Specifické potřeby občanů města Ostravy Souhrnná zpráva
TATO ZPRÁVA
BYLA VYTVOŘENA V RÁMCI PROJEKTU „KP OSTRAVA“, REG. ČÍSLO KTERÝ JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKOU UNIÍ A MORAVSKOSLEZSKÝM KRAJEM.
CZ 04.1.05/3.2.81.3/3891,
1. Úvod ....................................................................................................................................... 3 2. Charakteristika skupiny ........................................................................................................ 4 3. Výsledky průzkumu ............................................................................................................... 9 3.1 Bydlení ........................................................................................................................................ 9 3.2 Práce a finance .......................................................................................................................... 11 3.3 Vzdělávání ................................................................................................................................. 13 3.4 Sociální péče .............................................................................................................................. 15 3.4.1 Chybějící služby ................................................................................................................................. 15 3.4.2 Hodnocení poskytovatelů ................................................................................................................... 16 3.4.3 Placení za služby ................................................................................................................................ 16
3.5 Zdraví......................................................................................................................................... 17 3.6 Volný čas a rodina..................................................................................................................... 18 3.7 Informace................................................................................................................................... 20 3.8 Bariéry ....................................................................................................................................... 21
4. Závěr a doporučení.............................................................................................................. 22 5. Seznam příloh ...................................................................................................................... 23
2
1. Úvod Průzkum specifickým potřeb občanů města Ostravy proběhl v průběhu měsíce září 2006 za účelem vytvoření jednoho z podkladů důležitých pro komunitní plán sociálních služeb ve městě Ostrava na období 2007 až 2010. Cílem průzkumu bylo zjistit specifické potřeby občanů města Ostravy ve vztahu k sociálním službám a ověřit, zda nový způsob zjišťování údajů potvrdí předpokládané potřeby. Důležitým cílem bylo ale také informovat občany o konkrétní nabídce sociálních služeb, které se týkají jejich specifických potřeb. Dotazovaným občanům byl rovněž vysvětlován smysl a náplň jednotlivých forem existujících sociálních služeb. Průzkum proběhl formou řízeného rozhovoru, který s respondenty vedli vyškolení tazatelé. Celkem se průzkumu zúčastnilo 499 občanů města Ostravy, kteří byli rozděleni dle jednotlivých pracovních skupin a podskupin vytvořených v rámci komunitního plánu. V průběhu rozhovoru byly postupně zmiňovány oblasti, které by měly obsáhnout celý komplex specifických potřeb – bydlení, práce a finance, vzdělávání, zdraví, sociální péče a volný čas a rodina. Dále se rozhovor okrajově dotýkal také informovanosti občanů a bezpečí ve městě. Důležitou částí rozhovoru bylo také povídání o míře dopadu jednotlivých možných bariér. V průběhu řízených rozhovorů se jistě nepodařilo zachytit všechny konkrétní potřeby jednotlivých osob, výsledek průzkumu však může jistě pomoci poukázat na nejcitlivější oblastí potřeb jednotlivých skupin.
3
2. Charakteristika skupiny Průzkumu se zúčastnilo celkem 499 osob. Rozložení dotazovaných zhruba odpovídalo zastoupení uživatelů jednotlivých skupin v rámci komunitního plánování rozvoje sociálních služeb ve městě Ostrava. Výjimkou byl větší počet dotazovaných ve skupině Občané s civilizačním onemocněním a nižší počet ve skupině Občané s kombinovaným a tělesným postižením.
občané s civilizačním onemocněním společensky nepřizpůsobení
12%
12%
děti a rodina senioři
13%
17%
občané s duševním postižením 6%
občané s kombinovaným a tělesným postižením
romské etnikum
10%
12% občané se zrakovým postižením
prevence kriminality 6%
osoby s mentálním postižením 6%
4
6%
Ve zkoumaném vzorku bylo 44,7% mužů a 55,3% žen. Rozložení se výrazně liší dle jednotlivých skupin.
Pohlaví muž žena
Dle věku bylo použito pouze rozdělení na pět skupin. Vzorek je věkově rozložen vyrovnaně, nejméně dotazovaných je mezi dětmi do 15 let (5,8%). věk
do 15-ti let
Četnost 29
16 - 30 let
128
25,7
31 - 45 let
124
24,8
46 - 60 let
69
13,8
61 - 75 let
85
17,0
76 a více let Celkem
% 5,8
64
12,8
499
100,0
5
Mezi respondenty bylo 20,2% osob nezaměstnaných, 28% ve starobním důchodu a 22% v invalidním či částečném invalidním důchodu. Zaměstnaných je pouze 9% respondentů, dalších 0,8% se řadí mezi podnikatele. Sociální postavení Četnost 45
nezletilé dítě
% 9,0
starobní důchodce
140
28,1
invalidní důchodce
90
18,0
ČID
20
4,0
nezaměstnaný na ÚP
77
15,4
nezaměstnaný na SP
24
4,8
mateřská dovolená
38
7,6
zaměstnanec
45
9,0
4
,8
14
2,8
1
,2
498
99,8
podnikatel, živnostník jiné nezaměstnaná na mateřské Celkem Neuvedeno Celkem
1
,2
499
100,0
Sociální postavení 30 28,11 %
25
Y Axis
20 18,07 %
15
15,46 %
10 9,04%
9,04% 7,63%
5
4,82%
4,02%
3,01%
0
0 8%
podnikatel, živnostník
jiné
6
ČID
nezaměstnaný na SP
mateřská dovolená
zaměstnanec
nezletilé dítě
nezaměstnaný na ÚP
invalidní důchodce
starobní důchodce
Sociální postavení
Z hlediska vzdělání byli nejčastěji dotazovány osoby se základním vzděláním (32,9%). Vysokoškoláků bylo mezi dotazovanými 5,2%.
Vzdělání
33,61%
30
21,93%
Y Axis
21,52%
20
10 7,79%
7,17% 5,33% 2,66%
2,25%
0 Š
ká
ng si is M
VŠ
VO
U
ita ur at m
SO
tic ak pr
a ol šk
ní ad kl zá é en nč ko do ne
a O U
Vzdělání
Mezi respondenty bylo nejvíce osob svobodných (39,7%), ženatých či vdaných bylo 27,7%. Rodinný stav
39,7
Kumulativní % 39,7
138
27,7
67,3
rozvedený
93
18,6
86,0
ovdovělý
70
14,0
100,0
Celkem
499
100,0
svobodný ženatý/vdaná
Četnost 198
%
7
Většina dotazovaných osob byla velmi vstřícná a při vedení rozhovoru i aktivní (84%). Pouze několik jedinců bylo více či méně neochotných nebo nemělo o rozhovor zájem. Za 6,4% respondentů odpovídali jejich rodiče. neměl zájem, ale byl neměl zájem a byl pasivní 0,2% ochotný 1,8% měl zájem a byl pasivní 7,6%
odpovídal zástupce 6,4%
měl zájem a spolupracoval 84,0%
8
3. Výsledky průzkumu 3.1 Bydlení Necelá polovina dotazovaných osob žije v nájemních bytech na dobu neurčitou. Bydlení Četnost nájemní byt na dobu neurčitou
%
Kumulativní %
241
48,3
48,3
nájemní byt na dobu určitou
54
10,8
59,1
podnájem
23
4,6
63,7
ubytovna
32
6,4
70,1
azylový dům
30
6,0
76,2
u příbuzných, známých
26
5,2
81,4
v domě s pečovatelskou službou
10
2,0
83,4
v zařízení sociální péče
25
5,0
88,4
jinde
58
11,6
100,0
499
100,0
Celkem
Spokojenost s bydlením uvedlo 63,1% dotázaných. Ti, kteří nejsou s bydlením spokojeni, uvedli jako důvod nespokojenosti, že chtějí bydlet ve svém (34,1%) a že je pro ně bydlení moc drahé (24,4%). 8% dotazovaných nemá kde bydlet.
nemám kde bydlet
Četnost 14
% 2,8
Platná % 8,0
Kumulativní % 8,0
bydlení je pro mě moc drahé
43
8,6
24,4
32,4
nelíbí se mi místo, kde bydlím
17
3,4
9,7
42,0
chtěl(a) bych větší byt
19
3,8
10,8
52,8
chtěl(a) bych bydlet ve svém
60
12,0
34,1
86,9
chtěl(a) bych byt vyšší kategorie
5
1,0
2,8
89,8
potřebuji bydlet tam, kde na to nebudu sám
1
,2
,6
90,3
nejsem spokojen v zařízení, kde bydlím
3
,6
1,7
92,0 100,0
jiný důvod
14
2,8
8,0
Celkem
176
35,3
100,0
Neuvedeno
323
64,7
499
100,0
Celkem
9
Asi třetina respondentů uvedla, že jim na bydlení přispívá stát. 23,1% respondentů dostává na bydlení dávky sociální podpory, 6,7% respondentů pak dávky sociální péče. Přispívá vám na bydlení stát?
nepřispívá sociální podpora sociální péče Celkem Neuvedeno Celkem
Četnost 344 113
68,9
Platná % 70,2
Kumulativní % 70,2
22,6
23,1
93,3 100,0
%
33
6,6
6,7
490
98,2
100,0
9
1,8
499
100,0
10
3.2 Práce a finance Vzhledem k vysokému počtu nezletilých, nezaměstnaných či invalidních osob mezi respondenty (87,1%) se dalo předpokládat, že v oblasti práce nebude míra spokojenosti moc vysoká. 60% dotazovaných se k této oblasti z různých důvodů ani nevyjadřovalo. Z těch, co odpovídali bylo 45,2% v nějaké míře spokojeni. Spokojenost - práce
zcela spokojen
Četnost 48
9,6
Platná % 24,1
Kumulativní % 24,1
8,4
21,1
45,2
%
spokojen, ale mohlo by to být lepší
42
nejsem zcela spokojen
33
6,6
16,6
61,8
jsem zcela nespokojen
75
15,0
37,7
99,5
1
,2
,5
100,0
Celkem
199
39,9
100,0
Neuvedeno
300
60,1
499
100,0
nevím, nedokážu posoudit
Celkem
Osoby, které nepracují, uvedli nejčastěji jako důvod, že nemohou najít práci (55,6%). Téměř čtvrtina uvedla jako důvod své zdravotní či psychické problémy (23,8%). Z jakého důvodu nepracujete? Četnost 70
nemůžu najít práci, přestože ji hledám
14,0
Platná % 55,6
Kumulativní % 55,6
%
vyplatí se mi žít z dávek
7
1,4
5,6
61,1
nechce se mi do práce
1
,2
,8
61,9
rezignoval jsem na hledání práce
3
,6
2,4
64,3
mám jiné zdroje financí
1
,2
,8
65,1
30
6,0
23,8
88,9
z důvodu péče o osobu blízkou
5
1,0
4,0
92,9
jiný důvod
9
1,8
7,1
100,0
Celkem
126
25,3
100,0
Neuvedeno
373
74,7
499
100,0
ze zdravotních či psychických důvodů
Celkem
11
Z výše uvedeného vyplývá i vyjádření se respondentů ke své finanční situaci, kde se pět dotazovaných řadí mezi bohaté. 33,3% respondentů se řadí mezi špatně finančně zajištěné a dalších 18% mezi chudé. Dle velikosti majetku Četnost 5
1,0
Kumulativní % 1,0
průměrně finančně zajištění
233
46,7
48,2
špatně finančně zajištění
165
33,1
81,6
90
18,0
99,8
1
,2
100,0
494
99,0
bohatí
v podstatě chudí chyba Celkem Neuvedeno Celkem
%
5
1,0
499
100,0
12
3.3 Vzdělávání Mezi respondenty je 56,7% osob, které v rozhovorech vyjádřili potřebu dalšího vzdělávání. Potřeba se dále vzdělávat Četnost 281
ano ne
56,3
Platná % 56,7
Kumulativní % 56,7
%
209
41,9
42,1
98,8
chyba
3
,6
,6
99,4
chyba
2
,4
,4
99,8 100,0
chyba Celkem
1
,2
,2
496
99,4
100,0
3
,6
499
100,0
Neuvedeno Celkem
Z nabízených forem a možností dalšího vzdělávání uváděli respondenti jako potřebné nejčastěji rekvalifikační kurzy (27,9%), zvýšení dosaženého vzdělání (28,2%) a nespecifické sebevzdělávání (21,1%). Forma dalšího vzdělání
zvýšení vzdělání
Četnost 79
motivační kurz
15,8
Platná % 28,2
Kumulativní % 28,2
%
5
1,0
1,8
30,0
rekvalifikační kurz
78
15,6
27,9
57,9
jazykový kurz
24
4,8
8,6
66,4
sebevzdělávání
59
11,8
21,1
87,5
8
1,6
2,9
90,4
11
2,2
3,9
94,3
přednášky se zdravotní problematikou
7
1,4
2,5
96,8
jiné
9
1,8
3,2
100,0
Celkem
280
56,1
100,0
Neuvedeno
219
43,9
499
100,0
večerní škola univerzita třetího věku
Celkem
13
Osoby, které se dále vzdělávat nechtějí, uvádějí jako důvod, že to již nemá smysl (29,1%) nebo že to nepotřebují (25,2%). Důvody, proč se nevzdělávat dále
nemá to smysl
Četnost 60
myslím, že na to nemám
27
Kumulativní % 29,1
5,4
13,1
42,2 67,5
nemám zájem, nepotřebuji to
52
10,4
25,2
nemám čas
18
3,6
8,7
76,2
nemám na to finance
7
1,4
3,4
79,6
nenašel jsem vhodný obor
1
,2
,5
80,1
nevím nic o možnostech
3
,6
1,5
81,6 100,0
jiný důvod
Celkem
12,0
Platná % 29,1
%
38
7,6
18,4
Celkem
206
41,3
100,0
Neuvedeno
293
58,7
499
100,0
14
3.4 Sociální péče 3.4.1 Chybějící služby V další otázce mohli respondenti uvést další služby, které považuji za potřebné. Následující výčet je doslovný přepis jednotlivých vyjádření respondentů. "zelená linka" - krizová pomoc aktivizační služby akutní pomoc při bolestech centrum s dohledem na děti doprava pro vozíčkáře dům na půli cesty finanční příspěvky na benzín hlídání dětí školního věku chůva k dítěti info služba někde na úřadě,která by poskytla prvotní info,kde a kam se má daný postižený obrátit informace o prac.místech pro ZP masáže doma a rehabilitace masáže za dostupnou cen mohl by být nějaký lektor,který by sem docházel a vedl kurzyzejména motivační a jazykové osobní asistent pomoc při hledání práce adekvátní mému věku a zdraví pomoc s bydlením poradenství orientované na urč. soc. skupinu právní poradenství přepis a úprava skript do školy,notový materiál příspěvek od státu na asistenci přivýdělek pro ženy na MD psychologická pomoc rehabilitace rekreace s postiženými dětmi a rodiči rozšířit průvodcovskou službu sleva na MHD služba ALDI - alternativní individuální specializované centrum pro autistické děti tábor pro děti se speciální péči vetší bezpečnost zajištěná policií ČR výpomoc sociálních pracovníků získání financí,startovací byt ZLEPŠIT PŘEVOZ VOZIČKÁŘŮ zprostředkování práce
15
3.4.2 Hodnocení poskytovatelů V otázce 16 respondenti uvedli, od kterých možných poskytovatelů by očekávali ještě větší míru podpory, než jakou mají teď. Nejčastěji se v odpovědích objevila možnost úřad (47,9%) a lékař (16,8%). Od koho z možných poskytovatelů služeb myslíte, že byste potřebovali větší pomoc? Četnost Platná
jiné lékař
9
% 1,8
Kumulativní % 1,8
84
16,8
18,6
112
22,4
41,1
NNO
16
3,2
44,3
rodina
18
3,6
47,9
SOP
11
2,2
50,1 51,5
neuvedeno
škola
7
1,4
úřad
239
47,9
99,4
3
,6
100,0
499
100,0
přátelé Celkem
3.4.3 Placení za služby Poslední otázka oblasti sociální péče se týká placení za sociální služby. Ukázalo se, že pouze 13% dotázaných není ochotno za služby platit, 30,3% dotázaných by za ně platilo v každém případě a 55,1% by platilo, kdyby na služby dostalo peníze od státu. V této otázce byly poměrně výrazné rozdíly mezi jednotlivými skupinami.
Jsou vaše potřeby na sociální služby tak vysoké, že byste za uvedené byl ochoten platit? neplatil bych za ně neplatil bych za ně, i kdybych na ně dostal peníze zaplatil bych za ně v každém případě zaplatil bych za ně, kdybych na ně dostal peníze
16
3.5 Zdraví Co se týká vlastního pohledu na zdravotní stav, popsalo jej nejvíce osob (59,3%) jako dobrý nebo velmi dobrý. Pouze 3% dotázaných považuje svůj zdravotní stav za velmi špatný. Zdravotní stav
14,0
Kumulativní % 14,0
dobrý
226
45,3
59,3
spíše špatný
131
26,3
85,6
špatný
57
11,4
97,0
velmi špatný
15
3,0
100,0
499
100,0
velmi dobrý
Celkem
Četnost 70
%
Zhruba jedna třetina respondentů (31,1%) dává do souvislosti svůj špatný zdravotní stav s nedostatkem financí. Mezi respondenty nebyl ve větší míře problém s nezajištěnou zdravotní péči - svého lékaře nemá pouze 10 dotázaných a průkaz pojištěnce 5 dotázaných. 10,8% respondentů se již setkalo s odmítnutím lékařské péče.
Stalo se Vám někdy, že Vás odmítl ošetřit lékař?
10,8
Platná % 10,9
ne
440
88,2
89,1
Celkem
494
99,0
100,0
5
1,0
499
100,0
ano
Neuvedeno Celkem
Četnost 54
%
Kumulativní % 10,9 100,0
Jako největší problém v oblasti zdravotnictví uvádějí respondenti především doplácení za léky a přístup lékařů - neochotu, aroganci, ale i neinformovanost a neodbornost.
17
3.6 Volný čas a rodina Asi dvě třetiny respondentů uvedlo, že má děti (64,5%). Většina z nich uvádí, že tráví spolu s dětmi hodně času. Máte děti? Četnost 322
ano
% 64,5
Kumulativní % 64,8 100,0
ne
175
35,1
Celkem
497
99,6
2
,4
499
100,0
Neuvedeno Celkem
Většina dotazovaných uvádí, že tráví jako rodina společně hodně času - 83,4% . Jak často trávíte čas společně jako rodina?
vůbec
Četnost 32
6,4
Platná % 9,3
Kumulativní % 9,3
%
velice málo
31
6,2
9,0
18,4
spíše málo
57
11,4
16,6
35,0
spíše často
66
13,2
19,2
54,2
často
58
11,6
16,9
71,1
téměř pořád
99
19,8
28,9
100,0
Celkem
343
68,7
100,0
Neuvedeno
156
31,3
499
100,0
Celkem
Co se týče trávení volného času dětí, uvádí čtvrtina respondentů, že za volnočasové aktivity svých dětí platí (25,2). 76,8% dotazovaných uvedlo, že mají sami dostatek volného času a že ví, jak ho mají naplnit. Víte vy sám, co s volným časem?
11,2
Kumulativní % 11,2
60
12,0
23,2
mám volný čas a využívám ho
383
76,8
100,0
Celkem
499
100,0
nemám volný čas mám volný čas, ale nevím, jak ho naplnit
Četnost 56
%
18
K nejčastějším způsobům trávení volného času patří mezi dotazovanými především sledování TV (18,2%), četba (12,3%) a sport (11,5%) Osoby, které uvedli jinou možnost, uváděli nejčastěji cestování a návštěvy. Jak ho trávíte? Četnost 30
kultura
6,0
Platná % 7,7
Kumulativní % 7,7
%
sport
45
9,0
11,5
19,2
TV
71
14,2
18,2
37,4
četba
48
9,6
12,3
49,7
akce členských organizací
27
5,4
6,9
56,7
jiné
169
33,9
43,3
100,0
Celkem
390
78,2
100,0
Neuvedeno
109
21,8
499
100,0
Celkem
Osoby, které neví, co s volným časem, uvádějí jako důvod především nedostatek financí (40,4%), nadbytek času (24,6%) a nedostatek možností (22,8%). Co vám chybí k tomu, abyste ho měl čím vyplnit? Četnost
Platná %
%
Kumulativní %
mám ho obrovský nadbytek
14
2,8
24,6
24,6
nevím o žádných možnostech
13
2,6
22,8
47,4
nemám na to peníze
23
4,6
40,4
87,7
vyhovuje mi to takhle
7
1,4
12,3
100,0
100,0
Celkem Neuvedeno Celkem
57
11,4
442
88,6
499
100,0
V trávení volného času je pro respondenty určitou překážkou nedostačující pocit bezpečí ve městě - jako problém ho uvádí 39,7% dotázaných. Omezuje vás nebo vaše děti v trávení volného času nedostačující pocit bezpečí ve městě?
ano
Četnost 198
% 39,7
Kumulativní % 40,0 100,0
ne
297
59,5
Celkem
495
99,2
4
,8
499
100,0
Neuvedeno Celkem
19
3.7 Informace Přísunem informací se zabývá otázka číslo tři, která se ptá na hlavní zdroje získávání informací, jež jsou pro dotazované důležité. Nejčastěji jsou zde uváděna jako zdroj informací televize (41,37%). Poměrně málo je uváděn internet - 10,24%.
Zdroje získávání informací 50
40
41,37%
Y Axis
30
20
12,05%
10
10,84%
10,24% 7,83% 6,02%
5,82%
5,82%
jiné
známí
0 televize
tisk
rozhlas
internet příbuzní schůzky klubu, jehož jsem členem
Zdroje získávání informací
20
3.8 Bariéry Jako podstatné bariéry se v průzkumu ukázaly být pro respondenty v různé míře následující: předsudky druhých - to, že mě předem odsoudí
vůbec se mě netýká
Četnost 285
způsobuje mi občas problémy často mi to komplikuje život je to můj největší problém Celkem
% 57,1
Kumulativní % 57,1
130
26,1
83,2
54
10,8
94,0
30
6,0
100,0
499
100,0
můj fyzický stav
vůbec se mě netýká
Četnost 233
způsobuje mi občas problémy často mi to komplikuje život je to můj největší problém
% 46,7
Kumulativní % 46,7
143
28,7
75,4
93
18,6
94,0 100,0
30
6,0
499
100,0
Četnost 266
%
vůbec se mě netýká způsobuje mi občas problémy
Celkem
malý pocit bezpečí ve městě
často mi to komplikuje život je to můj největší problém Celkem Neuvedeno Celkem
53,3
Kumulativní % 53,6
129
25,9
79,6
77
15,4
95,2
24
4,8
100,0
496
99,4
3
,6
499
100,0
21
4. Závěr a doporučení Provedený průzkum se okrajově dotkl jednotlivých možných oblastí specifických potřeb. Nejmenší spokojenost projevili na škále od 1 do 4 respondenti s oblastí "finance" (průměr 2,68) a "práce" (2,55). Naopak jsou respondenti velice spokojení v oblasti "volný čas a rodina" (průměr 1,71). Spokojenost v jednotlivých oblastech Spokojenost - volný čas a rodina
1,71
Spokojenost - duševní pohoda
1,87
Spokojenost - vzdělávání
1,88
Spokojenost - sociální péče
1,91
Spokojenost - bydlení
1,95
Spokojenost - zdraví
2,30
Spokojenost - finance
2,55
Spokojenost - práce
2,68
Jednotlivé oblasti jsou analyzovány v rámci dílčích zpráv, kde jsou rovněž navržena i příslušná opatření. V příloze je možno vyčíst srovnání jednotlivých oblastí dle skupin vytvořených v rámci komunitního plánování. Na tomto místě budou shrnuty obecné návrhy a doporučení, platné vesměs pro všechny skupiny a vycházející z nezaznamenaných vyjádření respondentů v průběhu rozhovorů. 1, Průzkum potvrdil potřebu i nadále vysvětlovat obsah jednotlivých sociálních služeb. S tím souvisí i vytvoření snadno dostupného zdroje těchto informací, kterým by mohla být například určitá forma Call centra. 2, Skrze všechny skupina panovala shoda v nespokojenosti s přístupem lékařů, který ještě více komplikuje mnoha osobám jejich už tak dost těžkou životní situaci. Pravděpodobně je zapotřebí pokusit se zapojit ve větší míře pracovníky zdravotnictví a ještě lépe pokusit se spolupracovat na vytváření standardů lékařské péče. 3, Skrze všechny skupina panovala rovněž shoda v nespokojenosti s přístupem pracovníků úřadů. Respondenti navíc nemají možnost stěžovat si, případně se stěžovat bojí. Je třeba učinit kroky vedoucí k umožnění bezpečného vyjádření zpětné vazby uživatelů, ke zlepšení situace může vést rovněž zavedení standardů v práci úředníku státní správy a samosprávy a případně jejich proškolování ve spolupráci s pracovníky sociálních služeb v neziskové sféře. 4, Osoby, které by některé formy služeb potřebovali nejvíce, se průzkumu vůbec nezúčastnili, stejně jako by se nezúčastnili schůzek s uživateli. Jde o osoby s horším zdravotním stavem, handicapované či izolované osoby. Je třeba hledat cesty, jak zmapovat potřeby i těchto osob. 5, Ukazuje se, že jsou někteří respondenti velice nespokojeni s neřeším situace v ÚSP Muglinov, na který si stěžovali a kde se nic nemění. Týká se to přístupu sester, ale i vedení ústavu a lékařů. Jako velký nedostatek tak kromě nedostatečné kontroly ústavu vyplývá napovrch absence alternativy k tomuto ústavu. 22
5. Seznam příloh 1. Korelační tabulka 2. Pohlaví dle skupin KP 3. Rodinný stav dle skupin KP 4. S kým žijete dle skupin KP 5. Obecná spokojenost dle skupin KP 6. Spokojenost s bydlením dle skupin KP 7. Spokojenost s prací dle skupin KP 8. Spokojenost s finančním zajištěním dle skupin KP 9. Spokojenost se vzděláním dle skupin KP 10. Spokojenost se sociální péči dle skupin KP 11. Spokojenost se zdravím dle skupin KP 12. Spokojenost s volným časem a rodinou dle skupin KP 13. Spokojenost v oblasti duševní pohoda dle skupin KP 14. Bydlení dle skupin KP 15. Spokojenost s bydlením 2. dle skupin KP 16. Příspěvek státu na bydlení dle skupin KP 17. Sociální postavení dle skupin KP 18. Důvod nezaměstnanosti dle skupin KP 19. Žádaná forma práce dle skupin KP 20. Velikost majetku dle skupin KP 21. Vzdělání dle skupin KP 22. Potřeba dále se vzdělávat dle skupin KP 23. Žádaná forma vzdělání dle skupin KP 24. Ochota platit za sociální služby dle skupin KP 25. Zdravotní stav dle skupin KP 26. Zdraví a peníze dle skupin KP 27. Děti dle skupin KP 28. Počet dětí dle skupin KP 29. Společné trávení volného času dle skupin KP 30. Trávení volného času dle skupin KP 31. Bezpečnost a volný čas dle skupin KP 32. Zdroj informací dle skupin KP 33. Neinformovanost veřejnosti jako bariéra dle skupin KP 34. Předsudky jako bariéra dle skupin KP 35.Neochota přijetí za sobě rovného jako bariéra dle skupin KP 36. Architektonické bariéry dle skupin KP 37. Fyzický stav jako bariéra dle skupin KP 38. Vnitřní zábrany jako bariéra dle skupin KP 39. Malý pocit bezpečí ve městě jako bariéra dle skupin KP 23
