SPECIFIKA ÚČTOVÁNÍ V S.R.O. VE SPOLEČNOSTI A+B, S.R.O

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program:

Ekonomika a management

Studijní obor:

Účetnictví a finanční řízení podniku

SPECIFIKA ÚČTOVÁNÍ V S.R.O. VE SPOLEČNOSTI A+B, S.R.O. BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor:

Michaela FIŠEROVÁ

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Pavel ŠTOHL

Znojmo, 2011

PODĚKOVÁNÍ Dovoluji si touto cestou poděkovat vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Pavlu Štohlovi za jeho odborné rady a cenné připomínky a téţ za trpělivost, ochotu a přívětivé jednání, které při konzultacích projevil.

ABSTRAKT Tato práce se zaměřuje na specifické případy účtování ve společnosti s ručením omezeným. Je rozdělena na dvě části – teoretickou část a praktickou část. Teoretická část se soustřeďuje na podání uceleného přehledu o společnosti s ručením omezeným, která by měla přispět k lepší orientaci v problematice, kterou se zabývá část praktická. Praktická část se pak podrobněji zabývá hospodařením ve vybrané společnosti s ručením omezeným a navrţením alternativ, které mohly pomoci předejít jejímu zániku. Cílem práce je zaměření se na aplikaci teoretických poznatků v praxi.

ABSTRACT The main goal of this report is specific cases of accountancy in conditions of limited (ltd) company. The report is comprised of a theoretical part and practical part. In the theoretical part is included a comprehensive description of structure and working of a ltd company. In the practical part is described an economic situation of a selected ltd company and is proposed some ways how to prevent the ltd company from going bankrupt.

Obsah Úvod....................................................................................................................................... 7 Cíl práce a metodika .............................................................................................................. 8

I. TEORETICKÁ ČÁST ........................................................................................................ 9 1.

Právní rámec s.r.o. a vymezení základních pojmů ......................................................... 9

1.1

Charakteristika s.r.o. ................................................................................................... 9

1.2

Rezervní fond ............................................................................................................ 13

1.3

Orgány společnosti ................................................................................................... 14

1.4

Přílohy k návrhu na zápis s.r.o. do obchodního rejstříku ......................................... 15

2.

Likvidace společnosti ................................................................................................... 17

3.

Podnikatelský záměr ..................................................................................................... 18

4.

Stručný historický přehled ............................................................................................ 19

5.

Mezinárodní účetní standardy ...................................................................................... 21

II. PRAKTICKÁ ČÁST ....................................................................................................... 26 6.

Seznámení se společností A+B, s.r.o............................................................................ 26

7.

Společnost v likvidaci (moţné účtování) ..................................................................... 32

8.

Pořízení majetku ........................................................................................................... 35

9.

Podnikatelský záměr ..................................................................................................... 49

Závěr .................................................................................................................................... 52 Pouţité zdroje ...................................................................................................................... 53 Seznam schémat, grafů a tabulek ........................................................................................ 55

Úvod Společnost s ručením omezeným je nejrozšířenější formou podnikání nejen v České republice, ale i ve světě. I kdyţ jsou k zaloţení společnosti potřebné jisté finanční prostředky, majitel této společnosti se poté nemusí bát o svůj soukromý majetek, tak jak je tomu u osobních společností, jako např. podnikání na ţivnostenský list. Na druhou stranu, pro zaloţení jiné kapitálové společnosti, a to akciové společnosti, jsou potřeba nemalé finanční prostředky, které není schopen kaţdý člověk snadno získat, aby je mohl dále investovat. Proto se společnost s ručením omezeným jeví jako přijatelně zvolená cesta pro začínající podnikatele, tedy jaká si zlatá střední cesta mezi všemi formami společností, které lze zaloţit. Rozhodování podnikatele však není lehká věc. Kaţdý by si měl zprvu uvědomit, ţe pokud chce podnikat, musí společnosti obětovat i svůj čas. Podnikatel by neměl dělat lehkováţná rozhodnutí a investovat dočasné finance do nepotřebných zařízení, které není společnost schopna ekonomicky vyuţít. Tato rozhodnutí mohou firmu přivést aţ k jejímu zániku, tak jak bude uvedeno v této bakalářské práci. Podnikatel by si měl před zahájením podnikatelské činnosti s vysokou pečlivostí vytvořit podnikatelský záměr. Tím by se lépe připravil na konkurenci, a mohl jiţ z počátku zákazníkům nabídnout lepší sluţby, neţ na které byli doposud zákazníci v dané oblasti zvyklí. Avšak umění přijít s něčím novým není jednoduché, a pokud se někomu povede, můţe zahájit celkem slušný start ve své podnikatelské činnosti. Proto by se měl podnikatel chovat zodpovědně a vţdy myslet ekonomicky. Pokud však společnost v trţní ekonomice neuspěje, nastanou problémy s jejím zánikem. Věřitelé podají insolvenční návrh a přihlásí své pohledávky po lhůtě splatnosti. Tím se odstartují soudní jednání, odprodej majetku společnosti a vypořádání věřitelů v poměrné části (pokud majetek společnosti není schopen pokrýt závazky v plné výši). Podnik tak navţdy zanikne.

7

Cíl práce a metodika Cílem bakalářské práce s názvem „Specifika účtování v s.r.o.“ je nastínění problému při financování dlouhodobého majetku. Poukázání na jeho neekonomické vyuţití ve vybrané obchodní společnosti A+B, s.r.o. a navrţení různých alternativ financování dlouhodobého majetku, jako například leasing, který je porovnán i s mezinárodními účetními standardy. Dalším návrhem je pouhý pronájem dlouhodobého majetku od jiné společnosti, a to na dobu nezbytně nutnou k provedení stavební zakázky. Problémem společnosti A+B, s.r.o. nebylo jen neekonomické pořízení dlouhodobého majetku, ale především neschopnost jeho dalšího vyuţití, proto dalším porovnáním je předpoklad častějšího vyuţití dlouhodobého majetku na stavebních zakázkách. Pokud by společnost uměla hospodařit s financemi a podnikatel by si vytvořil kalkulaci na dlouhodobý majetek, nemusela by společnost skončit v likvidaci. Cílem práce je zaměření se na aplikaci teoretických poznatků v praxi.

8

I. TEORETICKÁ ČÁST 1. Právní rámec s.r.o. a vymezení základních pojmů 1.1

Charakteristika s.r.o. Společnost s ručením omezeným je druhou, velmi častou formou kapitálové

společnosti. Její vznik obvykle souvisí se soukromým podnikáním občanů. Atraktivnost vyplývá jak z výše zdanění zisku společnosti ve srovnání se zdaněním zisku fyzické osoby (OSVČ), tak z výše upsaného základního kapitálu, tak také ze způsobu ručení společníků za závazky společnosti. Toto ručení společníků je omezeno jejich nesplacenými vklady, avšak trvá tak dlouho, dokud není splacení vkladu – a míní se tím splacení vkladů všech společníků – zapsáno do obchodního rejstříku (§ 106 odst. 2 obchodního zákoníku). Obliba zakládání tohoto typu obchodní společnosti je dána podstatně větší pruţností při zakládání společnosti, při zvyšování a sniţování základního kapitálu. Je-li společnost zaloţena jedním zakladatelem, můţe být zapsána do obchodního rejstříku, jen kdyţ je v plné výši splacen její základní kapitál. Místo společenské smlouvy je dokladem pro zaloţení společnosti zakladatelská listina, která musí mít formu notářského zápisu. Společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem. Společníci ručí společně a nerozdílně za závazky společnosti do výše souhrnu nesplacených částí vkladů všech společníků podle stavu zápisu v obchodním rejstříku (§ 106 odst. 2 obchodního zákoníku). I nadále platí, ţe společnost s ručením omezeným můţe být zaloţena pouze jedinou osobou, a to právnickou i fyzickou. Avšak společník – fyzická osoba můţe být jediným společníkem nejvýše ve třech společnostech s ručením omezeným. Přičemţ společnost s jediným společníkem (a to ať fyzickou nebo právnickou osobou) nemůţe být jediným zakladatelem nebo jediným společníkem jiné společnosti. Jde o podstatné omezení dříve velmi volného způsobu zakládání této společnosti (§ 105 odst. 2 obchodního zákoníku). Zápisem společnosti s ručením omezeným do obchodního rejstříku vzniká společníkovi obchodní podíl, jehoţ výše se určuje podle poměru vkladu společníka k základnímu kapitálu společnosti, nestanoví-li společenská smlouva jinak. Z toho plynou i společníkovi společnosti s ručením omezeným určitá práva a povinnosti. 9

Společník: 

je povinen splatit vklad za podmínek a v době určené ve společenské smlouvě, nejpozději však do pěti let od vzniku společnosti;



po dobu trvání společnosti nemůţe ţádat vrácení vkladu (vyjma plnění při sníţení základního kapitálu).

Společník má právo: 

podílet se na zisku určeném valnou hromadou k rozdělení v poměru svého odchodního podílu, nestanoví-li společenská smlouva něco jiného;



na vypořádací podíl při zániku účasti ve společnosti (v době jejího trvání) jinak neţ převodem podílu;



má právo účastnit se valné hromady, jejímţ prostřednictvím můţe řídit a kontrolovat činnost společnosti, a to v rozsahu uvedeném ve společenské smlouvě;



podílet se na likvidačním zůstatku (ŠEBESTÍKOVÁ, 2009, s. 13).

Na rozdíl od veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti můţe mít společnost s ručením omezeným pouze padesát společníků. Tento typ společnosti je teoreticky zařazován do takzvaných kapitálových společností. Společnost s ručením omezeným ovšem není stoprocentní kapitálovou společností, protoţe se v ní objevují některé prvky společností osobních. Za osobní společnosti jsou povaţovány zejména veřejná obchodní společnost a komanditní společnost. Mezi typické znaky společnosti osobní patří především ručení společníků, právo společníků přijímat rozhodnutí i mimo valnou hromadu, omezení obchodního podílu společníka na jeden atd. Základními znaky společnosti s ručením omezeným jsou povinný vklad společníka a povinné vytváření základního kapitálu společnosti. Zakladatelem společnosti s ručením omezeným můţe být i stát. Společnost s ručením omezeným se zásadně zakládá za účelem podnikání, ale podle § 56 odst. 1 obchodního zákoníku můţe být zaloţena i za jiným účelem. Vzhledem k tomu, ţe se společnost s ručením omezeným zapisuje povinně do obchodního rejstříku, je povaţována vţdy za podnikatele bez ohledu na skutečnost, za 10

jakým účelem byla vlastně zaloţena. Zápisem splacených všech vkladů do obchodního rejstříku ručení zaniká. Dalším typickým znakem je omezený počet společníků. Otázka je, co by se stalo, kdyby počet společníků byl 51 nebo více. V takovémto případě by mohl soud na návrh státního orgánu nebo osoby, která osvědčí právní zájem (zejména návrh společníka), rozhodnout o zrušení společnosti a její likvidaci. Podle zákona můţe obchodní firma společnosti obsahovat označení „společnost s ručením omezeným“. Zákon umoţňuje pouţití zkratky „spol. s r.o.“ nebo „s.r.o.“. Stanovení minimální výše základního kapitálu chrání třetí osoby. Má jim dát záruku, ţe určitá společnost má ve svém majetku minimálně tuto hodnotu. Jestliţe by uvedený údaj v obchodním rejstříku nebyl pravdivý, je dán důvod na zrušení společnosti soudem podle § 68 odst. 6 písm. c) obchodního zákoníku. Na základním kapitálu společnosti se můţe kaţdý společník účastnit pouze jedním vkladem. Výše vkladu můţe být pro jednotlivé společníky stanovena rozdílně, ale musí být dělitelná na celé tisíce. Celková výše vkladu musí souhlasit s výší základního kapitálu společnosti. Mají-li být poskytnuty nepeněţité vklady na splacení vkladu, musí být ve společenské smlouvě nebo v písemném prohlášení o zvýšení vkladu nebo v prohlášení o převzetí vkladu uveden předmět nepeněţitého vkladu a částka, která se započítává na vklad společníka. Před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku musí být splaceno celé emisní áţio a na celý peněţitý vklad musí být splaceno nejméně 30%. Celková výše splacených peněţitých vkladů spolu s hodnotou splacených nepeněţitých vkladů musí však činit alespoň 100 000 Kč. Zákon stanoví minimální základní kapitál společnosti 200 000 Kč a minimální výši vkladu společníka 20 000 Kč. Jestliţe je společnost zaloţena jedním zakladatelem, můţe být zapsána do obchodního rejstříku, jen kdyţ je v plné výši splacen její základní kapitál. Zároveň součet vkladů musí tvořit alespoň minimální zákonný základní kapitál společnosti. To znamená, ţe hodnota vkladu jediného společníka musí být minimálně 200 000 Kč. Společník je povinen splatit vklad za podmínek a ve lhůtě určené ve společenské smlouvě, nejpozději však do pěti let od vzniku společnosti nebo od převzetí závazku ke zvýšení vkladu nebo k novému vkladu. Na rozdíl od akciové společnosti, kdy můţe mít společník (akcionář) neomezený počet akcií, můţe mít společník společnosti s ručením omezeným jediný vklad v jedné 11

společnosti. Jestliţe má společník jediný vklad, můţe mít i jediný obchodní podíl, tedy finanční vyjádření toho, jakým vkladem se vlastně podílí na podnikání společnosti. Jestliţe se v rukou jediného společníka soustředí více vkladů (obchodních podílů, například v důsledku dědění), splynou tyto vklady ve vklad jediný. Základním dokumentem pro zaloţení společnosti s ručením omezeným je společenská smlouva (zakladatelská listina) s tímto minimálním obsahem: 

firma a sídlo společnosti;



určení společníků s uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby;



předmět podnikání (činnosti – společnost s ručením omezeným nemusí být vţdy vytvořena pro účely podnikání);



výše základního kapitálu a výše vkladu kaţdého společníka při zaloţení společnosti včetně způsobu a lhůty splácení vkladu;



jména a bydliště prvních jednatelů společnosti a způsob, jakým jednají jménem společnosti;



jména a bydliště členů první dozorčí rady, pokud se zřizuje;



určení správce vkladu;



jiné údaje vyţadované obchodním zákoníkem.

Jestliţe zákon ukládá uvést do společenské smlouvy pouze jména a bydliště prvních jednatelů nebo členů dozorčí rady, změna v osobě jednatele nebo člena dozorčí rady tedy není změnou společenské smlouvy. Způsobem jednání jednatelů se rozumí, zda jednatelé jednají ve všech věcech společnosti samostatně nebo v některých, či dokonce ve všech věcech jednají společně. Při zápisu do rejstříku však nelze směšovat a vázat jednání statutárního orgánu, kterým je jedině jednatel, na jednání ostatních orgánů společnosti, například prokuristy. Zapsat však do rejstříku lze, a dokonce je to třeba, kdyţ jednatelé jednají v některých věcech společně. Na rozdíl od akciové společnosti nevytváří společnost s ručením omezeným stanovy. Avšak podle § 110 odst. 2 obchodního zákoníku společenská smlouva můţe určit, ţe společnost vydá stanovy upravující vnitřní organizaci společnosti a podrobněji některé záleţitosti obsaţené ve společenské smlouvě.

12

Podle § 113 odst. 2 obchodního zákoníku platí, ţe společník, který v zákonné lhůtě nesplatil předepsanou hodnotu peněţitého vkladu, je povinen platit úrok z prodlení ve výši 20% z nesplacené částky. Uvedené ustanovení můţe být ovšem ve společenské smlouvě upraveno odchylně od zákona. To znamená, ţe úrok můţe být stanoven vyšší i niţší, neţ je zákonný, nebo můţe být společník zčásti zproštěn povinnosti platit úrok. Kromě povinnosti platit úrok z prodlení má toto prodlení pro společníka i další negativní důsledek. Podle § 113 odst. 3 obchodního zákoníku v případě, kdy společník je v prodlení se splacením svého vkladu, můţe ho společnost pod pohrůţkou vyloučení vyzvat, aby svoji povinnost splnil ve lhůtě, která nesmí být kratší neţ tři měsíce. Společník, který nesplní tuto povinnost ani v dodatečné lhůtě, můţe být valnou hromadou ze společnosti vyloučen. Obchodní podíl vyloučeného společníka přechází ze zákona na společnost, která jej můţe převést na jiného společníka nebo třetí osobu. Nedojde-li k převodu obchodního podílu, rozhodne valná hromada do šesti měsíců ode dne, kdy k vyloučení společníka došlo, buď o sníţení základního kapitálu o vklad vyloučeného společníka, nebo o tom, ţe ostatní společníci převezmou na obchodní podíl v poměru svých obchodních podílů za úplatu ve výši vypořádacího podílu. V opačném případě můţe soud společnosti i bez návrhu zrušit a nařídit její likvidaci. Podle § 123 odst. 3 obchodního zákoníku nesmí po dobu trvání společnosti společníci ţádat o vrácení vkladu. Za vrácení vkladu se nepovaţují platby společníků poskytnuté při sníţení základního kapitálu (POHL, ČECH, 2007, s. 93).

1.2

Rezervní fond Společnost s ručením omezeným vytváří povinně rezervní fond na základě zásad

uvedených v § 124 obchodního zákoníku. Společnost vytváří rezervní fond v době a ve výši určené ve společenské smlouvě. To znamená, ţe společnost nemusí vytvořit rezervní fond jiţ při svém vzniku. Jestliţe společnost nevytvoří rezervní fond při svém vzniku, je povinna jej vytvořit z čistého zisku vykázaného v řádné účetní závěrce za rok, v němţ poprvé zisk vytvoří, a to nejméně ve výši 10% z čistého zisku, avšak ne více neţ 5% z hodnoty základního kapitálu. Uvedený fond se ročně doplňuje o částku určenou ve společenské smlouvě nebo ve stanovách minimálně však o 5% z čistého zisku, aţ do dosaţení výše rezervního fondu určeného ve společenské smlouvě nebo ve smlouvách,

13

minimálně však do výše 10% základního kapitálu. O pouţití rezervního fondu rozhodují jednatelé, pokud to zákon nesvěřuje valné hromadě (POHL, ČECH, 2007, s. 104).

1.3

Orgány společnosti Nejvyšším orgánem společnosti s ručením omezeným je valná hromada. Do

působnosti valné hromady podle zákona patří např.: 

schválení jednání učiněných jménem společnosti před jejím vznikem podle § 64;



schválení řádné, mimořádné a konsolidované a v případech stanovených zákonem i mezitímní účetní závěrky, rozdělení zisku a úhrady ztrát;



jmenování, odvolání a odměňování jednatelů a členů dozorčí rady;



vyloučení společníka podle § 113 a § 121 obchodního zákoníku.

Statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným je jednatel. Společnost můţe mít jednoho nebo více jednatelů. Jestliţe je jednatelů více, je oprávněn jednat jménem společnosti kaţdý samostatně, nestanoví-li ovšem společenská smlouva nebo stanovy něco jiného. Je důleţité si uvědomit, ţe činnost statutárního orgánu není vykonávána fyzickou osobou v pracovním poměru, a to ani v případě, kdy není společníkem. Právní předpisy ani povaha společnosti s ručením omezeným však nebrání tomu, aby jiné činnosti pro tuto obchodní činnost vykonávaly fyzické osoby na základě pracovní smlouvy, pokud náplň pracovního poměru není výkonem činnosti statutárního orgánu. Jednatelem můţe být pouze fyzická osoba, a to buď jako společník, nebo jiná osoba. Základní povinností jednatelů je zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví, vést seznam společníků a informovat společníky o záleţitostech společnosti. Jednatelé jsou povinni vykonávat svou působnost s náleţitou péčí a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichţ prozrazení třetím osobám by mohlo společnosti způsobit škodu. Ti jednatelé, kteří způsobili společnosti porušením právních povinností při výkonu funkce škodu, odpovídají za ni společně a nerozdílně. Jestliţe mezi jednatelem a společností dojde k uzavření smlouvy, která by tuto odpovědnost vylučovala, nebo je dokonce tato odpovědnost vyloučena ve společenské smlouvě, jsou tyto právní úkony absolutně od počátku neplatné.

14

Zákaz konkurence je upraven u jednatelů takto. Jednatelé nesmí: 

podnikat ve stejném oboru nebo obdobném oboru podnikání jako společnost ani vstupovat se společností do obchodních vztahů;



zprostředkovávat ani obstarávat pro jiné osoby obchody společnosti;



účastnit se na podnikání jiné společnosti jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba se stejným nebo podobným předmětem podnikání;



vykonávat činnost jako statutární orgán nebo člen statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby s podobným předmětem podnikání, ledaţe jde o koncern.

Zákazem konkurence mohou být postiţeni i společníci za předpokladu, ţe to společenská smlouva upravuje. Uvedený zákon Zákaz konkurence podle § 136 obchodního zákoníku nelze společenskou smlouvou ani stanovami zúţit, ale lze jej pouze rozšířit (POHL, ČECH, 2007, s. 105).

1.4

Přílohy k návrhu na zápis s.r.o. do obchodního rejstříku K návrhu na zápis s.r.o. se dokládají následující přílohy: 

Doklady o zaloţení o společenská smlouva nebo zakladatelská listina ve formě notářského zápisu;



Doklady o předmětu podnikání (je-li zaloţena za účelem podnikání) o oprávnění k podnikatelské činnosti (např. ţivnostenské listy, atd.);



Doklady o splacení vkladu o prohlášení správce vkladu s úředně ověřeným podpisem (právní názory se liší, zda je u tohoto dokumentu potřeba úředně ověřeného podpisu nebo ne. Doporučujeme však pro zvýšení právní jistoty podpis nechat ověřit); o potvrzení banky o sloţení vkladu na základní kapitál; o v případě nepeněţitého vkladu, kdy je vkladem nemovitost:  výpis z katastru nemovitostí na vkládanou nemovitost (pro jistotu ne starší neţ tři měsíce); 15

 usnesení příslušného soudu o jmenování znalce;  znalecký posudek soudem jmenovaného soudního znalce na vkládanou nemovitost;  písemné

prohlášení

vkladatele

nemovitosti

s úředně

ověřeným podpisem; 

Doklady o sídle o písemné prohlášení vlastníka prostor, kterým uděluje souhlas k uţívání těchto prostor, anebo správce zmocněného k udělení souhlasu s umístěním sídla a zmocnění tohoto správce; o výpis z katastru nemovitostí ne starší 3 měsíců;



Doklady o jednatelích o výpis z rejstříku trestů jednatelů ne starší neţ 3 měsíce (v případě, ţe se jedná o občana jiného členského státu EU, postačí jenom výpis z tohoto státu. V případě, ţe se jedná o občana jiného státu, neţ je EU, je potřeba výpis ze státu, jehoţ je občanem a výpis ze států, ve kterých se nepřetrţitě alespoň 3 měsíce zdrţoval v posledních 3 letech); o čestné prohlášení jednatele s úředně ověřeným podpisem o tom, ţe je způsobilý k právním úkonům, ţe splňuje podmínky provozování ţivnosti podle § 6 ţivnostenského zákona a nenastala u něj skutečnost, jeţ je překáţkou provozování ţivnosti dle § 8 a splňuje podmínky podle § 381 obchodního zákoníku;



Doklady o členech dozorčí rady (je-li tento nepovinný orgán zřízen) o stejné doklady jako u jednatelů;



Doklady do sbírky listin o společenská smlouva nebo zakladatelská listina; o podpisové vzory jednatelů; o znalecký

posudek

na

vkládanou

nemovitost

(je-li

vloţena

nemovitost); 

Ostatní dokumenty o plná moc advokátovi, notáři nebo jinému zástupci (jestliţe jednatelé zmocnili tyto osoby k podání návrhu na zápis s úředně ověřenými podpisy jednatelů); 16

o souhlas zapisované fyzické nebo právnické osoby se zápisem do obchodního rejstříku s úředně ověřeným podpisem (v případě, ţe se v rámci zápisu s.r.o. do obchodního rejstříku zapisují jiné fyzické nebo právnické osoby, musí navrhovatel tento souhlas doloţit spolu se souhlasem jednatelů); (KALOUDA, 2009, s. 248).

2. Likvidace společnosti Likvidace je vymezena zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, který uvádí, ţe společnost zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku. Insolvenční řízení je, podle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), soudní řízení, jehoţ předmětem je dluţníkův úpadek nebo hrozící úpadek a způsob jeho řešení. Přitom dluţník je v úpadku, jestliţe má: 

více věřitelů;



peněţité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti;



tyto závazky není schopen plnit (dále jen „platební neschopnost“).

Má se za to, ţe dluţník není schopen plnit své peněţité závazky, jestliţe: 

zastavil platby podstatné části svých peněţitých závazků, nebo



je neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti, nebo



není moţné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněţitých pohledávek vůči dluţníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo



nesplnil povinnost předloţit seznamy, které mu uloţil insolvenční soud,



dluţník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou – podnikatelem, je v úpadku i tehdy, je-li předluţen.

O předluţení jde tehdy, má-li dluţník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Při stanovení hodnoty dluţníkova majetku se přihlíţí také k další správě jeho majetku, případně k dalšímu provozování jeho podniku, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, ţe dluţník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat. O hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, ţe dluţník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněţitých závazků (SLÁDKOVÁ, 2009, s. 115).

17

Zániku společnosti předchází zrušení, a to: a) likvidací; b) bez likvidace – celé jmění přechází na právního nástupce. Vstupem společnosti do likvidace je jmenován likvidátor společnosti, jehoţ úkolem je, mimo jiné, prodat obchodní majetek společnosti a získat tak likvidní prostředky. Zrušení obchodní společnosti s likvidací vyţaduje sestavení mimořádné účetní závěrky ke dni předcházejícímu dni vstupu do likvidace. Ke dni vstupu do likvidace zajistí likvidátor:

3.



otevření účetních knih obchodní společnosti v likvidaci;



sestavení zahajovací rozvahy;



přehled o jmění společnosti (BLECHOVÁ, JANOUŠKOVÁ, 2010, s. 158).

Podnikatelský záměr Základní záměr, který nalézá svůj výraz v zaloţení s.r.o. a provozu jejího podniku,

spočívá v úmyslu vytvořit takovou podnikatelskou jednotku, která bude s to obstát v trţní konkurenci. V něm se podle konkrétních situací stýkají motivy spočívající ve snahách spojit osobní nadání i kapitálovou sílu, zachovat a rozmnoţit vlastní majetek a také sníţit rizika spojená s podnikatelskou činností, zejména vyloučením moţnosti negativních hospodářských dopadů do osobní majetkové sféry společníků. Proto bývají pravidelným podkladem takové iniciativy formulace zakladatelského (podnikatelského) záměru. Zaloţení obchodní společnosti je závaţný krok. Jeho uskutečněním se realizuje završení jedné podstatné fáze naplňování podnikatelského záměru. Záleţitost tak významná se neobejde bez přípravných prací. Jim má být věnována intenzita stejně soustředěná, jako těm úkonům, které budou následovat poté. Běţně tedy zaloţení společenského podniku předcházejí podnikatelská přípravná opatření, nástin obchodních plánů, tvorba hospodářské strategie, ekonomické kalkulace, formulování představ o budoucí vnitřní organizaci společnosti, vytipování potřeby pracovních sil, výběr osobností pro obsazení vedoucích funkcí v budoucím podniku apod. To vše jsou otázky, jejichţ řešení stojí převáţně mimo právo. Právní předpisy se o ně nijak zvlášť nezajímají. Nicméně i právník musí v této souvislosti upozornit na fakt, ţe se i těmito problémy musí zakladatelé společnosti včas zabývat. Ţádná obchodní strategie – a zaloţení 18

společnosti je jedním z jejich projevů – nemůţe stavět na rámcové představě a nepevných komerčních impresích, ale na konkrétních a konkrétních informacích. To je základní stavební kámen budoucí společnosti. Důslednost v jeho opracování další vývoj podstatnou měrou a jen na stupni sloţitosti podnikatelského záměru závisí, zda pro zpracování obchodní kalkulace postačí jednoduchý nástin vstupů a výstupů spojený s prostým výpočtem na pytlíku od mouky, anebo sloţité počítačové modelování. Podnikatelský plán by měl zásadně zmapovat: 1. jaké zdroje bude mít společnost k dispozici; 2. v jakém soutěţním klimatu se společnost ocitne vzhledem ke konkurenci, k úrovni uvaţované produkce atd.; 3. jaké dodavatelské a odběratelské obchodní vazby je moţné v daných souvislostech vyuţít; 4. jakými specifikami se společnost bude na trhu profilovat a v čem jsou její komerční výhody a v čem rizika; 5. jaký je cílový obchodní záměr společnosti a jak ho bude dosaţeno (ELIÁŠ, 1997, s. 21).

4. Stručný historický přehled Společnost s ručením omezeným nevznikla v důsledku přirozeného (pozvolného) historického vývoje. Jde o jeden z nejmladších typů ze skupiny obchodních společností vůbec. Byla vytvořena uměle na sklonku minulého století v Německu. K její konstrukci vedla snaha vymyslet takovou formu podnikatelského subjektu, které společníky zbaví břemene neomezeného ručení za závazky vzniklé z podnikání společnosti podobně, jako je tomu u společnosti akciové, ale s menšími nároky na právní a organizační strukturu společnosti i na podmínky jejích zakládání. (Určitým inspirativním a z části vyuţitelným prototypem byly v tomto směru bavorské společnosti s omezenou ručební povinností, upravené zákonem z r. 1869.) Proto se společnost s ručením omezeným někdy charakterizuje jako „mladší sestra akciové společnosti.“ Tendence k obohacení právní úpravy o novou právní formu kapitálových společností se objevily v 80. letech 19. stol. Poté, co podněty tohoto druhu získaly přímou podporu tehdejšího říšského kancléře O. von Bismarcka a co také vzbudily zájem ve vlivných obchodních 19

kruzích, bylo započato s přípravou zákonné osnovy. Zákon byl vypracován poměrně rychle a přijat byl v r. 1892; reformován byl poprvé v r. 1898 a poté došlo ještě k jeho několika dalším novelizacím (dále jen GmbH). Přes ostrou kritiku se společnosti s omezeným ručením v obchodním ţivotě velmi rychle ujaly a získaly nesmírnou oblibu. Německý zákon, ostatně dodnes platný, se stal vzorem pro legislativu dalších zemí. Z nich jej jako první převzalo Portugalsko (r. 1901), dále např. Francie (r. 1925) a z vyspělých evropských států mezi posledními Dánsko (r. 1973). Mezi českými právníky byl od prvopočátků velkým propagátorem této formy podnikání A. Bílý, který dobře vystihl její praktické výhody (uţ na prvním sjezdu českých právníků r. 1904). Oblibě s.r.o. u nás přispěly vedle jejich obecných předností ještě dvě další okolnosti: jednak jejich daňové zvýhodnění oproti akciovým společnostem (které však skončilo v r. 1920), jednak skutečnost, ţe k jejich zaloţení nebylo třeba státní koncese, jako u akciových společností. Od poloviny 20. let se v ČSR postupně připravovala reforma zákona o společnostech s r.o., zejména s cílem posílit ochranu věřitelů. Těmto otázkám se se značnou pozorností věnovat druhý sjez československých právníků v Brně v r. 1925 a příslušná sekce v rozpravě pod předsednictvím Arnošta Weniga přijala usnesení, kde se mj. doporučovalo: a) zaloţit přímé právo věřitelů proti členům orgánů společnosti na náhradu škody v případě, ţe nepodají návrh na prohlášení konkursu, ač je společnost v úpadku, nebo pokud dojde ke škodě věřitelů v důsledku porušení předpisů o likvidaci; b) zavést povinnou publikaci likvidační bilance společnosti; c) zavést moţnost znalecké revize likvidační bilance společnosti a moţnost ustavení likvidátora soudem. K revizi zákona, jeţ měla být provedena ve vazbě na rektifikaci obchodního práva vůbec, však pro následný politický vývoj nedošlo. Na sklonku 30. let byla dokončena jen osnova prvních dvou knih unifikovaného československého obchodního zákoníku, která se společnostem s omezeným ručením blíţe nevěnovala. Pouze v důvodové zprávě se poznamenávalo, ţe reforma úpravy s.r.o. je nezbytná, protoţe „zákon poskytuje některé moţnosti vedoucí ke zneuţívání útvaru.“ Bylo-li a bývá-li ho zneuţíváno často k dosaţení výhody omezeného ručení podnikatelů v případech, kde pro něj nejsou dány spravedlivé hospodářské předpoklady a byl-li takto útvar společnosti s ručením omezeným 20

zkompromitován, bude zajisté jedním z hlavních úkolů reformy dopomoci společnosti s ručením omezeným k obnově staré důvěry. Politické poměry vyvolané mnichovským diktátem a okupací Čech a Moravy však vedly k zastavení rektifikačních prací. Po druhé světové válce jiţ nebyl důvod pokračovat v nich. Politická vůle vládnoucích sil vedla náš stát k jiné orientaci. Starorakouský zákon o s.r.o. z r. 1906, který v Rakousku platí dosud, byl u nás zrušen k 31. 12. 1950. Pokud ještě v té době některé společnosti s r.o. přeţívaly, byly zákonem zrušeny. A tak, zatímco evropské země mimo sovětský blok postupně precizovaly své úpravy, zejména s cílem upřesnit ochranu menšiny společníků, posílit jistoty věřitelů společnosti, modernizovat některé prvky jejich organizační struktury (např. s cílem zajistit ochranu zájmů zaměstnanců) a sblíţit základní principy právní úpravy s.r.o. na evropské úrovni, u nás společnosti s ručením omezeným nalézaly své místo jen v učebnicích právního dějepisu. Teprve při novele hospodářského zákoníku zák. č. 103/1990 Sb. došlo k jejich jednoduché úpravě v šesti paragrafech hospodářského zákoníku. Takřka vzápětí došlo k jejich početnému zakládání a při dnešní úpravě jejich obliba stále vzrůstá (ELIÁŠ, 1997, s. 16).

5. Mezinárodní účetní standardy Tato bakalářská práce se bude věnovat porovnáním účetních operací ve společnosti A+B, s.r.o. s mezinárodními účetními standardy, které budou dále specifikovány a vysvětleny v „Praktické části.“ Podrobněji se budu zabývat těmito standardy: a) IAS 16 – Pozemky, budovy a zařízení (opotřebení majetku – odpisy) International Accounting Standard 16 – Property, Plant and Equipment The objective of this Standard is to prescribe the accounting treatment for property, plant and equipment so that users of the financial statements can discern information about an entity’s investment in its property, plant and equipment and the changes in such investment. The principal issues in accounting for property, plant and equipment are the recognition of the assets, the determination of their carrying amounts and the depreciation charges and impairment losses to be recognised in relation to them (IAS/IFRS Standards and Interpretations, 2008, s. 77).

21

Volný překlad: Cílem tohoto standardu je popsat přístup k účtování pozemků, budov a zařízení tak, aby uživatelé účetních závěrek měli na základě účetních informací možnost rozeznat investice účetní jednotky do pozemků, budov a zařízení a změny těchto investic. Základní problémy při účtování pozemků, budov a zařízení spočívají v uznání aktiv, určení jejich účetních hodnot a ve vztahu k nim určení odpisových sazeb a snížení hodnot. Standard uvádí kritéria pro účetní odepisování. Částka odpisů se systematicky alokuje během pouţitelnosti aktiva. Odpisy jsou zachycovány jako náklad s výjimkou situací, kdy jsou zahrnuty do ocenění aktiv (do ceny zásob apod.). Částka, která je předmětem odpisování (odepisovatelná částka) je stanovena po odečtení zbytkové hodnoty aktiva. Zbytková hodnota aktiva je stanovena vedením podniku na základě racionálního odhadu – jedná se o částku, kterou by podnik v současnosti získal, kdyby se aktivum nacházelo v takovém stavu, v jakém se bude nacházet na konci ţivotnosti. Zbytková hodnota a doba pouţitelnosti by měla být přezkoumána alespoň na konci kaţdého účetního období (změny v odhadech by měly být posuzovány v souladu s IAS 8 – Účetní politiky, změny v odhadech a chyby). V důsledku změny v účetních odhadech se neupravují zpětně účetní výkazy minulých období, ale změna se promítne v období běţném, případně i následujících. Pravidla pro stanovení zbytkové hodnoty a doby pouţitelnosti aktiv by měla být součástí účetních pravidel podniku. Odpisování aktiva začíná okamţikem, kdy je aktivum připraveno pro pouţívání a končí v okamţiku vyřazení nebo prodeje. Odpisování se nepřerušuje v době, kdy není pouţíváno. Pouze v případě výkonových odpisů je částka odpisů rovna nule. Pozemky a budovy se posuzují jako separátní aktiva, i kdyţ byly nakoupeny spolu. Pozemky se neodpisují (odpisují se pouze v případě, ţe mají pro podnik omezenou pouţitelnost). Kaţdá část aktiva, jehoţ cena je významná ve vztahu k celkové pořizovací ceně, musí být samostatně odpisována. Podnik musí počáteční pořizovací cenu rozdělit mezi významné části aktiva – komponentní odpisování. Při určování doby ţivotnosti musí podnik zváţit následující faktory: 

očekávané pouţití podle očekávané výkonnosti nebo kapacity;



očekávané fyzické opotřebení;



technická zastaralost;



právní nebo podobná omezení pro pouţívání. 22

Odpisová metoda by měla být zvolena s cílem, aby odpis odráţel to, jak jsou podnikem spotřebovávány uţitky z majetku po dobu jeho pouţitelnosti. Pouţitá metoda by měla být periodicky prověřována. V případě výskytu významných změn v oblasti očekávaného rozloţení spotřeby budoucích ekonomických uţitků z těchto aktiv, je nutno změnit metodu tak, aby odráţela změněné rozloţení uţitků. Změna se zachytí v souladu s IAS 8. Metody lze rozdělit do dvou skupin: 

časové metody o Lineární metoda: konstantní odpis po celou dobu pouţitelnosti, vychází z předpokladu rovnoměrného rozloţení odpisů po celou dobu ţivotnosti.



výkonové metody o Odpisy závisejí na mnoţství provedených výkonů, či objemu výroby. Tato metoda je vhodná pro stroje, kde lze očekávanou ţivotnost určit mnoţstvím vyrobených výstupů. Podle této metody se stanoví odpis na jednotku výkonu (kg, km, atd.) a podle skutečného objemu je následně stanoven odpis za období (BOHUŠOVÁ, 2008, s. 128).

b) IAS 17 – Leasingy International Accounting Standard 17 – Leases The objective of this Standard is to prescribe, for lessees and lessors, the appropriate accounting policies and disclosure to apply in relation to leases (IAS/IFRS Standards and Interpretations, 2008, s. 89). Volný překlad: Cílem tohoto standardu je stanovit pro nájemce a pronajímatele vhodné účetní postupy a zveřejňované údaje používané ve vztahu k leasingům.

23

Standard se vztahuje na zachycení a vykázání leasingů s výjimkou: 

leasingů k průzkumu nebo vyuţití loţisek nerostů, ropy, zemního plynu a podobných neobnovitelných zdrojů;



licenčních smluv na takové poloţky jako jsou filmy, videozáznamy, hry, rukopisy, patenty a autorská práva.

V souladu s IAS 17 – Leasingy se také nepostupuje při oceňování: 

nemovitostí drţených nájemci, které jsou oceněny v souladu s IAS 40 – Investice do nemovitostí;



nemovitostí poskytovaných pronajímateli v rámci operativního leasingu, které jsou oceněny v souladu s IAS 40 – Investice do nemovitostí;



biologických aktiv drţených nájemci na základě finančního leasingu, které jsou oceňována v souladu s IAS 41 – Zemědělství;



biologických aktiv poskytovaných pronajímateli na základě operativního leasingu, která jsou oceňována v souladu s IAS 41 – Zemědělství.

Standard se nevztahuje na dohody, které jsou smlouvami o sluţbách, u kterých nedochází k převodu práva k uţívání aktiv z jedné smluvní strany na druhou. Leasing představuje dohodu, na základě které převádí pronajímatel za úhradu na nájemce právo pouţívat aktivum po dohodnutou dobu, buď za jednorázovou platbu, nebo řadu plateb po smluvené období. Finanční leasing je leasing, při němţ se na nájemce v podstatě převádí všechna rizika i ekonomické uţitky z vlastnictví aktiva. Pro klasifikaci není rozhodující, zda po skončení pronájmu dojde k převedení předmětu pronájmu do vlastnictví nájemce. Přenesení rizik spojených s uţíváním aktiva je spojeno s tím, ţe nájemce nemá prakticky moţnost leasing ukončit, aniţ by nesl ztráty a rizika s tím spojená. Nájem je ukončen buď splacením celého závazku vůči pronajímateli, nebo je jako nesplacený zůstatek půjčky na konci pronájmu pronajímateli vrácen. Operativní leasing je leasing, který nesplňuje podmínky finančního leasingu. Doba leasingu: 

nevypověditelná doba, na kterou má nájemce dohodnut leasing aktiva, plus



jiné lhůty, po které má nájemce opci pokračovat v leasingu aktiva (zdarma či za úhradu), přičemţ na počátku leasingu je dostatečně jisté, ţe opci vyuţije.

24

Minimální leasingové platby představují platby během doby trvání leasingu, které se nájemce zavázal uhradit (s výjimkou podmíněného nájemného, nákladů na sluţby, daní, které jsou refundovány pronajímateli společně), plus: 1) v případě nájemce – částky, které se zavázal nájemce nebo strana spojená s nájemcem uhradit (veškeré platby v podobě pravidelných splátek, záloh na splátky či na kupní cenu včetně kupní ceny aktiva, je-li sjednáno její zaplacení nebo je to pravděpodobné), nebo 2) v případě pronajímatele – zbytková hodnota, kterou se pronajímateli zavázal uhradit buď nájemce, strana spojená s nájemcem nebo nezávislá třetí strana. Na straně nájemce se do minimálních leasingových plateb také zahrne kupní cena aktiva na konci leasingu, pokud je výrazně niţší neţ je jeho reálná hodnota a je tedy zřejmé, ţe nájemce opci na koupi tohoto aktiva vyuţije (BOHUŠOVÁ, 2008, s. 136).

25

II. PRAKTICKÁ ČÁST 6. Seznámení se společností A+B, s.r.o. Společnost s r.o., která mi poskytla své údaje, si nepřála být jmenována. Budu tedy ve své práci respektovat přání jednatele společnosti a společnost pojmenuji „A+B, s.r.o.“. Základní údaje o společnosti A+B, s.r.o.: Sídlo společnosti:

Třebíč, kraj Vysočina

Právní forma:

Společnost s ručením omezeným

Hlavní činnost:

Provádění staveb, jejich změn a odstraňování

Datum vzniku:

01. 06. 2005

Výše základního kapitálu:

200 000 Kč

Počet zaměstnanců:

Průměrný

počet

zaměstnanců

v běţném

roce

=

15

zaměstnanců; Počet zaměstnanců ke dni 30. 09. 2010 = 0 zaměstnanců Společníci:

Jednatel společnosti je zároveň jediným společníkem v této společnosti;

Jiné skutečnosti:

Na společnost byl dne 25. 11. 2009 podán insolvenční návrh pro předluţenost společnosti a neplnění jejich závazků. Od 05. 11. 2010 je společnost v konkurzu a byl jí přidělen insolvenční správce.

Společnost A+B, s.r.o. vznikla dne 01. 06. 2005 zápisem do obchodního rejstříku, který je veden Krajským soudem v Brně, a to na základě zakladatelské listiny, rozhodnutím jediného společníka této společnosti. Strategií společnosti bylo maximální sníţení reţijních nákladů při vysoké kvalitě a rychlosti dodávaných prací. Výrazným zdrojem úspor měla být pečlivá organizace práce, důkladná příprava zakázek, výběr nejvhodnějšího a ekologicky výhodného materiálu a technologického postupu pro konkrétní zakázku, a neustálá kontrola prováděné práce. Stavby se měly provádět s ohledem na ţivotní prostředí.

26

Rozsah prací společnosti A+B, s.r.o. byl velmi pestrý: 

provádění staveb jejich změn a odstraňování;



přípravné práce pro stavbu;



zemní práce;



kanalizace, vodovody;



komunikace, chodníky;



stavby na klíč;



rekonstrukce;



sanace;



zateplování;



sádrokartony;



rekonstrukce historických budov a památkově chráněných objektů;



výstavba průmyslových a hospodářských objektů.

Ve společnosti nebyly v průběhu let 2005 – 2010 provedeny ţádné změny ve vedení. Neproběhly zde ani ţádné změny, které se ze zákona zapisují do obchodního rejstříku. Účetní období byla shodná s kalendářním rokem. Společnost účtovala v soustavě podvojného účetnictví a byla měsíčním plátcem DPH. Účetnictví se zpracovávalo v účetním programu MONEY S3, od firmy Cígler Software, a.s. Společnost zřídka vyuţívala sluţeb daňového poradce. Dále společnost neměla povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Proto termín pro odevzdání daňového přiznání připadal na 31. březen. Společnost měla účetní odpisy shodné s odpisy daňovými. O zásobách společnost účtovala způsobem „B“.

27

Organizační struktura společnosti A+B, s.r.o. (je brán průměrný počet zaměstnanců v běţném roce):

1 jednatel společnosti, který sám sebe zaměstnává jako technického pracovníka

počet zaměstnanců v kanceláři a jejich funkce

počet zaměstnanců na stavbě a jejich funkce

1 zaměstnankyně = účetní (finanční a mzdová), stavební rozpočtářka, administrativní pracovnice

1 strojník a řidič těžkých strojů

12 zedníků

Schéma č. 1 – práce autora

Společnost při zaloţení splatila na bankovní účet počáteční vklad ve výši 200 000,- Kč. Zahajovací rozvaha: 221

Zahajovací rozvaha 200 000 Kč 411 200 000 Kč A= P

1) 2)

221 / 701 701 / 411

Zřizovací výdaje vynaloţené k zaloţení společnosti A+B, s.r.o. spadaly do limitu 60 000,- Kč, proto byly po vzniku společnosti zaúčtovány rovnou do nákladů 518/221 (nájemné, notářské poplatky, kolky, atd.).

28

Ekonomická situace podniku v letech 2005-2010 AKTIVA (v tis. Kč) Pohledávky za upsaný A. základní kapitál B. Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek C. Oběţná aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek D. Časové rozlišení AKTIVA CELKEM PASIVA (v tis. Kč) A. Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Rezervní fondy Výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běţného období B. Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry C. Časové rozlišení PASIVA CELKEM

2005

2006 - Kč 357 Kč

2007

2008

- Kč 1 815 Kč

- Kč 1 723 Kč

2009

2010

-

Kč Kč

-

Kč

-

-

Kč

357 Kč

1 815 Kč

1 723 Kč

1 624 Kč

1 537 Kč

- Kč 347 Kč - Kč

- Kč 4 407 Kč - Kč

- Kč 5 185 Kč - Kč

- Kč 5 599 Kč 2 081 Kč

- Kč 9 545 Kč 143 Kč

- Kč 4 829 Kč - Kč

Kč

Kč

Kč

-

Kč

Kč

4 301 Kč

2 958 Kč

2 115 Kč

8 992 Kč

4 486 Kč

347 Kč - Kč 347 Kč

106 Kč - Kč 4 764 Kč

2 227 Kč 24 Kč 7 024 Kč

1 403 Kč 18 Kč 7 340 Kč

410 Kč 31 Kč 11 200 Kč

343 Kč 16 Kč 6 382 Kč

2005 284 Kč 200 Kč - Kč - Kč -

Kč

-

2006 2007 2008 76 Kč - 2 205 Kč - 1 675 Kč 200 Kč 200 Kč 200 Kč - Kč - Kč - Kč - Kč - Kč - Kč 84 Kč -

530 Kč 9 015 Kč - Kč - Kč 8 656 Kč 359 Kč - Kč 7 340 Kč

-

Kč

2009 2010 285 Kč - 3 107 Kč 200 Kč 200 Kč - Kč - Kč - Kč - Kč

276 Kč - 2 405 Kč -

84 Kč 360 Kč - 2 129 Kč 63 Kč 4 840 Kč 9 229 Kč - Kč - Kč - Kč - Kč - Kč - Kč 63 Kč 4 617 Kč 8 689 Kč - Kč 223 Kč 540 Kč - Kč - Kč - Kč 347 Kč 4 764 Kč 7 024 Kč

Kč

-

-

-

Kč

Kč

Kč

-

Kč

-

- Kč 1 537 Kč

-

-

Kč

-

- Kč 1 624 Kč

1 875 Kč

85 Kč

1 960 Kč - 3 392 Kč 10 915 Kč 9 489 Kč - Kč - Kč - Kč - Kč 10 239 Kč 8 924 Kč 676 Kč 565 Kč - Kč - Kč 11 200 Kč 6 382 Kč

Tabulka č. 1 – zdroj: ekonomické výkazy společnosti A+B, s.r.o.

V zásobách jsou evidovány rozpracované stavby vţdy ke konci daného roku a jsou zaúčtovány jako nedokončená výroba s předkontací 121/611. V následujícím roce je vţdy nedokončená výroba rozpuštěna 611/121. Jediný společník a zároveň jednatel společnosti A+B, s.r.o. odprodal své nově zaloţené společnosti v roce 2010 veškerý dlouhodobý hmotný majetek (a to za cenu niţší neţ obvyklou), a to jen majetek, na který nebylo uvaleno Finančním úřadem věcné břemeno, čímţ porušil zákon č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, přesněji § 65 a § 136 29

Zákaz konkurence. Insolvenční správce navrátil tento majetek nazpět do majetku společnosti A+B, s.r.o. a jeho prodejem vypořádal věřitele, kteří se přihlásili ve stanovené lhůtě k podanému insolvenčnímu návrhu. V tabulce č. 1 jsou jiţ promítnuty změny insolvenčního správce po vrácení majetku do společnosti A+B, s.r.o. Vývoj aktiv v letech 2005-2010 12 000 Kč

11 200 Kč

10 000 Kč rok 2005

7 340 Kč 8 000 Kč

rok 2006

7 024 Kč 6 382 Kč

6 000 Kč

rok 2007 rok 2008

4 764 Kč

rok 2009

4 000 Kč

rok 2010 2 000 Kč 347 Kč - Kč

Graf č. 1 – práce autora

V roce 2009 prudce vzrostly pohledávky. Avšak závazky je stále převyšovaly. Vývoj hospodářského výsledku v letech 2005-2010 3 000 Kč 1 960 Kč

2 000 Kč 1 000 Kč

rok 2005

530 Kč

rok 2006

84 Kč - Kč -1 000 Kč

rok 2007 -360 Kč

rok 2008 rok 2009

-2 000 Kč

rok 2010

-2 129 Kč -3 000 Kč -4 000 Kč

-3 392 Kč

Graf č. 2 – práce autora 30

Vývoj stavu závazků a pohledávek v letech 2005-2010 25 000 Kč

2005

2006

2007

2008

ZÁVAZKY

2009

POHLEDÁVKY 4 486 Kč

- Kč

8 992 Kč

9 015 Kč 2 115 Kč

2 958 Kč

63 Kč - Kč

5 000 Kč

9 229 Kč

4 840 Kč

10 000 Kč

4 301 Kč

15 000 Kč

9 489 Kč

10 915 Kč

20 000 Kč

2010

Graf č. 3 – práce autora

Z výše uvedených grafů vyplívá vysoká předluţenost společnosti A+B, s.r.o. Závazky společnosti byly téměř ve všech letech vyšší neţ pohledávky. Pro přehlednost připojuji výpočty likvidity 1., 2. a 3. stupně: 2006 2007 2008

2009 2010

likvidita I. stupně = L1 =

pohotové peněţní prostředky krátkodobé závazky

= 0,02

0,26

0,16

0,04

0,04

likvidita II. stupně = L2 =

PPP + pohledávky krátkodobé závazky

= 0,95

0,60

0,41

0,92

0,54

likvidita III. stupně = L3 =

oběţný majetek celkem krátkodobé závazky

= 0,95

0,60

0,65

0,93

0,54

Poznámka: pojem likvidita znamená schopnost okamžitě dostát svých závazků. Typické hodnoty likvidity jsou: L1 = min. 0,20; L2 = cca 1,00; L3 = 2,00 ÷ 2,50 (KALOUDA, 2009, s. 129). Dle výsledků likvidity za jednotlivá období lze usoudit, ţe firma měla jiţ od počátku veliké problémy s likviditou. 31

7. Společnost v likvidaci (moţné účtování) Sestavení rozvahy ke dni vstupu do likvidace v tis. Kč. AKTIVA Kč 022 - dlouhodobý hmotný majetek 1 966 Kč 082 - oprávky - 429 Kč 311 - odběratelé 4 486 Kč 221 - bankovní účty 318 Kč 211 - pokladna 25 Kč 381 - náklady příštích období 16 Kč ∑ 6 382 Kč

PASIVA Kč 411 - základní kapitál 200 Kč 428 - nerozdělený zisk 85 Kč 431 - výsledek hospodaření - 3 392 Kč 321 - závazky 8 924 Kč 461 - bankovní úvěr 565 Kč ∑

6 382 Kč

Účetní operace: 1) Prodej dlouhodobého hmotného majetku – pořizovací cena 1 966 000,- Kč, rozprodán v prodejní ceně 1 723 000,- Kč. v tis. Kč

MD

D

a) doúčtování zůstatkové ceny

1 537

541

082

b) vyřazení v pořizovací ceně

1 966

082

022

c) vystavená faktury za prodej

1 723

311

641

d) úhrada faktury na BÚ

1 723

221

311

2) Pohledávky činí 4 486 000,- Kč. Uhrazeny byly ve výši 4 469 000,- Kč. Pohledávky za 17 000,- Kč zůstaly nedobytnými. v tis. Kč

MD

D

a) úhrada pohledávek

4 469

221

311

b) odpis nedobytné pohledávky

0 017

546

311

3) Časové rozlišení obsahuje nájem zaplacený na další 2 měsíce předem. Po domluvě s pronajímatelem kanceláře, byla poměrná část nájmu navrácena a byla ukončena smlouva o pronájmu kancelářských prostor. Zbylá část zaplaceného nájemného byla zaúčtována do nákladů. v tis. Kč

MD

D

a) navrácení nájmu

8

221

381

b) nájemné v nákladech

8

518

381

32

4) Výsledek hospodaření v tis. Kč. Daňová povinnost:

161 000,- Kč

+ nedobytná pohledávka: (nedaňově odepsaná pohledávka)

17 000,- Kč

Daňový základ

178 000,- Kč

19% daň

033 820,- Kč

541 - zůstatková cena prodaného DHM KZ 1 537 Kč 546 - odpis pohledávky KZ 17 Kč

710 - účet zisku a ztráty 1 537 Kč

1 723 Kč

641 - trţby z prodeje DHM KZ 1 723 Kč

17 Kč

518 - nájemné KZ 8 Kč

8 Kč

celkem účetní zisk kontrolní součet

1 562 Kč 161 Kč 1 723 Kč

1 723 Kč celkem

341 - daň z příjmů 33,82 Kč 591 - daň z příjmů z běţné činnosti splatná 33,82 Kč

33,82 Kč

disponibilní zisk

1 595,82 Kč 127,18 Kč

(BLECHOVÁ, JANOUŠKOVÁ, 2010, s. 158).

33

1 723 Kč

v tis. Kč

MD

D

a) předpis daňové povinnosti

0033,82

591

341

b) úhrada z BÚ

0033,82

341

221

c) převod na účet 710

0033,82

710

591

Zaúčtováním účtu 591 na účet 710 získáme výsledek hospodaření po zdanění k rozdělení. 5) Výpočet likvidačního zůstatku – účet 221 Bankovní účty a) počáteční stav

0 318

b) příjem z prodeje DHM

1 723

c) příjem od odběratelů

4 469

d) příjem od pronajímatele

8

Celkem na účtu

6 518 v tis. Kč

MD

D

341

221

Zůstatek na účtu 221:

6 518

a) zaplacena daň z příjmů

0033,82

b) + zůstatek na účtu 211

0 025

c) úhrada přihlášených závazků

5 944,18

321

221

565

461

221

d) splacen dlouhodobý úvěr Likvidační zůstatek

0 Kč

Ze získaných peněţních prostředků byly uspokojeny pouze závazky přihlášené v průběhu insolvenčního řízení, a to pouze poměrnou částí. Z důvodu vyšších závazků neţ disponibilních peněţních prostředků, nebyly závazky uhrazeny v plné výši. Zbylou část neuhrazených závazků zaúčtují věřitelé jako nedobytnou pohledávku a daňově si ji odepíší z nákladů. Jelikoţ je likvidační zůstatek roven nule, nebude se účtovat o vypořádání společníka.

34

8. Pořízení majetku Firma měla během let 2005 – 2010 mnoho stavebních zakázek, které dle mého názoru nebyly pro podnik zcela výhodné, a to proto, ţe náklady na zhotovení zakázek byly vyšší neţ výnosy z nich plynoucí. V roce 2007 jednatel společnosti zakoupil dva těţké stavební stroje, které dle mého názoru vedly k předluţení společnosti, jelikoţ firma mohla dočasně volnými finančními prostředky uhradit přednostní závazky. Tyto těţké stroje nebyly plně ekonomicky vyuţity po celý rok, a tak byly pro firmu ztrátové. Domnívám se, ţe pokud by společnost A+B, s.r.o. stroje v době, kdy je nepouţívala, například pronajímala jiné společnosti, nebo by stroje zakoupila na leasing či na účelový bankovní úvěr anebo si stroj sama půjčovala od jiné společnosti jen na dobu potřebnou k provádění části stavební zakázky, nemusela by upadnout do insolvence. Těmito alternativami financování majetku se budu dále zabývat. Strojů se netýká silniční daň z důvodu, ţe nejsou pouţívány v silničním provozu. Nebyla jim tedy přidělena ani registrační značka. A. NÁKUP STROJŮ DLE SPOLEČNOSTI A+B, s.r.o. 1) Bazarový stroj TRAKTORBAGR CASE 850 SM II byl zakoupen v březnu 2007 Zaúčtování:

Kč

MD

D

a) faktura za stroj

754 500,- Kč

042

321

DPH 19%

143 355,- Kč

343

321

2 500,- Kč

042

622

c) zařazení stroje do uţívání 757 000,- Kč

022

042

d) úhrada faktury za stroj

321

221

b) vlastní doprava stroje

897 855,- Kč

I. Výpočet lineárních odpisů: rok 2007 2008 2009 2010 2011 -

odpis 83 270 Kč 168 433 Kč 168 433 Kč 168 433 Kč 168 433 Kč 757 000 Kč

zůstatková cena 757 000 Kč 673 730 Kč 505 298 Kč 336 865 Kč 168 433 Kč - Kč -

Tabulka č. 2 – práce autora

35

II. Uplatněné odpisy: rok účetní předpis 2007 551/082 2008 551/082 2009 551/082 -

odpis 83 270 Kč 168 433 Kč 168 433 Kč 420 136 Kč

zůstatková cena 757 000 Kč 673 730 Kč 505 297 Kč 336 864 Kč -

V roce 2010 byl stroj prodán: 2010 541/082 336 864 Kč 2010 311/642 336 864 Kč uplatněný náklad - Kč

- Kč prodej stroje -


III. Ostatní náklady: průměrné roční náklady na opravu a údrţbu (servis) činí: 028 000,- Kč průměrné roční náklady na pohonné hmoty (nafta) činí:

015 000,- Kč

průměrné roční náklady na zaměstnance (strojníka) činí:

144 720,- Kč

průměrné roční náklady na vlastní přepravu stroje činí:

010 000,- Kč

IV. Celkové náklady za jednotlivé roky 2007-2010 při 3 – 5 zakázkách ročně, kde se stroj vyuţije: rok odpis 2007 83 270 Kč 2008 168 433 Kč 2009 168 433 Kč 2010 - Kč 420 136 Kč

opravy a udrţování 14 000 Kč 28 000 Kč 28 000 Kč 28 000 Kč 98 000 Kč

PHM 7 500 Kč 15 000 Kč 15 000 Kč 15 000 Kč 52 500 Kč

strojník 72 360 Kč 144 720 Kč 144 720 Kč 144 720 Kč 506 520 Kč

přeprava 5 000 Kč 10 000 Kč 10 000 Kč 10 000 Kč 35 000 Kč

roční náklad 182 130 Kč 366 153 Kč 366 153 Kč 197 720 Kč 1 112 156 Kč

Tabulka č. 4 – práce autora Roční výnos z pouţití stroje činil v průměru 180 000,- Kč. Je tedy zřejmé, ţe náklady na stroj převyšovaly výnosy z něho plynoucí a stroj byl pro firmu ztrátový. rok roční náklad 2007 182 130 Kč 2008 366 153 Kč 2009 366 153 Kč 2010 197 720 Kč 1 112 156 Kč

roční výnos 90 000 Kč 180 000 Kč 180 000 Kč 180 000 Kč 630 000 Kč

Tabulka č. 5 – práce autora 36

roční ztráta - 92 130 Kč - 186 153 Kč - 186 153 Kč - 17 720 Kč - 482 156 Kč

2) Bazarový stroj JCB 3CX byl zakoupen v květnu 2007 Zaúčtování:

Kč

MD

D

a) faktura za stroj

682 700,- Kč

042

321

DPH 19%

129 713,- Kč

343

321

3 300,- Kč

042

622

c) zařazení stroje do uţívání 686 000,- Kč

022

042

d) úhrada faktury za stroj

321

221

b) vlastní doprava stroje

812 413,- Kč

I. Výpočet lineárních odpisů: rok odpis 2007 75 460 Kč 2008 152 635 Kč 2009 152 635 Kč 2010 152 635 Kč 2011 152 635 Kč 686 000 Kč

zůstatková cena 686 000 Kč 610 540 Kč 457 905 Kč 305 270 Kč 152 635 Kč - Kč -


II. Uplatněné odpisy: rok účetní předpis 2007 551/082 2008 551/082 2009 551/082 V roce 2010 byl stroj prodán 2010 541/082 2010 311/641 uplatněný náklad

odpis 75 460 Kč 152 635 Kč 152 635 Kč 380 730 Kč

zůstatková cena 686 000 Kč 610 540 Kč 457 905 Kč 305 270 Kč -

305 270 Kč 305 270 Kč - Kč

- Kč prodej stroje -


III. Ostatní náklady: průměrné roční náklady na opravu a údrţbu (servis) činí: 018 000,- Kč průměrné roční náklady na pohonné hmoty (nafta) činí:

007 000,- Kč


144 720,- Kč


010 000,- Kč

37

IV. Celkové náklady za jednotlivé roky 2007-2010 při 3 – 5 zakázkách ročně, kde se stroj vyuţije: rok odpis 2007 75 460 Kč 2008 152 635 Kč 2009 152 635 Kč 2010 - Kč 380 730 Kč


PHM 3 500 Kč 7 000 Kč 7 000 Kč 7 000 Kč 24 500 Kč





Roční výnos z pouţití stroje činil v průměru 154 000,- Kč. Je tedy zřejmé, ţe náklady na stroj převyšovaly výnosy z něho plynoucí a stroj byl pro firmu ztrátový. rok roční náklad 2007 165 320 Kč 2008 332 355 Kč 2009 332 355 Kč 2010 179 720 Kč 1 009 750 Kč




B. NÁKUP STROJŮ A JEJICH ČASTĚJŠÍ VYUŢITÍ Na základě rozhovoru s podnikatelem z kraje Vysočina, panem S. K., jsem zjistila průměrné náklady na provoz těchto strojů, pokud jsou vyuţívány i mimo vlastní zakázky a často jsou pronajímány jiným firmám nebo osobám. Výpočet odpisů zůstává stejný, jako v bodě A. 1) Bazarový stroj TRAKTORBAGR CASE 850 SM II zakoupený v březnu 2007 III. Ostatní náklady: průměrné roční náklady na opravu a údrţbu (servis) činí: 050 000,- Kč průměrné roční náklady na pohonné hmoty (nafta) činí:

032 000,- Kč


245 000,- Kč


018 000,- Kč

38

IV. Celkové náklady za jednotlivé roky 2007-2010 při více zakázkách ročně, kde se stroj vyuţije: rok odpis 2007 83 270 Kč 2008 168 433 Kč 2009 168 433 Kč 2010 - Kč 420 136 Kč


PHM 16 000 Kč 32 000 Kč 32 000 Kč 32 000 Kč 112 000 Kč





Roční výnos z pouţití stroje by činil v průměru 1 092 000,- Kč. Nyní je zřejmé, ţe náklady na stroj jsou niţší neţ výnosy z něho plynoucí a stroj by byl pro firmu ziskový. rok roční náklad 2007 255 770 Kč 2008 513 433 Kč 2009 513 433 Kč 2010 345 000 Kč 1 627 636 Kč

roční výnos 546 000 Kč 1 092 000 Kč 1 092 000 Kč 1 092 000 Kč 3 822 000 Kč

roční zisk 290 230 Kč 578 567 Kč 578 567 Kč 747 000 Kč 2 194 364 Kč


2) Bazarový stroj JCB 3CX byl zakoupený v květnu 2007 III. Ostatní náklady: průměrné roční náklady na opravu a údrţbu (servis) činí: 025 000,- Kč průměrné roční náklady na pohonné hmoty (nafta) činí:

044 840,- Kč


245 000,- Kč


020 000,- Kč

IV. Celkové náklady za jednotlivé roky 2007-2010 při více zakázkách ročně, kde se stroj vyuţije: rok odpis 2007 75 460 Kč 2008 152 635 Kč 2009 152 635 Kč 2010 - Kč 380 730 Kč


PHM 22 420 Kč 44 840 Kč 44 840 Kč 44 840 Kč 156 940 Kč





Roční výnos z pouţití stroje by činil v průměru 924 000,- Kč. Nyní je zřejmé, ţe náklady na stroj jsou niţší neţ výnosy z něho plynoucí a stroj by byl pro firmu ziskový. rok roční náklad 2007 242 880 Kč 2008 487 475 Kč 2009 487 475 Kč 2010 334 840 Kč 1 552 670 Kč

roční výnos 462 000 Kč 924 000 Kč 924 000 Kč 924 000 Kč 3 234 000 Kč

roční zisk 219 120 Kč 436 525 Kč 436 525 Kč 589 160 Kč 1 681 330 Kč

Tabulka č. 13 – práce autora Společnost A+B, s.r.o. nevyuţila dostatečně své kapacity a přicházela tak ročně o vysoký zisk z práce strojů. C. STROJE NA LEASING A ZPĚTNÝ LEASING Pokud by společnost A+B, s.r.o. pořídila stroje na leasing, náklady by se změnily. 1) Bazarový stroj TRAKTORBAGR CASE 850 SM II (březen 2007) 

pořizovací cena 897 855,- Kč



leasing na 48 měsíců = splátek (4 roky)



akontace 25% = 224 464,- Kč



roční úrok 21,46% p. a. = měsíční koeficient 0,017883



měsíční splátka 21 019,- Kč



splácená částka 673 391,- Kč



splaceno 1 008 912,- Kč



přeplaceno o 335 520,- Kč

Graf č. 4 – zdroj: www.vypocitej.cz, 2011 40

Přehled leasingových splátek: měsíc 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 ∑

splátka - Kč 21 019 Kč 21 019 Kč 21 019 Kč 21 019 Kč 21 019 Kč 21 019 Kč 21 019 Kč 21 019 Kč 21 019 Kč 21 019 Kč 21 019 Kč 21 019 Kč 21 019 Kč 21 019 Kč 21 019 Kč 21 019 Kč 21 019 Kč 21 019 Kč 21 019 Kč 21 019 Kč 21 019 Kč 21 019 Kč 21 019 Kč 21 019 Kč 21 019 Kč 21 019 Kč 21 019 Kč 21 019 Kč 21 019 Kč 21 019 Kč 21 019 Kč 21 019 Kč 21 019 Kč 21 019 Kč 21 019 Kč 21 019 Kč 21 019 Kč 21 019 Kč 21 019 Kč 21 019 Kč 21 019 Kč 21 019 Kč 21 019 Kč 21 019 Kč 21 019 Kč 21 019 Kč 21 019 Kč 21 019 Kč 1 008 912 Kč

úmor - Kč 8 977 Kč 9 137 Kč 9 300 Kč 9 467 Kč 9 636 Kč 9 808 Kč 9 984 Kč 10 162 Kč 10 344 Kč 10 529 Kč 10 717 Kč 10 909 Kč 11 104 Kč 11 303 Kč 11 505 Kč 11 711 Kč 11 920 Kč 12 133 Kč 12 350 Kč 12 571 Kč 12 796 Kč 13 025 Kč 13 258 Kč 13 495 Kč 13 736 Kč 13 982 Kč 14 232 Kč 14 486 Kč 14 745 Kč 15 009 Kč 15 277 Kč 15 551 Kč 15 829 Kč 16 112 Kč 16 400 Kč 16 693 Kč 16 992 Kč 17 296 Kč 17 605 Kč 17 920 Kč 18 240 Kč 18 566 Kč 18 898 Kč 19 236 Kč 19 580 Kč 19 931 Kč 20 287 Kč 20 649 Kč 673 391 Kč

úrok 12 042 Kč 11 882 Kč 11 719 Kč 11 552 Kč 11 383 Kč 11 211 Kč 11 035 Kč 10 857 Kč 10 675 Kč 10 490 Kč 10 302 Kč 10 110 Kč 9 915 Kč 9 716 Kč 9 514 Kč 9 308 Kč 9 099 Kč 8 886 Kč 8 669 Kč 8 448 Kč 8 223 Kč 7 994 Kč 7 761 Kč 7 524 Kč 7 283 Kč 7 037 Kč 6 787 Kč 6 533 Kč 6 274 Kč 6 010 Kč 5 742 Kč 5 468 Kč 5 190 Kč 4 907 Kč 4 619 Kč 4 326 Kč 4 027 Kč 3 723 Kč 3 414 Kč 3 099 Kč 2 779 Kč 2 453 Kč 2 121 Kč 1 783 Kč 1 439 Kč 1 088 Kč 732 Kč 369 Kč 335 520 Kč


41

nesplaceno 673 391 Kč 664 414 Kč 655 277 Kč 645 977 Kč 636 510 Kč 626 874 Kč 617 066 Kč 607 082 Kč 596 920 Kč 586 575 Kč 576 046 Kč 565 329 Kč 554 420 Kč 543 316 Kč 532 013 Kč 520 508 Kč 508 798 Kč 496 878 Kč 484 745 Kč 472 394 Kč 459 823 Kč 447 028 Kč 434 003 Kč 420 745 Kč 407 251 Kč 393 515 Kč 379 533 Kč 365 301 Kč 350 815 Kč 336 070 Kč 321 061 Kč 305 784 Kč 290 233 Kč 274 404 Kč 258 293 Kč 241 893 Kč 225 200 Kč 208 208 Kč 190 912 Kč 173 308 Kč 155 388 Kč 137 148 Kč 118 581 Kč 99 683 Kč 80 447 Kč 60 866 Kč 40 936 Kč 20 649 Kč 0 Kč x

Výpočet výše splátky: (BORKOVEC, 2001, s. 39)

21,46/12/100 1 - [1/1+(21,46/12/100)] ^48

a=

673 391 Kč

x

a=

673 391 Kč

x

0,017883333 1 - 0,42707354

a=

673 391 Kč

x

0,031214012

a=

21 019 Kč

Zaúčtování: Kč

MD

D

a) mimořádná splátka

224 464

381

321

b) úhrada mim. splátky

224 464

321

221

c) běţná splátka (10x) 2007

021 019

518

221


021 019

518

221


021 019

518

221


021 019

518

221


021 019

518

221

d) časové rozlišení 2007

046 763

518

381


056 116

518

381


056 116

518

381


056 116

518

381


009 353

518

381

Přehled výnosů a nákladů: rok roční náklad 2007 355 813 Kč 2008 506 064 Kč 2009 506 064 Kč 2010 249 111 Kč 1 617 052 Kč




2) Bazarový stroj JCB 3CX (květen 2007) 

pořizovací cena 812 413,- Kč



leasing na 48 měsíců = splátek (4 roky)



akontace 25% = 203 103,- Kč



roční úrok 21,46% p. a. = měsíční koeficient 0,017883



měsíční splátka 19 019,- Kč



splácená částka 673 391,- Kč



splaceno 912 901,- Kč



přeplaceno o 303 586,- Kč

Graf č. 5 – zdroj: www.vypocitej.cz, 2011

Přehled výnosů a nákladů: rok roční náklad 2007 199 171 Kč 2008 383 131 Kč 2009 383 131 Kč 2010 196 644 Kč 1 162 077 Kč




43

Přehled leasingových splátek: měsíc 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 ∑

splátka - Kč 19 019 Kč 19 019 Kč 19 019 Kč 19 019 Kč 19 019 Kč 19 019 Kč 19 019 Kč 19 019 Kč 19 019 Kč 19 019 Kč 19 019 Kč 19 019 Kč 19 019 Kč 19 019 Kč 19 019 Kč 19 019 Kč 19 019 Kč 19 019 Kč 19 019 Kč 19 019 Kč 19 019 Kč 19 019 Kč 19 019 Kč 19 019 Kč 19 019 Kč 19 019 Kč 19 019 Kč 19 019 Kč 19 019 Kč 19 019 Kč 19 019 Kč 19 019 Kč 19 019 Kč 19 019 Kč 19 019 Kč 19 019 Kč 19 019 Kč 19 019 Kč 19 019 Kč 19 019 Kč 19 019 Kč 19 019 Kč 19 019 Kč 19 019 Kč 19 019 Kč 19 019 Kč 19 019 Kč 19 019 Kč 912 912 Kč

úmor - Kč 8 123 Kč 8 268 Kč 8 416 Kč 8 566 Kč 8 719 Kč 8 875 Kč 9 034 Kč 9 196 Kč 9 360 Kč 9 527 Kč 9 698 Kč 9 871 Kč 10 048 Kč 10 227 Kč 10 410 Kč 10 596 Kč 10 786 Kč 10 979 Kč 11 175 Kč 11 375 Kč 11 578 Kč 11 786 Kč 11 996 Kč 12 211 Kč 12 429 Kč 12 651 Kč 12 878 Kč 13 108 Kč 13 342 Kč 13 581 Kč 13 824 Kč 14 071 Kč 14 323 Kč 14 579 Kč 14 840 Kč 15 105 Kč 15 375 Kč 15 650 Kč 15 930 Kč 16 215 Kč 16 505 Kč 16 800 Kč 17 100 Kč 17 406 Kč 17 717 Kč 18 034 Kč 18 357 Kč 18 669 Kč 609 310 Kč

úrok 10 896 Kč 10 751 Kč 10 603 Kč 10 453 Kč 10 300 Kč 10 144 Kč 9 985 Kč 9 823 Kč 9 659 Kč 9 492 Kč 9 321 Kč 9 148 Kč 8 971 Kč 8 792 Kč 8 609 Kč 8 423 Kč 8 233 Kč 8 040 Kč 7 844 Kč 7 644 Kč 7 441 Kč 7 233 Kč 7 023 Kč 6 808 Kč 6 590 Kč 6 368 Kč 6 141 Kč 5 911 Kč 5 677 Kč 5 438 Kč 5 195 Kč 4 948 Kč 4 696 Kč 4 440 Kč 4 179 Kč 3 914 Kč 3 644 Kč 3 369 Kč 3 089 Kč 2 804 Kč 2 514 Kč 2 219 Kč 1 919 Kč 1 613 Kč 1 302 Kč 985 Kč 662 Kč 334 Kč 303 586 Kč


44

nesplaceno 609 310 Kč 601 187 Kč 592 920 Kč 584 504 Kč 575 938 Kč 567 219 Kč 558 343 Kč 549 309 Kč 540 114 Kč 530 754 Kč 521 227 Kč 511 529 Kč 501 658 Kč 491 610 Kč 481 383 Kč 470 972 Kč 460 376 Kč 449 590 Kč 438 611 Kč 427 436 Kč 416 061 Kč 404 483 Kč 392 697 Kč 380 701 Kč 368 490 Kč 356 061 Kč 343 409 Kč 330 532 Kč 317 424 Kč 304 081 Kč 290 500 Kč 276 676 Kč 262 605 Kč 248 283 Kč 233 704 Kč 218 864 Kč 203 759 Kč 188 384 Kč 172 734 Kč 156 804 Kč 140 589 Kč 124 084 Kč 107 284 Kč 90 184 Kč 72 778 Kč 55 060 Kč 37 026 Kč 18 669 Kč 0 Kč x

Výpočet výše splátky:

21,46/12/100 1 - [1/1+(21,46/12/100)] ^48

a=

609 310 Kč

x

a=

609 310 Kč

x

0,017883333 1 - 0,42707354

a=

609 310 Kč

x

0,031214012

a=

19 019 Kč

Zaúčtování: Kč

MD

D

a) mimořádná splátka

203 103

381

321

b) úhrada mim. splátky

203 103

321

221


019 019

518

221


019 019

518

221


019 019

518

221


019 019

518

221


019 019

518

221


033 851

518

381


050 776

518

381


050 776

518

381


050 776

518

381


016 924

518

381

Při porovnávání nákladů vychází, ţe společnost by si nepolepšila a stále by měla vysoké náklady při neměnných výnosech z bodu A. Společnost A+B, s.r.o. mohla také vyuţít zpětného leasingu. Zpětný leasing je zaloţen na zpětném odkupu věci, která je jiţ v majetku společnosti. Stává se tak, pokud podnik zakoupí ze svých prostředků majetek a poté zjistí, ţe mu chybí peněţní prostředky. 45

Leasingová společnost tuto věc odkoupí a společnost pak leasingové společnosti platí splátky. Výhodou je získání potřebných peněţních prostředků, ale nevýhodou je přeplacení ceny na úrocích leasingové společnosti. Záludností leasingu je kromě přeplacení ceny na úrocích také to, ţe pokud je společnost dočasně neschopna splácet splátky a nezaţádá si o odklad splátek, leasingová společnost jí majetek zabaví. Nejen ţe společnost nemá stroj, ale nemá ani peníze jiţ na majetku splacené. Pokud si však zaţádá o odklad, nejvýše však 3 měsíce, po uplynutí této lhůty musí společnost po dobu následujících třech měsíců platit dvojnásobné splátky. Pokud se společnost rozhodně splatit leasing předčasně, leasingová společnost si nechá uhradit pokutu za předčasné splacení (nedodrţení smlouvy – splátkového kalendáře). Tato pokuta bývá dosti vysoká a je sjednána v leasingové smlouvě. Tak či tak je leasing nevýhodný a představuje značné riziko. D. STROJE V PRONÁJMU OD JINÉ SPOLEČNOSTI Pokud by si společnost A+B, s.r.o. stroje pronajímala od jiné společnosti jen na dobu potřebnou pro provedení prací, mohly by náklady být takovéto:

1) Stroj TRAKTORBAGR CASE 850 SM II Zaúčtování:

rok 2007 2008 2009 2010 -

Kč

MD

D

a) pronájem stroje 2007

060 000

518

321

b) pronájem stroje 2008

120 000

518

321

c) pronájem stroje 2009

120 000

518

321

d) pronájem stroje 2010

120 000

518

321

roční náklad 60 000 Kč 120 000 Kč 120 000 Kč 120 000 Kč 420 000 Kč




46

2) Stroj JCB 3CX Zaúčtování: Kč

MD

D

a) pronájem stroje 2007

032 000

518

321

b) pronájem stroje 2008

164 000

518

321

c) pronájem stroje 2009

164 000

518

321

d) pronájem stroje 2010

164 000

518

321

rok 2007 2008 2009 2010 -

roční náklad 45 000 Kč 90 000 Kč 90 000 Kč 90 000 Kč 315 000 Kč


roční ztráta 32 000 Kč 64 000 Kč 64 000 Kč 64 000 Kč 224 000 Kč


V ceně pronájmu je započítána mzda strojníka a pohonné hmoty. Náklady na údrţbu nese pronajímatel sám. Z výše uvedeného vyplývá, ţe pokud by společnost A+B, s.r.o. vyuţila této varianty, tedy stroje nekupovala, ale pouze si je pronajala, byly by práce vykonávané pronajatými stroji pro firmu ziskové. E. POŘÍZENÍ STROJŮ DLE IAS 16 Při pořízení se stroje dle IAS 16 oceňují pořizovacími náklady. Vedlejší pořizovací náklady vynaloţené na pořízení strojů jsou vykazovány v aktivech, jen pokud je lze spolehlivě ocenit a budoucí ekonomické uţitky poplynou do účetní jednotky, která stroje pořizuje. Uplatňuje se princip historických cen (majetek se vykazuje v pořizovací ceně sníţené o oprávky) nebo přeceněných hodnot (majetek se vykazuje v reálné hodnotě k datu přecenění, sníţený o oprávky a ztráty ze sníţení hodnoty majetku). U strojů pořízených společností A+B, s.r.o. je zbytečné pouţívat princip přeceněných hodnot. Majetek, který se přeceňuje, je závislý na pohybech reálné ceny. Pokud se trţní ceny významně změní, je třeba majetek přecenit. Obvykle se ale majetek přeceňuje po třech aţ pěti letech. Náhradní díly, které by slouţily k opravě strojů, by byly evidovány jako zásoby materiálu v souladu s IAS 2 – Zásoby. Pouţití těchto zásob při opravě by bylo zachyceno 47

jako spotřeba materiálu a náklad by ovlivnil náklady běţného účetního období. Pokud by však stroje obsahovaly části, které lze rozdělit od hlavního zařízení a mají povahu dlouhodobého majetku, účtovalo by se o nich jako o samostatném dlouhodobém majetku s jinou dobou odpisování neţ by mělo hlavní zařízení. K určení odpisů by se pouţil tzv. komponentní přístup, kdy se jednotlivé sloţky majetku odepisují zvlášť. Rozdíly s pořízením strojů podle platných českých předpisů a mezinárodních účetních standardů by se tedy příliš nelišil. Pokud by společnost chtěla dle mezinárodních účetních standardů vyuţít komponentní přístup odpisů, postup by byl následující: Doba ţivotnosti

Traktorbagr CASE stroj

Pořizovací cena 659 500,- Kč

12 let

hydraulická lţíce

95 000,- Kč

4 roky

754 500,- Kč

Zůstatková hodnota v tis. Kč 754,5 tis. 659,5 tis.

95 tis. 4

8

12

Čas


Při výměně hydraulické lţíce, se z rozvahy majetku odúčtuje hodnota majetku, která se vyměňuje a nově pořízená hydraulická lţíce jde do majetku zvlášť. Pokud se hydraulická lţíce zničí dřív neţ za 4 roky, odúčtuje se zůstatková cena do nákladů jako při likvidaci.

48

F. POŘÍZENÍ STROJŮ DLE IAS 17 Výpočty a zaúčtování leasingu jsou stejné jako u českých účetních pravidel. Rozdílem je to, ţe dle českých účetních pravidel právní forma převaţuje nad podstatou. Z tohoto důvodu není rozdíl v účtování o finančním leasingu a operativním leasingu. U mezinárodních účetních standardů je leasing klasifikován pouze jako finanční leasing, pokud jsou v podstatě všechna rizika a výhody z vlastnictví převedena na nájemce. Podstata ujednání má přednost před právní formou.

Přehled investičních variant obou strojů za roky 2007 - 2010 varianta A - nákup B - nákup a častější vyuţití C - leasing D - pronájem od jiné společnosti

roční náklad 2 121 906 Kč 3 180 306 Kč 2 779 129 Kč 735 000 Kč

roční výnos roční ztráta/výnos 1 169 000 Kč 952 906 Kč 7 056 000 Kč 3 875 694 Kč 1 169 000 Kč 1 610 129 Kč 1 169 000 Kč 434 000 Kč


Z přehledu investičních variant vyplývá jako nejvýhodnější moţnost vyuţití strojů pro společnost A+B, s.r.o. varianta B – nákup strojů a jejich častější vyuţití.

9. Podnikatelský záměr Z dosavadního

zjištění z poskytnutého

účetnictví

společnosti

vyplývá, ţe

společnost ukončila v červenci roku 2010 hlavní podnikatelskou činnost (stavební činnost), v měsících srpnu a září 2010 byly společností prováděny pouze drobné práce a ke dni 30. 09. 2010 byl ukončen pracovní poměr všech zaměstnanců společnosti A+B, s.r.o. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem nelze v průběhu insolvenčního řízení jakýmkoliv způsobem vyuţít podnik A+B, s.r.o.

49

Okolnosti, které přispěly k zániku společnosti:

ztrátové stavební zakázky nevyuţití nakoupených stavebních ……....strojů

neschopnost platit včas závazky (i mzdy)

často reklamované stavební práce

+ fluktuace kvalitních zaměstnanců


Podnikatelský záměr provádění stavebních zakázek při maximálním sníţení reţijních nákladů při vysoké kvalitě a rychlosti dodávaných prací společnosti nevyšel. Společnost s.r.o. si ani nevytvořila průzkum trhu, například kolik stavebních firem se jiţ v kraji Vysočina vyskytuje a přišla tedy na trh nepřipravena. Silná konkurence zapůsobila na nově vzniklou společnost, a proto musela společnost A+B, s.r.o. přijímat spíše subdodavatelské zakázky od větších konkurenčních firem, které povětšinou velmi tlačily na nízkou cenu dodávek stavebních prací. Tak byly prováděné zakázky z velké části ztrátové. Ztráta se tak vlekla společností jiţ téměř od prvopočátku a docházelo tak k velmi rychlému zadluţování.

50

Ze statistických výkazů o počtu stavebních firem v kraji Vysočina vyplývá následující: Vybrané údaje za kraj Vysočina stavebnictví (údaje v územní struk tuře daného rok u) 2004

2005

Stavební práce v tuzemsku podle místa stavby (mil. Kč b. c.)1) z toho nová výstavba, rekonstrukce a modernizace

8 355

9 141 12 296 12 738 12 673 11 338

6 758

7 728 10 628 10 765 10 496

9 389

z toho bytové budovy

1 239

1 143

1 205

1 699

1 745

1 280

nebytové budovy

2 681

3 863

5 212

5 550

5 132

3 600

2 578

2 228

3 889

3 057

3 197

4 115

7 863

8 805

9 852 13 351

6 285

6 612

6 598

.

4 524

4 389

4 158

.

inţenýrské stavby Základní stavební výroba (mil. Kč b. c.)

2)

z toho pozemní stavitelstvi inţenýrské stavitelství Průměrný počet podniků 2) Průměrný evidenční počet zaměstnanců fyzické osoby 2) Průměrná hrubá měsíční mzda - fyzické osoby (Kč)2)

.

.

2006

.

2007

2008

2009

2010

1 674

2 037

2 125

115

120

112

109

43

44

42

7 004

7 287

7 173

7 246

4 842

5 238

5 086

.

.

.

15 071 15 614 16 992 18 675 21 863 23 452 24 908

Vydaná stavební povolení 3)

8 196

6 966

6 521

6 189

7 221

6 880

6 052

z toho na bytové budovy

2 312

1 917

2 069

2 076

2 059

1 972

1 771

1 911

1 673

1 616

1 336

1 595

1 359

1 353

na nebytové budovy Předpokládaná hodnota staveb (mil. Kč) 1)

11 725 11 596 12 303 14 627 15 142 16 274 18 470

podniky s 20 a více zaměstnanci

změna metodiky - do roku 2008 podniky s 20 a více zaměstnanci, od roku 2009 podniky s 50 a více zaměstnanci se sídlem v kraji, údaje roku 2008 jsou přepočteny na novou metodiku 2)

3)

od roku 2007 změna názvu - stavební ohlášení a povolení

Tabulka č. 21 – zdroj: Český statistický úřad, 2011

Ze statistických výkazů lze usoudit, ţe průměrný počet podniků v roce zahájení činnosti byl 120 podniků s počtem zaměstnanců 20 a více. Od roku 2008 se evidují pouze podniky s 50 a více zaměstnanci. Dle Zlatých stránek při vyhledávání stavebních firem v kraji Vysočina činí tento počet v roce 2011 238 společností. Dle mého názoru je konkurence na Vysočině velmi vysoká. Soudím tak na základě statistických výkazů.

51

Závěr Dle zjištěných informací se firma chovala velice neekonomicky. Investovala značnou část dočasně volných finančních prostředků na nákup stavebních strojů, které neuměla dostatečně efektivně vyuţít. Díky tomuto byly stroje pro firmu dosti ztrátové a představovaly pro firmu spíše přítěţ neţ ekonomicky vyuţitelný statek tvořící další hodnoty. Nejekonomičtější variantou pro společnost A+B, s.r.o. se jeví varianta B – nákup strojů a jejich častější vyuţití, popřípadě pronájem strojů jiným subjektům v době, kdy společnost stroje sama nepouţívala. Tato varianta by ovšem závisela na schopnosti podnikatele nacházet dostatek stavebních zakázek a vítězit ve výběrových řízeních. Stroje by v této variantě nejen ţe pokryly vlastní náklady na provoz, ale vydělávaly by i další finanční prostředky a společnost A+B, s.r.o. by tvořila zisk. Předpokládaný zisk pro tuto navrhovanou alternativu by byl celkem za roky 2007 – 2010 3 875 694,- Kč. Domnívám se, ţe nákup strojů byl pro firmu nevýhodný a nebyl potřebný. Podnikatel si nevypracoval investiční plán a nemohl tak dostatečně odhadnout budoucí následky jeho neuváţeného rozhodnutí. Díky špatnému hospodaření, nedostatečnému odhadnutí poptávky na trhu a kvůli nedostatečně propracovanému podnikatelskému záměru se společnost dostala do takových finančních potíţí, které firmu přivedly aţ k likvidaci, a tedy k jejímu zániku. Změna v přístupu k vyuţití stavebních strojů mohla pomoci společnosti sníţit vykazovanou ztrátu a společnost nemusela zaniknout.

52

Pouţité zdroje Odborná literatura BLECHOVÁ, B.; JANOUŠKOVÁ, J. Podvojné účetnictví v příkladech 2010. 10. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2010. 200 s. ISBN 978-80-247-3208-4. BOHUŠOVÁ, H. Harmonizace účetnictví a aplikace IAS/IFRS. Vybrané IAS/IFRS v podmínkách českých podniků. 1. vyd. Praha: ASPI, 2008. 308 s. ISBN 978-80-7357-366-9. BORKOVEC, P., aj. Základy finanční matematiky. 2001. 75 s. ELIÁŠ, K. Společnost s ručením omezeným. 1. vyd. Praha: PROSPEKTRUM, 1997. 256 s. ISBN 80-7175-047-6. KALOUDA, F. Finanční řízení podniku. 1. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009. 279 s. ISBN 978-807380-174-8. POHL, T.; ČECH, P. Právní systém v ČR II. 4. vyd. Praha: ASPI, 2007. 256 s. ISBN 978-80-7357284-6.

SLÁDKOVÁ, E., aj. Finanční účetnictví a výkaznictví. 1. vyd. Praha: ASPI, 2009. 452 s. ISBN 978-80-7357-434-5. ŠEBESTÍKOVÁ, V. Účetní operace kapitálových společností. 2. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2009. 296 s. ISBN 978-80-247-2760-8.

Zákony Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

Internetové zdroje Český statistický úřad [online]. Poslední revize 14. 03. 2011 [cit. 30. 03. 2011]. Dostupné z: .

53

IAS/IFRS Standards and Interpretations [online]. Poslední revize 17. 10. 2008 [cit. 30. 03. 2011].

Dostupné

z:

library?l=/accounting/consolidated_17102008/ifrs_consolidated/_EN_1.0_&a=d>. Vypočítej

[online].

Poslední

revize

2011

[cit.

29.

03.

2011].

Dostupné

z:

. Zlaté stránky [online]. Poslední revize 2011 [cit. 30. 03. 2011]. Dostupné z: .

54

Seznam schémat, grafů a tabulek Schéma č. 1 – práce autora ................................................................................................. 28 Schéma č. 2 – práce autora ................................................................................................. 48 Schéma č. 3 – práce autora ................................................................................................. 50 Graf č. 1 – práce autora ...................................................................................................... 30 Graf č. 2 – práce autora ...................................................................................................... 30 Graf č. 3 – práce autora ...................................................................................................... 31 Graf č. 4 – zdroj: www.vypocitej.cz, 2011 ........................................................................... 40 Graf č. 5 – zdroj: www.vypocitej.cz, 2011 ........................................................................... 43 Tabulka č. 1 – zdroj: ekonomické výkazy společnosti A+B, s.r.o. .......................... 29 Tabulka č. 2 – práce autora ................................................................................................. 35 Tabulka č. 3 – práce autora ................................................................................................. 36 Tabulka č. 4 – práce autora ............................................................................................. 36 Tabulka č. 5 – práce autora ................................................................................................. 36 Tabulka č. 6 – práce autora ................................................................................................. 37 Tabulka č. 7 – práce autora ................................................................................................. 37 Tabulka č. 8 – práce autora ............................................................................................... 38 Tabulka č. 9 – práce autora ................................................................................................. 38 Tabulka č. 10 – práce autora............................................................................................ 39 Tabulka č. 11 – práce autora ............................................................................................... 39 Tabulka č. 12 – práce autora ........................................................................................... 39 Tabulka č. 13 – práce autora ............................................................................................... 40 Tabulka č. 14 – práce autora ............................................................................................... 41 Tabulka č. 15 – práce autora ............................................................................................... 42 Tabulka č. 16 – práce autora ............................................................................................... 43 Tabulka č. 17 – práce autora ............................................................................................... 44 Tabulka č. 18 – práce autora ............................................................................................... 46 Tabulka č. 19 – práce autora ............................................................................................... 47 Tabulka č. 20 – zdroj: Český statistický úřad, 2011 ............................................................ 51 Tabulka č. 21 – práce autora ............................................................................................... 49

55

SPECIFIKA ÚČTOVÁNÍ V S.R.O. VE SPOLEČNOSTI A+B, S.R.O

Recommend Documents