Souhrnná teritoriální informace Ghana

SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE

Ghana

Souhrnná teritoriální informace Ghana Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Akkře ke dni 06.04.2012

Seznam kapitol souhrnné teritoriálné informace: 1. Základní informace o teritoriu 2. Vnitropolitická charakteristika 3. Zahraničně-politická orientace 4. Ekonomická charakteristika země 5. Finanční a daňový sektor 6. Zahraniční obchod země 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 9. Investiční klima 10. Očekávaný vývoj v teritoriu

1/28

© Zastupitelský úřad Akkra (Ghana)


Ghana

1. Základní informace o teritoriu 1.1. Oficiální název státu •

Ghanská republika (the Republic of Ghana)

1.2. Rozloha •

2

238 539 km

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva •

počet obyvatel: 24,79 mil. (odhad červenec 2011)

•

hustota obyvatel: 103,9 obyvatel/km

•

podíl ekonomicky činného obyvatelstva: cca 11,2 mil.

2

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení Průměrný roční přírůstek: •

1,82 %

Věková struktura obyvatelstva: •

0–14 let: 36,4 %

•

15–64 let: 60,0 %

•

65 a více let: 3,6 %

1.5. Národnostní složení Na území dnešní Ghany žije přibližně 50 etnických skupin hovořící různými jazyky a dialekty, mezi hlavní patří: •

Akan (45,3 %)

•

Mole-Dagbon (15,2 %)

•

Ewe (11,7 %)

•

Ga-Dangme (7,3 %)

•

Guan (4 %)

•

Gurma (3,6 %)

•

Grusi (2,6 %)

•

Mande-Busanga (1 %)

•

ostatní etnika (9,2 %)

1.6. Náboženské složení •

křesťané (68,8 %)

•

muslimové (15,9 %)

2/28



Ghana

•

tradiční náboženství (8,5 %)

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky •

angličtina

•

Dalších místních jazyků a dialektů existuje cca 50, mezi hlavní patří asante (14,8 %), ewe (12,7 %), fante (9,9 %), boron/brong (4,6 %), dagomba (4,3 %), dangme (4,3 %), dagarte/dagaba (3,7 %), akyem (3,4 %), ga (3,4 %), akuapem (2,9 %), ostatní včetně oficiální angličtiny (36,1 %)

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města 10 regionů: •

Ashanti

•

Greater Accra

•

Volta

•

Brong-Ahafo

•

Northern

•

Western

•

Central

•

Upper-East

•

Eastern

•

Upper-West

hlavní město: •

Accra – oficiálně 2,3 mil., odhad cca4 mil. obyvatel

další velká města: •

Kumasi

•

Tamale

•

Takoradi

•

Tema

•

Teshie

•

Sekondi

•

Cape Coast

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn Od 1. července 2007 (nové) cedi (GH¢), 1 GH¢ = 100 pesewas. Nejmenší nominální hodnota mince je 1 pesewa, nejvyšší bankovka je 50 cedi. K 31. 12. 2007 skočila platnost starých cedi (10000 starých cedi bylo 1 nové cedi). Běžně užívanými cizími měnami jsou USD, EUR a GBP, 1 USD = 1,55 GH¢, 1 EUR = 2,15 GH¢, kurzy ale kolísají.

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba Obvyklá pracovní doba v Ghaně začíná v 9:00 hod a končí v 17:00 hod. Prodejní doba ve velkých obchodech (několika supermarketech) je 9:00–20:00 hod, prodává se i o sobotách a nedělích. Restaurace mívají otevřeno od 10:00 zpravidla do odchodu posledního hosta.

3/28



Ghana

Dny pracovního volna: •

1. leden

•

6. březen

•

1. květen

•

25. květen

•

1. červenec

•

první pátek v prosinci (Farmers day)

•

25. a 26. prosinec

Dále se slaví Velikonoce a muslimské svátky Eid al-Fitr na konci Ramadanu a Eid al-Adha. Pokud svátek připadá na sobotu nebo neděli, je následující pondělí volno. Období dovolených je zhruba od poloviny prosince do poloviny ledna. V této době má řada firem celopodnikovou dovolenou a nedoporučuje se v tomto období plánovat služební/obchodní cestu do Ghany.

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty Dochvilnost není v Ghaně běžná – 15minutové až několika hodinové zpoždění je naprosto běžné. Jednání jsou často odkládána a obchodní partneři se na schůzky častokrát vůbec nedostaví, a ani se neomluví. Při přípravě a plánování doby jednání je zpravidla nutné plánovat několikadenní rezervu. Přístup ke smluvním závazkům je poměrně volný – je dobré (zejména pokud obchodního partnera česká firma nezná) trvat na platbě předem, případně neodvolatelném akreditivu potvrzeném spolehlivou bankou. Za odebírané zboží není radno platit předem (záleží však na konkrétních případech, velké firmy mají obvykle dobrou platební disciplínu). Jednacím jazykem při obchodních jednáních v Ghaně je angličtina, je však třeba si zvyknout na místní výslovnost. Jednání bývají vedena v přátelské a srdečné atmosféře, i když ve vypjatějších chvílích jsou Ghanci impulzivní a emotivní. Oblečení je buďto tradiční, nebo evropské (pro jednání je vždy žádoucí oblek s kravatou). Význam známostí, doporučení a osobních kontaktů je při uzavírání obchodů velice důležitý.

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU Státní nebo soukromé lékaře/nemocnice je možné využít při běžných a tropických nemocích. Ošetření ve státních nemocnicích lze doporučit jen v naléhavých případech. Je bezpodmínečně nutné mít u sebe finanční hotovost (v cedi), neboť bez zaplacení předem bývá ošetření odmítnuto. Doporučujeme před cestou uzavřít kvalitní cestovní pojištění s širším rozsahem. Vyšetření u soukromého lékaře-specialisty stojí kolem 30 USD a je na dobré úrovni. K dispozici jsou léky světových značek. V případě podezření je nezbytné provést test na malárii (cena testu cca 5 EUR, Medlab Ghana) ve vážnějších případech (nutnost operativního zákroku) se doporučuje odlet do ČR. Od roku 2005 v Ghaně působí německá zdravotnickozáchranná společnost West African Rescue Association (WARA), která zabezpečuje rychlý převoz pacientů z kteréhokoliv místa v Ghaně do soukromé nemocnice v Akkře.

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria Vízum do Ghany je možné obdržet na velvyslanectví Ghany v Praze: Embassy of the Republic of Ghana V Tišině 4 160 00 Praha 6 tel.: 00420233377236 fax: 00420233375647 e-mail: [email protected] Velvyslanec: Victor Emmanuel Smith (od května 2010) Cestovní pas musí být platný minimálně šest měsíců od data vstupu do země. Pro vystavení víza za účelem obchodní cesty se požaduje pozvání od ghanského partnera, poplatek za vystavení víza je 800

4/28



Ghana

Kč. Při turistické cestě je požadována kopie letenky. Vízum se vydává na dobu pobytu do 30 dnů. Pro vstup do Ghany je povinné očkování proti žluté zimnici, je ale doporučeno i očkování proti žloutence A a B a břišnímu tyfu. Mezinárodní očkovací průkaz na žlutou zimnici je povinným dokladem, který je při příletu namátkově kontrolován. Ghana je silně malarická oblast s přítomností nejtěžších druhů malárie, cestovatelům se důrazně doporučuje kontaktovat před cestou lékaře a případná zdravotní rizika před cestou konzultovat. Mezinárodní letiště v Akkře Kotoka International Airport je otevřeno nepřetržitě. Silniční přechody jsou otevřeny pouze od 6 do 18 hod. Přechod v Aflao do tožského Lomé je otevřen do 22 hod. Při vstupu do země i při výstupu je nutno vyplnit stručný dotazník (Ghana Immigration Service Embarkation Form). Dovoz hotovosti není limitován – částky nad 10 000 USD (resp. ekvivalentu v jiné měně) je však třeba deklarovat, jinak mohou nastat komplikace při zpětném vývozu ze země. Je povoleno dovážet a vyvážet místní měnu cedi do výše 500 GHc.

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi Přestože je politicky i bezpečnostně Ghana stále jednou z nejbezpečnějších zemí subsaharské Afriky, dochází v posledních letech k nárůstu kriminality. Bohužel se množí případy napadení, okradení a oloupení zahraničních turistů i za bílého dne. Tyto případy se odehrávají zejména v hlavním městě Akkře (v místech vyšší koncentrace lidí (Osu) a na veřejných plážích) a v dalších velkých městech (Kumasi, Tema, Takoradi). Zvýšené riziko okradení turistů existuje rovněž okamžitě po příletu do Akkry, neboť cena za dopravu z letiště do centra (do hotelu) by měla být maximálně 10–15 USD. Bezpečnostní riziko je možno do značné míry omezit velmi jednoduchými prostředky běžnými při cestách do všech rozvojových zemí. Mezi tato pravidla patří zejména neokázalost, minimum šperků (nejlépe žádné), nepohybovat se s vyšší hotovostí, omezit cestování v noci, vyhýbat se přelidněným místům a částečná zdrženlivost k jinak velmi ochotným a přátelským Ghancům. Doporučujeme, aby cestovatelé – turisté alespoň telefonicky uvědomili zastupitelský úřad ČR v Akkře o svém předpokládaném pohybu po Ghaně a registrovali se v databázi DROZD, více aktuálních informací je uveřejněno na internetové stránce velvyslanectví (viz dále). Pro meziměstskou dopravu doporučujeme používat autobusy State Transport Corporation (STC), které jsou ve výrazně lepším technickém stavu, než vozidla menších přepravců, byť dnes již někteří používají nejmodernější vozový park převážně čínské provenience.

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města Embassy of the Czech Republic Kanda High Road No. 2, House No. C 260/5 P. O. Box 5226, Accra – North Tel.: (00233) 302 223 540, 302 247 282 Fax: (00233) 302 225 337 E-mail: [email protected] Velvyslanec: Ing. Miloslav Machálek Teritoriální působnost ZÚ ČR v Ghaně: Burkina Faso, Gambie, Ghana, Guinea-Bissau, Guinea-Konakry, Libérie, Pobřeží slonoviny, Sierra Leone, Togo. Do lokality ZÚ neexistuje žádné pravidelné dopravní spojení, je třeba použít služeb taxislužby či vlastní dopravní prostředek.

5/28



Ghana

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism) V Ghaně není zastoupena žádná další česká instituce.

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.) •

37 Military Hospital: 302 776 111

•

Korle-Bu Teaching Hospital: 302 665 401

•

Nyaho Clinic: 302 775 341

•

Lister Hospital: 302 812 325

•

WARA: 302 781 258 (mobil 0244312496)

•

Nehody/záchranka: 302 777 959

•

Hasiči: 302 772 446

•

Policie: 999; 191; 0302 773 906

1.18. Internetové informační zdroje •

www.ghana.com

•

www.ghana.gov.gh

•

www.ghanaweb.com

•

www.bog.gov.gh

•

www.finance.gov.gh

•

www.businessghana.com

•

www.exportghana.org

•

www.gipc.org.gh

•

www.ppaghana.com

1.19. Adresy významných institucí Viz např. Ghana Telephone Directory na www.ghanaweb.com, www.yellowpages.gh

6/28



Ghana

2. Vnitropolitická charakteristika 2.1. Stručná charakteristika politického systému Ghana je republika prezidentského typu. Vláda je tedy řízena přímo prezidentem se značnými pravomocemi. Je volen na čtyřleté funkční období, přičemž může být zvolen pouze dvakrát. Zákonodárná moc je soustředěna v jednokomorovém parlamentu, kde zasedá 230 poslanců. V parlamentu jsou zastoupeny jednotlivé regiony poměrně podle počtu obyvatel. Od voleb konaných v roce 2000 byla vládnoucí stranou Nová vlastenecká strana (New Patriotic Party – NPP), ta zvítězila rovněž ve volbách v prosinci 2004. Ve volbách v prosinci roku 2008 zvítězila před NPP do roku 2000 vládnoucí strana Národní demokratický kongres (National Democratic Congres – NDC). Mezi další výraznější politické strany patří Convention Peoples Party (CPP) a People’s National Convention (PNC). Současná vnitropolitická situace v Ghaně je stabilní, média mají svobodu projevu a v zemi je rozvinut dialog jak mezi politickými stranami, tak NGO a jednotlivými občany. Země se začíná připravovat na prezidentské volby v prosinci 2012, ve kterých bude NDC a současný prezident prof. John Evans Atta Mills druhý mandát.

2.2. Hlava státu (jméno, kompetence) Prezident republiky, prof. John Evans Atta Mills, NDC, stojí v čele státu od parlamentních a prezidentských voleb konaných v prosinci 2008, ve volbách v roce 2012 bude obhajovat druhý prezidentský mandát. Prezident republiky je zároveň vrchním velitelem ghanských ozbrojených sil. Viceprezidentem Ghanské republiky je John Dramani Mahama.

2.3. Složení vlády Ministr zahraničních věcí a regionální integrace

Muhammad Mumuni

Ministr vnitra

William Kwasi Aboah

Ministr financí

Kwabena Dufuor

Ministr obrany

Lt. Gen. Joseph Henry Smith

Ministr spravedlnosti a nejvyšší státní zástupce

Benjamin Kunbuor

Ministr vzdělávání

Lee Ocran

Ministr výživy a zemědělství

Kwesi Ahwoi

Ministr obchodu a průmyslu

Hanna Tetteh

Ministr zdravotnictví

Alban Bagbin

Ministr místní samosprávy a rozvoje venkova

Samuel Kwame Ofosu-Ampofo

Ministr turistiky

Akua Sena Dansua

7/28



Ghana

Ministr energetiky

Dr. Joe Oteng-Adjei

Ministr dopravy

Collins Dauda

Ministr silnic a dálnic

Joe Kwashie Gidisu

Ministr půdy a přírodních zdrojů

Mike Allen Hammah

Ministr pro otázky žen a dětí

Juliana Azumah-Mensah

Ministr spojů

Haruna Iddrisu

Ministr životního prostředí, věd a technologií

Sherry Ayitey

Ministr informatiky

Fritz Baffour

Ministr práce a sociálních věcí

Moses Asaga

Ministr vodních zdrojů, veřejných prací a bydlení

Enoch Teye Mensah

Ministr mládeže a sportu

Clement Kofi Humado

Ministr tradičních vládců a kultury

Alexander Asum-Ahensah

8/28



Ghana

3. Zahraničně-politická orientace 3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních ACP, AfDB, AU, ECOWAS, FAO, G-24, G-77, Commonwealth, IAEA, IBRD, ICAO, ICC, ICRM, IDA, IFAD, IFC, IFRCS, ILO, IMF, IMO, IMSO, Interpol, IOC, IOM, IPU, ISO, ITSO, ITU, ITUC, MIGA, MINURSO, MONUSCO, UN, UNAMID, UNCTAD, UNESCO, UNHCR, UNIDO, UNIFIL, UNMIL, UNOCI, UPU, WCO, WFTU, WHO, WIPO, WMO, WTO

3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách Smlouvy vyplývající z členství v ECOWAS. Platnost obchodní dohody s EU (smlouva z Cotonou) – skončila k 31. 12. 2007. Dne 13. prosince 2007 byla v Akkře parafována Stepping Stone EPA s Ghanou, o podpisu plnohodnotné EPA se dosud jedná.

3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1. •

Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Republiky Ghana o leteckých službách mezi jejich zeměmi a přes jejich území z roku 1961

•

Dohoda o vědeckotechnické spolupráci mezi Československou socialistickou republikou a Republikou Ghana z roku 1960

•

V červenci 2011 bylo na expertní úrovni uzavřeno jednání o Smlouvě o zamezení dvojímu zdanění, její podpis a ratifikace by mohla být ukončena v první polovině roku 2012.

•

Nadále probíhá jednání o Smlouvě o ochraně a podpoře investic, další kolo technických expertních jednání se uskuteční v první polovině roku 2012 v Praze.

9/28



Ghana

4. Ekonomická charakteristika země 4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje Ghana zůstává jednou z nejstabilnějších zemí v západoafrickém sub-regionu. Oplývá značným nerostným bohatstvím a produkce na hlavu je přibližně 2x vyšší než v nejchudších zemích západní Afriky. Přesto zůstává ekonomika země závislá na zahraniční finanční a technická pomoci a darech. Lze předpokládat, že tato závislost se nezmění ani v nejbližší budoucnosti (Ghana dostává cca 1,4 mld. USD ročně). Zlato, produkce kakaa a soukromé zahraniční úspory jsou hlavními zdroji zahraničních měn. Vnitřní ekonomika je dosud silně orientována na zemědělství, které tvoří cca 35 % HDP a zaměstnává cca 55 % pracovní síly, zejména drobných zemědělců. Přestože vláda klade důraz na tzv. netradiční výroby a snaží se diverzifikovat export, je Ghana zatím trvale závislá na vývozu surovin (zlato, dřevo, kakaové boby, bauxit). Tím je její ekonomika (při nutnosti dovážet stále dražší ropu) zranitelná, zemědělskou výrobu nadále ovlivňuje počasí, stejně jako nedostatek elektrické energie omezuje rozvoj průmyslové výroby a těžebního průmyslu. Vládě se stále daří zabezpečovat přísun finančních prostředků od zahraničních donorů (EU, Světová banka, Kanada, Čína, USA, Japonsko, Dánsko, Německo, Francie, Velká Británie a Nizozemí). Pro následující roky (rok 2012 je rokem volebním) jsou očekávány vyšší investice do infrastruktury, vláda bude rovněž reagovat na požadavky zvýšit sociální výdaje a platy. Očekává se, že deficit rozpočtu dosáhne 7 % HDP, růst HDP bude naopak velice vysoký kolem 12,2 %. Zahájení těžby ropy v pobřežních vodách Ghany v prosinci 2010 je významnou událostí pro zemi, byť současná těžba nepřesahuje 100 tis. barelů/den a zajišťují ji zahraniční společnosti.

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/ obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti) Hrubý domácí produkt (HDP): 34,8 mld. USD v roce 2011 (orientační údaj podle EIU) Reálný růst HDP (v %) 2007

2008

2009

2010

2011

6,5

8,4

4,0

7,7

12,2

podle údajů EIU HDP na obyvatele: 2 636 USD (2010) Vývoj inflace za poslední období (po čtvrtletí/Q, v %) 2009 3.Q

2009 4.Q

2010 1.Q

2010 2.Q

2010 3.Q

2010 4.Q

2011 1.Q

2011 2.Q

19,5

17,0

14,1

10,6

9,4

9,0

9,1

8,8

Oficiální statistiky uvádí 15–20% nezaměstnanost. Tento údaj je však v podmínkách rozvojové země nepřesný, neboť pouze malá část obyvatelstva pracuje v průmyslu či službách. Převážná část obyvatel ve venkovských oblastech pracuje na malých rodinných farmách v samozásobitelském systému, cca 25 % populace žije pod hranicí bídy.

10/28



Ghana

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory Na celkové tvorbě HDP se průmysl podílí cca 24 %, z toho největší podíl má průmysl těžební. Velice dynamicky, zejména v hlavním městě Akkře a pobřežním pásu, se rozvíjí stavebnictví, méně roste těžba nerostných surovin a energetika. Podíl výroby na výkonnosti průmyslu od roku 2002 mírně klesá. Je charakterizována nízkou produktivitou práce a malou přidanou hodnotou výrobků. Nejvýznamnější sektory jsou textilní a kožedělný průmysl (ale pod silným tlakem zahraniční konkurence), potravinářství a tabákový průmysl, zpracování ropy a hliníku. Ghanská vláda má zájem na rozvoji potravinářské výroby, která by využívala tradiční domácí produkci (ryby, maso, škrob, rostlinné oleje, kakao; nápoje; ovoce, zejména koncentráty), jeho podíl na celkové průmyslové výrobě se pohybuje kolem 36 %. Tempo celkového růstu sektoru průmyslu 2007

2008

2009

2010

2011*

7,8

6,9

7,2

7,3

11,5

* odhad Podíl jednotlivých odvětví na výkonnosti průmyslu (rok 2010) Výroba

36,6 %

Stavebnictví

46,1 %

Energetika (elektřina)

3,3 %

Těžba nerostných surovin

9,4 %

Vodohospodářství

4,6 %

podle údajů Bank of Ghana

Těžební průmysl Surovina/rok Zlato (mil. USD) Diamanty (tis. karátů) Bauxit (v tis. t) Mangan (v tis. t)

2007 1 733,8 886,02

Těžba nerostných surovin v letech 2007 až 2011 2008 2009 2010 2 246,25 2 551,36 3 803,52 612,28 348,25 311,35

2011* 1 151,47 141,96

748,28

737,69

490,91

512,14

88,74

1 126,47

1 051,06

811,23

893,51

298,27

podle Bank of Ghana, 2011 1.Q Koncem roku 2010 byla zahájena těžba a během roku 2011 postupně zvyšována těžba ropy, koncem roku dosahovala výše cca 95 tis b/den.

11/28



Ghana

4.4. Stavebnictví Stavebnictví se podílí na objemu průmyslové výroby přibližně 36 % a v posledních letech zaznamenává každoroční růst (7–10 %), jednak díky investicím ghanské diaspory do rezidenčních domů v okolí velkých měst, jednak díky budování infrastruktury hrazené mezinárodními donory (EU, Čína, USA).

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura Zemědělství zůstává i nadále páteří ghanské ekonomiky. Na celkové tvorbě HDP se sektor zemědělství podílí 35 %, v roce 2010 zaznamenalo růst cca 4,2 %. Současná hospodářská strategie vlády dává zemědělství a navazujícímu potravinářskému průmyslu prioritu jako hlavnímu motoru hospodářského rozvoje Ghany. Vedle tradičních plodin yam, kasava, plantain, kukuřice, kokosové ořechy, banány, ananas se rozšiřuje pěstování i pro Ghanu ne zcela typických plodin, a to manga, papayi, pomerančů, rajčat, kešu a shea oříšků, rýže a bavlny. Běžným chovem je hovězí dobytek (cca 1,25 mil. ks), ovce a kozy (6,5 mil.), prasata (0,25 mil.) a drůbež (32,4 mil.). Tempa růstu sektoru zemědělství celkem 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011*

7,0 %

6,5 %

5,7 %

3,5 %

4,2 %

4,8 %

5,2 %

3,0 %

podle údajů GSS, 2011 I.Q Klíčovým především pro export je pěstování kakaa, Ghana je s Pobřežím slonoviny dlouhodobě největší světový vývozce. Díky růstu ceny kakaa dosáhly tržby Ghany z jeho vývozu v roce 2010 rekordní částky 1,66 mld. USD, za I.Q 2011 pak částky666 mil. USD tun. Významná je i těžba dřeva, která však prodělává v posledních letech stagnaci zejména v důsledku nedostatečné ochrany lesních porostů proti nelegálnímu kácení. V současnosti je možno na trhu zaznamenat nedostatek některých dříve běžných druhů dřeva. Ačkoliv jsou neustále používány nelegální praktiky při udělování licencí na kácení dřeva, vláda se snaží zejména ve spolupráci s EU zamezit kácení a zejména nelegálnímu vývozu.

4.6. Služby Zůstávají dlouhodobě nejdynamičtějším sektorem ghanského hospodářství (zejména doprava, telekomunikace a turistika). Na tvorbě HDP se podílí více než 30 %. Počet turistů pomalu roste, byť infrastruktura není dosud zcela rozvinutá. Tempa růstu sektoru služeb 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

4,7 %

5,4 %

6,5 %

6,2 %

6,7 %

7,3 %

7,6 %

7,2 %

podle údajů GSS, 2011 I.Q Sektor služeb je v Ghaně pro statistické zjednodušení členěn do šesti hlavních odvětví: •

doprava, skladování, komunikace

•

velkoobchod, maloobchod, pohostinství

•

finanční, pojišťovací, realitní a obchodní služby

•

vládní služby

•

obecní, sociální a osobní služby

12/28



Ghana

•

osobní neziskové služby

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná) Doprava Více než 90 % vnitrostátní nákladní i osobní dopravy spoléhá na silniční síť, jejíž stav se pomalu zlepšuje (40 % silnic je hodnoceno jako dobré, 31 % ucházející a 29 % je špatných). V současné době je téměř dokončena obnova dvou důležitých silničních tahů – z hranic Toga na hranice Pobřeží slonoviny a z Akkry na hranice Burkiny Faso. Ghana má 47 800 km silnic, z toho je 8 500 km asfaltovaných. Na lodní dopravu, která je reprezentována společností Akosombo Volta Transport Corporation připadá 6 % přepravy nákladní a osobní. Námořní přístavy jsou ve městech Tema a Takoradi. Pouhá 3 % vnitrostátní dopravy zaujímá přeprava železniční (pozn.: v roce 1960 zaujímala železniční přeprava plných 25 %). V poslední době se však začíná pracovat na projektech revitalizace železnic a výhledově se plánuje výstavba nové železnice do Burkiny Faso. V roce 2011 provozovaly lety na vnitrostátních linkách již 3 soukromé společnosti, které v současnosti létají z Akkry do Kumasi, Sunyani, Takoradi a Tamale.

Telekomunikace Jedním z nejrychleji se rozvíjejících odvětví služeb jsou telekomunikace a na ně návazné informační technologie. Pevnou linkou je připojeno asi 350 tis. stanic. Vedle dominantního Ghana Telecom působí na trhu ještě dvě malé společnosti – Westel a Capital Telecom. Na trhu operuje přibližně 35 operátorů, kteří poskytují připojení k internetu, cena za internet je ve srovnání s Evropou výrazně vyšší. V zemi působí čtyři operátoři mobilních telekomunikačních sítí, přičemž pokrytí území Ghany činí již 55 % rozlohy země. Počet mobilních telefonních stanic prudce roste a odhaduje se na 4,7 mil. ks.

Energetika Elektřina představuje pouze 10 % užívané energie v Ghaně (cca 90 % energie je stále získáváno, především ve venkovských oblastech, ze dřeva). Monopolním producentem elektrické energie v Ghaně je státem kontrolovaná společnost Volta River Authority – VRA. Monopolním odběratelem a distributorem je pak rovněž státem regulovaná společnost Ghana Electricity Company – GEC a Ghana Grid Copany – GRIDCO. V roce 2010 se v Ghaně vyrobilo 1 053,6 mil. kWh elektrické energie. Poptávka se však rychle zvyšuje v průměru o 8 % ročně. Ghana tak při realizaci ambiciózních vládních plánů rozvoje naráží na strop ve formě limitovaných zdrojů elektrické energie (zejména při nízkém stavu vodní hladiny v přehradní nádrži Akosombo). Probíhající energetickou krizi (která se projevuje poměrně častým vypínáním proudu) se snaží vláda odvrátit budováním nových kapacit. Stavba nové vodní elektrárny Bui s čínskou pomocí byla zahájena v srpnu 2007. Hlavním zdrojem elektrické energie je hydroelektrárna Akosombo (1020 MW – cca 70 %, v současné době díky nízkému stavu vody výkon pouze 50 %), dále pak menší vodní elektrárna Kpong (160 MW), generátorová elektrárna v Temě (110 MW) a tepelná v Takoradi (elektrická energie se zde vyrábí spalováním nafty – po dokončení plynovodu z Nigérie bude konvertována na plyn a výkon bude zvýšen na 660 MW). Vláda rovněž uvažuje o výstavbě tří malých vodních elektráren (40–60 MW).

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc Z hlediska mezinárodních donorů je Ghana vzorovou zemí (přestože nedostatky společné všem africkým zemím jsou jinde kritizovány). Ghana je v africkém měřítku považována za demokratickou, politicky i bezpečnostně stabilní zemi. Z tohoto důvodu plynou do Ghany velké finanční prostředky (cca 1,4 mld. USD ročně) a země je na rozvojové pomoci mezinárodních donorů (EU, Světová banka, Kanada, Čína, USA, Japonsko, Dánsko, Německo, Francie, Velká Británie a Nizozemí) do značné míry závislá. Tento trend bude pokračovat i v následujících letech. Ghana se stala jednou ze zemí, kam USA nasměrovaly program „Millenium Challenge Account“ (MCA).

13/28



Ghana

5. Finanční a daňový sektor 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let Rozpočet na rok 2011 byl zaměřen na zrychlení růstu HDP, předpokládal snižování daní a cílené státní výdaje s nízkým fiskálním deficitem. Hlavními makroekonomickými cíli pro rok 2011 byl: růst HDP ve výši cca 12,2 %, další snižování inflace, vytvoření devizových rezerv pokrývajících alespoň 3 měsíční import zboží a služeb a udržení rozpočtového deficitu do 2 % HDP. Rostl však tlak na výdaje – vláda investovala do rozvoje infrastruktury, zvýšila plat státním zaměstnancům. Státní rozpočet na rok 2012 počítá s růstem HDP o 7 % s průměrnou meziroční mírou inflace ve výši 7 %. Je konstruován jako deficitní v rozsahu 4 % z HDP. Devizové rezervy by měly být udržovány ve výši pokrývající dovozy za 3 měsíce.

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let) Položka /rok Celkový export Export zlata Export kakaa Export dřeva Nerozlišený export Celkový import Dovoz ropy Neropné dovozy Obchodní bilance Bilance běžného účtu Bilance kapitálového účtu Devizové rezervy (mil. USD) Devizové rezervy (měsíce)

Přehledný rozbor platební bilance v letech 2000 –2005 (mil. USD) 2000 2001 2002 2003 2004 1936,3 1867,1 2015,2 2562,4 2733,1

2005 2736,6

705,0 436,8 175,2 619,3

617,8 381,1 169,3 698,9

689,1 463,4 182,7 680

893,6 802,2 174,7 691,9

838,7 1071,1 211,7 611,6

945,8 843,2 226,9 720,7

2766,6

2968,5

2707,0

3276,1

4158,5

5279,8

520,1 2246,5

516,8 2451,7

508,1 2198,9

562,9 2713,2

775,0 3383,5

1108,2 4171,6

-830,2

-1101,4

-691,8

-713,7

-1425,4

-2543,2

-386,4

-324,5

-31,9

255,2

-151,3

-790,6

369,3

392,2

-38,6

313,4

125,9

899,5

224,0

336,6

601,2

1425,6

1732,0

1558,5

0,9

1,5

2,5

3,9

3,8

3,5

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba Vývoj celkového zahraničního dluhu Ghany (v mil. USD) 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011 1.Q

6 585

8 034

2 177

3 590

4 035

5 007

6 118

6 333

14/28



Ghana

podle údajů BoG V září 2006 odpustila Světová banka Ghaně dluh ve výši 4,3 mld. USD, proto se tak výrazně snížilo celkové zadlužení Ghany oproti roku 2005.

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny) Zákony stanovují minimální výši splaceného kapitálu pro vstup do bankovního sektoru Ghany na 200 mil. USD. V případě banky provádějící mezinárodní bankovní operace to je částka500 mil. USD, z toho minimálně300 mil. USD musí být převedeno do Ghany ve volných měnách. V Ghaně nyní působí 25 hlavních obchodních bank, z nichž největší jsou: •

Ghana Commercial Bank Ltd.

•

Standard Chartered Bank (Gh)

•

Barclays Bank of Ghana Ltd.

•

Ecobank Gh. Ltd.

•

CAL Bank Ltd.

•

First Atlantic Merchants Bank Ltd.

•

Int. Commercial Bank Ltd.

•

Merchant Bank (Gh) Ltd.

•

UT Bank

•

Metropolitan and Allied Bank (Gh) Ltd.

•

Prudential Bank Limited

•

SG-SSB

•

The Trust Bank Ltd.

Tyto banky pokrývají ze 70 % objem bankovních služeb v zemi.

5.5. Daňový systém Základním zákonem regulujícím přímé daně je Internal Revenue Act z roku 2000 (Act 592). Fyzické a právnické osoby jsou povinny platit daň z příjmu, daň ze zisku (obecně 32,5 %, hotely 25 %, zemědělské podniky 20 %, netradiční exporty 8 %; výrobní podniky mají řadu úlev podle lokality i sortimentu výroby), daň z kapitálových příjmů (10–15 %), darovací daň, daň z majetku. Nepřímé zdanění je řízeno zákonem Customs, Excise and Preventive Servie Law z roku 1993 (PNDCL 330) a zahrnuje cla, spotřební daně a daň z přidané hodnoty (12,5+2,5 %). Zaměstnavatel platí 12,5 % daň ze mzdy. Účinný a důsledný systém výběru daní zůstává jedním z palčivých problémů ghanské vlády. Vláda se snaží zavádět přísné postihy na neplatiče daní, nicméně k realizaci postihů dochází jen zřídka. Pro zefektivnění systému výběru daní byl v souvislosti se zavedením VAT vypracován dokonalejší registr plátců daní, Taxpayer Identification Numbering System.

15/28



Ghana

6. Zahraniční obchod země Hlavním požadavkem Ghany v obchodní oblasti (jak individuálně, tak spolu s ostatními africkými zeměmi, tak i v rámci WTO) dlouhodobě zůstává liberalizace obchodu se zemědělskými produkty a odstranění subvencí zemědělských výrobků, s EU má podepsánu interim smlouvu EPA (Economic Partnership Agreement), která liberalizuje vzájemný přístup zboží.

6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka Vývoz zboží celkem (v mil. USD) 2007

2008

2009

2010

2011*

4 194,7

5 269,7

5 839,7

7 960,1

3 016,7

Dovoz zboží celkem (v mil. USD) 2007

2008

2009

2010

2011*

8 061,3

10 268,5

8 046,2

10 922,1

3 265,3

Vývoj obchodní bilance Ghnay - saldo (v mil. USD) 2007

2008

2009

2010

2011*

-3 866,6

-4 998,8

-2 206,5

-2 962,0

-248,6

podle Central Bank of Ghana, 2011* I.Q

6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU Projekt vytvoření západoafrické oblasti volného obchodu a jednotné západoafrické měny postupuje pouze pomalu, podobně i prohlubování integrace západoafrických zemí v rámci ECOWAS zaostává za deklarovanými cíly. Hlavními obchodními partnery Ghany mezi vyspělými zeměmi nadále zůstávají, přes pokles jejich podílu, zejména evropské země (Velká Británie, Francie, Nizozemí, Německo, Itálie), dále Turecko, Brazílie, Jižní Afrika, Japonsko a USA. Velice rychle rostou dovozy z Číny a Indie. V rámci společenství ECOWAS jsou důležitými partnery Nigérie (Ghana dováží ropu a plyn), Benin, Pobřeží slonoviny a Togo. Dovoz - hlavní partneři podle země původu (v % z celku) Země

2007

2008

2009

2010

2011*

Velká Británie

6,4

4,8

5,2

4,0

3,7

Nizozemí

9,5

10,2

10,4

9,4

15,4

USA

2,2

2,5

2,2

3,0

2,0

16/28



Ghana

Německo

2,2

1,6

1,5

1,8

2,1

Japonsko

1,9

0,7

1,8

1,0

0,2

Itálie

1,8

1,5

1,3

0,8

2,4

Francie

4,3

3,6

3,3

3,4

3,5

Ostatní evropské

7,5

13,6

18,7

13,3

20,5

Zbytek světa

58,5

56,9

50,9

58,7

45,0

podle údajů IMF + Bank of Ghana odhad, 2011 I.Q Vývoz - hlavní partneři podle země určení (v % z celku) Země

2007

2008

2009

2010

2011*

Velká Británie

4,3

11,3

4,1

4,5

4,8

Nizozemí

3,5

8,5

3,1

2,8

3,0

USA

5,6

15,7

6,8

8,3

10,0

Německo

4,6

9,8

3,3

2,9

3,1

Japonsko

2,0

5,0

2,4

1,8

1,6

Francie

2,8

6,4

3,7

6,8

3,1

Itálie

3,3

5,0

1,8

2,3

2,2

Ostatní evropské

2,3

8,1

8,0

8,8

9,4

Zbytek světa

58,3

52,1

53,3

43,7

42,1

podle údajů IMF + Bank of Ghana odhad, 2011 I.Q

6.3. Komoditní struktura Ghana vyváží zejména kakao, zlato a dřevo (méně ropu, diamanty, bauxit, mangan); dováží automobily, strojírenské výrobky, spotřební zboží všeho druhu, chemikálie, elektroniku, ropu a ropné produkty, textil, léky atd.

17/28



Ghana

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu S výjimkou několika citlivých položek (rajčatová pasta, drůbež) je dovozní režim relativně liberální. V zásadě neexistují množstevní, teritoriální, či jiná omezení. Zvláštní taxy (ve výši 10–40 tis. USD) se platí při dovozu některých vybraných druhů zboží (potravin, léků, elektrických přístrojů), jejichž dovoz musí být certifikován Ghanským úřadem pro potraviny a léčiva nebo Ghana Standards Autority (tento úřad je oprávněn vydávat technické normy a předpisy, www.gsa.gov.gh). Speciální předpisy platí pro dovoz ojetých automobilů (v zásadě mladší 10 let) a použitých oděvů a obuvi (www.ghanatradenet.com). Zvláštní povolení musí být pro dovoz střeliva a výbušnin, zlatých mincí a diamantů. Do Ghany je zakázáno dovážet jakékoliv drogy, mýdlo s obsahem rtuti, toxické odpady a kontaminované zboží, půdu, cigarety bez zdravotního varování a jakékoliv pornografické materiály. Dovážené zboží musí být označeno (název zboží, složení, váha/objem, datum výroby, datum záruky, jméno výrobce/distributora, návod na použití/varování) v angličtině (viz www.cepsghana.org)

Dovozní dokumenty Základními dokumenty pro vývoz do Ghany jsou: exportní faktura (v angličtině). Ta musí obsahovat stručný, ale přesný popis zboží, určení množství, platební podmínku a ceny v USD. Celková cena musí být rozepsána: cena ex works + cena dopravy + pojistné = celková cena CIF (Tema). Doklad o předexpediční inspekci (Clean Report of Finding), který byl původně vyžadován byl nahrazen poexpediční inspekcí. Tato inspekce je prováděna v přístavu nebo na letišti a značně zpomaluje celou proceduru vyclívání zboží. Situace je tím komplikována především pro ghanského dovozce. Inspekci provádí Gateway Services Limited, BIVAC International, Ghana Link Network Services a Inspection and Control Service.

Celní systém Ghana užívá harmonizovaný systém HS. Obecně platí 5% clo na nástroje (82, 84 a 85) a motorová vozidla (8701 – 8704), 10% clo na suroviny, software a 20% clo na dokončené výrobky. Celní sazby některých druhů zboží mléko, ml. výrobky

25 %

cukr

10 %

pivo, víno

25 %

alkoholické nápoje

25 %

léky

10 %

papír

10 %

textilní výrobky

25% (50% od května 2005)

obuv

25 %

ruční nářadí

10 %

obráběcí stroje

10 %

18/28



Ghana

ocelové polotovary

25 %

Bezcelní dovoz je omezen na předměty osobní potřeby, které nejsou dovezeny za účelem dalšího prodeje, zemědělské a výrobní stroje, školní pomůcky a solární panely. Výslovně uváděná množstevní omezení na bezcelní dovoz: •

parfémy: max. 370 ml

•

víno: max. 750 ml

•

tabákové výrobky: max.500 g

Kontrola vývozu Exportní zásilky podléhají inspekci, kterou zajišťuje a platí vývozce. Vývoz některých komodit (zlato, kakao, diamanty, dřevo) může provádět jen firma se zvláštní licencí (např. pro zlato a diamanty je vydává státní organizace. Bez povolení není umožněn vývoz historických předmětů, vzácných minerálů, živočichů, živých rostlin, a zbraní. K předmětům, u nichž by mohlo při vývozu vzniknout nebezpečí podezření, že se jedná o historicky cenný předmět, je možno vyžádat dobrozdání Národního muzea (Museums and Monuments Board).

6.5. Ochrana domácího trhu Jedním z principů ghanské hospodářské politiky je existence volného trhu s minimem zásahů státních orgánů do sféry průmyslu a obchodu, avšak některá odvětví průmyslu jsou chráněna celními sazbami. To je případ piva (silná pivovarnická lobby), minerálních vod, textilních výrobků a ocelových polotovarů. Potraviny a léčiva je nutno registrovat u Ghana Foods and Drugs Board, Ghana Standards Authority nadále uplatňuje při dovozu potravin, léků a elektrických přístrojů v přístavech a letištích certifikaci zboží a registraci dovozců a distributorů. U některých druhů zboží (rýže, cukr a cukrovinky, rajčatové pasty, tuky a oleje, drůbež, masné výrobky, výrobky z mouky (včetně sušenek), ovocné šťávy a rybí konzervy) jsou za registraci zavedeny poplatky až do výše 40 000 USD.

6.6. Zóny volného obchodu Zákon o zónách volného obchodu (č. 504/1995) je jednou z iniciativ ghanské vlády na přilákání zahraničních přímých investic. Zakládání výrobních podniků se předpokládá především v průmyslové oblasti u přístavu Tema a Takoradi a v Akkře. Společnost založená v tomto režimu (10 let daňové prázdniny a bezcelní dovoz) musí vyrábět 70 % na vývoz. Aktivity řídí Ghana Free Zones Board (www.gfzb.com.gh).

19/28



Ghana

7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 7.1. Smluvní základna viz 3.3

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka Ghana se řadí mezi největší odběratele českého zboží v subsaharské Africe. Český vývoz dosáhl hodnoty 12 958 tis. USD při obratu 21 786 tis. USD. Vývoj vzájemné obchodní výměny (v tis. USD) Rok

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Vývoz

5 032

5 757

14 601

13 099

15 864

11 725

11 670

31 300

Dovoz

2 642

1 758

2 480

8 822

3 750

2 917

7 051

18 903

Obrat

7 674

7 515

17 081

21 921

19 614

14 642

18 721

50 203

Saldo

2 390

3 999

12 121

4 277

12 114

8 808

4 619

12 397

podle údajů Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Zatímco ghanský dovoz do ČR po skokovém nárůstu v roce 2007 v dalších letech stagnoval a omezoval se na tropické ovoce, kávu, kakao, kaučuk a tropické dřevo, v roce 2011 se ghanský export do ČR zvýšil více než 4x s rostoucím podílem kakaa, nerostných surovin a zejména zlata. Vývoz ČR do Ghany (s mírným poklesem v letech 2009–2010 – před tím devět let rostl, v roce 2011 roste dynamicky. Zatímco ČR dříve do Ghany vyvážela poměrně omezený sortiment zboží (zejména chemikálie, sklo a bižuterie, traktory a osobní automobily), nyní se ve větším množství objevují i takové položky jako pneumatiky, barvy, dětské pleny, svítidla, malá zahradní technika, látky a oděvy, drobné spotřební zboží atd. Co do objemu vývozu ČR Ghana zaujímá dlouhodobě 3.–4. místo mezi zeměmi subsaharské Afriky (po Angole, JAR a Nigérii). Porovnáme-li vývoz ČR vztažený na jednoho obyvatele, je Ghana rovněž na čelním místě.

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu Vývoz podle tříd SITC v roce 2011 (v tis. USD, celkem 31 300) 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

166

37

3516

0

0

660

8369

18040

512

0

8

9

Dovoz podle tříd SITC v roce 2011 (v tis. USD, celkem 18 903) 0

20/28

1

2

3

4

5

6

7



Ghana

8676

0

7239

0

0

0

1186

6

4

1792

Mezinárodní klasifikace SITC: •

SITC-0 Potraviny a živá zvířata

•

SITC-1 Nápoje a tabák

•

SITC-2 Surové materiály, nepoživatelné, s výjimkou paliv

•

SITC-3 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály

•

SITC-4 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky

•

SITC-5 Chemikálie a příbuzné výrobky jinde neuvedené

•

SITC-6 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu

•

SITC-7 Stroje a dopravní prostředky

•

SITC-8 Průmyslové spotřební zboží

•

SITC-9 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné

Hlavní vývozní komodity ČR: osobní vozy Škoda, traktory Zetor, malá zahradní technika (VARI), strojní zařízení (i použité), ocel, výrobky ze železa, přístroje el. záznamu, reprodukce zvuku TV a obrazu, pneumatiky, sklo, bižuterie, keramika, potraviny, sušené mléko, chemikálie, plasty a umělohmotné výrobky, barvy, dětské pleny, svítidla, látky a oděvy, bavlna, lůžkoviny, nábytek,drobné spotřební zboží. Hlavní dovozní komodity ČR: zlato, kakao, hliník, dřevo, tropické ovoce a ořechy.

7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu) Možnosti uplatnění na trhu existují pro: •

důlní stroje a zařízení

•

energetická zařízení

•

agrotechniku a zavlažovací systémy

•

telekomunikační zařízení

•

stavební materiály a stavební stroje (i použité)

•

nákladní automobily, motocykly a kola.

Poptávka je i po jednoduchých strojních zařízeních pro malovýrobce, ojetých automobilech, pneumatikách, počítačích, šatstvu (i již nošeném), potravinách, lécích a spotřebním zboží, čeští výrobci musí počítat s tvrdou konkurencí nejen asijského zboží, ale také jihoafrického, brazilského a tureckého. Postupně se zvyšuje poptávka po technologiích na výrobu el. energie z obnovitelných zdrojů, zejména pak solárních technologií.

7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce Na straně ghanských importérů (zástupců) jsou to firmy: •

Stallion Group – dovozce osobních automobilů Škoda, jedná se o mezinárodně operující indickou firmu

•

Ghana Heavy Equipment Ltd. – dovozce traktorů Zetor

•

BIGA International Ltd. – dovozce zahradní techniky Vari

•

Arrow Network Systems (ANS) Ltd. – česko-ghanská firma s českou majoritou. Dováží radiové modemy a vytváří sítě bezdrátového přenosu dat.

21/28



Ghana

•

Interplast. Ltd. – největší výrobce plastových trubek a plastových oken v západní Africe, z ČR si dováží nástroje, plnidla a další komponenty.

7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci ZÚ Akkra každoročně předá ghanským zájemcům o české výrobky (a naopak rovněž firmám z ČR) několik stovek kontaktů na české výrobce a dodavatele. Řada ghanských firem však zboží poptává s cílem vylákat buď registrační poplatek, či schengenské vízum, jedná se o tzv. nigerijské podvody. Proto se firmám doporučuje, aby za účelem prověření takového případu kontaktovaly Velvyslanectví České republiky v Akkře.

7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce Pro akademický rok 2010-2011 Česká republika poskytla Ghaně 3 vládní stipendia, pro rok 2011–2012 to jsou stipendia 4.

7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb Údaje nejsou k dispozici.

7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

22/28



Ghana

8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej V oblasti spotřebního zboží funguje distributorský systém – osoba, která má přímé vazby na drobné obchodníky, od majitelů drobných obchodů až po stánkaře a pouliční prodejce, je předpokladem úspěchu. Pokud výrobek vyžaduje servis, je nutné mít vyškolený personál a dostatek náhradních dílů. Distribuce zboží může probíhat přes velkoobchod (většinou libanonské a jihoafrické obchodní řetězce), maloobchod (soustředěný převážně v hlavním městě) a drobné lokální distributory. Velká část zboží je dovážena prostřednictvím Ghanců žijících v zahraničí – ti se pochopitelně orientují především na zemi, ve které žijí. Hlavním místem vstupu zboží do země jsou námořní přístavy v Temě a Takoradi a mezinárodní letiště v Akkře, kde jsou rovněž k dispozici celní sklady. Dovozci strojů a dopravních prostředků si většinou budují prodejní síť v zemi nebo franšízují značku lokální firmě.

8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil Neexistuje zákon, který by dovozci přikazoval lokálního distributora nebo zástupce. Pro úspěšné zavedení nové exportní položky však využití místního zástupce doporučujeme (může pomoci s marketingem, s jednáním s místními úřady atd.). Při snaze o průnik na trh v oblasti zařízení, jež vyžadují i servisní péči, doporučujeme přímou přítomnost zástupce firmy z ČR. Ghana aplikuje velmi přísnou ochranu trhu pracovních sil. Pro cizince je velmi obtížné získat pobytové a pracovní povolení, která se vydávají jen v případě prokázaných investic v zemi. Podnik má nárok na jedno pracovní povolení za podmínky přímé investice zahraničního partnera ve výši minimálně 10 000 USD. Při podílu zahraničního partnera vyšším než 100 000 USD má smíšený podnik nárok na 2 pracovní povolení pro cizince. Při zaměstnávání místních sil se nevyskytují formální problémy. Náklady na zaměstnání místních sil jsou poměrně nízké: kvalifikovaný dělník 100–150 USD/měsíc, úředník s vysokoškolským vzděláním 150–350 USD/měsíc, produktivita práce a obzvláště pracovní tempo tak odpovídá nízkým mzdovým nákladům.

8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku Ghanské zákony jsou v tomto směru liberální. Nejlepší místo, které může při otevření zastoupení pomoci je Ghana Investment Promotion Center (www.gipc.org.gh). Postup při registraci nové firmy je po formální stránce poměrně nenáročný. Zákonná lhůta pro vyřízení žádosti o registraci je 5 pracovních dnů. Na centrálním registru je třeba získat osvědčení, že neexistuje společnost stejného jména, předložit stanovy společnosti (jméno společnosti, oblast podnikání, jména představitelů a jejich pravomoci), předložit jména auditorů. Po obdržení Certificate of Incorporation a Certificate to Commence Business je třeba společnost registrovat na Internal Revenue Service a Value Added Tax Service. Formy společnosti vychází z britského práva. Náklady na pronájem klimatizovaných kancelářských prosto v obchodním centru hlavního města jsou poměrně vysoké. Měsíční nájemné za jeden metr čtvereční se pohybuje od 10 do 50 USD.

8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP) V Akkře působí asi dvacet reklamních společností, některé z nich jsou pobočky zahraničních firem. Marketingem se rovněž zabývá několik specializovaných firem. Obvyklým způsobem propagace zboží jsou inzeráty v denním tisku (Daily Graphic a Ghanaian Times); televizní (4 TV kanály) a rozhlasová reklama (90 FM kanálů) je vhodná pro propagaci zboží masové spotřeby. Stále populárnější je velkoplošná reklama pomocí billboardů.

23/28



Ghana

8.5. Způsoby řešení obchodních sporů Existují soudy nižší a vyšší instance (Nejvyšší soud, Odvolací soud). Soudní systém je však pomalý a ne vždy nestranný. Několik právních kanceláří již nabízí arbitrážní či smírčí služby. V roce 2005 byl založen Obchodní soud, který řeší obchodní spory. Ghana uznává rozhodnutí cizích soudů na základě reciprocity. Ghana rovněž podepsala Smlouvu o urovnání obchodních sporů z roku 1966 a uznává rozhodnutí International Center for the Settlement of Investment Disputes, podepsala rovněž Smlouvu o uznávání cizích arbitrážních rozhodnutí (New York Convention). Ve vztahu k českým firmám jsme dosud nezaznamenali případ obchodního sporu, který by musel být řešen třetí stranou (soudem). Při řešení obchodních sporů je vždy žádoucí dát přednost mimosoudnímu jednání. Přestože v Ghaně existuje orgán řešící obchodní spory, doporučujeme zakomponovat do kontraktu ustanovení, na základě kterého by případné arbitrážní řízení probíhalo mimo Ghanu.

8.6. Režim zadávání veřejných zakázek Veřejné zakázky státního sektoru jsou zadávány prostřednictvím veřejných tendrů. Informace o tendrech jsou zveřejňovány v denním tisku, někdy jsou zasílány i na cizí zastupitelské úřady v Ghaně. Tendrové podmínky je možné vyzvednout po zaplacení poplatku 100–2000 USD. Předmět tendru – zboží jednorázové spotřeby – je možné nabízet ze zahraničí. Zboží technického charakteru musí být nabízeno v Ghaně registrovanou firmou, která musí prokázat reference a odbornou způsobilost. Veřejné zakázky řídí zákon o veřejných zakázkách z roku 2003 a na jejich průběh dohlíží Public Procurement Autority (www.ppaghana.org nebo www.ppbghana.org) a nákupy pro jednotlivá ministerstva a úřady zajišťuje Ghana National Procurement Agency (www.gnpa-ghana.com), ministerstva si vypisují zakázky také individuálně. Nákup zboží do hodnoty 200 tis USD a práce pod1,5 mil. USD jsou vyhrazeny domácím dodavatelům. Projekty hrazené mezinárodními donory podléhají rovněž pravidlům veřejných zakázek.

8.7. Problémy a rizika místního trhu Ghanský trh je orientován především na cenu. Nízká koupěschopnost velké většiny ghanského obyvatelstva a slabá finanční pozice většiny ghanských výrobních podniků tlačí dovozní ceny na minimum. Dovozci hledají nejlacinější nákupní možnosti, často na úkor kvality, významnou část dovozu tvoří použité výrobky (textil, obuv, ojeté pneumatiky, dopravní prostředky). Běžný ghanský zákazník dává přednost nižší technické úrovni před technickými novinkami. Riskantní jsou např. dodávky strojů s elektronickým ovládáním, bez úpravy pro tropické podnebí nebo potravin bez speciální úpravy. Český exportér musí počítat s tím, že dodané stroje budou pracovat v prašném prostředí, v ovzduší s relativní vlhkostí 96 % o a teplotách kolem 35 C, při značném kolísání elektrického napětí. Bohatší vrstva se naopak orientuje na luxusní zboží světových značek. Specificky africké jsou i problémy při zaměstnávání místních sil. Ghana se potýká s problémem odlivu kvalitní pracovní síly a inteligence, která pochopitelně hledá lepší ekonomické ohodnocení práce v Evropě, či v USA a na místním trhu práce je málo dostatečně kvalifikovaných odborníků. Vyškolení pracovních sil proto vyžaduje čas a především trpělivost.

8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví V souladu s pravidly TRIPS WTO přijal parlament v roce 2003 příslušné zákony na ochranu duševního vlastnictví. Ghana je smluvní stranou řady dohod o ochraně značky, copyrightu, geografického označení, patentů atd. Tyto zákony však nebývají dodržovány. Pirátské kopírování software, hudby, filmů či levné napodobeniny zboží světových značek (drtivou většinou asijského původu) je obecně rozšířeným jevem a je ze strany státních orgánů zřídka potlačováno.

8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka Záleží na velikosti firmy – u velkých a státních firem nebývá problém dodržet platební podmínky. ZÚ se však zároveň setkal s případy, kdy čeští obchodníci nedostali za své zboží zaplaceno a vymáhat

24/28



Ghana

pohledávky je v Ghaně obtížné. Přístup ke smluvním závazkům je poměrně volný – je dobré se proto domluvit na platbě předem v hotovosti, zejména pokud jde o první obchod. Za odebírané zboží není radno platit předem.

8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu •

Ghana International Trade Fair: Veletrh spíše všeobecného zaměření s mezinárodní účastí. Obvykle je pořádán v rozpětí dvou let.

•

GIFEX – Ghana International Furniture and Woodworking Exhibition: Specializovaný veletrh na dřevozpracující průmysl s mezinárodní účastí. Vystavují se výrobky ze dřeva, polotovary, nábytek, dřevoobráběcí stroje, nástroje.

•

INDUTECH – Ghana Industry and Technology Fair: Mezinárodní veletrh zaměřený na výrobky zpracovatelského průmyslu, stroje a zařízení.

Všechny veletrhy a výstavy se konají ve veletržním komplexu v Akkře.

25/28



Ghana

9. Investiční klima 9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory) Přilákání zahraničních investic je součástí hospodářské politiky ghanské vlády. Zahraniční investoři mají řadu výhod a záleží, v kterém režimu firma působí (podniky v zóně volného obchodu mají 10 let daňové prázdniny, jiné úlevy a pobídky jsou stanoveny zákonem o Ghana Investment Promotion Centre, jiný platí pro těžební firmy). Detailní informace jsou uvedeny na www.gipc.org.gh. Vláda se přednostně orientuje na ghanskou diasporu v zahraničí. Pro zakládání společností neplatí v podstatě omezení, zahraniční partner může mít ve firmě majoritu, nebo ji může i plně vlastnit. Společný podnik výrobního charakteru je možné založit za podmínky minimální kapitálové účasti zahraničního partnera ve výši 10 000 USD, výrobní podnik ve 100% vlastnictví cizího subjektu je nutné zakládat s min. kapitálem 50 000 USD. Náročnější podmínky existují pro založení smíšeného podniku pouze za účelem nákupu (importu) a prodeje. Takový podnik musí být založen s kapitálovým vkladem ze zahraničí minimálně 300 000 USD, a musí zaměstnat alespoň 10 místních sil. Pracovní právo je řízeno Zákoníkem práce z roku 2003. Pracovní spory řeší National Labour Commission. Neexistuje zákon, který by nařizoval zastoupení odborů v managementu nebo vyplácení výkonnostních podílů.

9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura) Přímé zahraniční investice činily v roce 2007 podle statistiky Ghana Investment Promotion Council (GIPC) 1,2 mld. USD. Z této částky představovaly investice nových firem, registrovaných v Ghaně až v roce 2007, částku 155 mil. USD. Celkově ovšem GIPC registruje dalších 305 nových projektů v odhadované investiční částce 5,67 mld. USD. Největšími investory jsou firmy z Indie, ČLR, Velké Británie, Libanonu, USA a JAR.

9.3. České investice v teritoriu Za rok 2010 a 2011 nejsou známy žádné české investice.

9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty Ghanská vláda má pět prioritních oblastí, které chce přednostně rozvíjet a o které by se mohli naši případní investoři zajímat. Jsou to: •

infrastruktura

•

zemědělství a na ně navazující agroprůmysl

•

sociální oblast (školství a zdravotnictví)

•

vládní služby (různé registry)

•

turistika

Velmi lukrativní oblastí se stává výstavba a pronajímání bytů. Vzhledem k rychle rostoucí spotřebě elektrické energie vzroste v brzké době poptávka po netradičních zdrojích energie. Vláda připravuje privatizaci energetického sektoru, některých státem vlastněných komerčních bank, telekomunikací. V předvolebním období je však každý takový projekt napadán opozicí a privatizace se tak zpožďuje. Konkrétní investiční příležitosti pro české subjekty nabízí např. vnitrozemský chov ryb, zpracování ovoce (pomeranče, ananasy, mango), zpracování SHEA BUTTER (shea másla – ořechů máslovníku obecného), zpracování palmového oleje, recyklace plastového odpadu, dopravní infrastruktura, atd.

26/28



Ghana

9.5. Rizika investování v teritoriu Hlavními problémy, se kterými se investor setká, jsou komplikovaný systém vlastnictví půdy, stále ještě špatná infrastruktura (zejména mimo hlavní město), nedostatek elektřiny, pomalá byrokracie a nekvalifikovaná pracovní síla. Investor musí počítat s prakticky nulovou ochranou před nekalými dovozy levného konkurenčního zboží a s možností nedodržení závazků případných odběratelů. Ghanci navíc často zaměňují rozvojovou pomoc a investice a očekávají, že část „investic“ je nevratná. Největším rizikem je možnost nedodržení uzavřených smluv a velmi zdlouhavých jednání zejména při vymáhání nasmlouvaných plateb za provedené práce, či služby a praktická nevymahatelnost případných pohledávek.

27/28



Ghana

10. Očekávaný vývoj v teritoriu 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země Neočekáváme žádné takové události.

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod. Přestože jednou z priorit vlády je plán Strategie snížení chudoby, ekonomická situace většiny obyvatel (zejména ve venkovských oblastech země) se prozatím výrazně nezlepšila. Ghanská ekonomika zůstává i nadále závislá zejména na třech základních exportních komoditách – zlatu, kakaových bobech a dřevu. Klesající angažovanost bank v sektoru zemědělství navrhuje vláda řešit zřízením Zemědělského investičního fondu/Zemědělské úvěrové korporace, která by se státní podporou poskytovala finanční, pojišťovací a leasingové služby subjektům v zemědělském sektoru. Ghana je stále ještě zcela energeticky závislá na dovozech ropy.

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR Vzhledem k rychle rostoucí spotřebě elektrické energie a jejímu trvalému nedostatku je velice aktuální výstavba nových energetických zdrojů, a to i alternativních (zejména solárních, na biomasu) včetně výstavby nových vysokonapěťových vedení a rekonstrukce těch stávajících. S postupně rostoucí těžbou ropy lze usilovat o dílčí dodávky pro ropný průmysl, případně do výstavby nové rafinerie. Vzhledem k málo rozvinuté infrastruktuře jsou neustále aktuální projekty městské (Akkra), meziměstské a železniční dopravy, včetně rekonstrukce stávajících a výstavby nových letišť. Uplatnění najdou i firmy dodávající úpravny vody, čistírny odpadních vod, vybavení škol a nemocnic.

28/28


Souhrnná teritoriální informace Ghana

Recommend Documents