškolská u"itelka Václav Magid, teoretik um!ní Jan Májí"ek, student David Miler, zdravotník Ji$í Musil, sociolog Lukáš Nádvorník, student Ji$í Ne"as, vysokoškolský u"itel Lukáš N!mec, student, asistent pedagoga na ZŠ Karel A. Novák, sociální pracovník Marianna Otterová, knihkupec Jakub Pato"ka, noviná$ Miroslav Patrik, ob"anský aktivista Roman Petrenko, student Miloš Pick, ekonom Karel Piorecký, literární kritik Michal Polák, filozof a ekonom Martin Pot#"ek, analytik ve$ejné politiky Jan Prokeš, poradce Libor Prudký, sociolog Dušan Radovanovi", historik Miroslav Rendl, psycholog Jaroslava Richterová, sociální pracovnice v d#chodu
Petr Rohel, d#chodce, historik Karel R#ži"ka, noviná$ Jakub (ehák, básník a literární kritik Tomáš Samek, lingvistický antropolog Ji$í Silný, $editel Ekumenické akademie Ond$ej Sla"álek, vysokoškolský pedagog Linda Soka"ová, pracovnice v nevládní neziskové organizaci Miloslava Srbová, výchova a vzd!lávání dosp!lých, v d#chodu Št!pán Steiger, publicista Tereza Stöckelová, socioložka Vít Strobach, historik Alice Szczepaniková, socioložka Jaroslav Šabata, politolog Martin Šaffek, knihovník Libuše Šilhánová, socioložka Martin Škabraha, filozof a publicista Ivan Štampach, religionista a teolog Milan Štefanec, ekologický aktivista Ji$í Šteg, poradce Stanislav Štech, psycholog, vysokoškolský pedagog Ilona Švihlíková, ekonomka Jaroslav Terkovi", d!lník Tomáš Tichák, redaktor Toy-Box, komiksová kreslí$ka Tomáš Toži"ka, projektový manager Saša Uhlová, redaktorka Milan Valach, filosof Jan Va%o, p$ekladatel Rudolf Vévoda, historik Tereza Virtová, studentka Libor Vodi"ka, teatrolog a vysokoškolský pedagog Sandra Zálabová, fará$ka Jana Zoubková, p$ekladatelka a kriti"ka
