Souhrnná teritoriální informace Laos

SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE

Laos

Souhrnná teritoriální informace Laos Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Bangkoku (Thajsko) ke dni 14.11.2011

Seznam kapitol souhrnné teritoriálné informace: 1. Základní informace o teritoriu 2. Vnitropolitická charakteristika 3. Zahraničně-politická orientace 4. Ekonomická charakteristika země 5. Finanční a daňový sektor 6. Zahraniční obchod země 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 9. Investiční klima 10. Očekávaný vývoj v teritoriu

1/33

© Zastupitelský úřad Bangkok (Thajsko)


Laos

1. Základní informace o teritoriu 1.1. Oficiální název státu •

Laoská lidově demokratická republika

•

Lao People´s Democratic Republic

•

laosky: Sathalanalat Pasathipataj Pasason Lao

1.2. Rozloha •

236.800 km

2

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva •

6,368,162 (z toho 3,443.889 žen) - odhad z července 2010

•

hustota přibližně 29 obyvatel/km .

2

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení Přírůstek obyvatel činí přibližně 1,7 %z (odhad r.2010) . Dětská úmrtnost do jednoho roku života činí přibližně 61,2 na 1000 narozených. Nejhustěji jsou osídleny úrodné nížiny v povodí Mekongu kolem hlavního města Vientiane a v Savannakhetu. Přibližně 70 % obyvatelstva žije na venkově. Věkové složení obyvatelstva: 0-14 let ....40,8 % 15-64 let.... 56,1 % nad 64 let....3,1 %

1.5. Národnostní složení Podle oficiálních laoských údajů žije na území Laosu 68 národnostních menšin. Zahraniční prameny uvádějí podstatně nižší čísla, asi 47 etnických skupin, ale například CIA uvádí ve svém Factbook větší množství - více než sto etnických skupin . V souladu s jazykovými, kulturními a geografickými kritérii se obyvatelstvo v minulosti tradičně dělilo tří hlavních skupin: Lao Lum /žijící v nížinách/, kterých je přibližně 55 %; Lao Theung /žijící na vysočinách/asi 20 %, Lao Sung /žijící v horách/-asi 6 %, Hmongové cca 8 % a zbytek tvoří asi 40.000 Vietnamců, 30.000 Číňanů a méně početné skupiny Indů, Barmánců a Malajsijců.

1.6. Náboženské složení Nejrozšířenějším náboženstvím je buddhismus, ke kterému se hlásí asi 67 % obyvatelstva. Mezi příslušníky horských kmenů je rozšířena animistická víra. Křesťanskou víru vyznávají cca 2 % obyvatel.

2/33



Laos

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky Úředním jazykem je laoština. Malé procento zejména starších občanů hovoří francouzsky. Po přijetí země do ASEANu (r.1997) je věnována pozornost výuce angličtiny i vzhledem k turistickému ruchu.

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města Laos je administrativně rozdělen na provincie, okresy a vesnice. Hlavní město Vientiane má vlastní samosprávu. Guvernéři a primátor hlavního města jsou jmenováni prezidentem, jejich zástupci a šéfové okresních úřadů jsou jmenováni premiérem.Podle posledních údajů má Laos 16 provincií / Phongsaly, Luang Namtha, Bokeo, Oudomxay, Luang Prabang, Houaphan, Xieng Khouang, Sayaboury, Vientiane, Bolikhamxay, Khammouane, Savannakhet, Saravane, Sekong, Champassak, Attapeu/ a samosprávný Vientiane. Hlavním městem Laosu je Vientiane s přibližně 750.000 obyvatel. Další velká města jsou Savannakhet, Saravan, Pakse a bývalé královské sídlo Luang Prabang.

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn Místní měnou je kip. Kurs kip /1 USD v říjnu 2011 činil cca 8,050 kipů /USD a 11.050 kipů/Euro. Problémem by neměla být hotovostní platba v USD, kterou lze případně volně směnit v jakékoliv směnárně, kde lze bez problému směnit již i Euro.

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba Pracovní dny jsou od pondělí do soboty, ráno je pracovní doba od 8:00 do 12:00 hod, odpoledne oficiálně od 14:00 do 17:00. V Laosu jsou tyto oficiální svátky: 1. leden (Nový rok), laoský Nový rok 14.-15. duben, 1.květen, 2. prosinec (Národní den).

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty Na významná služební jednání (ministerstva, státní instituce) se chodí v obleku, na běžná obchodní jednání postačí košile s kravatou.

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU ZÚ nemá informace o místní zdravotní péči v Laosu.

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria ČR má s Laosem uzavřenu smlouvu o bezvízovém styku pro držitele diplomatických a služebních pasů. Držitelé cestovních pasů musí žádat o víza. ZÚ Laosu ve Varšavě je akreditováno i pro působnost v ČR. Víza "on arrival" lze získat také na vybraných hraničních přechodech. Obchodní a turistická víza jsou vydávána maximálně na jeden měsíc. Obchodní víza mohou být dále prodloužena. Zahraniční firmy, které v Laosu investují, mají možnost získat povolení k pobytu pro své pracovníky po celou dobu aktivit v zemi.

3/33



Laos

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi Informace o aktuální bezpečnostní situaci a doporučení vhodnosti návštěvy určitých oblastí Laosu lze nalézt na internetových stránkách českého velvyslanectví v Bangkoku www.mzv.cz/bangkok.

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města Z letiště (www.vientianeairport.com) se dá dostat do centra pouze vozy taxislužby, popř. hotelovými vozy (předem objednané při ubytování) nebo tzv. tuk-tuky (kapotované mototříkolky). Samotné letiště není příliš vzdálené od centra (cca 3-5 km) a vede od něj pouze jedna hlavní silniční komunikace.

Embassy of the Czech Republic 71/6 Ruam Rudi Soi 2 Ploenchit Road Bangkok 10330 Thailand telefon: +66-2-255-3027 fax: +66-2-253-7637 E-mail: [email protected] web: www.mzv.cz/bangkok ZÚ Bangkok pokrývá svou činností Thajsko, Myanmar, Kambodžu a Laos. Designovaným velvyslancem je PhDr. Milan Sedláček (dosud nepředal pověřovací listiny), osobou zodpovědnou za obchodně-ekonomické záležitosti je rada-vyslanec Milan Hupcej.

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism) Žádné české instituce nemají v současné době v Laosu své zastoupení.

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.) •

Záchranka : 195 nebo 021-413-720

•

Dopravní policie: 191

•

Požárníci: 190

•

Turistická policie: 021-251-128

1.18. Internetové informační zdroje •

www.laopdr.com – všeobecné informace, ekonomika, další odkazy

•

www.laoembassy.com – stránky ZÚ Laosu ve Washingtonu

•

www.visit-laos.com – turistika, praktické rady a informace

4/33



Laos

•

www.laos-hotels.com – hotely, ubytování

•

www.laos.embassy.gov.au – stránky ZÚ Australského svazu ve Vientiane

•

www.laosguide.com – obecné informace, novinky

•

www.usembassy.state.gov/laos/ – stránky ZÚ USA ve Vientiane

•

www.lao-aviation.com – stránky laoského leteckého dopravce

•

www.mekongcenter.com – stránky Lao National Tourism Authority

•

www.laosyellowpages.com – adresář podniků

•

www.lncci.laotel.com – Laoská obchodní komora

•

www.poweringprogress.org – energetika v Laosu

1.19. Adresy významných institucí Ministry of Commerce Phone Xay Road P.O.Box 4107 Vientiane Fax: +856-21-412434 Tel. +856-21-412007-16,412000 Foreign Investment Management Committee Luanprabang Road Vientiane Tel. +856-21-217005 Fax: +856-21-215491 Committee for Planning and Cooperation Luanprabang Road Vientiane Fax: +856-21-215491 Ministry of Industry and Handicraft Vientiane Tel. +856-21-413002 Fax:+ 856-21-414351 National Tourism Authority of Lao PDR P.O.Box 3556 Vientiane Tel. +856-21-212248 Fax: +856-21-212769 Ministry of Finance Tel. + 856-21-412409 Fax: +856-21-412407 Lao National Chamber of Commerce and Industry P.O. Box 4596, Vientiane Tel : +856-21-219224 Fax : +856-21-219223

5/33



Laos

2. Vnitropolitická charakteristika Laos je země s centralistickým komunistickým režimem a s konzervativním přístupem k zahraničním investorům. Proto je její hospodářský rozvoj relativně pomalý a založený přednostně na rozvojové pomoci a její aplikaci prostřednictvím NGO. Země se relativně úspěšně zhostila své snahy o přijetí do WTO, což členské státy EU podporují při naplnění veškerých kritérií. Režim je na tapetě mezinárodního společenství za porušování lidských práv především u národnosti Hmongů a jejich nedobrovolnou repatriaci z Thajska do Laosu pod rouškou ekonomických migrantů.

2.1. Stručná charakteristika politického systému Podle ústavy, přijaté 14. srpna 1991, je Laos republikou; zákonodárná, výkonná a soudní moc jsou oddělené. Nejvyšším zákonodárným orgánem je Národní shromáždění. Politický systém země je však založen na existenci jediné politické strany, Lidové revoluční strany Laosu – LRSL (Lao People’s Revolutionary Party – LPRP), jejíž vedoucí postavení ve společnosti je uzákoněno v ústavě. Zakládání jiných politických subjektů není povoleno. Stranické vedení kontroluje prakticky veškerý život v zemi a každé rozhodnutí "nezávislých" orgánů musí být předem schváleno vedením LPRP. Poslední volby do Národního shromáždění (NS) se uskutečnily 30.4.2011, kdy 3,2 miliony voličů volilo ze 190 kandidátů zástupce do 132-členného jednokomorového parlamentu. NS, které ukončilo své zasedání v pátek 24.6.2011, znovu zvolilo generálního tajemníka Lidové revoluční strany Laosu Choummaly Sayasone prezidentem země, více prezidentem byl zvolen Bounnhang Vorachit. Prezidentkou NS byla zvolena paní Pany Yathortou, více-prezidenty NS byli zvoleni Dr. Xaysomphone Phomvihane a Somphan Phengkhamy. Prezidentem Nejvyššího lidového soudu byl zvolen Khamphan Sithidampha a Nejvyšším lidovým (státním) žalobcem Khamsane Souvong Dosavadní předseda vlády Thongsing Thammavong, byl rovněž znovu zvolen předsedou vlády. Ministrem zahraničních věcí byl rovněž znovu zvolen Dr. Thongloun Sisoulith. Byla jmenována nová vláda, která zahrnuje 18 ministrů (z toho 4 nová ministerstva – ministerstvo vnitra, ministerstvo přírodních zdrojů a životního prostředí, ministerstvo pro vědu a technologie, ministerstvo pošt a komunikací) a 3 organizace na úrovni ministerstev – Banka LLDR, Vládní kontrolní úřad a Úřad vlády. NS, na závěr svého vyzvalo vládu, aby zajistila prospěch ekonomického růstu pro všechny sektory hospodářství a zajistila vybalancování ekonomického růstu se sociálně-kulturním rozvojem a ochranou životního prostředí k dosažení celkového udržitelného rozvoje země. NS zvláště vyzvalo vládu k řešení anti-sociálních aktivit jako je korupce, zneužívání drog a nezákonné obchodování.

2.2. Hlava státu (jméno, kompetence) Hlavou státu je prezident. Je volen Národním shromážděním na funkční období 5-ti let. Prezident je zároveň vrchním velitelem ozbrojených sil. Dne 24.6.2011 byl lnovým NS dle očekávání opětovně zvolen prezidentem země generální tajemník Lidové revoluční strany Laosu Choummaly Sayasone, více prezidentem byl zvolen Bounnhang Vorachit. Prezidentkou NS byla zvolena paní Pany Yathortou, více-prezidenty NS byli zvoleni Dr. Xaysomphone Phomvihane a Somphan Phengkhamy.

6/33



Laos

2.3. Složení vlády •

Předseda vlády – Thongsing Thammavong

•

Místopředsedové vlády •

Asang Laoly, předseda Státní kontrolní komise

•

Thongloun Sisoulith, ministr zahraničních věcí

•

Somsavat Lengsavad, předseda Stálého výboru vlády

•

Douangchay Phichit, ministr obrany

•

Ministr zahraničních věcí – Thongloun Sisoulith

•

Ministr obrany – Douangchay Phichit

•

Ministr veřejné bezpečnosti – Thongbanh Sengaphone

•

Ministr vnitra - Khampane Philavong

•

Ministr financí – Phouphet Khamphounvong

•

Ministr spravedlnosti – Chaleuan Yapaoher

•

Ministr zemědělství a lesního hospodářství – Vilayvanh Phomkhe

•

Ministr dopravy a stavebnictví – Mr. Sommad Pholsena

•

Ministr průmyslu a obchodu – Dr. Nam Viyaket

•

Ministr informací a kultury a turistiky – Prof. Dr. Bosengkham Vongdara

•

Ministr práce a sociálních věcí – paní Onchanh Thammavong

•

Ministr školství – Phankham Viphavanh

•

Ministr zdravotnictví – Prof. Dr. Eksavang Vongvichit

•

Ministr energetiky a dolů – Soulivong Dalavong

•

Ministr plánování a investic - Somdy Duangdy,

•

Předseda státního inspekčního výboru a vedoucí protikorupčního úřadu - Bounthong Chitmany

•

Ministr pro vědu a technologie - Prof. Dr. Boviengkham Vongdara

•

Ministr spojů a telekomunikací - Hiem Phommachanh

•

Ministr přírodních zdrojů a životního prostředí - Noulin Sinhbandith

Aktuální vládní kabinet má celkem 31 členů. Kromě výše uvedených jeho dalšími členy jsou ministři Úřadu vlády a ministři pracující v čele významných státních institucí (předseda Národní banky, předseda Agentury pro rozvoj cestovního ruchu, předseda Vládní agentury pro vědu a životní prostředí atp).

Aktuální informaci o složení laoské vlády lze nalézt na stránkách Laoské tiskové agentury (Lao News Agency).

7/33



Laos

3. Zahraničně-politická orientace 3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních Laos je od roku 1955 členem OSN a jeho specializovaných agentur. Dále je členem ASEANu, WB (World Bank), IMF (International Monetary Fund), IFC (International Finance Corporation), ADB (Asian Development Bank), WHO (World Health Organization). V současné době usiluje Laos o členství ve WTO, aktuální informace o stavu jeho přístupových jednání lze nalézt na stránkách WTO http://www.wto.org/english/thewto_e/acc_e/a1_laos_e.htm.

3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách viz předchozí bod

3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1. Smlouvy, které byly po procesu sukcese zachovány v platnosti : •

Dohoda o kulturní spolupráci mezi vládou ČSSR a vládou LLDR (Vientiane, 25. 11. 1977)

•

Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou LLDR o zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických, zvláštních a služebních pasů (Praha, 1. 8. 1978)

•

Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou LLDR o spolupráci v oblasti zdravotnictví (Vientiane, 28. 12. 1979)

•

Dohoda o civilní letecké dopravě mezi vládou ČSSR a vládou LLDR (Vientiane, 17. 2. 1980)

•

Konzulární úmluva mezi ČSSR a LLDR (Vientiane, 15. 3. 1985)

8/33



Laos

4. Ekonomická charakteristika země Reálným příjmem na obyvatele se Laos dle klasifikace OSN řadí stále mezi nejchudší státy světa (GDP per capita - 1 057 USD, 2010), resp. do kategorie "nejméně rozvinutých zemí". Přes 70 % obyvatel Laosu má příjem nižší než 2 USD na den a více než 30 % populace žije pod hranicí chudoby ve výši 1,5 USD na den. Laos má jedny z nejhorších sociálních indikátorů v regionu, je však třeba vidět, že ekonomika země zaznamenává trvale růstové trendy. Hlavním sektorem laoské ekonomiky je stále ještě zemědělství, které se podílí na tvorbě HDP 30,8 % a zaměstnává téměř 70 % laoské pracovní síly. Podíl zemědělství na vytvářeném HDP se dlouhodobě snižuje. V návaznosti na rostoucím objemu zahraničních investic také podíl průmyslové výroby dlouhodobě rostl, vzhledem k prudkému rozvoji sektoru služeb (41,8 %) však statistické údaje v posledních 3 letech ukazují na mírný pokles (27,4% HDP v r.2009). Vzájemné podíly sektorů na celkovém HDP jsou však pouze relativním vyjádřením růstových trendů. Laos disponuje významnými přírodními zdroji jako například lesy, nerostné bohatství a hydroenergetickým potenciálem, což by mělo být významným předpokladem dalšího ekonomického růstu.. V 90. letech minulého století prošla laoská ekonomika dynamickým vývojem přerušeným pouze v roce 1998 asijskou krizí. V tomto období se Laosu podařilo podstatně zredukovat chudobu. Průměrný růst HDP v letech 1992–97 činil 7 % a v letech 1999–2004 mírně poklesl na 5,8 %. Od roku 2005 pak dosahuje trvale růst kolem 7-8 %. Přestože se dá konstatovat, že se kondice laoské ekonomiky trvale zlepšuje (strukturální změny HDP, příliv PZI, růst exportu, růst devizových rezerv apod.), zůstává Laos i nadále silně závislý na zahraniční pomoci. Také relativně vysoký státní dluh může být v budoucnu problémem. Přechod z centrálně plánované na tržní ekonomiku začal v Laosu v roce 1986. Postupně byly uvolněny ceny, sjednocen kurzový systém, povoleno soukromé podnikání, odstraněn státní monopol v zahraničním obchodě a významně zredukován počet státních podniků.

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje Růst HDP v roce 2010 udržel i nadále relativně vysoké tempo 7,5 %, přestože oproti roku 2008 to znamená mírný pokles (7,8 % v r.2008). Zdrojem růstu byla zejména průmyslová produkce (17,7 % ) a služby (6,7%), zejména v oblasti bankovnictví a turistiky. Růst však byl podpořen i mírným růstem v zemědělském sektoru (3,1 %), který stále tvoří téměř třetinu laoského HDP (30,8 %). Z průmyslových odvětví měla největší zásluhu na více než sedmiprocentním růstu HDP v minulém roce především výroba elektrické energie a těžba nerostných surovin, jejichž výkony byly podpořeny zejména rychlým růstem exportu těchto komodit (zejména mědi), což souvisí s otevřením nové továrny na výrobu mědi. V roce 2010 se růst laoské ekonomiky zrychlil díky pokračování investičních aktivit, oživení v turistickém ruchu (především ze strany Thajska) a trvalému růstu vývozů surovin a polotovarů. Celkově však laoský export zaznamenal pokles (poklesl především objem exportu hotových výrobků, zejména trextilu) a to v důsledku celosvětové ekonomické krize. Všeobecně však lze konstatovat, že výhodou Laosu je export nesofistikovaných produktů - především surovin, polotovarů, energie a textilu. Laoský zahraniční obchod je zaměřen především vzájemný obchod se zeměmi ASEAN (zejména Vietnam a Thajsko), kam proudí většina loaského vývozu. Pokračování tohoto trendu lze očekávat i v obchodních výsledcích dalších let. Růst zemědělství si v minulém roce oproti roku 2009 udržel stejné tempo. Na stabilním vývoji v tomto sektoru měla hlavní zásluhu především vyšší sklizeň rýže. V příštím roce se očekává další zvyšování produkce rýže s ohledem na rostoucí efektivitu laoských pěstitelů (částečně danou zahraničními investicemi), zdokonalený systém zavlažování a lepší infrastrukturu. Částečný dopad však může mít na konečných výsledcích i relativně méně příznivé klimatické podmínky a povodně ze září r. 2010. V průmyslovém sektoru došlo v minulém roce k nejrychlejšímu nárůstu produkce, jejíž dynamika by se měla v příštích letech ještě zvýšit . V důsledku úspěšného nastartování australského projektu na těžbu zlata v Sepon se zvýšil zájem zahraničních investorů o těžební sektor. Počítá se se zahájením výstavby společné vodní elektrárny s Vietnamem. Zájem na společných projektech v energetice má i

9/33



Laos

Thajsko. Zahájen by měl být i provoz v současné době největší laoské vodní elektrárny Nam Theun II, jejíž produkce bude z devadesáti procent exportována do Thajska. Laoský turistický ruch trvale zaznamenává výrazný nárůst počtu turistů. V roce 2009 se podle oficiálních údajů Laosu zvýšil počet turistů přibližně o 15,6 % a celkem tak Laos navštívilo porvé v historii přes 2 mil. turistů, nejvíce z USA, Japonska, Francie V.Británie, Austrálie a Německa (v absolutních číslech pak vedou "turisté" ze sousedního Thajska, Vietnamu a Číny, z nichž však většina jezdí do Laosu spíše za krátkodobou "obchodní" turistikou). Pozitivní vývoj je možno pozorovat také v telekomunikačních službách (výrazný nárůst uživatelů mobilních telefonů) a obchodu . Inflace v minulém roce prudce rostla z 0,1 % v r. 2009 na 6% . Inflaci táhly zejména ceny potravin (9 %) a pohonných hmot (32,9 %). Růst cen potravin lze očekávat i v roce 2011, zatímco ceny paliv a energií by mohly mírně klesnout. Celkově se předpokládá, že v krátkodobém horizontu inflace poklesne. Úrokové sazby zůstaly v průběhu celého minulého roku poměrně stabilní, kurz kipu vůči americkému dolaru zpevnil. Roční depozitní úrok u dolarového účtu činil cca 3,0 %, u kipového účtu pak úrok představoval 10 %. Roční úroková sazba u půjček činila 7 % (kip), resp. 12 % (USD). Zlepšení investičního klimatu v posledních dvou letech podstatně zvýšilo zájem zahraničních investorů o tuto zemi a příliv přímých zahraničních investic v r.2010 představoval podle údajů IMF částku 278,8 mil. USD. Větší část PZI směřovalo do společných projektů v oblasti těžebního průmyslu a sektoru služeb. Příliv zahraničních investic měl za následek rovněž nárůst objemu devizových rezerv, které na konci r. 2010 představovaly 806,1 mil. USD. Obrat zahraničního obchodu, který představoval 3,8 mld. USD, v r.2010 zaznamenal nárůst u exportu o 65% a u importu o 41%. Chronický deficit obchodní bilance se v roce 2010 držel na úrovni 314 mil. USD. Hlavním vývozním produktem Laosu nadále zůstává elektrická energie z vodních elektráren, měď, cín, oděvy, dřevo a dřevěné výrobky. Neefektivní systém výběru daní a slabé výkony státních podniků byly v posledních letech jednou z hlavních příčin nízkých státních příjmů a opakujících se schodků státního rozpočtu. Přesto dochází k mírnému zlepšení ukazatele deficitu veřejných rozpočtů vůči HDP, kdy oproti 5,7 % v roce 2003 se od roku 2005 daří deficit postupně snižovat (r.2005-4,5 %, r.2006 - 3,1%, r.2007 - 2,7 %, r.2008 -2,3 %, r. 2009 - 3,4% a v r. 2010 - 2,3%.). Deficity veřejných rozpočtů jsou tradičně pokrývány ze zdrojů zahraniční rozvojové pomoci, zejména ze strany Japonska, Austrálie a Švédska, které patří k největším donorům. Přestože si Laos i v pokrizovém období zachoval kladný ekonomický růst, což ve srovnání s řadou okolních zemí vypadá na první pohled velmi nadějně, je třeba si uvědomit, že pro jednu z nejchudších zemí je to stále velmi málo, resp. růstu je dosahováno vzhledem k minimálnímu výchozímu základu. Podle názoru nezávislých ekonomů i mezinárodních finančních organizací není možné očekávat zásadní obrat, dokud laoská vláda nepřistoupí k aplikaci skutečně radikálních a tržně orientovaných ekonomických reforem. Jde především o vytvoření a zajištění proreformně orientovaného a transparentního právního rámce, omezení přebujelé byrokracie a posílení stability a důvěryhodnosti bankovního systému. Nezbytná je rovněž další liberalizace domácího i zahraničního obchodu a především dokončení reforem (včetně otevření místního trhu zahraničním investorům) a privatizace neefektivních a ztrátových státních podniků. To je také jedním z požadavků WTO v rámci přístupových jednání, ve kterém však Laos již udělal výrazný pokrok Jedním z hlavních faktorů omezujících další růst laoské ekonomiky jsou málo efektivní operace státních bank a velkých státních podniků, které generují obrovské množství nedobytných úvěrů. Jejich výše se v současné době odhaduje na více jak 3 % HDP. Během privatizace započaté na konci 80. let se podařilo velkou většinu laoského průmyslu odstátnit. Z celkového počtu 640 státních podniků v roce 1989 je dnes plně vlastněno státem pouze 93, z toho 32 je považováno za „strategické". Podíl státních podniků na průmyslové produkci v současné době činí asi 15 %. Těchto několik státních podniků však má největší zásluhu na vzniku velkého množství nedobytných pohledávek v thajském bankovním sektoru, které brzdí další rozvoj laoské ekonomiky.

10/33



Laos

Podle názoru ekonomických expertů a mezinárodních finančních organizací se Laos musí v blízké budoucnosti soustředit na realizaci, několika základních změn, které jsou nezbytným předpokladem dalšího „zdravého" vývoje. Jedná se o : •

urychlené zahájení základních strukturálních reforem týkajících se jak vnitřních tak vnějších ekonomických vztahů

•

omezení přebujelé byrokracie a vytvoření proreformně orientovaného a transparentního legislativního rámce

•

důsledné uplatňování přísné rozpočtové i měnové politiky (snížení rozpočtové deficitu a inflace, zajištění kladných výnosů z bankovních vkladů atd.)

•

posílení stability a důvěryhodnosti celého bankovního systému včetně vytvoření podmínek pro plnohodnotné působení zahraničních bank

•

přechod na tržní (plovoucí) kurz měny, který nebude určovat rozhodnutí nebo administrativní zásahy stáních orgánů, nýbrž tržní prostředí

•

urychlení reformy a privatizace neefektivních státních podniků

•

pokračování liberalizace domácího i zahraničního obchodu, odstranění souvisejících restriktivních opatření a celkové snížení dovozních tarifů

•

vytvoření příznivějších podmínek pro domácí i zahraniční investice

•

provedení daňové reformy

•

zlepšení infrastruktury a celkové životní úrovně na venkově (t.j. vybudování zpevněných komunikací, elektrifikace, přístup k nezávadné vodě atd.)

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/ obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti) Přehled dostupných makroekonomických ukazatelů v letech 2006 – 2010 Ukazatel 2006 2007 2008 2009 HDP (běžné 35.981 40.467 46.215 47.567 ceny, v mld. kipů) HDP (reálný, 3.577 4.170 5.280 5.585 v mld. USD) Reálný růst HDP 8,6 7,8 7,8 7,6 (v %) Zemědělství 2,5 8,6 3,7 3,1 Průmysl 14,1 4,4 10,4 16,1 Služby 9,7 9,1 9,7 7,0 HDP na 645 736 882 914 obyvatele (USD) Inflace (v %) 6,8 4,5 7,5 0,1 Export (mil. 1.178 1.324 1.608,7 1.521,0 USD) Export (růst v 69,0 12,4 21,2 -9,1 %) Import (mil. 1.652 2.107 2.829 2.892,6 USD) Import (růst v 30,1 27,5 34,3 -3,7 %) Obchodní -456 -835 -1.177 -1.264 bilance (mil. USD) Bilance 41,3 76,2 91,2 -60,9 běžného účtu (v mil.USD)

11/33

2010 n.a.

6,600 7,9 3,0 17,7 6,7 1.057 6,0 2.087,8 65.9 3.499,7 41.0 -1.411

29,3



Laos

Bilance běžného účtu (v % HDP) Devizové rezervy (bez zlata) v mil.USD Směnný kurz kip/USD (konec běžného roku) Zahraniční zadluženost (v % HDP) Přímé zahraniční investice (mil. USD)

1,2

1,8

1,7

-2,4

- 1,1

335,8

539,9

638,6

712,4

806,1

9.696

9.346

8.479

8,484

n.a.

65,7

60,5

54,5

99,2

92,6.

187,3

323,5

227,8

318,6

278,8

Zdroj :ADB (lao.pdf, ) (lao.pdf, 165kB), Statistická ročenka 2009 (MPI)

Struktura HDP (2009): •

zemědělství 30,8 %

•

průmysl 27,4 %

•

služby 41,8 %

Podle údajů HDP za rok 2010 lze konstatovat, že se uváděná struktura HDP trvale mění. Dochází zejména k růstu podílu služeb na úkor zemědělské výroby a částečně i průmyslu. Z makroekonomického hlediska lze tento trend považovat za pozitivní. Do dalšího období lze předpokládat spíše další posilování laoského průmyslu v návaznosti na stoupající objem zahraničních investic (zejména těžební průmysl a výroba energie). Údaje týkající se míry nezaměstnanosti jsou velmi nepřesné a výrazně se liší. Míra nezaměstnanosti za rok 2009 činí 2,5 % (údaj CIA). Na venkově je situace zaměstnanosti velmi komplikována velkou sezónní nezaměstnaností, která dosahuje místy až 25 %. Vybraná makroekonomická data lze nalézt i na stránce WTO http://stat.wto.org/CountryProfile/ WSDBCountryPFView.aspx?Language=E&Country=LA

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory Laoský průmysl se vyznačuje velice slabým stupněm rozvoje a zastaralostí výrobních technologií, které umožňují vyrábět pouze úzký sortiment spotřebního zboží. Vzhledem k vzrůstajícímu objemu zahraničního kapitálu spojeného s novými výrobními technologiemi však lze očekávat pokračování růstového trendu i v dalších letech. Stát v poslední době podporuje především rozvoj těžebního průmyslu, energetiky, lehkého zpracovatelského průmyslu a rukodělné výroby, což se ukazuje i ve výsledcích průmyslové výroby posledních čtyř let. Při zpracování jsou využívány především tradiční suroviny z místních zdrojů jako je zemědělská produkce, lesní produkty a další přírodní zdroje. Mezi nejvýznamnější přírodní a nerostné zdroje patří zejména dřevo pro stavebnictví a nábytkářský průmysl, sádrovec, uhlí, lignit, vápenec, železné a cínové rudy, drahokamy (safír, zirkon, ametyst), zlato, ropa a plyn. Průmyslová výroba zahrnuje výrobu potravin a nápojů (cukr, pivo, nealkoholické nápoje), oděvů, pracího prášku a mýdla, nábytku, dřevěných polotovarů pro nábytkářský průmysl a stavebnictví, domácích spotřebičů a stavebních zařízení. Zvláštní roli v laoském průmyslu hraje výroba textilu a oděvů na vývoz z dovezených surovin, kde platí zvýhodněný režim pro dovoz surovin.

2005

12/33

Tempo růstu průmyslu v posledních pěti letech 2006 2007 2008

2009



Laos

Meziroční růst v % objem průmyslové produkce v tržních cenách (mld. kipů)

10,6

14,1

4,4

10,4

16,1

6.379

10.038

10.724

11.954

13.879

Zdroj: Statistická ročenka 2009 (MPI)

Elektrická energie (mil.KWh) Pivo (tis. hl.) Nealkoholické nápoje (tis. hl) Oděvy (mil. ks) Prací prášek (tun) Dřevěný nábytek (mil. kipů) tabák (tis. tun) Překližka (mil. kusů) Cement (tis. tun) Plastové produkty (tun)

Přehled nejdůležitějších komodit vyrobených v letech 2005–2009 2005 2006 2007 2008 3 430 3 606 3 362 3 705

2009 3427

885 194

1 058 240

1 208 256

1 362 270

1 391 273

38 700

68 1 082

47 1 255

53 1 612

51 1 713

--

20 333

20 058

20 150

20 195

2 800 2 000

3 836 765

3 991 952

4 737 996

5 063 1 009

320

508

528

831

919

6 500

7 451

7 383

7 625

7 750

Zdroj: Statistická ročenka 2009 (MPI) Ne zcele dostatečný geologický průzkum a malá alokace místních i zahraničních investic do těžebního průmyslu dosud neumožnily plně využít velký nerostný potenciál země, přestože postupně investoři realizují na území Laosu své těžební projekty. V období let 1988–2004 směrovalo do těžebního průmyslu jen 105 mil. USD, t.j. 2 % zahraničních investic, v posledních 5 letech to již bylo přes 800 mil. USD. Zahraniční investoři se účastní projektů na těžbu zlata (USA, Austrálie), uhlí (Thajsko), vápence (Vietnam) nebo mědi (Austrálie). Podíl průmyslu na tvorbě HDP se postupně zvyšoval, v poslední době však roste podíl oblasti služeb. Zatímco v roce 1990 se podílel 14,5 %, v roce 2000 pak 19,1 % a v roce 2009 již 25,2 %. Podíl jednotlivých odvětví na hodnotě průmyslové produkce v r. 2009 je podle uváděného členění (do průmyslové produkce je zahrnováno i stavebnictví a produkce el. energie) následující: •

zpracovatelský průmysl 41,9 %

•

těžební průmysl 28,8 %

•

stavebnictví 17,6 %

•

výroba el. energie 11,7 %

4.4. Stavebnictví Samostatné údaje o rozvoji a výkonech stavebnictví laoské firmy nezveřejňují. Stavebnictví je zahrnováno do položky "průmyslový výroba". Jediným statistickým zdrojem tak jsou od nedávné doby zúdaje ADB.

13/33



Laos

Sektor stavebnictví vykazuje dlouhodobě růstové trendy. Právě v tomto kontextu je však rok. 2009 jvýjimečný. neboť byl vykázán propad stavebních prací ve výši 10 %.

Meziroční růst v % Objem produkce v tržních cenách (mld. Kip)

Tempo růstu stavebnictví v posledních pěti letech 2005 2006 2007 2008 15,6 25.4 9,5 1.335

1.620

2.031

2009 7,7

-10,0

2.187

1.969

Zdroj: ADB (lao.pdf, )

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura Zemědělství představuje základní ekonomický sektor laoského hospodářství s cca třetinovým podílem na tvorbě HDP . V posledních dvacetiletech dochází k trvalému poklesu tohoto podílu - z 61,2 % (r.1990) 2 až na 32,8 % v r.2009 (zdroj ADB). Zemědělsky využíváno je 8 tisíc km , což je pouze desetina plochy, kterou lze kultivovat. Na zhruba 85 % obdělávaných ploch se pěstuje rýže. Na zbylé ploše kukuřice, káva, kasava, sladké brambory, sojové boby, podzemnice olejná, zelenina, fazole, tabák, bavlna, cukrová třtina, čaj. Živočišná výroba plně zabezpečuje potřeby Laosu; zahrnuje chov vepřového i hovězího dobytka, ovcí, koz, drůbeže. Rozvíjí se chov bource morušového. Rostlinná a živočišná produkce tvoří 75,3 % celkové zemědělské výroby, rybářství se podílí 11,2 % a lesnictví 13,5 %. Lesy pokrývají 55 % plochy Laosu. Vláda se svými opatřeními snaží regulovat kácení původního zalesnění. Těžba dřeva a jeho export jsou přísně kontrolovány. Jediné plochy, kde je povoleno kácení, jsou místa budoucích přehrad, oblasti určené k zavlažování a místa nových pozemních komunikací. Úspěšně se rozvíjí pěstování a vývoz kvalitní kávy. Byla založena asociace vývozců kávy (Lao Coffee Exports Association) sdružující 6 vývozních firem. Asociace také napomáhá farmářům s distribucí semen a úvěrováním.

zemědělství celkem - rybářství - rostlinná a živočišná produkce + lesnictví ---rostlinná a živočišná produkce ---lesnictví

Tempo růstu zemědělství v posledních pěti letech 2005 2006 2007 2008 0,7 2,5 8,6

2009 3,7

3,1

7,4 -0,1

3,0 2,4

2,7 9,4

2,6 3,9

4,0 2,7

0,5

2,8

3,0

3,7

7,5

-4,6

-0,9

66,4

4,5

-23,5

Zdroj: UN ESCAP, ADB Údaje o produkci nejdůležitějších zemědělských plodin v letech 2005–2009 (tis.t) 2005 2006 2007 2008 2009 Plodina Rýže 2.568 2.609 2.710 2.847 3.145 Cukrová třtina 196 217 324 749 857 Kukuřice 373 450 688 1.108 1.134

14/33



Laos

Kasava Káva Tabák

181 25 28

284 25 25

341 26 28

396 31 13

324 37 45

Zdroj: Statistika MPI Údaje o chovu nejdůležitějších hospodářských zvířat v letech 2005–2009 (tis. ks) 2005 2006 2007 2008 2009 Plodina Buvol 1.096 1.108 1.123 1.155 1.178 Skot 1.272 1.321 1.353 1.499 1.426 Prasata 1.826 2.033 2.186 2.548 2.947 Drůbež 19.801 20.803 20.453 21.983 22.521 Zdroj: Statistika MPI

4.6. Služby Podíl služeb na laoském HDP se neustále zvyšuje a v současné době představuje cca 41,8 % HDP.

služby celkem - obchod - hotely a restaurace - doprava a telekomunikace - bankovnictví - trh s nemovitostmi - neziskové organizace - služby v domácnosti - státní služba

Vývoj sektoru služeb v posledních pěti letech (meziroční růst v %) 2005 2006 2007 2008 9,9 9,7 9,1 9,7 6,0 9,6 6,6 10,5 7,3 6,8 3,9 6,3 7,5 6,3 7,1 17,7

8,7

7,4

8,1 5,5

-17,2 0,1

127,2 -1,9

5,2 10,2

22,7 8,6 2,6 2,5

24,8

3,7

5,0

6,2 6,2

20,4

3,5

4,7

10,5 7,5

23,4

6,0

15,5

2009

25,8 13,4

Zdroj: IMF Country Report (údaje r.2009 -Statistická ročenka MPI) Před zavedením ekonomické reformy existovalo v Laosu centrální řízení obchodu. Po zavedení reformy mohou obchodní činnosti vykonávat kromě státních také soukromé firmy. 80% drobných obchodníků tvoří soukromníci.

Turistika Laoská vláda si slibuje značný příliv devizových prostředků z turistického ruchu. Přestože infrastruktura (hotely, doprava i služby) pro turistický ruch výrazněji nedosahuje úrovně vyspělejších sousedů, přiliv zahraničních turistů výrazně stoupá - z 15 tisíc v roce 1990 na 614 tis. v roce 1999, 1,1mil. v roce 2005, v roce 2009 již 2 mil. a v r. 2010 již dokonce 2,5 mil. návštěvníků. Z kontinentálního členění je pochopitelně nejpočetnější Asie s 1,8 mil. osob (Thajsko 1.274 tis. , Vietnam 297 tis. a Čína

15/33



Laos

128 tis.návštěvníků), dále Evropa se 130 tis. osob (Francie 32 tis. , V.Británie 27 tis. a Německo 18 tis.turistů), Amerika (USA s 39 tis. osob), Austrálie (24 tis. návštěvníků) a Afrika (4 tis. osob). Ze statistických údajů vyplývá, že 70 % všech návštěvníků Laosu tvoří návštěvníci z Thajska, kteří však z části přijíždějí krátkodobě, m.j. s cílem přeshraničního obchodu. Z vyspělých ostatních států zaznamenaly prakticky všechny pokles svých turistů v Laosu.

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná) Doprava Přestože Laos nemá přístup k moři, jeho strategická poloha mu předurčuje významné místo v projektech ASEAN i ESCAP na rozvoj dopravy v regionu. Celková délka silniční sítě Laosu činí 39.568 km, z toho státní silnice s asfaltovým povrchem 4,882 km. Laos je spojen se severním a severovýchodním Thajskem pomocí mostů přes Mekong (Bridge of Friendship). Po prvním z roku 1994, byl v prosinci 2006 otevřen 2. most. V roce 2011 pak má být otevřen 3. most přátelství. Podle dostupných informací bylo v r. 2009 přepravováno zboží převážně pozemní (3.707 tis. t, resp. 79,4 %) a lodní dopravou (961 tis. t, resp.20,6 %). Letecká přeprava v Laosu je využívána naprosto ojediněle (400 kg, resp. 0,01 %). Osobní silniční přepravu v r.2009 využilo 39,2 mil. pasažerů (98,75 %), lodní dopravu 1,8 mil. pasažerů (4,4 %) a 320 tis. cestujících leteckou dopravu (0,8 %). Železnice v zemi zatím prakticky neexistuje, v roce 2008 však bylo otevřeno železniční spojení mezi městem Nong Khai v severozápadním Thajsku a protějším břehem hraniční řeky Mekong, konkrétně stanicí Dongphosy v Laosu. Nádraží leží asi deset kilometrů od Vientiane a lze tak předpokládat urychlené prodloužení tratě až do laoského hlavního města. Laoská vláda také oznámila záměr zahájit co nejdřívě výstavbu elektrizované tratě o délce přibližně 220 kilometrů, na níž se budou 3 hlavní a cca 7 menších železničních stanic. Výstavba nové trati měla trvat přibližně osm let při odhadovaných nákladech 3 mld. USD. Nová železnice má začínat ve městě Savannakhet v blízkosti hranic s Thajskem, odkud bude pokračovat do konečné stanice Lao Bau u hranic s Vietnamem. Nejdůležitější dopravní tepnou Laosu je řeka Mekong, jehož tok na území Laosu dosahuje 2,030 km (splavných je 1,330 km). Význam Mekongu téměř jistě v budoucnu dále vzroste. Leteckou dopravu zajišťuje státní dopravce Lao Airlines. Laos má 6 letišť, z toho tři jsou deklarována jako mezinárodní - Vientiane (létá do 5 států) , Luang Prabang (do 3 sousedních států) a Pakse (pouze do Kambodži).

Telekomunikace Vláda přijala dlouhodobý plán rozvoje telekomunikací, který je rozdělen celkem do pěti fází od roku 1987 do roku 2010. V roce 1993 byl modernizován telefonní systém za využití moderních technologií satelitního a mikrovlnného spojení. Počet telefonních linek v zemi vzrostl z necelých 6ti tisíc počátkem 90. let na zhruba 20 tisíc v roce 1993. Další etapa rozvoje telefonního systému proběhla do roku 1997 společně se zahájením zahraničního televizního i rozhlasového příjmu. V současné době je již podle laoských statistik se v roce 2009 počet telefonních čísel zvýšil o více než milion kusů (z 1,6 mil. na 2,7 mil kusů, z nichž největší podíl 2,6 patří mobilním telefonům. Poštovní služby umožňují expresní poštu do Evropy, Austrálie, Ameriky a sousedních států Asie. Při rozvoji telekomunikačního systému laoská vláda čerpá z multilaterální i bilaterální rozvojové pomoci a současně využívá i přímých zahraničních investic.

16/33



Laos

Energetika Pro rozvoj energetiky Laosu je nejdůležitější vodní potenciál, který je však prozatím využíván v omezeném měřítku. Celkový vodní potenciál na území Laosu je odhadován na 20,000 MW, zatímco 9 instalovaných a provozuschopných vodních elektráren má celkový výkon 624 MW (největší elektrárna Nam Theun-Hinboun má výkon 202 MW, přičemž 90% vyrobené energie je určeno na vývoz do Thajska). Situace se v dohledné době změní, protože téměř dvě třetiny zahraničních investic směřuje právě do rozvoje vodní energetiky. Dlouhodobý plán rozvoje vodní energetiky Laosu předpokládá výstavbu 30ti přehrad s elektrárnami o celkovém výkonu 8.520 MW (plán další výstavby lze nalézt zde (Electric %20Power%20Plants%20in%20Laos%20%20as%20of%20May%202008.pdf, )). El. energie je exportována především do Thajska, Vietnamu a Kambodži. V letošním roce se předpokládá plné provozní využití vodní elektrárny Nam Theun 2 (1088 MW), na které se investorsky podílí kromě Laosu také francouzská EDF a především Thajsko, kam by měla být produkce exportována. Vodní elektrárny v provozu 1 Nam Dong (1MW) 2 Nam Ko (1.5MW) 3 Selabam (5MW) 4 Se Xet 2 (76MW) 5 Nam Mang 3 (40MW) 6 Se Xet 1 (45MW) 7 Nam Leuk (60 MW) 8 Nam Lik 1-2 (100MW) 9 Houay Ho (150MW + 2.1 MW) 10 Nam Ngum1 (155MW) 11 Nam Theun 2 (1070MW) 12 Theun Hinboun (210MW)

Vodní elektrárny ve výstavbě 1 Tad Salen (3.2MW) 2 Hongsa Coal-Fired ( 1878 MW ) 3 Theun-Hinboun Hydropower Expansion (220+60MW) 4 Nam Ngum 2 (615MW) 5 Nam Nhone (2.4MW) 6 Nam Ngum 5 (120MW) 7 Xekaman 3 (250MW)

Zdroj: www.poweringprogress.org

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc Laos je dlouhodobým příjemcem zahraniční pomoci, která významně přispívá k udržení rovnováhy státního rozpočtu a k financování řady rozvojových programů. Problémem je však monitoring celkově poskytnuté rovojové pomoci.

17/33



Laos

V roce 2004 (aktuálnější informace nejsou k dispozici ani na stránkách UNDP) tvořila rozvojová pomoc více než 7% laoského HDP, financovala 40% státního rozpočtu a 60 % všech kapitálových výdajů. Význam rozvojové pomoci a její podíl na financování státního rozpočtu v minulých letech kontinuálně narůstal. Objem pomoci je vcelku rovnoměrně rozdělen mezi multilaterální donory (ADB, WB, IMF, UNDP) a bilaterální pomoc, kde jsou nejaktivnější Japonsko, Austrálie, SRN, Švédsko a Francie. Největším bilaterálním donorem je tradičně Japonsko, které ročně poskytovalo Laosu více než 100 mil. USD.

18/33



Laos

5. Finanční a daňový sektor 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let Ukazatel Příjmy Granty Výdaje - běžné výdaje - kapitálové výdaje Celková bilance

Objem rozpočtových příjmů a výdajů 2005-2009 (v mld.Kipů) 2005 2006 2007 2008 3.387,1 4.176,7 5.340,9 6.435,7 497,4 744,7 982,0 1.069,2 5.322,6 6.177,0 7.499,8 8.682,7 2.887,3 3.233,0 4.111,9 5.088,5

2009 7.030,4 1.143,2 9.904,4 6.437,1

2.435,3

2.944,0

3.387,9

3.594,2

3.467,3

-1.308,4

-1.126,0

-1.064,9

-1.025,6

-1.588,0

Poznámka: Fiskální rok končí 30. 9. Zdroj: ADB (lao.pdf, )

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let) Ukazatel Bilance běžného účtu (mil. USD) Bilance kapitálového účtu (mil USD) Celková platební bilance (mil. USD) Devizové rezervy (mil. USD) Devizové rezervy (v měsících importu zboží a služeb)

Platební bilance v letech 2005 - 2009 2005 2006 2007 -192,5 41,3 76,2

2008 91,2

2009 -132,2

154,4

229,9

399,9

419,5

616,4

10,7

97,3

193,2

100,5

-3,7

239,4

335,8

539,9

638,6

712,4

2,1

2,4

2,9

2,6

3,1


5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba Ukazatel (v mil. USD) Zahraniční zadluženost - dlouhodobý dluh - krátkodobý dluh

19/33

2005

2006

2007

2008

2009

2.843,8

3.377,0

4.388,2

4.944,0

5.538,9

2.814,5

3.349,6

4.362,4

4.923,1

5.523,3

0

0

0

0

0



Laos

Dluhová služba

126,1

178,3

186,5

199,5

n.a..


5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny) Centrální banka (Bank of Lao PDR ) je pověřena emisí peněz a výkonem peněžní politiky. Současně vykonává dohled nad finančními institucemi. Laoskému bankovnímu systému dominují tři státní komerční banky (BCEL, LXB, LMB), které dohromady ovládají 75 % aktiv bankovního systému. Pouze na BCEL připadá více jak 50 % vkladů a 40 % půjček. Také zahraničně obchodní operace probíhají z velké většiny přes BCEL. LXB a LMB se orientují především na domácí trh. Pobočky zahraničních bank mohou zatím působit pouze ve Vientianu a jejich operace se většinou soustředí jen na služby zahraničním firmám a cizincům žijícím ve Vientianu. Pobočky zahraničních bank také neprovádějí téměř žádné operace v kipech. Podle vlastnické povahy laoský bankovní systém rozlišuje 3 druhy bank, jejichž seznam je možno nalézt na internetové stránce Národní banky Laosu - http://www.bol.gov.la/english/other_banks.html : 1) Státní komerční banky : •

Banque pour le Commerce Extérieur du Laos (BCEL)

•

Lane Xang Bank (LXB)

•

Lao May Bank (LMB)

•

Agricultural Promotion Bank

•

Lao-Viet Bank – joint-venture laoské a vietnamské vlády

2) Společné banky : •

Vientiane Commercial Bank

•

Joint Development Bank

3) Zahraniční banky a jejich pobočky: •

Standard Chartered Bank,

•

Bangkok Bank Pbl.,

•

Siam Commercial Bank,

•

Krungthai Bank,

•

Thai Farmers Bank,

•

Thai Military Bank,

•

Bank of Ayuthaya.

•

Malaysian Public Bank

5.5. Daňový systém Daňová reforma v Laosu započala již v roce 1988 a probíhá dodnes – již pod řízením a s finanční pomocí mezinárodních finančních institucí. Zhruba 60 % příjmů do státního rozpočtu dnes pramení z výběru daní.

Vybrané daňové sazby: •

Daň z příjmů právnických osob 35 %

•

pro zahraniční investory 10–20 % (v závislosti na oblasti investice)

•

Daň z příjmů fyzických osob 5–45 % (podle výše příjmů)

20/33



Laos

•

Daň z pronájmu nemovitostí 25 %

•

Daň z kapitálových výnosů (mimo bankovních vkladů) 10 %

•

Daň z převodu nemovitostí 0,5–4 %

•

Daň z obratu 0, 3, 5 nebo 10 %

•

Spotřební daň •

benzín 24 % + 30 kipů/litr

•

diesel 12 %

•

dovoz alkoholu 30–60 % + 3000-5000 kipů/litr

•

dovoz piva 50 % + 2000 kipů/litr

•

dovoz cigaret 50 % + 1500 kipů/krabičku

•

parfémy 20 %

•

automobily 15–104 %

Daň (clo) z dovážených surovin pro exportně orientovanou výrobu byla zrušena, clo u dovážených výrobních strojů a zařízení činí 1 %.

Celní sazby Sazby dovozního cla jsou rozděleny do pěti kategorií podle druhu dovážených komodit: •

5 % suroviny, chemikálie, hnojiva, balící materiál, některé zemědělské stroje, základní spotřební zboží (rýže, mouka, sůl, léky, dětská výživa, knihy) fotoaparáty, kamery

•

10 % stroje a náhradní díly, postradatelnější spotřební zboží (cukr, sýr, máslo,čokoláda, olej, obuv, oděvy, domácí elektrické spotřebiče, koberce, perly a diamanty)

•

20 % vybrané luxusní zboží (benzin super, kosmetika, TV, videorekordéry, rádia, stolní hry, autobusy, minibusy, klimatizační jednotky)

•

30 % ostatní luxusní zboží (hotové maso a ryby, pečivo a jiná hotová jídla, bílá čokoláda, mýdla a deodoranty, parfémy, víno a alkohol)

•

40 % Nealkoholické nápoje, likéry, pivo, tabák, čistící prostředky, opracované dřevo, automobily, motocykly, cigarety

21/33



Laos

6. Zahraniční obchod země 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka Zahraniční obchod se vyznačuje dlouhodobě zápornou bilancí. Jeho vývoj v posledních 5 letech ukazuje následující tabulka:

Ukazatel Export Import Saldo Obrat

Laoský zahraniční obchod v letech 2006 - 2010 (v mil. USD) 2006 2007 2008 2009 1.178,5 1.324,5 1.604,9 1.521,0 1.652,3 2.107,9 2.829,5 2.892,6 -473,8 -783,4 -1.224,6 -1.263,6 2.830,8 3.432,4 4.434,4 4.182,0

2010 2.087,8 3.499,7 1.411,9 5.587,5

Zdroj: ADB (lao.pdf, 165kB)

6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU Teritoriální struktura laoského vývozu - nejvýznamnější partneři (rok 2010) : Thajsko - 689,7 mil. USD Čína - 510,9 mil. USD Vietnam - 232,1 mil. USD V. Británie - 69,9 mil. USD

Teritoriální struktura laoského dovozu - nejvýznamnější partneři (rok 2010) : Thajsko - 2348,4 mil. USD Čína - 524,1 Vietnam - 191,4 mil. USD Japonsko - 68,3 mil. USD (zdroj: ADB)

6.3. Komoditní struktura Komoditní struktura laoského vývozu v letech 2004-2008 (v mil. USD): 2004 zlato měď el.energie dřevo textil káva

22/33

57,8 22,9 117,1 144,9 154,7 14,4

2005 90,7 112,1 125,0 156,2 114,9 7,5

2006 117,9 409,3 122,6 195,6 151,2 9,8

2007 93,2 446,0 114,1 179,0 152,8 28,9

2008 (odhad) 118,9 620,3 118,3 131,4 189,7 18,5



Laos

ostatní

23,7

90,3

126,2

306,8

441,5

Laoské vývozy jsou vysoce koncentrovány pouze do několika skupin výrobků. V roce 2005 patřila k nejvýznamnějším vývozním komoditám tradičně textilní produkce, dřevěné výrobky a elektrická energie. V roce 2005 se k hlavním vývozním komoditám zařadit také zlato a měď, jejíž export pro r. 2006 se odhadoval na 409,3 mil. USD.

Komoditní struktura laoského dovozu v letech 2004-2008 (v mil. USD): ropa kapitálové zboží el.energie textilní materiál ostatní

2004 116,9 463,7 20,1 115,5 339,6

2005 159,5 506,4 26,2 69,9 508,1

2006 208,7 728,1 28,0 98,7 525,8

2007 2008 (odhad) 311,0 421,8 1084,8 1.171,8 37,4 43,3 80,3 143,7 642,7 1.035,5

Zdroj : Country Report IMF (September 2009)

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu Všechny vývozní a dovozní operace se řídí pravidly ministerstva obchodu pro vývoz a dovoz (Export and Import Regulation), celním zákonem a pravidly pro operace s valutami a devizami. Laoská legislativa rozlišuje 3 skupiny dováženého/vyváženého zboží: podporované, kontrolované, zakázané. Dovážené zboží: a) podporované – stroje a zařízení pro výstavbu základní ekonomické infrastruktury a výrobní zařízení b) kontrolované – prakticky všechno zboží s výjimkou komidit uvedených v bodech “a” a “c” c) zakázané – podle vyhlášky ministerstva obchodu č. 482 z 8.2.1994 se jedná o všechny druhy vojenského materiálu, drogy, toxické chemikálie, nebezpečné průmyslové výrobky, předměty s pohoršujícím obsahem. Zákaz vývozu se vztahuje na následující zboží: zbraně, střelivo, výbušniny, starožitnosti, drogy, toxické chemikálie, vzácná divoká zvířata. Vývoz některých druhů zboží je řízen prostřednictvím vývozních kvót a oprávnění. Jedná se především o dřevo (stavební, řezivo i kulatinu). Všechny obchodní operace (vč. vývozních, dovozních a investičních aktivit) mohou uskutečňovat pouze podniky registrované podle zákona o obchodních operacích. Registrace se provádí na ministerstvu obchodu v odboru pro obchodní registraci (Trade Registration Department) a v provinciích v obchodních úřadech (Provincial Trade Services – PTS). Registrovat se musí všechny druhy podniků (domácí, zahraniční, státní, soukromé, společné podniky apod.). V případě investičních záměrů musí žádost o registraci obsahovat i souhlas příslušného resortu (např. ministerstva zemědělství, průmyslu apod.). Zahraniční podniky se zájmem o investování musí před obchodní registrací požádat Foreign Investment Management Committee – FIMC o vydání licence pro zahraniční investiční činnost. Každá vývozní i dovozní operace vyžaduje udělení vývozního či dovozního povolení. To je vydáváno ministerstvem obchodu, které k tomu účelu zmocnilo provinční obchodní úřady (PTS). U vývozních operací stát v některých zvláštních případech vykonává vývozní inspekci. Dovozní povolení (licence) platí zpravidla 3 měsíce. V průběhu celního odbavení při vývozu i dovozu musí být zboží do vyřízení všech formalit umístěno v celním skladu. Žádost o vydání vývozní celní deklarace musí obsahovat: 5x žádost o vývozní deklaraci a dále po jedné kopii od vývozního povolení, faktury, balícího listu, popř. další vyžadované dokumenty. 23/33



Laos

Za stanovení a vybírání cla a poplatků je zodpovědno ministerstvo financí a jeho celní odbor (Customs Department).

6.5. Ochrana domácího trhu Viz kapitola 6.4. – vývozní a dovozní povolení a kvóty na vývoz dřeva.

6.6. Zóny volného obchodu Laos je členem sdružení ASEAN, v rámci kterého jsou používány zásady vytvoření zóny volného obchodu AFTA (ASEAN Free Trade Area). Tyto zásady v praxi znamenají snížení cla pro průmyslové výrobky ve vzájemném obchodě členských států ASEANu u naprosté většiny položek na 0 %.

24/33



Laos

7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 7.1. Smluvní základna Viz. kapitola 3.3.

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka Česko-laoské ekonomické a obchodní vztahy jsou na velmi nízké úrovni po ukončení rublového clearingu a pozastavení bezplatné pomoci, zejména v oblasti úvěrové a vědecko-technické spolupráce, poskytované bývalým Československem před r. 1989. Objem vzájemné obchodní výměny je v posledních letech velmi malý. Česká strana již řadu let pravidelně zaznamenává pasivní saldo vzájemné obchodní bilance, které sice do r.2005 rostlo, ale od tohoto roku zaznamenává objem vzájemného obchodu mírný pokles. Z pohledu celkové obchodní bilance ČR představuje obchodní obrat s Laosem nepříliš podstatný zlomek, což dokumentuje i skutečnost, že v r. 2009 byl Laos až 165. obchodním partnerem ČR. V r. 2009 řádně splatil Laos poslední splátku 1.011 tis. Kč svého dluhu vůči ČR.

Vývoj vzájemné obchodní výměny v letech 2005–2009 (v tis. USD)

Ukazatel Obrat Český vývoz Český dovoz Bilance (ČR)

2006 1.812 30 1.782 -1.752

2007 1.625 15 1.610 -1.595

2008 799 102 697 -595

2009 836 65 771 -706

2010 2011 (1-8) 1337 955 641 219 696 736 - 55 - 517

zdroj : MPO ČR

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu V roce 2010 tvořily český vývoz do Laosu především : •

šicí stroje (25 tis. USD)

•

stropní a nástěnná svítidla (24 tis. USD)

•

transformátory (10 tis. USD)

Český dovoz z Laosu tvořily v roce 2010: •

oděvy (741 tis. USD)

•

obuv (15 tis. USD)

•

káva (18 tis. USD)

25/33



Laos

7.3.1. Vývoj vzájemného obchodu v 1. pololetí viz. tabulka

7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu) Laos s ohledem na bohaté a dosud nevyužívané nerostné bohatství podporuje a bude podporovat především těžební průmysl, zpracovatelský průmysl, výstavbu energetických kapacit a rozvoj dosud málo rozšířené infrastruktury vč. výstavby silnic. Důležitým odbytištěm českých výrobků může být i zemědělství, které vytváří téměř polovinu HDP. Vzhledem k nedostatku vlastních finančních prostředků laoská strana předpokládá při výstavbě nových výrobních kapacit vytváření společných podniků a využívání, zejména v energetice, systému BOOT (Build-Operate-Own-Transfer). Z finančních důvodů je možno předpokládat participaci českých firem na projektech zastřešených mezinárodními organizacemi a specializovanými agenturami OSN nebo na projektech podporovaných zahraničními finančními a průmyslovými organizacemi.

S ohledem na výrobní tradici ČR a potřeby laoské ekonomiky lze za potenciálně perspektivní považovat především následující komodity : •

energetická zařízení (vodní a tepelné elektrárny různých výkonů vč. malých vodních elektráren, dieselgenerátory),

•

pásové dopravníky pro doly,

•

stroje a technologie pro potravinářský průmysl (např. cukrovary, pivovary),

•

textilní stroje a zařízení pro koželužny,

•

stroje a technologie pro zemědělství (zemědělské stroje, traktory a přívěsná zařízení, zařízení pro ustájení skotu a vepřů, zavlažovací zařízení),

•

zdravotnická technika a léky,

•

stavební stroje (silniční válce, míchače betonu),

•

dopravní prostředky (nákladní vozy),

•

technologie pro výrobu skla,

•

technologie pro výrobu cementu.

7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce OEÚ ZÚ Bangkok v poslední době nemá žádné informace o aktivitách českých firem v Laosu.

7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci OEÚ ZÚ Bangkok zaznamenal v uvedeném období několik nabídek na spolupráci.

7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce V hodnoceném období nebyla rozvojová pomoc poskytnuta.

26/33



Laos

7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb 7.8.1. Struktura V oblasti služeb nedochází k žádné vzájemné výměně.

7.8.2. Struktura exportu a importu služeb, nejvíce vyvážené a dovážené služby V oblasti služeb nedochází k žádné vzájemné výměně.

7.8.3. České firmy působící v oblasti služeb, vyhodnocení zájmu českých poskytovatelů služeb o teritorium ZÚ nebyla evidována žádná nabídka v oblasti služeb.

7.8.4. Vyhodnocení poptávky po českých službách ZÚ nebyla evidována žádná poptávka v oblasti služeb.

7.8.5. Překážky a bariéry bránící českým poskytovatelům služeb proniknout na trh viz předchozí bod.

7.8.6. Perspektivy českých firem v oblasti služeb V oblasti služeb se jako perspektivní jeví především turismus, což potvrzuje i narůstající počet zahraničních návštěvníků Laosu.

7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

27/33



Laos

8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej S ohledem na asijské zvyklosti je možno jednoznačně doporučit využívání místních zástupců znalých místního prostředí pro prodej českého zboží. V rámci postupné liberalizace obchodu v Laosu může být partnerem českých firem soukromá i státní laoská firma, ale i společný podnik se zahraniční účastí. Podle posledních informací 80 % podnikatelů ve vnitřním i zahraničním obchodě jsou soukromníci. Pro vstup českých firem na laoský trh je možno doporučit i spolupráci s thajskými firmami, které jsou již v Laosu zavedeny.

8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil 8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku Zahraniční investor smí v souladu se Zákonem o podpoře a řízení zahraničních investic v LLDR, který vstoupil v platnost 20. 6. 1994, založit v Laosu: •

buď společný podnik s laoským subjektem (státním nebo soukromým, kdy zahraniční partner musí mít na celé investici podíl nejméně ve výši 30 %),

•

nebo podnik plně ve vlastnictví zahraničního investora; tato forma podniku může mít

následující podobu: •

nová společnost,

•

pobočka mateřské firmy (branch office),

•

reprezentační kancelář.

Zakládající smlouva o podniku musí mít doložku o shodě s laoským právním řádem a musí být schválena Výborem pro řízení zahraničních investic (Foreign Investment Management Committee – FIMC).Ten do 60ti dní po předání žádosti o založení podniku vydá licenci, zahraniční investor musí do 90ti dní po vydání licence zaregistrovat firmu. FIMC koordinuje schvalovací proces s dalšími laoskými úřady (např. ministerstvo obchodu nebo zemědělství). Zahraniční investor si smí pronajmout půdu, stát neovlivňuje vedení podniku a garantuje, že zahraniční investice nemohou být znárodněny nebo konfiskovány ve veřejném zájmu. Zahraniční investor smí zaměstnávat zahraniční kvalifikovanou pracovní sílu, smí transferovat příjmy a zisky do zahraničí (prostřednictvím laoské banky). Daň ze zisku je placena laoským úřadům ve výši 20 %. Na dovážené stroje určené k výrobě je dovozní clo ve výši 1 %, dovážené suroviny určené ke zpracování a reexportu jsou osvobozeny od cla. V roce 1994 byl schválen obchodní zákoník (Business Law), který se týká laoských i zahraničních podniků. Zákon rozlišuje 4 druhy podniků: soukromé, státní, kolektivní a společné podniky (laoské státní se soukromými nebo zahraniční s laoskými státními či soukromými podniky). Minimální registrovaný kapitál podniku byl stanoven na 1 milion kipů. Podnikat nesmí osoby mladší 18ti let, mentálně narušené osoby, osoby se zákazem podnikání z rozhodnutí soudu a státní úředníci (pokud úřady neudělí výjimku). Stát řídí podnikání v některých oblastech s ohledem na bezpečnost a ekonomické zájmy země. Jedná se o petrochemii, výrobu elektr. energie, dodávky vody, telekomunikace, dřevozpracující průmysl, těžební průmysl, potravinářský průmysl, medicínu, chemickou výrobu a výrobu alkoholu a cigaret. Zvláštním předpisem jsou stanoveny oblasti podnikání výhradně pro laoské státní příslušníky.

28/33



Laos

Kromě státních a kolektivních (družstevních) podniků existují v laosu soukromé podniky. Soukromé podniky mohou mít následující podobu: •

výhradní obchodní podnik (sole trade enterprise), může jej vytvořit 1 osoba, minimální registrovaný kapitál je 1 mil. kipů,

•

společnost (company) formou :

•

partnerství,

•

společnosti s ručením omezeným,

•

nebo veřejné společnosti; tato forma vyžaduje 7 akcionářů.

8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP) Rozvoj tohoto sektoru služeb není na úrovni srovnatelné např. s Thajskem. Pro propagační a reklamní účely je možné využít inzerci v místním tisku nebo reklamní šoty v televizi a rozhlasu. Vzhledem k tomu, že většina těch, kteří v Laosu vlastní televizor, sleduje thajské televizní programy, pro propagaci produktů v Laosu se vyplatí rovněž televizní reklamní kampaň v Thajsku. Kontakty na hlavní laoské deníky, obchodní magazíny, televizní a rozhlasové stanice využitelné pro propagaci produktů: Vientiane Times (v angličtině) Pangkham Rd. Vientiane, Lao PDR P.O.box: 5723 Tel: (856) 21 216-364 or 217-593 Fax: (856) 21 216-365 web: http://www.vientianetimes .org.la Pasaxon (v laoštině) 66 Setthathirath Street, P.O. box: 1110, Vientiane, Lao PDR Tel: (856) 21 212-466 or 212-470 Fax: (856) 21 212-470 web: http://www.pasaxon.org.la Vientiane Mai (v laoštině) 36 Rue Setthathirath, P.O. box: 989, Vientiane, Lao PDR Tel: (856) 21 212-623 or 212-624 Fax: (856) 21 215-989 or 212-989 Vientiane Thurakit Sangkhom (obchod, společenské dění, v laoštině) C/O Vientiane Mai 36 Rue Setthathirath, P.O. box: 989, Vientiane Tel: (856) 21 212-623 or 212-624 Fax: (856) 21 215-989 or 212-989 Lao News Agency 80 Setthathirath Ave. P.O. box: 3770, Vientiane tel: (856) 21 251090, 215-402, 212-447 or 212-449 fax: (856) 21 212446, 251090. e-mail: [email protected] Lao National Radio C/o Ministry of Information and Culture Rue Sethathirath Tel:(856) 21 212-428, 212-429, 212-431, 212-432 or

29/33



Laos

212-433 fax: (856) 21 212430 email: [email protected] TV channel 3 Thatluang Road, Ban Nongbone Vientiane Tel: (856) 21 412182, 315-452 or 315-453 Fax: (856) 21 315-44

8.5. Způsoby řešení obchodních sporů Při řešení obchodních sporů je využíván místní legislativní systém. Zákon o zahraničních investicích připouští řešit spor i u arbitráže v zemi zahraničního investora nebo u nezávislé mezinárodní instituce.

8.6. Režim zadávání veřejných zakázek Podle zákona musí všechny veřejné zakázky v hodnotě vyšší než 50,000 USD projít veřejným výběrovým řízením. Tendry jsou obvykle zveřejňovány v místním tisku nebo jsou k dispozici na příslušných resortních ministerstvech.

8.7. Problémy a rizika místního trhu Ekonomická spolupráce s Laosem je velmi ovlivněna nedostatkem likvidních finančních prostředků v této zemi. Soukromý sektor upřednostňuje vytváření společných podniků, kdy zahraniční partner vloží technologii a kapitál a laoský partner pozemky, budovy atp. Další problémy vyplývají z nedokonalého a netransparentního legislativního rámce a zvláště z velmi obtížné vymahatelnosti práva.

8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví ZÚ nemá informace o vážnějších problémech v této oblasti Obdobně jako v jiných chudých rozvojových státech by však byla míra vymahatelnosti práva v oblasti duševního vlastnictví relativně malá a zdlouhavá.

8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka Mezi obvyklé platební podmínky patří akreditiv (Letter of Credit) a telegrafický transfer peněz (T/T). Vzhledem k tíživé hospodářské situaci v zemi a insolventnosti jak podnikové sféry tak často i státních bank je nutno doporučit obezřetnost při sjednávání platebních podmínek .

8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu V roce 2004 bylo otevřeno veletržní centrum Lao International Trade Exhibition and Convention Center. Žádný dlouhodobý plán veletrhů a výstav však neexistuje a konání propagačních akcí je vyhlašováno s pouze několikaměsíčním předstihem v závislosti na aktuálních podmínkách a potřebách především místních státních podniků.

30/33



Laos

9. Investiční klima 9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory) Zákon o zahraničních investicích (doslovný název Law on the Promotion and Management of Foreign Investment in the Lao PDR- http://www.invest.laopdr.org/investment%20law.htm) byl přijat v roce 1994 ve snaze přilákat zahraniční kapitál do země. Od té doby byl několikrát novelizován, naposledy koncem roku 2001. Nový zákon rozlišuje dvě formy podniků, které mohou v Laosu investovat: společný podnik zahraniční firmy s místním laoským subjektem nebo samostatný zahraniční subjekt (kromě energetiky a těžby surovin). V případě společného podniku musí mít zahraniční investor podíl minimálně 30 %. Zahraniční investor si smí pronajmout půdu a transferovat zisk do zahraničí prostřednictvím banky (státní či zahraniční v zemi působící). Investor by měl přednostně zaměstnávat místní pracovní sílu, ale není limitován pokud se týká zaměstnávání odborníků ze zahraničí. Stát garantuje, že majetek zahraničního investora nebude znárodněn. Investor může otevřít v bance účet v místní i volně směnitelné měně. Účetnictví podniku musí být vedeno podle laoského práva. Vládní instituce provádí periodicky audit účetnictví. Stát nedělá rozdíl mezi státním a soukromým investorem. Daň ze zisku právnických osob je 20 %, je zaručeno právo transferu zisku do zahraničí. Na rozdíl od řady jiných zemí v regionu však Laos podporuje (a vítá) i drobné investiční projekty (kolem 100,000 USD), které umožňují zakládání např. restaurací, internetových kaváren, malých hotelů apod., což je velmi prozíravé, neboť je tak zaručen soustavný rozvoj v sektoru služeb. Velkým problémem je však doba nutná ke schválení celého projektu státními orgány. Přestože existuje zákonná lhůta 60 dnů pro vydání konečného rozhodnutí o osudu projektu, v praxi celý proces trvá cca od 3 měsíců do 2 let. Tak dlouhou dobu čekání mohou proto většinou vydržet pouze skutečně velcí investoři s dostatečným finančním zázemím, nebo ti, kteří jsou již v Laosu nějakým způsobem etablováni resp. mají spolehlivého a schopného (!) místního partnera. V této souvislosti jsou vkládány velké naděje do nové úpravy zákona o zahraničních investicích, která byla schválena v roce 2002, a která ukládá státním orgánům striktní povinnost vydat nebo zamítnout investiční licenci do 15ti dnů v případě projektů pod 1 mil USD. To je další a velmi významný krok v podpoře „malých" projektů, kterých je v Laosu drtivá většina. Bude-li toto pravidlo skutečně fungovat v praxi, stane se Laos v oblasti drobných projektů pro řadu investorů opravdu zajímavou alternativou. Zájemce o investice v Laosu najde informace o tom, jak žádat o investiční licenci na stránkách příslušné laoské instituce - http://invest.laopdr.org/investment%20license.htm, na které lze získat i další užitečné informace.

9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura) Celková výše přímých zahraničních investic v Laosu je poněkud obtížně sledovatelným ukazatelem, neboť údaje Asijské rozvojové banky uvádí např. v r. 2009 částku 318,6 mld. USD, zatímco laoské Ministerstvo pro plánování a investice uvádí částku 4,3 mld. USD. Největšími zahraničními investory jsou dlouhodobě Thajsko a Čína a největší zájem zahraniční firmy projevují o investice do těžebního průmyslu a nově i do rozvíjejícího se sektoru služeb..

1. 2. 3. 4. 5.

Odvětvová struktura přímých zahraničních investic v roce 2009 Odvětví Počet projektů Objem investic (mil. USD) Energetika (vodní elektrárny) 4 174,3 Zemědělství 30 281,9 Těžební průmysl 37 1.599,3 Průmyslová a řemeslná výroba 34 148,3 Služby 30 1.055,1

31/33



Laos

6. Obchod 7. Stavebnictví 8 Hotely, restaurace 9.Bankovnictví 10.Doprava a komunikace

18 9 16 8 1

16,6 27,2 37,5 64,2 41,0

Zdroj: Ministerstvo pro plánování a investice

9.3. České investice v teritoriu Přímé české investice v Laosu nejsou evidovány.

9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty Mezi potenciálně perspektivní odvětví pro investice lze zařadit: •

těžební průmysl (Laos disponuje značným množstvím nerostů),

•

výrobu elektrické energie (vodní i tepelné elektrárny),

•

lehký průmysl (dřevozpracující, potravinářský, textilní průmysl),

•

zemědělství (pěstování a zpracování zemědělských plodin i chov dobytka),

•

turistický ruch

9.5. Rizika investování v teritoriu Rizika investování pramení především z nedokonalého a netransparentního právního rámce a obtížné vymahatelnosti práva. V úvahu je nutné brát rovněž velice omezený místní trh.

32/33



Laos

10. Očekávaný vývoj v teritoriu 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země V souladu se závazky vůči mezinárodním finančním institucím a s využitím jejich finanční pomoci plánuje laoská vláda dosažení hlubší makroekonomické stability prostřednictvím pokračování v započaté ekonomické reformě a výraznější integrací do regionálních ekonomických uskupení (především AFTA). Relativně nízká inflace v posledních letech s trvale sestupným trendem pomáhá stabilizaci kurzu domácí měny a jejímu většímu používání v domácích ekonomických transakcích. Novelizovaný zákon o zahraničních investicích by měl do země přilákat více zahraničních investorů. Hlavními zdroji ekonomického růstu jsou v současnosti zahraniční investice a příjmy z turismu. Vláda hodlá pokračovat i v dalších dříve započatých strukturálních reformách, kam patří především bankovní reforma, reforma státních podniků a program snižování chudoby. Největší pozornost je upřena na dlouho diskutovanou reformu státního podnikového sektoru, která de facto bude znamenat jeho odstátnění a nevyhnutelně i likvidaci některých neefektivních subjektů. Vláda je rovněž připravena dále uvolňovat ceny elektrické energie a vody a přizpůsobovat je skutečným tržním podmínkám. S ohledem na relativně velmi vysokou míru vnějšího zadlužení Laos rovněž přestane přijímat zahraniční úvěry s výjimkou zvýhodněných (concessional loans). Očekává se také dosažení dohody o vypořádání dluhu s největšími věřiteli.

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod. Prioritním zájmem Laosu v ekonomické oblasti stát je vstup do WTO. V souladu s tím dochází k většině změn v ekonomice i legislativě země. aktuální informace o stavu jeho přístupových jednání lze nalézt na stránkách WTO http://www.wto.org/english/thewto_e/acc_e/a1_laos_e.htm. Další informace a údaje jsou uvedeny v předchozí kapitole.

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR Zřejmě jedinou reálnou možností, jak do Laosu významně zvýšit vývoz, je poskytnutí zvýhodněného vládního úvěru na vhodný projekt. Současný stav laoské ekonomiky a podmínky, které obvykle laoská strana v případě velkých projektů požaduje, však bezprostředně nedávají příliš velké naděje na nalezení skutečně reálného a rentabilního projektu.

33/33


Souhrnná teritoriální informace Laos

Recommend Documents