Souhrnná teritoriální informace Jemen

SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE

Jemen

Souhrnná teritoriální informace Jemen Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Abu Dhabi (Spojené arabské emiráty) ke dni 28.12.2011

Seznam kapitol souhrnné teritoriálné informace: 1. Základní informace o teritoriu 2. Vnitropolitická charakteristika 3. Zahraničně-politická orientace 4. Ekonomická charakteristika země 5. Finanční a daňový sektor 6. Zahraniční obchod země 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 9. Investiční klima 10. Očekávaný vývoj v teritoriu

1/27

© Zastupitelský úřad Abu Dhabi (Spojené arabské emiráty)


Jemen

1. Základní informace o teritoriu 1.1. Oficiální název státu •

Jemenská republika

•

arabsky v českém fonetickém přepisu: al-džumhurýja al-jamanýja

•

anglicky: Republic of Yemen

1.2. Rozloha •

2

527 968 km

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva 2

24,3 mil. (stav v polovině roku 2011 podle posledního odbahu EIU). Hustota osídlení je 46 obyv./km , podíl ekonomicky činného obyvatelstva je 28,3 %.

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení Průměrný roční přírůstek obyvatelstva činí 3,5 %.

Demografické složení: •

51 % muži, 49 % ženy

•

45,0 % do 14 let

•

51,6 % ve věku 15–64 let

•

3,4 % nad 64 let

1.5. Národnostní složení •

99 % Arabové

•

1 % ostatní (z toho nejvíce Somálci, Etiopci a Indové)

1.6. Náboženské složení •

99 % muslimové (z toho cca 2/3 sunité a 1/3 šíité)

•

1 % ostatní (z toho nejvíce křesťané, židé a hinduisté)

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky Úředním jazykem je arabština a druhým nejčastěji používaným jazykem je angličtina.

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města •

20 provincií (rozdělených dále na okresy) a obvod hl. města

•

hlavní město: Sanaá (2 mil. obyv)

2/27



Jemen

•

další velká města: Aden (0,5 mil.), Taiz, Hodejda a Mukalla

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn •

jemenskýrijál (nejmenší mince v oběhu je v hodnotě 5 rijálu)

•

zároveň se bežně používá americký dolar

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba Fixní svátky: •

1. 5. Svátek práce

•

22. 5. Den sjednocení

•

26. 9. Den revoluce (severojemenské)

•

14. 10. Den revoluce (jihojemenské)

•

30. 11. Den nezávislosti

Pohyblivé islámské svátky: •

Mouloud

•

Id Al-Fitr

•

Id Al-Adha

•

Nový rok

Pracovní doba: Obvyklá pracovní doba na úřadech je od soboty do středy od 8 hod. do odpoledne, v soukromém sektoru od soboty do čtvrtka od 8 hod. do oběda a od 16 hod. do večera. Obvyklá prodejní doba je od 9 hod. zpravidla až do pozdního večera, často s delší odpolední přestávkou.

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty Velmi rozšířenou místní zvyklostí je žvýkání mladých výhonků z větviček qatu. Qat je dřevina, jejíž listy obsahují látku s podobnými, ale značně silnějšími účinky než káva. Žvýkání qatu se projevuje stimulací a zvýšenou aktivitou celého organismu, zvyšuje fyzickou výdrž, zahání chuť k jídlu a spánek. Qat, přezdívaný „strom ráje“, není dle lékařských posudků návykovou látkou. Jeho žvýkání praktikuje až 80 % populace a je to zvyk silně zakořeněný v jemenské společnosti. Nejvíce se žvýká o víkendech po obědě na společenských setkáních, na kterých se často přijímají významná obchodní, politická a jiná rozhodnutí. Při návštěvě u jemenského hostitele je třeba počítat s tím, že muži a ženy budou stolovat odděleně. Při jídle holou rukou je nevhodné používat levou ruku, která je považována za nečistou.

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU Podle česko(slovensko)-jemenské dohody o spolupráci v oblasti zdravotnictví a lékařských věd z r. 1985 poskytne každá smluvní strana v případě akutního onemocnění nebo úrazu bezplatně nezbytnou lékařskou péči občanům druhé smluvní strany, kteří se přechodně nacházejí na jejím území. V praxi se však lze na tuto dohodu odvolávat pouze v případě státních nemocnic. Jinak je místní zdravotní péče dostupná pro každého, kdo zaplatí.

3/27



Jemen

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria Vízum do 30 dnů se občanům ČR stejně jako ostatních členských států EU již neuděluje na jemenských hraničních přechodech, ale je nutno zažádat na příslušném velvyslanectví Jemenu. O jiná víza je třeba rovněž žádat zvlášť po konzultaci s Velvyslanectvím Jemenské republiky v Praze. Do týdne od příjezdu do země se má cestovatel přihlásit na policii. Pokud se ubytuje v hotelu, bude přihlášen automaticky.

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi Vzhledem k nepokojům na jihu a severu země doporučujeme nejprve věnovat pozornost aktuálním sdělením v kapitole „Upozornění na cesty – Aktuální doporučení a varování“ na stránce MZV ČR nebo kontaktovat velvyslanectví ČR v SAE. Zvýšené bezpečnostní riziko představují teroristické útoky, přepadávání automobilů a únosy. Dále ve venkovských oblastech, zejména v provinciích Jawf, Marib, Saada a Shabwa, kde občas dochází k ozbrojeným srážkám mezi tradičními kmenovými komunitami nebo mezi vládními silami a příležitostnými povstalci. V poslední době došlo k únosům zahraničních turistů v provincii Shabwa. V této souvislosti proto MZV ČR nedoporučuje transfer mezi Adenem a Mukallou po silnici, ale doporučuje využít letecké dopravy. Zmíněné oblasti je bezpečnější navštěvovat přes místní cestovní kanceláře, které sledují vývoj situace v jednotlivých lokalitách. Do některých z nich není povolen přístup bez vojenského doprovodu. Naopak obecná kriminalita je nízká. Nicméně v hlavním městě se nedoporučují návštěvy odlehlých zákoutí a individuální pohyb po městě v pozdní noční dobu. Při pobytu v Jemenu je třeba dodržovat základní hygienická pravidla, nejíst zeleninu nedostatečně omytou nezávadnou vodou nebo málo vařená jídla či jídla připravovaná přímo na ulici. V zemi je poměrně vysoký výskyt žloutenky typu A, B i dalších typů, dále laishmeniózy a horečky dengue. V poslední době se navíc začíná zvyšovat počet onemocnění malárií v přímořských a východních oblastech Jemenu a na jemenských ostrovech, kde jsou náznaky hrozící epidemie.

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města Kanceláře ZÚ v Abú Dhabí jsou v budově CITIBANK, naproti hotelu Sheraton (viz mapa)

Poštovní: Embassy of the Czech Republic P.O.Box 27009 Abu Dhabi, United Arab Emirates

Fyzická: Embassy of the Czech Republic Citibank Bldg. Abu Dhabi, U.A.E. Telefon: +971-2-6782800 Fax: +971-2-6795716 E-mail ZÚ: [email protected] nebo [email protected] Obchodní úsek ZÚ: [email protected] Web: www.mzv.cz/abudhabi

4/27



Jemen

Spojení z letiště i z centra města v Sana’a je pouze taxíkem (MHD není zavedena). Souborové přílohy: •

Mapa polohy ambasády http://download.czechtrade.cz/odsi.asp?id=75009 (146kB)

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism) Zastoupení jiných českých institucí v Jemenu nejsou.

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.) Telefonní čísla tísňového volání jsou v jednotlivých oblastech různá a jsou uvedena v místním telefonním seznamu.

1.18. Internetové informační zdroje •

Odkazy na nejvýznamnejší internetové stránky v Jemenu www.y.net.ye

•

Agentura na podporu investic v Jemenu www.giay.org

•

Veletržní výstavište v Sanaá www.exposanaa.com

•

Zóna volného obchodu v Adenu www.adenfreezone.com

5/27



Jemen

•

Turistické informace o Jemenu www.ye.cz

1.19. Adresy významných institucí Adresy významných institucí jsou uvedeny v odkazech na internetové adrese www.y.net.ye.

6/27



Jemen

2. Vnitropolitická charakteristika 2.1. Stručná charakteristika politického systému Jemen procházel od února 2011 revolučním pnutím inspirovaným tzv. Arabským jarem; studentské protesty proti režimu prezidenta Ali A. Saleha (u moci již 33 let) postupně přešly v ozbrojenou konfrontaci dominantních kmenových uskupení, která hrozila přerůst v občanskou válku. Na bázi tzv. iniciativy států GCC (Gulf Cooperation Council) a za mediace OSN bylo 23. 11. 2011 dosaženo tzv. Dohody o předání moci prezidenta Saleha. Tato dohoda anticipuje, vedle odstoupení prezidenta Saleha a členů jeho rodiny výměnou za jejich imunitu, především ustavení přechodné vlády národní jednoty, konání prezidentských voleb (21. 2. 2012) s jedním konsenzuálním kandidátem – dosavadním viceprezidentem Abdo Rabbo Mansourem Hadim, zahájení celospolečenského dialogu o ústavní změně centralizovaného prezidentského na parlamentní a federální politický systém a v neposlední řadě také reformu struktury ozbrojených složek. Po dvou letech přechodného transformačního období by měly počátkem roku 2014 proběhnout demokratické prezidentské a parlamentní volby. Jemen byl doposud prezidentskou republikou; od roku 1999 s přímou volbou prezident na max. 2 funkční období v délce 7 let. Podle poslední ústavní úpravy byl prezident Ali Abdullah Saleh zvolen podruhé v září 2006. Prezidentovy komptence zahrnovaly jmenování viceprezidenta, vlády, členů státního poradního sboru (Shura Council) i národní bezpečnostní rady. Poslední parlamentní volby proběhly 2003 a další se měly konat v r. 2011, a to po dvou odkladech na dluh ústavních úprav. Parlament projednává zákony, které však podléhají dodatečnému schválení prezidenta. Pramenem veškeré legislativy je dle ústavy islámské právo šarí’a. Dvoutřetinovou vetšinu v parlamentu měla prezidentova vládnoucí strana Všelidový kongres (GPC – General People’s Congress). Zakázánay jsou strany, které odporují zásadám islámu, jsou zaměřeny proti jemenské revoluci nebo které porušují jemenské mezinárodní závazky. V zemi vyvíjí činnost přes 20 politických stran.

Hlavní politické strany: •

Všelidový kongres (General People’s Congress) – před sjednocením země v r. 1990 jediná povolená strana v severním Jemenu. Ve sjednoceném Jemenu získala parlamentní vetšinu doposud ve všech volbách. Předsedou strany je jemenský prezident Ali A. Saleh. V posledních volbách (27. 4. 2003) strana získala 238 z celkem 301 parlamentních křesel a zůstala jedinou vládní stranou.

•

Islah (Islah) – strana akcentující islámské hodnoty; v letech 1991–1997 koaliční partner vládnoucího Všelidového kongresu. V posledních parlamentních volbách získala 46 křesel; je tak nejvetší opoziční stranou.

•

Jemenská socialistická strana (Yemeni Socialist Party) – před sjednocením země v roce 1990 vládnoucí strana v jižním Jemenu. Po prohrané občanské válce v roce 1994 odešli vedoucí představitelé této strany do exilu. Většina z nich byla později prezidentem Salehem amnestována. V posledních parlamentních volbách získala tato strana 8 křesel.

•

Zastoupení v parlamentu mají ješte: Nasseritská lidová unionistická strana (Nasserite Popular Unionist Party) se 3 křesly a Socialistická arabská baasistická strana (Socialist Arab Baath Party) se 2 křesly.

2.2. Hlava státu (jméno, kompetence) Dohodou o předání moci prezidenta Jemenu Ali Abdullaha Saleha z 23. 11. 2011 přešly veškeré exekutivní prezidentské pravomoci na viceprezidenta Abdo Rabbo Mansoura Hadi, a to až do nadcházejících prezidentských voleb (21. 2. 2012), v nichž bude Hadi jediným – konsenzuálním kandidátem. A. A. Saleh má v mezidobí působit pouze jako emeritní prezident; od r. 1990 byl prezidentem sjednoceného Jemenu, předtím severního Jemenu (od r. 1978).

2.3. Složení vlády Vláda národního usmíření, jmenovaná viceprezidentem Hadim dne 8. 12. 2011 v souladu s výše zmíněnou dohodou o předání moci režimu prezidenta Saleha, byla sestavena rovnoměrně a vyváženě z představitelů vládnoucí strany GPC (mj. resorty obrany, zahraničí a ropných zdrojů) i opoziční koalice

7/27



Jemen

JMP (mj. resorty vnitra, financí a informací); pod vedením premiéra nominovaného opozicí. Vládnout by měla po přechodnou dobu 2 let, až do řádných parlamentních voleb počátkem r. 2014. Pozn. V přehledu níže jsou mezerou odděleni dosavadní ministři od nově příchozích členů vlády. •

Mohammed Salem Basindwa – Prime Minister

• •

Abu Bakr Abdullah Al-Qirbi – Minister of Foreign Affairs

•

Mohammed Nasir Ahmed Ali – Minister of Defence

•

Amat Al-Razzaq Ali Hummad – Minister of Social Affairs and Labour

•

Yahya Mohammed Al-Shu´aibi – Minister of Higher Education and Scientific Research

•

Hamoud Mohammed Ubad – Minister of Endowment and Islamic Affairs

•

Omar Abdullah Al-Kurshumi – Minister of Public Works and Roads

•

Mr. Awadh Saad Al-Socatri – Minister of Fisheries Wealth

• •

Abdul-Qader Qahtan – Minister of Interior

•

Sakhr Ahmed Al-Wajih – Mi nister of Finance

•

Ahmed Ali Al-Amrani - Minister of Information

•

Saad Al-Din Ali Bin Talib – Minister of Trade and Industry

•

Murshed Ali A-Arashani – Minister of Justice

•

Mohammed Ahmed Al-Mikhlafi – Minister of Legal Affairs

•

Hisham Sharaf – Minister of Oil and Minerals

•

Abdo Razzaz Saleh Khaled – Minister of Water and Environment

•

Wa’ed Abdullah Bathib – Minister of Transport

•

Saleh Hasan Sumai – Minister of Electricity and Energy

•

Farid Ahmed Mujawar – Minister of Agriculture and Irrigation

•

Mohammed Al-Sa’adi – Minister of Planning and International Cooperation

•

Houriah Ahmed Mashhour – Minister of Human Rights

•

Ahmed Obaid Bin Daghr – Minister of Telecommunications and Information Technology

•

Abdul-Hafez Nomu’an – Minister of Technical Education and Vocational Training

•

Abdul-Razzaq Yahiya Al-Ashwal – Minister of Education

•

Muammar Al-Iryani – Minister of Youth and Sports

•

Nabil Shamsan – Minister of Civil Service and Insurance

•

Ali Mohamed Al-Yazidi – Minister of Local Administration

•

Ahmed Qassim Al-Ansi – Minister of Public Health and Population

•

Abdullah Aubal Mandhouq – Minister of Culture

•

Qasim Sallam – Minister of Tourism

•

Mujahid Al-Quhali – Minister of Expatriate Affairs

• •

Rashad Ahmad Al-Rassas – Minister of State for Parliament and Shura Council Affairs

•

Jawharah Hamoud Thabet – Minister of State for Cabinet Affairs

•

Shaif Ezi Saghir – Minister of State and Member of the Cabinet

•

Hasan Ahmed Sharaf Al-Din – Minister of State and Member of the Cabinet

8/27



Jemen

3. Zahraničně-politická orientace 3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních •

AFESD – Arab Fund for Economic and Social Development

•

AMF – Arab Monetary Fund

•

CAEU – Council of Arab Economic Unity

•

FAO – Food and Agriculture Organization

•

G-77 – Group of 77

•

IAEA – International Atomic Energy Agency

•

IBRD – International Bank for Reconstruction and Development (World Bank)

•

ICAO – International Civil Aviation Organization

•

ICCt (signatář) – International Criminal Court

•

ICRM – International Red Cross and Red Crescent Movement

•

IDA – International Development Association

•

IDB – Islamic Development Bank

•

IFAD – International Fund for Agricultural Development

•

IFC – International Finance Corporation

•

IFRCS – International Federation of Red Cross and Red Crescent Societies

•

ILO – International Labor Organization

•

IMF – International Monetary Fund

•

IMO – International Maritime Organization

•

Interpol – International Criminal Police Organization

•

IOC – International Olympic Committee

•

IOM – International Organization for Migration

•

IPU – Inter-Parliamentary Union

•

ISO (correspondent) – International Organization for Standardization

•

ITU – International Telecommunication Union

•

ITUC – International Trade Union Confederation

•

LAS – League of Arab States

•

MIGA – Multilateral Investment Guarantee Agency

•

NAM – Nonaligned Movement

•

OIC – Organization of the Islamic Conference

•

OPCW – Organization for the Prohibition of Chemical Weapons

•

OSN – Organizace spojených národů

•

UNCTAD – United Nations Conference on Trade and Development

•

UNESCO – United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization

•

UNHCR – United Nations High Commissioner for Refugees

•

UNIDO – United Nations Industrial Development Organization

•

UNWTO – World Tourism Organization

•

UPU – Universal Postal Union

•

WCO – World Customs Organization

•

WFTU – World Federation of Trade Unions

•

WHO – World Health Organization

•

WIPO – World Intellectual Property Organization

•

WMO – World Meteorological Organization

9/27



Jemen

Jemenská republika je zároveň kandidátem na vstup do GCC (Gulf Cooperation Council – Rady spolupráce arabských státu Perského zálivu) a WTO (Světové obchodní organizace). V rámci GCC je již zastoupena v některých pracovních výborech a společných organizacích.

3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách •

Agreement establishing the Common Fund for Commodities

•

Agreement establishing the International Fund for Agricultural Development

•

Agreement on International Railways in the Arab Mashreq

•

Agreement on International Roads in the Arab Mashreq

•

Basel Convention on the Control of Transboundary Movements of Hazardous Wastes and their Disposal

•

Comprehensive Nuclear-Test-Ban Treaty

•

Convention against Torture and Other Cruel, Inhuman or Degrading Treatment or Punishment

•

Convention for the Suppression of the Traffic in Persons and of the Exploitation of the Prostitution of Others Convention on biological diversity

•

Convention on Consent to Marriage, Minimum Age for Marriage and Registration of Marriages

•

Convention on psychotropic substances

•

Convention on the Elimination of All Forms of Discrimination against Women

•

Convention on the International Maritime Organization

•

Convention on the Law of the Non-Navigational Uses of International Watercourses (signatory)

•

Convention on the non-applicability of statutory limitations to war crimes and crimes against humanity

•

Convention on the Political Rights of Women

•

Convention on the Prevention and Punishment of the Crime of Genocide

•

Convention on the Prevention and Punishment of Crimes against Internationally Protected Persons, including Diplomatic Agents

•

Convention on the Privileges and Immunities of the United Nations

•

Convention on the prohibition of military or any other hostile use of environmental modification techniques

•

Convention on the Prohibition of the Development, Production, Stockpiling and Use of Chemical Weapons and on their Destruction

•

Convention on the Prohibition of the Use, Stockpiling, Production and Transfer of Anti-Personnel Mines and on their Destruction

•

Convention on the Rights of the Child

•

Convention on the Rights of Persons with Disabilities (signatory)

•

Convention relating to the Status of Refugees

•

International Convention against Apartheid in Sports

•

International Convention Against the Taking of Hostages

•

International Convention for the Suppression of Terrorist Bombings

•

International Convention on the Elimination of All Forms of Racial Discrimination

•

International Convention on the Suppression and Punishment of the Crime of Apartheid

•

International Covenant on Civil and Political Rights

•

International Covenant on Economic, Social and Cultural Rights

•

Memorandum of Understanding on Maritime Transport Cooperation in the Arab Mashreq

•

Rome Statute of the International Criminal Court (signatory)

•

Rotterdam Convention on the Prior Informed Consent Procedure for Certain Hazardous Chemicals and Pesticides in International Trade

•

Single Convention on Narcotic Drugs

•

Slavery Convention

•

Stockholm Convention on Persistent Organic Pollutants

10/27



Jemen

•

United Nations Convention against Corruption

•

United Nations Convention against Illicit Traffic in Narcotic Drugs and Psychotropic Substances

•

United Nations Convention against Transnational Organized Crime

•

United Nations Convention on the Law of the Sea

•

United Nations Convention to Combat Desertification

•

United Nations Framework Convention on Climate Change

•

Vienna Convention for the Protection of the Ozone Layer

•

Vienna Convention on Consular Relations

•

Vienna Convention on Diplomatic Relations

•

Vienna Convention on the Representation of States in their Relations with International Organizations of a Universal Character (signatory)

•

WHO Framework Convention on Tobacco Control

3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1. •

Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Jemenskou lidově demokratickou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních (13. 2. 1990)

•

Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Jemenské arabské republiky o vzájemném poskytování bezplatné léčebné péče členům diplomatických misí a konzulárních úřadů sjednaná výměnou nót (12. 10. 1989)

•

Konzulární úmluva mezi Československou socialistickou republikou a Jemenskou lidově demokratickou republikou (18. 5. 1985)

•

Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Jemenské arabské republiky o spolupráci v oblasti zdravotnictví a lékařských věd (21. 4. 1985)

•

Dohoda mezi federálním ministerstvem zahraničních věcí Československé socialistické republiky a ministerstvem zahraničních věcí Jemenské lidově demokratické republiky o bezplatném poskytnutí bytu a objektu užívaných ZÚ JLDR v Praze a ZÚ ČSSR v Adenu (21. 12.1984)

•

Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Jemenské lidově demokratické republiky o vzájemném poskytnutí práv k pozemkům a budovám pro diplomatické mise v Praze a v Adenu (4. 7. 1984)

•

Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Jemenské lidově demokratické republiky o zrušení vízové povinnosti pro příslušníky smluvních států konající služební cesty (15. 4. 1982)

•

Dohoda o technické a vědecké spolupráci mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Jemenské arabské republiky (9. 7. 1981)

•

Dohoda o kulturní spolupráci mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Jemenské arabské republiky (30. 5. 1980)

•

Smlouva o přátelství a spolupráci mezi Československou socialistickou republikou a Jemenskou arabskou republikou (27. 9. 1966)

11/27



Jemen

4. Ekonomická charakteristika země 4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje Ekonomika Jemenu měřená reálnou hodnotou HDP vykázala v roce 2010 růst ve výši 6,2 %. Průměrná denní těžba ropy v roce 2010 se pohybovala v rozmezí 270–290 tis. barelů. Zahraniční dluh zůstává poměrně stabilní a ke konci roku 2010 činil 67 mld. USD. Zároveň však poklesly devizové rezervy na 5,9 mld. USD (hlavně z důvodu nutnosti udržovat stabilní směnný kurz) a na běžném účtu platební bilance bylo opět zaznamenáno záporné saldo. Průměrná míra roční inflace se zvýšila téměř dvojnásobně na 11,2 % (v roce 2009 to bylo 5,4 %), čemuž značně napomohla světová krize. Odhad míry nezaměstnanosti zůstává neustále kolem cca 36 %, reálná nezaměstnanost je však nejspíše mnohem vyšší. V roce 2011 však dochází k hodpodářskému poklesu, HDP země zaznamená negativní růst ve výši -5,5 %. Důvod je především dočasný výpadek v těžbě ropy, kdy se průměrná denní těžba snížila na 140 tis. barelů. Inflace se dále zvyšuje a za celorok dosáhne zřejmě hranici 20 %. Domáci spotřeba bude rovněž negativně ovlivněna problémy v zemědělství, které se potýká s nedostatkem vody pro zavlažování. Mnoho zahraničních investičních projektů bylo v roce 2011 odloženo z důvodu vnitřní bezpečnostní situace. Hospodářský růst by se měl v zemi obnovit až v roce 2012, kdy zřejmě dojde ke stabilizaci politické situace. Růst HDP by se mohl zvýšit až o 4,4 %. Vyhlídky na nová naleziště nerostných surovin v Jemenu jsou v delším časovém horizontu slibné, nicméně bude záležet na postupu reformního procesu v zemi a zvyšování efektivnosti využití disponibilních fondů pro další ekonomický rozvoj. V roce 2009 byl dokončen a spuštěn první závod na zkapalňování zemního plynu a jeho vývozu v přístavu Balhaf.

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/ obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti) Nominální HDP v běžných cenách (mld. USD) Reálný růst HDP (v %) Průměrná roční míra inflace v (%) Počet obyvatel (v mil.) Export v cenách FOB (mld. USD) Import v cenách FOB (mld. USD) Bilance běžného účtu (mld. USD) Celkové rezervy (mld. USD) Celkový zahraniční dluh (mld. USD) Směnný kurz (YR: USD) 12/27

2006 19,028

Makroekonomické ukazatele 2007 2008 25,858 31,052

2009 29,922

2010 32,556

3,2

3,5

3,2

3,8

6,2

11,0

7,9

19,0

5,4

11,2

21,7

22,3

23,9

23,6

24,3

7,316

7,050

8,977

5,855

7,535

5,926

7,490

9,334

7,868

8,701

206

-1,508

-1,251

-2,565

-1,392

7,544

7,759

8,157

6,993

5,942

5,563

6,089

6,258

6,356

6,578

197,05

198,95

199,76

202,85

219,59



Jemen

Míra nezaměstnanosti (v %)

35

35

34

35

36

Zdroj: Economist Inteligence Unit – Country Report Yemen 11/2011

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory Průmyslová výroba není v Jemenu příliš rozvinuta a převážná většina výrobních jednotek má méně než 10 zaměstnanců. Tempo růstu průmyslové výroby se za rok 2010 odhaduje na 9 %. Nejvýznamnějším průmyslovým odvětvím je zpracování ryb a výroba potravin z dovážených surovin. Struktura výroby podle podílu na přidané hodnotě vytvořené v průmyslu Odvětví Podíl v % Výroba potravin, nápojů a tabákových výrobků Výroba stavebních materiálů Petrochemická a chemická výroba a výroba umělých hmot Kovovýroba Textilní a oděvní výroba Ostatní výroba Celkem

54,0 10,7 10,3 8,3 5,6 11,1 100,0

Mnohem významnější než průmyslová výroba je pro jemenské hospodářství těžba ropy a zemního plynu. Ropy se vytěží kolem 106 mil. barelů a plynu cca 700 tis. tun ročně.

4.4. Stavebnictví Stavebnictví je rychle rostoucím odvětvím jemenské ekonomiky a stavební boom se projevuje velkým počtem rozestavěných objektů. Toto odvětví se na tvorbě HDP podílí více než 5 %. Ročně se vydá přes 6 tis. stavebních povolení, z toho většinou pro stavbu nebo rozšíření obytných budov. Nejpoužívanějším stavebním materiálem je beton a kámen. Nezanedbatelný je dosud také podíl stavební hlíny, která se tradičně používá zejména v oblasti Hadramaut ve středním Jemenu. V roce 2009 byl například započat rozsáhlý stavební projekt Ar-Rayyan Hills v hlavním městě Sanaá.

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura Zemědělství (spolu s rybolovem) je po těžbě ropy druhým nejvýznamnějším odvětvím jemenské ekonomiky s podílem na tvorbě HDP kolem 10 %, na neropném vývozu zhruba 1/3 a na celkové zaměstnanosti cca 1/2. Pro zemědělskou výrobu jsou využitelná jen asi 4,4 % rozlohy státu a průměrná velikost obdělávané plochy na jednu zemědělskou usedlost je pouze 1 ha. Značným problémem je nedostatek vody a eroze půdy a rovněž nedostatek finančních prostředků většiny zemědělců na nákup hlavních vstupů, jako například umělých hnojiv. Hektarové výnosy jsou proto asi o čtvrtinu nižší než výnosy ve srovnatelných zemích. Tradiční pěstování kávy stále více ustupuje pěstování qatu, jehož žvýkání se v zemi velmi rozšířilo. Náročnost pěstování qatu na vodu zároveň výrazně zhoršuje krizi vodních zdrojů.

Obilniny Pícniny Qat Ovoce Zelenina Luštěniny 13/27

Struktura obdělávané plochy podle hlavních plodin Podíl na celkové ploše obdělávané půdy v % 55,0 11,0 11,0 7,0 6,0 3,0 © Zastupitelský úřad Abu Dhabi (Spojené arabské emiráty)


Jemen

Jiné plodiny Celkem

7,0 100,0 Stavy dobytka v r. 2010 (odhad) Stav v tis. ks

Ovce Kozy Skot Velbloudi

9 652 7 221 1 689 415

Významným zdrojem pracovních příležitostí i devizových příjmů je také rybolov, kde pracuje téměř 80 tis. osob. Odvětví se však potýká s problémem nelegálního výlovu ryb cizími plavidly v jemenských pobřežních vodách a únosů jemenských rybářských člunů v Adenském zálivu somálskými piráty. V roce 2010 vyvezl Jemen 100 000 tis. tun ryb a jiných mořských živočichů v hodnotě 220 mil. USD.

4.6. Služby Služby se na tvorbě HDP podílejí již 40 %, z toho nejvíce obchod a doprava. Ostatní služby jsou dosud poměrně málo rozvinuty a velmi malý podíl vykazuje zejména opravárenství, veřejné stravování a hotelové služby. Podíl služeb na tvorbě HDP Služby Obchod Doprava a skladování Finanční služby Spoje Veřejné stravování a hotelové služby Údržbářské a opravárenské služby Ostatní služby Služby celkem

% 14,6 10,1 4,2 1,7 1,2 0,5 7,7 40,0

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná) Dopravní infrastruktura V Jemenu není železnice, takže pro pozemní dopravu je rozhodující silniční síť, jejíž pátěř tvoří úseky Sanaá – Aden, Aden – Hodejda, Hodejda – Sanaá a Sanaá – Mukalla. Asfaltované silnice mají celkovou délku 13,1 tis. km a neasfaltované 18,1 tis. km. Většina odlehlých míst zejména v horských oblastech je však dostupná pouze terénními vozidly. Vláda věnuje výstavbě silnic značnou pozornost, protože kromě předpokladu pro ekonomický rozvoj napomáhají výkonu státní správy ve vzdálenějších oblastech. V Jemenu nejsou žádné řeky, takže všechny přístavy v zemi jsou námořní. Nejvýznamnější jsou Aden a Mukalla v Arabském moři a Hodejda a Mokha v Rudém moři. Adenský přístav je jedním z nejlepších přirozeně hlubokých námořních přístavů ve světě a díky své strategické poloze pro lodní linky vedoucí Suezským průplavem a Rudým mořem na Dálný východ se těší mimořádné pozornosti jemenské vlády, která věnuje velké prostředky na jeho modernizaci, buduje v něm svobodnou celní zónu a snaží se tak obnovit jeho dřívější význam. Pro leteckou dopravu je k dispozici 6 mezinárodních letišť – v Sanaá, Adenu, Táizu, Hodejdě, Rayanu u přístavu Mukalla a v Sayunu ve středním Jemenu. Národní leteckou společností je Yemenia, která je z 51 % vlastněna státem a ze 49 % saúdskoarabskou leteckou společností Saudia. Na hlavním mezinárodním

14/27



Jemen

letišti v Sanaá je ročně odbaveno přes 1,5 mil. cestujících a v Adenu kolem 200 tis. Tento počet se však v roce 2011 z důvodu místní bezpečnostní situace snížil.

Telefonní síť Telefonní síť má kapacitu 1,3 mil. pevných linek, z toho je více než 1 mil. v provozu, tj. v průměru 4,7 linek na 100 obyvatel. Linek mobilních telefonů jsou téměř 4,3 mil. Značně rozšířeny jsou provozovny veřejných telefonních automatů, kterých je spolu s internetovými kavárnami více než 14,5 tis. Předplatitelů internetového spojení je přes 200 tis.

Energetika Elektrická energie je vyráběna v tepelných elektrárnách na mazut a dieselelektrárnách, jejichž celkový instalovaný výkon je 1160 MW. Jejich roční produkce přesahuje 6 mld. kWh, což zdaleka nestačí poptávce. Napětí v síti proto značně kolísá a relativně často dochází k výpadkům dodávek elektřiny i v hlavním městě. Mnoho objektů, zejména hotelů a nemocnic, má instalovány vlastní dieselagregáty, stejně tak jako obce, které nejsou napojeny na rozvodný systém. Většina těchto agregátů je o výkonu od 2,5 do 20 MW.

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc Jemen je příjemcem zahraniční pomoci v nejrůznějších formách. Její celkový objem představuje asi 2 % jemenského HDP. Jemen sám poskytuje pouze omezenou humanitární pomoc.

15/27



Jemen

5. Finanční a daňový sektor 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let Příjmy Výdaje Saldo

2006 1 449,7 1 169,2 45,7

Státní rozpočet (mld. YER) 2007 2008 1 429,0 2 057,0 1 404,0 1 738,0 -309,0 -232,0

2009 1 537,2 2 289,0 -426,8

2010 1 487,0 1 865,9 -378,9

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let) 2006 Saldo běžného účtu Saldo kap.a fin. účtu Devizové rezervy

232

Platební bilance (v mil. USD) 2007 2008 -1 508 -1 251

2009 -2 565

2010 -1 392

1 060

1 180

1 291

1 291

1 040

6 142

7 759

8 157

6 993

6 578

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba Ke konci roku 2010 činila jemenská zahraniční zadluženost téměř 6,6 mld. USD, z toho byla více než polovina vůči mezinárodním organizacím (IFO, ADF, IFAD). Druhou polovinu představoval dluh vůči jednotlivým zemím.

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny) Jemenský bankovní systém zahrnuje centrální banku (Central Bank of Yemen), 2 specializované, 10 komerčních a 4 islámské banky.

Název banky Central Bank of Yemen Yemen Bank for Reconstruction and Development Kooperative Agricultural Credit Bank National Bank of Yemen International Bank of Yemen Yemen Commercial Bank Arab Bank

Přehled největších bank Počet poboček Státní podíl % Cizí kapitál % 22 100,0

Rok založení 1971

38

51,0

1962

37

86,7

1982

31

100,0

1969

9 8 6

20,4 10,0

1979 1993

100,0

1972

V zemi dále působí téměř 500 směnáren a 12 pojištoven. Hlavní pojištovny jsou Saba Yemen Insurance, Trust Yemen Insurance & Reinsurance, United Insurance a Yemen General Insurance.

16/27



Jemen

5.5. Daňový systém Rezidentní společnosti platí daně ze všech svých aktivit a nerezidentní společnosti pouze z aktivit v Jemenu. Rezidentní společnost je právnická osoba založená v souladu s jemenskými zákony nebo jinými zákony, které se vztahují na podnikání v Jemenu. Sazba daně z příjmu je progresivní podle několika pásem s tím, že pro příjem nebo část příjmu do výše 36 000 je nulová a pro část příjmu přesahující 804 000 je 35 %. Sazba daně ze zisku je jednotná ve výši 35 % pro všechny druhy společností, at již rezidentních nebo nerezidentních, včetně poboček zahraničních společností, výkonu profesionální činnosti i obchodu s nemovitostmi. Težba ropy je zdaněna podle podmínek jednotlivých koncesí. Nedodržení termínu předložení ročního daňového přiznání se pokutuje 2 % z nezaplacené daně za každý měsíc prodlení. Od daní jsou osvobozeny: •

zisky podle výhod ze zákona o podpoře zahraničních investic (daňové prázdniny)

•

zisky z vývozu jemenských zemědělských výrobků

•

letecké společnosti na základě reciprocity

•

příjmy jednotlivců z úroků a akcií

•

nemovitosti diplomatických misí a mezinárodních organizací za podmínek reciprocity

•

příjmy z dědictví

•

příjmy dobročinných společností

Adresa internetových stránek jemenské danové správy (Tax Authority) s dalšími informacemi je www.tax.gov.ye.

17/27



Jemen

6. Zahraniční obchod země 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka Vývoz (mil. USD, fob) Dovoz (mld. USD, fob) Saldo (mld. USD)

2006 7 316,4

Obchodní bilance 2007 2008 7 049,5 8 976,9

2009 5 550,0

2010 7 535,0

5 926,1

7 490,3

8 828,9

7 120,0

8 701,0

1 390,3

-440,8

148,0

-1 570,0

-1 166,0

6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU Vývoz do (rok 2010) Čína Thajsko Indie GCC EU

Teritoriální struktura podíl v % Dovoz z (rok 2010) 21,0 GCC 19,4 SAE 16,2 Saúdská Arábie 12,1 Kuvajt 1,9 EU

podíl v % 37,2 21,8 8,2 5,0 12,1

6.3. Komoditní struktura Vývoz ropy, ropných produktů a plynu tvoří více než 93 % celkového vývozu, z toho vývoz surové ropy představuje 81 %. U dovozu představují ropné produkty 21 % celkového dovozu, z toho nafty 12,5 %. Podíl strojů a zařízení tvoří necelých 10 % dovozu, pšenice 8 % a silničních vozidel 7,5 %.

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu Při dovozu je třeba předložit podrobnou fakturu a případně balicí list, konosament nebo letecký nákladní list a potvrzení o původu zboží. Pro celní účely je třeba přeložit název a specifikaci dováženého zboží do arabštiny. Průměrné celní zatížení je 7 % s tím, že pro více než polovinu položek je stanovena sazba 5 % nebo 10 % a pro necelou druhou polovinu 15 % nebo 25 %. Nejvyšší sazbou je zatížen zejména dovoz zeleniny, prosa, medu, soli, čaje, kávy, tabáku a tabákových výrobků, surové bavlny, obnošeného šatstva, zábavní pyrotechniky a živých zvířat.

6.5. Ochrana domácího trhu Ochrana domácího trhu není příliš rozsáhlá, protože vlastní produkce je značně omezená a většinu zboží je třeba do země dovážet. Průměrná celní sazba 7 % je po GCC (5 %) druhá nejnižší na Blízkém východě. Nicméně se předpokládá, že při plánovaném vstupu Jemenu do WTO budou jemenské straně na přechodnou dobu nějaké výjimky z obecných zásad volného přístupu zahraničního zboží na jemenský trh poskytnuty.

18/27



Jemen

6.6. Zóny volného obchodu Zatím jediná zóna volného obchodu je u přístavu v Adenu a nese název Aden Free Zone. Zboží dovezené do této zóny nebo v ní vyrobené nepodléhá daním a celním poplatkům, firmy v ní mohou mít stoprocetní vlastnický podíl zahraničního kapitálu a nemohou být znárodněny, jsou na 15 let osvobozeny od daní (s možností prodloužení o dalších 10 let), jejich zahraniční zaměstnanci neplatí daň z příjmu a na repatriaci zisku a jiné finanční operace se nevztahují devizová omezení. Údaje o této zóně a firmách, které zde působí, jsou uvedeny na internetové adrese www.adenfreezone.com.

19/27



Jemen

7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 7.1. Smluvní základna •

Dohoda mezi Českou republikou a Jemenskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic (20. 3. 2008)

•

Protokol mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Jemenské lidově demokratické republiky vztahující se k dodávkám speciálního materiálu v rámci úvěrových dohod podepsaných v letech 1976 a 1978, jakož i k příslušným platbám za tyto dodávky (25. 4. 1989)

•

Protokol k Dohodě o poskytnutí úvěru na realizaci geologického mapování mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Jemenské lidově demokratické republiky podepsané dne 20. prosince 1982 (25. 4. 1989)

•

Protokol k Dohodě o hospodářské spolupráci mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Jemenské lidově demokratické republiky podepsané dne 24. března 1978 (25. 4. 1989)

•

Dohoda o poskytnutí úvěru na realizaci geologického mapování mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Jemenské lidově demokratické republiky (20. 12. 1982)

•

Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Jemenské lidově demokratické republiky o spolupráci v oblasti cestovního ruchu (4. 12. 1982)

•

Protokol k Dohodě o hospodářské spolupráci mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Jemenské lidově demokratické republiky (31. 3. 1982)

•

Dohoda o hospodářské spolupráci mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Jemenské lidově demokratické republiky (28. 9. 1978)

•

Dohoda o hospodářské a technické spolupráci mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Jemenské lidově demokratické republiky (11. 7. 1973)

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka Vývoz ČR Dovoz ČR Saldo

Obchodní výměna ČR – Jemen v letech 2006 až 2011 (v tis. USD) 2006 2007 2008 2009 2010 2011 (1–10) 8 387 9 676 7 543 29 800 44 486 4 182 70 44 55 1 25 28 8 317 9 632 7 488 29 800 44 461 4 154

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu Název zboží Silniční vozidla Zbraně a munice Stroje a zařízení k výrobě energie Ostatní dopravní a přepravní prostředky Kancelářské stroje a zařízení k automatickému zpracování dat Papír, lepenka a výrobky z nich Zařízení pro telekomunikace a pro záznam a reprodukci zvuku Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče Čerpadla, kohouty a ventily Lékařské a měřící přístroje

20/27

Český vývoz 2010 Stat. hodnota (tis. USD) 21 273 13 898 4 315 1 547

Podíl (%) 47,8 31,2 9,7 3,5

913

3,6

725 589

2,1 2,2

546

1,3

210 143

0,5 0,3



Jemen

Název zboží Odpad obsahující drahé kovy Výrobky ploché válcované z nerezové oceli

Český dovoz 2010 Stat. hodnota (tis. USD)

Podíl (%) 21 4

Hlavní položky jemenského dovozu (v tis. USD) Nafta, mazut a benzín Tvrdá pšenice Osobní automobily Plasty a plastové výrobky Léčiva Cukr Části vrtných souprav Ocelové a železné pruty a tyče Ocelové a železné roury Papír a papírenské výrobky Rýže Sušené mléko Mražená kuřata Optické, měřicí a lékařské přístroje Dřevo a dřevařské výrobky Nákladní automobily Bankovky Cement Díly telekomunikačních zařízení Palmový olej Kukuřice Různé chemické výrobky Ropné oleje a mazadla Zemní stroje Šité oděvy Tabák a tabákové výrobky Koaxiální kabely a vodiče

84,0 16,0

1 722 668 252 230 223 199 178 160 147 143 130 128 125 124 117 99 96 85 83 79 71 66 55 55 50 48 42

776 223 187 893 793 121 088 679 559 355 259 083 513 443 064 565 199 883 071 442 986 977 966 930 028 890 084

7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu) Z položek, které je možné dodávat i z ČR, dováží Jemen nejvíce osobní automobily, léčiva, železné pruty a tyče, sušené mléko, díly vrtných zařízení, elektrogenerátory, ocelové roury, nákladní automobily a polyetylén. Uplatnění by mohli najít také výrobci zdravotnické techniky a sklářských výrobků a dodavatelé zařízení pro přepravu a zpracování ropy, zemního plynu a jiných nerostných surovin a zařízení pro výrobu a rozvod elektrické energie.

7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce •

Al Ahwal Group – dovozce automobilů Škoda a jiných strojírenských výrobků

•

Al Watary Group – dovozce sklářských výrobků

•

Hassan Mohamed al-Hadramee and Sons Ltd. – dovozce svítilen a sklářských výrobků

21/27



Jemen

•

Oil Search (Yemen) Ltd. – hlavní partner Moravských naftových dolů v Jemenu

•

Zubayen Trading and Industry Co. – dovozce průmyslových výrobků

7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci Poptávky se dříve týkaly hlavně elektroinstalačních komponentů a zařízení, sušeného mléka a léčiv. Vzhledem k současné bezpečnostní situaci v zemi ZÚ žádnou poptávku v roce 2011 nezaznamenal.

7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce Usnesením vlády ČR č. 91/2002 byl Jemen zařazen mezi prioritní zeme naší zahraniční rozvojové spolupráce (ZRS), nicméně v nedávné době byl z tohoto seznamu vyřazen. Na projekty ZRS v Jemenu se vydávalo cca 1,5 mil. USD ročně. Realizace jednotlivých projektů je zpravidla rozplánována na více let. Roční plány jsou uvedeny na internetové adrese www.mzv.cz v části „Zahraniční vztahy“, kapitole „Rozvojová spolupráce a humanitární pomoc“ a podkapitole „Dvoustranná“. Kromě toho jsou v Jemenu realizovány Malé lokální rojekty ZRS a nabízena vládní stipendia pro studium jemenských studentů na českých vysokých školách (pro školní rok 2011/12 jde o dvě místa).

7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb Vzájemná výměna služeb nebyla zatím evidována, a pokud se nějaká realizuje, jedná se zřejme pouze o služby spojené s dopravou zboží. Zaznamenány nebyly ani poptávky nebo nabídky služeb. Největší perspektivu by výhledově mohly mít služby v aktivním cestovním ruchu, až ješte stoupne kupní síla českého obyvatelstva a Jemen vybuduje potřebnou infrastrukturu.

7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR Podmínky pro zaměstnávání občanů ČR jsou stejné jako pro jiné cizince. Ti mohou v Jemenu pracovat v případě, že jsou držiteli pracovního povolení vydávaného jemenským ministerstvem práce a sociálních věcí. Zároveň musí být splněny následující podmínky: •

cizinci bude vydáno rezidenční vízum

•

cizinec je zdráv (bez HIV)

•

cizinec bude vykonávat pouze práci uvedenou v pracovním povolení

•

cizinec bude pracovat v oblasti, pro kterou nelze nalézt jemenského pracovníka

•

celkový počet zaměstnaných cizinců nepřekročí 10 % celkového počtu zaměstnanců

22/27



Jemen

8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej V Jemenu je nejspolehlivějším prodejním kanálem, kterým lze dostat zboží na trh, místní obchodní zástupce. Nalezení vhodného zástupce je téměř rozhodujícím faktorem úspěšného proniknutí na místní trh. S výjimkou několika největších firemních skupin zde standardní metody obchodního styku nemohou soutěžit s osobním jednáním. Struktura a provázanost obchodních a jiných vztahů je pro cizince často neprůhledná, ale prostřednictvím vhodného zástupce mohou zahraniční dodavatelé získat zakázky jak v soukromém, tak i ve státním sektoru. Důležitá je trpělivost, opakovaná účast v tendrech i po počátečním neúspěchu, dlouhodobý zájem a fyzická přítomnost (nikoliv korespondenční styk), nejlépe zastoupení.

8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil Cizinci mohou v Jemenu pracovat v případě, že jsou držiteli pracovního povolení vydávaného jemenským ministerstvem práce a sociálních věcí. Zároveň musí být splněny následující podmínky: •

cizinci bude vydáno rezidencní vízum

•

cizinec je zdráv (bez HIV)

•

cizinec bude vykonávat pouze práci uvedenou v pracovním povolení

•

cizinec bude pracovat v oblasti, pro kterou nelze nalézt jemenského pracovníka

•

celkový počet zaměstnaných cizinců nepřekročí 10 % celkového počtu zaměstnanců

Místní pracovníky lze zaměstnávat bez omezení, je však třeba stanovit výši odstupného pro případ ukončení pracovního poměru a dále splnit následující podmínky: •

pracovní smlouva bude rovněž v arabském jazyce (arabská verze je ze zákona rozhodující)

•

zkušební doba je omezena na 3 měsíce

•

platnost pracovní smlouvy na dobu určitou automaticky pokračuje, pokud je pracovník dále zaměstnáván

•

oficiální pracovní doba nepřekročí 8 hodin denně a 44 nebo 48 hodin týdně s víkendovým volnem ve čtvrtek odpoledne a v pátek nebo jen v pátek

•

za práci přesčas náleží zaměstnanci 1,5 násobek normální mzdy

•

během svátečního měsíce ramadánu je pracovní doba omezena vyhláškou ministerstva práce a sociálních věcí (např. na 20 hodin týdně)

8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku Pobočky zahraničních společností lze zřídit v následujících odvětvích nebo oborech: •

bankovnictví

•

průmysl

•

ropný průmysl a těžba jiných nerostných surovin

•

zemědělství

•

technické a konzultační služby

•

kontrahentské služby ve stavebnictví

•

cestovní ruch

•

jiné obory schválené vládou na návrh některého z ministrů

23/27



Jemen

S žádostí o registraci pobočky, kterou schvaluje ministerstvo obchodu a průmyslu, je třeba předložit následující dokumenty: •

doklad o obchodní registraci a zakladatelskou smlouvu společnosti

•

potvrzení obchodní komory v místě sídla společnosti o výši jejího základního jmění, které musí být alespoň ve výši požadované pro registraci v Jemenu

•

ověřená kopie finančních výsledků společnosti za poslední rok podepsaná jejím statutárním zástupcem

•

notářsky ověřené poverení vedoucího pobočky rezidentního v obvodu její působnosti

Předložené dokumenty musí být oficiálně přeloženy do arabského jazyka, a pokud je pověřeným vedoucím pobočky osoba jemenské národnosti, musí být zapsána v jemenském obchodním rejstříku. Účetnictví pobočky musí být vedeno a ověřeno v místě certifikovaným účetním, začátek činnosti pobočky v Jemenu musí být oznámen jemenskému daňovému úřadu a její licence musí být každoročně obnovována.

8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP) Propagace v hromadných sdělovacích prostředcích a pouliční reklama se stále rozšiřuje, i když značný význam má také ještě tradice osvědčeného původu zboží.

8.5. Způsoby řešení obchodních sporů V zemi existuje na základě ústavy nezávislý soudní systém, ale i zde se vyplatí sporům co možná nejvíce předcházet a smluvně náležitě zajistit zejména platební styk. Vyskytly se i případy, kdy zdánlivě jednoznačné obchodní spory byly rozhodnuty nečekane nevýhodně na úkor cizí strany. Je zde také smírčí soud a obchodní spory lze smírně rešit i prostřednictvím Jemenské federace obchodních komor.

8.6. Režim zadávání veřejných zakázek Veřejné zakázky jsou většinou vyhlašovány prostřednictvím místního tisku. Dřívější informaci o podrobnostech tendru se může dozvědět zasvěcený obchodní zástupce či partner.

8.7. Problémy a rizika místního trhu Při uzavírání obchodních a zejména zastupitelských smluv je třeba postupovat obezřetně a charakter i trvání obchodního zastoupení vázat na určitý minimální obrat nebo jiné výkony zástupce. U plateb za dodávky je třeba vyžadovat potvrzený neodvolatelný akreditiv či platbu předem.

8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví Jemen je členem Světové organizace pro duševní vlastnictví (WIPO) a dle jejích doporučení zdokonaluje své právní normy, nicméně vymahatelnost práva je zdlouhavá. Problém s ochranou duševního vlastnictví se vyskytuje hlavně v oblasti pirátských kopií počítačových programů a prodeje náhražek značkového zboží dovezeného především z Číny.

8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka Při obezřetném uzavírání a plnění kontraktu jsou rizika neplacení minimální. Spolehlivým platebním prostředkem je akreditiv u renomované banky, který může technicky zajistit dobrou platební morálku.

24/27



Jemen

8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu Významné veletrhy a výstavy se konají zpravidla na veletržním výstavišti v hlavním městě Sanaá a většinu z nich pořádá samostatně nebo ve spolupráci s jinými organizátory veletržní firma Apollo International.

25/27



Jemen

9. Investiční klima 9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory) Jemen je poměrně velmi otevřenou zemí pro zahraniční investice. Jejich podporou se zabývá státní agentura General Investment Authority, která podporuje investice ve většině oborů, především pak v oblasti výroby, zemědělství, rybolovu, cestovního ruchu, stavebnictví a spedičních služeb. Investoři v těchto oborech se těší výhodám ve formě daňových úlev a dalších zvýhodnění. Spoluúčast jemenského subjektu na investišním záměru není povinná, nicméně vyplývají z ní některé výhody. Investiční zákon nabízí různé pobídky zahraničním investorům od vyjmutí z povinnosti platit clo, přes daňové prázdniny na 7–16 let až po právo kupovat nemovitosti. Zahraničnímu investorovi se vyplatí projednat investiční záměr hned v počátečním stádiu s výše zmíněnou agenturou, která sdělí informace o potenciálních investičních příležitostech a další poznatky. Zahraniční investor je v zásadě postaven na roveň investoru místnímu, zejména právem nákupu půdy a budov, prodeje výrobků z realizovaného projektu kdekoli v Jemenu, právem řídit podnik podle vlastní úvahy, najímat, zaměstnávat a propouštět pracovní síly a výjimkami z cenových a ziskových kontrol. Investiční pobídky se částečně liší podle oblastního či oborového zaměření investice. Specifický režim je zaveden pro investice do těžby ropy a spočívá v přímém vztahu s jemenskou vládou na základě zvláštní dohody zv. „Production Sharing Agreement“.

9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura) V roce 2009 byly zaznamenány přímé zahraniční investice ve výši cca 617 mil. USD a nejvíce investic směrovalo do stavebnictví, ropného průmyslu, potravinářského průmyslu a do odvětví cestovního ruchu. Většina zahraničních investic byla z arabských zemí z oblasti Blízkého východu – Kataru, Iráku, Libye, Saúdské Arábie, Ománu, Libanonu a Kuvajtu, z evropských zemí Itálie a Nizozemí (velmi malé částky v řádu jednotek milionů USD).

9.3. České investice v teritoriu Přímé investice z České republiky do Jemenu nebyly zatím ještě zaznamenány.

9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty Mezi nejperspektivnější odvětví pro investice patří težba a zpracování ropy, zemního plynu a jiných nerostných surovin a ta odvětví, na které se soustřeďuje podpora jemenské agentury na podporu investic General Investment Authority. V roce 2003 byl vydán prezidentský dekret o privatizaci, na jehož základě se počítá s postupnou privatizací státních podniků, především farmaceutických a obchodních firem, bank, národní letecké společnosti Yemenia, adenského letište a rafinérie, cementáren a elektrárenských společností. Při privatizaci je třeba počítat s nutností značných investic na modernizaci privatizovaných podniků. Zahraniční investice zejména z arabského světa směřují především do služeb cestovního ruchu, stavební výroby a zpracování ryb a zemědělských produktů.

9.5. Rizika investování v teritoriu Kromě celkové situace na Blízkém východě představují riziko pro investory v Jemenu také lokální bezpečnostní problémy zejména na jemenském venkově, kde dochází k ozbrojených sporům mezi tradičními kmenovými komunitami nebo k ozbrojeným akcím příležitostných povstalců. Určité riziko může představovat také odlišné kulturní prostředí a jeho odraz v administrativních postupech a ve způsobech obchodního jednání. 26/27



Jemen

10. Očekávaný vývoj v teritoriu 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země Podaří-li se vládě národní jednoty, jmenované na konci r. 2011 na přechodnou dobu 2 let, stabilizovat bezpečnostní situaci v zemi a zahájit politickou transformaci a hospodářskou modernizaci, vznikne v Jemenu prostor pro celou řadu rozvojových projektů; počínaje ropným sektorem, přes vodohospodářství a zemědělství a konče projekty v oblasti sociální politiky a vzdělávání. Lze předpokládat, že jako první se na tomto trhu budou etablovat subjekty ze zemí financujích rozvojovou pomoc jako např. Saúdská Arábie či Spojené arabské emiráty, vedle toho pochopitelně i tradiční partneři z rozvinutého světa – USA, Velká Británie, Francie, Německo aj. Zhruba polovina jemenské populace je mladší 15 let, země vykazuje cca 50% nezaměstnanost a společenská i ekonomická integrace žen je doposud na minimální úrovni. Vedle toho existují strategické výzvy v podobě docházejích zásob ropy – hlavní exportní položky, ale i nedostatečných zdrojů vody. Zásadním faktorem ovšem bude schopnost tradičních společensko-politických elit, fungujících doposud na kmenovém základě, najít způsob přerozdělení moci, potažmo ekonomických zdrojů, který by zohledňoval všeobecnou potřebu rozvoje země. S tím bude souviset mj. i reorganizace ozbrojených složek a vnější i vnitřní bezpečnostní stabilita, dlouhodobě paralizovaná působením militantních islamistů na jihu (Al-Qá ´ida) i severu (Al-Houthi) země, ale i nostalgickými separatistickými tendencemi v jižním Jemenu (Hirak) s centrem v metropoli Aden.

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod. Jemen je od r. 1995 pozorovatelem ve WTO, jeho připravenost na plnohodnotný vstup do této organizace se bude odvíjet od tempa rozvoje charakterizovaného výše. Pro sbližování země se sousedícím blokem států GCC (Gulf Cooperation Council) platí přiměřeně to samé, navíc ale i pochopitelný naléhavější zájem těchto zemí na omezení regionálních bezpečnostních rizik (terorismus, ilegální migrace či pirátství), s nimiž ne/stabilita v Jemenu přímo souvisí.

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR Novou možnost pro ekonomickou spolupráci s Jemenem představuje česko-jemenská dohoda o podpoře a vzájemné ochraně investic podepsaná v březnu 2008 a ve stejnou dobu podepsané memorandum o spolupráci mezi Svazem průmyslu a dopravy ČR a Jemenskou federací obchodních a průmyslových komor.

27/27


Souhrnná teritoriální informace Jemen

Recommend Documents