SP OL EČN Ý REG I ON ÁL NÍ OP ERA Č NÍ PR O GR A M ČE SK É RE P U BL I KY N A L ÉT A 2 00 4 - 2 0 06
Praha, březen 2003
OBSAH SEZNAM ZKRATEK ....................................................................................................6 1
ÚVOD..................................................................................................................7
2
SOUČASNÁ EKONOMICKÁ A SOCIÁLNÍ SITUACE REGIONŮ SOUDRŽNOSTI .................................................................................................10 2.1
EKONOMICKÁ VÝKONNOST, STRUKTURA A POTENCIÁL ...............................................11
2.2
REGIONÁLNÍ INFRASTRUKTURA ...........................................................................17
2.3
LIDSKÉ ZDROJE, TRH PRÁCE A SOCIÁLNÍ INTEGRACE ................................................24
2.4
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ........................................................................................35
2.5
ROZVOJ VENKOVA ...........................................................................................37
2.6
CESTOVNÍ RUCH .............................................................................................41
2.7
ANALÝZA DOSAVADNÍCH VÝSLEDKŮ A ZKUŠENOSTÍ Z UPLATŇOVÁNÍ REGIONÁLNÍ POLITIKY V
ČESKÉ REPUBLICE ............................................................................48
2.7.1
Výchozí situace...................................................................................................... 48
2.7.2
Strategie regionálního rozvoje ČR............................................................................ 49
2.7.3
Výběr podporovaných regionů................................................................................. 50
2.7.4
Programy a podpory regionálního rozvoje ................................................................ 51
2.8
DOSAVADNÍ PODPORA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE V ČR ZE STRANY EVROPSKÉ UNIE ...........................................................................................................69
2.8.1
Programy Phare..................................................................................................... 69
2.8.2
Základní formy programů Phare .............................................................................. 69
2.8.3
Národní programy na podporu regionálního rozvoje .................................................. 69
2.8.4
Program přeshraniční spolupráce ............................................................................ 71
2.8.5
Pilotní programy typu strukturálních fondů ............................................................... 73
2.8.6
Phare 2000 ........................................................................................................... 73
2.8.7
Phare 2001 ........................................................................................................... 75
2.8.8
Předvstupní programy SAPARD a ISPA..................................................................... 76
2.9
SOUHRNNÁ SWOT ANALÝZA REGIONŮ SOUDRŽNOSTI ..............................................78
2.10
SHRNUTÍ SILNÝCH A SLABÝCH STRÁNEK SWOT ANALÝZY REGIONŮ SOUDRŽNOSTI ...............................................................................................83
2.11
HODNOCENÍ VLIVŮ SPOLEČNÉHO REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ........................................................................................84
2.11.1 Souhrnné hodnocení .............................................................................................. 84 2.11.2 Kompatibilita s politikami a právem EU .................................................................... 85 2.11.3 Výběr projektů....................................................................................................... 86
2.12
PŘEDBĚŽNÉ (EX ANTE) HODNOCENÍ SPOLEČNÉHO REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU ...................................................................................................86
2.12.1 Průběh a východiska ex ante hodnocení Společného regionálního operačního programu.............................................................................................................. 86 2.12.2 Závěry předběžného hodnocení Společného regionálního operačního programu .......... 88 2.12.3 Stanovisko zpracovatele k ex ante hodnocení ........................................................... 91
3
ORIENTACE (POJETÍ A ZAMĚŘENÍ) SPOLEČNÉHO REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU ...............................................................................92 2
3.1
ÚVOD ..........................................................................................................92
3.2
GLOBÁLNÍ CÍL A SPECIFICKÉ CÍLE SROP ...............................................................92
3.3
STRATEGIE PRO URYCHLENÍ ROZVOJE REGIONŮ SOUDRŽNOSTI ....................................93
3.4
ROLE SPOLEČNÉHO REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU .....................................96
3.5
PRINCIPY STRATEGIE SROP ..............................................................................97
3.5.1
Udržitelný rozvoj.................................................................................................... 97
3.5.2
Rovné příležitosti ................................................................................................... 98
3.5.3
Dlouhodobý účinek ................................................................................................ 98
3.5.4
Partnerství při tvorbě a realizaci Společného regionálního operačního programu .......... 99
3.5.5
Zvyšování internacionalizace ................................................................................. 100
3.5.6
Rozvoj informační společnosti ............................................................................... 100
3.5.7 Soulad s národní strategií lidských zdrojů................................................................... 100
4
3.6
MĚŘENÍ DOSAŽENÍ SPECIFICKÝCH CÍLŮ ...............................................................101
3.7
PRIORITY SPOLEČNÉHO REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU ..............................103
PRIORITY A OPATŘENÍ SPOLEČNÉHO REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU ....................................................................................................107 4.1
PRIORITA 1 – ROZVOJ MÍSTNÍCH PODNIKATELSKÝCH AKTIVIT...................................108
4.1.1
Úvod .................................................................................................................. 108
4.1.2
Charakteristika současné situace ........................................................................... 109
4.1.3
Cíle priority ......................................................................................................... 111
4.1.4
Opatření 1.1 Podpora místních podnikatelských aktivit ............................................ 112
4.1.5
Opatření 1.2 Příprava ploch a dalších objektů pro podnikání .................................... 113
4.2
PRIORITA 2 – REGIONÁLNÍ ROZVOJ DOPRAVY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ............115
4.2.1
Úvod .................................................................................................................. 115
4.2.2
Charakteristika současné situace ........................................................................... 116
4.2.3
Cíle priority ......................................................................................................... 119
4.2.4
Opatření 2.1 Rozvoj regionální dopravní infrastruktury ............................................ 120
4.2.5
Opatření 2.2 Rozvoj dopravní obslužnosti v regionech ............................................. 121
4.2.6
Opatření 2.3 Rozvoj informačních a komunikačních technologií v obcích a regionech............................................................................................................ 123
4.3
PRIORITA 3 – MÍSTNÍ ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ .................................................124
4.3.1
Úvod .................................................................................................................. 124
4.3.2
Charakteristika současné situace ........................................................................... 125
4.3.3
Cíle priority ......................................................................................................... 126
4.3.4
Opatření 3.1 Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů v obcích a regionech .............. 127
4.3.5
Opatření 3.2 Podpora sociální integrace v obcích .................................................... 129
4.4
PRIORITA 4 – ZLEPŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V OBCÍCH A REGIONECH .................131
4.4.1
Úvod .................................................................................................................. 131
4.4.2
Charakteristika současné situace ........................................................................... 132
4.4.3
Cíle priority ......................................................................................................... 134
4.4.4
Opatření 4.1 Zlepšování kvality vody v regionech.................................................... 136
4.4.5
Opatření 4.2 Zlepšování kvality ovzduší v regionech................................................ 137
4.4.6
Opatření 4.3 Odpadové hospodářství v regionech ................................................... 138
3
4.4.7
4.5
Opatření 4.4 Regenerace upadajících jader a postižených území měst ...................... 139
PRIORITA 5 – OŽIVENÍ VENKOVSKÝCH OBLASTÍ ....................................................141
4.5.1
Úvod .................................................................................................................. 141
4.5.2
Charakteristika současné situace ........................................................................... 142
4.5.3
Cíle priority ......................................................................................................... 143
4.5.4
Opatření 5.1 Obnova a rozvoj venkovských obcí ..................................................... 144
4.5.5
Opatření 5.2 Rozvoj služeb a řemesel ve venkovských obcích .................................. 146
4.6
PRIORITA 6 – ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU A LÁZEŇSTVÍ ........................................147
4.6.1 Úvod ...................................................................................................................... 147 4.6.2
Charakteristika současné situace ........................................................................... 148
4.6.3
Cíle priority ......................................................................................................... 150
4.6.4
Opatření 6.1 Rozvoj služeb pro CR ........................................................................ 152
4.6.5
Opatření 6.2 Tvorba produktů cestovního ruchu ..................................................... 154
4.6.6
Opatření 6.3 Rozvoj malých podniků v cestovním ruchu .......................................... 155
4.6.7
Opatření 6.4 Rozvoj cestovního ruchu v obcích....................................................... 157
4.7
PRIORITA 7 - TECHNICKÁ POMOC .....................................................................158
4.7.1
Opatření 7.1 - Technická pomoc pro SROP............................................................. 159
4.7.2
Opatření 7.2 – Technická pomoc pro CSF............................................................... 161
4.7.3 Limitované výdaje technické pomoci.......................................................................... 163
4.8 5
STÁTNÍ POMOC ............................................................................................164
FINANČNÍ PLÁN SPOLEČNÉHO REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU ČESKÉ REPUBLIKY .....................................................................166
6
5.1
VÝCHODISKA PRO FINANČNÍ RÁMEC SROP ..........................................................166
5.2
ROZDĚLENÍ PROSTŘEDKŮ SROP NA PRIORITY ......................................................166
5.3
ROZDĚLENÍ PROSTŘEDKŮ SROP NA REGIONY SOUDRŽNOSTI ....................................169
5.4
FINANČNÍ PLÁN SROP ...................................................................................171
IMPLEMENTAČNÍ OPATŘENÍ PRO SPOLEČNÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM ......................................................................................................176 6.1
ÚVOD ........................................................................................................176
6.1.1 Obecná ustanovení ................................................................................................. 176 6.1.2 Programový doplněk (The Programme complement).................................................. 176
6.2
ŘÍZENÍ PROGRAMU ........................................................................................177
6.2.1
Řídící orgán a základní struktury řízení ................................................................... 177
6.2.2
Úkoly řízení v pravomoci řídícího orgánu ............................................................... 180
6.2.3
Výkonná jednotka programu ................................................................................. 181
6.2.4
Úkoly řízení v pravomoci regionálních rad ............................................................. 182
6.2.5
Úkoly konečných příjemců .................................................................................... 184
6.2.6
Systém výběru projektů v rámci SROP ................................................................... 184
6.2.7 Rekapitulace úkolů jednotlivých orgánů při řízení programu......................................... 187
6.3
MONITOROVÁNÍ ...........................................................................................188
6.3.1
Všeobecná opatření ............................................................................................. 188
6.3.2
Monitorovací výbor, výbory regionálního rozvoje..................................................... 188
6.3.3
Monitorování SROP řídícím orgánem ...................................................................... 191
4
6.3.4
6.4
Výroční a závěrečné zprávy o realizaci ................................................................... 192
ZAJIŠTĚNÍ SOULADU S POLITIKAMI SPOLEČENSTVÍ.................................................194
6.4.1
Obecná ustanovení .............................................................................................. 194
6.4.2
Hospodářská soutěž (konkurenceschopnost) .......................................................... 195
6.4.3
Veřejné zakázky .................................................................................................. 196
6.4.4
Ochrana životního prostředí .................................................................................. 196
6.4.5
Rovné příležitosti ................................................................................................. 198
6.5
HODNOCENI ................................................................................................199
6.5.1
Obecná ustanovení .............................................................................................. 199
6.5.2
Předběžné hodnocení ........................................................................................... 199
6.5.3
Dodatečné hodnocení........................................................................................... 199
6.6
FINANČNÍ ŘÍZENÍ ..........................................................................................200
6.6.1
Platební orgán a další orgány podílející se na finančním řízení.................................. 200
6.6.2
Finanční příspěvky z fondů.................................................................................... 200
6.6.3
Rozpočtové závazky ............................................................................................. 202
6.6.4
Platby prováděné v úrovni Společenství ............................................................... 202
6.6.5
Platby prováděné v úrovni České republiky............................................................ 203
6.6.6
Spolufinancování SROP z veřejných prostředků ČR.................................................. 206
6.6.7
Vyšetřování nesprávností a opravy financování ....................................................... 206
6.6.8
Vedení podvojného účetnictví ............................................................................... 207
6.6.9
Vedení bankovních účtů ....................................................................................... 208
6.6.10 Používání Euro..................................................................................................... 209
6.7
FINANČNÍ KONTROLA A OPRAVY FINANCOVÁNÍ ......................................................211
6.7.1
Obecná ustanovení k finanční kontrole................................................................... 211
6.7.2
Vnitřní řídící a kontrolní systém SROP .................................................................... 211
6.7.3
Finanční kontrola v úrovni Ministerstva financí........................................................ 211
6.7.4
Finanční kontrola v úrovni řídícího orgánu .............................................................. 212
6.7.5
Kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu................................................................... 213
6.7.6
Kontrolní činnosti prováděné orgány Komise a Evropským účetním dvorem............... 213
6.8
INFORMACE A PROPAGACE ...............................................................................214
6.8.1
Obecné úkoly ...................................................................................................... 214
6.8.2
Úkoly řídícího orgánu ........................................................................................... 214
6.8.3
Úkoly regionálních rad.......................................................................................... 215
6.8.4
Úkoly monitorovacího výboru ................................................................................ 215
5
SEZNAM ZKRATEK CF
Fond soudržnosti
CRR
Centrum pro regionální rozvoj
RVJ
Regionální výkonná jednotka
ČMZRB
Českomoravská záruční a rozvojová banka
ČSÚ
Český statistický úřad
EK
Evropská komise
ERDF
Evropský fond regionálního rozvoje
ES
Evropské společenství
ESF
Evropský sociální fond
EU
Evropská unie
HDP
Hrubý domácí produkt
MF
Ministerstvo financí
MHD
Městská hromadná doprava
MMR
Ministerstvo pro místní rozvoj
MPO
Ministerstvo průmyslu a obchodu
MSP
Malé a střední podniky
MSSF
Monitorovací systém strukturálních fondů
NUTS
Územní statistická jednotka
OECD
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
P
Priorita
ROP
Regionální operační program
RPIC
Regionální poradenské a informační centrum
SC
Strategický cíl
SF
Strukturální fondy
OP
Operační program
SROP
Společný regionální operační program
SWOT
Silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení
VRR
Výbor regionálního rozvoje
6
1
ÚVOD
Společný regionální operační program (SROP) je programovým dokumentem České republiky, reagujícím na doporučení Evropské komise pro období let 2004 – 2006 předložit za Českou republiku jediný regionálně orientovaný operační program zahrnující rozvojové priority sedmi regionů soudržnosti České republiky, které mohou být napojeny na strukturální fondy Evropské unie v rámci Cíle 1. Regiony soudržnosti jsou deklarovány v zákoně č. 248/2000 Sb. o podpoře regionálního rozvoje, kde „pro potřeby spojené s koordinací a realizací hospodářské a sociální soudržnosti, spočívající zejména ve využívání finančních prostředků z předvstupních a strukturálních fondů Evropských společenství se zřizují regiony, jejichž územní vymezení je totožné s územními statistickými jednotkami NUTS 2" 1). Dne 23.1.2002 přijala vláda České republiky usnesení č. 102 „k dokončení přípravy programových
dokumentů
a
určení řídících
a
platebních
orgánů
pro
využívání
strukturálních fondů a Fondu soudržnosti Evropské unie“. Tímto usnesením vlády bylo jako řídící orgán SROP jmenováno Ministerstvo pro místní rozvoj; funkcí platebního orgánu SROP bylo pověřeno Ministerstvo financí. Současně bylo rozhodnuto delegovat na kraje (resp. regionální rady) kompetence, spojené s realizací projektů a zajistit jejich podíl na řízení celého programu. Priority a opatření SROP byly decizně vymezeny usnesením vlády ČR č. 401 z 17.4.2002. Priority a opatření navrhované v předkládaném dokumentu SROP respektují obsahové vymezení SROP, stanovené tímto usnesením vlády se jedním doplňkem na úrovni opatření. Na základě doporučení EU – DG REGIO bylo zařazeno opatření „Regenerace upadajících jader a postižených území měst“ jako východisko pro řešení problematiky měst v rámci iniciativy Společenství (URBAN) od roku 2007. S uplatněním uvedených východisek je rámec SROP tvořen šesti prioritami odpovídajícími šesti prioritním osám Národního rozvojového plánu. Priority jsou rozpracovány do devatenácti opatření (včetně priority technické pomoci a jejích dvou opatření). Komplementárním příspěvkem k sociálně ekonomickému rozvoji regionů soudržnosti budou rovněž souběžně realizované operační programy (OP). Jsou to operační programy: •
Průmysl a podnikání
•
Rozvoj lidských zdrojů
•
Infrastruktura
•
Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství
1
Územní statistické jednotky publikovány v opatření ČSÚ z 27.4.1999 k zavedení klasifikace územních statistických jednotek (jednotky NUTS); uveřejněno ve Sbírce zákonů 1999, částka 33.. Jedná se o tyto regiony soudržnosti : a) Praha, vymezený územím hlavního města Prahy, b) Střední Čechy, vymezený územím Středočeského kraje, c) Jihozápad vymezený územím Českobudějovického a Plzeňského kraje, d) Severozápad vymezený územím Karlovarského a Ústeckého kraje, e) Severovýchod vymezený územím Libereckého, Královehradeckého a Pardubického kraje, f) Jihovýchod vymezený územím Jihomoravského kraje a kraje Vysočina, g) Střední Morava, vymezený územím Olomouckého a Zlínského kraje, h) Moravskoslezsko vymezený územím Moravskoslezského kraje.
7
Navrhované priority SROP respektují hlavní osu pomoci Společenství regionům Cíle 1 přispívat významným způsobem ke snižování hospodářských a sociálních disparit regionů v porovnání s průměrem EU i mezi regiony uvnitř ČR. Společný regionální operační program je koncipován jako program cílených intervencí pro řešení společných problémů regionů soudržnosti ČR. Specifické potřeby regionů jsou v tomto operačním programu reflektovány rozdílným finančním rámcem pro jednotlivé regiony soudržnosti, jakož i rozdílnými podíly jednotlivých priorit na navrženém finančním rámci. Rozsáhlejší orientace SROP na specifické problémy jednotlivých regionů není vzhledem ke zkrácenému plánovacímu období a disponibilnímu objemu finančních zdrojů reálná. Obsahově je SROP koncipován jako program poznaných klíčových potřeb regionů soudržnosti, z čehož vyplývá v porovnání s jinými operačními programy vyšší počet opatření. V závěrečné fázi prací na SROP bude proto třeba uvážit, jejich další možné zúžení a tím i koncentraci disponibilních finančních zdrojů. Cílem SROP je přispět k dosažení trvalého hospodářského růstu i růstu kvality života obyvatel regionů na základě povzbuzování nových ekonomických aktivit s důrazem na tvorbu pracovních míst v regionálním i místním měřítku, na zlepšení kvality infrastruktury a životního prostředí, na podporu infrastruktury pro rozvoj lidských zdrojů a na prohlubování sociální integrace. V souvislosti s tím je SROP orientován na podporu vyváženého a doložitelného vývoje ekonomických aktivit, spočívajících zejména v: a) zvyšování konkurenční schopnosti české ekonomiky, b) zkvalitňování regionální infrastruktury, c) rozvíjení infrastruktury pro rozvoj lidských zdrojů, d) snižování disparit v sociálních a ekonomických podmínkách, e) ochraně a zlepšování životního prostředí, f) rozvoji venkova a podpoře cestovního ruchu. Financování SROP bude zabezpečeno z veřejných národních zdrojů a zdrojů EU (cca 70% veřejných zdrojů programu), přičemž se počítá rovněž se zapojením soukromých zdrojů. Veřejné zdroje ČR budou zajištěny jak ze zdrojů krajů a obcí, tak i ze státního rozpočtu (MMR) a částečně pak i ze státních fondů. Podpora pro SROP ze Strukturálních fondů Evropské unie bude poskytována ze dvou fondů: •
Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF)
•
Evropský sociální fond (ESF). *****
Analytický souhrn a SWOT analýza uvedené v kapitole 2 tohoto dokumentu vychází z analýz provedených v posledních dvou letech (zejména pro NRP, ROP jednotlivých regionů soudržnosti a Regionálně-odvětvové analýzy ČR). Je v ní charakterizován 8
základní rámec problematiky a shrnuty analytické závěry týkající se stanovených priorit a opatření SROP. Bylo přihlíženo k tomu, aby nedocházelo k redundancím v rámci vymezené dělby působnosti OP v ČR. Doplňující základní charakteristiky regionů SROP jsou shrnuty v samostatné příloze. V
předloženém
návrhu
finální
podoby
dokumentu
SROP
ČR
jsou
zapracovány
akceptované připomínky resp. doporučení z průběžných zpráv a konzultací k ex ante hodnocení, posouzení vlivu SROP na životní prostředí, meziresortního a meziregionálního připomínkového řízení a z kulatých stolů organizovaných pro veřejnost CpKP. V souladu s usnesením vlády ČR č. 149 ze dne 12. února 2003 je tento dokument předkládán Evropské komisi k zevrubnému posouzení (společně s dalšími, v ČR připravovanými programovými dokumenty strukturálních fondů ES).
9
2
SOUČASNÁ EKONOMICKÁ A SOCIÁLNÍ SITUACE REGIONŮ SOUDRŽNOSTI
Společný regionální operační program regionů soudržnosti České republiky (SROP) je zastřešujícím programem sedmi regionů NUTS 2 spadajících do Cíle 1. Míra pokrytí České republiky Společným regionálním operačním programem je patrná z následující mapy:
Z celého území ČR není do SROP zahrnut pouze region NUTS 2 Praha, který je hospodářsky nejvýkonnějším regionem, v němž je dlouhodobě vytvářena téměř čtvrtina hrubého domácího produktu České republiky (region je však zařazen do Cíle 2 a 3). SROP integruje rozvojové priority regionů Severozápad, Jihozápad, Střední Čechy, Severovýchod, Jihovýchod, Střední Morava a Moravskoslezsko. Tyto regiony zaujímají 99,4 % plochy České republiky, na které žije 9,1 mil. obyvatel, to je cca 88,5 % všeho obyvatelstva státu. Ve struktuře osídlení se regiony soudržnosti poměrně výrazně liší hustotou obyvatel na km2 od celostátního průměru 130 obyv./km2 , resp. od průměru za 7 regionů soudržnosti Cíle 1, který činí 116 obyv./km2 (nejnižší hustota v Jihozápadním regionu 67 obyv./km2, nejvyšší v Moravskoslezském 230,0 obyv./km2). Ještě větší rozdíly hustoty však existují uvnitř regionů NUTS 2 na úrovni okresů (NUTS 4) v hodnotách od cca 37 obyv./km2 u nejméně zalidněných okresů po cca 290 obyv./km2 u nejvíce zalidněných okresů. Pro strukturu osídlení je celkově charakteristický poměrně vysoký podíl městského obyvatelstva - 71 % (nejvyšší podíl Severozápad 81 %, nejnižší Střední Čechy 55,5 %). 10
Tato úroveň je nižší než ve většině států EU, avšak je vyšší než v ostatních státech střední a východní Evropy. Správní postavení města mají v ČR i sídla s počtem obyvatel menším než 10 000. Měst o velikosti nad 10 000 obyvatel bylo k datu sčítání (kromě Prahy) 131, z toho byla 4 města nad 100 000 obyvatel (Brno, Ostrava, Plzeň, Olomouc). Velikostní strukturu měst ukazuje následující tabulka (Praha není zařazena): Skupina měst podle počtu obyvatel
Počet měst
Počet obyvatel měst
Podíl počtu ob. měst v %
více než 100 tis.
4
968 045
21,91
90 001 – 100 000
5
484 591
10,97
70 001 – 90 000
3
240 510
5,44
60 001 – 70 000
4
257 303
5,82
50 001 – 60 00
5
261 081
5,91
40 001 – 50 000
4
187 275
4,24
30 001 – 40 000
10
356 765
8,07
20 001 – 30 000
28
702 402
15,90
10 001 – 20 000
68
960 303
21,74
131
4 418 275
100,0
Celkem
Zdroj: ČSÚ – předběžné výsledky sčítání lidu,bytů a domů 2001, vlastní zpracování
V kategorii měst velikosti 10 – 100 tis. obyvatel je 127 měst s počtem 3 450 230 obyvatel (33,5 % obyvatel ČR). Počet obyvatel měst nad 10 000 obyvatel (mimo Prahu) představuje 42,9 % obyvatel ČR. Ve venkovském osídlení, relativně stabilizovaném do počátku devadesátých let, se na mikroregionální úrovni projevují tendence vylidňování sídel v důsledku restrukturalizace zemědělství a poklesu jeho produkce.
2.1
Ekonomická výkonnost, struktura a potenciál
Ekonomická výkonnost, podnikání Ekonomická výkonnost ČR je ve srovnání se zeměmi EU výrazně nižší a v roce 2000 dosáhla – měřeno tvorbou hrubého domácího produktu na obyvatele v paritě kupní síly jen 60 % úrovně EU-15. V regionech Severozápad a Moravskoslezsko ekonomickou výkonnost výrazně ovlivňuje útlum těžby paliv, hutnictví a těžké chemie, v Plzeňské části regionu Jihozápad restrukturalizace těžkého strojírenství. V regionech Severovýchod, Střední Morava a Jihovýchod snižuje výkonnost nízká konkurenceschopnost tradičních oborů lehkého strojírenství a elektrotechniky, kožedělného, textilního a potravinářského průmyslu.
11
Vývoj podílu regionů soudržnosti (NUTS 2) na tvorbě HDP ČR v letech 1995 – 2000 (v mil. Kč) Region
1995
1996
1997
1998
1999
2000
Středočeský
115 124
130 499
141 068
158 700
168 345
177 896
Jihozápad
150 151
172 985
183 004
195 124
200 078
208 805
Severozápad
141 545
160 591
162 300
171 400
173 581
176 337
Severovýchod
173 740
195 454
212 629
226 127
232 218
243 793
Jihovýchod
198 270
227 032
239 628
259 093
264 653
275 106
Střední Morava
141 319
159 971
172 898
180 919
183 527
189 809
Moravskoslezský
163 389
192 186
197 042
203 198
202 095
204 395
regiony SROP Praha ČESKÁ REPUBLIKA
1 083 538 1 238 718 1 308 569 1 394 561 1 424 497 1 476 141 297 510
328 250
371 352
434 794
462 828
483 338
1 381 048 1 566 968 1 679 921 1 829 355 1 887 325 1 959 479
Zdroj: ČSÚ – Regionální účty 2000
Strukturální změny se promítají i do podílů jednotlivých sektorů na tvorbě HDP, kdy v roce 2000 podíl zemědělství a lesnictví v běžných cenách poklesl na 3,4 % HDP, naopak ve službách bylo vytvořeno 49,7 % HDP.
Zdroj: ČSÚ, Regionální účty 2000
Tyto podíly však nevypovídají, jaká je ekonomická výkonnost jednotlivých regionů soudržnosti ve vztahu k počtu obyvatel regionu. Výkonnost regionů ve druhé polovině devadesátých let měřená vytvořeným HDP na jednoho obyvatele a jeho relace vůči úrovni ČR a EU-15 jsou patrné z následujících tabulek.
12
Regionální hrubý domácí produkt na 1 obyvatele (v Kč, b.c.) Region
1995
1996
1997
1998
1999
2000
Středočeský
103 946
117 991
127 609
143 335
151 689
159 813
Jihozápad
126 897
146 408
155 025
165 347
169 797
177 308
Severozápad
125 181
142 081
143 565
151 487
153 406
155 831
Severovýchod
116 311
130 943
142 518
151 626
155 833
163 735
Jihovýchod
119 075
136 487
144 203
155 991
159 478
165 956
Střední Morava
113 677
128 416
138 948
145 617
147 895
153 120
Moravskoslezský
126 210
149 160
153 148
158 110
157 573
159 690
Regiony SROP
118 833
136 002
143 781
153 282
156 662
162 416
245 338
271 888
308 803
363 252
388 937
408 259
133 683
151 906
163 041
177 695
183 542
190 750
Praha ČESKÁ REPUBLIKA
Zdroj: ČSÚ – Regionální účty 2000
Regionální hrubý domácí produkt na 1 obyvatele (v PPS) Region Střední Čechy
1995 €
2000 €
1995 % z ČR % z EU
2000 % z ČR % z EU
8 520
11 300
78
48
84
50
Jihozápad
10 401
12 537
95
59
93
56
Severozápad
10 260
11 018
94
58
82
49
Severovýchod
9 533
11 577
87
54
86
52
Jihovýchod
9 760
11 734
89
55
87
52
Střední Morava
9 317
10 826
85
53
80
48
Moravskoslezsko
10 345
11 291
94
59
84
50
Praha
20 109
28 866
184
114
214
128
10 957
13 487
100
62
100
60
ČESKÁ REPUBLIKA
Zdroj: ČSÚ, Regionální účty 2000
Uvedené údaje za léta 1995 a 2000 ukazují, že v absolutních hodnotách (měřeno paritou kupní síly - PPS) se výkonnost regionů v tomto pětiletém období, stejně jako celé ČR, mírně zvětšila, avšak u šesti ze sedmi regionů zařazených do SROP dynamika tvorby HDP na obyvatele zaostávala za dynamikou dosahovanou v EU, takže zaostávání za průměrem EU se dále prohloubilo. V regionu Střední Čechy se relace zlepšila o 2 procentní body, ve všech ostatních regionech došlo k poklesu, k největšímu propadu pak v regionech Severozápad a Moravskoslezsko – o 9 procentních bodů. Měřeno podílem národohospodářských sektorů na zaměstnanosti se začleňuje ČR mezi vyspělé ekonomiky světa. V pěti regionech však proti nejvyspělejším ekonomikám vykazuje ještě stále vysoký podíl zaměstnanosti v primárním sektoru. Vyšší podíly primárního sektoru v regionech Střední Čechy, Jihozápad a Jihovýchod vyplývají z příhodných podmínek pro zemědělství (zvláště některé jeho speciální obory – rybářství, vinařství, ovocnářství). Ve většině regionů zůstává dominantním sekundární
13
sektor. Pouze ve dvou regionech (Severozápad a Jihovýchod) je nejvyšší zaměstnanost v terciárním sektoru. Podíl zaměstnaných v sektorech národního hospodářství v roce 2000 Region
I.
Sektor (%) II.
III.
Střední Čechy
6,5
47,4
46,1
Jihozápad
8,9
46,6
44,5
Severozápad
3,1
47,8
49,2
Severovýchod
5,7
50,7
43,6
Jihovýchod
7,9
43,9
48,1
Střední Morava
6,0
49,2
44,8
Moravskoslezsko
3,1
49,5
47,4
Regiony SROP
6,0
47,8
46,2
Praha
0,2
20,2
79,6
Česká republika
5,2
43,6
51,2
Zdroj: ČSÚ, Statistická ročenka ČR 2001
Průmysl Z pohledu regionálního rozvoje je stále klíčovým odvětvím průmysl. Český průmysl tvoří významný zdroj tvorby HDP a včetně stavebnictví tvoří jeho příspěvek kolem 40 %. Zpracovatelský průmysl se svojí výrobní základnou v ČR významnou měrou podílí na veškerých ekonomických ukazatelích ekonomiky. Významnou roli hraje i z hlediska vytváření a obsazování pracovních míst v rámci trhu práce. V celostátním srovnání (viz následující tabulka) je patrná potřeba posílení výkonnosti průmyslu zejména v regionech Jihovýchod, Moravskoslezsko a Střední Morava, ve kterých jde hlavně o změny oborové struktury a rozvoj technologických a výrobkových inovací, a do jisté míry i v regionu Severovýchod.
14
Regionální produktivita z přidané hodnoty průmyslu v roce 1998 Region
Přidaná hodnota z výroby mil.Kč
Přidaná hodnota /pracovníka Kč
% hodnoty ČR
Střední Čechy
62 286,40
432 055
141,5
Jihozápad
52 470,70
308 989
101,2
Severozápad
41 084,60
336 908
110,3
Severovýchod
66 218,40
292 173
95,7
Jihovýchod
50 993,00
254 139
83,2
Střední Morava
46 205,20
281 799
92,3
Moravskoslezsko
38 730,20
265 373
86,9
Regiony SROP
357 988,50
305 158
99,9
Česká republika
395 051,10
305 381
100
Zdroj: MPO 2001, výpočet DHV
Malé a střední podnikání Pro aktivizaci ekonomické výkonnosti na regionální úrovni je výraznější rozvoj MSP nezbytný pro doplnění chybějících složek oborové struktury průmyslu, pro vytvoření kapacit služeb pro podnikatele, inovační aktivity, komerční služby i služby pro obyvatele, celkově pak pro vytváření a stabilizaci pracovních míst pro pracovníky uvolňované z „velkého“ průmyslu i zemědělství a pro snížení nezaměstnanosti žen, mladistvých, resp. tělesně handicapovaných osob. Z údajů ČSÚ za rok 2001 vyplývá, že malé a střední podniky s méně než 250 zaměstnanci zaměstnávaly 59,7 % z celkového počtu zaměstnanců. Podíl tohoto sektoru na celkových výkonech národního hospodářství dosáhl 51,4 % a v účetní přidané hodnotě 51,3 %. Vývoz MSP tvořil 35,7 % z celkového objemu za ČR a dovoz 47,1 % (zdroj: Zpráva o vývoji MSP a jeho podpoře v roce 2001). V rámci nich zaujímají významnou pozici také drobné podniky 1), na něž je směrována pozornost v rámci SROP (viz následující tabulka). Rozvoj MSP naráží ve všech regionech na bariéry, charakteristické komplikovanou legislativou, nadměrným administrativním zatížením, neprůhledným daňovým systémem, obtížným přístupem k finančním zdrojům, vysokým provozně nákladovým zatížením především v období zahájení činnosti a stabilizace podniku nebo v období realizace finančně náročných rozvojových projektů.
1)
charakteristika středních podniků (méně než 250 zaměstnanců), malých podniků (méně než 50 zaměstnanců) a drobných podniků (méně než 10 zaměstnanců) je uvedena v zákoně č. 47/2002 Sb., §2, odst. 1 - 3.
15
Drobné podniky s 1 až 9 zaměstnanci Počet drobných Počet aktivních Podíl drobných Počet podniků podniků podniků * podnikatelů na celkem (1-9 zaměstnanců) celkem aktivních celkem Praha
42 608
389 318
53 623
79,5 %
Střední Čechy
25 708
237 867
31 223
82,3 %
Jihozápad
34 946
245 301
41 384
84,4 %
Severozápad
20 885
213 791
26 628
78,4 %
Severovýchod
44 383
305 664
52 447
84,6 %
Jihovýchod
32 277
324 505
41 559
77,7 %
Střední Morava
22 327
238 040
28 791
77,5 %
Moravskoslezsko
21 544
212 570
26 994
79,8 %
244 678
2 167 056
302 649
80,8 %
Celkem
Zdroj: ČSÚ, údaje z registru ekonomických subjektů k 20. červnu 2002 * Celkem aktivních podniků – od celkového počtu podniků jsou odečteny podniky bez zaměstnanců a nespecifikované subjekty (kategorie ČSÚ Neuvedeno)
V rámci MSP je nejproblémovější skupina drobných podnikatelů. Zejména tyto subjekty mají omezený a ztížený přístup ke zdrojům financování, know-how, poradenství a vzdělávání. Úvěry pro drobné podnikatele jsou až na výjimky pro komerční banky nezajímavé. Podporu v podobě záruk za bankovní úvěry, příspěvky na úhradu úroků z bankovních úvěrů, úvěry se sníženou úrokovou sazbou a návratné finanční výpomoci poskytuje stát prostřednictvím jím založených institucí. Jedná se většinou o tzv. měkké podpory a objem nevratných dotací je malý. Drobným podnikatelům chybí podpory v podobě investičních pobídek, kterých mohou využít pouze významní investoři. Jde o dotace na nově vytvořená pracovní místa, snížení daňových odvodů apod. Počet programů podporujících začínající podnikatele je malý, doba podpory krátká a absolutní částky individuálních podpor nízké. Podpory jsou většinou návratného charakteru, přičemž povinnost jejich brzkého splácení podvazuje další rozvoj podnikání. Velké rozvojové rezervy jsou dosud v kvalitě managementu, využívání progresivních technologií, schopnosti expanze na zahraniční trhy, mezipodnikové spolupráci včetně využívání asociací profesních svazů k prosazení zájmu apod. Ve struktuře drobných podniků převažují většinou podniky do 5 zaměstnanců. Orientují se především na obchodní činnost, stavební výrobu, obchodní a technické služby, drobnou řemeslnou výrobu a opravárenství. Zhruba polovina podniká v oblasti obchodu, oprav spotřebního zboží, pohostinství a ubytovacích služeb. Ve všech regionech je pociťován nedostatek komplexních služeb pro drobné podnikatele při vytváření dodavatelsko – odbytových řetězců a pro marketing (které si na dostatečné úrovni nemohou ekonomicky dovolit) a cílená pomoc drobným podnikatelům v rámci inovační orientaci MSP. V posledním období se, zejména v regionech s průmyslovou tradicí
a
zázemím
vědeckotechnických
pracovišť 16
(Střední
Čechy,
Severozápad,
Severovýchod, Jihovýchod, Moravskoslezsko), některé typy inovační podpory začínají prosazovat. Jde zejména o podnikatelské inkubátory, vědeckotechnologické parky a místní podnikatelské zóny, bývalé průmyslové areály a volné objekty pro podnikání. Malé a střední podniky mají ztížený přístup nejen k obecné podpoře podnikání, ale především je pro ně nedostupná podpora směřovaná do inovací a inovačního podnikání. Z hlediska srovnání s vyspělými státy v západní Evropě se Česká republika nejvýrazněji odlišuje
ani
ne
tak
v samotné
intenzitě
výzkumu
a
vývoje,
ale
především
v nedostatečném propojení výzkumu a vývoje s podnikáním a komerčním využitím nových poznatků. Zdaleka nejhorší postavení mají z tohoto hlediska právě MSP, které se vesměs ke státním nebo evropským podporám na projekty aplikovaného výzkumu nedostanou. V regionech nefungují podpůrné instituce, které by fungovaly jako zprostředkovatelé informací a kontaktů mezi podnikateli, výzkumnými institucemi a finanční sférou. Projevuje se to v obecné informační oblasti, v nedostatečném finančním zajištění vývoje a inovačního podnikání (prakticky nefungující rizikový kapitál), i v oblasti právního poradenství a ochrany duševního vlastnictví.
2.2
Regionální infrastruktura
Dopravní obslužnost a infrastruktura Rozvoj páteřních sítí železniční a silniční infrastruktury byl a bude nadále řešen především z nadregionálních hledisek a bude podporován Fondem soudržnosti a v rámci operačního programu Doprava (železniční koridory, dálnice a rychlostní silnice). Pro rozvoj regionů je však nutné, aby na páteřní trasy navazovala dostatečně kapacitní síť regionálních silnic. Dopravní systém zaznamenal v devadesátých letech přesun značné části dopravních výkonů nákladní dopravy ze železniční a vodní na silniční dopravu a výkonů osobní dopravy z veřejné dopravy železniční i silniční na individuální automobilovou dopravu. V důsledku tohoto vývoje se velmi výrazně zvýšila dopravní zátěž i na regionálních silnicích a místních komunikacích. Téměř zdvojnásobení počtu nákladních automobilů v 2. polovině 90. let ukazuje následující tabulka.
17
Vývoj počtu motorových vozidel v ČR (v kusech) Ukazatel
1995
Osobní automobily vč. dodávkových
1997
1998
1999
2000
3 113 476
3 547 745
3 687 451
3 695 792
3 720 316
Nákladní automobily
182 326
265 598
312 404
302 487
323 255
Speciální nákladní automobily
125 176
115 839
111 030
104 184
98 896
Autobusy
21 912
20 916
20 505
20 013
19 925
Motocykly
457 560
438 484
446 350
401 463
390 051
Zdroj: ČSÚ, Statistická ročenka 2001
K největším problémům železničních tratí regionálního významu patří ve všech regionech jejich vysoké stáří, zanedbaný technický stav, zastaralé sdělovací a zabezpečovací zařízení s
důsledkem nízké přepravní rychlosti. Tento stav spolu s poklesem poptávky
vedl ke zrušení některých regionálních tratí a další jsou ohroženy zánikem. S ohledem na význam některých železnic pro udržení dopravní obslužnosti špatně přístupných lokalit převzaly jejich provozování svazky obcí nebo soukromí podnikatelé. Regionální železnice mohou být využity pro příměstskou dopravu v integrovaných dopravních systémech v okolí větších měst.
Silniční síť regionálního charakteru je dostatečně hustá, má však většinou nevyhovující technické parametry (šířky, směrové a výškové vedení tras), špatnou kvalitu vozovek a značné množství dopravních závad. Pro vnitřní zajištění dopravy hospodářské (nákladní), ale i pro rozvoj cestovního ruchu a dopravní dostupnost správních, zdravotnických, vzdělávacích a kulturních zařízení se ukazuje ve všech regionech naléhavá potřeba modernizace sítě silnic II. a III. třídy i místních komunikací, zejména ve větších městech. Železnice, dálnice a silnice v regionech České republiky Region
Provozní délka železničních tratí
Délka dálnic
Délka silnic
z toho II. třída
III. třída
Střední Čechy
1 390
166
9 398
2 364
6 249
Jihozápad
1 610
88
11 133
3 147
6 910
Severozápad
1 455
18
6 217
1 448
4 045
Severovýchod
1 641
-
9 767
2 265
6 296
Jihovýchod
1 345
217
9 359
3 200
5 374
Střední Morava
1 071
-
5 567
1 467
3 377
669
-
3 411
766
1 938
9 181
489
54 852
14 657
34 189
Moravskoslezsko SROP celkem
Zdroj: ČSÚ, statistické ročenky krajů 2001
Ve větších městech všech regionů je provozována městská hromadná doprava, která je však technicky zastaralá, jak co do stabilních zařízení, tak co do vozového parku. Potřebné je zlepšit její efektivnost a funkčnost. Významně k tomu začíná přispívat
18
zavádění
integrovaných
dopravních
systémů
pro
propojení
příměstských
popř.
venkovských oblastí s centry regionů. Prudké zvýšení stupně motorizace za minulé desetiletí způsobilo – při zastaralosti systémů dopravní regulace - velké dopravní problémy ve městech v dopravním provozu (kongesce), i v parkování vozidel, zejména v historických centrech měst, ale i v sídlištích. Intenzitě rozvoje silniční nákladní dopravy (kamionové) neodpovídá vybavení regionů potřebnými logistickými základnami s odpovídajícím technickým zázemím a velmi malé možnosti uplatnění kombinované dopravy. Kombinované dopravě slouží jen 14 veřejných překladišť mezi dopravou silniční a železniční, z toho jedno překladiště RO-LA (doprovázené kombinované přepravy po železnici) v regionu Severozápad. Technicko provozní vybavení a stavební uspořádání mnoha těchto překladišť neodpovídá evropským standardům. Zařízení kombinované dopravy jsou umístěna pouze v některých regionech, žádné překladiště nemají oblasti Jihočeská, Karlovarská, Liberecká, Královéhradecká a Vysočina.
Zdroj: ČSÚ, Statistická ročenka 2001
Celkově vykazují regionální dopravní soustavy zvýšení ekologické zátěže (exhalace, hluk) v důsledku zvyšující se intenzity dopravy, zastaralý vozový park železnice i autobusů, zanedbanost a nízkou kvalitu železniční sítě, silnic II. a III. třídy a městských a obecních komunikací a problémy s jejich financováním, nízkou kvalitou příměstské železniční dopravy a nedostatečnou dopravní obslužnost některých mikroregionů a malých okrajových obcí vlivem redukce veřejné dopravy.
Úroveň dopravní obsluhy je výrazně nižší v okrajových oblastech regionů, pokud jde o počty a frekvenci linek veřejné silniční a železniční dopravy ve srovnání s centrálními oblastmi. Dopravní obslužnost v turisticky atraktivních územích nezajišťuje dostatečně 19
dosažitelnost cíle, rozložení zátěže a efektivní využití cyklistické, pěší a vodní turistiky, s ohledem na zdravý životní styl, ochranu přírody a rozvoj cestovního ruchu. Mobilita handicapovaných osob Součástí problémů sociálního vylučování určitých skupin obyvatel a vytváření rovných příležitostí na trhu práce jsou také problémy, vznikající v důsledku pohybových handicapů obyvatel – tělesného postižení nebo smyslového postižení, a to ať následkem nemocí či úrazů, nebo vlivem věku (tj. starší lidé, nebo naopak děti předškolního věku). Nerovné podmínky na trhu práce a ve společenském životě způsobují zejména bariéry pohybu takto postižených osob, které existují ve fyzickém prostředí našich sídel. Různý stupeň omezení schopnosti pohybu vykazují různé skupiny obyvatel: 18% obyvatel starších 60 let, 12% osob se zdravotním postižením, 6% dětí předškolního věku. Hlavními překážkami volného pohybu jsou výškové rozdíly dopravních rovin (schody, obrubníky, nástupní podlahy dopravních prostředků), a to i pro starší osoby schopné chůze, matky s kočárky či malými dětmi. Jiný druh omezení pohybu představuje snížená schopnost orientace v důsledku smyslové nedostatečnosti zraku nebo sluchu (nevidomí, slabozrací, nahluchlí a hluší), kde se k omezené pohyblivosti přidružuje zvýšené nebezpečí střetu s vozidly ve vozovkách, pádu nebo nárazu na svislé překážky. Řešení problematiky pohybových bariér pro tělesně a smyslové postižené obyvatele probíhá již řadu let na různých úrovních (celostátně např. v úrovni technických předpisů pro výstavbu, dále konstrukcí a výrobou bezbariérových dopravních prostředků, osvětovou a nadační činností, na místní úrovni prováděním rekonstrukcí chodníků, přechodů, zastávek apod.). Konkrétní stavebně-technická řešení odstraňování bariér na veřejných prostranstvích závisí často na iniciativě místních samospráv a na jejich finančních možnostech. Finanční možnosti hrají pak prvořadou roli pokud jde o pořizování bezbariérových vozidel pro systémy hromadné dopravy i pro odstraňování orientačních a informačních bariér (světelná a akustická hlášení o zastávkách, výrazné optické označení linek, jízdních řádů, čitelné i pro slabozraké, informace pro nevidomé). Technická infrastruktura obcí, měst a regionů Technická infrastruktura je až na výjimky schopna zabezpečovat základní funkce v území regionů, problematický je mnohdy její technický stav.
Zásobování pitnou vodou je na většině území zajištěno na dobré úrovni (kapacitní problémy byly zčásti potlačeny snížením spotřeby po cenových deregulacích). Podíl obyvatel napojených na veřejné vodovody (v roce 2000 87,1 %) se přibližuje technicky a ekonomicky realizovatelnému stupni vybavenosti jednotlivých sídel. Teoretická hranice nasycenosti napojení v hodnotě cca 95 % celé populace nebude zřejmě možná v důsledku finančních možností značného počtu malých obcí. Velmi naléhavé je zvýšení podílu napojení na vodovody v regionu Střední Čechy (nyní 72,3 %) a Jihovýchod. U menších obcí, zejména v oblastech intenzivní zemědělské výroby, jsou problémy s kvalitou zdrojů (četné lokální zdroje vykazují kontaminaci a hygienickou závadnost). Technický stav značné části vodovodních rozvodů je nevyhovující, zejména ve větších městech, a je příčinou vysokých ztrát vody ve vodovodních systémech. V některých 20
regionech jsou nedostatečné zdroje pitné vody a tyto jsou závislé na dovozu z ostatních regionů. Významným problémem všech regionů, ale zejména jejich venkovských oblastí, je nedostatečně rozvinutý systém kanalizačních sítí a čistíren odpadních vod, což je příčinou vysokého stupně znečištění vodních toků. Vybrané základní ukazatele vývoje vodovodů a kanalizací 1980 - 2000 Ukazatel % obyvatel napojených na veřej. vodovody
1980
1990
2000
74,0
83,2
87,1
37 798
47 724
53 288
% obyvatel napojených na kanalizaci
65,4
72,6
74,8
délka kanalizační sítě (km)
18 531
(21 755)
21 615
448
777
1 055
délka vodovodní sítě (km)
počet ČOV
Zdroj: roky 1980 až 1990 publikace SVP ČSR – Sborníky a Věstníky, rok 2000 publikace ČSÚ Vodovody, kanalizace, vodní toky a díla v roce 2000 Poznámka: určitá diskontinuita ve vývoji délky kanalizační sítě byla způsobena změnou metodiky jejich sledování po roce 1990 a i tím, že kromě podílu napojených obyvatel v roce 2000 jsou další údaje – počet vodovodů, délka vodovodní a kanalizační sítě a počet ČOV uvedeny zatím pouze na základě údajů hlavních provozovatelů – bez menších obcí.
V roce 2000 bylo na veřejnou kanalizaci napojeno celkem 7,69 milionu obyvatel ČR, tj. 74,8 %. Podíl obyvatel připojených k veřejné kanalizaci pomalu stoupá tempem přibližně 0,2 % za rok. 94,8 % odpadních vod vypouštěných do veřejné kanalizace bylo alespoň nějakým způsobem čištěno. U hlavních provozovatelů bylo 92,9 % odpadních vod čištěno odpovídajícím způsobem s vyhovující účinností. Podíl obyvatel napojených na kanalizaci je velmi závislý na stupni koncentrace obyvatel v jednotlivých okresech a krajích do městských center. Zejména okresy a kraje bez velkého centra vykazují silně podprůměrné hodnoty napojených obyvatel na kanalizaci. U velikostní kategorie obcí nad 2 000 obyvatel jsou jednoznačně nejméně vybaveny moravské regiony (Jihovýchod a Moravskoslezsko a Zlínská část Střední Moravy). V důsledku vyšších investičních nároků (ve srovnání s vodovody) na výstavbu nové kanalizace a navazující ČOV se prohloubil rozdíl mezi úrovní napojení na vodovody a na kanalizace z 10 % v roce 1990 na 12,3% (extrémy v některých regionech přes 20 %). V srpnu roku 2002 postihly Českou republiku ničivé povodně. Postiženo bylo 753 obcí včetně hlavního města Prahy na území 9 krajů. Škody na majetku, především pak na infrastruktuře, dosáhly podle předběžných odhadů v osmi krajích hodnoty cca 46 mld. Kč. Celkové škody (včetně zhruba 24 mld. Kč v hlavním městě Praze) tak přesáhly 3 % ročního HDP. Přímý dopad povodní na celkový ekonomický vývoj ČR nelze považovat za zásadní. Projeví se však vliv úhrady povodňových škod změnou výdajových priorit všech ekonomických subjektů, včetně odložení či omezení některých výdajů vlády, krajů i obcí.
Energetické sítě jsou na území regionů převážně v dobrém technickém stavu. Elektroenergetické sítě prošly v 90. letech rozsáhlou rekonstrukcí, v současnosti jejich 21
technický stav a kapacita vyhovuje ve městech a většině větších obcí. Zbývá dokončit modernizaci rozvodných sítí v malých obcích a osadách v marginálních oblastech.
Zásobování plynem se v důsledku masivní plynofikace výrazně zlepšilo a napomohlo tak významnému zlepšení imisní situace, zejména ve velkých městech a špatně větratelných kotlinách v horských a podhorských oblastech. Přesto existují mikroregiony s velmi nízkou plynofikací, a to i v regionech ve významném postavení a poloze (např. Středočeský).
Telekomunikace vykázaly za poslední desetiletí výrazně dynamický kvantitativní i kvalitativní
růst,
předstihující
mnohonásobně
rozvoj
ostatních
odvětví
technické
infrastruktury. Je to především rozvoj mobilních telefonních systémů a jejich plošné uplatnění. Přesto v úrovni telekomunikací existují regionální rozdíly, např. region Střední Morava se počtem 284 telefonních stanic/1000 obyvatel řadí na poslední místo ve státě (průměr ČR 340 stanic/1000 obyvatel). Vývoj počtu telefonních stanic v letech 1995-2000
Zdroj: ČSÚ, Statistická ročenka 2001
Prudký celosvětový rozvoj informačních a komunikačních technologií přispěl k jejich rozšíření a využívání v každodenní praxi i v České republice. Dalšímu širokému uplatňování informačních a komunikačních technologií jako prostředku informační společnosti brání zejména nesystematické až chaotické zavádění různých vzájemně nepropojených
a
technicky
i
funkčně
nekompatibilních
informačních
soustav
v podnikatelské i veřejné sféře (obecní, okresní a krajské evidence, registry regionálních pracovišť státních orgánů apod.) a vysoké ceny služeb informační obsluhy, zejména přístupu na Internet. V České republice nejsou k dispozici dostatečně průkazná analytická resp. statistická data dokumentující vývoj informačních technologií ani na celostátní úrovni a tím méně na 22
regionální úrovni. Proto byla jako analytické východisko použita obsáhlá zpráva OECD „Measuring the Information Economy 2002“, hodnotící postup budování informační společnosti v členských zemích OECD. Z ní nelze odvodit situaci v jednotlivých regionech soudržnosti ČR, ale je z ní dobře patrná pozice ČR vůči ostatním zemím a v čem spočívají největší problémy rozvoje tohoto dynamicky se rozvíjejícího odvětví v ČR. Z charakteru definovaných problémů lze odvodit, které z nich mají výraznou regionální dimenzi a měly by proto být také klíčovými aktivitami příslušného opatření SROP. V rozvoji informačních a komunikačních technologií (IKT) v podnikatelské sféře zaujímá ČR ve většině ukazatelů mezi zeměmi OECD střední pozici. Výrazné zaostávání se projevuje ve využívání IKT obyvatelstvem a v dostupnosti Internetu (počet uživatelů, počet uzlů, cena, stav infrastruktury). Obzvláště špatná situace je v počtu uživatelů Internetu, kde měřeno počtem uživatelů na 100 obyvatel je ČR ve čtveřici nejhorších zemí (společně s Řeckem, Mexikem a Maďarskem), se značným odstupem za pátou nejhorší zemí (Portugalskem) -
viz
následující graf.
Zdroj: Telecommunications Database, OECD 2001
Ceny za připojení jsou v ČR více než dvojnásobné ve vztahu k průměru OECD. Velmi negativně je hodnoceno využití IKT ve školství, kde průměrem cca 35 studentů středních škol na jeden počítač je ČR společně s Maďarskem v rámci OECD hodnocena jako vůbec nejhorší (jde o data z let 1998 a 1999). Analýza jednoznačně prokazuje, že využívání služeb založených na moderní informačních a komunikačních technologiích v ČR a jejích regionech zaostává za již vytvořenou a dále se dynamicky rozvíjející materiálně technickou základnou telekomunikací. Jednou z vážných příčin tohoto stavu je obyvatelstvem neakceptovaná cenová politika služeb poskytovaných prostřednictvím Internetu.
23
2.3
Lidské zdroje, trh práce a sociální integrace
Zaměstnanost a nezaměstnanost V průběhu 90. let docházelo v ČR v důsledku ekonomických změn k trvalému poklesu zaměstnanosti v závislosti na poklesu produkce ve většině odvětví a ve všech regionech SROP k plošnému zvyšování míry nezaměstnanosti s poměrně silnými regionálními rozdíly, které jsou nejvýraznějšími diferencemi i na značně agregované úrovni regionů NUTS 2. Míra ekonomické aktivity v r. 2001 činila 60 % a dále vykazuje klesající trend. Nejvyšší míry ekonomické aktivity dosahují věkové skupiny 35 - 49 let a osoby s vysokoškolským vzděláním. Obecná míra nezaměstnanosti se v ČR v období let 1997 - 2001 zhruba zdvojnásobila a dosáhla v roce 2001 výše 8,1 % (byla tak o cca 0,7 procentní body vyšší než v zemích EU). V sedmi regionech soudržnosti SROP počet nezaměstnaných dosáhl v roce 2001 výše 396,4 tis. osob a obecná míra nezaměstnanosti 8,7 %. Výrazně nadprůměrná byla v regionech Moravskoslezsko (14,3 %), Severozápad (11,7 %) a Střední Morava (9,5 %), na druhé straně pod úrovní průměru ČR byla zaznamenána míra nezaměstnanosti zejména v regionech Jihozápad (5,7 %), Severovýchod (6,2 %) a Střední Čechy (6,8 %). Průměrná míra nezaměstnanosti byla přitom diferencována zejména v úrovni okresů (regiony NUTS 4); některé okresy průměr výrazně převyšují – Most 21,3 %, Karviná 18 %, Bruntál 16,5 %, naproti tomu některé okresy (v regionu střední Čechy) nedosahují hodnoty 3,5 %. Nezaměstnanost – kategorizace Míra nezaměstnanosti
Počet okresů
Podíl na počtu okresů v %
Značně vysoká (nad 12,5 %)
15
19,5
Vysoká (10,1– 12,5 %)
11
14,3
Průměrná (7,5–10 %)
19
24,7
Mírná (5–7,4 %)
22
28,6
Nízká (pod 5 %)
10
13,0
Celkem
77
100,0
Zdroj: MPSV
V období let 1997-2001 dochází ke změnám délky nezaměstnanosti. Zpočátku tvořili v České republice největší skupinu nezaměstnaní po dobu kratší než 3 měsíce , nezaměstnanost tedy měla převážně krátkodobý charakter, např. v regionu Jihozápad zahrnovala skupina krátkodobě nezaměstnaných (do 6 měsíců) téměř dvě třetiny evidovaných na úřadech práce. V průběhu 5-ti let se délka trvání nezaměstnanosti prodloužila a největší skupina uchazečů nyní hledá práci déle než 2 roky. Alarmující je v tomto ohledu situace v regionu Severozápad, těsně následovaném regionem Moravskoslezsko, v nichž dlouhodobě 24
nezaměstnaní (déle než 6 měsíců) tvořili v roce 2001 více než 75%. Ostatní regiony jsou na tom poněkud lépe, dlouhodobá nezaměstnanost se však i tam pohybuje od 60% do 70% (viz tabulka na následující straně). Obecně platí, že dlouhodobou nezaměstnaností jsou více postiženy ženy, jedná se obvykle o rozdíl několika procentních bodů. V roce 2001 byl jedinou výjimkou Jihovýchod, kde se na dlouhodobé nezaměstnanosti podíleli více muži.
25
Regionální vývoj nezaměstnanosti podle délky trvání (v %) 1997 1998 1999 2000 2001 muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy STŘEDNÍ ČECHY do 3 měsíců více než 3 měs. až 6 měs. více než 6 měs. až 1 rok více než 1 rok až 2 roky více než 2 roky JIHOZÁPAD do 3 měsíců více než 3 měs. až 6 měs. více než 6 měs. až 1 rok více než 1 rok až 2 roky více než 2 roky SEVEROZÁPAD do 3 měsíců více než 3 měs. až 6 měs. více než 6 měs. až 1 rok více než 1 rok až 2 roky více než 2 roky SEVEROVÝCHOD do 3 měsíců více než 3 měs. až 6 měs. více než 6 měs. až 1 rok více než 1 rok až 2 roky více než 2 roky JIHOVÝCHOD do 3 měsíců více než 3 měs. až 6 měs. více než 6 měs. až 1 rok více než 1 rok až 2 roky více než 2 roky STŘEDNÍ MORAVA do 3 měsíců více než 3 měs. až 6 měs. více než 6 měs. až 1 rok více než 1 rok až 2 roky více než 2 roky MORAVSKOSLEZSKO do 3 měsíců více než 3 měs. až 6 měs. více než 6 měs. až 1 rok více než 1 rok až 2 roky více než 2 roky ČESKÁ REPUBLIKA do 3 měsíců více než 3 měs. až 6 měs. více než 6 měs. až 1 rok více než 1 rok až 2 roky více než 2 roky
Zdroj: Český statistický úřad
31,7 23,8 22,1 13,5 8,9
22,3 20,5 24,2 19,2 13,9
26,7 22,5 21,1 17,0 12,6
22,5 21,3 26,5 16,3 13,4
20,6 19,1 28,1 22,1 10,1
19,7 18,3 26,8 20,9 14,3
17,8 12,9 19,1 26,9 23,3
16,3 14,3 21,0 25,2 23,2
21,8 15,9 16,8 20,7 24,7
13,5 15,0 20,5 25,3 25,6
42,7 20,3 17,3 10,5 9,1
34,4 19,3 21,4 14,3 10,6
37,3 22,6 19,1 12,3 8,6
28,7 23,4 22,6 15,3 10,0
29,4 22,7 21,9 9,9 16,0
25,1 18,0 22,2 16,9 17,8
25,4 15,4 19,4 20,1 19,8
23,0 15,2 21,8 18,2 21,7
21,7 16,8 16,0 21,8 23,8
19,8 12,5 15,6 18,6 33,5
17,0 13,3 25,1 26,9 17,8
20,9 19,6 26,2 21,9 11,5
17,9 12,2 21,0 27,8 21,2
20,5 15,9 23,7 24,1 15,8
19,2 15,4 23,1 17,6 24,8
11,5 13,5 24,4 27,4 23,3
10,4 11,4 21,2 27,5 29,5
10,8 11,1 19,2 28,0 30,9
13,9 10,6 17,9 21,5 36,1
10,0 10,5 17,7 21,5 40,3
34,8 22,8 20,5 10,2 11,7
29,1 20,5 20,2 14,8 15,4
29,0 22,0 22,4 14,3 12,3
27,0 21,3 22,3 16,0 13,4
23,2 22,3 25,5 17,7 11,4
21,6 19,0 25,5 21,2 12,7
20,8 17,0 26,3 21,3 14,6
18,4 16,3 22,5 26,3 16,5
19,8 18,3 20,9 19,0 22,0
16,2 18,4 20,3 21,6 23,5
34,6 23,0 24,0 18,4* -
28 ,2 25,4 26,3 11,5 8,5
29,7 24,4 24,1 16,3 5,6
23,9 20,7 27,4 19,6 8,4
25,8 20,8 28,7 15,5 9,2
18,1 18,8 26,3 22,4 14,4
19,0 15,3 21,1 22,8 21,8
16,0 13,3 20,0 25,6 25,1
16,4 12,5 16,7 19,0 35,5
17,1 14,1 17,5 19,5 31,7
25,3 21,9 25,8 15,5 11,5
24,7 21,2 21,4 18,1 14,7
27,1 22,6 22,2 19,8 8,2
24,8 19,8 27,4 14,8 13,2
20,7 18,5 26,3 23,5 11,0
18,0 16,5 24,7 24,5 16,3
18,2 14,5 19,0 27,6 20,6
10,8 15,4 23,5 23,9 26,4
15,8 15,2 18,8 18,4 31,8
12,1 13,0 21,1 25,5 28,3
26,8 19,4 18,5 11,3 24,0
23,4 17,8 23,1 20,3 15,3
25,5 19,4 24,4 14,6 16,1
19,8 18,8 23,8 21,5 16,0
19,9 19,3 25,3 16,4 19,1
12,6 13,5 21,5 24,1 28,3
14,7 14,4 19,1 25,6 26,3
11,4 11,1 19,5 24,7 33,3
14,3 10,6 16,2 24,0 34,9
11,0 10,6 18,2 23,3 36,8
27,8 19,1 21,8 16,5 14,8
26,4 20,6 23,1 17,2 12,7
27,1 19,9 22,0 17,8 13,1
24,1 20,0 24,4 18,5 13,0
22,5 19,5 25,4 17,4 15,2
17,7 16,9 24,4 22,4 18,5
17,1 14,5 20,8 24,7 22,8
14,8 13,9 21,4 24,6 25,2
16,6 13,4 18,0 21,3 30,7
13,9 13,7 19,1 22,5 30,9
* zahrnuje nezaměstnané déle než 1 rok
26
Zdroj: ČSÚ
Ve všech krajích bez rozdílu platí, že míra nezaměstnanosti s rostoucím vzděláním klesá. Nezaměstnanost vysokoškolsky vzdělaných pracovníků (mužů i žen) je o řádově nižší nezaměstnanost pracovníků se základním vzděláním (viz tabulku na následující straně). Podprůměrná míra nezaměstnanosti pracovníků se základním vzděláním je zaznamenána v regionu Střední Čechy, její hodnoty se v období 1997-2001 pohybují v rozsahu 6% až 13%, u mužů až 20%. Naopak nejvyšší nezaměstnanost lidí s nízkým vzděláním vykazuje region Moravskoslezsko, od roku 1999 je bez práce téměř třetina pracovníků.
27
Regionální vývoj míry nezaměstnanosti podle vzdělání (v %) 1997 1998 1999 2000 2001 muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy STŘEDNÍ ČECHY Základní Střední odborné 1 Střední odborné s maturitou Střední všeobecné 3 Vysokoškolské JIHOZÁPAD Základní Střední odborné Střední odborné s maturitou Střední všeobecné Vysokoškolské SEVEROZÁPAD Základní Střední odborné Střední odborné s maturitou Střední všeobecné Vysokoškolské SEVEROVÝCHOD Základní Střední odborné Střední odborné s maturitou Střední všeobecné Vysokoškolské JIHOVÝCHOD Základní Střední odborné Střední odborné s maturitou Střední všeobecné Vysokoškolské STŘEDNÍ MORAVA Základní Střední odborné Střední odborné s maturitou Střední všeobecné Vysokoškolské MORAVSKOSLEZSKO Základní Střední odborné Střední odborné s maturitou Střední všeobecné Vysokoškolské ČESKÁ REPUBLIKA Základní Střední odborné Střední odborné s maturitou Střední všeobecné Vysokoškolské
Zdroj: Český statistický úřad
2
6,7 1,8 1,4 . 1,2
6,3 3,6 3,4 . .
6,8 1,9 2,7 . 2,1
8,9 13,8 12,9 20,3 4,8 3,9 5,5 4,0 4,7 4,0 6,7 2,8 . . 6,5 . 2,1 1,6 2,2 1,4
6,1 16,7 11,2 5,2 4,4 5,8 7,3 1,9 6,4 5,9 . 6,4 3,1 1,7 2,1
9,4 2,6 1,5 . .
8,7 12,2 11,7 19,5 15,0 16,2 14,7 18,4 16,1 4,8 3,4 5,9 5,7 8,4 4,7 7,6 4,4 7,2 4,4 2,7 6,4 2,9 5,8 3,4 5,6 2,7 4,6 7,4 . 11,1 . 9,6 . 11,6 . 7,2 . 2,5 . . . . . . .
30,0 17,8 26,7 22,3 30,4 25,3 38,0 23,7 28,5 22,9 5,9 6,6 7,5 12,8 11,8 16,4 11,2 19,2 10,1 15,1 2,8 5,7 3,3 7,9 4,9 10,1 7,3 7,6 5,1 8,1 . 5,1 . 6,9 9,2 12,7 10,9 15,0 9,9 14,6 . . . . 4,1 . . . 3,3 . 6,4 2,5 1,8 9,2 .
9,7 15,6 12,8 18,0 15,4 17,1 14,0 16,5 14,5 5,7 3,3 9,1 6,8 8,7 5,6 9,4 3,8 8,8 4,1 2,5 6,1 5,0 6,6 3,2 6,5 3,8 7,2 6,4 . 7,0 . 7,9 . 5,8 . 7,6 3,8 . 4,1 . 10,0 2,2 5,8 . 4,1
9,7 2,9 2,3 5,2 1,7
8,9 14,5 10,7 19,0 16,6 24,6 18,8 36,0 20,8 5,4 3,8 7,4 7,4 10,5 6,4 11,8 6,6 9,6 3,5 3,4 6,0 4,9 9,3 4,9 7,0 3,8 6,3 3,4 7,8 7,5 9,5 8,2 . 6,4 . 10,6 . 2,0 . 2,2 4,2 2,1 3,4 1,6 3,0
10,0 13,2 11,1 14,8 19,4 3,8 5,6 4,9 8,6 7,2 3,5 4,3 5,0 8,4 5,6 . . . 8,0 11,8 . 3,9 2,1 6,2 3,6
17,4 28,7 22,3 27,2 18,3 12,9 7,7 12,9 8,4 12,9 10,8 4,8 11,9 3,5 10,4 13,3 12,3 17,5 . 9,7 5,9 4,0 4,0 3,6 .
22,6 18,4 27,8 17,9 33,9 6,1 10,0 8,3 13,4 9,9 3,1 7,7 4,9 9,5 8,3 . 7,5 . 17,2 10,5 . . . . 3,4
24,3 38,8 34,1 39,8 36,8 18,5 12,5 18,3 11,9 19,0 11,6 7,9 11,5 7,6 10,7 18,3 10,3 15,1 8,9 17,1 . 5,3 5,3 4,3 5,6
15,4 12,1 17,4 14,7 22,3 19,4 24,9 19,9 22,2 20,1 3,5 6,1 4,6 8,9 7,4 11,5 7,3 12,1 7,0 11,3 2,2 4,3 3,3 6,3 4,7 7,9 4,5 7,6 3,8 6,9 5,3 4,8 5,1 7,9 8,0 9,8 6,9 10,0 5,5 9,1 1,2 2,2 1,8 2,9 2,4 3,9 2,2 3,7 2,2 2,9 1
OU + OŠ 2 SOU + SOŠ 3 gymnázia . data nejsou k dispozici
28
Střední odborné vzdělání zaručuje na trhu práce možnost lepšího uplatnění především mužům. Práci v průběhu posledních 5-ti let hledá 3,5 % až 12 % absolventů odborných učilišť a škol. Na trhu práce existuje větší poptávka po absolventech s maturitou ze středních odborných škol (SOU+SOŠ) než po absolventech gymnázií bez odbornějších znalostí a praktických dovedností. Rozdílné zapojení do pracovního procesu u těchto dvou skupin je patrné např. v regionu Severozápad, kde se míry nezaměstnanosti liší až o 7,4 procentních bodů. Vysokoškolský diplom skýtá dobrou pravděpodobnost uplatnění na trhu práce. Regiony s celkovou nízkou nezaměstnaností jako jsou Střední Čechy a Jihozápad vykazují v této oblasti max. 3% nezaměstnanost. Na opačné straně se pohybují regiony Moravskoslezsko a Střední Morava, ve kterých je nezaměstnáno okolo 5 % vysokoškoláků. Nezaměstnanost podle vzdělání v roce 2001 (v %) Střední Střední odborné 3 2 všeobecné s maturitou
Základní
Střední odborné 1
Vysokoškolské
Střední Čechy
12,5
6,7
4,3
5,0
.
Jihozápad
17,1
5,4
3,7
6,8
1,8
Severozápad
25,3
11,8
6,7
12,9
3,1
Severovýchod
15,3
5,5
5,6
5,9
2,5
Jihovýchod
26,4
7,7
5,1
8,6
2,1
Střední Morava
21,9
10,0
7,0
8,4
3,1
Moravskoslezsko
37,9
14,5
9,1
14,3
4,8
Česká republika
21,0
8,5
5,5
7,9
2,5
Zdroj: ČSÚ 1
OU+OŠ
2
SOU+SOŠ
3
gymnázia
Obtížnou situaci nezaměstnanosti prohlubuje i nízká tvorba nových pracovních míst. Počet uchazečů o práci na 1 volné pracovní místo činil v roce 2000 v regionu Moravskoslezsko 31,8 uchazečů při republikovém průměru 5,5 uchazečů (a to poklesl proti roku 1999, kdy činil v Moravskoslezsku 55 uchazečů). Tyto negativní jevy jsou opět silně diferencovány na úrovni okresů (v okrese Karviná bylo 52,6 uchazečů a v okrese Frýdek-Místek 37 uchazečů na 1 volné pracovní místo). Počet uchazečů v regionu Severozápad ovlivňuje příznivější situace v Karlovarském kraji (8 uchazečů), kdežto v Ústeckém kraji činí 24 uchazečů. Kromě nezaměstnanosti v oblastech s utlumovanými tradičními průmyslovými obory se projevuje
agrární
nezaměstnanost
v okresech
Moravskoslezsko.
29
regionů
Jihozápad,
Jihovýchod
a
Kvalifikace a vzdělanost Situace a další vývoj na trhu práce velmi úzce souvisí s úrovní kvalifikace a vzdělanosti pracovní síly. V úrovni vzdělání dospělého obyvatelstva se projevují regionální rozdíly v souvislosti se strukturou ekonomické základny (obory průmyslu, podíl zemědělství). Nejvyšší vzdělanostní úroveň zaměstnaných má Praha (více jak 25 % vysokoškoláků a přes 40 % absolventů s maturitou). Podíl osob s dosaženým vzděláním v pracovní síle 25 – 64 let 100% 90% 80% 70% 60%
nezjištěno
50%
VŠ a VOŠ
40%
stř. všeobecné
30%
stř. odborné s maturitou stř. odborné bez maturity základní
20% 10%
Pr ah a+ P St rah ř. Č a e Ji ho chy vý ch od St ře d [Č M n R í or a v Mo ] sk ra v o Se sle a ve zs ro ko vý ch Ji o St hoz d ře áp dn ad Se í Če ve ch y ro zá pa d
Ji ho m
or Pr av ah sk a ý kr aj O M or lom av ou [ČR sk o s cký ] le k zs raj Kr ký ál Z ov lín kra j éh sk ra ý k d Pa eck raj ý rd ub kra i j P l cký ze k ňs raj Ji ho ký če kra Li ský j be kr St r ře eck aj do ý če kra sk j ý kr Ka V aj rlo yso va čin rs a Ú ký k st ec raj ký kr aj
0%
region
Zdroj: Regionální analýza a koncepce v oblasti školství, Sdružení pro rozvoj lidských zdrojů, o.s., 2001
Dalším krajem, ve kterém nalezneme relativně vyšší podíl lidí s vysokoškolským a vyšším odborným vzděláním, je kraj Jihomoravský (14,4 %). Na druhé straně pomyslného spektra se nacházejí kraje s relativně vysokým podílem obyvatel se základním vzděláním a nízkými počty osob s terciárním vzděláním: jedná se zejména o oblast severozápadních Čech - kraj Ústecký, Karlovarský a Liberecký - a dále Středočeský kraj. V těchto krajích se podíl osob se základním vzděláním pohybuje okolo 18 % až 19 %, přičemž podíl vysokoškoláků a absolventů VOŠ pouze okolo 7 % až 8 %. Dosti nízký podíl osob s nejvyšším vzděláním (VŠ a VOŠ) je rovněž v kraji Vysočina (7,9 %). Nalezneme zde i malý podíl lidí se středním všeobecným vzděláním (gymnázia) – pouze 2,4 %. Největší podíl vyučených bez maturity je v Pardubickém kraji (48,2 %), dále v Královéhradeckém kraji (46,5 %), Zlínském kraji (46,4 %) a v kraji Vysočina (46,0 %). Intenzivní pohled na potenciál mladé populace v regionech poskytuje vzdělanostní struktura obyvatel ve věku 25 – 34 let. Obecně platí, že v mladé populaci všech krajů nalezneme menší podíl osob s nejnižším, tj. základním vzděláním, a vyšší podíl osob se středním vzděláním s maturitou - absolventů SOŠ, SOU i gymnázií - než je tomu u osob
30
ve věku 25–64 let. To signalizuje příznivý trend postupného zvyšování vzdělanostní úrovně obyvatel České republiky. Na druhé straně se již nedá hodnotit kladně, že podíl osob s nejvyšším, tzn. vysokoškolským a vyšším odborným vzděláním je u mladé populace shodný jako u populace celkové (11,5 %, resp. 11,8 %). Stagnující podíl lidí v terciárním vzdělávání přitom s největší pravděpodobností není výsledkem malé ochoty mladých lidí déle studovat, ale spíše omezeným přístupem k vyšším stupňům vzdělání a nedostatečnou nabídkou různých terciárních programů. Podíl osob s dosaženým vzděláním v populaci 25 – 34 let 100%
80%
60% nezjištěno 40%
VŠ a VOŠ
stř. všeobecné 20%
stř. odborné s maturitou stř. odborné bez maturity základní
ha +S Pra tř. ha Č e Ji ho chy vý c ho M or d av sk [Č St os R] le ře dn zsk íM o o J i ra v Se hoz a ve áp a r St ový d ře c dn ho d Se í Če ve c h y ro zá pa d
Pr a
Ji ho
m or Pr av a h O lo ský a m ou kra j ck ý kr aj M or Pl av ze [Č sk ňs R] os ký le zs kra ký j Zl kr ín aj s Kr ký ál kr ov éh Vy aj ra so de čin Li cký a be kr aj Pa rec rd ký ub kr a j Ji ick ho ý če kra sk j ý Ú St ste kra j ře ck do ý k Ka čes raj rlo ký va kr rs aj ký kr aj
0%
region
Zdroj: Regionální a analýza a koncepce v oblasti školství, Sdružení pro rozvoj lidských zdrojů, o.s., 2001
Krajně specifickým regionem je i v případě mladé populace Praha s obdobnou strukturou jako u populace celkové. Jihomoravský kraj vykazuje rovněž příznivý trend v rozvoji potenciálu mladé populace, mezi mladými lidmi zde nalezneme relativně vyšší podíl absolventů vysokých a vyšších odborných škol (15,1 %) než v ostatních regionech. Kraje s příznivě nejnižším zastoupením mladé populace s pouze základním vzděláním jsou na druhé straně kromě Prahy též Vysočina, Plzeňský a Pardubický kraj. Nejnižší
podíly
absolventů
terciárního
vzdělávání
opět
vykazuje
souvislé
území
Severozápad – kraje Karlovarský (6,2 % oproti průměru 11,8 %), Středočeský (7,9 %), Ústecký (8,0 %) a Jihočeský (8,0 %). V těchto krajích, navíc spolu s Libereckým krajem, rovněž
evidujeme
nejvíce
mladých
lidí
s pouze
základním
vzděláním
(okolo
11 % až 13 % vzhledem k průměru 7,4 %). Ve vztahu k potřebám trhu práce obecně ve všech regionech nevyhovuje struktura, zaměření a vybavení, někde i kapacita středních škol. Chybí ucelený systém dalšího vzdělávání i profesního vzdělávání pro dospělé, propojený s počátečním vzděláváním a poskytující příležitosti celoživotního učení. Zavedení systému celoživotního vzdělávání brání chybějící legislativní zázemí, informace o možnostech a efektivitě investic do 31
rozvoje lidských zdrojů i nedostatečně podporovaná motivace účastníků a poskytovatelů dalšího vzdělání. Účast zaměstnavatelů a dalších partnerů na vzdělávání je nízká. Aktuální situace na trhu práce není v systému školství dostatečně respektována. Chybí informační systém obousměrně poskytující informace o potřebě a možnostech vzdělávání v regionech. Očekávané dopady demografického vývoje Jednou z rozhodujících determinant pro potřeby zabezpečení konkrétních sociálních služeb v jednotlivých regionech je demografický vývoj. Po mírném zvýšení celkového počtu obyvatelstva v letech 1995 - 2000 došlo v celém následujícím období k poklesu počtu obyvatelstva, přičemž tempo úbytku se bude postupně zvyšovat. Z hlediska především kapacitního zabezpečení potřeb sociálních služeb je však sledování této charakteristiky nevýznamné. Demografický vývoj, zejména vývoj počtu obyvatel starších 65, resp. 80 let, bude v následujícím období charakterizován řadou nových skutečností (zejména předpokládaný růst migrace obyvatelstva jako důsledek evropských integračních procesů), jejichž promítnutí do realizační fáze bude vyžadovat jak potřebu nepřetržité analýzy, tak i potřebu správné extrapolace získaných údajů do činnosti příslušných centrálních, ale především místních orgánů. Počet osob starších 65 let byl ve 2. polovině 90. let v zásadě stabilní. Poté však dojde k nárůstu počtu osob této věkové skupiny, který bude akcelerovat po r. 2010. Do r. 2030 se předpokládá, že počet osob starších 65 let vzroste o více než 64 %. Podíl osob starších 65 let se tak zvýší z 13,85 % v r. 2000 na 24,09 % v r. 2020, přičemž k nejvyššímu nárůstu tohoto podílu bude docházet po r. 2010. Počet osob starších 80 let ve 2. polovině 90. let přechodně mírně poklesl, na počátku tohoto století však dojde k jeho prudkému nárůstu, do r. 2030 se počet osob v této věkové skupině zvýší cca 2,8 x. Podíl osob starších 80-ti let vzroste z 2,43 % v r. 2000 na 7,16 % v r. 2030. Vybavenost území sociálními službami Úroveň vybavenosti jednotlivých okresů sociálními službami není z pozice centrálních orgánů regulována, usměrňována ani ovlivňována a to i přesto, že zřizovatelem i provozovatelem naprosté většiny zařízení pro staré a zdravotně postižené občany (s výjimkou pečovatelské služby) jsou okresní úřady jako nejnižší články státní správy. Nově vzniklé kraje nemají pro tuto činnost zatím vytvořeny reálné kompetence. Stávající struktura forem sociálních služeb v jednotlivých okresech není výsledkem promítnutí deklarovaných koncepcí do praktického života, ale je výsledkem živelného vývoje, kdy praxe v rámci svých možností a podle svého zájmu reagovala především na nutnost zabezpečení potřeb starých a zdravotně postižených občanů. Významné místo v tomto procesu hrají aktivity nestátních neziskových organizací.
32
Z rozboru úrovně vybavenosti jednotlivých územních celků sociálními službami v závislosti na typu jejich zřizovatele vyplývá, že v okresech, kde již v současné době zabezpečují sociální služby převážně jednotlivé obce a města, existuje rovněž pestrá nabídka služeb, které jsou zabezpečovány nestátními neziskovými organizacemi. Naopak v těch okresech, kde sociální služby jsou zabezpečovány převážně prostřednictvím okresních úřadů, nestátní neziskové organizace v sociální oblasti nevyvíjejí prakticky žádnou činnost. Tato skutečnost je zřejmá především v oblasti služeb sociální intervence. Vybavenost krajů službami pro staré občany na 1000 osob celkem
Zdroj: Regionální analýza a koncepce zaměstnanosti, trhu práce a sociální péče. VÚPSV, 2001 Vysvětlivky:
DD – domov důchodců; DPD - domovy penziony pro důchodce; bj. – bytové jednotky; PS – pečovatelská služba
Sociální integrace V obcích a regionech lze nalézt skupiny osob ohrožených nebo postižených sociální exkluzí, které z různých důvodů nedosáhly sociálního začlenění nejen na trhu práce, ale ani v přirozeném prostředí. Většina těchto osob žije pod hranicí chudoby, někteří pobírají nejnižší sociální dávky a využívají široké sociální sítě zařízení nestátních neziskových organizací. Tyto skupiny osob jsou sice určitým způsobem definovány, ale neexistuje jejich systematické sledování, což znemožňuje vytvářet hodnocení o těchto skupinách a dalších souvislostech. Jedná se o následující skupiny osob ohrožené sociální exkluzí2: •
Etnické menšiny – jejich podíl v populaci je nízký (např. Romové), ale dlouhodobě roste. Mezi jejich problémy patří vysoká nezaměstnanost, dlouhodobá a opakovaná nezaměstnanost, nízká kvalifikace, nízká motivace k práci a vzdělávání, závislost na sociálních dávkách.
2
Vzhledem k tomu, že SROP je komplementární k OP Rozvoj lidských zdrojů, používáme zde shodné členění skupin osob ohrožených sociální exkluzí jako ve zmíněném OP. V rámci SROP nebudou předmětem podpory specifické cílové skupiny , např. osoby bez přístřeší, imigranti apod., kde budou realizovány celostátní projekty z operačního programu Rozvoj lidských zdrojů.
33
•
Zdravotně postižení – jejich hlavními bariérami jsou nižší kvalifikace a vzdělání, vyšší věk, vyšší nemocnost a
zdravotní
omezení. Další
bariérou
je
nízký zájem
zaměstnavatelů o zaměstnávání těchto osob a nepříznivé společenské klima. •
Osoby s nízkou kvalifikací – tvoří 1/3 osob v evidenci úřadů práce. Hlavní bariérou je nízká motivace k práci a závislosti na sociálních dávkách.
•
Osamělí rodiče, kteří pečují o nezletilé děti – problémem je nemožnost sladění rodinných povinností s požadavky trhu práce, tedy zaměstnavatelů.
•
Mládež ze znevýhodněného sociálního prostředí, včetně dětí z dětských domovů – absence životních vzorů je primární příčinou jejich problémů. Mají nízké vzdělání a kvalifikaci, jsou snadno ovlivnitelní, nemají smysl pro pravidelnou docházku do práce.
•
Starší osoby, které ztratily zaměstnání – mají nízkou adaptabilitu na nové požadavky na trhu práce, malý zájem o rekvalifikaci, nízkou sebedůvěru a malou ochotu na sobě pracovat.
•
Bezdomovci – nedisponují žádnými prostředky a příležitostmi, mají ztížený přístup k sociální pomoci, mají nízkou sebedůvěru a tendenci k sociální izolaci.
•
Osoby po výkonu trestu – jsou trestem stigmatizováni a stávají se neumístitelnými na trhu práce, obtížně hledají místo ve společnosti (např. bydlení).
•
Osoby závislé na drogách – mají tendenci k sebeuzavírání, nemají motivaci vzdát se užívání drog, což je problémem v jejich vztahu s institucemi.
Různorodost příčin a kombinace různých typů znevýhodnění vyžaduje individualizaci postupů vedoucích k lepšímu vzdělání znevýhodněných osob a ke komplexnímu řešení jejich přístupu na trh práce. V České republice existuje poměrně široká síť zařízení sociální péče provozovaných státem a nestátními neziskovými organizacemi. Počet a kapacita těchto zařízení se postupně rozšiřuje. Podle jednotlivých typů poskytovatelů se na poskytování služeb sociální péče v roce 1999 podíleli státní poskytovatelé 54,5 %, obce a města 25,7 %, církve 12,9 %, ostatní nestátní neziskové organizace a fyzické osoby 6,9 %. Převažujícím typem sociálních služeb v ČR je ústavní péče, která je poskytována občanům i v případech, kdy celodenní a komplexní péče není potřeba. Z tohoto důvodu je třeba podporovat rozvoj alternativních služeb k ústavní péči, které aktivně podporují setrvání uživatele v jeho přirozeném prostředí, případně mu pomáhají se do něho navrátit. Nestátní neziskové subjekty vyvíjející veřejně prospěšnou činnost v sociální oblasti představují, vedle výše uvedených obecních, krajských a státních poskytovatelů sociálních služeb, podstatný a důležitý prvek ve vytváření nabídky sociálních služeb určených osobám, které se nacházejí v nepříznivé sociální situaci. Jejich aktivity jsou podporovány prostřednictvím dotací ze státního rozpočtu na základě předložených projektů pro cílové skupiny. Tento systém financování je nejistý a závislý na každoročním schvalování státního rozpočtu. Působí jako překážka dlouhodobému rozvoji neziskového sektoru jak v oblasti nabízených služeb, tak i v oblasti rozvoje lidských zdrojů. 34
Za účelem podpory sociální inkluze byla zahájena příprava na reformu sociálních služeb, která spočívá především v komunitním plánování, tzn. ve zvýšení schopnosti obcí identifikovat
ohrožené
skupiny
v
lokalitě,
využít
místních
zdrojů
a
navrhovat
nejefektivnější způsoby pomoci těmto skupinám ve spolupráci se zástupci občanské společnosti i zástupci ohrožených skupin. Druhou oblastí je zavádění standardů kvality poskytovaných služeb, které vypracovalo MPSV ve spolupráci s poskytovateli a uživateli služeb. Standardy mají zajistit, že služby budou orientovány na potřeby, cíle, dovednosti a osobní aspirace svých uživatelů. Ve svém důsledku budou plnit svoji funkci - přispívat k sociálnímu začleňování ohrožených skupin.
2.4
Životní prostředí
Stav životního prostředí, zejména pokud jde o znečištění ovzduší, se v posledním desetiletí výrazně zlepšil, jednak vlivem poklesu průmyslové produkce s nejvyššími exhalacemi (koksárenství, metalurgie), jednak vlivem masivních investic do čisticích zařízení (odsíření elektráren a další opatření u spalovacích zařízení. Od roku 1990 do roku 2000 došlo ke snížení celkového objemu emitovaného oxidu siřičitého více než sedmkrát z 1 876 tisíc tun na 261 tisíc tun. Ještě výraznějšího omezení bylo dosaženo v objemu emitovaných tuhých látek. V roce 2000 činil celkový objem emisí 9,4 % stavu v roce 1990, tj. 59,5 tisíce tun. Výrazně klesly emise oxidů dusíku ze stacionárních zdrojů (o 79 %) a emisí oxidu uhelnatého (o 50,6 %). Téměř o 45 % poklesly emise těkavých organických látek, ke kterému došlo především přechodem na ekologicky
šetrnější
nátěrové
hmoty
a
odmašťovací
přípravky.
Přesto
zůstávají
průmyslová území regionů Jihozápad, Severozápad a Moravskoslezsko stále postiženými oblastmi. Roste znečištění ovzduší velkých měst, všeobecně stoupá znečištění oxidy dusíku a roste prašnost vlivem rostoucí automobilové dopravy, která je koncentrována ve městech a podél významných dopravních tahů. Další ohrožení životního prostředí představuje - zejména ve městech - rostoucí hluk
z dopravy. V Praze je v denní době vystaveno hluku vyššímu než 65 dB téměř 40 % obyvatel, v ostatních sídlech činí podíl 10 - 30 % v závislosti na jejich velikosti. Celkem žije v ČR cca 4,5 % populace v riziku poškození zdraví hlukem z venkovního prostředí.
Čistota vodních toků doznala rovněž v některých místech zlepšení, zejména jako výsledek budování ČOV, ale přesto je řada úseků na nejvyšším stupni znečištění. Relativně pomalý rozvoj čistíren odpadních vod u menších sídel a na venkově způsobuje znečištění malých vodních toků a podzemních vod. Kromě potřeby čištění vod vyžaduje pozornost stoupající množství produkce odpadních látek v souvislosti s rozvojem výroby i spotřeby. Stoupá ohrožení vod ekologickými haváriemi v dopravě i výrobě. Vlivem rozšiřování rozsahu zastavěných ploch v urbanizovaných územích na jedné straně a nešetrným hospodařením na zemědělských a lesních pozemcích i regulací vodních toků v krajinném prostředí na druhé straně se snižuje akumulační schopnost prostředí zadržovat srážkové 35
vody. To jednak snižuje zásoby vodních zdrojů, jednak zvyšuje nebezpečí povodní a jejich devastačních účinků v přírodě i v osídlení. Kvalita povrchových a podzemních vod je neustále ohrožována plošnými zdroji znečištění. Území postižené znečištěním povrchových a podzemních vod zaujímá rozlohu 24,7 % výměry zemědělských půd. V oblasti ochrany přírody došlo k rozšíření skupiny národních parků o území Národního parku České Švýcarsko navazující na obdobný národní park v Německu – Saské Švýcarsko. Národní parky (Krkonošský, Šumava, Podyjí a České Švýcarsko) zaujímají dohromady rozlohu 1.190 km2, což představuje celkem 1,5 % rozlohy ČR. Od roku 1990 se zvyšuje počet a výměry maloplošných chráněných území. V roce 2000 přibylo dalších 27 MZCHÚ, z toho dvě v kategorii národní přírodní rezervace (Čerchovské hvozdy a Mazák), 14 v kategorii přírodní rezervace a 12 v kategorii přírodní památka. K 31.12. 2000 tvořilo soustavu maloplošných chráněných území celkem 1 997 samostatných území o celkové rozloze 89 476 ha, tj. cca 1,13 % rozlohy státu. Stále rostoucí ohrožení životního prostředí představuje zvýšená produkce odpadů, pro jejichž zpracování zaostává rozvoj vhodných technologií a zařízení. V regionech stále převažuje skládkování jako základní způsob odstranění odpadů. Ve většině obcí chybí rozvinutý systém separovaného sběru a úpravy odpadů i moderní způsoby skládkování. Nebezpečí představují staré skládky odpadů, realizované v minulosti bez technických opatření proti průsaku škodlivin do půdy a podzemních vod a obsahující i nebezpečné a toxické odpady.
Města čelící problémům životního prostředí Důsledky minulého vývoje v péči o historická jádra měst a o území se zanikající
průmyslovou činností se významně podílí na současném stavu životního prostředí v řadě měst. Města v ČR mají dlouhý historický vývoj. Historický původ měst byl v mnoha případech zachován zejména v historických jádrech měst. Tato jádra měst tvoří mnohde urbanistické komplexy, ve kterých historická hodnota nespočívá jen v cenných objektech (zámcích, kostelech, klášterech, radnicích, měšťanských domech), ale právě v ucelených souborech dochovaných staveb, komunikací, hradeb, či prostranství. Ucelené jádrové komplexy byly po 2. světové válce postupně vyhlašovány a chráněny jako městské památkové rezervace. Městských památkových rezervací je v současnosti v ČR 38, z toho 4 se nachází ve velkých městech (Praha, Brno, Plzeň, Olomouc). Ve městech o velikosti 10 – 100 tis. obyvatel je 23 městských památkových rezervací, dalších 11 je ve městech menších než 10 tis. obyvatel. Řada městských památkových rezervací je takového významu, že byly zařazeny do seznamu UNESCO – těchto je ve městech sledované velikosti 7 (Český Krumlov, České Budějovice, Domažlice, Kroměříž, Kutná Hora, Litomyšl, Telč). V předchozích padesáti letech byly preferovány jiné hodnoty než kulturně historické, význam některých památek byl dokonce z ideologických důvodů potlačován (dědictví 36
činnosti šlechty a církve) a nebyly řádně udržovány. Nová výstavba byla orientována většinou na okraje měst, zejména hromadná bytová výstavba sídlišť. V řadě případů byla centra měst nebo jejich blízké okolí necitlivým způsobem asanovány, rekonstruovány, přestavovány nebo doplňovány uniformními typizovanými objekty obytnými i občanské vybavenosti (obchodní objekty, služby). Nové dopravní požadavky byly často řešeny bezohlednými průrazy původní zástavbou, funkčně, měřítkem i vlivy na okolí neodpovídající danému prostředí. Památky jsou často atraktivními cíli turistického ruchu i objekty podnikání. Přesto však, zvláště je-li využití objektů spojeno s bydlením, kulturním a sociálním využitím, si na rekonstrukce, žádoucí údržbu a odstranění zanedbané péče nemohou vlastnící zajistit dostatek prostředků. Záchrana a vhodné využívání památkově chráněných urbanistických celků i jednotlivých objektů jsou věcí veřejného zájmu, zvláště v případech komplexní rekonstrukce městských památkových rezervací a zón, kdy je nezbytná jednotná koncepce a koordinace postupu. Velmi závažným a naléhavým problémem jsou také staré ekologické zátěže po zaniklých průmyslových provozech, zejména po těžbě paliv a uranu, hutní a chemické výrobě, resp. po vojenských prostorech – tzv. brownfields. Jde o území nepoužívaných provozů, v nichž půda, podzemní voda a stavební konstrukce jsou kontaminovány škodlivými látkami, které ohrožují okolní prostředí a tvoří závažnou překážku nového využití těchto ploch. Obzvláště
závažným
problémem
jsou
regionech
Severozápad,
Severovýchod
a
Moravskoslezsko.
Venkovské oblasti čelící problémům životního prostředí Řada oblastí se vyznačuje vážným poškozením životního prostředí, v důsledku dříve používaných a k životnímu prostředí málo šetrných metod v zemědělství i v průmyslu – zvláště regiony NUTS 2 Severozápad a Moravskoslezsko, a bývalé vojenské prostory, jež řeší problémy povrchové těžby a kontaminace půdy. Tyto oblasti se staly neatraktivními pro investice, zvláště investice do zemědělství, a ve většině z nich je také vysoká míra nezaměstnanosti.
2.5
Rozvoj venkova
Venkovský prostor lze podle metodiky EU3 a metodiky tradičně používané v ČR popisovat na několika hierarchických úrovních. Do venkovského prostoru ČR podle metodiky EU spadaly na úrovni NUTS 3 (i NUTS 2) k 1. 1. 20014 s výjimkou Prahy a Moravskoslezska všechny vyšší územně správní celky 3
4
Metodika územního vymezení venkovských oblastí OECD, používaná v EU (EUROSTAT), vychází ze dvou hierarchických úrovní územních jednotek: lokální úroveň (venkovská obec - NUTS 5), kde venkovská obec je obec s hustotou obyvatelstva menší než 100 obyvatel/km2 a regionální úroveň (venkovské území - NUTS 3, NUTS 4), kde venkovský region je funkční, administrativní region, který se člení podle stupně „venkovskosti“, vyjádřeného podílem obyvatelstva ve venkovských obcích („výrazně venkovský“ region je region, kde více než 50 % obyvatel žije ve venkovských obcích a „venkovský“ region je region, kde 15 - 50 % obyvatel žije ve venkovských obcích). Zdroj: Malý lexikon obcí České republiky 2001, ČSÚ 2001 (údaje o obyvatelstvu pramen převzal z předběžných výsledků Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3 2001, ČSÚ 2001).
37
státu a zahrnoval 92,3 % rozlohy státu. Obce v takto vymezeném venkovském regionu tvořily 95,2 % všech obcí a žilo v nich 76,1 % obyvatel ČR. Venkovský prostor ČR na úrovni NUTS 4 (okres)5 podle metodiky EU zahrnoval 64 okresů – v tom 9 „výrazně venkovských“ a 55 „venkovských“ okresů. Žilo v něm 66,5 % obyvatel ČR (6 % ve „výrazně venkovských“ okresech a 60,5 % ve „venkovských“ okresech) a zahrnoval 90,9 % rozlohy státu („výrazně venkovské“ okresy 15,5 %, „venkovské“ okresy 75,4 %). Podíl pracujících (ekonomicky aktivních) obyvatel v něm činil 45,1 % („výrazně venkovské“ okresy 45,6 %, „venkovské“ okresy 45 %). Venkovský prostor ČR zahrnoval podle metodiky EU na úrovni NUTS 5 (lokální úroveň obce)2 79,2 % z celkového počtu obcí a 75 % rozlohy státu. Žilo v něm 22,5 % obyvatel z celkového počtu obyvatel ČR. Sídelní struktura se meziročně výrazně nezměnila. Analýza podle velikostních kategorií venkovských obcí svědčí o ohrožení stability osídlení především menších obcí v ČR. V obcích do 2 tis. obyvatel - považovaných v ČR tradičně za venkovské - v roce 2001 žilo 26 %
obyvatelstva.
Venkovské
obce
se
vyznačují
nižším
podílem
obyvatelstva
v produktivním věku na trvale bydlícím obyvatelstvu (63,9 % oproti 65,3 % v ČR). Z demografického hlediska se projevují ve venkovských regionech, zejména v malých vesnicích, některé negativní trendy klesající porodnosti, stárnutí obyvatelstva a stěhování z vesnic do měst (negativní migrace). Rozloha, počet obyvatel a hustota osídlení v regionech NUTS 2 ČR Území
Rozloha
km ČR celkem - převážně venkovské - výrazně venkovské - městské
2
Počet obyvatel
%
1000 obyv.
Hustota osídlení
obyv./ km2
%
78 866
100
10 299
100
131
0
0
0
0
0
72 815
92,3
7 813
75,9
102
6 051
7,7
2 486
24,1
411
*)
Zdroj: EUROSTAT 1997; Terplan, 1999 *) Převážně venkovské regiony NUTS 2 - s 15 – 50 % obcí s méně než 100 obyvateli/km 2. 6
Průměrné snížení počtu obyvatel žijících v malých obcích v důsledku migrace a přirozeného úbytku obyvatelstva dosahovalo v 90. letech 20. století výše 1,91/1000 obyvatel ročně. V některých okresech regionu Jihozápad dosahovala hodnota tohoto ukazatele 7 až 11,6, ale i v regionu Střední Čechy byla v některých okresech vysoká hodnota 6 až 8,6. V předešlých desetiletích byly ve venkovských obcích odděleny zemědělské činnosti a umístěny do velkých zemědělských komplexů a velké množství půdy bylo znárodněno. Tím byly narušeny vlastnické vztahy a změnil se i přístup k půdě. Pracovní místa, která 5
6
Tato regionální úroveň byla použita z důvodu podrobnější ilustrace problémů venkovského území. Většina měst spadá do skupiny malých a středně velkých měst s počtem obyvatel v rozmezí 2000 až 50 000 a nachází se ve venkovských oblastech. Venkovské oblasti zahrnují 4 995 obcí, což je 80 % z celkového počtu 6 244 obcí České republiky. Velký počet obcí je typickým rysem České republiky.
38
jsou dnes k dispozici v zemědělských podnicích, nemohou na vesnicích pokrýt poptávku po zaměstnání. V menších vesnicích v kraji je nedostatečná dostupnost základní občanské vybavenosti a služeb (školy, zdravotnická zařízení). Venkovská stavení jsou využívána k rekreaci, zejména v odlehlejších oblastech s atraktivní krajinou. Prostory, které jsou k dispozici ve venkovských budovách, poskytují příležitost k rozmanitému využití v zemědělství, službách i turistice. Venkovské oblasti nabízejí rovněž levnější bydlení. Vybavenost obcí zařízeními sociální a technické infrastruktury je významným faktorem kvality a rovnocennosti životních podmínek obyvatel ČR. Úzce souvisí s ekonomickým potenciálem (nabídka pracovních příležitostí), přispívá ke stabilitě sídel a udržení generační kontinuity v území. Zařízení, která jsou zařazena mezi občanskou vybavenost (školy, pošty, policejní stanice a zdravotnická zařízení), jsou na území ČR rozložena relativně rovnoměrně. Vzhledem k nízké občanské vybavenosti zejména v malých obcích a nedostatečné nabídce pracovních příležitostí na lokální úrovni je dalším prvořadým činitelem zlepšení životních podmínek na venkově dostupnost přirozených center osídlení, která tradičně poskytují svému okolí práci i obsluhu. Privatizace hromadné autobusové dopravy se projevila výrazným omezením autobusových spojů a tím vedla k narušení vazeb ve venkovském osídlení. Z obcí do 2 000 obyvatel je 29,5 % vybaveno službami a zařízeními zdravotní péče (avšak pouze 1 % obcí do 100 obyvatel), 36,3 % základní školou (z obcí do 100 obyvatel 0,5 %), 78,8 % vodovodem (z obcí do 100 obyvatel 54,3 %), 21,3 % kanalizací (z obcí do 100 obyvatel 4,3 %) a 41,8 % plynofikací (z obcí do 100 obyvatel 11,5 %). Česká republika je od padesátých let mezi plně elektrifikované zemi, všechny domácnosti jsou napojeny na elektrickou rozvodnou síť. V devadesátých letech proběhla významná modernizace a rekonstrukce sítě a transformátorů především v souvislosti s výrazným nárůstem spotřeby elektřiny v domácnostech na vytápění. Ve venkovských oblastech a krajině se nachází množství nejrůznějších typů památek – kostely, vesnické kapličky, historicky cenné statky, chalupy, boží muka a kříže i mnoho unikátních technických památek. Řada z nich má statut národní kulturní památky. Na druhé straně se mnoho historických památek v současnosti nevyužívá a je víceméně opuštěno. Venkovské oblasti mají stále ještě bohatou tradiční místní kulturu, zejména co se týče hudby, tance, jazyka, oblékání (krojů), umění a řemesel. Lidové oslavy tradičních svátků, poutě, dožínky atd. jsou stále dodržovány. Nejsilnější výraz těchto tradic můžeme spatřit v moravských oblastech – na Valašsku, Moravském Slovácku, Slovácku a Lašsku a v českých oblastech – na Šumavě, Domažlicku, Plzeňsku a v Podkrkonoší. Ve venkovských oblastech lze rozlišit určité charakteristické typy problémů jejich rozvoje:
39
Venkovské oblasti, ve kterých dochází k vylidňování V regionech NUTS 2 Střední Čechy, Jihozápad a Jihovýchod je zvyšující se odliv obyvatelstva až o 2,4 % ročně značnou hrozbou, již způsobuje nevyváženost věkové struktury obyvatelstva, zaostávání kvality služeb a infrastruktury a pokles výrobního potenciálu venkovských oblastí.
Venkovské oblasti, ve kterých výrazně poklesla zaměstnanost V regionech NUTS 2 Severozápad, Moravskoslezsko a Jihovýchod vyvolala rychlá transformace zemědělského sektoru (státní statky) problémy s přizpůsobením a došlo zde ke zvýšení úrovně dlouhodobé nezaměstnanosti, včetně skryté nezaměstnanosti, a sociální a ekonomické marginalizaci. Tyto regiony jsou dále znevýhodněny nedostatkem podnikatelské
tradice,
často
zdůrazněným
dřívější
strukturou
zaměstnanosti
a
zemědělských aktivit.
Venkovské oblasti čelící problémům životního prostředí Řada oblastí se vyznačuje vážným poškozením životního prostředí, v důsledku dříve používaných a k životnímu prostředí málo šetrných metod v zemědělství i v průmyslu – zvláště regiony NUTS 2 Severozápad a Moravskoslezsko, a bývalé vojenské prostory, jež řeší problémy povrchové těžby a kontaminace půdy. Tyto oblasti se staly neatraktivními pro investice, zvláště investice do zemědělství, a ve většině z nich je také vysoká míra nezaměstnanosti. Rozvoj podnikání ve venkovském prostoru je zaměřen převážně do odvětví zemědělství. Většinu podnikajících fyzických osob (FO) ve všech krajích, s výjimkou Jihomoravského, tvoří samostatně hospodařící rolníci. Největší podíl zaujímají v krajích Zlínském (72,5 %), Plzeňském a Moravskoslezském, nejmenší pak v krajích Jihomoravském (38,4 %) a Pardubickém. Mnohem méně početná skupina FO podnikajících převážně na základě živnostenského zákona je nejvíce zastoupena v krajích Karlovarském (17,0 %), Plzeňském a Libereckém, nejméně v krajích Vysočina (2,3 %), Královéhradeckém a Zlínském. Více než jedna třetina všech fyzických osob v našem zemědělství tvoří převážně velmi malá zemědělská hospodářství s neevidovanou právní formou. V Jihomoravském kraji zahrnuje tato skupina dokonce většinu všech fyzických osob (56,4 %). Nejmenší podíl mají fyzické osoby s neevidovanou právní formou v Karlovarském kraji (9,4 %). Odlišné je i složení právnických osob v zemědělství jednotlivých krajů. Ve všech krajích převažují obchodní společnosti – nejvíce v Karlovarském – 83,3 % a nejméně v Libereckém – 52,3 % všech PO, přičemž jde většinou o společnosti s ručením omezeným. Druhým nejčetnějším typem obchodních společností jsou ve všech krajích akciové společnosti. Poněkud větší zastoupení mezi právnickými osobami než a.s. mají zemědělská družstva, na která připadá v celostátním měřítku necelá 1/4 PO. Z celkového počtu zemědělských družstev v ČR (746) se téměř polovina (360, tj. 48,3 %) nachází na
40
území tří krajů – Vysočina, Jihočeský a Středočeský. Nejvyšší podíl na celkovém počtu PO mají družstva v kraji Vysočina (33,6 %) a nejnižší v Karlovarském kraji (8,3 %).
Podíl zemědělců na zaměstnanosti v NH poklesl v rámci celé ČR z 9,2 % v roce 1991 přes 5,0 % v roce 1995 na 3,0 % v roce 2000. Mezi kraje s nadprůměrným podílem zemědělců na zaměstnanosti v NH („zemědělské kraje“) patřily v roce 1991 kraje Vysočina (17,8 %), Jihočeský (15,0 %), Plzeňský (12,7 %), Středočeský (12,4 %), Pardubický (11,6 %), Královéhradecký a Jihomoravský (oba 10,8 %), Zlínský a Olomoucký (oba 10,7 %). V roce 2000 tedy patřilo mezi „zemědělské“ kraje (vyjma Zlínského) osm stejných krajů jako v roce 1995 a podíly zemědělců na zaměstnanosti v NH v nich činily: v kraji Vysočina 7,4 %, v Jihočeském 5,3 %, v Pardubickém 4,9 %, v Plzeňském 4,5 %, v Středočeském 4,0 %, v Královéhradeckém 3,9 %, v Olomouckém 3,8 % a v Jihomoravském 3,5 %. Nejvyšší relativní úbytky zemědělců vykazují – kromě Prahy – kraje Karlovarský (81,0 %), Zlínský
(78,3 %),
Liberecký
(76,7 %)
a
Moravskoslezský
(72,5 %).
V případě
Karlovarského a Libereckého kraje (a pochopitelně Prahy) se však jedná o kraje s nízkými absolutními počty i úbytky zemědělců.
Míra agrární nezaměstnanosti (MAGN) v ČR v roce 1995 dosáhla 3 % a zvyšovala se až do roku 1999, kdy dosáhla 8,5 % V roce 2000 se snížila na 7,3 % a byla o 2,2 p. b. nižší než míra nezaměstnanosti (MN) v ČR. Nadprůměrných hodnot dosahovala v krajích: Ústecký (19,5 %), Karlovarský (17,3 %), Moravskoslezský (13,5 %), Praha (13,2 %), Olomoucký (11,6 %), Liberecký (10,6 %), Jihomoravský (8,4 %) a Zlínský (7,4 %), přitom
v kraji
Karlovarském,
Ústeckém,
Libereckém
a
Praze
byla
míra
agrární
nezaměstnanosti vyšší než obecná míra nezaměstnanosti.
Rozvoj nezemědělského podnikání ve venkovských oblastech České republiky zaznamenal pouze mírný úspěch. V současné době jsou malé firmy ve venkovských oblastech zaměřeny především na sektory stavebnictví, lesnictví a služeb, včetně maloobchodu. Malé podniky na venkově všeobecně hodně utrpěly v důsledku špatného ekonomického klimatu a jejich rozšiřování bylo vzhledem ke kapitálovým nákladům velmi obtížné. Ve venkovských oblastech existuje velmi omezená dostupnost a kvalita služeb podporujících podnikání - poradenských služeb pro zemědělce a ostatní zájemce, hledající možnosti diverzifikace své činností.
2.6
Cestovní ruch a lázeňství
Základní charakteristika Cestovní ruch a lázeňství patří mezi důležitá odvětví české ekonomiky. Cestovní ruch a navazující odvětví, která uspokojují potřeby vyvolané cestovním ruchem, se v současnosti podílejí na tvorbě HDP 9 - 11 % a na celkové zaměstnanosti 9 - 10 %. Devizové příjmy z cestovního ruchu představovaly v roce 2000 5,6 % podílu na HDP, 9,9 % ekvivalence exportu a téměř 43 % příjmů bilance služeb.
41
Multiplikační efekt doprovázející rozvoj cestovního ruchu je jedním z atributů, proč je cestovní ruch považován za odvětví budoucnosti, a to i v České republice. Bývá také označován
za
odvětví,
ve
kterém
vzniká
nejvíce
pracovních
příležitostí.
Mimo
zaměstnanosti ovlivňuje podstatným způsobem dalších významné oblasti: podílí se na tvorbě hrubého domácího produktu, pozitivně ovlivňuje platební bilanci státu, tvoří příjmy státního rozpočtu, má vliv na příjmy místních rozpočtů a jeho rozvoj podporuje investiční aktivity. Materiálně technická základna cestovního ruchu v ČR doznala po roce 1989 významných kvantitativních i kvalitativních změn. V roce 1989 existovalo v ČR více než 2 800 hromadných ubytovacích zařízení s celkovou kapacitou 342 tisíc lůžek (v tom zařízení volného a vázaného cestovního ruchu7). Do roku 2001 se počet ubytovacích zařízení zvýšil více než čtyřikrát - na 12 307 (důvodem byl rychlý rozvoj ubytování v soukromí, výstavba penzionů) a lůžková kapacita se zvýšila o více než třetinu na 627 253. Většina zařízení podnikové rekreace se přitom postupně transformovala na běžná komerční zařízení jako hotely a penziony. Celkový nárůst nové výstavby směřoval zejména do Prahy a atraktivních středisek cestovního ruchu (lázně, města, hory), celoplošně pak do výstavby penzionů a rychlého rozvoje ubytování v soukromí. V současnosti 36,7 % ubytovací kapacity představují hotely, motely, botely a penzióny. Individuální ubytování, resp. ubytování v soukromí, se podílí více než 7 % (v roce 1989 tento podíl představoval 4,3 %). Ačkoliv téměř 80 % území republiky může být zajímavé pro cizince, zůstává hlavním turistickým centrem Praha, která soustřeďuje téměř 70 % zahraničních návštěvníků. Trendy domácí návštěvnosti mají podobný charakter jako zahraniční návštěvnost, tj. koncentrace do turisticky nejatraktivnějších míst a oblastí, s větším důrazem "služebního a obchodního" cestovního ruchu ve městech. Z hlediska ubytovaných návštěvníků také převládá letní sezóna (62 % v r. 1999). Každý region České republiky má přírodní a kulturně historické předpoklady k rozvoji určitých druhů cestovního ruchu. Tento potenciál však není v celkovém pohledu dostatečně využíván. Rozdíly mezi kraji z hlediska cestovního ruchu vyplývají jednak z daných podmínek (přírodní prostředí, kulturní a historické dědictví), jednak z vytvářených podmínek (organizace a úroveň zařízení CR), které však působí komplexně. Pro cestovní ruch v České republice je významný a zatím málo využitý velký počet památkových, resp. historicky hodnotných objektů (celkem je v ČR 38 000 registrovaných nemovitých památek), které nejsou ve většině případů využívány a jsou zanedbané nebo opuštěné. Pouze 134 památek má statut národní kulturní památky a jako takové mají větší naději na získání potřebných prostředků na údržbu a obnovu. ČR má šanci uplatnit se na trhu cestovního ruchu nabídkou nových produktů jako např. městského, kongresového a incentivního cestovního ruchu, sportovní turistiky a cykloturistiky, kulturního cestovního ruchu a širokého souboru produktů, které jsou
7
v tom zejména podniková rekreační zařízení, dále výběrová rekreace odborů a lázeňská ubytovací zařízení
42
šetrné k přírodě. V ČR se otevírá prostor pro venkovskou turistiku s jejími produkty (např. agroturistika, ekoagroturistika, ekoturistika apod.). Ta však zatím ve struktuře nabídky zaujímá v ČR jen nepatrný podíl (např. v roce 2000 připadal na agroturistiku jen 0,2 % podíl z celkového počtu přenocování, s výraznou koncentrací do východních a jižních Čech a na jižní Moravu). Nabízí se možnost dalšího kvalitativního rozvoje tradičního lázeňství, které je významnou součástí turistické nabídky ČR. Cestovní ruch v regionech Nosnými faktory rozvoje cestovního ruchu jsou v jednotlivých krajích vždy nejatraktivnější prvky a aktivity. Existuje hustá a dobře značená síť vzájemně propojených turistických stezek a tras, udržovaná Klubem českých turistů. Realizovaný cestovní ruch se soustřeďuje v Praze (40 % návštěvnosti), dalšími nejnavštěvovanějšími regiony jsou západočeské lázně (kraje Karlovarský a Ústecký), Krkonoše a Jizerské hory (kraj Liberecký a Královéhradecký), příhraniční oblasti jižních Čech (kraj Jihočeský a Plzeňský), z velkých měst především veletržní Brno. Ve většině regionů ČR se nicméně dosud nepodařilo vytvořit kvalitní regionální produkty cestovního ruchu. V posledních letech se na území některých regionů konstituují s ohledem na možnou přeshraniční spolupráci euroregiony, které poskytují velké rozvojové příležitosti také pro aktivity cestovního ruchu, rozšiřující regionální možnosti (např. dálkové mezinárodní cyklotrasy). Na kapacitě ubytovacích zařízení se nejvíce podílí region Severovýchod (24,7 %), dále pak Jihozápad (15,3 %), Praha (14,9 %), Severozápad (11,3 %) a Jihovýchod (11,2 %). Nejmenší podíl na lůžkové kapacitě mají regiony Moravskoslezsko (6,6 %) a Střední Čechy (7,4 %). Srovnání regionů NUTS 2 dle základních ukazatelů cestovního ruchu v roce 2001 Počet ubytovacích zařízení Praha Střední Čechy
Počet lůžek
Počet míst na volné ploše
Počet hostů v roce 2001
940
70 952
3 744
2 921 402
Počet osob pracujících v ubytovacích zařízeních 11 730
933
35 358
21 552
742 425
4 981
Jihozápad
2 629
73 122
44 596
1 138 146
10 074
Severozápad
1 228
54 009
12 028
1 099 791
11 791
Severovýchod
3 770
117 961
31 321
2 021 411
14 809
Jihovýchod
1 242
53 271
23 800
1 249 925
7 402
Střední Morava
938
40 974
7 522
794 270
6 641
Moravskoslezsko
627
31 311
5 732
618 617
5 150
12 307
476 958
150 295
10 765 987
72 578
ČR celkem
Zdroj: Kapacita ubytovacích zařízení cestovního ruchu. ČSÚ (k 31.7.2001), Praha 2002. Návštěvnost v ubytovacích zařízeních cestovního ruchu v roce 2000. ČSÚ, Praha 2002
Skutečné využití kapacit pro realizovaný cestovní ruch vyplývá z údaje o % čistého využití lůžek v ubytovacích zařízeních, z něhož je patrné regionální rozložení zájmu návštěvníků. 43
Při průměrném využití v ČR 45,1 % má nejvyšší využití Karlovarský kraj (61,2 %), následuje Praha (53,4 %), zbylé kraje jsou pod průměrem. Nejnižší využití lůžek je v Ústeckém (33,9 %) a Jihomoravském kraji (35,1 %). Využití lůžek a pokojů u hotelů a pensionů za rok 2001
Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královehradecký kraj Pardubický kraj Vysočina kraj Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj ČR
Čisté využití lůžek v % 53,4 38,2 37,1 42,9 61,2 33,9 37,1 44,6 41,4 40,0 35,1 35,2 48,1 42,6 45,1
Využití pokojů v % 59,2 43,6 42,2 47,0 65,5 38,8 42,4 50,7 45,1 45,7 39,2 39,8 53,2 48,1 50,7
Zdroj: ČSÚ
Atraktivnost z hlediska zahraničních návštěvníků lze rámcově odvodit z podílu cizinců na realizovaných přenocováních. Nejvyšší podíly vykazuje Praha (60,6%) a Karlovarský kraj (52,0%). Blízko průměrné hodnotě za ČR (35%) jsou ještě kraje Jihomoravský (31,5% a Ústecký (31,4%). V ostatních krajích se podíl přenocování cizinců pohybuje pod průměrem od 20 do 28 %. Přetrvává koncentrace návštěvnosti na letní sezónu (duben září), na kterou připadá 64 % z celkového počtu zahraničních turistů. Lázeňský cestovní ruch České lázeňství má hluboké historické kořeny a tradici. V ČR existuje 36 měst a obcí se statutem lázeňského místa. Mezi nejznámější patří Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Teplice, Poděbrady a Luhačovice. Po roce 1990 byla většina lázeňských zařízení privatizována. V roce 1990 bylo v ČR celkem 87 státních lázeňských zařízení, v současné době je ve vlastnictví státu jen 17 lázeňských zařízení, většinou dětských léčeben a lázeňských rehabilitačních zařízení včetně zařízení Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra. Změna majetkových práv a úprava financování lázeňské péče se po roce 1990 promítla jednak do struktury pacientů lázní, jednak do posilování komerčních aktivit spojených s ubytováním a stravováním, s kulturními, sportovními a společenskými aktivitami, při zachování zdravotnického charakteru lázeňských zařízení. Přestože od roku 1995 výrazně klesal podíl pacientů na náklad zdravotního pojištění, současně stoupal počet pacientů, kteří si hradili léčbu na vlastní náklady. Podíl pacientů s léčbou na vlastní náklady se mimořádně zvýšil u zahraničních pacientů.
44
Lázně v ČR disponují cca 22 tis. lůžky. Postupně od roku 1997 dochází ke zvyšování kvality standardu ubytovacích služeb – snižuje se počet jedno a dvouhvězdičkových lázeňských hotelů a posiluje počet tříhvězdičkových. V roce 2000 představovala průměrná doba lázeňských léčebných pobytů nebo ozdravných dovolených 15,5 dne. Průměrná doba pobytu turistů v ČR činila 4,5 dne. Délka pobytu lázeňských hostů se pozitivně promítá do celkových příjmů a výnosů z lázeňského cestovního ruchu, v neposlední řadě do devizových příjmů z cestovního ruchu. Hosté v lázeňských zařízeních v roce 2000 Počet hostů Hosté celkem z toho: tuzemci cizinci
341 837
Průměrná doba pobytu (dny) 15,5
226 862 114 975
17,5 11,8
Zdroj: ČSÚ
Podnikání a zaměstnanost v cestovním ruchu Podnikání
v oblasti
cestovního
ruchu
je
regionálně
diferencováno.
Připravenost
ekonomiky na využití cestovního ruchu do jisté míry charakterizuje počet podnikatelských subjektů. V celkovém počtu 97 751 subjektů (podle OKEČ 55 v roce 2000) převládají malé podniky a jednotlivci. V krajském rozložení se nejvíce podnikatelů soustřeďuje v Praze (16,2%) a Středočeském kraji (10,6 %). Významnější koncentrace se vyskytuje v Jihomoravském kraji (9,3 %), naopak nejmenší podíl má kraj Vysočina (3,4 %) a Pardubický kraj (3,6 %). Hustota podnikatelských subjektů v cestovním ruchu na jednotku plochy dává v Praze dvakrát vyšší hodnotu než v Brně a Plzni a třikrát vyšší než v Ostravě.
45
Počet podnikatelských subjektů v cestovním ruchu na 100 km2
Zdroj: Regionální analýza cestovního ruchu v ČR, ÚÚR Brno, 2001
Pro podnikání v cestovním ruchu jsou typické rodinné, malé a střední podniky (cestovní kanceláře, průvodcovské služby, ubytovací zařízení, stravovací zařízení apod.) s počtem zaměstnanců 0 – 20 osob. Většinou jde o flexibilní podnikatelské jednotky, které se dobře přizpůsobují potřebám trhu. Organizační struktura pohostinství a ubytování podle velikosti (OKEČ 55) Rok Počet 1999 2000
91 468 97 751
Počet registrovaných ekonomických subjektů z toho skupiny s počtem zaměstnanců v % 0 1-5 6-19 20-249 250+ 69,4 23,0 6,4 1,1 0,1 69,5 23,5 6,0 0,9 0,1
Zdroj: ČSÚ
Závěry analýzy cestovního ruchu Vývojové tendence rozvoje cestovního ruchu na národní i regionální úrovni v posledních 10 letech lze shrnout následovně: nastala významná změna v orientaci zahraničních návštěvníků, došlo ke kvantitativnímu a částečně i kvalitativnímu rozvoji základní a doprovodné turistické infrastruktury, byl nastartován, ale ne dostatečně akcelerován rozvoj doprovodných služeb (cestovní kanceláře, turistická informační centra), došlo k částečné tvorbě nových lokálních a regionálních turistických produktů a zatím se pomalu rozvíjely lokální a regionální turistická sdružení a organizace, podobně i odborné a profesní vzdělávání, poradenské a marketingové služby včetně statistiky a výzkumu na regionální úrovni. Potenciál cestovního ruchu, který existuje v různých složkách a různé intenzitě prakticky na celém území ČR, není v celkovém pohledu dostatečně využíván. S uspokojivou mírou 46
jsou transformovány do parametrů hustoty přenocování jako hlavního indikátoru stavu cestovního ruchu v regionech pouze některé dílčí složky cestovního ruchu: • cesty za zimními sporty, •
cesty za městskou turistikou – ale jen do Prahy a některých dalších největších měst,
•
cesty za kulturně poznávací turistikou – ale opět jen do několika nejvýznamnějších lokalit,
•
cesty za lázeňskými pobyty,
•
cesty za rekreačními pobyty.
Přistupuje též nedostatečná propagace regionů z hlediska těchto aktivit a stále nízká úroveň adekvátní informační sítě. Mnohde nadto je nízká kapacita nebo nevyhovující struktura a kvalita ubytovacích zařízení. Dosud nefunguje rovněž kooperace mezi hlavními turistickými cíli a jejich zázemím. Příkladem je všeobecně nízká hustota přenocování ve Středočeském kraji, v okrese Brnovenkov, či ve venkovských plzeňských okresech. Ubytování v těchto regionech je odsáváno do centra. Rozvoj cestovního ruchu naráží v regionech na bariéry: •
nekvalitní a v některých aspektech nedostatečná infrastruktura cestovního ruchu a nerozvinutých služeb;
•
nedostatek potřebných odborníků pro řízení rozvoje cestovního ruchu i pro řízení samotných zařízení ( ubytovacích, informačních, marketingových);
•
absence marketingových koncepcí rozvoje ČR jako evropské destinace;
•
nízká úroveň partnerství mezi NNO, podnikatelskými subjekty, obcemi, kraji a státem;
•
omezené finančních prostředky pro rozvoj podnikání;
•
nedostatek nosných projektů vedoucích k tvorbě produktů CR;
•
nedostatek finančních prostředků na údržbu a obnovu kulturního dědictví;
•
nízká technická úroveň a vybavenost zařízení koupališť na vodních tocích a nádržích, včetně uměle vybudovaných koupališť (bazény), ale i vybavení turistických tras, lyžařských a běžeckých tratí a cyklotras (odpočívadla, hygienická zařízení apod.);
•
nedostatečné zavádění nových informačních technologií v cestovním ruchu (např. nedostatečný národní informační a rezervační systém cestovního ruchu včetně regionální úrovně, neprovázanost sítě budovaných Turistických informačních center);
•
nedostatečná státní propagace cestovního ruchu ČR (např. v roce 1998 činily výdaje na činnost České centrály cestovního ruchu pouze 3,3 mil. USD, v Maďarsku však již 18,2 mil. USD, Portugalsku 39,7 mil. USD, v Rakousku 51,1 mil. USD);
•
nedostatek finančních prostředků na údržbu a obnovu kulturního dědictví a přírodního bohatství. 47
2.7 2.7.1
Analýza dosavadních výsledků a zkušeností z uplatňování regionální politiky v České republice Výchozí situace
Postupný nárůst meziregionálních rozdílů v sociálně ekonomickém rozvoji v druhé polovině 90. let (což dokumentuje např. vývoj regionální míry nezaměstnanosti), postupující procesy demokratizace a decentralizace rozhodování a zároveň potřeba vytvořit systém regionální politiky i ve vazbě na proces přípravy na strukturální fondy EU, vedly k výraznému obratu v regionální politice ČR. V roce 1998 přijala vláda ČR svým usnesením č. 235 Zásady regionální politiky. Zároveň stanovila úkoly v oblasti legislativní, institucionální a programové. V rámci jejich plnění byla vypracována na národohospodářské i regionální úrovni řada strategických a programových dokumentů, které však většinou měly přípravný charakter. Zásadním strategickým dokumentem regionální politiky ČR je Strategie regionálního rozvoje České republiky, kterou vláda ČR přijala 12. července 2000 svým usnesením č. 682. Na tento dokument navazují Programy rozvoje krajů ČR vypracované v roce 2001 na úrovni krajů – regionů NUTS 3. Z nich byly následně odvozeny návrhy regionálních operačních programů (ROP) na úrovni regionů NUTS 2 (připravené koncem roku 2001). Základní systémový, legislativní a institucionální rámec regionální politiky v ČR byl vytvořen v roce 2000 souborem zákonů přijatých v souvislosti se zaváděním krajského zřízení v ČR. Pro regionální politiku jsou v tomto smyslu klíčové: zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), zákon č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze a zákon č.248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje. Regionální politika je chápána jako koncepční činnost státu, regionálních, krajských a místních orgánů, jejímž cílem je přispívat k vyváženému a harmonickému rozvoji jednotlivých regionů v ČR, ke snižování neodůvodněných rozdílů mezi úrovněmi rozvoje jednotlivých regionů a ke zlepšení regionální hospodářské struktury. Úsilí o vyvážený rozvoj není pojímáno jako snaha o zajištění stejného rozvoje ve všech regionech. Cílem tohoto úsilí je, aby vývoj v celém státě i v úrovni regionů byl proporcionální, nekrizový, byla vytvořena rovnost šancí regionů a byl plnohodnotně využíván jejich demografický, přírodní, hospodářský a případně i další potenciál. Zákon o podpoře regionálního rozvoje odstraňuje hlavní nedostatky regionální politiky, která byla dosud v ČR uplatňována jen omezeně, a zároveň obsahuje všechny základní principy regionální politiky EU
(např.
princip programování,
princip partnerství,
koncentrace atd.). Zákon také specifikuje institucionální zajištění české regionální politiky i politiky hospodářské a sociální soudržnosti. V tomto směru (zajištění kompatibility české regionální politiky s regionální politikou EU) je významným krokem v procesu přípravy ČR na realizaci politiky soudržnosti.
48
2.7.2
Strategie regionálního rozvoje ČR
Základním dokumentem v oblasti programového zabezpečení regionální politiky je
Strategie regionálního rozvoje ČR (schválena vládou v červenci 2000). Tento strategický dokument obsahuje zejména: •
analýzu regionálního rozvoje České republiky v uplynulém období (jak odvětví či sektorů, tak i jednotlivých regionů), hodnocení dosavadních odvětvových opatření resortů a přístupů regionů,
•
vymezení slabých a silných stránek v rozvoji jednotlivých regionů, odvětví a sektorů,
•
strategii dalšího regionálního rozvoje ČR, vymezení priorit a opatření k podpoře rozvoje, vymezení regionů se soustředěnou podporou státu,
•
úkoly, uložené vládou ČR ústředním správním úřadům, Českému statistickému úřadu a Úřadu pro státní informační systém k zabezpečení realizace Strategie regionálního rozvoje České republiky.
Vládou přijatá strategie regionálního rozvoje se stala východiskem pro přípravu Společného regionálního operačního programu. Podpory podle Cíle 1 politiky ekonomické a sociální soudržnosti bude využito pro nastartování dlouhodobého udržitelného rozvoje využívajícího veškerý pozitivní rozvojový potenciál České republiky. Základní správní jednotkou strategie regionálního rozvoje České republiky jsou kraje – regiony NUTS 3. Tomu jsou podřízeny základní filosofie, přístupy a principy, na kterých je Strategie regionálního rozvoje České republiky založena. Základním atributem Strategie regionálního rozvoje ČR je uplatnění principu subsidiarity a mobilizace vlastních zdrojů regionů. Proto je již od počátku realizace „Strategie“ vytvářeno adekvátní institucionální zázemí v regionech a vytvářen potřebný legislativní rámec vymezující působnost krajských správních a samosprávných orgánů v regionálním rozvoji. Významnost atributu vytváření rovných šancí je spatřována především v tom, že důsledné uplatňování tržních principů v ekonomice by vedlo samo o sobě k prohlubování regionálních disparit. Jejich eliminace bude záviset převážně na vnitřních regionálních aktivitách – aktivitách rozhodujících regionálních subjektů. Tyto subjekty musí mít rovné šance v přístupu a využívání všech vnějších akcelerátorů regionálního rozvoje – informací, nástrojů, zdrojů, pobídek apod. Význam "Strategie" v jejím celkovém pojetí je také v tom, že vytváří základní rámec pro formování regionální politiky České republiky komplementární s regionální politikou Evropské unie. Tím vytváří jeden z nezbytných předpokladů tvorby provázaného Národního rozvojového plánu vypracovaného podle kritérií Evropské unie. To umožní skloubení vlastních zájmů a potřeb jednotlivých regionů (NUTS 3 a NUTS 2) a České republiky (NUTS 1) s naplňováním konvergenčních kritérií Evropské unie a také účinnou kombinaci zdrojů regionů, státu a fondů Evropské unie s vnitřními i zahraničními zdroji soukromých investorů, resp. mezinárodních finančních institucí. 49
Dalším významným atributem „Strategie“ je podstatné prohloubení sektorové (resortní, odvětvové) a regionální spolupráce, resp. koordinace. Hlavním nástrojem k tomu budou jednak programy realizované v působnosti příslušných orgánů ČR (programy státního rozpočtu, odvětvové politiky, programy podpory problémových regionů aj.), jednak programy v rámci podpory ze strukturálních fondů (sektorové a regionální operační programy), které jsou navazující realizační fází „Strategie“. Klíčovým požadavkem jejich tvorby je jejich sladěnost a komplementarita respektující základní závěry „Strategie“.
2.7.3
Výběr podporovaných regionů
Zákon o podpoře regionálního rozvoje stanovuje následující základní typy podporovaných regionů: •
strukturálně postižené regiony,
•
hospodářsky slabé regiony,
•
venkovské regiony,
•
ostatní regiony, jejichž podporování státem je žádoucí z jiných důvodů.
Východiskem pro vymezení podporovaných regionů (zejména v úrovni okresů) je analytické zhodnocení situace v ČR jako celku včetně zkušeností zemí EU s obdobnou problematikou (zejména vazba na vymezování regionů Cíle 2). Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s ostatními dotčenými ústředními správním orgány a kraji na základě průběžné
analýzy
hospodářského
a
sociální
rozvoje
státu
navrhuje
vymezení
podporovaných regionů.
Strukturálně
postižené
regiony
–
k vymezení
se
používají
ukazatele:
míra
nezaměstnanosti včetně relace počtu uchazečů o zaměstnání na jedno volné pracovní místo, rozsah a váha útlumu průmyslových odvětví na zaměstnanosti a rozvoj podnikání.
Hospodářsky slabé regiony – k vymezení se používají ukazatele: míra nezaměstnanosti, relace počtu uchazečů o zaměstnání na jedno volné pracovní místo, výše mzdových příjmů a příjmů ze zemědělství, úroveň daňových příjmů místních rozpočtů, podíl a rozsah útlumu primárních odvětví (zemědělství, lesnictví) na struktuře zaměstnanosti a hustota osídlení.
Venkovské regiony – k jejich vymezení slouží ukazatele charakterizující zejména hustotu zalidnění, vývoj počtu obyvatelstva, strukturu jeho zaměstnanosti a podíl obyvatelstva ve venkovských obcích.
Ostatní regiony, jejichž podporování státem je žádoucí z jiných důvodů, například pohraniční regiony, bývalé vojenské prostory, regiony postižené živelními pohromami, regiony se silně narušeným či poškozeným životním prostředím, regiony s méně příznivými podmínkami pro rozvoj zemědělské výroby, regiony s vyšší průměrnou mírou nezaměstnanosti, než je průměrná úroveň v České republice.
50
2.7.4
Programy a podpory regionálního rozvoje
Státní programy regionálního rozvoje Jde o integrované (víceoborové) a víceleté programy, realizované ve smyslu ustanovení § 3, § 6 a § 7 zákona č.248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, které jsou určené k podpoře předem vybraných regionů, a které mají stanoven pevný časový a finanční rámec realizace. Zaměření těchto programů (jednotlivé dotační tituly) bylo východiskem i pro zaměření podpory v rámci Společného regionálního operačního programu. Programy obsahují zejména: • hodnocení dosavadního vývoje, analýzu silných a slabých stránek regionu, • rozvojovou strategii regionu, • podrobné vymezení priorit a opatření k zabezpečení stanovené strategie (včetně
definování cílů, kterých má být v rámci jednotlivých opatření dosaženo), • stanovení rozsahu finančních prostředků v členění podle opatření, • stanovení způsobu realizace programu (podmínky pro výběr jednotlivých projektů,
odpovědnost za realizaci programu, způsob řízení a vyhodnocování programu). Do současné doby byly vládou ČR schváleny následující Státní programy regionálního rozvoje:
Pro rok 2000 •
Regionální program podpory rozvoje průmyslových podnikatelských subjektů na území NUTS 2 Severozápad a Moravskoslezsko
•
Program
podpory
malého
a
středního
a
střední
podnikání
v NUTS
2
Severozápad
a
podnikatele
v NUTS
2
Severozápad
a
Moravskoslezsko – REGION •
Program
záruk
pro
malé
Moravskoslezsko – REGIOZÁRUKA •
Regionální program podpory rozvoje regionů na úrovni NUTS 2 Moravskoslezsko a Severozápad (investiční příprava průmyslových ploch a dalších objektů pro podnikání, podpora investic pro rozvoj cestovního ruchu)
•
Regionální
program
podpory
a
výstavby
technické
infrastruktury
v bývalých
vojenských újezdech Ralsko a Mladá •
Pilotní regionální program podpory hospodářsky slabých okresů v oblasti Šumavy
Pro rok 2001 •
Regionální program podpory rozvoje průmyslových podnikatelských subjektů na území NUTS 2 Severozápad a Moravskoslezsko
•
Program
podpory
malého
a
středního
Moravskoslezsko – REGION 51
podnikání
v NUTS
2
Severozápad
a
•
Program
záruk
pro
malé
a
střední
podnikatele
v NUTS
2
Severozápad
a
Moravskoslezsko – REGIOZÁRUKA •
Regionální program podpory rozvoje severozápadních Čech a Moravskoslezském regionu (investiční příprava průmyslových ploch, podpora investic v cestovním ruchu)
•
Regionální
program
podpory
a
výstavby
technické
infrastruktury
v bývalých
vojenských újezdech Ralsko a Mladá •
Regionální program rozvoje hospodářsky slabých a strukturálně postižených regionů (stejná struktura jako v případě severozápadních Čech a Moravskoslezska)
Obdobnou strukturu mělo i zaměření státních regionálních operačních programů v roce 2002; bylo ovšem poznamenáno snížením finančních prostředků (oproti létům 2000 a 2001) a dále i nutností využívat prostředků programů na řešení následků povodní, které v srpnu 2002 postihly Českou republiku. Podpora malého a středního podnikání Podpora malého a středního podnikání je v ČR realizována již od roku 1992 na základě zákona č. 299/1992 Sb., o státní podpoře malého a středního podnikání. Jedná se o další významnou celoplošnou či regionální podporu, kterou je možno využít v rámci Společného regionálního operačního programu. V roce 2002 byl Parlamentem ČR schválen nový zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání (s účinností od 1.1.2003), který nově podporu podnikání, realizovanou v rámci státního rozpočtu, soustřeďuje na MPO . Jeho uvedením do života (při zániku regionální podpory prostřednictvím MMR) stoupne význam podpory drobného podnikání, realizované na regionální (krajské) úrovni; ve smyslu např. zákona č. 248/2000 Sb. o podpoře regionálního rozvoje kraje mohou podporovat podnikání "prospěšné pro kraj". Na podporu podnikatelských záměrů malých a středních podniků jsou z prostředků státního rozpočtu poskytovány: •
záruky za bankovní úvěry a leasing,
•
příspěvky na úhradu úroků z bankovních úvěrů,
•
úvěry se sníženou úrokovou sazbou,
•
návratné finanční výpomoci,
•
příspěvky a dotace.
Nejvyšší zastoupení mezi podporami má v posledním období poskytování úvěrů a cenové zvýhodnění u záruk. Finanční zdroje regionální podpory podnikání V roce 2001 byly z rozpočtové kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj na podporu malého a středního podnikání určeny prostředky: •
400,0 mil. Kč regionální programy podpory malého a středního podnikání, 52
•
300,0 mil. Kč regionální programy v NUTS 2.
Státní podpora rozvoje malých a středních podniků v ČR, po stagnaci v letech 1995 – 1998, rostla. Zatímco v roce 1995 státní podpora MSP dosáhla výše 1 856 mil. Kč, v roce 2000 došlo k nárůstu zhruba na dvojnásobek – 3 715 mil. Kč, v roce 2001 však opět došlo k mírnému poklesu na 3 554 mil. Kč (o 5,4 %). Výrazná část podpor je soustředěna v programech realizovaných Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou (cca 2,2 mld. Kč v roce 2000 a 1,97 mld. Kč v roce 2001). Kromě toho byla podnikům poskytována pomoc ve formě aktivní politiky zaměstnanosti realizované MPSV (celkem 3,1 mld. Kč v roce 2001). Podpory poskytnuté prostřednictvím programů ČMZRB podnikatelským subjektům do 50 zaměstnanců v roce 2001 Region Praha Střední Čechy Jihozápad Severozápad Severovýchod Jihovýchod Střední Morava Moravskoslezsko Celkem
Počet 69 108 212 108 254 251 219 306 1527
Výše úvěrů a příspěvků 34,07 116,31 149,35 86,16 123,26 131,86 187,87 244,42 1073,31
Výše záruk
Celkem
10,20 49,67 49,22 38,21 80,84 58,31 65,97 53,22 113,58 *
44,28 165,98 198,57 124,37 204,09 190,17 253,84 297,64 1186,89
Zdroj: ČMZRB * u záruk lze počítat se 25-28 % z celkové výše úvěru, na který je záruka poskytnuta Pozn.: údaje zahrnují všechny podpory poskytnuté podnikům do 50 zaměstnanců. Celková částka poskytnutá v roce 2001 ČMZRB na podporu MSP činila 2 084 mil. Kč, z toho 1 622 mil. Kč bylo tvořeno prostředky státního rozpočtu. Výše prostředků pro MSP se oproti roku 2000 snížila o 263 mil. Kč (11,2 %). Nejvíce podpor směrovalo do malých a drobných podniků (cca 80 %), zhruba dvě třetiny
podpor byly poskytnuty do oblasti průmyslové výroby, dále pak do obchodních služeb. Hodnocení efektivnosti vynaložených prostředků u svých programů provádí ČMZRB. K dispozici je hodnocení podpory alokované v roce 1998 (vzhledem k době realizace programů a k očekávaným efektům po 3 letech). Přínosem projektů v rámci programů ČMZRB je kromě ekonomických přínosů vytvoření 3911 nových pracovních míst do 3 let, z toho 213 míst pro občany z problémových skupin obyvatelstva. Podpory umožnili podnikatelům přístup k úvěrům na realizaci podnikatelských záměrů ve výši 8,1 mld. Kč. Z hodnocení podpor vyplývá, že podpořené projekty a podniky vykazují míru úspěšnosti (přežití), která je lepší než je průměrná úroveň přežití podniků v některých zemích západní Evropy, která se uvádí 70 – 80 % po třech letech existence. Ukazatele uvádějí, že na každou 1 korunu státní podpory investovaly malé a střední podniky dalších 16 Kč do podporovaného projektu. Na 1 Kč veřejné podpory bylo v průběhu tří let dosaženo účetní přidané hodnoty v průměru 3,75 Kč. Přírůstek zaměstnanosti dosáhl v průměru 15 % proti původnímu stavu před poskytnutím podpory.
53
Podpora MSP je realizována prostřednictvím plošných a regionálních programů. Zatímco plošné programy poskytují podporu ve stejné výši na celém území ČR, regionální programy orientují podporu do vybraných, problémových regionů. Z hlediska objemu finančních prostředků dosáhla regionální podpora podnikání svého vrcholu v roce 1994. V letech 1995 – 2000 zaznamenala podpora výrazný pokles, jak ukazuje následující graf.
Zdroj: Ročenka HN 2000
Vláda České republiky usnesením č. 1257 ze dne 11. prosince 2000 schválila regionální programy malého a středního podnikání REGION, VESNICE, REGENERACE, PREFERENCE, PROVOZ, HRANICE A REGIOZÁRUKA, které lze kombinovat s dalšími celoplošnými programy podpory. Na základě zákona č. 47/2002 Sb. o podpoře malého a středního podnikání státní regionální podpora podnikání, realizovaná prostřednictvím MMR, s účinností od 1. 1. 2003 zaniká. O to větší význam nabývá regionální podpora malého a drobného podnikání, realizovaná na krajské úrovni. Diferenciace této pomoci s přihlédnutím ke specifickým regionálním podmínkám a rozvojovým cílům jednotlivých regionů je součástí priorit většiny již vypracovaných Programů rozvoje územních obvodů krajů a musí se stát také významnou součástí opatření a aktivit SROP. Vývoj regionální podpory MSP v letech 1998 - 2001 je uveden v následující tabulce.
54
Vývoj regionální podpory malého a středního podnikání (tis. Kč) Region Severozápad Jihozápad Severovýchod Jihovýchod Střední Čechy Střední Morava Moravskoslezsko Celkem
1998
1999
2000
2001
62 300 54 800 61 300 84 100 42 000 36 700 87 200 428 400
65 200 45 100 31 500 40 500 21 300 66 700 131 500 401 800
54 800 51 400 21 600 68 400 26 500 57 100 102 900 382 700
39 700 22 500 65 100 19 900 38 500 56 000 101 700 343 400
Zdroj: Podpory MMR – kraje ČR 1998-2001
Regionální podpora MSP byla v roce 2001 realizována prostřednictvím regionálních záruk v programu Regiozáruka prostřednictvím kterého získalo podporu 32 projektů v úhrnné výši 245,8 mil. Kč. Další podporu představovaly zvýhodněné úvěry v programech Preference a Provoz. Takto bylo poskytnuto 55 úvěrů v celkovém objemu 106,8 mil. Kč. Jinou regionální podporou byly příspěvky na úhradu úroků v programech Region, Vesnice a Regenerace, které poskytly 338 příspěvků v celkové výši 246,3 mil. Kč. Kromě této podpory byly na základě vyhlášených programů realizovány Regionální programy podpory v NUTS 2 Severozápad a Ostravsko. V rámci programu podpory rozvoje průmyslových podnikatelských subjektů čerpalo celkem 53 subjektů podporu ve výši 424,6 mil. Kč, z toho bylo pro malé a střední podniky poskytnuto 29 dotací ve výši 191,0 mil. Kč. Na programy podpory malého a středního podnikání (Region 2, Regiozáruka 2) ve vybraných regionech bylo ze státního rozpočtu vyčleněno celkem 95,5 mil. Kč (v roce 2000 to bylo 104,5 mil. Kč). Průmyslové zóny Budování průmyslových zón v ČR podporují v rámci svých programů MPO (Program podpory rozvoje průmyslových zón) a jím zřízená agentura CzechInvest v rámci investičních pobídek i mimo ně, a rovněž i MMR v rámci státních regionálních programů. Řada průmyslových ploch však vznikala za podpory obcí i bez státní spoluúčasti. Velikost území průmyslových zón podpořených v rámci Programu na podporu rozvoje průmyslových zón MPO je uvedena v tabulce. Jedná se o podporu především středně velkých průmyslových ploch (průměrná velikost podpořené zóny je 27,75 ha, velikosti ploch se pohybují od 1,8 ha do 373 ha).
55
Přehled uvolněných prostředků 1998 – 30.6.2002 Velikost území (ha)
NUTS II Severozápad
274,10
Celková dotace (tis. Kč)
Podíl (%)
188931
11,0
Jihozápad
136,60
96567
5,6
Severovýchod
306,00
121377
7,1
Jihovýchod
166,30
109541
6,4
Střední Čechy
446,30
785812
45,6
Střední Morava
243,10
211858
12,3
Moravskoslezsko
181,70
207411
12,0
1 754,10
1 721 497
100,0
Celkem
Zdroj: CzechInvest, 2002
Nejvyšší
dotace
byla
poskytnuta
v regionu
Střední
Čechy,
kde
je
koncentrace
průmyslových ploch nejvyšší v souvislosti s koncentrací velkých investorů v blízkosti Prahy. Vysoký podíl na celkových dotacích mají dále regiony Střední Morava, Moravskoslezsko a Severozápad. Při porovnání vložených prostředků a velikosti dotovaného území byly prostředky realizovány nejefektivněji v regionu Severovýchod (necelých 400 tis. Kč na 1 ha), pak s odstupem v regionu Jihovýchod (659 tis. Kč/ha) a Severozápad (689 tis. Kč/ha). Nejvíce prostředků v přepočtu na 1 ha dotovaného území bylo vynaloženo v regionu Střední Čechy (1761 tis. Kč/ha). MMR vyhlásilo Regionální program podpory rozvoje regionů NUTS 2 Severozápad a Ostravsko a Regionální program podpory slabých a strukturálně postižených regionů, v rámci kterých je vyčleněn dotační titul č. 1 Investiční příprava průmyslových ploch a dalších objektů pro podnikání, revitalizace a oživení zastaralých a nevyužívaných průmyslových areálů. Tento program bude základem pro navrhované opatření 1.2 Společného regionálního operačního programu. Alokace finančních zdrojů tohoto programu je uvedena v následující tabulce (mil. Kč). Program Regionální program podpory rozvoje regionů NUTS 2 Severozápad a Ostravsko Regionální program podpory slabých a strukturálně postižených regionů
2000
2001
75
47
3
7
Zdroj: MMR
V rámci dodatečné alokace Phare 2000 umožnila Evropská komise ČR čerpat 8,1 mil. € na nejlépe připravené projekty v oblasti budování infrastruktury na podporu podnikání (průmyslové zóny). Zájem o budování průmyslových zón převyšuje stávající možnosti finančních zdrojů státního rozpočtu ČR a proto jsou realizovány jen nejkvalitnější projekty. Nedostatečná nabídka investičně připravených ploch k průmyslovému využití vedla v minulosti ke ztrátě zájmu zahraničních investorů a lokalizaci jejich projektů do jiné země. Iniciace a realizace programů na podporu rozvoje průmyslových zón představuje 56
v tomto smyslu rozhodující impuls ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR na poli přímých zahraničních investic. Přínosy podpory podnikání v roce 2001 Finanční prostředky na podporu podnikání jsou sledovány individuálně v jednotlivých programech příslušných resortů a institucí. Z celkové částky 3,6 mld. Kč vyčerpaných
v roce 2001 ze státního rozpočtu bylo
podpořeno celkem 7198 podnikatelských projektů v průmyslu, v obchodu a ve službách. Disponibilní zdroje vyčleněné na podporu podnikání umožnily v programech schválených usnesením vlády č. 1257/2000 poskytnutí podpor cca 62 % malých a středních podniků, které požádaly o podporu a jejichž projekty byly vyhodnoceny. Na aktivní politiku zaměstnanosti, příznivě ovlivňující podnikání, byla vyčerpána částka 3,1 mld. Kč. V programech podpory malého a středního podnikání realizovaných ČMZRB bylo podpořeno 1292 projektů a bylo poskytnuto 344 zvýhodněných úvěrů, 595 záruk, 446 příspěvků na úhradu úroků a 620 dotací. Přínosem realizace projektů podpořených z programů realizovaných ČMZRB bude kromě ekonomických přínosů vytvoření 3911 nových pracovních míst, z toho 213 míst pro občany z problémových skupin obyvatelstva. Pracovní místa budou vytvořena v závislosti na době realizace podpořených projektů, tj. maximálně do 3 let. Podpora poskytnuté ČMZRB zvýhodnily podnikatelům přístup k úvěrům na realizaci podnikatelských záměrů ve výši 8,1 mld. Kč, z toho 3,9 mld. Kč prostřednictvím záruk za úvěry, 3,6 mld. Kč pomocí příspěvků na úhradu úroků a 0,6 mld. Kč bylo přímo poskytnuto formou zvýhodněných úvěrů. Podíl podpor, poskytnutých podnikatelům v programech realizovaných ČMZRB v roce 2001 představoval 16 % z celkových finančních potřeb (nákladů) na realizaci podporovaných projektů. Výše podpořeného úvěru je 66,8 % z těchto nákladů. Dále bylo v rámci aktivní politiky zaměstnanosti realizované úřady práce rekvalifikováno 35145 osob a vytvořeno 21398 společensky účelných pracovních míst a 1032 nových míst v chráněných dílnách nebo pracovištích. Mimo to bylo podpořeno dotací 9872 míst pro absolventskou praxi (v případě absolventské praxe to nemusejí být vždy nová pracovní místa). Na tato místa bylo umístěno úřady práce 9645 uchazečů. Přínosem části projektů bude i roční úspora elektrické energie 20444 MWh a tepelné energie 4022 MWh, která bude dosažena realizací podpořených projektů. V rámci programů TECHNOS a regionálních programů pro NUTS 2 bylo vytvořeno dalších 1894 nových pracovních míst. Podstatně významnější efekt než výše podpory je však její existence, umožňující podnikatelům s nedostatkem vlastního kapitálu přístup k bankovním úvěrům. Pro tyto podnikatele jsou nástroje podpory, jako je záruka, úvěr se sníženou úrokovou sazbou, 57
návratná finanční výpomoc a příspěvek na úhradu úroků, rozhodující při realizaci podnikatelských záměrů. Podpora regionální infrastruktury Státní podpora dopravy je v České republice orientována podle oborů do železniční, silniční, vnitrozemské vodní, letecké a potrubní dopravy. Současné financování dopravy se uskutečňuje zejména z prostředků
Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI),
z programu ISPA, a dále i s využitím soukromého kapitálu. Státní fond dopravní infrastruktury financuje i výstavbu či rekonstrukce regionálních silnic (silnice II. a III.třídy), jejichž podpora je navrhována i ve Společném regionálním operačním programu. Z důvodu zajištění dopravní obslužnosti území poskytuje stát dotace na tzv. veřejnou osobní dopravu, a to pravidelnou autobusovou dopravu, železniční dopravu a městskou hromadnou dopravu. Z hlediska rozvoje regionů v rámci SROP jsou pak podstatné výdaje (investiční a neinvestiční – opravy a údržba) směřující do železniční a silniční infrastruktury. Čerpání prostředků ze SFDI v roce 2001 uvádí následující tabulka. Kapitálové výdaje představují výdaje na výstavbu a modernizaci. Běžné výdaje jsou výdaje na opravu a údržbu. Za rok 2000 jsou údaje neúplné, což je dáno vznikem SFDI v polovině roku. Běžné výdaje do silnic II. a III. třídy od 1.7.2000 do 31.12.2000 dosáhly výše 622 522 tis. Kč a kapitálové výdaje 487 523 tis. Kč, což je vždy 25% z celkových výdajů na silnice. Čerpání rozpočtu SFDI v roce 2001 (v tis. Kč) % čerpání vzhledem k plánovanému rozpočtu
2001 Výdaje celkem
25 953 998
95,1
- běžné výdaje
13 197 671
98,6
- kapitálové výdaje
12 756 327
91,8
Pozemní komunikace celkem
15 388 526
93,9
- běžné výdaje
8 259 330
98,0
- kapitálové výdaje
7 129 196
89,5
4 139 187
91,3
766 618
91,7
3 372 569
91,2
Silnice I. až III. třídy
11 237 062
94,9
- běžné výdaje
7 492 138
98,7
v tom: Dálnice - běžné výdaje - kapitálové výdaje
z toho silnice II. a III. třídy
1 873 035
- kapitálové výdaje z toho silnice II. a III. třídy
3 744 924 936 231
Zdroj: SFDI
58
88,0
S převodem kompetencí z Ministerstva dopravy a spojů na kraje byl schválen také převod vlastnictví silnic II. a III. třídy a převod zřizovatelské funkce k 72 organizacím Správy a údržby silnic z MDS na krajské úřady. Pro rok 2002 byl schválen rozpočet SFDI a v něm na investiční výdaje do pozemních komunikací 14 041 mil. Kč, z toho na silnice II. a III. třídy je určeno 1 453 mil. Kč. Následující tabulka ukazuje výdaje na jednotlivé investiční akce v členění po regionech. Rozdělení investičních výdajů na silnice II. a III. třídy pro rok 2002 (v tis. Kč) Region Střední Čechy Jihozápad Severozápad Severovýchod Jihovýchod Střední Morava Moravskoslezsko bez alokace Celkem
Silnice II. třídy
Silnice III. třídy
157 269 74 183 216 69 119
900 767 827 547 197 160 481 0 1 090 879
Silnice II. a III. třídy celkem
47 33 17 123 70 54
416 405 575 954 452 811 0 14 458 362 071
205 316 303 172 92 402 307 501 286 649 123 971 119 481 14 458 1 452 950
Podíl regionu na celkových investicích 14,1 % 20,9 % 6,4 % 21,2 % 19,7 % 8,5 % 8,2 % 1,0 % 100 %
Zdroj: Rozpočet SFDI 2002 schválený PSP ČR usnesením 1968 14.12.2001
Běžné výdaje na rok 2002 jsou již také členěny podle regionálního uspořádání a jsou uvedeny v následující tabulce. U některých regionů lze ještě přičíst výdaje na konkrétní akce zařazených do programů a evidovaných v rámci ISPROFIN. Rozdělení neinvestičního příspěvku na rok 2002 správa, opravy a údržba silnic II. a III. tříd (v tis. Kč) Region Střední Čechy Jihozápad Severozápad Severovýchod Jihovýchod Střední Morava Moravskoslezsko Celkem
Příspěvek na silnice celkem
Příspěvek na Příspěvek na silnice II. a silnice II. a III. tř. III. tř. (%)
1 042 629 1 278 316 798 037 1 252 479 1 191 218 816 368
814 990 578 903 971 594
Konkrétní Neinvestiční akce v výdaje ISPROFIN celkem (II.,III. tř.) II.,III. tř.,%) 0 15,13 0 18,41 0 10,76 47 820 17,68 61 867 19,20 23 240 11,48
431 947 944 681 223 426
15,52 18,88 11,03 17,22 18,50 11,33
620 954
394 835
7,52
0
7,34
7 000 000
5 248 487
100,00
132 927
100,00
Zdroj: Rozpočet SFDI 2002 schválený PSP ČR usnesením 1968 14.12.2001 Pozn.: Výdaje na konkrétní akce zaznamenané v ISPROFIN nejsou zahrnuty v Příspěvku na silnice celkem. Neinvestiční výdaje celkem v % zahrnuje příspěvek i výdaje na konkrétní akce.
Upravený rozpočet SFDI na rok 2002 pak uvádí pro silnice II. a III. třídy běžné výdaje ve výši 5 417 110 tis. Kč a kapitálové investice ve výši 1 855 650 tis. Kč. Rozvoj lidských zdrojů Průběžně
podporovanou
aktivitou
v
rozvoji
lidských
zdrojů
je
aktivní
zaměstnanosti (APZ) realizovaná v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí. 59
politika
Příspěvky jsou poskytovány zaměstnavatelům, uchazečům i začínajícím podnikatelům. Její významnou součástí je příprava pracovní síly v souladu s požadavky trhu práce (podpora mobility pracovní síly, rekvalifikace, umísťování absolventů škol apod.). Zahrnuje: •
společensky účelná pracovní místa,
•
veřejně prospěšné práce,
•
rekvalifikace,
•
absolventská a praktikantská místa,
•
chráněné dílny a chráněná pracoviště pro občany se ZPS,
•
dotace na zkrácenou pracovní dobu,
•
příspěvek zaměstnavatelům, kteří zaměstnávaní osoby se ZPS.
V letech 1997 – 1999 výdaje na APZ výrazně akcelerovaly ve všech regionech soudržnosti, v průměry ČR stouply více než třikrát. Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti realizovanou úřady práce (mil.Kč) Střední Čechy Jihozápad Severozápad Severovýchod Jihovýchod Střední Morava Moravskoslezsko Česká republika
1997 32,7 29,0 126,0 57,9 96,7 90,7 106,3 544,8
1998 68,7 54,8 222,4 100,2 149,7 127,6 145,3 877,5
1999 119,1 119,9 449,8 204,9 293,8 230,3 287,9 1 718,6
Zdroj: Regionálně-odvětvová analýza, DHV 2001
Ve struktuře výdajů na vzdělávání a na sociální péči je stále dominantní státní rozpočet, i zde však postupně dochází ke zvyšování výdajů z územních rozpočtů. Jejich podíl v letech 1997 – 1999 je patrný z následujících údajů: Výdaje územních rozpočtů na vzdělávání (mil. Kč) 1997
1998
1999
Střední Čechy
360,1
352,5
423,1
Jihozápad
334,5
292,2
322,0
Severozápad
209,4
178,7
123,1
Severovýchod
510,5
627,5
678,7
Jihovýchod
573,7
582,7
615,9
Střední Morava
465,2
331,3
324,3
Moravskoslezsko
232,8
338,3
334,6
Česká republika 2 939,1 2 992,2 3 163,7
Zdroj: Regionálně-odvětvová analýza, DHV2001
60
Výdaje územních rozpočtů na sociální péči a pomoc (mil Kč.) 1997
1998
1999
Střední Čechy
343,8
691,3
622,4
Jihozápad
274,4
554,3
389,3
Severozápad
110,2
119,2
72,1
Severovýchod
292,4
481,9
448,1
Jihovýchod
201,9
506,9
419,8
Střední Morava
289,6
592,6
522,8
Moravskoslezsko
317,1
396,6
311,1
2167,1
3599,4
2980,5
Česká republika
Zdroj: Regionálně-odvětvová analýza, 2001
Sociální pomoc potřebným osobám je ve stále větší míře poskytována i pomocí nestátních subjektů. Je to patrné i z neinvestičních dotací, které jim byly v posledních letech poskytovány. V rozsahu a kvalitě poskytovaných sociálních služeb nestátními neziskovými organizacemi, charitativními organizacemi apod. stále ještě ČR zaostává za standardem zemí EU. Přesto po růstu finančních zdrojů vkládaných do tohoto typu sociálních služeb do roku 1998, dochází v roce 1999 ve většině regionů k jejich poklesu (mimo regionů Jihovýchod a Moravskoslezsko). Neinvestiční dotace ze státního rozpočtu nestátním subjektům na poskytování sociálních služeb (mil.Kč)
Zdroj: ČSÚ
V roce 2000 bylo na sociální služby vynaloženo celkem 11 576 mil. Kč, z toho: •
ze státního rozpočtu bylo ve formě státní dotace na lůžko a ve formě dotací pro nestátní neziskové organizace uvolněno 3 827 mil. Kč,
•
uživatelé jednotlivých sociálních služeb přispěli na krytí nákladů poskytnutých služeb částkou 3 374 mil. Kč.
•
z rozpočtů zřizovatelů jednotlivých zařízení bylo uvolněno 4 375 mil. Kč.
61
Struktura výdajů na sociální služby v roce 2000 (v mil. Kč)
celkem z toho: domovy důchodců domovy penziony pro důchodce ÚSP pro dospělé ÚSP pro mládež pečovatelská služba ostatní služby
3374
zřizovatel 4375
OkÚ 2042
z toho: obec 1909
NNO 424
1895 0
2032 213
1089 342
798 163
253 173
38 6
442 826 0 664
368 502 149 110
226 821 1391 506
211 710 96 64
9 63 1 295 116
6 48 0 326
celkem
stát
občan
11 576
3827
5 016 555 1 2 1 1
036 149 540 280
Zdroj: Doc. ing. Ladislav P r ů š a , CSc., Analýza vývoje systému sociální pomoci v 90. letech in Práce a mzda č. 1/2002, Statistické ročenky z oblasti práce a sociálních věcí, Praha 2001
Orientační struktura výdajů na sociální služby v roce 2000
Zdroj: Doc. ing. Ladislav P r ů š a , CSc., Analýza vývoje systému sociální pomoci v 90. letech in Práce a mzda č. 1/2002, Statistické ročenky z oblasti práce a sociálních věcí, Praha 2001
Sociální služby jsou stále systematičtěji orientovány také na mládež, která je nejvíce vystavena nebezpečí drogových závislostí, s následnou trestnou činností a sociálně patologickými jevy (krádeže, výroba a
dalšími
překupnictví drog, prostituce). Nejvíce
prostředků na prevenci kriminality a drogových závislostí je vydáváno v regionech s vysokou nezaměstnaností mladistvých (Moravskoslezsko, Severozápad).
62
Výdaje na program prevence kriminality a drogových závislostí (mil. Kč) 1997
1998
1999
Střední Čechy
8,7
13,7
17,2
Jihozápad
8,2
6,2
5,3
Severozápad
24,3
20,6
17,5
Severovýchod
9,9
7,5
7,4
Jihovýchod
5,5
5,2
6,9
Střední Morava
14,0
10,7
9,6
Moravskoslezsko
16,7
28,7
25,2
104,5
100,8
92,1
Česká republika
Zdroj: Regionálně-odvětvová analýza, DHV 2001
Podpora prioritních opatření v ochraně životního prostředí Prioritní oblasti v ochraně životního prostředí (ochrana ovzduší, ochrana vod a nakládání s odpady), na něž dosud byla v ČR v posledních letech zaměřována hlavní pozornost, v celém rozsahu odpovídají navrhovaným opatřením priority SROP Zlepšování životního prostředí v obcích a regionech. Celkové investice k ochraně životního prostředí Rok
Investice mld. Kč
Podíl na HDP (%)
Veřejné zdroje (%)
Ovzduší (%)
Voda (%)
Odpady (%)
1990
6,7
1,1
25,2
48,8
16,3
1991
9,4
1,3
33,9
49,2
15,2
1992
17,0
2,1
33,9
42,5
18,3
1993
19,9
2,2
39,6
43,4
14,5
1994
28,3
2,5
47,7
38,3
11,1
1995
32,3
2,4
55,4
31,7
8,6
1996
37,0
2,4
15,3
58,0
29,4
9,3
1997
40,5
2,5
13,8
55,1
29,4
11,9
1998
35,2
2,0
9,5
57,1
23,6
13,4
1999
29,0
1,5
8,8
54,3
30,5
9,0
2000
21,4
1,1
12,1
39,3
40,0
10,6
Zdroj: ČSÚ
Zejména údaje za poslední léta ukazují, že více než 90 % všech investic k ochraně životního prostředí bylo směrováno do prioritních oblastí, přičemž podíl veřejných zdrojů na celkových investicích již nebyl příliš významný.
63
Výdaje z centrálních zdrojů (investiční i neinvestiční) Rok
Celkem (mld Kč)
Státní rozpočet (%)
SFŽP (%)
88,4
FNM (%)
1992
12,06
11,6
-
1992
12,02
-
-
-
1994
13,71
-
-
-
1995
14,94
61,6
32,9
5,5
1996
13,91
59,8
33,4
6,8
1997
9,06
48,6
36,1
15,3
1998
9,18
51,5
24,8
23,7
1999
9,92
55,8
26,3
17,9
2000
10,07
50,0
21,3
28,7
2001
10,75
40,1
34,5
25,4
Zdroj: MŽP ČR
Z uvedených údajů je patrné, že výdaje z centrálních zdrojů k ochraně životního prostředí v uplynulých letech nerostou, mění se však jejich struktura. Podíl Státního fondu životního prostředí (SFŽP) je zhruba konstantní, podíl státního rozpočtu klesá. Velmi významný z hlediska financování ekologické infrastruktury jsou zdroje obcí, které ve smyslu zákona č.128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) pečují o všestranný rozvoj svého území včetně péče o životní prostředí. Obce, případně svazky obcí, jsou vlastníky naprosté většiny ekologické infrastruktury v České republice (vodovody, kanalizace, čistírny odpadních vod, úpravny vody, péče o ochranu zdrojů vody, odpadové hospodářství aj.) a zajišťují investiční rozvoj v této oblasti. Protože úroveň vybavenosti obcí v ČR stále ještě zaostává ze zeměmi Evropské unie, je v další části SROP (strategie, vymezení priorit a opatření) věnována této problematice náležitá pozornost. Z hlediska jednotlivých prioritních složek životního prostředí je situace následující: Ochrana ovzduší Na celkových investicích má největší podíl soukromý sektor – provozovatelé elektráren, tepláren a dalších zdrojů znečišťování ovzduší, které musely být v zákonem stanovené lhůtě (konec roku 1998) odprášeny, odsířeny a denitrifikovány. Z veřejných výdajů byl nejvýznamnějším zdrojem prostředků SFŽP, který podporoval jak plošné plynofikace několika set obcí, tak i rekonstrukce a plynofikace mnoha set kotelen (v období 1992 až 2001 celkem 3 744 investičních akcí k ochraně ovzduší. Celkově lze konstatovat, že znečištění ovzduší se v období od roku 1990 do roku 2001 snížilo cca 10x. Ochrana vod V této oblasti má relativně vysoký podíl veřejný sektor – státní rozpočet, SFŽP a rozpočty obcí. Velká většina prostředků směřuje do výstavby kanalizačních sítí a výstavby či rekonstrukce čistíren odpadních vod. I výdaje Fondu národního majetku, určené k sanaci
64
kontaminovaných území, jsou především výdaji k ochraně vod (ochrana před kontaminací podzemních i povrchových vod). V období 1990 až 2001 bylo vybudováno 419 městských čistíren odpadních vod a počet obyvatel napojených na veřejné kanalizace stoupl ze 72,6 % na téměř 75 %. Nakládání s odpady Většina prostředků byla vynaložena v soukromé sféře na vybudování nových či zabezpečení stávajících skládek odpadů tak, aby byly v souladu s ekologickými standardy. Menší část prostředků byla investována k vybudování spaloven odpadů a dalších zařízení k nakládání s odpady (třídírny, kompostárny). Prostředky z centrálních zdrojů byly věnovány spíše na sanaci uzavřených nevyhovujících skládek. Celkové investice na ochranu životního prostředí podle programového zaměření a regionu soudržnosti sídla investora v roce 2000 (v tis. Kč, b. c.) v tom podle zaměření Region soudržnosti
Pořízené investice celkem
Ochrana vody Ochrana (s výjimkou ovzduší a klimatu vody podzemní)
Redukce Ochrana Ochrana Naklávlivu půdy přírody dání s fyzikála a krajiny odpady ních podzemní faktorů vody
Středočeský
2 764 880
1 072 631
1 321 601
114 454
144 743
26 998
84 453
Jihozápad
1 573 122
847 094
548 515
88 629
83 263
-
5 248
Severozápad
4 046 141
1 405 000
2 440 542
108 464
46 910
7 100
38 125
Severovýchod
1 527 304
742 469
545 006
126 806
61 603
-
-
Jihovýchod
1 931 148
893 932
540 990
214 737
270 642
-
-
Střední Morava
1 873 429
706 146
782 237
98 194
275 968
-
-
Moravskoslezsko
1 746 977
485 889
954 061
134 443
87 341
64 008
21 235
Regiony SROP
15 463 001
6 153 161 7 132 952 885 727 970 470
-
-
Zdroj: Český statistický úřad
Z uvedených údajů je zřejmé, že dosavadní zaměření podpor na zlepšování životního prostředí v regionech koresponduje s opatřeními navrhovanými v SROP. Výchozí situaci lze shrnout následovně: •
většina investic k ochraně životního prostředí byly realizována v oblastech odpovídajících prioritním opatřením SROP (ochrana ovzduší, ochrana vod, nakládání s odpady),
•
nejvíce prostředků bylo, v rámci prioritních oblastí, vynaloženo k ochraně ovzduší, nejméně v nakládání s odpady,
•
většina prostředků k ochraně životního prostředí byla vynaložena původci znečištění, což je v souladu s politikou životního prostředí EU (dle principu „platí znečišťovatel“),
•
lze očekávat, že v nadcházejících letech bude narůstat relativní podíl výdajů k ochraně vod a výdajů v oblasti nakládání s odpady. 65
Program obnovy venkova Významnou podporu rozvoji venkova poskytuje v ČR Program obnovy venkova (POV), který se zaměřuje na podporu venkovských obcí v ČR a předpokládá účast místních obyvatel, občanských sdružení a skupin na přípravě a realizaci obnovy v souladu s místními tradicemi. Program obnovy venkova řídí Ministerstvo pro místní rozvoj a poskytnuté granty jsou financovány z rozpočtu tohoto ministerstva, popřípadě i z jiných zdrojů. Na rozhodování o dotacích, přidělovaných pro jednotlivé projekty se podílejí kraje prostřednictvím krajských výběrových výborů. POV poskytuje obcím granty na následující typy projektů: •
obnova a údržba bytového fondu a občanské vybavenosti venkova;
•
komplexní úpravy veřejných prostranství;
•
obnova a zakládání veřejné zeleně;
•
rekonstrukce místních komunikací, budování chodníků a cyklistických stezek, rekonstrukce a výstavba veřejného osvětlení;
•
vypracování urbanistických studií a územních plánů využití pozemků;
•
obecní projekty školení a poradenství v oblasti obnovy vesnice;
•
integrované projekty venkovských mikroregionů (příprava na Program SAPARD);
•
projekty na rozvoj infrastruktury.
Je to zatím jediný cílený program politiky rozvoje venkova (částečná obdoba Iniciativy LEADER v EU). Přestože se bezprostředně týká rozvoje území, vzhledem k jeho plošnému charakteru patří mezi sektorové programy. Program je realizován již od roku 1991. Předmětem podpory jsou venkovské obce (od roku 1999 i venkovské mikroregiony), které zajišťují zpracování a realizaci koncepčních dokumentů svého rozvoje (koncepce rozvoje, místní program obnovy, územní plány apod.). Podpora
v podobě
dotace
se
týká
menších
investičních
akcí
(rozvoj
technické
infrastruktury, zachování a obnova venkovské zástavby, úprava veřejných prostranství atd.), dále tvorby rozvojových dokumentů, vzdělávání a poradenství. Podpory v rámci Programu obnovy venkova byly realizovány v rozsahu 484 mil. Kč v roce 1999, 577 mil. Kč v roce 2000, 611 mil.Kč v roce 2001 a cca 520 mil.Kč v roce 2002. Tento program se může stát základem pro podporu venkova v rámci priority č.5 SROP. Podpory cestovního ruchu a lázeňství Dynamický rozvoj cestovního ruchu po roce 1989 byl dotován státem v minimálním rozsahu přesto, že finanční prostředky vložené do této oblasti přinášejí vysoký multiplikační efekt. Například v roce 1997, ve vztahu k přínosům ve formě devizových příjmů (115,7 mld Kč), šlo o vklad veřejných prostředků ve výši zhruba jen 0,6 % vytvořených prostředků.
66
Objem veřejných prostředků vkládaných na rozvoj cestovního ruchu v ČR v roce 1997 (v mil. Kč) Zdroj Výdaje z rozpočtů okresních úřadů a obcí dle šetření MMR Výdaje ze státního rozpočtu pro ČCCR*) Pro KČT**) Celkem výdaje Podíl celkových výdajů na devizových příjmech z cestovního ruchu v %
1997 558,3 83,2 5,8 647,3 0,6
Vysvětlivky: *) Česká centrála cestovního ruchu, **) Klub českých turistů Zdroj: MMR a MF
O schopnosti ČR finančně zajistit nezbytné prostředky pro spolufinancování opatření v rámci priority cestovního ruchu mohou vypovídat následující údaje o vynaložených prostředcích ze státního rozpočtu a z místních rozpočtů v letech 1998 – 2000 na rozvoj cestovního ruchu. Vývoj objemu veřejných prostředků vkládaných na rozvoj cestovního ruchu v letech 1998 –2000 v mil. Kč v ČR Rok 1998 1999 2000
Státní rozpočet Kapitálové 183,7 188,8 170,4
Místní rozpočty
Běžné Celkem Kapitálové 256,8 440,5 500,6 301,2 490,0 388,9 290,1 460,5 364,2
Běžné 388,9 427,7 353,3
Celkem
Celkem Kapitálové 889,5 684,3 816,6 577,7 717,5 534,6
Běžné 645,7 728,9 643,4
Celkem 1 330,0 1 306,6 1 178,0
Zdroj: MF, dopočty SRSV VŠE
Podpora cestovního ruchu z úrovně územních rozpočtů představuje nadpoloviční objem z úhrnu celkové podpory tohoto odvětví v celé ČR (včetně zdrojů státního rozpočtu). Na základě údajů Ministerstva financí je možno sledovat výdaje místních rozpočtů (tj. rozpočtů obcí a okresních úřadů) v kapitole 2140 (vnitřní obchod, služby a turismus). Územní rozložení vypovídá o relativně vyšší preferenci cestovního ruchu v pohraničních okresech, ve srovnání s okresy vnitrozemskými. Podíl regionů na výdajích z místních rozpočtů v roce 2000 Podíl regionů na celkových veřejných výdajích (v %)
Region Střední Čechy Jihozápad Severozápad Severovýchod Jihovýchod Střední Morava Moravskoslezsko
5,2 14,3 12,8 24,5 17,6 12,0 10,4
HL. m. Praha
3,2
Celkem
100
Zdroj: Regionální analýza a koncepce cestovního ruchu, UUR 2001
Ze státního rozpočtu bylo v roce 2001 vynaloženo v rámci Státního programu podpory cestovního ruchu (SPPCR) ve výši 270,6 mil. Kč, přičemž míra kofinancování ze 67
soukromých zdrojů měla činit 50 %. Skutečně činila 60,5 %. Celkový objem prostředků tedy dosáhl výše téměř 700 mil. Kč. Pro realizaci SPPCR byly v roce 2002 schváleny finanční prostředky ze státního rozpočtu ve výši 221 mil. Kč. Předpokládá se finanční efekt (za účasti soukromého sektoru) v minimální celkové výši cca 600 mil. Kč. Požadavek na státní rozpočet na rok 2003 pro SPPCR původně představoval (s ohledem na efektivnost synergie veřejných prostředků) 500 mil. Kč, vláda však schválila podporu ve výši 150 mil. Kč. Státní program podpory cestovního ruchu a lázeňství byl vytvořen v roce 2000 (usnesení vlády ze dne 1.11.2000 č. 1075). Státní program umožňuje systémové řešení podpory rozvoje cestovního ruchu, resp. podpory malého a středního podnikání v oblasti cestovního ruchu v podobě: •
dotací podnikatelům a obcím na rozvojové projekty (např. na výstavbu a rekonstrukce ubytovacích a stravovacích zařízení apod.), dotace pro obce na investiční akce spojené s budováním infrastruktury cestovního ruchu;
•
dotací právnickým a fyzickým osobám, včetně neziskových organizací, na rozvojové aktivity cestovního ruchu (programy spojené s přípravou a realizací nových produktů cestovního ruchu – marketingové studie, projekty, poradenská a informační činnost, vzdělávání, resp. příprava lidských zdrojů).
V roce 2001 byl program zaměřen na rozvoj lázeňství a zlepšení jeho materiálně technické základny včetně rozvoje nových forem nabídky lázeňské turistiky pro specifické skupiny klientů a doplňkových služeb. Od roku 2000 byl realizován v rámci státních regionálních programů i podprogram, zaměřený na podporu investic pro rozvoj cestovního ruchu ve vybraných regionech ČR, který se zaměřil na projekty obcí, orientované na a) realizaci infrastruktury pro rozvoj cestovního ruchu včetně lázeňství (vybraná sportovní, rekreační a obslužná zařízení, parkoviště, turistické stezky, cyklostezky apod., b) na podporu podnikatelské infrastruktury (výstavba institucí cestovního ruchu, rozvoj informačního systému a zřizování informačních turistických center), c) rekonstrukci technických a kulturních památek (spjatých s rozvojem cestovního ruchu). V roce 2000 bylo v rámci tohoto programu jen v Moravskoslezském a Severozápadním regionu investováno z rozpočtu MMR celkem 196 mil.Kč, v roce 2001 pak 115 mil. Kč. Tento program spolu se Státním programem podpory cestovního ruchu může tvořit základ pro podporu cestovního ruchu v rámci priority č. 6 Společného regionálního operačního programu.
68
2.8
Dosavadní podpora regionálního rozvoje v ČR ze strany Evropské unie
Pomoc poskytovaná EU představuje významnou podporu pro tvorbu a realizaci regionální politiky v ČR. Zásadní význam nemá pouze poskytování finančních prostředků (rozsah prostředků je relativně malý), ale především to, že participující české orgány veřejné správy mají možnost osvojit si metodické postupy platné v rámci EU a důkladně se připravit na procedury spojené s využíváním strukturálních fondů EU.
2.8.1
Programy Phare
Program Phare byl prakticky od roku 1990 první formou finanční pomoci poskytované Evropskou
unií
na
sociálně
ekonomický
rozvoj
České
republiky.
Postupně
byl
přizpůsobován prioritám české vlády při přípravě vstupu do EU. To předpokládá dosažení tří důležitých cílů: přijetí acquis communautaire (tj. souboru závazků plynoucích z členství), integrace infrastruktury ČR s infrastrukturou ostatních evropských států a posílení českého hospodářství při přípravě jeho integrace do vnitřního trhu EU.
2.8.2
Základní formy programů Phare
Programy Phare lze rozdělit do čtyř základních kategorií: národní programy, program přeshraniční spolupráce, mnohonárodní programy implementované Českou republikou a mnohonárodní programy implementované Evropskou komisí.
Národní programy jsou orientovány na plošná řešení, takže podléhají spíše odvětvovému řízení jejich alokace. Dosud tvořily převážnou část využitých prostředků. Důležitou součástí národních programů jsou investiční projekty v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti, které slouží k vytváření a testování struktur pro budoucí účast ve strukturálních fondech. Národní programy jsou zaměřeny na tyto okruhy: •
Evropská integrace – právní, finanční a správní agendy.
•
Infrastruktura – především dopravní a technická včetně životního prostředí.
•
Rozvoj lidských zdrojů – trh práce a vzdělávací systémy.
•
Soukromý sektor – hlavně malé a střední podnikání, ale i podpora regionálního rozvoje.
Od roku 1994 tvoří zvláštní okruh dále uvedený program přeshraniční spolupráce (CBC).
2.8.3
Národní programy na podporu regionálního rozvoje
Od této podpory se očekává zlepšení místních podmínek z pohledu investičních možností, a tím i získání investorů zavádějících potřebné progresivní technologie, zaměstnávající místní pracovní síly a zlepšující situaci na trhu práce. Pro Společný regionální operační program, jeho obsahové zaměření a budování řídících struktur mají největší význam program přeshraniční spolupráce (CBC Phare), regionální
69
programy Phare realizované ve vybraných regionech, a programy, orientované na podporu výstavby institucí, spojených s řízením programů. Celkově byly v letech 1995 - 1999 využity finanční prostředky z programů Phare takto:
Alokace programu Phare v letech 1993 - 2001 podle oblastí podpory (v mil.EUR) Oblast podpory Podpora neziskových organizací, podpora menšin
Alokace 16,8
Přeshraniční spolupráce
221,2
Doprava
71,0
Zaměstnanost, lidské zdroje, sociální politika, školství
47,5
Příprava na strukturální fondy a Fond soudržnosti
9,9
Finanční sektor, bankovnictví, celní správa
22,6
Podpora podnikání, exportu, přímých zahraničních investic
32,8
Regionální rozvoj – investice
54,4
Energetika (vč. jaderné)
9,8
Zdravotnictví Technická asistence, reforma st. správy, standardy, statistika, legislativa, prům. vlastnictví, telekomunikace Komunitární programy
1,6 38,8
Zemědělství
24,7
Životní prostředí
20,8
Soudnictví
13,7
Vnitro
22,2
Celkem
632,2
24,4
Zdroj: Zpráva o využívání prostředků pomoci Evropských společenství v České republice za rok 2001 (Phare, ISPA, SAPARD), Ministerstvo financí, 2002
Alokace vycházejí z priorit indikovaných v jednotlivých letech společně ČR a EU. Výrazně největší objemy finančních prostředků byly vynaloženy na posílení ekonomiky, jmenovitě na podporu malého a středního podnikání. Část programů tohoto druhu byla explicitně cílena do problémových regionů. Vzhledem ke skutečnosti, že podpora malého a středního podnikání byla vytyčena jako hlavní nástroj regionální politiky, měla tato finanční podpora i výrazně regionální charakter. Obdobně i druhá celkově nejvyšší položka – dotace na technickou infrastrukturu – přispěla významnou měrou ke zlepšení tíživé situace řady měst a obcí. Do třetice i výdaje na lidské zdroje měly svoji regionální dimenzi, neboť umožnily zakládání prvních odborných institucí pro řízení rozvoje území (Regionální poradenská a informační centra – RPIC, regionální rozvojové agentury). Hlavní přínos pro regionální rozvoj v současné době znamenají prostředky vynakládané na pilotní projekty typu strukturálních fondů, jímž je věnována samostatná část.
70
2.8.4
Program přeshraniční spolupráce
Program přeshraniční spolupráce (Phare CBC Programme) podporuje projekty v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti a v letech 1994 –1999 představoval nejvýznamnější podporu EU pro regionální rozvoj v ČR. Vedle toho se na bázi pomoci ze strany EU rozvíjejí další aktivity a formy pomoci. Program přeshraniční spolupráce byl realizován na základě nařízení Evropské komise č.1528/94. Gesci za program Phare CBC má Ministerstvo pro místní rozvoj a vlastní realizaci programu řídí Centrum pro regionální rozvoj České republiky. Program byl zahájen v roce 1994 pouze pro území při česko-německé hranici. Od roku 1995 je realizován na základě Víceletého indikativního programu na léta 1995–1999 i v území při česko-rakouské hranici. V roce 1999 byla přeshraniční spolupráce ve smyslu nařízení Evropské komise k realizaci přeshraniční spolupráce v rámci programu Phare č. 2760/1998 rozšířena i na hranici s Polskem a Slovenskem. Území, na něž se podpora z programu Phare CBC vztahuje kopíruje vymezení euroregionů na česko-německé (Nisa, Labe, Krušnohoří, Egrensis a Šumava), českopolské (Nisa, Glacensis, Praděd, Silesia, Těšínské Slezsko a Beskydy) a česko-slovenské hranici (Beskydy, Bílé Karpaty a Pomoraví) a v česko-rakouském pohraničí (Pomoraví, připravovaná Silva Nortica a Šumava). Po zrušení okresů v ČR se pro pokračování programu CBC Phare a následně programu INTERREG IIIA předpokládá vymezení území na úrovni krajů, které bude rozděleno do dvou pásem: •
pásmo pro projekty s přímým přeshraničním efektem vymezené územím současných okresů;
•
pásmo vnitrostátní pro projekty s nepřímým přeshraničním efektem, kde by byla čerpána podpora pro projekty jen do 20 % z celkového rozpočtu programu.
V období 1994–1999
bylo uvolněno 125 mil. ECU na projekty při státní hranici
s Německem. Na česko-rakouské hranici pak 30 mil. ECU (1995). Další prostředky byly určeny pro realizaci trilaterálních programů na česko-polsko-německé, respektive českorakousko-slovenské hranici (cca 2 mil. ECU ročně). Průměrný objem ročně uvolňovaných prostředků ze strany EU přesahoval ve zmíněném období 1,2 mld. Kč, objem podpořených projektů dosahoval 1,7 mld. Kč. V roce 2000 byly pro programové období 2000 - 2006 zpracovány tzv. Společné programové dokumenty pro česko - německé, česko – polské a česko - rakouské příhraniční regiony, požadavek na jejich přípravu vyplývá z nařízení EK 2760/1998 a ze sdělení EK pro program INTERREG III z 28.4.2000, které obsahují společné strategie rozvoje vymezeného území pro oba programy a prioritní oblasti zájmu. Program je zaměřen především na výstavbu základní technické infrastruktury (dopravní komunikace, energetické sítě, čistírny odpadních vod, kanalizace), nezbytné pro další rozvoj obcí, aktivity "people to people" včetně rozvoje podnikatelských aktivit. 71
Orientační rozdělení finančních prostředků z programu Phare CBC na období 1995–1999 (v mil. ECU) Problémová oblast Doprava Technická infrastruktura Životní prostředí Hospodářský rozvoj Zemědělství, lesnictví Lidské zdroje Řízení programu CELKEM
Příhraničí ČR-Německo 43,00 21,25 42,00 4,00 3,00 2,25 9,50 125,00
Příhraničí ČR-Rakousko 6,00 6,00 10,75 3,00 1,00 1,00 2,25 30,00
Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj
Program Phare CBC byl koordinován s obdobným programem EU (INTERREG II). Společným cílem je maximální harmonizace obou programů. Za tímto účelem byly zřízeny v období 1995-1999 Společné programové a monitorovací výbory (Joint Programme Monitoring Committees), které schvalují jednotlivé projekty a monitorují program. Tyto výbory se nyní transformují do Společných kooperačních výborů. Česká strana je ve výborech zastoupena reprezentanty ministerstev (spolupředsednictví má Ministerstvo pro místní rozvoj s partnerským ministerstvem), regionů (v regionech fungují společné organizační struktury na bázi tzv. Euroregionů) a regionálních rad pro NUTS 2. Do roku 1998 byly podporovány převážně projekty o menším finančním objemu (do 1 mil. ECU). Od roku 1999 jsou vybírány projekty s minimálním příspěvkem z programu Phare 2 mil. EUR. Vzhledem k velikosti projektů a požadavku na spolufinancování ve výši min. 25 % z celkového rozpočtu projektu dochází ke sdružování obcí a tato sdružení jsou ve velké míře předkladateli projektů. Zvláštní skupinu tvoří velmi malé projekty, které jsou od roku 1996 schvalovány v rámci tzv. Fondu malých projektů, zejména v rámci kulturní a hospodářské spolupráce. Evropská komise klade v současné době větší důraz na oblast hospodářského rozvoje, včetně podpory cestovního ruchu, a lidských zdrojů (projekty zaměřené na vzdělávání, zvyšování kvalifikace, rekvalifikace apod.). Do budoucna se předpokládá větší důraz na projekty navazující na rozvojové programy regionů, tzv. integrované projekty, a na tzv. společné projekty realizované na obou stranách hranice. V začátku programu přeshraniční spolupráce, kdy byly do programu zařazeny první investiční projekty, se ukázalo, že je nutno vybudovat odpovídající struktury především pro fázi implementace projektů a zabezpečit pro ně potřebný počet pracovníků se znalostí procedur Phare, aby nedocházelo ke zpoždění při realizaci projektů. K tomu přistoupil ještě fakt, že předpisy pro zadávání veřejných zakázek platné v ČR nebyly v souladu s předpisy pro program Phare. Až po dořešení těchto problémů se postupně zahájila realizace projektů schválených v programu 1996 a 1997. Větší provázanosti programu CBC Phare s programem INTERREG II bránily předpisy pro oba programy. Na základě schválených Společných programových dokumentů na období 2000 - 2006 pro hraniční regiony na hranicích Česko – Sasko, Česko – Bavorsko, Česko Rakousko a Česko - Polsko už došlo k výraznějšímu propojení programů Phare CBC 72
a INTERREG IIIA. Zástupci české části euroregionů a zástupci krajských samospráv jsou zapojeni do řídicích a rozhodovacích struktur programu INTERREG IIIA. Pro přípravu programu
INTERREG
IIIA
budou
jednotlivé
Společné
programové
dokumenty
aktualizovány a upraveny pro období 2004 - 2006. Po schválení programových dokumentů budou zpracovány doplňky k programovým dokumentům, v nichž budou stanovena kritéria pro výběr projektů a popis implementace programu.
2.8.5
Pilotní programy typu strukturálních fondů
V roce 1997 Ministerstvo pro místní rozvoj vybralo a schválilo 3 regiony reprezentující hlavní typy regionů v ČR, ve kterých budou připraveny a realizovány programy rozvoje na bázi strukturálních fondů EU: •
Strukturálně postižená oblast – okresy Most, Chomutov, Teplice
•
Zaostávající venkovská oblast – okresy Jeseník, Bruntál, Šumperk
•
Oblast s růstovým potenciálem – okresy Olomouc, Prostějov, Přerov
Hlavním účelem programů bylo poskytnout ministerstvům, místním a regionálním subjektům praktické zkušenosti s přípravou a prováděním programů typu strukturálních fondů. Hlavními složkami těchto programů bylo v první fázi (1997–1998) školení pracovníků, vytváření institucionální struktury pro budoucí realizaci projektů a příprava projektů. Realizace projektů byla zahájena ve druhé polovině roku 1999. Tento výběr byl v první fázi prací na NRP územně rozšířen na celé regiony NUTS 2: •
Severozápad,
•
Moravskoslezsko,
•
Střední Morava,
což vzala na vědomí vláda ČR svým usnesením č. 714 ze dne 14. července 1999. Realizace těchto pilotních programů přinesla řadu praktických přínosů a zároveň odhalila několik nedostatků, které budou sloužit jako poučení při přípravě dalších programů. Přínosy lze stručně shrnout: •
získání zkušeností s přípravou projektů a řízením programu podle pevně stanovených pravidel,
•
budování regionálních institucí na principu partnerství,
•
podpora nových příležitostí pro regionální rozvoj,
•
propagace přínosu budoucího členství České republiky v EU prostřednictvím realizace jednotlivých projektů.
2.8.6
Phare 2000
Evropská komise doporučila pro investice v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti pojetí „jeden cílový region – jeden program“, tj. zpracovat pro každý cílový region jeden 73
program společně všemi zúčastněnými ministerstvy (MMR, MPO a MPSV ve spolupráci s MŠMT) a pro oblast výstavby institucí sloučit tři původně samostatné projekty MMR, MPSV a MPO do jednoho. Dne 22. června 2000 schválil Řídící výbor Phare Finanční návrh Národního programu Phare 2000 pro ČR a dne 31. října 2000 bylo podepsáno Finanční memorandum pro národní program Phare 2000. V rámci tohoto programu obdrží projekt zaměřený na výstavbu institucí podporu 1,5 MEUR; 0,9 MEUR bude věnováno na projekt systému zadávání veřejných zakázek a každý z obou cílových regionů získá na realizaci investičních projektů 8 MEUR a současně prostředky ze státního rozpočtu na spolufinancování programu ve stejné výši (tj. celkově 16 MEUR).
Projekty investiční podpory Národní program Phare 2000 - Investiční podpora v cílových regionech NUTS II Severozápad a Moravskoslezsko Hlavním cílem tohoto programu je podpořit hospodářskou a sociální soudržnost vybraných regionů NUTS 2 Severozápad a Moravskoslezsko a zabezpečit, aby k datu vstupu České republiky do EU byly připraveny potřebné struktury pro operace strukturálních fondů v oblasti programování, monitorování, hodnocení, finanční kontroly a dalších. Realizována by měla být vybraná opatření z pilotních OP Konkurenceschopnost a Rozvoj lidských zdrojů a příslušného pilotního ROP a jeden projekt zaměřený na výstavbu institucí (pokračování twinningu). 1)
Produktivní
sféra:
Fond
pro
podporu
rozvoje
nehmotných
faktorů
konkurenceschopnosti v malých a středních podnicích (MSP) (Severozápad i Moravskoslezsko) 2)
Infrastruktura na podporu podnikání:
¾ Samostatný velký projekt: Vědecko-technologický park (Moravskoslezsko) ¾ Grantové schéma pro podporu podnikatelské a turistické infrastruktury (Moravskoslezsko)
¾ Grantové schéma pro podporu podnikatelské infrastruktury (Severozápad) 3)
Rozvoj
lidských
zdrojů:
Fond
na
podporu
rozvoje
lidských
zdrojů
(Moravskoslezsko, Severozápad) V červenci 2000 byla Evropskou komisí (EK) uvolněna pro ČR rezerva z Phare 2000 (CZ Supplementary Investment Facility 2000), kterou lze alokovat na investiční projekty, v celkovém objemu 8,1 mil. EUR.
Projekt výstavby institucí Národní program Phare 2000 - Konsolidace národní rozvojové strategie Projekt podpory výstavby institucí je realizován především prostřednictvím twinningu. Navazuje na podobný projekt z Phare 1998 a v rámci něho je alokováno 1,5 mil EUR. 74
Cílem tohoto projektu je identifikovat a připravit veškeré struktury a systémy na příjem podpory ze strany strukturálních fondů (směrnice, manuály, software pro monitorování). Dalším cílem je položit základy pro programování a implementaci ESF. Další projekt řízený Ministerstvem pro místní rozvoj, který úzce souvisí s oblastí hospodářské a sociální soudržnosti, je Systém zadávání veřejných zakázek (0,9 mld. €).
2.8.7
Phare 2001
Práce na přípravě programu Phare 2001 probíhaly od června 2000. V průběhu programovacích misí byly návrhy priorit pro oblast hospodářské a sociální koheze předložené Ministerstvem pro místní rozvoj ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV) a Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) zpracovány do podoby tzv. logframe matrix. Finanční memorandum pro tento program bylo podepsáno 19. června 2001. V oblasti hospodářská a sociální soudržnost je tento program také rozdělen na investiční část a část výstavby institucí.
Projekty investiční podpory Národní program Phare 2001 - Grantové schéma na podporu podnikatelské infrastruktury v regionech NUTS II Moravskoslezsko, Severozápad a Střední Morava/ Odstraňování škod způsobených povodněmi Jednotlivé projekty investiční povahy budou realizovány v cílových regionech soudržnosti. Kromě pokračování podpory v cílových regionech programu Phare 2000 – Severozápad a Moravskoslezsko – byla podpora pro rok 2001 rozšířena na další region: Střední Moravu. Předpokládalo se, že investiční podpora bude mít v rámci tohoto programu podobu společného grantového schématu podpory projektů rozvoje podnikatelské infrastruktury s celkovou alokací Phare 9 mil. € (a se spolufinancováním z vnitřních zdrojů ČR ve stejné výši). Delegaci Evropské komise byla předložena ke schválení dokumentace programu, která upravuje procedury přijímání žádostí o udělení grantu, jejich hodnocení, kriteria a mechanismus výběru projektů a jejich následnou implementaci. V důsledku ničivých povodní v srpnu 2002 bylo rozhodnuto o změně programu: pro projekty na odstranění škod způsobených povodněmi v krajích Jihočeském, Plzeňském, Středočeském a Ústeckém bude využito 10,5 mil. € s tím, že se nebude vyžadovat spolufinancování z české strany. Program má formu společného grantového schématu pro projekty s náklady ve výši 50 – 300 tis. €. Původní investiční podpora do oblasti ekonomické a sociální soudržnosti v rámci Phare 2001 se přesune do investiční části programu Phare 2003 a dojde k celkovému navýšení tohoto programu o 9,75 mil. €.
Projekty výstavby institucí Národní program Phare 2001 - Dokončení struktur a opatření ke zvýšení absorpční kapacity na národní a regionální úrovni Tento projekt technické asistence je řízen Ministerstvem pro místní rozvoj ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem průmyslu a obchodu. Dokončení 75
těchto struktur a opatření se bude realizovat prostřednictvím působení dlouhodobých expertů ve všech regionech NUTS II. Experti budou napomáhat přípravě projektů pro další využití prostředků EU v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti – tedy spolupracovat především s regionálními rozvojovými agenturami, agenturami pro rozvoj podnikání a také jednotkami ESF v regionech soudržnosti. Na základě jednání byla zpracována programová dokumentace pro projekt: „Dobudování institucionálních struktur a opatření pro zvýšení absorpční kapacity na národní a regionální úrovni“ v gesci Ministerstva pro místní rozvoj – projekt je zaměřen zejména na školení, kde cílovými skupinami jsou především regionální i sektoroví aktéři na úrovni NUTS 2, kteří se účastní procesu řízení, monitoringu a plateb. V působnosti MPO se jedná o projekt "Strategie regenerace a využití existujících průmyslových ploch a objektů" a dále projekt "Strategie pro průmyslové zóny". Z hlediska regionálních priorit jsou projekty zaměřeny na oblast severní Moravy jako pilotního regionu. Národní program Phare 1999, 2002 S podporou budování institucí souvisí i dva projekty financované z Phare 1999: (a) Příprava projektů v cílových regionech NUTS 2 (podpora při přípravě projektové dokumentace), (b) strategické posouzení vlivů na životní prostředí (SEA) pro vybrané operační programy (projekt zahrnul i posouzení Společného regionálního operačního programu). Aktuální a velmi důležitý z hlediska budování administrativních struktur je projekt financovaný v rámci programu Národního Phare 2002 CZ 0210.03 Společný regionální operační program a Rámec podpory Společenství - budování implementační kapacity. Tento projekt si klade za cíl zajistit plnou administrativní kapacitu řídících orgánů SROP a Rámce podpory Společenství (CSF), je proto zaměřen na přípravu všech řídících struktur, včetně regionálních rad a jejich sekretariátů.
2.8.8
Předvstupní programy SAPARD a ISPA
Program SAPARD vychází z nařízení Rady (ES) č. 1268/1999 o podpoře Společenství na předvstupní opatření pro zemědělství a rozvoj venkova v kandidátských zemích v předvstupním období. Cílem programu je vytvoření rámce podpory Společenství pro trvale udržitelné zemědělství a trvale udržitelný rozvoj venkova v předvstupním období pro kandidátské země, a to zejména v oblastech souvisejících: a)
se zaváděním shodných pravidel a přístupů, týkajících se společné zemědělské politiky a příbuzných koncepcí,
b)
s řešením priorit a místních problémů trvalého přizpůsobování zemědělského sektoru a venkovských oblastí v kandidátských zemích.
Priority programu SAPARD v České republice byly stanoveny v Plánu rozvoje zemědělství a venkova na období 2000–2006 a schváleny vládou ČR usneseními č. 769/1999 a č. 218/2001. Priority Plánu SAPARD se zaměřují na zavedení acquis communautaire a 76
udržení konkurenceschopnosti zemědělských a potravinářských podniků a na trvale udržitelný hospodářský a společenský rozvoj a stabilitu venkovských regionů zlepšením životního prostředí, životních podmínek a oživením podnikání. Plán SAPARD pro rozvoj venkova a zemědělství v ČR byl schválen poradním výborem Evropské komise pro zemědělské struktury a rozvoj venkova (STAR) 13. září 2000, což bylo potvrzeno Rozhodnutím EK č. C (2000) 3105 final z 26. října 2000. 5. února 2001 byla s Komisí ES podepsána Víceletá finanční dohoda a roční finanční dohoda na rok 2000 a na jejich základě MZe požádalo o zahájení procesu akreditace administrativních struktur agentury SAPARD. Ta byla, včetně MMR, které vykonává delegované administrativní činnosti, ukončena 15. dubna 2002. Fond ISPA je nejvýznamnější zdroj a finanční nástroj v předvstupním období určený ke zlepšení úrovně infrastruktury v sektorech životního prostředí a dopravy. Cílem fondu ISPA je přispět k přípravě kandidátských zemí na členství v EU v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti s důrazem na životní prostředí a dopravu a na podporu a usnadnění implementace acquis communautaire v kandidátských zemích a přispět tak k jejich udržitelnému rozvoji v období od roku 2000 do okamžiku jejich vstupu do EU. Podpora v oblasti ŽP se pro ČR soustřeďuje do prioritních oblastí: ochrana vod, ochrana ovzduší a klimatu a nakládání s odpady. Podpora v oblasti dopravy se soustřeďuje na rozvoj efektivního dopravního systému. Příspěvky na dopravní infrastrukturu jsou poskytovány zejména pro opatření podporující udržitelnou mobilitu. To znamená vybudování spojení
národních sítí mezi sebou a se
sítěmi TEN, včetně přístupu k TEN. V roce 2000 byly pro spolufinancování z programu ISPA vybrány dopravní projekty zaměřené na výstavbu rychlostních komunikací a optimalizaci a modernizaci železničních úseků. V říjnu a listopadu 2000 bylo pro ČR z rozpočtu ISPA 2000 EK schváleno celkem 5 projektů s roční alokací 35 mil. €. Finanční memoranda k těmto investičním projektům ISPA byla MF ČR a Komisí podepsána 7. února 2001. Schválené projekty ISPA v letech 2000 – 2002 (v mil. €) 2000 Počet Grant projektů ISPA
2001 Počet Grant projektů ISPA
Doprava
3
65,6
2
36,9
1+ 0,5*
87,8
Životní prostředí
2
34,5
3
32,6
3 + 0,5*
89,9
Technická pomoc
3
0,9
3
1,0
0
0
Celkem
8
101,0
8
70,5
5
177,7
Oblast
2002 Počet Grant projektů ISPA
Poznámka: * v roce 2002 byl schválen projekt na řešení povodňových škod, který byl rovnoměrně rozdělen mezi sektory dopravy a životního prostředí; Finanční memorandum zahrnuje obě oblasti Zdroj: MMR
77
2.9 Souhrnná SWOT analýza Regionů soudržnosti SILNÉ STRÁNKY Ekonomická výkonnost, podnikání • Dostatek relativně levné a rekvalifikovatelné pracovní síly pro využití při rozvoji nových ekonomických aktivit • Prokázaná adaptační schopnost malých podnikatelů na měnící se požadavky trhu • Projevující se pozitivní efekty státních podpůrných programů pro malé a střední podniky • Vybudování řady nových velkých výrobních kapacit vytvářejících kooperační možnosti pro malé podniky Regionální infrastruktura • Relativně hustá regionální síť silnic a železničních tratí • Výrazně dynamický kvantitativní i kvalitativní rozvoj telekomunikací zejména v oblasti mobilních telefonních systémů a internetu Lidské zdroje, trh práce a sociální integrace • Vyhovující síť zařízení pro kulturní a osvětové aktivity • Spektrum nabídky sociálních služeb ze strany nestátních subjektů Životní prostředí • Zlepšený stav životního prostředí v oblasti ovzduší, kvality vod, zejména povrchových, úrovně kontaminace půd a zdravotního stavu lesů ve vyšších polohách • Relativně dobrá úroveň zásobování pitnou vodou na většině území • Vybavení všech měst nad 10000 obyvatel čistírnami odpadních vod • Trvalý tok investic do ochrany životního prostředí • Funkční systém monitorování stavu životního prostředí ve všech regionech • Mnoho městských kulturních památek a památkově chráněných území národního a světového významu • Atraktivní využitelné prostory v částech měst, kde zanikla hospodářská nebo jiná činnost • Výrazné zlepšení zásobování plynem v důsledku rozvoje plynofikace Rozvoj venkova • Krása venkovské krajiny a zachování enkláv málo narušené přírody • Rozmanitost krajiny a v ní rozložených sídel • Řada místních a regionálních iniciativ a občanských sdružení, spolků a kulturních zařízení • Dobré zkušenosti s národním Programem obnovy venkova Cestovní ruch • Výhodná geografická poloha ČR (v centrální části Evropy, morfologie, nadmořská výška, klimatické podmínky). • Přírodní a kulturně historické předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu ve všech regionech • Bohatství kulturních, historických a technických památek a dalších kulturních, folklórních a přírodních atraktivit (zejména chráněné krajinné oblasti a národní parky). • Dostatek lokalit vhodných pro rekreační účely a turismus • Tradice lázeňství. • Hustá síť značených turistických tras a stezek ve všech regionech • Kvantitativně dostatečná ubytovací kapacita. SLABÉ STRÁNKY Ekonomická výkonnost, podnikání • Značný podíl dosud nestabilizovaných podnikatelských subjektů z hlediska vlastnické struktury, kapitálu a platební schopnosti • Bariéry rozvoje MP charakterizované obtížným přístupem k finančním zdrojům a vysokým provozně nákladovým zatížením v období zahájení činnosti • Nízká kvalita managementu MP, malá schopnost využívání progresivních technologií a expanze na zahraniční trhy • Nedostatek komplexních služeb pro malé podnikatele a investory, zejména v oblasti marketingu a inovačních aktivit • Nízká prostorová a profesní mobilita pracovní síly
78
• • •
Chybějící podpůrná infrastruktura v oblasti transferu technologií z výzkumu do podnikání Nedostatek reálně připravených podnikatelských ploch a objektů pro zahájení podnikání Špatný technický stav velkého množství objektů využívaných, resp. využitelných pro podnikání
Regionální infrastruktura • Vysoké stáří, zanedbaný technický stav a zastaralé sdělovací a zabezpečovací zařízení u regionálních železničních tratí • Nevyhovující technické parametry, špatná kvalita vozovek a značné množství dopravních závad u regionální silniční sítě • Nedostatečné napojení regionálních komunikací na evropskou dopravní síť • Technicky zastaralá městská hromadná doprava z hlediska stabilních zařízení i vozového parku • Velké dopravní problémy ve městech v dopravním provozu i v parkování vozidel • Velmi malé možnosti uplatnění kombinované dopravy • Nedostačující propojení hraničních regionů se sousedními zeměmi • Zvýšení ekologické zátěže (exhalace, hluk) z regionální dopravní soustavy • Nedostatečná dopravní obslužnost některých mikroregionů a malých okrajových obcí • Nevyhovující technický stav značné části vodovodních rozvodů, zejména ve větších městech • Výrazné zaostávání ve využívání informačních a komunikačních technologií obyvatelstvem a v dostupnosti internetu Lidské zdroje, trh práce a sociální integrace • Celoplošné zvyšování míry nezaměstnanosti s výraznými regionálními rozdíly • Rostoucí podíl dlouhodobě nezaměstnaných a absolventů • Existence rizikových skupin postižených dlouhodobou nezaměstnaností • Nevyhovující struktura, zaměření a vybavení středních škol v regionech • Nedostatečná provázanost učebních a studijních oborů s kvalifikačními potřebami trhu práce • Nízká participace zaměstnavatelů a dalších partnerů na vzdělávání • Nedostačující materiální vybavení vzdělávacího procesu • Zvyšující se výskyt sociálně patologických jevů, kriminality (bezdomovectví, krádeže, vandalismus) • Obtížnější uplatnění žen v zaměstnaneckých vztazích, při podnikání a ve veřejných funkcích • Nízký rozsah služeb sociálního poradenství a sociálně právní ochrany Životní prostředí • Existence území s výrazně sníženou ekologickou stabilitou krajiny • Vysoká úroveň znečištění ovzduší znečišťujícími látkami z dopravy • Pomalý rozvoj čistíren odpadních vod v menších sídlech a na venkově • Stagnace opatření směřujících k revitalizaci povodí • Staré ekologické zátěže zaniklých průmyslových provozů, ale i řady provozovaných výrob • Zvětšující se plochy upadajících nebo nevyužívaných území v intravilánu řady měst • Skládkování jako základní způsob odstranění odpadů • Nedostatečně rozvinutý systém separovaného sběru a úpravy odpadů • Zaostávající vybavenost pro likvidaci tuhých a splaškových odpadů • Absence systému nakládání s biologicky rozložitelným odpadem • Nízký podíl alternativních zdrojů energie • Nízké ekologické vědomí části občanů Rozvoj venkova • Nízká konkurenceschopnost venkovské ekonomiky • Nedostatek pracovních příležitostí na venkově • Nedostatečná kompenzace přirozeného úbytku zaměstnanců ve venkovských oblastech přílivem nových, mladých zaměstnanců • Špatný stav místních komunikací • Problémy v dopravní obslužnosti venkovských obcí • Zchátralost venkovských budov a jejich vybavení
79
• Omezená dostupnost a kvalita poradenských služeb pro podnikatele • Nesplnění požadavků na pitnou vodu u převážné většiny studní na venkově Cestovní ruch • Nízká úroveň využívání cestovního ruchu pro ekonomický a sociální rozvoj regionů • Nekvalitní a nedostatečná infrastruktura cestovního ruchu • Nízká kvalita základních a doplňkových služeb cestovního ruchu. • Nedostatečná nabídka ucelených produktů cestovního ruchu • Nerozvinutý marketing v oblasti cestovního ruchu • Omezené využívání moderních technologií cestovního ruchu. • Nedostatek kvalifikovaných odborníků v oblasti cestovního ruchu • Nedostatečný rozvoj podnikání v cestovním ruchu • Nedostatečné uplatňování principu partnerství podnikatelů navzájem a soukromého a veřejného sektoru. • Nedostatečná údržba a obnova historických objektů a kulturně historického dědictví. • Nedostatečná propagace produktů a služeb cestovního ruchu v zahraničí i na domácím trhu. • Nerovnoměrné rozložení návštěvníků a turistů do turistických regionů. PŘÍLEŽITOSTI Ekonomická výkonnost, podnikání • Přístup na jednotný trh zboží a služeb EU, bez vnitřních hranic, celních, daňových a administrativních bariér • Nové podnikatelské a obchodní příležitosti a rozšíření odbytišť pro výrobky a služby odstraněním obchodních bariér • Lepší informovanost a otevřený přístup k veřejným zakázkám na celém jednotném evropském trhu • Využití strukturálních fondů v oblasti podpory malých a středních podniků • Vznik požadavků na subdodávky v důsledku vstupu zahraničních podnikatelů na český trh • Stabilizace podnikatelského prostředí, posílení právního systému a lepší vynucování práva • Elektronické obchodování • Využití podpůrných nástrojů státu pro regionální rozvoj podnikatelské infrastruktury, získání nových investorů a zakládání nových podnikatelských aktivit • Hlubší provázání podnikatelských aktivit MP s rozvojem měst a obcí • Zvětšení míry regionální kooperace vytvářením sítí MP • Aktivní zapojení regionálních samospráv do podpory rozvoje podnikání, zejména budování systému podnikatelských služeb dostupných pro MP Regionální infrastruktura • Zavádění integrovaných dopravních systémů u hromadné dopravy • Zlepšení dopravní obslužnosti v turisticky atraktivních územích pro rozvoj cestovního ruchu • Zavádění ekologických typů dopravy • Harmonizace podmínek přístupu jednotlivých oborů doprav na dopravní trh • Rozvoj nových technologií kombinované dopravy a logistických technologií • Širší využití informačních technologií v dopravě • Rozšíření internetu mezi obyvatelstvem Lidské zdroje, trh práce a sociální integrace • Využití Národního akčního plánu sociální inkluze pro sociální integraci v obcích • Reforma sociálních služeb se zaváděním standardů kvality služeb • Partnerská spolupráce mezi veřejnou správou, občanským a soukromým sektorem • Růst nestátního neziskového sektoru a dobrovolníků v oblasti služeb pro skupiny ohrožené sociální exkluzí • Nové formy pečovatelské služby orientované na domácí prostředí
80
Životní prostředí • Rostoucí zájem veřejnosti o udržitelný rozvoj venkova • Prevence záplav v ohrožených územích realizací programu revitalizace vodních roků • Využívání alternativních zdrojů energie vč. realizace úsporných energetických opatření • Využití moderních technologií pro třídění odpadů a jejich recyklaci • Plynofikace vybraných mikroregionů s velmi nízkou úrovní plynofikace • Rozvoj environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ve formě celoživotního učení • Využití revitalizovaných kulturních památek a památkově chráněných území ve městech pro rozvoj společenského a hospodářského života a cestovního ruchu • Využití bývalých průmyslových nebo vojenských areálů a čtvrtí ve městech pro rozvoj společenského a hospodářského života a cestovního ruchu Rozvoj venkova • Doplnění ekonomické základny obcí o širokou škálu místních podnikatelských aktivit • Diverzifikace doplňkových nezemědělských aktivit do řemeslných a zpracovatelských výrob a služeb • Využití místní řemeslné tradice a prvků lidové kultury • Rozvoj agroturistiky a venkovské pobytové turistiky • Zpracovávání integrovaných rozvojových strategií venkovských mikroregionů Cestovní ruch • Zvýšený zájem o rekreační a poznávací pobyty v ČR na světovém, zejména pak na evropském trhu cestovního ruchu • Rozvoj moderních forem služeb v cestovním ruchu • Zvýšená poptávka po nových moderních produktech cestovního ruchu (venkovské turistiky a obecně ekologické turistiky, cykloturistiky, městského, kongresového a incentivního cestovního ruchu, kulturní turistiky, využití technických památek pro cestovní ruch apod.) včetně doprovodných programů. • Rozvoj tradičního lázeňství. •
Rozšiřování spolupráce příhraničních regionů v rámci euroregionů. OHROŽENÍ
Ekonomická výkonnost, podnikání • Působení velmi silné a neznámé konkurence po vstupu do EU • Odliv špičkových odborníků a specialistů do vyspělejších zemí EU v důsledku volného pohybu osob • Působení jazykových bariér při podnikání na jednotném evropském trhu • Konec působení posledních vnějších bariér, které české podniky ještě chrání před působením globálního trhu a konkurence • Vyčerpání cenové konkurenční schopnosti českých výrobků a služeb • Výrazný vzrůst tlaku na inovace s důsledkem vyšší potřeby výzkumu a vývoje v podnicích • Potřeba nákladné masivní obnovy zastaralé technologie v mnoha podnicích • Pokračující špatná resp. velmi komplikovaná dostupnost kapitálu potřebného pro zakládání a rozvoj MP Regionální infrastruktura • Zvýšení dopravní zátěže na regionálních silnicích a místních komunikacích • Zrušení některých regionálních železničních tratí • Přetěžování hraničních přechodů na páteřních trasách • Nesystematické až chaotické zavádění různých technicky i funkčně nekompatibilních systémů informačních technologií v podnikatelské i veřejné sféře Lidské zdroje, trh práce a sociální integrace • Nekomplexní přístup k službám pro osoby ohrožené sociální exkluzí • Obtížná možnost pracovního uplatnění a sociálního začlenění u rizikových skupin obyvatel vč. osob po ukončení trestů odnětí svobody
81
• Nárůst výskytu sociálně patologických jevů v obcích a regionech Životní prostředí • Růst znečištění ovzduší velkých měst a dopravně zatížených komunikací vlivem rostoucí automobilové dopravy • Rostoucí hluk z dopravy zejména ve městech a na dopravně zatížených komunikacích • Růst ekologických havárií v dopravě i výrobě • Zhoršování kvality povrchových a podzemních vod plošnými zdroji znečištění • Zvýšená produkce odpadů v důsledku nedostatečného rozvoje vhodných technologií a zařízení • Další výrazné zvětšování území ČR s překračovaným imisním limitem pro přízemní ozón • Zhoršování životního prostředí ve městech pokračující devastací jejich historických částí nebo úpadkem čtvrtí s útlumem původní funkce. Rozvoj venkova • Odchod mladých podnikatelsky schopných a kvalifikovaných zaměstnanců z venkova • Stárnutí obyvatelstva na venkově zejména v oblastech se zhoršenými podmínkami • Další zhoršení přístupnosti mnoha venkovských obcí prostřednictvím veřejné dopravy • Prohlubující se hospodářská zaostalost venkova a vznik dalších "problémových" mikroregionů • Pokračující zaostávání technické infrastruktury na venkově • Ohrožení kulturního dědictví ve venkovských oblastech v důsledku nedostatku zdrojů na jeho zachování a údržbu Cestovní ruch • Ztráta konkurenceschopnosti, v důsledku přetrvávání nízké kvality a pestrosti poskytovaných služeb a infrastruktury cestovního ruchu, včetně doprovodné infrastruktury. • • • • • •
Nedostatečná dopravní obslužnost atraktivních oblastí pro cestovní ruch. Nedostatek kapitálu pro stabilizaci a další rozvoj podnikání v cestovním ruchu. Nedostatečný rozvoj kvalitně vybavených veřejně dostupných volnočasových zařízení. Nezvládnutí finančně i lidsky náročné profesionální přípravy odborníků v oblasti cestovního ruchu, včetně poradenské a vzdělávací činnosti pro začínající podnikatele. Nezvládnutí koordinace společného postupu veřejného a soukromého sektoru a sociálních partnerů. Nedostatečné informace a data o cestovním ruchu
82
2.10 Shrnutí silných a slabých stránek SWOT analýzy regionů soudržnosti Silnými stránkami regionů soudržnosti, o které bude možno realizaci navrhovaných priorit a opatření opřít, jsou: •
kvalifikovaná, adaptabilní a relativně levná pracovní síla;
•
vybudování řady výrobních kapacit na základě přímých zahraničních investic a úspěšný rozvoj malého a středního podnikání;
•
dostatečně hustá regionální síť silnic a železnic a dobrá úroveň telekomunikační sítě;
•
vyhovující síť zařízení pro kulturní a osvětové aktivity;
•
trvalé investice do ochrany životního prostředí;
•
přírodní a kulturně historický potenciál pro cestovní ruch.
Naopak slabými stránkami regionů soudržnosti, které bude nutno v maximální možné míře realizací navrhovaných priorit a opatření eliminovat, jsou: •
obtížné podmínky pro vznik nových podnikatelských subjektů a rozvoj stávajících malých a středních podniků;
•
nedostatek komplexních služeb pro podnikatele a investory;
•
špatná kvalita regionální silniční sítě;
•
nedostatečná dopravní obslužnost okrajových částí regionů;
•
celoplošně vysoká a neklesající míra nezaměstnanosti s výraznými regionálními rozdíly;
•
růst rizikových skupin obyvatelstva a patologických jevů, nejen ve městech, ale i na venkově;
•
zaostávající vybavenost pro likvidaci tuhých i splaškových odpadů;
•
nízká konkurenceschopnost venkovské ekonomiky;
•
dlouhodobě narůstající nedostatek pracovních příležitostí na venkově;
•
nedostatečná úroveň materiální základny cestovního ruchu a jeho nízké využívání pro ekonomický a sociální rozvoj obcí a regionů.
83
2.11 Hodnocení vlivů Společného regionálního operačního programu na životní prostředí 2.11.1 Souhrnné hodnocení V průběhu hodnocení SROP realizovali posuzovatelé všechny kroky, které předepisuje metodika schválená řídícím výborem projektu PHARE „Posouzení vybraných operačních programů z hlediska vlivů na životní prostředí“. V prvním kroku hodnocení byly na základě systematického prověřování jednotlivých opatření SROP vyplněny podrobné tabulky (matice) vlivů. To znamená, že podle rozsáhlé sady klíčových environmentálních faktorů uvedených v tabulkách byl pro každé opatření vyhodnocen soubor všech potenciálních pozitivních i negativních vlivů a byly stanoveny jejich předpokládané velikosti, které byly v tabulce vlivů vyjádřeny v číselné podobě. Ve druhém kroku byly na základě průměrů hodnot uvedených v tabulkách vlivů a diskuse potenciálních vlivů opatření na životní prostředí identifikovány klíčové negativní environmentální vlivy každého opatření. V posledním kroku hodnocení pak bylo provedeno numerické i slovní hodnocení vlivů jednotlivých opatření podle zákona č. 244/1992 Sb. v platném znění. Na základě výsledků systematického prověřování opatření SROP a identifikace jeho klíčových negativních environmentálních vlivů lze konstatovat, že u žádného opatření nebylo dosaženo nebo překročeno stanovené kritérium, které bylo posuzovateli považováno za limitní hodnotu pro klíčové negativní environmentální vlivy. U čtyř opatření byly v souhrnné tabulce zjištěny hodnoty, které indikují zvýšenou možnost negativních dopadů opatření na životní prostředí, a proto by měla být výběru projektů podporovaných v rámci těchto opatření věnována zvýšená pozornost z hlediska jejich vlivů na životní prostředí. Konkrétně byly potenciální negativní vlivy indikovány u opatření 1.2 Příprava ploch a
dalších objektů pro podnikání v oblasti vlivů na využití území, u opatření 2.1 Rozvoj regionální dopravní infrastruktury v oblasti vlivů na přírodu a u opatření 6.1 Rozvoj malých podniků v cestovním ruchu a opatření 6.2 Rozvoj cestovního ruchu v obcích v oblastech vlivů na přírodu a na dopravu. Na druhou stranu je možno uvést, že u sedmi opatření (2.3 Rozvoj informačních a
komunikačních technologií v obcích a regionech, 3.1 Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů v obcích a regionech, 3.2 Podpora sociální integrace v obcích, 4.1 Zlepšování kvality vody v regionech, 4.2 Zlepšování kvality ovzduší v regionech, 4.3 Odpadové hospodářství v regionech a 4.4 Regenerace upadajících jader a postižených území měst) byly zjištěny pouze potenciální kladné nebo převažující kladné vlivy na životní prostředí.
84
U zbývajících tří opatření (1.1 Podpora místních podnikatelských aktivit, 2.2 Rozvoj
dopravní obslužnosti v regionech, 5.2 Rozvoje služeb a řemesel ve venkovských obcích) byly předpokládané pozitivní a negativní vlivy zjištěné v souhrnné tabulce vlivů buď zhruba na stejné úrovni nebo byl indikován jen relativně malý potenciál negativních vlivů. Přesto i u těchto tří opatření by měla být výběru projektů věnována odpovídající pozornost z hlediska jejich možných vlivů na životní prostředí. Lze tedy konstatovat, že u žádného z opatření SROP nebyly na základě systematického
prověřování jednotlivých opatření identifikovány významné negativní vlivy opatření na životní prostředí. Také hodnocení vlivů opatření na životní prostředí provedené podle struktury dané přílohou číslo 3 zákona 244 Sb. v platném znění dokládá, že za předpokladu kvalitně a
kvalifikovaně provedeného výběru jednotlivých projektů nebude mít žádné opatření SROP významné negativní vlivy na životní prostředí. Na základě provedeného hodnocení bylo možno
učinit souhrnný závěr, že SROP
neobsahuje žádné opatření, které by mělo významné negativní vlivy na životního prostředí. Na základě dokumentace o hodnocení Společného regionálního operačního programu z hlediska vlivů na životní prostředí (část VII. materiálu) vydalo Ministerstvo životního prostředí podle § 14 zákona č.244/1992/Sb., o posuzování vlivů rozvojových koncepcí a programů na životní prostředí v platném znění, souhlasné stanovisko k návrhu SROP. Podmínky, za nichž byl souhlas vydán se týkají: a) respektování principu udržitelného rozvoje v dalších fázích aktualizace programu včetně posouzení vlivů na životní prostředí aktualizovaných verzí, b) zahrnutí mechanismu environmentálního hodnocení projektů v rámci výběrových řízení projektů (programový doplněk, interní písemná dokumentace, výběr projektů od roku 2004), c) zohlednění doporučení navržených v dokumentaci SEA (do značné míry se týká realizační fáze SROP, další připomínky zohledněny), d) při výběru projektů klást důraz na princip partnerství v rámci Místní agendy 21.
2.11.2 Kompatibilita s politikami a právem EU Jednotlivá opatření SROP nejsou v rozporu s 6. Environmentálním akčním programem EU (6.EAP) ani platnou environmentální legislativou, pokud bude řádně proveden výběr projektů (implementace). Pozornost by měla být věnována zejména novým směrnicím v oblasti hluku. Dále je nutno zdůraznit, že v ES se připravuje nová legislativa na ochranu půdy, které se v této fázi týká pouze monitorování složení, respektive kontaminace půdy. Obecně má 85
být půda chráněna před erozí, úbytkem organické hmoty, zhutňováním a zasolováním. Při hodnocení SROP je hlavním kriteriem ochrany využití „brownfields“ a snížení rozsahu staveb „na zelené louce“. SROP může aktivně přispět k naplňování cílů 6. EAP několika opatřeními. Jak se naplní tento pozitivní environmentální potenciál jednotlivých opatření závisí na vhodném výběru projektů.
2.11.3 Výběr projektů Výběr projektů je klíčovým momentem pro zajištění pozitivních dopadů opatření na životní prostředí a tam, kde přicházejí v úvahu negativní vlivy, pro jejich eliminaci, případně minimalizaci. Proto je nezbytné věnovat výběru konkrétních projektů maximální pozornost a stanovit již při přípravě zadávacích podmínek pro uchazeče o podporu environmentální indikátory projektů. Tyto indikátory budou na jedné straně významným vodítkem pro předkladatele a na straně druhé umožní jednoznačné posouzení potenciálních environmentálních dopadů předkládaných projektů. Kromě toho je třeba mimo jiného preferovat při výběru ty projekty, v nichž se projevuje partnerská spolupráce různých cílových skupin v regionu (podnikatelé, nestátní neziskové organizace, obce, vysoké školy atd.) a naplňuje tak princip partnerství v rámci Místní Agendy 21. Především jde o naplnění základního hlediska Místní Agendy 21, kterým je integrace sféry ekonomického a sociálního rozvoje s aspekty ochrany životního prostředí a dále o vědomí, že řada problémů v oblasti životního prostředí má své kořeny na místní úrovni a jejich řešení vyžaduje zapojení všech subjektů do plánování i realizace udržitelného rozvoje.
2.12 Předběžné (ex ante) hodnocení Společného regionálního operačního programu 2.12.1 Průběh a východiska ex ante hodnocení Společného regionálního operačního programu Ex-ante
hodnocení
Společného
regionálního
operačního
programu
připravil
tým
pracovníků Střediska regionálních a správních věd VŠE Praha pod vedením Doc. RNDr. René Wokouna, CSc. „Předběžné hodnocení8) Společného regionálního operačního programu" je nedílnou součástí prací spojených se zpracováním Společného regionálního operačního programu,
8
v oficiálním anglickém znění – "ex ante evaluation".
86
přičemž probíhá paralelně s přípravou tohoto programového dokumentu. Předběžné hodnocení
rovněž
věcně
a
organizačně
souvisí
a
navazuje
na
práce
spojené
s dopracováním Národního rozvojového plánu ČR včetně předběžného hodnocení tohoto dokumentu.9) Při zpracování předběžného hodnocení hodnotitelský tým respektoval legislativní předpisy Evropských společenství a metodické pokyny Evropské komise, které vymezují úlohu předběžného hodnocení a stanovují obsah a organizaci předběžného hodnocení plánů a programů strukturálních fondů, zejména pak: •
nařízení Rady (ES) č.1260/99 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech, zejména pak článek 41 nařízení, který vymezuje účel, působnost a obsah předběžného hodnocení a článek 18(2) nařízení, které stanoví obsah operačních programů,
•
nařízení Rady (ES) č.438/2001, kterým se stanoví podrobná pravidla pro provádění nařízení Rady (ES) 1260/1999 ohledně řídících a kontrolních systémů pro pomoc poskytovanou v rámci strukturálních fondů,
•
pracovní pokyn č.1 Evropské komise „Příručka pro plány a programové dokumenty strukturálních fondů“10, který metodicky vymezuje obsah a zaměření jednotlivých programových dokumentů strukturálních fondů,
•
pracovní pokyn č.2 Evropské strukturálních fondů“11),
•
další metodické pokyny či materiály vydané Evropskou komisí, které mají vazbu na předběžné hodnocení (např. Pracovní pokyn č.3: „Ukazatele pro monitorování a hodnocení: indikativní metodika“),
•
hodnotitelský tým v rámci zpracování předběžného hodnocení využil a navázal na výsledky projektu „Posouzení vybraných operačních programů z hlediska vlivů na životní prostředí (včetně SEA SROP)“,
•
hodnotitelský tým v průběhu zpracování předběžného hodnocení konzultoval vybrané otázky s Ministerstvem pro místní rozvoj a s orgány krajů, resp. regionálními radami. Předběžné hodnocení bylo zajišťováno v součinnosti se zhotovitelem SROP12) a se zhotovitelem předběžného hodnocení NRP. Podle potřeby se hodnotitelský tým zúčastňoval jednání organizačních struktur, vytvořených ministerstvem, zejména jednotlivých pracovních skupin.
•
hodnotitelský tým předběžné hodnocení SROP konzultoval rovněž se zahraničními poradci, působícími na Ministerstvu pro místní rozvoj ČR v rámci projektu Twinning
Komise
9
„Předběžné
hodnocení
intervencí
Věcný a časový postup přípravy programových dokumentů pro využívání strukturálních fondů a Fondu soudržnosti EU, včetně zpracování Společného regionálního operačního programu, stanovilo usnesení vlády č.102/2002 (dokončení SROP v termínu 10/2002, dokončení NRP v termínu 06/2002). 10 v anglickém znění "Vademecum for Structural Plans and Programming Documents", Brusel 1999. 11 v anglickém znění "The Ex – Ante Evaluation of the Structural Funds Interventions", Brusel 1999. 12 Podle smlouvy o dílo č.CES 2028 a 2028/1 je zhotovitelem SROP firma DHV CR, spol. s r.o., Praha.
87
a využil služeb experta pro oblast předběžného hodnocení, Alana Brazewella. Rovněž využil a při zpracování předběžného hodnocení se řídil metodickým postupem pro předběžné hodnocení programových dokumentů, připraveným v rámci Twinningu (příslušný workshop se konal 12.4.2002).
2.12.2 Závěry předběžného hodnocení Společného regionálního operačního programu •
Závěry týkající se analýzy dosavadních výsledků a zkušeností
¾ Doposud aplikované strategie se jeví jako úspěšné, s ohledem na reálně dosažené a v textu SROP popsané výsledky. Nicméně vzhledem k neexistenci podrobných vyhodnocení
jednotlivých
doposud
realizovaných
programů
nelze
s plnou
odpovědností říci, že by stávající výsledky nemohly být dosaženy i při vynaložení menšího množství prostředků či jiným způsobem.
¾ Efektivnost programů realizovaných z úrovně ČMZRB lze hodnotit jako odpovídající výsledkům
dosahovaným
v členských
zemích
EU.
Efektivnost
programů
realizovaných MMR ČR a MPO ČR nelze vzhledem k nedostatku údajů posuzovat.
¾ Na základě vlastních zkušeností členů hodnotitelského týmu a na základě provedené analýzy dosavadních výsledků a zkušeností lze za potenciálně největší riziko považovat komplikovaný systém realizace podpor, doprovázený složitými implementačními mechanismy a nedostatečnou úrovní kontroly – hodnocení.
¾ V rámci dosavadní praxe v České republice není obvyklé, aby bylo prováděno expost hodnocení realizovaných programů a projektů. V souvislosti se SROP bude nutné důsledně tato hodnocení provádět, aby bylo v budoucnosti možné odpovídajícím způsobem reagovat na dosavadní zkušenosti a výsledky.
¾ CELKOVÉ HODNOCENÍ: Analýza dosavadních výsledků a zkušeností uvedená v textu SROP splnila pouze částečně předpoklady s ní spojené. Za toto částečné naplnění však nelze svalovat odpovědnost na autory programového dokumentu, nýbrž na celkový systém využívání a kontroly využívání finančních prostředků ze státního rozpočtu či jiných rozpočtových zdrojů v České republice. Analýza dosavadních výsledků a zkušeností uvedená v textu SROP se proto do značné míry opírá o již existující programové dokumenty, především pak o Strategii regionálního rozvoje ČR. •
Závěry týkající se socioekonomické analýzy
¾ Socioekonomická analýza je v rámci SROP provedena po jednotlivých regionech a ve
všech
hlavních
ukazatelích.
Socioekonomická
analýza
je
provedena
v dostatečném rozsahu.
¾ Socioekonomická analýza přispěla k identifikaci hlavních problémových oblastí regionů v rámci ČR a tím i podpořila nastavení priorit a opatření. 88
¾ Jednotlivé závěry vyplývající ze socioekonomické analýzy mají svůj odraz, jsou provázány
s dalším
textem
programového
dokumentu
a
to
jak
v oblasti
strategického a navazujících cílů, tak i v oblasti jednotlivých priorit a navazujících opatření.
¾ CELKOVÉ HODNOCENÍ: Socioekonomická analýza provedená v rámci SROP podpořila nastavení jednotlivých priorit a opatření v programovém dokumentu. Socioekonomická analýza byla zpracována v rozsahu a způsobem, který odpovídá požadavkům kladeným na programové dokumenty pro využívání finančních prostředků ze strukturálních fondů. •
Závěry týkající se SWOT analýzy
¾ Problémy regionů ve SWOT analýze byly nastoleny ve velké šíři, nastavení jejich pořadí je podloženo existencí subkapitoly 2.10.
¾ SWOT analýza svým obsahem podpořila identifikaci příslušných cílů a podpořila nastavení priorit.
¾ Faktory, které pozitivně ovlivňují ekonomickou a sociální soudržnost, trvale udržitelný rozvoj a rovnost příležitostí mezi muži a ženami, byly identifikovány v potřebném rozsahu.
¾ CELKOVÉ
HODNOCENÍ:
SWOT
analýzu
uvedenou
ve
stávající
verzi
programového dokumentu je možné považovat za vhodnou. Ke zvýšení její vypovídací schopnosti by přispělo zpřehlednění subkapitoly 2.9. •
Závěry týkající se zdůvodnění a konzistentnosti zvolené strategie
¾ Zdůvodnění
strategie
SROP
odpovídá
požadavkům
kladeným
na
obsah
programových dokumentů.
¾ Naznačení vazeb mezi globálním, specifickými a operačními cíli SROP je provedeno na dvou úrovních cílů, u operačních cílů je obecné, s předpokladem bližší specifikace v rámci programového doplňku.
¾ Šest priorit SROP bylo odvozeno od 6-ti prioritních os Národního rozvojového plánu. Hodnotitelský tým konstatuje, že uvedené priority mají svůj odraz v analytické
části
programového
dokumentu
a
z ní
vyplývajících
potřeb
jednotlivých regionů soudržnosti.
¾ Z hlediska přidělení finančních prostředků na jednotlivé priority SROP dospěli členové hodnotitelského týmu k závěru, že rozdělení finančních prostředků odráží obsah analytické části SROP.
¾ CELKOVÉ HODNOCENÍ: Zdůvodnění a konzistence zvolené strategie SROP jsou dostatečné.
89
•
Závěry týkající se kvantifikace cílů
¾ CELKOVÉ HODNOCENÍ: Členové hodnotitelského týmu nebyli spokojeni s navrženou strukturou a kvantifikací specifických cílů. Vytvořili proto vlastní strukturu indikátorů až na úroveň opatření, včetně jejich kvantifikace. Tento návrh je součástí ex-ante hodnocení SROP. •
Závěry týkající se analýzy sociálně-ekonomických dopadů
¾ Navrhovaný SROP má všechny předpoklady přispět k realizaci politik EU. V oblasti politiky ochrany životního prostředí je možné očekávat, že realizace SROP přispěje především k naplnění legislativy ve sféře čištění odpadních vod a nakládání s odpady obecně. V rámci realizace SROP bude sledováno zapojení žen a to i jako podnikatelských subjektů, což ve svém důsledku pomůže zlepšení postavení žen ve společnosti v souladu s principy a cíli EU. Realizace SROP ve svém důsledku přispěje ke stabilizaci sektoru malého a středního podnikání a vytvoření podmínek pro jeho další úspěšný rozvoj, což je v souladu s principy a cíli EU ve vztahu k MSP.
¾ CELKOVÉ HODNOCENÍ: Navrhovaný SROP přispěje k rozvoji regionů. Míru tohoto přispění lze odvodit od kvantifikace sociálně ekonomických dopadů, která vychází
z kvantifikované
úrovně
jednotlivých
indikátorů,
kterou
provedl
hodnotitelský tým. •
Závěry týkající se finančního plánu, systému realizace a monitorování
¾ Celkový rozsah finančního rámce SROP je dán rozhodnutím Ministerstva financí ČR v návaznosti na celkový objem finančních prostředků přidělených České republice ze strany Evropské unie a v návaznosti na rozhodnutí vlády ČR o rozdělení těchto prostředků mezi jednotlivé sektorové operační programy a SROP.
¾ Z hlediska přidělení finančních prostředků na jednotlivé priority SROP dospěli členové hodnotitelského týmu k závěru, že v textu SROP uvedené rozdělení finančních prostředků odráží obsah analytické části programového dokumentu.
¾ Rozsah jednotlivých odpovědností za řízení a realizaci SROP byl v souladu s příslušnými předpisy stanoven.
¾ Úroveň nastavení kontrolních mechanismů, zejména ve vztahu k transparentnosti a efektivnosti finančních toků je přiměřeně transparentní.
¾ CELKOVÉ HODNOCENÍ: Implementační systém programového dokumentu je poměrně
komplikovaný,
což
do
značné
míry
vyplývá
z kombinace
decentralizovaného a centralizovaného modelu řízení realizace SROP. Nicméně implementační systém může být funkční.
90
•
Závěry týkající se horizontálních témat
¾ Problematika rozvoje lidských zdrojů je řešena způsobem odpovídajícím obsahu SROP.
¾ Otázky životního prostředí lze v rámci SROP považovat za zpracované vhodným způsobem. SROP respektuje princip trvale udržitelného rozvoje.
¾ Problematika rovných příležitostí je ve SROP zohledněna. ¾ Rozvoj informačních technologií, a tím i rozvoj informační společnosti, je v rámci SROP podporován odpovídajícím způsobem.
¾ CELKOVÉ HODNOCENÍ:
Horizontální
témata
jsou
ve
SROP
adekvátně
zapracována.
Celkový závěr hodnotitelského týmu k předloženému SROP: Hodnotitelský tým považuje předložený SROP za programový dokument zpracovaný v souladu s předpisy a pravidly platnými v evropské unii pro využívání prostředků ze strukturálních fondů a jako takový jej doporučuje k realizaci.
2.12.3 Stanovisko zpracovatele k ex ante hodnocení Zpracovatel SROP v průběhu roku 2002 předával hodnotitelskému týmu jednotlivé postupně vznikající verze SROP, ke kterým hodnotitelský tým vypracovával průběžná stanoviska a doporučení. Po vzájemných konzultacích hodnotitele, zpracovatele a zadavatele byla významná část připomínek či doporučení akceptována, část připomínek byla vysvětlena (konfliktnost doporučení s přijatým usnesením vlády ČR k operačním programům, jednoznačné požadavky regionů, nedostupnost některých informací apod.) a hodnotitel vysvětlení akceptoval. Finální ex ante hodnocení proto mohlo konstatovat značnou míru shody představ hodnotitele s realitou finální verze SROP. Kritický názor hodnotitele na navržené indikátory uvedený ve finálním ex ante hodnocení zpracovatel akceptoval a již v tomto předkládaném dokumentu je návrh hodnotitele na indikátory a jejich kvantifikaci na úrovni cílů zapracován. Navrhované změny indikátorů na úrovni opatření budou zpracovatelem pečlivě posouzeny a v akceptovatelné míře zapracovány při finalizaci Programového doplňku SROP.
91
3
3.1
ORIENTACE (POJETÍ A ZAMĚŘENÍ) SPOLEČNÉHO REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU Úvod
Orientace Společného regionálního operačního programu na léta 2004 – 2006 navazuje na priority Národního rozvojového plánu a na vymezení obsahu operačních programů (usnesení vlády č. 401/2002). Současně respektuje priority, uvedené ve Sdělení Komise ke strukturálním fondům a jejich koordinaci s Fondem soudržnosti, přijatém v návaznosti na článek 10 (3) nařízení Rady č. 1260/1999.
3.2
Globální cíl a specifické cíle SROP
Podpora ze strany EU v rámci předvstupní pomoci významně přispěla k celkovému zvýšení úrovně subjektů přijímajících pomoc, k vytvoření institucionálních struktur pro příjem pomoci a k vytvoření základních představ o cílech a prioritách hlavních problémových okruhů sociálně ekonomického rozvoje České republiky. Jelikož většina regionů soudržnosti v ČR má status pro podporu v rámci Cíle 1 při připojení ČR k EU od 1.5.2004, je zapotřebí zajistit co nejefektivnější využití podpory ze strukturálních fondů a kohezního fondu ve zbývajícím období plánovací periody EU, tj. v letech 2004 – 2006. Zvláštní pozornost musí být proto věnována výběru takových priorit, opatření a projektů, které mají schopnost stimulovat další investice a přinášet v budoucím období prospěch regionům přesahující jejich vlastní vnitřní schopnosti. Při hledání cest, jak eliminovat celou řadu slabých stránek regionů soudržnosti identifikovaných ve SWOT analýze a jak přispět směrem k jejich budoucí prosperitě, je hlavní pozornost SROP věnována sociálnímu a ekonomického rozvoji. Analýza sociálně ekonomické situace regionů soudržnosti a shrnutí výsledků SWOT analýzy ukazují významné rozvojové podněty pro regiony soudržnosti. Souhrnně se dají tyto podněty charakterizovat prostřednictvím globálního cíle. Globální cíl Dosáhnout trvalý hospodářský růst i růst kvality života obyvatel regionů na základě povzbuzování nových ekonomických aktivit s důrazem na tvorbu pracovních míst v regionálním i místním měřítku, na zlepšení kvality infrastruktury a životního prostředí, na rozvoj lidských zdrojů a na prohlubování sociální integrace. Globální cíl zahrnuje úsilí o zajištění vyšší životní úrovně obyvatel prostřednictvím ekonomického rozvoje a růstu, založeného na klíčových zdrojích regionů soudržnosti, tj. na jejich lidech a jejich životním prostředí. Tento proces dosahování ekonomického růstu při současném zachování a případném zlepšování životního prostředí a zabezpečení toho, 92
že každý obyvatel regionů soudržnosti se podílí na ekonomickém prospěchu a prospěchu z životního prostředí, je to, co nazýváme udržitelný ekonomický rozvoj. Takový rozvoj vede k uspokojování potřeb současné generace s ohledem na generace budoucí. Specifické cíle Program bude založen na eliminaci faktorů, které překážejí rozvoji a růstu a na využití pozitivních výhod, které poskytují příležitosti pro růst. Bude rovněž založen na iniciativách veřejného, neziskového a soukromého sektoru v regionech soudržnosti tak, aby integrovaně zahrnul obyvatelstvo, podnikovou sféru a komunity regionů soudržnosti do strategie a vyzdvihl význam jejich unikátních přírodních a kulturních prvků. Takový integrovaný přístup vyžaduje, aby program měl řadu specifických cílů, které odrážejí kombinaci ekonomických, sociálních a ekologických aspirací obsažených v globálním cíli. Specifickými cíli programu proto jsou: •
Zvýšit prosperitu regionů rozvojem drobných podniků a řemesel, zvyšováním objemu přímých investic do regionů a vytvářením nových pracovních příležitostí.
•
Všestranně zkvalitnit regionální a místní dopravní a telekomunikační infrastrukturu při respektování ochrany životního prostředí.
•
Zlepšit životní podmínky obyvatel a integrovat sociálně vyloučené skupiny do komunity a na trh práce.
•
Zvýšit kvalitu základních složek životního prostředí v obcích a regionech.
•
Zlepšit podmínky života venkovského obyvatelstva a rozvíjet venkovské části regionů.
•
Zvýšit podíl cestovního ruchu na hospodářské prosperitě regionů, zvýšit objem přímých investic pro rozvoj cestovního ruchu a vytvářet nové pracovní příležitosti.
•
Zkvalitnit realizaci Společného regionálního operačního programu.
Tyto specifické cíle ve svém souhrnu budou nejen pomáhat k dosažení vyšší prosperity regionů soudržnosti, nýbrž také zajistí, že zlepšení povedou k dosažení samoudržitelnosti komunit v dlouhodobém období.
3.3
Strategie pro urychlení rozvoje regionů soudržnosti
Strategie pro urychlení rozvoje regionů soudržnosti vychází ze strategického přístupu vlády k regionální politice a regionálnímu rozvoji. Regionální politika vlády ČR má dva základní cíle: •
cíl prorůstový spočívající v aktivizaci nedostatečně využívaného potenciálu a podpoře hospodářského rozvoje regionů;
93
•
cíl vyrovnávací sledující snižování meziregionálních rozdílů a pomoc ekonomicky slabším oblastem, jež by nebyly schopny zvládnout změny v ekonomické a sociální struktuře vlastními silami.
Strategie regionálního rozvoje ČR, přijatá vládou (usnesení č.682/2000), směřuje v horizontu roku 2010 k zohledňování aspektů růstu výkonnosti a snižování rozdílů v dosažené úrovni ekonomického potenciálu jednotlivých regionů a na druhé straně k aktivizaci nedostatečně využívaného potenciálu a podpoře jeho rozvoje. Základní prioritou strategie regionálního rozvoje ČR je ekonomický růst hospodářství a zvýšení ekonomické výkonnosti a konkurenční schopnosti ekonomických subjektů s respektováním podmínek udržitelného rozvoje. Soubor politik a programů, který napomáhá dosažení těchto cílů, je orientován na vytvoření příznivého podnikatelského klimatu a na regionálně diferencované podněcování hospodářské činnosti. K tomu využívá již existujících a osvědčených státních programů pro posílení konkurenceschopnosti průmyslu, zemědělství a lesnictví, které jsou dále rozvíjeny. S tím bezprostředně souvisí všestranné a cílené rozvíjení lidského potenciálu. Hlavním zaměřením strategie v této oblasti je vytváření relativně rovnocenných životních podmínek a možností v různých krajích a sídlech s důrazem na zaměstnanost, vzdělávání a celoživotní učení. Rozvojové procesy jsou koncipovány tak, aby se předcházelo společensky neúnosným rozdílům v sociální úrovni jednotlivých krajů a jejich částí. V oblasti technické vybavenosti území je strategie orientována zejména na zajištění kvalitního napojení všech krajů na evropskou a celostátní dopravní infrastrukturu a na zajištění kvality regionálních obslužných systémů odpovídajících potřebám krajů. Zvláštní pozornost je věnována dopravní obslužnosti okrajových částí regionů. Kromě zlepšení dopravy dojde též k dalšímu rozvoji telekomunikací a pošt a jejich přizpůsobení standardům EU. Součástí strategie je rovněž modernizace rozvodných energetických soustav, vodovodních a kanalizačních řadů a čistíren odpadních vod. Strategie v oblasti životního prostředí je zaměřena na zlepšení stavu životního prostředí v regionech, na integraci environmentálních hledisek do rozhodování resortů, na podporu participace všech subjektů, které se na zlepšení stavu mohou podílet, a na zvýšení úrovně jejich ekologického vědomí. Veliká pozornost je přitom věnována koncepčním opatřením vedoucím ke zlepšení stavu životního prostředí a ochraně proti povodním. Nedílnou součástí strategie jsou rovněž systémové změny normativních, institucionálních, ekonomických a finančních nástrojů ke zlepšení stavu životního prostředí v regionech včetně zvýšení účasti veřejnosti při rozhodování v rámci posuzování vlivů na životní prostředí, územního plánování a dalších procedur.
94
Hlavním strategickým aspektem rozvoje cestovního ruchu včetně lázeňství je zvýšení prosperity
regionů.
Toho
bude
dosaženo
jednak
iniciací
přirozeného
a
dosud
neuvolněného potenciálu v tomto odvětví, jednak vhodnou kombinací podpory podnikání, podpory propagace a informatiky a podpory procesu zachování kulturního a přírodního dědictví jak z vnitřních, tak z vnějších zdrojů při současném respektování specifik regionů. Ve střednědobém horizontu jsou výše uvedené dlouhodobé strategie regionálního rozvoje naplňovány prostřednictvím programů. Jeden z těchto významných programů pro léta 2004 až 2006 představuje právě Společný regionální operační program ve spojení se sektorovými operačními programy. Strategie regionálního rozvoje je významným vstupem pro tyto dokumenty a orientuje budoucí směr regionální politiky a rozvoje. Společný regionální operační program je komplementární se sektorovými operačními programy a s Fondem soudržnosti, rozšiřuje jejich dopad na místní úroveň napříč regiony soudržnosti a orientuje se na společné rozvojové potřeby regionů prostřednictvím těchto strategií: •
zvýšení HDP na obyvatele rozvojem a růstem místní hospodářské činnosti v regionech na bázi drobných podniků a řemesel, podporou rozvoje inovačních aktivit a zaváděním nových technologií na regionální a místní úrovni a vytvářením kvalitních pracovních míst v rozumné vzdálenosti od místa bydliště;
•
podpora přímých investic do regionů a obcí prostřednictvím přípravy ploch a infrastruktury pro podnikání;
•
udržování a zlepšení regionální dopravní infrastruktury s cílem poskytnout snazší přístup k zaměstnání, vzdělání, sociálním potřebám a trhům pro investory, kteří chtějí zřídit firmy ve vzdálenějších místech od center regionů;
•
zajištění účinného spojení na národní silniční síť a na systém veřejné dopravy;
•
poskytování vysoce hodnotných informačních služeb podnikatelskému sektoru v regionech vytvořením přístupu k pokrokové telekomunikační infrastruktuře a službám a všeobecná podpora informační společnosti;
•
zlepšení materiálního vybavení v oblasti infrastruktury pro rozvoj lidských zdrojů a poskytování podpory pro občany ohrožené sociální exkluzí;
•
zlepšení kvality infrastruktury pro ochranu životního prostředí a sociální a rekreační infrastruktury a vyřešení základních problémů v této oblasti tak, aby se zvýšila přitažlivost regionů jako místa k životu, návštěvě, práci nebo usídlení podnikatelů a tím byl zajištěn udržitelný rozvoj regionů;
•
podpora regenerace a plnohodnotného rozvoje venkovských částí regionů spojená s nabídkou alternativního životního stylu a s umožněním alternativních zdrojů příjmů 95
pro zemědělce a venkovské obyvatele prostřednictvím diverzifikace činností a iniciativ venkovského rozvoje založené na dané lokalitě; •
podpora rozvoje aktivit v cestovním ruchu jako předmětu podnikání místních obyvatel tam, kde pro to existuje významný potenciál s cílem zvýšit zaměstnanecké i příjmové příležitosti v méně vyvinutých a ekonomicky znevýhodněných oblastech.
3.4
Role Společného regionálního operačního programu
Společný regionální operační program je program cílených intervencí pro řešení společných problémů regionů soudržnosti. Specifické potřeby regionů jsou v tomto operačním programu reflektovány rozdílným finančním rámcem pro jednotlivé regiony soudržnosti, jakož i rozdílnými podíly jednotlivých priorit na navrženém finančním rámci. K sociálně ekonomickému rozvoji regionů soudržnosti by měly být přispět také sektorové operační programy a iniciativy Společenství (Equal, Interreg). OP Průmysl a podnikání bude podporovat podnikání v průmyslu a v průmyslových službách, restrukturalizaci průmyslové výrobní základny, zvyšování konkurenceschopnosti průmyslové produkce, výzkum a vývoj v průmyslu a rozvoj a zvýšení efektivnosti energetiky. OP Rozvoj lidských zdrojů bude alokovat významné nehmotné investice do regionů pro řešení problémů zaměstnanosti a adaptability lidských zdrojů, sociální integrace a rovnosti příležitostí a pro podporu rozvoje celoživotního učení. OP Infrastruktura bude podporovat modernizaci a rozvoj dopravní infrastruktury celostátního významu a snižování negativních důsledků dopravy na životní prostředí. Dále bude podporovat na nadregionální úrovni ochranu životního prostředí a jeho složek (vody, ovzduší a klimatu, nakládání s odpady), ochranu přírody a krajiny a odstraňování starých zátěží. OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství bude podporovat adaptaci českého zemědělství
na
evropský
model,
rozvoj
multifunkčního
zemědělství,
zefektivnění
multifunkční role lesů a rozvoj vodního hospodářství. Iniciativa Equal, která je součástí politiky zaměstnanosti EU, usiluje o zvýšení a zkvalitnění zaměstnanosti podporou rovného přístupu k zaměstnání a vývojem postupů potlačujících diskriminaci a nerovnosti na trhu práce. Iniciativa Interreg, která je součástí politiky přeshraniční spolupráce EU, podporuje projekty hospodářského rozvoje včetně podpory cestovního ruchu a lidských zdrojů, zejména společné projekty realizované na obou stranách hranice.
96
Aktivní účast zástupců regionů soudržnosti v řídících strukturách a v monitorovacích výborech jednotlivých operačních programů je podmínkou pro vyšší míru integrace politik a iniciativ v rámci SROP a ostatních OP.
3.5
Principy strategie SROP
SROP je založen v souladu se Sdělením Komise ke strukturálním fondům a jejich koordinaci s Fondem soudržnosti v návaznosti na čl. 10 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 na následujících principech: •
udržitelný rozvoj
•
rovné příležitosti
•
dlouhodobý účinek
•
partnerství
•
adicionalita
•
programování
•
zvyšování internacionalizace
•
rozvoj informační společnosti.
Realizace programu bude odrážet tyto principy. V dalším jsou některé principy blíže rozvedeny.
3.5.1
Udržitelný rozvoj
Představuje politickou prioritu pro začlenění životního prostředí a ochrany přírody a krajiny do definice a provádění opatření podporovaných strukturálními fondy a Fondem soudržnosti. Za kritické z hlediska kvality životního prostředí jsou pokládány zachování a obnova přírodního bohatství, kulturního rázu a ekologické stability krajiny a zvýšení environmentálního povědomí občanů a jejich zapojení do rozhodovacího procesu. Při realizaci jednotlivých priorit bude program přispívat k udržitelnému rozvoji prostřednictvím environmentálních aspirací a povzbuzování realizátorů jednotlivých opatření takto: •
snižování množství produkovaných odpadů a odpadních vod a jejich negativního ekologického účinku;
•
snižování spotřeby energie a užití obnovitelných zdrojů tam, kde je to možné;
•
využití podnikatelských příležitostí v nových trendech ekologického managementu;
•
povzbuzování environmentálních inovací, výzkumu a vývoje;
•
podporování vývoje směrem k veřejné dopravě, chůzi a cyklistice; 97
•
podpora ekonomického rozvoje ke zlepšování účinnosti paliv ve veřejné a soukromé dopravě;
•
povzbuzování místních orgánů k využití kvality jejich životního prostředí jako klíčového ekonomického faktoru;
•
podpora integrovaného přístupu k rozvoji venkovského prostoru.
3.5.2
Rovné příležitosti
Rovné příležitosti pro muže a ženy představují základní demokratickou zásadu, jejíž začlenění do všech politik již není volbou, ale povinností. V této souvislosti musí být všeobecné
posilování
přístupu
k
rovným
příležitostem
začleněno
do
veškerého
programování strukturálních fondů. Princip rovných příležitostí bude podporovat široký okruh aktivit, které lze charakterizovat jako pozitivní akce, např. tréningové aktivity pro jedno pohlaví, rovnost v zaměstnanosti, návrat do práce po období péče o děti nebo jiné závislé osoby apod. K uplatnění tohoto principu bude u jednotlivých priorit bráno v úvahu: •
základní proud rovnosti, kdy ohled na rovnost příležitostí je zabudován do všech opatření, implementačních a hodnotících systémů a procesů. Tento přístup bude přijat ve všech stádiích realizace a řízení programu;
•
rovnost v zaměstnanosti, kdy bude snahou dosáhnout stejného přístupu k zaměstnanosti a vzdělávacím příležitostem a bude vyvinuto úsilí pro zlepšení kvality zaměstnání pro ženy a zajištění větší pružnosti při ochraně pracovních míst pro ženy;
•
informace o rovných příležitostech, kdy při hodnocení opatření z hlediska rovnosti budou prostřednictvím monitorování a hodnocení projektů pravidelně analyzována příslušná data.
Princip rovnosti příležitostí bude zakotven do kritérií pro výběr projektů u adekvátních opatření. Podrobnější rozpracování bude provedeno v programovém doplňku.
3.5.3
Dlouhodobý účinek
Dlouhodobý účinek programu spatřujeme v realizační fázi priorit a opatření, kdy výběr projektů a jejich realizace budou prováděny takovým způsobem, aby použité zdroje byly přednostně orientovány na taková zlepšení, která mají samoudržitelný charakter.
98
3.5.4
Partnerství při tvorbě a realizaci Společného regionálního operačního programu
Jedním z klíčových principů, který byl uplatňován při tvorbě a bude prosazován také při realizaci SROP, je princip partnerství. Při realizaci tohoto principu byl v celém rozsahu respektován článek 8 Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999. SROP je doplňující aktivitou k dalším vnitrostátním akcím ČR, zejména k Programům rozvoje územních obvodů krajů. V tomto smyslu docházelo k úzké spolupráci (partnerství) mezi Komisí, orgány a subjekty v tomto procesu reprezentujícími ČR, orgány a subjekty reprezentujícími regiony soudržnosti, kraje ČR a subjekty reprezentujícími občany ČR (nestátní neziskové organizace, odborové organizace apod.) a významné regionální ekonomické subjekty. Toto partnerství se uskutečňuje v plném souladu s příslušnými institucionálními, právními a finančními pravomocemi každého z partnerů a v souladu s legislativním rámcem platným pro ČR. Partnerství bylo naplňováno jednak na regionální úrovni při přípravě regionálních podkladů, z nichž byly odvozovány společné problémy a priority regionů soudržnosti ČR (např. v roce 2001 byly připraveny na partnerském principu v jednotlivých regionech soudržnosti regionální operační programy, jako vstupní podklad pro SROP), jednak na celostátní úrovni, kde pro rozpracování programu byly pro každou prioritu vytvořeny pracovní skupiny, na jejichž práci se podíleli všichni výše uvedení partneři. Veřejnost měla příležitost přispět připomínkami, doporučeními a návrhy k finalizaci SROP v rámci procedury posuzování vlivů SROP na životní prostředí (SEA) při jeho veřejném projednávání. Osvědčené partnerství z fáze přípravy SROP bude dále prosazováno také ve fázi implementační, tj. při financování, realizaci, monitorování a hodnocení pomoci. Jeví se účelné, aby k již osvědčeným partnerům z fáze programování se staly partnery procesu také všechny subjekty podílející se na financování SROP, a další regionální subjekty, např. profesní komory, svazky obcí, centra pro komunitní práci, charitativní organizace. V průběhu celého procesu realizace a hodnocení přínosů SROP budou hledány efektivní cesty zapojení všech relevantních regionálních subjektů do výběru projektů tak, aby vybrané projekty byly pro jednotlivé regiony soudržnosti opravdovými přínosy a přinášely ve svém souhrnu vedle přímých efektů také co největší synergický efekt. Významným orgánem pro zahrnutí principu partnerství bude monitorovací výbor SROP, který bude ustanoven v roce 2004 a dále i jeho regionální podvýbory, ustanovené v každém regionu soudržnosti (tzv. Výbory regionálního rozvoje, ustanovené v gesci jednotlivých regionálních rad); tyto instituce zahrnou všechny relevantní partnery jak na centrální, tak i regionální úrovni. 99
Významnou úlohu v partnerství budou mít regionální rady, které budou odpovědné za vytváření regionálního partnerství, zejména v souvislosti s přípravou projektů včetně jejich spolufinancování a předběžného environmentálního posouzení a za zajišťování informací a propagace o programu.
3.5.5
Zvyšování internacionalizace
Růst konkurenceschopnosti regionů a dosažení trvalého hospodářského růstu budou zabezpečovány podporou a vytvářením podmínek pro vstup zahraničních investorů, ale současně i přípravou místních obyvatel na tyto změny vytvářením mezinárodních informačních sítí a vztahů.
3.5.6
Rozvoj informační společnosti
Toho bude dosaženo zajišťováním obousměrných informačních toků mezi různými oblastmi a úrovněmi v regionech, zejména soustavnou podporou informačních a komunikačních technologií, rozvojem informačně technologické gramotnosti lidí jako nedílné součásti jejich celoživotního učení a zlepšováním propojenosti a informovanosti mezi veřejnou správou, soukromým sektorem a obyvatelstvem.
3.5.7 Soulad s národní strategií lidských zdrojů Společný regionální operační program vychází v oblasti lidských zdrojů z klíčových koncepčních dokumentů připravených v České republice, kterými jsou např. Národní plán zaměstnanosti 1999, Národní akční plán zaměstnanosti 2002 a Hospodářská strategie vlády České republiky pro vstup do Evropské unie; tyto dokumenty byly rovněž formulovány v kontextu Evropské strategie zaměstnanosti a s přihlédnutím k již realizované podpoře a investicím do oblasti rozvoje lidského potenciálu především v úrovni územních rozpočtů České republiky. Společný regionální operační program současně vychází z Národního rozvojového plánu 2004-2006, který stanovil dělbu práce mezi jednotlivými operačními programy Cíle 1 v České republice. Podle tohoto dokumentu je rozhodující část aktivit zaměřených na podporu rozvoje lidských zdrojů a financovaných z ESF soustředěna v operačním programu Rozvoj lidských zdrojů, který je zaměřen na podporu aktivní politiky zaměstnanosti, sociální integraci ca rovnost příležitostí, rozvoj celoživotního učení a na rozvoj kvalifikované pracovní síly a konkurenceschopnost podniků (adaptabilita a podnikání). Společný regionální operační program bude přispívat k naplňování strategie lidských zdrojů v ČR dvěma způsoby: a) bude kooperovat s operačním programem Rozvoj lidských zdrojů - jednak bude v oblasti sociální integrace podporovat v obcích místní iniciativy v této oblasti a tak 100
vhodně doplňovat prioritu 2 OP RLZ (opatření 3.2 SROP), jednak bude podporovat z ERDF investice do infrastruktury spojené s rozvojem lidských zdrojů (celoživotní vzdělávání, sociální integrace, rovné příležitost), které OP RLZ podporovat nemůže (podpora pouze z ESF), b) bude
podporovat
vytváření
pracovních
příležitostí
v
jednotlivých
regionech
prostřednictvím všem priorit programu ( zejména na úseku podpory podnikání, rozvoje
cestovního
ruchu,
podpory
venkova)
a
tím
přispívat
ke
snižování
nezaměstnanosti a ke koordinaci politiky zaměstnanosti v regionálním měřítku (s cílem dosáhnout zapojení hospodářských a sociálních partnerů do realizace politiky zaměstnanosti).
3.6
Měření dosažení specifických cílů
Indikátory jsou zaměřeny na jevy a procesy bezprostředně spadající do sféry působnosti SROP. Vzhledem ke krátkému období SROP jsou specifické cíle měřeny spíše indikátory výstupů a výsledků než dopadů.
U všech indikátorů, kde je to relevantní, se při
monitorování a hodnocení doporučuje rozlišení osob na muže a ženy. Cíl 1: Zvýšit prosperitu regionů rozvojem stávajících a vznikem nových drobných podniků a řemesel, zvyšováním objemu přímých investic do regionů a vytvářením nových pracovních příležitostí. Indikátor Počet nově vytvořených firem Roční tržby podpořených nových podniků do 10 zaměstnanců Přírůstek nových pracovních míst v podpořených podnicích do 10 pracovníků Počet pracovních míst zachovaných v existujících podpořených podnicích Podíl malých a středních podniků do 10 zaměstnanců na zaměstnanosti
Kvantifikace 2000 2,1 mld. Kč 4000 4000 0,3% bodu
Zdroj podniky podniky podniky podniky ČŠÚ
Cíl 2: Všestranně zkvalitnit regionální a místní dopravní a telekomunikační infrastrukturu při respektování ochrany životního prostředí. Indikátor Kvantifikace Délka vybudovaných a rekonstruovaných silnic regionálního 125 km významu Zvýšení počtu uživatelských míst ve veřejných informačních a 5% bodů internetových stanicích
101
Zdroj Kraje a podniky Obce a podniky
Cíl 3: Zlepšit životní podmínky obyvatel a integrovat sociálně vyloučené skupiny do komunity a na trh práce. Indikátor Nárůst počtu uživatelů podpořených zařízení soc. infrastruktury Počet míst v programech na podporu sociální integrace
Kvantifikace Zdroj o 20 % obce a podniky 14000 obce a podniky
Cíl 4: Zvýšit kvalitu všech složek životního prostředí v obcích a regionech Indikátor Zvýšení podílu čištěných odpadních vod Snížení emisí SOX,NOX ze stacionárních malých zdrojů Zvýšení podílu recyklovaných odpadů
Kvantifikace 2% body 3% 5% bodů objemu odpadů
Zdroj obce ČSÚ obce
Cíl 5: Zlepšit podmínky života venkovského obyvatelstva a rozvíjet venkovské části regionů Indikátor Počet podporovaných zařízení veřejných služeb Počet nových drobných podnikatelů a řemeslníků
Kvantifikace Zdroj 250 obce 800 obce
Cíl 6: Zvýšit podíl cestovního ruchu na hospodářské prosperitě regionů, zvýšit objem přímých investic pro rozvoj cestovního ruchu a vytvářet nové pracovní příležitosti. Indikátor Kvantifikace Hrubý počet nových pracovních míst v podpořených podnicích 1000 / 2000 do 10 pracovníků (muži / ženy) Prodloužení průměrné délky pobytu návštěvníků v ČR 5.5 dne Zvýšení devizových příjmů z cestovního ruchu 3,5%
Zdroj podniky ČSÚ ČSÚ
Zdrojem pro výslednou kvantifikaci a hodnocení budou vesměs monitorovací a hodnotící zprávy podpořených projektů.
102
3.7
Priority Společného regionálního operačního programu
Cílem stanovení priorit SROP bylo vytvoření realizačního rámce pro SROP, který zajistí dosažení specifických cílů a řešení klíčových problémů regionů soudržnosti s využitím omezených finančních zdrojů pro dané období. Při stanovení priorit SROP byl zabezpečován soulad s návrhem vymezení obsahu operačních programů podle prioritních os Národního rozvojového plánu, priorit a typových skupin projektů v návaznosti na dosavadní výsledky prací k rozdělení sfér podpor mezi OP a SROP. Na základě stanovených cílů SROP, hlavních strategických směrů jejich naplnění a výběru klíčových problémů vyžadujících podporu z veřejných zdrojů bylo vymezeno těchto 6 priorit s uvedenou váhou: Priorita
Váha
1.
Rozvoj místních podnikatelských aktivit
17,5
2.
Regionální rozvoj dopravy a komunikačních technologií
26,1
3.
Místní rozvoj lidských zdrojů
13,3
4.
Zlepšení životního prostředí v obcích a regionech
12,1
5.
Oživení venkovských oblastí
12,7
6.
Rozvoj cestovního ruchu a lázeňství
18,3
Kromě těchto priorit zařazujeme do struktury SROP technickou pomoc jako průřezovou prioritu na podporu realizace všech vymezených priorit a opatření. Toto zařazení bylo provedeno na základě usnesení vlády č.401/2002 k vymezení obsahu operačních programů a na základě zahraničních zkušeností. Váha jednotlivých priorit byla určena na základě expertního zhodnocení v jednotlivých regionech soudržnosti. Této váze pak posléze odpovídá představa o alokaci finančních zdrojů. Uvedených sedm priorit odráží priority politik na evropské, národní, regionální a místní úrovni. Schéma cílů a priorit SROP je zachyceno v následujícím obrázku:
103
Cíle a priority Společného regionálního operačního programu
Zvýšit prosperitu regionů rozvojem drobných podniků a řemesel, zvyšováním objemu přímých investic do regionů a vytvářením nových pracovních příležitostí
P1
Rozvoj místních podnikatelských aktivit
Všestranně zkvalitnit regionální a místní dopravní a telekomunikační infrastrukturu při respektování ochrany životního prostředí
P2
Regionální rozvoj dopravy a komunikačních technologií
SC3
Zlepšit životní podmínky obyvatel a integrovat sociálně vyloučené skupiny do komunity a na trh práce
P3
Místní rozvoj lidských zdrojů
SC4
Zvýšit kvalitu základních složek životního prostředí v obcích a regionech
P4
Zlepšování životního prostředí v obcích a regionech
SC5
Zlepšit podmínky života venkovského obyvatelstva a rozvíjet venkovské části regionů
P5
Oživení venkovských oblastí
Zvýšit podíl cestovního ruchu na hospodářské prosperitě regionů, zvýšit objem přímých investic pro rozvoj cestovního ruchu a vytvářet nové pracovní příležitosti
P6
Rozvoj cestovního ruchu a lázeňství
Zkvalitnit realizaci Společného regionálního operačního programu
P7
Technická pomoc
SC1
SC2
Globální cíl Dosáhnout trvalý hospodářský růst i růst kvality života obyvatel regionů na základě povzbuzování nových ekonomických aktivit s důrazem na tvorbu pracovních míst v regionálním i místním měřítku, na zlepšení kvality infrastruktury a životního prostředí, na rozvoj lidských zdrojů a na prohlubování sociální integrace
SC6
SC7
104
Podpora ze Strukturálních fondů Evropské unie pro Společný regionální operační program bude poskytována ze dvou fondů: •
Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF) pro priority 1, 2, 3 (částečně), 4, 5, 6.
•
Evropský sociální fond (ESF) pro prioritu 3 (částečně).
Tyto fondy jsou určeny pro zaostávající regiony soudržnosti jako nástroj podpory ekonomického a sociálního rozvoje v oblastech se strukturálními problémy a nástroj podpory vytváření nových pracovních příležitostí prostřednictvím vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů. Strategické směry SROP a navazující priority a opatření SROP jsou v souladu se Sdělením Komise ke strukturálním fondům a jejich koordinaci s Fondem soudržnosti v návaznosti na čl. 10 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1260/1999. V tomto sdělení je mimo jiné zakotvena počáteční podmínka, která musí být splněna v plánech vypracovaných členskými státy, a to je určení integrovaných strategií pro rozvoj a přeměnu, které umožní co největší využití vzájemného působení priorit a opatření při uskutečňování ucelené vize. Tyto integrované víceleté strategie se musejí soustředit na tři hlavní priority: •
zvýšení konkurenceschopnosti regionálních ekonomik s cílem vytvořit trvalé pracovní příležitosti;
•
zvýšení zaměstnanosti a sociální soudržnosti, především zkvalitněním lidských zdrojů;
•
rozvoj měst a venkova v souvislosti s vyváženým evropským územím.
V předkládaném SROP je provedeno určení indikátorů a jejich kvantifikace pouze na úrovni priorit. Indikátory a jejich kvantifikace na úrovni opatření budou provedeny až v programovém doplňku. Indikátory uvedené u jednotlivých priorit byly určeny pro tři úrovně:
¾ indikátory výstupů ¾ indikátory výsledků ¾ indikátory účinků (dopadů). Zpracovatelé využili pro výběr indikátorů tyto dva podklady: •
Ukazatele pro monitorování a hodnocení: indikativní metodika, MMR ČR 1999;
•
The New Programming Period 2000 – 2006: Methodological Working Papers WP3 – Indicators for Monitoring and Evaluation: An Indicative Methodology, Evropská komise 1999.
Při kvantifikaci indikátorů nemohli zpracovatelé využít zkušeností z dříve připravených programů ani z dříve dosažených výsledků. Mohli se proto opírat o srovnání s podobnými 105
programy v jiných státech, které měli k dispozici. Toto srovnání bylo provedeno porovnáním klíčových poměrů kvantifikovaných ukazatelů z programového doplňku regionálního operačního programu ze Skotska (s daným finančním rámcem) s adekvátními ukazateli tohoto SROP a jeho finančním rámcem.
106
4
PRIORITY A OPATŘENÍ SPOLEČNÉHO REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU
Společný regionální operační program bude realizován prostřednictvím šesti priorit a sedmnácti opatření. Souhrnný přehled priorit a opatření SROP je patrný z následujícího schématu. SROP
P1 R o zvo j m ístn ích p o d n ika te lských a ktivit
P3 M ístn í ro zvo j lid ských zd ro jů
P2 R e g io n á ln í ro zvo j d o p ra vy a ko m u n ika čn ích te ch n o lo g ií
P4 Z le p šo vá n í živo tn íh o p ro stře d í v o b cích a re g io n e ch
O p a tře n í 1 .1
O p a třen í 2.1
O p a třen í 3.1
O p a tře n í 4.1
P o d p o ra m ístn ích p o d n ika te lských a ktivit
R o zvo j re g io n á ln í d o p ra vn í in fra stru ktu ry
In fra stru ktu ra p ro ro zvo j lid ských zd ro jů v o b cích a re g io n e ch
Z le p šo vá n í kva lity vo d y v re g io n e ch
O p a tře n í 1 .2
O p a třen í 2.2
O p a třen í 3.2
O p a tře n í 4.2
P říp ra va p lo ch a d a lších o b je ktů p ro p o d n iká n í
R o zvo j d o p ra vn í o b slu žn o sti v re g io n e ch
P o d p o ra so ciá ln í in te g ra ce v o b cích
Z le p šo vá n í kva lity o vzd u ší v re g io n e ch
O p a tře n í 4.3
O p a třen í 2.3
O d p a d o vé h o sp o d á řství v re g io n e ch
R o zvo j in fo rm a čn ích a ko m u n ika čn ích te ch n o lo g ií v o b cích a re g io n e ch
P5 O žive n í ve n ko vských o b la stí
O p a tře n í 4.4 P6 R o zvo j ce sto vn íh o ru ch u a lá ze ň ství
P7 T e ch n ická p o m o c
O p a třen í 5.1
O p a tře n í 6.1
O p a tře n í 7.1
O b n o va a ro zvo j ve n ko vských o b cí
R o zvo j slu že b p ro ce sto vn í ru ch
T e ch n ická p o m o c p ro S R O P
O p a tře n í 5 .2
R o zvo j slu že b a ře m e se l ve ve n ko vských o b cích
O p a tře n í 6 .2
T vo rb a p ro d u ktů ce sto vn íh o ru ch u
O p a tře n í 6 .3 R o zvo j m a lých p o d n iků v ce sto vn ím ru ch u
O p a třen í 6.4 R o zvo j ce sto vn íh o ru ch u v o b cích
107
O p a tře n í 7 .2
T e ch n ická p o m o c CSF
R e g e n e ra ce u p a d a jících ja d e r a p o stiže n ých ú ze m í m ě st
4.1
Priorita 1 – Rozvoj místních podnikatelských aktivit
4.1.1 Úvod Tato priorita vychází z prioritní osy 1 – Posílení konkurenceschopnosti průmyslu a podnikatelských služeb Národního rozvojového plánu a z priority Rozvoj místních podnikatelských aktivit, schválené usnesením vlády č.401/2002. Je komplementární se operačním programem Průmysl a podnikání. Zatímco tento OP je orientován na podporu podnikání v průmyslu a v průmyslových službách, na restrukturalizaci průmyslové výrobní základny, na zvyšování konkurenceschopnosti průmyslové produkce, podporu výzkumu a vývoje v průmyslu a rozvoj a zvýšení efektivnosti energetiky, SROP rozpracovává problematiku rozvoje drobných podnikatelů (do 10-ti zaměstnanců) a řemeslníků v obcích a regionech a přípravu ploch do 10-ti ha a objektů pro podnikání. Podnikatelské subjekty v nezemědělském podnikání ve venkovském prostotu jsou podporovány v rámci priority 5. Podnikatelské subjekty v cestovním ruchu jsou podporovány v rámci priority 6. Tato priorita je v souladu se Sdělením Komise ke strukturálním fondům a jejich koordinaci s Fondem soudržnosti, v návaznosti na článek 10, odst. 3 Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999. Zde se v části II. Konkurenčně schopné podniky pro tvorbu zaměstnanosti uvádí, že pomoc v rámci strukturálních fondů při podpoře výrobního sektoru se musí zaměřit zejména na malé a střední podniky, aniž by však opominula potřeby velkých podniků, především s přihlédnutím k úzkým vztahům, které často existují mezi nimi a malými a středními podniky. Dále se tato pomoc musí zaměřit na služby na podporu podnikání, zejména na pomoc při vytváření a rozvoji podniků. Podpora by měla zahrnovat pomoc při přenosu technologie, podporu při uvádění na trh a internacionalizaci, inovaci organizace a řízení a pomoc při vytváření a rozvoji finančních nástrojů. Tato priorita bude sehrávat významnou roli ve zvyšování prosperity regionů a vytváření pracovních příležitostí ve všech regionech soudržnosti, jakož i vytvářením příznivého podnikatelského klimatu při rozvoji stávajících a vznikání a vstupu nových místních drobných podniků a řemesel do regionů. Celkové výdaje pro tuto prioritu činí 194,164 mil. €. Význam této priority pro ekonomický a sociální rozvoj je podtržen příspěvkem 85,267 mil. € z Evropského regionálního rozvojového fondu (ERDF) pro tuto prioritu během plánovacího období 2004 – 2006. Opatření v rámci této priority a navrhovaný finanční rámec pro tato opatření jsou následující:
108
Financování pro prioritu 1 – Rozvoj místních podnikatelských aktivit (mil. €) Veřejné Soukro- Finanční Příspěvek Číslo a název opatření zdroje mé rámec z ERDF ČR zdroje celkem 1.1 Podpora místních podnikatelských aktivit 27,274 11,689 72,359 111,322 1.2 Příprava ploch a dalších objektů pro 57,993 24,849 82,842 podnikání
Priorita 1 celkem
4.1.2
85,267
36,538
72,359 194,164
Charakteristika současné situace
Podnikatelské činnosti ve všech regionech procházejí v posledním desetiletí strukturální přestavbou. Dřívější soustředění podnikatelských činností ve velkých podnicích a provozovnách s orientací na průmyslové činnosti, zejména v odvětvích hutnictví, těžkého lehkého strojírenství a elektroniky, je postupně nahrazováno pestřejší skladbou firem s orientací na střední a menší firmy, operující v různorodých odvětvích průmyslu, obchodu a služeb. V regionech na jedné straně je k dispozici kvalitní pracovní síla a průmyslová a řemeslná tradice, avšak na druhé straně není dostatečná nabídka připravených průmyslových zón a pozemků. Nabídka objektů pro podnikatelské aktivity je sice dosti rozsáhlá, avšak její využití je omezeno tím, že většina z nich nevyhovuje představám potenciálních investorů. Ti mohou využít jak celou řadu stávajících průmyslových objektů, tak i investice na zelené louce. Celkový hospodářský rozvoj regionů je velice závislý na rozvoji místních podnikatelských aktivit. Tyto aktivity mají specifickou vlastnost pronikat do všech obcí a měst a přispívat tak i k rozvoji okrajových území regionů a zvyšování zaměstnanosti v těchto oblastech. Jsou představovány drobnými podniky a řemesly, které tvoří významnou součást malého a středního podnikání. Drobné podniky a řemesla musí čelit řadě bariér a nedostatku rozvojových příležitostí, zejména v odlehlých částech regionů. Ty mají svůj původ v řadě omezení, k nimž patří zejména: •
nedostatek finančních zdrojů v důsledku nízké míry ziskovosti;
•
nízká míra návratnosti investic omezující přístup drobných podniků a řemesel ke komerčnímu financování,
•
slabá síť profesionálních podpůrných služeb a obtížný, resp. nákladný přístup k podpůrným službám pro podnikání13;
13
V současné době existují v regionech podpůrné služby pro podnikání. Patří k nim hospodářské komory, RPIC, regionální rozvojové agentury. Tyto podpůrné struktury na jedné straně jsou nedostatečně rozvinuté, na druhé straně jsou mnohdy pro drobné podniky a řemesla nedostupné.
109
•
nedostatek průmyslových nemovitostí k pronájmu pro podniky do 10 zaměstnanců;
•
omezený přístup k zařízením a zdrojům pro výzkum a vývoj pro podniky do 10 zaměstnanců;
•
nedostatečná tržní orientace této kategorie ekonomických subjektů.
Boj s těmito omezeními je významnou úlohou podpory veřejného sektoru ve vztahu k těmto subjektům. K hlavním formám podpory patří: •
programy kapitálových investic (granty, úvěry);
•
místa pro pronájem;
•
programy podpory podnikání, zejména investic do lidí;
•
marketingové programy, zvláště pro skupiny podniků;
•
podnikatelské poradenství a informace;
•
podpora přístupu k inovacím a novým technologiím.
Proto byla koncipována tato priorita jako důležitý nástroj dosažení účelu a specifických cílů programu. Její dvě opatření byla navržena jako řada intervencí zaměřených na vytváření
zaměstnanosti
a
zvýšení
příjmů
prostřednictvím
podpory
podnikání.
Soustředěné úsilí bude věnováno vytváření a rozšíření drobných podniků a řemesel
v
průmyslu a službách, které představují značné procento celkového podnikání a mohou přispět k ekonomické prosperitě regionů. Tato priorita bude zaměřena na takové drobné podniky, které mohou nejvíce přispět ke zvýšení soudržnosti regionů prostřednictvím růstu HDP. Tyto podniky zahrnují především podnikatelské aktivity s vysokou přidanou hodnotou a vysoce hodnotné výrobky. Kromě příspěvku k cílům koheze bude mít tato priorita hlavní dopad na vytváření a udržení zaměstnanosti v regionech. Klíčovou otázkou v hodnocení aplikací opatření bude kvalita nabízených pracovních míst, umístění pracovních míst vzhledem k prioritním územím a příspěvek projektů k cílům rovných příležitostí. Lze očekávat, že bude existovat silná komplementarita mezi projekty podporovanými touto prioritou a podporou z OP Rozvoj lidských zdrojů, příp. z OP Průmysl a podnikání v oblasti vzdělávání. Výběr projektů by měl zajistit, že ženy nebudou vyloučeny z participace na podpůrných aktivitách v důsledku nedostatečného přístupu k nim. Budou rovněž povzbuzovány projekty poskytující zlepšené zaměstnanecké příležitosti pro ženy. Ústřední otázkou při implementaci této priority a při výběru projektů je sledování udržitelného rozvoje, a to jak vůči podnikatelům a komunitám, tak vůči širšímu okolí. Priorita 1 bude proto orientována na: •
podporu udržitelných místních ekonomik charakterizovaných rozmanitostí a pružností;
110
•
udržitelné konkurenceschopné podnikání s adekvátními dovednostmi a trhy;
•
udržitelné užití přírodních zdrojů s ohledem na budoucnost.
4.1.3
Cíle priority
Globálním cílem priority je zvýšit prosperitu regionů rozvojem drobných podniků a řemesel, zvyšováním objemu přímých investic do regionů a vytvářením nových pracovních příležitostí. Tento cíl bude dosažen prostřednictvím těchto specifických cílů: •
Zvýšení kapacity místních drobných podniků a řemesel, zejména v oblasti výrobních aktivit.
•
Zvýšení zaměstnanosti a vytvoření nových pracovních míst v regionech.
•
Získání nových investic do regionů.
•
Zvýšení kapacity informačních a poradenských služeb (včetně marketingových) pro podnikatelské aktivity.
•
Zrychlení
přenosu
vědeckovýzkumných
poznatků
a
nových
technologií
do
podnikatelských aktivit drobných podniků a řemesel.
Indikátory a kvantifikace výsledků a účinků Výstupy •
Počet podpořených existujících drobných podnikatelů a řemeslníků.
3000
•
Počet podpořených nových drobných podnikatelů a řemeslníků.
1500
•
Počet vytvořených podnikatelských inkubátorů.
•
Počet hodin poskytnutých poradenských a informačních služeb ročně.
•
Rozloha pozemků připravených pro podnikání.
•
Plocha vytvořená v objektech pro podnikání.
•
Plocha revitalizovaných starých průmyslových areálů
20 15000 200 ha 140.000 m2 100 ha
Výsledky •
Přírůstek tržeb podpořených drobných podnikatelů a řemeslníků.
•
Počet nových drobných podnikatelů přežívajících po 3 letech.
•
Hrubý počet nově vytvořených pracovních míst ( muži / ženy).
1 mld. Kč 500 3000 / 3000
Účinky •
Čistý počet nově vytvořených pracovních míst po 3 letech (muži/ženy).
111
2000 / 2000
•
Počet
stabilizovaných
stávajících
pracovních
míst
po
3
letech
2000 / 2000
(muži/ženy).
4.1.4
Opatření 1.1 Podpora místních podnikatelských aktivit
Popis a zdůvodnění Toto opatření zahrnuje přímou podporu drobných podniků s méně než 10 zaměstnanci a řemeslníků v obcích a regionech. Spolufinancování opatření se předpokládá
z úrovně
kraje. Přestože je ekonomika v regionech poměrně diverzifikovaná, je nezbytně nutné podporovat rozvoj drobných podniků a řemesel s cílem potlačit závislost některých lokalit na jednom velkém zaměstnavateli. Drobné podniky a řemesla představují významnou součást regionální ekonomiky, neboť tvoří více než 90 % ekonomických subjektů, z nichž největší část představují podniky do 5 zaměstnanců. Orientují se především na obchodní činnost, obchodní a technické služby, drobnou řemeslnou výrobu, opravy spotřebního zboží, pohostinství a ubytovací služby. Podpora drobných podniků a řemesel je velmi účinným stabilizačním nástrojem regionální politiky. V rámci tohoto opatření by měly být řešeny některé problémy této kategorie subjektů a současně by se měly využívat jejich přednosti a předpoklady. Investice do této kategorie podniků jsou velice významné. S vysokou pravděpodobností přispějí k vytváření pracovních míst, růstu zaměstnanosti a růstu výdělků v regionech, což je zvláště žádoucí pro místní prostředí a jeho nejodlehlejší části. V rámci tohoto opatření budou rovněž podporovány aktivity spojené s poskytováním servisu a služeb drobným podnikům a řemeslníkům v regionech, které by jim přinášely cesty a možnosti jejich dalšího rozvoje, poskytovaly informace pro dané aktivity apod. Význam těchto služeb je podtržen vysokým potenciálem drobných podniků vytvářet kooperační sítě a dodavatelské vztahy. V současné době naráží vyšší využívání progresivních technologií drobnými podniky, resp. rozvoj drobných podniků v inovačním podnikání, na nedostatek investičních prostředků, relativně malý podíl prostředků vynakládaných na podporu vědy a výzkumu, malou dostupnost poradenských a informačních služeb v této oblasti, malé využívání možností mezinárodní spolupráce i nedostatečnou kapacitu organizací podporujících inovační procesy (poradenské a konzultační služby, vědecké a výzkumné instituce). Proto bude toto opatření podporovat vytváření podmínek pro rozvoj inovačních aktivit jednak přímou podporou
drobných
podniků
v inovačním
podnikání,
jednak
rozvojem
služeb
a
infrastruktury pro vědu, výzkum a inovační podnikání. Zvláštní pozornost zasluhují zejména
obory
klíčové
pro
konkurenceschopnost
112
ve
21.
století,
jako
jsou
mikroelektronika, biotechnologie, nové materiály, čistší produkce, počítačový software a další. V opatření bude kladen důraz na podporu environmentálně příznivého podnikání jako je vývoj a zavádění pokrokových technologií, ekologické služby a poradenství apod.
Operační cíle opatření •
Vznik a rozvoj nových drobných podniků a řemesel a vytváření nových pracovních míst, zejména v hospodářsky slabých a strukturálně postižených oblastech regionů.
•
Diverzifikace ekonomické základny ve strukturálně postižených oblastech regionů.
•
Posílení stávajících struktur konzultačních a poradenských služeb a jejich zefektivnění.
•
Vytváření kooperací, sítí a dodavatelských vztahů drobných podniků a řemesel mezi sebou a s velkými podniky, vč. zahraničních investorů.
•
Vznik a rozvoj nových drobných podniků v inovačním podnikání.
•
Vytvoření infrastrukturálního a servisního zázemí pro inovační podnikání.
•
Vytvoření nových pracovních míst a zvýšení zaměstnanosti v oborech klíčových pro 21. století.
Forma podpory •
Grantová schémata s nevratnou přímou pomocí, resp. s jinými formami podpory
Koneční uživatelé podpory •
drobné podniky do 10-ti zaměstnanců mimo venkovské oblasti a cestovní ruch;
•
živnostníci a řemeslníci mimo venkovské oblasti a cestovní ruch;
•
poskytovatelé podnikatelských a marketingových služeb.
4.1.5
Opatření 1.2 Příprava ploch a dalších objektů pro podnikání
Popis a zdůvodnění Toto opatření zahrnuje podporu projektů pro přípravu ploch a dalších objektů pro podnikání, předkládaných obcemi a v rozsahu do 10 ha ploch pozemků (podpora větších projektů bude zahrnuta po dohodě mezi ministerstvy v rámci OP Průmysl a podnikání). Důraz přitom bude kladen na přednostní využívání stávajících průmyslových areálů a objektů, včetně opuštěných vojenských objektů. Zejména půjde o přednostní využívání tzv. "brownfieldů" , a to i ve smyslu zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního
fondu.
Vznik
nových
komerčních
zón
v
příměstských
oblastech
(tzv.
"greenfields") bude podporován jen v omezeném rozsahu. Při přípravě ploch k podnikání 113
budou chráněny prvky územních systémů ekologické stability (ÚSES), zejména v urbanizovaných oblastech. Pro rozvoj obcí je velmi významné, aby se v nich usadili noví podnikatelé příp. přišli noví investoři
s
takovými
ekonomickými
aktivitami,
které
přispějí
k
regionálnímu
hospodářskému vývoji a vytváření nových pracovních míst. Úspěšné podnikatelské subjekty v tuzemsku nemají další prostorové možnosti pro další rozvoj, a proto je nutno je v tomto smyslu podporovat. Příchod nových investorů do ČR za posledních několik let výrazně přispívá k obnově ekonomických aktivit v regionech a má pozitivní vliv na zaměstnanost, zvyšování produktivity a obecně na ekonomiku celé země. S rozvojem ekonomických aktivit zahraničních investorů lze očekávat i následný rozvoj domácích, zejména malých a středně velkých podniků. Za účelem přilákat do regionů nejen zahraniční investory, ale rovněž domácí investory je nutné vytvářet vhodná místa a průmyslové zóny vybavené infrastrukturou pro umístění zejména výrobních aktivit. Zásadní roli sehraje též pomoc při vyřizování administrativních záležitostí a zkrácení času nutného na jejich vyřízení, ale také
obecná
veřejná
podpora
těmto
projektům
a
vzájemná
spolupráce
všech
zúčastněných subjektů. Aktivní marketing, vyhledávání investorů, podpora rozšiřování stávajících kapacit a podpora rekvalifikace lidských zdrojů na nové požadavky ze strany zaměstnavatelů tvoří významnou součást tohoto opatření přispívající ekonomickému rozvoji regionů. Nejvíce postižené regiony vyžadují značnou restrukturalizaci hospodářské základny. Tato restrukturalizace však stále postupuje pomalu, nedaří se získat do těchto území kapacitní zahraniční investice ani podstatněji rozšířit investice malé a střední. Proto tím větší význam má pro regionální rozvoj toto opatření. Opatření se zaměří na podporu projektů zaměřených na investiční přípravu průmyslových ploch a dalších objektů (zejména nevyužívaných) pro podnikání, na revitalizaci a oživení zastaralých a nevyužívaných průmyslových areálů (případně bývalých vojenských zařízení).
Operační cíle opatření •
Rozšíření vybavených ploch pro podnikání.
•
Rozšíření kapacit objektů pro podnikání.
•
Zlepšení dopravního přístupu k vybaveným plochám a objektům pro podnikání.
•
Revitalizace starých průmyslových areálů.
•
Využití opuštěných vojenských areálů.
114
Forma podpory •
nevratná přímá pomoc
Koneční uživatelé podpory •
obce připravující pozemky a objekty investorům;
•
malí investoři domácí i zahraniční;
•
poskytovatelé marketingových služeb.
4.2
Priorita 2 – Regionální rozvoj dopravy a komunikačních technologií
4.2.1 Úvod Tato priorita vychází z prioritní osy 2 – Rozvoj základní infrastruktury Národního rozvojového plánu a z obsahu priorit, vymezených usnesením vlády č. 401/2002. Je komplementární se operačním programem Infrastruktura a s podporou dopravních projektů v rámci Fondu soudržnosti. OP rozpracovává dvě priority této prioritní osy: •
modernizace a rozvoj dopravní infrastruktury celostátního významu
•
snižování negativních důsledků dopravy na životní prostředí.
Společný ROP naproti tomu zabezpečuje podporu dopravní infrastruktury regionů (silnice II. a III. třídy),
podporu dopravní obslužnosti v regionech a rozvoj informačních
technologií v obcích a regionech. Tato priorita je v souladu se Sdělením Komise ke strukturálním fondům a jejich koordinaci s Fondem soudržnosti, v návaznosti na článek 10, odst. 3 Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999. Zde se v části A - Dopravní infrastruktura: zlepšení sítí a systémů uvádí, že budoucí programy regionálního rozvoje by měly podporovat zlepšení dopravy, které by odstranilo překážky pro podnikání a osobní přepravu. Takové investice by měly snížit přepravní náklady, přetížení, dobu přepravy a zlepšit kapacitu sítí, hospodaření a kvalitu služeb, včetně bezpečnosti. Celkové výdaje pro tuto prioritu činí 193,878 mil. € a význam této priority pro ekonomický a sociální rozvoj je podtržen příspěvkem z ERDF, který představuje 127,386 mil. € pro plánovací období 2004 – 2006.
115
Opatření v rámci této priority a navrhovaný finanční rámec pro tato opatření jsou následující: Financování pro prioritu 2 – Regionální rozvoj dopravy a komunikačních technologií (mil. €) Finanční Příspěvek Veřejné Soukromé Číslo a název opatření rámec z ERDF zdroje ČR zdroje celkem 2.1 Rozvoj regionální dopravní infrastruktury 76,428 32,752 109,180 2.2 Rozvoj dopravní obslužnosti v regionech 38,224 16,376 7,255 61,854 2.3 Rozvoj informačních a komunikačních 12,734 5,458 4,651 22,844 technologií v obcích a regionech
Priorita 2 celkem
4.2.2
127,386
54,586
11,906
193,878
Charakteristika současné situace
Kvalita dopravní a telekomunikační infrastruktury je důležitým faktorem kvality života v regionech a hraje klíčovou úlohu pro volbu místa bydliště a pracoviště obyvatelstva. Pro obyvatele, kteří se narodili v dané lokalitě, jde o volbu, zdali i nadále v ní zůstat anebo ji opustit (migrovat) a pro potenciální migranty zvenčí o volbu, zdali se přemístit do dané lokality či nikoliv. Kritickými
jsou
v tomto
ohledu
dosažitelnost
místa
pracoviště
veřejnými
nebo
soukromými dopravními prostředky z místa bydliště a disponibilita a přístup ke školám, obchodům, sociálním, zdravotním a rekreačním zařízením. Proto program regionálního rozvoje musí podporovat zlepšení dopravy a komunikačních technologií. Dopravní systém zaznamenal v devadesátých letech přesun značné části dopravních výkonů nákladní dopravy železniční a vodní na silniční dopravy a výkonů osobní dopravy z veřejné dopravy železniční i silniční na individuální automobilovou dopravu. V důsledku tohoto vývoje se značně zvýšila dopravní zátěž na silničních komunikacích. Vybavení regionů soudržnosti dopravní infrastrukturou vykazuje velmi značné rozdíly, které souvisejí jednak s rozlohou regionů, jednak s terénem a strukturou osídlení. Pro srovnání regionů je podstatná vybavenost silnicemi II. a III. třídy, které byly předány do majetku regionů. Těmi jsou nejvíce vybaveny regiony Střední Čechy, Severovýchod a Severozápad, naopak nejnižší hustotu těchto silnic mají regiony Střední Morava, Moravskoslezsko, Jihozápad a Jihovýchod. Silniční síť II. a III. třídy neodpovídá stávajícím ani budoucím požadavkům a místní komunikace jsou často ve velmi špatném stavu a musí být modernizovány jak z důvodů dopravních, tak environmentálních. V některých regionech je silniční síť ještě poškozena následky povodní v roce 1997 a v roce 2002. Zlepšení kvality silniční sítě II. a III. třídy by mělo přinést jak snížení hluku, zejména v obcích (kvalita povrchů, obchvaty apod.), tak snížení měrných emisí znečišťujících látek do ovzduší (výškové a směrové vedení, plynulost dopravy apod.).
116
Některé regiony mají nedostatečné připojení na evropskou komunikační síť, chybí odpovídající propojení mezi regiony, síť existujících regionálních silnic obsahuje řadu přetížených úseků, je ve špatném technickém stavu a vyžaduje nutnou modernizaci. Nezbytné bude řešení páteřních dopravních tahů z nadregionálních hledisek. Situace v technickém stavu pozemních komunikací je špatná mimo jiné i vlivem nárůstu dopravního zatížení. Vedení tranzitní dopravy v některých městech má výrazně negativní vliv na životní prostředí a podstatně prodlužuje jízdní doby. V řadě měst chybí odpovídající systém komunikací pro napojení dopravy na nově vznikající obchodní a podnikatelské zóny; ve většině městských center chybí parkovací kapacity. K negativním stránkám dopravní soustavy patří zvýšení ekologické zátěže, zastaralý vozový park, zanedbanost a nízká kvalita silnic a městských komunikací a problémy s jejich financováním, nízká kvalita příměstské železniční dopravy, nedostatečná dopravní obslužnost některých regionů a malých okrajových obcí vlivem redukce veřejné dopravy. Zabezpečování dopravní obslužnosti prostřednictvím linkové autobusové dopravy bylo dosud v gesci okresních úřadů, železniční osobní doprava je až na malé výjimky v kompetenci státu a oblast městské hromadné dopravy je plně v kompetenci obcí. Proto je potřebné co nejužší propojení všech druhů dopravy s výraznějším uplatňováním integrované dopravy. Současně je nutno naplnit kompetence krajů v oblasti dopravní obslužnosti, stanovené zákonem o krajích. Dopravní dostupnost venkovských sídel, zejména pohraničních míst a obcí mimo hlavní dopravní tahy, je nedostatečná. Dopravní obslužnost je nerovnoměrná časově i místně v různých lokalitách regionů. Požadavky veřejných dopravců na efektivnost dopravy vedou k omezování dopravních spojů a místy až k útlumu veřejné autobusové a železniční dopravy. Problémy s dostupností a obslužností nezbytně vedou k určitému nárůstu osobní automobilové dopravy. Nedostatečná dopravní obslužnost nutí obce, aby vynakládaly finanční prostředky na zajištění dopravního spojení obce. Pokud jde o městskou hromadnou dopravu, ta je v ČR zajišťována na území 96 měst. Je provozována dopravou autobusovou, tramvajovou, trolejbusovou a v hlavním městě Praze i metrem. Současným trendem ve větších městech, případně v příměstských oblastech velkých aglomeračních center, je zavádění integrovaného dopravního systému hromadné dopravy. Tyto systémy integrují všechny dostupné druhy veřejné dopravy s preferencí kolejové dopravy a současně umožňují i integraci tarifní politiky. Intenzitě rozvoje těžké silniční nákladní dopravy neodpovídá vybavení potřebnými logistickými základnami s odpovídajícím technickým zázemím a existuje velmi malá možnost uplatnění kombinované dopravy. Nízký podíl kombinované dopravy na přepravních
výkonech
technologickým
je
vybavením
doprovázen stávajících
nevyhovujícím
překladišť, 117
které
technicko-provozním neodpovídají
a
evropským
standardům. Rovněž část železniční sítě má nevyhovující parametry a existuje nedostatek speciálních vozů pro kombinovanou dopravu. Vzhledem ke značnému zaostávání telekomunikací v naší zemi, regionech a obcích na počátku devadesátých let, kdy úroveň telefonizace dosahovala pouhých 15 %, veřejná datová síť a veřejná síť mobilních telefonů neexistovala, bylo dosaženo značného pokroku. Porovnání se státy EU ukazuje, že propastné rozdíly v oblasti telekomunikací se během desetiletí výrazně snížily. Telekomunikační infrastruktura je tedy díky bouřlivému vývoji v posledních letech na relativně dobré úrovni a poroste ještě uvolněním trhu v této oblasti. Modernizovaná dopravní infrastruktura je podmínkou pro zajištění konkurenceschopnosti české ekonomiky. Zlepšení dopravy by mělo odstranit překážky pro podnikání a osobní přepravu. Takové investice by měly snížit přepravní náklady, přetížení, dobu přepravy a zlepšit kapacitu sítí, hospodaření a kvalitu služeb včetně bezpečnosti. Kritickými jsou v tomto ohledu dosažitelnost místa pracoviště veřejnými nebo soukromými dopravními prostředky z místa bydliště a disponibilita a přístup ke školám, obchodům, sociálním, zdravotním a rekreačním zařízením. Nezbytným předpokladem pro zamezení dalšího zhoršování stavu silnic a mostů, postupného zlepšení jejich stavu na úroveň srovnatelnou se zeměmi EU a k zabezpečení bezpečné a plynulé jízdy účastníků provozu, je podstatné zvýšení objemu investičních prostředků vydávaných na jejich modernizaci a rekonstrukci, jakož i zvýšení objemu neinvestičních prostředků vydávaných na údržbu a opravy silnic. Rozvoj informační společnosti je velice významný pro ekonomický rozvoj všech regionů soudržnosti, především pak pro jejich odlehlé oblasti. Disponibilita všech forem telekomunikační infrastruktury může být základem pro překonání problémů způsobených odlehlostí pro podnikání, vzdělávání a sociální rozvoj. Tato priorita je zaměřena na zlepšení dopravní a telekomunikační infrastruktury regionů soudržnosti tak, aby byla zajištěna udržitelnost jejich rozvoje. V souladu s tímto zaměřením se od projektů očekává, že budou demonstrovat: •
zajištění ekonomických příležitostí pro všechny obyvatele;
•
zajištění přiměřené dlouhodobě návratnosti přijaté finanční strategie;
•
zajištění
přístupu
k
příležitostem,
poskytovaným
dopravní
a
telekomunikační
infrastrukturou, pro všechny obyvatele, včetně těch, kteří nemají možnost použít soukromé dopravní prostředky; •
zajištění veřejné dopravní obslužnosti pro všechny obyvatele s prospěšným účinkem zejména na ženy, které jsou často vyloučeny z účasti na podnikání nebo sociálních aktivitách z důvodu nedostatku vhodné veřejné dopravy.
118
4.2.3
Cíle priority
Globálním cílem priority je zkvalitnit regionální a místní dopravní a telekomunikační infrastrukturu při respektování ochrany životního prostředí. Tento cíl bude dosažen prostřednictvím těchto specifických cílů: •
Zvýšení kvality a průchodnosti regionálních a místních dopravních komunikací.
•
Zlepšení dopravní dostupnosti služeb veřejné správy, zdravotních a sociálních služeb a pracovních a vzdělávacích příležitostí v rámci regionu.
•
Odstranění dopravních faktorů, které omezují potenciál regionů jako míst bydliště, zaměstnání, návštěvních míst pro turisty a stanovišť pro podnikatele.
•
Udržení obyvatelstva v odlehlých a venkovských lokalitách.
Indikátory a jejich kvantifikace Výstupy •
Délka vybudovaných či rekonstruovaných dopravních komunikací.
•
Počet
zavedených
integrovaných
systémů
veřejné
dopravy
125 km vč.
3
bezbariérových dopravních řetězců. •
Počet podpořených projektů dopravní obslužnosti.
14
•
Počet vybudovaných dopravně-logistických center.
3
•
Nárůst počtu subjektů provozujících elektronický obchod.
160
•
Počet podpořených projektů informačních technologií.
200
Výsledky •
Zvýšení propustnosti dopravních cest.
•
Časová úspora cestovních časů obyvatel, vč. tělesně postižených.
•
Časová úspora cestovních času dopravců.
•
Hrubý počet nově vytvořených pracovních míst (muži/ženy).
•
Zvýšení
počtu
uživatelských
míst
5%
ve
10 % 5%
veřejných
informačních
300/200 a
5%
•
Čistý počet nově vytvořených pracovních míst po 3 letech (muži/ženy).
200/100
•
Čistý počet stabilizovaných stávajících pracovních míst po 3 letech
600/400
internetových stanicích
Účinky
(muži/ženy).
119
4.2.4
Opatření 2.1 Rozvoj regionální dopravní infrastruktury
Popis a zdůvodnění Toto opatření je navrhováno pro financování modernizace a rekonstrukce regionální a místní silniční sítě (silnice II. a III. třídy, místní komunikace v obcích) a bude podporovat projekty předkládané kraji a obcemi. Regionální silniční síť tvořená silnicemi II. a III. třídy byla předána do majetku krajů. Stavebně technický stav těchto silnic ve vztahu k plynulosti a bezpečnosti silničního provozu není vyhovující. Kromě zlepšení stavebně technického stavu současné sítě je pro řešení dopravní situace řady měst nezbytné budování přeložek a obchvatů. Vážným problémem je nevyhovující stav řady mostů. To má negativní vliv na podnikání a konkurenceschopnost regionální ekonomiky, přístup ke službám pro místní obyvatele a pro udržitelnost komunit. K důležitým faktorům zejména pro nákladní dopravu, rozvoj přeshraniční spolupráce a cestovní
ruch
patří
přístupové
komunikace
k hraničním
přechodům.
Z důvodu
nedostatečné kapacity hraničních přechodů dochází k jejich přetížení. V řadě měst chybí odpovídající systém komunikací pro zajištění dopravy k obchodním a podnikatelským zónám. Uvedené problémy vyvolávají nezbytnost celkové modernizace a rekonstrukce, jakož i další rozvoj vnitroregionálních dopravních komunikací. Při modernizaci silniční sítě budou využívány především stávající silnice, případně jejich koridory, a tím bude omezena fragmentace krajiny novými trasami. V souvislosti s tím budou budována vhodná technická a infrastrukturální zařízení (např. protihlukové bariéry) pro minimalizaci zdravotních rizik a negativních vlivů na životní prostředí. Bude rovněž kladem důraz na obnovu narušených komunikací v důsledku povodní v roce 2002. Kvalitní vnitroregionální dopravní komunikace umožní lepší přístup k využití místních zdrojů a poskytování služeb a umožní území realizovat svůj potenciál zvýšením přístupnosti území pro externí trhy a komunikační sítě. Opatření může přispět i ke zlepšení stavu životního prostředí v obcích a regionech. Z toho důvodu bude žádoucí podporovat projekty, které přinesou výrazné zlepšení v nejvíce zatížených územích nebo největší snížení měrných emisí.
Operační cíle opatření •
Zkvalitnění propojení jednotlivých měst a obcí regionů dopravní sítí, odpovídající současným a budoucím potřebám.
•
Zlepšení životního prostředí ve městech.
•
Zkrácení jízdních dob a úspora paliva. 120
•
Zvýšení mobility pracovních sil.
•
Vytvoření podmínek pro ekonomický rozvoj včetně cestovního ruchu.
•
Zvýšení bezpečnosti provozu a snížení nehodovosti.
Forma podpory •
nevratná přímá pomoc
Koneční uživatelé podpory •
kraje, obce
•
občané, turisté, podnikatelé
4.2.5
Opatření 2.2 Rozvoj dopravní obslužnosti v regionech
Popis a zdůvodnění Toto opatření je navrhováno pro financování rozvoje dopravní obslužnosti a kombinované dopravy a bude podporovat projekty předkládané a spolufinancované obcemi nebo kraji. Dopravní obslužnost je jedním z limitujících faktorů rozvoje regionů, neboť určuje míru uspokojování potřeb jeho obyvatel a zároveň ovlivňuje i atraktivitu území pro investory a návštěvníky. Velkým problémem je dopravní obslužnost veřejnou dopravou typických, méně lidnatých venkovských oblastí, která je podstatně více ohrožena než v příměstských oblastech. Je tak jedním z faktorů, který působí na vylidňování typických venkovských oblastí a jeho nepříznivý vliv roste se vzdáleností od vyšších center osídlení. V posledních letech byla potřeba veřejné dopravy do značné míry zastiňována spoléháním na dopravu osobními automobily. Je však nejvýše žádoucí, aby lidé, zejména v odlehlých oblastech, měli možnost volby mezi veřejnou dopravou a užitím automobilu. To bude mít prospěšný účinek zejména na ženy, které jsou často vyloučeny z účasti na podnikání nebo sociálních aktivitách z důvodu nedostatku vhodné veřejné dopravy. Velice důležitou otázkou dopravní obslužnosti jsou vnitroregionální vazby. U nich je třeba akcentovat především takové, které vykazují výrazné přepravní proudy. Jsou to především příměstské aglomerace měst, zejména těch největších (Praha, Brno, Ostrava), ale i těch střední velikosti (Plzeň, Liberec, Karlovy Vary apod.). Velká města se potýkají s největšími dopravními problémy. Jejich dopravní problémy se promítají do jejich širšího okolí a mají nepříznivé dopady na životní prostředí. Cestou řešení je zavádění integrovaných dopravních systémů, které se zaměří na rozvoj veřejné dopravy v těchto městech a na dopravní napojení příměstských i vzdálenějších spádových oblastí na tato dominantní sídla. Předpokladem je důsledná harmonizace trolejbusové, tramvajové, autobusové a železniční dopravy. V některých případech se kromě příměstské železnice může uplatnit i kombinovaný systém tramvaj - železnice. Tím by mohla být komplexně 121
systémově vyřešena veřejná osobní doprava, která může vést k omezování individuální automobilové dopravy do měst i ve městech. Budou rovněž zlepšovány podmínky a vybavení pro cyklistickou dopravu včetně kombinace s veřejnou dopravou (systém bikeand-ride) a pěší doprava. Pokud jde o dopravní vybavenost regionů pro nákladní dopravu, k nejvýznamnějším faktorům patří rozvoj systémů kombinované dopravy a výstavba dopravně-logistických center tam, kde existují optimální podmínky pro kombinaci více druhů dopravy (silniční, železniční, vodní, letecká). Na základě výše uvedeného bude tímto opatřením poskytováno financování těchto klíčových aktivit: •
zajišťování dopravního spojení veřejnou dopravou pro okrajové a odlehlé části regionů;
•
zavádění integrovaných systémů veřejné dopravy v dominantních sídlech s dopravním napojením příměstských i vzdálenějších spádových oblastí;
•
systémová zlepšení veřejné dopravy ve městech vč. instalace moderních informačních systémů pro cestující, modernizace přestupních terminálů a obnovy vozového parku ve veřejné dopravě;
•
zavádění systémů kombinované dopravy vč. výstavby dopravně-logistických center.
Operační cíle opatření •
Zvýšení zájmu obyvatel o veřejnou dopravu zvýšením její kvality.
•
Zvýšení územní mobility obyvatelstva.
•
Zlepšení životního prostředí v sídlech.
•
Zvýšení atraktivity regionů pro turisty, návštěvníky i investory.
•
Zajištění dopravní obslužnosti v turisticky atraktivních územích a okrajových částech regionů.
•
Zvýšení objemů nákladní přepravy.
Forma podpory •
nevratná přímá pomoc
Koneční uživatelé podpory •
obce, kraje
•
občané, turisté
•
dopravci soukromí i veřejní 122
•
podniky, podnikatelé
•
dopravci soukromí i veřejní
4.2.6
Opatření 2.3 Rozvoj informačních a komunikačních technologií v obcích a regionech
Popis a zdůvodnění Toto opatření je navrhováno pro financování investic do pokrokové infrastruktury a služeb pro informační a komunikační technologie (IKT) a bude podporovat projekty předkládané a spolufinancované obcemi, resp. kraji. Dynamický rozvoj telekomunikací v devadesátých letech minulého století vytvořil v ČR nezbytnou materiálně technickou základnu pro široký rozvoj služeb založených na moderních informačních technologiích. Značného pokroku ve využívání IKT již bylo dosaženo v podnikatelské sféře. K výraznému zaostávání stále dochází ve využívání IKT obyvatelstvem, místní správou, školami apod. Ke zlepšení situace ve školství by měl přispět celostátní program „Internet do škol“. Opatření „Rozvoj informačních a komunikačních technologií v obcích a regionech“ proto bude orientováno ve dvou základních směrech: •
využití IKT místní správou a obyvatelstvem při jejich vzájemné komunikaci,
•
zpřístupnění široké informační báze obyvatelstvu prostřednictvím Internetu.
V prvním směru půjde o rozvíjení obousměrného informačního toku mezi regionální a místní správou a obyvatelstvem, spočívající na jedné straně v poskytování relevantních informací obyvatelstvu a na druhé straně o přístup obyvatelstva k úřadům a vyřizování žádostí obyvatelstva prostřednictvím IKT na bázi veřejnosti dostupných informačních center, terminálů apod. Ve druhém směru půjde o zpřístupnění Internetu obyvatelstvu, jeho nekomerční využívání pro kvalitativní zlepšení informovanosti obyvatelstva o veřejném dění, činnosti institucí (včetně nabídky pracovních míst), a dění ve světě a komerční využívání při rozvíjení elektronického obchodu apod., zejména v odlehlých oblastech regionů. Opatření bude podporovat investice do pokrokové infrastruktury a služeb pro informační a komunikační technologie a urychlovat jejich rozvoj. Podpora bude také stimulovat investice do posílení regionálních a lokálních sítí a zabezpečení jejich spolehlivosti a pružnosti. Cílovými skupinami pro toto opatření budou především okrajová, vzdálená a hospodářsky méně vyvinutá území regionů soudržnosti. Kritéria pro výběr projektů budou zaměřena tak, aby jejich realizace přispívala k co nejširšímu přístupu obyvatelstva, obcí a regionálních institucí k informacím a službám využívajícím IKT. Ve výběru projektů bude 123
dávat přednost těm, které budou příspěvkem k rozvoji veřejných služeb, sociální integrace a rozvoji infrastruktury pro využívání IKT ve vzdělávací a vědeckovýzkumné činnosti.
Operační cíle opatření •
Posílení infrastruktury a služeb pro informační a komunikační technologie.
•
Posílení regionálních a lokálních komunikačních sítí.
•
Zlepšení přístupu k veřejným informacím pro obyvatelstvo.
Forma podpory •
grantové schéma s nevratnou přímou pomocí
Koneční uživatelé podpory •
občané
•
vzdělávací organizace, knihovny
•
úřady
•
nestátní neziskové organizace
4.3 4.3.1
Priorita 3 – Místní rozvoj lidských zdrojů Úvod
Tato priorita vychází z prioritní osy 3 – Rozvoj lidských zdrojů Národního rozvojového plánu. Tato priorita je komplementární se operačním programem Rozvoj lidských zdrojů a respektuje dělbu působnosti, stanovenou v rámci usnesení vlády č.401/2002. Zatímco OP je orientován na nehmotné investice při plošném řešení problémů zaměstnanosti a adaptability lidských
zdrojů, sociální integrace a
rovnosti
příležitostí a rozvoje
celoživotního učení, SROP řeší problematiku rozvoje lidských zdrojů na místní úrovni s orientací na hmotné investice v oblasti infrastruktury pro rozvoj lidských zdrojů a na sociální integraci. Tato priorita je v souladu se Sdělením Komise ke strukturálním fondům a jejich koordinaci s Fondem soudržnosti, v návaznosti na článek 10, odst. 3 Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999. Zde se v části 2 Evropská strategie zaměstnanosti – klíčová priorita společenství, v bodě II. Specifické akce v regionech cíle 1 a 2 uvádí, že evropská strategie zaměstnanosti není prováděna výhradně na národní úrovni; regionální místní orgány mají svoji úlohu při prosazování pokynů pro zaměstnanost v rámci své působnosti. Ve strategii rozvoje lidských zdrojů jsou zahrnuty tyto směry: 124
A.
Aktivní politiky trhu práce na podporu zaměstnanosti.
B.
Inkluzivní společnost otevřená pro všechny.
C.
Podpora zaměstnatelnosti, kvalifikace a mobility prostřednictvím celoživotního učení.
D.
Rozvíjení adaptability a podnikání.
E.
Rovnost příležitostí.
Rozvoj lidských zdrojů je jednou z nejvýznamnějších součástí celkové strategie rozvoje regionů s určujícím vlivem na zaměstnanost v regionech, životní úroveň jeho obyvatel a hospodářskou konkurenceschopnost regionů. Celkové výdaje pro tuto prioritu činí 96,665 mil. €. Příspěvek ze strukturálních fondů ERDF a ESF pro tuto prioritu činí 64,575 mil. € během plánovacího období 2004 – 2006. Opatření v rámci této priority a navrhovaný finanční rámec pro tato opatření jsou následující: Financování pro prioritu 3 – Místní rozvoj lidských zdrojů (mil. €) Číslo a název opatření 3.1 Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů v obcích a regionech 3.2 Podpora sociální integrace v obcích
Priorita 3 celkem
4.3.2
Veř. Celkový Finanční Příspěvek PříspěZdroje Soukromé příspěrámec z ERDF vek z ESF zdroje ČR vek ze SF celkem celkem 39,807
39,807
39,807
17,160
24,768
24,768
10,511
24,768
64,575
27,671
4,419
61,386 35,279
4,419
96,665
Charakteristika současné situace
Poskytování vzdělávacích, sociálních, zdravotních a volnočasových služeb, zaměřené na efektivní strukturální změny v obcích a regionech, je klíčovým prvkem v boji proti sociální exkluzi a v udržování místních komunit zejména ve venkovských oblastech. Akce v rámci této priority budou usilovat o překonání řady nedostatků vyplývajících z absence těchto služeb, resp. z jejich nedostatečného materiálního a technického zajištění. Kapacita těchto služeb v obcích je zpravidla ovlivňována odlehlostí, nedostatkem informací, přístupem k finanční podpoře, přístupem k místním vzdělávacím zařízením a službám apod. Je proto nejvýše žádoucí zajistit, aby obce měly potřebné nástroje pro překonání těchto bariér a nástroje pro posílení dalšího materiálního a technického rozvoje uvedených služeb. Současný sociální a ekonomický kontext rozvoje lidských zdrojů v obcích se vyznačuje zvýšeným
znevýhodněním
určitých
skupin,
které jsou
ohroženy
marginalizací
a
vyčleňováním z práce, vzdělávání a společnosti. Růst těchto skupin a akumulace jejich
125
problémů v situaci, kdy dochází k relativně nepříznivému vývoji nezaměstnanosti, představuje vážný problém. Nezaměstnanost v klíčových znevýhodněných skupinách, do kterých patří např. občané po výkonu trestu, ženy s dětmi, občané v předdůchodovém věku, lidé se základním vzděláním nebo lidé se zdravotním postižením, vzrůstá a blíží se 20 %. V některých skupinách, jako v případě etnika Romů, zdravotně postižených nebo osob se speciálními potřebami, osob ve věkové kategorii 15 – 19 let, je nezaměstnanost ještě více alarmující a některých případech přesahuje míru 50 %. Přitom se často vyskytuje kombinace několika znevýhodňujících faktorů, které přístup k zaměstnání, vzdělávání či ke komunitě vůbec činí obzvláště obtížným. Sociální a kulturní rozvoj v regionech je spoluutvářen místními iniciativami a činností neziskových organizací a občanských sdružení. Rozvoj tohoto přirozeného prostředí občanské společnosti trpí četnými nedostatky. Neziskový sektor trpí nedostatkem finančních zdrojů a převládajícím zaměřením na krátkodobé projekty. Problémem je rovněž snižování vnitřní koheze komunit, které oslabuje schopnost jejich členů spolupracovat a řešit společné problémy. Nepříznivé vlivy jako je drogová závislost, gamblerství a další sociálně patologické jevy, šířící se mezi mládeží, je nutno eliminovat programovým vytvářením podmínek pro trávení volného času a iniciací aktivit, působících ve směru výchovných a sociálně preventivních funkcí. Specifické problémy etnických menšin, místních komunit a malých znevýhodněných skupin, které v některých případech mohou být vyřazeny ze sociálních a ekonomických vazeb v obcích, se stávají chronickými, neboť bez znalosti a partnerství místních iniciativ se je nedaří řešit běžnými nástroji v rámci státních politik. Z těchto důvodů je významné, aby se místní rozvoj lidských zdrojů intenzivně zaměřil na sociální integraci osob ohrožených sociální exkluzí.
4.3.3
Cíle priority
Globálním cílem priority je zlepšit životní podmínky obyvatel a integrovat sociálně vyloučené skupiny do komunity a na trh práce. Tento cíl bude dosažen prostřednictvím těchto specifických cílů: •
Zkvalitnění sítě a hmotného vybavení neziskových organizací a občanských aktivit.
•
Zkvalitnění sítě a hmotného vybavení stávajících kapacit základních a středních škol.
•
Zlepšení přístupu lidí ze znevýhodněných oblastí k sociálnímu a kulturnímu rozvoji.
•
Prevence sociální exkluze.
•
Zmírnění sociálního znevýhodnění v městských i venkovských oblastech.
126
•
Posílení sociální stability a soudržnosti obyvatelstva a omezení sociálně patologických jevů.
Indikátory a jejich kvantifikace Výstupy •
Počet rekonstruovaných zařízení sociální infrastruktury.
•
Počet
vybudovaných
a
rozšířených
vzdělávacích,
70 kulturních
a
20
volnočasových zařízení. •
Počet podpořených projektů programů sociální integrace.
•
Počet míst v programech pro osoby ohrožené sociální exkluzí.
500 12000
Výsledky •
Hrubý počet nově vytvořených pracovních míst v zařízeních sociální
100/200
infrastruktury. •
Hrubý počet nově vytvořených pracovních míst pro osoby ohrožené
1300 /1200
sociální exkluzí
Účinky •
Čistý počet nově vytvořených pracovních míst v zařízeních sociální
50/150
infrastruktury(muži / ženy). •
Čistý počet stabilizovaných stávajících pracovních míst (muži / ženy).
•
Čistý počet nově vytvořených pracovních míst pro osoby ohrožené
300/500 1500
sociální exkluzí
4.3.4
Opatření 3.1 Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů v obcích a regionech
Popis a zdůvodnění Toto opatření je navrhováno pro financování rozvoje kapacit a materiálního vybavení vzdělávacích zařízení a místních aktivit a iniciativ, jako jsou neziskové organizace, občanské iniciativy a podobně, které na základě partnerské spolupráce pomáhají řešit specifické místní a regionální problémy v oblasti vzdělávací, sociální a kulturní. Toto opatření bude rovněž podporovat realizaci projektů, které vycházejí z operačního programu Rozvoj lidských zdrojů a vyžadují integrovaný přístup financování z ERDF a ESF. Předpokládá se, že cca 50 % zdrojů opatření bude věnováno na aktivity spojené s 127
rozvojem lidských zdrojů (celoživotní vzdělávání, sociální integrace, rovné příležitosti apod.). Po roce 1989 došlo k rozvoji občanského hnutí, jehož snahou bylo obnovit nebo vytvořit různé asociace, církevní organizace, nevládní a nestátní subjekty (charity, ekologická hnutí, sociální péče, sportovní kluby, organizace lidských práv apod.). Tento živelně vytvářený neziskový sektor trpí nedostatkem finančních zdrojů a atomizací činnosti s převládajícím zaměřením pouze na krátkodobé projekty. Rozvoj kapacit a hmotného vybavení vzdělávacích, sociálních, kulturních a občanských organizací, podporovaný tímto opatřením, bude zahrnovat tyto klíčové oblasti: •
rozšiřování materiálního vybavení pro vzdělávání spojené s celoživotním učením;
•
rozvoj kapacit a materiálního vybavení sociálních a zdravotních služeb v obcích včetně rozvoje zařízení pro seniory;
•
rozvoj sítě a materiálního vybavení sociálních zařízení pro marginální skupiny a zdravotně postižené občany;
•
rozvoj materiálního vybavení kulturních, volnočasových a sportovních zařízení;
•
rozvoj materiálního vybavení neziskových organizací a občanských aktivit;
•
rozvoj materiálního vybavení zařízení pro ochranu před sociálně patologickými závislostmi;
•
modernizace technické vybavenosti veřejných zdravotnických zařízení.
Všechny tyto rozvojové činnosti již na území obcí, mikroregionů i krajů probíhají. Jsou spolufinancovány z rozpočtu obcí, svazků obcí a krajů. Výběr a podpora projektů podávaných různými subjekty probíhá v souladu s Programem rozvoje kraje, se záměry obcí či rozvojovými programy mikroregionů. Stále více se uplatňuje při výběru projektů princip přirozeného partnerství všech zúčastněných činitelů na daném území.
Operační cíle opatření •
Zlepšení materiálního vybavení vzdělávacích, kulturních, volnočasových, sportovních a zdravotnických zařízení, neziskových a občanských organizací.
•
Zlepšení materiálního vybavení sociálních služeb.
Forma podpory •
grantové schéma
•
nevratná přímá pomoc
Koneční uživatelé podpory
128
•
obce,
občané,
nestátní
neziskové
organizace14,
školy,
vzdělávací,
kulturní,
zdravotnické a sportovní organizace, poskytovatelé sociálních služeb a zdravotních služeb
4.3.5
Opatření 3.2 Podpora sociální integrace v obcích
Popis a zdůvodnění Toto opatření bude podporovat projekty předkládané a spolufinancované obcemi (kraji) a neziskovým sektorem. Pro zlepšení soudržnosti a trvalé udržitelnosti místních komunit, pro posílení integrace skupin ohrožených sociální exkluzí a zapojování veřejnosti do přípravy a implementace rozhodnutí pro zvýšení možnosti zaměstnatelnosti rizikových skupin je nutné realizovat opatření, které přispěje k zajištění nezbytných finančních, lidských a organizačních zdrojů. Současný sociální a ekonomický vývoj se vyznačuje zvýšeným znevýhodněním určitých skupin obyvatelstva, které jsou ohroženy vyčleňováním z práce a vzdělávání a dostávají se na okraj společnosti. Růst těchto skupin představuje vážný problém při zajištění rovnosti příležitostí. Jedná se o příslušníky etnických menšin (Romové a ostatní menšiny), občany se zdravotním postižením, čerstvé absolventy škol, osoby po dovršení 55 let, ženy, zejména matky s dětmi, osoby bez kvalifikace nebo s nedokončeným základním vzděláním, občany s nedostatky v gramotnosti, občany po návratu z výkonu trestu, drogově závislé apod. Doba nezaměstnanosti těchto rizikových skupin je nepřiměřeně dlouhá, takže většina z nich překračuje hranici 12 měsíců nezaměstnanosti a tvoří skupinu obyvatelstva výrazně ohroženou sociálním vyloučením. V České republice existuje síť zařízení sociální péče provozovaných státem i nestátními neziskovými organizacemi. Dochází i k vymezení a standardizaci druhů sociálních služeb, avšak v praxi využívaná škála sociálních služeb je omezená a jedná se především o ústavní péči. Výše uvedené skupiny ohrožené nebo postižené sociální exkluzí však potřebují
k řešení
svých
problémů
individuální
přístup
vycházející
z poskytování
specifických sociálních služeb nebo kombinace stávajících forem. Důležitá je přitom spolupráce státu, obcí, nestátních neziskových organizací, dalších institucí i občanů na místní úrovni. Ohrožené skupiny obyvatel vyžadují nejdříve včasnou identifikaci, sledování, a pak náležitou péči vhodnou formou, a to v místě jejich pobytu. Péče o občany na svém územním obvodu je přitom jedním ze základních cílů rozvojových strategií všech regionů.
14
Nestátními neziskovými organizacemi se rozumí občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, nadační fondy, nadace a církevní právnické osoby.
129
Pro řešení v této oblasti je nutno kooperovat a koordinovat činnosti neziskového sektoru a veřejného sektoru na bázi partnerství. Toto opatření je navrženo pro financování pozitivních iniciativ a činnosti neziskových organizací, občanských aktivit a dobrovolníků, které pomáhají překonávat postojové, kulturní
a
strukturální
překážky,
bránící
participaci
znevýhodněných
skupin
na
ekonomickém, sociálním a kulturním rozvoji v obcích a regionech, které nabízejí příležitosti pro návrat těchto skupin do komunity a na trh práce a které působí sociálně preventivně. Pod tímto opatřením budou vyvíjeny tyto iniciativy: •
motivační, resocializační a rehabilitační aktivity pro rizikové skupiny, zejména pro ty, které žijí ve znevýhodněných oblastech, vedoucí k získávání základních sociálně profesních a společenských znalostí a dovedností pro příslušníky těchto skupin;
•
iniciativy, které jsou zaměřeny na prevenci sociálně patologických jevů (drogová závislost, kriminalita, etnická problematika) a iniciativy vedoucí k reintegraci občanů po návratu z výkonu trestu;
•
iniciativy podporující a zajišťující dostupnost služeb subjektů a organizací, které se zabývají programy na začleňování osob ohrožených sociální exkluzí, příp. osob sociálně znevýhodněných prostřednictvím komunitního plánování na místní úrovni a vytváření místních partnerství mezi veřejnými orgány, neziskovými organizacemi a soukromým sektorem;
•
iniciativy ve prospěch práce dobrovolníků v oblasti sociální integrace v obcích;
•
podpora místně nebo regionálně založených iniciativ pro mládež, určených k rozšíření rozsahu vzdělávacích a kulturních příležitostí a příležitostí pro trávení volného času ve znevýhodněných oblastech, pro zvýšení sociálního a osobního rozvoje mladých lidí, zejména mladistvých po opuštění ústavní péče, kteří jsou ohroženi, že se dostanou do situace blízké kriminálnímu nebo jinému sociálně patologickému chování;
•
podpora regionálně a místně založených vzdělávacích, kulturních a sociálních aktivit, které vedou ke zlepšení životních podmínek obyvatel obcí a regionů a přispívají k příznivému image regionů, zejména ve znevýhodněných oblastech a odstraňování bariér pro zapojování národnostních menšin a minoritních skupin do života a rozvoje obcí a regionů v oblasti sociální, ekonomické a kulturní;
•
aktivity, které směřují k péči o bezpečnost obyvatel v obcích a regionech.
Operační cíle opatření •
Snížení sociální izolace skupin obyvatelstva ohrožených sociálním vylučováním.
•
Reintegrace znevýhodněných skupin obyvatelstva do komunity. 130
•
Prevence kriminality a sociálně patologických jevů.
•
Zmírnění sociálního znevýhodnění obyvatel ve znevýhodněných oblastech.
Forma podpory •
nevratná přímá pomoc
Koneční uživatelé podpory •
obce, svazky obcí, občané, osoby ohrožené sociální exkluzí, nestátní neziskové organizace, dobrovolnické organizace, vzdělávací organizace
4.4 4.4.1
Priorita 4 – Zlepšování životního prostředí v obcích a regionech Úvod
Tato priorita vychází z prioritní osy 4 – Ochrana a zkvalitňování životního prostředí Národního rozvojového plánu. Je komplementární s OP Infrastruktura. Zatímco OP je orientován na ochranu životního prostředí a jeho složek (vody, ovzduší a klimatu, nakládání s odpady a odstraňování starých zátěží) nadregionálního významu a ochranu přírody a krajiny, SROP zabezpečuje péči o ovzduší, nakládání s vodami a s odpady regionálního a místního významu, regeneraci upadajících jader měst a regeneraci útlumem postižených městských území. Tato priorita je v souladu se Sdělením Komise ke strukturálním fondům a jejich koordinaci s Fondem soudržnosti, v návaznosti na článek 10, odst. 3 Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999. Zde se v části 1.D Infrastruktura pro vysoce kvalitní životní prostředí uvádí, že evropské životní prostředí zůstává ohroženo, zejména pokud jde o kvalitu vody, ovzduší a půdy. Proto musí být zkvalitněna infrastruktura pro životní prostředí, zejména v méně rozvinutých regionech. Dále se v části 3.A Rozvoj měst v rámci integrované regionální politiky uvádí, že městské oblasti hrají životně důležitou roli v evropské ekonomice. Jako součást integrované strategie pro rozvoj nebo regionální přeměnu by zvlášť znevýhodněné městské oblasti mohly
získat
zvláštní
podporu
prostřednictvím
integrovaného
územního
přístupu
podobného tomu, který vyvinula iniciativa Společenství (URBAN), jejíž zkušenosti získané z inovačních opatření a partnerského přístupu mohou být úspěšně využity. Celkové výdaje pro tuto prioritu činí 104,208 mil. € a příspěvek z ERDF činí 58,719 mil. € pro plánovací období 2004 – 2006.
131
Opatření v rámci této priority a navrhovaný finanční rámec pro tato opatření jsou následující: Financování pro prioritu 4 – Zlepšování životního prostředí v obcích a regionech (mil. €) Číslo a název opatření 4.1 Zlepšování kvality vody v regionech
Veřejné zdroje ČR Soukromé celkem zdroje 28,250 12,096 9,782
Příspěvek z ERDF
4.2 Zlepšování kvality ovzduší v regionech 4.3 Odpadové hospodářství v regionech 4.4 Regenerace upadajících jader a postižených území měst
Priorita 4 celkem
4.4.2
Finanční rámec celkem 50,128
9,420
4,035
3,263
16,718
15,061
6,459
5,212
26,732
5,988
2,571
2,070
10,630
58,719
25,162
20,327
104,208
Charakteristika současné situace
Kvalita životního prostředí je důležitým faktorem kvality života v regionech a hraje klíčovou úlohu pro volbu místa bydliště a pracoviště obyvatelstva. Kritickými jsou v tomto ohledu zachování a obnova přírodního bohatství, kulturního rázu a ekologické stability krajiny, zlepšení kvality ovzduší a vod, omezení produkce odpadů, regenerace upadajících jader a postižených území měst a zvýšení environmentálního povědomí občanů a jejich zapojení do rozhodovacího procesu. V souvislosti s tím je velice významné uplatňování zásad udržitelného rozvoje. V období posledních deseti let došlo k výraznému zlepšení stavu znečištění i znečišťování všech složek životního prostředí. Největších úspěchů ve snižování vysokých objemů emitovaného znečištění bylo dosaženo v ochraně ovzduší. Trvale dochází ke snižování objemu vypouštěných odpadních a důlních vod do povrchových toků. V posledním desetiletí bylo vybudováno velké množství nových čistíren odpadních vod, takže všechna města nad 10000 obyvatel jsou již vybavena alespoň základním mechanicko-biologickým čištěním odpadních vod. Na celkovém postupném zlepšování životního prostředí se podílely různé vlivy s různou intenzitou od počátku devadesátých let. Významnou měrou ke snížení míry poškozování prostředí přispěly zlepšující se hospodářské faktory. S postupným snižováním energetické náročnosti a utlumováním výroby energie z tepelných elektráren a díky plynofikaci celé řady zdrojů, zejména malých a středních zdrojů tepla, došlo postupně ke snížení podílu pevných paliv na celkové spotřebě primárních energetických zdrojů. Výrazný vliv na zlepšení jednotlivých složek životního prostředí, zejména ovzduší a vody, měl pozitivní vývoj v objemu emitovaného znečištění v průmyslu. Omezování emisí z dopravy provozováním dopravních prostředků s nižšími emisními faktory je negativně ovlivněno rostoucí dopravní intenzitou, koncentrací dopravy a zastaralým vozovým parkem, což se nejvýrazněji projevuje v okolí zatížených komunikací a v centrech měst. 132
V oblasti životního prostředí na druhé straně přetrvávají některé problémy. V ochraně ovzduší ještě není dosahováno žádoucích hodnot srovnatelných se zeměmi EU. Emise oxidu siřičitého a oxidů dusíku vztažené na obyvatele a jednotku plochy jsou nadále vysoké a představují významné riziko. Některá větší města spadají podle hodnocení indexu kvality ovzduší do kategorie oblastí s mírně zhoršeným ovzduším. Téměř třetina sledovaných povrchových vodních toků je zařazena do skupiny "silně" a "velmi silně znečištěná voda". Dosud probíhá těžba některých nerostných surovin v oblastech, kde se dostává do střetu s ochranou přírody. To se týká těžby dolomitů a vápence. V důsledku intenzivní těžby uhlí v ostravsko-karvinských dolech dochází v důlních prostorách k hromadění metanu a jeho následným výronům v ostravské části hornoslezské pánve. Vystupující plyn ohrožuje životy lidí a jejich majetek. Nejvýznamnějším způsobem odstraňování odpadů je v současné době jejich skládkování. V porovnání s vyspělými evropskými státy je materiálové a energetické využití odpadů v ČR na nízké úrovni. Pokud jde o stanovení rozdílů ve stavu životního prostředí podle jednotlivých regionů, je nutno říci, že takové hodnocení je nejednoznačné a subjektivní. Životní prostředí není možné členit do celků odpovídajících administrativnímu uspořádání České republiky. Za nejvýznamněji zasažené kraje (spadající v rámci regionů soudržnosti do SROP) jsou považovány kraje Moravskoslezský, Ústecký a Středočeský. Za vcelku kvalitní je možno považovat stav životního prostředí v krajích Jihočeském, Vysočina, Olomouckém a Královéhradeckém. Klíčový indikátor stavu ovzduší v těchto krajích nepřekročil úroveň celkového významného zatížení a ostatní oblasti jsou zasaženy pouze v menší míře. V oblasti životního prostředí jsou vynakládány nemalé investiční prostředky. Největší objem hmotných investic na ochranu životního prostředí např. v roce 1999 byl vynaložen mimo Hl. m. Prahu ve Středočeském, Moravskoslezském, Ústeckém a Jihomoravském kraji. Rozložení přibližně odpovídá intenzitě identifikovaných problémů stavu životního prostředí. V roce 1999 činily hmotné investiční výdaje na ochranu životního prostředí za celou ČR přes 29 mld. Kč (bez Hl. města Prahy přes 27 mld. Kč). Realizace investičních akcí byla financována ze soukromé a veřejné sféry, přičemž největší podíl představují zdroje soukromé (oblast ovzduší). Významným zdrojem veřejných prostředků byly především obce, dále pak
Státní fond životního prostředí
(SFŽP) a státní rozpočet. Jak je z uvedeného patrné, nehledě na četná zlepšení v ochraně životního prostředí, existuje potřeba pečlivého řízení a finančního zajištění všech složek životního prostředí v obcích a regionech. Základní infrastruktura pro zásobování vodou, kanalizaci a čištění odpadních vod je v mnoha územích nedostatečná a vyžaduje významné investice k odstranění překážek v 133
podnikání, zejména v cestovním ruchu a službách. Investice do čištění odpadních vod a kanalizace budou podporovány v aglomeracích s méně než 2.000 ekvivalentních obyvatel. Investice do odpadového hospodářství a minimalizace odpadů budou snižovat dopad znečišťujících látek na životní prostředí, přičemž současně mohou vytvářet zaměstnanost a příležitosti pro rozvoj kvalifikace. Investice pro podporu aktivit ke zlepšování kvality ovzduší v obcích a regionech budou rovněž přispívat k zajištění lepší ochrany jejich životního prostředí, což je podstatné pro udržení a růst podnikání, cestovního ruchu a rekreačních aktivit. Česká republika je bohatá na kulturní dědictví, mnoho jader měst se dochovalo ve své historické struktuře. 250 z nich je chráněno státní památkovou péčí, 4 jsou v seznamu UNESCO, ale stav jejich stavebních fondů, přírodních prvků a veřejných prostranství je dosud často zanedbaný, trpí nedostatkem ekonomických činností a nepříznivými demografickými trendy. Na zlepšení jejich stavu města nemají dostatek prostředků. V některých městech se soustřeďoval těžký průmysl, který nyní prochází útlumem činností,
probíhá
pomalá
konverze
na
jinou
hospodářskou
aktivitu
a
stagnuje
restrukturalizace fondů nebo je obtížná změna orientace na společenský a kulturní rozvoj města. Další města jsou ohrožená odchodem armády nebo zánikem rozvinutých aktivit. Tyto části měst trpí neutěšeným životním prostředím, živelnými demolicemi, kontaminací půdy, absencí infrastruktury pro nové činnosti, vysokou nezaměstnaností a vyřazením, nebo dokonce kriminalitou. Výše uvedená charakteristika vede k závěru, že existuje potřeba investic do komplexní regenerace upadajících historických jader měst a regenerace území měst postižených útlumem hospodářských nebo společenských aktivit.
4.4.3
Cíle priority
Globálním cílem priority je zvýšit kvalitu základních složek životního prostředí v obcích a regionech. Tento cíl bude dosažen prostřednictvím těchto specifických cílů: •
Zlepšení kvality povrchových a podzemních vod.
•
Zlepšení kvality ovzduší.
•
Zlepšení řízení odpadového hospodářství.
•
Omezení produkce odpadů.
•
Regenerace upadajících jader měst.
•
Regenerace území měst postižených útlumem.
134
Indikátory a jejich kvantifikace Výstupy •
Počet vybudovaných zařízení pro čištění odpadních vod.
•
Počet vybudovaných kanalizačních sítí.
•
Počet podporovaných projektů plynofikace a náhrady spalování
30 5 50
fosilních paliv alternativními (obnovitelnými) zdroji energie. •
Počet
podporovaných
projektů
nakládání
s
komunálními
10
odpady. •
Počet podporovaných projektů regenerace měst.
•
Počet
podporovaných
projektů
obnovy
5 a
rozšiřování
10
vodovodních sítí. •
Počet podporovaných projektů sanace komunálních skládek.
5
Výsledky •
Zvýšení podílu obyvatel připojených na kanalizaci.
3% body
•
Zvýšení podílu čištěných odpadních vod.
2% body
•
Snížení emisí SOx, NOx ze stacionárních malých zdrojů.
•
Zvýšení podílu recyklovaných odpadů.
3% o 5 % objemu odpadů
•
Zvýšení
podílu
obyvatel
zásobených
vodou
z veřejných
2% body
vodovodů. •
Zvýšení podílu obyvatel napojených na plynovodní síť.
3% body
•
Zvýšení podílu ploch sanovaných komunálních skládek.
5%
•
Hrubý počet nově vytvořených pracovních míst (muži/ženy).
500/500
Účinky •
Čistý počet nově vytvořených pracovních míst po 3 letech
300/300
(muži/ženy). •
Čistý počet stabilizovaných stávajících pracovních míst po 3 letech (muži/ženy).
135
800/700
4.4.4
Opatření 4.1 Zlepšování kvality vody v regionech
Popis a zdůvodnění Toto opatření je navrhováno pro financování rozvoje infrastruktury pro zásobování vodou, čištění a odkanalizování vod (v případě ČOV a kanalizací v aglomeracích do 2.000 ekvivalentních obyvatel). Bude podporovat projekty předkládané obcemi (resp. jimi pověřenými organizacemi) a obcemi spolufinancované. Pokud jde o pitnou vodu, pozornost bude věnována zvýšení účinnosti existující infrastruktury vzhledem k omezení ztrát (netěsností) a zlepšení kvality u konečných spotřebitelů. V souvislosti s odpadními vodami bude zvláštní pozornost věnována umístění výpustí a vlivu vypouštění odpadních vod na životní prostředí, zpracování odpadních kalů vzniklých při čištění odpadních vod a řízení vypouštěné vody a srážkových přívalů. Tímto opatřením bude proto poskytováno financování pro investice do zařízení pro čištění vody, zásobování vodou a ochranu zdrojů pitných, léčebných a minerálních vod s cílem zabezpečení adekvátních dodávek vody v rámci dané spádové oblasti skupinové vodní soustavy při splnění požadovaných limitů kvality vody. Prioritně budou financována zařízení v aglomeracích do 2.000 ekvivalentních obyvatel, v nichž dosud nejsou splněny požadované limity na pitnou vodu nebo požadované limity na čištění odpadních vod. U čistíren odpadních vod bude priorita dávána obnově zničených čistíren v důsledku povodní v roce 2002.
Operační cíle opatření •
Spolehlivé zásobování obcí pitnou vodou v trvalé kvalitě.
•
Spolehlivé odvádění a čištění odpadních vod.
•
Spolehlivá ochrana vod.
Forma podpory •
nevratná přímá pomoc
Koneční uživatelé podpory •
obce, svazky obcí, podniky vodovodů a kanalizací, provozovatelé ČOV, znečišťovatelé povrchových vod
136
4.4.5
Opatření 4.2 Zlepšování kvality ovzduší v regionech
Popis a zdůvodnění Toto opatření bude podporovat projekty předkládané obcemi (či obcemi pověřenými organizacemi) a jimi spolufinancované, malými podnikateli anebo společné projekty obcí a podnikatelů. V obcích, které nejsou vybaveny ekologickým vytápěním, dochází ke značnému znečištění ovzduší z lokálních zdrojů, takže spadají podle hodnocení indexu kvality ovzduší do kategorie oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší. Česká republika má dosti rozdílnou úroveň znečištění ovzduší v jednotlivých regionech. Zatímco regiony s vyšší koncentrací průmyslu (Moravskoslezsko, Severozápad) a v důsledku přenosu emisí z dálkových zdrojů vykazují vyšší podíly znečišťujících látek v ovzduší, existují regiony s relativně čistým ovzduším, bez velkých zdrojů znečištění (Jihozápad). Negativní vliv dálkových přenosů emisí je díky ekologizaci velkých tepelných zdrojů postupně snižován. Tímto opatřením bude poskytováno financování pro podporu aktivit, které přispívají ke zlepšování kvality ovzduší v obcích a regionech. Jde zejména o tyto druhy aktivit: •
využití biomasy, solární, geotermální, vodní a větrné energie jako náhrada spalování fosilních paliv, zplynování dřeva;
•
technická a organizační opatření ke snížení emisí z dopravy v obcích.
•
přívod a rozvod plynu v obcích, které dosud nejsou napojeny na plynárenskou soustavu s cílem zajistit plynové vytápění obydlí v obcích a tak vyřadit z tohoto procesu v opodstatněných případech pevná paliva produkující znečišťující látky do ovzduší, a to v kombinaci s kogenerací;
•
úspory energie v terciární sféře;
•
rekonstrukce a modernizace otopných soustav a využití odpadního tepla.
Operační cíle opatření •
Zlepšení kvality ovzduší.
•
Snížení měrných emisí hlavních znečišťujících látek.
•
Snížení objemu znečišťování ovzduší z dopravy.
•
Snížení podílu fosilních paliv na energetické bilanci obcí ve prospěch obnovitelných zdrojů energií.
137
Forma podpory •
nevratná přímá pomoc, půjčky
Koneční uživatelé podpory •
obce, svazky obcí, obyvatelé, podnikatelé
4.4.6
Opatření 4.3 Odpadové hospodářství v regionech
Popis a zdůvodnění Toto opatření bude podporovat projekty předkládané obcemi (či obcemi pověřenými organizacemi) a jimi spolufinancované anebo malými podnikateli. Týká se nakládání s komunálními odpady v regionech. Financování infrastruktury pro nakládání s odpady by mělo sledovat hierarchii nakládání s odpady zakotvenou v právních předpisech ČR (zákon o odpadech č. 185/2001 Sb.), která upřednostňuje materiálové a energetické využití odpadů. Pokud není možné odpad materiálově ani energeticky využít, je nutné jej odstranit v souladu s právními předpisy ČR (spalovny vyhovující emisním limitům, skládky odpovídajícího typu apod.). Místa, která znamenají zátěž a riziko pro životní prostředí, jako jsou staré zavážky a nepovolené skládky odpadů, představují vážnou hrozbu pro životní prostředí a pro lidské činnosti. Proto je nutno se tímto problémem zabývat a zajistit sanace starých komunálních skládek. Dosud nejvýznamnějším způsobem odstranění odpadů je jejich skládkování, v mnoha případech s nepříznivým dopadem nejen na kvalitu podzemních vod, ale i na zábor území, emise do ovzduší, zápach, znečišťování okolí, vyvolanou dopravu apod. Z celkové produkce bylo v roce 2000 tímto způsobem odstraněno přibližně 30 % odpadů. V oblasti nakládání s komunálními odpady existují ještě značné rezervy. Na území některých regionů dochází k nadbytečnému vzniku odpadů a není zavedena jejich důsledná separace a recyklace či využití k jiným účelům. V mnoha případech chybí systémy k předcházení vzniku odpadů a pouze malá část vzniklých odpadů je recyklována. Velmi nízké je i energetické využití vhodných odpadů. Toto opatření bude podporovat investice do infrastruktury pro nakládání s komunálními odpady. Je zapotřebí překonat současný přístup k nakládání s odpady, který je silně závislý na skládkování odpadů, a přejít na integrovaný přístup, který se přiblíží mezinárodně uznávané hierarchii v oblasti odpadů a požadovaným limitům EU. V této souvislosti je třeba zmínit problém s biodegradabilní složkou komunálních odpadů, jejíž podíl v komunálních odpadech ukládaných na skládky bude muset být postupně snižován.
138
To vyvolá nejen náklady na speciální kontejnery na biologicky rozložitelný odpad pro obyvatelstvo, ale i investice do výstavby kompostáren, bioplynových stanic apod. Je důležité, aby regionální a místní orgány společně zaváděly regionální systémy nakládání s odpady, které budou odrážet naznačený integrovaný přístup a budou přispívat k dosažení specifických cílů. Krajské koncepce odpadového hospodářství a Plány odpadového hospodářství krajů by měly stanovit tyto systémy. V souvislosti s tím by mělo dojít v nakládání s odpady ke spolupráci se soukromým sektorem prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru, kdy místní orgány vystupují v roli realizátorů systémů nakládání s odpady a soukromý sektor v roli odborné při navrhování, výstavbě, spolufinancování a provozu jednotlivých zařízení.
Operační cíle opatření •
Zlepšení nakládání s odpady.
•
Snížení množství odpadů ukládaných na skládky.
•
Sanace komunálních skládek.
•
Materiálové a energetické využití odpadů.
Forma podpory •
nevratná přímá pomoc
Koneční uživatelé podpory •
obce, svazky obcí, obyvatelé, podnikatelé, producenti komunálních odpadů
4.4.7
Opatření 4.4 Regenerace upadajících jader a postižených území měst
Popis a zdůvodnění Toto opatření bude podporovat demonstrační projekty předkládané městy15 a jimi spolufinancované. Opatření bude představovat východisko a přípravu pro budoucí řešení problematiky měst v rámci iniciativy Společenství URBAN (od roku 2007). Týká se komplexní regenerace upadajících historických jader měst a regenerace území měst postižených útlumem hospodářských nebo společenských aktivit. Pokud jde o komplexní regeneraci upadajících historických jader měst, bude poskytováno financování investic, týkajících se:
15
Budou vybrána z měst, splňujících dále uvedená kritéria – mohou jimi být např.: Žatec (okr. Louny) – zanedbané historické jádro, romské obyvatelstva (20102 obyvatel), Moravská Třebová (okr. Svitavy) – zanedbané historické jádro (11682 obyvatel), Kladno (okr. Kladno) – útlum dolování a hutnictví (71848 obyvatel), Jaroměř-Josefov (okr. Náchod) část Josefov – odchod armády (12963 obyvatel).
139
•
zlepšení stavu stavebních fondů, kulturních památek, přírodních prvků a veřejných prostranství;
•
zlepšení infrastruktury
•
oživení ekonomickými a společenskými činnostmi;
•
zvýšení počtu pracovních příležitostí a příjmů;
•
zlepšení demografických trendů;
•
rozvoj informačních technologií a racionalizace řízení města.
Pokud jde o regeneraci území měst postižených útlumem hospodářských nebo společenských aktivit, financování bude poskytováno pro podporu následujících aktivit: •
konverze hospodářských činností;
•
přestavba stavebních struktur a infrastruktury;
•
zlepšení vnějšího prostředí;
•
rozvoj malého a středního podnikání;
•
základní vybavení pro obyvatelstvo a podniky;
•
úspory materiálů a energií, zlepšení půdy, vody a ovzduší.
Půjde především o města nebo části měst s 20000 – 100000 obyvatel, v případě historických měst v odůvodněných případech od 10000 obyvatel. Lokalizace se předpokládá v homogenních územích ve městech ležících zpravidla ve strukturálně postižených nebo hospodářsky slabých regionech. Města budou vybrána na základě předložených strategií a projektů. Města musí z uvedených kritérií splňovat alespoň tři kritéria přijatelnosti: •
vysoká úroveň nezaměstnanosti
•
nízká úroveň ekonomické aktivity
•
nízké příjmy a sociální exkluze
•
potřeba konverze vzhledem k ekonomickým a sociálním potížím
•
vysoký počet přistěhovalců, etnických skupin, menšin nebo uprchlíků
•
nízká úroveň vzdělání, podstatné rozdíly v dovednostech a nedokončená školní docházka
•
vysoká úroveň kriminality a delikvence
•
nepříznivé demografické trendy
•
zvláště zanedbané prostředí.
140
Operační cíle opatření •
Zlepšení celkového stavu historických jader měst.
•
Hospodářské oživení měst novými aktivitami.
•
Vytvoření nových pracovních příležitostí.
Forma podpory •
nevratná přímá pomoc
Koneční uživatelé podpory •
města, obyvatelé, podnikatelé
4.5 4.5.1
Priorita 5 – Oživení venkovských oblastí Úvod
Tato priorita vychází z prioritní osy 5 – Rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství Národního rozvojového plánu a priority Oživení venkovských oblastí, definované v rámci usnesení vlády č.401/2002. Priorita je komplementární se sektorovým operačním programem Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství, který je orientován na podporu zemědělství (adaptace na podmínky evropského trhu, rozvoj multifunkčního zemědělství), zvýšení účinnosti multifunkční role lesů a rozvoj se zemědělstvím spjatého vodního hospodářství. OP rovněž řeší podporu venkovských oblastí prostřednictvím podpory činností, u nichž převládají příjmy ze zemědělské činnosti. Naproti tomu SROP řeší problematiku rozvoje venkovských oblastí prostřednictvím podpory aktivit, u nichž převládá nezemědělské využití. Tato priorita je v souladu se Sdělením Komise ke strukturálním fondům a jejich koordinaci s Fondem soudržnosti, v návaznosti na článek 10, odst. 3 Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999. Zde se v části 3 Rozvoj měst a venkova a jeho přínos pro vyrovnaný územní rozvoj uvádí mimo jiné, že rozvoj venkova zůstává významným prvkem politiky soudržnosti a zároveň doplňuje modernizaci a reformu tržní politiky v rámci společné zemědělské politiky. Celkové výdaje pro tuto prioritu činí 122,420 mil. €, z toho příspěvek z ERDF činí 61,682 mil. € pro tuto prioritu během plánovacího období 2004 – 2006.
141
Opatření v rámci této priority a finanční rámec pro tato opatření jsou následující: Financování pro prioritu 5 – Oživení venkovských oblastí (mil. €) Příspěvek z ERDF
Číslo a název opatření
Veřejné zdroje ČR
Soukromé zdroje
Finanční rámec celkem 69,640
5.1 Obnova a rozvoj venkovských obcí
48,750
20,890
5.2 Rozvoj služeb a řemesel ve venkovských obcích
12,932
5,541
34,307
52,780
61,682
26,431
34,307
122,420
Priorita 5 celkem
4.5.2
Charakteristika současné situace
Zajištění obnovy venkova, udržení a rozvoj pracovních a životních příležitostí na venkově je specifickou problematikou, která je podmíněna menší schopností venkova konkurovat v rovině ekonomické efektivnosti. Celkový hospodářský a sociální rozvoj venkovských částí regionů je závislý na zlepšování podmínek života na vesnici, které by mělo přispět k poklesu současného tempa vylidňování venkova. Jako velice důležité faktory se ukazují zachování a péče o vzhled obcí, zlepšení technických podmínek pro rozvoj bydlení, služeb a podnikání, zachování a zkvalitňování občanské vybavenosti, stabilizace a rozvoj pracovních příležitostí a uchování příznivého životního prostředí. Venkovský prostor prošel v devadesátých letech minulého století dramatickým vývojem. Vedle vlivu dlouhodobé urbanizace, v jejímž důsledku dochází na venkově k trvalému dlouhodobému
poklesu
trvale
žijících
obyvatel,
se
výrazně
projevily
důsledky
restrukturalizace zemědělské výroby. Dramaticky se v zemědělské prvovýrobě snížil počet pracovníků a zemědělství stále patří k odvětvím s nejnižší úrovní mezd. Došlo rovněž k výraznému snížení obslužnosti hromadnou veřejnou dopravou osob. Tyto skutečnosti výrazně ovlivnily ekonomickou, sociální i kulturní situaci na venkově. Je zajímavé, že zatímco v ekonomické a sociální oblasti lze pozorovat určité projevy zhoršení úrovně, v oblasti kulturní a společenské se naopak projevují tendence rozvoje. Určitou roli zde pravděpodobně sehrává posílení samosprávné role obcí a v některých případech i působení osamostatnění některých obcí. Velkým problémem zůstává ve venkovském prostoru ekonomika. Výrazně poklesl podíl obyvatel zaměstnaných v zemědělské prvovýrobě. V důsledku zhoršení dopravní obslužnosti se navíc snížila mobilita pracovních sil v tomto prostoru. Tyto trendy vyvolávají potřebu diverzifikace venkovské ekonomiky a zejména rozvoj nezemědělské ekonomiky. Cestovní ruch může být za určitých podmínek odvětvím, které výrazně přispěje k rozvoji jednotlivých venkovských oblastí. Mnohá území disponují "vrozeným" potenciálem pro rozvoj tohoto odvětví, i přesto, že se zde cestovní ruch zatím nerozvinul, neboť v minulosti byly jinak ekonomicky orientované. Právě v těchto územích může být
142
cestovní ruch a turistika, při dodržení určitých podmínek, vhodným nástrojem ekonomického rozvoje respektujícím zásady trvale udržitelného rozvoje. Stav v sociální a technické infrastruktuře ve venkovských sídlech je všeobecně pociťován jako jeden z nejvýznamnějších faktorů pro udržení obyvatelstva na venkově. Proto je velice důležité podporovat aktivity vedoucí k zajištění základních sociálních služeb, sociální a technické infrastruktury, jakož i aktivity vedoucí k obnově a ochraně staré venkovské architektury, krajinného rázu, kulturního a přírodního dědictví. Dopravní dostupnost hraje významnou roli z hlediska rozvoje zemědělství a místního průmyslu na vesnici i z hlediska ekonomického. Je nutno konstatovat velikou zanedbanost sítě cest II. a III. třídy a prakticky celého rozsahu místních komunikací, které vyžadují náročné opravy a rekonstrukce. Tato situace je shodná prakticky ve všech regionech. Jedná se především o výstavbu místních komunikací splňujících dopravní normy (šířkové parametry, vertikální a horizontální směrové vyrovnání) a rekonstrukce a dostavbu regionální a tangenciální sítě. Uvedené okruhy problémů, se kterými se musí venkovský prostor přednostně vypořádat, vyžadují masivnější podporu udržitelného rozvoje venkovských oblastí než byla dosud poskytována prostřednictvím Programu obnovy venkova a dalších podpůrných programů v gesci MMR, MZe, MPO, MŽP a MK. Projekty by měly mimo jiné zajistit, aby ženy nebyly vyloučeny z účasti na hospodářském a sociálním rozvoji venkova v důsledku nedostatečného přístupu k podpůrným aktivitám. Budou podporovány zejména ty projekty, které zajišťují zaměstnanecké příležitosti pro ženy, resp. projekty, orientované na disparity v oblastech s tradiční převahou mužské nebo ženské populace. Je však nutno připustit, že dosažení žádoucího stavu je ve venkovském prostoru obtížné.
4.5.3
Cíle priority
Globálním cílem priority je zlepšit podmínky života venkovského obyvatelstva a rozvíjet venkovské části regionů. Tento cíl bude dosažen prostřednictvím těchto specifických cílů: •
Zlepšení technických podmínek pro bydlení, podnikání a služby na venkově.
•
Stabilizace a rozvoj pracovních příležitostí na venkově.
•
Zlepšení podmínek občanské vybavenosti na venkově.
•
Stabilizace venkovské populace, zejména jejího sepětí s venkovským prostorem.
•
Zachování a udržování charakteristického rázu venkovských sídel.
•
Zlepšení místních komunikací včetně doprovodných staveb.
143
Indikátory a jejich kvantifikace Výstupy •
Počet podporovaných zařízení veřejných služeb.
250
•
Počet podporovaných drobných podnikatelů a řemeslníků.
•
Počet podporovaných projektů veřejných budov a staveb, veřejných
1000 300
prostranství, zeleně extravilánů, památek a místních pozoruhodností apod. •
Počet podporovaných projektů místních komunikací.
100
Výsledky •
Hrubý počet nově vytvořených pracovních míst (muži/ženy).
400/400
•
Hrubý počet zaručených pracovních míst(muži/ženy).
500/500
•
Zvýšení obratu podporovaných drobných podnikatelů a řemeslníků.
•
Počet nových drobných podnikatelů a řemeslníků po 3 letech.
300 mil. Kč 800
Účinky •
Čistý počet nově vytvořených pracovních míst po 3 letech (muži/ženy).
300/300
•
Čistý počet zaručených pracovních míst po 3 letech (muži/ženy).
300/300
•
Snížení odlivu venkovského obyvatelstva po 3 letech.
4.5.4
5%
Opatření 5.1 Obnova a rozvoj venkovských obcí
Popis a zdůvodnění Toto opatření je navrhováno pro financování aktivit pro integrovaný rozvoj venkova a bude
podporovat
projekty
předkládané
obcemi
(do
3000
obyvatel)
a
jimi
spolufinancované. Jednou ze záruk stabilizace současných a přitažení dalších obyvatel je uchování typického venkova a čisté životní prostředí. Chátrající selská stavení, celé usedlosti, venkovské zámečky, kláštery, sakrální stavby, opuštěné dvorce a chalupy, které nejsou ojedinělými případy
zejména
v pohraničních
oblastech
regionů,
rozhodně
k této
stabilizaci
nepřispívají. Kulturně a historicky významná typická venkovská zástavba je neodmyslitelnou součástí českého venkova a je zapotřebí toto dědictví uchovat pro další generace. Kvalitativní změnou obrazu obcí, rekonstrukcí a obnovou typické zástavby, včetně doprovodných 144
staveb, infrastruktury a doplněním zeleně dojde ke zvýšení atraktivnosti venkova nejen pro bydlení, nýbrž i pro venkovskou turistiku. Vylidňování
venkova
vede
k
rušení
občanské
vybavenosti
–
pošt,
spořitelen,
zdravotnických služeb, škol a školek. Pro rozvoj podnikání je třeba modernizovat energetické a telekomunikační sítě. Prostřednictvím tohoto opatření bude poskytováno financování pro podporu investic nebo aktivit, které přispějí k integrovanému rozvoji venkovského prostoru, budou čelit jeho úpadku a snižování životní úrovně jeho obyvatel, přispějí k udržení, obnově a rozvoji vesnic v jejich kulturně historické podobě a k rozvíjení hodnoty venkovského dědictví. Jde zejména o tyto druhy investic nebo aktivit: •
investice do obnovy, rekonstrukce, zvyšování funkčnosti a estetizace venkovských sídel, veřejných budov a staveb, veřejných prostranství, zeleně extravilánů obcí, památek, místních pozoruhodností a dalších významných prvků venkovského dědictví;
•
investice k rozvoji a zlepšení infrastruktury venkovských obcí, investice do výstavby a rekonstrukce místních komunikací a místní silniční sítě včetně místního značení a doprovodných staveb (mostky, propustky, opěrné zdi apod.);
•
investice k rozvoji svazků obcí (mikroregionů) vyvíjejících aktivity spojené s rozvojem území, infrastruktury a služeb, které přesahují působnost jedné obce;
•
aktivity spojené s rozvojem základních služeb pro obyvatelstvo (sociální služby, zdravotní služby, vzdělávání, občanská vybavenost);
•
aktivity místních zájmových organizací a spolků (hasiči, zahrádkáři, sportovní kluby apod.).
Operační cíle opatření •
Zachování a udržení charakteristického rázu venkovských sídel.
•
Stabilizace obyvatelstva ve venkovských sídlech.
•
Zlepšení občanské vybavenosti (služeb) pro obyvatelstvo a návštěvníky.
Forma podpory •
nevratná přímá pomoc
Koneční uživatelé podpory •
obce, svazky obcí, mikroregiony, obyvatelé, nestátní neziskové organizace
145
4.5.5
Opatření 5.2 Rozvoj služeb a řemesel ve venkovských obcích
Popis a zdůvodnění Toto opatření bude podporovat projekty, předkládané drobnými podnikateli v oblasti služeb a řemesel v oblasti nezemědělského podnikání. Restrukturalizace zemědělství, nové tendence ve stravovacích návycích obyvatelstva, konkurence vnějšího ekonomického prostředí, ztížení exportních podmínek apod. jsou skutečnosti, které se projevují ve stávajícím vývoji zemědělské výroby. To se projevuje značným odchodem pracovníků, kteří v zemědělské výrově působili. Proto je třeba hledat nové možnosti, jak vytvářet pracovní příležitosti na venkově, aby tento nepříznivý trend byl zastaven a byl zabezpečen udržitelný rozvoj venkovských oblastí. Udržení a rozvoj pracovních a životních příležitostí na venkově je natolik specifickou problematikou, že ji nelze vnímat a řešit sektorově. Menší schopnost venkova konkurovat v rovině ekonomické efektivnosti musí být nahrazena možností dosáhnout větší rozmanitosti ekonomických aktivit v souvislosti s požadavkem dosažení vyšší kvality života obyvatel na venkově. Venkovské prostředí nabízí mnoho možností pro služby a řemesla v návaznosti na rozvoj rekreace a cestovního ruchu. Turisticky atraktivní jsou znovu oživené kulturní tradice, řemeslná výroba a slavnosti na vesnici. Z výše uvedených důvodů se jako slibný ukazuje rozvoj nezemědělského podnikání při využívání místních hmotných zdrojů a místního obyvatelstva, tj. rozvoj řemesel a služeb, včetně rozvoje místního marketingu, společných služeb a distribučních sítí místních výrobců. Tímto opatřením bude poskytováno financování pro podporu drobných podnikatelů zaměřených na řemesla a služby ve venkovském prostoru. Jde o tyto klíčové oblasti: •
investice do hmotného kapitálu drobných podniků a provozoven zaměřených na místní nezemědělskou výrobu, řemesla a služby;
•
program malých úvěrů pro drobné podniky a provozovny zaměřené na řemesla a služby;
•
podpora společného marketingu a propagace místní výroby, řemesel a služeb;
•
poradenství pro vstup drobných podniků a řemesel ve venkovském prostoru na trh a jejich udržení na trhu.
Operační cíle opatření •
Zvýšení celkové ekonomické úrovně venkovských oblastí.
146
•
Využití místních zdrojů a kvalifikačního potenciálu venkovského obyvatelstva.
•
Stabilizace počtu a zlepšování struktury obyvatel na venkově.
•
Zvýšení reálných příjmů venkovského obyvatelstva.
•
Zvýšení atraktivity venkova pro návštěvníky.
Forma podpory •
grantové schéma s nevratnou přímou pomocí, resp. s dalšími formami podpory (např. zvýhodněné úvěry, subvencování úrokové sazby, záruky)
Koneční uživatelé podpory •
drobné podniky ve venkovském prostoru
•
živnostníci a řemeslníci
•
poskytovatelé poradenských, informačních a marketingových služeb
4.6
Priorita 6 – Rozvoj cestovního ruchu a lázeňství
4.6.1 Úvod Tato priorita vychází z prioritní osy 6 – Rozvoj cestovního ruchu Národního rozvojového plánu, schváleného usnesením vlády č. 1272/2002 a z usnesení č. 149/2003 o změně počtu
operačních
programů
pro
využívání
strukturálních
fondů.
Priorita
je
komplementární s Operačním programem Rozvoj lidských zdrojů, ve kterém je řešena také příprava lidských zdrojů pro cestovní ruch. Zajištění rozvoje a potřeb cestovního ruchu je ve Společném regionálním programu koncipováno ve dvou systémových úrovních: V první úrovni jde o aktivity, které mají nadregionální charakter, celorepublikový dopad nebo mezinárodní význam. Jsou to zejména: •
standardy a certifikace služeb CR,
•
jednotný informační systém CR,
•
podpora asociací CR s celostátní působností,
•
investice do tvorby nadregionálních a nadnárodních ucelených produktů CR včetně jejich infrastruktury,
•
investice na údržbu a rekonstrukci kulturně-historických a technických památek a přírodních atraktivit nadregionálního významu pro jejich využití v cestovním ruchu.
Ve druhé úrovni jde o aktivity, které mají regionální a místní charakter. Jsou to zejména: 147
•
tvorba regionálních produktů CR,
•
rozvoj drobných a malých podniků CR,
•
investice pro realizaci infrastruktury CR na regionální úrovni,
•
rekonstrukce technických a kulturních památek v regionech a obcích.
Tato priorita je v souladu se Sdělením Komise ke strukturálním fondům
a jejich
koordinaci s Fondem soudržnosti, v návaznosti na článek 10, odst. 3 Nařízení rady (ES) č. 120/1999. Zde se v části II. Konkurenčně schopné podniky pro tvorbu zaměstnanosti pod bodem C – Oblasti se specifickým potenciálem zmiňuje cestovní ruch představující významné hospodářské aktivum pro velký počet regionů, venkovských společenství a míst v Unii. Vyrovnaný a udržitelný rozvoj cestovního ruchu by měl být podporován především prostřednictvím modernizace infrastruktury spojené s cestovním ruchem a zlepšení její efektivnosti, zvyšováním kvalifikace a profesionality a podpory partnerství mezi podniky, prohlubováním veřejno-soukromé spolupráce a vytváření sítí pro zlepšení integrace služeb zapojených do řetězce služeb cestovního ruchu. Celkové výdaje na prioritu činí 264,573 mil. €. Význam této priority pro ekonomický a sociální rozvoj regionů je podtržen příspěvkem 89,340 mil. € z ERDF v období let 2004 – 2006. Opatření v rámci této priority a navrhovaný finanční rámec pro každé opatření jsou následující:
Financování pro prioritu 6 – Rozvoj cestovního ruchu a lázeňství (v mil. €) Příspěvek z ERDF
Veřejné zdroje ČR
Soukromé zdroje
Finanční rámec celkem
6.1 Rozvoj služeb pro CR
11,072
10,005
13,351
34,528
6.2 Tvorba produktů CR
33,795
36,622
58,555
128,971
6.3 Rozvoj malých podniků v CR
13,341
5,717
35,394
54,452
6.4 Rozvoj CR v obcích
31,132
13,340
2,150
46,622
89,340
65,784
109,450
264,573
Číslo a název opatření
Priorita 6 celkem
4.6.2
Charakteristika současné situace
Cestovní ruch, přes veškeré dosažené výsledky v posledních 10 letech, se stále vyvíjí víceméně spontánně. Chybí koordinace aktivit, které svým rozsahem překračují hranice krajů (regionů). Zejména chybí podpora svazů a spolků cestovního ruchu s celostátní působností (vytváření vztahů veřejné a soukromé sféry na principu partnerství), podpora turistických regionů (často přesahujících územně správní hranice), celostátní informační systém, celostátní propojení turistických informačních center, tvorba nadregionálních a 148
nadnárodních produktů cestovního ruchu. Dále absentují aktivity a činnosti, které mají zajistit standardní úroveň některých služeb nebo produktů a vybrané infrastruktury cestovního ruchu požadovanou zejména zahraničními turisty. Jedná se zejména o vytváření standardů a certifikace služeb včetně jejich kontroly, které je nutno nastavit jednotně na území celého státu a lze je považovat za jednu z nezbytných podmínek konkurenceschopnosti nabídky služeb cestovního ruchu. Nedostatečný je rovněž marketing z hlediska prosazování České republiky jako evropské turistické destinace. Dané podmínky (přírodní prostředí, kulturní a historické dědictví) pro určité druhy cestovního ruchu existují prakticky ve všech krajích. Vytvářené podmínky rozvoje cestovního ruchu jsou však velmi diferencované a ekonomický potenciál cestovního ruchu v České republice je velmi nevyvážený. Nejnavštěvovanějšími regiony kromě Prahy jsou západočeské lázně, Krkonoše a Jizerské hory, příhraniční oblasti Jižních Čech a především veletržní Brno. Ve většině regionů se však zatím nepodařilo vytvořit kvalitní regionální produkty cestovního ruchu. Zázemí cestovního ruchu v regionech prošlo v 90.letech významnými změnami. Počet ubytovacích zařízení se zvýšil více než čtyřikrát a lůžková kapacita se zvýšila o více než třetinu. Nová výstavba byla koncentrována zejména v Praze a v atraktivních střediscích cestovního ruchu. Dochází k rozšiřování ubytovací kapacity do ostatních regionů, což je pozitivní tendence. Kvalita a úroveň ubytovacích služeb však dosud není na evropské úrovni. Potenciál cestovního ruchu, který existuje v různých složkách a různé intenzitě prakticky na celém území ČR, však není dostatečně využíván. Uspokojivě lze hodnotit pouze některé dílčí složky cestovního ruchu: cesty za městskou turistikou (jen do Prahy a některých dalších největších měst), za kulturně poznávací turistikou (jen několik nejvýznamnějších lokalit), za lázeňskými pobyty a za rekreačními pobyty. Cestovní ruch je bržděn malou aktivitou a nápaditostí subjektů cestovního ruchu v sestavování programových nabídek, směřujících k vícedenním pobytům, nedostatečnou propagací regionů a stále nízkou úrovní informační sítě. Zájem o regiony mimo Prahu snižuje mnohde nízká kapacita nebo nevyhovující struktura a kvalita ubytovacích zařízení. Dosud nefunguje rovněž kooperace mezi hlavními turistickými cíli a jejich zázemím. Kromě tradičních produktů cestovního ruchu (lázeňství, městská turistika, kulturně poznávací turistika, sportovní a pěší turistika apod.) má ČR ideální podmínky pro prakticky všechny moderní produkty cestovního ruchu, zejména však pro rozvoj venkovské turistiky. Tento nový produkt může ekonomicky oživit problematické oblasti na území bývalých severomoravských okresů, oblast Českomoravské vysočiny a zejména bývalé vojenské újezdy podél česko-německých a česko-rakouských hranic. Venkovskou turistiku s jejími subprodukty (agroturistikou, ekoturistikou apod.), jako produkt trvale udržitelného rozvoje cestovního ruchu, lze aplikovat víceméně plošně i do chráněných 149
krajinných oblastí a do národních parků. Optimální podmínky pro rozvoj má i cykloturistika (zejména rozvoj mezinárodních cyklotras), kongresový a incentivní cestovní ruch, církevní cestovní ruch a nové produkty kulturního cestovního ruchu (Stezky dědictví, průmyslové skanzeny a památky apod.). Až do roku 2000 byla podpora podnikatelských aktivit v cestovním ruchu z veřejných prostředků poskytována nespecificky, v rámci jiných programů podpory podnikání vypisovaných MMR.
4.6.3
Cíle priority
Globálním cílem priority je zvýšit podíl cestovního ruchu na hospodářské prosperitě regionů, zvýšit objem přímých investic pro rozvoj cestovního ruchu a vytvářet nové pracovní příležitosti. Globální cíl bude dosažen prostřednictvím těchto dílčích cílů: •
zlepšení kvality služeb CR,
•
zajištění společných služeb pro podnikatele v CR a vytváření systému partnerství,
•
prosazení České republiky jako součásti evropské turistické a lázeňské destinace,
•
rozvoj nadregionálních a nadnárodních produktů CR,
•
vytváření nových atraktivit, produktů a podniků v cestovním ruchu v regionech,
•
aktivní využití historického, kulturního a přírodního bohatství regionů pro cestovní ruch,
•
zvýšení životní úrovně místního obyvatelstva.
Indikátory a jejich kvantifikace Výstupy Počet podpořených projektů tvorby standardů služeb cestovního ruchu a
5
lázeňství Počet podpořených projektů tvorby sítě informačních a poradenských
20
středisek pro podnikatele Počet podpořených projektů tvorby nových ucelených produktů cestovního
5
ruchu nadregionálního, národního a mezinárodního významu Počet podpořených projektů tvorby nových produktů cestovního ruchu
300
regionálního významu Počet podpořených marketingových výzkumů, studií a iniciativ Počet podpořených organizovaných konferencí / výstav CR 150
5 3/9
Počet nových nebo rekonstruovaných lůžek v ubytovacích zařízeních
20000
cestovního ruchu Počet nových nebo rekonstruovaných lůžek v jiných kategoriích staveb
5000
zřízených pro ubytování turistů Počet nových ostatních zařízení doprovodné infrastruktury cestovního
20
ruchu (bazény, koupaliště, golfová hřiště, víceúčelové haly, parkoviště, odpočívadla, orientační zařízení apod.) Počet podporovaných podnikatelů v cestovním ruchu
1000
Počet podporovaných projektů obnovy památek a kulturního dědictví
100
Počet podporovaných projektů turistické infrastruktury
100
Výsledky Počet nových produktů cestovního ruchu
200
Počet certifikovaných objektů CR (v %)
Min. 50%
Počet subjektů využívajících sítě společných služeb Počet nových nebo renovovaných informačních středisek cestovního ruchu
900 20 / 5
v ČR / v zahraničí Počet uskutečněných konferencí / výstav CR Počet nových podnikatelských subjektů
3/9 700
Počet nových produktů specifických nadregionálních a mezinárodních tras
Min. 2
CR Počet nových produktů cestovního ruchu nadregionálního, národního a
Min. 3
mezinárodního významu Prodloužení průměrné délky pobytu návštěvníků v ČR
5,5 dní
Zvýšení počtu přenocování účastníků cestovního ruchu
600 000
Hrubý počet nově vytvořených pracovních míst (muži / ženy)
1500 / 1500
Účinky Zvýšení devizových příjmů z cestovního ruchu Čistý počet nově vytvořených pracovních míst po 3 letech (muži / ženy) Počet stabilizovaných stávajících pracovních míst po 3 letech (muži/ženy)
151
3,5% 1000/1000 900/900
4.6.4
Opatření 6.1 Rozvoj služeb pro CR
Popis a zdůvodnění V ČR existuje velké množství profesně zájmových sdružení cestovního ruchu (cca 20) a více než 170 regionálních sdružení cestovního ruchu (mikroregiony apod.). Účast v tradičních podnikatelských sdruženích jako jsou např. Hospodářská a Agrární komora apod. není povinná. Spolupráce
těchto
sdružení,
podnikatelských
subjektů
a
veřejného
sektoru
je
nedostatečná a komplikuje např. plošné uplatňování standardů služeb cestovního ruchu, zdražuje účast jednotlivých nezávislých podnikatelských subjektů, ale i
regionálních
sdružení na veletrzích a výstavách cestovního ruchu doma i v zahraničí, omezuje možnosti poradenské a vzdělávací činnosti jednotlivých zájmových podnikatelských sdružení cestovního ruchu ve vztahu k novým produktům a moderním technologiím cestovního ruchu. Současný stav rozvoje moderních informačních a rezervačních systémů v cestovním ruchu v ČR je nedostačující ve srovnání se zeměmi s vyspělým turistickým průmyslem. V České republiky
sice
existuje
několik
samostatně
provozovaných
informačních
systémů
cestovního ruchu, jsou však vzájemně nekompatibilní. Chybí národní informační a rezervační systém cestovního ruchu. V ČR je registrováno cca 300 informačních středisek cestovního ruchu. Nejedná se však o homogenní síť, ale organizačně, statutárně a technologicky velmi různorodý konglomerát subjektů bez garance standardu kvality jejich služeb, vzájemné propojenosti a spolupráce při celoplošné nabídce produktů cestovního ruchu, včetně napojení na mezinárodní informační sítě. V současné době je zahajován provoz integrovaného informačního systému cestovního ruchu (tzv. czechtourservice), ovšem dobudování systému si bude vyžadovat další hmotné i nehmotné investice, jejichž účel a zaměření nelze realizovat izolovaně, např. z regionální úrovně. V současné době neexistuje v ČR ucelená nadregionální marketingová studie rozvoje cestovního ruchu. Ve srovnání s vyspělými turistickými zeměmi je na velmi nízké úrovni nabídka moderních produktů cestovního ruchu. Systém státní propagace ČR jako turistického cíle není dostačující a to zejména pro: •
absenci soustavné marketingové činnosti cestovního ruchu z hlediska České republiky jako součásti evropské destinace;
•
nedostatečný teritoriální rozsah (propagačně nejsou např. dostatečně pokryta perspektivní teritoria severoamerická, středovýchodní, asijská a severoevropská);
•
malou nabídku nových a ucelených produktů a i speciálních produktů, které přesahují hranice turistických regionů a vyžadují hmotnou i nehmotnou podporu z centrálních 152
zdrojů (např. lázeňská turistika, kongresová turistika, Stezky dědictví, využití historických kulturních a technických památek a přírodních atraktivit nadregionálního, resp. mezinárodního významu pro cestovní ruch apod.). Proto budou oblastmi podpory zejména dlouhodobá reklama a propagační kampaň o nabídce služeb cestovního ruchu ČR doma a v zahraničí, evropských a světových veletrzích cestovního ruchu,
účasti na rozhodujících
propagace a podpora prodeje
produktů cestovního ruchu, zejména pak forem cestovního ruchu příznivých pro životní prostředí, tvorba společných propagačních materiálů, marketingový výzkum návštěvnosti a trendů v cestovním ruchu ČR a tvorba marketingových studií pro Českou republiku jako součást evropské destinace. Výše uvedené problematiky lze řešit efektivně pouze společně pro všechny regiony, zejména ve vztahu ke konkurenceschopnosti nabízených produktů cestovního ruchu v oblasti příjezdového cestovního ruchu, který z
hlediska platební bilance státu
představuje v současnosti důležitou oblast exportní politiky. Půjde o systémové opatření v oblasti vytváření sítí vzájemné spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem (princip partnerství), tj. vytváření organizační struktury CR včetně podpory činnosti sdružení a organizací CR s celostátní působností při tvorbě a celoplošném uplatňování standardů služeb CR a jejich certifikace a při usnadňování přístupu podnikatelů k novým produktům a moderním technologiím CR. V rámci opatření bude dobudován jednotný informační a rezervační systém CR. Dále bude systémově řešena problematika marketingu a propagace CR České republiky jako evropské turistické destinace. Aktivitami tohoto opatření budou zejména: •
podpora vytváření partnerství veřejného a soukromého sektoru, zejména v oblasti spolkové, poradenské a informační činnosti jednotlivých profesních zájmových sdružení CR s celostátní působností;
•
tvorba a celoplošné uplatňování standardů služeb CR a jejich následná certifikace pro zajištění konkurenceschopnosti nabídky produktů CR ve vztahu k zahraničí, uplatňování norem a doporučení EU, WTO a uplatňování zásad, norem a indikátorů trvale udržitelného rozvoje CR apod.;
•
zabezpečení výměny a šíření jednotných informací prostřednictvím moderních technologií zejména vybudováním Národního informačního a rezervačního systému a propojením informačních sítí TIC;
•
zavádění jednotného systému značení aktivit v cestovním ruchu včetně terénního značení vyplývajícího z doporučení WTO (např. piktogramy);
•
zpracování generelů rozvoje specifických produktů CR v souladu se zájmy ochrany životního prostřed (např. generel golfových hřišť, vodních tras apod.); 153
•
marketing CR z hlediska podpory prosazení nabídky ČR jako turistické a lázeňské destinace na mezinárodním a světovém trhu CR;
•
účast na rozhodujících evropských a světových veletrzích cestovního ruchu;
•
tvorba propagačních materiálů České republiky jako turistické destinace;
•
pořádání mezinárodních sympozií a konferencí o cestovním ruchu.
Operační cíle opatření Propojení nadregionální, regionální a lokální úrovně v oblasti cestovního ruchu. Výrazné zkvalitnění společných služeb v cestovním ruchu. Zkvalitnění informačních systémů v cestovním ruchu. Zkvalitnění marketingové činnosti v oblasti cestovního ruchu.
Forma podpory Grantová schémata. Hlavním nástrojem pro realizaci opatření budou účelové dotace pro poskytovatele služeb.
Koneční uživatelé podpory Profesní zájmová sdružení CR, podnikatelé, turistická informační střediska, návštěvníci a turisté.
4.6.5
Opatření 6.2 Tvorba produktů cestovního ruchu
Popis a zdůvodnění Česká republika má dobré podmínky pro uplatnění se na mezinárodním trhu cestovního ruchu nabídkou žádaných produktů specializované turistiky, jako např. kongresové turistiky, kulturní turistiky včetně nejrůznějších celoplošných programů vázaných na kulturní a historické dědictví, ekoturistiky a venkovské turistiky s jejími různorodými formami. Tato šance však zůstává stále nevyužitá, zejména z důvodu absence potřebného knowhow a nedostatečných finančních zdrojů pro rozvoj základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu. Hlavním
cílem
opatření
je
proto
podpora
tvorby
produktů
cestovního
ruchu
nadregionálního, národního a mezinárodního významu s využitím specifických atraktivit ČR. Handicap nízké kvality základní infrastruktury lze řešit podporou hmotných i nehmotných investic do ucelených produktů cestovního ruchu tzv. „package“,
154
důležitých z hlediska
kvality poskytovaných služeb cestovního ruchu a následně konkurenceschopnosti českého cestovního ruchu na mezinárodních trzích. Podpora nadregionálních ucelených produktů se bude týkat těchto aktivit: •
lázeňské turistiky (lázeňská infrastruktura, doprovodné programy včetně nových forem nabídky služeb lázeňské turistiky);
•
kongresové turistiky (podporovány budou zejména určité kategorie a třídy malo- a středně kapacitních ubytovacích zařízení, výstavba a renovace kongresových center v rámci rozvoje a regenerace urbanizovaných území respektující limity využívání území, jednotná prezentace nabídky na zahraničních trzích);
•
ekoturistiky (půjde zejména o podporu rozvoje infrastruktury cestovního ruchu v souladu se zásadami udržitelného rozvoje a bude se dotýkat především využití – rekonstrukce a obnovy – stávajících objektů a infrastruktury chráněných krajinných oblastí a národních parků pro cestovní ruch);
•
sportovně - rekreačních komplexů národního a zejména mezinárodního významu;
•
kulturní a církevní turistiky (zpřístupnění kulturních, historických, církevních a technických památek nadregionálního významu pro cestovní ruch, především péče o tzv. Světové dědictví, tj. o památky zapsané do seznamu UNESCO a o památkové rezervace zapsané do seznamu Ministerstva kultury);
•
specifických produktů mezinárodní význam.
majících
nadregionální
či
mezinárodní
přesah
nebo
Operační cíle opatření Zvýšení aktivní nabídky ucelených produktů cestovního ruchu. Prodloužení délky pobytu návštěvníků v ČR. Zvýšení příjmů z cestovního ruchu.
Formy podpory Účelové dotace projektů podporou hmotných a nehmotných investic pro podnikatele v CR a další poskytovatele uvedených služeb cestovního ruchu.
Koneční uživatelé podpory Podnikatelé, informační střediska, návštěvníci a turisté, nestátní neziskové organizace.
4.6.6
Opatření 6.3 Rozvoj malých podniků v cestovním ruchu
Popis a zdůvodnění Toto opatření zahrnuje přímou podporu malých a drobných podniků v cestovním ruchu. Spolufinancování opatření se předpokládá z úrovně kraje. 155
Malé podniky v cestovním ruchu představují významnou součást regionální ekonomiky, zvláště v oblastech s vysokým potenciálem turistických atraktivit. Připravenost ekonomiky na využití cestovního ruchu do jisté míry charakterizuje počet podnikatelských subjektů. V celkovém počtu cca 111 tis. subjektů v ČR převládají malé podniky a jednotlivci. Pestrost nabídky turistických aktivit je jedním z limitujících faktorů rozvoje cestovního ruchu. Ve většině oblastí v současné době převažuje využívání „přirozených“ atraktivit při tvorbě nabídky nad atraktivitami, které jsou produktem jejich poskytovatelů, mezi něž patří obnova tradičních řemesel, budování zařízení pro aktivní trávení volného času, nové formy
turistiky
využívající
venkovské
prostředí
(např.
ekoturistiky,
agroturistiky,
hipoturistiky a jejich kombinace) aj. Rozšiřování nabídky má vedle vlivu vyššího využití zařízení cestovního ruchu i další synergické efekty ve vztahu k cestovnímu ruchu i celkovému rozvoji regionů. Dnešní návštěvník vyžaduje ucelenou nabídku, tj. produkt cestovního ruchu, zahrnující ubytování, stravování, program pobytu orientovaný dle zájmu jednotlivých skupin turistů, a to vše s dostatečným množstvím informací o podmínkách pobytu, historii regionu, způsobu života místních obyvatel, všech dostupných zajímavostech atd. Neméně závažným požadavkem je možnost příjemného využití volného času ve večerních hodinách a v případě špatného počasí. Pouze regiony, které budou takovéto produkty, vzniklé ve spolupráci podnikatelů a veřejné správy, nabízet, budou na trhu cestovního ruchu konkurenceschopné. Tímto opatřením bude poskytováno financování pro podporu aktivit, které přispějí k rozvoji malých podniků a drobných podnikatelů v cestovním ruchu, nabízejících na jedné straně jednotlivé služby cestovního ruchu, na druhé straně ucelené produkty cestovního ruchu různorodého charakteru na regionální úrovni. Jde zejména o aktivity spojené: •
s rozvojem malých podniků a drobných podnikatelů nabízejících jednotlivé nebo komplexní služby (ubytovací, stravovací, dopravní, zábavu apod.) v regionech;
•
s rozvojem malých podniků a drobných podnikatelů nabízejících produkty cestovního ruchu, zahrnující ubytování, stravování a program pobytu orientovaný podle zájmu jednotlivých skupin turistů včetně příjemného využití volného času;
•
s rozvojem sítí malých podniků a drobných podnikatelů v regionech.
Operační cíle opatření Zvýšení úrovně podnikání malých a drobných podnikatelů v cestovním ruchu. Zlepšení turistické nabídky regionů v ucelených specializovaných produktech. Zvýšení počtu návštěvníků a prodloužení jejich pobytu v regionech. Zvýšení příjmů z cestovního ruchu. 156
Vytvoření nových pracovních příležitostí.
Forma podpory Grantové schéma s nevratnou přímou pomocí či dalšími formami podpory (zvýhodněné úvěry, subvencování úrokové sazby, záruky).
Koneční uživatelé podpory Obce, malé a drobné podniky v cestovním ruchu, cestovní kanceláře, cestovní agentury, návštěvníci a turisté.
4.6.7
Opatření 6.4 Rozvoj cestovního ruchu v obcích
Popis a zdůvodnění Toto opatření je navrhováno pro financování všestranného rozvoje infrastruktury a vybavenosti cestovního ruchu v obcích a bude podporovat projekty předkládané obcemi a nestátními neziskovými organizacemi. Spolufinancování se předpokládá z úrovně MMR, kraje i obcí. Rozvoj cestovního ruchu předpokládá existenci zachovalé přírodní a kulturní krajiny, úpravný vzhled sídel a rekreačních center vybavených potřebnou infrastrukturou. Je nezbytné opravit a rekonstruovat historické památky, upravit a modernizovat technickou a turistickou infrastrukturu a vystavět nové objekty a sítě podporující rozvoj cestovního ruchu v obcích. Důsledná údržba veškerých přírodních a kulturních hodnot a péče o ně je základní podmínkou pro další rozvoj cestovního ruchu v obcích. V obcích a regionech se nachází množství historických, kulturních a technických památek, včetně památek zapsaných do seznamu UNESCO. Existuje hustá a dobře značená síť vzájemně propojených turistických stezek a tras, trvale udržovaná Klubem českých turistů,
které
chybí
doprovodná
infrastruktura
turistického
zázemí
(občerstvení,
odpočívadla, stojánky na kola, půjčovny kol a dalších sportovních potřeb, zdroje pitné vody apod.). Úroveň zařízení pro poskytování služeb v oblasti cestovního ruchu a vlastní poskytování těchto služeb co do kvality i struktury neodpovídá plně dnešním požadavkům kladeným na vyspělé turistické destinace. Tímto opatřením bude poskytováno financování pro aktivity převážně investičního charakteru, které přispívají k zachování a obnově kulturního dědictví a historického, technického a přírodního bohatství pro cestovní ruch, resp. které toto kulturní dědictví a bohatství zpřístupňují pro návštěvníky. Jde zejména o tyto druhy aktivit: •
aktivity spojené se zachováním a revitalizací památek a kulturního dědictví na regionální úrovni; 157
•
aktivity spojené se zachováním, obnovou průmyslových památek na regionální úrovni;
•
aktivity spojené s vytvářením a budováním turistických atrakcí (zábavních areálů, muzeí apod.);
•
aktivity spojené se zachováním, obnovou přírodního bohatství a přírodních útvarů zajímavých z hlediska cestovního ruchu;
•
aktivity spojené s rozvojem a údržbou infrastruktury a orientačních systémů v obcích, resp. s obnovou a rozvojem cyklostezek, turistických stezek a tras včetně doplňkových zařízení;
•
aktivity spojené s rozvojem občanské vybavenosti v oblasti sportu a rekreace;
•
aktivity spojené s nabídkou a propagací akcí a produktů cestovního ruchu na místní úrovni.
nebo
oživením
technických
a
Operační cíle opatření Dosažení lepšího využití turistického potenciálu obcí. Zajištění stabilní struktury venkovské turistiky. Zlepšení dopravní dostupnosti turisticky atraktivních míst a památek. Zvýšení přitažlivosti obcí pro návštěvníky. Zvýšení příjmů z cestovního ruchu.
Forma podpory Nevratná přímá pomoc.
Koneční uživatelé podpory Obce, svazky obcí, návštěvníci a turisté, cestovní agentury, cestovní kanceláře, podnikatelé.
4.7
Priorita 7 - Technická pomoc
Priorita "Technická pomoc" se zaměří na podporu efektivního řízení Společného regionálního operačního programu. V souladu s rozhodnutím, přijatým v rámci Národního rozvojového plánu bude tato priorita rovněž poskytovat technickou pomoc pro realizaci Rámce podpory Společenství (TA CSF). Jedná se o průřezovou prioritu, která se aplikuje napříč celého SROP (bude se dotýkat všech priorit a opatření) a pro CSF. V rámci této priority bude poskytováno financování pro pokrytí nákladů spojených s řízením, monitorováním, kontrolou, analýzou a
158
poskytováním informací na úrovni celého SROP a CSF včetně publicity a střednědobého hodnocení SROP. Celkový finanční rámec pro technickou pomoc SROP činí 9,542 mil. € během plánovacího období 2004 – 2006. Kromě toho je v SROP zahrnuta technická pomoc pro CSF ve výši 6,417 mil. €. Tato priorita se člení do dvou opatření, jejichž finanční rámec je následující: Financování pro prioritu Technická pomoc (mil. €) Číslo a název opatření
ERDF
Veřejné zdroje ČR 2,979
Finanční rámec celkem 9,542
7.1 Technická pomoc pro SROP
6,563
7.2 Technická pomoc pro CSF
4,500
1,917
6,417
11,063
4,896
15,959
Technická pomoc celkem
4.7.1
Opatření 7.1 - Technická pomoc pro SROP
Tímto opatřením bude poskytováno financování na řízení, realizaci, monitorování a kontrolu operací SROP. Člení se do dvou podopatření: Podopatření 7.1.1 – Aktivity spojené s řízením SROP Toto podopatření se zaměří na financování aktivit podporujících efektivní řízení a monitorování realizace SROP tak, jak jsou definovány v pravidlu č.11 odst.2 nařízení Komise (ES) č.1685/2000. Způsobilé výdaje pro spolufinancování v rámci tohoto podopatření podléhají limitu podle pravidla 11.2.4 nařízení Komise (ES) č. 1685/2000. Podopatření se zaměří na podporu : a) výdajů vzniklých při jednáních Monitorovacího výboru SROP a jeho regionálních podvýborů (Výbory regionálního rozvoje), včetně výdajů zahrnujících náklady na účast odborníků a jiných subjektů na těchto jednáních, a to včetně účastníků ze třetích zemí v případě, že předseda monitorovacího výboru považuje jejich přítomnost v souvislosti s efektivní realizací CSF za zásadní; b) výdaje na audity a kontroly prováděné přímo na místě činnosti c) zpracování studií a zpráv o postupu realizace SROP jako podkladů pro jednání Monitorovacího výboru SROP a jeho regionálních podvýborů, včetně zpracování podkladů pro přípravu výroční a závěrečné zprávy; d) výdaje na přípravu, výběr, hodnocení a monitorování podpory a činností spojených s realizací SROP v centrální i regionální úrovni (s výjimkou akvizičních nákladů a
159
nákladů na instalaci informačních systémů k řízení, monitorování a informační analýzu), e) výdaje na odměňování včetně příspěvků na sociální zabezpečení v případě úředníků přidělených dočasně z moci úředního rozhodnutí příslušného orgánu k realizaci výše uvedených úkolů (v centrální i regionální úrovni) nebo u jiných zaměstnanců zaměstnaných za účelem realizace úkolů uvedených v odst. a) až d), za předpokladu, že období, po které jsou tyto osoby přiděleny nebo zaměstnány za výše uvedeným účelem, nesmí překročit mezní datum pro způsobilost výdaje (okamžik vstupu ČR do EU, resp. schválení programu) stanovené v rozhodnutí o schválení podpory.
Forma podpory •
nevratná přímá pomoc
Koneční příjemci podpory •
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (řídící orgán SROP), kraje
Podopatření 7.1.2 – Ostatní výdaje technické pomoci SROP Výdaje způsobilé pro spolufinancování v rámci tohoto podopatření nepodléhají limitu podle pravidla 11.2.4 nařízení Komise č. 1685/2000. Toto podopatření zahrnuje činnosti definované v pravidlu č.11(3) nařízení Komise (ES) č.1685/2000. Konkrétně je možné prostředky SF využít na: a) získání a instalaci Monitorovacího systému SROP (systém MONIT), tzn. počítačového systému pro řízení a monitorování realizace SROP a provádění informačních analýz; b) zajištění požadavků vyplývajících z komunikační strategie SROP včetně pořádání informačních a propagačních akcí, vydávání propagačních materiálů a provádění analýz dopadů těchto akcí; c) zpracování studií a analýz zaměřených na sledování dopadů realizace programu, analyzování průběhu jejich realizace, vhodnosti a efektivnosti implementačních struktur, identifikování „úzkých míst“ programu s cílem formulovat doporučení pro operativní zefektivnění řízení programu či využití zkušeností pro další programové období; d) podporu aktivit zaměřených na zlepšování metod hodnocení a výměny informací o praktických postupech v oblasti realizace pomoci ze strukturálních fondů; e) organizaci seminářů a workshopů zaměřených na výměnu zkušeností jednotlivých aktérů
zapojených
do
realizace
programu
(partnerů,
konečných
příjemců
a
veřejnosti), spolupráci a předávání zkušeností s dalšími regiony EU, včetně diskuzí o dalším směřování podpory v novém programovém období;
160
f) zpracování analýz, podkladových studií a samotná příprava SROP (respektive jednotlivých ROP) pro období 2007 – 2013, včetně zpracování ex-ante hodnocení a hodnocení vlivů na životní prostředí.
Forma podpory •
nevratná přímá pomoc
Koneční příjemci podpory •
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (řídící orgán SROP), kraje
4.7.2
Opatření 7.2 – Technická pomoc pro CSF
Tímto opatřením bude poskytováno financování na řízení, realizaci, monitorování a kontrolu operací CSF (rámec podpory společenství). Člení se do dvou podopatření: Podopatření 7.2.1 – Aktivity spojené s řízením CSF Toto podopatření se zaměří na financování aktivit podporujících efektivní řízení a monitorování realizace Rámce podpory Společenství, na aktivity společné pro všechny operační programy vyžadující jednotný přístup na národní úrovni. Výdaje způsobilé pro spolufinancování v rámci tohoto podopatření podléhají limitu podle pravidla 11.2.4 nařízení Komise č. 1685/2000. Toto podopatření se zaměří na: a) pořádání jednání Monitorovacího výboru Rámce podpory Společenství, včetně výdajů zahrnujících
náklady
na
účast
odborníků
a
jiných
subjektů
na
jednáních
Monitorovacího výboru, a to včetně účastníků ze třetích zemí v případě, že předseda monitorovacího výboru považuje jejich přítomnost v souvislosti s efektivní realizací CSF za zásadní; b) pořádání jednání Řídicího výboru Rámce podpory Společenství; c) zpracování studií a zpráv o postupu realizace jednotlivých operačních programů a CSF jako celku jako podkladů pro jednání Monitorovacího výboru CSF a Řídícího výboru CSF, včetně zpracování podkladů pro přípravu výroční a závěrečné zprávy; d) provoz Monitorovacího systému strukturálních fondů s výjimkou nákladů uvedených ve druhém podopatření. K naplňování výše uvedených úkolů jsou za podmínek uvedených níže způsobilé ke spolufinancování i výdaje na odměňování úředníků včetně příspěvků na sociální zabezpečení:
161
a) u úředníků přidělených dočasně z moci úředního rozhodnutí příslušného orgánu k realizaci úkolů uvedených v odrážkách výše (musí tedy existovat písemný doklad, že byly dočasně určeny na výkon činností spojených s realizací programu); b) u
jiných
zaměstnanců
zaměstnaných
za
účelem
realizace
úkolů
uvedených
v odrážkách výše. Období, po které jsou tyto osoby přiděleny nebo zaměstnány za výše uvedeným účelem, nesmí překročit mezní datum pro způsobilost výdaje (okamžik vstupu ČR do EU, resp. schválení programu) stanovené v rozhodnutí o schválení podpory.
Forma podpory •
Nevratná přímá pomoc
Koneční příjemci podpory •
Ministerstvo pro místní rozvoj (řídící orgán CSF)
Podopatření 7.2.2 – Ostatní výdaje technické pomoci CSF Výdaje způsobilé pro spolufinancování v rámci tohoto podopatření nepodléhají limitu podle pravidla 11 nařízení Komise č. 1685/2000. Toto podopatření zahrnuje činnosti, které mohou být spolufinancovány v rámci technické pomoci a nejsou kofinancovány v prvním podopatření. Výdaje na odměňování úředníků provádějících tyto činnosti nejsou způsobilé. Konkrétně je možné prostředky SF využít na: a) získání a instalaci Monitorovacího systému strukturálních fondů, tzn. počítačového systému pro řízení a monitorování realizace CSF a operačních programů a provádění informačních analýz; b) zajištění požadavků vyplývajících z komunikační strategie NRP/CSF včetně pořádání informačních a propagačních akcí, vydávání propagačních materiálů a provádění analýz dopadů těchto akcí; c) zpracování studií a analýz zaměřených na sledování dopadů realizace programů, analyzování průběhu jejich realizace, vhodnosti a efektivnosti implementačních struktur, identifikování „úzkých míst“ programů s cílem formulovat doporučení pro operativní zefektivnění řízení programů či využití zkušeností pro další programové období; d) podporu aktivit zaměřených na zlepšování metod hodnocení a výměny informací o praktických postupech v oblasti realizace pomoci ze strukturálních fondů; e) organizaci seminářů a workshopů zaměřených na výměnu zkušeností jednotlivých aktérů
zapojených
do
realizace
programů
(partnerů,
konečných
příjemců
a
veřejnosti), spolupráci a předávání zkušeností s dalšími regiony EU, včetně diskuzí o dalším směřování podpory v novém programovém období; 162
f) zpracování analýz, podkladových studií a samotná příprava Národního rozvojového plánu pro období 2007 – 2013, včetně zpracování makroekonomického modelu dopadů jeho realizace, zpracování ex-ante hodnocení a hodnocení vlivů na životní prostředí.
Forma podpory •
Nevratná přímá pomoc
Koneční příjemci podpory •
Ministerstvo pro místní rozvoj (řídící orgán CSF)
4.7.3 Limitované výdaje technické pomoci Podle pravidla 11.2.4 nařízení Komise (ES) č.1685/2000 činí maximální výše způsobilých výdajů technické pomoci v rámci SROP 10.14 mil.€ příspěvku ze strukturálních fondů. Limitované výdaje podopatření 7.1.1 a 7.2.1 tento strop nepřesáhnou - předpokládá se orientačně, že v rámci priority 7 dosáhnou výdaje obou podopatření v úrovni příspěvku ze strukturálních fondů (ERDF) výše 6.05 mil.€ : Přehled podopatření
Limitované
Nelimitované
výdaje (mil.€)
výdaje
Celkové výdaje
Podopatření 7.1.1 (SROP)
4,47
-
4,47
Podopatření 7.1.2 (SROP)
-
2,09
2,09
Podopatření 7.2.1 (CSF)
1,58
-
1,58
Podopatření 7.2.2 (CSF)
-
2,92
2,92
6,05
5,01
11,06
CELKEM Technická pomoc
163
4.8
Státní pomoc
V této části operačního programu se poskytují informace o státní podpoře v rámci jednotlivých opatření, která slouží k ověření shody s pravidly EU o státní podporách.
A. Přehled opatření, u nichž je poskytnutá státní podpora v souladu s pravidlem de minimis Prohlašujeme, že pro dále uvedená opatření SROP nebude poskytnuta žádná státní podpora podnikům a odvětvím výroby, resp. poskytnutá podpora bude buď kompatibilní s pravidlem de minimis nebo se bude vztahovat na Nařízení o výjimkách ve shodě s Nařízeními Rady č. 994/98 ze 7.5.1998.
Číslo opatření
Název opatření
1.1
Podpora místních podnikatelských aktivit
1.2
Příprava ploch a dalších objektů pro podnikání
2.1
Rozvoj regionální dopravní infrastruktury
2.3
Rozvoj informačních a komunikačních technologií v obcích a regionech
3.1
Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů v obcích a regionech
3.2
Podpora sociální integrace v obcích
4.1
Zlepšování kvality vody v regionech
5.1
Obnova a rozvoj venkovských obcí
5.2
Rozvoj služeb a řemesel ve venkovských obcích
6.3
Rozvoj malých podniků v cestovním ruchu
6.4
Rozvoj cestovního ruchu v obcích
164
B. Přehled opatření, u nichž jde spolufinancování státní podpory nad rámec pravidla de minimis a nespadá pod jedno z nařízení o výjimce Prohlašujeme, že dále uvedená opatření SROP budou spolufinancována státní podporou podnikům a odvětvím výroby, která jde nad rámec pravidla de minimis a která nespadá pod některé nařízení o výjimce.
Číslo opatření 2.2 4.2 4.3 6.1 6.2
Název opatření
Název programu státní podpory nebo ad hoc státní podpory
Rozvoj dopravní obslužnosti v regionech Zlepšování kvality ovzduší v regionech Odpadové hospodářství v regionech Rozvoj služeb pro cestovní ruch Tvorba produktů cestovního ruchu
165
Číslo státní podpory
Odkaz na Trvání schvaloprogramu vací dopis
5
5.1
FINANČNÍ PLÁN SPOLEČNÉHO REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU ČESKÉ REPUBLIKY Východiska pro finanční rámec SROP
Finanční plán Společného regionálního operačního programu je vypracován v návaznosti na údaje Evropské Komise (o výši spolufinancování SROP ze strukturálních fondů) a v návaznosti na finanční rámec Národního rozvojového plánu ČR. Vychází se z toho, že realizace SROP bude podpořena následujícími příspěvky ze Strukturálních fondů (ERDF a ESF) - v mil. €: 2004 118,86
SROP celkem
5.2
2005 166,90
2006 212,27
2004 - 2006 498,03
Rozdělení prostředků SROP na priority
Rozdělení prostředků strukturálních fondů (SF) na jednotlivé priority SROP se v souladu se stanovenými váhami jednotlivých priorit SROP navrhuje následovně (v mil. €): Priorita Priorita 1 Priorita 2 Priorita 3 Priorita 4 Priorita 5 Priorita 6 Technická pomoc Celkem
2004 20,35 30,40 15,41 14,01 14,72 21,32 2,64 118,86
2005 28,58 42,69 21,64 19,69 20,67 29,94 3,71 166,90
2006 36,34 54,30 27,52 25,03 26,29 38,08 4,72 212,27
2004 - 2006 85,27 127,39 64,58 58,72 61,68 89,34 11,06 498,03
Podíl v % 17,1 25,6 13,0 11,8 12,4 17,9 2,2 100
Podle článku 29(3) nařízení Rady (ES) č.1260/99 mohou příspěvky ze strukturálních fondů představovat v Cíli 1 maximálně 75 % z celkových přípustných nákladů ("eligible cost") a zpravidla nejméně 50 % přípustných veřejných výdajů. Pokud jde o podíl SF na celkových veřejných výdajích, dosahuje v Portugalsku v průměru u všech regionálních operačních programů výše 63,6 %, v Irsku u regionu BMW (Cíl 1) hodnoty 64,6 % a v Řecku u souhrnu všech regionálních operačních programů dokonce hodnoty 75 % (pro všechny programy v Řecku je ovšem podíl nižší, cca 67 %). V souvislosti s tím se navrhuje zajistit celkový úhrn českých veřejných zdrojů pro SROP ve výši 241,07 mil. €, což představuje 32,6 % z celkových veřejných výdajů SROP (SF – 498,03 mil. €, české veřejné zdroje – 241,07 mil. €, celkem veřejné zdroje SROP – 739,10 mil. €). Celkový objem veřejných prostředků ČR podle jednotlivých let 2004 až 2006 se navrhuje následovně (v mil. €):
166
Priorita
2004
2005
2006
Priorita 1 Priorita 2 Priorita 3 Priorita 4 Priorita 5 Priorita 6 Technická pomoc Celkem
8,72 13,03 6,60 6,01 6,31 20,25 0,81 62,08
12,25 18,29 9,27 8,43 8,86 22,02 1,64 80,76
15,57 23,27 11,79 10,73 11,27 23,52 2,09 98,23
2004-2006 36,54 54,59 27,67 25,16 26,43 65,78 4,90 241,07
Podíl ČR v % na veřejných prostředcích SROP 30,0 30,0 30,0 30,0 30,0 42,4 30,7 32,6
V případě veřejných zdrojů ČR se vychází z toho, že budou zajištěny jak ze zdrojů státního rozpočtu (rozpočtová kapitola MMR), tak i ze zdrojů obcí a krajů, částečně pak i ze dvou státních fondů - Státního fondu dopravní infrastruktury (spolufinancování opatření 2.1) a Státního fondu životního prostředí ČR (spolufinancování opatření 4.1, 4.2 a 4.3); viz následující přehled (v mil. €): Priorita SROP
Veřejné zdroje ČR celkem 2004-2006
Z toho: Státní rozpočet
Rozpočty krajů
Rozpočty obcí
Priorita 1
36,54
17,03
11,69
7,82
Priorita 2
54,59
3,29
6,04
21,58
Priorita 3
27,67
8,05
9,40
10,22
Priorita 4
25,16
1,28
Priorita 5
26,43
10,45
5,54
10,45
Priorita 6
65,78
52,99
7,83
4,97
4.90
4,90
241,07
97,98
45,38
67,12
Technická pomoc CELKEM SROP
12,08
Ostatní (státní fondy)
23,68
11,80
35,49
Dalším zdrojem, který přispěje ke spolufinancování projektů SROP, budou soukromé zdroje. Tyto prostředky se budou koncentrovat u opatření, spjatých s podporou podnikání, v menším rozsahu však budou zastoupeny i u dalších opatření (všude tam, kde mohou být vykazovány výnosy - např. ekologická infrastruktura). Pro celkový rámec spolufinancování uvádíme zastoupení soukromých zdrojů na realizaci vybraných regionálních programů v období 2000 - 2006: v Portugalsku činí u všech regionálních operačních programů podíl soukromých zdrojů na financování celkových nákladů programů 7,1 %, v Řecku u stejných programů 13,6 %, u skotského programu pro Vysočinu a ostrovy 20,8 % a u irského ROP pro region Sever+východ pak dokonce 42,6 %. 167
Pro odhad zapojení soukromého sektoru do SROP jsou důležité následující limity: a)
v případě investic do firem musí být příspěvek strukturálních fondů ve shodě s horními limity pro výši podpory a pro kombinace podpory stanovené v oblasti státní podpory; pro regiony Cíle 1 v ČR byla maximální intenzita veřejné podpory stanovena ve výši 46 % až 50 % NGE (čistý ekvivalent dotace) podle jednotlivých regionů soudržnosti, a to v souladu s regionální mapou intenzity veřejné podpory na období 2002 - 2006 (usnesení vlády č.1315/2001),
b)
v případě investic do infrastruktury, z nichž se získá značný čistý výnos, nesmí příspěvek ze strukturálních fondů překročit 40 % z celkových přípustných nákladů s tím, že může být zvýšen o ne více než dalších 10 % v členských státech, na něž se vztahuje Fond soudržnosti (to je případ ČR),
c)
v případě investic do firem nesmí příspěvek ze strukturálních fondů překročit 35 % z celkových přípustných nákladů
s tím, že v případě investic do malých a
středních podniků lze tyto míry zvýšit o určitou částku pro jiné formy financování, než je přímá pomoc za předpokladu, že toto zvýšení nepřekročí 10 % celkových přípustných nákladů. Celková výše spolufinancování SROP ze soukromých zdrojů se předpokládá ve výši 252,77 mil. € v období 2004 - 2006, z toho v jednotlivých prioritách SROP (v mil. €): Soukromé zdroje 2004 - 2006
Priorita SROP Priorita 1 Priorita 2 Priorita 3 Priorita 4 Priorita 5 Priorita 6 Technická pomoc Celkem
72,36 11,91 4,42 20,33 34,31 109,45 0,00
252,77
Celkové přípustné náklady ("eligible cost") za celý SROP (zdroje SF, veřejné zdroje ČR, soukromé zdroje, nepočítá se s půjčkami z EIB) činí v tříletém období 2004 - 2006 úhrnně 991,87 mil. €, viz následující přehled (v mil. €): Priorita SROP
SF 2004 - 2006
Priorita 1 Priorita 2 Priorita 3 Priorita 4 Priorita 5 Priorita 6 Technická pomoc Celkem
85,27 127,39 64,58 58,72 61,68 89,34 11,06 498,03
Celkem veřejné prostředky ČR 2004 - 2006
Soukromé zdroje
Celkové náklady SROP 2004 - 2006
36,54 54,59 27,67 25,16 26,43 65,78 4.90
72,36 11,91 4,42 20,33 34,31 109,45 0,00
196,16 193,89 96,67 104,21 122,42 264,57 19,96
241,07
252,77
991,87
168
5.3
Rozdělení prostředků SROP na regiony soudržnosti
Alokace plánovaných prostředků pro realizaci SROP do regionů soudržnosti vychází z návrhu uvedeném v Národním rozvojovém plánu. Alokace finančních prostředků SROP na jednotlivé regiony soudržnosti je založena na váženém součtu čtyř ukazatelů, kterými jsou: a)
počet obyvatel (váha 0,1),
b)
rozloha regionu (váha 0,1),
c)
hrubý domácí produkt vytvořený v regionu na 1 obyvatele (váha 0,35),
d)
souhrnné
hodnocení
zaměstnanosti
(váha
0,45),
na
základě
míry
nezaměstnanosti, úrovně dlouhodobé nezaměstnanosti a tlaku na pracovní místa. V rámci takto vyčleněných podílů jsou zdroje pro jednotlivé priority stanoveny na základě procentuelního rozdělení vypracovaného radami regionů soudržnosti. Celkový objem prostředků alokovaný v rámci SROP na léta 2004 – 2006 dosahuje částky 723,140 mil. €. Z toho částka 91,593 mil. € je určena na opatření 6.1. a 6.2., tvoří 3,5 % z celkového objemu ze strukturálních fondů určených pro ČR a představuje původní objem prostředků pro OP Cestovní ruch a lázeňství. Výše uvedená opatření budou realizována specifickou formou na celostátní úrovni a proto ani částka na ně připadající není zahrnuta do rozdělení finančních prostředků SROP podle regionů. Návrh procentuelního i skutečného rozdělení prostředků (mimo prostředků na opatření 6.1, 6.2) na jednotlivé regiony soudržnosti za celé období 2004 - 2006 je uveden v následujícím přehledu (v mil. €):
169
Finanční prostředky SROP podle priorit a regionů soudržnosti
regiony Střední Čechy Jihozápad Severozápad Severovýchod Jihovýchod Střední Morava Moravskoslezsko Celkem
regiony Střední Čechy Jihozápad Severozápad Severovýchod Jihovýchod Střední Morava Moravskoslezsko Celkem
% 12,8 12,4 16,6 13,1 14,5 14,3 16,3 100,0
% 9,3 9,6 16,7 13,6 11,5 9,7 20,2 90,6
celkem veřejné EU zdroje 80,838 56,589 78,312 54,821 104,837 73,389 82,733 57,915 91,574 64,105 90,311 63,221 102,942 72,063
ČR
%
24,249 23,491 31,448 24,817 27,469 27,091 30,879
28,1 23,1 22,0 10,5 19,0 22,5 11,2
priorita 1 veřejné EU zdroje 22,715 15,902 18,090 12,664 23,064 16,146 8,687 6,081 17,399 12,180 20,320 14,225 11,530 8,071
ČR
%
6,814 5,426 6,919 2,606 5,219 6,095 3,459
24,0 29,2 26,0 34,6 29,3 26,4 32,2
36,538
201,7
631,547 442,102 189,445 136,4
121,805
priorita 4 veřejné EU ČR zdroje 7,518 5,263 2,255 7,518 5,263 2,255 17,508 12,256 5,252 11,252 7,876 3,375 10,531 7,372 3,159 8,760 6,132 2,628 20,794 14,557 6,238 83,881 58,719 25,162
priorita 5 veřejné EU ČR zdroje 12,449 8,715 3,734 11,982 8,388 3,594 11,008 7,706 3,302 12,162 8,514 3,648 14,377 10,064 4,313 10,386 7,270 3,115 15,750 11,026 4,725 88,113 61,682 26,431
% 15,4 15,3 10,5 14,7 15,7 11,5 15,3 98,4
85,267
170
priorita 2 veřejné EU zdroje 19,401 13,581 22,867 16,008 27,258 19,081 28,625 20,039 26,831 18,783 23,842 16,690 33,147 23,204 181,972
127,386
ČR
%
5,820 6,859 8,176 8,587 8,049 7,152 9,943
12,4 13,2 11,3 16,1 14,0 23,4 12,4
54,586
102,8
priorita 6 - opatření 6.3, 6.4 veřejné % EU ČR zdroje 10,8 8,731 6,112 2,619 9,6 7,518 5,263 2,255 13,5 14,153 9,908 4,245 10,5 8,687 6,081 2,606 10,5 9,615 6,731 2,884 6,5 5,870 4,109 1,761 8,7 8,956 6,269 2,687 70,1 63,530 44,473 19,057
priorita 3 veřejné EU zdroje 10,024 7,017 10,337 7,236 11,847 8,293 13,320 9,324 12,820 8,975 21,133 14,794 12,765 8,936 92,246
64,575
ČR 3,007 3,101 3,554 3,996 3,846 6,339 3,829 27,671
5.4
Finanční plán SROP
Návrh finanční tabulky SROP na léta 2004 – 2006 celkem podle priorit je uveden v následujících tabulkách.
171
Indikativní finanční alokace podle priorit Společný regionální operační program 2004 - 2006 celkem (v mil. €) Opatření
celkem náklady celkem
Veřejné zdroje Účast společenství celkem SF
ERDF
ESF
Účast národních veřejných zdrojů EAGGF celkem centrální1 regionální2 místní3 ostatní4
soukr. zdroje
priorita 1
194,164
121,805
85,267
85,267
36,538
17,026
11,689
7,823
priorita 2
193,878
181,972
127,386
127,386
54,586
3,291
6,035
21,579
priorita 3
96,665
92,246
64,575
39,807
27,671
8,053
9,396
10,221
4,419
z toho ERDF
61,386
56,967
39,807
39,807
17,160
8,053
9,107
4,419
ESF
35,279
35,279
24,768
priorita 4
104,208
83,881
58,719
58,719
25,162
1,281
priorita 5
122,420
88,113
61,682
61,682
26,431
10,445
5,541
10,445
34,307
priorita 6
264,573
155,123
89,340
89,340
65,784
52,987
7,826
4,971
109,450
15,959
15,959
11,063
11,063
4,896
4,896
241,068
97,980
priorita TA Celkem
991,867 739,099
24,768 24,768
10,511
498,032 473,264 24,768
9,396
23,682
11,906
1,115 12,078
11,803
20,327
45,382 67,118 35,485 252,768
Vysvětlivky: 1) zdroje státního rozpočtu ČR; 2) zdroje krajských rozpočtů; 3) zdroje obecních rozpočtů (rozpočtů svazků obcí); 4) zdroje státních fondů (Priorita 2 - Státní fond dopravní infrastruktury, Priorita 4 - Státní fond životního prostředí ČR)
172
72,359
Indikativní finanční alokace podle priorit Společný regionální operační program 2004 (v mil. €) Opatření
celkem náklady celkem
Veřejné zdroje soukr. Účast společenství Účast národních veřejných zdrojů zdroje celkem SF ERDF ESF EAGGF celkem centrální1 regionální2 místní3 ostatní4
priorita 1
46,337
29,069
20,349
20,349
8,720
priorita 2
46,269
43,428
30,401
30,401
priorita 3
23,069
22,015
15,411
z toho ERDF
14,650
13,595
9,500
ESF
8,419
8,419
5,911
priorita 4
24,869
20,018
14,013
14,013
6,005
0,306
priorita 5 priorita 6 priorita TA Celkem
29,216
21,028
14,720
14,720
6,308
2,493
1,322
2,493
8,187
20,246 1,168 62,077
17,192 1,168 27,929
1,868
1,186
32,929
9,662
16,018
8,468 67,132
74,497 41,567 3,809 3,809 248,065 180,933
4,063
2,789
1,867
17,269
13,027
0,785
1,440
5,150
9,500 5,911
6,604
1,922
2,242
2,439
1,055
9,500
4,095
1,922
2,173
1,055
5,911
2,508
21,321 21,321 2,640 2,640 118,855 112,944 5,911
2,242
1) zdroje státního rozpočtu ČR; 2) zdroje krajských rozpočtů; 3) zdroje obecních rozpočtů (rozpočtů svazků obcí); 4) zdroje státních fondů (Priorita 2 - Státní fond dopravní infrastruktury, Priorita 4 - Státní fond životního prostředí ČR)
173
2,841
0,266 2,882
Vysvětlivky:
5,652
2,817
4,851
Indikativní finanční alokace podle priorit Společný regionální operační program 2005 (v mil. €) Opatření
celkem náklady celkem
Účast společenství celkem SF
ERDF
Veřejné zdroje Účast národních veřejných zdrojů
ESF EAGGF celkem centrální1 regionální2 místní3 ostatní4
soukr. zdroje
priorita 1
65,069
40,819
28,575
28,575
12,245
5,706
3,917
2,622
priorita 2
64,973
60,983
42,690
42,690
18,293
1,103
2,022
7,231
priorita 3
32,395
30,914
21,640
13,340 8,300
9,273
2,699
3,149
3,425
1,481
z toho ERDF
20,572
19,091
13,340
13,340
5,751
2,699
3,052
1,481
ESF
11,823
11,823
8,300
priorita 4
34,922
28,110
19,678
19,678
8,432
0,429
priorita 5
41,026
29,529
20,671
20,671
8,858
3,500
22,019 1,641
17,731 1,641
2,623
1,666
36,550
80,761
32,809
13,568
22,493
11,892 84,579
priorita 6 priorita TA Celkem
88,509 5,348
51,959 5,348
332,241 247,662
29,940 3,707
8,300
3,522
29,940 3,707
166,901 158,601 8,300
3,149
Vysvětlivky: 1) zdroje státního rozpočtu ČR; 2) zdroje krajských rozpočtů; 3) zdroje obecních rozpočtů (rozpočtů svazků obcí); 4) zdroje státních fondů (Priorita 2 - Státní fond dopravní infrastruktury, Priorita 4 - Státní fond životního prostředí ČR)
174
3,990
0,374 4,048
1,857
24,249 7,936
3,500
3,955
6,812 11,497
Indikativní finanční alokace podle priorit Společný regionální operační program 2006 (v mil. €) Opatření
celkem náklady celkem
Účast společenství celkem SF
ERDF
ESF
Veřejné zdroje Účast národních veřejných zdrojů EAGGF celkem centrální1 regionální2 místní3 ostatní4
soukr. zdroje
priorita 1
82,758
51,917
36,343
36,343
15,574
7,257
4,982
3,334
priorita 2
82,636
77,562
54,296
54,296
23,266
1,403
2,572
9,197
priorita 3
41,202
39,318
27,524
16,967 10,557
11,794
3,433
4,005
4,357
1,884
z toho ERDF
26,164
24,281
16,967
16,967
7,314
3,433
3,882
1,884
ESF
15,037
15,037
10,557
priorita 4
44,417
35,753
25,028
25,028
10,725
0,546
priorita 5
52,179
37,556
26,291
26,291
11,266
4,452
2,362
4,452
14,623
priorita 6
61,596 6,802
38,079 4,715
38,079 4,715
23,518 2,087
18,063 2,087
3,335
2,119
39,971
priorita TA
101,567 6,802
Celkem
411,562 310,504
98,229
37,241
17,256
28,608
15,125101,058
10,557
4,480
212,275 201,718 10,557
4,005
1) zdroje státního rozpočtu ČR; 2) zdroje krajských rozpočtů; 3) zdroje obecních rozpočtů (rozpočtů svazků obcí); 4) zdroje státních fondů (Priorita 2 - Státní fond dopravní infrastruktury, Priorita 4 - Státní fond životního prostředí ČR)
175
5,075
0,475 5,148
Vysvětlivky:
30,842 10,094
5,031
8,664
6 IMPLEMENTAČNÍ OPATŘENÍ PRO SPOLEČNÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM 6.1
Úvod
6.1.1 Obecná ustanovení Tato kapitola stanoví implementační opatření pro Společný regionální operační program (dále jen "SROP") pro 7 regionů soudržnosti (regiony NUTS 2) zařazených do Cíle 1 podle požadavků článku 18(2)(d)
Nařízení Rady (ES) č.1260/1999 z 21.6.1999 (dále jen
16
"nařízení") . Implementační opatření se budou řídit rovněž všemi předpisy přijatými na základě zmocnění definovaném v článku 53(2) nařízení; zejména půjde o: a) Nařízení Komise (ES) č.1685/2000 z 28.7.2000 (provádění článku 30 nařízení podrobná pravidla pro způsobilost výdajů na činnosti spolufinancované strukturálními fondy), b) Nařízení Komise (ES) č.643/2000 z 28.3.2000 (provádění článku 33 nařízení - pravidla pro používání eura při financování programových dokumentů strukturálních fondů, c) Nařízení komise (ES) č.438/2001 z 2.3.2001 (provádění článku 38 nařízení - podrobná pravidla pro řídící a kontrolní systémy ohledně finančního řízení a finanční kontroly), d) Nařízení Komise (ES) č.448/2001 z 2.3.2001 (provádění článku 39 nařízení - podrobná pravidla pro postup při provádění oprav financování), e) Nařízení Komise (ES) č.1159/2000 z 30.5.2001 (provádění článku 46 nařízení
-
podrobná pravidla pro informační a propagační opatření členských států v souvislosti s pomocí ze strukturálních fondů).
6.1.2 Programový doplněk (The Programme complement) Ve smyslu článku 15(6) nařízení zašle ČR Komisi do tří měsíců po jejím rozhodnutí, jímž schválila SROP, programový doplněk SROP pro informaci17. Programový doplněk bude připraven řídícím orgánem programu a potvrzen či upraven monitorovacím výborem v souladu s článkem 15(6) nařízení; programový doplněk bude obsahovat informace požadované v článku 18(3) nařízení:
16
Pokud není uvedeno jinak, jsou všechny články citované v textu z Nařízení Rady (ES) č.1260/1999 z 21.6.1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech. Po právní stránce tento text nenahrazuje výše uvedené nařízení. 17 Návrh programové doplňku, společně s návrhem SROP, bude předložen Komisi v únoru 2003. Finální verze programového doplňku bude předložena Komisi po jejím rozhodnutí o schválení SROP (z časového hlediska půjde o období v roce 2004).
176
a) podrobný popis jednotlivých opatření, realizujících priority S-ROP (včetně technické pomoci), b) předběžné hodnocení opatření včetně jejich kvantifikace tam, kde je kvantifikace zapotřebí, aby se prokázala návaznost na cíle odpovídajících priorit, c) příslušné monitorovací ukazatele podle článku 36 nařízení č.1260/99 a kritéria pro výběr projektů (kritéria budou jednotná pro všechny regiony soudržnosti), d) určení typů konečných příjemců opatření , e) finanční plán, který bude v úrovni opatření specifikovat předpokládaný příděl finančních prostředků (ze strukturálních fondů, z veřejných prostředků České republiky, a z odhadnutých soukromých zdrojů), f) popis přijatých informačních a propagačních opatření, zejména pokud jde o komunikační plán programu (vazba na nařízení Komise (ES) č.1159/2000), g) popis ustanovení ujednaných mezi Komisí a Českou republikou o počítačové výměně dat potřebných pro plnění požadavků na řízení, monitorování a vyhodnocování programu.
6.2
Řízení programu
6.2.1
Řídící orgán a základní struktury řízení
Řídicím orgánem SROP, který bude plnit povinnosti zejména podle čl. 34 nařízení, bude
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (dále jen "ministerstvo")18. V odpovědnosti řídícího orgánu bude zajistit realizaci SROP v souladu s požadavky článku 18(2)(d) a 53(2) nařízení, při dodržování pravidel a předpisů Evropské unie a rovněž i národních norem. Řídící orgán SROP bude
v souladu s čl. 34
nařízení odpovědný za
účinnost, správnost řízení a provádění pomoci, zejména za: a) shromažďování statistických a finančních informací požadovaných pro monitorování operačního programu a předávání příslušných informací v dohodnutém počítačovém formátu monitorovacímu výboru, řídícímu orgánu CSF, platebnímu orgánu a Evropské komisi, b) sestavování výroční zprávy o realizaci ke schválení monitorovacímu výboru a její předkládání Evropské komisi, c) po předložení výroční zprávy Evropské komisi, přezkoumání hlavních výsledků předcházejícího roku s Evropskou komisí a s Ministerstvem financí a s řídícím orgánem CSF a zpracování reakce na jakékoliv doporučení Evropské komise, 18
V návaznosti na bod II/1b usnesení vlády č.102/2002 byl rozhodnutím ministra pro místní rozvoj č.80/2002 výkonem funkce řídícího orgánu pro SROP pověřen odbor realizace rozvojových programů, ředitel Ing. Jiří Vačkář, adresa: Staroměstské náměstí 6, 110 15 Praha 1.
177
d) předkládání žádostí o platby ze strukturálních fondů platebnímu orgánu, v souladu s jakýmikoliv pokyny, jež tento orgán vydá, e) zajištění správnosti akcí financovaných v rámci pomoci, zejména zavedením vnitřních kontrolních opatření, f) zajišťování toho, že všechny subjekty podílející se na řízení SROP povedou samostatný účetní systém, nebo budou používat vhodné kódové označení účtů pro výdaje spolufinancované EU, g) zajišťování shody s politikami Společenství, zvláště s ohledem na konkurenční politiku, veřejné zakázky, propagaci, životní prostředí a rovné příležitosti, h) zajištění úkolů, týkajících se informací a propagace SROP, i)
zpracování návrhu konečného znění programového doplňku a jeho předložení monitorovacímu výboru a jakýchkoli následných změn tohoto dodatku.
Řízení programu bude zajišťováno ve dvou základních úrovních, kterými budou : a) ministerstvo, včetně Centra pro regionální rozvoj ČR (zprostředkující subjekt "intermediate body"), které ponese celkovou odpovědnost za realizaci programu a za komunikaci ve vztahu k řídícímu orgánu CSF a ke Komisi na jedné straně, a k Ministerstvu financí (jakožto platebnímu orgánu a ústřednímu správnímu úřadu pro finanční kontrolu) na straně druhé, b) regionální rady19 (celkem 7 orgánů podle jednotlivých regionů NUTS 2), na které ministerstvo deleguje výkon některých řídících funkcí, které se budou týkat výběru projektů a realizace SROP v rámci jednotlivých regionů NUTS 2; rovněž regionální rady budou plnit úlohu tzv. zprostředkujícího subjektu ("intermediate bodies"). Řízení SROP bude pod kontrolou monitorovacího výboru, který si pro specifické činnosti monitorování zřídí v jednotlivých regionech soudržnosti monitorovací podvýbory (tzv. Výbory regionálního rozvoje) - viz bod 6.3. Základní schéma řízení a monitorování SROP je uvedeno v následujícím schématu a rozvedeno v bodech: a) 6.2.2 (úkoly řízení v pravomoci ministerstva - řídícího orgánu), b) 6.2.3 (výkonná jednotka programu včetně regionálních výkonných jednotek), c) 6.2.4 (regionální rady a jejich sekretariáty), d) 6.3 (monitorování v úrovni monitorovacího výboru a jeho podvýborů, monitorování v gesci řídícího orgánu). 19
Způsob vzniku a složení regionálních rad a jejich úkoly definuje § 16 zákona č.248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje. Jedná se o orgán, složený výhradně z členů zastupitelstev krajů, které tvoří příslušný region soudržnosti (regiony NUTS 2). Kraje představují regionální samosprávný celek a převážně tvoří územní jednotku NUTS 3 (v případě, že kraj tvoří územní jednotku NUTS 2, plní úlohu regionální rady zastupitelstvo kraje).
178
Základní
schéma
řízení
SROP
Orgány fungující na centrální úrovni (MA, CRD, MC) (mimo oblast finančních toků a kontroly) Řídící orgán (MA)
Monitorovací výbor (MC)
Obecně plní úkoly dle článku 34 nařízení.
Obecně plní úkoly dle článku 35 nařízení (konkrétní úkoly - viz část 6.3.2.1 SROP).
Část těchto úkolů deleguje na: a) Regionální rady b) Centrum pro regionální rozvoj
MC ve své činnosti spolupracuje s monitorovacími podvýbory, které budou ustanoveny v každém regionu NUTS 2 (tzv.Výbory regionálního rozvoje).
Konkrétně plní MA úkoly uvedené v části 6.2.2 SROP.
Centrum pro regionální rozvoj ČR (CRD) Zprostředkující subjekt (výkonná jednotka programu), zajišťuje realizaci všech opatření SROP a plní úkoly uvedené v části 6.2.3 SROP. CRD zřizuje v každém regionu NUTS 2 regionální výkonné jednotky (REU CRD). Regionální úroveň (RC, RCS, RDC, REU CRD, AG) orgány ustanovené v každém regionu NUTS 2 (celkem 7 regionů) Regionální rady (RC) Zprostředkující subjekt pro příslušný region NUTS 2). Zřizuje sekretariát a poradní skupiny. Plní úkoly podle části 6.2.4 zejména : a) rozhodují o výběru projektů, b) podílí se na realizaci SROP v rámci příslušného regionu NUTS 2
Výbory regionálního rozvoje (RDC) Monitorovací podvýbory pro každý region soudržnosti, dohlíží nad realizací SROP v rámci příslušného regionu NUTS 2. Plní úkoly uvedené v části 6.3.2.2 SROP
Regionální výkonné jednotky (REU CRD)
Sekretariáty regionálních rad (RCS) Výkonný útvar regionální rady (bez rozhodovací pravomoci). Realizují úkoly v pravomoci regionálních rad (připravují podklady, resp. organizují práce) ve smyslu části 6.2.4 SROP.
Ustanovuje je CRD jako své regionální pobočky v každém regionu NUTS 2. Regionální výkonné jednotky CRD plní úkoly uvedené v části 6.2.3.1 SROP.
Koneční příjemci (FB) Plní úkoly dle části 6.2.5 SROP (předkládají žádosti o podporu, žádosti o proplacení, zprávy o pokroku aj.)
179
6.2.2
Úkoly řízení v pravomoci řídícího orgánu
Řídící orgán (odbor realizace rozvojových programů MMR) ponese celkovou odpovědnost za realizaci SROP. Část své působnosti (uvedené v bodě 6.2.1) řídící orgán deleguje na Centrum pro regionální rozvoj ČR (bod 6.2.3) a na regionální rady (bod 6.2.4). Delegace pravomocí bude (po konzultaci s platebním orgánem) upravena písemnou dohodou o delegování pravomocí; písemná dohoda může být uzavřena pouze se subjekty majícími právní subjektivitu. Řídící orgán bude v rámci své řídící funkce, a bez činností delegovaných na výše uvedené orgány, zabezpečovat zejména: a) zavedení monitorovacího systému SROP (který je součástí monitorovacího systému strukturálních fondů - MSSF), včetně ukazatelů monitorování podle článku 36 nařízení, zajištění výměny dat s Komisí, zajištění přístupu k systému pro Centrum pro regionální rozvoj ČR a pro regionální rady, b) zajišťování styku s Komisí, s řídícím orgánem a monitorovacím výborem CSF, s platebním orgánem a platební jednotkou, zajišťování technického servisu řídícímu výboru SROP, c) metodické řízení celého procesu implementace programu (vydávání směrnic, metodik a manuálů pro všechny úseky spojené s realizací programu s cílem zajistit jednotné provádění ve všech regionech NUTS 2), d) předávání dohodnutých údajů Komisi, a to v souladu s mechanizmy dohodnutými mezi Komisí a vládou ČR, s nejvyšším možným využíváním počítačových systémů; předávání dohodnutých údajů řídícímu orgánu CSF a platebnímu orgánu, e) uzavírání smluv s konečnými příjemci podpory (nelze delegovat na zprostředkující subjekt), včetně stanovení výše podpory a
podmínek pro poskytování podpory ze
strukturálních fondů ES a ze zdrojů ČR, předání podepsané smlouvy konečným příjemcům, f) vypracování výroční (roční) zprávy a závěrečné zprávy o realizaci a, po jejím schválení monitorovacím výborem, jejich předložení Komisi; zpracování reakce na jakékoliv doporučení Komise k výroční či závěrečné zprávě, g) zpracování návrhu programového doplňku a jeho předložení monitorovacímu výboru a organizování prací spojených s úpravami programového doplňku podle článku 34(3) nařízení, h) zajištění toho, že subjekty, které se účastní na řízení a provádění pomoci, povedou samostatný účetní systém, nebo budou používat vhodné kódové označení účtů pro všechny transakce týkající se pomoci,
180
i)
předávání žádostí o platby, včetně osvědčení o provedené práci, platebnímu orgánu (prostřednictvím platební jednotky na ministerstvu),
j) předsednictví
monitorovacího
výboru,
poskytování
administrativní
podpory
monitorovacímu výboru (plnění funkce sekretariátu pro monitorovací výbor SROP),
k) zajištění školení personálu výkonné jednotky programu a sekretariátů Regionálních rad. Řídící orgán bude dbát na dodržování veškerých národních norem a norem Společenství a spolupracovat s příslušnými orgány ČR a ES. V případě zjištění, že prostředky fondů nebyly použity na spolufinancování projektů v souladu s legislativou Společenství, bude postupováno v souladu s ustanoveními článků 38 a 39 nařízení (zjišťování nesprávností, opravy financování).
6.2.3
Výkonná jednotka programu
Řídící orgán programu deleguje provádění operativního řízení na
výkonnou jednotku
20
programu, kterou bude Centrum pro regionální rozvoj ČR . Výkonná jednotka programu bude jako realizační subjekt (Intermediate Body) zajišťovat realizaci všech opatření SROP, pokud v programovém doplňku nebude gesce za realizaci jednoho či více opatření svěřena jinému či jiným realizačním subjektům21. Řídící orgán deleguje na výkonnou jednotku programu zejména následující úkoly: a) definovat jednotný postup vyhlášení kola výzvy k předkládání projektů v jednotlivých regionech, včetně stanovení jednotného rámce pro vznik a činnost poradních skupin v rámci jednotlivých regionů soudržnosti, b) kontrola
návrhů dohod s konečnými příjemci o poskytnutí podpory (připravených
sekretariáty regionálních rad), včetně kontroly dat , které jsou obsaženy ve smlouvách (finanční i fyzické indikátory), předání ověřených dohod řídícímu orgánu k podpisu, c) příprava návrhů případných úprav jednotlivých opatření v rámci programového doplňku (v návaznosti na pokyny ministerstva), po projednání s regionálními radami nebo zpracovaných na základě návrhů regionálních rad, d) příprava podkladů pro výroční a závěrečnou zprávu za jednotlivá opatření SROP, e) ověřování projektů na místě (monitorovací návštěvy) ve smyslu článku 4 nařízení Komise (ES) č.438/2001 (ověřování bude probíhat za účasti sekretariátů regionálních rad),
20
V současnosti implementační agentura pro oblast hospodářské a sociální soudržnosti v rámci programu Phare; jedná se o příspěvkovou organizaci Ministerstva pro místní rozvoj, která má zřízeny své regionální pobočky ve všech regionech soudržnosti ČR (regiony NUTS 2). 21 Jiné realizační subjekty (než CRR) nejsou v této fázi přípravy SROP identifikovány; může jimi být např. ČMZRB, a.s. v případě opatření, zaměřeného na přímou podporu malých podniků aj.
181
f) přijímání žádostí o platby a zprávy o pokroku dosaženém při realizaci projektů od konečných příjemců, ověřování a posuzování žádostí a předávání ověřených žádostí o platby (v členění podle priorit a opatření) řídícímu orgánu, vkládání těchto údajů do monitorovacího systému,
g) organizování jednotného postupu spojeného s realizací komunikačního akčního plánu.
6.2.3.1 Regionální výkonná jednotka Výkonná jednotka zřídí v každém regionu NUTS 2 svou regionální pobočku - regionální
výkonnou jednotku (CRR-RVJ)22 a zajistí metodickou podporu a kontrolu práce těchto regionálních pracovišť. Jednotlivé CRR-RVJ budou úzce spolupracovat se sekretariáty regionálních rad. Regionální výkonné jednotky budou zabezpečovat úkoly, uvedené v bodě 6.2.3 pod písmeny b), e) a f), to je kontrolu návrhů dohod s konečnými příjemci, monitorovací návštěvy projektů na místě podle článku 4 nařízení Komise (ES) č.438/2001 a přijímání, posuzování a ověřování žádostí o platby a zprávy o pokroku projektů předkládané konečnými příjemci. Regionální výkonné jednotky CRR budou poskytovat Centru pro regionální rozvoj informace o pokroku dosaženém v realizaci programu v každém regionu v oblasti aktivit, které zabezpečují.
6.2.4
Úkoly řízení v pravomoci regionálních rad
Regionální rady budou působit v jednotlivých regionech NUTS 223; pro podporu své rozhodovací činnosti si zřídí sekretariát a jmenují poradní skupiny pro výběr projektů. Sekretariáty budou z hlediska pracovněprávních vztahů podléhat příslušné regionální radě, resp. příslušnému kraji dohodnutému v rámci regionu soudržnosti (sekretariáty nemohou zajišťovat úkoly implementace na základě veřejné zakázky). Poradní skupiny budou spolupůsobit v etapě výběru projektů jako poradní tým expertů; ustanoví je příslušná regionální rada pro každou prioritu programu z řad nezávislých odborníků (maximálně 10 členů).
22 23
Regionální výkonné jednotky CRR byly již ustanoveny ve všech regionech soudržnosti V § 16 odst.2 zákona č.248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje jsou definovány úkoly regionálních rad, které se týkají realizace regionálních operačních programů (ROP) pro příslušný region soudržnosti (region NUTS 2) a které jsou shodné s funkcí řídícího orgánu operačního programu. Výše uvedený zákon ovšem nespecifikuje podíl a úkoly regionálních rad při realizaci multiregionálních operačních programů (SROP a jednotlivé sektorové operační programy), kde úlohu řídícího orgánu vykonává příslušné ministerstvo. Z toho důvodu bylo nutno úkoly regionálních rad v rámci SROP stanovit odchylně od § 16 odst.2 tohoto zákona; výhledově bude žádoucí zvážit novelu tohoto zákona a úkoly regionálních rad legislativně vymezit i v případě multiregionálních operačních programů.
182
V pravomoci Regionálních rad bude, výhradně pokud půjde o realizaci v rámci příslušného regionu NUTS, zejména následující : a) vyhlášení kola výzvy pro předkládání projektů v příslušném regionu soudržnosti, b) sběr projektů v příslušném regionu soudržnosti, c) zajišťování výběru projektů na základě kritérií pro výběr, schválených monitorovacím výborem programu v rámci programového doplňku a na základě doporučení ze strany poradních skupin, d) navrhování velikosti příspěvků ze strukturálních fondů (ERDF a ESF) v souladu s celkovým finančním rámcem SROP a jeho programového doplňku, e) při výběru projektů
posouzení jejich shody s politikami Společenství (článek 12 a
34(1)(g) nařízení a správnosti navrhovaných výdajů, zejména pokud jde o posouzení možnosti a velikosti příspěvku z fondů a způsobilosti výdajů (články 28 - 30 nařízení), f) příprava návrhu smluv o poskytnutí podpory ze strukturálních fondů pro vybrané projekty, a to na základě jednotné metodiky stanovené výkonnou jednotkou programu, g) monitorování průběhu realizace programu na území příslušného regionu soudržnosti, h) zpracování návrhů a podkladů pro ministerstvo o realizaci a případných úpravách programového doplňku v rámci příslušného regionu, i)
v rámci přípravy výroční zprávy o provádění zpracování vlastního podkladu o realizaci programu na území regionu a jeho předání ministerstvu,
j) zajišťování realizace akčního komunikačního plánu v regionu soudržnosti (na základě jednotného rámce stanoveného výkonnou jednotkou programu), poskytování informací o programu v rámci regionu a pomoc konečným příjemcům při přípravě projektů, k) předsednictví ve výboru regionálního rozvoje (monitorovací podvýbor), jmenování členů jednotlivých poradních skupin, l)
poskytování administrativní podpory pro výbor regionálního rozvoje a pro poradní skupiny,
m) za vytváření regionálního partnerství při realizaci SROP. Úkoly vedené pod body a), c), d), h), i), j), k) a m) zajišťují regionální rady na základě podkladů a dokumentace připravené jejich sekretariáty; úkoly uváděné pod body b), e), f), g) a l) zajišťují regionální rady především činností svých sekretariátů, tím není dotčena rozhodovací pravomoc regionálních rad. Předsednictví ve výboru regionálního rozvoje zajišťuje vybraný člen regionální rady. Regionální rady mohou projednávat i další otázky realizace programu (v působnosti řídícího orgánu či výkonné jednotky programu) a zaujímat k těmto otázkám stanoviska.
183
6.2.5
Úkoly konečných příjemců
Koneční příjemci24 budou odpovídat za to, že navrhované a realizované výdaje projektů jsou způsobilé ("eligible cost") a že při realizaci projektu budou dodrženy podmínky smlouvy, uzavřené s řídícím orgánem SROP. Konečný příjemce bude zajišťovat zpracování žádosti o poskytnutí pomoci (žádost předkládá
územně
příslušnému
sekretariátu
regionální
rady),
přípravu
zadávací
dokumentace projektu, zadávání veřejných zakázek v souladu s příslušnými předpisy, řádnou realizaci projektu dle smluv uzavřených s vybranými zhotoviteli, ověřování faktur a jejich proplácení dodavatelům, vést oddělený účetní systém projektu, zajišťovat vnitřní finanční kontrolu, podávání pravidelných čtvrtletních zpráv o realizaci projektu a zajišťovat regionální a místní publicitu o projektu. Konečný příjemce je povinen neprodleně oznámit všechny podstatné změny a skutečnosti, které mají vliv nebo souvislost s plněním závazku ze smlouvy (předkládá se územně příslušné regionální výkonné jednotce CRR v rámci zprávy o pokroku dosaženém při realizaci projektu). Při předkládání žádostí o platby na standardních formulářích (předkládá se územně příslušné regionální výkonné jednotce CRR) koneční příjemci doloží, že uváděné výdaje odpovídají podmínkám projektů, obsaženým v rámci smlouvy o přidělení prostředků pomoci. Veškeré platební nároky musí být podloženy potvrzenými fakturami, nebo, pokud to nelze provést, účetními dokumenty ekvivalentní důkazní hodnoty. Koneční příjemci musí zajistit vedení dokumentace o projektech, která umožňuje dostatečnou pomůcku pro audit se zaměřením na finanční toky ("audit trail") ve smyslu článku 7 nařízení Komise (ES) č.438/2001. Koneční příjemci musí umožnit, že doklady o projektech budou kdykoliv k dispozici pro inspekce prováděné oprávněnými osobami; musí umožnit vstup do svých objektů a na pozemky inspekcím.
6.2.6
Systém výběru projektů v rámci SROP
Před zahájením programu budou v gesci řídícího orgánu připraveny podrobné Pokyny pro žadatele,
které
zahrnou
nezbytné
informace
pro
předkladatele
projektů
včetně
standardního formuláře žádosti a vysvětlivek k jeho vyplnění. Regionální rady budou odpovědné za zabezpečení informačního servisu pro žadatele (ještě před zahájením programu), za poskytování konzultací a za pomoc při zpracování žádostí o financování v průběhu realizace programu. Pravomoc spojená s výběrem projektů v příslušném regionu soudržnosti bude delegována na příslušnou Regionální radu. Regionální rada bude ve své činnosti vycházet z rozhodnutí 24
Viz článek 9 písm. l) nařízení.
184
monitorovacího výboru, který potvrdí či upraví programový doplněk, který bude obsahovat i rozdělení finančních prostředků SROP podle jednotlivých regionů soudržnosti (v členění podle priorit a opatření); monitorovací výbor rovněž zváží a schválí kritéria pro výběr projektů podle jednotlivých opatření SROP. Kritéria pro hodnocení projektů zahrnou hlavní kritéria (společná pro všechna opatření) a specifická kritéria pro hodnocení projektů v rámci jednotlivých opatření; nedílnou součástí bude i environmentální hodnocení projektů. Kritéria pro výběr projektů (včetně kritérií pro podrobné posuzování dosažení referenčních cílů ochrany životního prostředí) budou popsána v rámci programového doplňku SROP. Vzhledem ke krátkosti období realizace programu bude umožněno flexibilní předkládání žádostí o podporu ze strany konečných příjemců. Posouzení žádostí o podporu bude probíhat tak, aby úplný cyklus výběru (od předložení projektu po podpis smlouvy) nepřekročil 16 týdnů. Žádosti budou předkládány v podobě: a) projektů, majících investiční či neinvestiční charakter, a to na jediném formuláři, b) skupinových projektů (projects package), které představují několik navzájem spjatých investičních projektů, zahrnují více než 1 opatření programu a
které se
navzájem doplňují a vytvářejí synergický efekt; za tuto skupinu projektů bude předkládán
jeden souhrnný formulář a za každou část pak standardní formulář pro
projekt. c) grantových schémat, které představují způsob podpory v rámci jednoho opatření, zejména pokud jde o podporu podnikání (velký počet malých projektů); předkládá se 1 standardní formulář a po přijetí schématu podle procedury uvedené níže, budou žádosti o podporu jednotlivých "podprojektů" přijímány již po celý rok
mimo níže
uvedené schéma výběru projektů. Specifický režim výběru budou mít projekty v rámci priority č.2 Regionální rozvoj dopravy a komunikačních technologií, které budou spolufinancovány ze Státního fondu dopravní infrastruktury. V návaznosti na § 5 zákona č.104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury bude výběr projektů dohodnut kraji se Státním fondem dopravní infrastruktury a to v rámci jmenovitého seznamu akcí financovaných z tohoto fondu, včetně rozpočtovaných částek a lhůt realizace (§ 5 odst.1, písm. a) zákona). Výběr projektů v jednotlivých výběrových kolech bude probíhat podle předem stanovených pravidel, která zahrnují následující kroky (řazené podle posloupnosti): 1. Centrum pro regionální rozvoj ČR definuje jednotný postup pro předkládání žádostí o podporu. Výzvy k předložení žádostí o podporu budou administrovány regionálními radami ve spolupráci s jejich sekretariáty.
185
2. Projekty budou předkládány konečnými příjemci a přijímány územně příslušným sekretariátem regionální rady, 1 paré dokumentace projektu (vč.elektronické podoby) obdrží i územně příslušná regionální výkonná jednotka CRR; sekretariát zanese data projektů do monitorovacího systému programu, zajistí předběžnou kontrolu a navrhne vyřazení nezpůsobilých projektů (neúplná dokumentace, způsobilost žadatele, připravenost projektu, nezpůsobilost výdajů, nesoulad s předpisy ČR a politikami ES aj.); vyřazené projekty včetně řádného zdůvodnění budou vráceny předsedou regionální rady zpět předkladatelům.
3. Zbylé projekty (tzv. long list) budou sekretariátem regionální rady předloženy k posouzení poradní skupině pro příslušnou prioritu, která projekty posoudí z odborného hlediska v návaznosti na stanovená kritéria pro výběr projektů (hlavní kritéria společná pro všechna opatření SROP, specifická kritéria pro jednotlivá opatření), sestaví seznam projektů vhodných k financování včetně pořadí těchto projektů a návrh předá sekretariátu. Sekretariát zpracuje celkovou hodnotící zprávu, která bude obsahovat popis jednotlivých kroků při výběru projektů a předloží seznam projektů a jejich pořadí (navržené poradní skupinou) regionální radě k rozhodnutí.
4. Regionální rady přijmou rozhodnutí o výběru jednotlivých projektů ve svých regionech, toto rozhodnutí musí být řádně zdůvodněno; schválený návrh postoupí regionální rady regionální výkonné jednotce CRR; u projektů, které nebyly v daném kole vybrány, zašle předseda regionální rady předkladatelům zdůvodnění. Sekretariáty aktualizují data o výběru projektů v rámci monitorovacího systému.
5. Příslušný sekretariát regionální rady připraví návrh smluv s konečným příjemcem podpory (podle standardního vzoru vydaného řídícím orgánem); návrh předá příslušné regionální výkonné jednotce CRR, která provede formální kontrolu návrhu smlouvy s konečným příjemcem včetně posouzení velikosti příspěvku ze strukturálních fondů.
6. Rozhodnutí o konečném výběru projektů včetně alokace prostředků na jednotlivé projekty přijímá řídící orgán; smlouvu jménem řídícího orgánu podepisuje vedoucí pracovník řídícího útvaru ministerstva a odpovědný zástupce konečného příjemce. Řídící orgán zasílá podepsané smlouvy konečným příjemcům. Sekretariáty regionálních rad zajišťují informovanost o výběru projektů (tisk, webové stránky).
7. Řídící orgán předá jednotlivé smlouvy pro informaci platební jednotce a současně je zašle i platebnímu orgánu; smlouvy s konečnými příjemci budou řídícím orgánem vloženy do monitorovacího systému programu.
186
6.2.7 Rekapitulace úkolů jednotlivých orgánů při řízení programu V dalším textu se uvádí přehled základních úkolů jednotlivých orgánů zabezpečujících řízení SROP v oblasti projektů (od vydání pokynů k předkládání žádostí po realizaci projektů) tak, jak byly popsány v předešlých bodech podkapitol 6.2.2 až 6.2.6 (některé podrobnosti z oblasti finančního řízení a kontroly jsou v části 6.6 SROP). Základní dělba v působnosti jednotlivých orgánů spjatých s řízením SROP spočívá v tom, že: a) výběr projektů až do podpisu smlouvy s konečnými příjemci je v působnosti regionálních rad (včetně jejich sekretariátů), b) podpis smlouvy o poskytnutí financování projektů s konečnými příjemci, problematika finančního řízení a kontroly je v působnosti řídícího orgánu a Centra pro regionální rozvoj. Úkol 1. Připravit pokyny pro žadatele 2. Stanovit jednotný postup při předkládání projektů 3. Sběr projektů, informace pro žadatele 4. Kontrola žádostí (úplnost, soulad se SROP, politikami EU apod.) 5. Hodnocení žádostí, podpůrná dokumentace 6. Rozhodnutí o výběru projektů, informace žadatelů o výsledku výběru 7. Příprava návrhu smlouvy s konečnými příjemci (FB) 8. Kontrola návrhu smluv 9. Podpis smlouvy a její zaslání FB 10. Přijímání žádosti o proplacení a zpráv o postupu při realizaci projektů 11. Kontrola žádostí o proplacení, soulad s plánem projektu 12. Vydání osvědčení o provedených prací v rámci realizace projektu, předání platební jednotce 13. Monitorovací návštěvy projektů (čl.4 nař.Komise č.438/2001) 14. Kontrola projektů na místě podle čl.10 nař.Komise č.438/2001 15. Příprava návrhů případných úprav opatření SROP (na základě realizace projektů)
MA X
CRR
CRR-RVJ
RR-S
X X X X X X X X X X X X
spolupráce
MMR-JIS X
Vysvětlivky: MA - řídící orgán, CRR - Centrum pro regionální rozvoj, CRR-RVJ - regionální výkonné jednotky CRR, RR-S - regionální rady a jejich sekretariáty, MMR-JIS - jednotka inspekce projektů MMR, která je organizačně mimo řídící orgán SROP
187
6.3 6.3.1
Monitorování Všeobecná opatření
Celkovou odpovědnost za
monitorování SROP bude mít řídící orgán, a to zejména ve
vazbě na článek 34(1)(a) a článek 36 nařízení. Na realizaci SROP bude dohlížet monitorovací výbor SROP v souladu s článkem 35 nařízení. Řídící orgán zabezpečí zavedení systému pro shromažďování spolehlivých finančních a statistických informací
o provádění pomoci včetně co možná nejvyššího využívání
počítačových systémů dovolujícím výměnu dat s Komisí. Monitorovací systém SROP bude nedílnou součástí monitorovacího systému strukturálních fondů v ČR (MSSF). Monitorování SROP umožní sledovat projektovou úroveň realizace (systém MONIT) a bude propojeno s informačním systémem platebního orgánu (manažerský a účetní systém Viola); tím bude zajištěno i průběžné sledování finančních toků. Řídící orgán deleguje část svých kompetencí v oblasti monitorování na výkonnou jednotku programu (CRR) a na regionální rady; vkládání dat do monitorovacího systému a jejich aktualizaci bude zabezpečovat vždy ten subjekt, na něhož byl příslušný úkol delegován řídícím orgánem (viz zejména části 6.2 a 6.6 této kapitoly). Monitorovací výbor SROP bude úzce spolupracovat s monitorovacími podvýbory, které budou ustanoveny v každém regionu soudržnosti (dále jen "výbory regionálního rozvoje")25. Monitorovací výbor (obdobně i výbory regionálního rozvoje) bude připraven a ustanoven tak, aby ihned po rozhodnutí Komise o příspěvku ze strukturálních fondů mohl projednat a potvrdit programový doplněk a odsouhlasit kritéria pro výběr projektů. Řídicí orgán zajistí, aby Centrum pro regionální rozvoj ČR zajišťovalo monitorovacímu výboru SROP funkci sekretariátu. Obdobně na úrovni regionů soudržnosti regionální rady budou zajišťovat, prostřednictvím svých sekretariátů, nezbytný technický servis příslušným výborům regionálního rozvoje.
6.3.2
Monitorovací výbor, výbory regionálního rozvoje
Monitorovací výbor bude zřízen usnesením vlády, na základě návrhu předloženém ministerstvem, po konzultaci s partnery a při respektování vyvážené účasti žen a mužů. 25
Výbory regionálního rozvoje mají ve smyslu ustanovení § 17 zákona č.248/200 Sb., o podpoře regionálního rozvoje plnit úlohu monitorovacího výboru pro regionální operační programy v jednotlivých regionech soudržnosti (regiony NUTS 2). Vzhledem k tomu, že SROP je multiregionální operační program, který má 1 monitorovací výbor, budou Výbory regionálního rozvoje plnit úlohu monitorovacího podvýboru, ustanoveného vždy pro konkrétní region soudržnosti.
188
Podrobnosti týkající se složení, organizace a činnosti monitorovacího výboru stanoví jeho statut, který na návrh ministra pro místní rozvoj schvaluje vláda ČR. Statut výborů regionálního rozvoje (VRR) schvaluje ministr pro místní rozvoj na základě návrhu příslušné regionální rady s tím, že bude prosazován v zásadě jednotný přístup ve všech regionech soudržnosti. V čele monitorovacího výboru SROP bude stát představitel ministerstva; monitorovací výbor dále zahrnuje regionální zástupce z každého výboru regionálního rozvoje (zástupci všech krajů), zástupce ministerstva a Centra pro regionální rozvoj ČR, zástupce ministerstev zapojených do realizace programů strukturálních fondů (MF, MPO, MDS, MPSV, MŠMT, MŽP a Mze) a rovněž MV a MK, ekonomických a sociálních partnerů (zaměstnanecké a odborové organizace), zástupce nestátních neziskových organizací (působící v oblastech udržitelného rozvoje a rovných příležitostí) a s poradním hlasem i zástupce Evropské komise a Evropské investiční banky. Nadpoloviční část členů monitorovacího výboru budou tvořit regionální zástupci. Výbory regionálního rozvoje budou
sledovat přípravu, realizaci a vyhodnocování SROP,
jeho efektivnost, a úspěšnost v rámci příslušného regionu soudržnosti; v souladu s tím budou Výbory regionálního rozvoje předkládat monitorovacímu výboru SROP návrhy na zapracování do příslušných zpráv a hodnocení a řešení dalšího postupu. Závěry přijaté jednotlivými výbory regionálního rozvoje (VRR) mají ve vztahu k monitorovacímu výboru doporučující roli. Složení výborů regionálního rozvoje stanoví jednotlivé regionální rady ve smyslu § 17 zákona č.248/2000 Sb. 6.3.2.1 Úkoly monitorovacího výboru Povinností monitorovacího výboru je zajistit dohled nad realizací SROP, zejména pokud jde o zajištění souladu s předpisy EU a legislativou ČR, dosažení cílů programu, efektivnosti vynaložených veřejných prostředků aj. Na základě podkladů připravených v rámci řídícího orgánu nebo na základě vlastních zjištění nebo doporučení výborů regionálního rozvoje a doporučení Komise a v souladu s články 35-37 nařízení bude monitorovací výbor zajišťovat následující úkoly: a) potvrzovat či upravovat programový doplněk
včetně materiálních a finančních
ukazatelů, jež se používají k monitorování pomoci, b) zvažovat a schvalovat kritéria pro výběr projektů, financovaných v rámci každého z opatření (výbor se ovšem nebude podílet na výběru projektů), c) schvalovat návrhy rozdělení finančních prostředků SROP v úrovni opatření a indikativní rozdělení prostředků podle jednotlivých regionů soudržnosti, případně schvalovat následné změny indikativního rozdělení prostředků SROP podle regionů, 189
d) sledovat přípravu, realizaci a vyhodnocování SROP, jeho efektivnost, úspěšnost a účinnost, e) pravidelně hodnotit pokrok dosažený při plnění specifických cílů SROP, se zvláštním zřetelem na pokrok dosažený ve financování programu a činit nezbytné kroky, pokud to bude potřeba, f) analyzovat výsledky realizace SROP, zejména dosažení cílů stanovených pro jednotlivá opatření, g) analyzovat příčiny nesouladu realizace SROP (např. proč se zpožďuje výběr projektů, proč projekty neodpovídají cílům programu a navrhuje opatření pro nápravu, h) analyzovat a schvalovat roční zprávy o realizaci a závěrečné zprávy o realizaci SROP, které rovněž tvoří podklad pro výroční zprávy o realizaci CSF, před jejich zasláním Evropské komisi a řídicímu výboru CSF, i)
zvažovat a schvalovat každý návrh na změnu obsahu rozhodnutí Komise ES o příspěvku z fondů,
j) může dále navrhovat řídícímu orgánu jakékoliv úpravy nebo přezkoumání pomoci za účelem dosažení cílů podpory nebo zlepšení řízení pomoci, včetně finančního řízení. Monitorovací výbor vypracuje svůj jednací řád, který schvaluje ministr pro místní rozvoj.. Na svém prvním jednání schválí monitorovací výbor podrobná ustanovení pro správné a účinné provádění jemu svěřených kompetencí. Tato ustanovení by měla obsahovat zejména organizační opatření pro výběr projektů včetně schválení kritérií pro výběr projektů a opatření k provádění dohledu nad postupem směřujícím k dosahování specifických cílů programu. Monitorovací výbor rovněž na svém prvním jednání schválí formu spolupráce a vzájemné dělby práce s výbory regionálního rozvoje (monitorovací podvýbory pro jednotlivé regiony soudržnosti). 6.3.2.2 Výbory regionálního rozvoje Výbory regionálního rozvoje budou - vždy v rámci příslušného regionu soudržnosti sledovat realizaci SROP a předkládat monitorovacímu výboru, resp. i příslušné regionální radě návrhy a doporučení pro rozhodování na jejich úrovni; zejména pak budou: a) předkládat
návrhy
monitorovacímu
výboru,
týkající
se
posouzení
či
úprav
programového doplňku, včetně materiálních a finančních ukazatelů, jež se používají k monitorování pomoci, posuzovat kritéria pro výběr projektů v rámci každého opatření, včetně návrhů na úpravy systému kritérií (nebudou se však podílet na výběru projektů v rámci příslušného regionu),
190
b) předkládat návrhy monitorovacímu výboru na rozdělení
finančních prostředků SROP
podle priorit, opatření a indikativní rozdělení prostředků podle jednotlivých regionů soudržnosti (podklad připraví řídící orgán po projednání s regionálními radami), c) sledovat přípravu, realizaci a vyhodnocování SROP a pravidelně hodnotit pokrok dosažený při plnění specifických cílů SROP v rámci příslušného regionu soudržnosti; zvláštní pozornost bude věnována úkolům, zajišťovaným v gesci regionální rady (problematika spojená s výběrem projektů), d) posuzovat podklady regionální rady pro sestavení roční a závěrečné zprávy o realizaci SROP a analyzovat případné nedostatky v realizaci SROP v rámci příslušného regionu soudržnosti, e) předkládat monitorovacímu výboru doporučení k úpravám nebo přezkoumání pomoci za účelem dosažení cílů podpory.
6.3.3
Monitorování SROP řídícím orgánem
Informace a data o programu budou využívány při sestavování zpráv o realizaci SROP a dále poskytovány mimo rámec řídícího orgánu
(monitorovací výbor, platební orgán a
platební jednotka, řídící orgán a monitorovací výbor CSF, finanční kontrola, orgány Komise a další). Systém bude umožňovat sběr finančních informací na měsíčním základě a fyzické monitorování na čtvrtletním základě. Data o programu budou zpracovávána rovněž regionálně v členění podle regionů soudržnosti. Regionálním radám bude umožněn vstup do veškeré databáze monitorovacího systému SROP. Předmětem monitorovacího systému SROP bude zejména: a) zabezpečit sběr věcných a finančních údajů o projektech (od fáze přijetí žádosti o spolufinancování projektu ze SF, přes výběr projektů, dohodu o spolufinancování, žádosti o provedení platby, převod plateb na účty konečných příjemců, informace o pokroku projektu, kontroly fyzické realizace projektů a kontroly vzorku projektů, až po ukončení projektu), b) sledování monitorovacích ukazatelů na úrovni jednotlivých opatření a priorit, stanovených v rámci SROP a jeho programovém doplňku26; tyto ukazatele blíže určí specifické cíle pro opatření a priority (vyjádřené kvantitativně), dosaženou úroveň fyzické realizace programu podle priorit a opatření (fyzické výstupy, výsledky a pokud možno i dopady) a postup v realizaci finančního plánu programu; tam, kde to povaha pomoci umožní, budou statistické údaje o programu rozepisovány jednak podle pohlaví, a dále pak podle velikosti podniků,
26
Ukazatele byly vytvořeny s přihlédnutím k pracovnímu dokumentu Komise č.3 Indikátory pro monitorování a vyhodnocování: indikativní metodika a respektují Komisí vydanou kategorizaci oblastí pomoci
191
c) agregace výsledků monitorování za účelem vyhodnocení pomoci ze strukturálních fondů v souladu s požadavky řídícího orgánu a regionálních rad (agregace podle jednotlivých regionů soudržnosti), monitorovacího výboru (monitorovacích podvýborů), řídícího orgánu CSF, platebního orgánu a platební jednotky ministerstva a Komise ES, d) zajištění bezpečné komunikace mezi jednotlivými subjekty, které se podílí na realizaci programu, nebo které vyžadují data z monitorovacího systému zejména pokud jde o výměnu dat mezi řídicím a platebním orgánem a monitorovacím výborem CSF i SROP, výměnu dat v rámci jednotlivých útvarů SROP (výkonná jednotka programu sekretariáty regionálních rad - výbory regionálního rozvoje) a elektronickou výměnu dat s Evropskou komisí. Celkovou odpovědnost za chod systému, vkládání a aktualizaci dat má řídící orgán programu. V programovém doplňku SROP bude uveden popis dohodnutých mechanismů pro elektronickou výměnu dat s Komisí. Možný rozsah těchto údajů bude vycházet z článku 18 odst.2
a příloh IV. a V. nařízení Komise (ES) č.438/2001; s ohledem na
databázové zpracování řídící orgán v programovém doplňku stanoví datovou vazbu mezi každým opatřením a odpovídajícími kategoriemi v seznamu oblastí intervencí Evropské komise. Řídící orgán deleguje na Centrum pro regionální rozvoj ČR vkládání
veškerých dat do
monitorovacího systému programu a jejich průběžnou aktualizaci, s výjimkou následujících položek : a) žádosti o finanční podporu z programu, předložené jednotlivými žadateli sekretariátům regionálních rad a proces výběru projektů (vkládají regionální rady), b) kontroly vybraného vzorku projektů (dle článku 10 nařízení Komise č.438/2000), zajišťuje jednotka inspekce projektů ministerstva, c) data vkládaná platebním orgánem a provádění plateb platební jednotkou konečným příjemcům. d) základní údaje o programu (priority, opatření, monitorovací ukazatele SROP podle článku 36 nařízení, kritéria pro výběr projektů, finanční plán programu), výkazy výdajů a návrhy předpovědí žádostí o platby. Regionální rady budou mít přístup ke všem datům, týkajících se jejich regionů a k souhrnným datům za celý SROP.
6.3.4
Výroční a závěrečné zprávy o realizaci
Řídící orgán programu bude zajišťovat - v návaznosti na článek 37 nařízení a metodický pokyn Komise č.1 (kapitola 6 pokynu) - vypracování výročních (ročních) zpráv a závěrečné
zprávy o provádění, jejich projednání a schválení v monitorovacím výboru a jejich následné předložení Komisi. 192
Výroční zprávy budou předkládány Komisi do šesti měsíců od konce každého celého kalendářního roku realizace27. Závěrečná zpráva bude Komisi předložena nejpozději šest měsíců po závěrečném datu způsobilosti výdajů. Komise do dvou měsíců od obdržení výroční zprávy sdělí, zda ji považuje za neuspokojivou a své rozhodnutí odůvodní, jinak je zpráva považována za přijatou. Každoročně při předložení výroční zprávy o provádění, Komise a řídící orgán provedou přezkoumání hlavních výsledků předchozího roku v souladu s mechanismy, které určí dohodou s vládou ČR a řídícím orgánem. Pokud Komise zašle doporučení pro změny zaměřené na zlepšení účinnosti mechanizmů pro monitorování nebo řízení pomoci, řídící orgán musí zabezpečit opatření k jejich zlepšení. Všechny výroční zprávy a závěrečná zpráva budou obsahovat následující informace: a) veškeré změny v celkových podmínkách, které mají význam pro provádění pomoci, především hlavní socio-ekonomické trendy, změny v národních, regionálních nebo sektorových politikách a kde je to možné, důsledky těchto změn pro vzájemnou shodu pomoci od různých fondů a pomocí od jiných finančních nástrojů, b) pokrok dosažený při realizaci jednotlivých priorit a opatření za každý z fondů, pokud jde o jejich specifické cíle, vyjádřený kvantitativně v úrovni příslušné priority a opatření pomocí materiálních ukazatelů a ukazatelů výsledků a vlivu v návaznosti na článek 36 nařízení, c) pokrok v dosažení v realizaci finančního plánu SROP s výrazným odkazem na dohodnuté finanční ukazatele. U každého opatření bude (formou standardní finanční tabulky) provedeno shrnutí výdajů skutečně zaplacených platební jednotkou a plateb přijatých od Komise; údaje budou členěny podle jednotlivých fondů a podle přijaté kategorizace oblastí intervence strukturálních fondů (přijaté Komisí ve vazbě na článek 36 nařízení), d) kroky, podniknuté řídícím orgánem a monitorovacím výborem k zajištění kvality a efektivnosti realizace, zejména:
¾ opatření pro monitorování, finanční kontrolu a hodnocení, včetně mechanismů sběru dat,
¾ souhrn všech významných problémů, které se objevily v řízení pomoci a všechna přijatá opatření, včetně opatření provedených podle článků 34(2) a 38(4) nařízení
¾ využití technické pomoci, ¾ opatření přijatá pro zajištění propagace programu,
27
Např. pokud bude SROP Komisí schválen v průběhu roku 2004, bude první zpráva požadována během prvních šesti měsíců roku 2006.
193
e) kroky učiněné pro zajištění slučitelnosti s politikami Společenství zmíněné v článku 12 nařízení a pro zajištění koordinace veškeré strukturální pomoci Společenství, realizované prostřednictvím Rámce podpory Společenství. Výkonná jednotka programu (CRR) bude odpovědná za vypracování podkladů pro výroční zprávy a závěrečnou zprávu o realizaci za jednotlivá opatření SROP a jejich předložení řídícímu orgánu; při zajišťování této činnosti bude spolupracovat s regionálními radami. Regionální rady jako podklad pro vypracování zpráv o realizaci SROP připraví dílčí zprávy o realizaci v rámci příslušného regionu soudržnosti, které zahrnou zejména: a) pokrok dosažený při realizaci priorit a opatření v rámci regionu (včetně naplňování kvantifikace cílů a ukazatelů stanovených na začátku programu), b) kroky podniknuté regionální radou a výborem regionálního rozvoje k zajištění kvality a efektivnosti realizace programu (zejména problematika výběru projektů, zajišťování propagace, problémy v realizaci). Dílčí výroční zprávy předkládané regionálními radami a projednané výbory regionálního rozvoje v rámci příslušného regionu NUTS 2 musí být předloženy výkonné jednotce programu do 15.března příslušného roku. Výroční zprávy budou řídícím orgánem předkládány monitorovacímu výboru vždy do 15.května příslušného roku, první výroční zpráva bude předložena, ve smyslu článku 37(1) nařízení do 15.května 2006, projednání v monitorovacím výboru musí proběhnout do 15.června příslušného roku. Výroční zprávy o provádění předloží řídící orgán Komisi vždy do šesti měsíců od konce příslušného kalendářního roku. Výkonná jednotka programu, v dohodě s řídícím orgánem a s regionálními radami, připraví roční provozní plán monitorování na běžný rok, který obdrží monitorovací výbor ve stejném termínu jako výroční zprávu. Tyto roční plány budou založeny na odhadech rozpočtových závazků a plateb a cílů, jichž má být dosaženo do konce roku. První provozní plán bude připraven a předložen v roce 2004 do 3 měsíců od schválení SROP Komisí. I v případě, že realizace programu v roce 2004 neobsáhne celý kalendářní rok a nebude nutno výroční zprávu Komisi předkládat,
bude připravena pro potřeby řídícího orgánu
SROP a řídícího orgánu CSF dílčí výroční zpráva; tato zpráva bude mít obdobnou strukturu a obsah (popsaný na předešlé straně).
6.4 6.4.1
Zajištění souladu s politikami Společenství Obecná ustanovení
Projekty spolufinancované v rámci SROP strukturálními fondy musí být podle čl. 12 nařízení v souladu s ustanoveními Smlouvy o založení Evropského společenství (dále jen "Smlouva"), s nástroji přijatými v jejím rámci a s politikami a akcemi Společenství, včetně 194
pravidel o hospodářské soutěži, o zadávání veřejných zakázek, o ochraně a zlepšování životního prostředí a o odstraňování nerovností a podpoře rovnoprávnosti mezi muži a ženami. Posouzení souladu s politikami Společenství budou při výběru projektů operativně zajišťovat Regionální rady prostřednictvím svých sekretariátů. Sekretariáty regionálních rad budou zajišťovat, aby každý projekt, navržený ke spolufinancování z fondů, odpovídal příslušným národním normám a normám Společenství. K zajištění tohoto úkolu připraví řídící orgán nezbytné metodické pokyny (pokyny pro žadatele při předkládání projektů, interní manuály pro organizační struktury účastnící se řízení SROP). Činnost sekretariátů regionálních rad bude v této záležitosti současně podléhat kontrole ze strany řídícího orgánu, kterou bude jednak zajišťovat Centrum pro regionální rozvoj ČR (RVJ-CRR), jednak zvláštní útvar ministerstva. Přitom
bude řídící orgán dbát na
dodržování veškerých národních norem a norem Společenství a spolupracovat s příslušnými orgány ČR i ES. V etapě předkládání žádostí o proplacení realizovaných výdajů konečnými příjemci bude soulad výdajů s politikami Společenství a s národní legislativou posuzovat Centrum pro regionální rozvoj ČR. V případě zjištění, že prostředky fondů nebyly použity na spolufinancování projektů v souladu s legislativou Společenství, bude postupováno v souladu s ustanoveními článků 38 a 39 nařízení (zjišťování nesprávností, opravy financování).
6.4.2
Hospodářská soutěž (konkurenceschopnost)
Poskytování veřejné podpory podnikům, resp. odvětvím výroby bude podléhat příslušným ustanovením zákona č.59/2000 Sb., o veřejné podpoře. Současně budou při poskytování finanční podpory ze strukturálních fondů respektována pravidla uvedená v článcích 87 až 89 Smlouvy o založení ES. Finanční prostředky poskytnuté ze strukturálních fondů pro realizaci programu budou považovány za prostředky státní, jejich poskytnutí bude představovat veřejnou podporu, a proto bude podléhat i všem dalším příslušným předpisům ES. Veřejnou podporou se rozumí výhradně taková podpora, která splňuje všechny atributy uvedené v článku 87 Smlouvy. Mimo schválené "skupinové výjimky" ve smyslu zmocnění v nařízení Rady (ES) č.994/98 se na všechny záměry vztahuje notifikační povinnost (článek 88 odst.3 Smlouvy) a poskytnutí veřejné podpory není možné před vydáním konečného rozhodnutí Komise ES. Zákaz poskytování veřejné podpory (§ 2 odst.1 zákona č.59/2000 Sb.) se nebude vztahovat na veřejnou podporu malého rozsahu (pravidlo "de minimis") poskytnutou
195
příjemci podle ustanovení § 4 odst.1a zákona č.59/2000 Sb. (podpora nepřesahující částku 100 tis.€). V případě, že bude navrženo nové schéma podpory podléhající oznamovací povinnosti, bude moci být realizováno až po jeho schválení Komisí. V tomto případě bude revidován rozsah státní pomocí, poskytovaných prostřednictvím SROP. Návrh případné úpravy odsouhlasený řídícím orgánem a monitorovacím výborem bude předložen (řídícím orgánem) Komisi ES prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Počátečním datem pro přijatelnost výdajů bude datum, kdy žádost o úpravu pomoci bude předložena Komisi ES. Zvláštní pozornost bude věnována poskytování veřejné podpory pro realizaci akcí, spolufinancovaných
z více zdrojů (např. státní rozpočet, rozpočty krajů, zdroje SF).
Celková výše veřejné podpory ze zdrojů České republiky a Společenství nesmí přesáhnout limit podpory stanovený regionální mapou intenzity veřejné podpory na období 2002 2006 (viz bod 6.6.2).
6.4.3
Veřejné zakázky
U všech projektů, spolufinancovaných z fondů, se bude při výběru dodavatele jednat o veřejnou zakázku.
Realizace veřejných zakázek u projektů a akcí bude probíhat podle
nové právní normy vzhledem k tomu, že stávající zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ve znění pozdějších změn a doplňků) není s normami Společenství plně v souladu28. Současně bude zajišťován soulad s požadavky Společenství, stanovenými ve Smlouvě (články 12, 28, 43 a 49) a v příslušných směrnicích Komise pro zadávání veřejných zakázek (směrnice 92/50 služby, 93/36 veřejné dodávky, 93/37 veřejné stavby v úpravě provedené
směrnicí
97/52,
směrnicí
93/38
smlouvy
na
veřejné
zakázky
v
telekomunikacích, vodním hospodářství, v oboru energetiky a dopravy, upravené směrnicí 98/4 aj.). U příslušných veřejných zakázek (nad stanovený limit), na něž bylo požádáno o příspěvek z fondů, či na něž byl takový příspěvek poskytnut, bude nutno zajistit jejich zveřejnění v Úředním věstníku ES.
6.4.4
Ochrana životního prostředí
Projekty a akce spolufinancované fondy v rámci SROP musí brát na zřetel principy a cíle trvale udržitelného rozvoje a být plně v souladu s legislativou životního prostředí České republiky a Společenství. Posuzování projektů SROP musí respektovat skutečnost, že : 28
Lze očekávat, že Česká republika do doby svého přijetí do EU přijme nový zákon o zadávání veřejných zakázek, který bude plně slučitelný s normami Evropských společenství.
196
a) v návaznosti na směrnici 92/43/EC (Habitats) bude českou stranou předložen Komisi seznam lokalit sítě Natura 200029, které by měly být obzvláště chráněny (včetně mapek a
informací)
včetně
formálního
závazku
zabránit
jejich
poškození
projekty,
spolufinancovanými fondy, b) důsledná provázanost s ochranou lokalit, uvedených v rámci Natura 2000 je uvedena již v rámci SROP a bude rozpracována v rámci programového doplňku SROP společně s informací o krocích, podniknutým k ochraně lokalit Natura 2000. Uplatňování zásady "znečišťovatel platí" bude vycházet z technického podkladu Komise č.1, které rozpracovává tento princip včetně diferenciace míry podpory Společenství při spolufinancování z fondů. Při odstraňování odpadů budou uplatňovány poplatky v souladu s článkem 15 rámcové směrnice Komise o odpadech 75/442/EEC. Projekty a akce, spolufinancované fondy, budou podrobeny hodnocení vlivu na životní prostředí, které bude respektovat
směrnici Komise č. 85/337/EEC, doplněnou směrnicí
č.97/11/EEC. V důsledku toho bude nutno uvést, že tyto projekty nebudou mít žádný významný negativní vliv na životní prostředí, nebo by měl být uveden popis možného negativního vlivu spolu se zmírňujícími opatřeními. U projektů týkajících se odpadů bude možno použít zdrojů ERDF v případě, že budou ve shodě s plány odpadového hospodářství, připravenými regionálními nebo obecními orgány a v souladu s příslušnými směrnicemi. Při navrhování podpor pro projekty čištění komunálních
odpadních
vod
nutno
respektovat
směrnici
91/271/EEC
o
čištění
komunálních odpadních vod. Environmentální hodnocení projektů v rámci SROP zahrne předprojektové (nepovinné) hodnocení a dále formální hodnocení v rámci výběrových řízení. Projekty, které vyžadují posouzení vlivů projektu na životní prostředí podle platné legislativy ČR a EU pro hodnocení vlivů projektů na životní prostředí bude navíc nutno posoudit dle podrobného postupu, který bude stanoven Ministerstvem životního prostředí. Předprojektové hodnocení poskytne žadatelům informace o možnostech eliminace případných negativních dopadů jednotlivých připravovaných projektů na životní prostředí. Toto hodnocení zároveň napomůže maximalizovat ekologický přínos projektu již v počáteční fázi přípravy; mělo by ukázat, jaký je vliv projektu na referenční cíle ochrany ŽP (pozitivní, bez vlivu, negativní) a doporučení pro úpravy projektu. Předprojektové hodnocení budou zajišťovat jednotlivé regionální rady prostřednictvím svých sekretariátů. Formální environmentální hodnocení bude prováděno jako nedílná součást výběrových řízení (v gesci jednotlivých regionálních rad); hodnocení bude prováděno pro všechny projekty podle stanovených kritérií (bude popsáno v programovém doplňku SROP). Hodnocení bude určovat i závazné podmínky pro přidělení prostředků ze SF, dodržování 29
Tento úkol bude muset zajistit Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s dalšími orgány (Agentura ochrany přírody a krajiny).
197
podmínek bude kontrolováno v rámci sledování realizace projektů (nedodržení podmínek může vést ke změně rozhodnutí o přidělení prostředků). V rámci hodnocení bude zkoumán vliv projektu na referenční cíle ochrany životního prostředí (podle jednotlivých ukazatelů). Na základě ukazatelů popsaných konečným příjemcem v rámci žádosti o poskytnutí podpory bude provedeno hodnocení jednotlivých relevantních ukazatelů (budou provádět jednotlivé poradní skupiny, jmenované regionálními radami) a stanoveny závazné podmínky pro přidělení prostředků (návrh připraví sekretariát regionální rady, konečné rozhodnutí je v gesci řídícího orgánu SROP). Informace o podpořených projektech, včetně jejich vlivu na životní prostředí,
budou
nedílnou součástí monitorovacího systému programu (zaměření na vlivy uvedené v podrobném hodnocení v programovém doplňku SROP). Informace budou na vyžádání zpřístupněny
veřejnosti
podle
procedury
stanovené
zákonem
č.106/1999
Sb.,
o
svobodném přístupu k informacím.
6.4.5
Rovné příležitosti
Projekty spolufinancované fondy musí přispívat k naplňování principu rovných příležitostí pro muže a ženy. Zvláštní pozornost by měla být věnována příležitostem, týkajícím se investování a školení, usnadňujícímu návrat osob s dětmi na pracovní trh. Posuzování projektů, ucházejících se o spolufinancování z fondů, a které nejsou specificky orientovány ke zlepšení rovných příležitostí, musí obsahovat vyhodnocení jejich vlivu na rovné příležitosti. Přitom bude nutno vycházet z technického podkladu Komise č. 3 (březen 2000), který tuto problematiku metodicky rozpracoval. Otázka rovných příležitostí by měla být brána v úvahu při stanovování výše příspěvku ze strukturálních fondů (článek 29 nařízení). Řídící orgán v rámci řízení a monitorování SROP zajistí, že budou vypracovány statistiky v členění podle pohlaví (na základě dostupných dat. Zajistí také, že hodnocení budou zjišťovat rozsah, v jakém je princip podpory rovných příležitostí brán v úvahu při implementaci programu. V odůvodněných případech bude řídící orgán usilovat o vytváření přiměřených vyhodnocovacích postupů, nástrojů a indikátorů pro tento účel. Pro podporu hlavních úkolů v rovných příležitostech bude možno využívat technické pomoci. Výroční zprávy a závěrečná zpráva o implementaci SROP budou obsahovat zvláštní kapitolu popisující činnosti podniknuté v rámci programu pro zajištění realizace cílů programu s charakterem rovných příležitostí, a musí také uvést, v jakém rozsahu jsou plněny krátkodobé cíle stanovené v programu.
198
6.5
Hodnoceni
6.5.1
Obecná ustanovení
Za účelem měření efektivnosti má strukturální pomoc Společenství - v souladu s články 4043 nařízení - podléhat předběžnému hodnocení (ex ante), hodnocení v polovině období (interim) a dodatečnému hodnocení (ex post), která budou určena k ocenění jeho dopadu a pro analýzu jeho účinků na specifické strukturální problémy. Vzhledem ke krátkému období trvání programu (2004 - 2006) nebude hodnocení v polovině období (ve smyslu článku 42 nařízení) prováděno. V souvislosti s tím není rovněž v rámci programu stanovena výkonnostní rezerva pro program (podle článku 44 nařízení). Hodnocení budou prováděna zejména na základě monitorovacích ukazatelů a jejich vývoje, které budou odrážet pravidelné zprávy o realizaci programu; tyto údaje budou podle potřeby doplněny sběrem informací. Výsledky hodnocení budou na požádání veřejně přístupné.
6.5.2
Předběžné hodnocení
V souladu s článkem 18(3), 36 a 41(3) nařízení řídící orgán při vypracování programového doplňku (jehož konečné znění bude potvrzeno nebo upraveno monitorovacím výborem po rozhodnutí Komise o programu) zajistí předběžné hodnocení opatření, jejich shodu s cíli odpovídajících priorit, kvantitativně vyjádří specifické cíle
opatření a následně navrhne
kritéria pro výběr projektů, jak jsou stanovena v článku 35 odst.3b nařízení. Předběžné hodnocení programového doplňku bude provedeno v souladu s pokynem č.2 Komise a bude zaměřeno zejména na posouzení souladu mezi navrženými cíli (globální, specifické a operační cíle), na problematiku kvantifikace cílů a na správnost navržených kritérií pro výběr projektů; toto hodnocení naváže na předběžné hodnocení SROP.
6.5.3
Dodatečné hodnocení
Za dodatečné hodnocení (ex post) je podle článku 43 nařízení odpovědná Komise, ve spolupráci s Českou republikou a řídícím orgánem. Řídící orgán SROP bude
při zpracovávání tohoto hodnocení spolupracovat s Komisí,
řídícím orgánem CSF a dalšími stanovenými orgány. Hodnocení budou provádět nezávislí hodnotitelé a bude dokončeno nejpozději tři roky po skončení programového období. Obsahem dodatečného hodnocení bude využití prostředků, účinnost a efektivnost programu a jeho celkový dopad; také navrhne závěry týkající se politiky hospodářské a sociální soudržnosti a bude se zabývat faktory, přispívajícími k úspěchu nebo selhání realizace, dosaženými cíli a výsledky, včetně jejich trvalé udržitelnosti.
199
6.6 6.6.1
Finanční řízení30 Platební orgán a další orgány podílející se na finančním řízení
Ministerstvo financí bude platebním
orgánem31
pro oba
strukturální fondy, které
spolufinancují SROP, to je pro ERDF a ESF. Platební orgán bude zajišťovat úkoly zmíněné v bodě 6.6.5.1. Část svých kompetencí platební orgán deleguje na ministerstvo, které za tím účelem zřídí platební jednotku (bod 6.6.5.2). Platební jednotka (na základě dohody o delegování pravomocí, uzavřené s platebním orgánem) bude zprostředkovávat transfer prostředků od platebního orgánu ke konečným příjemcům (půjde o transfer prostředků ERDF a ESF). V návaznosti na Nařízení Komise (ES) č.438/2001 bude se řídící orgán SROP (viz bod 6.6.5.3) podílet na zajišťování úkolů spojených s finančním řízením, zejména pokud jde o ověřování podkladů a žádostí o platby předkládaných konečnými příjemci a předkládání podkladů platebnímu orgánu (resp. platební agentuře). Část svých pravomocí řídící orgán deleguje na výkonnou jednotku programu (Centrum pro regionální rozvoj) a další útvar ministerstva.
6.6.2
Finanční příspěvky z fondů
Příspěvky z fondů budou na jednotlivá opatření a projekty poskytována až do výše, stanovené rozhodnutím komise o schválení SROP a návazně pak i schváleným finančním plánem programu
(stanovení maximálního příspěvku od fondů) a finančním plánem
programového doplňku (maximální příspěvek z fondů na opatření). Každé opatření programu a každý vybraný projekt bude moci čerpat prostředky pouze z jediného fondu,současně žádný projekt nebude moci být podporován v rámci jiného programu, spolufinancovaného fondy. Příspěvky z fondů budou mít v zásadě formu dotace nebo jinou formu financování (např. např. zvýhodněné úvěry, subvencování úrokové sazby, záruky, účast rizikového kapitálu); konkrétní forma pomoci bude definována v programovém doplňku. Pomoc navrácená řídícímu orgánu bude znovu přidělena na stejný účel (v rámci opatření). Příspěvky z fondů budou podléhat následujícím omezením: a) maximálně 75 % z celkových přípustných nákladů projektů a zpravidla nejméně 50% způsobilých veřejných výdajů,
30
Řízení bude prováděno podle Metodiky finančních toků a kontroly strukturálních fondů a Fondu soudržnosti (usnesení vlády č.822/2002) a může být upravováno dle dalších úprav této metodiky. 31 Funkci platebního orgánu bude vykonávat odbor Národního fondu MF (ředitel Ing.Jan Gregor), Letenská 15, 118 10 Praha 1.
200
b) v případě investic do infrastruktury, z nichž se získává značný čistý výnos, nebude smět příspěvek překročit 40 % z celkových přípustných nákladů, s tím, že je možno tento podíl zvýšit o dalších 10 % v členských státech, na něž se vztahuje Fond soudržnosti; tento podíl lze zvýšit o určitou částku pro jiné formy financování, než je přímá pomoc za předpokladu, že toto zvýšení nepřekročí 10% z celkových přípustných nákladů, c) v případě investic do firem nebude smět příspěvek fondů překročit 35 % z celkových přípustných nákladů s tím, že v případě investic do malých a středních podniků bude možno pomoc zvýšit maximálně o 10 % celkových přípustných nákladů projektů v případě, že půjde o jinou podporu než přímou pomoc. V případě investic do firem bude příspěvek z fondů respektovat horní limity pro výši podpory a pro kombinace podpory stanovené v oblasti státní podpory pro jednotlivá opatření programu a pro jednotlivé regiony soudržnosti (regiony NUTS 2); maximální možná intenzita veřejné podpory na úrovni jednotlivých regionů soudržnosti (podle tzv. regionální
mapy
intenzity
veřejné
podpory
na
období
let
2002-2006)
dosahuje
následujících hodnot (údaje v % NGE = čistý ekvivalent grantu): Moravskoslezsko Střední Čechy Severozápad Střední Morava Severovýchod Jihovýchod Jihozápad
50% 50% 49% 49% 48% 48% 46%
Řídící orgán zajistí, že příspěvek z fondů bude pro jednotlivé projekty zachován jen tehdy, jestliže v období pěti let od rozhodnutí o přidělení příspěvku z fondu, nedošlo k nějaké podstatné změně projektu (článek 30(4) nařízení). Výdaje spojené s jednotlivými projekty SROP budou způsobilé pro příspěvek z fondů, jestliže nebyly proplaceny konečnými příjemci před datem vstupu ČR do EU a před podáním žádosti o pomoc (předpokládané datum pro posouzení způsobilosti výdajů = nejdříve 1.ledna 2004). Konečné datum způsobilosti se vztahuje k platbám provedeným konečnými příjemci, pokud byly provedeny do 31.12.2008 (jak výchozí, tak i konečné datum bude potvrzeno rozhodnutím Komise o programu). Pro způsobilost výdajů jednotlivých vybraných projektů budou, vedle vnitrostátních pravidel, plně respektována pravidla obsažená v nařízení Komise č.1685/2000, týkající se způsobilosti výdajů na činnosti spolufinancované fondy.
201
6.6.3
Rozpočtové závazky
Ve smyslu článku 31 nařízení bude první rozpočtový závazek přijat poté, co Komise vydá rozhodnutí o schválení programu; následné přísliby budou prováděny Komisí každoročně do 30. dubna. Komise automaticky zruší každou část rozpočtového závazku, která nebyla uhrazena platbou na účet anebo na niž neobdržela přijatelnou žádost o proplacení do konce druhého roku následujícího po roce udělení rozpočtového závazku. O tuto částku bude současně snížen celkový příspěvek z fondů. Komise bude vždy a v dostatečném předstihu informovat Českou republiku a platební orgán, když bude existovat riziko uplatnění automatického zrušení rozpočtového závazku z její strany.
6.6.4
Platby prováděné v úrovni Společenství
Komise bude převádět příspěvky z fondů platebnímu orgánu v souladu s odpovídajícími rozpočtovými závazky. Platby budou prováděny na nejdříve zahájený závazek a mohou mít charakter platby na účet (zálohová platba), průběžné platby anebo proplacení závěrečné bilance (konečná platba). Zálohová platba ve výši 16 % (návrh Komise, upravený odchylně od čl.32 odst.2 nařízení) z příspěvku fondů na SROP bude Komisí provedena neprodleně po přijetí prvního rozpočtového závazku Komisí a může být rozložena nejvýše do dvou rozpočtových let. Zálohová platba nebo její část, v závislosti na pokroku v realizaci programu, bude vrácena Komisi, jestliže Komise nedostane v průběhu 18 měsíců od rozhodnutí o schválení SROP žádnou žádost o proplacení. Komise bude provádět další, průběžné platby na úhradu výdajů skutečně již proplacených konečnými příjemci za předpokladu, že výdaje budou ověřeny platebním orgánem ve formě prohlášení (článek 9 nařízení Komise č.438/2001) a budou splněny podmínky, stanovené v článku 32(3) nařízení; při splnění těchto podmínek budou průběžné platby prováděny ne později než dva měsíce po obdržení žádosti. Průběžné platby budou prováděny v členění podle opatření, obsažených ve finančním plánu programového doplňku. Úhrn plateb na účet a jednotlivých průběžných plateb nesmí překročit podíl 95 % z příspěvku fondů na pomoc stanovenou ve schváleném SROP. Proplacení konečného zůstatku pomoci (konečné platby) bude Komisí provedeno při splnění podmínek stanovených v článku 32(4) nařízení. Veškeré platby z a do Evropské unie probíhají v v eurech.
202
6.6.5
Platby prováděné v úrovni České republiky
6.6.5.1 Úkoly platebního orgánu Platební orgán bude na úseku finančního řízení, spojeného s platbami, odpovědný za: a) předkládání Komisi aktualizovaných odhadů žádostí o platby na běžný a následují rok, a to nejpozději do 30. dubna každého roku (článek 32 odst.7 nařízení), b) správu a řízení zálohové platby, c) předkládání žádostí o průběžné platby Komisi třikrát do roka, poslední žádost musí být předložena nejpozději do 31. října příslušného roku, d) navrácení celé zálohové platby nebo její části Komisi, pokud nebyly naplněny podmínky podle článku 32(2) nařízení, to je pokud prostředky nebyly zcela nebo z části využity, e) předložení závěrečného výkazu výdajů Komisi jako podklad k proplacení závěrečné platby, a to do 6 měsíců po skončení období pomoci (článek 32(4a) nařízení), f) certifikace výkazu průběžných výdajů a závěrečného výkazu výdajů (nezávislou osobou na složkách, které žádosti schvalují) v souladu s článkem 32(3) a (4) nařízení a článkem 9 nařízení Komise č.438/2001; certifikace bude provedena do dvou týdnů po obdržení výkazu výdajů od řídícího orgánu v případě nezjištění závažných nedostatků, g) provádění finančních oprav (článek 39 nařízení a Nařízení Komise č.448/2000), zejména zpracování výročního přehledu o nesprávně použitých prostředcích, odvádění nesprávně použitých prostředků Komisi a spolupráce při jejich vymáhání, odvádění nevyužitých prostředků, h) poskytnutí veškerých požadovaných informací k vydání prohlášení při ukončení pomoci ve smyslu článku 38(1)(f) nařízení a článků 15 - 17 nařízení Komise č.438/2001, i)
vedení, uchovávání a ochrana dat, jež se vztahují k výdajům a kontrolám jím realizovaných a které tvoří dostatečnou pomůcku pro audit se zaměřením na finanční toky (článek 7 a 18 nařízení Komise č.438/2001).
Platební orgán (ve vztahu ke konečným příjemcům) zajišťuje vyplácení pouze prostředků strukturálních fondů; spolufinancování projektů z veřejných prostředků ČR (státní rozpočet, státní fondy, rozpočty krajů a obcí) bude zajišťováno podle platných národních předpisů příslušnými orgány, které spolufinancování poskytují. Platební orgán zajistí podle článku 32(1) nařízení, že koneční příjemci budou dostávat platby ze strukturálních fondů v plné výši a tak rychle, jak to bude možné (doporučení Komise je 60 dnů od přijetí žádosti o proplacení). Nesmějí být prováděny žádné srážky, nebo jiné zvláštní poplatky, které by objemy plateb snižovaly. Platební orgán bude po celou dobu trvání pomoci používat platbu na účtu (zálohovou platbu) k vyplácení příspěvku Společenství na výdaje, jež se týkají této pomoci. Bude-li z 203
platby na účtu získán jakýkoli úrok, přidělí jej platební orgán na tu formu pomoci, o níž se jedná. Pokud nebude Komisi zaslána žádná žádost o platbu do 18 měsíců po jejím rozhodnutí udělit příspěvek z fondů, vrátí platební orgán Komisi celou platbu na účtu či její část (v závislosti na pokroku v provádění pomoci). Průběžné platby a závěrečná platba budou odpovídat skutečně proplaceným výdajům, jak je potvrdí platební orgán, a jak je provedli koneční příjemci pomoci a doložili přijatými fakturami nebo účetními doklady rovnocenné průkazní hodnoty. 6.6.5.2 Úkoly platební jednotky Platební orgán deleguje výkon některých svých funkcí na platební jednotku ministerstva32, kterou na základě dohody o delegování pravomoci pověří zabezpečením styku s konečnými příjemci programu a zajišťováním toho, že koneční příjemci budou dostávat platby v plné výši a tak rychle, jak to bude možné. Platební jednotka bude zejména: a) žádat platební orgán o otevření limitů pro čerpání prostředků strukturálních fondů na dané období, b) přijímat od řídícího orgánu výkazy průběžných výdajů a závěrečný výkaz výdajů, provádět jejich formální kontrolu a předávat je platebnímu orgánu, c) přijímat žádosti o platby konečným příjemcům od řídícího orgánu za celý operační program a provádět jejich formální kontrolu včetně zjišťování souladu s finančním plánem programu (v případě překročení plánu platební jednotka transfer neprovede a tuto skutečnost oznámí řídícímu orgánu SROP), d) převádět příspěvky z ERDF a ESF konečným příjemcům (na základě postupu, stanoveného platebním orgánem) z čerpacího účtu do výše otevřeného limitu a informovat o těchto platbách řídící orgán, e) předávat údaje platebnímu a řídícímu orgánu a do monitorovacího systému SROP (čerpání prostředků, proplacení příspěvků konečným příjemcům). Platby konečným příjemcům budou prováděny pouze na bankovní účet konečného příjemce
(účet je specifikovaný v příslušné dohodě mezi řídícím orgánem a konečným
příjemcem), hotovostní platby ani šeky nejsou přípustné.
Platby konečným příjemcům
budou prováděny v národní měně (CZK). 6.6.5.3 Úkoly řídícího orgánu (CRR, ministerstvo) 1. Řídící orgán zajišťuje zejména následující :
32
Funkci platební jednotky bude vykonávat odbor finančních služeb Ministerstva pro místní rozvoj (ředitelka Ing.Honomichlová), Staroměstské náměstí 6, 110 15 Praha 1.
204
a) předkládá 1x měsíčně platební jednotce ministerstva žádosti o proplacení, včetně osvědčení o provedené práci (návrh osvědčení připravuje CRR), provádí jejich formální kontrolu, b) předkládá platebnímu orgánu (prostřednictvím platební jednotky) 3x ročně výkaz výdajů (v termínech, které stanoví platební orgán) a závěrečný výkaz výdajů, c) předkládá platebnímu orgánu vždy do 31.3. příslušného roku návrh aktualizovaných předpovědí žádostí o platby na běžný a následující rok (v členění podle jednotlivých strukturálních fondů). Řídící orgán v rámci finančního řízení programu deleguje provádění následujících úkolů na výkonnou jednotku programu (CRR): 2. Centrum pro regionální rozvoj ČR a) přijímá žádosti o proplacení od konečných příjemců, podložené příslušnými fakturami nebo jinými účetními doklady, provádí jejich kontroly a zpracovává návrh osvědčení o provedené práci a předává je řídícímu orgánu (zajišťují CRR RVJ), b) předkládá řídícímu orgánu k ověření návrhy výkazů výdajů v členění podle priorit a opatření SROP, včetně přehledu zpět navrácených částek za období od posledního ověřeného výkazu výdajů), c) připravuje z podkladů konečných příjemců návrhy plánů plateb na běžný a následující rok. Osvědčení o provedené práci zahrne (vedle technických údajů) zejména: souhrn uznatelných nákladů, % účast strukturálních fondů na financování a maximální výši příspěvku, přehled o minulých osvědčeních, souhrn realizovaných (skutečně vynaložených) výdajů a dosud neuhrazených výdajů, přehled o uskutečněných kontrolách na místě, analýzu výdajů - reálnost výdajů, kopie faktur, výpisy z účtu, ověření uznatelnosti výdajů, soulad s finančním plánem projektu, soulad s politikami EU (životní prostředí, rovné příležitosti, pravidla volné soutěže, veřejné zakázky, dodržení pravidel publicity). 6.6.5.4 Úkoly konečných příjemců Koneční příjemci z hlediska finančního řízení zejména: a) řídí realizaci projektů v souladu s podmínkami dohody o poskytnutí finančních prostředků strukturálních fondů ES, uzavřené s řídícím orgánem, b) kontrolují správnost faktur zaslaných dodavateli a proplácí je, c) zajišťují fungující oddělený účetní systém projektu ve smyslu zákona č.563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, d) zajišťují vnitřní finanční kontrolu a zajištění provedení nezávislého výročního auditu organizace, 205
e) průběžně zasílají žádosti o proplacení a zprávy o vývoji projektu příslušné CRR-RVJ na standardním formuláři včetně osvědčení o provedených prací, kopií uhrazených faktur (uhrazení musí být potvrzené dodavatelem), platebních příkazů a výpisů z účtu, f) zajišťují uchovávání podkladů o projektech do konce roku 2012, na požádání kontrolních orgánů jim poskytují veškerou dokumentaci vztahující se k projektům. Při předkládání žádostí o platby koneční příjemci doloží, že uváděné výdaje odpovídají podmínkám projektů, obsažených v rámci smlouvy o přidělení prostředků pomoci; odpovídají rovněž za to, že realizované výdaje jsou způsobilé.
6.6.6
Spolufinancování SROP z veřejných prostředků ČR
Spolufinancování SROP z veřejných prostředků ČR (státní rozpočet - rozpočtová kapitola MMR, rozpočty státních fondů - SFDI a SFŽP ČR, rozpočty krajů a obcí) bude zajišťováno v souladu se zákonem č.218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a se zákonem č.250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních samospráv. Každý orgán veřejné správy, který se podílí na spolufinancování (v případě SROP se může jednat o státní rozpočet - MMR, rozpočty krajů a obcí, SFŽP ČR, SFDI) bude rozpočtovat v daném rozpočtovém roce částky, odpovídající jejich podílu na spolufinancování SROP; přitom bude vycházet z aktualizovaných předpovědí žádostí o platby, ze smluv uzavřených mezi řídícím orgánem a konečným příjemcem o spolufinancování projektů a z dohod o spolufinancování, kterou příslušný orgán uzavřel s konečným příjemcem. Konečný příjemce v rámci žádosti o proplacení vynaložených výdajů ze strukturálních fondů (žádosti přijímá Centrum pro regionální rozvoj) žádá i o proplacení výdajů, spolufinancovaných z veřejných prostředků ČR Po prozkoumání žádosti a jejím osvědčení (v úrovni CRR a řídícího orgánu) zašle řídící orgán žádosti o platby příslušným orgánům k proplacení; v případě prostředků uhrazovaných z rozpočtové kapitoly MMR vyřídí proplacení žádosti platební jednotka ministerstva, v ostatních případech příslušný orgán, který poskytuje spolufinancování (o proplacení tyto orgány informují platební jednotku ministerstva a řídící orgán). Podrobný postup, týkající se financování programů strukturálních fondů z veřejných rozpočtů ČR vydá Ministerstvo financí.
6.6.7
Vyšetřování nesprávností a opravy financování
V souladu s článkem 39(1) nařízení, nařízení Komise (ES) č. 448/2001 a nařízení Komise č.1681/94 bude Ministerstvo financí odpovídat za koordinaci vyšetřování nesprávností prostřednictvím platebního orgánu a pod dohledem odboru finanční kontroly ve veřejné správě.
206
Finanční opravy musí být prováděny ve vztahu k jednotlivé nebo systémové nesprávnosti a musí obsahovat zrušení celého příspěvku Společenství nebo jeho části. Takto uvolněné prostředky Společenství mohou být opět použity pro obdobnou pomoc. O realokaci prostředků musí ČR informovat Komisi. Jestliže Komise dojde k závěru, že nejsou plněny povinnosti podle článku 39(2) nařízení, pozastaví průběžné platby a požádá členský stát, aby poskytl své vyjádření, a kde je to namístě, ve stanovené lhůtě provedl veškeré opravy. Komise může, ve smyslu článku 39(3) nařízení, snížit platbu na účet nebo provést požadované opravy financování tak, že zruší celý příspěvek fondů na dotyčnou pomoc nebo jeho část. Shledá-li se podle článku 39(4) nařízení, že nějaká částka byla přijata neoprávněně a má být získána zpět, musí být nahrazena Komisi včetně úroků z prodlení. Platební orgán (MF) bude, v návaznosti na příslušná ustanovení článků 38 a 39 nařízení: a) shromažďovat informace, týkající se zjištěných nesrovnalostí, vést evidenci o částkách vrácených do rozpočtu EU, resp. o částkách, které mají být vrácené, b) vůči Komisi zajistí předložení podkladů o navracených částkách ve smyslu článku 8 nařízení Komise č.438/2001 a seznam řízení o zrušení plateb ve smyslu článku 2 nařízení Komise č.448/2001, c) odvádět nesprávně použité prostředky Komisi a spolupracovat na jejich vymáhání. Nesprávně použité prostředky poskytnuté ze strukturálních fondů vymáhají u konečných příjemců finanční úřady. Řídící orgán SROP bude povinen při zjištění nesprávností spolupracovat s platebním orgánem, resp. s platební jednotkou ministerstva (pokud je nezjistí sám v rámci své kontrolní činnosti) a dále: a) provést jejich neprodlené vyšetření, b) připravit návrh platebnímu orgánu na opravu financování, c) zahájit řízení s konečnými příjemci ohledně vrácení nesprávně poskytnutých finančních prostředků.
6.6.8
Vedení podvojného účetnictví
Platební orgán, platební jednotka, řídící orgán a Centrum pro regionální rozvoj ČR povedou podvojné účetnictví nebo analytickou účetní evidenci založenou na podvojném účetnictví zahrnující všechny operace, které se vyskytly v průběhu realizace projektů financovaných strukturálními fondy ES. Koneční příjemci musí poskytovat účetní a další údaje podle dohody o poskytnutí prostředků ze Strukturálních fondů ES. Účetnictví bude vedeno, pokud je to možné, v elektronické formě (článek 18, nařízení Komise č.438/2001). Účetní záznamy budou dostatečným způsobem chráněny, aby se 207
zabránilo jejich možnému zneužití (jak v případě zabezpečení příslušného počítačového programu, tak i pro fyzickou ochranu písemných záznamů). Na písemné požádání Komise o poskytnutí účetních záznamů je každý subjekt povinen poskytnout Komisi všechny požadované záznamy do 10 pracovních dnů (článek 18 odst.3 nařízení Komise č.438/2001) ode dne doručení požadavku nebo v termínu stanoveném Komisí. Účetnictví bude vedeno v souladu se zákonem č.563/1991 Sb., o účetnictví. Ministerstvo financí zajistí jednotné metodické vedení účetnictví (na bázi podvojného účetnictví) u všech orgánů spjatých s řízením SROP. Pro účely přepočtu EUR na CZK se používá kurz ČNB platný v den uskutečnění transakce. Kurzové rozdíly vzniklé při konverzi měn v důsledku potřeby přepočtu podle kurzu stanoveného Komisí pro měsíc, ve kterém se operace uskutečnila, účtuje platební orgán. V úrovni jednotlivých orgánů
bude účetnictví vedeno zejména v případě následujících
operací: a) platební orgán - vznik závazku EU ve prospěch SROP, obdržení zálohové platby, otevření limitu platební jednotce ministerstva, zrušení či čerpání limitu platební jednotkou
ministerstva,
obdržení
výkazu
výdajů
od
řídícího
orgánu,
odeslání
certifikovaného výkazu výdajů Komisi, vracení neoprávněně vyplacených prostředků Komisi a provádění finančních oprav (článek 39 nařízení), b) platební jednotka - získání limitu od platebního orgánu, zrušení limitu platebním orgánem, obdržení žádosti o výplatu prostředků od řídícího orgánu, podání bankovních příkazů, proplacení prostředků konečným příjemcům, c) řídící orgán (resp. CRR) - získání závazku EU pro SROP, žádost o vyplacení prostředků odeslaná platební jednotce ministerstva, informace o vyplacení konečným příjemcům, schválení čtvrtletního výkazu výdajů.
6.6.9
Vedení bankovních účtů
Platební orgán uzavře pro SROP smlouvu o vedení běžného účtu s Českou národní bankou (ČNB). Vlastníkem tohoto účtu bude Ministerstvo financí. Dispoziční právo k účtu bude mít platební orgán a platební jednotka ministerstva. Osoby mající dispoziční právo k účtu budou určeni 1.náměstkem ministra financí (v případě platební jednotky na základě návrhu ministerstva). Disponovat s účty bude možné pouze na základě principu dvojího podpisu. Platební orgán ve spolupráci s platební jednotkou ministerstva zajistí vypracování potřebných podpisových vzorů. Prostředky na zdrojových účtech Národního fondu se nepovažují za prostředky státního rozpočtu. Zůstatky na účtech jsou po ukončení kalendářního roku převáděny do dalšího roku. Úroky vzniklé na zdrojovém účtu lze použít na financování SROP. 208
Platební orgán stanoví platební jednotce ministerstva limity pro čerpání z běžného účtu pro období mezi jednotlivými certifikacemi uskutečněných výdajů. Převod prostředků konečným příjemcům provádí platební jednotka z čerpacího účtu do výše otevřeného limitu, ke kterému mu platební orgán stanoví podpisové právo.
6.6.10 Používání Euro Všechny rozpočtové závazky a platby budou podle článku 33 nařízení a nařízení Komise č.643/2000 prováděny Komisí v eurech (EUR). Rovněž výkazy výdajů a žádosti o platby, které platební orgán potvrzuje ve smyslu článku 32(3) nařízení , budou předkládány Komisi v eurech. Pro účely výkaznictví vůči Evropské komisi se použije administrativní kurz Evropské komise platný pro měsíc, ve kterém je konverze prováděna. Prostředky z Komise převedené na příslušný zdrojový účet zůstávají v eurech až do doby jejich převedení na čerpací účty, ze kterých bude platební jednotka ministerstva provádět výplaty konečným příjemcům do výše otevřeného limitu; výplaty jsou prováděny v CZK. Při konverzi prostředků z EUR na CZK použije platební orgán kurz ČNB devizy nákup, platný v den provedení konverze. Vzniklé kurzové rozdíly budou výdajem, resp. příjmem státního rozpočtu.
209
Schéma finančních toků SROP Žádosti o platby
Toky finančních prostředů z a do EU (ERDF + ESF)
Platební orgán (PA) Předkládá Komisi žádosti o platby podklady o finančních opravách.
Komise ES a
Přijímá žádosti o platby od platebního orgánu Proplácí finanční prostředky ERDF a ESF v podobě zálohové, průběžné a konečné platby (po splnění příslušných podmínek) na účet platebního orgánu.
Osvědčuje Komisi platební nároky na průběžné platby (u závěrečné platby vydává kontrolní útvar MF).
Přijímá nevyužité a nesprávně prostředky od platebního orgánu.
použité
Platební jednotka (PU) Přijímá od řídícího orgánu návrhy výkazů výdajů, provádí jejich formální kontrolu a předává je platebnímu orgánu.
Platební orgán (PA) Zřizuje zdrojový účet u ČNB pro SROP, přijímá prostředky od Komise ES. Stanoví platební jednotce limity pro čerpání z účtu.
Řídící orgán (MA)
Vrací nevyužité a nesprávně použité prostředky do rozpočtu EU (prostředky vym áhají finanční úřady).
Kontroluje a potvrzuje správnost výkazů výdajů předkládaných CRR, předává je (prostřednictví platební jednotky) platebnímu orgánu. Vydává osvědčení o provedené práci k žádostem o proplacení (připravené v gesci CRR), předává je pak platební jednotce.
Platební jednotka (PU) Má dispoziční právo k čerpacím účtům platebního orgánu. Žádá platební orgán o otevření limitu pro čerpání ze SF.
Centrum pro regionální rozvoj (CRR)
Proplácí příspěvky z ERDF a ESF konečným příjemcům do výše stanoveného limitu a na základě podkladů předaných řídícím orgánem (osvědčení o provedených prací)
Připravuje pro řídící orgán návrhy výkazů výdajů. Přijímá žádosti o proplacení od konečných příjemců, provádí jejich kontrolu a připravuje návrh osvědčení o provedené práci
Koneční příjemci (FB) Zajišťují řízení projektů a provádění prací spojených s realizací projektů. Předkládají CRR žádosti o platby. Přijímají na svůj účet platby z ERDF a ESF od platební jednotky ministerstva.
210
6.7 6.7.1
Finanční kontrola a opravy financování Obecná ustanovení k finanční kontrole
Finanční kontrola SROP bude probíhat v souladu s čl. 38 nařízení, nařízením Komise (ES) č.438/2001, příslušným národním předpisem, kterým je zákon č.320/2001 Sb. o finanční kontrole, metodickými pokyny pro finanční toky a kontrolu pro strukturální fondy přijatými vládou České republiky a dílčími metodickými pokyny vydanými Ministerstvem financí. Při provádění auditů, na nichž se budou podílet rovněž útvary interního auditu, budou dodržovány platné auditní standardy Mezinárodní organizace nejvyšších kontrolních institucí (INTOSAI).
6.7.2
Vnitřní řídící a kontrolní systém SROP
Platební orgán, platební jednotky, řídící orgán a výkonná jednotka programu (CRR) budou mít zavedeny potřebné řídící a kontrolní systémy (řídící kontrola ve smyslu § 26 a § 27 zákona č.320/2001 Sb.), které budou schopny identifikovat administrativní, systémové nebo záměrné chyby a budou zajišťovat prevenci vzniku chyb. Vnitřní kontrolní systém SROP bude respektovat následující obecné požadavky: a) na každém stupni řízení bude formou řízené dokumentace zpracován manuál, který bude zahrnovat podrobné písemné pracovní postupy prováděných činností, b) funkčnost řídících a kontrolních systémů bude předmětem auditu (tuto službu může plnit i útvar interního auditu zřízený v rámci příslušného orgánu). Při provádění jednotlivých úkonů bude zajištěno: a) důsledné dodržování systému dvojího podpisu, b) přesné, včasné a spolehlivé vedení podvojného účetnictví, vztahující se k projektům spolufinancovaným ze strukturálních fondů, c) oddělení funkcí schvalovací, platební a účetní (nesmí nastat situace, kdy tatáž osoba platbu schválí, provede a zaúčtuje), d) zastupitelnost zaměstnanců u všech funkcí, e) bezpečné využívání informačních systémů, f) zpracování politiky s cílem předcházet možnému konfliktu zájmů.
6.7.3
Finanční kontrola v úrovni Ministerstva financí
Ministerstvo financí
jako ústřední správní úřad pro finanční kontrolu bude v souladu s
ustanovením § 3 a § 7 zákona č.320/2001 Sb., o finanční kontrole, metodicky řídit a koordinovat výkon finanční kontroly v rámci SROP. Základním východiskem pro vydávání 211
dílčích metodických pokynů, konzultovaných s příslušnými orgány Komise bude především nařízení Komise (ES) č.438/2001. Ministerstvo financí bude: a) plnit kontrolní funkce platebního orgánu ve vztahu k platební jednotce ministerstva a k řídícímu orgánu SROP (včetně CRR) s cílem monitorovat správné fungování jednotlivých složek řídícího orgánu a hodnotit existující řídící a kontrolní systémy, b) zpracovávat a podávat pravidelné zprávy Komisi v souladu s články 5, 6, 8 a 13 nařízení Komise (ES) č.438/2001 (zejména informace o organizaci řídících, platebních a zprostředkujících orgánů, o hodnocení funkčnosti řídících a kontrolních systémů u těchto orgánů, o provádění a výsledcích namátkových prověrek vzorku operací na místě v předchozím roce), c) certifikovat uskutečněné výdaje podle článku 9 nařízení Komise (ES) č.438/2001 (získávat ujištění, že výdaje reálně vynaložené konečnými příjemci jsou v souladu s požadavky EU) před zasláním každé žádosti o průběžnou nebo závěrečnou platbu pro SROP, d) metodicky řídit a koordinovat činnost útvaru ustanoveného v rámci organizační struktury řídícího orgánu a provádějícího namátkové prověrky vzorků operací na místě (specifická kontrolní činnost podle článků 10 - 12 nařízení Komise (ES) č.438/2001), e) vydávat prohlášení při ukončení pomoci spojené s realizací SROP podle článků 15 - 17 a s využitím přílohy III. nařízení Komise (ES) č.438/2001.
6.7.4
Finanční kontrola v úrovni řídícího orgánu
Ministerstvo pro místní rozvoj má konečnou souhrnnou odpovědnost za SROP ve vztahu ke Komisi, tedy i odpovědnost za provádění finanční kontroly (podle § 8 zákona č.320/2001 Sb., o finanční kontrole) a dodržování pravidel vnitřního kontrolního systému na všech úrovních. Předběžné, průběžné a následné kontroly budou zahrnovat fyzické a finanční prověření jednotlivých projektů, a to buď přímo na místě realizace projektů nebo u orgánů, které jsou povinny uchovávat originály technických postupů a výdajových dokladů. Řídící orgán bude ve své působnosti odpovědný za: a) přezkoumávání předložených žádostí o proplacení výdajů předložených konečnými příjemci podpory (přezkoumávání zahrnuje zejména ověření souladu se stanovenými výkonovými cíli a s finančním plánem projektu, souladu s politikami EU, posouzení zda výdaje jsou uznatelné či nikoliv apod.), b) provádění kontrol fyzické realizace projektů (ve smyslu čl.4 Nařízení Komise ES č.438/2001) s cílem ověřit, že spolufinancované výrobky a služby byly dodány a požadované výdaje byly skutečně vynaloženy a jsou ve shodě s podmínkami dohody o financování (případně opatření navržená pro odstranění nesrovnalostí), 212
c) vydávání osvědčení o provedené práci (na základě podkladů poskytnutých Centrem pro regionální rozvoj), d) předkládání žádostí o provedení platby společně s kopiemi faktur a osvědčením o provedené práci platební jednotce ministerstva, e) provádění namátkových prověrek vzorků vzorků operací na místě, které ve smyslu článku 10 nařízení Komise (ES) č.438/2001 musí pokrýt minimálně 5% celkových způsobilých výdajů, f) splnění podmínek článku 7 nařízení Komise (ES) č.438/2001, které vyžadují, aby řídící a kontrolní systém SROP (ve všech jeho úrovních) poskytoval dostatečné podklady pro audit (tzv. "audit trail") se zaměřením na finanční toky a kontrolu, g) spolupráci s platebním orgánem při plnění informačních povinností členského státu podle článků 5, 6, 8 a 13 nařízení Komise (ES) č.438/2001, h) předkládání veškerých změn provedených v písemných postupech (v rámci řídícího orgánu a Centra pro regionální rozvoj) k odsouhlasení platebnímu orgánu. Řídící orgán deleguje své pravomoci (nikoliv celkovou odpovědnost) uvedené pod písmeny a), b) a e) na :
a) Centrum pro regionální rozvoj ČR (CRR - RVJ) g) přezkoumávání žádostí o proplacení podle písm. a) včetně zpracování
návrhu
osvědčení o provedené práci (písm. c), h) provádění kontrol fyzické realizace projektů podle písm b); kontrol se budou účastnit i)
regionální rady prostřednictvím sekretariátů;
b) Odbor veřejných investic a zahraniční pomoci ministerstva v případě provádění kontroly vzorků operací podle písm e), který za tím účelem zřídí jednotku inspekce projektů (project verification unit); tyto kontroly budou prováděny za účasti příslušné CRR RVJ a příslušného sekretariátu regionální rady.
6.7.5
Kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu
Nejvyšší kontrolní úřad je oprávněn vykonávat nezávislou kontrolní činnost ve smyslu příslušných ustanovení zákona č.166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu.
6.7.6
Kontrolní činnosti prováděné orgány Komise a Evropským účetním dvorem
Komise je oprávněna podle článku 38(2) nařízení, po předchozím minimálně jednodenním upozorněním, provádět kontroly na místě, včetně namátkových kontrol pro operace financované strukturálním fondy a pro řídící kontrolní systémy. Komise může rovněž 213
požádat členský stát, aby provedl kontrolu na místě k ověření správnosti jedné nebo více transakcí; těchto kontrol se mohou zúčastnit i zástupci Komise. Samostatné a nezávislé kontroly vykonává ve své působnosti Evropský účetní dvůr.
6.8 6.8.1
Informace a propagace Obecné úkoly
Řídící orgán, v souladu s článkem 46 nařízení a nařízením Komise č.1159/2000 bude odpovídat za zajištění propagace a informování o programu; zejména zajistí, že budou informováni: a) případní příjemci pomoci a koneční příjemci, obchodní a profesní subjekty, hospodářští a sociální partneři, subjekty prosazující rovnoprávnost mezi muži a ženami a příslušné nevládní organizace o příležitostech, které pomoc nabízí, b) veřejnost o úloze, kterou hraje Společenství v dotyčné pomoci a jejích výsledcích.
6.8.2
Úkoly řídícího orgánu
Řídící orgán připraví ve spolupráci s regionálními radami komunikační akční plán jako nedílnou součást programového doplňku a zajistí, že v rámci výročních zpráv a v rámci závěrečné zprávy budou zmíněna opatření pro zajištění propagace. V souladu s potřebou informovat o příležitostech, které SROP nabízí, budou před zahájením programu připraveny podrobné Pokyny pro žadatele o finanční pomoc z ERDF a ESF, které zahrnou všechny potřebné náležitosti, spojené s podáním a vyřízením žádosti o finanční podporu v rámci SROP (formulář žádosti včetně vysvětlivek, řídící struktury programu, proces podání a vyřízení žádosti, obsah dohody o poskytnutí finančních prostředků SF s konečnými příjemci, minimální náklady projektů, možná míra podpory ze SF, klíčová kritéria pro hodnocení projektů, definování uznatelných nákladů, hodnocení souladu s politikami EU, zejména rovné příležitosti, životní prostředí, veřejné zakázky, veřejná podpora aj.). Organizace úkolů, spojených s realizací komunikačního akčního plánu, bude svěřena Centru pro regionální rozvoj ČR Odpovědnou osobou za informování a propagaci SROP bude řídícím orgánem jmenován ředitel Centra pro regionální rozvoj ČR. Centrum pro regionální rozvoj ČR zajistí propagaci SROP v celostátní úrovni (informace pro subjekty s celostátní působností, celostátní hromadné sdělovací prostředky, internet ap.) a bude koordinovat provádění propagace a informování o programu v regionech.
214
6.8.3
Úkoly regionálních rad
Za provádění komunikačního akčního plánu v rámci jednotlivých regionů NUTS 2 budou odpovědné
regionální rady, které rovněž jmenují odpovědnou osobu za provádění
propagace a informování o programu a zajistí vytvoření informační kanceláře v rámci svého sekretariátu. Činnost se zaměří zejména na informování případných konečných příjemců pomoci (vazba na předkládání projektů), regionálních orgánů a organizací a informování veřejnosti v městech a obcích regionu; dále budou regionální rady odpovědné za umisťování velkoplošných reklamních panelů a pamětních desek na místech projektů a plakátů na svém území. Regionální rady budou, i prostřednictvím propagace a šíření informací o programu během realizace SROP, napomáhat při vytváření regionálního partnerství.
6.8.4
Úkoly monitorovacího výboru
Monitorovací výbor v rámci své činnosti bude sledovat, jak jsou prováděna opatření, týkající se informace a propagace obsažená v komunikačním akčním plánu. Monitorovací výbor zajistí přiměřeným způsobem informování o své práci a bude informovat o pokroku dosaženém v provádění pomoci v oblastech, za něž nese spoluodpovědnost (rozhodování ve smyslu článku 35 nařízení).
215
