Současné trendy v kuchyňském nábytku

Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nábytku, designu a bydlení

Současné trendy v kuchyňském nábytku Bakalářská práce

2011

Adéla Myslivcová

Poděkováni Tímto bych chtěla poděkovat své vedoucí práce doc. Ing. arch. Ludvice Kanické, CSc. za přínosné připomínky, cenné rady a především za její drahocenný čas, který mi byl věnován při vytváření této práce. Dále děkuji své rodině za podporu při studiu a ve veškerém mém úsilí.

Brno, květen 2011

Adéla Myslivcová

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Současné trendy v kuchyňském nábytku zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora Mendelu o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace . V Brně, dne 9. 5. 2011

Adéla Myslivcová

Abstrakt Bakalářská práce na téma Současné trendy v kuchyňském nábytku je psaná formou literární rešerše. Řeší historii kuchyní, uspořádání pracovních center a materiálové složení a vybavení. Dále se zabývá současnými trendy v kuchyňském nábytku, které se objevují na evropských výstavách. Trendy se projevují v oblasti slučování a oddělování kuchyně a obývacího pokoje, ekologie, technologie, barevnosti a povrchových úprav, osvětlení, designu úchytek a otevíracích systémů.

Klíčová slova Kuchyně, kuchyňský nábytek, trend, vývojové tendence.

Abstract Bachelor thesis on kitchen furniture current trends is written in a form of scientific literature. It deals with the kitchen history, design of work centers as well as equipment and material composition. It also focuses on current trends in kitchen furniture appearing at European exhibitions. New trends are in the area of bringing family kitchens together with living rooms as well as ecology, technology, colours and surface finishes, lighting, designing new holds and opening systems. Keywords Kitchens, kitchen furniture, a trend, developments.

Současné trendy v kuchyňském nábytku

OBSAH 9

1

ÚVOD

2

CÍL, METODIKA PRÁCE

10

2.1

Cíl .............................................................................................................10

2.2

Metodika práce...........................................................................................10

3

KUCHY:Ě 3.1

11

Zóny v bytě ................................................................................................ 12

4

HISTORIE

13

5

ERGO:OMIE, HYGIE:A, BEZPEČ:OST

20

5.1

Ergonomie ................................................................................................ 20

5.2

Hygiena ..................................................................................................... 21

5.2.1

Osvětlení ............................................................................................ 21

5.2.2

Větrání .............................................................................................. 22

5.2.3

Udržování čistoty .............................................................................. 22

5.3

Bezpečnost ................................................................................................ 23

6

PRÁCE V KUCHY:I

24

6.1

Pracovní plocha ......................................................................................... 24

6.2

Úložné prostory ......................................................................................... 24

6.3

Pracovní centra.......................................................................................... 25

6.3.1

Mycí centrum .................................................................................... 25

6.3.2

Varné centrum ................................................................................... 26

6.3.3

Přípravné centrum ............................................................................. 26

6.4

Uspořádání pracovních center .................................................................... 27

6.4.1

Přímé uspořádání ............................................................................... 27

6.4.2

Lomené uspořádání............................................................................ 28

6.4.3

Speciální uspořádání .......................................................................... 29

7

MATERIÁLY A V:ITŘ:Í VYBAVE:Í

30

7.1

Materiály na pracovní desku ...................................................................... 30

7.1.1

Dřevo ................................................................................................ 30


7.1.2

Laminát............................................................................................. 30

7.1.3

Přírodní kámen ................................................................................... 31

7.1.4

Kompozitní materiály ......................................................................... 31

7.1.5

Kovové materiály .............................................................................. 32

7.1.6

Beton ................................................................................................ 32

7.2

Materiály na čelní plochy kuchyňského nábytku ......................................... 33

7.2.1

Dřevo ................................................................................................ 33

7.2.2

Dýha ................................................................................................. 33

7.2.3

Laminát............................................................................................. 33

7.2.4

Sklo .................................................................................................. 33

7.3

Materiály na korpusy nábytku .................................................................... 34

7.4

Kování a vnitřní vybavení .......................................................................... 34

8

TRE:DY V KUCHYŇSKÉM :ÁBYTKU

36

8.1

Splývání zón ............................................................................................. 36

8.2

Ergonomické řešení dle individuálních požadavků ...................................... 38

8.3

Ekologie .................................................................................................... 41

8.4

Technologie .............................................................................................. 43

8.5

Barevnost a povrchové úpravy ................................................................... 47

8.6

Materiál .................................................................................................... 48

8.7

Osvětlení................................................................................................... 49

8.8

Úchytky a systémy otevírání ...................................................................... 50

9

VIZIO:ÁŘSKÉ PROJEKTY

52

10

DISKUZE

55

11

ZÁVĚR

57

12

SUMMARY

58

13

POUŽITÁ LITERATURA

59

13.1 Normy ...................................................................................................... 59 13.2 Monografie ............................................................................................... 59 13.3 Periodika....................................................................................................61 13.4 Internetové zdroje ...................................................................................... 62 13.5 CD............................................................................................................ 64


14

SEZ:AM OBRÁZKŮ A TABULEK

65

14.1 Obrázky .................................................................................................... 65 14.2 Tabulky .................................................................................................... 69


1 ÚVOD Příjem potravy a vody, teplo, spánek a sex jsou základní lidské potřeby, které člověk musí uspokojovat, aby přežil. Příjem a příprava potravy se uskutečňovaly na počátku lidské éry kolem ohně, později se přesunuly do obydlí. Této vymezené části příbytku se říká kuchyně. Je tedy s člověkem spjata od nepaměti. Během své dlouhé existence prošla mnoha změnami a neustále se dynamicky vyvíjí. Proměny kuchyně probíhaly a budou probíhat dále. Proto je důležité se v nich orientovat, poznat současné trendy v kuchyňském nábytku a především si je neplést s módností.

9


2 CÍL, METODIKA PRÁCE 2.1

Cíl Cíl bakalářské práce na téma Současné trendy v kuchyňském nábytku spočívá v po-

dání souhrnných informací o historii kuchyní, uspořádání jednotlivých pracovních center, použitých materiálech atd., a zachycení současných trendů., které byly vysledovány na předních evropských výstavách.

2.2

Metodika práce Tato práce je teoretickou studií zaměřenou na současné trendy kuchyňského ná-

bytku. Základ práce tvoří literární přehled, shrnující historii a upořádání kuchyňských sestav, materiálovou skladbu a technologické prvky. Stěžejní část práce vytvořena kompilační metodou shrnuje a popisuje současné trendy v kuchyňském nábytku. Rešerše zpracovává informace z odborné literatury, článků a internetových stránek, orientovaných na danou problematiku.

10


3 KUCHY:Ě Prostor pro vaření a ostatní činnosti s ním spojené je situován v místnosti, jež se nazývá kuchyně. Místo na vaření musí být vymezeno v každém bytě a rodinném domě. Stavební norma ČSN 73 4301 Obytné budovy z roku 2004 rozlišuje podle funkce několik typů kuchyní. Jde o pracovní kuchyně, kde se pouze připravují pokrmy a probíhají zde ostatní kuchyňské činnosti, dále kuchyně se stolováním, v nichž je vymezen prostor pro stolování části nebo celé rodiny, a kuchyně obytné. Kuchyně s plošnou výměrou nad 12 m2 je posuzována jako obytná místnost. Dále v tabulce jsou uvedeny minimální plochy kuchyně podle typu bytu. Hodnoty v závorce vyjadřují plochy pro kuchyně, ve které pracují lidé na vozíku nebo těžce pohybově postižení. [Zdroj 5] Tabulka 1: :ejmenší přípustné plochy kuchyně

Druh kuchyně Pracovní kuchyně

Nejmenší plocha místnosti (m2) 5 m2 (7m2) 6 m2 (8m2) 8 m2 (10m2)

Kuchyně se stolováním

6 m2 (8m2) 10 m2 (12m2) 12 m2 (14m2) 15 m2 (17m2)

Obytná kuchyně nahrazující obývací pokoj Obytná kuchyně s 1 lůžkem, nahrazující obývací pokoj

Charakteristika bytu U bytů s 1 až 3 obytnými místnostmi U bytů se 4 obytnými místnostmi U bytů s více než 4 obytnými místnostmi U bytů s 1 a 2 obytnými místnostmi U bytů s 3 obytnými místnostmi U bytů se 4 obytnými místnostmi U bytů s více než 4 obytnými místnostmi

16 m2 (22m2)

U bytů s 1 obytnou místností

18 m2 (24m2)

U bytů se 2 obytnými místnostmi

16 m2 (24m2)

U bytů s 1 obytnou místností [Zdroj 5]

11


3.1

Zóny v bytě Obytný prostor se člení na zóny, a to na zóny privátní a zóny společenské. Pri-

vátní zónou jsou ložnice, dětské pokoje, případně WC, koupelna a pracovna. Do těchto prostor mají přístup pouze obyvatelé bytu. Naproti tomu společenská zóna je přístupná všem uživatelům a objeví-li se návštěva, probíhá právě v těchto prostorách. Slouží tedy ke společenskému životu obyvatel. Do této zóny patří předsíň, vstupní hala, obývací pokoj a obytná kuchyně. Ve společenské zóně probíhá nespočet činností, obvykle ve větším počtu lidí. Společné stolování, sledování médií, zábava, hry, střetávání se s přáteli, …. Dělení na zóny privátní a společenské není dogmatem. Jednotlivé zařazení lze měnit. Pokud bude chtít uživatel přijímat návštěvy v ložnici, není důvod, proč by nemohl. Od 30. let 20. století byla kuchyně ve městě spíše zónou privátní, naopak u chudších obyvatel nebo na vesnici se udržela obytná kuchyně. Kvůli minimálnímu prostoru, který kuchyň vymezoval, zde nemohlo zároveň pracovat líce lidí pohromadě, ať se jednalo o partnery, matku s dětmi či přátele. Stolování probíhalo v obývacím pokoji, či samostatné jídelně. Člověk, který se věnoval přípravě pokrmů, byl téměř vyloučen z ostatního společenského života a neustále se pohyboval mezi dvěma místnostmi. Přestože místnosti mohly být vedle sebe, nezaručovalo to takový komfort a kvalitu společenského života jako nyní, kdy se prolíná obývací pokoj s kuchyní. [Zdroj 16]

12


4 HISTORIE Nejdůležitějším prvkem prvotní kuchyně byl oheň. Ohniště bylo místem úpravy pokrmu a místem setkání celé rodiny. Vedle lovu a sběru patřila ochrana ohně mezi hlavní činnosti. Proto se situoval do středu tábořiště, přístřešku, kde byl přístupný pro všechny obyvatele. Zatímco na našem území se žilo v jednoduchém obydlí, již ve Starověkém Řecku a Římě se díky klimatickým podmínkám a kulturní vyspělosti stavěla hliněná obydlí. V domech bohatých obyvatel se kuchyně nacházela mimo hlavní obytný prostor. Tvořila ji samostatná budova s přiléhající mi místnostmi pro uskladnění zásob, sila nebo pec na chleba. U chudších obyvatel se udržovalo ohniště na otevřeném prostranství díky teplému podnebí. S rozvojem obydlí na našem území se oheň přemístil do zemnic a polozemnic, tedy do nejstarších staveb pocházejících z raného středověku. Zemnice byly zcela či částečně vyhloubené v zemi (pod úrovní terénu). Nejčastěji se používala čtvercová nebo obdélníková forma půdorysu s otevřeným ohništěm ve středu objektu, později s jednoduchou pecí. V zemnicích nebyl téměř žádný nábytek, snad jen rodinná truhla. Spalo se na zemi na kožešinách, postupem času na spaní sloužily lavice. Ke stolování používali kozový stůl. Díky vyvýšení podlahy na úroveň terénu se ze zemnic staly přízemní objekty o jedné, dvou či třech místnostech. Dvoumístná stavba se dělila na síň a jizbu, trojmístná na síň, jizbu a komorovou část. Otevřená ohniště s jednoduchou pecí znamenala vyšší úroveň vytápění a zpracování pokrmů. Ohniště se nacházelo před ústím pece a všechen kouř unikal do jizby, proto název „dýmná jizba“. Kouř unikal otvory nad okny a nade dveřmi. Později se kouř odváděl tzv. dýmníkem, jenž je znám už od 13. století.

13


Obrázek 1: Dýmná jizba z rakouského skanzenu

Úplného odstranění kouře se docílilo pomocí přemístění ohniště z jizby do síně a vystavěním komína. Pec se pootočila ústím do síně, později se samostatně oddělila. Dýmná jizba byla zbavena kouře a stala se z ní světnice. Síň se tak přeměnila v černou kuchyň, kde byl přístup k otevřenému ohništi a peci. Černá kuchyně zajišťovala vytápění celého domu. Toto uspořádání se objevuje již v 15. století. Postupné oddělování černých kuchyní do samostatných budov se dělo především na zámcích a šlechtických dvorech. Prostor po kuchyni se přeměnil v jídelnu, nebo v místnost s reprezentativními předměty. Osamostatnění kuchyně dalo následně vzniknout kamnům, která nahrazovala vytápění místnosti pecí. První kachlová se objevovala od 16. století.

Obrázek 2: Černá kuchyně z Jíndřichova Hradce

14


Jelikož kuchyně nebyla v kultuře bydlení středem zájmu společnosti, nedostávalo se jí takové pozornosti, jakou by si zasloužila. Sloužila především pro práci, nikoli pro reprezentaci. Větší zájem se začíná projevovat až v 18. století, kdy byl vynalezen sporák. Prvním konstruktérem sporáku byl Benjamin Franklin. Jeho první prototyp je datován do roku 1740. Ovšem pro jeho nechuť si výtvor patentovat, se uvádí jako první vynálezce Benjamin Thompson až kolem roku 1800. Nadměrné rozměry sporáku neumožňovaly využívat tento model v domácím prostředí. Správných parametrů se dočkal až v roce 1834, kdy byl také ve Spojených státech amerických patentován. Díky průmyslové revoluci se tedy vaření zjednodušilo a stalo se bezpečnějším.

Obrázek 3: Železná kamna z 19. století

Obrázek 4: Sporák z počátku 20. století

Velkého usnadnění práce se hospodyně dočkaly také v 19. století, kdy se díky zavedení plynového veřejného osvětlení objevily i plynové sporáky. Odpadla starost o dřevo na topení a zvýšila se celková čistota kuchyně. V témže století se do domů začala zavádět voda a budovat kanalizace. Ženy už nemusely docházet s vědry pro vodu do veřejných kašen a pump. Odpady se nevylévaly na ulici, jak tomu bylo kdysi, ale byly odvedeny kanalizací. Tím se práce zrychlila, zvýšila se hygiena a nemocnost poklesla. Roku 1841 vychází kniha Catharine Beechersové „Pojednání o domácím hospodaření“. Tato kniha pojednává o správném domácím prostředí a seznamuje ženy s prvními poznatky ergonomie. Autorka své zkušenosti z domácnosti získala díky složitému rodinnému zázemí, jelikož její matka zemřela brzy a na ni zůstala celá domácnost. 15


Zkušenosti zúročila nejenom v knize, ale i ve vyučování mladých žen v mnoha institucích, kde podporovala rovnoprávné vzdělání žen. Snažila se posílit jejich postavení tak, aby i ony mohly zasáhnout do společenského dění. Ve 20. století vytlačila elektrická energie plyn. Zavedení elektřiny do domácností umožnilo vzniknout mnoha kuchyňským přístrojům, usnadňujících práci hospodyně. Největší přerod kuchyňského nábytku a sestav se odehrál po 1. světové válce. Průmyslové vymoženosti se již staly součástí kuchyně, ale nebylo ještě vytvořeno schéma, které by zjednodušilo práci. Nové poznatky z ergonomie a antropometrie se nejdříve zaváděly do výrobních hal, později do domácností. Američanka Christine Fredericková ve své knize „The New Housekeeping: Efficiency Studies in Home Management“ z roku 1912 navazuje na svojí předchůdkyni Catharine Beechersovou především v oblasti ergonomie. Ve své knize seznamuje ženy s jejími základy. Vybízí ženy k lepšímu promyšlení uspořádání domácnosti. Zvláště v kuchyni upozorňuje na správné řešení pracovních center a jejich vzdálenosti, nebo na vhodné umístění pracovních pomůcek. Tato fakta převzala ze svých měření, kde zjišťovala dobu trvání jednotlivých prací v kuchyni, překonané vzdálenosti a dosažené výkony. Své poznatky doložila na daných půdorysech. Splývání kuchyně a obývacího pokoje nebo jídelny zásadně odmítala. Uvádí, že unavený kuchař nerad jí tam, kde pracoval.

Obrázek 5: Půdorysy Ch. Frederickové

16


Bytová nouze po 1. světové válce urychlila novou výstavbu nájemných domů. Málo místa a nízký rozpočet dělnické třídy daly vzniknout typizovaných bytovým objektům. Margarete Schütte-Lihotzky, významná rakouská architektka, se zapsala do dějin díky projektu „Römerstadt“ provedenému ve Frankfurtu nad Mohanem roku 1926 pod vedením architekta Ernsta Maye. Frankfurtská kuchyně byla nainstalována až v 10 tisících nájemních bytů. Frankfurtská kuchyně se vyznačovala svými minimálními rozměry a vysokým komfortem. Pohodlí v kuchyni navodila díky ergonomii, kterou Margarete SchütteLihotzky převzala od Christine Frederickové, a filozofii taylorismu. Snaha o co nejkratší čas strávený v kuchyni byla z mnoha důvodů. Tím hlavním bylo snížit neproduktivní práci a zlepšit postavení žen tak, aby měly i jiné zájmy než domácnost.

Obrázek 6: Frankfurtská kuchyně

Kuchyně byla určena nejen pro práci s pokrmy, ale také se v ní pralo a žehlilo. Měla tedy polyfunkční charakter. Kuchyně měla uspořádání do tvaru písmene „H“. Po levé straně u vchodu byl sporák, vedle posuvné dveře do jídelny. Na druhou stranu Margarete Schütte-Lihotzky situovala úložný prostor s mnoha zásuvkami na mouku, 17


cukr a další přísady, pracovní plochu a dřez. Okno naproti vchodu poskytlo dostatečné denní osvětlení a pod ním se nacházela další pracovní plocha. Často používaný modrý nátěr čelních ploch odpuzoval mouchy, masivní buk na pracovní desce odolával skvrnám, kyselinám a poškrábaní nožem.

Obrázek 7: Frankfurtská kuchyně

Frankfurtská kuchyně byla sice správně ergonomicky řešená, ale ze sociologického hlediska nedostačovala. Tyto poznatky byly ovšem zjištěny až po čase užívání a staly se podkladem pro nové zkoumání, zabývající se ergonomií. V roce 1950 německá firma Poggenpohl představila kuchyňskou sestavu 1000, kde se propojily jednotlivé skříňky do jedné sestavy. Tento model se udržel až do současnosti.

Obrázek 8: Kuchyně 1000, Poggenpohl

18


Trend minimalizace bytu, potažmo minimalizace kuchyně, převzala celá Evropa. V socialistických zemích se minimální kuchyně objevovaly v nové bytové skladbě. V dobách socialismu na našem území probíhala masová panelová výstavba, kde prostor na vaření byl opět minimalizován a typizován. Existovalo několik typů bytu a s nimi souviselo i několik typů půdorysného řešení kuchyně. Socialistické kuchyně z panelových domů navazují tedy na frankfurtskou kuchyni. U rodinných domů se též dodržoval nejmenší prostor pro vaření.

Obrázek 9 a 10: Kuchyně v panelovém domě

[Zdroj 7, 8, 10, 12, 13, 25, 27, 29, 31, 33, 34]

19


5 ERGO:OMIE, HYGIE:A, BEZPEČ:OST 5.1

Ergonomie Ergonomii lze definovat jako nauku o vztazích člověka k pracovnímu prostředí

a k pracovním prostředkům tak, aby dosáhl pohody. Ergonomie spojuje mnoho oborů v jeden, od technických věd, přes anatomii, fyziologii, až po sociologii a psychologii, a využívá poznatky antropometrie. Tato věda se zabývá měřením a rozměry lidského těla. Lidské tělo je základem při navrhování a dimenzování prostoru, rozměrů nábytku a veškerých předmětů, které ho obklopují. Špatně dimenzovaný prostor může způsobit uživateli psychické a fyzické problémy. Lidské tělo se během staletí neustále mění a s tím souvisí i změna rozměrů předmětů denní potřeby. Institut hygieny a epidemiologie zaznamenal tento vývoj ve výzkumu výšky mladíků. Jejich výška se za 50let (1921 – 1971) zvedla o 8 cm a předpokládá se další zvyšování lidské postavy. Probíhaly i další výškové studie, ale ucelený výzkum nebyl. Vývoj fyzické dispozice se v současné době nesmí podceňovat a musí se brát v potaz při tvorbě všech předmětů denní potřeby. Vliv ergonomie na kuchyňský nábytek je znatelný a snadno vysledovatelný z různých výšek pracovních center, ze vzdáleností jednotlivých center od sebe, nebo z míry odsazení soklu od předních ploch. Dále se projevuje v uspořádání jednotlivých pracovních center a v jejich návaznosti. Práce by měla být plynulá, bez zbytečných pohybů a kroků navíc. Další ovlivňující faktor, který mění rozměry kuchyňského nábytku, jsou zvyšující se technické vymoženosti.

Obrázek 11: Pásma dosahu

[Zdroj 7, 10] 20


5.2

Hygiena

Hlavní hygienické požadavky jsou v kuchyni kladeny v oblasti osvětlení, větrání a udržování čistoty. 5.2.1

Osvětlení Osvětlení v kuchyni se řídí normou ČSN 730580-2 denní osvětlení budov –

část 2: Denní osvětlení obytných místností. Nejpřirozenější a nejlepší osvětlení pro lidský zrak je denní světlo. Bylo by tedy výhodné situovat kuchyňskou linku k oknu, není – li tomu tak, pak se musí dobře promyslet umělé osvětlení, které by denní nahradilo. Pro stolování a pracovní činnosti se rozlišuje typ a intenzita světla. Pro stolování se volí nižší intenzita. Pracovní plocha a všechna kuchyňská centra musí mít nejkvalitnější osvětlení, neboť zde probíhá veškerá činnost spojená s přípravou pokrmů a je zde zvýšené riziko úrazu. Proto je důležité, aby bylo vybráno správné osvětlení. Důležitým faktorem pro správné osvětlení je materiál a barva pracovní desky a obkladů stěn. Matné a tmavé povrchy světlo absorbují, proto se volí větší intenzita světa. Naopak světlé a leštěné povrchy světlo odráží. Světelný zdroj jako zářivka, umístěná podélně pod horní skříňkou, zaručuje celistvé osvětlení, a tím i zrakovou pohodu. Bodové halogenové osvětlení není příliš vhodné, protože více bodových zdrojů vytváří několikanásobné stíny, čímž se zhoršuje prostorové vnímání. Světlo z odsavače par podporuje správné osvětlení nádob na vaření a napomáhá tím k snazší orientaci v nich. Avšak jako jediné osvětlení pracovní plochy je nedostatečné, a nelze toto osvětlení brát jako hlavní ani v kuchyni malých rozměrů. Lze se také setkat s vnitřním osvětlením skříněk a podsvícení soklů pomocí diod. Veškeré osvětlení, jak v kuchyni, tak i v celém obydlí, musí splňovat bezpečnostní požadavky na ně kladené. [Zdroj 3, 6, 10, 11, 26]

21


Obrázek 12: :evhodné a vhodné umístění osvětlení

5.2.2

Větrání Cirkulace vzduchu v kuchyni je důležitý faktor pro kvalitní práci v tomto prostředí.

Větráním se zabezpečuje psychická pohoda uživatele při vaření, ale i ostatních členů domácnosti, mají- li kuchyň a obývací část situován v jeden prostor. Pro odvod vlhkosti, vodních par a odérů vznikajících při zpracování potravin se používá odsavač par. U moderní kuchyně větrání okny nevyhovuje současným požadavků. [Zdroj 6, 10, 15] 5.2.3

Udržování čistoty Základem čisté kuchyně je teplá voda. Čistota v kuchyňském provozu by měla být

snadno udržitelná. Pracovní plocha by měla být voděodolná, odolná proti mechanickému poškození a hlavně s co nejmenším počtem spár. Ze spár se těžko odstraňují nečistoty a mastnota. Povrchová úprava je nutná hladká nestrukturální z provozních a hygienických důvodů. V kuchyni vzniká mnoho odpadu, proto by se zde měl nacházet odpadkový koš, který se též snadno čistí a je snadno dostupný. Se vzrůstajícím zájmem o ekologii si stále více uživatelů vybavuje kuchyně odpadkovými koši na tříděný odpad. [Zdroj 6, 10, 15]

22


5.3

Bezpečnost Kuchyně je nebezpečné pracoviště, protože se zde manipuluje s horkými předměty,

elektrickými spotřebiči a ostrými noži. Proto musí být bezpečný nejenom nábytek, ale i podlaha. Ta by neměla být kluzká a neměla by mít žádné výčnělky, o které by bylo možno zakopnout. Bezpečnostní požadavky na kuchyňský nábytek upravuje norma ČSN EN 14749: Bytový a kuchyňský úložný nábytek a pracovní desky- Bezpečnostní požadavky a metody zkoušení, z roku 2006 a také norma ČSN 910412: Úložný nábytek – Technické požadavky, z roku 2011. Ve zkratce normy doporučují, aby nábytek a další komponenty neměly ostré hrany, otřepy a otevřené konce trubek. Dále upozorňují na stabilitu samotného výrobku, ale i jeho součástí a vybavení. Rozvody elektřiny, vody, plynu a instalací spotřebičů musí být řešeny tak, aby nezpůsobily ohrožení zdraví nebo požár při užívání výrobku. [Zdroj 1, 2]

23


6 PRÁCE V KUCHY:I Parametry kuchyňského nábytku se odvozují od tělesných proporcí ženy, potřeb provozu a kuchyňského zařízení, tato fakta byla transformována do normy ČSN EN 1116: Kuchyňský nábytek – Koordinované rozměry nábytku a vybavení, z roku 2004.

6.1

Pracovní plocha V mnoha publikacích se uvádí tzv. železné pravidlo, které upravuje výšky jednotli-

vých pracovních center s ohledem na tělesné dispozice uživatele. Při rovném postavení a po ohnutí paže v lokti by vzdálenost mezi ní a pracovní plochou měla činit 150 mm, tato vzdálenost by měla zaručit pohodlnou práci. Výška pracovní plochy se tedy pohybuje v rozmezí 850 až 950 mm + 50 mm, pokud by doporučená výška uživateli nevyhovovala, je možné tento rozměr upravit dle individuálních požadavků. Minimální hloubka pracovní plochy se udává 600 mm a vyplývá z pásma dosahu uživatele, ale z technologických důvodů se však doporučuje více. Dle normy ČSN 190412 by pracovní plocha neměla mít rozdílnou výšku. Změna výšky se připouští při vzájemném odstupu nábytkových jednotek sestavy nejméně 800 mm. Toto doporučení vychází z bezpečnostního hlediska. U sestav se změněnou výškou by mohlo dojít k převrhnutí přenášených nádoba možného opaření. [Zdroj 1, 4, 12, 17]

6.2

Úložné prostory Skříňky, jež se nachází pod pracovní plochou, mívají hloubku 550 mm a méně,

neboť přesah pracovní plochy podle normy ČSN EN 1116 musí být 30 mm. Zásuvky a výsuvná zařízení se umisťují maximálně do výšky 1500 mm, tedy do výšky běžného dosahu. Horní skříňky nesmí být hlubší než 400 mm (nejčastěji 350 mm). Z bezpečnostních důvodů se vzdálenost dna horní skříňky od pracovní plochy doporučuje 500 mm, zaleží však na daném řešení. Maximální výška půdy horní skříňky je 2000 mm. Zavěšené skříňky nesmí svojí hloubkou překročit 400 mm. 24


Zapuštění soklové lišty je 70 – 100 mm. Větší odsazení soklové lišty od předních ploch se provádí z důvodů fyziologických změn člověka. Pro pohodlnější stání u kuchyňské linky se užívají nožky, které mají řadu výhod. Zejména se jedná o snadnější dodržení hygienických nároků. Minimální výška soklové lišty se udává 100 mm, ale výška nožek musí být minimálně 200 mm. [Zdroj 4]

6.3

Pracovní centra Při návrhu kuchyně, zvláště při rozvržení pracovních zón, se musí zvážit, zda daná

kuchyně bude místem jen přípravy a konzumace pokrmů, nebo zda bude víceúčelová. V kuchyni se nacházejí tři základní pracovní zóny, neboli centra, a to mycí, varné a přípravné.

6.3.1

Mycí centrum Základem mycího centra je především dřez s odkapávací a odkládací plochou,

v dnešní době se sem ještě přiřazuje myčka nádobí. S ohledem na ergonomii se považuje za pracovní plochu u mycího centra dno dřezu. Proto se pracovní plocha zvyšuje zhruba o deset centimetrů. Při vzpřímeném postoji by se konečky prstů měly dotýkat dna dřezu, nebo by mělo být možné na dno dřezu položit dlaň. Ovšem nesmí se zapomenout na doporučení normy ČSN 190419. Odkládací plochy po obou stranách se udávají minimálně 30 cm. Mytí nádobí, i přes možnost použití myčky, patří mezi nejúnavnější a velice náročné činnosti. Dnešní doba nabízí pestrou nabídku tvarů dřezu, od jednoduchých obdélníkových, přes kulaté, až po trojboké či rohové soupravy; v materiálech od nerezové oceli, přes glazovanou keramiku až po umělý kámen Corian®. Mycí centrum se vybavuje stojánkovými vodovodními ventily nebo mísícími bateriemi se sprškami, kartáči či škrabkami. Myčky nádobí se staly běžnou součástí dnešních kuchyní, ale drtič odpadů se nalézá spíše v kuchyních západních zemí a v kuchyních náročnějších uživatelů. [Zdroj 6, 12, 15, 17] 25


6.3.2

Varné centrum Varné centrum je tvořeno technickým zařízením, které umožňuje tepelnou úpra-

vu potravin, například sporákem, nebo zvlášť varnou plochou a zvlášť pečicí troubou. V současnosti se do varného centra zařazuje odsavač par a mikrovlnná trouba. Varná deska se umísťuje do nižší polohy než ostatní pracovní plochy, zpravidla o deset centimetrů. Nižší umístění zajišťuje lepší manipulaci s nádobím a dostatečný náhled do nádob na vaření, ale také zvyšuje riziko opaření. Proto je dobré brát v potaz normu ČSN 190412. Klasické umístění trouby, tedy pod varnou deskou, vyžaduje značný prostor pro manipulaci s horkými předměty, uvádí se až 1 metr. Z ergonomického hlediska se trouba při zemi nedoporučuje, ale z prostorových důvodů je to nejčastější řešení. Vestavěná trouba se umisťuje do takové výšky, aby dno trouby bylo maximálně 110 cm nad zemí. Pro snadnou obsluhu trouby se doporučuje prostor minimálně 80 cm. Vestavěná pečící trouba se vyznačuje lepší ergonomií a snadnější manipulaci s horkými plechy. Nad pečicí troubu se často nachází trouba mikrovlnná. Varné centrum potřebuje odkladné plochy po obou stranách šířky 40 cm, vzdálenost varného centra ode zdi činí minimálně 20cm, nevhodné je umístění za dveře, finančně nákladné řešení je umístění varného centra na samostatně stojícím prvku, který se označuje termínem ostrůvek. Na ostrůvek lze situovat i mycí centrum. Sporákem se rozumí plotny na vaření a trouba v jednom celku, na trhu jsou známy elektrické sporáky, plynové sporáky a kombinovaný sporák (např. plynové plotny a elektrická trouba). Varné desky můžou být stejné jako u sporáku, dále se používají indukční desky a sklokeramické desky. Rozdíl mezi nimi spočívá v rychlosti vaření. Nejrychlejší je indukční deska, avšak pro svoje rychlé vaření potřebuje speciální nádobí. Trouby se opět dělí na plynové, elektrické, parní a horkovzdušné. Zvláštní skupinou jsou trouby mikrovlnné, které se používají na rychlý ohřev jídla. [Zdroj 6, 12, 15, 17] 6.3.3

Přípravné centrum Do tohoto centra spadají pracovní a skladovací plochy. Pracovní plochu tvoří

pracovní deska, ať již na dolních skříňkách, nebo samostatných pojízdných stolcích. 26


Mezi skladovací zařízení patří chladničky, spížní skříně a samostatné spíže, které slouží k uchování a skladování potravin a kuchyňského nádobí. [Zdroj 6, 12, 15, 17]

6.4

Uspořádání pracovních center Umístění a rozvržení daných center se z ergonomických důvodů řídí pravidly.

Doporučuje se následující návaznost jednotlivých center při přípravě pokrmů: přípravné centrum (skladování) – mycí centrum s přípravnou plochou – varné centrum. Nejobvyklejší postup přípravy bývá zleva doprava. Pro naplánování kvalitního uspořádání se používá trojúhelník, kde na vrcholech je chladnička, dřez a varné centrum. Obvod trojúhelníku se pohybuje od 4 do 7 metrů. [Zdroj 6, 12, 15, 17] 6.4.1

Přímé uspořádání Přímé uspořádání kuchyně se též nazývá uspořádání do tvaru písmene„I“,

kde se pracovní prostor nachází podél jedné zdi. Toto uspořádání se využívá v úzkých prostorách a do domácností s malým počtem uživatelů. Základem „I“ kuchyně je dřez ve středu pracovní plochy a varné a přípravné centrum na jejích koncích. U přímého uspořádání se musí zohlednit pravorukost či levorukost uživatele. Minimální šířka pro projití dvou osob činí 2 metry. Do přímého uspořádání patří také kuchyně s uspořádáním do „H“. Pracovní plochy se rozprostírají podél protilehlých stran místnosti, vzdálenost mezi pracovními plochami je 120 cm. Pokud to bytová dispozice dovolí, umisťuje se varné a mycí centrum na jedné straně sestavy. U těchto kuchyní nezbývá místo na stolování. To je v jiné navazující místnosti, nebo se do kuchyňského uspořádání zabuduje mobilní stolek, jenž se dá také využít jako další pracovní plocha. [Zdroj 6, 12, 15, 17]

27


Obrázek 13: Přímé kuchyňské uspořádání

6.4.2

Lomené uspořádání

Kuchyně s lomenou pracovní linkou mají dvě formy uspořádání. První forma, kde pracovní plocha probíhá podél dvou přilehlých stěn, je známa pod písmenem „L“. Univerzálnost rohového systému zajišťuje nejen široké spektrum možností uspořádání jednotlivých center, ale i hojnost úložného prostoru. „L“ kuchyně se využívají v domácnostech, kde jsou součástí jiné místnosti. Kuchyň, v níž pracovní plocha přiléhá ke třem stranám čtyřúhelníku, se nazývá „kuchyně do U“. Toto uspořádání poskytuje dostatek úložného prostoru a pracovní plochy. Obvod trojúhelníku by se měl pohybovat ve svém rozmezí i v případě, že by místnost poskytovala prostor pro jeho zvětšení. Naproti tomu je- li místnost menších rozměrů, se nesmí objevit pocit stísněnosti. Kuchyně s pracovní prostorem lomeným do „U“ se vyskytují v domácnostech, kde jsou často součástí dalšího obytného prostoru, nebo se nacházejí v samostatných místnostech. U obou uspořádání se obvykle najde místo i pro stolování, někdy pouze ve formě barového pultu, jinde i celé jídelny. V dřívějších dobách se za velký problém považoval roh kuchyňské sestavy, neboť neexistovalo vhodné kování. [Zdroj 6, 12, 15, 17]

28


Obrázek 14: Lomené kuchyňské uspořádání

6.4.3

Speciální uspořádání Do speciálního uspořádání se řadí kuchyně s ostrůvkem a uspořádání do „G“.

Základem ostrůvkového uspořádání jsou nejběžněji kuchyně ve tvaru „U“ nebo „L“, k nimž se přidává ostrůvek. Velikost ostrůvku závisí na tom, tedy jaké centrum se zde bude nacházet. Minimální rozměry jsou 600 x 900 mm. Toto uspořádání se spíše hodí do větších kuchyní, jedná – li se o kuchyni s menšími rozměry, musí se rohy ostrůvku zaoblit. Kuchyně ve tvaru G mají půdorys jako uspořádání do „U“, ale jedna strana se vyčleňuje pro stolování. [Zdroj 6, 12, 15, 17]

29


7 MATERIÁLY A V:ITŘ:Í VYBAVE:Í 7.1

Materiály na pracovní desku Materiál na pracovní desku musí splňovat řadu důležitých požadavků. Měly by

odolávat vodě a vlhkosti, skvrnám od potravin, teplu, nárazům a ostří nožů. Tloušťka pracovní desky se pohybuje od 30 do 40 mm. Zaoblená nebo strhnutá čelní hrana pracovní desky chrání uživatele před zraněním. Větší rozměry použitého materiálu jsou zajisté výhodou, neboť se sníží počet spár. Spoje, vzniklé mezi jednotlivými pláty, poskytují živnou půdu pro bakterie a plísně.

Obrázek 15: Možné zaoblení pracovních ploch

7.1.1

Dřevo Pracovní deska z přírodního dřeva ve formě spárovky nabízí dobré vlastnosti,

zvláště pokud je řádně ošetřena. Vhodné je především tvrdé dřevo, jako buk, javor či teak, naimpregnované olejem. Takto napuštěný materiál odolává horkým předmětům, vlhkosti a opotřebení, přesto je nutné používat „prkénka“ a jiné předměty na ochranu pracovní desky. Nevýhoda přírodního materiálu spočívá v jeho sesychání a bobtnání. Je tedy důležité dodržovat mezery na odvětrávání u tepelných spotřebičů a vlhkostní zábrany u praček a myček na nádobí. Další nedostatek tkví v jeho náročnosti na údržbu a ošetření. Pro pracovní plochu vyrobenou z neošetřeného materiálu lze doporučit dřeva s přirozeným obsahem fenolických látek. Takovou dřevinou je kupříkladu ořech.

7.1.2

Laminát Laminované aglomerované desky jsou v současné době nejvíce používaným mate-

riálem na pracovní plochu. Tento materiál má řadu předností. Mezi ně patří malá opotřebitelnost, nízká cena a snadná údržba. Není tedy třeba speciálních čisticích prostřed30


ků. Velká škála barev, napodobeniny struktury dřeva a další možnosti umožňují široké uplatnění tohoto materiálu.

Obrázek 16: Laminátová dřevotřísková deska

7.1.3

Přírodní kámen Na trhu existuje několik druhů přírodního kamene, například břidlice, mramor,

granit, vápenec. Jejich hlavní výhoda je vysoká odolnost vůči poškození a odolnost proti teplu. Naopak chladnost na omak spoustu uživatelů odradí. Velký problém přírodního kamene spočívá ve finanční náročnosti a v jeho hmotnosti. S tím souvisí i konstrukce nábytku, která musí být dostatečně dimenzována.

7.1.4

Kompozitní materiály Kompozitní materiál, tzv. umělý kámen, skýtá nepřeberné množství použití, nejen

na kuchyňskou pracovní desku. Umělý kámen se průmyslově vyrábí z akrylových pryskyřic a přírodních materiálů. Má neporézní povrch, je odolný proti vodě a mechanickému poškození. Oproti přírodnímu kameni je příjemný na omak. Technologie výroby bez viditelných spojů umožňuje integraci dřezu ze stejného materiálu. Naopak vyšší cena neumožňuje rozšíření do domácností střední třídy. Na trhu je kompozitní materiál znám pod obchodními značkami Corian®, Hi-macs, Paracor, Polystone a další.

31


Obrázek 17: Použití kompozitního materiálu na pracovní desku

7.1.5

Kovové materiály Nerezová ocel a pozinkovaný plech jsou oblíbené díky svému minimalistickému

vzhledu a kladným vlastnostem jako je rezistence proti teplu, nízký počet spojů a vysoká hygiena. Viditelné otisky prstů na kovovém povrchu lze snadno odstranit, poškrábání nožem vytvářejí patinu.

7.1.6

Beton Beton dodává kuchyni atraktivní industriální vzhled. Deska z betonu se odlévá

na místě. Nejprve se obrousí a dále se nanáší tmel, který zajišťuje desce dobré vlastnosti.

Obrázek 18: Pracovní deska z betonu

32


7.2

Materiály na čelní plochy kuchyňského nábytku Čelní plochy u kuchyňského nábytku určují celkový vzhled kuchyňské sestavy.

Jsou to skříňkové dveře a čela zásuvek. Musí odolávat mechanické zátěži, nečistotám a vlhkosti. Jejich vzhled může být různý, dle přání zákazníka. Mohou být hladká, nebo profilovaná, s výplní nebo bez a plno dalších. Bezpečné a funkční otevírání zaručuje kování, u dvířek jsou to závěsy a u zásuvek výsuvy. 7.2.1

Dřevo Velice důležité je kvalitní vysušení a ošetření použitého dřeva. Na čelní plochy

se kvůli hmotnosti příliš nehodí celomasivní dveře, proto se používá masivní rám a středové výplně, často dýhované.

7.2.2

Dýha Základ tvoří aglomerovaný materiál, na který se nalisuje pod vysokým tlakem

tenká vrstva rostlého dřeva. Povrch se dále modifikuje několika nátěry laku. Lakem ošetřená dýha je tvarově stálá. Dýhované přední plochy svým vzhledem imitují masivní dřevo a jsou jeho levnější náhradou.

7.2.3

Laminát Laminované desky jsou oblíbeným materiálem ve výrobě dveří a čel zásuvek.

I v tomto případě sehrála významnou roli cenová dostupnost, snadná údržba a pestrá nabídka dekorů a barev.

7.2.4

Sklo Sklo se používá jen ve dveřích, a to především jako dekorativní výplň. Může být

např. mléčná, pískovaná, vroubkovaná nebo čirá. V současnosti se sklo používá i na celé dveře. V obou případech se jedná o bezpečnostní tvrzené sklo.

33


7.3

Materiály na korpusy nábytku Materiály na korpusy by měly mít dobré mechanické vlastnosti, protože korpusy

tvoří „kostru“ kuchyňského nábytku. Základem je aglomerovaný materiál, především laminovaná dřevotřísková deska, a její tloušťka se pohybuje kolem 18 mm. Lze samozřejmě použít i jiný materiál (např. spárovka). [Zdroj 6, 12, 15, 17]

7.4

Kování a vnitřní vybavení Pro zajištění funkce otevírání a zavírání se používají závěsy pro dveře, nebo vý-

klopné mechanismy pro horní dveře, a výsuvy pro zásuvky. Závěsy jsou nejčastěji miskové s interním nebo externím tlumením. U zásuvek existuje několik druhů výsuvů: rolničkové, kuličkové a plnovýsuvy (záda zásuvek lze vysunout před čelní rovinu korpusu). Lze je také opatřit brzdícím, tlumícím systémem.

Obrázek 19 a 20: Miskové závěsy bez a s tlumením

Obrázek 21: Velkovýsuv

34


Vnitřní vybavení kuchyňského nábytku by mělo poskytovat co největší úložné prostory. Proto se nábytek vybavuje speciálními komponenty, které daný problém řeší. Současné vybavovací prvky umožňují uložení jakéhokoli předmětu: nože, talíře, hrnce, potraviny, mycí prostředky a další. [Zdroj 15]

Obrázek 22, 23, 24 a 25: Možnosti vnitřního vybavení

35


8 TRE:DY V KUCHYŇSKÉM :ÁBYTKU Trend podle Akademického slovníku cizích slov znamená základní směr vývoje sledovaného jevu. Sledování vývojových tendencí v kuchyňském nábytku je velice složitý a dlouhý proces, který zahrnuje navštěvování výstav, sledování nově vzniklých produktů a porovnávaní s ostatními výrobky. Mezi nejdůležitější evropské výstavy kuchyňského nábytku patří LivingKitchen v rámci IMM v Kolíně nad Rýnem a Eurocucina. Z České republiky lze jmenovat Mobitex v Brně, Pragointerier new design a Bydlení v Praze. [Zdroj 14]

8.1

Splývání zón Splývání kuchyně a obývacího pokoje trvá několik let, přesto se stále udržuje ja-

ko hlavní trend. Jelikož se kuchyň čím dál více stává obytnou místností, je kladen stále větší důraz na kuchyňský nábytek a technologie. Mezi velké výhody obytných kuchyní patří jejich přímá vazba na obývací pokoj. Přednost tedy spočívá v úspoře kroků, při stolování nemusí se „běhat“ pro každou věc zvlášť, vše je při ruce. Mezi další klady se počítá rodinná sounáležitost, hospodyně není vyloučena ze společenského života rodiny a může se do něj aktivně zapojit i během přípravy pokrmů. Model, kde se střetává příprava pokrmů a společenský život, je znám již z dob pravěku. Lidé se shromažďovali kolem ohně, kolem „nástroje“ na přípravu stravu, a řešili u něho důležitá témata doby. Nejedná se tedy nic nového, jde pouze o opakování historie a neustálé vracení se do minulosti. Negativní vlastnosti obytné kuchyně souvisí s nepořádkem a ztrátou intimity. Záleží – li vařícímu na výsledku práce, může ho znervózňovat, když ho někdo pozoruje při práci. Špinavé nádobí po náročném vaření působí nevzhledně a budí dojem nepořádku v celé místnosti. Hluk při přípravě pokrmů, např. „cinkot“ nádobí, narušuje relaxaci ostatních členů domácnosti. Špatně zvolená technologie bude narušovat společně vyko-

36


návané činnosti. Například hlučný, nebo málo výkonný odsavač par bude vadit ve sledování medií, hovoru a v neposlední řadě i při stolování. Kuchyňská sestava by měla být designově jednotná s obývacím pokojem. Proto nábytek v kuchyni musí být kvalitně zpracován tak, aby nekazil celkový vzhled místnosti. Vaření není často jen uspokojení základních lidských potřeb, ale jedná se o zábavu. Přípravě pokrmů jako koníčku se věnuje stále více lidí a stále více lidí rádo vaří ve společnosti, z toho vyplývá obliba obytných kuchyní. Je zde možné přípravy stravy se aktivně zúčastnit, či jen pasivně přihlížet, to vše v rámci jednoho prostoru.

Obrázek 26 a 27: Obytná kuchyně od firmy HA:ÁK :ÁBYTEK a.s.

Na posledních světových výstavách se ale začíná prosazovat opětovné oddělování obou prostor. Separuje se pomocí vyšších regálů, prostorových panelů nebo zavěšováním skříněk. Vyplývá to i z průzkumu Dream Kitchen 2011 mapujícího německý trh, kde si 56% respondentů přeje samostatnou místnost pro kuchyni, 47% by uvítalo 37


pracovní kuchyni, ale pouze 26% upřednostňuje stolování v kuchyni. Je tedy velice pravděpodobné, že částečné oddělování bude nabývat na významu. [Zdroj 18, 19, 22, 23]

Obrázek 28 a 29: Částečné oddělení kuchyně od obývací části bytu

8.2

Ergonomické řešení dle individuálních požadavků V moderní společnosti je nutno dbát na zdraví a pohodlí člověka. To při přípravě

pokrmů spočívá v optimální výšce pracovních ploch tak, aby se uživatel při práci nestál na špičkách, neohýbal záda nebo jinak se nehrbil. Měnitelná výška pracovní plochy umožňuje práci kterékoli osobě v v jakékoli poloze tak, aby si ve vybrané poloze zachovala správné držení těla. Rozmístění jednotlivých pracovních center je již několik let 38


známo. V současnosti se díky větší oblibě vaření vývojáři zabývají přizpůsobením kuchyňské sestavy každému uživateli domácnosti. Nastavitelná výška umožňuje práci vsedě a ve stoje, v nejvyšší poloze lze pracovní desku použít jako barový pult. Na různé výšky jednotlivých členů domácnosti se dá výška pracovní deska jednoduše nastavit bez složitých manuálních mechanismů. Toto řešení přináší komfort pro vaření a ostatní činnosti. S touto myšlenkou přišla na evropský trh jako první rakouská firma TEAM 7 se svojí kuchyní k7 z roku 2008. Tato kuchyně obsahuje vertikálně pohyblivou pracovní deskou, která nabízí pracovní plochy od 74 cm až do 114 cm. Pracovní prostor se nachází na samostatně stojícím ostrůvku a může v něm být zabudované varné či mycí centrum. Výšková nastavitelnost se zajišťuje pomocí elektromotoru a řídí se ovladačem umístěným pod pracovní plochou. [Zdroj 32]

Obrázek 30, 31, 32 a 33: Kuchyně k7

39


V České republice se tomuto tématu věnuje firma NADOP Ořechov, která vytvořila kuchyni MAGNIFIC. Koncepci navrhl Ing. Hynek Maňák a Ing. arch. Karel Nedbal. Pracovní deska a barová nástavba vyrobená z Corianu®, mycí a varné centrum se nacházejí na výškově stavitelném bloku. Čelní plochy nábytku jsou opatřeny dýhou dřeviny crazy wood nebo dokončeny metalickým lakem. Výšková stavitelnost se pohybuje pomocí elektrického pohonu a osmi pneuhydralických pístů v rozmezí od 80 do 110 cm. Změna se provádí na pevně zabudovaném nebo na bezdrátovém ovladači, na který je možno uložit individuální nastavení. Při kontaktu bezpečnostní lišty s překážkou (malé dítě, koleno při sezení u baru, atd.) se posun bloku automaticky zastaví a nedojde tak k poranění. Tato kuchyně získala řadu ocenění na evropských výstavách (první místo Grand Prix MOBITEX v kategorii Progresivní materiál/technologie, první místo v kategorii kuchyňský nábytek a spotřebiče na veletrhu Nábytok a bývanie v Nitře) a cenu časopisu Architekt v roce 2011. [Zdroj 30]

40


Obrázek 34 a 35: kuchyně MAG:IFIC

8.3

Ekologie Ekologie je v dnešní době velký fenomén. Ochrana životního prostředí se vzta-

huje na všechny oblasti lidské tvorby. Nejinak je tomu i u kuchyní. Nejenže se vaří z biopotravin, ale snižuje se spotřeba energie u spotřebičů, používaných v současných domácnostech a zvyšuje se i zájem o recyklaci odpadů pomocí recyklačních odpadkových košů. Zákazníci se začínají zajímat o původ materiálu. Tento zájem se projevuje i v oblasti povrchových úprav. Přírodní vzhled a surovost na omak podporují ekologické cítění uživatelů. Zajímavým ekologickým počinem je kuchyně Ekokook, která je výsledkem výzkumu francouzského týmu designérů podpořeného grantem instituce VIA. Projekt byl předveden v lednu 2010 v Paříži. Kuchně Ekokook se zaměřuje na recyklaci odpadů, vody a biologických zbytků. Recyklace probíhá ve 3 blocích, tzv. minitovárnách. Kuchyňská centra a recyklační „továrny“ jsou umístěné v jednom funkčním monobloku.

41


Obrázek 36: „Minitovárny“ kuchyně Ekokook

„Minitovárna 1“ se věnuje třídění odpadu formou, která je již známá. Třídí se zde plast, sklo, kov, papír a ostatní odpad. Kontejnery na třídění odpadu jsou umístěné na konci kuchyňské sestavy, v přímé návaznosti na mycí centrum. U každého kontejneru je umístěn přístroj na snížení objemu daného odpadu: na papír skartovačka, na plast a plechovky lisovací zařízení a na sklo kladívko. „Minitovárna 2“ na recyklaci vody využívá systém, kde je pod výlevkou nainstalovaná nádrž a nádoby pro zachycení nemastné vody. Vodu, kterou nebylo třeba nijak filtrovat, lze dále použít na zalévání květin. Do myčky na nádobí a k parnímu pečení se zužitkuje voda, jíž bylo nutno přefiltrovat. Pro zachování maximální hygieny se i nádrže dají po vyjmutí očistit. „Minitovárna 3“ je situována co nejblíže místu, kde daný odpad vzniká. Skládá se z vodotěsného otáčivého bubnu, který obsahuje červy druhu Eisenia andrei. Tito červi se živí organickým odpadem, jejich střeva rozkládají organické látky a omezuje zápach. Jejich výkaly vytvoří kompost a tekuté hnojivo, jenž dále využívá. Celý cyklus tvá 3 měsíce. 42


[Zdroj 18, 19, 20]

Obrázek 37, 38, 39 a 40: Kuchyně Ekokook

8.4

Technologie Elektrické spotřebiče zaznamenaly od doby svého vzniku překotný vývoj: od těž-

kých mohutných sporáků po elegantní varné desky a vestavěné trouby; od jednoduchých ručních kuchyňských strojků po sofistikované mixéry a plno dalších vymožeností usnadňujících práci v kuchyni. Při splývání kuchyně a obývacího pokoje se dbá na celkový vzhled místnosti, nábytek kuchyňské sestavy by měl být v souladu s nábytkem v obývací části. Není tomu

43


jinak ani u elektrických spotřebičů. Jedním z trendů jsou vestavěné spotřebiče a druhým přiznané spotřebiče, které vystupují z kuchyňské sestavy. Část vestavěných spotřebičů se schová do korpusů a za kuchyňská dvířka. Spotřebiče nejsou na pohled patrné a splývají s ostatními čelními plochami, např. myčka na nádobí a chladnička. Druhá část spotřebičů může mít čelní plochy přiznané., např. vestavěné trouby, které celým svým objemem zapadají do kuchyňské sestavy, ale přední plochy nekorespondují s ostatními plochami sestavy a zachovávají si průmyslový vzhled.

Obrázek 41 a 42: Částečné skrytí spotřebičů

44


Odsavače par by ještě před par lety patřily do skupiny spotřebičů, které by narušovaly integritu kuchyňské sestavy. Dnes už toto neplatí, využívají se odsavače s odtahem dolu, výsuvné odsavače par, nebo odsavače řešené jako zajímavý solitér.

Obrázek 43 a 44: Odsavač par jako solitér

Varné centrum, umístěné směrem do obývací části pokoje, ještě nedávno potřebovalo zavěšený odsavač par. Novinkou na trhu jsou výsuvné odsavače par a odsavače s dolním odtahem, zabudované do pracovní desky. Nenarušují tak vhled do obývací části z kuchyňského prostoru a opačně. Nevýhoda odtahu dolů se zakládá na nedostatečném odvodu vzniklých pár při vaření ve vysokých nádobách.

45


Obrázek 45, 46, 47 a 48: Zabudované odsavače par v pracovní desce

Dalším trendem je pronikání spotřebičů z profesionálních kuchyní do domácností. V běžných kuchyních tak lze spatřit i nové spotřebiče, které souvisí s novým životním stylem. Dají se plně integrovat do pracovní desky nebo do kuchyňské sestavy. Takovým spotřebič je například napařovač. [Zdroj 18, 19, 22]

Obrázek 49: :apařovač (vlevo)

46


8.5

Barevnost a povrchové úpravy Barva a povrchová úprava určují celkový vzhled kuchyně. Barevné spektrum na-

bízí neomezené možnosti. Barvám v kuchyni ale v současné době vévodí bílá a šedá, často doprovázená černou nebo dezénem dřeva, nebo jejich vzájemnou kombinací. Oblíbený je také kontrast, černé a bílé. Šedá barva koresponduje s nerezovými spotřebiči, bílá barva má vyšší nároky na údržbu. Barevný trend platí pro veškerý úložný nábytek, nejen pro kuchyně.

Obrázek 50, 51 a 52: Barevné trendy

Dlouhodobě oblíbenou povrchovou úpravu vysokého lesku doplňuje přírodní vzhled. Tento trend spočívá v ponechání řezných ploch na materiálu nebo se záměrně vytvoří (drásáním, štípáním, strukturovaným frézováním atd.). Zvýraznění rustikálnosti se také dociluje pomocí mohutné konstrukce. Na barevných plochách se stále uplatňuje 47


vysoký lesk, ale objevuje se i strukturální povrch. Kombinace vysokého lesku a hrubého povrchu přírodního materiálu dají vyniknout textuře dřeviny. Oblíbenost dřevin se nijak zvláště neliší od let předchozích, dominuje dub, ale také buk, ořech a jabloň, z exotických dřevin např. zebrano. Nově se lze setkat s jasanem a jilmem. [Zdroj 18, 19, 21]

Obrázek 53: Trend povrchové úpravy

8.6

Materiál Novým materiálovým trendem je použití skla na pracovních plochách. Dříve

se skleněná deska používala na jen stoly. Vlivem splývání zón a sjednocování nábytkových prvků se sklo přeneslo na obložení mezi horními a spodními moduly kuchyňské sestavy a nyní i na pracovní desky. Může mít lesklé nebo matné barevné provedení. Také kopíruje trend šedé barvy. Skleněná pracovní plocha působí křehce, přesto je zajištěna maximální bezpečnost. Používá ve dvou variantách – tvrzené a netvrzené sklo. Oba typy jsou bezpečné, tvrzené sklo se roztříští na „milión“ částí, naopak netvrzené díky folii, nalepené na spodní straně tabule, drží sklo pohromadě. [Zdroj 6, 18, 19, 21]

48


Obrázek 54 a 55: Skleněné pracovní plochy

8.7

Osvětlení Hlavní trend v osvětlení stále zaujímají LED technologie. Osvětlení pomocí LED

je charakterizováno nízkou tepelnou emisí, dlouhou životností a energetickou úsporností. V kuchyňském nábytku se diody využívají k osvětlení pracovní plochy ve formě plochých těles, umístěných pod horními skříňkami. Ve skříňkách se používají na osvětlení polic, vnitřních prostor, na lemování nebo podsvícení pracovní plochy. Často se objevuje i podsvícení soklových lišt. Vnitřní osvětlení skříněk a soklových lišt pomocí LED poskytuje tlumené osvětlení a navozuje příjemnou atmosféru. Při nočním pohybu v místnosti není třeba rozsvěcet hlavní či bodové osvětlení. [Zdroj 18, 21]

49


Obrázek 56 a 57: LED osvětlení v kuchyni

8.8

Úchytky a systémy otevírání Skryté úchytky a dotykové systémy otevírání kuchyňských dveří ovládly

poslední veletrhy s kuchyňským nábytkem a staly se tak trendem současných kuchyní. Nové otevírací mechanismy nezasahují do vzhledu kuchyně a přitom plně nahrazují úchytky. Jejich předností je hygiena a bezpečnost. Při práci se nikde nezachytávají oděvy, úchytky nebrání plynulému provozu a odpadá riziko znečištění nábytku špinavýma rukama. Část dotykově otevíracích mechanismů je podpořena elektromechanickým systémem. Po mírném zatlačení se dvířka sama otevřou a jemným pohybem nazpět se lehce 50


a tiše dovřou. U zásuvek a spodních skříněk se používá pár let, ale větší používání bylo zaznamenáno u samo-výklopného zvedání dvířek u horních skříněk.

Obrázek 58 a 59: Dotykové otevírání

Jednou z variant otevírání je zapuštění speciálních úchytek do plochy dvířek nebo vsazení profilu ve tvaru „C“ do horní či spodní hrany dvířek a zásuvek. Přestože zmíněné varianty již existuje několik let, zažívá toto otevírání „renesanci“. Dokladem je kolekce úchytek Touch-in od firmy Hettich, kterou navrhl Pavel Torma pro International Design Award 2007. Nehlučné a snadné dovření dveří a zásuvek je samozřejmostí. [Zdroj 18, 19, 21]

Obrázek 60 a 61: Úchytky zapuštěné v čelní ploše nábytku

51


9 VIZIO:ÁŘSKÉ PROJEKTY Vizionářské projekty ztělesňují představy o možné budoucnosti. Při zpětném pohledu na projekty se zpravidla ukáže, že budoucí stav lidské společnosti nebo technickou vyspělost přesně nevystihly, ale zůstaly cenným dokladem lidského myšlení předchozí generace. Projekty „kuchyní budoucnosti“ se většinou zabývají konkrétním tématem. Často jde o minimalizaci a kompaktnost kuchyňské sestavy, ekologicky nenáročné a životnímu prostředí šetrné kuchyně, nové technologie nebo jejich vzájemné kombinace. Asi nejznámější futuristickou kuchyní je Z-Island od Zahy Hadid. Ta byla v roce 2006 představena v rámci milánského veletrhu nábytku. Z-Island zdůrazňuje plynulost jednotlivých pracovních úkonů a propojení celé domácnosti přes počítač. Skládá se ze dvou samostatných ostrůvků a z nástěnných panelů, vše je vyrobeno z Corianu®. Protáhlý ostrůvek slouží k vaření a stravovaní. Na přípravu stravy se využívají nejnovější technologie, v přední části má zabudovaný monitor, kterým lze ovládat celou domácnost. Během vaření může uživatel sledovat televizi, poslouchat hudbu nebo prohlížet internet. Druhý ostrůvek hexalního půdorysu se používá k mytí nádobí, je zde dřez a myčka. Za nástěnnými panely se nacházejí úložné prostory. [Zdroj 9, 35]

Obrázek 62: Kuchyně Z-Island

52


Známý francouzský designér Ora Ito také navrhl futuristickou kuchyň. Tento projekt vznikl za spolupráce s firmou Gorenje a jmenuje Futuristik Kitchen – Gorenje. Celý proces přípravy pokrmů probíhá v bloku vyrobeného z kompozitního materiálu. Spotřebiče mají čelní plochy z černého skla, jsou zabudované do bloku a ovládají se dotykovými ovladači. [Zdroj 28]

Obrázek 63 a 64: Futuristik Kitchen – Gorenje

Zajímavé jsou jistě i další vizionářské projekty, například „O“ kitchen, která připomíná projekt firmy Poggepohl z roku 1970. Rozdíl spočívá v obslužnosti obou projektů. U kuchyně Poggenpohl se uživatel uzavíral dovnitř koule, u „O“kitchen se prostor na vaření nachází na rozevřených polokoulích. Dále se liší i v materiálovém pojetí a v použitých technologiích. [Zdroj 24]

Obrázek 65: Futuristická kuchyně firmy Poggepohl

53


Obrázek 66: „O“ kitchen

Electrolux je přední světový výrobce spotřebičů pro domácí a komerční účely. Vyrábí chladničky, myčky, pračky, vysavače a sporáky. Společnost každoročně pořádá soutěž designu Electrolux Design Lab a každý rok se mění slogan soutěže. Smyslem celé akce je inovativní řešení designu pro život v roce 2050. 3. místo v Design Lab 10 získal Matthew Gilbride za koncepci modulární kuchyně. Jednotlivé prvky jsou připevněny na zdi a poskytují flexibilní způsoby vaření, chlazení, osvětlení a klimatizace. Přístroj je napájen pomocí sluneční energie bezdrátovou technologií. Spotřebiče mají nano-hybridní povrch a pokročilá polovodičová technologie umožňuje osvětlení, chlazení a ohřívání na jednom prvku. Vzájemné propojení jednotlivých prvků a variabilita jejich umístění umožňuje individuální uspořádání. [Zdroj 36]

Obrázek 67: 3. místo v Design Lab 10 - Matthew Gilbride

54


10 DISKUZE V současné době je dost obtížné určit směr dalšího vývoje, neboť existuje velké množství informací a jejich přenos se neustále zrychluje. Na rozdíl od dřívějších staletí už nelze vypozorovat společenské znaky a je obtížné se v dané problematice orientovat. Díky „computerizaci“ a propojení pomocí sociálních sítí se lidé stále častěji zdržují ve svém obydlí a nárokují si potřebné pohodlí. Středobodem rodinného života se tedy stala kuchyně a s ní propojený obývací pokoj. S moderním způsobem života souvisí jeden z hlavních trendů posledních let, a to splývání kuchyně a obývacího pokoje. Slučování v jeden obytný prostor je stále aktuální téma, přestože se vyvíjí již několik let. Další trendy se splýváním zón úzce souvisí. Výsuvné odsavače par se uplatňují především v obytných kuchyních a použití skla na pracovní desky je snahou sjednotit materiály v interiéru a vdechnout danému prostoru jistou atmosféru. V rozporu s tímto trendem jsou výsledky průzkumu Dream Kitchen 2011. Nábytkový průmysl neustále propaguje obytné kuchyně, přestože si zákazníci (56%) přejí kuchyně separované. Proto výrobci prezentující se na posledních výstavách toto přání zohlednili a vytvořili obytné kuchyně s částečným oddělením. Současné vývojové tendence v oblasti nábytku směřují také k ekologickému přístupu výrobců a zákazníků. Ekologická výroba nábytku se stala téměř samozřejmostí. Spotřebiče k plnění své funkce potřebují stále méně energie. Díky snížené spotřebě energie šetří provozní náklady domácností. Zvýšené ekologické cítění se také projevuje ve větší informovanosti o původu materiálu. Zákazník vyžaduje výrobky z přírodních materiálů nebo alespoň jejich napodobeninu. S tím souvisí i nové trendy povrchových úprav, které částečně nahrazují vzhled přírodních materiálů. Z hygienického pohledu by se ale strukturální plochy na kuchyňském nábytku vyskytovat neměly. Barevné provedení a jednoduché linie kuchyňských sestav se stále podrobují minimalistickému stylu, ale v kombinaci s přírodními strukturálními plochami dávají vyniknout textuře dřeva. Naproti tomu dotykové otevírání podpořené elektrickými motory a větší množství používaných spotřebičů tento trend popírají. Vzniká stále větší závislost na elektrické energii a zvyšují se náklady na provoz domácností. Nevýhoda dotykového otevírání 55


podpořeného elektrickou energií se projeví v případě výpadku proudu. Uživatel si nakonec bude muset dveře otevřít mechanicky. Další negativem u dotykového ovládání je nechtěné otevření v důsledku jemného opření. Ergonomicky přizpůsobitelné pracovní plochy zaručují pohodlí při práci u rodin s různou výškovou diferenciací, avšak nevýhodou tohoto řešení je složitost opravy v případě poruchy a vysoké pořizovací náklady. Výškově nastavitelnou pracovní plochu si může dovolit vyšší ekonomická vrstva. Finanční nákladnost se týká i dalších trendů, neboť většiny výstav se účastní firmy vyrábějící produkty nejvyšší kvality. Často jsou vystavené produkty pouze prototypy a zjišťuje se, jaké mají ohlasy. Zřejmě uplyne nějaký čas, než se trend stane dostupný i pro další uživatele a samozřejmostí moderní kuchyně. Z vizionářských projektů lze vysledovat značný důraz na ekologii a technologii. Bez kvalitních technologických řešení nelze nové trendy v oblasti ekologie prosazovat. Protože společnost dbá na své pohodlí, je nemožné vracet ke starým formám života, přestože by to lidské společnosti prospělo. Z vysledovaných trendů lze konstatovat, že se jedná o procesy směřující ke zkvalitnění a zpříjemnění práce v kuchyňském prostoru. Trendy nemusí vyhovovat všem a ne každého zajímají, ale je velmi důležité se jimi zabývat, minimálně v oblasti ergonomie, ekologie a technologie. Tyto tři oblasti se zřejmě budou i v budoucnu dále vyvíjet ku prospěchu lidské společnosti.

56


11 ZÁVĚR Tato práce si stanovila cíl zaznamenat současné trendy v kuchyňském nábytku vysledované na významných evropských výstavách. Nové vývojové tendence byly vypozorovány v oblastech technologie, ekologie, ergonomie, barevnosti a povrchových úprav, nových otevíracích mechanismů a úchytek, osvětlení a splývání, popřípadě odlučování kuchyně a obývacích prostor. Sledování trendů je významné pro výrobce a prodejce kuchyňského nábytku, kterým tak nové směřování zvyšuje konkurenceschopnost. Koncovými spotřebiteli kuchyní podle nových trendů jsou lidé s vyššími finančními příjmy. Do kuchyní běžného uživatele se nové trendy dostávají až po nějakém čase, a tak se na ně výrobci můžou náležitě připravit. Autorka se snažila zdůraznit to nejpodstatnější z této obsáhlé a složité aktuální problematiky.

57


12 SUMMARY This work has set a target to record kitchen furniture current trends as they have been watched at major European exhibitions. New trends have been traced in the areas of technology, ecology, ergonomics, colours and surface finishes, new opening mechanisms and holds, lighting and blending as well as in separating kitchens and living rooms. Monitoring trends is important for manufacturers and retailers of kitchen furniture as this brings increasing competitiveness. As the research has shown, people with rather higher financial income are final customers of these trends. It usually takes some time to pass new trends on a common customer and so manufacturers can thoroughly prepare for a new production. The author has emphasized the essentials of this comprehensive and complex current issue.

58


13 POUŽITÁ LITERATURA 13.1 :ormy [Zdroj 1] BRUNECKÝ, Petr, et al. ČSN 91 0412 Úložný nábytek – Technické požadavky. [s.l.] : Český normalizační institut, 2011.

[Zdroj 2] KALINA, Rudolf. ČSN EN 14749 Bytový a kuchyňský úložný nábytek a pracovní desky - Bezpečnostní požadavky a metody zkoušení. [s.l.] : Český normalizační institut, 2006.

[Zdroj 3] KAŇKA, Jan. ČSN 730580-2 Denní osvětlení budov - Část 2: Denní osvětlení obytných budov. [s.l.] : Český normalizační institut, 2007.

[Zdroj 4] MUZIKÁŘ, Zdeněk. ČSN EN 1116 Kuchyňský nábytek - Koordinované rozměry kuchyňského nábytku a vybavení. [s.l.] : Český normalizační institut, 2004.

[Zdroj 5] PAPEŽ, Karel, et al. ČSN 73 4301 Obytné budovy. červen 2004. [s.l.] : Český normalizační institut, 2004.

13.2 Monografie [Zdroj 6] CONRAN, Terence. Kuchyně: srdce domova. Praha: Slovart, 2005. 223 s. 59


[Zdroj 7] ING. ARCH. DLABAL, Stanislav, et al. :ábytek, člověk, bydlení: Základy navrhování nábytku a zařizování bytových interiérů. 1. Praha: Ústav bytové a oděvní kultury, 1977. 177 s.

[Zdroj 8] HÁJEK, V. a kol., Lidová stavení: opravy a úpravy. Praha, Grada Publishing, spol. s r. o. 2001., 180 str. [Zdroj 9] KANICKÁ, Ludvika. Design nábytku v současném světě. 1. vyd. Brno: ERA, 2007. 120 s.

[Zdroj 10] KITTRICHOVÁ, Emanuela. Kuchyň. 1. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1990. 269 s. [Zdroj 11] KUBOVSKÝ, Ivan; URGELA, Stanislav. Farba a svetlo : monografia. Vyd. 1. Zvolen: Technická univerzita vo Zvolene, 2004. 102 s.

[Zdroj 12] LHOTÁKOVÁ, Zdeňka; TRNOKÁ, Klára. Kuchyně: nápady, úpravy, řešení. 1. Brno: ERA Group, 2006. 146 s.

[Zdroj 13] PELAN, Jan. Kuchyň v organismu bytu : Pojednání o kuchyni a kuchyňské práci s hlediska disposičního, pracovního ... 1.vyd. Praha: O.Pyšvejc, 1946. 52 s.

60


[Zdroj 14] PETRÁČKOVÁ, Věra; KRAUS, Jiří. Akademický slovník cizích slov A-Ž. 1.vyd. Praha : Academia, 2001. 834 s. ISBN 80-200-0982-5.

[Zdroj 15] VELFEL, Petr. Kuchyně: domácí technika. 1. Hradec Králové: Paradise Studio, 2005. 175 s.

[Zdroj 16] Interiér. Vyd. 1. Bratislava: Slovenská technická univerzita, 2004. 178 s.

[Zdroj 17] Kuchyně: zařizování a modernizace: Domov plný nápadů. [translation Dana Čížková]. Praha: Slovart, 2001. 64 s.

13.3 Periodika [Zdroj 18] ČAPKA, Radomír. Ještě více šedé než loni: aneb V kurzu jsou přírodní materiály a multifunkční interiéry. Dřevařský magazín. 2011, 12, 3, s. 46-50.

[Zdroj 19] KANICKÁ, Ludvika. Bleskově z Kolína. Dřevařský magazín. 2011, 12, 3, s. 52-53.

[Zdroj 20] KANICKÁ, Ludvika. Bílá karta VIA 2010. Stolařský magazín. 2010, 11, 9, s. 46-47

[Zdroj 21] ŠEBO, Norbert. Pohl´ad na vel´trh Eurocucina. Stolařský magazín. 2010, 11, 6, s. 44 - 45. 61


[Zdroj 22] MAŇÁK, Hynek. Postřehy z veletrhu Eurocucina 2010, Milano. Stolařský magazín. 2010, 11, 7-8, s. 42-43.

[Zdroj 23] MAŇÁK, Hynek. Postřehy z veletrhu LivingKitchen. Dřevařský magazín. 2011, 12, 4, s. 42-43.

13.4 Internetové zdroje [Zdroj 24] CHAUHAN, Naresh . The design Blok [online]. 14. dubna 2009 [cit. 2011-04-30]. O Kitchen fits all modern amenities and security too. Dostupné z WWW: .

[Zdroj 25] KYSELICA, Kateřina. Czechdesign [online]. 20.01.2011 [cit. 2011-04-17]. Design (a) moderní kuchyně. Dostupné z WWW: .

[Zdroj 26] MAIXNER, Tomáš. Umělé osvětlení v bytech [online]. 2010 [cit. 2011-04-30]. Odbornecasopisy. Dostupné z WWW: .

62


[Zdroj 27] MELCHING, Karen . Vam.ac [online]. 2006 [cit. 2011-04-17]. Frankfurt Kitchen: Patina follows function. Dostupné z WWW: .

[Zdroj 28] ITO, Ora. Ora-ito.com [online]. 2010 [cit. 2011-04-30]. Futuristik Kitchen - Gorenje. Dostupné z WWW: .

[Zdroj 29] Archive.org [online]. 10.března 2001 [cit. 2011-04-17]. 10.3.2001. Dostupné z WWW: .

[Zdroj 30] Nadop.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-30]. Kuchyně MAGNIFIC. Dostupné z WWW: .

[Zdroj 31] Kuchyne-kuchyne.cz [online]. 2011 [cit. 2011-04-17]. Historie kuchyně. Dostupné z WWW: .

[Zdroj 32] Team7.at

[online].

2011

[cit.

2011-04-30].

K7.

Dostupné

z

WWW:

.

63


[Zdroj 33] Utc.iath.virginia.edu [online]. 2010 [cit. 2011-04-17]. "the part to be enacted by American women". Dostupné z WWW: .

[Zdroj 34] Wikipedia.org [online]. 24. března 2011 [cit. 2011-04-17]. Catharine Beecher. Dostupné z WWW: .

[Zdroj 35] Zaha-hadid.com [online]. 2010 [cit. 2011-04-30]. Z-ISLAND. Dostupné z WWW: <www.zaha-hadid.com/furniture-product-design/z-island>.

13.5 CD [Zdroj 36] Design Lab 10, Electrolux, CD

64


14 SEZ:AM OBRÁZKŮ A TABULEK 14.1 Obrázky Obrázek 1: Dýmná jizba z rakouského skanzenu ŠKABRADA, Jiří. Lidové stavby: architektura českého venkova. Vyd. 1. Praha: Argo, 1999. 246 s. ISBN 80-720-3082-5. Obrázek 2: Černá kuchyně z Jindřichova Hradce http://www.zamek-jindrichuvhradec.eu/fotogalerie/interiery/ Obrázek 3: Železná kamna z 19. století KITTRICHOVÁ, Emanuela. Kuchyň. 1. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1990. 269 s. Obrázek 4: Sporák z počátku 20. Století LHOTÁKOVÁ, Zdeňka; TRNKOVÁ, Klára. Kuchyně: [nápady, úpravy, řešení]. 1. vyd. Brno: ERA, 2006. 146 s. ISBN 80-736-6045-8. Obrázek 5: Půdorysy Ch. Frederickové www.archive.org/details/newhousekeeping00fredrich Obrázek 3: Frankfurtská kuchyně http://www.czechdesign.cz/foto.php?status=obr&lang=1&c=2266&o=15641 Obrázek 7: Frankfurtská kuchyně http://www.czechdesign.cz/foto.php?status=obr&lang=1&c=2266&o=15640 Obrázek 4: Kuchyně 1000, Poggenpohl http://www.poggenpohl.eu/en/company.php Obrázek 5 a 10: Kuchyně v panelovém domě KITTRICHOVÁ, Emanuela. Kuchyň. 1. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1990. 269 s. Obrázek 11: Pásma dosahu ING. ARCH. DLABAL, Stanislav, et al. :ábytek, člověk, bydlení: Základy navrhování nábytku a zařizování bytových interiérů. 1. Praha: Ústav bytové a oděvní kultury, 1977. 177 s.

65


Obrázek 62: :evhodné a vhodné umístění osvětlení KITTRICHOVÁ, Emanuela. Kuchyň. 1. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1990. 269 s. Obrázek 13: Přímé kuchyňské uspořádání Obrázek autorky Obrázek 14: Lomené kuchyňské uspořádání Obrázek autorky Obrázek 15: Možné zaoblení pracovních ploch http://www.kronospan.cz/technicke-udaje-pracovni-desky.html Obrázek 16: Laminátová dřevotřísková deska http://www.triplaco.cz/cz/pracovni-desky.html Obrázek 17: Použití kompozitního materiálu na pracovní desku http://www.hanak-nabytek.cz/cs/produkty-hanak/kuchyne-line-7?count=26 Obrázek 18: Pracovní deska z betonu CONRAN, Terence. Kuchyně: srdce domova. 1. vyd. V Praze: Slovart, 2005. 223 s. ISBN 80-720-9676-1. Obrázek 19: Miskové závěsy bez tlumení http://www.hettich.com/blaetterkataloge/TA_2008/cs_CZ/blaetterkatalog/index.html?st artpage=3.1.0 Obrázek 20: Miskové závěsy s tlumením http://www.blum.com/cz/cs/01/20/10/20/index.php Obrázek 21: Velkovýsuv http://www.hettich.com/blaetterkataloge/TA_2008/cs_CZ/blaetterkatalog/index.html?st artpage=5.0.1 Obrázek 22, 23, 24 a 25: Možnosti vnitřního vybavení http://www.hettich.com/blaetterkataloge/TA_2008/cs_CZ/blaetterkatalog/index.html Obrázek 26 a 27: Obytná kuchyně od firmy HA:ÁK :ÁBYTEK a.s. http://www.hanak-nabytek.cz/cs/produkty-hanak/kuchyne-progres-2?count=27 Obrázek 28: Částečné oddělení kuchyně od obývací části bytu http://www.leicht.de/web2008/e/e_kollektion11_3.html 66


Obrázek 29: Částečné oddělení kuchyně od obývací části bytu http://www.leicht.de/web2008/e/e_kollektion10_4.html Obrázek 30, 31, 32 a 33: Kuchyně k7 http://www.team7.at/en/maintemplate/products/kitchen/k7/details/details.html Obrázek 34 a 35: kuchyně MAG:IFIC http://www.nadop.cz/rs/kuchyne-kuchynske-linky/luxusnikuchyne/kuchyně%20MAGNIFIC-R412.html Obrázek 36: „Minitovárny“ kuchyně Ekokook http://www.ekokook.com/ Obrázek 37, 38, 39 a 40: Kuchyně Ekokook http://www.ekokook.com/ Obrázek 41: Částečné skrytí spotřebičů http://www.hanak-nabytek.cz/cs/produkty-hanak/kuchyne-elite?count=13 Obrázek 42: Částečné skrytí spotřebičů http://www.hanak-nabytek.cz/cs/produkty-hanak/kuchyne-excellent?count=18 Obrázek 43 a 44: Odsavač par jako solitér http://www.digestoresirius.cz/images/4.jpg Obrázek 45: Zabudované odsavače par v pracovní desce http://www.digestoresirius.cz/images/12.jpg Obrázek 46: Zabudované odsavače par v pracovní desce http://www.digestoresirius.cz/images/16.jpg Obrázek 47: Zabudované odsavače par v pracovní desce http://www.digestoresirius.cz/images/13.jpg Obrázek 48: Zabudované odsavače par v pracovní desce http://www.gaggenau.com/GB_en/products/modular-cooktops-overview/productdetail.do?contentId=a07fd46d-d79d-4250-af02-e37587918075&family=Vario Obrázek 49: :apařovač (vlevo) http://www.gaggenau.com/GB_en/products/modular-cooktops-overview/productdetail.do?contentId=469777ab-4a8d-4dd5-ac3f-5fa30f2b0bd0&family=Vario

67


Obrázek 50 a 51: Barevné trendy http://www.cesar.it/eng/main.asp?action=open_news&content=html/stampa_eventi.asp &menu=M0,M9&sfondo=html/bg_eventi.asp Obrázek 52: Barevné trendy http://www.poggenpohl.de/en/program/moderner_purismus.php Obrázek 53: Trend povrchové úpravy http://www.leicht.de/web2008/e/e_kollektion11_1.html Obrázek 54: Skleněné pracovní plochy http://www.contractglass.co.uk/images/gallery/large/purple-kitchen.jpg Obrázek 55: Skleněné pracovní plochy http://www.contractglass.co.uk/images/gallery/large/red-bar-top.jpg Obrázek 56: LED osvětlení v kuchyni http://www.hettich.com/blaetterkataloge/magic_2008/cs_CZ/blaetterkatalog/ Obrázek 57: LED osvětlení v kuchyni http://www.nadop.cz/rs/kuchyne-kuchynske-linky/luxusni-kuchyne/kuchyne-magnificR412.html Obrázek 58 a 59: Dotykové otevírání http://www.blum.com/catalogue/index.php?sp=cs Obrázek 60 a 61: Úchytky zapuštěné v čelní ploše nábytku http://www.hettich.com/blaetterkataloge/prodecor_2010/cs_CZ/blaetterkatalog/ Obrázek 62: Kuchyně Z-Island http://www.zaha-hadid.com/furniture-product-design/z-island Obrázek 63 a 64: Futuristik Kitchen – Gorenje http://www.ora-ito.com/products/futuristik-kitchen-gorenje Obrázek 65: Futuristická kuchyně firmy Poggepohl http://www.poggenpohl.eu/en/company.php Obrázek 66: „O“ kitchen http://www.thedesignblog.org/entry/o-kitchen-fits-all-modern-amenities-and-securitytoo/

68


Obrázek 67: 3. místo v Design Lab 2010 - Matthew Gilbride http://www.electroluxdesignlab.com/2010/08/electrolux-design-lab-2010-finalistmatthew-gilbride/#more-2120

14.2 Tabulky Tabulka 1: :ejmenší přípustné plochy kuchyně PAPEŽ, Karel, et al. ČSN 73 4301 Obytné budovy. červen 2004. [s.l.] : Český normalizační institut, 2004.

69

Současné trendy v kuchyňském nábytku

Recommend Documents