SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA REVITALIZACE ZELENĚ MĚSTA HAVLÍČKŮV BROD
OBSAH : 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE.................................................................................................................... 3 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE.............................................................................................................. 3 2. ÚVOD ........................................................................................................................................ 4 Historie města Havlíčkův Brod..................................................................................................... 4 Výchozí podklady ........................................................................................................................ 5 Použité normy ............................................................................................................................. 5 3. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY A PODNEBÍ ......................................................................................... 5 3. 1 Přírodovědný průzkum........................................................................................................ 6 4. VŠEOBECNÉ ZÁSADY PÉČE O STÁVAJÍCÍ ZELEŇ ................................................................ 7 5. POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE A LITERATURA.................................................................. 7 6. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE PROJEKTU.................................................................................. 7 7. CÍLE PROJEKTU ...................................................................................................................... 8
2
1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE název akce:
REVITALIZACE ZELENĚ MĚSTA HAVLÍČKŮV BROD
investor :
Město Havlíčkův Brod, Havlíčkovo náměstí 57, 580 61 Havlíčkův Brod
řešené místo:
Havlíčkův Brod a obec Termesivy LOKALITY: 1. SÍDLIŠTĚ PRAŽSKÁ 2. KALINOVO NÁBŘEŽÍ 3. PLOVÁRENSKÁ 4. TERMESIVY
stupeň dokumentace: Dokumentace bude sloužit jako podklad pro žádost o dotaci z „Operačního programu životní prostředí“ – prioritní osa 6 – zlepšování stavu přírody a krajiny, oblast podpory 6.5 – Podpora regenerace urbanizované krajiny.
zpracovatel návrhu: Irena Dundychová soudní znalec pro obor ochrana přírody - dendrologie firma: www.green-art.cz Npor. Jana Lašky 3095, Havlíčkův Brod, 580 01 tel: 603 857 955, IČ: 63587181, DIČ:CZ6055310734 email:
[email protected]
3
2. ÚVOD Zatoužíme-li uniknout před stísněním a vřavou velkoměsta do úlevné harmonické krajiny, do které je z Prahy i z Brna téměř stejně daleko či spíše stejně blízko, určitě se rozjedem na Českomoravskou vrchovinu. A třebaže sem již nebudeme dobrodružně putovat některou ze středověkých zemských stezek – Haberskou, Libickou či Trstenickou – klikatících se z Čech na Moravu přes kdysi rozlehlý jedlobukový hvozd s vlky, medvědy a zubry, určitě i současnými železnicemi a silnicemi dospějeme do krajiny, jejíž ráz nás v mnohých místech uchvátí. Tahle pahorkatina, vrchovina až hornatina, ale také „vypnulina“, „krabatina“ či „hory“, jak ji v minulosti též nazývali, má mnoho ctitelů, kteří na ni nedají dopustit. A sotva bychom s výjimkou jižních Čech, které přitahovalo a dodnes přitahuje tolik umělců rozmanitých múz. Zdá se, že především oni svým dílem spojili všechny ty rozmanité názvy v jediný oslavný a emocionálně podbarvený pojem: Vysočina s velkým V. Právě pod tímto jménem založili v poválečném nadšení roku 1946 rodáci a přátelé regionální spolek, jehož cílem bylo „šířit znalosti o Vysočině, o jejím národopisu, umění a umělcích i o jejím životě hospodářském“. (citace z knihy JIHLAVSKO, Chráněná území ČR VII., AOPK ČR)
Historie města Havlíčkův Brod Havlíčkův Brod (do roku 1945 Německý Brod, německy Deutsch Brod) je město ve stejnojmenném okrese, v kraji Vysočina, 23 km severně od Jihlavy na řece Sázavě. Původně zde stála hornická osada u brodu přes Sázavu. Nejdříve to byl Smilův Brod podle zakladatele Smila z Lichtenburka, o kterém existují nejstarší zmínky kolem roku 1234. Nejstarší zmínka o městě pochází z listiny datované k 26. říjnu 1256, ve které se řeší spor brodského plebána s vilémovským klášterem. Král Přemysl Otakar II. si dělal nároky na území kolem Brodu, které považoval za královskou půdu, protože se tady dolovala stříbrná ruda. Dostal se do vážných sporů se Smilem, po kterých ale velká část pozemků připadla králi. V roce 1274 byla osada povýšena na město. Ke konci 13. století město obehnáno hradbami. Od roku 1308 se město jmenovalo Německý Brod až do roku 1945. Za husitských válek v roce 1422 zde hledal útočiště král Zikmund se svým vojskem. Husitské oddíly vedené Janem Žižkou Brod dobyly a slavné císařské vojsko porazily. Bylo to jedno z posledních vítězství Žižky. Tato událost definitivně ukončila těžbu stříbra. Roku 1637 povýšeno na královské město. V letech 1871 - 1874 působil na zdejším gymnáziu Vilém Kurz, vědec, spisovatel a politik, jeden ze zakladatelů Klubu českých turistů a jeden z iniciátorů stavby Petřínské rozhledny v Praze. Roku 1945 bylo město v rámci vysídlení Němců z Československa přejmenováno na Havlíčkův Brod podle Karla Havlíčka Borovského. Z bohaté historie je dochováno kolem stovky památek a střed města je od osmdesátých let památkovou zónou. Městské hradby s baštami, historické centrum s barokním náměstím, bohatý mobiliář kostelů, kašna s Tritonem, pověstmi opředený symbol zrady na novoradniční věži nebo jeden z nejvzácnějších zvonů v českých zemích jsou jen náznakem historického bohatství, které zve návštěvníky města k prohlídce. Zajímavé je brodské gymnázium Carolina, kde studovala řada osobností jako jsou Josef Dobrovský, Bedřich Smetana, Jan Zrzavý a Karel Havlíček Borovský, jehož jméno nese město od roku 1945.
4
K nejdůležitějším funkcím parků patří jeho ekologicko-stabilizační funkce a svým druhovým složením přispívá ke zvýšení biodiverzity okolního prostředí. Jedná se o významné biotopy pro živočichy existenčně vázané na ekosystémy s přítomností věkovitých dřevin. Regenerace zeleně města Havlíčkův Brod je navržena tak, aby nedošlo k poškození biotopů (ošetření stromů přírodě blízkým způsobem). Řešené lokality jsou hojně využívány veřejností a slouží ke krátkodobé rekreaci. Ošetřením stromů, regenerací trávníků a novou výsadbou, dojde k zatraktivnění celého prostředí. LOKALITA 2 Kalinovo nábřeží se nachází v městské památkové zóně - část A památkové zóny, území určující charakter PZ. LOKALITA 3 Plovárenská, na této lokalitě se nachází památkově chráněná lípa – Lípa u sv. Jána. Strom roste na pozemku 1852/1 KN (1852 PPK)
Výchozí podklady Podkladem pro zpracování PD jsou: • situace současného stavu • geodetické doměření lokalit • katastrální mapa • vyjádření správců inženýrských sítí • plán uvažovaných akcí v období horizontu 10-ti let • vlastní měření, průzkum a fotodokumentace • územní plán města Dokumentace je zpracována k září 2013, nastalé změny v pozdější době budou řešeny jako samostatné dodatky k této dokumentaci.
Použité normy Sadové úpravy budu provedeny podle následujících norem: ČSN 83 9061 Technologie vegetačních úprav v krajině - Ochrana stromů, porostů a vegetačních ploch při stavebních činnostech ČSN 83 9011 Technologie vegetačních úprav v krajině - Práce s půdou ČSN 83 9021 Technologie vegetačních úprav v krajině – Rostliny a jejich výsadba ČSN 83 9031 Technologie vegetačních úprav v krajině – Trávníky a jejich zakládání ČSN 83 9041 Technologie vegetačních úprav v krajině - Technicko - biologické způsoby stabilizace terénu – Stabilizace výsevy, výsadbami, konstrukcemi ze živých a neživých materiálů a stavebních prvků, kombinované konstrukce ČSN 83 9051 Technologie vegetačních úprav v krajině - Rozvojová a udržovací péče o vegetační plochy
3. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY A PODNEBÍ Z hlediska regionálně-geomorfologického třídění georeliéfu ČR náleží celé území okresu k Česko-moravské soustavě České vysočiny, k podsoustavě Českomoravská vrchovina. Má typické rysy georeliéfu na starých přeměněných a vyvřelých horninách hercynského základu České vysočiny. Základním rysem je rozdíl mezi plošinami poloroviny a zaoblenými hřbety na straně jedné a různou měrou zahloubenými říčními údolími na straně druhé. Jihozápadní a severovýchodní okraj území okresu má vyšší a členitější georeliéf, zatímco střední část okresu se vyznačuje nižším povrchem. 5
Průměrná roční teplota vzduchu dosahuje v podstatné části okresu téměř shodné hodnoty 7,0 °C. P řibližně o 1 °C je v pr ůměru chladnější severovýchodní a jižní část okresu, naopak mírně teplejší je plošně malé území na severozápadě okresu kolem Golčova Jeníkova a na západě okresu západně a jihozápadně od Ledče nad Sázavou. Nejchladnějším měsícem je leden s průměrnou teplotou vzduchu od – 3,0 do – 3,5 °C a nejteplejším červencem s průměrnou teplotou vzduchu v rozmezí 16 až 17 °C. Průměrná četnost směrů větrů má dvě významná, téměř rovnocenná maxima, a to pro severozápadní směry a pro směry jihovýchodní. Severozápadní směr proudění vzduchu je přitom prvním významně převládajícím směrem především v letním období a jihovýchodní směr proudění prvním převládajícím směrem především v zimním období, kdy zůstává zachována relativně vysoká četnost severozápadních směrů proudění jako druhého převládajícího směru. Celý okres Havlíčkův Brod náleží k povodí Labe, tj. k úmoří Severního moře. Hlavním vodním tokem je pravostranný přítok Vltavy- Sázava, která přitéká na území okresu u Ronova nad Sázavou, kde má délku toku L 36 km. Do Sázavy ústí na území okresu zleva významné přítoky, zejména Šlapanka, Perlový a Pstružný potok. K nejvýznamnějším pravostranným přítokům patří Lásenický, Borovský a Břevnický potok, Sázava a zejména Želivka, jejíž povodí však zasahuje do okresu Havlíčkův Brod pouze v krátkém úseku vodní nádrže Švihov a některými malými potoky, které do ní přitékají zprava. Většinu okresu pokrývají hnědé půdy, konkrétně kyselá varieta kambizemě typické na svahovinách kyselých a neutrálních intruzív, rul a granulitů. Doprovodnou složku tvoří ponejvíce pseudogleje, v menší míře kambiem typická a gleje. Poměrně chudá flóra a nevelká vegetační pestrost, typická pro většinu Českomoravské vrchoviny, je v území pozitivně ovlivněna blízkostí teplejších oblastí Polabí, občasným výskytem bazických hornin v podloží a výraznými údolími řek, především v severozápadním severní části okresu. Potenciální přirozenou vegetaci území ve středních vyšších nadmořských výškách okresu Havlíčkův Brod představují především acidofilní bikové bučiny svazu Luzulo-Fagion. V dřevinném patru dominuje buk lesní (Fagus sylvatica) s vtroušeným smrkem ztepilým (Picea abies) a vzácnou jedlí bělokorou (Abies alba). Bylinné patro je obvykle velmi chudé, pouze s několika acidofilními druhy, např. borůvkou černou (Vaccinium myrtillus), metličkou křivolakou (Avenella flexuosa), ostřicí kulkonosnou (Carex pilulifera) aj. Jen místy se nalézají ostrůvky květnatých bučin podvazu Eu-Fagenion s relativně bohatým bylinným patrem, ve kterém roste kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), k. cibulkonosná (D. bulbifera), ječmenka lesní (Hordelymus europaeus), samorostlík klasnatý (Actaea spicata) a další charakteristické druhy. V územích s nižší nadmořskou výškou v širším okolí řeky Sázavy a jejího přítoku Sázavky jsou mapovány acidofilní doubravy svazu Genisto germanicae-Quercion. Dřevinné patro tvoří obvykle dub letní (Quercus robur) spolu se vzácnějším dubem zimním (Q. petraea). Z hlediska fytogeografického členění ČR se okres Havlíčkův Brod nachází převážně v mezofytiku. Jeho větší část přísluší k fytogeografickému okresu 66.
3. 1 Přírodovědný průzkum V průběhu přípravných prací během roku 2013 bylo provedeno orientační přírodovědné posouzení řešeného území. Jde ve všech případech o plochy intravilánové zeleně. Uměle založené travnaté plochy jsou pravidelně několikrát ročně kosené. Stromové porosty tvoří převážně výsadby okrasných, výjimečně geograficky a stanovištně nepůvodních dřevin bez významnější ekologické hodnoty. Na celém řešeném území se kromě stromů nenacházejí žádné zájmy ochrany přírody. Výskyt zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů stejně jako výskyt cenných či ohrožených společenstev je s ohledem na charakter ploch téměř vyloučen. Posouzení hodnoty krajinného rázu je v daném případě rovněž nadbytečné, neboť se jedná o intravilán obce.
6
4. VŠEOBECNÉ ZÁSADY PÉČE O STÁVAJÍCÍ ZELEŇ Dutiny, doupné stromy Stromové dutiny jsou v současné době ochranářsky nejcennějším biotopem (byť je jich jen málo). Všechny dutiny můžeme považovat nejméně za potenciální biotop chráněných nebo ohrožených druhů živočichů. Při péči o stromy je nutné dutiny co nejvíce šetřit. Je věcí odborného posouzení každého případu, kdy kmen nebo větev s dutinou je bezpečná, a kdy není. Jde o citlivé téma a tak spíše jen varuji před paušálním „řešením“ v podobě tažení proti dutinám. To by mohlo vést k významně negativnímu ovlivnění populací chráněných nebo ohrožených živočichů. Samozřejmě je vhodné do stromů s dutinami zasahovat pouze v období, kdy nejsou používány k vyvádění mláďat nebo k zimování. Mrtvé dřevo Život stromu sice končí jeho odumřením, nicméně život ve stromu tímto zdaleka nekončí. Mrtvé stromy v přírodě „žijí“ ještě desítky let po odumření, v podstatě až do doby, kdy už nejsou rozeznatelné jako individua a stávají se součástí půdy. Strom se ve fázi odumírání stává více oživeným, než kdy jindy. Od kořenů přes kmen až po větve je postupně osídlen celým společenstvem hub a živočichů. Oživení se samozřejmě liší podle druhu stromu (velmi vyhraněné oživení mají např. duby), ale také např. podle míry oslunění kmene a větví. Navíc strom poskytuje škálu biotopů v čase: jiné oživení má odumírající strom, jiné stojící mrtvý strom, ještě jiné ležící mrtvý strom. Péče o trávníky Velmi časté kosení vede k ochuzení porostů o citlivé luční druhy rostlin a k drastickému ochuzení v říši hmyzu. Například housenky motýlů postrádají živné rostliny a dospělci pastvu na květech, nehledě na přímou likvidaci jedinců při kosení a sklizni trávy. Větší živočichové zde pak nenacházejí potravu (ptáci, netopýři, ježek a další) a plocha se pro ně stává nezajímavá až nepřátelská (kromě potravy chybí také úkryt). Negativní vliv je možné eliminovat několika způsoby: - omezit plochu sterilních zelených koberců, dle možností některé plochy kosit pouze 2 až 3x ročně, - zavést fázový posun seče, tj. nekosit celou plochu naráz, ale postupně po částech (v rámci celé plochy jsou pak vidět plochy nebo pruhy s různě starou trávou); - menší část v daném roce nekosit vůbec nebo třeba jen jednou, stojící trávu ponechat přes zimu. Pokud by trávníky byly koseny méně často, zvýšila by se květnatost porostů a tím také potravní nabídka pro živočichy. Pod vlivem méně intenzivního kosení by se na části plochy mohl postupně obnovit přírodní biotop ovsíkové louky.
5. POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE A LITERATURA • • • • •
Hurych V.Ing. Csc., 2003, Okrasné dřeviny pro zahrady a parky, Praha 2008, Kordes, katalog sortimentu Kniha Jihlavsko, Chráněná území ČR VII., AOPK ČR Historie města http://www.wikipedia.org/ JIHLAVSKO, Chráněná území ČR VII., AOPK ČR
6. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE PROJEKTU Revitalizace zeleně města Havlíčkův Brod je rozdělená do 4 lokalit. Na jednotlivých lokalitách jsou navržené následující zásahy: - kácení nemocných, suchých nebo konkurenčních stromů 7
-
-
odstraňování náletových stromů a keřů zmlazování přestárlých keřů nové výsadby stromů a keřů konzervační ošetření stávajících stromů (zdravotním řezem, zdravotním a odlehčovacím řezem, výchovným řezem. Kosterní větve vícekmenů jsou zabezpečené proti rozlomení vazbou) zakládání nových trávníků
7. CÍLE PROJEKTU Cílem revitalizace je podpora udržitelného rozvoje města Havlíčkův Brod prostřednictvím zvyšování kvality a zdraví zeleně a stromů v intravilánu města. Realizací projektu dojde k naplnění těchto cílů: -
podpora rozvoje biodiverzity v rámci zastavěného území města prostřednictvím ošetřování stromů přírodě blízkým způsobem, ponechání věkovitých stromů, které jsou vhodným biotopem pro živočichy, které jsou existenčně s těmito stromy vázané.
-
zlepšování vzhledu města
-
obnova zeleně v sídelním prostředí
-
zlepšení zdravotního stavu městské zeleně
-
revitalizace ostrůvků nenarušené přírody uprostřed sídelního osídlení
-
zlepšení odpočinkových zón s možností využití pro výchovnou a osvětovou funkci
-
stanovení jasných a nepřekročitelných pravidel ohledně péče o zeleň v majetku žadatele
Vypracovala: Irena Dundychová, září 2013
8
