SPEKTRUM Jak nás vidí? Environmentální legislativa ohrožuje průmysl. Kulatý stůl v regionech

SPEKTRUM 05 2013

Jak nás vidí? Vnímání průmyslu širokou veřejností, akademiky, politiky a byznysmeny

Environmentální legislativa ohrožuje průmysl Kulatý stůl v regionech rekapitulace

Úvodní slovo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 03

Téma: Jak nás vidí? Jak nás vidí Česko . . . . . . . . . . . . . . . . . . 04

Soutěže

Rozhovor

Jitka Hlaváčková: ocenění Podnikový právník . . . . . . . . . . . 12

Drahoslav Dvořák: Řízení projektů je v automobilovém průmyslu nutností . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24

Vyhlášení ceny Inženýrské akademie ČR za rok 2013 . . . . . . . . . . . . . 12 Manažer roku 2012 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13

Kulatý stůl v regionech

Evropský prostor Generální ředitel BUSINESSEUROPE v Praze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25

Co přineslo setkání v krajích . . . . . . . . . . 14

Milan Hejl: Průmysl je moje srdeční záležitost . . . . 07

Valná hromada Valná hromada: Podařilo se něco? . . . . 08

Podpora Exportu Studie Studie: environmentální legislativa ohrožuje průmysl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

Traktory pro Kavkaz . . . . . . . . . . . . . . . . 25

Kaleidoskop . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26

Infoservis Spořící státní dluhopisy . . . . . . . . . . . . . 18 Klub SP ČR s Jiřím Klumparem . . . . . . . . 19

Pohled do kraje Karlovarský kraj nabízí podnikatelům a investorům aktivní partnerství . . . . . . 10 Karlovy Vary Meetings & Conventions + Spa & Wellness – jedinečné spojení na jedinečném místě . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

Pracovnělékařská péče po 1. dubnu 2013 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 AVO: Podpořme aplikovaný výzkum . . . . 21

Pohled médií Duben v médiích – manažer roku, růst mezd a problémy krajů . . . . . . . . . . 22

Evropská unie Úloha byznysu ve vzdělávání . . . . . . . . . . 27

Podpora exportu Brána do Skandinávie a Pobaltí . . . . . . . 28

Studijní stáž Keltský tygr opět cení zuby . . . . . . . . . . 29

Partneři:

Spektrum je oficiálním informačním médiem SP ČR. Přináší fakta a stanoviska k aktuálním problémům, které jsou předmětem zájmu této největší a nejvlivnější zaměstnavatelské a podnikatelské organizace v ČR. Vydavatel: SP ČR Adresa: Freyova 948/11, 190 00 Praha 9 Redakční rada: B. Dlouhý, V. Drbalová, J. Hejduková, O. Gbelec, D. Kuchtová, P. Ježková, L. Nutilová, šéfredaktor: M. Mostýn, zástupkyně šéfredaktora: R. Hejná, výkonný redaktor: Z. Strnadel Foto: Z. Strnadel, studio Pixl­‑e Korektury: M. Trublová Inzerce: SP ČR tel.: 225 279 701 Grafická úprava a sazba: studio Pixl­‑e Tisk: Tiskárna Macík, 264 01 Sedlčany 1128 Distribuce: Spektrum je distribuováno na adresy ředitelů členských podniků (např. ČEZ, a.s.; RWE Transgas, a.s.; ŠKODA AUTO a.s.; TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s.; Czech Coal a.s.; OKD, a.s.; VÍTKOVICE, a.s.) a vybrané adresy. Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou s. p., odštěpný závod Střední Čechy v Praze, č.j. NP‑3285/99‑P ze dne 15. 10. 1999. Vychází měsíčně Registrace: ISSN 1213‑7227

Milí čtenáři Spektra, dubnová valná hromada našeho Svazu průmyslu a dopravy ČR, nejdůležitější událost poslední doby, byla svým způsobem výjimečná. Uskutečnila se v Karlových Varech a nejen, že na ni přijali pozvání hejtman a primátor města, ale celý den před tím probíhala jednání a výměna názorů na to, jak řešit problémy kraje. Závěru dne se zúčastnili ministr školství a ministryně práce a sociálních věcí. Probíraly se praktické otázky podpory technické vzdělanosti, nezaměstnanosti, možnosti získání investorů do průmyslových zón, dopravní infrastruktura, legislativní témata. Podařilo se nám ukázat, že věci chceme měnit a že je i částečně umíme měnit. A nejen to. Jak v Karlovarském kraji, tak i v dalších regionech, které prezídium Svazu v posledních měsících navštívilo a diskutovalo zde s hejtmany, jejich náměstky a radními, s šéfy firem, řediteli škol, jsme tu zanechali vzkaz, že nás zajímají naši členové a prostředí, v němž podnikají. Dali jsme si úkol postupně krajskou tripartitu měnit v účinnější instituci prosazování našich zájmů v regionech, ve které by rozhodující slovo měli právě naši členové. V řadě krajů jsme našli pochopení, zejména pak u předsedy Asociace krajů. Co se týká tripartity na vládní úrovni a jednání s členy kabinetu, s několika ministry je nastavena pragmatická a vstřícná spolupráce. Vláda jako celek není však zpravidla schopna během svého mandátu vystupovat jednotně, efektivně a dostatečně ve prospěch zlepšení podnikání. Příkladem je stav spolupráce MPO a MZV. S blížící se předvolební kampaní je nám deklarován stoupající zájem vlády o řešení problémů podnikání, času ke klíčovým rozhodnutím už ale příliš nezbylo. Velmi dobré pracovní vztahy se podařilo nastavit s novým prezidentem ČR, který po svém nástupu do funkce mezi prvními pozval na Hrad představenstvo Svazu, a podařilo se dohodnout některé společné kroky. Patří k nim návrat k masarykovské tradici setkání hlavy státu se zástupci byznysu, patří k nim námi organizované doprovodné podnikatelské mise i vstřícnost k účasti na důležitých akcích. Jednou z nich bylo dubnové slavnostní vyhlášení nejlepších manažerů v této zemi v soutěži Manažer roku. Osobně a za celý Svaz průmyslu a dopravy ČR blahopřeji vítězům i těm, kteří se zařadili mezi TOP desítku těch nejlepších. Aby k těm nejlepším patřila v mezinárodním srovnání celá země, neobejde se to bez zvýšení našeho tlaku na politiky, obratné diplomacie navenek a jasné vize směřování státu. Chceme proto do podzimu aktualizovat naše priority a začít o nich vyjednávat se všemi politickými stranami, pokračovat v jednání s hejtmany, rozvíjet dialog s odbory. Uvědomujeme si také sílící význam dopadů bruselských rozhodnutí, a tak posilujeme naše aktivity v Evropské unii, mimo jiné i díky našemu novému zástupci v Bruselu. Máme schopnosti, oporu ve vás a chceme být v prosazování vašich zájmů úspěšní.

Jaroslav Hanák prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR

Jak nás vidí Česko Svaz průmyslu a dopravy ČR si nechal zpracovat analýzu jeho vnímání jako střešní organizace prosazování zájmů tuzemského průmyslu. Výsledky zkoumání agentury AMI Communications odhalily značně rozdílný pohled podnikatelů, odborné a laické veřejnosti, studentů i novinářů.

Pokud se v Česku řekne průmysl, reakce lidí je převážně pozitivní. Možná je to poněkud překvapivé, ale shoda v tom je napříč laickou veřejností a logicky i mezi podnikateli, ale i u výzkumníků a akademiků, studentů technických a ekonomických vysokých škol či novinářů. Příznivé hodnocení vychází z názoru na průmysl jako stabilizátora ekonomiky, významného přispěvatele hrubého domácího produktu a tvůrce pracovních míst. Mezi občany dokonce převládá názor (domnívá se to 90 procent laické veřejnosti), že průmyslová výroba by se měla rozvíjet a nikoliv omezovat. Jinými slovy podpora průmyslu je mezi všemi vysoká, což vyplývá z „Analýzy vnímání Svazu průmyslu a dopravy ČR“, kterou pro něho vypracovala agentura AMI Communications. Bohužel, náš průmysl běžná populace vidí jako cosi tradičního a nemoderního. Přitom jeho kvalita a vysoká technologická úroveň firem patří mezi naše hlavní přednosti v rámci globální konkurenceschopnosti. Potvrdila to ostatně i schopnost průmyslových firem vypořádávát se s dopady recese posledních let. Alarmující je, že s názorem, že průmysl v ČR je nemoderní, souhlasilo celých 98 procent tuzemských podnikatelů z různých odvětví. Důraz na tradici je patrně i v tom, na jakou osobnost spojenou s naším průmyslem jsou lidé hrdí. U všech cílových skupin převládají osobnosti z druhé poloviny 19. století a počátku století dvacátého. Hvězdami českého průmyslu zůstávají jména a značky Baťa, Škoda, Kolben/Daněk a Laurin/Klement, Křižík, Tesla aj. Pouze zástupci odborné veřejnosti a podniků zmiňovali v menší míře i současná jména jako je J. Světlík – Manažer roku 2012, Z. Frolík, A. Babiš, P. Kellner aj. Zajímavým aspektem je nostalgie starší populace oproti mladým lidem a studentům vůči zemědělské výrobě a jejímu významu. Pokud bychom srovnali podíl na HDP, bavíme se u zemědělství o zhruba dvou procentech oproti průmyslu s třetinovým podílem.

04

Téma: Jak nás vidí?

Ve vnímání průmyslu je ale založen určitý vnitřní rozpor. Pokud přihlédneme k faktu, že veřejnost se nejvíce v souvislosti s průmyslem zajímá o životní prostředí, zaděláváme si zde na problém, že časem by průmysl u veřejnosti mohl být vnímán nejen jako tradiční a nemoderní, ale i jako hlavník viník znečištění. Přitom jak víme, realita je jiná. Průmysl v uplynulých dvou dekádách investoval desítky miliard do snížení emisí a nadále investuje, aby od roku 2016 splnil tzv. BATy, větším problémem se postupně stávají doprava a lokální topeniště. Například Moravskoslezský kraj je tak region s nepřísnějšími ekologickými standardy v celé Evropké unii.

Je Svaz neformálním lídrem průmyslu? Průmysl je podle všeobecného mínění jednoznačně klíčovou oblastí a tahounem ekonomiky. Potřebuje ale organizaci, která by zastupovala jeho zájmy? I na tuto otázku odpovědělo pozitivně zjištění analýzy. Až 98 procent zaměstnavatelů a podnikatelů v ČR zastává názor, že tato organizace je potřebná, z toho takřka dvě pětiny z nich hovoří o velké potřebnosti. Mezi laickou veřejností tento postoj zastává 88 procent respondentů. Určitý rozdíl je mezi členskými a nečlenskými firmami. Členové Svazu potřebnost schvalují v 97 procentech (je překvapivé, že 3 procenta členů si nemyslí, že potřebují organizaci hájící jejich zájmy), u nečlenských firem je podíl vnímání potřebnosti organizace osmdesátiprocentní. Ze zjištění vyplynulo, že Svaz průmyslu a dopravy ČR je přijímaný jako nejvýznamnější organizace, zastupující zaměstnavatelské a podnikatelské subjekty v ČR. Co zejména podnikatelská sféra na Svazu oceňuje, jsou názory, s nimiž může souhlasit a také kompetentnost. Poměrně vysoký podíl z nich má názor, že jeho slovo má váhu. Výhody členství vidí pak zástupci firem zejména v lepším přístupu k informacím (60 procent respondentů), v možnosti ovlivňovat dění a prosazovat společné zájmy.

Z oblastí, na které se Svaz v rámci svých priorit orientuje, převládá u podnikatelské sféry největší zájem o legislativu. Následují aktivity v rámci moderního vzdělávání, výzkumu, vývoje a inovací a v energetice. Zajímavé je, že zatímco si představitelé průmyslu dobře uvědomují závislost českého průmyslu na exportu, jeho účinnou podporu nepovažují za důležitou ve srovnání s jinými prioritami Svazu.

Co komunikovat? V komunikaci by se Svaz měl více zaměřit na zviditelňování modernosti českého průmyslu. Nejen zákazníci z B2B sektoru, ale i zástupci veřejnosti a studentů, by si měli uvědomovat, že v Česku se vyrábí produkty na vysoké technologické úrovni a že české zboží je na světových trzích oceňováno zejména pro svou vysokou kvalitu. Mezi překvapivá zjištění patří to, že průmysl velmi investuje do vzdělávání, výzkumu a vývoje, přitom si to myslí pouze 15 procent studentů technických a ekonomických vysokých škol. Přitom jsou to právě průmyslové podniky, které dávají do výzkumu více peněz než státní instituce a které prakticky podporují technické vzdělávání. Překvapuje také podceňování role exportu u veřejnosti. Silnou orientaci na export si uvědomují jen média a členské podniky. Přičemž většina cílových skupin si myslí, že Svaz by se neměl exportnímu tématu věnovat. Ve své analýze AMI Communications navrhuje komunikační témata zúžit podle priorit – pouze tři témata pro všechny cílové skupiny a další čtyři témata komunikované každé pro jednu cílovou skupinu. Různé cílové skupiny přitom využívají různé komunikační nástroje a platformy. Zvláštním případem je export, což je jediné téma, které si zaslouží pozornost i přes to, že o něj nemají cílové skupiny zájem. Komunikovat něco, o co není zájem, je logicky daleko těžší, ale u toho tématu se vyšší aktivita vyplatí. Jen tak si zástupci cílových skupin uvědomí nutnost vysoké úrovně a modernosti českého průmyslu, export je jedním z nejsilnějších indikátorů naší globální konkurenceschopnosti.

Cílem, který jde napříč třemi hlavními změnami v komunikaci, je zvýšení povědomí a znalosti o SP ČR u jednotlivých cílových skupin, jak byly definovány v zadání analýzy, tedy u veřejnosti, studentů vysokých škol, podniků, odborné veřejnosti a médií. Analýza vznikla v rámci projektu „Udržitelnost sociálního dialogu“ a najdete ji na webu www.socialnidialog.cz. Jakub Salát account manager, AMI Communications [email protected] Co si jednotlivé cílové skupiny myslí o českém průmyslu?

(Procentně vyjádřené odpovědi byly pro zjednodušení dle významu převedeny na škálu od 1-10, kde 1 je nejvyšší priorita, 10 nejmenší)

Komunikační témata preferována cílovými skupinami

Témata jdoucí napříč všemi cílovými skupinami • Bezpečná, spolehlivá a dostupná energetika • Moderní vzdělávání • Výzkum, vývoj, inovace na špičkové úrovni Ostatním tématům doporučuje AMI Communications se komunikačně věnovat pouze cíleně na konkrétní cílové skupiny: • Veřejnost a životní prostředí • Podniky a legislativa • Studenti a flexibilní pracovní trh • Média a export

(Pozn. Podniky a odborná veřejnost mají škálu od 1 do 11, důvodem je přidání tématu legislativy. U podniků má shodně prioritu číslo 1, u odborné veřejnosti pak číslo 3).

Téma: Jak nás vidí?

05

Nejzajímavější poznatky z výzkumu Všechny cílové skupiny • Vnímání průmyslu je převážně tradiční, český průmysl je nemoderní. • Průmysl by se měl nadále rozvíjet jako jedna z nejdůležitějších součástí naší ekonomiky. • Všechny cílové skupiny jako hlavní představitele průmyslu, na které bychom měli být hrdí, uvádějí historické osobnosti z počátku 20. století a z 2. poloviny 19. století. Podniky • Rozdíly ve vnímání důležitosti průmyslu a témat (vyjma znalosti práce SP ČR) jsou mezi členskými a nečlenskými podniky minimální. • Překvapuje nízká sebedůvěra (pouze 8 % představitelů podniků si myslí, že český průmysl je moderní). • Z faktorů ovlivňujících rozvoj společnosti preferují podniky legislativní činnost, vzdělávání, výzkum, vývoj, inovace. • Zástupci podniků jsou názoru, že SP ČR se má věnovat zejména legislativě. • Absentuje myšlenka vlastní odpovědnosti u dopadů na životní prostředí (zajímavé zejména v kontextu názorů veřejnosti). • Podniky si uvědomují vliv exportu, i tak si nemyslí, že by se mělo téma více komunikovat. Veřejnost • Postoje veřejnosti k průmyslu jsou pozitivní. • Veřejnost oceňuje jeho stabilizující vliv na ekonomiku. • Současně je u laické veřejnosti rozšířen skeptický názor na současný stav a úroveň českého průmyslu. • Znalost SP ČR je u laické populace poměrně nízká (vyvolaná dosahuje 21 %). • Nejdůležitějším komunikačním tématem pro veřejnost je životní prostředí. • Pouze 12 % zástupců veřejnosti je schopno říct správnou definici tripartity. • I když naprostá většina veřejnosti netuší, co je to tripartita, myslí si, že její existence je důležitá.

Odborná veřejnost • Od ostatních se odlišuje zaměřením na výzkum, vývoj a inovace a na podporu technického vzdělávání. Tyto oblasti považuje za nejdůležitější pro ekonomickou kondici České republiky. • Zhruba polovina odborné veřejnosti nezná Svaz průmyslu a dopravy ČR nebo jej zná pouze podle názvu. • Pokud mají informace o činnosti Svazu, hodnotí jeho aktivity i způsob vystupování převážně pozitivně. • Obdobně jako podniková sféra vyjadřují názor, že SP ČR by mohl být ve způsobu své prezentace vůči veřejnosti razantnější a důraznější. Média • Novináři si nejvíce uvědomují přínos průmyslu k HDP a jeho orientaci na export. • Jako jediná cílová skupina považuje export v rámci agendy SP ČR za nejdůležitější. • Nejrelevantnější mluvčí za průmysl jsou pro novináře: MPO (88,9 %), SP ČR (77,8 %), nezávislý analytik (55,6 %). • Spokojenost s komunikací SP ČR je lehce nadprůměrná (v rámci škály 1 nespokojenost – 9 spokojenost je komunikace hodnocena 5,44). • Jako formu spolupráce novináři vyzdvihují výsledky výzkumů a analýz (71,4 %), tiskové zprávy (61,9 %), citaci představitelů SP ČR na vyžádání (57, 1 %). Studenti • VŠ studenti projevují menší zájem než veřejnost o informace ekonomického charakteru. • Z faktorů ovlivňujících rozvoj společnosti preferují vzdělávání a inovace. • Nejvíce pozitivně hodnotí na průmyslu vytváření pracovních míst. • Jsou poměrně kritičtí vůči stavu a úrovni průmyslu. • Pouze 15 % studentů je názoru, že průmysl podporuje vzdělávání a výzkum. • Studenti projevují nižší znalost o tripartitě, a to oproti laické populaci. / Pouze 13 % z nich správně chápe význam slova tripartita. /

Jací respondenti hodnotili Svaz? SP ČR se v loňském roce rozhodl, že provede analýzu, která by od relevantních cílových skupin zjistila, co si myslí o průmyslu a o jeho činnosti. Součástí vypracované studie je i návrh komunikační strategie a aktivit, které mají za cíl zvýšit vnímání SP ČR jako hlavního zástupce zaměstnavatelů v zemi. Při šetření, které se uskutečnilo metodou kvantitativní analýzy (telefonické dotazování) a kvalitativní analýzy (osobní schůzky a rozhovory), byl osloven reprezentativní vzorek zástupců jednotlivých cílových skupin. Díky telefonickým rozhovorům se získaly informace od 500 zástupců veřejnosti, 300 podniků (z toho polovina byly členské podniky SP ČR), 300 studentů vysokých škol technického a ekonomického zaměření a 100 zástupců odborné veřejnosti. Navíc byly provedeny hloubkové rozhovory s 25 českými novináři, kteří píší o průmyslu, a s 30 zástupci podniků. Členové tripartity vyplnili elektronický dotazník na internetu.

06

Téma: Jak nás vidí?

Milan Hejl: Průmysl je moje srdeční záležitost V polovině dubna proběhla na půdě Svazu průmyslu a dopravy ČR první prezentace výsledků Analýzy vnímání SP ČR a návrhu komunikační strategie. Výsledky prezentoval Milan Hejl, jednatel AMI Communications, největší české PR agentury, která výzkum i strategii zpracovala. Využili jsme této příležitosti a položili mu několik otázek. Co Vás osobně nejvíc překvapilo na výsledcích výzkumu? Očekávali jsme, že většina lidí nebude v průmyslu vidět perspektivu. Výzkum ale ukázal opak. Více než 70 % lidí si myslí, že průmysl by se měl nadále rozvíjet a posilovat svoji pozici v české ekonomice. To je jednoznačný mandát pro Svaz průmyslu a úkol pro politiky, aby vytvořili prostředí, ve kterém se bude průmyslu dařit. To vypadá, že situace je téměř bezproblémová, kde má však český průmysl mezery? Vidím hned tři mezery. Téměř všechny cílové skupiny vnímaly průmysl z pohledu tradice a významné role v ekonomice a zaměstnanosti, ale již ne jako moderní, inovativní a vůbec ne jako něco, na co můžeme být hrdí. Druhou rezervou je výrazně menší podpora u studentů – a to jsme se dotazovali jen studentů technických a ekonomických oborů – jen 50 % z nich podporuje další rozvoj průmyslu. Třetí mezerou je relativně nízké uvědomění si důležitosti exportu u všech skupin kromě novinářů. To podle mého názoru vede k podceňování potřeby mezinárodní konkurenceschopnosti našeho průmyslu. Tyto tři oblasti signalizují hrozící komunikační problémy v budoucnosti. Jakou zkušenost má AMI Communications s komunikací průmyslu? Průmysl je moje srdeční záležitost, osobně mu věnuji mnoho času. Léta pracujeme pro ČEZ, ArcellorMittal, plzeňskou Škodu Transportation i řadu dalších větších i menších firem. Záběr naší firmy je ale mnohem širší, pracujeme pro mezinárodní firmy, české market leadery i menší společnosti. Mezi naše klienty patří například Česká pojišťovna, Unilever, Plzeňský prazdroj, GlaxoSmithKline, Ford, Dell nebo Coca-Cola.

Z jakého důvodu za Vámi nejčastěji chodí průmysloví klienti? Podniky nejčastěji stojí o podporu při získávání zakázek, pomoc proti vnějším tlakům a snaze přeregulovat podnikání, zlepšení vztahů s okolím provozů a zlepšení pozice při hledání zaměstnanců. Začínáme vždy analýzou, následuje komunikační strategie a její precizní implementace. Někde pomáháme jen s prezentací jednorázového projektu, většinou však pracujeme na dlouhodobých projektech, kdy se nám daří výrazně posunout pověst a vztahy klientů s jejich cílovými skupinami. Například ArcellorMittal za námi přišel s tím, že ačkoliv dlouhodobě investuje do ekologizace svých provozů a úspěšně snižuje své emise, v Ostravě mu je stále neoprávněně přisuzována vina za znečištění. Během dvou let se nám podařilo diskusi o ovzduší v Ostravě výrazně posunout od emocí k faktům. Na takové projekty jsme hrdí. Jak je složitý sběr dat? Nejzásadnější u větších výzkumů jsou aktivity před samotným sběrem dat. Stanovujete si hypotézy, které si chcete pak ověřit, definujete cílové skupiny, formulujete otázky, sestavujete rozpočet. Samotný sběr dat už je pak rutina, kterou jsme zvládli dle stanoveného časového harmonogramu. Při schůzkách s novináři a zástupci některých podniků k tomu pak pomohly osobní vazby, které urychlily celý proces. Jaké budou nyní další kroky v rámci spolupráce se SP ČR? V červnu chceme prezentovat výsledky výzkumu ještě na představenstvu SP ČR a viceprezidentům, a rádi bychom samozřejmě pomohli s implementací námi navržených zlepšení. Děkuji za rozhovor Zdeněk Strnadel manažer Sekce komunikace [email protected]

Téma: Jak nás vidí?

07

Valná hromada: Podařilo se něco? Daří se měnit přístup politiků k podpoře technického vzdělávání, v otázkách trhu práce, řeší se problém obnovitelných zdrojů energie. Startuje konečně Projekt POSPOLU, pokus o zavádění mnohými zatracovaný duální systém a spolupráce firem a škol v jednotlivých krajích. Jeho silným iniciátorem byl a je viceprezident Pavel Juříček. Svaz je u současného pilotu odborným garantem. A k polytechnickému vzdělávání Jaroslav Hanák poznamenal: „Máme předjednány prostředky na program jeho podpory“. Dubnová Valná hromada Svazu průmyslu a dopravy ČR v Karlových Varech, projev prezidenta Jaroslava Hanáka i samotná Zpráva o činnosti, přinesla mezi řádky neskrývané sdělení: Chceme našim členům ukázat, že dokážeme věci měnit a přinášet výsledky. Určitě se ledy pohnuly v oblasti podpory technického vzdělávání. Výsledek samozřejmě může určit řada proměnných, ale v tuto chvíli na její nezbytnosti vládne napříč politickým spektrem obdivuhodná shoda. A to i mezi těmi, kteří ještě před časem toto téma nebrali v potaz. „Po jednání s vládními i opozičními politickými představiteli, po návštěvách krajů a debatách s hejtmany je patrná snaha situaci změnit,“ uvedl k tomu Jaroslav Hanák. Díky úsilí vedení Svazu a dalším aktérům se na vládní úrovni podařilo dohodnout a do Poslanecké sněmovny dostat Návrh novely zákona o daních. Pokud bude změna přijata, firmám by se zvedly limity daňové uznatelnosti na studenta podle délky jeho odborné přípravy na firemní stipendia a zvýšily a zrychlily se odpisy majetku firmy pro účely odborné výuky. K poslancům směřuje k projednání i zákon o vysokých školách, kde by už měl skončit jediný parametr, tedy počet žáků a jejich financování na hlavu.

08

Valná hromada

zájemců. Metodické pokyny se mění. Svaz inicioval prosazení tzv. předdůchodů, které umožní zaměstnancům pracujících v určitých profesích naspořit s pomocí zaměstnavatele, příspěvku státu a vlastních prostředků částku, která by umožnila dřívější odchod do důchodu. Ale i tady se muselo bojovat s obavami o zatížení rozpočtu. Vedle toho se úspěšně zápasilo s různými byrokratickými nápady úředníků,

Trh práce s odstínem byrokracie Řada věcí se posunula na trhu práce. Bohužel energie se mnohdy musela investovat do toho, aby se věci vrátily k původní podobě. Prosadila se například změna právní úpravy řetězení pracovních poměrů na dobu určitou. Model německého kurzarbeitu na podporu udržení pracovních míst ve firmách, které jsou v přechodných ekonomických problémech, se v českých podmínkách neuchytil. Přes odpor politiků prošla nakonec česká varianta pod názvem projektu „Vzdělávejte se pro stabilitu“ z unijních prostředků. Ale i úředníci nakonec museli přiznat takové nastavení kritérií, na které nedosáhla většina

Hejtman Karlovarského kraje Josef Novotný (uprostřed)

jako byla povinnost vybavit pracovišťě kopiemi pracovních smluv pro případ kontroly inspektora či s nesmyslnou povinností vstupní lékařské prohlídky pro zaměstnance pracující na dohody o provedení práce bez ohledu na profesi a potřebu takové prohlídky.

Ceny elektřiny nadále pálí

Primátor Karlových Varů Petr Kulhánek (uprostřed)

Úspěchem, byť jde o dočasné letošní řešení, byly korunovány snahy o řešení problému obnovitelných zdrojů energie (OZE). Vláda původně zvažovala státní příspěvek na OZE do státního rozpočtu v roce 2013 ve výši 9,9 miliardy korun. Po ohromném tlaku největších spotřebitelů, viceprezidenta Jana Rafaje

i Manažera roku 2012 Jana Světlíka, kabinet uvolnil 2 miliardy. „Reálné je uvolnění dalších dvou miliard korun pro velké odběratele elektřiny, což by zmírnilo dopady cen,“ uvedl Jaroslav Hanák a tato slova zopakoval i počátkem května po jednání části prezídia Svazu s premiérem Petrem Nečasem. Pro příští roky se hledá systémovější řešení. V oblasti životního prostředí a po podepsání v rámci Sněmu čtyřdohody mezi Svazem, HK ČR, MPO, MŽP. Praktickým závěrem jsou podnikatelské mise s ministrem životního prostředí a prosazení 2. vlny ekoauditu, tedy posuzování dopadů ekologických opatření na podnikání.

Co se dál podařilo? Zástupci Svazu celé měsíce intenzivně řešili s vládnimi činiteli vzkříšení ekonomiky a přijetí podpůrných opatření. Nakonec se strany v rámci tripartity dobraly k devatenácti bodům, z nichž část je prorůstová, což je například program Zelená úsporám, ale většina upravuje podnikatelské prostředí. Co se týká legislativy, během roku zkoumali zástupci Svazu množství návrhů a vyjadřovali se k téměř stovce z nich. Intervenovali například proti přijetí zákona o lobbingu, což v navrhované podobě mohlo omezit vliv podnikatelské veřejnosti na tvorbu právních předpisů. Návrh zákona nebyl přijat. Podařilo se prosadit

Nový člen představenstva SP ČR Ivo Hlaváč (ČEZ)

termínu uplatnění odpočtu od základu daně z příjmu z nakupovaného výzkumu od vybraných poplatníků o rok dříve na 1. ledna 2014.

Složité evropské záležitosti

zrušení povinnosti zakládat do sbírky listin podpisové vzory členů orgánů společností a Svaz zvednul administrativní problém povinnosti zakládat do sbírky listin účetní závěrky a jiné citlivé údaje o společnostech. Postavil se také za odložení účinnosti Nového občanského zákoníku až na roky 2015 a později, názor má opřený o řadu poznatků negativních dopadů na firmy. V neposlední řadě byl vlajkovou lodí požadovaných změn zákon o veřejných zakázkách. V oblasti ICT patřil Svaz mezi ty, kteří podporují přípravu Aukce kmitočtů. Dařilo se mu prosazovat i transparentnost průběhu výběrového řízení generálního ředitele ČEB a EGAP a agentury CzechInvest. Byl také u výběru zástupců MPO do zahraničních misí.

Výzkum, vývoj, inovace Nehledě na to, že téma výzkumu, vývoje a inovací se dostalo i na jednání tripartity, že v řadě momentů, zejména souvislost inovací s konkurenceschopností firem a vytvářením pracovních míst panuje shoda s některými politiky i odbory, zatím se ne zcela podařilo prosadit, aby aplikovaný výzkum byl daleko více podporován. Snahou Svazu je přitom navýšení prostředků pro Technologickou agenturu ČR. Je to běh na dlouhou trať, ve kterém se výrazně angažují někteří členové představenstva, jako jsou Jiří Cienciala a Zbyněk Frolík. Ale jedna konkrétné věc se podařila: posunutí

Tím, že 80 procent veškerých legislativních změn přichází z Bruselu, je zřejmé, že i Svaz se této oblasti musí intenzivně věnovat. V záplavě návrhů připomeňme alespoň některé klíčové z nich, k nimž se zástupci Svazu vyjadřovali. Odmítl snahy Evropské komise vyloučit velké podniky z produktivních investic v Evropském fondu pro regionální rozvoj, zavedení kvót pro ženy v dozorčích radách, revizi

směrnice o ochraně dat. Vyjadřoval se i k jednání o volném obchodu (FTA) EU – Japonsko a tlačil na stanovení cestovní mapy plnění závazků u netarifních bariér ze strany Japonska. Stoupající význam unijní legislativy potvrzuje ostatně i skutečnost, že sekretariát Svazu byl doplněn jeho zástupcem v Konfederaci evropského podnikání BUSINESSEUROPE, sídlícím kde jinde, než v Bruselu. Milan Mostýn ředitel Sekce komunikace SP ČR [email protected] Text usnesení je ke shlédnutí na adrese http://bit.ly/16wdGb6

Valná hromada

09

Karlovarský kraj nabízí podnikatelům a investorům aktivní partnerství Karlovarský kraj už nechce být popelkou mezi regiony, od níž se odvracejí investoři a mladí se stěhují za lepším. Nezůstal proto jen u řešení na papíře. Výsledkem je finanční podpora podnikatelských inovací, stipendia pro žáky vybraných oborů a pomoc při obsazování průmyslových zón. Kraj chce být atraktivní nejen pro turisty, ale především pro domácí Současná situace regionu není ideální, místy až 13procentní nezaměstnanost, nedostavěná rychlostní silnice R6, odliv vysokoškoláků za prací jinam. Na druhé straně ale kraj patří k nejnavštěvovanějším místům v naší zemi, kam se lázeňští hosté díky úrovni léčebné péče i služeb opakovaně vracejí. „Karlovarský kraj jako instituce není spasitel, který přivede nové investory a vytvoří stovky pracovních příležitostí. Naše úloha je koordinovat vznik průmyslových zón, usnadnit vstup investorů do kraje, vytvořit zázemí pro ty, kteří se po studiích rozhodují, kde by chtěli žít,“ uvedl hejtman Josef Novotný. Zaměstnavatelé v regionu často volají po kvalifikovaných silách v technických oborech. Karlovarský kraj proto nechal zbudovat dvě nové technické školy v Ostrově a v Sokolově, odkud mohou firmy získat odborně zdatné mladé lidi.

Pro studenty stipendia, pro firmy příspěvky na inovace Zavedení stipendií postupně zvyšuje zájem žáků i o takové obory, jako je dříve opomíjené strojírenství nebo elektrotechnika. „Nezapomínáme ani na firmy s inovačními aktivitami, jimž jsme začali udělovat příspěvky, ročně

10

Pohled do kraje

celkem přes 1,6 milionu korun. Plánujeme také vybudování vědeckotechnického parku,“ vysvětil náměstek hejtmana Petr Navrátil. Investory hlavně zajímá dostupnost regionu, tedy napojení na českou a evropskou dálniční síť. A to je zatím palčivý problém – stát ještě stále nedokončil rychlostní silnici R6. „Je potřeba vyvinout větší tlak na vládu, za tímto účelem se musíme semknout a dostavbu podpořit,“ uvedl člen krajské tripartity a jednatel společnosti Liapor Vintířov Rudolf Borýsek.

Krajský akční tým – nové nápady k podpoře podnikání Novinkou v řešení problematiky zaměstnanosti by měla být aktivita tzv. Krajského akčního týmu. Do týmu přizval Kraj starosty obcí, zaměstnavatele, představitele hospodářských komor, krajské tripartity nebo společnosti Czechinvest. „Budeme se snažit přicházet s nápady k podpoře podnikání a investic v regionu, k rozvoji především technického i vysokého školství,“ popsal situaci ředitel Okresní hospodářské komory Cheb a předseda týmu Stanislav Kříž. (red)

Karlovy Vary Meetings & Conventions + Spa & Wellness – jedinečné spojení na jedinečném místě Vzhledem k dlouholeté tradici cestovního ruchu disponují Karlovy Vary rozvinutou infrastrukturou a špičkovými službami, díky nimž představuje Karlovarský kraj a Karlovy Vary vhodnou destinaci pro MICE (Meetings, Incentives, Conferences, Events / Exhibitions) akce. Dopravní dostupnost a hustá dopravní síť, dostatek ubytovacích a stravovacích zařízení, kongresové kapacity od menších konferenčních salonků až po velké kongresové sály, bohatý doprovodný program a široká nabídka doplňkových služeb zařazují Karlovy Vary mezi destinace kongresové turistiky na světové úrovni. Největší české lázeňské město s více než 600 lety lázeňské tradice, ležící v malebném údolí říčky Teplé. Bohatá historie města, jež dodnes dýchá z jeho atmosféry i z řady architektonických skvostů, se dnes snoubí s moderní dobou a jejími vymoženostmi, aniž by se to v nejmenším dotklo jedinečného genia loci tohoto místa. Místa, kde horké léčivé prameny odpradávna navracejí lidem zdraví, kde si významné

osobnosti již po šest století dávají dostaveníčko. Svá setkání zde v průběhu staletí měla celá řada významných postav politického, kulturního i vědeckého života – car Petr Veliký, císař František Josef I., císařovna Marie Terezie, Johann Wolfgang Goethe, král Juan Carlos či exprezidenti Václav Havel, Václav Klaus a mnoho dalších. Karlovy Vary nabízejí unikátní spojení lázeňství a relaxačních pobytů s možnostmi rozličných akcí, od korporátních jednání až po kongresy světového významu. Město předurčuje k tomu, aby naplnilo a předčilo všechna očekávání pořadatelů nejrůznějších setkání… Carlsbad Convention Bureau, o. p. s., představuje centrální informační místo pro účely kongresové a incentivní turistiky v Karlových Varech a Karlovarském kraji a působí jako neutrální partner. V rámci své činnosti podporuje společnost klienty při plánování MICE akcí v regionu, poskytuje kompletní informace o aktuální nabídce kongresových a meetingových prostor v Karlových Varech a Karlovarském kraji. Členská základna Carlsbad Convention Bureau se v současnosti skládá z pěti členů: • Grandhotel Pupp Karlovy Vary a. s. • Imperiál group Karlovy Vary a.  s. • Thermal-F a. s. • Infocentrum města Karlovy Vary • Léčebné Lázně Mariánské Lázně a. s. Carlsbad Convention Bureau, o. p. s. Husovo náměstí 270/2, 360 01 Karlovy Vary e-mail: [email protected] Web: www.carlsbad-convention.cz

(red)

Pohled do kraje

11

Jitka Hlaváčková: ocenění Podnikový právník

Zástupkyně ředitelky Sekce zaměstnavatelské Svazu průmyslu a dopravy ČR JUDr. Jitka Hlaváčková obdržela koncem dubna prestižní ocenění v soutěži Podnikový právník 2013. Ocenění v kategorii pracovní právo jí bylo předáno v Rytířské ulici

v Praze za účasti náměstka ministra spravedlnosti, děkana Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a představitelů profesních komor ostatních právních povolání. Vyhlašovatelem je Unie podnikových právníků České republiky. Vedle toho si cenné vítězství v dalších kategoriích odnesli: Úsek právní služby společnosti Česká spořitelna, Mgr. Milan Novotný, podnikový právník společnosti Kostelecké uzeniny, JUDr. Daniela Šustrová, vedoucí kanceláře úřadu Katastrálního úřadu pro hl. m. Prahu, Mgr. Ondřej Běhal, vedoucí oddělení právního odboru Pražská energetika, Mgr. Petr Šmelhaus, bývalý předseda Unie a Mgr. David Matějka, Ph.D., právník nábytkového koncernu XXXLutz. „Oceňování podnikových právníků beru jako jednu ze součástí aktivit Unie, jejichž cílem je dále posilovat dobré jméno, kterému se profese podnikových právníků těší u veřejnosti, a přispívat ke zvyšování její atraktivity. Každoroční ocenění podnikových právníků ve vyhlašovaných kategoriích může dosažení těchto cílů účinně napomáhat,“ uvedl k soutěži Mgr. David Kavan ze společnosti Škoda Auto, která je kolektivním členem Unie po dobu více než 5 let. (red)

Vyhlášení ceny Inženýrské akademie ČR za rok 2013 Inženýrská akademie ČR, o. s. vyhlašuje soutěž o

Cenu Inženýrské akademie České republiky za rok 2013 • • • •

Cena je dotována částkou 50000 Kč a bude udělena za vynikající realizovaný technický projekt Návrhy na udělení ceny mohou předkládat právnické a fyzické osoby ČR Informace a návrhový list získají zájemci na www.eacr.cz nebo na sekretariátu IA ČR, Národní 3, 110 00 Praha 1 Návrh na udělení ceny IA ČR je nutno doručit nejpozději do 15. července 2013 (datum poštovního razítka) na adresu sekretariátu IA ČR

Prof. ing. Miroslav Václavík, CSc. prezident Inženýrské akademie České republiky Partneři Ceny Inženýrské akademie: Nadace Preciosa, MM Spektrum, Metrostav, a. s.

12

Soutěže

Manažer roku 2012 V druhé polovině dubna proběhlo na Žofíně slavnostní předávání cen soutěže Manažer roku, kterou vyhlašuje Svaz průmyslu a dopravy ČR, ČMA a KZPS. Ceny v hlavní kategorii předával prezident ČR Miloš Zeman a prezident SP ČR Jaroslav Hanák, oborová ocenění další význačné osobnosti tuzemské politiky a průmyslu. Slavnostnímu předání předcházela konference ČMA, kde se politické a obchodní špičky potkaly nad tématem Úloha manažerů v 21: století. Podívejte se s námi na nejvýznamnější okamžiky slavnostního večera.

MANAŽER ROKU Ing. Jan Světlík

MANAŽERKA ROKU Mgr. Olga Kupec, Ph.D.

MLADÝ Manažerský talent do 35 let Ing. Petr Blažek

Vynikající manažer malé firmy do 50 zaměstnanců Ing. Libor Witassek, MBA

Vynikající manažer střední firmy do 250 zaměstnanců Ing. Jaroslav Klíma

SÍŇ SLÁVY Ing. Rudolf Černý Ing. Vladimír Feix, dr.h.c. Jan Wiesner

Soutěže

13

Co přineslo setkání v krajích Od ledna do konce dubna jednalo vedení Svazu průmyslu a dopravy ČR s hejtmany a řediteli firem o regionálních problémech. Ukázalo se, že v té či oné intenzitě se prolínají všemi kraji. Jednoznačně nejpálivější problém firem v krajích České republiky je nedostatek technicky vzdělaných pracovníků, učňů, středoškoláků, absolventů vysokých škol. Není to zjištění nové. Podstatná je jeho zostřující se intenzita. Jinak řečeno, firmy ve stále větší míře pociťují nedostatek tehcnicky vyškolených lidí a považují ho za jeden z nejdůležitějších faktorů, který je ochromuje a zhoršuje jejich konkurenceschopnost. Jako jeden příklad výše uvedeného problému lze uvést Karlovarský kraj s jeho plány na vytváření průmyslových zón a získání investorů. Je tu však vzpomínaná bariéra, kterou se hejtman a jeho lidé snaží řešit. Takový je jeden ze závěrů osmi diskusních setkání Svazu průmyslu a dopravy ČR v čele s jeho prezidentem Jaroslavem Hanákem a dalšími členy představenstva v jednotlivých krajích, podložených i dotazníkovými šetřeními. Proběhly od ledna do konce dubna a zúčastnilo se jich sedm hejtmanů, řada náměstků a krajských radních, vedoucích úřadů práce a dalších zástupců kraje a institucí a na druhé straně 250 ředitelů členských i nečlenských firem.

14

Kulatý stůl v regionech

Technické vzdělávání. Starý problém, nová intenzita Ze setkání v krajích vyplynulo, že jak hejtmané, tak místní firmy jednoznačně vyjádřují své ANO snahám Svazu průmyslu a dopravy ČR prosadit daňové odečty pro firmy podporující technické vzdělání, stáže a stipendijní programy či zavést povinnou maturitní zkoušku z matematiky. Účastníci jednání se shodli na tom, že nelze dopustit, aby připravovaná reforma regionálního školství omezila v krajích podporu technického školství a že vysokoškolský zákon a financování vysokých škol musí vycházet z uplatnitelnosti absolventů na trhu práce a dalších kritérií, tedy nejen z počtu studentů a příspěvku na hlavu.

Šéf SP ČR Jaroslav Hanák s hejtmanem Jihomoravského kraje Michalem Haškem

Vedle toho zaměstnavatelé poukázali na nedostatečnou kvalitu absolventů v důsledku příliš vysokého počtu škol, přetahující si mladé lidi a snižující nároky. Potíž vidí školy a kraje i ve složitosti sehnat učitele odborných předmětů. Podnikatelé poukazovali také na odliv absolventů v některých krajích zejména do hlavního města a na nedostatečně řešené zajištění flexibility pracovníků vhodnou dopravní infrastrukturou.

Kde vidí kraje problémy Jan Světlík, Jaroslav Hanák a hejtman Moravskoslezského kraje Miroslav Novák

Jako druhá problémová oblast srážející konkurenceschopnost firem byla zmiňována nedostatečně kvalitní

dopravní infrastruktury. Prolínala se debatami v krajích v různé intenzitě, ať už se jednalo o Královéhradecký kraj s potřebou napojení na Polsko, dopravně přetížený Středočeský kraj a další regiony s nedobudovanými rychlostními spoji či řešícími zhoršující se kvalitu silnic. Třetí oblastí zájmu firem byly ceny energie, zejména elektřiny. Nejintenzivněji se o ní jednalo v Ostravě a v rámci diskuse se zmiňovaly dopady na velké odběratele v souvislosti s obnovitelnými zdroji energie (OZE). Shoda panovala v tom, že i díky vedení Svazu se podařilo přesvědčit vládu a jejího ministra financí, nesnižovat letos subvence do OZE tak, jak bylo plánováno, a také, že na příští obodobí je třeba najít systémovější řešení. V této souvislosti se hlavně v Ostravě i jinde zvedlo téma potřebnosti krajské energetické koncepce a životního prostředí. Jedním z návrhů byl, že prostředky na emisní limity zaplacené průmyslovými podniky by měly patřit do příjmů kraje a měly by kraji být přidělovány firmám na určené ekologické projekty. Zmíněna byla i možnost využití prostředků z evropských dotací na autobusy na stlačený zemní plyn. K dispozici je na to celkem zhruba miliarda korun. Čtvrtým, byť již méně často zvedaným tématem, byla podpora aplikovaného výzkumu.

účetní závěrky a jiné citlivé údaje o společnostech. Na nátlak Svazu by věc měla být vyřešena, tedy zrušena. V souvislosti s trhem práce Svaz požádal kraje, aby předložili strukturu nezaměstnaných podle jednotlivých profesí, neboť MPSV již tyto informace nevyžaduje a centrálně neshromažďuje. Kraje je však nadále mají k dispozici a jsou je ochotny poskytnout. Tématem bylo i zapojení krajů do lobbingu proti návrhům Bruselu, které by dopadly na tuzemské firmy. Týká se to mimo jiné snahy „odstřihnout“ velké podniky od přístupu k evropským prostředkům a od investičních pobídek. Navrženo bylo také to, aby se Svaz podílel na organizování podnikatelských misí krajů do zahraničí.

kteří nemají žádné informace o práci tripartity a nemalá část ani neví, že něco takového v kraji vůbec existuje. Výsledkem jednání v regionech je proto příslib Michala Haška, šéfa Asociace krajů a přímo i některých hejtmanů, že s funkčností tripartity něco udělají. Zvážit by se měly personální obměny a příchod aktivních zaměstnavatelů z řad členů Svazu průmyslu a dopravy ČR a lepší informovanost. Milan Mostýn ředitel Sekce komunikace SP ČR [email protected]

Téma krajské tripartity Tripartita na úrovni krajů je jedním z nástrojů vzájemné informovanosti o problémech podnikání. Jak ale vyplynulo z šetření Svazu, průřezově ve všech krajích je značná část zaměstnavatelů,

Jaroslav Hanák a člen představenstva Škoda Auto Bohdan Wojnar

Kdo z krajů debatoval se zástupci Svazu a firem Místo

Termín konání

Zástupci kraje

Plzeň

31. 01.

Ivo Grünner, náměstek hejtmana Plzeňského kraje

Chomutov

12. 02.

Jana Vaňhová, náměstkyně hejtmana Ústeckého kraje, Jaroslav Borka, náměstek hejtmana Karlovarského kraje

Olomouc

14. 02.

Jiří Rozbořil, hejtman Olomouckého kraje, kompletní Rada Olomouckého kraje, Jaroslav Drozd, Jaroslav Kučera, náměstci hejtmana Zlínského kraje

Brno

06. 03.

Michal Hašek, hejtman Jihomoravského kraje, Jiří Běhounek, hejtman Kraje Vysočina a Martin Hyský, radní pro regionální rozvoj Kraje Vysočina

Konkrétní příklady

Liberec

12. 03.

Martin Půta, hejtman Libereckého kraje

Při setkáním se objevily i některé konkrétní požadavky na vedení Svazu, na nichž se bezprostředně poté začalo pracovat. Příkladem byla kritika povinnosti zakládat do sbírky listin

Hradec Králové

02. 04.

Lubomír Franc, hejtman Královéhradeckého kraje, Martin Netolický, hejtman Pardubického kraje,

Mladá Boleslav

03. 04.

Miloš Petera, náměstek Středočeského kraje pro dopravu

Ostrava

17. 04.

hejtman Moravskoslezského kraje Miroslav Novák

Kulatý stůl v regionech

15

Studie: environmentální legislativa ohrožuje průmysl SP ČR si nechal vypracovat v celoevropském měřítku unikátní studii dopadu environmentální legislativy na konkurenceschopnost. Vyhlídky průmyslu jsou podle studie znepokojující. Cílem studie bylo zajistit kvantifikované podklady o dopadech vybraných environmentálních předpisů a regulací na český průmysl a jeho konkurenceschopnost z pohledu vynaložených nákladů. Výsledky studie budou využity jako argumentační základna při jednáních o zavádění a uplatňování environmentální regulace v ČR. Studie byla provedena společností ENVIROS ve formě input‑output analýzy za spolupráce se společnostmi VUPEK‑ECONOMY a IREAS, je unikátní svým systémovým přístupem k řešení. Komplexní kvantifikace finančních dopadů několika zásadních legislativních změn na průmyslová odvětví a následné dopady na hlavní makroekonomické ukazatele hospodářství České republiky z ní činí unikátní záležitost. Kvantifikace dopadů změn legislativy byly dosud v jiných studiích počítány izolovaně, za každou oblast legislativy zvlášť. Touto prací byly poprvé počítány v jejich souhrnném působení a takto vztaženy k celkové ekonomice průmyslových odvětví. Neméně unikátní a přínosné je též rozčlenění hlavních dopadů podle jednotlivých krajů ČR. Pro kvantifikaci dopadů změn v systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů byly ověřovány dvě možné ceny povolenky (103 a 460 Kč/EUA). V prvním případě by zvýšení nákladů za průmysl jako celek činilo 6 359 mil. Kč, ve druhém případě 28 404 mil. Kč. Zavedení emisní složky

16

Studie

spotřební daně na tuhá a plynná paliva by zatížilo průmyslovou produkci částkou 1 413 mil. Kč, podpora elektřiny vyrobené z OZE zvýší ceny nakupované elektřiny o 24 671 mil. Kč. Nově zavedená podpora biometanu zvýší ceny nakupovaného zemního plynu o 191 mil. Kč, povinné přimíchávání biosložky do motorových paliv cenu motorových paliv o 780 mil. Kč. Nařízení o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH) vyvolá roční náklady, které dosáhnou v roce 2020 504 mil. Kč. Do roku 2015 jsou však roční náklady podstatně vyšší, přesahující 2 000 mil. Kč. Roční náklady, které vynaloží jednotlivé podniky a průmyslové sektory v roce 2020 za účelem splnění požadavků Směrnice o průmyslových emisích, dosahují 8 115 mil. Kč. Nejvyšší roční náklady v roce 2017 budou ve výši 21 265 mil. Kč. Emisní povolenky (EU-ETS) zatěžují daleko nejvíce odvětví výroby elektřiny, následované výrobou tepla a nezanedbatelný vliv má ještě odvětví těžby a zpracování uhlí. Protože prakticky všechna odvětví ekonomiky jsou odběrateli elektřiny a většinou i tepla a předpokládáme, že výrobci elektřiny a tepla promítnou své zvýšené náklady do ceny produkce, je dopad povolenek na ekonomiku zásadní, a povolenky představují pro ekonomiku a jmenovitě průmysl značnou zátěž, zprostředkovanou zvýšenými cenami energetických vstupů. V rozsahu uvažovaných cen 4,1 až 18,5 € za povolenku je výše dopadů do jednotlivých kritérií téměř přímo úměrná ceně povolenky.

IPPC (integrovaná prevence a kontrola znečištění) je nejpalčivější opět pro výrobu tepla a elektřiny a dále pro rafinérskou a koksárenskou výrobu, chemický průmysl, výrobu cementu a vápna a pro hutnictví. Největší dopad do sledovaných kritérií má výroba tepla, a to opět prostřednictvím zvýšení ceny tepla přeprodávaného dalším odvětvím. Relativně menší je vliv výroby elektřiny, což je důsledkem toho, že většina velkých elektrárenských zdrojů se již na platnost limitů plynoucích ze směrnic o IPPC již připravila a značnou část velkých investic má již za sebou, naproti tomu menší teplárenské zdroje budou muset potřebná opatření teprve realizovat a tak budou muset své investice promítnout do ceny tepla. Podpora OZE (obnovitelné zdroje energie) a KVET (kombinovaná výroba elektřiny a tepla) je nákladem všech odvětví. Vzhledem k tomu, že platby za podporu OZE a KVET budou do svých cen přenášet prakticky všechna odvětví, lze očekávat, že právě podpora OZE a KVET bude pro celou ekonomiku představovat nejvyšší zátěž ve srovnání s IPPC a emisními povolenkami.

Co se zjištěnými závěry: Při současné realizaci EU-ETS, IPPC a podpory OZE a KVET můžeme z výsledků input – output analýzy konstatovat, že opatření budou mít nezanedbatelný negativní dopad na všechny sledované ukazatele ekonomiky (zaměstnanost, ziskovost, inflaci, produkci, tvorbu HPH). Vzhledem k tomu, že analýza ve svém souhrnu obsahuje v různých formách návrhy možností kompenzace těchto dopadů, bude povinností Svazu průmyslu a dopravy stát v čele českého průmyslu při vyjednávání o způsobu a rozsahu uplatňování environmentální regulace s parlamentem ČR, vládou, ministerstvy, sociálními partnery a dále s institucemi EU a zaměstnavatelskými organizacemi na národní a evropské úrovni. Tomáš Rousek analytik Sekce hospodářské politiky SP ČR [email protected]

Poskytnutím dat a odbornými konzultacemi za svá odvětví přispěly k vypracování studie významně členské organizace svazu: Svaz hutnictví železa Svaz výrobců cementu ČR Svaz výrobců vápna České republiky Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR Svaz chemického průmyslu ČR Asociace českého papírenského průmyslu

CZ-NACE

Odvětví

050

Těžba a úprava ČU + HU

100

Výroba potravinářských výrobků

110

Výroba nápojů

130

Výroba textilií

160

Zpracování dřeva kromě nábytku

170

Výroba papíru a výrobků z papíru

190

Výr. koksu, rafin. ropných produktů

200

Výr. chem. látek a chem. přípravků

220

Výr. pryž. a plast. výrobků

23.1

Výroba skla

23.2, 23.3, 23.4

Keramické výrobky

23.5

Výr. cementu, vápna a sádry

23.6, 23.7, 23.9

Ostatní

240

Výr. zákl. kovů, slévárenství

250

Výr. kovových konstr. kovodělná výroba

270

Výr. elektrických zařízení

280

Výr. strojů a zařízení jinde nezařazených

290

Výr. motor. vozidel, kromě motocyklů

35.1

Výr., přenos a rozvod elektřiny

35.3

Výr. a rozvod tepla a klim. vzduchu

Analýza vznikla v rámci projektu „Udržitelnost sociálního dialogu“ a najdete ji na webu www.socialnidialog.cz.

Studie

17

Spořící státní dluhopisy Už počtvrté se chystá emise státních spořících dluhopisů. Ukázalo se, že tento způsob ukládání peněz české občany oslovil. Myšlenka nabízení dluhopisů, které by byly dostupné i pro občany, vznikla na Ministerstvu financí už dříve, ale realizace jsme se dočkali až za současného ministra Kalouska. „Předchozí tři série emisí ukázaly, že státní spořicí dluhopisy se staly vyhledávanou příležitostí pro zhodnocení úspor domácností. Chceme jim tuto příležitost nabízet pravidelně dvakrát ročně,“ uvedl ministr financí Miroslav Kalousek s tím, že cílem letos na jaře je prodat dluhopisy v hodnotě alespoň 10 mld. Kč. První emise proběhla na podzim roku 2011, následovala jarní a vánoční emise roku 2012. Dnes mají občané a později i neziskové organizace dohromady dluhopisy za 56,2 mld Kč, což je 3,4 % státního dluhu. Podle svých dřívějších vyjádření ministr Kalousek má v úmyslu do spořících dluhopisů postupně přesunout až 1/10 státního dluhu.

Jarní emise 12. 6. 2013 Upisovací období spořicích státních dluhopisů začne 13. května a potrvá do konce měsíce. Ministerstvo financí může upisovací období předčasně ukončit. Datum emise, kdy budou dluhopisy připsány na majetkové účty zájemců, je stanoveno na 12. června. Občané budou moci využít služeb téměř 1400 poboček České pošty, České spořitelny, Československé obchodní banky a Komerční banky po celé republice. Ministerstvo financí bude nadále nabízet pět typů spořicích dluhopisů: • 1,5letý diskontovaný • 3letý prémiový • 5letý kuponový • 5letý reinvestiční • 7letý proti-inflační

Kdo může nakupovat: Diskontované, prémiové, kuponové a reinvestiční spořicí státní dluhopisy si může pořídit a vlastnit pouze: 1. fyzická osoba, 2. občanské sdružení nebo honební společenstvo, 3. odborová organizace nebo organizace zaměstnavatelů, 4. nadace nebo nadační fond, 5. obecně prospěšná společnost, 6. stavovská komora nebo profesní organizace,

18

Infoservis

7. školská právnická osoba, jejímž zřizovatelem nejsou ministerstvo, kraj, obec nebo svazek obcí, 8. Hospodářská komora České republiky nebo Agrární komora České republiky, 9. veřejná vysoká škola, 10. veřejná výzkumná instituce, 11. Česká televize, Český rozhlas nebo Česká tisková kancelář, 12. Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky nebo zaměstnanecká pojišťovna, 13. územní samosprávné celky a vyšší územní samosprávné celky České republiky nebo hlavní město Praha, 14. Svaz měst a obcí České republiky, Sdružení místních samospráv České republiky nebo Asociace krajů České republiky, 15. společenství vlastníků jednotek 16. nebo zahraniční právnická osoba s obdobnou činností jako některá z osob uvedených v bodech 2. až 7.

Výhody pro majitele dluhopisů Spořicí státní dluhopisy patří mezi nejbezpečnější, konzervativní způsoby spoření, neboť představují nástroj s garantovaným výnosem dluhopisu a garancí splacení dlužné částky. Do spořicích státních dluhopisů je možné investovat libovolnou částku. Musíte si však pořídit alespoň 1 000 kusů spořicích státních dluhopisů v celkové jmenovité hodnotě 1 000 Kč (1 ks spořicího státního dluhopisu má jmenovitou hodnotu 1 Kč). Investované finanční prostředky je možné získat zpět formou předčasného splacení před stanoveným datem řádné splatnosti, a to bez jakékoli finanční penalizace. Pořízení spořicích státních dluhopisů není zatíženo žádným poplatkem, je třeba uhradit pouze cenu pořizovaných dluhopisů. Podobně není zpoplatněna většina dalších služeb jako například zřízení a vedení majetkového účtu, na kterém budou evidovány Vaše dluhopisy, či předčasné splacení dluhopisů. Zpoplatněny budou pouze nadstandardní služby. Ministerstvo financí umožňuje vlastníkům spořicích státních dluhopisů požádat o jejich předčasné splacení před datem řádné splatnosti dluhopisu. Žádost o předčasné splacení všech nebo části držených dluhopisů může být podána prostřednictvím distributora

na základě emisních podmínek. Žádost o předčasné splacení je možné podávat ve stanovených obdobích, dluhopisy jsou spláceny převodem na Vámi určený platební účet k níže uvedeným datům, která jsou stanovena příslušnými emisními podmínkami.

Jaké je zdanění dluhopisů

zaokrouhlování při výpočtu daně z výnosu dluhopisů. Základ daně z jednoho kusu dluhopisu a sražená daň z výnosu jednoho dluhopisu se již nezaokrouhlují. Sazba daně ve výši 15 % se nezměnila, ale zaokrouhluje se až plátcem sražená daň ze všech dluhopisů, nikoli z každého zvlášť. Efektivní zdanění výnosů tak již nebude nulové. Toto opatření se netýká dluhopisů vydaných před 1. 1. 2013.

Především je zapotřebí upozornit na to, že hlavní novinkou této emise je, že přichází v době, kdy platí nové pravidlo na zaokrouhlování daně. Novela zákona o daních z příjmů s účinností od 1. ledna 2013 přinesla novou metodiku

Ludmila Nutilová poradkyně generálního ředitele SP ČR [email protected]

Výnosy z jednotlivých druhů dluhopisů ukazuje následující tabulka:

Období 12. 06. 2013 – 12. 12. 2014

1 1/2 Diskontovaný

*3 Prémiový

5 Kuponový

5+ Reinvestiční

7 Protiinflační Bude zveřejněno:

2,50 %

12. 06. 2013 – 12. 06. 2014

0,50 %

0,50 %

0,50 %

v listopadu 2113 a květnu 2114

12. 06. 2014 – 12. 06. 2015

0,50 %

1,00 %

1,00 %

v listopadu 2114 a květnu 2115

12. 06. 2015 – 12. 06. 2016

6,50 %

3,00 %

3,00 %

v listopadu 2115 a květnu 2016

12. 06. 2016 – 12. 06. 2017

4,00 %

4,00 %

v listopadu 2116 a květnu 2117

12. 06. 2017 – 12. 06. 2018

6,00 %

7,00 %

v listopadu 2117 a květnu 2118

12. 06. 2018 – 12. 06. 2019

v listopadu 2118 a květnu 2119

12. 06. 2019 – 12. 06. 2020

v listopadu 2119 a květnu 2020

Výnosy dluhopisů jsou uvedeny před zdaněním a podléhají zdanění podle příslušných právních předpisů.

Klub SP ČR s Jiřím Klumparem Poslední klubový večer byl zajímavý především pro ty, jejichž aktivity se odehrávají na poli exportu. Naše pozvání totiž přijal nový předseda představenstva a generální ředitel České exportní banky Jiří Klumpar. Jiří Klumpar nastínil své představy o fungování instituce, v jejímž čele stojí. Zmínil i postavení ČEB v soustavě ostatních institucí, podporujících export, vztahy k ostatním komerčním bankám i spolupráci s EGAPem. Dá se říci, že hned v úvodním slově projevil značnou schopnost předvídavosti, takže „předběhl“ i mnohé z dotazů, které na něj měli hosté přichystané. Všichni se shodli na tom, že debata byla velmi příjemná. Rozhodně převýšila „pouhý“ společenský charakter, odehrávala se ve velmi věcné rovině a oboustranně byla velmi otevřená. Hlavně ale vytvořila záslužný a příjemný úvod do všech budoucích rozhovorů i o konkrétních případech. Ing. Jiří Klumpar Připomeňme, že po absolvování ČVUT si Jiří Klumpar doplnil vzdělání o makroekonomická studia na Georgetown University, Washington D.C., dále pracoval v České národní bance, kde zastával funkci ředitele Odboru finančního trhu a operací na volném trhu a posléze ředitele Odboru řízení rizik a vypořádání. Koncem devadesátých let řídil stabilizaci a restrukturalizaci Agrobanky jako nucený správce. Poté pracoval v GE Capital Bank, kde zastával funkci místopředsedy představenstva a vedoucího Rozvoje obchodních aktivit a nestandardních projektů. Jeho posledním působištěm byla společnost PricewaterhouseCoopers Česká republika, kde byl odpovědný za řízení neauditních projektů a poradenských služeb pro sektor finančních služeb v oblastech řízení rizik a správy rizikových kreditních pohledávek finančního sektoru. (red)

Infoservis

19

Pracovnělékařská péče po 1. dubnu 2013 Dne 1. dubna 2012 nabyl účinnosti zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, který v hlavě čtvrté upravil posudkovou péči, pracovnělékařské služby a posuzování nemocí z povolání. Nahradil tak starou úpravu dle zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu a směrnice Ministerstva zdravotnictví 49/1967, které ruší. Podle přechodných ustanovení a stanoviska MZ a MPSV z 29. 3. 2012 bylo možno do 31. 3. 2013 postupovat podle dosavadních právních předpisů o poskytování závodní preventivní péče. Hrazení pracovnělékařských služeb se však od 1. 4. 2012 řídilo novým zákonem. Zákon č. 47/2013 Sb. pak s účinností k 1.  4.  2013 zrušil kontroverzní povinnost vstupních prohlídek u dohod mimo pracovní poměr, má-li osoba ucházející se o zaměstnání být zařazena k práci, která není prací rizikovou, tedy nejčastěji půjde o práci v kategorii 1. Podnikatelskou veřejností očekávaná vyhláška č. 79/2013 Sb. o pracovnělékařských službách, která stanoví obsah pracovnělékařských služeb a organizaci a rozsah pracovnělékařských služeb a dokumentace o pracovnělékařských službách, tedy i rozsah a četnost lékařských prohlídek, vyšla s účinnosti od 3. 4. 2013. Co je tedy obsahem pracovnělékařských služeb podle nové právní úpravy? • Hodnocení zdravotního stavu zaměstnanců a osob ucházejících se o zaměstnání • Školení v poskytování první pomoci • Poradenství • Dohled na pracovištích a nad výkonem práce nejméně 1 × ročně. Jedná-li se o pracoviště, kde jsou práce řazeny pouze v kategorii I, stačí 1 × za 2 roky. Časový rozsah pro poradenství a dohled je stanoven v příloze č. 1 vyhlášky na 1 pracovní místo za rok takto – 10 minut (kategorie I, 20 minut u kategorie II, 40 minut u kategorie III a IV. Rozsah a četnost lékařských prohlídek: • Vstupní – před vznikem pracovněprávního vztahu nebo při převedení zaměstnance na jiný druh práce. Rozsah prohlídky je stanoven na 40 minut u kategorie I. a II. nerizikové, 60 minut u kategorií dalších • Periodická – v intervalu podle kategorie práce, resp. věku – tzn. I. 1 × za 6 let, 1 × za 4 roky u 50+ II. 1 × za 4 roky, 1 × za 2 roky u 50+ II. riziková a III. 1 × za 2 roky IV. 1 × za rok

20

Infoservis

(dosud bylo 1 × za 5 let, resp. za 3 roky u 50+ a u rizikových prací podle rozhodnutí KHS) Rozsah prohlídky je stanoven na 30 minut u kategorie I, 40 minut u kategorií dalších U periodických prohlídek zaměstnanců pracujících na základě dohod mimo pracovní poměr platí, že jsou povinné tam, kde je povinná vstupní prohlídka. •

Mimořádná – pokud má zaměstnavatel pochybnost o zdravotní způsobilosti zaměstnance k práci, tj. má důvodný předpoklad, že došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci, má nově právo vyslat zaměstnance na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku. Tato prohlídka se může konat taky na podnět orgánu ochrany veřejného zdraví nebo na žádost zaměstnance. Rozsah prohlídky je stanoven na 30 minut.

•

Výstupní – při skončení pracovněprávního vztahu, pokud lze u vykonávané práce předpokládat dopad na zdravotní stav, nebo před převedením na jinou práci, platí od kategorie II. Lékař vydává potvrzení nikoli posudek. Rozsah prohlídky je stanoven na 30 minut u kategorie II, 40 minut u kategorií dalších.

•

Následná – po skončení rizikové práce nebo když to stanoví orgán ochrany veřejného zdraví.

Obsah prohlídek je stanoven v příloze č. 2 prováděcí vyhlášky a skládá se ze základního vyšetření a dalších odborných vyšetření podle rizikových faktorů. Žádost o provedení prohlídky má stanoveny tyto povinné náležitosti: • Údaje o zaměstnavateli • Údaje o zaměstnanci • Pracovní zařazení • Druh práce, režim práce, zdravotní a bezpečnostní rizika • Druh požadované prohlídky • Důvod požadované prohlídky Lékařský posudek musí kromě uvedeného navíc obsahovat náležitosti dle vyhlášky o zdravotnické dokumentaci č. 98/2012 Sb. Jitka Hlaváčková zástupkyně ředitelky Sekce zaměstnavatelské SP ČR [email protected]

AVO: Podpořme aplikovaný výzkum V nádherném slunečném počasí se 25. dubna 2013 v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži sešlo osm desítek zástupců výzkumných organizací sdružených v Asociaci výzkumných organizací (AVO) na svém valném shromáždění. A bylo o čem jednat. Asociace se především zabývala nepříznivou situací ve financování aplikovaného výzkumu a vývoje. Valné shromáždění s velkým znepokojením konstatovalo, že jeho podpora se v posledních letech výrazně snižuje a ani nový návrh státního rozpočtu na VaV nedává naději na zlepšení. Podle názoru členů Asociace jde tento vývoj naprosto proti trendu v jiných rozvinutých zemích a ve svých důsledcích ohrožuje konkurenceschopnost české ekonomiky. Zástupci členských organizací AVO se shodli na znění otevřeného dopisu pro členy Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Připojili se tak k těm, kteří požadují zvýšení podpory aplikovaného výzkumu formou dodatečných prostředků na další výzvu programu Technologické agentury ČR ALFA v roce 2014 a zvýraznění role výsledků aplikovaného výzkumu a vývoje v metodice hodnocení výzkumu a vývoje. Diskuze o budoucnosti aplikovaného výzkumu byly spojeny i s dalším postupem v propagaci a medializaci jeho úspěšných výsledků a aktivit s cílem přesvědčit českou společnost o užitečnosti tohoto výzkumu. Pozornost byla věnována i vztahům výzkumu a průmyslu a dalšímu směřování AVO. Na valném shromáždění AVO byla rovněž projednána a schválena řada pracovních dokumentů a také zvoleno nové předsednictvo. Jako tradičně se shromáždění zúčastnili a vystoupili na něm zástupci ministerstev průmyslu, zemědělství, kultury, školství

i vnitra, dále CzechInvestu, Technologické agentury ČR, Svazu průmyslu a dopravy ČR a Akademie věd ČR. Velkou pozornost plného sálu členů AVO získal hlavní vědecký poradce předsedy vlády, profesor Rudolf Haňka, který své vystoupení zahájil sugestivně otázkou „Víme, kam směřujeme?“. Poukázal na hlavní problémy v oblasti lidských zdrojů pro budoucí výzkum, které začínají již tím, že výzkumníci nesehrávají pro děti a mládež – často díky i médiím – potřebnou úlohu vzorů. Obdobně jako řada diskutujících členů AVO zdůraznil, že je nutno ukazovat lidem, co všechno prospěšného a důležitého dělá výzkum. Poukázal dále na to, že metodiky hodnocení výzkumu jsou křiveny různými koeficienty a že v aktuální metodice chybí výsledky smluvního výzkumu. Vrátíme-li se k jeho položené otevřené otázce, shoda členů AVO je určitě v tom, že nemůžeme jít opačným směrem než jiné rozvinuté země, ale chceme směřovat cestou rozvíjení a podpory aplikovaného výzkumu a vývoje posilujícího konkurenceschopnost české ekonomiky. A ještě závěrem. Zmíněný otevřený dopis AVO již vzbudil pozornost. Jak to dopadne, Vás budeme informovat v některém z dalších vydání Spektra. Jen doufejme, že seriál v boji o aplikovaný výzkum v ČR nebude nekonečný a skončí v zájmu naší ekonomiky a společnosti happy endem. Karel Mráček člen předsednictva AVO [email protected]

Infoservis

21

Viceprezident SP ČR Jan Rafaj

Duben v médiích – manažer roku, růst mezd a problémy krajů Rozptyl témat, v souvislosti se kterými se Svaz průmyslu a dopravy ČR a jeho představitelé v dubnu dostávali do médií, se rozšířil. Zčásti jde o sezónní výkyvy, mezi citacemi jsou ale jasně vidět dlouhodobější trendy. Podívejte se s námi, jaké. Manažer roku: sezónní hit zraje v dubnu Mezi „sezónní“ citace a témata, asociované se Svazem, patří každý duben především soutěž Manažer roku. Celoroční aktivita totiž vrcholí právě dubnovým slavnostním dnem, v jehož rámci jsou předány ceny manažerovi a manažerce roku, manažerům oborových odvětví, nejlepším manažerům malých a středních firem, manažerskému talentu do třiceti pěti let a laureátům manažerské síně slávy.

22

Pohled médií

Letos k ostatním běžným aktivitám přibyl navíc ještě průzkum, jak účastníci soutěže hodnotí kvalitu podnikatelského prostředí. Devadesát procent finalistů jubilejního dvacátého ročníku soutěže Manažer roku uvedlo, že obecně hodnotí opatření vlády negativně. Manažerům zejména vadí chybějící dlouhodobá koncepce státu, nestabilita právního prostředí přinášející nejistotu do podnikání a časté personální změny na vládních postech.

Deset procent soutěžících, kteří viděli vládní kroky pozitivně, zmiňovalo zejména podporu exportu a elektronizaci veřejné zprávy. Finalisté také v podstatě pojmenovali společný recept na úspěch firem a jejich konkurenceschopnost. Je jím rozvoj týmu. „Manažeři a podnikatelé i v rámci soutěže dávají najevo, že na vládu nespoléhají, poradí si sami. Od státu očekávají jenom, aby jim nekomplikoval život,“ uvedl prezident SP ČR Jaroslav Hanák pro E 15.

Svaz průmyslu a dopravy ČR je spolupořadatelem soutěže a na malou vizuální ochutnávku z průběhu jubilejního dvacátého ročníku se můžete podívat na straně 13.

RHSD: zájem o tripartitní témata roste Druhým trendem je vidět trvalý růst zájmu médií o dění v Radě hospodářské a sociální dohody (RHSD). Neústupná rétorika prezidenta SP ČR Jaroslava Hanáka tak evidentně nese své ovoce – hodnoty sledovaných klíčových slov „zaměstnanost“, „tripartita“ a „daně“ za minulý měsíc vystřelily na dvojnásobek ve srovnání s předchozími měsíci. Nejde přitom o náhlou změnu, tripartita neustále jedná o podobných tématech. Po dvojím dubnovém zasedání RHSD ovládla tematika zaměstnanosti všechna média napříč zájmovým spektrem. Největší zájem se soustředil okolo otázky minimální mzdy. Minimální mzda zajímá téměř každého, odbory, zaměstnavatele, vládu i občany. Tripartita se nakonec neshodla na tom, o kolik se zvýší minimální mzda příští rok. Odboráři chtějí přidat lidem s nejnižšími příjmy 600 korun měsíčně, zaměstnavatelé navrhují 400. Ministryně práce Ludmila Müllerová předloží kabinetu oba návrhy. Naposledy se minimální mzda zvedla v roce 2007 – od té doby se drží na hranici 8 000 korun. „Myslím si, že i v tomto musí zapracovat demokratický princip. Protože jestli je většina již dávno nad 8500, tak bychom se měli chovat racionálně a rozumně,“ řekl v interview pro Český rozhlas prezident SP ČR Jaroslav Hanák.

Podpora růstu ekonomiky: 2 miliardy, ale kam? Jedna výhra z devatenácti, ale i za to můžeme být vděční. Tak se lze s odstupem dívat na dvě miliardy

korun, které uvolní ministerstvo financí na prorůstová opatření. Peníze by měly putovat na opravy silnic a dálnic po dlouhé zimě. Dopravní infrastruktura je jen jedním z 19 bodů, které mají podpořit ekonomický růst. O přesném určení peněz rozhodne vláda. „Vláda garantuje, že by bylo možno dát hned 2 miliardy na údržby nebo opravy po silnic a dálnic po zimě, plus miliardu v dalším období. 2 miliardy nejsou zase takový objem, ale zaplaťpánbůh za ně. Je důležité, aby se se stavem D1 okamžitě začalo něco dělat,“ uvedl pro Českou televizi Jaroslav Hanák.

Analýzy: ekonomika poroste pomalu Dlouhodobě se potvrzuje expertní role Svazu průmyslu a dopravy ČR v oblastech analýz a prognóz zaměstnanosti a vývoje ekonomiky. Dubnové konjunkturální šetření mezi členskými firmami ukázalo

dlouhodobě největší problém českého byznysu- setrvalý nedostatek poptávky na českém průmyslovém trhu.  „Výše nových zakázek nedává pro následující měsíce příliš nadějí na pozitivní čísla. Firmy sice neočekávají zásadní zhoršení, ale negativní výsledky budou pokračovat a v určitém smyslu stabilizovat. Ukončení špatných čísel produkce a zakázek je očekáváno firmami až ve druhém pololetí,“ uvedl analytik Svazu Bohuslav Čížek pro ČTK. Vleklost a neustálé oddalování pozitivních výsledků uvedenou náladu posiluje. „Právě delší dobu trvající problémy a několik měsíců nižších zakázek vede ke korigování očekávání a opatrnosti a patří mezi příčiny poklesu důvěry, spíše než vliv budoucích rizik,“ poznamenal Bohuslav Čížek pro Finance.cz Zdeněk Strnadel manažer Sekce komunikace SP ČR [email protected]

Manažer roku roadshow podpora růstu ekonomiky Manažer roku růst mezd roadshow analýzy SP ČR podpora růstu ekonomiky Prezident ČR růst mezd zaměstnanost analýzy SP ČR Temelín Prezident ČR diplomacie zaměstnanost růst mezd Temelín daně diplomacie zahraniční mise růst mezd technické vzdělávání daně tripartita zahraniční mise EHSV technické vzdělávání podpora podnikání tripartita kvalita podnikatelského prostředí EHSV tabák podpora podnikání kvalita podnikatelskéhokurzarbeit prostředí půjčky, tabák úvěry ekologie kurzarbeit

půjčky, úvěry 0 5 10 15 20 25 30 35 40 ekologie Počty citací podle klíčových slov – měsíc duben 5 10 15 20 25 30 35 40 0 Počty citací podle klíčových slov – měsíc duben

Pohled médií

23

Drahoslav Dvořák: Řízení projektů je v automobilovém průmyslu nutností Německý CAR institute při nedávném srovnání zjistil, že řada evropských automobilek na každém kusu místo výdělku prodělává. Drahoslav Dvořák – odborník na Enterprise Project Management – osvětluje, jak nepříznivý trend zvrátit. Proč podle Vás evropské automobilky na každém prodaném voze prodělávají? Ty důvody jsou v zásadě tři – příliš vysoké náklady na vývoj, pozdní uvádění některých novinek a špatný odhad poptávky. Ani jeden z nich tak není čistě technologický. Dnes už mají všechny automobilky stejné výchozí pozice, velice často stejné subdodavatele komponent a stejně přísnou kontrolu nákladů ve výrobě. Rozdíly tak vznikají jinde než ve výrobních technologiích a postupech. Kde jsou podle Vás tedy ony hlavní příčiny rozdílů? Každá firma má unikátní lidský kapitál a často i unikátní procesy v oblasti plánování, výzkumu a vývoje, marketingu i prodejní podpory. Současnou prioritou automobilového průmyslu je tak všechny tyto unikátní komponenty využít na maximum a co možná nejefektivněji. A toho jde docílit právě efektivním projektovým řízením. A slovo „efektivní“ v kontextu automobilového průmyslu vždy znamená nejefektivnějším možným. A to znamená v praxi co přesně? Existuje poměrně hodně způsobů, jak řídit projekty a jaké k tomu používat nástroje. Etalonem v oblasti projektového řízení je nejen v automobilovém průmyslu Microsoft Project. Ten se obvykle využívá v kombinaci s dalšími nástroji pro týmovou spolupráci. Typicky o portálové řešení schopné zajistit následné workflow a postarat se i o přidávání jednotlivých projektových úkolů do úkolů a kalendáře v poštovním klientovi. Dnes už do základu patří i projektové weby, které do celého procesu projektového

24

Rozhovor

řízení vnášejí větší přehlednost a transparentnost, zejména u decentralizovaných projektových týmů. Takovéto řešení lze nasadit poměrně rychle, efektivně a levně. Pro automobilový průmysl, kde se díky využívání Target costingu sleduje opravdu každá koruna, je však často účelné doplnit i další klíčové funkce. Jak by tedy mělo vypadat řízení projektů v automobilovém průmyslu V základu určitě stačí výše popsané řešení. I to přinese do projektového řízení nezbytnou preciznost a očekávané výsledky. Nástroje pro podporu Enterprise Project Managementu jsou však dnes již mnohem dál. Při kombinaci s Project Serverem lze data o projektech integrovat s interními podnikovými informačními systémy, začít zohledňovat aktuální data, ceny, v případě automobilek i měnové kurzy, a získat také detailní reportovací nástroje. Důležitou součástí je také komplexní Project Portfolio Management. Ten využijete zejména tehdy, když paralelně zpracováváte desítky, stovky až tisíce různých projektů s různou prioritou ale často sdílenými zdroji – a to jak personálními, tak finančními i výrobními. Nástroje pro projektový management jsou dnes už v podstatě dalším plnohodnotným informačním systémem, jehož úkolem je zrychlit a zefektivnit vývoj a zajistit to, že všechny novinky budou připraveny včas. Je to nástroj, který vám umožní zkrátit životní cyklus modelové řady ve fázi jejích příprav, aniž by tím docházelo ke kompromisům v oblasti kvality, spolehlivosti a dodržování plánovaných nákladů. K jejich úspěšné implementaci však potřebujete zkušeného implementátora, který vám pomůže s jejich výběrem, nastavením i implementací. Více informací najdete na ww.wbi.cz Zdeněk Strnadel manažer Sekce komunikace SP ČR [email protected]

Generální ředitel BUSINESSEUROPE v Praze Druhý muž v hierarchii Konfederace evropského podnikání (BE) Markus Beyrer se setkal s představiteli SP ČR a novináři. V pondělí 6. května do Prahy zavítal na jednodenní návštěvu generální ředitel vlivné Konfederace evropského podnikání BUSINESSEUROPE Markus Beyrer. V rámci návštěv 41 členských zaměstnavatelských svazů po celé Evropě se setkal s prezidentem Svazu průmyslu a dopravy Jaroslavem Hanákem, viceprezidentem Stanislav Kázeckým, členy sekretariátu. Čas si našel i na exkluzivní vyjádření pro média (čtěte například na tomto linku http://bit.ly/13UNdQL ). Při neformální diskuzi se Marcus Beyrer upřímně vyjádřil i o tom, co je vlastně náplní práce BUSINESSEUROPE: „Evropská unie je bestie, které každý týden narostou tři nové právní

hlavy, tři nové pokusy o regulaci obchodu, průmyslu, života. Hlavy bestie se snažíme plynule odsekávat, na mnoho dalších bohulibých činností prostě není čas.“ Na setkání s Marcusem Beyrerem se pracovníci Sekce komunikace SP ČR dohodli na těsnější spolupráci při komunikaci mediálně relevantních témat, spjatých s průmyslem. Zdeněk Strnadel manažer Sekce komunikace SP ČR [email protected]

Traktory pro Kavkaz SP ČR pořádal podnikatelskou misi pro firmy, které už mají v kavkazských republikách rozjednané kontrakty. Viceprezident SP ČR Stanislav Kázecký doprovázel ministra zahraničních věcí Karla Schwarzenberga a více než dvě desítky český podnikatelů na misi do Gruzie a Arménie. Součástí mise byly obchodní fóra v jednotlivých zemích, spojená s řadou bilaterálních jednání. Slavnostním okamžikem obchodní výměny mezi Gruzií a Českou republikou bylo předání tří set traktorů Zetor pro gruzínské zemědělce. Gruzie ale trpí nedostatkem zemědělských strojů a celkový objem traktorů Zetor se tak může vyšplhat až na několik tisíc kusů. Kromě zemědělského vybavení se ale v rámci vzájemného výměny (která se loni mezi Českem a Gruzií vyšplhala

na 125 milionů korun) obchoduje například i s realitami. Kavkazští podnikatelé nakupují reality v Praze z více důvodů, jak potvrdil Viktor Lekhman: „Jde o nákup bytů v komplexu Central Park v Praze. Byznysmeni zde si uvědomují, že tímto můžou otevřít dveře mladým Gruzíncům a Arménům na české vysoké školy. Úroky plynoucí z hypoték v ČR jsou oproti Gruzii a Arménie o 10 nižší.“ více informací najdete na www.wbi.cz Zdeněk Strnadel manažer Sekce komunikace SP ČR [email protected]

Evropský prostor

25

Novým prezidentem EHSV byl potvrzen Henri Malosse. 489. plenární zasedání Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) ve dnech 17. – 18. 4. 2013 proběhlo ve znamení obnovy mandátů v polovině funkčního období. Staffana Nilssona vystřídal ve funkci prezidenta EHSV Henri Malosse, bývalý předseda skupiny zaměstnavatelů. Novým předsedou zaměstnavatelské skupiny je Jacek Krawczyk. Plenární zasedání neprojednalo pro podnikatele velmi citlivé stanovisko SOC/478 k návrhu Komise KOM (2012) 788 o sblížení právních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových výrobků a souvisejících produktů. Stanovisko bylo vzhledem k nadměrnému počtu pozměňovacích návrhů z programu jednání staženo. EHSV přijal stanoviska: TEN/500 Vnější politika v oblasti letecké dopravy, ECO/341 Boj proti daňovým podvodům a únikům a CCMI/106 Udržitelná konkurenceschopnost v oblasti stavebnictví. Více informací: http://www.spcr.cz/evropsky-hospodarsky-a-socialni-vybor/489-plenarni-zasedani-ehsv-brusel-17-18-4-2013

Ministři obchodu EU se sešli v Dublinu

Konference CSR Europe k zahájení kampaně na podporu dovedností a pracovních míst Dne 18. 4. 2013 se v Bruselu za účasti László Andora, komisaře pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začlenění, a Neelie Kroes, komisařky pro digitální agendu, konala konference, která představila a prezentovala projekt Enterprise 2020. Projekt je součástí kampaně evropského byznysu na podporu růstu a pracovních míst 2013-2015. Neuplyne jediný týden, aby evropské instituce, vlády, sociální partneři, podniky a společnost opakovaně navzájem nevyzývali k pevnějším závazkům, akcím a reformám v oblasti dovedností a zaměstnanosti, přesto jejich úsilí zůstává izolované nebo nedostatečné v porovnání s rozsahem společných úkolů. Je zde stále ještě nedostatek důvěry ve schopnost Evropy ke společné akci. CSR Europe chce využít své sítě 5000 podniků a jejich dobré praxe a tento nedostatek překlenout. Projekt má přivést dohromady všechny zainteresované strany, které chtějí 1) sdílet inovativní přístupy, 2) rozvinout nové společné projekty a 3) zapojit se do inteligentního dialogu a praktické spolupráce s EU. Více na http://www.csreurope.org/pages/en/enterprise2020.html

Evropský sociální dialog pod tlakem Zpráva Evropské komise o stavu sociálního dialogu v Evropě Evropská komise 11. 4. 2013 zveřejnila zprávu o stavu sociálního dialogu v Evropě v roce 2012, podle které je sociální dialog v Evropě nedostatečný. Hospodářská krize způsobuje vážné problémy v dialogu mezi zástupci zaměstnavatelů, odborů a vlád. Nedávné vládní reformy nedoprovázel vždy plně účinný sociální dialog a konflikty v pracovních vztazích tak narůstaly. Komise vyzývá k posílení sociálního dialogu zejména v členských státech střední a východní Evropy. Přestože jsou mezi jednotlivými zeměmi tohoto regionu velké rozdíly, všechny z nich, až na Slovinsko, se vyznačují slabými a roztříštěnými institucemi v oblasti pracovních vztahů. Některé reformy v těchto zemích spíše oslabují zapojení sociálních partnerů při zavádění změn. Zpráva dokazuje, že oživení vnitrostátních systémů v oblasti pracovních vztahů s cílem podpory a obnovy konsensu má zásadní význam pro zajištění dlouhodobé udržitelnosti probíhajících hospodářských a sociálních reforem.

Vladimíra Drbalová a Marta Blízková sekce Mezinárodních vztahů – Mezinárodní organizace a EU [email protected], [email protected]

26

Evropská unie

Kaleidoskop

Neformální Rada pro zahraniční věci (FAC) 17. – 18. 4. 2013 Ve dnech 17. – 18. 4. 2013 se uskutečnilo neformální zasedání Rady pro zahraniční věci (FAC) ve formátu ministrů obchodu. Zasedání bylo zahájeno 17. 4. 2013 večeří ministrů za účasti přizvaných hostů, generálního ředitele WTO Pascala Lamyho a předsedy Výboru pro mezinárodní obchod (INTA) Evropského parlamentu profesora Moreiry, a věnovalo se zejména budoucnosti mnohostranného obchodního systému v kontextu 9. Ministerské konference členů WTO na Bali (MK9). Dne 18. 4. 2013 proběhla v rámci pracovní snídaně uzavřená diskuse o volbě nového generálního ředitele WTO a ministři byli také stručně informováni o posledním vývoji jednání o komprehensivní hospodářské a obchodní dohodě (CETA) s Kanadou. Ministři dále diskutovali za účasti poradce amerického prezidenta pro mezinárodní obchod Mika Formana o podobě Transatlantického obchodního a investičního partnerství (TTIP). Více na http://www.spcr.cz/evropska-rada/ministri-obchodu-eu-se-sesli-v-dublinu

Úloha byznysu ve vzdělávání Vytváření pracovních míst prostřednictvím učňovské přípravy a celoživotního odborného vzdělávání Dovednosti jako zdroj růstu Jedním ze zdrojů budoucího hospodářského růstu v evropském prostoru je kvalifikovaná pracovní síla, odpovídající aktuálním potřebám trhu práce. Pozornost EU se proto musí obrátit i k odbornému vzdělávání, učňovskému školství a technickým oborům. Evropský hospodářský a sociální výbor zvyšuje aktivity na podporu propojení vzdělávání s trhem práce za účelem zvýšení zaměstnatelnosti pracovníků a zlepšení přístupu podniků k lépe kvalifikované pracovní síle. Nové stanovisko EHSV naznačuje, kudy se zaměstnavatelé a podnikatelé mají vydat, chtějí-li snahám o oživení pracovního trhu vyjít vstříc.

Nové iniciativy EU Evrospká komise v návaznosti na vlajkové iniciativy „Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa: evropský příspěvek k plné zaměstnanosti“ a „Mládež v pohybu“, a pod tlakem narůstající nezaměstnanosti zejména mladých lidí odstartovala řadu návazných iniciativ: • Sdělení Komise „Na cestě k hospodářské obnově vedoucí k intenzivnímu růstu pracovních míst“ cílí zejména na tvorbu pracovních míst odvětvích s vysokým potenciálem růstu. • Sdělení Komise „Přehodnocení vzdělávání: investice do dovedností pro dosažení lepších socioekonomických výsledků“ komentuje oblast odborného vzdělávání a učňovského školství. • Sdělení Komise „Zapojení mladých lidí do zaměstnání“ přináší návrhy, jako je Evropský rámec kvality stáží a garance pro mladé, a Evropskou alianci pro učňovskou přípravu. • „Akční plán podnikání 2020: Opětovné probuzení podnikatelského ducha v Evropě“ se dotýká vzdělávání a přípravy podnikatelů a vytvoření celoevropské iniciativy podnikatelského učení.

Úloha podnikatelů a zaměstnavatelů Restrukturalizace řady odvětví, jako přirozený rys dynamických ekonomik, s sebou přináší ztrátu pracovních míst i jejich tvorbu. Pro zaměstnavatele to znamená ve spolupráci s vládami a v kontextu sociálního dialogu umět předvídat a řídit změny, aby se omezily sociální dopady a zvýšil pozitivní přínos restrukturalizace. I když odborné studie dokladují, že předvídání potřeb trhu práce je obtížné, zaměstnavatelské organizace by měly dělat krátkodobé a střednědobé analýzy odvětví a identifikovat disparity v regionech.

Optimální cestou je stanovení strategických cílů a tvorba akčních plánů. Součástí takových plánů bývá posílení marketingu oboru, navržení koncepce vzdělávání, ekonomické zapojení státu a ostatních zainteresovaných stran do vzdělávání, koncepce přípravy studentů v podnicích a budování kultury podnikové mobility

Perspektivy a výzvy duálních systémů v Evropě Evropa nyní zcela oprávněně vkládá své naděje do podpory a rozvoje duálních systémů. Členské státy, které tyto systémy dlouhodobě realizují, mají dobré výsledky a jejich míra nezaměstnanosti mládeže je hluboko pod průměrem EU. Evropská komise proto vyzvala zaměstnavatele k vytvoření aliance za účelem podpory rozvoje kvality, zlepšení image a zvýšení atraktivnosti učňovské přípravy v Evropě. Evropští sociální partneři se stanou signatáři společné Deklarace k Alianci pro učňovské školství (EAfA) společně s Komisí a irským předsednictvím v Radě EU, která by se měla podepsat 2. 7. 2013 v Lipsku.

Doporučení EHSV apeluje na zaměstnavatele a podnikatele, aby: • podpořili partnerství a spolupráci všech zúčastněných stran na reformách vzdělávacích systémů, systémů odborné přípravy a rozvoji strategií celoživotního učení. • přispěli ke zlepšení image průmyslu, technických oborů a dovedností v přírodních vědách, technických a inženýrských oborech a matematice. • se aktivně podíleli na tvorbě osnov a výukových programů odborné přípravy, včetně přípravy učitelů a mistrů odborného výcviku. • účinněji spolupracovali s veřejnými a soukromými službami zaměstnanosti, což povede k vyšší provázanosti firemního učení s principy aktivní politiky zaměstnanosti. • usilovali v rámci navrhované Aliance pro učňovskou přípravu o vyšší kvalitu, zlepšení image a zvýšení atraktivnosti učňovské přípravy v Evropě. více informací na http://bit.ly/10XgmGm Vladimíra Drbalová sekce Mezinárodních vztahů – Mezinárodní organizace a EU SP ČR [email protected]

Evropská unie

27

Brána do Skandinávie a Pobaltí Svaz průmyslu a dopravy České republiky uspořádal podnikatelskou misi s premiérem do Finska a Estonska Petr Nečas navštívil Tallinn a Helsinky během své oficiální návštěvy Estonska a pracovní návštěvy Finska v doprovodu zástupců 10 firem. V obou městech proběhla podnikatelská fóra a řada předjednaných individuálních schůzek s místními podnikateli. Ačkoli se jedná v obou případech o malé trhy, mohou být obě země pro dobře připravené podnikatele zajímavé. Estonsko se svými 1,3 miliony obyvatel nepředstavuje nijak velký trh. Země ale pro svůj rozvoj potřebuje řadu investic, má užitečné vazby jak na Finsko, tak na pobaltské země a na Rusko, a disponuje významným nezamrzajícím přístavem. Země nabízí vysokou míru liberalizace a stabilní ekonomické prostředí. Ačkoliv v Estonsku se hospodářská recese dostavila hned po Dánsku, s jejími následky se země vyrovnala mnohem úspěšněji, než někteří starší členové EU. Oblastmi, které jsou pro české exportéry nejzajímavějšími, jsou výroba energie, dopravní prostředky, životní prostředí a služby. Tomu také odpovídalo složení podnikatelské delegace. Finsko je stabilní ekonomikou se silnou průmyslovou tradicí, s Českou republikou ho pojí i kulturní vazby, a ne nadarmo do Finska mířila před rokem 1989 řada českých emigrantů. Je to náročný a dobře saturovaný trh, na kterém uspějí jen výrobky vysoké úrovně s konkurenceschopnou cenou. Dobré jméno českému průmyslu zde dělají automobily Škoda, které následují další průmyslové výrobky, jako jsou obráběcí stroje, elektronické výrobky a samozřejmě tradiční pivo. Význam má také zapojení do tendrů na větší projekty v oblasti dopravy, energetiky, životního prostředí a těžebního průmyslu.

28

Podpora exportu

Podnikatelské fórum v Estonsku s námi organizovala Estonská hospodářská komora, ve Finsku pak agentura na podporu obchodu FINPRO. V obou případech se jednalo o velmi profesionální spolupráci, která podtrhuje, že ač se ekonomickou úrovní obě země liší, pojí je spolehlivost a profesionální přístup ke spolupráci. Obě fóra navštívilo několik desítek podnikatelů. Očekáváme, že účastníci české podnikatelské mise navážou na toto setkání dalšími schůzkami a dojde k uzavření konkrétních obchodních partnerství. Pavel Fára Sekce mezinárodních vztahů SP ČR [email protected]

Keltský tygr opět cení zuby Irsko je jednou ze zemí, které krize zasáhla drtivou silou. Přesto je po pár letech od jejího začátku zpět na nohách. Podívejte se očima našeho analytika na mechanismus rychlého zotavení ostrovního státu. Když se řekne „irská ekonomika“, může se některým z vás vybavit například pojem „keltský tygr“ odrážející rychle rostoucí ekonomiku v devadesátých letech a na počátku tohoto tisíciletí, kde Irsko patří mezi nejvyspělejší ekonomiky EU27. V posledních letech může ale být Vaší častou asociací spíše „Irsko jako příjemce mezinárodní pomoci“. Z tohoto pohledu se zdá, že tato země nemůže být příliš inspirativní a že vysoký růst byl růstem nestabilním. Brát si za vzor zemi, která by bez mezinárodní pomoci „zkrachovala“, se může zdát na první pohled absurdní. Přesto bližší pohled na charakter irské ekonomiky a na snahu se s problémy vypořádat, může přinést mnohá ponaučení. Členové sekretariátu SP ČR absolvovali v březnu studijní stáž v Dublinu – viz dubnové číslo časopisu Spektrum. Podívejme se spolu trochu podrobněji na irskou ekonomiku z pohledu vybraných postřehů ze setkání, která měli možnost zaměstnanci SP ČR v rámci stáže absolvovat. Článek není primárně o „tvrdých datech“, ale o informacích z rozhovorů například s členy „irského svazu průmyslu“ (IBEC). Irskou ekonomiku lze charakterizovat jako malou otevřenou ekonomiku vysoce závislou na vývoji zahraničních trhů – definice totožná s definicí české ekonomiky. Irsko má zhruba 4,6 milionu obyvatel a jeho podíl exportu na HDP jako ukazatele otevřenosti přesahuje 100 %. Výsledky exportu byly v poslední době hlavní – a v podstatě jedinou – složkou táhnoucí výkonnost ekonomiky do kladných čísel, zatímco domácí poptávka klesala. Závislost na vývoji zahraničních trhů a cizím kapitálu je mnohem silnější

než v případě české ekonomiky. A to naše ekonomika bývá často považována za ekonomiku velmi citlivou na dění na evropských trzích a na rozhodování světových investorů. Tato citlivost je v obou zemích zvýšena provázaností řady domácích firem na výsledky zahraničně-vlastněných exportních firem. Rozvoj Irska lze rozdělit na dvě fáze. První v osmdesátých a devadesátých letech, kdy se o Irsku hovořilo jako o keltském tygru a kdy Irsko velmi rychle konvergovalo k zemím EU. K tomu, mimo jiné, využilo i strukturální fondy a uskutečnilo řadu reforem k přilákání přímých zahraničních investic. Druhá fáze růstu na počátku tohoto tisíciletí byla doprovázena prostředím jednotné měny (eura) a následně situací velmi nízkých úrokových sazeb, které vedly k nárůstu úvěrů. Výrazně rostly hypoteční úvěry a stavební aktivita, kdy nárůst cen nemovitostí vedl k dalšímu rozvoji hypotečních úvěrů a stavitelství. Sektor stavebnictví rostl nad reálné možnosti a skutečné potřeby irské ekonomiky a jeho ceny tomu logicky přestaly odpovídat. Korekce trhů v roce 2008 a 2009 pak vedla k výraznému propadu stavebnictví. Zde si jak vláda, tak podnikatelé v Irsku uvědomují nereálnost návratu hodnot tohoto sektoru na předkrizové úrovně. Například ceny nemovitostí mezi roky 2007 a 2011 klesly téměř o 50 %. Z pohledu zaměstnanosti ve stavebnictví klesl jeho podíl v rámci celé ekonomiky zhruba ze 12-14 % na hodnotu kolem 5 % a nějaký další prostor pro růst zaměstnanosti zástupci, se kterými jsme se v Irsku setkali, v této oblasti příliš neviděli. Spíše upozorňovali, že bude potřeba tyto pracovníky

Studijní stáž

29

rekvalifikovat na oblasti s potenciálem růstu. Mezi tyto oblasti patří hlavní odvětví irské ekonomiky, a to farmacie, zdravotnická zařízení, ICT a potravinářský průmysl. Rozvoj těchto oborů na sebe dále navazuje i rozvoj ostatních služeb, včetně finančních oblastí. Spolu s finančními službami představují výše uvedená odvětví páteřní sektory struktury irské ekonomiky. I přes podobnost v míře otevřenosti ekonomiky a vysokou citlivost na vývoj zahraničních trhů lze nalézt odlišnosti ve struktuře. Výše uvedená klíčová odvětví irské ekonomiky a umístění řady světově významných firem v Irsku představují jak výhody, tak i rizika. Výhody vycházejí ze struktury v podobě oborů s vyšší přidanou hodnotou, inovačním potenciálem a potenciálem poptávky do budoucna. Rozvoj těchto odvětví na sebe váže rozvoj dalších navazujících sektorů služeb, včetně finančního sektoru. Na druhé straně rizika jsou spojena například s poměrně vysokými nároky na kvalifikovanou pracovní sílu a s nebezpečím snadného přesunu těchto firem do jiných geografických oblastí, čemuž se vláda snaží zabránit zachováním příznivého podnikatelského prostředí a důrazem na kvalitu a strukturu vzdělanosti. Více vláda dělat nemůže, velikost vládního sektoru s porovnáním s ekonomickou silou zahraničního kapitálu je značně omezená. Příkladem byl v minulosti kolaps bankovního sektoru, který by irská vláda sama bez zahraniční pomoci schopná stabilizovat rozhodně nebyla. I se zahraniční pomocí vládní podpora irským bankám v roce 2010 s cílem odvrátit kolaps finančního sektoru výrazně prohloubila deficit a dluh veřejných financí. Poměr veřejného dluhu k HDP činil v roce 2011 zhruba 106 %. Kladný, i když nevýrazný, růst irského HDP byl v posledních dvou letech tažen exportem, který dokázal vykompenzovat poklesy domácí poptávky, soukromé i vládní. Ekonomové, se kterými jsme se setkali, viděli současný stav domácího sektoru jako stabilizovaný, který by již dále neměl klesat. Predikce irského svazu průmyslu (IBEC) očekává letos stabilizaci soukromé spotřeby domácností a obnovení investic po propadech v posledních letech. Podařilo se stabilizovat pokles negativní nálady, dosáhnout pokroku ve snižování nákladů práce a jak ekonomika tak reformy naznačují, že by se letos mohlo Irsku podařit vystoupit z programu mezinárodní pomoci. „Současný příznivý vývoj na finančním trhu a v realitním sektoru podporuje schopnost Irska opustit program EU a MMF na konci roku,“ uvedl MMF v rámci hodnocení irských pokroků, když zároveň dodal: „Očekáváme však, že hospodářský růst letos zůstane slabý. Vyhlídky na postupné oživení ve středně dlouhém období zůstávají velmi nejisté.“ IBEC predikuje růst HDP pro rok 2013 ve výši 1,8 % a pro rok 2014 2,6 %. Co se týká finančních trhů, tak realizované kroky fiskální konsolidace a určitá, i když zatím křehká, stabilizace irské ekonomiky navrátily určitou míru důvěry na trhy dluhopisů projevenou v obnoveném zájmu o irské dluhopisy.

30

Studijní stáž

Hlavní irský směr jak zástupců podnikatelů, tak ale i vlády, je zůstat atraktivním prostředím pro podniky a podporovat byznys. Hlavní pilíře reakce vlády na krizi tvořily: bankovní oblast, veřejné finance a růstová strategie. Vláda v rámci přijaté mezinárodní pomoci ve formě úvěru přijala závazky ke snižování veřejných deficitů a většinu úsporných opatření již realizovala. Neznamená to ale, že tamní fiskální politika nemá stinné stránky. Například byla zavedena daň z nemovitosti, zvýšena základní sazba DPH na 23 % či v oblasti výdajů je potřeba dobudovat infrastrukturu. Několikrát jsme během našeho pobytu slyšeli s určitou samozřejmostí větu, že řadu opatření jsme schopni „skousnout“, ale opatření vlády se nesmí dotknout podmínek a nákladů na byznys. Že právě podniky jsou tím sektorem, který zajišťuje ekonomický rozvoj, dává práci a zajišťuje příjmy veřejnému sektoru. Irská vláda tento hlavní směr respektuje. Podařilo se například udržet sazbu daně z příjmu právnických osob na úrovni 12,5 %. Nekonfliktní komunikace a schopnost dohodnout se s vládou je bezpochyby výhodou, kterou jim můžeme závidět. „Pokrizová“ ekonomická situace a opatření fiskální konsolidace postupně vedly k 15% poklesu jednotkových mzdových nákladů. Reakce vlády se v současné době snaží být více koncepční, kde například vláda nevytváří přímo pracovní místa, ale podmínky k tvorbě pracovních míst. Jedním z opatření je dokument zaměřený na pracovní místa, kde jsou vymezeny hlavní směry, odpovědnosti a podmínky pro tvorbu pracovních míst. Vláda dostává na základě dlouhodobějších predikcí směřování struktury ekonomiky doporučení, kam by měly směřovat prostředky na vzdělávání. Doporučení navíc nepředstavuje dodatečné nároky na peněžní prostředky, nýbrž se jedná o přesuny v rámci současných rozpočtů. Závěrem jenom shrnu dvě otázky, které nás vedou minimálně k inspirativnímu zamyšlení. Za prvé, skutečné vnímání významu soukromého sektoru a podmínek pro podnikání ze strany vlády. A druhou oblastí je důraz na strukturu pracovních sil a neustálou potřebu rekvalifikace. Bohuslav Čížek analytik Sekce hospodářské politiky SPČR [email protected] Studijní stáž se uskutečnila v rámci projektu „Udržitelnost sociálního dialogu.“ Více informací najdete na www.socialnidialog.cz

20 LET POMÁHÁME USKUTEČŇOVAT SPRÁVNÁ OBCHODNÍ ROZHODNUTÍ. JAK ANALYZOVAT SVOJE PODNIKÁNÍ I TRH? JAK NALÉZT SPRÁVNOU CÍLOVOU SKUPINU? JAK OPTIMÁLNĚ KOMUNIKOVAT? JAK SNADNO PROVĚŘIT PARTNERY? JAK OPTIMALIZOVAT VZTAHY?

NÁSKOK DÍKY INFORMACÍM! www.bisnode.cz

32

Studijní stáž