Souhrnná teritoriální informace Rwanda

SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE

Rwanda

Souhrnná teritoriální informace Rwanda Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Nairobi (Keňa) ke dni 20.01.2011

Seznam kapitol souhrnné teritoriálné informace: 1. Základní informace o teritoriu 2. Vnitropolitická charakteristika 3. Zahraničně-politická orientace 4. Ekonomická charakteristika země 5. Finanční a daňový sektor 6. Zahraniční obchod země 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 9. Investiční klima 10. Očekávaný vývoj v teritoriu

1/22

© Zastupitelský úřad Nairobi (Keňa)


Rwanda

1. Základní informace o teritoriu 1.1. Oficiální název státu •

Rwandská republika

•

Repubulika yù Rwanda

•

Republic of Rwanda

•

République du Rwanda

1.2. Rozloha •

2

2

26 338 km (z toho jezera 1 390 km )

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva Počet obyvatel: •

10,186 mil. (odhad r. 2008)

Hustota na km2: •

311 obyv.

Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: •

4,8 mil.

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: •

2,8 %

Demografické složení: •

46 % muži

•

54 % ženy

1.5. Národnostní složení •

Hutu 84 %

•

Tutsi 15 %

•

Twa 1 %

1.6. Náboženské složení •

2/22

74 % křesťané



Rwanda

•

1 % muslimové

•

25 % vyznává různá místní náboženství

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky Úřední jazyky: •

kinyarwanda

•

angličtina

•

francouzština

Ostatní používané jazyky: •

svahilština

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města Administrativně správní členění: •

5 provincií (Severní provincie, Východní provincie, Jižní provincie, Západní provincie a Kigali provincie), tyto provincie se dále dělí na 30 oblastí

Hlavní město: •

Kigali, 0,3 mil. obyv.

Další velká města: •

Gitarama

•

Butare

•

Gisenyi

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn •

používá se rwandský frank (Rfr), 100 centimů

•

kurz 100 RWF = 3,313 CZK, duben 2010

•

používání jiných měn není obvyklé

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba Státní svátky: •

1. leden: Nový rok

•

7. duben: Den národního smutku

•

1. květen: Svátek práce

•

1. červenec: Den nezávislosti

•

4. červenec: Den míru a jednoty

•

25. září: Den republiky

•

1. říjen: Den národních hrdinů

3/22



Rwanda

•

1. listopad: Svátek všech svatých

•

25. prosinec: Vánoční svátek

Pracovní doba: •

státní úřady a firmy: po – pá 9:00 – 12:30; 14:30 – 16:00

•

banky: po – pá 9:00 – 12:00; 14:00 – 15:30

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty Mezinárodní hotely jsou na srovnatelné úrovni s ostatními africkými zeměmi. Stejně tak úroveň v nich poskytované stravy a nápojů. Při jednání s obchodními partnery je vhodná košile s vázankou, popř. oblek. V případě procházek po městě se doporučuje co nejjednodušší turistické nebo sportovní oblečení.

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU Ošetření ve státních zdravotnických zařízeních se nedoporučuje. V případě nutnosti kontaktujte následující nemocnice: •

King Faisal Hospital

•

Shyira Hospital

•

Kibagora Hospital

•

National University Teaching Hospital

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria Rwanda vyžaduje pro občany ČR vízový styk pro všechny druhy pasů. Vízum vydávají příslušné rwandské zastupitelské úřady (např. v Bonnu, tel. +49 228 3670, fax +49 228 351922); na rozdíl od ostatních států v regionu jej nelze získat na hranicích při vstupu do země. Rwandské celní předpisy nepovolují vývoz (ale ani převoz a dovoz) předmětů pocházejících z divoké zvěře (trofeje, výrobky ze slonoviny nebo kůže). Na vývoz těchto předmětů je třeba zvláštního povolení. Povinně je vyžadován mezinárodní očkovací průkaz s platným očkováním proti žluté zimnici. Další doporučená očkování jsou žloutenka A, cholera a břišní tyfus. Rovněž je vhodné před cestou začít užívat antimalarika.

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi V současnosti je na celém území státu bezpečno; doporučuje se nicméně se před cestou informovat o aktuální situaci.

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města Teritoriálně příslušný český zastupitelský úřad se nachází v keňském Nairobi do 31. 1. 2011. Po tomto termínu bude tento stát příslušný k českému zastupitelskému úřadu v Addis Abebě, kontaktní adresa: Embassy of the Czech Republic Kirkos Kifle Ketema Rd.,

4/22



Rwanda

Kebele 15, House No. 289, Addis Ababa P.O.Box 3108 tel.: 00251/11/5516382, 00251/11/5516132 fax: 00251/11/5513471 e-mail: [email protected] web: www.mzv.cz/addisababa

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism) Ve Rwandě nemá zastoupení žádná z českých institucí.

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.) Policie: 112 Hasiči: 112 Tísňová linka: 112 nebo 3155 Předvolba: +250

1.18. Internetové informační zdroje •

www.gov.rw oficiální stránky vlády

•

www.rwanda.net polooficiální vládní a tiskové zpravodajství

•

www.allafrica.com AllAfrica Global Media – zpravodajství

•

www.africaintelligence.com Indian Ocean Newsletter – zpravodajství (placené)

•

www.stratfor.com Strategic Forecasting – zpravodajství (placené)

•

www.news.bbc.co.uk BBC – zpravodajství

•

www.africaonline.com Africa on Line – zpravodajství

•

www.lonelyplanet.com Lonely Planet – kvalifikované průvodce

•

www.worldbank.org Světová banka – statistické údaje

•

www.bcr-rwanda.com Banque Commercial du Rwanda

•

www.rwandainvest.com Rwandská agentura na podporu investic

•

www.ntb.gov.rw oficiální stránky Národního tendrového výboru

1.19. Adresy významných institucí

5/22



Rwanda

2. Vnitropolitická charakteristika 2.1. Stručná charakteristika politického systému Unitární prezidentská republika. Zákonodárným orgánem je Národní shromáždění, které čítá 94 poslanců (první volby od genocidy r. 1994 se konaly v říjnu 2003).

Hlavní politické strany: •

Rwandan Patriotic Front (RPF), založena r. 1979 v kampalském exilu příslušníky menšinového kmene Tutsi. V r. 1990 zahájila ozbrojený boj proti vládě, dominované Huty, ze kterého vyšla jako vítěz.

•

Mouvement démocratique républicain (MDR), založena r. 1959 jako nástupce hnutí, které svrhlo tehdejší tutsijskou monarchii a nastolilo moc většinové skupiny Hutu.

•

Parti liberal, založena r. 1991, původně pro Hutu, v současnosti převládají protutsijské elementy.

•

Parti social démocrate - vznikla oddělením části MDR, zaregistrována r. 1991. Základnu tvoří rwandská inteligence.

Historický přehled: Území je osídleno nejméně od mladší doby kamenné, z 1. pol. 1. tis. n. l. je doložena výroba železa. Za nejstarší původní obyvatelstvo jsou považováni Twa, dnes nepatrná skupina horských lovců a sběračů příbuzných Pygmejům. Kolem poloviny 1. tis. n. l. bylo území osídleno zemědělskou bantusky mluvící populací, která byla později nazývána Hutu. Asi v 10.–14. stol. přišli ze severovýchodu chovatelé dobytka zvaní Tutsi. Není známo, zda byli Tutsiové jazykově a kulturně odlišní od Hutu – už několik staletí obojí užívají stejný jazyk (kinyarwanda) a žijí promíšeně. Spíše než o dvou etnických skupinách je asi případnější mluvit o dvou sociálních skupinách (snad odlišného etnického původu). Tutsiové tvořili vládnoucí vrstvu soustředěnou kolem panovníka, který byl zosobněním jednoty lidí a země, jejíž prospěch závisel na jeho fyzickém zdraví (panovník měl svrchovanou a absolutní politickou moc, ovládal větší část dnešní Rwandy). Hutu byli převážně zemědělci, ale pokud někdo zbohatl (tj. stal se vlastníkem stáda), stal se z něj Tutsi; naopak zchudlý Tutsi se zařadil mezi Hutu. Rasistické rozlišování mezi „vysokými a světlejšími“ Tutsi a „malými, tmavými“ Hutu bylo zavedeno až za belgické koloniální správy v důsledku tehdejších představ o členění lidstva na rasy. Berlínskou konferencí (1885) bylo území pod názvem Ruanda-Urundi přiřčeno Německu. První Evropan, který „oficiálně“ vstoupil do rwandského království, byl 1894 pozdější guvernér Německé východní Afriky G. A. von Götzen. Roku 1916 obsadili území Belgičané a od r. 1919 bylo oficiálně pod belgickou správou. Roku 1935 byly zavedeny osobní průkazy, které uváděly „etnickou příslušnost“ – Hutu, Tutsi a Twa (tato praxe byla zrušena až po genocidě r. 1994; současné dokumenty uznávají pouze rwandské občanství). Od r. 1945 byla Rwanda svěřeneckým územím OSN pod belgickou správou, od 50. let sílily snahy o získání nezávislosti. Roku 1959 zemřel rwandský panovník a následné drobné střety vyústily v masakr Tutsiů, kteří odpověděli stejně; výsledkem byla silná migrační vlna do sousedních zemí (potomkem emigrantů z této doby je dnešní prezident P. Kagame). Po vyhlášení nezávislosti v roce 1962 pokračovaly násilnosti a vyhánění Tutsiů. Roku 1975 byla ustavena vláda jedné strany, třikrát byl „zvolen“ prezident Habyarimana. V ugandském exilu založené ozbrojené hnutí zahájilo r. 1990 invazi do Rwandy, které se dostalo vojenské podpory z tehdejšího Zairu i z Evropy. Habyarimana slíbil zrušení tehdejších osobních dokumentů a umožnění vzniku dalších politických stran, ale sliby nedodržel. Armáda začala vyzbrojovat civilisty a vytvářet milice zvané interahamwe („soudržní“); do roku 1994 rostl počet obětí násilí, většinou Tutsiů. V dubnu 1994 bylo u letiště v Kigali sestřeleno letadlo, ve kterém cestovali burundský a rwandský prezident (pachatelé atentátu nejsou dodnes známi). Během několika hodin vypuklo organizované vraždění Tutsiů a tzv. umírněných Hutu – především inteligence, středních vrstev a těch, kteří se nechtěli podílet na zabíjení. Za necelých 100 dnů byl povražděn téměř milion osob, statisíce lidí uprchly do Zairu, Ugandy, Tanzanie a dalších zemí. Dva dny po vypuknutí genocidy (toto označení jako první použil tehdejší předseda Rady bezpečnosti OSN, velvyslanec ČR )zahájila RPF ofenzivu a 18. 7. oznámila své úplné vítězství. Byla ustavena vláda národní jednoty, prezidentem se stal P. Bizimungu. Od dubna 2000 je prezidentem P. Kagame. V listopadu 1994 byl ustaven Mezinárodní trestní tribunál pro Rwandu (ICTR).

6/22



Rwanda

Vláda zahájila proces stabilizace a rozvoje státu, ze zahraničí se vracejí uprchlíci, probíhá dlouhodobý proces vnitřního usmíření. V popředí politického dění v zemi stojí v období po genocidě (kterou v čele RPF vojenským dobytím Kigali po třech měsících zastavil) prezident Paul Kagame. Je oceňován za to, že se snaží dosáhnout usmíření mezi Tutsi a Hutu, odpůrci mu naopak vyčítají, že pro své cíle používá tvrdé represivní metody. Hlavou státu je od r. 2000; v srpnu 2003 zvítězil s 94 % hlasů v prvních volbách, které se od genocidy konaly (zahraniční pozorovatelé vznesli sice k průběhu voleb určité výhrady, samotný výsledek však nezpochybnili). Od genocidy r. 1994 Rwanda prošla nesnadným, ale v zásadě úspěšným obdobím. Vláda zahájila proces stabilizace a rozvoje státu, ze zahraničí se vracejí uprchlíci, probíhá dlouhodobý proces vnitřního usmíření. (Napomoci tomu mají tzv. tribunály gačača, odvozené z tradiční formy místní samosprávy, které řeší případy těch obviněných, kteří se sice na genocidě podíleli, ale nepatřili k jejím organizátorům. Jedná se o cca 90 000 případů.) Hospodářský vývoj je jednoznačně příznivý – Rwanda jako jedna z mála zemí subsaharské Afriky dosahuje stabilních ročních přírůstků HDP okolo 10 %. Hlavní město je upravené a bezpečné. Nepřehlédnutelný je cílevědomý přechod od tradiční francouzštiny: obyvatelé hovoří anglicky stejně jako francouzsky, hlavní místní deník je již v angličtině. Rwanda se v r. 1998 zapojila do konžského konfliktu, kdy tuto svoji vojenskou účast zdůvodňovala nutností ochrany svých západních hranic. Zpočátku spolu s Ugandou podporovala povstalce proti konžské centrální vládě. Po smrti konžského diktátora L.-D. Kabily v r. 2001 však strany přistoupily k jednání a poté, co se konžská vláda zavázala aktivity bývalých strůjců rwandské genocidy interahamwe proti území Rwandy znemožnit, rwandské jednotky v říjnu 2002 území KDR opustily. Dle některých pozorovatelů však stažení rwandských jednotek nebylo kompletní, stejně jako se Kinshase nepodařilo nepřátelské výpady hutuských milicí vůči Rwandě zastavit. Rwanda s poukazem na toto přetrvávající ohrožení v listopadu 2004 oznámila, že odzbrojení milicí na území Konga provede sama vlastními silami. Toto vzbudilo negativní reakce mezinárodního společenství, které Rwandu vyzvalo ke zdrženlivosti. Opětovný vstup rwandských vojsk na území KDR nebyl od té doby potvrzen, napětí v oblasti nicméně přetrvává.

2.2. Hlava státu (jméno, kompetence) •

Paul KAGAME, prezident

2.3. Složení vlády předseda vlády: •

Bernard MAKUZA

ministři: •

místní správy, rozvoje venkova, good governance a sociálních věcí: Protais MUSONI

•

infrastruktury: Linda BIHIRE

•

vnitra: Fazil Musa HARERIMANA

•

obrany a národní bezpečnosti: Marcel GATSINZI

•

financí a hospodářského plánování: James MUSONI

•

zahraničních věcí a regionální spolupráce: Rosemary Kobusingye MUSEMINARI

•

zemědělství a dobytka: Christophe BAZIVAMO

•

školství: Daphrosa GAHAKWA

•

spravedlnosti: Tharcisse KARUGARAMA

•

zdravotnictví: Jean DamasceneNTAWUKULIRYAYO

•

obchodu a průmyslu: Monique NSANZABAGANWA

•

národní zdroje: Stanislas KAMANZI

7/22



Rwanda

•

veřejných služeb a práce: Anastase MUREKEZI

•

mládeže: Protais MITALI

•

sportu a kultury: Joseph HABINEZA

•

ministryně v úřadu prezidenta: Solina NYIRAHABIMANA

•

ministryně v úřadu premiéra pro gender a úlohu žen v rozvoji: Jeanne dÀrcMUJAWAMARIYA

•

ministr v úřadu premiéra pro informace: Louise MUSHIKIWABO

•

ministr pro záležitosti East African Community: Monique MUKARULIZA

•

ministr v úřadu prezidenta pro vědu, technologii a vědecký výzkum: Romain MURENZI

•

ministr pro záležitosti vlády: Charles MURIGANDE

státní ministři: •

zemědělství při ministerstvu zemědělství a dobytka: Agnes KALIBATA

•

komunitního rozvoje a sociálních věcí při ministerstvu místní správy, good governance, komunitního rozvoje a sociálních věcí: Christine NYATANYI

•

energie při ministerstvu infrastruktury: Albert BUTARE

•

životního prostředí, vody a těžby při ministerstvu přírodních zdrojů: Bikoro MUNYANGANIZI

•

HIV/AIDS a dalších chorob při ministerstvu zdravotnictví: Innocent NYARUHIRIRA

•

průmyslu a investic při ministerstvu obchodu a průmyslu: KAREGA

•

práce při ministerstvu veřejných služeb a práce: Angelina MUGANZA

•

půdy a životního prostředí při ministerstvu národních zdrojů: Patricia HAJABAKIGA

•

primárního a sekundárního vzdělávání při ministerstvu vzdělání: Theoneste MUTSINDASHYAKA

dále: •

generální právník: TharcisseKARUGARAMA

•

guvernér Centrální banky: Francois KANIMBA

•

velvyslanec pro USA: Zac NSENGA

•

stálý zastupitel v OSN v New Yorku: Joseph NSENGIMANA

8/22



Rwanda

3. Zahraničně-politická orientace Po genocidě r. 1994 a v těsné souvislosti s děním v sousedních zemích (Uganda, KDR) se hlavním zájmem Rwandy stala obrana před zásahy ze zahraničí, které by snadno mohly destabilizovat situaci uvnitř země a vyvolat další vlnu zabíjení. Vztah s Ugandou se podařilo uspořádat dřív než vztah s DRC, na jejíž území se stáhly operují jednotky složené z aktivních účastníků genocidy (interahamve). V r. 2002 opustily rwandské jednotky KDR, kde ale zanechaly mocenské vakuum, které se konžská vláda složitě snaží vyplnit. (V listopadu 2004 poté, co se Kinshase nepodařilo nepřátelské aktivity interahamwe proti Rwandě eliminovat, Rwanda pohrozila návratem svých jednotek. Na řešení problému se podílí jako zprostředkovatel JAR, OSN a diplomatickou cestou další státy). Rwanda se snaží uspořádat vztahy se svými sousedy a s významnými státy regionu, ale např. vztahy s Tanzanií a Keňou komplikuje silná rwandská diaspora, která zahrnuje osoby nejrůznější politické orientace, často i s podílem na genocidě. Přetrvává diplomatická roztržka s Francií, kterou při ceremoniích k desátému výročí genocidy prezident Kagame obvinil z přímé odpovědnosti. Na podzim 2006 dokonce Rwanda přerušila diplomatické styky s Francií jako reakci za trestní stíhání prezidenta Kagameho za údajný podíl na atentátu v r. 1994. Druhé prezidentské volby, od civilní války v r. 1994, ve kterých byl opět zvolen Paul Kagame, proběhly 9. 8. 2010, i když byla zaznamenána série incidentů, volby proběhly s minimálním násilím a mezinárodní monitorovací komise je označila za právoplatné.

3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních Členství země mezinárodních organizacích: •

OSN

•

MMF

•

SB

•

WTO

Členství v regionálních uskupeních: •

Africká unie (AU)

•

Common Market for Eastern and Southern Africa (Comesa)

•

EAC (East African Community)

3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách Z obchodně-politického hlediska je důležitá účast v Comesa a nejnověji i v EAC. Země jedná o členství v seskupení Commonwealth, což má i formálně potvrdit silnější orientaci na UK.

3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1. Diplomatické styky na úrovni velvyslanectví byly navázány mezi bývalou ČSSR a Rwandou dne 24. 7. 1965. Po vzniku samostatné ČR se dosud nepodařilo formálně sukcesi potvrdit (přesto, že oficiální vztahy jsou bezproblémové a rwandská strana opakovaně projevila vůli učinit příslušné administrativní kroky). Uzavřené smlouvy: Dohoda o vědeckotechnické spolupráci (Kigali, 29. 11. 1972)

9/22



Rwanda

4. Ekonomická charakteristika země Rwanda je země, v níž se přibližně 90 % jejích obyvatel zabývá zemědělstvím. Jedná se o zemi s nevyšší hustotou obyvatelstva v Africe, omezeným množstvím přírodních zdrojů a minimálně rozvinutým průmyslem. Primárními devizovými příjmy jsou káva a čaj. V roce 1994 genocida zdecimovala již tak křehkou ekonomickou základnu, oslabila populaci a významně snížila schopnost země přilákat zahraniční investice. Nicméně, ve Rwandě lze za minulé období zaznamenat významný pokrok v oblasti stabilizace a obnovy jejího hospodářství. HDP roste a inflace se dostala pod kontrolu. Přes příznivé pěstitelské podmínky produkce potravin často nedrží krok s nárůstem počtu obyvatel, což vyžaduje dovoz potravin. Rwanda je nadále příjemcem značné finanční podpory ze strany MMF a Světové banky. Rwandská vláda vsadila na expanzivní fiskální politiku zaměřenou na snížení chudoby prostřednictvím zlepšení systému vzdělávání, infrastruktury a zahraničních a domácích investic a na tržně orientované reformy, avšak nedostatek energetických zdrojů, nestabilita v sousedních státech a nedostatečné dopravní spojení do jiných zemí tyto její snahy do určité míry omezuje.

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje Od r. 1994, kdy došlo k pádu o 40 %, vykazovala ekonomika dlouhodobě růst 6–9 % ročně; úrovně roku 1990 bylo nicméně dosaženo až v r. 2000. Po genocidě byly hlavními tahouny růstu průmysl, obchod a služby; nyní je to zemědělský sektor, který je hlavním odvětvím národního hospodářství (40 % HDP a 90 % pracovních sil), a který rostl stabilním tempem 8 %. Obrat v růstu ekonomiky představoval rok 2003 se svým poklesem na úroveň 3 %. Příčiny byly nepříznivé počasí a omezení rozvojové pomoci, kdy si donoři stěžovali na nedodržování podmínek, stanovených pro její poskytování. Situace se však v obou případech zlepšila a v posledních třech letech roste hospodářství meziročním tempem kolem 6 %. Země je ovšem silně závislá na zahraniční pomoci: polovina výdajů státního rozpočtu je kryta z vnějších zdrojů. S ohledem na dobrou gesci zdrojů nejsou větší problémy se získáváním zahraniční rozvojové pomoci. Celkový zahraniční dluh je ve výši 1,4 mld.USD. Pokud bude zajištěna dlouhodobá ekonomická stabilita země, může Rwanda navázat na dřívější období, kdy byla pro svůj hornatý profil a pořádek nazývána „Africkým Švýcarskem“. Světové společenství především pozitivně vnímá boj vlády korupcí, kde byla vyhlášena nulová tolerance. Rwanda zaznamenala v posledních letech, oproti jiným africkým státům, velký ekonomický a hospodářský růst. Zemědělství zde dokonce dosáhlo takové úrovně, že vyváží své produkty. Zároveň se vypořádala s důsledky genocidy, která znamenala pro tuto zemi velké ztráty na lidských životech a ekonomický propad.

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/ obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti) Podíl jednotlivých sektorů na HDP (2009 odhad) •

Zemědělství: 41,7 %

•

Průmysl: 14,1 %

•

Služby: 44,2 %

Míra nezaměstnanosti: neudává se

10/22



Rwanda

Souborové přílohy: •

Ekonomický růst http://download.czechtrade.cz/odsi.asp?id=64332 (802kB)

•

Politická stabilita http://download.czechtrade.cz/odsi.asp?id=64333 (709kB)

•

Makroekonomické prostředí http://download.czechtrade.cz/odsi.asp?id=64334 (796kB)

•

Korupce http://download.czechtrade.cz/odsi.asp?id=64335 (727kB)

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory Podíl průmyslové výroby na tvorbě HDP se pohybuje kolem 15 % (zaměstnává však pouze 3 % obyvatel). Zahrnuje zejména zpracování zemědělské produkce, v menší míře průmysl chemický a textilní a výrobu stavebních materiálů. Z domácích produktů je možno jmenovat krmiva, cukr, usně, tabák a nápoje, dále papírenské výrobky, střešní desky a cihly. V roce 2009 zaznamenal nárůst 7 %.

4.4. Stavebnictví Sektor, po zemědělství druhý nejdůležitější zdroj tvorby HDP, vykazoval v posledním období vysoké přírůstky, zejména v hlavním městě Kigali. Většina výkonů představovaly opravy veřejných budov, stavba nových sídel mezinárodních organizací a obytné budovy. Významnou aktivitou do budoucna bude vládní program budování obydlí pro repatriované uprchlíky.

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura Zemědělství je hlavním odvětvím národního hospodářství. Podílí se cca 40–50 % na HDP země a zaměstnává více než 90 % obyvatelstva, většinou jsou to ovšem samoživitelé. Zemědělská půda je však vzhledem k intenzivnímu hospodaření velmi vyčerpaná. Pěstují se banány a brambory, dále kasava, fazole a kukuřice. Přestože výroba již překročila úroveň r. 1994, pokrývá potřeby země pouze ze 4/5 a země je tak závislá na zahraniční pomoci. Hlavní vývozním artiklem je čaj (představuje 60 % veškerých příjmů z exportu země), který odsunul donedávna dominantní kávu na druhé místo. Obě komodity jsou pěstovány převážně malovýrobci. Vyvážejí se rovněž řezané květiny. Dřevařský průmysl není rozvinut (dřevo a dřevěné uhlí ovšem představuje pro obyvatelstvo základní zdroj paliva). Rovněž potenciál rybolovu není zatím dostatečně využíván.

4.6. Služby Turistický ruch, který byl v minulosti významným zdrojem příjmů, byl pochopitelně ovlivněn negativním obrazem země v zahraničí a nejistou bezpečnostní situací. Přestože je sektor poslední dobou na vzestupu, zdaleka nedosahuje svého potenciálu. Zemi ročně navštíví pouze tisíce turistů. Hlavní atrakcí jsou horské gorily.

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná) V zemi je cca 1 200 km pevných silnic, často překvapivě kvalitních (opravila je firma Strabag v rámci rozvojové pomoci). Většina dovozů a vývozů se realizuje přes keňskou Mombasu či tanzanský Dar es Salaam. Železnice neexistuje, nejbližší železniční terminál je v Tanzanii. Přímé letecké spojení s Evropou provozuje belgická SN Brussels, ostatní destinace pouze via Nairobi. Z Kigali je dopravně dobře dostupná oblast východní Konžské demokratické republiky.

11/22



Rwanda

Počet pevných telefonních linek je omezený a soustřeďuje se prakticky pouze na hlavní město. Rychle se rozvíjí mobilní spojení (mobilní operátor MTN Rwandacell již pokrývá většinu hlavních středisek). Kolem 90 % spotřebované energie pochází z pevných paliv, necelých 10 % z tekutých. Elektrická energie se podílí na celkové energetické spotřebě pouhým 1 %. Pouze 4 % obyvatel země má přístup k dodávkám el. energie. Z toho 80 % je spotřebováváno ve venkovských oblastech, kde žije většina obyvatel.

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc Rwanda je příjemcem rozvojové pomoci a je na ní silně závislá – plných 40–50 % výdajů státního rozpočtu je kryto vnějšími zdroji. V rámci jednání mezi vládou Rwandy a představiteli Evropské komise, které se týkalo „Country Strategy Paper“, bylo dohodnuto, že pro období 2008–2013 obdrží Rwanda finanční podporu ve výši 290 mil. EUR v rámci obálky A a 4,4 mil. EUR v rámci obálky B. Od roku 1963 podporovala světová banka prostřednictvím IDA 70 projektů. V současné době jsou aktivní projekty ze strany IBRD/IDA především v oblasti všeobecné podpory sektoru venkova (druhá fáze), rozvojový program na podporu konkurenceschopnosti místní výroby, modernizace elektrické sítě, investice do infrastruktury venkova a další.

12/22



Rwanda

5. Finanční a daňový sektor 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let Státní rozpočet (v mld. USD, odhad) 2009 příjmy výdaje saldo

1,117 1,242 -0,125

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let) Rozdíl na běžném účtu Devizové rezervy 31.12.

Platební bilance (mil. USD, dle SB) 2008 (odhad) -252 596,3

2009 (odhad) -379 742,7

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba celková zadluženost

Zahraniční zadluženost, dluhová služba (v % HDP, údaje dle MMF) 2003 2004 2005 2006 93,4 91,9 70,7 15,0

2007 18,7

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny) Centrální banka Banque Nationale du Rwanda B. P. 531, Kigali fax: +250 578669, 576197

Komerční banky Banque Commerciale du Rwanda s.a. Boulevard de la Révolution B. P. 354, Kigali fax: +250 573395 e-mail: [email protected] web: www.bcr-rwanda.com Banque Continentale Africaine Rwanda 20 Boulevard de la Révolution B. P. 331, Kigali fax: +250 573486 Banque de Kigali s.a. 63 Avenue de Commerce B. P. 175, Kigali fax: +250 575504, 573461

Pojišťovny SONARWA (Société Nationale dÀssurances du Rwanda)

13/22



Rwanda

Boulevard de la Révolution B. P. 1035, Kigali fax: +250 572052 SORAS (Société Rwandaise dÀssurances) Boulevard de la Révolution B. P. 924, Kigali fax: + 250 573362 COGEAR s.a. Avenue de lÀrmée B. P. 2753, Kigali fax: +250 576083

5.5. Daňový systém Rwanda získává většinu svých příjmů z daně z příjmu a z daně z přidané hodnoty. Dalšími daněmi jsou např. daň z práva na podnikání, daň ze zisku, daň z nemovitostí aj. Kontakt na rwandský daňový úřad : Rwanda Revenue Authority B. P. 3987 Kigali fax: +250 578488

14/22



Rwanda

6. Zahraniční obchod země 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka Zboží vývoz Zboží dovoz Obchodní bilance

Obchodní bilance (mil. USD, dle SB) 2007 2008 (odhad) 98 259 243 880 -145 -621

2009 (odhad) 193 961 -768

6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU Hlavními příjemci rwandských vývozů jsou Keňa, DRC, Thajsko, Čína, USA a Belgie.

6.3. Komoditní struktura Rwandský vývoz představuje ze 60 % čaj; dále káva a řezané květiny. Země dováží průmyslové výrobky a dopravní prostředky.

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu Rwanda má liberalizované dovozní podmínky. Neexistuje zde systém dovozních licencí. Výjimku tvoří dovoz některých položek, týkajících se bezpečnosti, zdravotnictví nebo životního prostředí, které jsou uvedeny v příslušných zákonech.

6.5. Ochrana domácího trhu V důsledku liberalizovaného hospodářství je ochrana domácího trhu zajišťována pouze úpravou celních sazeb.

6.6. Zóny volného obchodu Zóny volného obchodu ve Rwandě nejsou, i když zákon z r. 1998 předpokládá jejich zakládání. Kromě toho zákon počítá také se zřizováním celních skladů.

15/22



Rwanda

7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 7.1. Smluvní základna Obchodní dohoda mezi vládou ČSSR a vládou Rwandské republiky byla podepsána 13. 3. 1986 v Kigali. V souvislosti se vstupem ČR do EU byla její platnost ukončena. Od vstupu ČR do EU (1. 5. 2004) se vůči Rwandě v obchodní oblasti aplikuje smluvní základna EU – dohoda z Cotonou. Česko(slovensko)-rwandské obchodní vztahy byly vždy na periferii oboustranného zájmu a to i ve smyslu neprioritního obchodu se zeměmi subsaharské Afriky. S ohledem na vládnoucí režimy a vývoj v zemi nepociťovalo Československo potřebu tyto vztahy rozvíjet. Politicky i obchodně se orientovalo na Etiopii, Keňu, resp. usilovalo o rozvoj obchodu s Ugandou a částečně Súdánem. S ohledem na své zájmy bylo dosud i v oblasti dodávek citlivého materiálu opatrné s ohledem na vztahy s Konžskou demokratickou republikou a regionální zájmy EU. Vzájemné politické vztahy byly a jsou (přestože politické a bezpečnostní bariéry již padly) nadále velmi skromné a spíše udržovány nahodile než oboustranně průběžně a cíleně kultivovány. Ve Rwandě je přiakreditován Zastupitelský úřad ČR (ZÚ) z keňského Nairobi (pí. vv. G. Fuchsová), Rwanda má přiakreditován svůj ZÚ z Berlína (v.v. p. Eugene-Richard GASANA).

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka vývoz dovoz obrat

Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních pět let (USD tis., dle ČSÚ) 2005 2006 2007 2008 46 24 98 615 23 0 100 11 69 24 198 626

2009 233 4 237

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu Vývoz Hlavními vývozními položkami jsou telekomunikační zařízení, elektrotechnické přístroje a zařízení na zpracování dat.

Dovoz Hlavními dovozními položkami jsou káva a kávové náhražky a hřebíky, šrouby a matice.

7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu) Rwandský trh je schopen absorbovat většinu komodit nabízených dodavateli z ČR. Jedná se jak o spotřební zboží, tak strojírenské výrobky. Vztahy se zahraničím jsou všeobecně dosud minimálně rozvinuté; kromě několika nadnárodních společností (zejména ropné a automobilové) nejsou ve Rwandě zahraniční firmy příliš přítomny. Ani zastupitelské úřady přítomné ve Rwandě údajně nevykazují aktivity směřující k rozvoji ekonomických vztahů. Soukromý sektor se zaměřuje na následující oblasti: pěstování kávy, čaje, zahradnictví, cestovní ruch a informační a komunikační technologie. Tyto sektory proto nabízejí možnosti vzájemného obchodu; kromě vývozu uvedených komodit je zájem o dovoz zejména zemědělských strojů, potravinářských zařízení

16/22



Rwanda

(jatka, zpracování mléka, pekárny apod.), zařízení pro zpracování zemědělských výrobků (chladicí systémy, konzervárny), dopravních prostředků i různého nářadí a průmyslového zařízení.

7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce Ve Rwandě není žádný rwandsko-český joint-ventu. V ostatních oblastech jsou důležité firmy, které se zabývají leteckou přepravou zboží a osob českými letadly L-410. Ve Rwandě to jsou společnosti Gomair a Rwanda Airways, které provozují asi 2 letadla.

7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci ZÚ Nairobi nezaznamenal žádnou poptávku po českém zboží.

7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce Česká republika se ve Rwandě angažuje především prostřednictvím „Malých lokální projektů rozvojové spolupráce“, kde projekt v oblasti Burera (zlepšení přístupu k pitné vodě a sanitárním zařízením, hygienická osvěta) je těsně před realizací. V roce 2004 byl realizován projekt na obnovení dodávky vody do školy ve vesnici Mayange pod patronací Českého výboru pro UNICEF a spolufinancovaný vládou ČR.

7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb Objem vývozu služeb z ČR do Rwandy je zatím nulový. Příležitosti lze v omezené míře spatřovat v oblasti strategických služeb, především informačních technologiích.

7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

17/22



Rwanda

8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej Dovozy se mohou uskutečňovat přes nebo za pomoci zástupce, který působí jako dovozce na vlastní účet nebo jako prostředník. Výjimku tvoří státní zakázky, kde je partnerem ministerstvo nebo jiná vládní organizace. V důsledku neexistující distributorské sítě pro české výrobky i nezájmu českých dodavatelů o rwandský trh je objem vývozu z ČR zanedbatelný. Pro získání distributora je třeba, aby zástupci českých výrobců nebo dodavatelů navštívili Rwandu a osobně jednali s potenciálními dovozci.

8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil Cizinec nemůže ve Rwandě vykonávat výdělečnou činnost bez pracovního povolení, o které je nutno zažádat na rwandském zastupitelském úřadě před vstupem do země. To se vydává jen na základě ověřených podkladů o vzdělání a praxi. S ohledem na naprostý nedostatek středních kádrů v zemi nebyly s udělováním potíže bez ohledu na specializaci. Pro zaměstnání místních sil platí jednoduché pracovní právo. Doporučuje se uzavřít řádnou pracovní smlouvu, která je v případě pracovněprávního sporu podkladem pro soudní jednání.

8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku Zatím jediným dokumentem, který částečně řeší výše uvedené podmínky, je podle dostupných materiálů zákon o zřízení Rwandské agentury pro podporu investic (Rwanda Investment Promotion Agency) z r. 1998. Podle tohoto zákona mohou ve Rwandě podnikat nebo investovat také následující fyzické a právnické osoby: •

soukromé osoby, které nejsou rwandskými občany nebo občany členské země Společného trhu Comesa

•

společnosti, registrované podle práva v jiných zemích než ve Rwandě, nebo v zemi Comesa

•

společnosti registrované ve Rwandě podle místního práva, v nichž více než 50 % podílu mají v rukou osoby, které nejsou občany Rwandy nebo země Comesa

•

sdružení, v němž kontrolní balík akcií drží v rukou osoba, která není občanem Rwandy nebo země Comesa

V případě zájmu české fyzické nebo právnické osoby o zřízení kanceláře, reprezentace nebo společného podniku ve Rwandě je možno se obrátit na Rwanda Investment Promotion Agency (viz 9.1), která bude schopna sdělit aktuální podmínky pro realizaci podobného záměru.

8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP) Obvyklá je propagace v tisku. Propagaci na místě nelze provádět bez barevných francouzských nebo anglických prospektů a technických popisů.

8.5. Způsoby řešení obchodních sporů Českým subjektům se nedoporučuje jít do obchodních sporů. Vhodnější a ve svém výsledku méně finančně náročné je mimosoudní vyrovnání. Lze předpokládat zaujetí soudu ve prospěch rwandských účastníků sporu.

18/22



Rwanda

8.6. Režim zadávání veřejných zakázek Veřejné zakázky se zásadně zadávají formou tendrů. Jako první krok, zejména v případě tendrů na stavební práce nebo konzultační činnosti, bývá předkvalifikace zájemců, kteří, pokud jsou vyhodnoceni jako vhodní pro daný účel, jsou potom oslovováni formou zaslání tendrových podmínek. Tendry jsou zveřejňovány v tisku ve Rwandě nebo v okolních zemích. Termíny pro podávání nabídek bývají však často krátké, takže se tendrového řízení mohou účastnit pouze ty firmy, které jsou v místě přímo fyzicky přítomny nebo které zde mají svého zástupce. Kontakt na Národní tendrový výbor Rwandy je následující: National Tender Board Avenue de la Paix B. P. 4276, Kigali Fax: + 250 571107 Web: www.ntb.gov.rw V případě tendrů, které jsou financovány některými bankami nebo agenturami, kde není ČR členem (např. AfDB – African Development Bank), je nutno, aby český dodavatel využil pro svou nabídku firmu sídlící v zemi, která je členskou zemí dané banky (agentury).

8.7. Problémy a rizika místního trhu Z hlediska možných rizik je Rwanda hodnocena jako země s velkými riziky a v tomto směru zaujímá jednu ze spodních příček v celém východoafrickém regionu – nejvyšší stupeň č. 7 dle hodnocení OECD a potažmo EGAP. Pro pojištění proti politickým rizikům byla za podpory Světové banky zřízena: African Trade Insurance Agency P. O. Box 10620 Nairobi, Keňa web: www.ati-aca.com

8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví Ochrana duševního vlastnictví je zatím na legislativní úrovni minimální, ještě horší je její praktické uplatňování. Ohroženi jsou především dodavatelé anglosaského show-businessu, hrozbu ale limituje velmi omezená koupěschopnost obyvatelstva, pro které jsou už i čisté nosiče dat a přehrávací zařízení nedostupné. Další skupinou, ve které by se mohly omezeně objevit i české firmy, jsou výrobci softwaru. Kopírování se týká ovšem hlavně spotřebního a zábavného softwaru. Krádeže technologických softwarových aplikací jako i obcházení patentových práv, které by mohly české podniky ohrozit nejvíce, narážejí na nízkou technickou kulturu v zemi. Na rozdíl od většiny ostatních zemí v regionu lze u Rwandy také očekávat jisté změny směrem ke zlepšení ochrany duševního vlastnictví.

8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka V případě nových obchodních kontaktů se doporučuje použít neodvolatelný dokumentární akreditiv, otevřený u renomované banky. Při styku s dlouhodobými partnery lze používat úvěrovou platební podmínku.

8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu V hlavním městě Kigali je v srpnu každoročně pořádán Mezinárodní veletrh. Akce nemá stálé výstavní prostory, proto nebyl dosud prováděn cílevědomý marketing. Zahraniční účast v současnosti zahrnuje pouze sousední země (Keňa, Tanzanie, Uganda, KDR), avšak v blízké budoucnosti se předpokládá účast i evropských států. Veletrh je zaměřen na zemědělství.

19/22



Rwanda

9. Investiční klima 9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory) Strategií rwandské vlády je obnova a modernizace hospodářství prostřednictvím liberalizace obchodu a podpory soukromého sektoru; důraz je na moderní technologie a exportní odvětví. Ke splnění tohoto cíle vláda přijímá různá legislativní a politická opatření a buduje infrastrukturu. Tato strategie je plně podporována SB a donory. Většina hospodářských aktivit je plně liberalizovaná a otevřená zahraničním investorům. Nejsou zde žádné restrikce na 100% vlastnictví zahraničních investorů a žádná omezení, týkající se převodu dividend. (Dle dostupných informací však vzhledem k tradiční místní formě vlastnictví půdy nemohl zahraniční investor ve Rwandě vlastnit pozemek, byl možný pouze jeho dlouhodobý pronájem.) Místní a zahraniční investoři se řídí platným rwandským zákonem o zřízení Rwanda Investment Promotion Agency (RIPA) z r. 1998, jehož hlavním úkolem je napomáhat přílivu investorů ze Rwandy a ze zahraničí, usnadňovat schvalovací postupy a pravidelně informovat vládu o opatřeních pro další investice v zemi. Investorům, kteří v zemi nově investují, rekonstruují nebo jiným způsobem upravují dřívější provozy, a kteří v důsledku toho jsou nuceni dovézt zařízení nebo stroje, neplatí žádné dovozní clo a neplatí žádné daně z vyráběného zboží, které by jinak ve Rwandě podléhalo zdanění. Kontakt na RIPA: Rwanda Investment Promotion Agency (Office Rwandaise pour la Promotion des Investissements) B. P. 6239, Kigali fax: +250 510249 web: www.rwandainvest.com

9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura) Od získání nezávislosti projevilo o investice v zemi zájem dosud málo zahraničních investorů. Přednost dávají pěstování a úpravě kávy a čaje.

Sorwathe Rwacof Rwandacell Alliance Express Highland Flowers BCDI Bralirwa

Přehled některých zahraničních investorů VB pěstování a export čaje Švýcarsko pěstování kávy Francie telekomunikace JAR letecká doprava Uganda pěstování květin Uganda bankovnictví Německo pivo a nealko nápoje

9.3. České investice v teritoriu Od poloviny 90. let působí ve Rwandě český občan Jaroslav Fiala (tel. +250 722 151606, [email protected]), který je spoluvlastníkem důlní společnosti Rwanda Rudniki, těžící tantalovou a cínovou rudu.

9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty Rozvojové programy zahrnují vše, co se týká venkova; dále úpravny vody, odpady, energetiku a infrastrukturu.

20/22



Rwanda

V zemi probíhá rozsáhlá privatizace, která zahrnuje zemědělský sektor (pěstování a zpracování čaje, pěstování květin a zeleniny), energetický, informační a turistický sektor. Pro podporu privatizace byl vládou zřízen úřad: Privatization Secretariat B. P. 4731, Kigali fax: +250 575384

9.5. Rizika investování v teritoriu Investoři se dostávají do rizik při vlastním schvalování i při provozu své investice. V úvahu je nutno též vzít problémy s dodávkami vody, elektrické energie a s nedostatečnou infrastrukturou.

21/22



Rwanda

10. Očekávaný vývoj v teritoriu 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země Rwanda dosahovala po r. 1994 vysokých temp růstu, avšak vzhledem k velmi nízké výchozí úrovni jsou tyto stále nedostačující pro zásadní snížení chudoby. Záporný vliv na ekonomiku země mají dále nízké ceny na mezinárodních trzích dvou hlavních exportních komodit, čaje a kávy, stejně jako naopak rostoucí cena ropy. Rwanda se snaží se vyrovnat se svou minulostí a dosažené výsledky dávají do budoucna prostor pro optimismus. Dokazují to i současné ekonomické a statistické údaje, které vykazují vzrůstající trend.

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod. Rwanda je v rámci Afriky členem následujících uskupení: •

African, Caribbean and Pacific Group of States (ACP)

•

African Union (AU)

•

Common Market for Eastern and Southern Africa (COMESA)

•

East African Community (EAC)

•

Economic Community of the Great Lakes Countries (CEPGL)

•

New Partnership for Africa’s Development (NEPAD)

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR V minulosti potvrdila vláda Rwandy zájem o ekonomickou spolupráci. Možnosti se nabízejí prakticky ve všech odvětvích.

22/22


Souhrnná teritoriální informace Rwanda

Recommend Documents