SPECIFICKÉ PŘÍPADY PŘI VEDENÍ ÚČETNICTVÍ FYZICKÝCH OSOB A ROZDÍLY MEZI DAŇOVOU EVIDENCÍ A ÚČETNICTVÍM

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program:

Ekonomika a management

Studijní obor:

Účetnictví a finanční řízení podniku

SPECIFICKÉ PŘÍPADY PŘI VEDENÍ ÚČETNICTVÍ FYZICKÝCH OSOB A ROZDÍLY MEZI DAŇOVOU EVIDENCÍ A ÚČETNICTVÍM

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor:

František Dvořák

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Ladislav Žalio

Znojmo, duben 2009

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Akademický rok: 2008/2009

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Autor

František Dvořák

Bakalářský studijní program

Ekonomika a management

Obor

Účetnictví a finanční řízení podniku

Název tématu:

Specifické případy při vedení účetnictví fyzických osob a rozdíly mezi daňovou evidencí a účetnictvím

Zásady pro vypracování: 1. Zpracování a projednání pracovní osnovy bakalářské práce s vedoucím bakalářské práce. 2. Studium odborné literatury z oblasti účetnictví podnikatelských subjektů se zaměřením na problematiku účtování v systému podvojného účetnictví a vedení daňové evidence u fyzických osob - podnikatelů. 3. Získání praktických poznatků z oblasti účtování a vedení daňové evidence u fyzických osob – podnikatelů a identifikování hlavních rozdílů ve vztahu k účetním výkazům a daňovým dopadům. 4. Minimálně jedenkrát měsíčně konzultovat postupy a dosažené výsledky. 5. Cíl práce spočívá v oblasti poznání účetních a daňových souvislostí, účetních technik a činností při použití systému podvojného účetnictví a daňové evidence u fyzických osob - podnikatelů. Identifikování hlavních rozdílů ve vztahu k účetnictví a k daňovým dopadům. Zhodnocení identifikovaných účetních a daňových dopadů, identifikace výhod, rizik apod.

Rozsah práce:

40

Seznam odborné literatury: 1. CARDOVÁ, Z. Daňová evidence a účetnictví individuálního podnikatele. 1. vyd. Praha: ASPI, 2007. 156 s. ISBN 978-80-7357-288-4. 2. DUŠEK, J. Převod daňové evidence na vedení účetnictví. 6. vyd. Praha: Grada, 2008. 128 s. ISBN 978-80-247-2387-7. 3. VYBÍHAL, V. Zdaňování příjmů fyzických osob 2008. 4. vyd. Praha: Grada, 2008. 216 s. ISBN 978-80-247-2536-9. 4. BŘEZINOVÁ, H., ŠTOHL, P. Účetní závěrka : Výklad a praktické příklady. 1. vyd. Znojmo: SVŠE Znojmo, 2008. 126 s. ISBN 978-80-903914-6-8. 5. ŠTOHL, P. Daně a daňová evidence : Praktický průvodce. 8. vyd. Znojmo: SVŠE Znojmo, 2008. 200 s. ISBN 978-80-903914-4-4.

Datum zadání bakalářské práce:

září 2008

Termín odevzdání bakalářské práce:

duben 2009

L. S.

František Dvořák

Ing. Ladislav Žalio

autor

vedoucí bakalářské práce

Prof. PhDr. Miroslav Foret, CSc. rektor SVŠE Znojmo

Abstrakt Bakalářská práce se zabývá problematikou evidence podnikatelské činnosti fyzických osob v České republice, daňovou evidencí a účetnictvím fyzických osob – podnikatelů. Úvodní část pojednává o možných formách podnikání fyzických osob. Druhá část se věnuje způsobům evidence podnikatelské činnosti, které jsou poté z praktického pohledu rozebrány v dalších kapitolách. Třetí část se zaměřuje na daňovou evidenci podnikatelské činnosti a čtvrtá na přechod z daňové evidence na účetnictví. Problematice vedení účetnictví fyzickou osobou a účetním technikám se věnuje část pátá. Poslední část se zabývá konkrétním porovnáním vedení daňové evidence a účetnictví na praktickém příkladu. Na základě dosažených zjištění byly porovnány hlavní rozdíly a zhodnoceny daňové dopady.

Abstrakt Die Bakkalaureuts-Arbeit beschäftigt sich mit der Problematik der Unternehmertätigkeitsevidenz der Einzelkaufleute in der Tschechischen Republik, mit der Steuerevidenz und mit der Buchhaltung der Einzelkaufleute-Unternehmer. Der Vorspann behandelt eventuelle Formen vom Unternehmen der Einzelkaufleute. Der zweite Teil widmet sich den Formen der Unternehmertätigkeitevidenz, die aus dem praktischen Sicht in den weiteren Kapitel zergliedert werden. Der dritte Teil orientiert sich auf die Steuerevidenz der Unternehmertätigkeit und der vierte Teil auf die Umstellung von der Steuerevidenz in die Buchhaltung. Der Problematik der Führung der Buchhaltung von der physischen Person und der Buchungstechnik widmet sich der fünfte Teil. Der letzte Teil beschäftigt sich mit dem konkreten Vergleich von der Führung der Steuerevidenz und der Buchhaltung auf dem praktischen Beispiel. Auf Grund der erzielten Ermittlungen wurden die hauptsächlichen Unterschiede verglichen und die steuerliche Auswirkungen bewertet.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci „Specifické případy při vedení účetnictví fyzických osob a rozdíly mezi daňovou evidencí a účetnictvím“ vypracoval samostatně, pod vedením Ing. Ladislava Žalia a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje.

V Černovicích 30. dubna 2009

_______________________ František Dvořák

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Ladislavu Žaliovi za jeho cenné připomínky a odbornou pomoc při zpracování této bakalářské práce. Dále chci poděkovat panu Ladislavu Medovi, paní Haně Markové a paní Haně Křikavové za poskytnuté účetní informace a podporu při zpracovávání bakalářské práce.

OBSAH ÚVOD............................................................................................................................... 9 1 PODNIKÁNÍ A PODNIKATELÉ ............................................................................ 12 1.1

Podnikání ............................................................................................................ 12

1.2

Podnikatel ........................................................................................................... 13

1.3

Jiná samostatná výdělečná činnost ..................................................................... 14

1.4

Ostatní formy podnikání ..................................................................................... 14

1.4.1

Sdružení osob bez právní subjektivity .......................................................... 14

1.4.2

Spolupracující osoba..................................................................................... 16

2 EVIDENCE PODNIKATELSKÉ ČINNOSTI FYZICKÝCH OSOB ...................... 18 2.1

Vedení účetnictví ................................................................................................ 18

2.1.1

Povinnost vést účetnictví – účetní jednotky ................................................. 18

2.1.2

Předmět účetnictví ........................................................................................ 21

2.1.3

Účetní zásady................................................................................................ 22

2.1.4

Bilanční princip............................................................................................. 25

2.1.5

Účet ............................................................................................................... 25

2.1.6

Rozsah vedení účetnictví .............................................................................. 26

2.1.7

Oceňování ..................................................................................................... 26

2.1.8

Právní úprava ................................................................................................ 27

2.2

Vedení daňové evidence ..................................................................................... 28

2.2.1

Předmět a cíl daňové evidence...................................................................... 29

2.2.2

Forma a způsob vedení daňové evidence ..................................................... 29

2.3

Evidence příjmů .................................................................................................. 31

2.3.1

Evidence v případě paušální daně................................................................. 31

2.3.2

Evidence v případě uplatňování výdajů procentem ...................................... 32

3 DAŇOVÁ EVIDENCE PODNIKATELE ................................................................ 36 3.1

Evidence příjmů a výdajů ................................................................................... 36

3.2

Evidence majetku................................................................................................ 37

3.2.1

Dlouhodobý nehmotný majetek.................................................................... 37

3.2.2

Dlouhodobý hmotný majetek........................................................................ 38

3.2.3

Evidence zásob ............................................................................................. 40

3.2.4

Evidence krátkodobého finančního majetku................................................. 41

3.2.5

Evidence pohledávek .................................................................................... 42

3.3

Evidence závazků ............................................................................................... 43

3.4

Evidence ostatních skutečností ........................................................................... 43

3.4.1

Evidence plátce daně z přidané hodnoty....................................................... 43

3.4.2

Mzdová evidence .......................................................................................... 44

3.4.3

Evidence soukromých jízd............................................................................ 44

3.4.4

Evidence používaných knih a karet .............................................................. 44

4 PŘECHOD Z DAŇOVÉ EVIDENCE NA ÚČETNICTVÍ ...................................... 45 4.1

Základní vymezení souvislostí přechodu............................................................ 45

4.2

Přechodový můstek z daňové evidence na účetnictví......................................... 46

4.3

Minimalizace daňového dopadu ......................................................................... 48

5 ÚČETNICTVÍ FYZICKÝCH OSOB........................................................................ 49 5.1

Otevření účetnictví podnikatele .......................................................................... 49

5.2

Účtování dílčích oblastí ...................................................................................... 51

5.2.1

Účtování nákladů a výnosů........................................................................... 51

5.2.2

Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek v účetnictví ................................ 52

5.2.3

Účtování o zásobách ..................................................................................... 54

5.2.4

Finanční majetek v účetnictví ....................................................................... 56

5.2.5

Zúčtovací vztahy........................................................................................... 58

5.3

Účetní uzávěrka .................................................................................................. 59

5.4

Účetní závěrka .................................................................................................... 61

5.5

Přechod z účetnictví na daňovou evidenci.......................................................... 62

6 ROZDÍLY ÚČTOVÁNÍ Z PRAKTICKÉHO POHLEDU ....................................... 63 6.1

Vedení účetnictví ................................................................................................ 63

6.2

Vedení daňové evidence ..................................................................................... 68

6.3

Rozdíly účtování v daňové evidenci a účetnictví ............................................... 71

ZÁVĚR ........................................................................................................................... 72 POUŽITÉ ZDROJE........................................................................................................ 74 SEZNAM TABULEK .................................................................................................... 75 SEZNAM GRAFŮ ......................................................................................................... 75 SEZNAM PŘÍKLADŮ................................................................................................... 76 SEZNAM OBRÁZKŮ.................................................................................................... 76 SEZNAM PŘÍLOH......................................................................................................... 76

ÚVOD Tématem mé bakalářské práce jsou „Specifické případy při vedení účetnictví fyzických osob a rozdíly mezi daňovou evidencí a účetnictvím“. Podnikatel – fyzická osoba si může ve většině případů sám zvolit formu zaznamenávání své podnikatelské činnosti. Pokud dosáhne určitých skutečností, může mu formu evidence stanovit zákon nebo jiný právní předpis. Zjednodušeně by se dalo konstatovat, že základní formy evidence podnikatelské činnosti jsou dvě, a to „Daňová evidence“ a „Účetnictví“. V bakalářské práci chci čtenáři (podnikateli) přiblížit základní formy a techniky vedení jednotlivých evidencí a upozornit ho na rozdíly mezi nimi

Problematika vedení účetnictví je mnohem složitější. Vedení účetnictví je mnohem více administrativně i technicky náročné než je vedení daňové evidence. Možná i právě proto se ho někteří podnikatelé obávají a nechtějí se do této evidence jejich podnikatelské činnosti pouštět. Současně bývá vedení účetnictví finančně více náročné než vedení daňové evidence. Podnikatel si často musí pořídit vhodný ekonomický software nebo si nechat účetnictví zpracovat dodavatelsky. Tím však nepřenáší zodpovědnost za své účetnictví na onoho zpracovatele. Obecným právním předpisem, ze kterého by měl podnikatel vedoucí účetnictví vycházet, je zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Na ten potom navazují další právní normy, kterými jsou zejména vyhláška Ministerstva financí pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví, a dále České účetní standardy.

Oproti tomu je daňová evidence mnohem méně náročná. Její rozsah ani forma není pevně daná. Podnikatel ji tak může vést sám na počítači nebo případně i ručně. Legislativně je upravena zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

Bakalářská práce je rozdělena do šesti částí. Úvodní část pojednává o možných formách podnikání fyzických osob. Druhá část se věnuje způsobům evidence podnikatelské činnosti. Třetí část podrobněji rozebírá způsob vedení daňové evidence podnikatelem a čtvrtá pojednává o přechodu z této evidence na vedení účetnictví. Samotnou -9-

problematikou vedení účetnictví fyzickou osobou a účetními technikami se věnuje část pátá. V poslední šesté části se zabývám konkrétním porovnáním vedení daňové evidence a účetnictví na praktickém příkladu. Na základě dosažených zjištění vyvozuji rozdíly mezi vedením účetnictví a daňové evidence a jejich dopad na základ daně z příjmů fyzické osoby.

- 10 -

CÍL PRÁCE A METODIKA Cílem této práce je prostudovat odbornou literaturu z oblasti účetnictví podnikatelských subjektů se zaměřením na problematiku účtování v systému podvojného účetnictví a vedení daňové evidence u fyzických osob - podnikatelů a získání praktických poznatků pro vypracování této bakalářské práce.

Hlavním cílem je poznání účetních a daňových souvislostí, účetních technik a činností při použití systému podvojného účetnictví a daňové evidence u fyzických osob – podnikatelů. Dále identifikování hlavních rozdílů ve vztahu k účetnictví a k daňovým dopadům. Zhodnocení identifikovaných účetních a daňových dopadů.

Ke splnění výše uvedených cílů je třeba vymezit základní pojmy, co je vlastně podnikání a kdo může být podnikatelem, v návaznosti na nynější legislativní úpravu. V teoretické části práce jsem využil především odborné literatury, která se vztahuje k tématu problematiky účtování v systému podvojného účetnictví a vedení daňové evidence u fyzických osob - podnikatelů. V druhé kapitole se zaměřím přímo na jednotlivé druhy evidencí podnikatelské činnosti.

Základní formy vedení daňové evidence rozeberu ve třetí kapitole. Zaměřím se zejména na jednotlivé způsoby evidování podnikatelské činnosti z pohledu a struktury povinné evidence příjmů a výdajů a majetku a závazků. Ve čtvrté části bakalářské práce budu zkoumat daňový dopad při přechodu z daňové evidence na vedení podvojného účetnictví. V další části se pokusím nastínit základní pohled na problematiku vedení podvojného účetnictví.

V závěru práce se zaměřím na rozdílný vliv evidencí na základ daně z příjmů. Na praktickém příkladu provedu zúčtování stejných dokladů dvojím způsobem, prostřednictvím účetnictví a daňové evidence. Na základě zjištěných informací vyčíslím základ daně v obou evidencích.

- 11 -

1

PODNIKÁNÍ A PODNIKATELÉ

Pojem podnikání a podnikatel je vymezen především v § 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Jsou však i další fyzické osoby, provozující výdělečnou činnost podnikatelského charakteru bez zvláštního oprávnění, které nejsou zařazeny mezi podnikatele definované obchodním zákoníkem.

1.1 Podnikání Právo každého podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost je zakotveno již v článku 26 Listiny základních práv a svobod.

Podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku (zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník).

Z širšího pohledu může být podnikání vnímáno v různém pojetí:

Ekonomické pojetí – podnikání je kombinace ekonomických zdrojů a jejich aktivit tak, aby se zvýšila jejich původní hodnota. Děje se tak zpravidla prostřednictvím inovací a zavedením změn. Je to dynamický proces vytváření přírůstkového bohatství – přidané hodnoty.

Psychologické pojetí – je založené na tom, že podnikatel je osoba motivovaná určitými pohnutkami. Potřebou něco získat, něčeho dosáhnout, vyzkoušet si něco, něco splnit. Dosáhnout seberealizace a zbavit se závislosti.

Sociologické pojetí – chápe podnikání jako vytváření blahobytu pro všechny zúčastněné. Vytváří nová pracovní místa a příležitosti, hledá cesty k dokonalejšímu využití zdrojů.

Právnické pojetí – podnikání je soustavná činnost prováděná podnikatelem samostatně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku. - 12 -

1.2 Podnikatel Podnikatel je osoba realizující podnikatelské aktivity. Při své podnikatelské činnosti zhodnocuje vlastní kapitál a současně podstupuje riziko jeho ztráty. Je to osoba, která je schopna rozpoznat podnikatelskou příležitost, mobilizovat a využívat zdroje a prostředky k dosažení stanovených cílů a je ochotna podstupovat tomu odpovídající riziko. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů považuje za podnikatele fyzické i právnické osoby (obchodní společnosti). Podnikatelem podle tohoto zákona je:

a) osoba zapsaná v obchodním rejstříku, b) osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění, c) osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů, d) osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu (Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník).

Za podnikatele se podle obchodního zákoníku pokládají také zahraniční osoby, které mají právo podnikat v zahraničí.

Podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, může být podnikatelem bezúhonná osoba způsobilá k právním úkonům po dosažení věku 18 let. Pojem fyzická osoba je vymezen v § 7 - § 10 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

Fyzická osoba, která takto podniká, jedná především sama za sebe, tj. svým jménem, na svůj účet. Sama také nese podnikatelské riziko – veškeré výhody a nevýhody vzniklé při provozování „podniku“ (především zisk nebo ztráta) jsou k jejímu prospěchu či tíži. Má rovněž neomezené ručení, tzn. že za závazky ručí celý svým majetkem. (ŠTOHL, 2008)

- 13 -

1.3 Jiná samostatná výdělečná činnost

Osoby mající příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti nejsou považovány za podnikatele dle obchodního zákoníku. Příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti (pokud nepatří do příjmů ze závislé činnosti) definuje Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších přepisů, takto:

a) příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem, b) příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů, c) příjmy znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních sporů, zprostředkovatele kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce za činnost podle zvláštních právních předpisů, d) příjmy z činnosti insolvenčního správce, včetně příjmů z činnosti předběžného insolvenčního správce, zástupce insolvenčního správce, odděleného insolvenčního správce a zvláštního insolvenčního správce, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu.

1.4 Ostatní formy podnikání Fyzická osoba nemusí podnikat jen samostatně, ale může se stát účastníkem sdružení osob bez právní subjektivity. V případě spolupracující osoby ve své podstatě nepodniká vůbec, pouze se na ni rozděluje část příjmů a výdajů jiného podnikatele.

1.4.1 Sdružení osob bez právní subjektivity Sdružení je nejjednodušší a nejdostupnější formou spolupráce dvou a více podnikatelů. Legislativně je upraveno v § 829 a následujících zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

- 14 -

Sdružení je seskupení podnikatelských subjektů, kde každý z jeho účastníků musí vyvíjet činnost k dosažení sjednaného účelu způsobem stanoveným ve smlouvě a zdržet se jakékoli činnosti, jež by mohla znemožnit nebo ztížit dosažení tohoto účelu (LOUŠA, 2007).

Účastníky sdružení mohou být jak fyzické, tak právnické osoby. Sdružení nemá právní subjektivitu a tedy ani způsobilost k právům a povinnostem – nemůže uzavírat žádné smlouvy (obchodní, pracovní apod.). Veškeré právní úkony činí sami účastníci a za závazky vůči třetím osobám ručí všichni účastníci společně a nerozdílně. Tuto povinnost nelze omezit ani ve smlouvě o sdružení (případná omezení nemají žádnou právní účinnost). Majetek získaný při výkonu společné činnosti je spoluvlastnictvím všech účastníků sdružení.

Vede-li každý z účastníků sdružení daňovou evidenci, potom tito mohou vést také v rámci sdružení daňovou evidenci, ve které evidují společné příjmy a společné výdaje. Na konci zdaňovacího období či při ukončení činnosti však musí účastníci sdružení uvést do své daňové evidence podíl na společných příjmech a podíl na společných výdajích. (LOUŠA, 2007)

Příjmy tak daní každý z členů sdružení sám. Rozdělení příjmů a výdajů řeší § 12 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších přepisů.

Výhodou sdružení osob může být: –

možnost spojení několika podnikatelů na základě jednoduché smlouvy bez zdlouhavého zakládání a obíhání úřadů,

–

lze se sdružit jen k vymezenému účelu, na konkrétní projekt, časově omezený úsek,

–

není nutný žádný základní kapitál,

–

vede se zpravidla pouze daňová evidence,

–

v určitých případech nemusí účastník vůbec vést daňovou evidenci, za sdružení ji vede pouze jeden z nich.

Nevýhodou oproti tomu může být: –

jednotliví účastníci sdružení ručí celým svým majetkem za závazky sdružení,

–

všichni účastníci sdružení ručí za závazky sdružení nerozdílně, - 15 -

–

sdružení nemá právní subjektivitu, účastníci musí vystupovat svým jménem, nebo jménem jednoho z nich,

–

pokud je alespoň jeden člen sdružení účetní jednotkou, stávají se jí všichni účastníci sdružení,

–

pokud je alespoň jeden člen sdružení plátcem DPH, pak i ostatní účastníci sdružení mají povinnost se k této dani registrovat.

Vzhledem k aktuálnosti zde chci pouze upozornit na změnu počítání obratu u osob podnikajících na základě smlouvy o sdružení. Od 1. 1. 2009 se tak již nesčítá celkový obrat všech členů, který dosáhli ve sdružení i mimo něj, ale obrat dosahovaný samostatně mimo sdružení v součtu s obratem dosahovaným společně všemi účastníky sdružení v rámci sdružení.

1.4.2 Spolupracující osoba Spolupracující osobou může být manžel (manželka) a osoby žijící s podnikatelem v domácnosti. Tyto osoby nemusí dosahovat vlastní příjmy, ale mohou na ně být částečně rozděleny podnikatelem.

Příjmy dosažené při podnikání anebo jiné samostatné výdělečné činnosti provozované za spolupráce druhého z manželů a ostatních osob žijících v domácnosti s poplatníkem a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, lze s výjimkou příjmů dosažených společníky v. o. s. a komplementáři k. s. ve formě podílů na zisku obchodní společnosti, rozdělit. Pro poplatníky a jejich spolupracující osoby využití této možnosti stanovené v § 13 ZDP může vést při uplatnění slev na dani k významným úsporám na dani. (VYBÍHAL, 2007)

Příjmy a výdaje nelze rozdělit na děti až do ukončení jejich povinné školní docházky. Příjmy a výdaje nelze rozdělit na děti, pokud jsou uplatňovány jako osoby vyživované (tj. je na ně uplatňováno daňové zvýhodnění). Příjmy a výdaje nelze rozdělit na manžela (manželku), pokud je na něj (ni) uplatňována sleva na dani (jako na vyživovanou osobu). (ŠTOHL, 2008)

- 16 -

Procento rozdělovaných příjmů musí být stejné jako procento výdajů. Rozdělit je může poplatník těmito způsoby: a) na druhého z manželů – přerozdělovaný podíl příjmů a výdajů nesmí překročit 50 % a částka, o kterou příjmy přesahují výdaje (tedy dílčí základ daně), smí činit nejvýše 540 000 Kč při spolupráci po celé zdaňovací období nebo 45 000 Kč za každý započatý měsíc spolupráce, b) na druhého z manželů a ostatní osoby žijící s poplatníkem v domácnosti – podíl, připadající na všechny spolupracující osoby může v úhrnu dosahovat nejvýše 30 % a částka nesmí přesáhnout 180 000 Kč při spolupráci po celé zdaňovací období tedy 15 000 Kč za každý započatý měsíc spolupráce.

Poplatník ovšem nesmí zapomenout na povinnost oznámit do 30 dnů zahájení spolupráce na finančním úřadu, jinak mu hrozí pokuta až do výše 2 milionů Kč. Stejně tak je nutné nahlásit tuto skutečnost na své zdravotní pojišťovně a na správě sociálního zabezpečení, kde mu také může vzniknout povinnost platit měsíční zálohy na pojištění. Je tedy nutné, aby podnikatel uvažoval o možnosti snížit svůj základ daně formou přerozdělení na spolupracující osobu již v průběhu zdaňovacího období, a ne na jeho konci, a předešel tak případným finančním sankcím.

- 17 -

2

EVIDENCE PODNIKATELSKÉ ČINNOSTI FYZICKÝCH OSOB

Jestliže má fyzická osoba příjmy z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti je vždy povinna tyto příjmy evidovat. Povinnost další evidence, jako např. skutečně vynaložených výdajů na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, pohledávek, majetku používaného k podnikání, závazků apod., vyplývá z konkrétního způsobu evidování podnikatelské činnosti.

Podnikatelé si mohou, při splnění určitých podmínek, sami zvolit mezi těmito způsoby evidence své činnosti: –

účetnictví

–

daňová evidence

–

evidence příjmů.

2.1 Vedení účetnictví Vedením účetnictví se rozumí vedení původního podvojného účetnictví. Účetnictví jednoduché bylo od 1. ledna 2004 zrušeno. Výjimkou jsou pouze občanská sdružení, církevní a náboženské společnosti a honební společnosti, která při splnění podmínek stanovených § 38a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, mohou i nadále účtovat v soustavě jednoduchého účetnictví, ve znění účinném k 31. prosinci 2003. Fyzická osoba proto vždy vede „podvojné účetnictví“.

Vedení účetnictví má prioritu a každý podnikatel při zahájení podnikání se může rozhodnout, že povede účetnictví. Za určitých okolností však vést účetnictví musí. (CARDOVÁ, 2007).

2.1.1 Povinnost vést účetnictví – účetní jednotky Zda je podnikatel povinen vést účetnictví nebo zda může vést daňovou evidenci, neurčují daňové předpisy, ale právní předpisy pro oblast účetnictví. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, vymezuje pojem „účetní jednotka“. - 18 -

Pokud podnikatel splňuje kritéria pro zařazení mezi účetní jednotky, má povinnost vést účetnictví. Mohou nastat tyto případy:

a) Podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku Fyzická osoba, která je zapsaná v obchodním rejstříku, vede účetnictví ode dne zápisu do dne výmazu z obchodního rejstříku a není důležité, zda se zapsala dobrovolně, nebo jí vznikla povinnost zápisu (ŠTOHL, 2008). Fyzická osoba se musí vždy zapsat do obchodního rejstříku, splní-li jednu s níže uvedených podmínek: –

výše jejích výnosů nebo příjmů dosáhla v průměru za dvě po sobě bezprostředně následující účetní období částky 120 miliónů Kč

–

provozuje živnost průmyslovým způsobem

–

stanoví-li tak zvláštní právní předpis.

Fyzická osoba, která přestala splňovat podmínky, na jejichž základě byla povinna podat návrh na zápis do obchodního rejstříku, může podat návrh na výmaz z obchodního rejstříku (CARDOVÁ, 2007).

b) Podnikatel pokud jeho obrat přesáhl 25 000 000 Kč Jestliže fyzická osoba stanovenou výši obratu nepřekročila, nestává se účetní jednotkou. Pokud tento obrat překročila, stává se od prvního dne následujícího kalendářního roku účetní jednotkou, avšak povinně povede účetnictví až od prvního dne účetního období následujícího po kalendářním roce, ve kterém se stala účetní jednotkou. To znamená, že zákon o účetnictví stanoví roční odklad mezi vznikem účetní jednotky z titulu překročení obratu a povinností vést účetnictví. (ŠTOHL, 2008)

U fyzických osob, které za testovaný rok nevedly účetnictví se do obratu započítávají příjmy za plnění podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, který po novele k 1. 1. 2009 již zahrnuje do obratu i příjmy osvobozené.

Ukončit vedení účetnictví může podnikatel až po uplynutí 5 po sobě jdoucích účetních období, ve kterých vedl účetnictví (CARDOVÁ, 2007).

- 19 -

Zde chci ještě upozornit na důležitou změnu ve výši hranice obratu. Od roku 2005 do konce roku 2007 byl zákonem o účetnictví stanoven obrat 15 mil. Kč. Limit 25 mil. Kč platí až od 1. 1. 2008. Dle přechodných ustanovení tak fyzická osoba, jejíž obrat překročil v letech 2006 nebo 2007 hranici 15 mil. Kč, ale nepřesáhl částku 25 mil. Kč, nemusí od 1. 1. 2008, nebo v druhém případě od 1. 1. 2009, začít povinně vést účetnictví.

c) Vedení účetnictví na základě svého rozhodnutí Fyzické osoby se mohou stát účetní jednotkou na základě svého rozhodnutí, tj. zcela dobrovolně. V takovém případě jim vzniká povinnost vést účetnictví od prvního dne účetního období následujícího po období, ve kterém se rozhodly vést účetnictví, nerozhodnu-li se vést účetnictví již ode dne zahájení podnikání (ŠTOHL, 2008).

d) Účastníky sdružení bez právní subjektivity Fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou účastníky sdružení bez právní subjektivity podle občanského zákoníku, se stávají účetní jednotkou, pokud alespoň jeden z účastníků tohoto sdružení je účetní jednotkou (PILÁTOVÁ, 2006).

Účetní jednotkou se může stát účastník sdružení, jestliže například překročí limitní obrat nebo pokud se tak rozhodne dobrovolně apod. Pravidla, kdy se účastníci sdružení stávají účetní jednotkou a od kdy vedou účetnictví, jsou shodná podle toho, jakým způsobem se stali účetní jednotkou. (CARDOVÁ, 2007)

Obrat 25 mil., který určuje hranici pro vznik účetní jednotky, se u sdružení počítá vždy za každého jednotlivého účastníka sdružení, nikoliv za sdružení jako celek (ŠTOHL, 2008).

e) Podnikatelem je zahraniční osoba, podnikající na území České republiky Zahraniční osoby (fyzické i právnické), které na území ČR podnikají nebo provozují jinou činnost podle zvláštních předpisů, jsou obecně oprávněny podnikat na území ČR ode dne zápisu do obchodního rejstříku.

Výjimku z tohoto pravidla tvoří fyzické osoby s bydlištěm v některém z členských států Evropské unie nebo v jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, které - 20 -

podnikají na území ČR. Tyto fyzické osoby nemají povinnost zápisu do obchodního rejstříku, ale jsou účetní jednotkou a mají povinnost vést účetnictví. Vést účetnictví jsou povinny (ode dne zahájení činnosti) až do dne ukončení činnosti na území ČR. (CARDOVÁ, 2007)

f) Fyzické osoby, kterým povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis Účetní jednotkou se fyzická osoba může stát i v případě, že jí tuto povinnost stanoví zákon, na jehož základě fyzická osoba vyvíjí svoji činnost (např. poskytuje svoji službu). V tomto případě je povinnost vést účetnictví ode dne zahájení činnosti až do dne ukončení činnosti, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak a nevznikla-li jim povinnost vést účetnictví z jiného důvodu. (PILÁTOVÁ, 2006) Pro přehlednost uvádím v příloze č. 1 stručný přehled účetních jednotek dle zákona o účetnictví.

2.1.2 Předmět účetnictví Účetní jednotky účtují o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření (Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví).

Každý podnikatelský subjekt potřebuje pro své řízení a rozhodování informace. Jedním ze zdrojů, který tyto informace poskytuje, je účetnictví. Informace získané z účetnictví slouží i ostatním uživatelům, se kterými podnikatel přichází do styku při své podnikatelské činnosti. Jsou to banky, finanční úřady, odběratelé, dodavatelé apod. (LOUŠA, 2007)

Účetnictví plní především tyto funkce: –

poskytuje informace o hospodaření firmy,

–

poskytuje informace pro rozhodování a řízení podniku,

–

poskytuje informace pro daňové účely,

–

poskytuje informace pro případné řešení právních sporů (je důkazním prostředkem),

–

poskytuje informace pro kontrolu stavu majetku a hospodaření s ním. - 21 -

Účetní jednotky mají dle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, povinnost vést účetnictví správné, úplné, průkazné, srozumitelné, přehledné a způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů.

Účetnictví je správné – jestliže je vedeno tak, aby nebyly porušeny povinnosti stanovené zákonem o účetnictví ani ostatními právními předpisy a není-li obcházen ani jejich účel.

Účetnictví je úplné – jestliže byly zaúčtovány v účetních knihách všechny účetní případy týkající se účetního období, byla sestavena účetní závěrka za bezprostředně předcházející účetní období, vyhotovena výroční zpráva, tyto informace byly zveřejněny (podle § 21a) a má-li o těchto skutečnostech veškeré účetní záznamy, a to přehledně uspořádané.

Účetnictví je průkazné – jestliže jsou všechny účetní záznamy průkazné (tj. přímo porovnány se skutečností, prokázány obsahem jiných průkazných účetních záznamů, podepsány odpovědnou osobou) a účetní jednotka provedla inventarizaci.

Účetnictví je srozumitelné – jestliže umožňuje jednotlivě i v souvislostech spolehlivě a jednoznačně určit obsah účetních případů a záznamů, a to i jsou-li tvořeny několika dílčími účetními záznamy.

Účetnictví je vedeno způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů – jestliže je trvanlivost účetních záznamů taková, aby byly čitelné po celou dobu jejich ze zákona povinné archivace.

2.1.3 Účetní zásady Obecně uznávané účetní zásady představují ve své podstatě soubor určitých pravidel, základních principů účetního myšlení, které jsou dodržovány všemi účetními jednotkami při vedení účetnictví a sestavování výkazů (SKÁLOVÁ, 2008).

Hlavní účetní zásadou, která musí být naplněna dodržováním obecně uznávaných účetních zásad, je věrné a poctivé zobrazení, jak je to uvedeno v § 7 zákona - 22 -

č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Mezi další účetní zásady patří:

Zásada účetní jednotky Informace v účetnictví se týkají jedné konkrétní účetní jednotky, což má pro uživatele zásadní význam. Je jasné, v jakém rámci mají příslušné účetní informace hodnotit. Konkrétní aplikací této zásady v praxi je uvedení názvu účetní jednotky v záhlaví účetních dokladů a účetních výkazů. (STROUHAL, 2008)

Zásada neomezeného trvání účetní jednotky V účetnictví se zásada neomezeného trvání účetní jednotky uplatňuje při běžném fungování podniku hlavně v oceňování aktiv (SKÁLOVÁ, 2008).

Zásada zjišťování výsledku hospodaření v pravidelných intervalech Tato zásada předpokládá, že účetní jednotka zjišťuje svou finanční výkonnost v pravidelných časových intervalech, tzv. účetních obdobích. Za každé účetní období účetní jednotka stanovuje výsledek hospodaření. (STROUHAL, 2008)

Zásada měření (oceňování) v peněžních jednotkách Předmětem účetnictví mohou být pouze takové činnosti účetní jednotky, jež lze měřit pomocí peněžních jednotek. Dodržení této zásady nám umožní jednotlivé složky majetku účetní jednotky sčítat na libovolném stupni agregace, a také zjišťovat finanční situaci této účetní jednotky. (STROUHAL, 2008)

Zásada objektivity účetních informací Tato zásada předpokládá, že údaje uvedené v účetních výkazech jsou nezaujaté a založené na ověřitelných skutečnostech (STROUHAL, 2008). Všechny hospodářské operace, které mají vstoupit do účetnictví, musí být objektivně zjištěny. Za objektivně zjištěnou se považuje uskutečněná operace doložená dokladem, stavy aktiv ověřené výsledky inventury atd. (SKÁLOVÁ, 2008)

- 23 -

Zásada principu realizace Dle této zásady bychom měli v účetnictví uznat výnos v okamžiku jeho realizace (tzn. např. již v okamžiku vyfakturování provedeného výkonu – prodej výrobků, prodej zboží, poskytnutá služba atp.), a nikoli až v okamžiku jeho úhrady. S touto zásadou je spojen požadavek na uznání nákladů, jež byly za účelem dosažení těchto výnosů vynaloženy v tomtéž období, kdy byly realizovány výnosy. (STROUHAL, 2008)

Zásada účtování operací v kupní síle peněžní jednotky v době uskutečnění operace Všechny účetní operace se účtují v ocenění částkami, které jsou doloženy doklady o provedené transakci. V případě poklesu kupní síly peněžní jednotky se mohou lišit částky za stejné operace provedené v různém časovém období. Platí zásada, že jsou účtovány vždy částky skutečně realizované, nelze dělat žádné přepočty k zohlednění inflace nebo přeceňování majetku z tohoto titulu. (SKÁLOVÁ, 2008)

Zásada opatrnosti V souladu s touto zásadou by v účetnictví měly být vykázány pouze takové zisky, jichž účetní jednotka skutečně dosáhla. Na druhou stranu by měly být vykázány nejen realizované, ale i očekávané ztráty, jež jsou účetní jednotce k okamžiku uzavírání účetnictví známy. (STROUHAL, 2008)

Zásada konzistentnosti, srovnatelnosti mezi účetními obdobími Při srovnávání účetních výkazů je nutné vycházet z předpokladu, že použité metody účtování určitých operací, oceňování a odpisování aktiv, i náplň jednotlivých položek výkazů jsou v jednotlivých letech stejné – konzistentní. Tato zásada tedy zaručuje srovnatelnost z hlediska času. (SKÁLOVÁ, 2008)

Kritérium cena versus užitek Při zjišťování informací pro potřeby účetnictví bychom měli vždy brát v potaz skutečnost, že náklady na zjištění informace by nikdy neměly převýšit užitek, který ze získání této informace plyne.

- 24 -

2.1.4 Bilanční princip Účetnictví jako informační systém posuzuje majetek vždy ze dvou hledisek, a to: 1. z pohledu konkrétních majetkových položek – aktiv, 2. z hlediska původu majetku (zdrojů financování majetku, tj. zda byl majetek prořízen z vlastních zdrojů nebo na dluh) – pasiv.

V této souvislosti hovoříme o tzv. bilančním principu, který nám poskytuje celkový obraz hospodářské a finanční situace v podniku. V podvojném účetnictví navíc platí, tzv. zlaté bilanční pravidlo: AKTIVA = PASIVA neboli AKTIVA = VLASTNÍ KAPITÁL + DLUHY.

Bilanční princip je základem konstrukce rozvahy. Rozvaha je základním zdrojem informací o celkové struktuře majetku firmy, o tom kolik tam vlastníci sami vložili, jaký zisk (ztrátu) vytvořili a kolik dluhů mají a to vše za běžný rok a pro porovnání ještě za rok předchozí. (CARDOVÁ, 2007)

Čtvrtá směrnice EU nabízí dva formáty rozvahy. Česká republika zvolila tradiční uspořádání založené na rovnici úhrn aktiv = úhrnu pasiv (vlastní zdroje + cizí zdroje), kdy jsou aktiva uspořádána sestupně podle likvidity (BŘEZINOVÁ, 2008). Základní struktura rozvahy je uvedena v příloze č. 2.

2.1.5 Účet Účtem rozumíme základní prvek metody účetnictví. V nejobecnější rovině členíme účty na: a) Aktivní – účtujeme na nich pohyby na jednotlivých složkách aktiv, počáteční stav, jakož i přírůstky na levou stranu (v účetnictví ji nazýváme MÁ DÁTI, DEBET nebo NA VRUB), zatímco úbytky jsou účtovány na pravou stranu (tuto nazýváme DAL, KREDIT nebo VE PROSPĚCH). b) Pasivní – účtujeme na nich pohyby v jednotlivých složkách pasiv, počáteční stav a přírůstky účtujeme na stranu DAL, zatímco úbytky na stranu MÁ DÁTI. (LOUŠA, 2007).

- 25 -

Obecně platí zásada, že přírůstky nákladů účtujeme na stranu má dáti a přírůstky výnosů na stranu opačnou, tedy na stranu dal. Při účtování vycházíme z pravidla, že zápisy provádíme na účty vždy podvojně, tedy na dva různé účty na jejich opačné strany, a že tyto účty jsou jednoznačně určené tzv. souvztažné účty.

2.1.6 Rozsah vedení účetnictví Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví podvojnými zápisy v plném nebo zjednodušeném rozsahu. Prioritu přitom má plný rozsah. Zjednodušený rozsah mohou použít účetní jednotky vymezené zákonem. Jedná se především o občanská sdružení, církve a náboženské společnosti, honební společenstva, nadace a podnikatele, kteří nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem.

2.1.7 Oceňování Při počátečním ocenění zákon rozpoznává následující alternativy ocenění: –

pořizovací cena, jíž rozumíme cenu, za kterou byl majetek pořízen, a to včetně nákladů, které s jeho pořízením souvisí –

pořizovací cenou oceňujeme nakupovaný dlouhodobý nehmotný a dlouhodobý hmotný majetek, nakupované zásoby, cenné papíry a podíly, derivátové operace a dále pohledávky nabyté za úplatu nebo vkladem,

–

reprodukční pořizovací cena, jíž rozumíme cenu, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje, –

reprodukční pořizovací cenou oceňujeme majetek v případě bezúplatného nabytí a dále majetek vyrobený ve vlastní režii, u něhož nejsme schopni stanovit výši vlastních nákladů,

–

vlastními náklady, jimiž rozumíme veškeré přímé náklady vynaložené na výrobu či jinou činnost, a dále část nepřímých nákladů, která je s danou výrobou či jinou činností spojená, –

vlastními náklady oceňujeme zásoby vlastní výroby, a to včetně příchovků zvířat a dále dlouhodobý nehmotný a dlouhodobý hmotný majetek vyrobený ve vlastní režii,

- 26 -

–

jmenovitá hodnota, jíž rozumíme nominále, –

jmenovitou hodnotou oceňujeme pohledávky, závazky, peněžní prostředky a ceniny. (STROUHAL, 2008)

2.1.8 Právní úprava Účetnictví podnikatelů je v České republice upravováno soustavou předpisů, z nichž základní je Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. V návaznosti na Zákon o účetnictví jsou to prováděcí vyhlášky vydávané od roku 2003 Ministerstvem financí České republiky, které upravují vybrané oblasti účetnictví pro jednotlivé skupiny účetních jednotek dle jejich činnosti. Podnikatelů účtujících v soustavě podvojného účetnictví se týká vyhláška MF č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

Základní funkce uvedených vyhlášek spočívá v definici obsahu, struktury a způsobu sestavení účetní závěrky, tj. rozvahy, výkazu zisku a ztráty, přehledu o peněžních tocích, přehledu o změnách vlastního kapitálu a přílohy k účetním výkazům. Upravují také přípustní účetní metody, účtovou osnovu a v některých případech i konsolidovanou účetní závěrku. (STROUHAL, 2008)

Základní postupy účtování, za účelem docílení souladu při používání účetních metod v jednotlivých firmách, pak vymezují České účetní standardy, které jsou taktéž zpracovány Ministerstvem financí pro jednotlivé skupiny účetních jednotek dle jejich činnosti. V tomto případě to jsou tedy České účetní standardy pro podnikatele č. 001 až č. 023.

Z pohledu právní síly jsou tyto normy řazeny takto: 1. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů 2. Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví 3. České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů ("České účetní standardy pro podnikatele").

- 27 -

Shrnutí základních kritérií účetnictví: –

poskytuje informace o hospodaření firmy,

–

zachycuje skutečný stav a pohyb majetku a závazků a zjišťuje výsledek hospodaření,

–

výsledek hospodaření je rozdíl mezi výnosy a náklady, samotný pohyb peněz (příjmů a výdajů) není rozhodující,

–

posuzuje majetek z hlediska jeho konkrétní formy (aktiva) a z pohledu zdrojů jeho financování (pasiva),

–

vždy je povinnost vést jedno účetnictví za jednu účetní jednotku jako celek,

–

účetnictví se vede z časového hlediska, tj. za určité období,

–

veškeré účetní případy jsou zaznamenávány podvojně a souvztažně,

–

jednotlivé hospodářské jevy se zachycují vždy na základě účetního dokladu,

–

účetnictví je vedeno nepřetržitě po celou dobu existence účetní jednotky,

–

je vedeno v české měně,

–

za správnost účetnictví zodpovídá vždy účetní jednotka.

2.2 Vedení daňové evidence Daňová evidence je obdobou jednoduchého účetnictví zrušeného od 1. 1. 2004. Je však mnohem méně metodicky i administrativně náročná a klade podstatně nižší nároky na technické vybavení. Tato evidence by měla především poskytnout údaje potřebné ke zjištění základu daně z příjmů. Mohou jí využít ty subjekty, které nejsou účetními jednotkami ve smyslu zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

Daňovou evidenci tedy vedou ty fyzické osoby, které dosahují příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti a při tvorbě základu daně budou uplatňovat výdaje ve skutečné výši. Jedná se o poplatníky, kteří: –

nevedou účetnictví

–

neplatí paušální daň

–

neuplatňují způsob stanovení výdajů % z příjmů.

- 28 -

Daňovou evidenci upravuje § 7b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

2.2.1 Předmět a cíl daňové evidence Na rozdíl od jednoduchého účetnictví slouží daňová evidence primárně ke zjištění základu daně z příjmů (je vstupní databází pro daňové přiznání), ale pokud bude průběžně vedena, má i druhý užitek, neboť poskytuje přehled o stavu a pohybu majetku a dluhů podnikatele (firmy) a je tedy využitelná pro ekonomické rozhodování, pro řízení firmy. Stejně jako účetnictví se opírá o prvotní podklady, z nich provádí záznamy, které dále třídí a sumarizuje. (DUŠEK, 2009)

Dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, musí daňová evidence obsahovat údaje o:

a) příjmech a výdajích (v členění potřebném pro zjištění základu daně), b) majetku a závazcích.

Daňová evidence tedy zachycuje dle zásady jednoduchosti pouze peněžní toky, které bezprostředně souvisí s podnikáním. K poslednímu dni zdaňovacího období musí však podnikatel zjistit skutečný stav zásob, hmotného majetku, pohledávek a závazků, provést o tomto zjištění zápis a o případné rozdíly upravit základ daně.

2.2.2 Forma a způsob vedení daňové evidence Zákon stanoví obsah daňové evidence, nikoliv způsob či formu jejího vedení. Záleží tedy na rozhodnutí podnikatele, jakou formu zvolí. Nepředepisují se knihy majetku a závazků, tak jak to stanovily předpisy pro jednoduché účetnictví. (ŠTOHL, 2008)

Uložena je pouze povinnost uchovávat daňovou evidenci za všechna zdaňovací období, pro která neskončila lhůta pro vyměření daně stanovená zákonem o daních z příjmů nebo zvláštním předpisem (DUŠEK, 2009)

- 29 -

Podnikatel tak může vést daňovou evidenci třeba v jednoduchém tabulkovém editoru. Její forma se bude odvíjet například od jednotlivých složek obchodního majetku. Pro evidování příjmů a výdajů je vhodné používat tzv. Peněžní deník (Deník příjmů a výdajů), jehož struktura by měla umožnit jak zjištění pohybu peněžních prostředků v hotovosti a na běžném účtu, tak výši dílčího základu daně z peněžních příjmů. Možnou formu peněžního deníku uvádím v příloze č. 3. Pro ostatní složky majetku a závazků může použít evidenční karty v klasické či elektronické podobě. Příklad struktury daňové evidence demonstruje následující obrázek.

Daňová evidence podnikatele

• deník příjmů a výdajů

• • • • •

karty dlouhodobého majetku karty zásob kniha pohledávek a závazků karty rezerv karty úvarů a půjček

ostatní evidence: • • • •

mzdová evidence kniha jízd pokladní kniha evidence stálých plateb

Zdroj: DUŠEK, J. Daňová evidence podnikatelů2009. Praha: Grada, 2009 Obrázek č. 1: Struktura daňové evidence podnikatele

Shrnutí základních kritérií daňové evidence: –

musí poskytovat údaje potřebné pro zjištění dílčího základu daně z příjmů,

–

musí obsahovat údaje o příjmech a výdajích, o majetku a závazcích,

–

příjmy a výdaje musí být zachyceny tak, aby bylo zřejmé, zda patří mezi zahrnované nebo nezahrnované do základu daně,

–

majetek a závazky jsou zaznamenávány v oddělených (dílčích) evidencích,

–

rozhodující pro zaznamenání transakce, která ovlivní základ daně, není její uskutečnění, ale její zaplacení (tj. příjem či výdaj peněžních prostředků).

- 30 -

2.3 Evidence příjmů Jedná se o nejjednodušší a nejméně náročnou evidenci podnikatelské činnosti. V případě, že podnikatel nechce uplatňovat výdaje na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů ve skutečné výši, může si za určitých podmínek požádat správce daně o stanovení daně paušální částkou nebo se rozhodnout pro způsob stanovení výdajů procentem z příjmů. V těchto případech pak musí pouze vést jednoduchou evidenci – záznamní povinnost příjmů a pohledávek, v případě paušální daně i hmotného majetku.

2.3.1 Evidence v případě paušální daně Podnikatel může, při splnění určitých podmínek, požádat správce daně o stanovení daně paušální částkou. Legislativně je tato možnost upravena v § 7a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Pro podnikatele je to tak šance k velkému zjednodušení administrativy a

evidence své podnikatelské činnosti.

Poplatník nemusí např. podávat daňové přiznání. Zároveň, podobně jako při uplatňování výdajů procentem z příjmů, se nemusí obávat prokazování výdajů správci daně.

Povinností poplatníka je vést jednoduchou evidenci o výši dosahovaných příjmů, výši pohledávek a o hmotném majetku, který používá pro svou činnost (LOUŠA, 2007).

Podmínky, které musí poplatník splňovat: –

má příjmy ze zemědělské výroby, z lesního a vodního hospodářství, ze živnosti, z jiného podnikání podle zvláštních předpisů (kromě příjmů osvobozených a příjmů zdaněných zvláštní sazbou daně), včetně úroků na bankovním podnikatelském účtu,

–

provozuje podnikatelskou činnost bez zaměstnanců nebo spolupracujících osob (kromě spolupráce druhého z manželů),

–

roční výše příjmů v bezprostředně předcházejících 3 zdaňovacích obdobích nepřesáhla 5 mil. Kč,

–

není účastníkem sdružení, které není právnickou osobou,

–

podá nejpozději do 31. 1. běžného zdaňovacího období správci daně žádost o stanovení daně paušální částkou.

- 31 -

Výše paušální daně je stanovena v závislosti na výši předpokládaných příjmů, jež jsou předmětem daně, a dále na výši předpokládaných výdajů, a to standardní sazbou. Takto stanovená daň se snižuje o slevy na dani dle § 35ba a 35c ZDP. (LOUŠA, 2007)

Správce daně stanoví daň paušální částkou po projednání s poplatníkem v termínu do 15. května běžného zdaňovacího období (VYBÍHAL, 2008).

Minimální výše takto stanovené daně je 600 Kč. O stanovení daně musí správce daně sepsat tzv. Protokol o ústním jednání. Jeho součástí je rozhodnutí, které musí obsahovat předpokládanou výši příjmů, předpokládanou výši výdajů (nejméně ve výši paušálních částek stanovených § 7 odstavce 7 zákona o daních z příjmů), rozdíl mezi těmito příjmy a výdaji, výši uplatněných nezdanitelných částek základu daně, výši daně a zdaňovací období, jehož se týká.

Daň stanovená paušální částkou je splatná nejpozději do 15. 12. běžného zdaňovacího období (VYBÍHAL, 2007).

2.3.2 Evidence v případě uplatňování výdajů procentem Podnikající fyzické osoby a osoby s příjmy z pronájmu si mohou zvolit, namísto uplatňování výdajů prokazováním jejich druhu a výše pomocí dokladů zapsaných v daňové evidenci, uplatňování výdajů procentem (LOUŠA, 2007).

Legislativně tuto možnost upravuje Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, v § 7 odstavci 7.

Výhodou takto uplatňovaných výdajů je hlavně to, že poplatník nemusí prokazovat jejich výši. Vyhne se tak při případné daňové kontrole dokazování, že byl výdaj skutečně vynaložen na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Další nezanedbatelnou výhodou je jednoduchost evidence (záznamní povinnosti) oproti vedení účetnictví nebo daňové evidence.

- 32 -

Podnikatel, který uplatňuje výdaje procentem z příjmů, nemusí vést daňovou evidenci. Vždy je ale povinen vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činností.

I když to přímo není uvedeno v požadavcích ZDP, je potřebné aby tyto osoby vedly i evidenci o hmotném majetku tak, aby mohly, pokud by zahájily uplatňování výdajů jejich prokazováním, uplatnit odpisy. Pak budou muset zahájit vedení daňové evidence, případně účetnictví a pokračovat v odpisování tohoto majetku, a to tak jako by uplatňovaly odpisy, protože uplatněný paušál zahrnuje i odpisy. (LOUŠA, 2007)

Obchodní majetek je pro účely základu daně z příjmů majetek, o kterém podnikatel nebo osoba samostatně výdělečně činná účtuje, nebo ho eviduje v daňové evidenci. Pokud uvedená fyzická osoba neúčtuje ani nevede daňovou evidenci, obchodní majetek (z hlediska daně z příjmů) nemá (CARDOVÁ, 2007).

Přehled součastných paušálních sazeb u příjmů z podnikání: –

příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství

80 %

–

příjmy ze živností řemeslných

60 %

–

příjmy ze živností ostatních (jiných než řemeslných)

50 %

–

příjmy z jiného podnikání (daňový poradci, lékaři apod.)

40 %

U příjmů z pronájmu pak může fyzická osoba uplatnit paušální výdaje ve výši 30 %.

Pokud však uplatníme výdaje tímto způsobem, jsou v částce výdajů zahrnuty veškeré výdaje s podnikáním spojené. Poplatník tedy není oprávněn uplatnit jakékoliv jiné výdaje ve skutečné výši. Není tak možné uplatnit např. odpisy. Odpisování ovšem nesmí být přerušeno a na kartě majetku se odpis zaznamenává, jako by byl uplatněn.

Má-li fyzická osoba v jednom zdaňovacím období různé druhy příjmů, u kterých uplatňuje daňové výdaje rozdílným procentem podle druhu příjmů musí vést přesnou evidenci jednotlivých druhů příjmů tak, aby mohla uplatnit daňové výdaje procentem z příjmů v příslušné výši (CARDOVÁ, 2007). To znamená, že pokud bude podnikatelka provozovat živnost například jako účetní a ještě k tomu po večerech provádět manikúru a pedikúru, musí příjmy z jednotlivých druhů činností evidovat zvlášť. V případě - 33 -

uplatnění výdajů procentem z příjmů by totiž mohla u řemeslné živnosti (pedikúra, manikúra) uplatnit výdaje ve výši 60 % příjmů, kdežto u živnosti vázané (vedení účetnictví) pouze 50 %.

V zájmu správného zdaňování příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti a s přihlédnutím k možnosti uplatnit výdaje v prokázané výši nebo paušálem je třeba zdůraznit metodicky a věcně důležitou skutečnost, že v rámci jednoho druhu příjmu (jednoho § ZDP) musí být výdaje uplatněny jednotně buď v prokázané výši, nebo paušálem (VYBÍHAL, 2008).

Daňové výdaje procentem z příjmů může uplatnit i podnikatel vedoucí účetnictví. Pro účely daně vychází z evidence příjmů, tj. včetně přijatých záloh (nikoli pohledávek) (CARDOVÁ, 2007).

Způsobu uplatnit výdaje procentem z příjmů ovšem nemohou využít účastníci sdružení, které není právnickou osobou, pokud nejsou příjmy a výdaje sdružení rozděleny mezi účastníky rovným dílem.

Změna způsobu uplatňování výdajů Pokud se poplatník rozhodne uplatňovat namísto výdajů ve skutečné výši výdaje procentem z dosažených příjmů, musí tak učinit k prvnímu dni daného zdaňovacího období. Jedná se o významné rozhodnutí, které může v některých případech ovlivnit základ daně poplatníka, a to již za zdaňovací období předcházející tomu, ve kterém ke změně způsobu uplatňování výdajů došlo. Stejně jako např. při ukončení nebo přerušení podnikatelské činnosti musí totiž poplatník upravit základ daně o následující položky: a) zvyšující základ daně –

neuhrazené pohledávky, s výjimkou poskytnutých záloh,

–

hodnota nespotřebovaných zásob,

–

zůstatek zákonných rezerv,

b) snižující základ daně, –

neuhrazené závazky, s výjimkou přijatých záloh,

–

poměrná část časově rozlišeného nájemného připadajícího na příslušný rok.

- 34 -

Uplatňování výdajů procentem z příjmů nevylučuje, že poplatník zároveň povede daňovou evidenci. Podnikatel se tak často rozhoduje o přechodu na paušální výdaje až ke konci nebo i po ukončení zdaňovaného období, když ví, jaká varianta uplatnění výdajů je pro něj výhodnější. Vzhledem k podmínce úpravy základu daně za předcházející období této změně, zde vzniká jistá nevýhoda změny způsobu uplatňování výdajů. Je totiž nutné podat dodatečné daňové přiznání za předchozí rok a v něm základ daně upravit. Daňový dopad v tomto případě nelze rozdělit do více následujících zdaňovacích období, jak je tomu v případě přechodu z daňové evidence na účetnictví. Další finanční zátěží bude vyměřené příslušenství daně finančním úřadem (v tomto případě bohužel za celý kalendářní rok). O jeho prominutí je pak samozřejmě možné správce daně pořádat.

Zdroj: Práce autora Obrázek č. 2: Povinnost upravit základ daně při změně způsobu uplatňování výdajů

- 35 -

3

DAŇOVÁ EVIDENCE PODNIKATELE

Co je daňová evidence, její předmět a cíl bylo již uvedeno v předchozí kapitole. Zde podrobněji rozeberu jednotlivé případy, se kterými se podnikatel při své činnosti nejčastěji setká a vhodné možnosti jejich evidence v knihách nebo na evidenčních kartách.

3.1 Evidence příjmů a výdajů Údaje o příjmech a výdajích podnikatele tvoří hlavní součást jeho daňové evidence. Do daňové evidence vstupují všechny příjmy a výdaje spojené s podnikání a obchodním majetkem. Příjmem se rozumí nejen všechna peněžní plnění, ale i plnění nepeněžní a dosažená směnou. Výdaje, které se zahrnují v prokázané výši a maximálně v zákonem stanovené výši, mohou mít také peněžní i nepeněžní formu. Typickým příkladem nepeněžité formy výdajů jsou odpisy dlouhodobého majetku. Daňovou uznatelnost a neuznatelnost výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů upravují § 24 a §25 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

Pro evidenci příjmů a výdajů je nejvhodnější používat Peněžní deník (viz příloha č. 3). Forma ani struktura deníku není stanovena, podnikatel si může upravit nebo rozšířit členění příjmů i výdajů podle svých potřeb. Měl by ale splňovat dvě základní kritéria, a to zachycení pohybu peněžních prostředků v hotovosti a na běžných účtech a zjištění celkových příjmů a s nimi souvisejících výdajů pro stanovení základu daně.

Transakce před zahájením podnikání Fyzická osoba musí již před zahájením své podnikatelské činnosti zařídit řadu úkonů. Jedná se zejména o získání oprávnění k podnikání, využívání různých odborných poradenství, osvědčení o registraci a přidělení daňového identifikačního čísla, zřízení účtu, žádosti o úvěr apod. Vznikají tak první výdaje spojené s podnikáním. Tyto výdaje vstoupí, na základě prokazatelných dokladů, do daňové evidence k datu zahájení činnosti. Jejich výše není omezena a zároveň jsou daňově uznatelným výdajem,

- 36 -

a to i pokud byly vynaloženy v kalendářním roce předcházejícím roku zahájení podnikání. Podnikatel si tak může jako daňový výdaj uplatnit například vložené zásoby.

Vhodnou evidencí pro zaznamenávání těchto výdajů může být Karta zřizovacích výdajů. Z této karty se pak zapíší do Peněžního deníku jako nepeněžní operace snižující základ daně.

Tabulka 1: Počáteční transakce podnikatele (registrován k DPH) Příklad transakce:

Vhodné evidence:

• počáteční vklad hotovosti do podnikání

• peněžní deník

• založení bankovního účtu k podnikání

• peněžní deník

• nákup kancelářského nábytku

• peněžní deník • karta drobného majetku • evidence DPH

• Sjednání bankovního úvěru a připsání částky

• peněžní deník • evidence závazků – splátek

Zdroj: Práce autora

3.2 Evidence majetku Majetek a s ním související povinnost evidence je další věcí, se kterou se v praxi podnikatel zcela určitě setká. Obchodním majetkem se dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, rozumí souhrn majetkových hodnot (věcí, pohledávek a jiných práv a penězi ocenitelných jiných hodnot), které jsou ve vlastnictví poplatníka a o kterých bylo nebo je účtováno, anebo jsou nebo byly uvedeny v daňové evidenci. Pro obsahové vymezení složek majetku v daňové evidenci se použijí zvláštní právní předpisy o účetnictví. Svůj obchodní majetek podnikatel nejčastěji vede na Evidenčních kartách majetku. Příklad evidenční karty dlouhodobého majetku uvádím v příloze č. 4.

3.2.1 Dlouhodobý nehmotný majetek Nehmotným majetkem, se kterým se podnikatel nejčastěji setkává,

je například

software nebo zřizovací výdaje. Výdaje na pořízení nehmotného majetku jsou pro poplatníka vedoucího daňovou evidenci výdajem zahrnovaným do základu daně. Již - 37 -

při pořízení ho tedy podnikatel v plné výši zapíše do peněžního deníku, nemusí ho odepisovat. Podnikatel by měl sestavit vnitřní předpis upravující evidenci majetku. Ten by měl vymezovat majetek a jeho evidenci, ocenění majetku, odpisování majetku, ověření stavu majetku. Možný vzor předpisu uvádím v příloze č. 5.

3.2.2 Dlouhodobý hmotný majetek S hmotným majetkem se setkává podnikatel mnohem častěji, než s majetkem nehmotným. Jedná se zejména o budovy, nebytové prostory, stavby, základní stádo a tažná zvířata, pěstitelské celky trvalých porostů (s dobou plodnosti nad 3 roky) a hlavně samostatné movité věci a soubory movitých věcí (automobily, stroje, počítače), jejichž doba použitelnosti je delší než 1 rok a vstupní cena převyšuje 40 000 Kč.

Na rozdíl od nehmotného majetku vstupuje dlouhodobý hmotný majetek do daňových výdajů postupně prostřednictvím odpisů. Odpisovat se může začít, až když se věc stane hmotným majetkem. Tím se stávají věci uvedené do stavu způsobilého obvyklému užívání, kterým se rozumí dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními předpisy pro užívání.

Tabulka 2: Evidování hmotného a nehmotného majetku (plátce DPH) Příklad transakce:

Vhodné evidence:

• pořízení osobního automobilu na FA

• • • •

• platba za povinné ručení v hotovosti

• peněžní deník

• nákup pohonných hmot v hotovosti

• peněžní deník • evidence DPH

• nákup softwaru od neplátce DPH

• peněžní deník • karta nehmotného majetku

• úhrada FA za osobní automobil

• peněžní deník • kniha pohledávek a závazků

kniha pohledávek a závazků karta hmotného majetku kniha jízd evidence DPH (od 1. 5. 2009)

Zdroj: Práce autora

- 38 -

Odpisování dlouhodobého hmotného majetku Podnikatel musí nejprve pořízený dlouhodobý hmotný majetek zařadit do správné odpisové skupiny dle přílohy 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Poté si zvolí způsob, jakým bude majetek odepisovat. Má na výběr dvě možnosti, a to buď rovnoměrné (lineární) odpisování nebo zrychlené (degresivní) odpisování. Za určitých podmínek může být v prvním roce odpis procentuálně zvýšen. V poslední řadě uvede vypočtené odpisy na evidenční kartu majetku. Legislativně jsou odpisy upraveny v §26 až § 32a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

Rozdíl, jakým se promítne vstupní cena nákladního automobilu, zařazeného do druhé odpisové skupiny, do nákladů (výdajů) při rovnoměrném a při zrychleném odepisování zobrazuje graf č. 1.

Porovnání rovnoměrných a zrychlených odpisů

Počet procent 35,00%

32%

30,00%

Zrychlené odepisování

25,00%

20%

22,25%

24% 22,25% 22,25%

20,00% 15,00%

22,25%

Rovnoměrné odepisování

16% 11,00% 8%

10,00% 5,00% 0,00%

1. rok

2. rok

3. rok

4. rok

5. rok

Doba odepisování

Zdroj: Práce autora Graf č.1: Porovnání rovnoměrných a zrychlených daňových odpisů majetku zařazeného v druhé odpisové skupině

Výhodou zrychleného odpisování je jednoznačně možnost rychlejšího přenesení pořizovací ceny majetku do výdajů. Oproti tomu výhodu rovnoměrného odpisování může vidět v jednoduchosti jeho výpočtu.

- 39 -

3.2.3 Evidence zásob V závislosti na charakteru provozované činnosti mohou být zásoby velmi významnou položkou v evidenci podnikatele. Nezřídka v nich bývá vázána nemalá částka finančních prostředků. Za zásoby se považují: –

materiál do okamžiku spotřeby,

–

nedokončená výroba a polotovary, výrobky, mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny,

–

zásoby.

Stav a pohyb zásob zpravidla sleduje na Kartách zásob – tzv. skladových kartách. Z této evidence musí podnikatel k datu inventarizace prokázat skutečný stav zásob v hmotných jednotkách a stanoveným způsobem je ocení – prokáže stav zásob v Kč. Protože má stav zásob v mnohých případech vliv na úpravu základu daně, je správná a důkladná evidence velmi důležitá.

Pro podnikatele provozující maloobchodní činnost bývá příliš obtížné a pracné vedení skladových karet podle jednotlivých položek. V tomto případě se za záznamy o zásobách považují i jiné vhodné způsoby prokazující celkový stav zásob, např. kontrola korunou. Zvolený způsob záznamů o zásobách musí ale podnikatel srozumitelně popsat a tento popis uložit jako daňovou písemnost.

Podstata kontroly korunou – spočívá v oceňování zásob prodejní cenou. Například, když firma doveze do prodejny zboží, na dodacím listu je uvedena cena pořízení a k ní se napíše prodejní cena (pro prodejnu přírůstek stavu zásob). Tržby se evidují opět ve výši prodejních cen (pro prodejnu úbytek zboží). Rozdíl mezi přijatým zbožím a odvedenými tržbami je aktuální účetní stav vyjádřený v Kč. Obchodník ovšem nesmí zapomenout sledovat veškeré slevy, které budou uvažovány též v prodejních cenách jako úbytek zboží.

- 40 -

Tabulka 3: Evidence zásob (plátce DPH) Příklad transakce:

Vhodné evidence:

• nákup materiálu na FA

• kniha pohledávek a závazků • skladová karta materiálu • evidence DPH

• spotřeba materiálu

• skladová karta materiálu

• úhrada FA za materiál

• peněžní deník • kniha pohledávek a závazků

• nákup softwaru od neplátce DPH

• peněžní deník • karta nehmotného majetku

• úhrada FA za osobní automobil

• peněžní deník • kniha pohledávek a závazků

Zdroj: Práce autora

3.2.4 Evidence krátkodobého finančního majetku Od finančního majetku je často jen krůček k příjmům a výdajům, které má podnikatel povinnost evidovat. Proto je podnikatelé zapisují přímo do Peněžního deníku. Mezi krátkodobý finanční majetek, se kterým se při podnikání fyzická osoba zcela určitě setkává, patří peníze v pokladně, účty v bankách, ceniny a někdy také krátkodobé cenné papíry.

Pokladna – příjmy a výdaje hotovosti mohou být zaznamenávány přímo v Peněžním deníku nebo si může podnikatel vést samostatnou evidenci např. formou Pokladní knihy. Zákon o daních z příjmů však neukládá fyzickým osobám povinnost vést pokladní hotovost. Podnikatel by ale neměl zapomínat, že pokud přijímá peníze v hotovosti, musí vést evidenci denních tržeb. Skutečný stav hotovosti v pokladně ověří podnikatel nejpozději ke konci roku fyzickou inventurou.

V případě, že fyzická osoba používá k podnikání cizí měnu, měl by vést samostatnou evidenci valutové pokladny. Důležitý je správný přepočet na české koruny. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, umožňuje podnikateli evidovat transakce v cizích měnách dvěma způsoby: –

v průběhu období eviduje transakce v cizí měně a po skončení období je přepočte jednotným kurzem, který na začátku dalšího roku zveřejňuje Ministerstvo financí ve Finančním zpravodaji,

- 41 -

–

provádí přepočet na českou měnu již v průběhu období dle kurzů devizového trhu, tj. denním kurzem vyhlášeným Českou národní bankou nebo pevným kurzem.

Bankovní účet – pohyby na účtu zpravidla eviduje podnikatel na základě bankovních výpisů přímo v Peněžním deníku. V závislosti na četnosti bezhotovostních transakcí si může nechat zasílat výpisy z banky v různých časových intervalech. Od toho se ovšem odvíjí i výše již tak poměrně vysokých bankovních poplatků a poplatků za odeslání.

Ceniny – je s nimi potřeba zacházet podobně jako s penězi a evidovat doklady o jejich příjmu i výdeji. Patří mezi ně především poštovní známky, kolky, stravenky, karty na pohonné hmoty apod. Pokud nejsou ihned spotřebovány, měl by si podnikatel pro lepší přehled založit Kartu cenin, kde by sledoval jejich pohyb.

Tabulka 4: Nákup cenin (plátce DPH) Příklad transakce:

Vhodné evidence:

• peněžní deník • nákup stravenek (včetně poplatků, balného) • evidence cenin (stravenek) na dobírku • evidence DPH • nákup poštovních známek

• peněžní deník • evidence cenin (známek a kolků)

Zdroj: Práce autora

3.2.5 Evidence pohledávek Pohledávky představují obecně v penězích vyjádřené nároky věřitele na úhradu smluvně dohodnutých sum, např. za poskytnuté výkony, zálohy či jiná plnění (DUŠEK, 2009).

Evidence pohledávek je důležitá pro samotného podnikatele, protože se jedná o jeho budoucí příjem. Měl by tedy vědět jaké pohledávky vlastní, vůči komu a v jaké výši. Pro evidenci může použít Knihu pohledávek a závazků, nebo je vést samostatně na evidenčních kartách, v Knize vydaných faktur, v Knize pohledávek apod. Rozdělení dle druhu a přepočet cizích měn na Kč je podobný jako u evidence závazků.

- 42 -

Velmi významná je správnost evidence pohledávek i z pohledu prokazování pro daňové účely, a to jak z pohledu DPH, tak daně z příjmů. O výši pohledávek se v některých případech, jako například při ukončení činnosti, musí upravit základ daně.

3.3 Evidence závazků Závazky představují v penězích vyjádřené povinnosti dlužníka uhradit smluvně dohodnuté sumy, např. za přijaté výkony, zálohy či jiná plnění (DUŠEK, 2009).

Závazky by měl podnikatel evidovat tak, aby bylo zřejmé, o jaké závazky se jedná, vůči komu a v jaké jsou výši. Lze doporučit evidovat zvlášť závazky z obchodního styku v tuzemsku a v zahraničí. Závazky v cizí měně se v průběhu roku nepřepočítávají. Na konci roku se provede přepočet na českou měnu podobně jako u valut, tj. buď vyhlášeným jednotným kurzem nebo aktuálním kurzem České národní banky k 31. 12. Již přepočtené závazky na Kč z minulých let se znovu nepřepočítávají.

Není podstatná forma evidence, ale její vypovídací schopnost. Podnikatel může závazky zapisovat do Knihy závazků, na evidenční karty nebo do tabulkového editoru. V praxi se často používá společná evidence s pohledávkami v Knize pohledávek a závazků.

3.4 Evidence ostatních skutečností V praxi může existovat celá řada skutečností, na základě nichž vzniká podnikateli potřeba či povinnost dalších evidencí, nebo mohou být zaznamenávány v evidencích již vedených.

3.4.1 Evidence plátce daně z přidané hodnoty Legislativně je daň z přidané hodnoty (DPH) upravena zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Podnikatel se stává plátcem DPH nejčastěji z důvodu, že jeho obrat přesáhne částku 1 mil. Kč za nejvýše dvanáct bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Do 15 dnů po skončení měsíce se pak musí registrovat na finančním úřadu a od prvního dne třetího - 43 -

měsíce po překročení obratu je povinen uplatňovat daň z přidané hodnoty. Ve výše uvedených evidencích poté odděluje částky základu daně a daně z přidané hodnoty, která je položkou neovlivňující základ daně. Samotnou evidenci DPH provádí podnikatel většinou v rámci Knihy pohledávek a závazků. Pro lepší členění sazeb daně nebo přijatých a uskutečněných plnění může vést samostatné karty k DPH.

3.4.2 Mzdová evidence Má-li podnikatel zaměstnance musí vést mzdovou agendu. Tuto povinnost má i v případě, že uplatňuje výdaje procentem z příjmů. Nezbytně nutné údaje o zaměstnancích, vyplívající z pracovně právních předpisů, eviduje v Osobních složkách zaměstnance. Zúčtování mezd provádí na Mzdovém listu, který musí vést pro každého zaměstnance za kalendářní rok. Všechny doklady týkající se mzdové evidence musí podnikatel archivovat po dobu 30 let.

3.4.3 Evidence soukromých jízd Pokud podnikatel používá automobil vedený jako obchodní majetek také k soukromým jízdám, měl by tyto jízdy dle skutečnosti zaznamenat i v Knize jízd. Na základě toho vypočítá poměrnou část soukromých kilometrů. Jedná se o nedaňový výdaj, o který je nutné na konci roku upravit všechny výdaje s autem spojené, včetně odpisů.

3.4.4 Evidence používaných knih a karet Aby daňová evidence podnikateli poskytovala opravdu dobrý a dostačující přehled o jeho činnosti a majetku, používá v praxi celou řadu knih či evidenčních karet. Proto je vhodné, povede-li si ještě jeden přehled, kde budou sledovány veškeré používané evidence – knihy a karty.

- 44 -

4

PŘECHOD Z DAŇOVÉ EVIDENCE NA ÚČETNICTVÍ

V podstatě existují dva důvody, proč fyzická osoba – podnikatel přechází z vedení daňové evidence na vedení účetnictví. Stane se účetní jednotkou dle § 1 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, nebo se z různých důvodů rozhodne vést účetnictví dobrovolně.

4.1 Základní vymezení souvislostí přechodu Z pohledu účetního řeší přechod z daňové evidence na vedení účetnictví § 61b vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví.

Z pohledu daňového je přechod z daňové evidence na vedení účetnictví řešen v § 5 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Ten ukládá poplatníkovi postupovat podle přílohy č. 3.

Základní kroky přechodu z daňové evidence na účetnictví: a) rozhodnutí o přechodu na účetnictví – termín, b) provedení inventarizace veškerého majetku a závazků, c) uzavření evidencí, d) vyčlenění položek, které budou ovlivňovat základ daně ve zdaňovacím období, ve kterém bylo zahájeno účtování, e) zpracování daňového přiznání, f) kontrola rovnosti konečných a počátečních stavů, g) sestavení počáteční rozvahy, h) vyhotovení prohlášení.

Úpravy základu daně se zahrnou do zdaňovacího období, ve kterém je vedení účetnictví zahájeno. Pokud se tedy nejedná o podnikatele zapsaného v obchodním rejstříku, popřípadě fyzickou osobu, které povinnost účetnictví ukládá zvláštní právní předpis, projeví se daňový dopad nejdříve v následujícím zdaňovacím období. - 45 -

Základ daně se tedy zvýší o hodnotu: –

zásob a cenin,

–

poskytnutých záloh (s výjimkou záloh na hmotný majetek),

–

hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem.

Základ daně se sníží o hodnotu: –

přijatých záloh,

–

závazků, které by při úhradě byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

U plátců daně z přidané hodnoty se rozumí hodnota závazku a pohledávek bez DPH, pokud byla daň již uplatněna nebo odvedena. Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů umožňuje úpravu základu daně o hodnotu zásob a pohledávek rozložit až do 9 let.

4.2 Přechodový můstek z daňové evidence na účetnictví Jakýkoliv přechodový můstek musí splňovat základní principy účetnictví: 1. Konečné stavy majetku a závazků se musí rovnat jejich počátečním stavům. 2. V počátečním stavu PÚ mohou být pouze a jen rozvahové účty, podrozvahové účty a některé účty naturální (statistické – na nich lze vést i jiné hodnoty než peníze). 3. Počáteční stav účtů musí zobrazit vše, co je v účetní evidenci účetní jednotky. Nesmí být nic v účetní jednotce mimo evidencí na těchto účtech. 4. V počátečních stavech nesmí být účty výsledkové.

Správnost převodu lze doložit jedinou věcí a tou je převodový můstek s účtováním MD, DAL a s uvedením dopadu do daňového základu. Proto ten, kdo kontroluje převod dle porovnání výkazu majetku a závazků z posledního daňového přiznání s počáteční rozvahou, má kontrolu skutečně jen částečnou a pro finanční úřady naprosto nedostačující. (DUŠEK, 2009)

- 46 -

Příklad 1: Stanovení daňového dopadu při přechodu z daňové evidence na účetnictví Podnikatel (plátce DPH) vedl v roce 2008 daňovou evidenci a v roce 2009 se rozhodl vést účetnictví. K 31. 12. 2008 má tyto stavy majetku a závazků:

Materiál

180 000 Kč

Zboží

320 000 Kč

Peníze v hotovosti

60 000 Kč

Peníze na bankovním účtu

135 000 Kč

Odběratelé

476 000 Kč

Dodavatelé

392 700 Kč

Závazky vůči zaměstnancům

120 000 Kč

Závazky vůči správě sociálního zabezpečení

42 000 Kč

Daň ze závislé činnosti

36 000 Kč

Řešení:

Tabulka 5: Sestavení přechodového můstku Č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9

Text Materiál na skladě Zboží na skladě Peníze v hotovosti Peníze na bankovním účtu Odběratelé DPH 19 % Dodavatelé DPH 19 % Zaměstnanci Zúčtování s institucemi soc. zab. Daň ze závislé činnosti Součty stran MD a Dal Vyrovnání stran pomocí účtu 491 Součty stran MD a Dal

Účet

ZD

MD

112 132 211 221 311 311 321 321 331 336 342

A A N N A N A N A A A

180 000 Kč 320 000 Kč 60 000 Kč 135 000 Kč 400 000 Kč 76 000 Kč

- 47 -

DAL

330 000 Kč 62 700 Kč 120 000 Kč 42 000 Kč 36 000 Kč 1 171 000 Kč 590 700 Kč 580 300 Kč 1 171 000 Kč 1 171 000 Kč Zdroj: Práce autora

Dopad na základ daně:

Zvýšení: Hodnota zásob

500 000 Kč

Hodnota pohledávek za odběrateli (bez DPH)

400 000 Kč

Celkem:

900 000 Kč

Snížení: Hodnota závazků k dodavatelům (bez DPH)

330 000 Kč

Hodnota závazků vůči zaměstnancům

120 000 Kč

Hodnota závazků vůči institucím soc. zabezpečení

42 000 Kč

Hodnota závazků vůči státu

36 000 Kč

Celkem:

Celkový daňový dopad

528 000 Kč

900 000 – 528 000 = + 372 000 Kč

4.3 Minimalizace daňového dopadu Je jen málo možností, jak by podnikatel mohl minimalizovat daňový dopad způsobený přechodem z daňové evidence na vedení účetnictví. Základním předpokladem je minimalizace stavu zásob a pohledávek. Podnikatel by se měl snažit držet optimální stav zásob na úrovni nutného minimálního provozního stavu. Stejně tak by se měl snažit držet pohledávky na nízké úrovni, popř. je vymáhat. Oproti tomu není nutné minimalizovat závazky.

Další variantou zmírnění daňového dopadu je již výše uvedená možnost rozložit zvýšení o zásoby a pohledávky na 9 zdaňovacích období. Vzhledem k tomu, že toto rozložení nemusí být rovnoměrné, může podnikatel volit výši částky přímo na základě zjištěného aktuálního základu daně a současné výše daňové sazby a slev na dani.

- 48 -

5

ÚČETNICTVÍ FYZICKÝCH OSOB

Pro podnikatele – fyzickou osobu je výhodou, že pokud nemá povinnost auditu, nerozhodne se vést účetnictví v plném rozsahu dobrovolně, případně mu tuto povinnost nestanoví zvláštní zákon, může vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu. Jak již napovídá název, výhoda plyne z určitého zjednodušení vedení účetnictví. Účetní jednotka může například spojit účtování v deníku s účtováním v hlavní knize, smí sestavit účtový rozvrh jen na úrovni účtových skupin apod. Zjednodušený rozsah účetnictví je vymezen v § 13a zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

Povinnost auditu upravuje § 20 zákona č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. U fyzické osoby se posuzuje splnění součastně alespoň dvou z těchto podmínek: –

aktiva (brutto) více než 40 000 000 Kč,

–

roční úhrn čistého obratu více než 80 000 000 Kč,

–

průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního období více než 50.

5.1 Otevření účetnictví podnikatele Prvním krokem při vedení účetnictví je sestavení zahajovací rozvahy. Podnikatel, který od začátku podnikání dobrovolně povede účetnictví, se rozhodne, který majetek do podnikání vloží. Pro takto vložený vlastní majetek je zaveden speciální účet tzv. Účet individuálního podnikatele, který plní funkci účtu základního kapitálu pro fyzickou osobu vedoucí účetnictví.

Účet individuálního podnikatele Prostřednictvím tohoto účtu se účtují veškeré výběry fyzické osoby pro vlastní potřebu, vklady do podnikání, přijaté dary, při otevírání účetních knih se na něj převádí zisk nebo ztráta minulého období. Účet může mít aktivní i pasivní zůstatek, vždy ovšem bude patřit na pravou stranu rozvahy. V účtové osnově bychom ho našli v účtové skupině 49 pod číslem účtu 491. Pro větší přehlednost je nutné zavést si analytiku tohoto účtu.

- 49 -

Tabulka 6: Příklady účtování na účtu individuálního podnikatele Účetní případy

MD

DAL

Osobní vklad podnikatele v hotovosti

211

491

Osobní výběr podnikatele z bankovního účtu

491

221

Vklad zásob

1xx

491

Vklad dlouhodobého hmotného majetku

022

491

Vyrovnání zisku z minulého období

431

491

Vyrovnání ztráty z minulého období

491

431 Zdroj: Práce autora

Dalším úkolem je sestavení účtového rozvrhu. Při jeho sestavování musí podnikatel vycházet ze směrné účtové osnovy stanovené vyhláškou č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví. Směrná účtová osnova má deset účtových tříd. V rámci těchto tříd vymezuje účtové skupiny, které pak může (vycházím z vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu) podnikatel rozvést až na konkrétní účty, označené trojmístným číslem. Vzorovou účtovou osnovu pro podnikatele, podle které je účtováno v této práci, uvádím v příloze č 6.

Po sestavení účtového rozvrhu může podnikatel začít s otevíráním aktivních a pasivních účtů. Otevírání těchto aktivních účtů provede protizápisem počátečních stavů na Počáteční účet rozvažný tak, že stavy aktivních účtů zapíše na opačnou – pravou stranu tohoto účtu a pasivní na stranu levou. Pokud vedl účetnictví již v předchozím období, musí dát pozor na dodržení zásady kontinuity, tzn. že počáteční stavy běžného období se musí rovnat konečným stavům období minulého.

321 Dodavatelé

701 Počáteční účet rozvažný

PS

311 Odběratelé PS

Σ MD

= Σ DAL

Zdroj: Práce autora Obrázek č. 3: Schéma otevření aktivního účtu Odběratelé a pasivního účtu Dodavatelé

- 50 -

Účetní operace zapisuje podnikatel do účetních knih. Při vedení účetnictví v plném rozsahu jsou závazné čtyři účetní knihy: –

hlavní kniha,

–

deník,

–

kniha analytických účtů,

–

kniha podrozvahových účtů.

Vede-li podnikatel účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, jsou závazné jen dvě z těchto knih – hlavní kniha a deník. Hlavní kniha – obsahuje pohyby na syntetických účtech z věcného hlediska. Deník – zaznamenává účetní případy chronologicky, jak jdou za sebou. Podnikatel má ovšem možnost spojit obě tyto knihy do jedné. Zde se nabízí řešení, vést evidence formou tzv. Amerického deníku, ve kterém jednotlivé sloupce tvoří přímo konkrétní účty. Tato verze deníku se hodí pouze při účtování menšího množství účetních případů. Naopak pro lepší evidenci bych podnikateli doporučil podrobnější analytiku syntetických účtů. Na analytických účtech dle potřeb rozvede jednotlivé účetní operace.

Datum

Text

7.1.2009 Výběr hot. 31.1.2009 Výběr z BÚ

21- Pokladna MD 250,-

D

26 – Peníze 51 - Služby na cestě D MD D MD D 250,250,- 250,-

22 – BÚ MD

xxx MD

D

Zdroj: Práce autora Obrázek č. 4: Příklad Amerického deníku

5.2 Účtování dílčích oblastí Při své podnikatelské činnosti se podnikatel může setkat s celou řadou účetních operací. Ty nejzákladnější si přiblížíme v následujícím textu.

5.2.1 Účtování nákladů a výnosů Oproti daňové evidenci, kde podnikatel vychází pro zjištění základu daně z rozdílu příjmů a výdajů, vycházejíí podnikatelé - účetní jednotky z rozdílu výnosů a nákladů.

- 51 -

Náklady představují úbytek ekonomického prospěchu. Účtují se v páté účtové třídě se souvztažným zápisem, který se projeví jako úbytek aktiv nebo zvýšení závazků. V tomto případě je nezbytné, aby si podnikatel zavedl analytické účty nákladů. Tuto analytiku by měl přizpůsobit zejména ustanovením zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, který v § 24 a § 25 vymezuje daňově uznatelné a daňově neuznatelné náklady. Nejčastěji se bude jednat o dary, cestovné, náklady na reprezentaci, sociální náklady individuálního podnikatele, odpisy, manka a škody aj.

Výnosem rozumíme přírůstek ekonomického prospěchu. Je pro ně určená šestá účtová třída. Souvztažně se projeví jako úbytek aktiv nebo snížení závazků. Stejně jako u nákladu je pro lepší přehled vhodné analytické členění. Pokud je podnikatel plátcem daně z přidané hodnoty, zahrnuje tržby do výnosů ve výši bez daně.

5.2.2 Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek v účetnictví Dlouhodobý majetek v účetnictví podnikatelů stojí na aktivní straně rozvahy. V účtové osnově je mu určená účtová třída 0. Stejně jako v daňové evidenci je veden na kartách dlouhodobého majetku (viz příloha č. 4). Majetek je pořizován přes pořizovací účty, na které se zapisují také všechny vedlejší náklady s tím spojené. Do nákladů se dlouhodobý hmotný i nehmotný majetek dostává až prostřednictvím odpisů. K okamžiku sestavení účetní závěrky je povinností provést inventarizaci dlouhodobého majetku.

Tabulka 7: Příklady účtování dl. nehmotného a hmotného majetku (neplátcem DPH) Účetní případy

MD

DAL

Pořízení dlouhodobého hmotného majetku nákupem

042

211 (321)

Přeprava ve vlastní režii (vedlejší náklad pořízení)

042

624

Přijatý nehmotný majetek (software) darem

013

491

Zařazení dl. hmotného majetku do užívání

022

042

Odpis dl. hmotného majetku

551

082

Vyřazení dl. hmotného majetku z evidence

082

022

– dodatečný odpis v důsledku prodeje

541

082

– dodatečný odpis v důsledku odcizení (poškození)

549

082

– dodatečný odpis v důsl. převodu do os. užívání

491

082 Zdroj: Práce autora

- 52 -

Dlouhodobý nehmotný majetek Na rozdíl od daňové evidence je v účetnictví jednoznačně vymezen vstupní cenou a také se odepisuje. Je charakterizován jako takový majetek nehmotné povahy, jehož pořizovací cena je minimálně 60 000 Kč a doba užití alespoň 1 rok. Odpisy nehmotného majetku upravuje § 32a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, který ještě stanovuje další podmínku, a to že byl nabyt úplatně, vkladem společníka nebo tichého společníka nebo člena družstva, přeměnou, darováním nebo zděděním, nebo vytvořen vlastní činností za účelem obchodování s ním nebo k jeho opakovanému poskytování.

Dlouhodobý hmotný majetek Oproti nehmotnému majetku se vymezení dlouhodobého hmotného majetku ve své podstatě shoduje s vymezením v kapitole 4 Daňová evidence. Jedná se tedy o takový majetek hmotné povahy, jehož pořizovací cena přesahuje 40 000 Kč a doba upotřebení alespoň 1 rok.

Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Dlouhodobý nehmotný i hmotný majetek fyzicky i morálně zastarává, a proto dochází k jeho odepisování. Odpisem se vyjadřuje peněžní opotřebení dlouhodobého majetku v určitém časovém období. Z dlouhodobého hmotného majetku se neodepisují pozemky či umělecká díla a sbírky.

Majetek, který nedosahuje částky stanovených limitů pro dlouhodobý majetek, může podnikatel zúčtovat ihned do nákladů jako spotřebu materiálu, a to i v případě doby použitelnosti tohoto majetku delší než jeden rok. Jedná se o tzv. drobný majetek.

Kromě odpisů stanovených zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, si zde může podnikatel stanovit odpisy podle skutečného opotřebení majetku. Musí sestavit odpisový plán, v němž jsou uvedeny tzv. účetní odpisy. Tyto odpisy vypočte například na základě výkonu majetku (vyrobené kusy, ujeté km), nebo si je stanoví rovnoměrně (např. dle životnosti). Odpisový plán musí splňovat podmínky průkaznosti a podnikatel jej musí po dobu pěti let archivovat. Daňově účinné odpisy jsou pouze do výše stanovené zákonem č. 586/1992 Sb., o daních

- 53 -

z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Podnikatel proto nesmí zapomenout zohlednit rozdíl v daňovém přiznání.

Příklad 2: Stanovení účetních odpisů dle výkonu Podnikatel si pořídil stroj za 2 mil. Kč. Ví, že při normálním výkonu a podmínkách je stroj schopen během své životnosti vyrobit 400 tisíc výrobků. Může použít výkonové odpisy, které přesněji vyjádří skutečné opotřebení. Ročně vyrobí 50 tisíc výrobků.

Řešení: 2 000 000 x 50 000 = 250 000 400 000 Roční odpis tohoto stroje bude činit 250 tisíc Kč.

Technické zhodnocení Jen velmi krátce zmíním k problematice odpisů i technické zhodnocení. Dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, jsou technickým zhodnocením výdaje na dokončené výstavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýšily 40 tisíc Kč. Technické zhodnocení musí podnikatel připočítat k ceně příslušného dlouhodobého majetku a upravit odpisový plán.

Pro sledování nákladů ne technické zhodnocení a hlídání částky 40 tisíc Kč po celé období je vhodné, aby si podnikatel zavedl zvláštní analytický účet k účtu 04 Pořízení dlouhodobého majetku nebo účtu 54 Ostatní provozní náklady. Důležité je také správně rozlišovat co je opravou a co je již technickým zhodnocením.

5.2.3 Účtování o zásobách Zásoby jsou účetními předpisy vymezeny shodně pro daňovou evidenci i pro vedení účetnictví. Pro účetní jednotku jsou aktivem účtovaným v účtové třídě 1. Při účtování zásob si může podnikatel zvolit mezi dvěma způsoby: 1. způsob A – účtování průběžně, prostřednictvím pořizovacích účtů a skladu, 2. způsob B – účtování periodicky a v průběhu období přímo do nákladů. - 54 -

Způsob B účtování zásob nezjišťuje denní záznamy pohybu zásob, ale spočívá v přímém účtování zásob do nákladů. Je ovšem nutné vést skladovou evidenci zásob. Na začátku účetního období převede podnikatel počáteční stav zásob do nákladů a na konci účetního období přeúčtuje na základě fyzické inventury konečný stav zásob opět na rozvahový účet.

Tabulka 8: Příklady účtování zásob (plátce DPH) Účetní případy

MD

DAL

111, 343

211

Převzetí materiálu na sklad (cena bez DPH)

112

111

Skladová příjemka zboží vlastní výroby

132

621

Výdej zboží ze skladu při prodeji

504

132

Převzetí výrobků na sklad

123

613

Výdejka po prodeji nepotřebného materiálu

542

112

Přijatý materiál darem

112

491

501

112

501, 343

321

112

501

Nákup materiálu v hotovosti

způsob B Převod počátečního stavu materiálu Nákup materiálu na fakturu Stav zásob dle inventury na konci období

Zdroj: Práce autora Nakupované zásoby oceníme pořizovací cenou včetně nákladů souvisejících s jejich pořízením, tj.nejčastěji doprava. Při vyskladňování použijeme u zásob stejného druhu, které byly ovšem pořizovány postupně za rozdílnou cenu, cenu vypočtenou váženým aritmetickým průměrem nebo způsobem FIFO (první do skladu – první ze skladu).

Inventarizace zásob Zásoby jsou oběžným majetkem, který je pravidelně, a možná nejčastěji, podrobován inventarizaci. Její forma není předepsána, měla by ovšem obsahovat alespoň označení, datum pořízení, datum vyskladnění, ocenění, množství a měrné jednotky. Postup inventarizace by se dal rozdělit do několika etap: 1. zjištění skutečného účetního stavu, 2. zjištění skutečného stavu a sestavení inventárního soupisu, 3. porovnání skutečného stavu s účetním, výsledkem je inventární zápis s vyčíslením případných inventárních rozdílů. - 55 -

V případě rozdílů se může jednat buď o přebytek nebo manko, přičemž ani v případě přebytku se nejedná o uspokojivý stav, protože i ten znamená odchylku od stavu účetního. U manka je nutné rozlišovat manko nad normu, které se většinou připisuje k náhradě odpovědnému zaměstnanci, a manko do normy přirozených úbytků. Tyto úbytky si stanoví sám podnikatel na základě prokazatelných skutečností. Jedná se o daňově uznatelný náklad.

Tabulka 9: Příklady účtování inventarizačních rozdílů ve skladu zboží Účetní případy

MD

DAL

504

132

549 (nedaňově)

132

Manko nad normu u zboží B – k náhradě zaměstnanci

335

132

Přebytek zboží C

132

648

Manko do normy přirozených úbytků Manko nad normu u zboží A – účtováno do nákladů

Zdroj: Práce autora

5.2.4 Finanční majetek v účetnictví Finanční majetek se člení na dvě základní skupiny, a to na krátkodobý – účtovaný v účtové třídě 2 a dlouhodobý, pro který jsou vymezené účty v účtové třídě 0. Především s majetkem krátkodobým se bezesporu fyzická osoba – podnikatel zcela jistě setká. Jedná se především o peníze, ceniny, účty v bankách, krátkodobé bankovní úvěry a krátkodobé cenné papíry. Při výběru peněz z bankovního účtu a při opačné situaci účtuje podnikatel na základě dvou účetních dokladů – pokladního dokladu a výpisu z bankovního účtu. Z praxe je ovšem zřejmé, že vzniká časový nesoulad mezi dnem pohybu hotovosti a doručením výpisu z běžného účtu. Pro tento případ využívá podnikatel průběžného účtu 261 Peníze na cestě.

221 Bankovní účty

261 Peníze na cestě

211 Pokladna

VBÚ

PPD

Σ MD

= Σ DAL

Zdroj: Práce autora Obrázek č. 5: Schéma výběru peněz z bankovního účtu do pokladny

- 56 -

Cizí měna Pokud má podnikatel hotovost v cizí měně, je nutné, oddělit ji od korunové pokladny. Vede valutovou pokladnu, pro kterou si zavede analytický účet. Účetní jednotka vystavuje doklady a vede evidenci v cizí měně a následně ji přepočte na Kč konkrétním devizovým kurzem České národní banky. Je možné použít i pevný kurz nebo směnný kurz při prodeji nebo nákupu peněz. K datu uzavírání účetních knih je nutné přepočítat cizí měnu ve valutové pokladně i na devizovém účtu na měnu českou. K tomuto dni může použít účetní jednotka pouze kurz České národní banky.

Kurzové rozdíly u transakcí v cizí měně Málokterá obchodní operace je v praxi natolik krátká, aby nevznikl rozdíl v devizových kurzech. Účetní jednotka je přitom povinna vždy vést účetnictví v české měně. Přepočtem na Kč potom vznikají kurzové rozdíly. Tyto rozdíly se účtují na vrub nákladového účtu 563 Kurzové ztráty nebo ve prospěch výnosového účtu 663 Kurzové zisky. Oba výsledkové účty jsou vždy součástí základu daně bez ohledu na to, k jaké účetní operaci se vztahují.

Příklad 3: Účtování kurzových rozdílů Prodej zboží do EU (odběratel poskytl DIČ - osvobozené plnění) dne 7. 1. 2009 za cenu 1000 Eur, kurz ČNB 26,120 Kč/1 Eur = 26 120 Kč. Úhrada za zboží dne 26. 1. 2009, kurz ČNB 27,700 = 27 700 Kč. Kurzový rozdíl = kurzový zisk 1 580 Kč.

Řešení: Tabulka 10: Účtování kurzových rozdílů Účetní případy Prodej zboží Úhrada na bankovní účet Kurzový zisk

MD

DAL

311 (311002)

604

221

311 (311002)

311 (311002)

663

Zdroj: Práce autora

- 57 -

5.2.5 Zúčtovací vztahy Nejtypičtějším zástupcem účtové třídy 3 Zúčtovací vztahy, jsou pohledávky a závazky z obchodního styku. Specifické rozdělení pohledávek a závazků je podle jejich splatnosti na krátkodobé a dlouhodobé.

Tabulka 11: Příklad účtování pohledávek a závazků z obchodního styku (plátce DPH) Účetní případy

MD

DAL

Přijatá záloha na výrobky – v hotovosti

221

324

Prodej výrobků na fakturu

311

601, 343

Poskytnutá záloha na nákup materiálu

314

321

Zúčtování zálohy na výrobky

324

311

Doplatek za prodej výrobků na bankovní účet

221

311

501, 343

321

321

314

Nákup materiálu – způsob B Zúčtování poskytnuté zálohy na nákup materiálu

Zdroj: Práce autora Pokud má podnikatel zaměstnance, vzniká mu stejná povinnost vést mzdovou agendu, jak uvádí kapitola 3 Daňová evidence podnikatele. Účty upravuje účtová skupina 33.

Tabulka 11: Operace spojené účtováním mezd Účetní případy

MD

DAL

Hrubé mzdy zaměstnanců

521

331

Sociální pojištění – za zaměstnance

331

336 (336001)

Sociální pojištění – za zaměstnavatele

524 (524001)

336 (336001)

Zdravotní pojištění – za zaměstnance

331

336 (336002)

524 (524002)

336 (336002)

Záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti

331

342

Výplata čisté mzdy v hotovosti

331

211

Zdravotní pojištění – za zaměstnavatele

Zdroj: Práce autora Účty daní a dotací, kterým patří účtová skupina 34, se řadí jak mezi závazky, tak mezi pohledávky (např. nadměrný odpočet DPH). Závazky zaúčtuje podnikatel na stranu MD, pohledávky budou účtovány na stranu Dal.

- 58 -

Vhodné účty: 341 Daň z příjmů – daň z příjmů fyzické osoby, 342 Ostatní přímé daně – např. daň z příjmů ze závislé činnosti sražená zaměstnancům, 343 Daň z přidané hodnoty – vhodná je analytika např. 343019 a 343009, 345 Ostatní daně a poplatky – např. zálohy silniční daně, 346 Dotace

Časové rozlišení a dohadné položky Aby účetní jednotka proúčtovala výnosy a náklady opravdu v období, se kterým věcně i časově souvisí, musí je časově rozlišit. Přechodným položkám je věnována účtová skupina 38. Jedná se o tyto účty: 381 Náklady příštích období – zachycuje placené náklady související s příštím obdobím, 382 Komplexní náklady příštích období – náklady vynakládané ke společnému účelu, 383 Výdaje příštích období – náklady tohoto období hrazené až v příštím období, 384 Výnosy příštích období – příjmy, jenž věcně patří do výnosů příštích období, 385 Příjmy příštích období – nepřijaté příjmy související s výnosy tohoto období. 388 Dohadné účty aktivní – součastná pohledávka, u které není ještě známa přesná výše, 389 Dohadné účty pasivní – současný závazek, ke kterému ještě nemáme doklad.

Postup při časovém rozlišení by měl být stanoven vnitřním účetním předpisem a neměl by se každoročně měnit. Nevýznamné a pravidelně se opakující výdaje, popřípadě příjmy, není nutné časově rozlišovat.

5.3 Účetní uzávěrka Účetní uzávěrka představuje souhrn činností, které je nutné provést před sestavením Účetní závěrky (před sestavením účetních výkazů). Je vhodné, aby si podnikatel sestavil podrobný harmonogram těchto činností, který by měl zahrnovat následující sled kroků účetní uzávěrky: 1. inventarizace a kontrola proúčtování inventarizačních rozdílů, 2. proúčtování položek časového rozlišení a dohadných položek, 3. proúčtování odpisů, 4. proúčtování případné tvorby a čerpání rezerv,

- 59 -

5. proúčtování všech kurzových rozdílů, 6. proúčtování zásob na cestě.

Účetní jednotka zaúčtuje všechny výše uvedené operace, a

poté již může zavřít

jednotlivé účty. Zůstatky rozvahových účtů přeúčtuje na Konečný účet rozvažný a zůstatky výsledkových účtů na Účet zisků a ztrát. Rozdílem výnosů a nákladů na Účtu zisků a ztrát můžeme zjistit výsledek hospodaření před zdaněním.

Aktivní účty PS přírůstky

702 Konečný účet rozvažný

úbytky

Pasivní účty úbytky PS přírůstky KS

KS Σ MD

= Σ DAL

Zdroj: Práce autora Obrázek č. 6: Schéma uzavírání aktivních a pasivních účtů

5xx Náklady přírůstky

710 Účet zisků a ztrát

úbytky

úbytky přírůstky

KS

KS

702 Konečný účet rozvažný

6xx Výnosy

Σ MD ZISK

= Σ DAL (ZTRÁTA)

Σ MD

= Σ DAL

Převod zisku

Zdroj: Práce autora Obrázek č. 7: Schéma uzavírání výsledkových účtů Po zjištění výsledku hospodaření je nutné vypočítat daň z příjmů fyzické osoby. Podnikatel nesmí zapomenout na mimoúčetní úpravu účetního výsledku hospodaření o nedaňové náklady, popř. výnosy. V nejčastějších případech se jedná zejména o náklady na reprezentaci, cestovné nad limit, poskytnuté dary, sociální a zdravotní pojištění individuálního podnikatele, ostatní pokuty a penále, manka nad normu atd.

- 60 -

Vypočtená daň se musí proúčtovat ještě v běžném účetním období!

Tabulka 12: Předpis daně z příjmů Účetní případy Daň z příjmů z běžné činnosti

MD

DAL

591

431 Zdroj: Práce autora

5.4 Účetní závěrka K poslednímu dni účetního období musí podnikatel sestavit účetní závěrku, tj. sestavit účetní výkazy. Legislativně je účetní závěrka upravena v § 18 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a dále ve vyhlášce č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Tvoří ji: –

rozvaha,

–

výkaz zisku a ztráty (tzv. výsledovka),

–

příloha

–

může zahrnovat i přehled o peněžních tocích (cash flow) nebo přehled o změnách vlastního kapitálu.

Rozvaha (bilance) je základním zdrojem informací o celkové struktuře majetku firmy. Poměřuje aktiva a pasiva. Za běžné účetní období se uvádí neupravená výše aktiv (brutto), výše opravných položek a oprávky (korekce) a výše aktiv upravená o korekce (netto). Ke každé položce se uvádí také její stav z bezprostředně předcházejícího období (minulé účetní období). Vždy musí platit tzv. zlaté bilanční pravidlo, tj. hodnota aktiv se musí rovnat hodnotě pasiv.

Výkaz zisku a ztráty (výsledovka) analyzuje výsledek hospodaření. Ve výkazu jsou uspořádány položky výnosů a nákladů a výsledku hospodaření. Uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty v druhovém členění je stanoveno v příloze č. 2 vyhlášky vyhláškou č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Rozvahu i výkaz zisku a ztráty může podnikatel, který nepodléhá auditu, sestavovat ve zjednodušeném rozsahu.

- 61 -

Příloha doplňuje a vysvětluje informace obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztrát. V praxi bývá její význam trochu podceňovaný a opomíjený. Základní bodovou strukturu upravuje vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, v příloze č. 3.

5.5

Přechod z účetnictví na daňovou evidenci

Pokud fyzická osoba – podnikatel přechází z účetnictví na daňovou evidenci, upravuje z hlediska daně z příjmů základ daně o pohledávky, závazky a stav zásob a cenin. Pohledávky a závazky za kalendářní nebo hospodářský rok, ve kterém vedl podnikatel účetnictví, které budou proplaceny v kalendářním roce, ve kterém vede daňovou evidenci, se vyloučí ze základu daně kalendářního roku, ve kterém poplatník vede daňovou evidenci, takto: –

pohledávky sníží základ daně,

–

závazky zvýší základ daně.

Tento postup se nevztahuje na příjmy od daně osvobozené nebo nezahrnované do základu daně nebo na ty, které nejsou předmětem daně a na výdaje, které nejsou výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Za kalendářní nebo hospodářský rok, ve kterém vedl poplatník účetnictví, sníží základ daně z příjmů o stav zásob a cenin v kalendářním roce, ve kterém vede poplatník daňovou evidenci.

- 62 -

6

ROZDÍLY ÚČTOVÁNÍ Z PRAKTICKÉHO POHLEDU

Základnímu pohledu na evidenci podnikatelské činnosti formou vedení účetnictví nebo daňové evidence jsem se věnoval v předchozích kapitolách. Abych mohl názorně vysvětlit rozdílné dopady, porovnám v této části práce obě evidence na konkrétním příkladu. Pro názornost jsem jako období zvolil jeden kalendářní měsíc. Porovnání provedu na základě dokladů podnikatele za leden 2009 (viz přílohy č. 7 – č. 10). Konkrétní rozdíly účtování v daňové evidenci a účetnictví shrnu v závěru této kapitoly. Podnikatel – fyzická osoba je plátce daně z přidané hodnoty. Provozuje podnikatelskou činnost v oboru grafické a tiskařské práce na základě živnostenského listu, není zapsaný v Obchodním rejstříku. Podnikatel si nepřál být jmenován.

K 31. 12. 2008 má podnikatel následující stav majetku a závazků: Hotovost v pokladně

1 528,00 Kč

Zůstatek na podnikatelském bankovním účtu

168 255,53 Kč 35 700,00 Kč

Pohledávku za odběratelem Daň z přidané – daňový závazek

7 325,00 Kč

6.1 Vedení účetnictví Základní účetní operace, které by podnikatel provedl za účetní období leden 2009, jsou uvedeny v následujících tabulkách. Po uzavření nákladových a výnosových účtů je stanoven hrubý výsledek hospodaření. Tabulka 13: Zahajovací rozvaha (v Kč) AKTIVA

Rozvaha k 1. 1. 2009

PASIVA

Bankovní účty Pohledávky

1 528,00 168 255,35 35 700,00

Státní daňové závazky – DPH 7 325,00 Účet individuálního podnikatele 198 158,35

Aktiva celkem

205 483,35

Pasiva celkem

Pokladna

205 483,35

Zdroj: Práce autora - 63 -

Tabulka 14: Zavedení počátečních stavů účtů k 1. 1. 2009 Název účtu

Doklad

Kč

MD

DAL

PS Pokladna

U001

1 528,00

211

701

PS Bankovní účty

U002

168 255,35

221

701

PS Pohledávky

U003

35 700,00

311

701

PS Daň z přidané hodnoty

U004

7 325,00

701

343

PS Účet individuálního podnikatele

U005

198 158,35

701

491

Zdroj: Práce autora Nakupovaný materiál se ihned spotřebovává, dle vnitropodnikové směrnice účtuje podnikatel zásoby způsobem B. Dle zjištěné inventury na konci období byl stav materiálu nulový. V případě kladného zůstatku by podnikatel převedl tento materiál ve skutečné výši z nákladů na sklad podvojným zápisem 112/501.

Tabulka 15: Účtování Datum

Doklad

5.1.2009 VF2009001

Text

Kč

Prodej služeb

MD

DAL

16 806,72

602

3 193,28

343

20 000,00

311

5.1.2009

H29001

Poštovné

10,00

518

211

5.1.2009

H29002

Kalendář

49,58

501

211

9,42

343

211

35 700,00

221

311

6.1.2009

B001

Úhrada VF2008094

6.1.2009

U006

Sociální pojištění předpis

1 491,00

526

336

6.1.2009

U007

Zdravotní pojištění předpis

1 590,00

526

336

6.1.2009

B002

Sociální pojištění úhrada

1 491,00

336

221

6.1.2009

B003

Zdravotní pojištění úhrada

1 590,00

336

221

7.1.2009

PF29001

16 200,00

501

3 078,00

343

Nákup materiálu

19 278,00 8.1.2009

PF29002

8.1.2009 VF2009002

Nákup materiálu

Prodej služeb

10 000,00

501

1 900,00

343

11 900,00

321

40 000,00

602

7 600,00

343

47 600,00

- 64 -

321

311

8.1.2009

H29003

9.1.2009 VF2009003

9.1.2009

PF29003

Osobní prostředky

10 000,00

Prodej služeb

30 000,00

602

5 700,00

343

Telefonní služby

211

35 700,00

311

515,00

518

97,85

343

612,85 9.1.2009

B004

12.1.2009

H29004

12.1.2009

PF29004

Úhrada VF2009001 Řezačka na papír Nákup materiálu

491

321

20 000,00

221

311

1 091,55

501

211

207,45

343

211

22 000,00

501

4 180,00

343

26 180,00

321

12.1.2009

B005

Úhrada PF29001

19 278,00

321

221

12.1.2009

B006

Úhrada PF29002

11 900,00

321

221

12.1.2009

B007

Úhrada PF29003

612,85

321

221

12.1.2009

B008

Úhrada PF29004

26 180,00

321

221

13.1.2009

B009

Úhrada VF2009002

47 600,00

221

311

14.1.2009

B010

Úhrada VF2009003

35 700,00

221

311

15.1.2009

PF29005

8 400,00

501

1 596,00

343

Nákup materiálu

9 996,00 16.1.2009 19.1.2009

H29005 PF29006

Tiskopisy Nákup materiálu

321

100,84

501

211

19,16

343

211

18 250,00

501

3 467,50

343

21 717,50 20.1.2009

PF29007

Kancelářský nábytek

321

9 522,00

501

1 809,18

343

11 331,18 20.1.2009

PF29008

321

600,00

518

114,00

343

714,00 21.1.2009

H29006

21.1.2009 VF2009004

Mobilní telefon Prodej služeb

3 361,20

501

211

638,80

343

211

28 000,00

602

5 320,00

343

33 320,00 23.1.2009 VF2009005

Prodej služeb

8 000,00

- 65 -

321

311 602

23.1.2009 VF2009005 23.1.2009

H29007

Prodej služeb

1 520,00

Baterie

343

9 520,00

311

73,95

501

211

14,05

343

211

33 320,00

221

311

343

221

26.1.2009

B011

Úhrada VF2009004

26.1.2009

B012

Odvod DPH

7 325,00

Prodej služeb

20 000,00

602

3 800,00

343

27.1.2009 VF2009006

23 800,00

311

27.1.2009

PF29009

Počítač

20 663,87

501

27.1.2009

PF29009

Počítač

3 926,13

343

24 590 27.1.2009

PF26010

Software

321

63 016,80

013

11 973,20

343

74 990,00 28.1.2009

28.1.2009 29.1.2009

B013

Úhrada PF29005

9 996,00

321

221

B014

Úhrada PF29006

21 717,50

321

221

B015

Úhrada PF29007

11 331,18

321

221

B016

Úhrada PF29008

714,00

321

221

B017

Úhrada PF29009

24 590,00

321

221

B018

Úhrada PF29010

74 990,00

321

221

2099,91

501

211

399,09

343

211

378,14

501

211

71,86

343

211

H29008 H29009

29.1.2009 VF2009007

30.1.2009

321

PF29011

PC stůl Stolní lampa Prodej služeb

Nájemné leden

29 411,76

602

5 588,24

343

35 000,00

311

2 000,00

518

380,00

343

2 380,00 30.1.2009

PF290012

30.1.2009 VF2009007

Vedení účetnictví

Prodej služeb

30.1.2009

B019

Osobní spotřeba

31.1.2009

B020

Úhrada VF2009005

- 66 -

321

1 500,00

518

285,00

343

1 785,00

321

35 000,00

602

6 650,00

343

41 650,00

311

20 000,00

491

221

9 520,00

221

311

31.1.2009

B021

Poplatky bance

320,00

568

221

31.1.2009

B022

Poplatky bance

95,00

568

221

31.1.2009

B023

Připsaný úrok

3,55

221

662

31.1.2009

X

Stav materiálu dle inventury

0,00

112

501

Zdroj: Práce autora Tabulka 16: Uzavírání nákladových a výnosových účtů Název účtu

Doklad

Kč

MD

DAL

KS Spotřeba materiálu

U008

112 191,04

710

501

KS Ostatní služby

U009

4.625,00

710

518

KS Soc. nákl. individuálního podnikatele

U010

3 081,00

526

710

KS Ostatní finanční náklady

U011

415,00

710

568

KS Tržby z prodeje služeb

U012

207 218,48

602

710

KS Úroky

U013

3,55

662

710

Převod zisku

U014

86 909,99

710

702

Zdroj: Práce autora Tabulka 17: Uzavírání aktivních a pasivních účtů Doklad

Název účtu

Kč

MD

DAL

KS Software

U015

63 016,80

702

013

KS Pokladna

U016

3 003,00

702

211

KS Bankovní účty

U017

117 968,37

702

221

KS Odběratelé

U018

100 450,00

702

311

KS Dodavatelé

U019

4 165,00

321

702

KS Daň z přidané hodnoty

U020

5 204,83

343

702

KS Účet individuálního podnikatele

U021

188 158,35

491

702

Zdroj: Práce autora Tabulka 18: Konečná rozvaha (v Kč) AKTIVA

Rozvaha k 31. 1. 2009

PASIVA

Software Pokladna Bankovní účty Pohledávky

63 016,80 3 003,00 117 968,37 100 450,00

Závazky 4.165,00 Státní daňové závazky – DPH 5 204,83 Účet individuálního podnikatele 188 158,35 Účetní zisk 86 909,99

Aktiva celkem

284 438,17

Pasiva celkem

284 438,17

Zdroj: Práce autora

- 67 -

Účetní výsledek hospodaření za leden 2009 je zisk 86 909,99 Kč. Pro výpočet daně by musel podnikatel ještě zvýšit základ daně o nedaňové náklady, tj. o výši sociálního a zdravotního pojistného v celkové částce 3 081 Kč. Pořízený software bude odepisovat rovnoměrně dle § 32a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Daň je vždy nutné proúčtovat ještě v daném účetním období. Poté by sestavil výkazy.

6.2 Vedení daňové evidence Stejné doklady (viz přílohy č. 7 – č.10) za měsíc leden nyní zaznamenám v daňové evidenci. Jak již bylo uvedeno v teoretické části, způsob či forma vedení daňové evidence není pevně stanovena. Tabulka 19: Deník příjmů a výdajů Text

Hotovost

Banka

Daňové Nedaňové příjmy příjmy a výdaje a výdaje

Datum

Doklad

5.1.2009

H29001

Poštovné

-10,00

-10,00

5.1.2009

H29002

Kalendář

-59,00

-49,58

-9,42

6.1.2009

B001

Úhrada VF2008094

35 700,00 30 000,00

5 700,00

6.1.2009

B002

Sociální pojištění

-1 491,00

-1 491,00

6.1.2009

B003

Zdravotní pojištění

-1 590,00

-1 590,00

8.1.2009

H29003

Osobní prostředky

9.1.2009

B004

Úhrada VF2009001

12.1.2009

B005

12.1.2009

10 000,00

10 000,00 20 000,00 16 806,72

3 193,28

Úhrada PF29001

-19 278,00 -16 200,00

-3 078,00

B006

Úhrada PF29002

-11 900,00 -10 000,00

-1 900,00

12.1.2009

B007

Úhrada PF29003

12.1.2009

B008

Úhrada PF29004

12.1.2009

H29004

Řezačka na papír

13.1.2009

B009

14.1.2009

B010

16.1.2009

H29005

Tiskopisy

21.1.2009

H29006

Mobilní telefon

23.1.2009

H29007

Baterie

-612,85

-515,00

-97,85

-26 180,00 -22 000,00

-4 180,00

-1 091,55

-207,45

Úhrada VF2009002

47 600,00 40 000,00

7 600,00

Úhrada VF2009003

35 700,00 30 000,00

5 700,00

-120,00

-100,84

-19,16

-4 000,00

-3 361,20

-638,80

-88,00

-73,95

-14,05

-1 299,00

- 68 -

26.1.2009

B011

Úhrada VF2009004

33 320,00 28 000,00

26.1.2009

B012

Odvod DPH

-7 325,00

-7 325,00

28.1.2009

B013

Úhrada PF29005

-9 996,00 -8 400,00

-1 596,00

28.1.2009

B014

Úhrada PF29006

-21 717,50 -18 250,00

-3 467,50

28.1.2009

B015

Úhrada PF29007

-11 331,18 -9 522,00

-1 809,18

28.1.2009

B016

Úhrada PF29008

28.1.2009

B017

28.1.2009

B018

28.1.2009

H29008

PC stůl

29.1.2009

H29009

Stolní lampa

30.1.2009

B019

Osobní spotřeba

31.1.2009

B020

Úhrada VF2009005

31.1.2009

B021

31.1.2009 31.1.2009

-714,00

5 320,00

-600,00

-114,00

Úhrada PF29009

-24 590,00 -20 663,87

-3 926,13

Úhrada PF29010

-74 990,00 -63 016,80 -11 973,20 -2 499,00

-2 099,91

-399,09

-450,00

-378,14

-71,86

-20 000,00

-20 000,00

9 520,00

8 000,00

Poplatky bance

-320,00

-320,00

B022

Poplatky bance

-95,00

-95,00

B023

Připsaný úrok

3,55

3,55

Celkem

1 520,00

-23 937,57 -24 874,41

Zdroj: Práce autora Tabulka 20: Kniha závazků Č.

Označení dokladu

Datum dokladu

Firma (dodavatel)

Částka (Kč)

Datum splatnosti

Datum úhrady

1.

PF29001

7.1.2009

Nádvorník T.

19 278,00

14.1.2009

12.1.2009

19 278,00

2.

PF29002

8.1.2009

Nádvorník T

11 900,00

15.1.2009

12.1.2009

11 900,00

3.

PF29003

9.1.2009

Telefonica O2

612,85

26.1.2009

12.1.2009

612,85

4.

PF29004

12.1.2009

Nádvorník T.

26 180,00

19.1.2009

12.1.2009

26 180,00

5.

PF29005

15.1.2009

Nádvorník T.

9 996,00

22.1.2009

28.1.2009

9 996,00

6.

PF29006

19.1.2009

Nádvorník T.

21 717,50

26.1.2009

28.1.2009

21 717,50

7.

PF29007

20.1.2009

Excar v.o.s.

11 331,18

30.1.2009

28.1.2009

11 331,18

8.

PF29008

20.1.2009

StaMPi s.r.o.

714,00

27.1.2009

28.1.2009

714,00

9.

PF29009

27.1.2009

StaMPi s.r.o.

24 590,00

27.1.2009

28.1.2009

24 590,00

10.

PF29010

27.1.2009

StaMPi s.r.o.

74 990,00

27.1.2009

28.1.2009

74 990,00

11.

PF29011

30.1.2009

Novotný P.

2 380,00

30.1.2009

12.

PF29012

30.1.2009

Med L.

1 785,00

30.1.2009

Celkem

205 474,53

Uhrazeno (Kč)

201 309,53

Zdroj: Práce autora - 69 -

Tabulka 21: Kniha pohledávek Č.

Označení dokladu

Datum dokladu

Firma (dodavatel)

Částka (Kč)

1.

VF2008094

30.12.2008

Duba M.

35 700,00

6.1.2009

6.1.2009

35 700,00

2.

VF2009001

5.1.2009

HKT s.r.o.

20 000,00

12.1.2009

9.1.2009

20 000,00

3.

VF2009002

8.1.2009

Kučerová

47 600,00

15.1.2009

13.1.2009

47 600,00

4.

VF2009003

9.1.2009

Holakovský

35 700,00

16.1.2009

14.1.2009

35 700,00

5.

VF2009004

21.1.2009

Duba M.

33 320,00

28.1.2009

26.1.2009

33 320,00

6.

VF2009005

23.1.2009

Vachta V.

9 520,00

30.1.2009

31.1.2009

9 520,00

7.

VF2009006

27.1.2009

Topteam

23 800,00

3.2.2009

8.

VF2009007

29.1.2009

AZ Auto

35 000,00

5.2.2009

9.

VF2009008

30.1.2009

HKT s.r.o.

41 650,00

6.2.2009

Celkem

Datum splatnosti

282 290,00

Datum úhrady

Uhrazeno (Kč)

181 840,00

Zdroj: Práce autora Tabulka 22: Přehled o příjmech a výdajích na konci období

Přehled příjmů a výdajů Příjmy z podnikání, které jsou předmětem daně Příjmy z podnikání, které nejsou předmětem daně Výdaje z podnikání, které jsou předmětem daně Výdaje z podnikání, které nejsou předmětem daně Dílčí základ daně z podnikání (§ 7) Dílčí základ daně kapitálového majetku (§ 8) Základ daně z příjmů za leden 2009 celkem

152 806,72 39 033,28 176 747,84 73 903,69 - 23 941,12 3,55 - 23 937,57 Zdroj: Práce autora

Tabulka 23: Přehled o majetku a závazcích (dle tabulky D přílohy č. 1 přiznání k dani z příjmů fyzických osob) Stav majetku 1. Hmotný majetek 2. Peněžní prostředky v hotovosti 3. Peněžní prostředky na bankovních účtech 4. Zásoby 5. Pohledávky 6. Ostatní majetek 7. Závazky 8. Rezervy

na začátku období

- 70 -

0,00 1 528,00 168 255,35 0,00 35 700,00 0,00 7 325,00 0,00

na konci období

0,00 3 003,00 117 968,37 0,00 100 450,00 63 017,00 9 370,00 0,00 Zdroj: Práce autora

Dle potřeb si může podnikatel vést další evidence. Nakoupený software bude evidovat na kartě dlouhodobého majetku (viz příloha č. 4). Daň z přidané hodnoty povede na zvláštní evidenci. Z hlediska DPH není v podstatě žádný rozdíl mezi vedením účetnictví nebo daňovou evidencí. Pouze v případě přijatých záloh, kdy poplatníkovi, který není účetní jednotkou, nevzniká povinnost odvést daň při příjmu peněz. Ta mu vzniká až k datu uskutečnění zdanitelného plnění.

6.3 Rozdíly účtování v daňové evidenci a účetnictví Na základě stejných dokladů zúčtovaných postupně v účetnictví a v daňové evidenci vznikly rozdílné základy daně za měsíc leden 2009. V případě účetnictví se podnikatel dostává do zisku v hrubé výši 86 909,99 Kč. Oproti tomu v daňové evidenci byla, jako celkový daňový základ podnikatele, vykázána ztráta 23 937,57 Kč.

U vydaných faktur číslo VF2009007 a VF2009008, které nebyly do 31. 1. 2009 uhrazeny, se při vedení účetnictví projeví výnos ihned, tedy ještě v lednu. V daňové evidenci se ovšem do základu daně promítne až příjem při jejich úhradě odběratelem. Oproti tomu se v daňové evidenci do základu daně sledovaného období promítne úhrada vydané faktury číslo VF2008094, která by byla proúčtována ve výnosech již 30. prosince minulého období.

Podobně je tomu u přijatých faktur, kdy faktury číslo PF29011 a PF29012 vstoupí do nákladů již v lednu, ale na základ daně v daňové evidenci budou mít vliv po jejich zaplacení.

Velmi významný dopad na základ daně má v tomto případě pořízení softwaru viz přijatá faktura číslo PF29010. Jedná se o dlouhodobý nehmotný majetek, který z pohledu daňové evidence může ihned vstoupit do výdajů v plné výši, v účetnictví se ovšem promítne v nákladech podnikatele až postupně formou odpisů.

- 71 -

ZÁVĚR V předchozím textu jsem uvedl základní pojmy podnikání a podnikatel a upozornil jsem na možné formy zaznamenávání podnikatelské činnosti. Dvěmi základními způsoby evidence

podnikatelské

činnosti

jsou

„Daňová

evidence“

a

„Účetnictví“.

S problematikou i základními způsoby jejich vedení jsem seznámil čtenáře v samostatných kapitolách práce a v poslední části bakalářské práce jsem poukázal na rozdílný vliv obou evidencí na daňový základ. V závěru chci ještě upozornit na základní rozdíly mezi vedením účetnictví a daňové evidence z různých pohledů.

1. Z pohledu daňového se účetnictví od daňové evidence liší ve způsobu stanovení základu daně. Vzhledem k daňovým dopadům jde o jeden z nejdůležitějších rozdílů mezi evidencemi. Účetnictví je postaveno na aktuální bázi a daňová evidence na peněžní bázi. Základ daně je při vedení účetnictví stanoven jako rozdíl výnosů a nákladů, v daňové evidenci jako rozdíl příjmů a výdajů.

Rozdílný způsob stanovení daně může být výhodou pro daňovou evidenci, protože podnikatel neplatí daň z příjmů z nezaplacených pohledávek. Zároveň si může ke konci období snížit základ daně nákupem zásob, bez ohledu na jejich skutečnou potřebu či zaplacením zálohových faktur.

2. Z pohledu reálného vyjádření skutečností o hospodářské činnosti má účetnictví mnohem větší vypovídací schopnost o hospodářských aktivitách podnikatele. Daňová evidence by měla v první řadě poskytnout informace vedoucí ke zjištění základu daně z příjmů.

3.

Z pohledu náročnosti zpracování klade bezesporu daňová evidence na podnikatele mnohem menší požadavky. Její forma není striktně stanovená. Podnikatel ji ve většině případů může vést sám na počítači nebo případně i ručně. Oproti účetnictví je daňová evidence legislativně upravena v podstatě jedním paragrafem zákona (§ 7b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů), kdežto vedení účetnictví se řídí vlastním zákonem včetně další normativní úpravy.

- 72 -

4. Z pohledu pořizování dlouhodobého nehmotného majetku je vidět výhoda vstupu pořizovací ceny při vedení daňové evidence ihned do výdajů na praktickém příkladu. Vliv pořízení oběžného majetku ke konci roku jsem uvedl v bodu 1.

Z výše uvedených skutečností vyplývá, že není jednoduché přímo doporučit podnikateli konkrétní formu evidence. Osobně bych se přiklonil, vzhledem k vypovídací schopnosti o hospodářské činnosti, k vedení účetnictví. Dostačující informace by ovšem mohla podávat dostačující daňová evidence s podrobnějším členěním na evidenčních kartách. Pro malé podnikatele by mohla být i finančně výhodnější. Přitom v souhrnném příkladu nahrává vedení daňové evidence i výše základu daně podnikatele za leden 2009. Zde musím ovšem upozornit na velký stav pohledávek (100 450,00 Kč), které by musel (při některých skutečnostech) také zdanit.

Velmi však záleží na konkrétní činnosti podnikatele, na množství uskutečňovaných transakcí, množství zásob, ale především na jeho konkrétních požadavcích. Pokud tedy podnikatel nesplňuje zákonem stanovené podmínky pro vedení účetnictví, měl by dobře zvážit pro kterou evidenci se rozhodne.

- 73 -

POUŽITÉ ZDROJE

Odborná literatura BŘEZINOVÁ, H., ŠTOHL, P. Účetní závěrka : Výklad a praktické příklady. 1. vyd. Znojmo: SVŠE Znojmo, 2008. 126 s. ISBN 978-80-903914-6-8. CARDOVÁ, Z. Daňová evidence a účetnictví individuálního podnikatele. 1. vyd. Praha: ASPI, 2007. 156 s. ISBN 978-80-7357-288-4. DUŠEK, J. Převod daňové evidence na vedení účetnictví. 6. vyd. Praha: Grada, 2008. 128 s. ISBN 978-80-247-2387-7. LOUŠA, F. a kol. Daňová evidence 2007. Praha: ASPI, 2007. 552 s. ISBN 978-807357-237-2. PILÁTOVÁ, J. a kol. Daňová evidence : Komplexní řešení problematiky daňové evidence pro OSVČ. Olomouc: Anag, 2006. 264 s. ISBN 80-7263-331-7. SKÁLOVÁ, J. a kol. Podvojné účetnictví 2008. 8. vyd. Praha: Grada, 2008. 572 s. ISNB 978-80247-2573-4. STROUHAL, J, ŽIDLICKÁ, R. Účetnictví, velká kniha příkladů. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2008. 502 s. ISBN 978-80-2511910-5. ŠTOHL, P. Daně a daňová evidence : Praktický průvodce. 8. vyd. Znojmo: SVŠE Znojmo, 2008. 200 s. ISBN 978-80-903914-4-4. VYBÍHAL, V. Zdaňování příjmů fyzických osob 2008. 4. vyd. Praha: Grada, 2008. 216 s. ISBN 978-80-247-2536-9.

Právní předpisy Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č.500/2002 Sb., Vyhláška č.500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č.563/1991Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky účtující v soustavě podvojného účetnictví.

- 74 -

SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Počáteční transakce podnikatele (registrován k DPH) Tabulka 2: Evidování hmotného a nehmotného majetku (plátce DPH) Tabulka 3: Evidence zásob (plátce DPH) Tabulka 4: Nákup cenin (plátce DPH) Tabulka 5: Sestavení přechodového můstku Tabulka 6: Příklady účtování na účtu individuálního podnikatele Tabulka 7: Příklady účtování dl. nehmotného a hmotného majetku (neplátcem DPH) Tabulka 8: Příklady účtování zásob (plátce DPH) Tabulka 9: Příklady účtování inventarizačních rozdílů ve skladu zboží Tabulka 10: Účtování kurzových rozdílů Tabulka 11: Příklad účtování pohledávek a závazků z obchodního styku (plátce DPH) Tabulka 12: Předpis daně z příjmů Tabulka 13: Zahajovací rozvaha (v Kč) Tabulka 14: Zavedení počátečních stavů účtů k 1. 1. 2009 Tabulka 15: Účtování Tabulka 16: Uzavírání nákladových a výnosových účtů Tabulka 17: Uzavírání aktivních a pasivních účtů Tabulka 18: Konečná rozvaha (v Kč) Tabulka 19: Deník příjmů a výdajů Tabulka 20: Kniha závazků Tabulka 21: Kniha pohledávek Tabulka 22: Přehled o příjmech a výdajích Tabulka 23: Přehled o majetku a závazcích (dle tabulky D přílohy č. 1 přiznání k dani z příjmů fyzických osob)

SEZNAM GRAFŮ Graf č.1: Porovnání rovnoměrných a zrychlených daňových odpisů majetku zařazeného v druhé odpisové skupině.

- 75 -

SEZNAM PŘÍKLADŮ Příklad 1: Stanovení daňového dopadu při přechodu z daňové evidence na účetnictví Příklad 2: Stanovení účetních odpisů dle výkonu Příklad 3: Účtování kurzových rozdílů

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1: Struktura daňové evidence podnikatele Obrázek č. 2: Povinnost upravit základ daně při změně způsobu uplatňování výdajů Obrázek č. 3: Schéma otevření aktivního účtu Odběratelé a pasivního účtu Dodavatelé Obrázek č. 4: Příklad Amerického deníku Obrázek č. 5: Schéma výběru peněz z bankovního účtu do pokladny Obrázek č. 6: Schéma uzavírání aktivních a pasivních účtů Obrázek č. 7: Schéma uzavírání výsledkových účtů

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 – Přehledná tabulka účetních jednotek dle zákona o účetnictví Příloha č. 2 – Struktura rozvahy Příloha č. 3 – Příklad deníku příjmů a výdajů pro daňovou evidenci Příloha č. 4 – Vzor evidenční karty dlouhodobého majetku Příloha č. 5 – Vnitřní předpis o majetku a jeho evidenci Příloha č. 6 – Účtová osnova pro podnikatele Příloha č. 7 – Přehled pohybů na bankovním účtu za leden 2009 Příloha č. 8 – Přehled hotovostních operací za leden 2009 Příloha č. 9 – Přehled vydaných faktur za leden 2009 Příloha č. 10 – Přehled přijatých faktur za leden 2009

- 76 -

Příloha č. 1 – Přehledná tabulka účetních jednotek dle zákona o účetnictví

Zdroj: DUŠEK, J. Daňová evidence podnikatelů 2009. Praha: Grada, 2009

Příloha č. 2 – Struktura rozvahy

AKTIVA Dlouhodobý majetek

Rozvaha

PASIVA Vlastní kapitál

Dlouhodobý nehmotný majetek

Základní kapitál

Dlouhodobý hmotný majetek

Kapitálové fondy

Dlouhodobý finanční majetek

Fondy ze zisku

Oběžná aktiva Zásoby Pohledávky

Kumulované výdělky Výsledek hospodaření Závazky (dluhy)

Peníze a jiný krátkodobý finanční

Rezervy

majetek

Závazky Úvěry a finanční výpomoci

Σ AKTIVA

Σ PASIVA

Zdroj: STROUHAL, J., ŽIDLICKÁ, R. Účetnictví 2008. Brno:Computer Press, 2008

Příloha č. 3 – Příklad deníku příjmů a výdajů pro daňovou evidenci

Zdroj: DUŠEK, J. Daňová evidence podnikatelů 2009. Praha: Grada, 2009

Příloha č. 4 – Vzor evidenční karty dlouhodobého majetku

Firma: Josef Novák, Dvořákova 13, 3494 94 Černovice Název a popis majetku:

Karta dlouhodobého majetku

Grafický software

Inventární číslo: NDM29001

Pořízení Datum:

27. 1. 2009

Způsob:

koupě

Uvedení do užívání

Vyřazení

Datum:

Datum:

27. 1. 2009

Způsob:

Skladba vstupní ceny:

Skladba ceny

Daňový odpis:

Prodejní cena:

Poznámka:

technického zhodnocení:

Doklad

Datum

Daňový odpis

Zůstatková cena

Poznámka

Zdroj: Práce autora

Příloha č. 5 – Vnitřní předpis o majetku a jeho evidenci

VNITŘNÍ PŘEDPIS O MAJETKU A JEHO EVIDENCI Evidence nehmotného majetku: Pořízený nehmotný majetek do 60.000 Kč se bude v seznamu drobného majetku. Pořízený nehmotný majetek nad 60.000 Kč se bude evidovat samostatně na kartách majetku. Evidence hmotného majetku: Pořízený hmotný majetek do 40.000 Kč se bude evidovat v seznamu drobného majetku. Pořízení hmotný majetek nad 40.000 Kč se bude evidovat samostatně na kartách majetku. Ocenění: Nakoupený majetek se oceňuje pořizovací cenou, tj. včetně souvisejících výdajů s pořízením. Pokud bude majetek pořízen jiným způsobem než nákupem, bude cena stanovena dodatkem tohoto vnitřního předpisu. Odepisování: Nehmotný majetek se neodepisuje. Hmotný majetek se odpisuje podle zákona o daních z příjmů rovnoměrným odpisem. Ověření stavu majetku: K poslednímu dni zdaňovacího období se ověří stav nehmotného i hmotného majetku. Nepoužitelný majetek se vyřadí a provede s úprava na kartách majetku nebo v seznamu drobného majetku, kde se uvede také datum a způsob vyřazení.

Sestavil:

Dne: Zdroj: Práce autora

Příloha č. 6 – Účtová osnova pro podnikatele Účtová třída 0 - Dlouhodobý majetek

067 - Ostatní půjčky 069 - Ostatní dlouhodobý finanční majetek

01 - Dlouhodobý nehmotný majetek 010 - Dlouhodobý nehmotný majetek 011 - Zřizovací výdaje 012 - Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje 013 - Software 014 - Ocenitelná práva 019 - Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek

07 - Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku 070 - Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku 071 - Oprávky ke zřizovacím výdajům 072 - Oprávky k nehmotným výsledkům výzkumu a vývoje 073 - Oprávky k softwaru

02 - Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný 021 - Stavby 022 - Samostatné movité věci a soubory movitých věcí

074 - Oprávky k ocenitelným právům 079 - Oprávky k ostatnímu dlouhodobému nehmotnému majetku

025 - Pěstitelské celky trvalých porostů 026 - Základní stádo a tažná zvířata 029 - Ostatní dlouhodobý hmotný majetek

08 - Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku 081 - Oprávky ke stavbám 082 - Oprávky k samostatným movitým věcem a

03 - Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný 031 - Pozemky 032 - Umělecká díla a sbírky

souborům movitých věcí 085 - Oprávky k pěstitelským celkům trvalých porostů 086 - Oprávky k základnímu stádu a tažným zvířatům 089 - Oprávky k ostatnímu dlouhodobému hmotnému

04 - Pořízení dlouhodobého majetku

majetku

040 - Pořízení dlouhodobého majetku 041 - Pořízení dlouhodobého nehmotného majetku 042 - Pořízení dlouhodobého hmotného majetku 043 -Pořízení dlouhodobého finančního majetku

09 - Opravné položky k dlouhodobému majetku 091 - Opravná položka k dlouhodobému nehmotnému majetku 092 - Opravná položka k dlouhodobému hmotnému

05 - Poskytnuté zálohy na dlouhodobý majetek 050 - Poskytnuté zálohy na dlouhodobý majetek 051 - Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek 052 - Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek 053 - Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek

majetku 093 - Opravná položka k dlouhodobému nedokončenému nehmotnému majetku 094 - Opravná položka k dlouhodobému nedokončenému hmotnému majetku 095 - Opravná položka k poskytnutým zálohám 096 - Opravná položka k dlouhodobému finančnímu majetku 097 - Opravná položka k nabytému majetku

06 - Dlouhodobý finanční majetek

098 - Oprávky k opravné položce k nabytému majetku

061 - Podílové cenné papíry a podíly v podnicích s rozhodujícím vlivem 062 - Podílové cenné papíry a podíly v podnicích s podstatným vlivem 063 - Realizovatelné cenné papíry a podíly 065 - Dlužné cenné papíry držené do splatnosti 066 - Půjčky podnikům ve skupině

Účtová třída 1 - Zásoby 11 - Materiál 111 - Pořízení materiálu 112 - Materiál na skladě

119 - Materiál na cestě

256 - Dlužné cenné papíry se splatností do jednoho roku držené do splatnosti

12 - Zásoby vlastní výroby

257 - Ostatní realizovatelné cenné papíry

121 - Nedokončená výroba

259 - Pořizování krátkodobého finančního majetku

122 - Polotovary vlastní výroby 123 - Výrobky

26 - Převody mezi finančními účty

124 - Zvířata

261 - Peníze na cestě

13 - Zboží

29 - Opravné položky ke krátkodobému finančnímu

131 - Pořízení zboží

majetku

132 - Zboží na skladě a v prodejnách

291 - Opravná položka ke krátkodobému finančnímu

139 - Zboží na cestě

majetku

19 - Opravné položky k zásobám 191 - Opravná položka k materiálu

Účtová třída 3 - Zúčtovací vztahy

192 - Opravná položka k nedokončené výrobě

31 - Pohledávky

193 - Opravná položka k polotovarům vlastní výroby

311 - Odběratelé

194 - Opravná položka k výrobkům

312 - Směnky k inkasu

195 - Opravná položka ke zvířatům

313 - Pohledávky za eskontované cenné papíry

196 - Opravná položka ke zboží

314 - Poskytnuté provozní zálohy 315 - Ostatní pohledávky

Účtová třída 2 - Finanční účty

32 - Závazky

21 - Peníze

321 - Dodavatelé

210 - Peníze

322 - Směnky k úhradě

211 - Pokladna

324 - Přijaté zálohy

213 - Ceniny

325 - Ostatní závazky

22 - Účty v bankách

33 - Zúčtování se zaměstnanci a institucemi

221 - Bankovní účty

331 - Zaměstnanci 333 - Ostatní závazky vůči zaměstnancům

23 - Běžné bankovní úvěry

335 - Pohledávky za zaměstnanci

231 - Krátkodobé bankovní úvěry

336 - Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a

232 - Eskontní úvěry

zdravotního pojištění

24 - Jiné krátkodobé finanční výpomoci

34 - Zúčtování daní a dotací

241 - Emitované krátkodobé dluhopisy

341 - Daň z příjmů

249 - Ostatní krátkodobé finanční výpomoci

342 - Ostatní přímé daně 343 - Daň z přidané hodnoty

25 - Krátkodobý finanční majetek

345 - Ostatní daně a poplatky

251 - Majetkové cenné papíry k obchodování

346 - Dotace ze státního rozpočtu

252 - Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly

347 - Ostatní dotace

253 - Dlužné cenné papíry k obchodování 255 - Vlastní dluhopisy

35 - Pohledávky ke společníkům a sdružení 351 - Pohledávky k podnikům ve skupině

353 - Pohledávky za upsaný vlastní kapitál 354 - Pohledávky za společníky při úhradě ztráty 355 - Ostatní pohledávky za společníky 358 - Pohledávky k účastníkům sdružení

Účtová třída 4 - Kapitálové účty a dlouhodobé závazky 41 - Základní kapitál a kapitálové fondy 411 - Základní kapitál

36 - Závazky ke společníkům a sdružení

412 - Emisní ážio

361 - Závazky k podnikům ve skupině

413 - Ostatní kapitálové fondy

364 - Závazky ke společníkům při rozdělování zisku

414 - Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků

365 - Ostatní závazky ke společníkům

418 - Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách

366 - Závazky ke společníkům a členům družstva ze

419 - Změny základního kapitálu

závislé činnosti 367 - Závazky z upsaných nesplacených cenných

42 - Fondy ze zisku a převedené výsledky

papírů a vkladů

hospodaření

368 - Závazky k účastníkům sdružení

421 - Zákonný rezervní fond 422 - Nedělitelný fond

37 - Jiné pohledávky a závazky

423 - Statutární fondy

371 - Pohledávky z prodeje podniku

427 - Ostatní fondy

372 - Závazky z koupě podniku

428 - Nerozdělený zisk minulých let

373 - Pohledávky a závazky z pevných termínových

429 - Neuhrazená ztráta minulých let

operací 374 - Pohledávky z pronájmu

43 - Výsledek hospodaření

375 - Pohledávky z emitovaných dluhopisů

431 - Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení

376 - Nakoupené opce 377 - Prodané opce

45 - Rezervy

378 - Jiné pohledávky

451 - Rezervy zákonné

379 - Jiné závazky

459 - Ostatní rezervy

38 - Přechodné účty aktiv a pasiv

46 - Bankovní úvěry

381 - Náklady příštích období

461 - Bankovní úvěry

382 - Komplexní náklady příštích období 383 - Výdaje příštích období

47 - Dlouhodobé závazky

384 - Výnosy příštích období

471 - Dlouhodobé závazky k podnikům ve skupině

385 - Příjmy příštích období

473 -Emitované dluhopisy

386 - Kurzové rozdíly aktivní

474 - Závazky z pronájmu

387 - Kurzové rozdíly pasivní

475 -Dlouhodobé přijaté zálohy

388 - Dohadné účty aktivní

478 - Dlouhodobé směnky k úhradě

389 - Dohadné účty pasivní

479 - Ostatní dlouhodobé závazky

39 - Opravná položka k zúčtovacím vztahům a

48 - Odložený daňový závazek a pohledávka

vnitřní zúčtování

481 - Odložený daňový závazek a pohledávka

391 - Opravná položka k pohledávkám 395 - Vnitřní zúčtování

49 - Individuální podnikatel

398 - Spojovací účet při sdružení

491 - Účet individuálního podnikatele

Účtová třída 5 - Náklady

55 - Odpisy, rezervy a opravné položky provozních nákladů

50 - Spotřebované nákupy 500 - Spotřebované nákupy 501 - Spotřeba materiálu 502 - Spotřeba energie 503 - Spotřeba ostatních neskladovatelných dodávek 504 - Prodané zboží

551 - Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 552 - Tvorba zákonných rezerv 554 - Tvorba ostatních rezerv 555 - Zúčtování komplexních nákladů příštích období 557 - Zúčtování oprávky k opravné položce k nabytému majetku

51 - Služby 510 - Služby

558 - Tvorba zákonných opravných položek 559 - Tvorba opravných položek

511 - Opravy a udržování 512 - Cestovné 513 - Náklady na reprezentaci 518 - Ostatní služby

56 - Finanční náklady 560 - Finanční náklady 561 - Prodané cenné papíry a podíly 562 - Úroky

52 - Osobní náklady 520 - Osobní náklady 521 - Mzdové náklady 522 - Příjmy společníků a členů družstva ze závislé činnosti 523 - Odměny členům orgánů společnosti a družstva

563 - Kurzové ztráty 564 - Náklady z přecenění majetkových cenných papírů 566 - Náklady z finančního majetku 567 - Náklady z derivátových operací 568 - Ostatní finanční náklady 569 - Manka a škody na finančním majetku

524 - Zákonné sociální pojištění 525 - Ostatní sociální pojištění 526 - Sociální náklady individuálního podnikatele 527 - Zákonné sociální náklady

57 - Rezervy a opravné položky finančních nákladů 574 - Tvorba rezerv 579 - Tvorba opravných položek

528 - Ostatní sociální náklady 58 - Mimořádné náklady 53 - Daně a poplatky 530 - Daně a poplatky 531 -Daň silniční 532 - Daň z nemovitosti 538 - Ostatní daně a poplatky

580 - Mimořádné náklady 581 - Náklady na změnu metody 582 - Škody 584 - Tvorba rezerv 588 - Ostatní mimořádné náklady 589 - Tvorba opravných položek

54 - Jiné provozní náklady 540 - Jiné provozní náklady 541 - Zůstatková cena prodaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku 542 - Prodaný materiál 543 - Dary 544 - Smluvní pokuty a úroky z prodlení 545 - Ostatní pokuty a penále 546 - Odpis pohledávky 548 - Ostatní provozní náklady 549 - Manka a škody

59 - Daně z příjmů a převodové účty 591 - Daň z příjmů z běžné činnosti - splatná 592 - Daň z příjmů z běžné činnosti - odložená 593 - Daň z příjmů z mimořádné činností - splatná 594 - Daň z příjmu z mimořádné činnosti - odložená 595 - Dodatečné odvody daně z příjmů 596 - Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům 597 - Převod provozních nákladů 598 - Převod finančních nákladů

Účtová třída 6 - Výnosy

66 - Finanční výnosy 660 - Finanční výnosy

60 - Tržby za vlastní výkony a zboží 600 - Tržby za vlastní výkony a zboží 601 - Tržby za vlastní výrobky 602 - Tržby z prodeje služeb 604 - Tržby za zboží

661 - Tržby z prodeje cenných papírů a podílů 662 - Úroky 663 - Kurzové zisky 664 - Výnosy z přecenění majetkových cenných papírů 665 - Výnosy z dlouhodobého finančního majetku 666 - Výnosy z krátkodobého finančního majetku

61 - Změny stavu vnitropodnikových zásob 610 - Změny stavu vnitropodnikových zásob

667 - Výnosy z derivátových operaci 668 - Ostatní finanční výnosy

611 - Změna stavu nedokončené výroby 612 - Změna stavu polotovaru 613 - Změna stavu výrobku 614 - Změna stavu zvířat

67 - Zúčtování rezerv a opravných položek finančních výnosů 674 - Zúčtování rezerv 679 - Zúčtování opravných položek

62 - Aktivace 620 - Aktivace 621 - Aktivace materiálu a zboží 622 - Aktivace vnitropodnikových služeb 623 -Aktivace dlouhodobého nehmotného majetku 624 -Aktivace dlouhodobého hmotného majetku

68 - Mimořádné výnosy 680 - Mimořádné výnosy 681 - Výnosy ze změny metody 684 - Zúčtování rezerv 688 - Ostatní mimořádné výnosy 689 - Zúčtování opravných položek

64 - Jiné provozní výnosy 640 - Jiné provozní výnosy. 641 - Tržby z prodeje dlouhodobého nehmotného a

69 - Převodové účty 697 - Převod provozních výnosů 698 - Převod finančních výnosů

hmotného majetku 642 - Tržby z prodeje materiálu 644 - Smluvní pokuty a úroky z prodlení

Účtová třída 7 - Závěrkové a

646 - Výnosy z odepsaných pohledávek

podrozvahové účty

648 - Ostatní provozní výnosy 70 - Účty rozvažné 65 - Zúčtování rezerv a opravných položek provozních výnosů

701 - Počáteční účet rozvažný 702 - Konečný účet rozvažný

652 - Zúčtována zákonných rezerv654 - Zúčtování ostatních rezerv 655 - Zúčtování komplexních nákladů příštích období

71 - Účet zisků a ztrát 710 - Účet zisků a ztrát

657 - Zúčtování oprávky k opravné položce k nabytému majetku

75 až 79 - Podrozvahové účty

658 - Zúčtování zákonných opravných položek 659 - Zúčtování opravných položek

Účtové třídy 8 a 9 - Vnitropodnikové účetnictví

Příloha č. 7 – Přehled pohybů na bankovním účtu za leden 2009

Přehled pohybů na bankovním účtu Datum

Doklad

Leden 2009

VS

Text

168.255,35

1.1.2009

B000

6.1.2009

B001

2008094

Úhrada od odběratelů

35.700,00

B002

X

Záloha na sociální pojištění podnikatele

-1.491,00

6.1.2009

B003

X

Záloha na zdravotní pojištění podnikatele

-1.590,00

9.1.2009

B004

2009001

Úhrada od odběratelů

20.000,00

12.1.2009

B005

29001

Úhrada PF 1

-19.278,00

12.1.2009

B006

29002

Úhrada PF 2

-11.900,00

12.1.2009

B007

29003

Úhrada PF 3

-612,85

12.1.2009

B008

29004

Úhrada PF 4

-26.180,00

13.1.2009

B009

2009002

Úhrada od odběratelů

47.600,00

14.1.2009

B010

2009003

Úhrada od odběratelů

35.700,00

26.1.2009

B011

2009004

Úhrada od odběratelů

33.320,00

26.1.2009

B012

X

Odvod DPH

-7.325,00

28.1.2009

B013

29005

Úhrada PF 5

-9.996,00

28.1.2009

B014

29006

Úhrada PF 6

-21.717,50

28.1.2009

B015

29007

Úhrada PF 7

-11.331,18

28.1.2009

B016

29008

Úhrada PF 8

-714,00

28.1.2009

B017

29009

Úhrada PF 9

-24.590,00

28.1.2009

B018

29010

Úhrada PF 10

-74.990,00

30.1.2009

B019

X

Osobní spotřeba

-20.000,00

31.1.2009

B020

2009005

Úhrada od odběratelů

9.520,00

31.1.2009

B021

X

Poplatky za položky

-320,00

31.1.2009

B022

X

Poplatky za výpis

31.1.2009

B023

X

Připsaný úrok

6.1.2009

31.1.2009

Počáteční zůstatek

Částka

Konečný zůstatek

-95,00 3,55 117.968,37

Příloha č. 8 – Přehled hotovostních operací za leden 2009

Přehled pohybů v pokladně Datum

Doklad

Leden 2009 Text

Základ daně

DPH 19 %

Částka celkem

Firma

1.1.2009

H29000

Převod z minulého období

5.1.2009

H29001

Poštovné

-10,00 Česká pošta

5.1.2009

H29002

Kalendář

-59,00 KOH-I-NOOR

8.1.2009

H29003

Osobní vklad

10.000,00

12.1.2009

H29004

Řezačka na papír

-1.299,00 Krpálková

16.1.2009

H29005

Tiskopisy

21.1.2009

H29006

Mobilní telefon LG

23.1.2009

H29007

Baterie

-88,00 VIKI Elektro

28.1.2009

H29008

PC stůl

-2.499,00 Asko nábytek

29.1.2009

H29009

Stolní lampa

Konečný stav k 31.1.2009

1.528,00

-120,00 KOH-I-NOOR -4.000,00 R. Pertl

-450,00 VIKI Elektro 3.003,00

Příloha č. 9 – Přehled vydaných faktur za leden 2009

Přehled vydaných faktur Datum

Doklad

Leden 2009 Text

Základ daně

DPH 19 %

Částka celkem

Firma

5.1.2009

VF2009001

Prodej služeb

16.806,72

3.193,28 20.000,00 HKT s.r.o.

8.1.2009

VF2009002

Prodej služeb

40.000,00

7.600,00 47.600,00 p. Kučerová

9.1.2009

VF2009003

Prodej služeb

30.000,00

5.700,00 35.700,00 p. Holakovský

21.1.2009

VF2009004

Prodej služeb

28.000,00

5.320,00 33.320,00 Duba M.

23.1.2009

VF2009005

Prodej služeb

8.000,00

27.1.2009

VF2009006

Prodej služeb

20.000,00

3.800,00 23.800,00 Topteam s.r.o.

29.1.2009

VF2009007

Prodej služeb

29.411,76

5.588,24 35.000,00 AZ Auto s.r.o.

30.1.2009

VF2009008

Prodej služeb

35.000,00

6.650,00 41.650,00 HKT s.r.o.

1.520,00

9.520,00 Vachta V.

Příloha č. 10 – Přehled přijatých faktur za leden 2009

Přehled přijatých faktur Datum

Doklad

Leden 2009 Text

Základ daně

DPH 19 %

Částka celkem

Firma

7.1.2009

PF29001

Nákup materiálu

16.200,00

3.078,00 19.278,00 Nádvorník T.

8.1.2009

PF29002

Nákup materiálu

10.000,00

1.900,00 11.900,00 Nádvorník T

9.1.2009

PF29003

Telefonní služby

515,00

12.1.2009

PF29004

Nákup materiálu

22.000,00

15.1.2009

PF29005

Nákup materiálu

8.400,00

19.1.2009

PF29006

Nákup materiálu

18.250,00

20.1.2009

PF29007

Kancelářský nábytek

20.1.2009

PF29008

Internet

27.1.2009

PF29009

Nákup počítače

20.663,87

27.1.2009

PF29010

Grafický software

63.016,80 11.973.20 74.990,00 StaMPi s.r.o.

30.1.2009

PF29011

Nájemné leden 09

2000,00

380,00

2380,00 Novotný P.

30.1.2009

PF29012

Vedení účetnictví 12/08

1500,00

285,00

1.785,00 Med L.

9.522,00 600,00

97,85

612,85 Telefonica O2

4.180,00 26.180,00 Nádvorník T. 1.596,00

9.996,00 Nádvorník T.

3.467,50 21.717,50 Nádvorník T. 1.809,18 11.331,18 Excar v.o.s. 114,00

714,00 StaMPi s.r.o.

3.926,13 24.590,00 StaMPi s.r.o.