Současné trendy ve světovém pojišťovnictví s důrazem na vybrané pojistné trhy

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Současné trendy ve světovém pojišťovnictví s důrazem na vybrané pojistné trhy Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Karel Mudrych

Sylvie Slaninová

Brno 2012

Velice ráda bych poděkovala Ing. Karlu Mudrochovi za vedení mé bakalářské práce, za mnohé podmětné připomínky, odborné konzultace i za praktické rady a cenná doporučení.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádné odcitovala a uvedla v přiloženém seznamu. V Brně dne 30. října 2011

__________________ Sylvie Slaninová

Abstrakt This bachelor work examins the trends in the world and czech banking based on insurance market of USA, Canada and secondary European Union. In the theoretical part there is analyzed history of banking in USA, Canada and Czech Republic and indicators of the insurance markets which are than in the practical part applied to specific markets, analyzed and than there is made their comparision. The end of this final work is devoted to already mentined predication and trends in banking. Keywords History of insurance, index of level of the insurance market, premium, insurance penetration, concentration of insurance market , insurance market of USA, insurance market of Canada, insurance market of Czech republic, insurance market of European Union, insurance trends.

Abstrakt Tato bakalářská práce se zkoumá trendy ve světovém a Českém pojišťovnictví na základě pojistných trhů USA, Kanady a sekundárně Evropské Unie. V teoretické části je rozebrána historie pojišťovnictví v USA, Kanadě a České republice a ukazatele úrovně pojistných trhů, jež jsou následně v praktické části aplikovány na konkrétní trhy, rozebrány a je provedena jejich komparace. Konec této závěrečné práce je věnován již zmiňovaným predikcím a trendům v pojišťovnictví. Klíčová slova Historie pojišťovnictví, ukazatele úrovně pojistného trhu, předepsané pojistné, pojištěnost, koncentrace pojistného trhu, komparace pojistných trhů, pojistný trh USA, pojistný trh Kanady, pojistný trh České republiky, pojistný trh Evropské unie, trendy v pojišťovnictví.

Obsah

9

Obsah 1

Úvod

15

2

Cíl a metodika práce

16

3

4

2.1

Cíl práce ...................................................................................................16

2.2

Metodika práce ........................................................................................16

Literární rešerše

18

3.1

Historie pojišťovnictví ve světe se zaměřením na USA a Kanadu ..........18

3.2

Historie pojišťovnictví v českých zemích ................................................21

3.3

Pojišťovnictví v České republice ..............................................................21

3.4

Ukazatele úrovně pojistného trhu ...........................................................21

3.4.1

Předepsané pojistné........................................................................ 22

3.4.2

Pojistné plnění ................................................................................ 22

3.4.3

Škodovost ........................................................................................ 22

3.4.4

Pojištěnost....................................................................................... 23

3.4.5

Koncentrace pojistného trhu .......................................................... 23

3.4.6

Doplňkové ukazatele....................................................................... 23

Vlastní část – Mezinárodní porovnání pojistných trhů 4.1

24

Pojistný trh USA ..................................................................................... 24

4.1.1

Úvod a legislativní úprava .............................................................. 24

4.1.2


4.1.3

Meziroční přírůstky v USA.............................................................. 27

4.1.4

Pojištěnost....................................................................................... 29

4.1.5

Koncentrace pojistného trhu USA...................................................31

4.2

Pojistný trh Kanady ................................................................................ 32

4.2.1

Úvod a legislativní úprava .............................................................. 32

4.2.2


4.2.3

Meziroční přírůstky v Kanadě ........................................................ 36

4.2.4

Pojištěnost........................................................................................37

10

Obsah

4.2.5 4.3

Koncentrace kanadského pojistného trhu ..................................... 40

Pojistný trh České republiky ................................................................... 41

4.3.1

Úvod a legislativní úprava ............................................................... 41

4.3.2

Předepsané pojistné.........................................................................43

4.3.3

Meziroční přírůstky ........................................................................ 46

4.3.4

Pojištěnost .......................................................................................47

4.3.5

Koncentrace pojistného trhu České republiky ............................... 48

4.4

Pojistný trh Evropské unie ..................................................................... 50

Úvod a legislativní úprava............................................................................ 50 4.4.1

Předepsané pojistné......................................................................... 51

4.4.2

Meziroční přírůstky .........................................................................54

4.4.3

Pojištěnost .......................................................................................55

4.5

Srovnání analyzovaných trhů..................................................................56

4.5.1

Předepsané pojistné.........................................................................56

4.5.2

Meziroční přírůstky ........................................................................ 58

4.5.3

Pojištěnost ....................................................................................... 61

4.5.4

Srovnání koncentrace pojistných trhů ........................................... 64

4.6 Současné trendy a rizika ve světovém pojišťovnictví vztahující se k České republice........................................................................................................... 64 4.6.1

Změny v charakteru rizik.................................................................65

4.6.2

Změna distribučních kanálů............................................................67

4.6.3

Růst významu životní pojištění .......................................................70

4.6.4

Demografický vývoj – důchodová reforma .....................................70

4.6.5

Globalizace....................................................................................... 71

4.7

Trendy v obchodě s životním a neživotním pojištěním .......................... 71

5

Závěr

73

6

Literatura

74

Seznam obrázků

11

Seznam obrázků Obr. 1

Vývoj celkového hrubého předepsaného pojistného v USA26

Obr. 2 Vývoj poměru životního a neživotního pojištění v USA (porovnání let 2002 a 2007)

27

Obr. 3 Meziroční přírůstky hrubého předepsaného pojistného ve Spojených státech 28 Obr. 4 Vývoj přímého hrubého pojistného jako procento HDP ve Spojených státech v letech 2002 - 2008 30 Obr. 5 Vývoj průměrného hrubého pojistného na jednoho obyvatele ve Spojených státech v letech 2002 – 2008 Obr. 6

30

Vývoj celkového hrubé předepsaného pojistného v Kanadě35

Obr. 7 Vývoj poměru životního a neživotního pojištění v Kanadě (porovnání let 2002 a 2007) 36 Obr. 8 Meziroční přírůstky hrubého předepsaného pojistného v Kanadě 37 Obr. 9 Vývoj přímého hrubého pojistného jako procento HDP v Kanadě v letech 2002 – 2008

38

Obr. 10 Vývoj průměrného hrubého pojistného na jednoho obyvatele v Kanadě v letech 2002 - 2008

39

Obr. 11

44

Vývoj celkového hrubé předepsaného pojistného v ČR

Obr. 12 Vývoj poměru životního a neživotního pojištění v České republice (porovnání let 2002 a 2007) 45 Obr. 13 Meziroční přírůstky hrubého předepsaného pojistného v České republice 46 Obr. 14 Vývoj přímého hrubého pojistného jako procento HDP v České republice v letech 2002 – 2008

48

Obr. 15 Vývoj průměrného hrubého pojistného na jednoho obyvatele v České republice v letech 2002 - 2008

48

12

Obr. 16

Seznam obrázků

Vývoj celkového hrubé předepsaného pojistného v EU15 52

Obr. 17 Vývoj poměru životního a neživotního pojištění v EU15 (porovnání let 2002 a 2007)

53

Obr. 18 Meziroční přírůstky hrubého předepsaného pojistného v EU15 54 Obr. 19 Vývoj přímého hrubého pojistného jako procento HDP v EU15 v letech 2002 – 2008

55

Obr. 20 Vývoj průměrného hrubého pojistného na jednoho obyvatele v EU15 v letech 2002 – 2007

56

Obr. 21 Srovnání poměru životního a neživotního pojištění v roce 2002 57 Obr. 22 Srovnání poměru životního a neživotního pojištění v roce 2007 58 Obr. 23 Meziroční přírůstky hrubého předepsaného pojistného v jednotlivých státech 60 Obr. 24 Vývoj přímého hrubého pojistného jako procento HDP v letech 2002 – 2008

62

Obr. 25 Vývoj průměrného hrubého pojistného na jednoho obyvatele v letech 2002 – 2007

63

Seznam tabulek

13

Seznam tabulek Tab. 1 Celkové hrubé předepsané pojistné v USA v letech 2002 – 2009 (v mil. USD) 25 Tab. 2 Meziroční přírůstky hrubého předepsaného pojistného ve Spojených státech 28 Tab. 3 Vývoj přímého hrubého pojistného jako procento HDP ve Spojených státech 29 Tab. 4 Vývoj průměrných hrubých pojistných výdajů na jednoho obyvatele ve Spojených státech 29 Tab. 5 10 vedoucích životních pojišťoven ve Spojených státech amerických za rok 2008

31

Tab. 6 10 vedoucích neživotních pojišťoven ve Spojených státech amerických za rok 2008 32 Tab. 7 Celkové hrubé předepsané pojistné v Kanadě v letech 2002 – 2009 (v mil. USD) 34 Tab. 8 Meziroční přírůstky hrubého předepsaného pojistného v Kanadě 37 Tab. 9 Vývoj přímého hrubého pojistného jako procento HDP v Kanadě 38 Tab. 10 Vývoj průměrných hrubých pojistných výdajů na jednoho obyvatele v Kanadě 38 Tab. 11

10 vedoucích životních pojišťoven v Kanadě za rok 2007 40

Tab. 12

10 vedoucích neživotních pojišťoven v Kanadě za rok 200841

Tab. 13 Vývoj celkového hrubého předepsaného pojistného v České republice v letech 2002 – 2009 (v mil. USD) 43 Tab. 14 Meziroční přírůstky hrubého předepsaného pojistného v České republice 46 Tab. 15 Vývoj přímého hrubého pojistného jako procento HDP v České republice

47

14

Seznam tabulek

Tab. 16 Vývoj průměrných hrubých pojistných výdajů na jednoho obyvatele v České republice 47 Tab. 17 10 vedoucích životních pojišťoven v České republice za rok 2008 49 Tab. 18 10 vedoucích neživotních pojišťoven v České republice za rok 2008 50 Tab. 19

Celkové hrubé předepsané pojistné v EU15 (v mil. USD) 52

Tab. 20 Meziroční přírůstky hrubého předepsaného pojistného v EU15 54 Tab. 21 Vývoj přímého hrubého pojistného jako procento HDP v EU15

55

Tab. 22 Vývoj průměrných hrubých pojistných výdajů na jednoho obyvatele v EU15 55 Tab. 23 Meziroční přírůstky hrubého předepsaného pojistného na jednotlivých pojistných trzích v letech 2003-2009 59 Tab. 24

Vývoj přímého hrubého pojistného jako procento HDP

61

Tab. 25 Vývoje průměrných hrubých pojistných výdajů na jednoho obyvatele 61 Tab. 26

Srovnání koncentrace pojistných trhů

64

Úvod

15

1 Úvod Pojišťovnictví je významnou součástí každé ekonomiky. Poptávka po pojistných produktech je logickým důsledkem obav obyvatel z důsledků různých rizik, jimž jsou během svého života vystaveni. S vývojem společnosti se zároveň objevují i nová rizika, kterým musíme čelit a i proto má komerční pojišťovnictví tak velkou roli. V této bakalářské práci se, jak již název napovídá, dozvíte možné trendy ve světovém i českém pojišťovnictví, ale nebudeme předbíhat. Nejprve se v teoretické části zaměříme na historii pojišťovnictví v České republice i ve Spojených státech a Kanadě. Následující kapitoly se budou zabývat ukazateli určujícími úroveň pojistných trhů, jež v praktické části aplikujeme na skutečné pojistné trhy. Zkoumanými pojistnými trhy budou trhy Spojených států, Kanady, České republiky a sekundárně i Evropské unie. Výsledky poté shrneme a jejich komparace nám ukáže úrovně jednotlivých zkoumaných pojistných trhů. Na závěr se dozvíme ony zjišťované trendy v pojišťovnictví a na základě zjištěných informací se pokusíme o jejich predikci a to především vzhledem k pojistnému trhu České republiky, což jsou i cíle mé bakalářské práce. Podrobněji se o oněch cílech dozvíte v následující kapitole. Proč jsem si zvolila právě téma určení predikce vývoje pojistných trhů, především pak trhu České republiky? Jelikož si uvědomuji důležitost pojišťovnictví i pro svou budoucnost. Vzhledem k nedokonalosti momentálního nastavení penzijních systémů a nutnosti zabezpečení svého stáří ve vazbě mezi penzijními systémy a pojišťovnictvím. Například při využití pojistně-matematických výpočtů nutných pro konstrukci penzí. V současné době se v České republice používá příspěvkově definovaný penzijní systém, který předem stanoví výši příspěvků, které mají účastníci odvádět a ze kterých se stanoví výše vyplácených dávek. Vývoj těchto ukazatelů ale také závisí na faktorech jako je demografický vývoj či další ekonomické parametry. Při odchodu do důchodu jsou účastníci změnám těchto ukazatelů vystaveni, jelikož dojde-li k nepříznivému vývoji, zhorší se i samotné dávky.

16

2 Cíl a metodika práce 2.1 Cíl práce Hlavním cílem mé bakalářské práce je určit predikci možného vývoje pojistného trhu České republiky dle pojistného trhu USA a Kanady. Dále definuji úroveň českého pojistného trhu ve srovnání s pojistným trhem Evropské unie, Kanady a USA. Určím jejich úrovně, trendy a závislost. Vedlejším cílem je shrnutí trendů v pojišťovnictví obecně.

2.2 Metodika práce V první části mé závěrečné práce se věnuji komplexnímu uvedení do problematiky pojistných trhů. První kapitoly se zabývají historií pojišťovnictví ve Spojených státech, Kanadě a v českých zemích. Posléze budou objasněny ukazatele úrovně pojistného trhu, které se později uplatní ve vlastní části mé bakalářské práce. Ve vlastní části se zaměřím přímo na konkrétní určení úrovně pojistných trhů USA, Kanady, České republiky a EU, na něž aplikuji některé ukazatele, které již byly popsány v teoretické části. Konkrétně zde budou použity ukazatele předepsaného pojistného, meziroční přírůstky, pojištěnost a koncentrace daného trhu dle metodiky a údajů OECD v jednotné měně americkém dolaru. Především kvůli lepší možnosti komparace. Tyto ukazatele dále analyzuji z pohledu posledních několika let. Konkrétně se jedná o analýzu let 2002-2008. V případě že měla OECD v době zpracování této bakalářské práce k dispozici i údaje z roku 2009, budou uvedeny. Vývoj trhů v těchto letech porovnám vůči sobě navzájem. Výběr těchto let nebyl zcela náhodný. Vzhledem k používané metodice OECD bylo nutno, aby tato organizace měla daná data k dispozici, proto jsou data uvedena do roku 2008, popřípadě 2009. Dalším důvodem je hospodářská krize, kterou jsem nechtěla v práci příliš zohledňovat vzhledem k jejím extrémním hodnotám, jež by nám zkoumaná data zkreslovali. Nemožnost plně se věnovattomuto tématu je dána i rozsahem práce. Závěrem shrnu obecně trendy pojistných trhů, jež mají vliv i na Českou republiku. Výběr právě USA pro srovnání s Českou republikou nebyl náhodný. Hlavním důvodem mého výběru byla důležitost Spojených států amerických v celém finančním sektoru, tedy i v oblasti pojišťovnictví. USA je podle CEA leaderem daného sektoru a zároveň také hlavním inovátorem v oblasti pojistných produktů, které se pravděpodobně v České republice i v ostatních státech projeví až s určitým časovým odstupem.

Cíl a metodika práce

17

Výběr daných států také ovlivnilo, do jaké míry se na sledovaných trzích projevila finanční krize. Jak je zřejmé z charakteristik uvedených pojistných trhů krize se na většině trhů podepsala značně, ale například na kanadském trhu jen mírně, což je dáno i kanadskou legislativní úpravou, která bude v dané kapitole také zmíněna. Evropský trh je zmíněn spíše pro doplnění problematiky, jelikož je Česká republika jeho součástí a trendy ovlivňující Evropskou unii bezprostředně působí i na Českou republiku.

18

3 Literární rešerše 3.1 Historie pojišťovnictví ve světe se zaměřením na USA a Kanadu • Počátky v námořním pojištění Bavíme-li se o počátku moderního pojištění a pomineme-li tedy Egypt, Babylonskou říši, či Indii, kde byly tendence k pojišťování už kolem let 2500 před naším letopočtem, objevíme se v Itálii v roce 1063. Právě zde v obchodním přístavu Amalfi vznikl stejnojmenný kodex, kterým bylo ustanoveno že obchodníkovi, jehož loď se ztratí, finančně přispějí všichni ostatní členové. Právě Itálie a Anglie, které financovaly plavby lodí, si byly dobře vědomy nebezpečí na cestách, a to hrozby bouře nebo pirátství. Tento kodex fungoval více než pět set let a ovlivnil v podstatě celé Středomoří. Ovšem s postupem času a s rostoucí obchodní i vojenskou silou Velké Británie byla stále zřetelnější nutnost tuto ochranu přizpůsobit novým vlivům. V roce 1574 tedy byla vytvořena komora, ve které měly být soustředěny všechny pojišťovací operace v Londýně. Neformálním centrem námořního pojištění se stala roku 1688 slavná kavárna na Toner Street, kde probíhala veškerá lodní pojištění. • Rozšíření pojištění z námořního na pojištění požáru V roce 1666 ovlivnil pojišťovnictví velký požár Londýna. Tento požár rychle likvidoval z velké části dřevěné město a nakonec zpustošil více než čtyři pětiny Londýna. Právě v té době si lidé ještě více uvědomili nutnost chránit svůj majetek před hrozbou požáru. Rok po velkém požáru si otevřel Nicholas Barbon kancelář obchodující s pojištěním proti požáru na vybrané byty v Londýně. Pojistné stanovil podle předpokladu, že z dvou set domů shoří jeden každých 15 let. Po požáru roku 1680 bylo pojistné stanoveno ve výši 2,5% z ročního nájemného cihlového domu a 5% na dřevěný. Cun Fire byla první pojišťovna, která vznikla v Londýně roku 1706. Ta své pojistné portfolio rozšířila už i o pojištění obsahu obydlí. Myšlenka pojištění se velice rychle rozrostla a byly zakládány pojišťovny i v jiných městech a státech jako bylo Skotsko, Německo, USA či Kanada.[1] • Začátky pojištění v Severní Americe První pojišťovny začaly vznikat v letech 1752 v USA a 1804 v Kanadě. Je vidět, že se pojištění stalo v Severní Americe důležitou součástí života již v prvních letech jeho existence.[1]


19

USA Nejdůležitějším městem amerických kolonií byla Filadelfie, která sloužila jako politické i obchodní centrum země. Je tedy logické, že právě zde začala vznikat první pojištění, která později přímo přispěla k růstu a prosperitě přepravního obchodu v nové zemi. První pojištění v Americe bylo zprostředkováváno pomocí upisovatelů v námořních kavárnách v amerických přístavech. Časem se díky pojišťění více než zdvojnásobila hodnota amerického vývozu a dovozu. Pojistný trh námořního pojištění výrazně rostl od roku 1840. Výjimkou byla snad pouze krize v letech 1890 - 1893. Mezi světovými válkami vzniklo mnoho nových společností. Vlivem silné konkurence nastal přebytek kapacit, který vedl až ke snížení zisku upisování. Přímým potomkem námořního pojištění je pojištění proti požáru. Počátky tohoto druhu pojištění v Severní Americe nás vedou opět do Filadelfie. Nejstarší vzájemná pojišťovací společnost, zabývající se pojištěním proti požáru, zde vznikla roku 1752. Nepojišťovaly se ale domy, které před sebou mají stromy, a to z důvodu vysoké rizikovosti. Pokrytí tohoto pojištění se v návaznosti na růst amerického průmyslového odvětví rozrostlo i na krytí jiných forem rizik, a to konkrétně poškození či zničení následkem blesku. Rok 1909 byl v Kansasu rokem reakce na obecné přesvědčení z nadměrných zisků protipožárních pojišťoven. Na základě tohoto obvinění zde vznikla vládní komise, v jejíž pravomoci byly právě protipožární sazby účtované společnostmi. O rok později reagovala i newyorská legislativa a následovaly další. Jinými významnými pojištěními se stala s postupem času pojištění letecké náhrady zaměstnancům(1908 – zakotveno ve federální legislativě, šlo o první hlavní zákon), automobilové (1898) či například ručitelské pojištění. Oblast životního pojištění a pojištění zdraví zatím ale zůstávala opomenuta a to až do roku 1840. Důvodem bylo smýšlení obyvatel, kterým životní pojištění připadalo jako hazard a ten byl proti jejich náboženskému přesvědčení. Proto životní pojištění vzniklo nejprve jako doplněk námořního pojištění a trvalo pouze po dobu plavby. Začátkem třicátých lét americká ekonomika prosperovala. Ovšem v roce 1837 následovala hospodářská krize a recese, která zapříčinila nedostatek kapitálu pojišťoven. Vládní komise v Massachusetts proto vyvinula první americké tabulky pro stanovení politiky rezerv a je tak nazývána otcem zákonného pojištění životní rezervy. Od této doby se také datuje pojištění úrazové.[2] Začátkem dvacátého století vznikly v New Yorku právní předpisy zakazující životní pojišťovnám mnohé praktiky škodlivé pro pojistníky či národní ekonomiku. V New Yorku se tak posílilo dané odvětví. Přibližně od roku 1980 konečně došlo ke změně chápání politiky životního pojištění jako důležitého prostředku pro případné vdovy. V důsledku toho nastal boom prodeje životního a důchodového pojištění. Dalším produktem životního pojištění bylo univerzální životní

20

pojištění, které vzniklo v roce 1979. Variabilní životní pojištění například americký trh zaznamenal v roce 1987.[2] [3] Důležitým faktorem v rozvoji životního pojištění byly i světové války, při nichž si lidé uvědomili skutečné riziko a důležitost tohoto druhu pojištění. Fenoménem dvacátého století se nicméně v Americe stalo skupinové životní pojištění. Úplný počátek tohoto pojištění nalezneme v roce 1911. Od té doby se skupinové pojištění rozšířilo velice rychle.[2] Kanada

V Kanadě potřeba pojistné ochrany vyplynula především z rostoucího obchodu s Evropou a Spojenými státy. První pojišťovny v Kanadě začaly vznikat v roce 1804. Roku 1815 byla zničena velká část Rebeku kvůli požárům. Další velký požár následoval roku 1845, kdy shořelo více než 2000 budov a zahynulo 60 obyvatel. Příčinou rozsahu škod byly, jako v případě velkého požáru v Londýně, dřevěné konstrukce budov. Mnoho pojišťovacích společností se proti rozsáhlým škodám chránilo zřízením vlastních hasičských sborů, které byly do místní samosprávy převedeny v roce 1866.[4][5] Další impulz pro rozšíření pojistného mořského trhu, oproti jeho počátkům, byl růst velikosti nákladů v tomto odvětví a výstavba velkých zaoceánských plošin určených pro ropné vrty kolem let 1965 - 1974. Dalším mezníkem bylo zavedení satelitní navigace. Na konci dvacátého století se však přibližně šedesát procent lodní dopravy přesunulo do zemí s menší regulací a s menšími daněmi, jako je Panama, Libérie, Bahamy, nebo Řecko.[5] První životní pojišťovna v Kanadě vznikla roku 1846 v Ontariu. Po zkušenosti s náročností sjednání svého životního pojištění, kdy musel Gugh C. Baker pro zřízení tohoto druhu pojištění až do New Yorku, rozhodl se tedy založit svou vlastní životní pojišťovnu v Kanadě. Skromné začátky společnosti byly spojeny s pobočkou v mechanické knihovně v Hamiltonu. Ovšem během prvního roku se její existenci velmi dařilo a společnost vytvořila značný zisk. Což se ale také neobešlo bez problémů. Velký růst kanadské populace byl ukazatelem rozvoje životního pojištění. S první světovou válkou se změnil život bezpočtu nejen kanadských rodin a stejně jako v USA i v Kanadě si lidé uvědomili důležitost životního pojištění. V šedesátých letech dvacátého století se pojišťovny v Kanadě rychle adaptovaly na technický vývoj tohoto desetiletí a zřídily například automatické zpracování dat.[6]


21

3.2 Historie pojišťovnictví v českých zemích První pojišťovna v dnešní České republice byla zřízena roku 1777 a nabízela pojištění proti škodám z ohně na polních zásobách, nábytku, nářadí a dobytku. Tato pojišťovna však velmi brzy zanikla. Jako další zahájily na českém pojistném trhu činnost dvě zahraniční pojišťovny, a to v roce 1822. Nepřetržitá tradice českého pojišťovnictví vznikla až s První českou vzájemnou pojišťovnou, nabízející pojištění nemovitostí proti požáru. Založena byla roku 1827. Dnešní název, První čeká vzájemná pojišťovna, byl změněn až s postupem času. Od roku 1864 začala pojišťovna nabízet i pojištění movitostí a pojištění proti krupobití. S nástupem nového století, tedy v roce 1909, rozšířila pojišťovna svoje působení i na produkty životního pojištění. Tato pojišťovna se musela vyrovnat i se škodou roku 1881, kdy bylo zasaženo požárem Národní divadlo. Druhá polovina 19. století v českém pojišťovnictví znamenala vlnu nových českých pojišťoven, další vlnou znamenal přelom století. Je jistě nutné zmínit i vznik první české zajišťovací banky. Ta vznikla v Praze v roce 1872. I v období Československé republiky se pojišťovnictví dařilo. Důkazem může být rok 1945 a existence 733 českých i zahraničních pojišťovacích institucí. 24. října 1945 však byly tyto instituce znárodněny a o dva roky později bylo vytvořeno pouze pět pojišťoven, jež se po únoru 48 ještě zredukovaly a vznikla Československá pojišťovna. Tento národní podnik měl monopol až do počátku devadesátých let. V té době již jako Česká státní pojišťovna.[7]

3.3 Pojišťovnictví v České republice Monopol byl na českém pojistném trhu zrušen zákonem o pojišťovnictví z roku 1991. Byl zde stanoven i základní rámec pojišťovnictví, vznikla asociace pojišťoven (dříve existovala asociace Česko – Slovenských pojišťoven) i dozor nad pojišťovnictvím. Další legislativní úpravy následovaly roku 1994. Možnost tržního komerčního rozvoje pojišťovnictví využily pojišťovny hned v roce 1991, kdy byla udělena licence třem pojišťovnám. Do roku 1997 již bylo na pojistném trhu České republiky zaznamenáno 36 komerčních pojišťoven. Pojišťovnictví se zkrátka stalo významnou součástí české ekonomiky a její přeměny.[7]

3.4 Ukazatele úrovně pojistného trhu Úroveň a vyspělost věcného pojistného trhu nelze hodnotit, srovnávat a analyzovat bez ukazatelů úrovně pojistného trhu. Při výběru ukazatelů pojistného trhu je nutné, abychom vybírali takové, které využívají i ostatní vyspělé státy a které jsou k trhu objektivní. Mezi základní ukazatele patří předepsané pojistné, pojistné plnění, škodovost, pojištěnost a další ukazatele jako je například koncentrace pojistného trhu a různé další doplňkové ukazatele, které budou dále rozebrány v příslušné kapitole.

22

3.4.1

Předepsané pojistné

Jak již bylo řečeno, předepsané pojistné je jedním ze základních ukazatelů pojistného trhu. Je to souhrn plateb pojistného, které mají být v určitém účetním období pojišťovně uhrazeny a to na základě platných smluv. Pomocí tohoto ukazatele zjistíme podíly jednotlivých pojišťoven na pojistném trhu daného státu. Sumarizací předepsaných pojistných jednotlivých pojišťoven pak výkonnost jednotlivých odvětví (životního nebo neživotního pojištění) či celého pojistného trhu. Často se také používá průměrné předepsané pojistné přepočítané na obyvatele, což umožňuje přesnější mezistátní komparaci.[8] Pro lepší srovnání se porovnávají také meziroční přírůstky předepsaného pojistného jednotlivých zemí. 3.4.2

Pojistné plnění

U pojistného plnění jde o náhradu škody pojišťovny klientovi v případě pojistné události. V případě neživotního pojištění je to částka vypočítána a vyplacená, jde tedy o pojištění škodové. U životního pojištění jde o předem sjednanou částku (pojištění obnosové). Výrazným rozdílem je zde také fakt, že u neživotního pojištění není jisté, zda k pojistné události vůbec někdy dojde, popřípadě kolikrát. U životního pojištění je jisté, že k pojistné události dojde, jen není předem jasné kdy. Jak již bylo naznačeno i zde je možné dělit pojistná plnění na životní a neživotní. 3.4.3

Škodovost

Vyjadřuje poměr mezi výší poskytnutých pojistných plnění a výší přijatého popřípadě předepsaného pojistného. Pro vývoj škodovosti je tedy evidentně důležitý vývoj předešlých dvou ukazatelů, které se prolínají. Vzhledem k možnosti dělení předepsaného pojistného i pojistného plnění na životní a neživotní část je jasné, že je tato možnost i u škodovosti. Škodovost je udávána v procentech a platí zde pravidlo, že by neměla být vyšší než netto pojistné (v procentech). Je-li tomu naopak, pojištění ekonomiky není vyrovnané a zároveň by nemělo dosahovat sta procent přijatého či předepsaného pojistného. V pojišťovnách se tento ukazatel sleduje ještě podrobněji a to pro každý druh pojištění pro jejich vlastní účely.[8]


3.4.4

23

Pojištěnost

Agregátní ukazatel pojištěnosti se vypočítává jako poměr předepsaného pojistného k hrubému domácímu produktu v běžných cenách a je opět udáván v procentech.[8] Pojištěnost je celoevropsky považována za jeden z nejdůležitějších ukazatelů úrovně a rozvoje pojistného trhu vůbec. Vykazuje totiž vyspělost, výkonnost a možnosti daného pojistného trhu. V podmínkách ekonomicky vyspělých zemí určuje kapacitu pojistného trhu. Plné pojištěnosti je dosaženo v případě pojistného produktu povinného charakteru. Je to ale spíše model teoretický, jelikož povinnost toto pojištění mít ještě neznamená, že si ho všichni skutečně pořídí. Pro ukazatel pojištěnosti je dobré, vzhledem k jeho ovlivnění hrubým domácím produktem, doplnění o ukazatele předepsaného pojistného na jednoho obyvatele, které ale může být ovlivněno směnnými kursy.[10] 3.4.5

Koncentrace pojistného trhu

Koncentrace pojistného trhu sleduje poměr 5, 10 nebo 15 největších komerčních pojišťoven na trhu k předepsanému pojistnému a říká nám, jaký mají tyto pojišťovny podíl na trhu daného státu. Menší koncentrace daného trhu pak znamená lepší pojistný trh. Koncentrace pojistného trhu je důležitým ukazatelem vyjadřujícím efektivnost pojistného trhu.[8] 3.4.6

Doplňkové ukazatele

Mezi doplňkové ukazatele patří například[8]: • Počet komerčních pojišťoven, jenž vypovídá jak o vyspělosti daného pojistného trhu, tak o způsobu jeho regulace. • Počet zaměstnanců v pojišťovnictví nám dává první představu o úrovni pojistného trhu. Důležitým faktorem je ale také jejich produktivita práce. • Počet uzavřených pojistných smluv dobře ukazuje nejen efektivnost pojistného trhu, ale i efektivnost práce v komerčních pojišťovnách, tedy vývoj pojistného kmene. • Průměrné pojistné na jednu pojistnou smlouvu nám říká, kolik průměrně klient zaplatí za uzavření jedné pojistné smlouvy za určité období. • Počet vyřízených pojistných událostí vyjadřující konečný efekt pojištění. • Průměrné pojistné plnění na jednu pojistnou událost vyjadřuje, kolik průměrně pojišťovna vyplatí za jednu pojistnou událost.

24

4 Vlastní část – Mezinárodní porovnání pojistných trhů 4.1 Pojistný trh USA 4.1.1

Úvod a legislativní úprava

Spojené státy americké jsou největším finančním centrem. Stejně tak toto prvenství vlastní i v oblasti pojišťovnictví. Jsou největší tvůrcem nových pojistných produktů i zajišťovacích schémat. Obecně se dá říci, že je USA pojišťovacím střediskem. To dokládá i fakt, že zde v pojišťovnictví pracuje více než dva miliony zaměstnanců ve více než tisíci pojišťoven. Důležitost tamního pojistného trhu se dá doložit i tím, že pojišťovny ve Spojených státech amerických tvoří 6-8% amerického HDP. Jak již bylo řečeno v úvodu, to je důvod proč jsem si vybrala analyzovat mimo jiné tento pojistný trh. Ve Spojených státech plní funkci centrální banky federální rezervní systém (Fed). Fed má tedy pravomoc a povinnost řídit měnovou politiku a oblast pojišťovnictví. Pojišťovací legislativu si však určují jednotlivé státy samy prostřednictvím svých administrativ. Neexistence federálního legislativního rámce pojišťovnictví je také častým terčem kritiky odborníků i politiků. Na federální úrovni v oblasti regulace pojišťovnictví působí nevládní sdružení Národní asociace pojišťovacích ministrů (NAIC), která na americký pojistný trh působí svými doporučeními, která jsou v USA respektována a státy se jejími doporučeními většinou řídí, i když nejsou legislativně podložena. NAIC vznikl v roce 1871 a jeho zástupci se schází čtyřikrát ročně, kde formulují svá doporučení.[1][11] V oblasti regulace amerického pojistného trhu je zavedena směrnice obdobná té Evropské (Solvency II), která bude zmíněna v následujících kapitolách. Tato směrnice je, stejně jako Solvency II, statický model rizikově orientovaný. Regulační zájem je zde zaměřen na včasné odhalení možné platební neschopnosti na pojistném trhu a prevence rizika platební neschopnosti pro spotřebitele.[1][12]

Vlastní část – Mezinárodní porovnání pojistných trhů

4.1.2

25


V této kapitole podrobněji rozebereme pojistný trh Spojených států amerických z pohledu předepsaného pojistného všech pojišťoven na daném trhu. V tabulce číslo 1, která se zabývá obdobím od roku 2002 do roku 2009, již názorně vidíme, jak se celkové hrubé předepsané pojistné na daném pojistném trhu po tuto dobu vyvíjelo. Jednotlivé částky jsou též rozebrány z pohledu životního a neživotního pojištění. To je totiž důležitý indikátor vyspělosti pojistných trhů. Tab. 1

Celkové hrubé předepsané pojistné v USA v letech 2002 – 2009 (v mil. USD)

2002 Celkem

1 031 530

2003

2004

1 366 732

ŽP

472 367 567 413

NŽP

559 163 799 319

1 426 541 601 854 824 688

2005 1 412 081 607 056 805 025

2006 1 391 378 527 483 863 895

2007

2008

1 592 1 620 797 065 778 810 715 804 813 809 994 351

2009 2 024 685

Zdroj: [13]OECD - vlastní konstrukce

Ještě podrobněji pak vidíme vývoj hrubého předepsaného pojistného Spojených států na obrázku číslo 1. Ten zobrazuje hodnoty do roku 2008 na další stánce.

.. ..

26

Předepsané pojistné v USA 1 800 000 1 600 000

mil. USD

1 400 000 1 200 000

Celkem

1 000 000

Životní pojištění

800 000

Neživotní pojištění

600 000 400 000 200 000 0 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Rok

Obr. 1

Vývoj celkového hrubého předepsaného pojistného v USA

Modrá křivka grafu značí celkové hrubé předepsané pojistné na daném trhu a pozorujeme zde stoupající tendenci, která je v posledních letech zapříčiněna především růstem hrubého předepsaného pojistného životního pojištění (v grafu je znázorněno růžovou křivkou). Právě životní pojištění totiž vystřídalo prvotní velký vliv neživotního pojištění. Tuto tendenci trhu pozorujeme v grafu do roku 2003. Od roku 2006 již přebírá růst celkového hrubého předepsaného pojistného životní pojištění. To v roce 2007 dorovnává náskok neživotního pojištění a dál roste. Neživotní pojištěné označené žlutou čarou nám ukazuje, s výjimkou již zmíněných počátečních let vzestupu, poměrně konstantní velikost kolem hodnoty 810 000 mil. USD. Pomyslného vrcholu pak v tomto období dosahuje v roce 2006. Naopak v posledních letech tento druh pojištění trochu ztrácí na intenzitě. V grafu již není zahrnuta poslední hodnota celkového hrubého předepsaného pojistného z roku 2009, jež je vidět v tabulce č. 1, kde pozorujeme další výrazný růst tohoto trhu. Navzdory finanční krizi (2008), která se bezpochyby amerického pojistného trhu velmi dotkla, celkové předepsané pojistné nijak neutrpělo, ba naopak rostlo. V roce 2009 dokonce oproti roku 2008 vzrostlo o, na tuto dobu neuvěřitelných, 404 620 mld. USD. A to i přes desetimiliardové pomoci státu pojišťovně AIG, která byla finanční krizí postižena nejvíce. Celková finanční pomoc této pojišťovně se uvádí jako historicky největší částka, která kdy byla soukromé firmě poskytnuta. Vyšplhala se až do výše téměř osmdesáti


27

procent akcií pojišťovny AIG, které byly předány státu, což prakticky znamenalo její znárodnění. Na posledním grafu na obrázku č.2 můžeme pozorovat poměr životního a neživotního pojištění na pojistném trhu Spojených států amerických. A to konkrétně v roce 2002 na vnitřní kružnici a v roce 2007 na kružnici vnější. Výběr těchto let není náhodný. Rok 2002 je rokem v našich datech zde nejstarším a rok 2007 je rok, kdy se trh ještě „normálně“ vyvíjel, tedy nezasáhla ho finanční krize. Ta tento poměr v mnoha případech velmi ovlivnila a to především negativně vzhledem k poměru životního pojištění. Z toho důvodu jsem tedy vybrala rok 2007. Vývoj poměru životního a neživotního pojištění

51%54%

Obr. 2

46%49%

Životní pojištění Neživotní pojištění

Vývoj poměru životního a neživotního pojištění v USA (porovnání let 2002 a 2007)

Modře je na pravé polovině kružnice označeno pojištění životní, které se v průběhu let více a více podílí na celkové velikosti hrubého předepsaného pojistného v USA. Ze 46% v roce 2002 jeho podíl vzrostl na 49% v roce 2007. V případě vínově zobrazeného neživotního pojištění v levé části kružnice je tomu právě naopak. Poměr životního pojištění stoupal na úkor pojištění neživotního, které kleslo z 54% na 51% z celkového předepsaného pojistného na americkém pojistném trhu. 4.1.3

Meziroční přírůstky v USA

Pro lepší srovnání pojistných trhů se používá spíš ukazatel meziročních přírůstků. Tyto hodnoty sledujeme v tabulce č. 2 a v grafu na obrázku č. 3.

28

Tab. 2

Meziroční přírůstky hrubého předepsaného pojistného ve Spojených státech

Meziroční přírůstky (%) 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 32,5 4,4 -1,0 -1,5 14,5 1,7 25,0

USA

Zdroj: [13]OECD - vlastní konstrukce Meziroční přírůstky 35,0

32,5

30,0

25,0

25,0

%

20,0

14,5 USA

15,0 10,0

4,4

5,0

1,7

0,0 -5,0

2003

2004

2005 -1,0

2006 -1,5

2007

2008

2009

Rok

Obr. 3

Meziroční přírůstky hrubého předepsaného pojistného ve Spojených státech

Při pohledu na graf nebo na tabulku je na první pohled zřejmé, že hrubé předepsané pojistné za sledované období nejvíce vzrostlo v roce 2003. Mezi lety 2004 a 2006 se pojistný trh Spojených států spíše potácel mezi drobnými přírůstky a dokonce poklesy předepsaného pojistného. Což bylo pravděpodobně způsobeno rozsáhlými přírodními katastrofami, jež se v této době odehrály. V roce 2004 se objevilo hned několik katastrof. V USA a na Bahamách se v srpnu 2004 přehnal hurikán Frances, v září následoval hurikán Iva, který nejvíce škod napáchal v USA a Karibiku. Koncem roku 2004 se v indickém oceánu ukázala ničivá síla tsunami. Problém byl především v tom, že většina pojistných modelů vůbec nepředpokládala škody způsobené samotnými hurikány. Zmíněné pojistné události patřili k deseti největším od roku 1991. Přílohu i s výší pojistných škod naleznete v příloze č. 8. V roce 2005 v USA přírodní katastrofy pokračovali v Mexickém zálivu v podobě hurikánu Katrina. V roce 2007 se pojistný trh začal opět probírat a vzrostl o 14,5%. S příchodem finanční krize v roce 2008 pojistný trh spíše stagnoval. V roce 2009 začalo předepsané pojistné opět stoupat a to o 25% oproti roku předešlému.


4.1.4

29

Pojištěnost

Ukazatel pojištěnosti je chápán jako důležitý, ale zároveň ne úplně dokonalý, ukazatel úrovně pojistného trhu. V následujících řádcích tedy okomentujeme pojištěnost pojistného trhu Spojených států. Zároveň se zaměříme na ukázku ovlivnění tohoto ukazatele vývojem hrubého domácího produktu. Již v literární rešerši této bakalářské práce jsme se dozvěděli, že dobrým doplňujícím ukazatelem je předepsané pojistné na jednoho obyvatele a z toho důvodu přiřadíme i tyto údaje. Budeme se tedy snažit o vznik komplexního náhledu na úroveň amerického pojistného trhu z pohledu pojištěnosti, tedy z pohledu schopnosti pojistného trhu obsáhnout pojistitelnost jevů v daném státě. Tab. 3

Vývoj přímého hrubého pojistného jako procento HDP ve Spojených státech

USA

Pojištěnost (v %) 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 9,3 11,4 11,2 10,5 10,7 10,8 10,5

Zdroj: [13]OECD - vlastní konstrukce Tab. 4 státech

Vývoj průměrných hrubých pojistných výdajů na jednoho obyvatele ve Spojených

USA

Průměrné předepsané pojistné na jednoho obyvatele (v USD) 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 3381 4271 4444 4409 4706 4912 4936


V přiložených tabulkách (tab. č. 3, 4) a obrázcích (obr. č. 4 a 5) již vidíme přímé hrubé pojistné jako procento HDP, tedy pojištěnost a průměrné hrubé pojistné výdaje na jednoho obyvatele v USD na pojistném trhu Spojených států amerických v letech 2002 a 2008. V příloze č. 1 je pro doplnění přiložena tabulka s vývojem hrubého domácího produktu.

30

Pojištěnost 12 10 %

8 USA

6 4 2 0 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Rok

Obr. 4 Vývoj přímého hrubého pojistného jako procento HDP ve Spojených státech v letech 2002 - 2008

Průměrné pojistné na osobu 6000 5000 USD

4000 3000 USA

2000 1000 0 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Rok

Obr. 5 Vývoj průměrného hrubého pojistného na jednoho obyvatele ve Spojených státech v letech 2002 – 2008

Oba typy grafů jsou poměrně vyrovnané. Sečteme-li procentní hodnoty pojištěnosti v jednotlivých letech a vydělíme-li je počtem let zjistíme, že tyto procentní hodnoty oscilují kolem hodnoty 10,63%. Naproti tomu průměrné předepsané pojistné v průběhu doby stále nepatrně roste s výjimkou roku 2006, kdy průměrné předepsané pojistné kleslo oproti roku předchozímu o 35 USD na osobu. Výraznější rozdíl mezi jednotlivými hodnotami je pouze v počátečních letech. Tedy v roce 2003, kdy hodnota stoupla z 3 381 USD (2002) na 4 271 USD. Stejně tak u pojištěnosti, kdy bylo zaznamenáno 9,3% v roce 2002 a v roce 2003 to bylo již 11,4%.


4.1.5

31

Koncentrace pojistného trhu USA

V této kapitole se budeme zabývat koncentrací pojistného trhu Spojených států. S tím, že čím je menší koncentrace pojišťoven na daném pojistném trhu, tím lépe. V tabulkách č. 5 a 6 již vidíme deset vedoucích společností na pojistném trhu životního a neživotního pojištění Spojených států amerických a jejich hrubé předepsané pojistné v milionech amerických dolarů. Sečteme-li tyto částky a vydělíme-li je celkovým hrubým předepsaným pojistným daného roku, tedy roku 2008, vyjde nám hodnota, kterou se zde budeme nyní zabývat. Údaj celkového předepsaného životního a neživotního pojistného jsme zjistili v tabulce č. 1 v kapitole předepsaného pojistného v USA. Tab. 5

10 vedoucích životních pojišťoven ve Spojených státech amerických za rok 2008

Vedoucí životní pojišťovny v USA v roce 2008 Pojišťovny Hrubé předepsané pojistné (mil. USD) MetLife Inc. 79600,3 Prudential Financial Inc. 38877,4 ING Groep N.V. 34461,1 AEGON N.V. 30260,7 Manulife Financial Corp. 30047,3 New York Life Insurance Group 27309,7 American International Group 23882,4 Hartford Financial Services 21837,2 Lincol National Corp. 19942,1 Principal Financial Group Inc. 19259,6 Celkem 325477,8 Celkové hrubé pojistné v ŽP 2008 810 715,0 Koncentrace pojistného trhu 40,1% USA Zdroj: [14]

Dle publikace International Insurance Factbook 2010-11, kterou zpracoval Insurance Information Institut (iii), zjistíme, že největší pojišťovnou na trhu životního pojištění v Americe je MetLife s více jak dvojnásobným předepsaným hrubým pojistným než za ní následující Prudential Financial na druhé příčce. Ovšem díky vyrovnanosti dalších pojišťoven v tomto odvětví nám koncentrace životního pojistného trhu Spojených států vychází na 40,1%. Poslední z desítky vedoucích pojišťoven má pro představu hrubé předepsané pojistné ve výši 19 259,6 mil. USD. Naproti tomu na trhu neživotního pojištění je americký pojistný trh už poněkud více koncentrován. Tato hodnota již přesahuje 50% a to konkrétně 58,1%, což ale stále není nijak špatný výsledek. Pro úplnost ještě zmíním, že vedoucí pojišťovnou v neživotním odvětví je State Farm Mutl Automobile Insurance s předepsaným pojistným ve vý-

32

ši 48 275,3 mil. USD. Na druhém místě pak Zurich Financial Services AG a Allstate Corporation. Tab. 6

10 vedoucích neživotních pojišťoven ve Spojených státech amerických za rok 2008

Vedoucí neživotní pojišťovny v USA v roce 2008 Pojišťovny Hrubé předepsané pojistné (mil. USD) State Farm Mutl Automobile Ins. 48275,3 Zurich Financial Services AG 31193,8 Allstate Corporation 26880,1 Liberty Mutual Holding Co. 26004,7 American International Group 24678,8 Travelres Cos 21475,1 Berkshire Hathaway Inc. 16163,3 Nationwide Mutual Group 15824,8 Progressive Corp. 13776,8 Hartgord Financial Services 11018,4 Celkem 470582,2 Celkové hrubé pojistné v NŽP 2008 809 351 Koncentrace pojistného trhu 58,1% USA Zdroj: [14]

4.2 Pojistný trh Kanady 4.2.1


Kanadský pojistný trh jsem si vybrala z již zmíněného důvodu, že je to trh poměrně uzavřený a způsob jeho regulace je velmi úspěšný, což dokládá i fakt, že Kanada byla téměř uchráněna od světové finanční krize (2008) a její finanční trh z pohledu hrubého domácího produktu momentálně patří k nejzdravějším na světě. Regulace kanadského finančního trhu je prováděna koordinovaně. Na jeho regulaci se podílí několik institucí. Jmenovitě je to centrální banka Kanady the Bank of Canada, Office of the Superintendent of Financial Institutions, the Canada Deposit Insurance Corporation a the Department of Finance.[15] V zásadě je ale dozor kanadského pojistného trhu prováděn na dvou úrovních - na federální a na místní (úroveň provincií). Na federální úrovni dohlíží Úřad pro dozorce institucí (OSFI), jenž byl založen v roce 1987 a v rámci jehož činnosti je například regulace všech bank, úvěrových společností, pojišťoven a


33

podobně. Dále se tato instituce věnuje již zmíněnému dohledu či třeba hodnocení rizik v oblasti pojišťovnictví.[16] V oblasti rizikově orientované regulace nemá Kanada zavedený žádný předpis. I když se o zavedení směrnice Solvency II v poslední době vedla jednání, ve výsledku byl tento model zamítnut. K věci se vyjádřil ředitel úřadu pro dozorce finančních institucí (OSFI), který konstatoval, že by OSFI byla ochotna zkoumat všechny cenné aspekty evropského modelu Solvency II, ale test by prý musel být zaveden a testován nejméně pět až deset let, než by OSFI mohlo určit jeho silné stránky. Prozatím si tedy Kanada tento model neosvojí.[17]

34

4.2.2


Vývoj celkového předepsaného pojistného v Kanadě je vyčíslen v tabulce č. 7. a znázorněn na obrázku č. 6.Z ní a z obrázku č. 6 je patrný výrazný růst předepsaného pojistného pojišťoven ve všech směrech a to vždy o více jak 10 000 mil. USD. V roce 2007 následoval růst dokonce více než dvojnásobný oproti růstům do roku 2006 a to o 26 534 mil. USD. Tento růst byl způsobem velkým růstem poptávky po životním pojištění. Procentuelně tyto údaje uvedeme v následující kapitole. Ovšem nástupem krize v roce 2008 v návaznosti na významný pokles předepsaného pojistného v životním pojištění klesá i předepsané pojistné celkové, a to z částky 136 070 mil. USD v roce 2007 na 113 650 mil USD v roce 2008 Pokleslo tedy o nezanedbatelnou částku 22 420 mil. USD. Tento pokles pokračoval na kanadském pojistném trhu i v roce 2009 a celkové předepsané pojistné se snížilo o další bezmála 960 mil. USD. Kanadský pojistný trh tedy krizí také nezůstal zcela nedotčen. Tab. 7

Celkové hrubé předepsané pojistné v Kanadě v letech 2002 – 2009 (v mil. USD)

2002

2003

2004

2005

Celkem

60 872

74 425

87 125

98 647 109 536

ŽP NŽP

23 543 37 329

27 329 47 096

33 892 40 695 53 233 57 951


2006

43 857 65 678

2007

2008

2009

136 113 654 112 693 070 62 573 38 537 .. 73 496 75 116 ..


35

Předepsané pojistné v Kanadě

mil. USD

160 000 140 000 120 000 100 000

Celkem

80 000


60 000 40 000 20 000


0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Rok

Obr. 6

Vývoj celkového hrubé předepsaného pojistného v Kanadě

Na neživotním pojištění se finanční krize v Kanadě nijak nepodepsala. A v roce 2008 předepsané pojistné dokonce vzrostlo o přibližně 1 600 mil. USD. V období ekonomické krize a následné hospodářské recese se totiž mění skladba poptávaných produktů. Především se snižuje poptávka po pojistných produktech jako jsou majetková pojištění, či životní pojištění, jak je dobře vidět v grafu na obrázku č. 6, a to především z důvodu snížení výnosů na kapitálových trzích. Naopak se ale zvyšuje poptávka po pojištění finančních prostředků, tzn. pojištění pohledávek, úvěrové pojištění, pojištění neschopnosti splácet, pojištění odpovědnosti za škody manažerů a další. Proto neživotní pojištění na trzích neupadá tak markantně jako pojištění životní, ba někdy dokonce mírně roste, jako v případě kanadského pojistného trhu v již zmíněném roce 2008.

36

Vývoj poměru životního a neživotního pojištění

39% 54%

Obr. 7

46%

61%


Vývoj poměru životního a neživotního pojištění v Kanadě (porovnání let 2002 a 2007)

Na posledním obrázku této kapitoly již můžeme vidět rozložení poměru životního a neživotního pojištění v Kanadě a rozdíl mezi těmito poměry s odstupem pěti let. Na obrázku jsou zobrazeny hodnoty z let 2002 a 2007. Vnitřní kruh je rok starší, tedy rok 2002 a vnější kruh již obsahuje hodnoty z roku 2007. Opět je zde rok 2007 chápán jako rok předkrizový, vyhneme se zde tedy extrémním hodnotám, jež by nám graf zkreslily. Na kanadském pojistném trhu si v průběhu let žádá čím dál větší pozornost (na grafu modře vyznačené) životní pojištění, které zvýšilo svůj podíl na trhu od roku 2002 do roku 2007 o sedm procent. Z původních 39% na 46% v roce 2007. Pokles podílu neživotního pojištění na trhu byl tedy nevyhnutelný a vínová plocha obrázku č. 7 se zmenšila z 61% na 54%. 4.2.3

Meziroční přírůstky v Kanadě

Meziroční změny v předepsaném pojistném jsme zmiňovali už v předešlé kapitole. Nyní si tyto meziroční změny uvedeme procentuelně pro následnou vhodnější komparaci s dalšími pojistnými trhy. Již zmiňované meziroční změny hrubého předepsaného pojistného na kanadském trhu již vidíme níže v tabulce č.8 a na obrázku č. 8.


Tab. 8

37

Meziroční přírůstky hrubého předepsaného pojistného v Kanadě

Meziroční přírůstky (%) 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 22,3 17,1 13,2 11,0 24,2 -16,5 -0,8

Kanada

Zdroj: Zdroj: [13]OECD - vlastní konstrukce

%

Meziroční přírůstky 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 -5,0 -10,0 -15,0 -20,0

24,2

22,3 17,1 13,2

11,0 Kanada

2003

2004

2005

2006

2007

2008

-0,8 2009

-16,5 Rok

Obr. 8

Meziroční přírůstky hrubého předepsaného pojistného v Kanadě

Graf na obrázku č. 8 nám již ukazuje meziroční přírůstky v předepsaném pojistném na kanadském trhu v letech 2003 až 2009. Od roku 2003 do roku 2006 hrubé předepsané pojistné mírně klesalo. V roce 2007 následoval pružný nárůst o více jak dvojnásobek meziročního přírůstku roku 2006. Ovšem následkem krize kleslo další rok hrubé předepsané pojistné v Kanadě o 16,5% a v roce 2009 se tento propad ještě prohloubil o dalších 0,8%. 4.2.4

Pojištěnost

Pojištěnost na kanadském pojistném trhu je uvedena v níže položené tabulce č. 9 a na následujícím grafu č. 9. Opět zde pro doplnění nalezneme také průměrné hrubé předepsané pojistné na jednoho obyvatele ve stejném období, tedy od roku 2002 do roku 2008. Pozdější data v době psaní této bakalářské práce nebyla k dispozici.

38

Tab. 9

Vývoj přímého hrubého pojistného jako procento HDP v Kanadě

Kanada

Pojištěnost (v %) 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 7,3 7,6 7,7 7,7 7,7 7,8 3,8

Zdroj: [13]OECD - vlastní konstrukce Tab. 10

Vývoj průměrných hrubých pojistných výdajů na jednoho obyvatele v Kanadě

Průměrné předepsané pojistné na jednoho obyvatele (v USD) 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Kanada 1703 2073 2397 2687 3002 3399 3063 Zdroj: [13]OECD - vlastní konstrukce

Již na první pohled v tabulce č. 9 uvidíme, že tento ukazatel je velice vyrovnaný s mírnými nárůsty. V letech 2004 až 2006 dokonce stagnuje. Výjimkou je opět rok 2008, kdy pojištěnost kanadského pojistného trhu klesla z průměrné hodnoty 7,63% o polovinu na 3,8%. Vyrovnanost pojištěnosti v Kanadě vychází i z pravidelnosti přírůstků kanadského HDP (příloha č. 1), které růst tohoto

ukazatele zpomalují. Průměrné předepsané pojistné na obyvatele je naopak výrazněji, téměř lineárně rostoucí křivkou, jejíž plynulost přerušila až finanční krize. Pozorujeme zde pokles o 336 USD na obyvatele oproti předchozímu roku. Tato hodnota je jen o něco vyšší než byla hodnota průměrného pojistného na obyvatele v roce 2006. Grafické znázornění můžeme pozorovat na následujících grafech. Pojištěnost 10 8 6 %

Kanada 4 2 0 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Rok

Obr. 9 2008

Vývoj přímého hrubého pojistného jako procento HDP v Kanadě v letech 2002 –


39

USD

Prům ěrné pojistné na osobu 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0

Kanada

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Rok

Obr. 10 2008

Vývoj průměrného hrubého pojistného na jednoho obyvatele v Kanadě v letech 2002 -

40

4.2.5

Koncentrace kanadského pojistného trhu

Ukazatel koncentrovanosti pojistného trhu je velmi významný ukazatel úrovně pojistného trhu. V Kanadě vyšel tento ukazatel v případě životního i neživotního pojištění velice nízký, tedy pozitivní. Je to zřejmě důsledek geografické rozlohy i množství států federace, které tak měly šanci se vyvíjet různoroději. Budeme-li mluvit v konkrétních číslech, kanadskou vedoucí životní pojišťovnou byla v roce 2007 Canada Life Financial Corporation, kderá měla hrubé předepsané pojistné ve výši 3 934,8 mil. USD. Celkově nejlepší desítka životních pojišťoven v Kanadě uvedla hrubé předepsané pojistné 14 056 mil. USD, tedy 22,5% celého zdejšího pojistného trhu. Tato velmi nízká koncentrace pojistného trhu značí velkou konkurenci mezi tamními pojišťovnami. Tab. 11

10 vedoucích životních pojišťoven v Kanadě za rok 2007

Vedoucí životní pojišťovny v Kanadě v roce 2007 Hrubé předepsané pojistné (mil. Pojišťovny USD) Canada Life Financial Corp. 3934,8 Manufacturers Life Insurance Co 2628,7 London Life Insurance Co 2019,4 Industrial Alliance Insurance & Financial 1747,3 Services Desjardins Financial Security Life 897,4 Assurance Standard Life Assurance Co of Canada 894,5 Munich Reinsurance Company 636,8 AIG Life Insurance Co. of Canada 474,0 Transamerica Life Canada 430,6 RBC Life InsuranceCo 392,2 Celkem 14 056 Celkové hrubé pojistné v ŽP 2007 62 573 Koncentrace pojistného trhu Kanady 22,5% Zdroj: [14]


41

Následující tabulka nám již osvětluje situaci na trhu deseti nejvlivnějších pojišťoven v roce 2008 dle předepsaného pojistného na kanadském pojistném trhu neživotního pojištění. V čele tabulky nacházíme Intact Financial, Aviva Canada, či Co-Operators Group. Na první příčce je hrubé předepsané pojistné v hodnotě 3 816,4 mil USD na poslední oproti tomu 1 456,9 mil. USD, společnosti Wawanesa Mutual. Celkově opět velice výrazné rozložení hrubého předepsaného pojistného v tomto sektoru s celkovou velikostí 26,4%. Tab. 12

10 vedoucích neživotních pojišťoven v Kanadě za rok 2008

Vedoucí neživotní pojišťovny v Kanadě v roce 2008 Pojišťovny Hrubé předepsané pojistné (mil. USD) Intact Financial 3816,4 Aviva Canada 2941,6 Co-Operators Group 1896,4 TD Meloche Monnex 1775,8 Economical Insurance Group 1745,8 Royal & Sun Alliance 1623,7 State Farm Ins. Co.'s 1574,5 Lloyd's 1528,2 AXA Canada 1507,3 Wawanesa Mutual 1456,9 Celkem 19866,6 Celkové hrubé pojistné v NŽP 2008 75 116 Koncentrace pojistného trhu 26,4% Kanady Zdroj: [14]

4.3 Pojistný trh České republiky 4.3.1


Již v první části mé bakalářské práce jste byli seznámeni s historií pojišťovnictví v České republice. Po vstupu České republiky do Evropské unie (1. 5. 2004) se musela Česká republika přizpůsobit směrnicím Evropské unie. Konkrétně byl pozměněn například zákon o pojišťovnictví č. 39/2004 platný od 1 . 4. 2004 a další zákony nutné k harmonizaci českého pojišťovnictví s evropskými směrnicemi. Za všechny můžeme jmenovat zákon č. 37/2004 o pojistné smlouvě a zákon č. 38/2004 o pojišťovacích zprostředkovatelích. Dále bych ještě zmínila zcela nový zákon č. 277/2009 Sb. ustanovující podmínky pojišťovací a zajišťovací činnosti a výkonu dohledu v pojišťovnictví. To už byl oproti dosavadní právní úpravě mezistupeň k zavedení systému Solvency II. Tedy abychom to vzali od začátku, nový koncept právní regulace pojišťoven v Evropské unii se nazývá Solvency II. Tato směrnice nahrazuje koncept Solven-

42

ci I a aktualizuje všechny stávající legislativní předpisy upravující pojistný trh do jedné směrnice. Důvody pro přechod ze směrnice Solvenci I na Solvency II byly především zapříčiněny zastaralou legislativou, která byla v podstatě nezměněna od sedmdesátých let. Nevyhovovala také nedostatečná citlivost původní směrnice proti rizikům. Dále byl problém v omezení řádného fungování jednotného trhu či v nedostatečné úpravě dozoru. Co to tedy vlastně je koncept Solvency II a o co se snaží? Solvency II je předpis regulující pojistné trhy ve všech státech Evropské unie a klade důraz na prohloubení integrace pojistného trhu EU, zlepšení ochrany pojistníků a oprávněných osob, zlepšení konkurenceschopnosti pojistitelů a zajistitelů EU v mezinárodním měřítku. Dřívější předpisy byly totiž příliš zastaralé a pojišťovnám tak vznikaly dodatečné náklady, aby mohly zůstat konkurenceschopné mimo EU. V neposlední řadě se pak tento koncept zabývá podporou zlepšení právní úpravy a její přehledností a srozumitelností. Struktura konceptu Solvency II je založena na třech pilířích. V prvním pilíři jsou kvantitativní požadavky na kapitál pojišťoven k vykazování solventnosti pojišťoven. Druhý pilíř se zabývá kvalitativními požadavky na kapitál pojišťoven, tedy na činnost orgánů dohledu, na interní kontrolní systémy pojišťoven a zabývá se také pravidly pro řízení rizik. Nicméně dozorčí orgány ještě nejsou v jednotlivých zemích Evropské unie harmonizovány. Třetí a poslední pilíř tohoto modelu se věnuje požadavkům na tržní disciplínu. Jinými slovy se tento pilíř zaměřuje na lepší informovanost o finanční situaci pojišťoven pro všechny zainteresované subjekty, jako jsou klienti, zajišťovny, banky, stát nebo ostatní pojišťovny a dozorčí orgány. V České republice je dozorčím orgánem Česká národní banka (ČNB) a to od roku 2006. Do té doby spadalo odvětví komerčního pojišťovnictví pod Úřad dohledu nad pojišťovnictvím a penzijními fondy v rámci Ministerstva financí České republiky (MF ČR). Směrnice Solvency II nabyde účinnosti 31. října 2012.[10][12][18] V České republice zastupuje zájmové sdružení komerčních pojišťoven Česká asociace pojišťoven (ČAP), která vznikla v roce 1994. Mezi její hlavní úkoly patří prosazování nutných legislativních úprav, vytváření a podpora zábran škod či pojistných podvodů. Dále se zabývá sjednocováním pravidel a postupů s ostatními státy, ale také působí při odstraňování sporů mezi členy asociace. Ti tvoří v České republice 98% celkového předepsaného pojistného. Je tedy jasné, že má toto sdružení svoji pozici na pojistném trhu jasnou a jeho kompetence může pouze posilovat. Například důležitosti Národní asociace pojišťovacích ministrů v USA ještě ČAP zdaleka nedosahuje. I to je možným a pravděpodobným trendem, kam se bude české pojišťovnictví v budoucnu ubírat.[19]


4.3.2

43


Situaci na českém pojistném trhu již vidíme v následující tabulce č. 13. Sledujeme pozvolný růst celkového hrubého předepsaného pojistného v období od roku 2002 do roku 2006, kdy předepsané pojistné vzrůstalo přibližně jen o něco málo více než 500 mil. USD ročně. S výjimkou výraznějšího zvýšení v roce 2003, které bylo zapříčiněno především změnami v oceňování rizik. Do té doby byl totiž vývoj na českém pojistném trhu ovlivněn silnou konkurencí a jejím tlakem na snižování cen produktů. Důvodem růstu předepsaného pojistného v tomto roce je také jistě reakce na katastrofální povodně z roku 2002. Toto období střídá od roku 2008 vzestup významnější. V roce 2007 se jednalo o růst cca o 1 1OO mil. USD. V roce 2008 již dokonce o 1638 mil. USD. V roce 2009 však následuje vlivem finanční krize, jež k nám dorazila o něco později a způsobila pokles do této doby tak slibně rostoucího odvětví. Tab. 13 Vývoj celkového hrubého předepsaného pojistného v České republice v letech 2002 – 2009 (v mil. USD)

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Celkem

2 770

3 766

4 381

4 887

5 407

6 550

8 188

7 567

ŽP NŽP

1 040 1 730

1 462 2 304

1 720 2 661

1 877 3 011

2 091 3 316

2 668 3 882

3 332 4 857

.. ..

Zdroj: OECD Insurance statistics – vlastní konstrukce

44

Předepsané pojistné v České republice

10 000

mil. USD

8 000 6 000

Celkem

4 000


2 000


0 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Rok

Obr. 11

Vývoj celkového hrubé předepsaného pojistného v ČR

Růžová a žlutá křivka označující životní a neživotní pojištění přitom rostou oproti pojistným trhům jiných států poměrně stejnorodě. V grafu nám připadají, že se jejich vývoj téměř kopíruje. Dynamika růstu životního pojištění převažuje jen o několik málo procent nárůsty neživotního pojištění. Vždy je ale vyšší předepsané pojistné neživotního pojištění, které na pojistném trhu České republiky po celou sledovanou dobu převažuje. To samozřejmě můžeme doložit konkrétními hodnotami. V roce 2008 bylo celkové hrubé předepsané pojistné neživotního pojištění 4 857 mil. USD u životního pojištění to činilo 3 332 mil. USD.


45

Vývoj poměru životního a neživotního pojištění

38%41% Životní pojištění 59%62%

Obr. 12 a 2007)


Vývoj poměru životního a neživotního pojištění v České republice (porovnání let 2002

Vývoj poměru životního a neživotního pojištění na trhu České republiky již vypovídá obrázek č. 12, na kterém opět pozorujeme růst životního pojištění. V roce 2002 mělo životní pojištění na trhu podíl 38% v roce 2007 vzrostlo na 41%. Neživotní pojištění tedy z toho důvodu kleslo o stejný procentní podíl a to z 62% na 59% z celého předepsaného pojistného daných let.

46

4.3.3

Meziroční přírůstky

Meziroční přírůstky předepsaného pojistného jsou v České republice od sledovaného roku 2003 poměrně výrazné, ale tyto přírůstky setrvávaly v klesající tendenci. Zatímco v roce 2003 rostlo předepsané pojistné oproti roku 2002 o krásných 36,2%, v roce 2004 rostlo o méně než polovinu a v roce 2005 o 11,5%, což mohlo být způsobeno legislativními změnami – vznik dvou nových zákonů týkajících se pojišťovnictví, nebo přírodními katastrofami jako byla tsunami v prosinci roku 2004. Nicméně s rokem 2007 začalo hrubé předepsané pojistné České republiky opět stoupat a v roce 2008 tento trend trval. Opožděně, ale bohužel přece, i k nám dorazily následky finanční krize a tak v roce 2009 následoval propad předepsaného pojistného oproti roku předešlému o 7,6%. Ostatně tyto údaje jsou vidět v tabulce č. 14 a ještě lépe a názorněji je můžeme sledovat na obrázku v grafu č. 13. Tab. 14

Meziroční přírůstky hrubého předepsaného pojistného v České republice

Meziroční přírůstky (%) 2004 2005 2006 2007 2008

2003 Česká republika

36,2

16,3

11,5

10,6

21,1

2009

25,0

Zdroj: Vlastní výpočet dle OECD Meziroční přírůstky 40,0

36,2

30,0

25,0 21,1 16,3

%

20,0

11,5

10,6

2005

2006

Česká republika

10,0 0,0 2003

2004

-10,0

2007

2008

2009 -7,6

Rok

Obr. 13

Meziroční přírůstky hrubého předepsaného pojistného v České republice

-7,6


4.3.4

47

Pojištěnost

Ukazatel pojištěnosti (tab. č 15) je na českém pojistném trhu značně ovlivněn hrubým domácím produktem (viz příloha č. 1). Ten je totiž v České republice značně nestabilní a zkresluje tak tuto veličinu. Například v letech 2003 – 2007 byly přírůstky HDP v České republice vysoké, což na obrázku č. 14 znázorňuje klesající křivka pojištěnosti. Naopak průměrné hrubé předepsané pojistné po celou sledovanou dobu více či méně výrazně roste. Zde je právě patrné výrazné zkreslení ukazatele pojištěnosti a prokazuje se důležitost doplnění o hodnoty průměrného předepsaného pojistného na obyvatele: tab. č. 16 a obrázek č. 15. V letech 2004 a 2005 tak můžeme hovořit o tom, že pojistný trh rostl pomaleji než HDP v běžných cenách. Mezi příčiny patří jistě i administrativní a legislativní úpravy spojené se vstupem České republiky do Evropské unie. Nutné je také poznamenat, že v roce 2005 ČSU upravila výpočet HDP, což je také možná příčina zkreslení. Tab. 15

Vývoj přímého hrubého pojistného jako procento HDP v České republice

2002 Česká republika

3,7

2003

Pojištěnost (v %) 2004 2005 2006

4,1

4

3,9

3,8

2007 3,7

2008 3,8


Vývoj průměrných hrubých pojistných výdajů na jednoho obyvatele v České republice

Průměrné předepsané pojistné na jednoho obyvatele (v USD) 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Česká republika

270

367

426

475

525

631

780


Hodnoty průměrného předepsaného pojistného na jednoho obyvatele výrazně stoupají. Meziroční přírůstek se v roce 2008 oproti roku 2006 téměř ztrojnásobil a to z rozdílu 50 USD na osobu v roce 2006 na 149 USD na osobu v roce 2008. V roce 2004 se ale přírůstky Průměrného předepsaného pojistného na osobu zmírnily, což mohlo být způsobeno naším vstupem do EU a zvýšením konkurence na českém pojistném trhu.

48

Pojištěnost

%

4,2 4,1 4 3,9 3,8 3,7

Česká republika

3,6 3,5 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Rok

Obr. 14 Vývoj přímého hrubého pojistného jako procento HDP v České republice v letech 2002 – 2008

Pr ům ě rné pojistné na osobu 1000

USD

800 600 Česká republika

400 200 0 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Rok

Obr. 15 Vývoj průměrného hrubého pojistného na jednoho obyvatele v České republice v letech 2002 - 2008

4.3.5

Koncentrace pojistného trhu České republiky

Jak víme, Česká republika prošla dlouhým obdobím, kdy byla Česká pojišťovna jedinou institucí tohoto druhu na trhu. Toto monopolní postavení proto velice výrazně negativně ovlivňuje hodnotu ukazatele koncentrace pojistného trhu.


Tab. 17

49

10 vedoucích životních pojišťoven v České republice za rok 2008

Vedoucí životní pojišťovny v České republice v roce 2008 Pojišťovny Hrubé předepsané pojistné (mil. USD) Česká pojišťovna 823,4 ING 462,9 Kooperativa 434,2 Pojišťovna CS 386,2 ČSOB Pojišťovna 317,6 Allianz 156,6 Generali Pojišťovna 152,3 AXA Životní Pojišťovna 122,1 AMCICO 109,5 Komerční pojišťovna 100,1 Celkem 3064,9 Celkové hrubé pojistné v NŽP 2008 3 332 Koncentrace českého pojistného 92,0% trhu Zdroj: [14]

Při pohledu na tabulku č. 17 nás tedy nepřekvapí na prvním místě Česká pojišťovna s téměř dvojnásobkem hrubého předepsaného životního pojistného nad pojišťovnou ING s 462,9 mil. USD umístěnou na druhém místě. Třetí nejvýznamnější pojišťovnou v životním pojištění je pojišťovna Kooperativa, která má také velice výrazné místo na pojistném trhu České republiky. Poslední z desítky vedoucích pojišťoven za rok 2008 je Komerční pojišťovna, jejíž předepsané pojistné dosahuje méně než osminu předepsaného pojistného České pojišťovny, pouze 100,1 mil. USD oproti 823,4 mil. USD již několikrát uváděné České pojišťovny. Velmi výrazný skok ve výši hrubých předepsaných pojistných je kromě první a druhé příčky také mezi pátou a šestou pozicí tabulky č. 17. Ve výsledku je koncentrace pojistného trhu České republiky ohodnocena 92%. Což je opravdu malá rozmanitost pojistného trhu.

50

Tab. 18

10 vedoucích neživotních pojišťoven v České republice za rok 2008

Vedoucí neživotní pojišťovny v České republice v roce 2008 Pojišťovny Hrubé předepsané pojistné (mil. USD) Česká Pojišťovna 1542,3 Kooperativa 1365,9 Allianz 421,1 Generali 350,2 ČSOB Pojišťovna 238,0 Česká Podnikatelská Pojišťovna 235,8 UNIQA 187,3 Pojišťovna Cardif Pro Vita 74,9 EGAP 53,0 Triglav 41,6 Celkem 4510,1 Celkové hrubé pojistné v ŽP 2008 4 857 Koncentrace českého pojistného 92,9% trhu Zdroj: [14]

Česká pojišťovna je leaderem i na poli neživotního pojištění České republiky (1 542,3 mil USD), ovšem velice výrazně jí dohání pojišťovna Kooperativa (1 365,9 mil.USD). Třetí místo patří společnosti Allianz, jež má obrovský odstup od předešlých dvou pojišťoven se svým předepsaným pojistným ve výši 421,1 mil. USD. Na poslední příčce je Triglav s předepsaným pojistným 41,6 mil USD, tedy 37násobku předepsaného pojistného České pojišťovny, což je opravdu nepoměr. Ostatně totéž vypovídá i údaj koncentrace neživotního pojistného trhu s nelichotivými 92,9%.

4.4 Pojistný trh Evropské unie Úvod a legislativní úprava Pro doplnění této bakalářské práce uvádíme i pojistný trh Evropské unie. Je důležitý pro celkové dokreslení vzhledem k tomu, že je Česká republika tohoto trhu součástí a veškeré trendy Evropské unie automaticky přecházejí a stávají se zároveň trendy České republiky. Evropská unie je v současné době uskupení 27 států, které souhlasily s procesem integrace v ekonomických, politických a soudních záležitostech. Členy jsou evropské státy, které splnily určitá kritéria a chtějí spolupracovat v již zmí-


51

něných oblastech. Právní předpisy EU a ES mají velký dopad na jednotlivé členské státy. Cílem je vytvoření jednotného, otevřeného a bezpečného trhu s jasně stanovenými pravidly a dohledy. Podrobnější rozebrání EU27 se dozvíme v kapitole přijaté pojistné.[16] O legislativě Evropské unie jsme již mluvili v kapitole věnované legislativě České republiky a domnívám se, že není nutné tuto tématiku více rozebírat. Zmínila bych se snad už jen o Evropské federaci pojišťoven a zajišťoven (CEA), jež prostřednictvím svých 32 Národních asociací pojišťoven reprezentuje všechny druhy pojišťoven a zajišťoven v rámci evropského a celosvětového regulačního rámce. CEA má sídlo v Bruselu a její členové obsahují 95% celkového evropského pojistného. CEA je také zprostředkovatelem informací jednotlivých členů této federace. Dalším jejím úkolem je upozorňovat na otázky dlouhodobého strategického zájmu evropských pojistitelů a zajistitelů či podpora evropského pojistného trhu jako jeho reprezentativní hlas.[20] 4.4.1


Předepsané pojistné Evropské unie rostlo nejen s prosperitou jejích členských států, ovlivněné zejména ekonomickým růstem, ale i s množstvím přistupujících států. Proto z důvodu možného srovnání uvádím v následujících tabulkách a grafech předepsané pojistné EU15. Pro vysvětlení - Evropská unie byla založena 1.listopadu 1993. Založilo jí dvanáct států: Belgie (BE), Řecko (EL), Lucembursko (LU), Dánsko (DK), Španělsko (ES), Nizozemsko (NL), Německo (DE), Francie (FR), Portugalsko (PT), Irsko (IE), Itálie (IT), Spojené království (UK). Toto uskupení se nazývá EU12. Ovšem následovala řada rozšíření, než se Evropská unie rozrostla na současných 27 členských států. První rozšíření proběhlo roku 1995 a k EU12 přibyly tři státy: Rakousko (AT), Finsko (FI), Švédsko (SE). Nyní právě hovoříme o EU15. Další rozšíření se konala v roce 2004 a 2007. Tato rozšíření by nám již ale zasahovala do statistik, proto je zde neuvádím.[21]

52

Tab. 19

Celkové hrubé předepsané pojistné v EU15 (v mil. USD)

2002 2003 2004 2005 2006 823 1 061 1 268 1 358 1 416 770 859 627 743 393 456 700 843 033 581 677 501 786 257 459 480 568 572 572 182 126 486 933 367 737

Celkem ŽP NŽP

2007 2008 2009 1 680 1 559 1 036 561 803 904 1 048 935 465 080 .. 632 624 096 723 ..


EU15 1800 000 1600 000

mil. USD

1400 000 1200 000

Celkem

1000 000


800 000


600 000 400 000 200 000 0 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Rok

Obr. 16

Vývoj celkového hrubé předepsaného pojistného v EU15

V předcházející tabulce (č. 19) a na obrázku (č.16) pod tabulkou vidíme vyčíslené hrubé předepsané pojistné EU15 od roku 2002 do roku 2008 (2009 v případě celkového pojistného). Na první pohled je patrný růst všech druhů pojištění. Roku 2005 pak začíná získávat na důležitosti především životní pojištění (v grafu označené růžovou křivkou), které stejně jako celkové hrubé předepsané pojistné (modrá křivka), dosahuje svého vrcholu roku 2007. Následkem finanční krize následuje roku 2008 úpadek, který je výrazný především na trhu, do této doby tak prosperujícího, životního pojištění. A v důsledku tedy i na celkovém hrubém předepsaném pojistném EU15. Žlutá křivka označující neživotní pojištění má spíše stabilní hodnoty. Budeme-li se bavit v konkrétních číslech, vidíme v tabulce č. 19, že v době největšího růstu rostlo celkové hrubé předepsané pojistné o více než 200 000


53

mil. USD. Konkrétně tedy v letech 2003 a 2004 vždy oproti roku předešlému, a to přibližně ve stejném poměru životního a neživotního pojištění. Důležitým rokem pro životní pojištění EU15 byl také rok 2007, kdy vzrostlo jeho celkové hrubé předepsané pojistné o 205 006 mil. USD oproti roku 2006. Následované propadem o velikosti 113 385 mil. USD. Na obrázku již není uvedena hodnota celkového hrubého předepsaného životního i neživotního pojištění. Tu vidíme pouze v tabulce. Naznačuje nám prohlubující se propad pojistného trhu EU15 v návaznosti na důsledky hospodářské recese. Vývoj poměru životního a neživotního pojištění

38% 45%

Životní pojištění 55%


62%

Obr. 17

Vývoj poměru životního a neživotního pojištění v EU15 (porovnání let 2002 a 2007)

Na dalším obrázku (č. 17) se zabýváme vývojem životního a neživotní pojištění a změnou jejich podílu na trhu mezi lety 2002 a 2007. Na trhu EU15 je situace stejná a přesto jiná než u jiných pojistných trhů. Životní pojištění také s průběhem let získává na důležitost a přebírá značnou část pojistného trhu, ale zároveň má již v těchto letech nadpoloviční podíl. Rok 2002 vidíme na vnitřní kružnici. Zde je patrný podíl životního a neživotního pojištění 55% ku 45%. V roce 2007 je podíl životního pojištění už dokonce 62% a neživotní pojištění ztrácí na 38% celkového předepsaného pojistného trhu EU15.

54

4.4.2


Podobně jako u předešlých trhů i na trhu EU15 budeme pro lepší srovnání sledovat i meziroční přírůstky, a to v tabulce č. 20 a na obrázku č. 18, kde sledujeme pozvolný pokles meziročních přírůstků předepsaného pojistného od roku 2003. Jako v předešlých kapitolách i zde jsou na vině především přírodní katastrofy, vývoj HDP, či legislativní změny. Výjimkou je rok 2007, kde začalo předepsané pojistné na trhu EU15 opět výrazněji růst oproti hrubému předepsanému pojistnému roku 2006. Meziroční přírůstek byl v roce 2007 18,7%, tedy skoro pětinásobný oproti roku předešlému, který meziročně vzrostl o 4,2%. Následný propad trhu v roce 2008 připravil EU15 o 7,2% předepsaného pojistného. V roce 2009 se tento propad projevil ještě výrazněji a prohloubil tak ztrátu na hrubém předepsaném pojistném EU15 ještě o dalších 33,5%. Výmluvně hovoří především graf na obrázku č. 20. Tab. 20

Meziroční přírůstky hrubého předepsaného pojistného v EU15

Meziroční přírůstky (%) 2003 2004 2005 2006 2007 2008 28,9 19,5 7,1 4,2 18,7 -7,2

EU15

2009 -33,5

Zdroj: [13]OECD - vlastní konstrukce Meziroční přírůstky 40,0

28,9

30,0

19,5

18,7

20,0

%

10,0

7,1

4,2

2005

2006

0,0 -10,0

EU15 2003

2004

2007

2008 -7,2

2009

-20,0 -30,0 -40,0

-33,5 Rok

Obr. 18

Meziroční přírůstky hrubého předepsaného pojistného v EU15


4.4.3

55

Pojištěnost

V této kapitole se zaměříme na pojištěnost pojistného trhu EU15. V tabulce č. 21 již vidíme procentní hodnoty vyspělosti tohoto trhu prostřednictvím údajů pojištěnosti. V další tabulce (č. 22) je uveden vývoj předepsaného pojistného na jednoho obyvatele mezi lety 2002 a 2008. Tab. 21

Vývoj přímého hrubého pojistného jako procento HDP v EU15

EU15

Pojištěnost (v %) 2002 2003 2004 2005 2006 8,3 8,9 9 9,4 9,5

2007 2008 10 8,4


Vývoj průměrných hrubých pojistných výdajů na jednoho obyvatele v EU15

EU15

Průměrné předepsané pojistné na jednoho obyvatele (v USD) 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 1932 2491 2915 3131 3353 4009 ..


Jak ukazatel pojištěnosti, tak hodnoty průměrného předepsaného pojistného na obyvatele na pojistném trhu EU15 ve sledovaném období, neustále stoupají. U pojišťěnosti je toto stoupání spíše mírné u průměrného pojistného již výraznější. Samozřejmě až na pokles pojištěnosti v roce 2008, kdy ukazatel pojištěnosti klesl o 1,6% oproti roku 2007. U průměrného hrubého pojistného na obyvatele nebyl v době zpracovávání této bakalářské práce údaj z roku 2008 k dispozici. pojištěnost 12 10 %

8 6

EU15

4 2 0 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Rok

Obr. 19

Vývoj přímého hrubého pojistného jako procento HDP v EU15 v letech 2002 – 2008

56

Průměrné pojistné na osobu 5000

USD

4000 3000 EU15 2000 1000 0 2002

2003

2004

2005

2006

2007

Rok

Obr. 20 2007

Vývoj průměrného hrubého pojistného na jednoho obyvatele v EU15 v letech 2002 –

Zajímavým faktem je, že v roce 2006, kde vidíme stejně jako v roce 2005 zpomalení růstu průměrného předepsaného pojistného na obyvatele, klesla tato proměnná oproti roku předešlému v sedmi státech z EU15. V příloze č. 2 nalezneme pro doplnění tabulku s podrobnými hodnotami nejen jednotlivých států EU15. V roce 2007 ovšem následuje prudký nárůst průměrného pojistného na osobu na trhu EU15. Podíváme-li se zpět na graf v obrázku č. 19, uvidíme že pojištěnost v roce 2006 také rostla méně výrazně. Při bližším zkoumání zjistíme, že u moha států, kde v tomto roce poklesla hodnota průměrného pojistného na obyvatele, klesla i pojištěnost. U průměrného pojistného na osobu se dá v roce 2008 předpokládat také pokles křivky grafu vzhledem k již tolikrát omílané finanční krizi a také vzhledem k vývoji pojištěnosti na tomto trhu.

4.5 Srovnání analyzovaných trhů 4.5.1


Z důvodu rozdílných řádů předepsaného pojistného v porovnávaných státech neuvádíme názorné grafy ani tabulky. Mnohem lepší vypovídající hodnotu má ukazatel meziročních přírůstků. Zajímavý je ale pohled na vývoj poměru životního a neživotního pojištění na základě ukazatele hrubého předepsaného pojistného, kde jsem srovnávala léta 2002 a 2007, která jsou vidět i na následujících dvou obrázcích a grafech (obrázky č. 21 a č. 22).


57

Poměr životního a neživotního pojištění v roce 2002 120% 100%

%

80%

46%

39%

38% 55%

60%

Životní pojištění Neživontí pojištění

40% 54%

61%

USA

Kanada

62% 45%

20% 0%

Obr. 21

Česká republika

EU15

Srovnání poměru životního a neživotního pojištění v roce 2002

V roce 2002 na trzích ještě stále převládalo pojištění neživotní, jen pojistný trh EU15 měl již v té době poměr životního ku neživotnímu pojištění 55:45. Z ostatních sledovaných států měly největší poměr životního pojištění Spojené státy americké 46% trhu. Kanada měla jen o procento větší podíl životního pojištění na trhu než Česká republika se svými 38%. Neživotní pojištění tedy poměrně výrazně převládalo v České republice ze sledovaných států nejvíce s hodnotou 62%.

58

Poměr životního a neživotního pojištění v roce 2007 120% 100%

%

80%

49%

46%

41% 62%

60%


40% 20%

51%

54%

USA

Kanada

59% 38%

0%

Obr. 22

Česká republika

EU15

Srovnání poměru životního a neživotního pojištění v roce 2007

Obrázek č. 22 nám již ukazuje graf s viditelným trendem většího důrazu pojistných trhů na životní pojištění než v roce 2002. V předkrizovém roce 2007 měl pojistný trh EU15 podíl životního ku neživotnímu pojištění 62:38. Podíl pojištění životního se tak oproti roku 2002 ještě zvýšil a to o 7%. Ale i ostatní státy následovaly trend růstu podílu životního pojištění na pojistných trzích. Spojené státy americké se již blíží k rovnováze těchto dvou odvětví s poměrem 49:51. Kanada je následuje s poměrem 46:54 a oproti roku 2002 tak zvýšila podíl životního pojištění také o 7%. Česká republika tento podíl zvýšila o 3% ostatně stejně jako Spojené státy americké. V České republice tento nízký podíl životního pojištění vyplývá jak z ekonomické úrovně, tak z úrovně příjmů obyvatelstva či z přístupu státu k penzijnímu systému v zemi nebo zvýhodněním některých jiných spořících nástrojů. Příčinou je ale také smýšlení obyvatelstva, jež v krytí potřeb ve stáří plně spoléhá na stát. Tento jev částečně přetrvává z dob komunismu. 4.5.2


Jak již bylo mnohokrát řečeno pro srovnání předepsaného pojistného jsou ideálním ukazatelem jeho meziroční přírůstky. Toto porovnání je vyčísleno v tabulce č. 23 a názorně zobrazeno v grafu obrázku č. 23.


59

Tab. 23 Meziroční přírůstky hrubého předepsaného pojistného na jednotlivých pojistných trzích v letech 2003-2009

USA Kanada Česká republika EU15

Meziroční přírůstky (%) 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 32,5 4,4 -1,0 -1,5 14,5 1,7 25,0 22,3 17,1 13,2 11,0 24,2 -16,5 -0,8 36,2

16,3

11,5

10,6

21,1

25,0

-7,6

28,9

19,5

7,1

4,2

18,7

-7,2

-33,5


Na všech sledovaných pojistných trzích je vidět podobný vývoj. Největší přírůstky v roce 2003 následované postupným úpadkem přírůstku hrubého předepsaného pojistného daných trhů až do roku 2006. Ve Spojených státech amerických bylo toto období ještě dramatičtější a v letech 2005 a 2006 se mluví dokonce o propadu hrubého předepsaného pojistného. Rok 2007 byl opět pro všechny sledované pojistné trhy ve znamení významného oživení a meziroční přírůstky byly v tomto období výrazně větší než v letech předešlých. S nástupem finanční krize v roce 2008 se Kanada a EU15 začaly potýkat se ztrátami. Meziroční přírůstek amerického pojistného trhu byl jen velmi mírný. Oproti tomu na Českou republiku stále ještě působil nastolený růst pojistného trhu. Rozdíl vnímáme hlavně ohledně vyrovnání jednotlivých států či organizací s hospodářskou recesí v následujícím roce. Zatím co EU15 se v té době potýká s výraznými problémy a na český pojistný trh již také dolehly následky finanční krize. Meziroční přírůstky předepsaného pojistného v Kanadě se sice ještě propadají, ale už zdaleka ne tak výrazně a naproti tomu pojistný trh Spojených států amerických je už opět na vzestupu. Je zde ale patrné, že finanční krize a následná hospodářská recese se odrazila i v odvětví pojišťovnictví. Toto odvětví bylo vždy chápáno jako konzervativní instituce, kde se dají zabezpečit finanční prostředky pro rodinu či eliminovat důsledky nahodilosti. Do této doby se krize odvětví pojišťovnictví vyhýbaly i z důvodu snížené citlivosti životního pojištění na stav ekonomiky a hospodářské cykly. To se ale s postupným propojováním odvětví změnilo. Podrobněji bude toto rozebráno v kapitole věnující se pojistným trendům.

60

M eziroční přírůstky 40,0 30,0 20,0 USA

%

10,0

Kanada

0,0 -10,0

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Česká republika EU15

-20,0 -30,0 -40,0 Rok

Obr. 23

Meziroční přírůstky hrubého předepsaného pojistného v jednotlivých státech

Z grafu na obrázku č. 23 jasně vyplývá, že nejhůře se s krizí dokázal vyrovnat pojistný trh EU15. Nejlépe oproti tomu nečekaně trh Spojených států. Vyjma extrémních hodnot způsobených krizí se ale dá tato kapitola uzavřít s poznatkem, že hrubé předepsané pojistné na trzích stále více či méně roste a meziroční přírůstky tak dosahují, až na drobné výjimky, stále kladných hodnot.


4.5.3

61

Pojištěnost

Ukazatel pojištěnosti, neboli ukazatel výkonnosti pojistných trhů ve všech porovnávaných státech i v EU15 v průběhu sledovaného období stále rostl. Číselné údaje nalezneme v tabulce č. 24. Grafické znázornění je pro lepší přehlednost zobrazeno na obrázku č. 24. Komplexní ukazatelé pojištěnosti v zemích EU15 dosahují hodnot, které patří k celosvětově nejvyšším. Tab. 24

Kanada Česká republika USA EU15

Vývoj přímého hrubého pojistného jako procento HDP

Pojištěnost (v %) 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 7,3 7,6 7,7 7,7 7,7 7,8 3,8 3,9 3,7

4,1

4

3,9

3,8

3,7

3,8

3,9

9,3 8,3

11,4 8,9

11,2 9

10,5 9,4

10,7 9,5

10,8 10

10,5 8,4

11,4 5,1


Kanada Česká republika USA EU15

Vývoje průměrných hrubých pojistných výdajů na jednoho obyvatele

Průměrné předepsané pojistné na jednoho obyvatele (v USD) 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 1703 2073 2397 2687 3002 3399 3063 2902 270

367

426

475

525

631

780

714

3381 1932

4271 2491

4444 2915

4409 3131

4706 3353

4912 4009

4936 ..

.. ..


62

Kapacita pojistných trhů byla značně negativně ovlivněna především finanční krizí, což je dobře vidět v grafu na obrázku č. 24, kde je od roku 2008 zřejmý velký propad. Jsou však i výjimky a to nečekaně v případě Spojených států amerických a České republiky. Ovšem ani Česká republika nebyla tohoto propadu ušetřena, pouze se projevil až o rok později. Pojištěnost 12 10 Kanada

%

8

Česká republika

6

USA

4

EU15

2 0 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Rok

Obr. 24

Vývoj přímého hrubého pojistného jako procento HDP v letech 2002 – 2008


63

Průměrné předepsané pojistné na jednoho obyvatele

USD

6000 5000

Kanada

4000

Česká republika

3000

USA

2000

EU15

1000 0 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

rok

Obr. 25

Vývoj průměrného hrubého pojistného na jednoho obyvatele v letech 2002 – 2007

V tabulce č. 25 a grafu na obrázku č. 25 pozorujeme neustálý vzestup průměrného předepsaného pojistného na jednoho obyvatele. Pojistný trh České republiky roste pozvolna a přírůstky jsou nejmenší ze sledovaných států a uskupení. Trhy kanady a EU15 mají podobné přírůstky až do roku 2007. Po tomto roce kanadský pojistný trh v důsledku krize klesá. Největší pokles však byl zaznamenán v roce 2008, ale v roce 2009 již propad není tak razantní. Pro rok 2007 již nejsou k dispozici data pro pojistný trh EU15 z důvodu neznalosti těchto dat v případě Belgie. Hrubé předepsané pojistné na jednoho obyvatele roste i na trhu Spojených států i když ne s tak vyrovnanými přírůstky. Větší růst byl zaznamenán v roce 2003 a poté také v roce 2006. Údaje pro rok 2009 bohužel nejsou v době psaní bakalářské práce k dispozici.

64

4.5.4


Při pohledu na tabulku č. 26 je nám jasné, že největší a nejméně lichotivou koncentraci deseti největších pojišťoven na celkovém předepsaném pojistném má Česká republika. Jak již bylo řečeno v kapitole určené koncentraci pojistného trhu České republiky je to zapříčiněno historickým vývojem. Sice již první pojišťovny, jako je Kooperativa, začínají Českou pojišťovnu ohrožovat, ta je ale na trhu životního i neživotního pojištění stále na první příčce. Zde má tedy Česká republika značný prostor pro rozvoj a především pro zefektivňování pojistného trhu. Naproti tomu obdivuhodně efektivní je kanadský pojistný trh. Podíl deseti největších pojišťoven na tomto trhu je v obou odvětvích méně než třiceti procentní. V životním pojištění je to dokonce pouze 22,5%. USA v porovnání těchto tří pojistných trhů tvoří střední cestu. Životní pojištění zaujímá vzhledem k podílu deseti největších pojišťoven na trhu lepší a efektivnější postavení se svými 40%, než pojištění neživotní. Ani u neživotního pojistného trhu Spojených států se ale nejedná o špatný výsledek. Tendence je nicméně jasná, větší rozložení předepsaného pojistného a tedy menší koncentrace trhu, to je cesta jakou se budou trhy, zejména pak pojistný trh České republiky, ubírat. Tab. 26


Země USA Kanada Česká republika

Koncentrace pojistných trhů (%) Životní pojištění Neživotní pojištění 40,1 58,1 22,5 26,4 92 92,9

Zdroj: [14] – vlastní konstrukce

4.6 Současné trendy a rizika ve světovém pojišťovnictví vztahující se k České republice Z minulých událostí na pojistných trzích se dají vyvodit některé závěry, kam by se mohlo pojišťovnictví dále vyvíjet a jaké by mohly být jeho budoucí trendy. Tyto možné trendy jsou ovšem vždy poměrně diskutabilní téma výrazně ovlivněné názorem autora. V této kapitole se pokusíme analyzovat některé možné trendy a rizika světového pojišťovnictví a pokusíme se je doložit i studiemi či daty věrohodných subjektů zajímajících se o predikce v oblasti pojišťovnictví.


4.6.1

65

Změny v charakteru rizik

„Nejzávažnějším globálním vlivem, působícím na trendy vývoje světového i českého pojistného trhu v poslední dekádě, je expozice světového a národního odvětví pojišťovnictví možným závažným negativním důsledkům měnícího se charakteru rizik s možností nástupu nových,dosud zcela neznámých nebezpečí, jejichž důsledky by se ve svém výsledku mohly projevit jako obvyklé, tradičně pojistitelné škody.“ 1 Mezi největší rizika, kde je obtížná predikce do budoucna, jsou především klimatické změny a terorismus. • Klimatické změny Nejen ekologické organizace, ale už i zajišťovny se zabývají rizikem klimatických změn. Největší světové zajišťovny Munich Re a Seiss Re (Deset největších zajišťoven viz příloha č. 3) mají odborné týmy sledující vývoj klimatu a posuzující hrozbu rostoucích škod způsobených změnami klimatu. Databáze růstu přírodních katastrof v Munich Re například ukazuje prudký nárůst přírodních katastrof souvisejících s počasím. Konkrétně je prý momentálně zaznamenáván trojnásobek povodní než v roce 1980 (viz příloha č.4). Roste nejen počet škodních událostí a jejich rozsah, ale s rostoucím blahobytem obyvatelstva rostou i finanční ztráty zapříčiněné těmito katastrofami (viz příloha č. 5). Ty prý vzrostly dokonce čtyřnásobně. Ve Spojených státech se setkáváme se stále častější výskyt hurikánů. Z nich nejničivější byl hurikán Katrina. V Evropě oproti tomu vzrůstá riziko povodní a záplav. V České republice to za poslední dobu byly hned dvoje ničivé povodně a to v letech 1997 a 2002. Pod pojem přírodní katastrofy spadají například již řečené povodně, vichřice, ale také zemětřesení, sucho, lesní požáry, mráz. Do budoucna by měly růst intenzity zimních vichřic a s růstem mořské hladiny zapříčiněné táním ledovců, i bouřková vlnobití, ale bohužel nejen to. Odborníci se shodují, že na vině je částečně i vliv lidské činnosti. Zajišťovny toto riziko chápou jako reálnou hrozbu a tudíž se vyhneme debatám ohledně kontroverzního tématu globálního oteplování. Z pohledu pojišťoven není na místě se ptát zda to tak skutečně je, ale jak tomu alespoň částečně zabránit. Zvýšení pojistných sazeb totiž může být pouze krátkodobé řešení tohoto nepříznivého trendu a proto se zajišťovny snaží zmírnit rizika spojená s klimatickými změnami mimo jiné prosazováním limitů emisí oxidu uhličitého a investují do projektů fosilních paliv. Trendem tedy jistě bude kromě růstu pojistného zapříčiněným zvýšeným výskytem přírodních katastrof a vyšší poptávkou po tomto druhu pojištění, i doba uskromňování našich činností a zároveň hledání alternativní možnosti pokrytí škod způsobených přírodními katastrofami. Již dnes velice výrazně klesly následky přírodních katastrof, finanční síly světového pojišťovnictví. Problematický je také postoj pojistitelů k poskytování pojištění v některých lokalitách, kde je zvýšené riziko výskytu přírodní katastrofy (např. místa, kde se povodně často 1

Zdroj: [22]

66

opakují). Evropská unie proto navrhuje uplatnění vícestupňového krytí rizika živelných pohrom (v EU tedy konkrétně rizika povodně a záplavy), jehož součástí by byl i stát. • Terorismus Oproti tématu přírodních katastrof, které jsou způsobené vyšší silou, stojí rizika bezprostředně vyvolaná lidským faktorem. Mezi tato rizika patří velké požáry, exploze, letecká, lodní, silniční, či železní neštěstí a mimo jiné také terorismus. Všichni máme v paměti největší teroristický útok vůbec. Jedenácté září 2001, toto datum naprosto změnilo dosavadní chápání rizika terorismu. Pravděpodobnost škody na amerických dvojčatech byla před tímto incidentem nulová. Zde názorně vidíme, jak se v dnešní době mění charakter rizik. Nakonec to totiž byla nejdražší pojistná událost v historii a zároveň byl rok 2001 rokem, kdy škody způsobené lidmi vysoce převážily do té doby převažující škody zapříčiněné živelními katastrofami. Útok si ve Spojených státech vyžádal 3300 lidských životů a finanční škodu krytou pojišťovnami dosahující 90miliard USD. Katastrofa, která postihla všechna odvětví pojišťovnictví, jako je pojištění odpovědnosti, majetkové pojištění, pojištění přerušení provozu, samozřejmě životní a úrazové pojištění, ale také pojištění škod zaměstnanců, letecké pojištění a další. V důsledku této katastrofy se pojišťovny snažily vyřadit škody způsobené terorismem ze škod, které pokrývá komerční pojišťovnictví. Nyní se opět pojišťovny k riziku terorismu částečně vrací, je však nutné mít do budoucna stále na paměti limity komerčního pojištění, jelikož se zdá, že v následujících letech se situace v případě mezinárodního terorismu bohužel nezmění a zanikne-li AlKajda nahradí ji jiná extrémní skupina. • Další rizika Mezi další nová rizika patří například nové nemoci či nové mutace nemocí, jako například H1N1 neboli ptačí chřipka, takzvaná prasečí chřipka nebo třeba SARS či starší BSE (nemoc šílených krav). I to jsou bohužel změny v charakteru rizik, se kterými se musí pojišťovny potýkat. • Změny v pravidlech regulace Se světovou finanční krizí a stále větším vnímáním důsledků spojených se změnami v charakteru rizik přišel i požadavek na vyšší stabilitu světové ekonomiky a na snížení asymetrických informací na finančních trzích. Evropská unie na toto zareagovala především programem Solvency II, o němž jsme se zmínili v kapitole věnované pojistnému trhu České republiky a Evropské unii. I změny a především zdokonalování pravidel regulace jsou jistě trendem budoucnosti. Stále zde ale bude otázka, zda více regulovat či deregulovat toto odvětví. Například v USA ohledně této otázky stále není zcela jasno. V podmínkách Evropské unie se ale spíše přikláníme k regulaci.


4.6.2

67

Změna distribučních kanálů

Ke změnám na pojistném trhu dochází i v oblasti distribučních kanálů. Změny zaznamenává poměr nezávislých zprostředkovatelů, obchodních zástupců pojišťoven, bank a také zprostředkovatelský prodej. Což znamená, že se zvyšuje jak význam přímého prodeje, tak prodeje prostřednictvím internetu (viz dále) či telefonu. Nedílnou součástí je tím pádem i zpřísňování nároků na tyto zprostředkovatele prodeje. Ve své podstatě chtějí pojišťovny změnou distribučních cest především minimalizovat své náklady a udržet si tak dlouhodobou konkurenceschopnost. Například se začínají vyskytovat alternativní likvidace škod. U povinného ručení se nyní nově vyskytuje tzv. aktivní řízení škod pojišťovnou. V uvedeném případě se jedná například o organizaci opravy zajištěné pojišťovnou. Velké úspory nákladů zajišťuje především integrace pojišťovacích a bankovních služeb, jimiž se také budeme zabývat dále. V budoucnu nebude výjimkou sjednat pojištění třeba i v supermarketu. Jisté ale je, že pojišťovny musí stále akceptovat existenci segmentů zákazníků a přiřazovat jednotlivé distribuční cesty k nim konkrétně. • IT systémy a internet V dnešní době hrají IT systémy jistě nezastupitelnou roli nejen v pojišťovnictví. Nabízejí nám zároveň nové možnosti, ale přinášejí i nová rizika. IT systémy pomáhají obchodníkovi udělat souhrn dat o klientovi o jeho stávajících pojištěních, aby se posléze mohly soustředit na vytížení pojistného kmene klienta. Trendem u nasycených pojistných trhů bude totiž právě vytěžování stávajících kmenů klientů místo shánění klientů nových. Tyto soubory informací také poskytnou mnoho užitečných informací k analýze. Poišťovny tak mohou například vytvořit tzv. personu více podobnou reálnému klientovi a přiblížit tak své produkty jeho potřebám. Výhody IT systémů má ale i klient. Ten si může kontrolovat jeho stávající pojištění včetně jeho parametrů. Internet je již nyní neodmyslitelnou součástí našeho života a stírají se i problémy s jeho nedostatečným pokrytím a nedůvěrou zákazníků k bezpečnosti. Největší výhody pro klienty u tohoto distribučního kanálu patří především jeho dostupnost 24hodin denně, stoprocentní aktuálnost, či možnost srovnání vzhledem k akumulaci všech dat na jednom místě. Dalšími klady internetového distribučního kanálu je anonymita klientů nebo rychlá odezva. Naopak pro pojišťovny je hlavní výhodou výše nákladů na tento typ distribuce, tedy výrazné snížení distribučních nákladů. S rostoucí gramotností uživatelů jsou zkrátka i pojišťovací služby na internetu stále více vyhledávané. Přes telefon a on-line je ale možné distribuovat pouze některé produkty, a to především produkty s nízkým počtem parametrů jako je pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, či havarijní pojištění, dále pojištění cestovní, pojištění domácnosti a rizikové životní pojištění. Tyto pojistné produkty klient posuzuje například podle ceny. Jak vyplývá ze studie společnosti KPMG Česká republika v roce 2008 bylo on-line sjednáno 29% cestovního pojištění a 25% povinné ru-

68

čení následované pojištěním havarijním a pojištěním domácnosti s 11% (kompletní tabulky z let 2007 a 2008 naleznete v příloze č. 6). Tato čísla v podstatě odpovídají dostupnosti daných produktů na internetu v dané době (viz příloha č.7). Internet ale také působí jako místo k hledání informací a navázání prvního kontaktu s pojišťovnou. Do budoucna se uvažuje i o uplatnění takzvaného home insurance. Jako všechno i údaje na internetu se dají velice lehko zneužít. Proto vzniklo tzv. Pojištění proti krádeži identity Krádež identity znamená nezákonné nakládání s vaším jménem a příjmením, datem narození, rodným číslem spolu s vašimi finančními a bankovními informacemi. Oběťmi krádeže identity ale nejsou jen úvěrové společnosti, jak by se mohlo zdát. Tento druh kriminality se soustředí například na studenty, jež nemají mnoho úvěrů a mnohdy si ani pořádně nechrání své osobní informace. Krádež identity je jedním z nejrychleji rostoucích zločinů a to především na rozvinutých trzích jako je USA a Velká Británie. I proto vzniklo pojištění krádeže identity. Toto pojištění nekryje, jak bychom možná čekali, přímé peněžní ztráty vyplývající z krádeže identity. Pouze nám pomůže obnovit ztracenou finanční identitu, to znamená poskytne nám prostředky na právníka, dovolenou , telefony, či reprodukci kopií dokumentů. Riziko krádeže identity se samozřejmě nevyskytuje jen na internetu. Ale s rozvojem internetových služeb se i této kriminální činnosti daří čím dál lépe. Dle průzkumu, který provedla University of London, působí právě krádež identity největší strach na internetu. Někteří podvodníci “pouze“ použijí naši totožnost při cestování a my se tento trestný čin nemusíme ani dozvědět. Jiní však mohou zneužít naše bankovní účty a úvěry. Je pravděpodobné, že s rostoucím sdílením informací na internetu poroste i kriminalita cílená tímto směrem. Trend je tedy jasný. Větší zajišťování ze strany bank a ostatních finančních institucí. Lepší legislativní ochrana uživatele (i když na západě je toto již velice dobře ošetřeno). Větší prevence a ochrana svých osobních údajů uživateli samotnými (v případech mimo internet například skartování pošty apod.) a v neposlední řadě i pojištění proti tomuto zločinu, jež například v České republice ještě není na trhu k dispozici vůbec. Integrace v rámci bankovních a pojišťovacích služeb Díky integraci a koncentraci nedošlo k narušení stability v pojistném odvětví, kde v polovině devadesátých let docházelo k ostrým konkurenčním bojům. Vznikaly fůze uvnitř odvětví i integrované silné multifunkční finanční skupiny a konglomeráty. Výhodou integrace bankovnictví a pojišťovnictví byla mezisektorální diverzifikace rizika. Zejména v Evropě a Americe tyto inte-


69

grační trendy pokračovaly ještě dále a zahrnuly i další finanční služby. I z toho důvodu v těchto zemích mluvíme o celkové stabilitě finančního systému, jelikož integrací vznikly velké stabilní nadnárodní konglomeráty. Takzvané bankopojištění je logickým vyvrcholením společných rysů a provázaností bankovnictví a pojišťovnictví. Pojistné produkty a produkty kombinované se prodávají na přepážkách bank. Tato kombinace produktů, a nejen jich je pro obě strany výhodná, jak nám sděluje i kniha Pojistná teorie: „Pojišťovny využívají bank k inkasu pojistného a výplatě pojistných plnění, ukládají volné finanční zdroje na termínovaných vkladech nebo zadávají bankám provedení investičních operací. Pojišťovny mají ve své nabídce produkty, které mohou snižovat finanční rizika bank (například rizikové životní pojištění, úvěrové pojištění nebo komplexní pojistnou ochranu podnikatelského subjektů).“2 Pro vzájemné propojení má ovšem větší předpoklad pojištění životní. Tato forma pojištění je částečně dána trendem globalizace (viz dále), má velký úspěch především díky nabízené komplexnosti služeb a zároveň díky dobré pověsti bank, které na rozdíl od pojišťovacích zprostředkovatelů nejsou chápány jako tzv. lovci klientů. Banky také disponují komplexními daty o svých klientech a mohou jim tak nabídnout potřebné produkty. I zde je ale nutná obezřetnost. Vzhledem k lákavosti získávat navzájem informace o svých klientech je nutná dostatečná legislativní ochrana těchto údajů a její důsledné dodržování. Do budoucna je zde i idea tzv. allfinance, kdy by byla poskytnuta klientům bank nabídka plně integrovaných finančních služeb. Nejedná se ale pouze o soubor produktů, nýbrž o dlouhodobý vztah s klientem. Tyto služby mohou zahrnovat produkty od běžného účtu přes půjčky a úvěry po všechny typy životního a neživotního pojištění. Vznikl i nápad takzvaných univerzálních finančních institucí. To znamená, že většinou banky mají své vlastní pojišťovny, jako je to například u ČSOB a ČSOB pojišťovny či u KB a pojišťovny KB. Dobře, a někdy i lépe, funguje i prostá kooperace mezi těmito dvěma typy institucí. Již dnes není ani v České republice výjimkou možnost sjednání některých pojištění či bankopojištění v bance. Mezi tyto patří cestovního pojištění, pojištění úvěru, ale také rizikové životní pojištění, či různá pojištění ke kreditním kartám, jako je pojištění její ztráty nebo úrazové pojištění. Podle dosavadního vývoje se dá očekávat, že se bude integrace pojišťovacích služeb v rámci ostatních finančních služeb dále rozvíjet a zvětšovat svůj rozsah služeb. Kromě trendu, kdy bude snaha nabídnout klientům komplexní balíčky, budou na druhou stranu také stále oblíbenější úzce specializované pojišťovací společnosti a to především v případě klientů ve vyšším příjmovém segmentu a u produktů neživotního pojištění, u kterých není propojování s bankovními produkty tak časté a kde je z důvodu složitější konstrukce produktů nutné odborné a především individuální poradenství.

2

Zdroj: [10]

70

Ohledně trendů velkých finančních konglomerátů není predikce zcela jednoznačná. Na jedné straně jsou velké prosperující konglomeráty s velkou finanční zásobou. Na druhé straně se v poslední době rozpadly některé obtížně řiditelné kolosy. Neúspěch například zaznamenala fúze Dresdner bank a Allianz a další. 4.6.3

Růst významu životní pojištění

V této kapitole budeme pokračovat s trendy v případě životního pojištění. Původně bylo životní pojištění chápáno pouze ve smyslu krytí rizika úmrtí a zajištění pozůstalých do budoucna. S postupem času se toto pojištění rozšířilo i o roli tvorby úspor na krytí potřeb ve stáří a vyvíjelo se dále. V dnešní době kryje životní pojištění riziko úmrtí, slouží ke spoření na stáří, ale je to zároveň i investiční nástroj. Posun a důležitost životního pojištění vidíme i v jeho protiinflačním charakteru díky odkladu spotřeby. Je to zároveň alternativní nástroj nahrazující důchodové pojištění, tedy zajištění ve stáří (viz kapitola 4.6.4) a díky zdanění výnosů pojišťoven ho lze také brát jako určitý přínos pro státní rozpočet. Jak jsme si již definovali v kapitolách věnujících se pojistným trhům jednotlivých států a v kapitole jejich následné komparace, je jasné, že životní pojištění získává stále větší podíl a důležitost na pojistných trzích a to navzdory zhoršené reputaci investičního životního pojištění po finanční krizi. V případě pojistného trhu České republiky je zde obzvláště velký potenciál k růstu životního pojištění, jelikož ještě zdaleka nejsme na úrovni ostatních sledovaných států natož EU15. Mezi nejmodernější pojistné produkty životního pojištění patří moderní investiční životní pojištění s garantovaným minimálním pojistným plněním, jež je inovovanou podobou původního produktu investičního životního pojištění s jednorázovým či běžným pojistným. 4.6.4

Demografický vývoj – důchodová reforma

Trend dlouhověkosti je velkým rizikem pro státní penzijní fondy. Ty mohou mít do budoucna velký problém s financováním rostoucího počtu obyvatel v postproduktivním věku. Pro příklad nemusíme chodit daleko. Nutnost důchodové reformy se v České republice skloňuje ve všech pádech. Další rozvoj je také možný na základě legislativy. Stane-li se komerční pojištění součástí důchodové reformy a tím pádem celého důchodového systému, jak je tomu nyní v návrzích jednotlivých českých politických stran. Není zcela jasný trend v případě vyspělých tržních ekonomik, jelikož již nyní je v těchto ekonomikách na životní pojištění vydáváno 10 i více procent HDP.


71

Odborníci se tedy shodují, že musí dojít k nasycenosti těchto trhů a následnému snižování zisků v tomto odvětví. V České republice je však predikce jednodušší. Na základě vývoje sledovaných států jsme již zjistili, že má český pojistný trh ještě velký nevyužitý potenciál růstu tohoto odvětví. V případě nejasné situace ohledně financování důchodového věku se pole působnosti komerčního pojišťění ještě rozšiřuje. 4.6.5

Globalizace

„Globalizace je spontánní, neřízený proces stále intenzivnější integrace zemí světa v jediném ekonomickém systému.“ 3 Globalizací zároveň roste ekonomická závislost zemí, stírá se vzdálenost mezi zeměmi a díky neustálému přísunu informací prostřednictvím médií se transformuje čas i prostor. Globalizace se dotýká veškerých lidských činností ať už ekonomických, kulturních nebo jiných. My se ale budeme zabývat globalizací na finančních trzích především pak na pojistných trzích. Procesu globalizace předcházel proces liberalizace, kterým prošla i Česká republika. Nejdříve totiž bylo nutné, aby státy legislativně zrušily monopol na jejich pojistném trhu. Bez plovoucích směnných kurzů by globalizace nebyla možná. Následně byl umožněn vstup na pojistný trh daného státu i zahraničním pojistitelům. Ke globalizaci významně přispívají organizace typu NAFTA či EU. Pro příklad jedním z hlavních cílů Evropská unie je odstranit bariéry vstupu na zahraniční trhy a umožnit tak volný pohyb zboží, služeb i kapitálu. Je to jedna z věcí, která růstu globalizace výrazně napomáhá. Mezi globalizační trendy patří snižování počtu pojišťoven, působících na vyspělých pojistných trzích. To je důsledek fúzí, jež byly zmíněny i v kapitole věnované integraci v rámci bankovních a pojistných služeb. Dalším trendem bude v budoucnu dle mého názoru fakt, že globalizace bude ovlivňovat veškeré ostatní významné světové trendy, jelikož se bude globalizovat více firem.

4.7 Trendy v obchodě s životním a neživotním pojištěním Trendy a rizika vysvětlené v kapitole 4.6 významně ovlivňují obchod s životním a neživotním pojištěním. Již jsme si řekli, že životní pojištění má obzvláště v České republice ještě velký potenciál růstu. Ovšem i některá rizika dále ovlivní obchod s životními, ale výrazně i neživotními pojištěními. Růst klimatických změn bude například jedním z faktorů, jež budou mít vliv na růst poptávky především po neživotním pojištění. Ale důsledkem bude také růst pojistného a zdráhání se pojišťoven pojišťovat některé oblasti s vysokým výskytem těchto katastrof. Terorismus ovlivňuje jak životní, tak neživotní sféru pojišťovnictví. A je jasné, že pokud se pojišťovny k rizikům pojišťování terorismu vrátí, že i o tato po-

3

Zdroj: [23]

72

jištění vzroste poptávka. Stejně tak se dají očekávat výrazné změny po připravované důchodové reformě. Následkem změny v pravidlech regulace bude pravděpodobně i vypovídání některých, pro pojišťovny nevýhodných smluv. A jejich následná obnova, ale již s rozdílnými podmínkami. Tento trend v obchodě s pojištěnými produkty jistě významně ovlivní mnohé pojistné ukazatele.

Závěr

73

5 Závěr Na základě tématu mé bakalářské práce „Současné trendy ve světovém pojišťovnictví s důrazem na vybrané pojistné trhy“ a na základě komparace pojistných trhů Spojených států, Kanady, České republiky a sekundárně také Evropské unie, můžeme konstatovat, že pojistné trhy jsou stále na vzestupu a to především díky rostoucímu zájmu o životní pojištění. Cílem bylo zjistit především na základě těchto pojistných trhů možný další vývoj světového i českého pojišťovnictví. Domnívám se, že stanovené cíle byly splněny. Dá se říci, že jsou v dnešní době pojistné trhy více než čím jiným ovlivněny riziky, ale byly nalezeny i jiné trendy, o kterých je nutno se zmínit. Zjištěné trendy a rizika ovlivňující pojišťovnictví byly shrnuty do několika bodů. Důležitým faktorem, jenž má v dnešní době v této oblasti velký vliv, je právě změna charakteru rizik. Mezi tato rizika patří mimo jiné riziko klimatických změn či terorismu a další rizika, která budou mít i v budoucnu výrazný vliv. Spojením stále většího uvědomění si možných důsledků změny v charakteru rizik a finanční krize se objevil i trend ve změně regulace těchto rizik. Například Evropská unie je řeší programem Solvency II. Nepopiratelná změna, odehrávající se na pojistných trzích, je také změna distribučních kanálů, jež přináší jak nové možnosti, tak nová rizika, kterými je nutno se zabývat. Za nejdůležitější nové distribuční kanály současnosti se dá označit internet. Důležitým propojením, jež vytváří i nové distribuční kanály, je kooperace pojistných produktů (především životního pojištění) s produkty bankovními. Nesmíme opomenout ani na již mnohokrát zmíněný trend růstu podílu životního pojištění na pojištění celkovém. Především na základě tohoto trendu se dá určit predikce pro další vývoj pojistného trhu České republiky. Ani trh neživotního pojištění však nebude stagnovat. Vzhledem k růstu rizika klimatických změn se dá očekávat, že bude stále více obyvatel pociťovat nutnost pojistit svůj majetek. Proto je i u neživotního pojištění očekáván růst. Nejen pojistné odvětví je dále ovlivněno demografickými změnami a globalizací a tento vliv bude působit i do budoucna. Kromě všech uvedených trendů, které výrazně ovlivňují i pojistný trh České republiky, je nutné přidat ještě jednu predikci konkrétně pro česká pojistný trh. Vzhledem k velice vysoké koncentraci pojistného trhu se dá do budoucna očekávat snižování této koncentrace a tím pádem i zvyšování konkurence. Přínos své práce vidím především v komplexním přehledu a srovnání pojistných trhů států, které významně ovlivňují nejen trendy pojistného trhu České republiky, ale i pojišťovnictví jako takové. Jsou zde patrné vazby na kterých pozorujeme velice podobný vývoj i přes velkou geografickou vzdálenost těchto trhů. A to i u státu, jako je Kanada, která je přece jen méně než jiné státy ovlivňována okolním vývojem.

74

6 Literatura [1] ARTHUR BOULANGER Insurance Broker - History [online]. ? [cit. 2011-10-22]. History of Insurance. Dostupné z WWW: . [2] SCHONDELMEYER, BRENT; ZALINSKI, EDMUND. Insurance [online]. c2003 [cit. 2011-10-22]. Insurance facts, information, pictures. Dostupné z WWW: . [3] VAUGHAN, EMMETT J; VAUGHAN, THERESE M. Fundamentals of risk and insurance. 8th ed. New York : John Wiley & Sons, 2008. 704 s. ISBN 9780-470-08753-4 [4] Canada Fire Insurance, Fire Insurance Canada [online]. 26.5.2010 [cit. 2011-10-22]. Economy Watch - Follow The Money. Dostupné z WWW: <www.economywatch.com/insurance/fire/canada.html>. [5] BOULANGER, ARTHUR. Arthur Boulanger Insurance Broker - History [online]. ? [cit. 2011-10-22]. History of Insurance. Dostupné z WWW: . [6] Canada Life | Canada Life: The Early Years [online]. 2008 [cit. 2011-1022]. Canada Life: The Early Years. Dostupné z WWW: . [7]170 let českého pojišťovnictví 1827 - 1997. Havlíčkův Brod : (Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s. a Pulso s.r.o.) : ČAP-Česká asociace pojišťoven, 1998. 12 s. [8] ČEJKOVÁ, VIKTÓRIA. Pojistný trh. 1.vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2000. 112 s. ISBN 80-210-2495-X. [10] DUCHÁČKOVÁ, EVA; DAŇHEL, JAROSLAV. Teorie pojistných trhů. 1. vyd. Praha : Professional Publishing, 2010. 216 s. ISBN 978-807-4310-157. [11] Finanční a daňový sektor Spojené státy americké [online]. 2010 [cit. 201110-22]. Spojené státy americké: Finanční a daňový sektor. Dostupné z WWW: . [12] SEDLÁČKOVÁ, JANA. Analýza dopadů konceptu Solventnost II. Brno, 2008. [13] Statistics from A to Z - Beta version [online]. 2011 [cit. 2011-10-22]. Organisation for Economic Co-operation and Development. Dostupné z WWW:

Literatura

75

. [14] I.I.I. International Insurancem Factbook 2010-11 [online]. New York : 2011 [cit. 2011-10-22]. Dostupné z WWW: . [15] Finanční a daňový sektor Kanada [online]. 2010 [cit. 2011-10-22]. Kanada: Finanční a daňový sektor. Dostupné z WWW: . [16] Insurance information institut [online]. New York : Insurance Information Institute, c2010 [cit. 2011-04-10]. Dostupné z WWW:<www.iii.org/policymakers/internationalinsurancereg/>. [17] Canada says no to Solvency II [online]. 30.08.2010 [cit. 2011-10-22]. Claude Penland: Actuary & Partner, Ezra Penland Actuarial Recruitment. Dostupné z WWW: . [18] FIALKA, JIŘÍ; KVARDOVÁ, LUCIE. Pojistný obzor 2009/2 [online]. Praha : Česká asociace pojišťoven, 2009 [cit. 2011-10-22]. Solventnost II: Znění směrnice schváleno, s. . Dostupné z WWW: . [19] Česká asociace pojišťoven : http://www.cap.cz/ [online]. Praha : 2.3.2011 [cit. 2011-04-03]. Www.cap.cz. Dostupné z WWW: <www.cap.cz>. [20] CEA - About the CEA [online]. 1999 [cit. 2011-10-22]. About the CEA. Dostupné z WWW: . [21] Glossary:EU-15 [online]. 200x [cit. 2011-10-22]. Glossary:EU enlargements. Dostupné z WWW: . [22] Pojistné rozpravy[online]. Česká asociace pojišťoven, 2008, 2008(22) [cit. 2011-12-22]. Dostupné z: http://www.pojistnyobzor.cz/pojistnerozpravy/Archiv/Cisla/2008/Pojistne_Rozpravy_2008_22.pdf [23] Globalizace a globální problémy: Sborník textů k celouniverzitnímu kurzu 2005-2007. Praha, 2006. ISBN 80-87076-01-X. Dostupné z: http://www.czp.cuni.cz/knihovna/globalizace.pdf. Univerzita Karlova v Praze.

76

Přílohy

Přílohy

77

Příloha č. 1: Vývoj HDP v Kanadě, České republice a USA HDP (v USD) 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Kanada

937,8

989,3

1 049,1

1 132,0

1 202,2

1 267,9

1 300,2

Česká republika

172,1

183,5

197,0

208,4

224,1

247,7

256,9

USA

10 590,2 11 089,2 11 812,3 12 579,7 13 336,2 14 010,8 14 369,4


Příloha č. 2 Average insurance spending per capita Direct gross premiums, life and non-life insurance US dollar per capita

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Australia

1 571

1 767

2 108

2 181

2 237

2 876

2 742

2 372

Austria

1 456

1 808

2 061

2 107

2 162

2 372

2 826

..

Belgium

2 001

2 736

3 356

4 011

3 451

4 003

..

..

Canada

1 703

2 073

2 397

2 687

3 002

3 399

3 063

2 902

..

..

..

..

..

..

..

..

270

367

426

475

525

631

780

714

Denmark

2 514

2 747

3 174

3 840

4 279

5 183

5 898

..

Finland

1 072

1 190

1 361

1 471

1 451

1 532

1 670

1 739

France

2 065

2 635

3 246

3 586

4 586

4 765

4 266

4 408

Germany

1 675

2 090

2 390

2 468

2 453

2 707

2 912

..

Greece

248

331

407

433

530

627

678

..

Hungary

190

246

292

341

385

502

509

406

Iceland

931

1 242

1 326

..

1 541

1 849

1 435

860

Ireland

..

6 106

8 127

9 284

10 700

14 345

11 738

10 345

Israel (1)

..

..

..

..

..

..

..

..

Italy

1 460

1 921

2 237

2 430

2 396

2 411

2 351

2 733

Japan

2 181

2 374

2 517

2 579

2 414

2 587

3 171

..

Korea

1 170

1 251

1 388

1 747

2 089

2 370

2 076

1 890

12 904

16 603

22 130

27 855

31 900

32 196

32 751

46 688

127

106

118

119

143

165

173

160

2 540

3 167

3 712

3 696

3 502

3 944

4 285

..

Chile Czech Republic

Luxembourg Mexico Netherlands

78

Přílohy New Zealand

..

433

637

736

691

769

720

669

Norway

2 252

2 771

3 286

3 706

3 472

4 197

5 059

4 396

Poland

144

165

195

247

313

410

640

427

Portugal

753

999

1 209

1 565

1 509

1 724

2 061

1 802

Slovak Republic

150

..

278

..

335

431

551

..

1 097

1 123

1 330

1 407

1 514

1 663

1 901

1 818

..

2 639

3 146

3 289

3 198

3 182

3 168

2 514

5 127

5 434

5 712

5 586

5 261

5 559

6 986

6 376

35

47

65

73

77

119

..

..

United Kingdom

3 955

4 661

5 255

5 578

5 913

8 808

6 398

..

United States

3 381

4 271

4 444

4 409

4 706

4 912

4 936

..

EU15

1 932

2 491

2 915

3 131

3 353

4 009

..

..

NAFTA

2 472

3 101

3 244

3 227

3 484

3 658

3 651

..

OECD - Total

1 922

2 375

2 606

2 697

2 865

3 210

..

..

Spain Sweden Switzerland Turkey


Příloha č. 3: Deset největších zajišťoven roku 2010

Pořadí Zajišťovny

Stát

Předepsané pojistné (mil USD)

1 Munich Re 2 Swiss Re Berkshire Hatha3 way Re 4 Hannover Re

Německo Švícarsko

24,218 23,202

USA Německo

11,577 8,907

5 Lloyd's of London 6 SCOR

Velká Británie Francie Bermůdské ostrovy Bermůdské ostrovy

7 Everest Re Group

7,95 6,948 3,875

8 PartnerRe 3,689 Transatlantic Hol9 dings USA 3,633 ACE Tempest ReBermůdské ostrovy 10 insurance 3,405 Zdroj: http://www.economywatch.com/insurance-in-world/reinsurance-companies.html vlastní konstrukce

Přílohy

Příloha č. 4

Příloha č. 5

79

80

Příloha č. 6

Zdroj: Pojistný obzor 3/2008

Příloha č. 7

Přílohy

Přílohy

Příloha č. 8

81

Současné trendy ve světovém pojišťovnictví s důrazem na vybrané pojistné trhy

Recommend Documents