U > DOBRODRUŽNÉ ČTENÍ O KLIMATU > DO ROZŘEZANÉ KONGO > ROZŘEZANÉ KONGO > ROZŘE-

ČESKÁ REPUBLIKA > LÉTO 2007

TU > DOBRODRUŽNÉ ČTENÍ O KLIMATU > DO ROZŘEZANÉ KONGO > ROZŘEZANÉ KONGO > ROZŘEJE POD HLADINOU > CO SE DĚJE POD HLADINOU > CO SE DĚJE POD HLAUPRAVENÍ POTKANI > UPRAVENÍ POTKANIÍ > UPRAVENÍ POTKANI > UPRAVENÍ POTKANI > UPRAVENÍ POTKA-

© Greenpeace / Rodrigo Baleia

> Fotografie čísla

Aktivisté Greenpeace rozvinuli 4. dubna 2007 na písečné pláži Copacabana Beach v Brazilii 40 metrů dlouhé měřítko hloubky oceánu s nápisem „It´s not too late / Ještě není pozdě“. Rio de Janeiro je jedno z brazilských měst, které je čím dál tím více ohroženo stoupáním hladiny oceánu, jež úzce souvisí se změnou klimatu.

<2>

> Ve zkratce Editorial Petra Krystiánová

Příjemné prosluněné léto. Petra Krystiánová

Skvělá zpráva pro příznivce lesů i fanoušky Harryho Pottera. Nakladatelství Albatros nám slíbilo, že nový díl Harry Potter and the Deathly Hallows vyjde celý na certifikovaném FSC papíru. FSC (Forest Stewardship Council) je zárukou, že dřevo pochází ze správně a trvale udržitelně obhospodařovaného lesa a ne z ilegální těžby. Děkujeme.

© Greenpeace

Milé čtenářky a čtenáři, letní dny lákají jít k vodě nebo vyhledat stín pod korunami stromů. Lákavou nabídku v druhém případě nabízí africké Kongo. Chcete si koupit prales výměnou za několik lahví kvalitního českého ležáku? Nebo za pytel soli? Bohužel to není vtip, ale smutná skutečnost. Více se od Karla Stejskala dozvíte v článku Rozřezané Kongo. O globálním oteplování se toho v poslední době namluvilo opravdu hodně. Nejdříve se tématu chopili čeští novináři, kteří jako by poprvé objevili termín klimatická změna. Zřejmě proto, že scénáře budoucího vývoje zveřejněné v poslední zprávě Mezivládního panelu pro klimatickou změnu (IPCC) jim již přišly dostatečně dramatické. Zvyšování hladiny oceánů, hladomory, sucha, hurikány, to už je přece pořádný thriller. Jenže odtud je jen krůček k tomu, aby po vlně dramatických předpovědí přišla všeobecná skepse – vždyť ostrovy ani po desítkách novinových článků ještě nezmizely, po jarním suchu nám přece jenom zapršelo a podle některých průzkumů byla nadpoloviční většina Čechů ráda, že v zimě nesněžilo. Alespoň jsme nemuseli tolik topit. Tak jak je to vlastně s tou klimatickou změnou doopravdy? Co je to IPCC? A jaký že je pravý obsah jím vydané zprávy? To Vám rád vysvětlí Jan Rovenský v poutavém Dobrodružném čtení o klimatu. Agrochemický gigant Monsanto vtrhl na evropský trh s modifikovanou kukuřicí MON 863. Na veřejnost se však zároveň díky Greenpeace dostala studie, kterou si nechala udělat samotná firma. A její výsledky jsou opravdu šokující. Menší ledviny či poškozený imunitní systém – mohla Evropská komise opravdu vpustit tuto potravinu na náš trh? Více v článku Upravení potkani. Šokoval nás – tentokrát ale v pozitivním smyslu – také šéf firmy, považované za průkopnici špičkových technologií a designu. Výkonný ředitel Applu Steve Jobs vydal po mnohaletém tlaku Greenpeace náhle prohlášení, ve kterém společnost radikálně mění svou environmentální politiku. Bravo.

Ilegální těžba dřeva v tatranských Národních přírodních rezervacích sice po protestech ekologů, včetně Greenpeace, ustala, ale na jak dlouho? Nyní záleží na rozhodnutí Slovenské inspekce životního prostředí. Po větrné smršti v listopadu 2004 zde již bylo vytěženo 93 % plochy rozvrácených lesních porostů. Experti se shodují, že rozmnožení kůrovce v narušených dřevinách je nejmasivnější v prvních dvou letech a pak jeho výskyt klesá. Přesto je to hlavní argument těžařských firem.

Vydává: Greenpeace Česká republika Prvního pluku 12, Praha 8 – Karlín, 186 00 tel.: +420 224 320 448 nebo +420 224 319 667 e-mail: [email protected] | www.greenpeace.cz Šéfredaktorka: Petra Krystiánová Grafická úprava: Petr Slezák Registrováno MK ČR 6616, ISSN 1211 81 68 Podávání novinových zásilek povoleno ředitelstvím pošt Praha, čj. NP 2417/1993 ze dne 14. 12. 1993 Tištěno na 100% recyklovaném papíře

© Greenpeace / Manuel Citak

Fotografie čísla ....................................................................... 2 Editorial | Ve zkratce ............................................................. 3 Pralesy | Rozřezané Kongo ......................................... 4 – 5 Klima | Dobrodružné čtení o klimatu .......................6 – 7 GMO | Upravení potkani ..................................................... 8 Oceány | Co se děje pod hladinou ................................. 8 Toxic | Odpad odvezeme do Asie .................................... 9 Podpořte Greenpeace ......................................................... 10 Fejeton | Akce ....................................................................... 11

Noemova Archa na hoře Ararat. To je společný projekt německé, izraelské, libanonské a turecké pobočky Greenpeace. Ve výšce 2500 metrů chtějí stavbou mýtické archy v souvislosti s červnovým konáním summitu G8 upozornit na nebezpečí klimatické změny. Na zahajovacím ceremoniálu se sejdou lidé z celého světa, představitelé všech náboženství a kultur. Populárním se již nyní stal doprovodný internetový projekt nazvaný Rezervujte si místo pro svého nejbližšího na Noemově arše.

<3>

© Greenpeace / Kate Davison

> Pralesy

Rozřezané Kongo Koupím prales za láhev piva nebo pytel soli. Myslíte, že jde o legraci? Ne. I tak vypadají smlouvy mezi těžařskými společnostmi a obyvateli konžských pralesů. Na existenci těchto ekosystémů přitom závisejí životy 40 miliónů lidí.

© Greenpeace / Kate Davison

Greenpeace nedávno zveřejnilo zprávu, která předkládá shrnutí výzkumu o působení mezinárodních dřevařských společností v Demokratické republice Kongo. Problém číslo jedna tu představuje ilegální těžba dřeva, jež v zemi způsobuje sociální chaos, ztrátu druhové rozmanitosti a poškozuje unikátní pralesní ekosystém. Konžský prales je po amazonském druhý největší na světě a představuje jeden z nejúčinnějších přírodních systémů chránících stabilitu klimatu. Pralesní ekosystémy obecně mají významný podíl na pohlcování oxidu uhličitého. Z celkového objemu lidmi vyvolaných emisí tvoří ty způsobené odlesňováním globálně celých 25 procent. Vykácení pralesa v Demokratické republice Kongo by do roku 2050 podle odhadů způsobilo uvolnění až 34,4 miliard tun CO2 – což je ekvivalent emisí Velké Británie za posledních šedesát let.

<4>

Zpráva Greenpeace zveřejněná v předvečer zasedání Světové banky ve Washingtonu, které proběhlo ve dnech 14. – 15. dubna 2007, také upozorňuje, že pokus banky kontrolovat dřevařský průmysl ve střední Africe v naději, že se tak v oblasti odstraní chudoba, naprosto nevyšel.

> Šimpanzi v ohrožení Na samotné existenci konžského pralesa závisí živobytí až 40 miliónů lidí, z nichž však na těžbě profituje pouze nepatrný zlomek. Greenpeace v září 2006 ustanovilo zvláštní skupinu složenou z vědců – převážně ekonomů a sociologů, odborníků na pralesní biodiverzitu, místních lesních odborníků a znalců politického prostředí. Díky jejich usilovné práci se podařilo získat smlouvy, které uzavřeli těžaři s představiteli místních komunit. Těžební práva v hodnotě stovek tisíc dolarů jsou v některých z nich získána za dary typu pytel soli nebo láhve s pivem, jejichž hodnota nepřekračuje 100 dolarů. Navíc podle tvrzení místních obyvatel jsou také zřídkakdy plněny sliby těžařských společností ohledně výstavby škol nebo nemocnic a pokusy protestovat mají za následek jen zastrašování. Stephan van Praet, vedoucí kampaně Greenpeace za ochranu afrických deštných pralesů a člen výše zmiňované skupiny, uvedl: „Tyto smlouvy jsou ostudným přežitkem koloniálních dob. Milióny hektarů konžských pralesů byly vyměněny za dary jako sůl, mačety nebo pivo, zatímco těžařské společnosti a jejich daně k rozvoji místních komunit prakticky vůbec nepřispívají.“ Mezinárodní dřevařský průmysl, který v Kongu působí, je prostě zcela bez jakékoli nezávislé kontroly. V květnu 2002 vyhlásila konžská vláda národní moratorium na těžbu v pralese. Od té doby však již bylo uzavřeno dalších více než 100 smluv na těžbu území o celkové rozloze 15 miliónů hektarů, což je pětkrát více než čítá rozloha Belgie. Mnohé z těchto oblastí mají zásadní význam pro biodiverzitu a závisí na nich například přežití našich nejbližších zvířecích příbuzných, lidoopů bo-

> Pralesy nopo a šimpanzů. K firmám těžícím v rozporu se zákonem vzácné konžské dřevo patří například ITB (Industrie de transformation de bois), která působí v oblasti La Tumby na území 294 000 hektarů. Společnost získala obě svá povolení teprve po vyhlášení embarga a těží tedy nezákonně. Nezpracovala žádný plán lesního hospodaření a soustřeďuje se na vysoce hodnotné druhy jako jsou zejména wenge, algarrobo či iroko, které vyváží na evropský trh. Oblast poblíž města Bikoro v provincii Equator je označena jako prioritní z hlediska ochrany. Přesto právě zde společnost ITB působí. Ohrožený prales je domovem výše zmíněného lidoopa bonopo, slona pralesního nebo hrocha. V oblasti také žijí komunity Pygmejů z kmene Twa a Bantuové. Greenpeace vyzývá ke zrušení všech smluv uzavřených od vyhlášení moratoria v květnu 2002 a k moratoriu na nové těžební smlouvy, dokud těžařský sektor nebude očištěn a kontrolován, a dokud nedojde k přijetí vládního plánu na využití půdy, který by zahrnoval také participaci místních komunit.

Karel Stejskal konzultant pralesní kampaně Greenpeace

> Exotika v našich bytech

© Greenpeace / Kate Davison

© Greenpeace / Jiro Ose

Dovoz tropického dřeva z Afriky do zemí Evropské unie každoročně stoupá o tisíce metrů krychlových. Cílovými zeměmi jsou především Velká Británie, kam se v loňském roce dovezlo přes 80 tisíc m3 dřeva z afrických deštných pralesů, Francie, Belgie, Nizozemí, Itálie a Německo. Nicméně ani Česká republika se nemá čím chlubit. Dovoz tropického dřeva do republiky každoročně roste. Dle oficiálních údajů uveřejněných Českým statistickým úřadem, které jsou silně podhodnoceny, bylo za loňský rok dovezeno dřevo z Konga téměř za 37 miliónů korun. České úřady na rozdíl od výše zmíněných zemí nedělají proti ilegální těžbě nic ani formál-

ně a veškerou odpovědnost se snaží svalit na výše uvedené státy. Exotické dřeviny se krom zahradního a interiérového nábytku, bytových doplňků, schodišť, obkladů či teras používají i na výrobu podlahových krytin. V současnosti nejvíce „frčí“ dřevo tmavé, jako je skoro černé wenge z Konga, olivově hnědé IPE z Barmy, tmavohnědé algarrobo nebo cumaru. Dříve než se rozhodnete pro nějakou podobnou podlahu, zkuste prosím promyslet, zda neexistuje alternativa z tuzemských zdrojů. Krásné dřevo má například akát a velmi kvalitní dřevo má i český dub.

Milé příznivkyně a příznivci, připravili jsme pro Vás průvodce pro šetrné nakupování, který jsme nazvali „Nesplachujme pralesy“. Měl by Vám usnadnit orientaci při nákupech papírových hygienických potřeb, jako je toaletní papír, hygienické kapesníky či papírové utěrky. Nosnou část průvodce tvoří přehledně vytvořené tabulky, kde jsou uvedeny jak výrobky tak i výrobci a také použitý materiál. Firmy jsou v publikaci rozděleny do tří kategorií: zelené pole označuje výrobce, kteří používají ve svých výrobcích 100 % recyklovaný papír a jsou tedy k přírodě nejšetrnější. Oranžové pole označuje ty, kteří nepoužívají přímo recyklovaný papír, ale jde například o tzv. tissue nebo ekotissue papír. Ten se používá výhradně do potřeb osobní hygieny. Například ekotissue papír je směsí klasické dřevní celulózy (40 %) a recyklovaného papíru (60 %). Červené pole je vyhrazeno těm výrobcům, kteří používají čistou dřevní celulózu a nejvíc přispívají ke zbytečnému odlesňování planety. Dozvíte se v něm také něco z historie papíru a získáte informace o ekoznačení v České republice a používaných značkách. Věříme, že Vám náš průvodce bude užitečný a a usnadní Vám nákupy.

Nesplachujme pralesy! Průvodce šetrným nakupováním 

<5>

© Greenpeace / A. Vassari

> Klima

Dobrodružné čtení o klimatu Mezivládní panel pro klimatickou změnu (IPCC) letos vydal zásadní zprávu, což patrně díky médiím zaznamenal téměř každý. Ale zkuste si schválně odpovědět: Kdo že jí vlastně vydal? Čím přesně se zabývala a k jakým hlavním závěrům dospěla?

oponentním řízením. V průběhu oponentury tak vypadnou všechny neověřené, sporné či radikální teze. Považovat proto IPCC, jehož členy jsou i USA či arabské ropné státy, za součást jakéhosi mezinárodního spiknutí s cílem omezovat lidskou svobodu (jako to činí například současný český prezident) je, mírně řečeno, groteskní.

> Více než 90 % jistota: člověk otepluje planetu

- 40°C

0°C

40°C

Mezivládní panel pro klimatickou změnu neboli IPCC (Intergovernmental Panel on Climate Change) vznikl v roce 1988. Zřídily ho společnými silami Světová meteorologická organizace (WMO) a Program pro životní prostředí OSN (UNEP). Členem panelu se může stát kterýkoliv členský stát OSN či WMO. Na jeho činnosti se mohou podílet i významné mezinárodní, mezivládní a nevládní organizace. Je třeba zdůraznit, že IPCC je vědeckou organizací bez jakýchkoliv rozhodovacích pravomocí. Jeho závěry jsou však podkladem pro rozhodování politiků či přípravu mezinárodních dohod. Působí v něm 2500 vědců ze 130 zemí světa. Hlavním výstupem činnosti panelu jsou tzv. hodnotící zprávy, jejichž účelem je shrnout stav současného vědeckého poznání o klimatu a jeho změnách. Každá zpráva prochází před zveřejněním třístupňovým <6>

Letos vydaná 4. hodnotící zpráva IPCC oproti své starší sestře z roku 2001 žádná převratná zjištění nepřinesla. Přesto není zbytečná. Tvrzení, která ještě před šesti lety IPCC vyjadřoval opatrně, dnes prezentuje jako téměř jistá. Typickým příkladem je otázka, zda většina pozorovaného zvýšení globálních průměrných teplot od poloviny 20. století je důsledkem nárůstu koncentrací lidmi vypouštěných skleníkových plynů. Zatímco ve třetí hodnotící zprávě byl tento závěr považován za pravděpodobný (podle standardů IPCC > 66 % pravděpodobnost), letos byl již hodnocen jako velmi pravděpodobný (tedy > 90 % pravděpodobnost). IPCC dospělo v poslední zprávě k závěru, že koncentrace hlavních skleníkových plynů jsou v současnosti nejvyšší za několik set let. Atmosférické koncentrace oxidu uhličitého (CO2) a metanu (CH4) v roce 2005 dalece překročily přirozené výkyvy za posledních 650 000 let, stanovené z ledovcových vrtných jader. Hlavním důvodem zvýšení atmosférické koncentrace oxidu uhličitého v porovnání s předindustriálním obdobím je využívání fosilních paliv. Podle přístrojových měření spadá 12 nejteplejších let od roku 1850 do období 1990 – 2006. Celkové zvýšení teploty mezi obdobími 1850 – 1899 a 2001 – 2005 je 0,76°C. S více než 66 % pravděpodobností došlo podle IPCC od roku 1960 k nárůstu intenzity tropické cyklonální aktivity (silnějším hurikánům a tajfunům), zvětšení ploch zasažených suchem a zvýšení četnosti vln horka ve většině pevninských oblastí. IPCC podrobně posuzovalo celkem 6 základních scénářů dalšího průmyslového a společenského vývoje. Jejich vliv na klima se přitom dramaticky liší. Zatímco podle ekologicky nejšetrněj-

> Klima šího scénáře B1 dojde ke zvýšení průměrné globální teploty do konce století o 1,8°C, podle scénáře A1FI, který počítá s rychlým ekonomickým rozvojem, růstem populace a zvyšováním využití fosilních paliv, by teplota stoupla o celé 4°C. Připočítáme-li k tomu již 0,76°C, o které jsme zeměkouli ohřáli od začátku průmyslové revoluce, dostaneme se téměř k 5°C. Zdá se vám to málo? Od poslední doby ledové nás dělí právě zmíněných 5 stupňů Celsia (samozřejmě opačným směrem). Polovina Evropy byla tehdy pokryta kontinentálním ledovcem a pro člověka prakticky neobyvatelná.

Jan Rovenský vedoucí energetické kampaně Greenpeace

Změna klimatu podle zprávy IPCC pravděpodobně během příštích 60 – 70 let způsobí největší pokles počtu rostlinných a živočišných druhů. Již je zdokumentováno vymírání některých druhů žab, jde však jen o vrcholek ledovce. Riziko je výrazně větší než v případě pěti dosavadních největších vymírání v dějinách Země. Během příštích desetiletí vzroste počet lidí ohrožených nedostatkem vody z desítek miliónů na miliardy. Bude docházet k postupnému zhoršování dostupnosti vody v Indii a dalších částech Jižní Asie a Afriky. Nejchudší části světa budou zasaženy nejhůře, ale výrazným negativním vlivům se nevyhnou ani bohaté země, jako například Austrálie a státy jižní Evropy. Pracovní skupina IPCC letos také předpověděla pokles kapacity zemědělské výroby v zemích postižených chronickým hladem, který způsobí další zhoršení situace a znemožní dosáhnout jejího rychlého řešení. Během několika desetiletí patrně budeme svědky poklesu výnosů pšenice, kukuřice a rýže v Indii a v Číně. V Africe hrozí kvůli suchu hlad a masová migrace obyvatelstva. Mizení ledovců v Asii, Latinské Americe a Evropě způsobí v mnoha částech světa zhoršení dostupnosti vody, stejně jako zvýší riziko zaplavení horských oblastí vodou z ledovcových jezer. Mnoho lidí v deltách asijských řek (Ganga-Brahmaputra v Bangladéši, Zhujiang v Číně) bude ohroženo zvyšováním mořské hladiny, zesílením bouří a povodněmi. Oteplení přesahující hodnotu 1°C Celsia může během několika staletí způsobit mnohametrové zvýšení hladiny světových oceánů v důsledku částečného nebo úplného roztátí grónského a západoantarktického kontinentálního ledovce. Ve Střední Evropě včetně České republiky hrozí zejména sucha snižující kvalitu a dostupnost vody, snižování výnosů zemědělství a lesnictví, velké požáry a extrémní klimatické jevy, stejně jako šíření některých exotických chorob.

© Greenpeace / Beltra

> Česko: sucha, požáry, exotické choroby

> Ještě není pozdě Na snižování emisí skleníkových plynů v nejbližších 20 – 30 letech závisí, jak úspěšně se lidstvu podaří vyhnout budoucím možným následkům změny klimatu. Pro uvedené období přitom vědci uvádějí řadu možností, jak emise skleníkových plynů snížit. V energetice například zvyšováním energetické účinnosti elektráren a přenosových soustav, nahrazováním uhlí zemním plynem či výrobou tepla a elektřiny z obnovitelných zdrojů. V oblasti dopravy výrobou aut s nižší spotřebou paliva, čistšími naftovými motory nebo používáním biopaliv. V zemědělství pěstováním energetické biomasy, změnou agrotechnických postupů, rekultivacemi a podobně. Další opatření se týkají stavebnictví a průmyslu. S většinou z těchto navržených opatření počítá i Greenpeace ve své globální energetické koncepci Energy [R]evolution, která by umožnila snížit do roku 2050 celosvětové emise CO2 o 50 % při zachování 3 % ekonomického růstu a úplném ukončení energetického využívání hnědého uhlí i jádra. Jinak hrozí, co předpovídá zpráva bývalého hlavního ekonoma Světové banky sira Nicholase Sterna, zpracovaná pro britskou vládu v říjnu loňského roku. Podle ní by náklady vyvolané dalším zvyšování emisí skleníkových plynů dosáhly 5 – 10 % celosvětového HDP a podle nejhoršího uvažovaného scénáře by se dokonce vyšplhaly až na 20%. Podrobnější informace o činnosti IPCC včetně hodnotících zpráv naleznete zde: http://www.ipcc.ch.

Jeden z nejvýraznějších současných příznaků globální změny klimatu – tání ledovců. Na snímcích z let 1948, 2002 a 2006 ledovec Trift, údolí Gadmental ve Švýcarských Alpách. <7>

> GMO Magdalena Klimovičová konzultantka genetické kampaně Greenpeace

© Greenpeace / Gottfried Stoppel

Tajná, nebezpečná, taková je GM kukuřice jménem MON 863.

Upravení potkani Příběh jako z detektivního románu. Na počátku všeho byla žádost agrochemického giganta, Monsanta, o povolení prodávat na evropském trhu svou geneticky modifikovanou kukuřici. Firma svou žádost doprovodila předložením vlastní 1139 stránkové studie, měla ale podmínku, a to její utajení. „Obsahuje důvěrnou obchodní informaci, která by mohla být zneužita našimi konkurenty,“ píše se v prohlášení Monsanta. Greenpeace podalo žalo-

© Greenpeace / Grace

Co se děje pod hladinou

> Lovecká sezóna skončila pro japonské velrybáře letos předčasně. Na hlavní lodi velrybářské flotily Nissin Maru plující ve vodách kolem Antarktidy vypukl požár. Loď Greenpeace Esperanza, která po celou dobu velrybáře sledovala, vyjádřila Japoncům solidaritu a nabídla pomoc. Velitel flotily sice pomoc přijal a naše helikoptéra podávala poničené lodi hlášení o stavu ledu v okolí, nicméně po bezpečném návratu Nissin Maru do Japonska vyzval ten samý <8>

bu u německého soudu: „Studie musí být v souladu s evropskou legislativou zveřejněna, neboť občané mají právo být informováni a měl by jim být umožněn přístup k dokumentům hodnotícím rizika GMO“.

> Poničený imunitní systém Proč ten spor? Ve studii vypracované zaměstnanci Monsanta je mimo jiné uvedeno, že potkani krmení GM kukuřicí mají v porovnání s ostatními menší ledviny a zvýšenou hladinu bílých krvinek. A zatímco Monsanto vysvětluje rozdíly mezi potkany jako nevýznamnou náhodu, renomovaní vědci bijí na poplach. Profesor Séralini z university v Caen, pověřený výzkumem pro francouzskou vládu, i jeho britský kolega Dr. Vyvyan Howard z university v Liverpoolu to považují za silně znepokojující. Expert na molekulární genetiku z lékařské fakulty Guy`s Hospital Dr. Michael Antoniu k tomu říká: „Jsem ohromený množstvím výrazných změn, které byly při experimentu s potkany nalezeny“. Lékaři upozornili na fakt, že změny v krvi hlodavců mohou být příznakem poškození imunitního systému či obrannou reakcí organismu mobilizující imunitní systém kvůli poruše typu nádorového onemocnění. Soud nakonec ve sporu rozhodl, dal za pravdu Greenpeace a nařídil studii zveřejnit. Právníci Monsanta se ve snaze pozdržet zveřejnění odvolali. Mezitím evropští ministři bezvýsledně jednali o udělení povolení. Zelenou dala MON 863 na podzim 2005 až Evropská komise. Schválila tuto kukuřici i jako potravinu, a to s vědomím všech rizik, která to přináší. Nezodpovědné, krajně cynické? Letos v březnu publikoval profesor Séralini v prestižním odborném časopise objevnou a vědci přijatou (peer reviewed) studii, která potvrzuje nejhorší možné obavy. Evropská komise vpustila na trh nebezpečný produkt. Je tu důkaz, že nezávislá kontrola GMO v Evropské unii nefunguje.

člověk k trestnímu stíhání aktivistů protestujících proti lovu. Dómo arigató gozaimašta. I tak stačila flotila pro „vědecké“ účely nalovit přes 500 velryb. Japonští vědci tak mají opět dostatek studijního materiálu a výsledky jejich badatelského úsilí budou jistě brzy k nahlédnutí na tokijském rybím trhu. Na příští rok si do svých přístavních laboratoří objednali dokonce 950 „vzorků“ včetně několika desítek vzácných keporkaků a plejtváků myšoků. Japonsku však může být brzy horko. Místo Nobelovy ceny za výzkum velryb je nejspíš čeká žaloba, kterou na něj za protiprávní lov kytovců hodlá podat u Mezinárodního soudního dvora skupina zemí nejaktivněji prosazujících záchranu velryb. Pokud se tak skutečně stane a žaloba bude úspěšná, japonské vědě nejspíš začne hlady kručet v břiše a velryby v jižním Pacifiku si snad konečně volně vydechnou. Na lepší časy se snad blýská i v nejhlubších částech oceánů. Počátkem května bylo na konferenci v Chile dosaženo dohody o omezení rybolovu těžkými hlubinnými sítěmi, které pustoší dno oceánu a ničí celé hlubinné ekosystémy. 20 států, mezi nimi i většina těch, které hlubinné tažné sítě používají nejvíce, souhlasilo s ukončením tohoto způsobu lovu v ekologicky nejcitlivějších částech oceánů. Jde zhruba o jednu čtvrtinu oceánské plochy. Na dodržování dohody mají dohlížet inspektoři, kteří budou na náklady rybářských společností přítomni přímo na lodích. Že by si i ti hlubinní živočichové mohli hluboce vydechnout?

Martin Kloubek odborný a politický poradce Greenpeace

> Oceány

> Toxic Jan Freidinger vedoucí toxické kampaně Greenpeace

Asii, Indii nebo Africe. Kontrola v 18 evropských přístavech v roce 2005 odhalila, že až 47 % odpadu určeného k vývozu, včetně elektronického odpadu, bylo nelegálního.

© Greenpeace / Natalie Behring

> Děti pracují s chemikáliemi

Odpad odvezeme do Asie Když jej naložíte do železničních kontejnerů, vznikne vlak, který obtočí celý svět. Takový objem elektronického odpadu ročně celosvětově vyprodukujeme. Až 50 miliónů tun odpadu, který obsahuje toxické látky a nedá se proto bezpečně recyklovat.

Nemůžeme se pak divit, že jen v samotném Dillí, kudy ročně projde 10 – 20 tisíc tun elektronického odpadu, je na jeho zpracování zaměstnáno přes 25 tisíc lidí. Velmi často je v těchto zemích zpracováván dětmi, které inhalují jedovaté dioxiny, furany a další vysoce toxické zplodiny, vznikající při tavení a spalování elektronických komponentů za účelem extrakce vzácných kovů. Obrovský nárůst objemu elektronického odpadu představuje závažný problém. Jeho řešením nesmí být vývoz do méně rozvinutých zemí, kde neexistují dostatečné zákonné normy pro ochranu životního prostředí a zaměstnanců nebo nejsou řádně uplatněny. Greenpeace je přesvědčeno, že výrobci elektronického zboží, kteří mají zisk z prodeje svých produktů, by za ně měli převzít odpovědnost od výroby až do konce jejich „života“. Greenpeace ČR se proto letos přidalo k mezinárodní kampani Greenpeace za očištění elektronického průmyslu. K jednomu z našich nejúspěšnějších nástrojů tu patří Průvodce zelenější elektronikou, aktualizovaný každé čtyři měsíce. Průvodce hodnotí 12 hlavních výrobců elektroniky na základě jejich přístupu k zpětnému odběru svých výrobků, používání nebezpečných chemikálií či informovanosti zákazníků. Jeho vydávání, které provázejí intenzivní vyjednávání mezi Greenpeace a danými společnostmi, přináší neobyčejný úspěch. Od prvního vydání v září 2007 nastal skoro u všech výrobců výrazný pokrok, firmy postupně plní požadavky Greenpeace nebo přijímají závazné časové plány na jejich splnění.

© Greenpeace / Natalie Behring

Elektronický odpad je dnes nejrychleji rostoucí složkou pevného komunálního odpadu. Největší problém představují mobilní telefony a počítače, jejichž životnost se dramaticky zkracuje. Ve vyspělých zemích je kratší než dva roky a například v roce 2004 bylo obou druhů zboží prodáno 674 miliónů kusů, což je o neuvěřitelných 30 % více než v roce 2003. PVC, ftaláty, bromované zpomalovače hoření, kadmium, šestimocný chrom, brom, olovo, rtuť - to je jen neúplný výčet nebezpečných toxických látek obsažených ve starých počítačích a mobilech. Stará elektronika se proto nedá bezpečně recyklovat a obvykle končí na skládkách v jihovýchodní

Jablko bez jedů? Apple, průkopník špičkových technologií a designu. Po dlouhou dobu ale také společnost s nejhorší environmentální politikou v oboru. Výkonnému řediteli Apple Stevu Jobsovi jsme proto vzkázali: I love my Apple. I just wish it came in green! Mám rád své Jablko. Jen chci, aby byl zelenější. Spustili jsme webovou stránku www.greenmyapple.com a spolu s tisíci fanoušky Applu jsme mu dali jasně najevo, jakým směrem by se měla ubírat politika společnosti. Neposlouchal, naše požadavky ignoroval a zlehčoval. Jaké pak bylo naše překvapení, když se 2. května objevil na oficiálních stránkách Apple symbol zeleného jablka a Stevovo prohlášení začínající slovy: „Apple byl kritizován jistými environmentálními organi-

LE

APP

HP S LGE AMS UNG PANASONIC NO KIA SO TOSHIBA N DE Y ERIC SONY LL FUJ SS ITSU ON LE –S ACER M OTO IEMEN NOV S ROL O A

Průvodce zelenější elektronikou zacemi za to, že není lídrem v odstraňování toxických látek ze svých produktů…“ A pokračuje: „Chtějí po nás, abychom zde byli stejným lídrem jako jsme i v jiných oblastech. A proto dnes měníme svojí environmentální politiku.“ Děkujeme. <9>

> Podpořte Greenpeace 1. Tričko Keep Natural 2. Dámské tílko

Batikované tričko

Tričko Save our seas

Bavlněné batikované tričko s krátkým rukávem, modro-bílá kombinace, černé logo Greenpeace (vpředu malé, vzadu velké). Dívčí tričko s dlouhým rukávem, červeno-oranžová kombinace, malé černé logo Greenpeace vpředu Velikosti S, M, L, XL.

Bavlněné triko , barva olivová, vpředu znak velryby a logo Greenpeace. Dámské velikosti S, M, pánské S, M, L, XL.

cena

cena

390 Kč

300 Kč

DO VYPRODÁNÍ ZÁSOB

Tričko s obrázkem velryby

1. Bavlněné žluté tričko, pánské s krátkým rukávem velikosti S, M,L, XL, dámské tričko je bez rukávů velikosti S, M, L. 2. Bavlněné červené tílko s lycrou, vpředu logo Greenpeace, vzadu ornament. Velikost XL.

Bavlněné tričko vpředu obrázek velryby, vzadu logo Greenpeace, barva světle modrá s tmavým potiskem nebo tmavěmodrá se světlým potiskem. Velikosti dámské S, M, L, XL pánské S, M, L, XL.

cena tričko Keep natural 300 Kč

cena

300 Kč

DO VYPRODÁNÍ ZÁSOB

cena Dámské tílko

200 Kč

Čepice

Nákupní tašky

Pexeso

Kalendář Greenpeace 2007

Šestidílná čepice s kšiltem, vpředu vyšité logo Greenpeace, z nebělené bavlny.

1. Nákupní taška z nebělené bavlny, nápis „Genetic Experiment“. 2. Taška s delšími uchy, nápis „Reduce, Reuse, Recycle“.

Pexeso – Klasická stolní hra.

Kalendář Greenpeace 2007 – Nástěnný kalendář s fotografiemi zvířat a krajiny, rozměry 30 × 38cm, texty v angličtině.

cena Čepice z bavlny

cena 1. Taška „GE“ cena 2. Taška „R–R–R“

cena Pexeso

270 Kč

počet kusů

Objednávka – PODZIM 2006 S Batikované tričko – modré

100 Kč 130 Kč

M

L

XL

40 Kč

cena Kalendář Greenpeace 300 Kč

Objednané zboží zašlete na adresu:

Zboží můžete zakoupit v naší kanceláři, ale zasíláme jej i na dobírku (v tomto případě připočítáváme cca. 84 Kč na poštovné – netýká se samotné objednávky pexesa nebo klíčenky). Objednat zboží si můžete telefonicky, e-mailem, poštou i faxem. Greenpeace 1.pluku 12/143, 186 00 Praha 8, tel. 224 319 667, fax: 222 313 777 e-mail: [email protected]

celkem Jméno: ...........................................................................

Batikované tričko – dívčí červené Tričko Save Our Seas – pánské Tričko Save Our Seas – dámské

Ulice, číslo: .................................................................. Město: ...........................................................................

Tričko Keep Natural – pánské Dámské tílko Tričko s velrybou – pánské světlemodré Tričko s velrybou – dámské světlemodré Tričko s velrybou – pánské tmavěmodré Tričko s velrybou – dámské tmavěmodré Čepice Natural Taška “GENETIC EXPERIMENT” Taška „REDUCE, REUSE, RECYCLE“

PSČ: ...............................................................................

*Telefon: ....................................................................... Podpis: .........................................................................

*Poznámka: ................................................................ .......................................................................................... .......................................................................................... ..........................................................................................

Kalendář Greenpeace 2007 Pexeso

<10>

uplatňuji 10% slevu pro členy / členky RWC

*Uvedete-li na objednávce svoje telefonní číslo, případně e-mailovou adresu, urychlíte nám komunikaci s Vámi v případě, že některý z Vámi požadovaných produktů nemáme na skladě. Jako poznámku můžete uvést například nejpozdější datum, do kterého dodávku požadujete (jedná-li se například o dárek ke konkrétní příležitosti apod.). Lenka Dvořáková, která se o náš „obchod“ stará, se snaží o co nejrychlejší vyřízení Vašich objednávek, ale při jejich vysokém počtu může někdy dojít ke zpoždění. I v takovém případě usnadní uvedení telefonního či e-mailového spojení další dohodu.

> Fejeton Planeta očima Václava Klause

Jan Keller sociolog a ekolog, profesor Ostravské univerzity

Již za pár dní vyjde dlouho očekávaná kniha Václava Klause, která má s konečnou platností ukázat všem, kteří mají oči k vidění, jak je to vlastně s naší planetou. Právě ty oči jsou na celé věci mnohem důležitější než řekněme rozum. Kniha totiž bude zcela vědecky, jak to má Autor ve zvyku, dokazovat, že naše planeta není zelená, ale modrá. Nějak tak bude znít i její titul. Je zvláštní, když někdo, kdo je dokonale barvoslepý v oblasti ekologie, řeší se vší vážností otázku barvy Zeměkoule. A tak se v knize dočteme známé pravdy o tom, že čím více zdrojů lidstvo čerpá, tím více jich má k dispozici. Kromě toho nás kniha utvrdí v názoru, že neexistují žádné klimatické změny, a Autor se s námi podělí i o své dojmy ohledně vlivu oceánského proudění na četnost tornád nad Spojenými státy. Také se opět dozvíme, že nikdo rozumný ještě žádnou ekologickou škodu nikdy neviděl, nevidí a ani vidět nemůže. Zase ty ubohé oči.

Zasaď strom, zastav lom

Greenpeace pomohlo lidem z Horního Jiřetína vysadit 1.300 stromků v předpolí velkolomu.

V druhé polovině dubna přibylo v území mezi velkolomem ČSA a městem Horním Jiřetínem 1.300 nových stromků. Jejich výsadby se k velké nelibosti důlní společnosti Mostecká uhelná, a.s. (MUS) zúčastnilo více než sedmdesát převážně místních obyvatel, ale i malý mezinárodní tým

Mezitím Autor po zralé úvaze veřejně prohlásil, že je ochoten připoutat se po vzoru ekologických aktivistů k plotu, aby rozhodně čelil bagrům, které přijedou hloubit základy pro novou Národní knihovnu. Ať již si myslíme o budově nové knihovny cokoliv, je nutno přivítat, že Autor se nechal inspirovat právě ekologickými aktivisty, tedy těmi, jejichž praktiky označuje za hrozbu pro demokracii. Lze jen doufat, že Václav Klaus se přiváže k plotu tak šikovně, aby volnou rukou mohl podepisovat autorské výtisky, které mívají v antikvariátu o něco vyšší cenu. A tak už jen zbývá, aby si všichni členové jisté demokracii nebezpečné organizace Autorovu knihu pozorně přečetli, své hnutí přejmenovali a rozhodli se třeba pro značku Bluepeace.

> Akce

Greenpeace. Greenpeace mimoto zajistilo 400 dubů. Pomohli i dobrovolní hasiči z Litvínova, kteří vysazené stromky zalili 3,5 tisíci litry vody, a místní organizace Strany zelených. Podle rozhodnutí stavebního úřadu v Litvínově z roku 1993 byla MUS povinna dosadit souvislý pás dřevin na tzv. Albrechtické výsypce. Ta měla fungovat jako val chránící obyvatele 500 metrů vzdáleného Horního Jiřetína - Černic před hlukem a prachem z velkolomu. Mostecká uhelná sice na části výsypky výsadbu provedla, ale rozhodnutí stavebního úřadu fakticky ignorovala. Většina území, kde měla dosadba proběhnout, zůstala holá. Hlukem, který MUS a její velkorypadla způsobují, trpí obyvatelé Horního Jiřetína již řadu let. Zejména v noci bývá tak intenzivní, že nemohou spát s otevřenými okny. Těžaři přitom léta tvrdili, že všechny zákonné limity splňují. Teprve na konci loňského roku vyšlo s přispěním Greenpeace najevo, že MUS platné hygienické normy v noci už léta vědomě překračuje. Vedení města proto bezodkladně společnost požádalo, aby ve velkolomu zastavilo těžbu v nočních hodinách. Vedení firmy však takové řešení obratem odmítlo a stav se od té doby nijak nezlepšil. Místní lidé se proto rozhodli, že se budou proti hluku z MUS bránit sami. Většinu ze zmíněných 1.300 stromků vysadili na Albrechtické výsypce právě v místech, kde je měla již před 14 lety vysadit MUS. Všechny vysázené stromky darovali účastníci akce druhý den Mostecké uhelné. “Ulehčili jsme MUS práci, jak jen to bylo možné. Nyní doufáme, že bude o námi vysázené stromy alespoň pečovat,” řekl Pavel Wagner z Horního Jiřetína. Mostecká uhelná však nabídnutý dar nepřijala a o stromky se starat odmítla.

<11>

Setkání největších dárců českého Greenpeace – členů našeho Rainbow Warrior Clubu (RWC) – se letos neslo v duchu oslav 15. výročí. Akce se uskutečnila 21. května na Staroměstské radnici v Praze v rámci výstavy Štíty Viléma Heckla. Příznivci přijeli zblízka i z dálky, jako je Bruntál či Ostrava, za což jim velký dík. Popovídat si přišli i mnozí další, například ministr životního prostředí Martin Bursík, člen správní rady Greenpeace spisovatel Ivan Klíma či ředitel pražské ZOO Petr Fejk.

© Václav Vašků

> 15 let Greenpeace v České republice