Souhrnná teritoriální informace Kongo (Kinshasa)

SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE

Kongo (Kinshasa)

Souhrnná teritoriální informace Kongo (Kinshasa) Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Abuji ke dni 30.06.2011

Seznam kapitol souhrnné teritoriálné informace: 1. Základní informace o teritoriu 2. Vnitropolitická charakteristika 3. Zahraničně-politická orientace 4. Ekonomická charakteristika země 5. Finanční a daňový sektor 6. Zahraniční obchod země 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 9. Investiční klima 10. Očekávaný vývoj v teritoriu

1/28

© Zastupitelský úřad Abuja (Nigérie)


Kongo (Kinshasa)

1. Základní informace o teritoriu 1.1. Oficiální název státu Konžská demokratická republika •

francouzsky: République démocratique du Congo (RDC)

•

svahilsky: Jamhuri ya Demokrasia ya Congo

•

anglicky (není úřední jazyk): Democratic Republic of Congo (DRC)

•

zkrácené názvy: Kongo, Kongo-Kinshasa, Demokratické Kongo

•

celní kód: CD

1.2. Rozloha Rozloha: 2

•

2 345 410 km (Kongo je třetí největší africká a největší subsaharská země).

•

pevnina 2 267 600 km²

•

vodstvo 77 810 km².

Hranice: •

Země hraničí s Angolou 2 511 km, z toho 225 km s angolskou enklávou Cabinda, dále s Burundi 235 km, Středoafrickou republikou 1 577 km, Konžskou republikou 2 410 km, s Rwandou 217 km, Súdánem 628 km, Tanzanií 459 km, Ugandou 765 km a Zambií 1930 km.

•

Délka pobřeží je pouze 37 km.

Klima: •

tropické, vlhké

•

dešťové období trvá od 15/1 do 15/5 a od 15/9 do 15/12

•

období sucha trvá od 15/5 do 15/9 a od 15/12 do 15/1.

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva •

Počet obyvatel: 66 514 506 (údaj z roku 2007)

•

Zhruba 50 % obyvatelstva je v aktivním věku.

•

Průměrný věk je 52 let.

•

Podíl zaměstnanců je 13 %.

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení •

Roční přírůstek obyvatelstva činí 3,2 % (odhad 2008)

•

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva je 3 %.

•

Podíl městského obyvatelstva je na africké poměry vysoký a činí 29 %.

•

V důsledku občanské války a zahraniční agrese zahynulo v posledních 10 letech cca 4 až 5 milionu osob.

2/28



Kongo (Kinshasa)

Věková struktura: •

0–14 let 47,1 %

•

15–64 let 50,4 %

•

65 a více 2,5 %.

1.5. Národnostní složení V zemi žije přes 250 etnik s převahou etnika Bantu a cca 300 tisíc cizinců. Dalšími významná etnika jsou Lubové, Kongové, Lundové, Mongo, Tetela, Zandové, Mangbetuové. Důležitá je také regionální příslušnost. Země se dělí na čtyři základní regiony: •

Jižní savany od Atlantiku po provincii Katanga

•

Východ mezi Velkou příkopovou propadlinou a deštným pralesem, který je vůbec nejhustěji

•

osídleným regionem

•

Severní savany

Oblast deštného pralesa (druhý největší prales na světě), která představuje nejřidčeji osídlený region. Etnická a regionální příslušnost hraje v politice významnou roli. Za Mobutua byla privilegovanou etnickou skupinou skupina Ngombe, ze které Mobutu pocházel a obyvatelé Rovníkové provincie (Equateur). Vláda Kabily seniora se opírala o svahilofonní obyvatelstvo Východu (regiony Katanga, Maniema, obě Kivu). V dnešní vládě jsou rovnoměrně zastoupeny všechna významnější etnika a regiony. Z cizinců jsou nejvíce zastoupeni Belgičané, Francouzi, Libanonci, Pákistánci, Angolané, Konžané (KongoBrazzaville), Západoafričané. Na východě žijí Mulengové (Banyamulengové) příbuzní s Tutsiji z Rwandy, jejichž statut není vyjasněn a je stále příčinou napětí.

1.6. Náboženské složení Dominantním náboženstvím je římsko-katolické. V zemi působí řada malých protestantských církví. Významné jsou afro-křesťanské autochtonní církve, z nichž hlavní jsou kimbangisté. Na východě země jsou výrazněji zastoupeni také muslimové.

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky Úředním jazykem je francouzština. Čtyři místní jazyky mají statut národních jazyků: •

svahilština, kterou se mluví v Katanze a na východě země

•

lingala – jazyk Kinshasy a severozápadního Konga, hovoří se jí také v sousední Konžské republice

•

konžština (kikongo) – jazyk západní části země a okolí Kinshasy, konžstina je rovněž rozšířena v Konžské republice a Angole

•

lubština (chiluba), kterou se hovoří v provinciích Východní a Západní Kasai.

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města Kongo je unitární stát. Čas od času objevují diskuse o nutnosti federalizaci země. Kongo se dělí na 11 provincií: Bas Congo, Bandundu, Kinshasa, Equateur, Kasai Occidental, Kasai Oriental, Katanga, Maniema, Sud Kivu, Nord Kivu. Hlavní město Kinshasa má 8 milionů obyvatel (odhad).

3/28



Kongo (Kinshasa)

Další významná města jsou Lubumbashi (Katanga), Kisangani (Province Orientale), Goma (Nord Kivu), Mbuji-Mayi (Kasai Oriental).

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn Od roku 1998 je peněžní jednotkou konžský frank (franc congolais, mezinárodní zkratka CDF, místní zkratka FC), který se dělí na 100 centů. V praxi se ale mince vzhledem k inflaci v posledních letech vůbec nepoužívají, v oběhu jsou jen bankovky od hodnoty 50 (sporadicky), 100, 200 a 500. Kurz k dolaru v červnu 2008 činil 560 CDF/USD. Z cizích měn je používány následující měny (v pořadí důležitosti): americký dolar (cca 70 % transakcí), euro (30 % transakcí).

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba Svátky: •

1. leden – Nový rok

•

4. leden – Den mučedníků

•

17. leden – Výročí smrti Patrice Lumumby

•

1. květen – Den práce

•

17. květen – Výročí vstupu L.D. Kabily do Kinshasy

•

30. červen – Výročí nezávislosti – hlavní svátek země

•

25. prosinec – Vánoce

Pracovní a prodejní doba: •

8:00–18:00, většinou s polední přestávkou 12:00–15:00.

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty Nejvhodnější doba na obchodní schůzky je dopoledne 10:00–12:00. Konžané jsou ve většině nedochvilní. V období dešťů je bouřka pokládána za dostatečnou omluvu za pozdní příchod nebo nedostavení se na schůzku. Pro jednání konžských obchodníků je typické velikášství a nereálné sliby. Řada belgických obchodníků dlouhodobě usedlých v Kongu přebírá konžské obchodní zvyky. Ženy jsou jako obchodnice respektovány. Obchodním jazykem je francouzština, jen výjimečně angličtina. Vyžadováno je perfektní oblečení, na které si Konžané potrpí.

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU Lékařská péče je striktně placená. Vyžadována je i u drobných poranění tzv. registrační poplatek, který někdy převyšuje cenu vlastního ošetření. Doporučuje se kvalitní cestovní pojištění s možností repatriace do Evropy nebo JAR. V případě onemocnění doporučujeme se obrátit na Centre Médical de Kinshasa (CMK), Centre Micanela aj.

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria Víza do KDR uděluje: Velvyslanectví Konžské demokratické republiky v Praze Soukenická 34 110 00 Praha 1 mobil: +420 222314656, mobil 606900686 4/28



Kongo (Kinshasa)

e-mail: [email protected] Cena běžného víza do 90 dnů je cca 3 000 Kč, při více vstupech cca 7 000 Kč. Vyřízení trvá cca 1 týden. Je nutné být vybaven Mezinárodním očkovacím průkazem. Očkování proti žluté zimnici je povinné. Aktuální informace k očkování sdělují Okresní hygienické stanice nebo Institut geografické medicíny, Vinohradská nemocnice, Praha. Při příletu na mezinárodní letiště do Kinshasy/Ndjili (FIH) je nutné, aby na přijíždějícího partner na letišti čekal. Jinak se vystavuje možnosti byrokratických průtahů a žádostí o úplatek. Velmi špatná je i situace u služeb taxi; vozů je velmi málo, ceny přemrštěné. Navíc v poslední době došle v okolí letiště k několika závažným loupežným přepadením (pachatelé zřejmě přestrojeni za policisty).

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi Vývoj politické a bezpečnostní situace v KDR v provincii Bas Congo a na východě země je i nadále považován za zřetele hodný a bezpečnostní situace v těchto oblastech za křehkou. Ve východokonžských provinciích Severní Kivu, Jižní Kivu a Orientale – správní oblast Ituri přetrvává i nadále křehké příměří mezi vládními jednotkami policie (PNC) a armády (FARDC) a povstaleckými jednotkami vybudované na bázi dohod z Goma (1/2008) a z Nairobi (11/2007). K relativnímu klidu v této oblasti výrazně přispívá diplomatická přítomnost zejména zástupců EK, Francie, Velké Británie, Belgie, USA a JAR v oblasti Velkých jezer. Kladně lze hodnotit i stabilizační roli MONUC. Proces odzbrojování a zapojení členů povstaleckých skupin (FDLR, Mai-Mai a bývalého generála N´Kundy) do běžného života však probíhá zdlouhavě. Ilegální export nerostného bohatství pozemními a vzdušnými cestami pokračuje nerušeně dále, MONUC není schopen monitorovat v tomto smyslu ani situaci na letišti v Goma ani na několika desítkách dalších polních letišť na východě země (v celé KDR je cca 250 polních letišť), natož pak ilegální export surovin ze země. Vážně se uvažuje o doplnění mandátu MONUC právě o monitoring a zamezení ilegálního exportu nerostného bohatství KDR. V provincii Bas Congo je relativní klid. MV KDR přiznalo 27 mrtvých (PNC hovoří o 58), skutečný počet obětí nedávných nepokojů vyvolaných příslušníky politicko-náboženského hnutí Bundu Dia Congo (BDC) a krvavě potlačených příslušníky vládních FARDC a PNC bude asi mnohonásobně vyšší. V provincii operují jednotky MONUC s cílem stabilizovat i nadále bezpečnostní situaci. Odstartované stabilizační procesy z Goma a Nairobi ve východokonžském regionu (v oblasti Velkých jezer) se sice potýkají s množstvím realizačních problémů, ale Program AMANI, sloužící k realizaci únorových dohod z Goma, byl úspěšně zahájen. Vytvářejí se tak dobré podmínky pro postupnou stabilizaci regionu, vláda KDR je však pasivní a nevytváří ani politický ani vojenský tlak na demilitarizaci povstaleckých jednotek. To se projevuje zejména v jejím vztahu k FDLR. Je tedy především na mezinárodním společenství, aby připravovalo a iniciovalo repatriaci FDLR a připravilo na jeho návrat domů obyvatelstvo Rwandy. Vojenský tlak na FDLR vytváří pouze MONUC. Prioritou zůstává v tomto regionu reforma bezpečnostního sektoru – zejména armády FARDC s důrazem na zlepšení disciplíny jejich příslušníků a ukončení páchání trestných činů (především sexuálního násilí na ženách). V KDR působí dvě evropské mise – EUSEC (sektor reformy FARDC) a EUPOL (sektor reformy policie). Podle informací těchto organizací stále přetrvávají vážné problémy v řízení policejních složek a především ve všudypřítomné korupci. Vážným problém začíná být v současné době katastrofální situace v letecké dopravě na vnitrostátních linkách, které vzhledem k neexistenci pozemních komunikací mají pro zemi zásadní význam. Všechny místní letecké společnosti jsou na černé listině EU, stav a údržba strojů je minimální, kvalifikace personálu velmi nízká (viz nedávná letecká katastrofa v Goma). Nejpalčivějším problémem je v současnosti prudký nárůst cen základních potravin („potravinová krize“). Prezident Kabila v této souvislosti hovořil o nutnosti investic do zemědělství s cílem zvýšit podíl domácí zemědělství výroby v celkové spotřebě (který je minimální); v této souvislosti se má do KDR dovézt v nejbližších letech více než 100 tisíc traktorů (na konžské straně je zájem i o české traktory Zetor, v současné době již probíhají konkrétní jednání). Vláda KDR přijala koncem dubna řadu opatření k boji proti vzestupu cen základních potravin a dopravy (v KDR až o 50 %) a uvažuje o snížení cel na dovážené potraviny. Problém vzestupu cen se přičítá asijským exportérům, kteří silně omezili vývoz rýže,

5/28



Kongo (Kinshasa)

ale i Evropě kvůli dřívějším prodejům evropských přebytků obilí, mléka atd., čímž se utlumila místní zemědělská výroba (nedostatek investic), nyní však nastala opačná situace. U základních potravin – rýže, kukuřice, obilí, cukr, rostlinný olej, mléko v prášku, kuřata, hovězí maso – se za posledních 6 měsíců zvedly ceny o 28 % (inflace v prvním pololetí roku 2009 dosáhla již 22 %). Vláda rozhodla vytvořit Fond ekonomické regulace s cílem zajistit stabilitu cen potravin a vytvořit strategické rezervy potravin. V KDR 75 % z celkového počtu 60 milionů lidí v současnosti žije za méně než 1 USD denně; prezident Kabila podepsal začátkem května 2009 dekret, který garantuje minimální denní mzdu 3 USD (dekret vstoupí v platnost dnem 1. ledna 2009). Politické a ekonomické vztahy KDR s Čínou a jejich transparentnost zůstávají nadále předmětem zvýšeného zájmu EU a bretonwoodských institucí. Zejména MMF, který tlačí na snížení konžského zadlužení, podmiňuje další finanční pomoc transparentností těchto kontraktů. KDR podepsala s Čínou dohodu o půjčce, na základě které má Čína v zemi investovat celkem 9,25 mld. USD. Čína má zájem především investovat do těžařského průmyslu (měď, kobalt, zlato aj.). Podle dohody bude moci Čína bez omezení tyto rudy těžit a exportovat; za to přislíbila rehabilitaci dopravní infrastruktury, výstavbu nemocnic, škol, elektráren. V dohodě je dokonce doložka, že pokud bude hodnota vyvážených surovin nižší než čínské investice, konžská vláda uhradí rozdíl, pokud bude export vyšší, zisk bude rozdělen mezi obě strany. Otázkou však zůstává, kdo a jak bude kontrolovat vývoz těchto nerostů a cenu, za kterou budou prodávány na trhu. Zahraniční dluh KDR činil v roce 2007 15 mld. USD, z toho největší věřitelé – země Pařížského klubu – odpustili dluh ve výši 4 mld. USD, dnes tedy vnější dluh KDR představuje 11 mld. USD. MMF podepsal nedávno s KDR tzv. program PEG II s cílem snížení chudoby, ale nekompromisně žádá revizi dohod s Čínou. Nekontrolované těžbě minerálů v zemi je věnováno čím dále více pozornosti. Skutečností zůstává, že těžbu těchto surovin zejména na východě země v provincii Katanga ovládá kdokoli jiný jen ne konžský stát. Při dnešních cenách nerostů (měď se prodává již za 9 tisíc USD/tunu) ztrácí KDR údajně ročně 5 mld. USD (přičemž roční státní rozpočet země je 3 mld. USD). Tzv. Code mineur (těžební kodex) sice platí už 6 let, byl aktualizován, ale v praxi se nezměnilo nic a sektor zůstává – podle autora jednoho článku z května 2008 – nadále v rukou mafie z Johannesburgu, Toronta, Londýna a New Yorku. Jen loňský vývoz niklu z KDR se odhaduje na 580 milionů USD, ze kterých KDR neviděla ani cent. Podobně je tomu i v případě těžby a vývozu tantalu, niobu a india, jehož cena činila v roce 2001 70 USD/tunu a v roce 2005 již 1000 USD/tunu. KDR má na svém území světové zásoby tantalu, 36 % odhadovaných světových zásob kobaltu, především v regionu Katanga, kde se nachází spolu s mědí (v KDR je 10 % světových zásob mědi).

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města Velvyslanectví České republiky: Vedoucí ZÚ Mgr. Jaroslav Siro, velvyslanec Embassy of the Czech Republic Gnassingbe Eyadema Street, Plot No. 5 Asokoro, Abuja Federal Republic of Nigeria Tel.: 00234-7037571096, ekonomický úsek: 00234-8055056091 E-mail: [email protected], ekon. úsek: [email protected] V roce 2009 byl otevřen Honorární konzulát ČR v Lubumbashi, provincie Katanga. Honorární konzul: Murtaza Rawji. Od února 2011 se však s ohledem na zrušení českého velvyslanectví v Kinshase tento HK stěhuje do Kinshasy. adresa: 84, Avenue Sendwe, Lubumbashi, Konžská demokratická republika tel.: 00243/999 938 713 mobil: 004240/602 305 161 6/28



Kongo (Kinshasa)

email: [email protected], [email protected]

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism) Ostatní české instituce nejsou zastoupeny.

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.) 1.18. Internetové informační zdroje •

www.congofinance.com

•

www.congo2000.com

•

www.congopresse.com

•

www.digitalcongo.com, www.cia.gov (politické, demografické i ekonomické informace o celém africkém kontinentu)

•

www.izf.net

•

www.allafrica.com (zahrnut celý africký kontinent)

•

www.monuc.org

•

www.irinnews.org

•

www.africatime.com/rdc

1.19. Adresy významných institucí

7/28



Kongo (Kinshasa)

2. Vnitropolitická charakteristika 2.1. Stručná charakteristika politického systému Na základě výsledků Mezikonžského dialogu (Dialogue intercongolais) došlo v červenci 2003 k vytvoření vlády národního usmíření, jmenování prezidenta pro přechodové období, ustanovení horní a dolní komory parlamentu a vytvoření funkce čtyř viceprezidentů. Po volbách v roce 2006, kterými skončilo tzv. přechodové období (které trvalo od roku 1990), byla zrušena kategorie čtyř viceprezidentů. Legislativní moc má dvoukomorový Parlament KDR – Národní shromáždění (500 křesel) a Senát (108 křesel). Prezident, poslanci a senátoři jsou voleni na 5 let. Parlament projednává a schvaluje své vlastní návrhy, návrhy prezidenta a ministrů. Různá hnutí ozbrojené opozice se přetvořila v politické strany. Nejvýznamnějšími stranami jsou: •

PPRD (Parti du peuple pour la réconstruction et developément) – strana prezidenta Kabily

•

RCD (Rassemblement congolais pour la démocratie) – strana viceprezidenta A. Ruberwy

•

MLC (Mouvement pour la libération du Congo) – strana viceprezidenta J.P. Bemby

•

Další strany a hnutí: UDEMO, PALU, AMC, MSR, PANU, Forces du Renouveau, UNADEF, CCU, CODECO, Unafec, PDC aj.

2.2. Hlava státu (jméno, kompetence) Hlavou státu je generálmajor Joseph Kabila Kabange – prezident republiky (hlavou státu se stal po smrti svého otce v lednu roku 2001). V roce 2006 byl opětovně zvolen v demokratických volbách do funkce hlavy státu a inaugurován dne 6. 12. 2006.

2.3. Složení vlády Dne 25. 11. 2007 jmenoval prezident KDR Joseph Kabila Kabange novou vládu tzv. „třetí republiky“ v čele s premiérem Antoine Gizenga Fuji v následujícím složení:

Státní ministři rezortů: •

Francois Joseph Mobutu NGBANGABWE – zemědělství a rozvoj

•

Denis Kalume NUMBI – vnitro, decentralizace, bezpečnost

•

Nkulu Mitumba KILOMBO – prezidentská kancelář

Ministři: •

Godefroid Mayobo Mpwene NGANTIEN – kancelář premiéra

•

Guyslain CHIKEZ DIEMU – národní obrana

•

Antipas MBUSA NYAMWISI – zahraniční věci, mezinárodní spolupráce

•

Léonard MASUGA RUGAMIKE – vyšší vzdělání, universitní a vědecký výzkum

•

Mutombo BAKAFWA SENDA – justice a lidská práva

•

Olivier Kamitatu ETSU – plánování

•

Pierre LUMBI OKONGO – infrastruktura, veřejné práce, rekonstrukce

•

Athanase Matenda KYELU – finance

•

Adolphe MUZITO – rozpočet

•

Jeanine Mabunda LIOKO – finanční portfolio

•

André Philippe FUTA – národní hospodářství, obchod

•

Emile BONGELI – spoje a média

8/28



Kongo (Kinshasa)

•

Simon Mboso KIAMPUTU – průmysl, malé a střední podnikání

•

Charles Mwando NSIMBA – doprava a komunikace

•

Maker Mangu FAMBA – základní a střední vzdělání

•

Victor Makwenge KAPUT – veřejné zdravotnictví

•

Salomon Kabwelulu LABILO – doly

•

Salomon BANAMUHERE BALIENE – energetika

•

Lambert Mende OMALANGE – paliva

•

Marie-Ange Lukiana MUFWANKOL – zaměstnání, práce, sociální věci

•

Laurent Simon IKENGE LISAMBOLA – veřejné funkce

•

Jean-Claude MUYAMBO KYASSA – sociální záležitosti, humanitární akce, národní solidarita

•

Philomene O. ATSHAKAWO AKATSHI – záležitosti rodiny

•

Eduoard KAPUA BITAMKILA – územní plánování a rozvoj

•

Sylvain NGABU CHUMBU – urbanistika, životní prostředí

•

Louise MUNGA MESOZI – pošta, telefon, telekomunikace

•

José ENDUNDO BONONGE – životní prostředí, konzervace přírody, turistika

•

Esdras KAMBALE BAEKWA – kultura a umění

•

Adolphe LUMANU – vztahy s parlamentem

•

Willy BAKONGA – mládež a sport

Ve vládě jsou dále i náměstci ministrů – celkem 12 náměstků: •

Joseph-Dovel MPANGO OKUNDO – vnitro

•

Ignace Gata MAVITA WA LUFUTA – zahraniční věci a mezinárodní spolupráce

•

Colette TSHIOMBA NTUNDU – Konžané žijící v zahraničí

•

Luc AMULI – národní obrana

•

Claude BAJIBUYE NYAMUGUBU – lidská práva

•

César LUBAMBA NDJIBU – finance

•

Celestin MBUYU KABANGO – rozpočet

•

Gervais NTIRUMENYERWA KIMONYO – veřejné práce

•

Victor KASONGO SHOMARY – doly

•

Xaver BONANE YA NGANZI – rozvoj venkova

•

Zachce RUGABISHA NSENGIYUMWA – vědecký výzkum

•

Artur SEDEY A NGAMO ZABUSU – vzdělání

V Gizengově nové vládě došlo ke snížení počtu členů vlády; u státních ministrů z původního počtu 6 na stávající počet 3, posílila se tedy pozice zejména obou ministrů silových/bezpečnostních rezortů. Oba uvedení státní ministři (vnitra i pro Kancelář prezidenta republiky) jsou nejen členy Kabilovy PPRD, ale jedná se v obou případech o Kabilovy nejbližší spolupracovníky (oba státní ministři jsou všeobecně chápáni jako vicepremiéři, i když tuto funkci oficiálně nemají; funkce vicepremiéra není v právním řádu KDR definována). Došlo rovněž ke snížení počtu ministrů i náměstků, jednotlivé provincie KDR jsou rovnoměrněji zastoupeni.

9/28



Kongo (Kinshasa)

3. Zahraničně-politická orientace 3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních Kongo je členem OSN, Organizace africké jednoty, Frankofonie (druhá nejlidnatější frankofonní země světa), Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. Z významných regionálních organizací je země členem Southern African Development Community (SADC), Common Market for Eastern and Southern Africa (COMESA) a CEEAC (Communauté économique des états de l’Afrique centrale). Dále je KDR členem v mezinárodních organizacích: ACCT, ACP, AfDB, AU, CEPGL, FAO, G-24, G-77, IAEA, IB, ICAO, ICCT, ICRM, IDA, IFAD, IFC, IFRCS, IHO (členství pozastavené), ILO, IMO, Interpol, IOC, IOM, IPU, ISO, ITSO, ITU, ITUC, MIGA, NAM, OIF, OPCW, PCA, UNCTAD, UNESCO, UNHCR, UNW, UPU, WCL, WCO, WFTU, WHO, WIPO, WMO a WTO.

3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách Kongo se na regionální úrovni orientuje na země, které mu poskytly vojenskou pomoc tj. Zimbabwe, Angolu a Namibii. Vztahy jak s Konžskou republikou, tak se Středoafrickou republikou se v posledním době zlepšily. Ke zlepšení vztahů se Středoafrickou republikou přispělo zejména svržení prezidenta Patassé a nástup prezidenta Bozizého v roce 2003. Od nástupu Kabily jr. k moci se Kongo více orientuje na Belgii, USA a Francii. K dalším významným partnerům patří zejména Čína, Německo a Velká Británie.

3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1. Mezi oběma zeměmi neexistují žádné smluvně právní dokumenty, po vstupu ČR do EU platí pro ČR v obchodně-ekonomické oblasti dohoda mezi ACP a EU (Partnership agreement between the members of the African member states, Caribbean and Pacific group of states, of the one part, and the european community and its member states, of the other part) z roku 2000.

10/28



Kongo (Kinshasa)

4. Ekonomická charakteristika země 4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje Nedořešené politické problémy (na východě a jihu země) se plně odrážejí i v ekonomické sféře. Od prvních demokratických voleb v zemi v roce 2006 se vláda i prezident snaží o konsolidaci a o hospodářské oživení země. Určité náznaky zlepšení již jsou hmatatelné, ČS EU kladně vnímají tuto skutečnost, avšak právem poukazují na porušování lidských práv obyvatel těchto oblastí ze strany konžských jednotek armády a policie. Vláda i přes své snahy má však omezené možnosti. Ministerský předseda Gisenga (82 let) podle mínění diplomatických kruhů nezvládá svou úlohu, vládu řídí ve skutečnosti poradci prezidenta Kabily, kteří ve svých rukou koncentrují velkou politickou moc a nesou přímou zodpovědnosti za výsledky vlády. V zemi je obrovská korupce na všech úrovních. Z veřejnosti jen málo kdo již věří, že problémy budou v dohledné době vyřešeny. K malé oblibě ústřední vlády přispívá i neutěšená ekonomická situace v jednotlivých provinciích; podle konžské ústavy by se 40 % všech vybraných daní mělo refundovat do příslušných provincií na hospodářský rozvoj, praxe je však odlišná. Vláda si je dobře vědoma hospodářských potíží a ve spolupráci s MMF, Světovou bankou a s pomocí multilaterálních projektů EU i s bilaterální pomocí USA a dalších členských zemí EU, JAR, Kanady a RF se snaží nastartovat oživení své ekonomiky. Jen ze strany USA se v roce 2008 očekávala pomoc v hodnotě 500 mil. USD (v 2007 činila tato pomoc 460 mil. USD). Angažovanost EU v KDR má mimořádné rozměry, EU již v této zemi investovala velký politický i finanční kapitál, angažuje se v budování místní armády, policie, soudního systému, jsou zde rozvojové projekty EU (a jejích členských zemí), které v roce 2007 představovaly hodnotu 500 milionů EUR. Silně se zde angažuje Čína, jejíž zájem se soustřeďuje na těžbu mědi a kobaltu. Za I. čtvrtletí 2008 došlo k oživení ekonomiky jen v minimální míře, výkonnost ekonomiky je stále velmi nízká, zemědělství kryje místní spotřebu jen v nepatrné míře, země je nadále odkázána na dovoz téměř veškerého potravinářského zboží, což se projevuje i v tržních cenách potravin. Přetrvávajícím problémem konžské ekonomiky je stále velký rozsah šedé ekonomiky, která vytváří cca 60 % HDP. Toto se zvláště projevuje při vývozu diamantů a tantalu, hlavního vývozního artiklu, kde jen 30 % prochází oficiálními obchodními koridory. Vysoká je i vnější zadluženost země. V dubnu 2008 připravila Delegace EK v Kinshase čtvrtletní ekonomickou zprávu, která obsahuje řadu zajímavých hodnocení ekonomického – především makroekonomického vývoje KDR za poslední měsíce. Ze zprávy vyjímáme některé nejzajímavější závěry. V závěrečném resumé experti EK konstatují: •

přes přetrvávající problémy v oblasti veřejných financí se ekonomické perspektivy na léta 2008–2009 jeví jako příznivé

•

nepodařilo se dosud sjednat nový program spolupráce s bretonwoodskými institucemi MMR a SB (není zatím možné před rokem 2009), což představuje určitou brzdu v dosažení výraznějšího zlepšení stavu ekonomiky a její stability.

V očekávání budoucích investic (hlavně z Číny) pro léta 2008–2009 se odhady MMF ohledně růstu HDP pro léta 2008–2009 zvýšily a pohybují se okolo 8,8 % pro rok 2008 a 11,6 % v roce 2009. Odhad inflační míry činí 30 % v roce 2008, pro rok 2009 není zatím možný seriozní odhad vzhledem k prudkému nárůstu inflace v roce 2008 proti očekávání. Nicméně přes tato příznivá fakta zůstává makroekonomická stabilita velmi křehká. Rozpočtový deficit za poslední čtvrtletí roku 2007, který vyvolala bezpečnostní situace země na východě, měl výrazně negativní dopad na makroekonomickou strukturu KDR. Kurs franku se v roce 2007 zvýšil na 500/1 USD, koncem roku až na 550/1 USD, takže inflace v tomto období dosáhla ve skutečnosti 16,25 %. Za účelem dosažení finanční stability změnila konžská centrální banka nástroje své měnové politiky již v lednu 2008. Mezi jiným byl zvýšen koeficient povinné finanční reservy ze 4 na 5 % a výše úrokových sazeb se rovněž posunula směrem nahoru. V současné době se zdá, že poněkud polevily tlaky na současný kurs vůči USD a inflaci. V průběhu prvního čtvrtletí se vládě podařilo dosáhnout rozpočtového přebytku ve výši 29 miliard franků. Podle posledních informací centrální banky publikovaných v březnu 2008 se odhaduje

11/28



Kongo (Kinshasa)

celková roční míra inflace lehce nad 15 % a vypadá to, že kurs se stabilizoval na hodnotě 550 franků/ USD. Nicméně podle soudu expertů EK i přes určité dosažené úspěchy ve stabilizaci makroekonomiky jsou výsledky ještě vzdálené cílům, které byly stanoveny pro rok 2008 a to jak v oblasti inflace tak kursů (u kursu se předpokládalo 535 franků/USD).

Vztahy k Brettonwoodským institucím Hlavním cílem konžské vlády v oblasti ekonomického plánování je uzavřít v roce 2008 nový tříletý program s MMF podporovaný Plánem na snížení chudoby a ekonomického růstu (Facilité pour la Réduction de la Pauvreté et pour la Croissance – FRPC). V únoru 2008 navštívila Kinshasu mise MMF za účelem jednání o ekonomickém a finančním rozvoji země a o novém tříletém programu ekonomické podpory; výsledkem návštěvy byl tzv. staff monitored programme, který konstatuje, že základem pro novou dohodu o tomto programu je především makroekonomická stabilita KDR a k tomu má země ještě daleko. Bylo tedy dohodnuto čtyřměsíční zkušební období ze strany expertů MMF, jehož výsledkem má být ekonomické a finanční zhodnocení za toto období. V rámci tohoto ujednání vláda stanovila nové makroekonomické cíle; půjde především o strukturální reformy na období 2008–2010 v řadě odvětví (zlepšení řízení veřejných financí, hlavně na centrální úrovni, zvýšení příjmové stránky rozpočtu, reforma centrální banky, vnější obchodní liberalizace, reforma státních podniků, zlepšení obchodního a investičního klimatu, podpora veřejné správy, soudní reforma, vyšší transparentnost v boji proti korupci aj.). Mise MMF mj. i obdržela i některé doplňkové informace týkající se uzavřených dohod KDR s Čínou, zatím se však nevyjádřila ke kompatibilitě těchto dohod (neví se např., zda úrokové sazby nejsou ovlivněny především koncesionářskými snahami Číny). Nicméně konžská vláda slíbila, že texty těchto dohod budou publikovány, jakmile budou definitivně odsouhlaseny oběma stranami. Investiční klima se podle publikace Doing Business 2008 mírně zhoršilo. S cílem zvýšit atraktivitu konžského investičního trhu navrhla Světová banka vládě KDR přijmout opatření vedoucí k rozvoji a větší dynamice soukromého sektoru. Banka navrhuje dva typy reformy: krátkodobou v roce 2008 (např. proces zakládání soukromých podniků) a dlouhodobou, která by měla zahrnovat i legislativní změny v delším časovém horizontu. Podle západních expertů je přístup vlády k těmto problémem zatím jen „kosmetický“, neskrývá se za ním opravdová politická vůle zlepšit klima pro zahraniční investory. Za účelem příznivějších změn v investičním klimatu byla vytvořena konžská národní agentura ANAPI (Agence Nationale de la Promotion des Investissements), nicméně její činnost je velmi omezována a výsledky jsou nevalné; nemá rozhodovací kompetence, musí na všechno žádat povolení od veřejných institucí, nemá ani dostatečné finanční prostředky na výkon svého mandátu. S cílem odstranit tento stav vytvořilo Ministerstvo plánování KDR tzv. Task Force složený z poradců prezidenta, Ministerstva hospodářství, financí, průmyslu a spravedlnosti a z členů Federace konžských podniků. Hlavním cílem Task Force je příprava nového a silnějšího mandátu ANAPI. V energetické oblasti je hlavní úsilí zaměřeno na rehabilitaci hydroelektráren, zejména Inga I a Inga II. Existují projekty na výstavbu hydroelektráren Inga III 4,32 GW a Grand Inga – 10,5 GW. Podle údajů Světové banky by tato přehrada mohla jednou dodávat 25 % světové výroby vodní energie. V současné době jsou funkční jen dvě hydroelektrárny: Inga I (výkon 350 MW) a II (1440 MW). Dnes čelí tato zařízení velmi vážným problémům v technické zastaralosti vybavení (dokonce i kanál, který vede vodu k turbinám je zanesen pískem), takže současná produkce Inga I a II nepřináší více než 40 % jejich původně instalovaných kapacit. S cílem rehabilitace těchto kapacit poskytla SB úvěr 455 milionů EURO, Africká rozvojová banka 35 milionů EURO, dále místní SNEL (Société National de l’Electricité) poskytla příspěvek 10 milionů EURO, Evropská investiční banka rovněž přislíbila půjčku za koncesionářskou úrokovou sazbu. Půjčka EIB by měla financovat výstavbu druhé přenosové sítě z Inga do Kinshasy a rehabilitaci 3 síťových stanic v provincii Katanga (jde o výsledek jednání mise EIB v Kinshase v lednu 2008 a v Katanze v únoru 2008). Očekává se, že půjčka bude Radou EIB schválena.

Těžební sektor Těžba nerostů k páteři konžské ekonomiky. Na území KDR se nachází 60 % všech minerálních substancí těžených ve světě; země má 50 % světových zásob kobaltu, více než 10 % světových zásob mědi a 30 % zásob diamantů. Nicméně těžba je „ruční“, velmi špatně organizována.

12/28



Kongo (Kinshasa)

Za účelem přitáhnout investory do tohoto odvětví vznikl v červenci 2002 tzv. Těžební kodex, který zjednodušuje a sjednocuje procedury udělování koncesí a jejich obnovování. Nicméně 6 let po vniku kodexu jsou pravidla stále nepřehledná a pro státní pokladnu příjmy ještě nižší (vedle obrovské korupce). V březnu 2008 se proto s cílem znovu evaluovat tento kodex uskutečnilo setkání zástupců hlavních těžařských zemí. Nový zákon sice podle názorů expertů povzbudil zájem těžařů, avšak jeho aplikace v praxi zůstává stejná. Podle informací z tohoto setkání bylo v KDR poskytnuto do dnešní doby celkem 4542 povolení k průzkumu 642 firem a tato povolení pokrývají 33 % národního území. Avšak z tohoto počtu vydaných povolení k průzkumu bylo vydáno jen 411 koncesí k těžbě. Zástupci těžařů se shodují v názoru, že není třeba zásadním způsobem měnit ustanovení Těžařského kodexu, ale spíše jej institucionálně adaptovat do praxe a vyžadovat jeho plnění např. v oblasti vyjasnění kompetencí Ministerstva dolů a provinčních ministerstvech, rozšíření státní kapitálové účasti ve smíšených společnostech, více pozornosti věnovat zájmům místní populace, zastavit proceduru omezování při vydávání povolení k průzkumu a těžbě, zavedení jednotného certifikátu minerálů vytěžených v KDR podle tzv. kimberleyského modelu (diamanty), zavedení do praxe tzv. Iniciativy na transparentnost v těžebním průmyslu (ITIE) z roku 2005; tento poslední požadavek prosazuje hlavně Světová banka a Německo. Podle rozhodnutí vlády KDR z dubna 2007 je v současné době revidováno 61 těžařských kontraktů se zřejmým cílem vlády dosáhnout vyšších finančních efektů. Zprávu o průběhu a výsledcích revizí podala v červnu 2007 smíšená komise, která konstatovala neospravedlnitelné zvyšování různých daní a poplatků vzhledem ke slabé kapitálové participaci státu ve vytvořených smíšených společnostech, nerespektování sociálních a ekologických požadavků místního obyvatelstva ze strany konžských partnerů. Jednání dále pokračují a budou zřejmě velmi tvrdá. V obchodním sektoru konstatuje zpráva EU, že setkání zástupců Dohody o ekonomickém partnerství EU a zemí Afriky, které se konalo v únoru a březnu 2008 v Duala, se nesetkalo v KDR s přílišným zájmem, není politickou prioritou KDR a nemá zde vytvořeno ani logistické zázemí. V červnu 2008 připravila Delegace EK v KDR další ekonomickou zprávu o KDR za období 2. čtvrtletí 2008.

Hlavní ekonomické události v tomto období: •

V oblasti makroekonomiky se díky vyšší kontrole a ukázněnosti v rozpočtových výdajích se zvýšila ekonomická perspektiva, nicméně vnější vlivy významně urychlily míru inflace;

•

MMF posoudil vývoj konžské ekonomiky jako „uspokojivý“, nicméně dohoda s Čínou zůstává hlavním překážkou uzavření nového programu finanční pomoci vč. dlouhodobých úvěrů pro KDR;

•

Dohoda s Čínou vyvolala velmi živé diskuse v Parlamentu KDR;

•

KDR podepsala v dubnu 2008 přístup k organizaci OHADA (Organisation pour l’harmonisation du droit des affaires en Afrique);

•

V oblasti dohod o ekonomickém partnerství si KDR vybrala k negociaci oblast Střední Afriky, nicméně na technických schůzkách v květnu 2008 v Bruselu nebyl zaznamenán nejmenší pokrok.

Makroekonomika Ekonomická perspektiva zůstává příznivou. Díky relativně dobrým hospodářským výsledků zejména v sektoru stavebnictví a dolů (hlavně v Katanze) a zvýšené produkci diamantů v obou provinciích Východní a Západní Kasai může podle MMF ekonomický růst KDR v roce 2008 dosáhnout 10 % místo dubnového odhadu 8,8 %. MMF se rovněž domnívá, že ve střednědobém horizontu může mít dohoda s Čínou i pozitivní makroekonomický impuls na ekonomický růst (13 až 15 %). Po „rozpočtových smycích“ během posledního čtvrtletí 2007 to vypadá tak, že se makroekonomická stabilita upevnila a měnová a rozpočtová opatření přijata začátkem tohoto roku přispěla na zmírnění tlaků na růst inflace. Tato zůstávala relativně stabilní od konce února, kdy hodnota konžského franku oscilovala kolem 550–560 FC/USD, avšak vlivem prudkého zvýšení světových cen energie a potravinářských výrobků vyskočila inflace o další 3,6 % v březnu a koncem června se vyšplhala již na 14 % (plán předpokládal 6 % pro prvních 6 měsíců roku 2008). Vedle zdražení ropy a potravin, které se rozhodující měrou podílejí na inflační spirále (z 82 %), svým dílem nepochybně přispěl i vývoj kursu USD k Euro. Celková inflace v roce 2008 se odhaduje na 24 % (může ale vzrůst i na 30 %) oproti 10 % na začátku roku 2008. Makroekonomická stabilita však zůstává křehkou. Rozpočtová přísnost v první polovině roku byla vyvolána zřejmě ani ne tak politickou ochotou jako spíše blokací některých obligatorních výdajů. V každém případě opatření přijatá vládou na snížení

13/28



Kongo (Kinshasa)

dopadu růstu cen energie a potravin budou mít za následek snížení příjmů do státní pokladny a mohou vyvolat riziko ohrožení rovnováhy ve veřejných financích.

Vztahy s brettonwoodskými institucemi (Mezinárodní měnový fond a Světová banka) Na tomto poli zůstává prioritou konžské vlády dosáhnout v rámci programu Iniciativa ve prospěch chudých a zadlužených zemí (PPTE) maximální anulaci vnějších dluhů a dále přesvědčit MMF o „výhodnosti smlouvy s Čínou“ a uvedení do života této smlouvy v zájmu realizace „5 výzev“ prezidenta. Zahraniční dluh KDR, garantovaný státem, je odhadován na 12 mld. USD. Poslední – červnová mise MMF v Kinshase v této souvislosti zkoumala dopad konžsko-čínské smlouvy na výši veřejného dluhu země. Výše zmíněná dohoda s Čínou je stále předmětem zájmu MMF; teprve v květnu 2008 konžská vláda oficiálně informovala MMF o podrobnostech této dohody.

Konžsko-čínská smlouva o spolupráci Jednání o této smlouvě začala v srpnu 2007 mezi vládou KDR a skupinou čínských společností (Sinohydro – silniční výstavba, China Railways Engineering Corporation, v oblasti financování pak EXIM bank) a vyústila v podpis dohody o spolupráci dne 22 dubna 2008 v Pekingu. Smlouva umožňuje poskytnutí půjčky do výše 9,25 mld. USD, z nichž 6 mld. jsou určeny na rozvoj infrastruktury (s úrokovou mírou 1 %) a 3,25 mld. do rozvoje těžebního průmyslu (z toho 30 % bezúročně a 70 % s úrokovou sazbou 6,1 %). Navíc konžská strana žádá další úvěr ve výši 350 mil. USD pro společnost Gécamines. Smlouva je konstruována na bázi modelu „Infrastructure Development Resources Backed“, tzn. nedojde k přímým finančním převodům konžské straně (s výjimkou půjčky pro Gécamines), čínská EXIM bank převede přislíbené fondy přímo čínským stavebním společnostem. Pokud jde o investice do těžebního průmyslu, dohoda předpokládá vytvoření joint-venture s konžským podílem 32 % a čínským 68 %). Tento podíl umožní Číňanům právo těžby 10,62 milionů tun mědi, 620 000 tun kobaltu a 372 000 tun zlata. Hodnota těchto produktů při současných světových cenách je odhadována na 80 miliard USD. Výměnou Čína postaví železnice, silnice, nemocnice, university a síť pro distribuci elektřiny. V průběhu realizace smlouvy budou veškeré investice a dodávky osvobozeny od jakýchkoliv poplatků, cel a daní. KDR garantuje bezpečnost těžebních investic a splácení úvěrů. Pokud příjmy z joint-venture získané těžbou nebudou pokrývat čínské investice, KDR je ochotna poskytnout Číně dodatečné koncese případně souhlasí se snížením čínských investic. Na výše uvedený čínsko-konžský kontrakt se vztahuje soukromé mezinárodní právo, případné spory by byly řešení arbitrážním soudem v Paříži. Mezi názorem vlády KDR a stanoviskem MMF ohledně výše uvedené konžsko-čínské dohody existují dost značné rozdíly (podle MMF tato dohoda zhorší schopnost konžské dluhové služby atd.). Nejpravděpodobnějším scénářem bude zvýšený tlak MMF na KDR s cílem renegociace této dohody, zde však naráží na značnou neochotu vlády KDR. Výše zmíněná dohoda vyvolala i bouřlivou polemiku a silnou kritiku ze strany opozice v Parlamentu KDR (především na zasedáních Parlamentu ve dnech 12. a 13. května 2008), nicméně dohoda byla posléze Parlamentem schválena.

Přístup KDR k OHADA Tato organizace byla vytvořena v roce 1993 s cílem unifikovat komerční legislativu v členských afrických zemích a přispět k řešení sporů nadnárodní arbitráží. OHADA nyní sdružuje celkem 16 zemí (Benin, Burkina Faso, Kamerun, Středoafrická republika, Komorské ostrovy, Pobřeží slonoviny, Gabun, Guineu (Konakry), Guineu-Bissau, Rovníkovou Guineu, Mali, Niger, Senegal, Čad a Togo). Přístup k této organizaci vyvolá v KDR (a nejen v této zemi) hluboké změny v právní oblasti vč. fiskální reformy.

Dohody o ekonomickém partnerství (APE – Accords de Partenariats Economiques) Během negociační schůzky koncem května 2008 v Bruselu potvrdila KDR svůj zájem uzavřít tento typ dohod pouze v oblasti Střední Afriky (jednání se týkají především volného přístupu na trh zemí

14/28



Kongo (Kinshasa)

tohoto regionu, regionální exklusivita, cla, přístup na trh služeb aj. Na výše zmíněné schůzce ale nebylo dosaženo prakticky žádného konkrétního výsledku a pozorovatelé se shodují, že tento region není zdaleka zralý pro uzavírání dohod tohoto typu. Další plánovaná schůzka vyjednavačů se má konat letos v červenci v Brazzaville. Předmětem sporů je především míra otevření ekonomik a tzv. přechodná doba (např. ministr obchodu KDR vyjádřil ochotu akceptovat princip otevření konžské ekonomiky z 80 % s tranzitivní dobou 20 let.

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/ obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti) HDP v tržních cen. (mld. FC) HDP (mil. USD) růst reál HDP (%) inflace spotř. cen (%) obyv. (miliony)

Základní makroekonomické ukazatele 2006 2007 2008 4 067 5 234 6 548

2009 9 797

2010 10 273

8 684 5,9

10 129 10,1

11 708 6,6

12 099 2,8

11 340 6,1

13,1

16,9

17,3

46,1

23,1

60,8

62,5

64,3

66,0

67,9

Zdroj HDP (%) zemědělství a lesnictví důlnictví průmysl služby

37,4 13,4 12,6 34,7

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory Podíl průmyslu (především těžebního) vytváří 11 % HDP (zemědělství 55 % a služby 34 %). Těžební průmysl tvoří nadále páteř ekonomiky; v zemi se těží diamanty, tantal, kobalt, měď, zinek, zlato a jiné nerosty, dále ropa na pobřeží Atlantiku (vyváží se pouze do USA). KDR má obrovský vodní potenciál na výrobu elektrické energie. Odhad zdrojů činí přes 770 GW. Z tohoto obrovského hydroelektrického potenciálu KDR se však využívá jen cca 0,5 %; avšak i z tohoto nainstalovaného výkonu možná více než polovina není funkční, takže výpadky elektrického proudu jsou běžným denním jevem. Navíc rozvodná síť i v hlavním městě je technicky zastaralá a v neutěšeném stavu, na mnoha místech hrozí, že se některé sloupy elektrického vedení zřítí (např. v západní části Kinshasy). KDR vyváží elektrickou energii do JAR, Angoly a KR (podle údajů SNEL vyvezeno v roce 2005 celkem 1 735,2 GWh, dovezeno do KDR jen 71,3 GWh). Těžba ropy činí cca 235 tisíc barelů/den (přesné údaje nejsou k dispozici), Zásoby ropy se odhadují na cca 190 milionů tun (jde jen odhad, geologický průzkum nebyl proveden na celém území KDR), což představuje při současné těžbě zásoby na cca 14 let, zásoby přírodního plynu se pohybují okolo 950 milionů kubických metrů. Tohoto energetického zdroje se zatím v KDR nevyužívá. Podle publikovaných údajů se cena ropy za barel za posledních 5 let zpětinásobila – dnes se symbolicky blíží cena jeden dolar za litr (barel = 159 litrů). Podle AIE (Agence Internationale d’Energie) existuje ve světě zásoba cca 160 miliard tun ropy, přičemž světová spotřeba činí v současné době 4 miliard tun ročně, tzn. že zásoby ropy jsou na cca 40 let. Jenže světová spotřeba se meziročně zvyšuje, odhad roční spotřeby je pro příští léta až 6 miliard tun ročně vzhledem k akceleraci jihoasijských ekonomik, což znamená, že světové zásoby ropy budou vyčerpány za necelých 30 let. Z pohledu investorů je největší problém v klíčovém těžebním odvětví, kde se snaží vláda revidovat již udělené koncese a podepsané kontrakty na těžbu nerostů, které byly podepsány před volbami v roce 2006. Tyto snahy mají pochopitelně dopad na důvěru investorů, kteří se rozhodli investovat v KDR na základě určitých podmínek a nyní se jim říká, že jejich kontrakty „nejsou v souladu s mezinárodními

15/28



Kongo (Kinshasa)

standardy“. Zahraniční koncesionářské těžařské firmy teď čelí dodatečným odvodům do státní kasy, platí vyšší poplatky a navíc Gécamines (státní těžební společnost) si pro sebe nárokuje stále větší zastoupení v joint ventures. Některé mezinárodní těžařské firmy se již daly slyšet, že podají na vládu KDR žalobu u mezinárodních komerčních soudů. Objektivní skutečností však zůstává, že celá řada původně udělených koncesí byla jednostranně výhodná pro zahraniční monopoly. Jedná se o koncese poskytované bývalou garniturou obvykle za velké úplatky. Revize těchto těžařských kontraktů zůstává jedinou schůdnou cestou, jak si opatřit finanční zdroje a jak „roztočit“ ekonomiku v zemi. Největší investicí za posledních 10 let v zemi byl vstup dvou gigantů na místní trh – telekomunikačních společností Celltell (dnes patří Kuvajtu) a VodaCom (50 % JAR a 50 % GB).

4.4. Stavebnictví 4.5. Zemědělství – vývoj, struktura Zemědělství je nadále jen velmi málo výkonné, země dováží téměř všechny druhy potravinářského zboží. Absence investic do základní infrastruktury jen nadále zhoršuje ekonomický stav. Současný kurz je stabilizován na cca 550 CDF vůči dolaru, což jen potvrzuje inflační jevy a celkovou slabost ekonomiky. Na export se pěstuje káva, palmový olej, bavlna, kakao, tabák a kaučuk, pro místní spotřebu kukuřice, rýže, maniok, luštěniny a banány. Zemědělství se podílí 55 % na tvorbě HDP. Pouze necelé 3 % půdy jsou obdělávány, 7 % tvoří pastviny a 90 % je pokryto lesy. Vzhledem k rozmanitosti přírodních podmínek by bylo konžské zemědělství schopno produkovat velké množství různých plodin. Válečná situace již v současnosti nebrání prodeji potravin z bývalých okupovaných území na území pod kontrolou vlády. V období studené války a masivní západní pomoci a vysokých příjmů z prodeje diamantů se země přeorientovala na dovoz potravin. Tato situace přetrvává i nyní, i když země již zahraniční pomoc v takovém rozsahu nedostává a prodej diamantů nezajišťuje bývalé zisky. Dovoz potravin vytváří velký tlak na zhoršování platební bilance. Jednou z priorit vlády je obnova zemědělství. Hlavní vývozní plodinou je káva. Znovu sjednocení země umožnilo zahájit obnovu plantáží a vytváří předpoklady k zvýšení vývozu. Zanedbanost plantáží však stále ohrožuje budoucí produkci. Dalšími tržními plodinami jsou palmový olej, bavlna, kakao, tabák a kaučuk. Pro místní spotřebu se pěstuje široká škála plodin, zejména kukuřice, rýže, maniok, luštěniny a banány.

4.6. Služby Sektor služeb se podílí tvorbě HDP 34 % (2007). Je představován zejména obsluhou obchodu a telekomunikacemi. Turistický ruch v zemi prakticky neexistuje a jeho infrastruktura je slabá. Turisticky zajímavé oblasti na východě (tzv. oblast Velkých jezer při hranicích s Rwandou, Burundi a Ugandou) nejsou bezpečné, neexistuje zde ani dopravní infrastruktura. Rovněž negativní image země v zahraničí stále brání většímu rozvoji turistiky.

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná) Infrastruktura je stále ve špatném stavu. V prosinci 2003 byla dokončena oprava klíčové silnice N1, která spojuje Kinshasu s hlavním přístavem země Matadi (380 km). Avšak její technický stav se po několika letech opět výrazně zhoršil, neinvestuje se ani do oprav této strategické komunikace. V roce 2003 byla po 5 letech obnovena komerční plavba po řece Kongo z Kinshasy do Kisangani (3. největšího města země). Silniční spojení z Kisangani dále na východ ale neexistuje. Vláda vyhlásila program obnovy silniční infrastruktury. Jeho hlavní součástí je obnovit pozemní spojení mezi východem a západem země, které dnes neexistuje. Jedná se o výstavbu silnice mezi Kisangani a městem Bunia a silnice mezi Bukavu a Kindu a dále do Mbuji-Mayi. Dále je plánována oprava stávající silnice mezi Kinshasou a Kikwitem. Kongo disponuje velice rozvětvenou sítí říčních cest. Řeka Kongo je splavná od Kinshasy až po Kisangani v délce 2 000 km. V Kinshase funguje 5 soukromých mobilních telefonních sítí 16/28



Kongo (Kinshasa)

(VodaCom, Celtel, Tigo, CCT-Congo Chine Telecom – dost rozšířená mezi Konžany vzhledem k nízké ceně a Standard Telecom). Pevná státní telefonní síť téměř neexistuje.

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc Do nástupu nového prezidenta v lednu 2001nedostávalo Kongo téměř žádnou rozvojovou pomoc ze strukturálních fondů EU, ani od Světové banky. Zahraniční pomoc se omezovala na humanitární projekty a malé projekty v rámci rozvojové pomoci. Od dubna 2001 a zejména od vytvoření nové vlády v červenci 2003 došlo k úplnému obnovení spolupráce EU a KDR. Úspěšně se rozvíjí spolupráce se Světovou bankou/ MMF, které Kongo začalo splácet své dluhy. Na bilaterální úrovni jsou hlavními donory Belgie, USA, Německo, Francie, Nizozemsko, Velká Británie a Švédsko. V dubnu 2008 obdržela KDR rozhodnutím ministra zahraničních věcí ČR humanitární pomoc ve výši 5 milionů Kč. Tato pomoc byla Kongu předána prostřednictvím organizací UNICEF a UNHCR. V listopadu 2008 vláda rozhodla uvolnit 2 100 000 (cca 100 000 USD) na zlepšení tíživé situace v KDR. Peníze byly předány prostřednictvím UNICEF. Česká republika v KDR realizuje projekty adopce na dálku, stavba gymnázia St. Christiane, MAKALA/ KINSHASA a podpora dětí z ulice (ADCH Praha), projekt „Humanitární pomoc pro 1 500 domácností válečných uprchlíků v regionu Lubero, diecéze Butembo Beni (ADCH Praha), Pomoc referenčním nemocnicím Bon Marché a Všeobecná referenční nemocnice, Lékaři bez hranic a projekty reintegrace žen – obětí sexuálního násilí a zlepšení stavu pitné vody na východě země (Nadace ČVT). Rozpracován je též miniprojekt pomoci vojenské nemocnici v Kinshase.

17/28



Kongo (Kinshasa)

5. Finanční a daňový sektor 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let Rozpočet na 2007 (i 2008) byl stanoven jako vyrovnaný. Nicméně stále existují nezaplacené dluhy státu vůči podnikům i státním zaměstnancům ještě z doby vlády prezidenta Mobutua. Řada z těchto dluhů je čistě fiktivních a konžský stát se přirozeně brání je splácet. Prioritními oblastmi v novém rozpočtu jsou energetika a silniční infrastruktura. Centrální banka – Banque nationale congolaise (BNC) si opět na mezinárodní úrovni získala respekt. Generální guvernér banky p. Masangu patří ve světovém měřítku k respektovaným bankéřům a je jedním z nejbližších poradců prezidenta Kabily.

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let) export FOB import FOB bilance běž. účt. zahr. rezervy vyjma zlata

2006 2 931 -2 892 -183 155

Platební bilance (mil. USD) 2007 2008 6 143 6 585 -5 257 -6 711 -154 -1 841 181 78

2009 4 -4 -1 1

371 949 167 615

2010 6 -7 -2 1

500 450 524 841

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba Zahraniční dluh KDR činil v roce 2007 15 mld. USD, z toho největší věřitelé – země Pařížského klubu – odpustili dluh ve výši 4 mld. USD, dnes tedy vnější dluh KDR představuje 11 mld. USD. MMF podepsal nedávno s KDR tzv. program PEG II s cílem snížení chudoby, ale nekompromisně žádá revizi dohod s Čínou.

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny) Hlavní komerční banky STANBIC (Jihoafrická republika), RAWBANK, Citibank, Banque commerciale congolaise BCDC (součást banky Belgolaise Belgie). Bankovní sektor, a to i zahraniční banky, je nespolehlivý. Konžská ekonomika je postavena především na hotovostním placení. Běžné je také placení z účtů, které mají konžští podnikatelé nebo vláda v Evropě.

5.5. Daňový systém Daňový systém je velmi komplikovaný a nepřehledný. Dochází ke dvěma extrémům, buď podnik díky úplatkům neplatí žádné daně, nebo platí přehnaně vysoké daně. Většina obyvatelstva neplatí žádné daně, vzhledem k velkému rozsahu neformálního sektoru. Hlavním zdrojem státní pokladny jsou celní poplatky, které jsou relativně snadno vymahatelné (jeden přístav, jedno letiště).

18/28



Kongo (Kinshasa)

6. Zahraniční obchod země 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka Obchodní bilance země byla řadu let dlouhodobě aktivní, ale v roce 2007 dovozy převýšily vývozy a země měla pasivní obchodní saldu ve výši 367,3 mil. USD (zvýšení dovozu výrobních zařízení a potravin). Tento trend bude zřejmě pokračovat i v roce 2008.

6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU Největšími obchodními partnery Konga jsou Belgie, Čína, Francie, JAR, USA, Německo, Brazílie, Chile a Finsko. V poslední době výrazně narostl obchodní obrat s Čínou. Belgie tradičně kontroluje celá odvětví a dovoz zejména potravin, v posledních letech jí významně konkurují JAR a východoasijské země.

6.3. Komoditní struktura Hlavními vývozními komoditami jsou diamanty (cca 70 % vývozu), kobalt, měď, ropa, dřevo, elektrická energie, zlato, koltan (kolombit tantalu), káva.

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu Vstupními branami do země jsou přístav Matadi a letiště Kinshasa-Ndjili a Lubumbashi na jihu země. Na východě tj. z Rwandy, Ugandy a dále z Keni jsou hlavními branami města Goma, Bukavu a Bunia. Vyžadovány jsou běžné přepravní doklady. Systém celního odbavení je velmi složitý a zkorumpovaný. Matadi je nejdražším přístavem Afriky a jedním z nejdražších na světě, současně se jedná o přístav velmi zastaralý. Běžně dochází ke zcizení nebo zkažení zboží. Dokončení silnice z Matadi do Kinshasy (380 km) zlepšilo a zlevnilo zásobování hlavního města, nicméně tato strategická komunikace je opětovně ve špatném technickém stavu. Nejvhodnější se jeví přenechat odpovědnost za celní odbavení na místním partnerovi. Vývozní povolení je potřeba k vývozu diamantů, drahých kovů a dřeva, kde je navíc vyžadováno získání kvóty na těžbu.

6.5. Ochrana domácího trhu Vyššími cly nebo přímo zákazem dovozu je chráněn místní zpracovatelský průmysl včetně pivovarnictví. Vzhledem k slabosti konžského zpracovatelského průmyslu nejsou tato omezení zcela vymáhána. V nejbližší době se očekává výrazný nárůst cel na většinu zboží (cca o 10 %), od čehož si stát slibuje vylepšení příjmové stránky státního rozpočtu.

6.6. Zóny volného obchodu Kongo se v praxi neúčastní žádné zóny volného obchodu. Vzhledem k dezorganizaci celní správy je v praxi možné obcházet celní předpisy. Na druhé straně jsou hranice Konga dlouhé a nekontrolované a dochází tak k neformální přeshraniční obchodní výměně se všemi sousedy.

19/28



Kongo (Kinshasa)

7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 7.1. Smluvní základna Česko-konžské vztahy se v roce 2007 začaly výrazně prohlubovat. Firmy z ČR se na nepřehledném trhu i nadále prosazují především v kooperaci se silnějšími západoevropskými partnery (např. ČKD Blansko Engineering a jejich dodávky pro rehabilitované konžské elektrárny v provincii Katanga (Nzilo, Nseke, Mwandingusha, Tshala), které realizovaly jako reexport přes Belgii ve spolupráci s belgickou firmou ABC (objem realizovaných dodávek činil cca 1 mil. EURO). Jako další příklad lze uvést firmu Centec Praha a jejich dodávky pivovarnických technologií pro pivovar Bracongo v Kinshase a v Lubumbashi, které byly realizovány jako reexport ve spolupráci se švýcarskou firmou Sacofrima (objem realizovaných dodávek dosáhl hodnoty cca 6 mil. EURO. Nicméně v roce 2008 stupňovaly české firmy svoji aktivitu ve snaze se etablovat na konžském trhu přímo, např. ČKD Blansko Engineering a jejich rozpracované kontrakty na rehabilitace elektrárny v Zongo v provincii Bas Congo. V červnu 2008 bylo podepsáno Memorandum o porozumění při příležitosti návštěvy generálního řediteli SNEL v ČR, objem připravovaného kontraktu představuje 25 milionů EURO. Dále je rozpracovaný kontrakt na rehabilitaci hydroelektrárny v Tshopo (provincie Orientale) s objemem cca 18 mil. EURO, rozpracovaný kontrakt na traktory Zetor (200 ks pro provincii Bas Congo + dalších 2000 traktorů – bude ještě specifikováno, v současné době Zetor jedná s ČEB a EGAP o profinancování a zajištění tohoto kontraktu, který by měl být podepsán v průběhu očekávané návštěvě ministra zemědělství KDR v ČR v průběhu září 2008. Dále můžeme uvést i rozpracovaný kontrakt Aero Vodochody na dodávky cvičných L39 a další. Uklidnění situace v KDR po úspěšných demokratických volbách v roce 2006, ustavení vlády a vedení provincií přináší výrazné ekonomické impulsy. Je předpoklad, že tento trend bude pokračovat i v roce 2009. Konžská vláda chce urychleně zavádět program obnovy konžské ekonomiky a dobré jméno řady výrobků ČR dává předpoklad k prohloubení a zintenzivnění obchodních vztahů s českými firmami. KDR je v současné době ve světové obchodní relaci ČR na 120. místě, obchodní bilance je tradičně ve prospěch ČR. Je však nutno poznamenat, že řada vývozů do KDR se realizuje prostřednictvím reexportních firem z Belgie, Švýcarsko či Francie, přičemž se tyto vývozy ve statistice vzájemného obchodního obratu ČRKDR samozřejmě nepromítnou.

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka vývoz dovoz obrat saldo

2006 1 371 698 2 069 673

Bilance vzájemné obchodní výměny (tis. USD) 2007 2008 2009 1 387 2 527 2 363 973 1 110 1 003 2 360 3 637 3 366 414 1 417 1 360

2010 2 881 686 3 567 2 195

I-IV 2011 1 040 377 1 417 663

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu Hlavními vývozními komoditami ČR jsou vodní turbiny, generátory a regulace, pivovarnické technologie, pneumatikové kordové textilie, oděvy, náhradní díly k dodaným zařízením, v dovozu ČR pak převládá dřevo a kobalt.

7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu) Pro české firmy se vytváří v KDR velký prostor, především v elektrárenských technologiích (dodávky turbogenerátorů, rehabilitace dalších hydroelektráren např. v provincii Bas Congo, dodávky malých vodních elektráren v kombinaci s mlýny, pilami a s úpravnami pitné vody aj.). Čeští experti již působí

20/28



Kongo (Kinshasa)

na celkem 4 konžských hydroelektrárnách. V letech 2009–2010 se počítá s instalací 4 turbogenerátorů s regulací na vodní elektrárně Zongo v celkové hodnotě cca 25 milionů EURO. V tomto roce má začít i realizace první etapy projektu výstavby několika malých vodních elektráren na území KDR. Je nutné poznamenat, že zejména o tuto oblast projevují mimořádný zájem italské firmy. V zemi působí také čeští pivovarničtí odborníci z firmy Centec, kteří spolupracují na rehabilitaci pivovaru Bracongo.

7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce 7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci 7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce 7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb 7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

21/28



Kongo (Kinshasa)

8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej Hlavní distribuční kanály probíhají přes Belgii (letecké spojení Brusel-Kinshasa, námořní spojení z přístavů Antverpy, Ostende a Hamburg). Nově se otevřela možnosti dodávat přes jihoafrické (pro jih Konga) a keňské přístavy (východ Konga). Využívání místních zástupců je v současnosti nejvhodnější způsob jak prorazit na místním trhu. Místní podmínky jsou natolik komplikované, že prosadit se bez dlouhodobějších zkušeností a kontaktů je nemožné. Zajistit, aby zboží nebylo cestou z přístavu zcizeno, nebo poškozeno je schopen pouze místní zástupce. Nejvhodnějšími zástupci jsou v zemi usedlí cizinci – Belgičané, Portugalci, Řekové, Pákistánci. Většina Libanonců nepožívá důvěry a nemají dobrou pověst u místních úřadů. Jsou také první cílem jakýchkoliv opatření proti cizincům. Samozřejmě je řada solidních konžských obchodníků. Určitým doporučením je členství ve Federaci konžských podniků (FEC). Poznámka: nově se otevřelo letecké spojení společností Air Maroc z Kinshasy do Casablanca, což je výsledkem loňské oficiální návštěvy marockého krále Mohameda VI. v KDR.

8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil K zaměstnání cizinců je potřeba mít pracovní povolení a vízum opravňující k dlouhodobému pobytu (visa d’établissement), které uděluje imigrační úřad (Direction générale d’immigration - DGM).

8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku Zřízení kanceláře je nejvhodnější ponechat na místním zástupci.

8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP) Nejúčinnější je reklama v televizi (v Kinshase vysílají dva státní, čtyři soukromé kanály), billboardy, transparenty. Inzerce v novinách zasahuje poměrně malé množství osob (noviny jsou drahé). V reklamě se hodně uplatňují místní jazyky (lingala v Kinshase, svahilština v Lumumbashi a na východě). Propagaci je vhodné přenechat místnímu partnerovi.

8.5. Způsoby řešení obchodních sporů U místního soudu časově a finančně nákladné s nejistým výsledkem. Soudy lze snadno uplatit. Konžská legislativa zdědila po Mobutuově režimu chaotičnost a nepřehlednost. Ve smlouvách je vhodné dohodnout si místo případného soudu v zahraničí, nejčastěji to bývá Belgie. Soudní spor lze řešit i pomocí arbitra. Arbitrem bývá některý z místních všeobecně respektovaných právníků. Toto řešení vyhovuje těm, kteří jsou v zemi dlouhodobě usedlí. V zásadě je nejlepší si stanovit takové podmínky, které možnost soudních sporů (zejména pro nezaplacení) vyloučí.

8.6. Režim zadávání veřejných zakázek Na státní zakázky se tendry (appel d’offres) používají jen velmi málo. Důležité jsou kontakty na ministerstvech a zejména prezidentské kanceláři. Prosadí se ten, kdo má nejlepší kontakty na

22/28



Kongo (Kinshasa)

vládnoucí kruhy a dokáže nabídnout dobré platební podmínky. Mezinárodní organizace vyhlašují tendry prostřednictvím místní organizace BCECO (Bureau central de coopération).

8.7. Problémy a rizika místního trhu Důležitý je výběr partnera a platební podmínky. Problémem je místní byrokracie, nepřehlednost daňové soustavy a vágní hygienické předpisy, které umožňují úřednickou zvůli. Závažným problémem je korupce na všech úrovních. Kvalita zboží může být negativně ovlivněna vlhkým tropickým klimatem, špatným skladováním, nadměrným používáním dezinfekce. V Matadi běžně dochází ke krádežím zboží.

8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví 8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka Platební morálka je velmi špatná. Při platbách za zboží nutno vyžadovat platbu předem nebo hotově při předání zboží. Jinak má český exportér malou naději na získání svých peněz. Akreditivy, šeky a podobné platební prostředky bývají běžně falšovány. Nedoporučuje se sdělovat čísla a další údaje o platební kartách.

8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu Veletrh FIKIN (Foire Internationale de Kinshasa) se koná každoročně během července. Kontakt: FIKIN, B.P. 1397, 22, Av. Cimbushi, Quartier Motel Fikin, Kinshasa/Limeté, tel. (00243) (0) 998887446 (nebo prostřednictvím ZÚ Kinshasa). Výstavy zboží lze také organizovat ve dvou nejprestižnějších hotelech v Kinshase, které disponují výstavními prostory: •

Hotel Memling, BP 68 KIN, 5DAv. du Tchad, Kinshasa/Gombe (centrum blízko hlavního bulváru „30 juin“), tel: 00243/817001111, email: [email protected], www.memling.net

•

Grand Hotel Kinshasa(dříve Intercontinental) B.P. 9535 KIN 1, tel:00243/818110003, fax: 00243/812616009, email: [email protected] nebo [email protected], 4 Av. Batetela (centrum města, poblíž Velvyslanectví ČR), Kinshasa/Gombe

23/28



Kongo (Kinshasa)

9. Investiční klima Obchodní prostředí: Po znepokojujících létech je zde naděje na zlepšení situace ohledně obchodního klimatu v r. 2010. Po posledním vydání Doing Business publikovaném v říjnu 2009, obchodní klima v KDR zůstává mezi méně favorizovanými zeměmi ve světě (zaujímá 182 místo ze 183 zemích). Nicméně, se vstupem Středoafrické republiky do tohoto vydání, KDR opustila poslední příčku hodnocených států. Zpráva je založena na dlouhodobých ukazatelích a na proceduře obdržení licence, tak jako na právním rámci. Třídění nezkoumá makroekonomickou politiku, kvalitu infrastruktury, peněžní kurs, vybírání daní, ani míru kriminality. Afrika začala rok rekordem v případě nařizování reforem s cílem usnadnit praxi v této problematice (s Rwandou jako zemí, která je největším reformátorem). Žádná větší reforma nebyla identifikována v KDR během periody týkající se zprávy (květen 2008–květen 2009). Skutečně, rok 2009 byl spíše charakterizován vzrůstem daňového tlaku, v sektorech telekomunikací (Za zaznamenání stojí, že účinek spojení zvyšování daňového tlaku (zejména zavedením několika nových sazeb) a ekonomická krize silně snížilo obchodní cifru (30–40 %) operátorů v tomto sektoru, který byl ještě základními motory růstu v 2007/2008), pozemkových záležitostech a v dolech a lomech, stejně tak v pokračování právní nejistoty: pochybné interpretace legálních dispozic a práva, porušování platných procedur, nestřídmé zabavování daní, výzvy zasílané vedoucím představitelům společností v místech s výhružkou jejich zatčení atd. Nicméně koncem posledních dvou měsíců roku 2009 otázky obchodního klimatu začaly být brány konžskými orgány seriozněji. Prezident ve svém projevu dne 7. 12. 2009 podtrhl důležitost zlepšit obchodní prostředí hlavně v transparenci, zjednodušení a pružnosti. Je třeba přijmout energická opatření a v rámci operace nulové tolerance – je prosazovat pro ozdravění administrativy ministerstva financí, ve finanční správě (DGI, DGRAD, OFIDA) od začátku roku 2010. S podpisem 17. prezidentského nařízení 119 úředníků bylo odvoláno, 2566 odešlo do důchodu a 1500 bylo povýšeno. Ostatně jména úředníků jsou umístěna na prezidentském webu. Několik pramenů potvrdilo, že úředníci, kteří byli odvolání ze svých funkcí, byli nejvíce zkorumpováni, a tudíž se jedná opravdu o ozdravění administrativy. Vláda ustanovila nový výbor s mandátem nabídnout několik pilotních reforem v krátkém čase a s výhledem na přehodnocení postavení KDR v Doing Business. Tucet těchto opatření byl přijat koncem r. 2009. Přestože tyto zásahy byly učiněny s patřičnou odhodlaností, nepřinesly, zcela určitě, kýžené znovunabytí důvěry ekonomů a nepřilákaly do země investory. Naopak, hlasování v parlamentu v prosinci 2009 ve prospěch ratifikace mezinárodních smluv OHADA (Organizace pro harmonizaci práva v Africe) by mohlo umožnit začátek zlepšování podmínek obchodování v KDR. Pravidla aplikovaná v obchodování jsou v KDR rozptýlená, roztroušená, málo přístupná a vždy fragmentní. Proto KDR má z rozhodnutí rady ministrů z 10.20.2006 oznámit své rozhodnutí o přistoupení ke smlouvě OHADA. Přístup a vstup v platnost smlouvy OHADA ustanoví základní změny v právech konžských záležitostí a dá signál silné politické vůle zlepšit obchodní prostředí a posílí právní záruky. Veřejné vyhlášení učiněné prezidentem republiky, které bylo žádáno v posudku Nejvyššího soudu KDR, o posouzení záporů přístupu KDR ke smlouvě, je plánováno na únor 2010. ANAPI (Agence Nationale de la Promotion des Investissements), nicméně její činnost je velmi omezována a výsledky jsou nevalné; nemá rozhodovací kompetence, musí na všechno žádat povolení od veřejných institucí, nemá ani dostatečné finanční prostředky na výkon svého mandátu. S cílem odstranit tento stav vytvořilo Ministerstvo plánování KDR tzv. Task Force složený z poradců prezidenta, ministerstev hospodářství, financí, průmyslu a spravedlnosti a z členů Federace konžských podniků. Hlavním cílem Task Force je příprava nového a silnějšího mandátu ANAPI. V energetické oblasti je hlavní úsilí zaměřeno na rehabilitaci hydroelektráren, zejména Inga I a Inga II. Existují projekty na výstavbu hydroelektráren Inga III 4,32 GW a Grand Inga – 10,5 GW a další. V současné době jsou funkční jen dvě hydroelektrárny: Inga I (výkon 350 MW) a II (1440 MW). Dnes čelí tato zařízení velmi vážným problémům v technické zastaralosti vybavení (dokonce i kanál, který vede vodu k turbinám je zanesen pískem), takže současná produkce Inga I a II nepřináší více než 40 % jejich původně instalovaných kapacit. S cílem rehabilitace těchto kapacit poskytla SB úvěr 455 milionů EURO, Africká rozvojová banka 35 milionů EURO, dále místní SNEL (Société National de l’Electricité) poskytla příspěvek 10 milionů EURO, Evropská investiční banka rovněž přislíbila půjčku za koncesionářskou úrokovou sazbu. Půjčka EIB by měla financovat výstavbu druhé přenosové sítě z Inga do Kinshasy a

24/28



Kongo (Kinshasa)

rehabilitaci 3 síťových stanic v provincii Katanga (jde o výsledek jednání mise EIB v Kinshase v lednu 2008 a v Katanze v únoru 2008). Těžební sektor, jak uvedeno v odstavci 4. 2., patří, díky těžbě nerostů, k páteři konžské ekonomiky. Na území KDR se nachází 60 % všech minerálních substancí těžených ve světě; země má 50 % světových zásob kobaltu, více než 10 % světových zásob mědi a 30 % zásob diamantů. Nicméně těžba je „ruční“, velmi špatně organizována a provádí se za nelidských podmínek. Za účelem přitáhnout investory do tohoto odvětví vznikl v červenci 2002 tzv. Těžební kodex, který zjednodušuje a sjednocuje procedury udělování koncesí a jejich obnovování. Nicméně 6 let po vniku kodexu jsou pravidla stále nepřehledná a pro státní pokladnu příjmy ještě nižší (vedle obrovské korupce). V březnu 2008 se proto s cílem znovu evaluovat tento kodex uskutečnilo setkání zástupců hlavních těžařských zemí. Nový zákon sice podle názorů expertů povzbudil zájem těžařů, avšak jeho aplikace v praxi zůstává stejná. Podle informací z tohoto setkání bylo v KDR poskytnuto do dnešní doby celkem 4542 povolení k průzkumu 642 firmám a tato povolení pokrývají 33 % národního území. Avšak z tohoto počtu vydaných povolení k průzkumu bylo vydáno jen 411 koncesí k těžbě. Zástupci těžařů se shodují v názoru, že není třeba zásadním způsobem měnit ustanovení Těžařského kodexu, ale spíše jej institucionálně adaptovat do praxe a vyžadovat jeho plnění např. v oblasti vyjasnění kompetencí Ministerstva dolů a provinčních ministerstev, rozšíření státní kapitálové účasti ve smíšených společnostech, více pozornosti věnovat zájmům a stimulům místní populace, zastavit proceduru omezování při vydávání povolení k průzkumu a těžbě, zavedení jednotného certifikátu minerálů vytěžených v KDR podle tzv. kimberleyského modelu (diamanty), zavedení do praxe tzv. Iniciativy na transparentnost v těžebním průmyslu (ITIE) z roku 2005; tento poslední požadavek prosazuje hlavně Světová banka a Německo. Podle rozhodnutí vlády KDR z dubna 2007 je v současné době revidováno 61 těžařských kontraktů se zřejmým cílem vlády dosáhnout vyšších finančních efektů. Zprávu o průběhu a výsledcích revizí podala v červnu 2007 smíšená komise, která konstatovala neospravedlnitelné zvyšování různých daní a poplatků vzhledem ke slabé kapitálové participaci státu ve vytvořených smíšených společnostech, nerespektování sociálních a ekologických požadavků místního obyvatelstva ze strany konžských partnerů. Jednání dále pokračují a budou zřejmě velmi tvrdá.

Dohody o ekonomickém Economiques)

partnerství

(APE

–

Accords

de

Partenariats

Během negociační schůzky koncem května 2008 v Bruselu potvrdila KDR svůj zájem uzavřít tento typ dohod pouze v oblasti Střední Afriky (jednání se týkají především volného přístupu na trh zemí tohoto regionu, regionální exklusivita, cla, přístup na trh služeb aj. Na výše zmíněné schůzce ale nebylo dosaženo prakticky žádného konkrétního výsledku a pozorovatelé se shodují, že tento region není zdaleka zralý pro uzavírání dohod tohoto typu. Další plánovaná schůzka vyjednavačů se má konat v červenci 2008 v Brazzaville. Předmětem sporů je především míra otevření ekonomik a tzv. přechodná doba (např. ministr obchodu KDR vyjádřil ochotu akceptovat princip otevření konžské ekonomiky z 80 % s tranzitivní dobou 20 let.

9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory) Vláda na verbální úrovni vítá zahraniční investice. Hlavním rizikem investování je nefunkčnost státních institucí, korupce, špatná dopravní infrastruktura a v některých oblastech na severovýchodě a východě nejistota daná neukončenou válkou. Jedná se o nebezpečné prostředí, kde působí ozbrojenci. Země potřebuje investice v podstatě do všech sektorů ekonomiky. Perspektivními oblastmi pro investice jsou zejména zemědělství, těžební sektor (bez diamantů, doprava) a energetika.

9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura) Země potřebuje investice v podstatě do všech sektorů ekonomiky. Perspektivními oblastmi pro investice jsou zejména zemědělství, těžební sektor (bez diamantů) a energetika.

25/28



Kongo (Kinshasa)

9.3. České investice v teritoriu Jedinou českou investicí v zemi jsou chladírny, které provozuje česká podnikatelka paní Alena Senziová.

9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty Perspektivními oblastmi pro investice jsou zejména zemědělství, těžební sektor (bez diamantů) a energetika.

9.5. Rizika investování v teritoriu Hlavním rizikem investování je nefunkčnost státních institucí, korupce, špatná dopravní infrastruktura a v některých oblastech na severovýchodě a východě nejistota daná neukončenou válkou.

26/28



Kongo (Kinshasa)

10. Očekávaný vývoj v teritoriu Přestože pro krátká období ekonomická situace zůstává křehká, perspektivy pro střednědobé cíle jsou spíše pozitivní. FMI očekává v roce 2010 obnovu růstu ekonomiky (5,4 %), který by mohl dosáhnout 6,5 % v průměru během příštích tří let. Pokračující vzestup kursu základních vývozních produktů KDR by vskutku mohl mít pozitivní efekt ha produkci a investice v dolech a to i přes absenci základního iniciativního/podnikatelského prostředí. Anvil mining obstavil financování 200 miliard USD pro rozvoj svého ložiska mědi v Kinsevere. Takovéto financování a nastartování obchodních produktů mědi je předpokládáno až v 1. čtvrtletí 2011. Katanga mining oznámila, že by si přála zrychlit vývoj svých nalezišť mědi a kobaltu, které musí být připraveny pro výrobu v období 20011–2013. Spouštění výroby mědi Tenke Fungurume Mining (od května 2009) by v perspektivě středních cílů mohlo zlepšit růst ekonomiky, tak jako využití dolů fy Sicomines. Fungurume je pokládáno za jedno z nejbohatších rudných ložisek na světě, které ještě není plně využito. S investicemi 1,75 mld. USD, Tenke Fungurume Mining mohlo produkovat 100 000 tun mědi v roce 2009 a celkově se předpokládá těžba 400 000 tun mědi za rok. Pro srovnání produkce mědi v roce 2008 společná pro celou zemi byla oceněna na 205 000 tun. Jinak vzhledem k důležitosti ekonomiky a rozpočtovým materiálům je třeba sledovat nesvár mezi KDR a Angolou o delimitaci námořních hranic a pozemských území KDR. Pro informaci parlament přijal zákon upravující delimitaci námořních hranic a území KDR, který je zcela v souladu s mezinárodní úmluvou o mořském právu z roku 1982. Podle této konvence mají všechny státy právo považovat pobřežní zónu v šířce 200 km za své teritorium. Avšak státy se spokojují s oblastí 40 km. V širokém přímořském prostoru se nacházejí bohatá ložiska nafty, cca 40 milionů barelů je již těženo několika nadnárodními giganty (Exxon, BP, Tullow, Chevron) pro angolské konto. Jedná se o produkci 500 000 barelů bruto (nebo ekvivalent 40 milionů USD za den, což dělá 1,5 miliard USD za rok). Pro srovnání, roční produkce KDR (napříč Perenco) je odhadována na 20 000 barelů denně. Dle pramenů bude spíše Luanda přicházet v úvahu pro vhodné uspořádání vztahů a poměrů obsahující placení paušálu 600 milionů USD stejně tak jako pro ustavení Společné Zóny zájmu, ve které všechny objevy nafty musí být rozděleny mezi KDR a Angolu (což se netýká již probíhající těžby). Míra inflace je v roce 2010 předpokládána nejméně na 15 %, její snižování by mělo nastat v roce 2011 (12 %) a v roce 2012. U směnitelné taxy se předpokládá, že dosáhne 1008,5 FC/USD na konci roku 2010. Rozpočtový výkon bude základní pro ohrožení uvedených prognóz. V tomto rámci je možné konstatovat, že rozpočet 2010, jak byl přijat parlamentem v lednu 2010 je málo realizovatelný a u příjmů se v plné výši opírá o několik celních daní. Ačkoli vláda předložila rozpočet 5,2 miliard USD na finanční období 2010, parlament musel zvýšit úroveň příjmů a výdajů +/- 15 % k úrovni 5,9 miliard USD. Tržby spočívají zásadně na dvou položkách: národní tržby (celní příjmy 16,5 %, daně 14,7 %, nezdanitelné příjmy 4 % a nafta 5,8 %) a provincionální tržby představující 6,1 % příjmů. Předpokládaná výše výdajů v rozpočtu pro rok 2010 musela zejména harmonizovat s administrativními provincionálními mzdami a s administrativními národními mzdami, s investičními výdaji, stejně tak s výdaji sloužícím ministerstvům. Nicméně, tak jako v předešlých létech, pro skutečný základ vládních výdajů bude vypracován plán o státním peněžnictví odsouhlasený správou FMI a vládou. S maximálním limitem 4,2 miliardy USD to bude více než nutné. Největší výdaje se v roce 2010 očekávají ve financování voleb, přeměně státní správy, rekonstrukci veřejného sektoru, ve zdravotnictví. V roce 2009 bylo zaznamenáno, že v KDR stoupá konzumace piva. Skutečnost se liší podle jednotlivých regionů a provincií. Spotřeba piva stoupá zejména v Kinshase a v provincii Katanga. Určitým ukazatelem ekonomického růstu a životní úrovně je satelitní snímek Afriky, kde v jednotlivých pásmech v noci přeci jenom přibývá světel. To se však netýká KDR. Ačkoli reálné perspektivy dosažení konečného bodu PPTE v prvním semestru 2010 mohou vést vládu k respektování plánu státního peněžnictví na začátku 2010, pokračování opatrné fiskální politiky zabrání několika tlakům příchodem druhého kvartálu (kromě tlaků sociálních, běžných, jedná se též zejména

27/28



Kongo (Kinshasa)

o volební kampaň) a zde se tudíž uvidí zda ekonomický rozsah bude schopen dosáhnout základního cílového bodu. V očekávání budoucích investic (hlavně z Číny) pro následující léta se odhady MMF ohledně růstu HDP pro léta 2008–2009 zvýšily a pohybují se okolo 8,8 % pro rok 2008 a 11,6 % v roce 2009. Inflační míra činila necelých 25 % v roce 2008.

10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země 10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod. Dohody o ekonomickém Economiques)

partnerství

(APE

–

Accords

de

Partenariats

Během negociační schůzky koncem května 2008 v Bruselu potvrdila KDR svůj zájem uzavřít tento typ dohod pouze v oblasti Střední Afriky (jednání se týkají především volného přístupu na trh zemí tohoto regionu, regionální exklusivita, cla, přístup na trh služeb aj. Na výše zmíněné schůzce ale nebylo dosaženo prakticky žádného konkrétního výsledku a pozorovatelé se shodují, že tento region není zdaleka zralý pro uzavírání dohod tohoto typu. Další plánovaná schůzka vyjednavačů se má konat v červenci 2009 v Brazzaville. Předmětem sporů je především míra otevření ekonomik a tzv. přechodná doba (např. ministr obchodu KDR vyjádřil ochotu akceptovat princip otevření konžské ekonomiky z 80 % s tranzitivní dobou 20 let.

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR Je potřeba především podtrhnout skutečnost, že pro české firmy se vytváří v KDR velký prostor, především v elektrárenských technologiích (dodávky turbogenerátorů, rehabilitace dalších hydroelektráren např. v provincii Bas Congo, stavby nových hydroelektráren např. v provincii Katanga, dodávky malých vodních elektráren v kombinaci s mlýny, pilami a s úpravnami pitné vody aj.). Čeští experti již působí na celkem 4 konžských hydroelektrárnách. V roce 2008/2009 se počítá s instalací 4 turbogenerátorů s regulací na vodní elektrárně Zongo I v celkové hodnotě cca 50 mil. EURO. Firma POYRI zpracovává studii proveditelnosti pro vodní elektrárnu ZONGO II., jejíž rehabilitace je v projektu. V roce 2009 má začít i realizace první etapy projekty výstavby několika malých vodních elektráren na území KDR. Je nutné poznamenat, že zejména o tuto oblast projevují mimořádný zájem italské firmy. V zemi působí také čeští pivovarničtí odborníci z firmy Centec, kteří spolupracují na rehabilitaci pivovarů Bracongo v Kinshase a v Lubumbashi. Působila zde též plzeňská firma Swe-technologies, která v pivovaru Bralima v Kinshase montovala pivovarské potrubí. Na druhé straně je ale potřeba konečně dořešit několik let starou záležitost s nerealizovanou dodávkou Omnipolu; lze očekávat, že konžská strana se bude k této záležitosti stále vracet a může další spolupráci i v jiných oblastech podmiňovat touto dodávkou. Uklidnění situace v KDR po úspěšných demokratických volbách v roce 2006, ustavení vlády a vedení provincií přináší výrazné ekonomické impulsy. Je předpoklad, že tento trend bude pokračovat i v tomto roce. Konžská vláda chce urychleně zavádět program obnovy konžské ekonomiky a dobré jméno řady výrobků ČR dává předpoklad k prohloubení a zintenzivnění obchodních vztahů s českými firmami. Hlavními vývozními komoditami ČR jsou vodní turbíny, generátory a regulace, pivovarnické technologie, pneumatikové kordové textilie, oděvy, náhradní díly k dodaným zařízením, v dovozu ČR pak převládá dřevo a kobalt.

28/28


Souhrnná teritoriální informace Kongo (Kinshasa)

Recommend Documents