SOUČASNÉ MORÁLNÍ HODNOTY ŽÁKŮ ODBORNÉHO UČILIŠTĚ

Masarykova univerzita v Brně Filozofická fakulta

Ústav pedagogických věd

SOUČASNÉ MORÁLNÍ HODNOTY ŽÁKŮ ODBORNÉHO UČILIŠTĚ

Vypracoval: Mgr.Pavel Němec Vedoucí práce: Mgr.Vlastimil Čiháček, Ph.D.

Brno, 2001

Za cenné rady, odborné připomínky i konzultace při vypracování závěrečné práce děkuji Mgr.Vlastimilu Čiháčkovi Ph.D. Děkuji také svým žákům na Odborném učilišti, Učilišti a Praktické škole v Mikulově, kteří přispěli svými informacemi a názory k vypracování této práce.

Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury. V Mikulově, 1.3.2001

-4-

OBSAH ÚVOD……………………………………………………………………...6 1. TEORETICKÁ VÝCHODISKA……………………………………….7 1.1. Mentální retardace……………………………………………………7 1.2. Klasifikace mentální retardace……………………………………….7 1.3. Charakteristika jednotlivých stupňů………………………………….8 1.4. Současný systém vzdělávání a výchovy dětí mentálně retardovaných………………………………………………………..10 1.5. Vzdělávání a příprava na profesi mentálně retardované mládeže… 11 1.6. Výchova mentálně retardovaného v rodině…………………………12 2. MORÁLKA………………………………………………….……..….13 2.1. Význam pojmu morálka………..…………………………..……….13 2.2. Vznik a vývoj morálky………………………………………………13 2.3. Lidská důstojnost a odpovědnost……………………………………15 2.4. Svědomí……………………………………………………………..16 2.5. Historie mravní výchovy na školách v našich zemích………………17 3. CÍL ZÁVĚREČNÉ PRÁCE……………………………………………19 4. METODIKA ZPRACOVÁNÍ ZÁVĚREČNÉ PRÁCE……………..…20 4.1. Vymezení výzkumu………………………………………..20 4.2. Výzkumné metody…………………………………………20 4.2.1. Dotazník…………………………..…………………20 4.2.2. Rozhovor…………………………………………….22 5. VÝSLEDKY A DISKUSE……………………………………..……..23 ZÁVĚR…………………………………………………………………..…35 SEZNAM LITERATURY…………………………………………………37 PŘÍLOHA (Kazuistika dvou náhodně vybraných respondentů)……….…..39

-5-

Chceme, aby k sestavování vševědného díla byli připuštěni všichni, kdo uvažovali o zbožnosti, mravech,vědách a uměních, bez ohledu na to, je-li to křesťan nebo mohamedán, žid nebo pohan, a stejně bez ohledu na to, ke které by se hlásil sektě, ať už je to pytagorejec, akademik, peripatetik, stoik, Essejan, Řek, Říman, starověký nebo současný, doktor nebo rabín, bez ohledu na církev, synodu, koncil, zkrátka všichni, a byli vyslechnuti, co přinášejí dobrého Jan Amos Komenský (Kučerová, S.,1996, str.5)

-6ÚVOD Jak to bude s morálkou a mravními hodnotami vypadat asi na odborných učilištích. Mnoho lidí se na tyto žáky nedívá moc pozitivně.Myslí si o nich své a někteří to dávají mnohdy ironicky najevo. Ale položili si někdy otázku, proč tomu tak je ? Zamysleli se někdy hlouběji nad těmito problémy ? Nemají třeba i oni podíl na této skutečnosti, že se část dnešní mládeže nechová a nemluví tak, jak by měli ? Většina mladých lidí se těší až budou dospělí. Už se nemůžou dočkat až odejdou z domu, ze školy od rodičů. Osamostatní se a nikdo je nebude poučovat. Ani rodiče, ani učitelé či jiní dospělí. S různými mravními problémy se setkáváme mnohdy dennodenně. Vracíme se k nim neustále se snahou vyřešit tyto problémy. Největší prostor pedagogům dávají hodiny občanské výchovy. Nejsou však jediným předmětem, kde se o tomto tématu může hovořit. Zásady morálního chování musíme žákům připomínat kdykoliv, kdy je k tomu příležitost, kdy to vyplývá z konkrétní situace ( o přestávkách, mimoškolních akcích, atd. ) Pro nás dospělé, učitele i rodiče je to velmi náročná sisifovská práce na celý život, vyžadující trpělivost, ale i citlivý individuální přístup k jednotlivci. Nejjednodušším způsobem je samozřejmě tyto děti, žáky, mládež odsoudit. Ale podstata je jinde. Z čeho, odkud vychází veškeré nesrovnalosti v chování, jež se pojí s morálkou u žáků. Významnou skupinu tvoří žáci psychicky oslabeni, s určitým sníženým stupněm intelektu. V mnoha případech pochází žáci z rozvrácených rodin, mají málo podnětné rodinné zázemí, nebo jej nemají. Někteří jsou takovému prostředí vystavováni od dětství, narození. Jak se tedy mohou chovat jinak ? Škola jako výchovné a vzdělávací centrum těmto dětem nedokáže dát a zajistit to, co rodina do této doby zameškala.

-7-

1. TEORETICKÁ VÝCHODISKA 1.1.

Mentální retardace

Základem každé demokratické společnosti je její zájem o občany, kteří jsou na ni nejvíce závislí – nemocí, postižení, staří. Určitou specifickou skupinu mezi těmito lidmi tvoří děti, mládež a dospělí s mentálním postižením. Mentální retardací rozumíme vývojovou poruchu integrace psychických funkcí, která postihuje jedince ve všech složkách jeho osobnosti – duševní, tělesné a sociální. Nejvýraznějším rysem je trvale porušena poznávací schopnost – různá míra snížení rozumových schopností, která se projevuje nejnápadněji v procesu učení. Možností výchovy a vzdělávání jsou omezeny v závislosti na stupni postižení (Dolejší, 1978). Za mentálně retardované se považují jedinci, u kterých dochází k zaostávání vývoje rozumových schopností, k odlišnému vývoji určitých psychických vlastností a k poruchám v přizpůsobení chování. Hloubka postižení je u těchto jedinců odlišná. Příčinou mentální retardace je organické poškození mozku. Dle vývojového období , ve kterém došlo k postižení, rozlišujeme oligofrenii a demenci. Oligofrenii pojímá většina autorů jako opoždění duševního vývoje na podkladě dědičném a vrozeném. Demenci chápeme jako důsledek poškození mozku různého druhu v průběhu života jedince ( Švarcová, 2001).

1.2. Klasifikace mentální retardace. Nejčastěji bývá uváděno členění mentální retardace : Podle doby vzniku např. • Vrozená mentální retardace • Získaná mentální retardace • Stařecká demence

(Vítková, M.,1998, str.125)

-8-

Podle druhu chování • Typ eretický / neklidný, dráždivý / • Typ torpidní / netečný, strnulý / Podle inteligenčního kvocientu / IQ / Mezinárodní klasifikace nemocí, zpracovaná světovou zdravotnickou organizací /WHO/ v Ženevě se dělí mentální retardace do šesti základních kategorií. • • • •

F70 F71 F72 F73

• •

F78 Jiná mentální retardace F79 Nespecifikovaná mentální retardace

Lehká mentální retardace Středně těžká mentální retardace Těžká mentální retardace Hluboká mentální retardace

1.3. Charakteristika jednotlivých stupňů. Lehká mentální retardace. Jedinci zařazeni do tohoto stupně, většinou dosáhnou schopnosti užívat řeč účelně v každodenním životě, i když si jí osvojují opožděně. Většina z nich je úplně nezávislá v osobní péči o sebe, i když je vývoj proti normě pomalejší. Největší potíže se obvykle projevují při teoretické práci ve škole. Mnozí mají problémy se čtením a psaním. Velmi jim prospívá výchova a vzdělávání, která je zaměřena na rozvoj jejich dovedností a kompenzaci nedostatků. Většinu z nich lze zaměstnat prací, která vyžaduje spíše praktické než teoretické schopnosti. V sociokulturní oblasti nemusí lehký stupeň působit vážnější problémy. V různé míře se mohou projevit i jiné obtíže a chorobné stavy (epilepsie ). Středně těžká mentální retardace. U jedinců v této kategorii je výrazně opožděn rozvoj chápání a užívání řeči. Je také opožděna schopnost sebeobsluhy a zručnost. Ve škole si někteří jedinci při kvalifikovaném vedení učitelem osvojí základy psaní, čtení a počítání. V dospělosti jsou obvykle schopni vykonávat jednoduchou manuální práci.

-9-

Zřídka je možný úplně samostatný život. V oblasti senzomotorické je rozvoj u těchto jedinců velmi individuální. Jedni jsou schopni jednoduché konverzace, jiní stěží mluví o svých základních potřebách. U většiny je přítomný dětský autismus nebo jiné vývojové poruchy, neurologická onemocnění, epilepsie. Těžká mentální retardace. V mnohém se tato kategorie podobá středně těžké mentální retardaci. Snížená úroveň schopností je však mnohem vyšší. Většina jedinců trpí určitým stupněm poruchy motoriky, přidruženými vadami, poškozením nervového systému. Možnosti výchovy a vzdělávání jsou značně omezené, ale systematická a kvalifikovaná péče může přispět u těchto jedinců k výraznému rozvoji motoriky, rozumových schopností, komunikačních dovedností a soběstačnosti. Hluboká mentální retardace. Většina jedinců v této kategorii je nemobilní nebo výrazně omezena v pohybu. Mají minimální nebo žádnou schopnost pečovat o své základní potřeby.Vyžadují stálou pomoc a stálý dohled. Jejich možnosti výchovy a vzdělání jsou velmi omezené. Jedinec se může při neustálem dohledu a vedení částečně podílet na nejzákladnějších úkonech domácích pracích a sebeobsluze. U těchto jedinců se běžně přidružují těžká neurologická postižení, tělesná postižení, epilepsie, poškození zraku a sluchu, autismus.

Jiné mentální retardace Tato kategorie se používá tehdy, pokud je stanovení stupně nesnadné pro senzorické, somatické postižení, těžké poruchy chování či autismus.

Nespecifikovaná mentální retardace. U jedinců v této kategorii je mentální retardace prokázána, není však dostatek informací , abychom zařadili osoby do některých z uvedených stupňů mentální retardace.

-10-

1.4.

Současný systém vzdělávání a výchovy dětí mentálně retardovaných.

Společnost by měla umožnit dětem s mentální retardací možnost co nejvyššího rozvoje v oblasti vzdělávání a výchovy. Výchovu a vzdělávání u těchto jedinců chápeme jako celoživotní proces. Základy výchovy mentálně retardovaných jedinců spočívají v rodině. Ve srovnáni s nepostiženým dítětem je jejich výchova a vzdělávání mnohem náročnější. Pomoc rodičům při plnění těchto náročných úkolů nabízí Speciálně pedagogická centra /SPC/, zřizovaná jako součást speciálních mateřských škol, pomocných škol, zvláštních škol. Poskytují poradenské služby školám, školským zařízením, rodičům , i dalším zainteresovaným resortům. Poskytnutí včasné speciální pedagogické péče je pro děti s mentální retardací velmi důležité. Děti v předškolním věku mohou navštěvovat speciální mateřskou školu pro mentálně retardované denního nebo internátního typu, běžnou mateřskou školu nebo speciální třídu pro mentálně retardované při běžné mateřské škole. Žáci , kteří mají takové rozumové nedostatky, kvůli kterým se nemohou vzdělávat v základní škole, mají možnost vzdělání ve zvláštní škole. Jsou to zpravidla děti s lehkým mentálním postižením, případně s úrovní rozumových schopností v pásmu podprůměru. Cílem výchovné a vzdělávací práce je příprava žáků na zapojení do běžného občanského života. Pro žáky obtížně vzdělavatelné s takovými nedostatky rozumového vývoje, pro které se nemůžou vzdělávat ani ve zvláštní škole slouží pomocné školy. Zde se vzdělávají žáci zpravidla s mentální retardací středního stupně. Vzdělávání těchto žáků zvláštních a pomocných škol vyžaduje nejen speciálně pedagogický přístup, ale i upravené podmínky / počet žáků ve třídě, speciální učebnice, klidné prostředí /. Úspěšným krokem pro zařazení žáků s těžkými formami mentální retardace bylo zřízení ročníku přípravného stupně. Žáci s těžkými formami mentální retardace s dalšími druhy postižení mají možnost vzdělávání a výchovy v rehabilitačních třídách pomocné školy.

-11-

Byly vytvořeny také legislativní podmínky pro zřizování speciálních tříd při základních a zvláštních školách a ústavech sociální péče. Ukazuje se, že funkce těchto tříd je opodstatněná , neboť mají výrazný vliv na pozitivní změny těchto jedinců.

1.5. Vzdělávání a příprava na profesi mentálně retardované mládeže. Žáci s ukončenou povinnou školní docházkou ve zvláštních, pomocných školách / u integrovaných žáků – v základních školách /, mají možnost pokračovat ve svém vzdělávání v odborných učilištích nebo v praktických školách. Všichni žáci, kteří ukončili povinnou devítiletou školní docházku, mají možnost být od roku 2000 přijati na libovolnou střední školu za předpokladu úspěšně vykonaného přijímacího řízení. Většině absolventů zvláštních škol nabízí odborná učiliště poměrně široký výběr učebních oborů / např. Kuchařské práce, Opravářské práce, Zámečnické práce, Pečovatelské práce, Zednické práce, Vinohradnické práce a další /. Délka studia je dva roky / 22 měsíců /, nebo tři roky / 34 měsíců /. Žáci si zde mohou zvolit učební obor podle svých zájmů a schopností. V oblasti poskytování teoretických vědomostí se v odborných učilištích navazuje na učivo ze zvláštní školy. Těžiště práce ovšem spočívá v praktické odborné přípravě na profesní uplatnění. Žáci s lehkým mentálním postižením mohou být ve své pracovní činnosti velmi úspěšní, produktivní a tím také společensky důležití. Žáci z pomocných škol nebo jedinci , kteří mají výukové problémy na odborném učilišti , mají možnost výběru tříleté, dvouleté nebo jednoleté praktické školy. Tyto mají za úkol připravit žáky pro výkon jednoduchých činností se zaměřením na jednotlivá povolání, péči o rodinu a vedení domácnosti.

-121.6. Výchova mentálně retardovaného v rodině. Žádné jiné prostředí nemůže poskytnout dítěti pocit bezpečí, jistoty, citu a dalších podnětů pro jeho rozvoj než rodina. Člověk s postižením má stejné potřeby jako zdravý člověk. První z nich je být uznán a milován takový jaký je.“ sestra Michele Pascale Duriezová (Švarcová, I.,2001,s.136) V současné době, kdy se klade velký důraz na integraci postižených lidí se stále více hovoří o důležitosti rodinného zázemí. Pro vývoj dítěte je důležité, aby se rodiče vyrovnali s tímto stavem a zaujali k dítěti kladný postoj. Nejméně vhodné je odmítání dítěte. V některých rodinách může dítě odmítat jeden z rodičů. Tento fakt většinou nebývá ideální a mnohdy vede k rozpadu rodiny. Starosti a problémy s výchovou těchto dětí potřebují, tak jako u nepostižených dětí , rodiče dva. Rodiče mnohdy na výchovu těchto dětí úplně rezignují nebo se u nich projevuje extrémně dítě vychovat až vycepovat. Ani jeden přístup není správný. Rodiče by se měli snažit ve spolupráci s poradnami, odborníky, školami co nejvíce spolupracovat a v rámci možností dítěte k němu zaujmout optimální vztah, který by vedl k ideálnímu rozvoji dítěte. Rodina hraje velmi významnou úlohu samozřejmě i ve školním věku. Výchova v tomto období je u těchto dětí o to více náročnější a pracnější. Vědomosti, návyky a dovednosti se u nich vytvářejí déle a pomaleji. Obrovská trpělivost rodičů se ale určitě vyplatí a přinese své plody. Někteří se naučí pod trpělivým vedením svých rodičů činnosti, které nezvládají ani jejich nepostižení kamarádi / např. pomoc při práci na zahradě, s keramickou hlínou /. V období školního vzdělávání větší část péče přebírá škola. Rodiče mají možnost věnovat se více svým zaměstnáním, zájmům a načerpat více energie k další trpělivé práci s těmito dětmi. I v dospělém věku mentálně postižených má rodina důležitou roli mládež s lehkým stupněm mentální retardace se zapojuje do pracovního procesu, ale ve své rodině může neustále nacházet své zázemí. I těžce postižení umístění v zařízeních sociální péče mají potřebu často vidět své blízké a rodinu. Pokud se narodí rodičům mentálně retardované dítě , je to pro ně i jejich okolí velmi náročná situace. Záleží hlavně na nich , jak se k této situaci postaví.

-13-

2. MORÁLKA 2.1. Význam pojmu morálka Nauka o morálce bývá běžně označována etikou. Můžeme si položit otázku : Co je to morálka ? Pro většinu lidí asi samozřejmá věc s jasnou odpovědí. Morálka je když mám něco dělat co je dobré a správné. V běžném životě jsou to soubory příkazů nebo normy chování. Víme, že některé vlastnosti a chování lidí pro nás mají kladnou hodnotu. Poměřujeme chování druhých podle nějakých norem a tím ho hodnotíme. I naše chování a jednání bude jednou hodnoceno. Morálka představuje hodnotovou dimenzi našeho života. Naše jednání, chování, vlastnosti může být podrobeno rozdělení na dobré a zlé, správné a špatné. Pokud je jednání v pořádku považujeme jej za chování správné. Pokud je tomu naopak, je to špatné chování. Rozdíl mezi přírodou a člověkem je v tom, že člověk může vybírat a volit mezi správným a špatným, dobrem a zlem na základě svého rozumu a přemýšlení. Nemravným jednáním je například krádež peněženky. Pokud blesk zapálí v přírodě les, nepovažujeme ho za nemravný. Můžeme si z toho klást další otázky. Odkud se normy a pravidla berou ? Lze je nějak zdůvodnit či dokázat ? Proč se lidé na některých normách shodnou a na jiných ne ? Jsou tyto normy trvalé ? Ani v současné době nedokážeme na tyto otázky dát jasnou konečnou odpověď . Nicméně lidé stále hledají a pokouší se o to. I já chci alespoň částečně nalézat odpovědi na tyto otázky u svých žáků, protože se jich tato problematika také týká.

2.2. Vznik a vývoj morálky S vývojem člověka již nestačily jeho instinkty řídit jeho chování k sobě samému a k ostatním. Začaly se postupně rodit různé zvyky a tradice. Ty byly buď schvalovány nebo odsuzovány lidmi ve vyšším postavení, příkazy, zákazy i tresty.

-14-

Na základě zvyků se postupně rozvíjelo morální hodnocení. Začaly se vytvářet představy o dobru a zlu, co je správné a špatné, čemu se vyhnout. Vznikal mravní, cit mravní soudy a postupně vše přerůstalo v to, že si člověk své mravní jednání uvědomoval. Oproti zvířecímu instinktivnímu jednání, které je neměnné, se s vývojem společnosti postupně měnily i pravidla mravní. Člověk si začal odpovídat na otázku: jak víme, cítíme a dokážeme rozlišit co je dobro a zlo? Odvolával se na magické síly, bytosti, náboženství. Představoval si, že některé tajemné síly vyžadují nebo odmítají určitý způsob chování a jednání. Bůh zjevil lidem svou vůli prostřednictvím svého vyvoleného – Mojžíše, Mohamed kázal to, co mu vzkazoval Alláh . S těmito představami souvisí etický absolutismus – mravní normy, příkazy a zákazy platí vždy a všude. Další příklady nám ukázalo období Řecka. Můžeme uvést Orestův rozpor mezi hodnotovou orientací patriarchální a matriarchální – syn mstí smrt svého otce vraždou své matky. Oidipus představuje problém svědomí mravní odpovědnosti a viny. Od období antiky si uvědomujeme jak jsou morální soudy proměnlivé.Co se jeví jako lidské odsoudí druzí jako slabost, zbabělost. Co se jedněm jeví jako hanebné druzí mají za přirozené. Kterým hodnotám tedy dáme přednost? Prastaré hledání smyslu života je úsilí najít pevný bod v chaosu hodnot. Antičtí filozofové Západu i Východu se snažili odhalit obecné principy přírody a společnosti, aby tím mohli zodpovědět spoustu dalších otázek. Například jaké je postavení člověka ve společnosti, jeho smysl života, cíl, hodnoty k ostatním lidem, společnosti. Někteří říkali, že smyslem života je ctnost. Platón se Sokratem tvrdili, že ctnost je rozumnost, pravé vědění o dobru. Kynikové hlásali, že je to nezávislost na vnějších věcech, soběstačnosti osobnosti. Stoikové učili, že ctnost je sebeovládání a statečnost. Pro hedoniky bylo cílem života rozkoš a slast. A epikurejci chtěli prožít svůj život v blaženosti dobrých přátel a duševní činnosti. V 17. Století filosof T. Hobbes prosazoval názor, že člověka ovládá egoismus, usilování o prospěch, zisk. Později zvítězila úvaha, že z toho budou mít všichni užitek, pokud na sebe budou brát vzájemné ohledy.

-15-

Z rozpadem rodové společenské soustavy, vznikem soukromého vlastnictví se morální představy uvolňují a zbavují víry v nadpřirozené bytosti a původce. Ideály mravnosti a dobra se vyvozují ze společenských vztahů. Třídní struktura společnosti vyžadovala nové normy, vznikly morálky třídní, skupinové, státní, mocenské. A vedle nich stále platily myšlenky všelidské morálky podle starého zlatého pravidla: „ co ty nemáš rád, nečiň jinému “. V oblasti sociální se morálka často chápe jako řízení vztahů mezi lidmi. Týká se života, poměru k přírodě, uspokojování potřeb člověka v jejich vztazích i konfliktech. Uspokojování potřeb v různých řádech prožívá člověk podobně. Když se pokusím popsat radost ze splněného cíle, práce, radost z dobrého skutku, zážitek krásy, většinou to bude příjemný pocit uspokojení. Zážitky nelze vždy dobře rozlišit. Nejvyšší hodnoty jako je např. – dobro, pravda, láska, štěstí, je možné různě zaměňovat a ztotožňovat třeba dobro s užitkem, s krásou, s ctností atd. Etické hodnoty vedou k začlenění jedince do společnosti, k rozvoji lidského života, k vyšším stupňům lidskosti a kultury.Jsou výrazným činitelem ve společenském životě.Mění se s dobou, kulturním a společenským vývojem. Cíle , jež si klademe, odpovídají různým lidským potřebám. Cílem hodnot a morálky je utvářet lidský život jako celkovou soustavu hodnot, hledat smysl života, jeho řád, bytí v přírodě a společnosti a také v celém světě a vesmíru (Kučerová, S.,1996, str.81-90). Je to stále otevřené hledání bez konce. 2.3. Lidská důstojnost a odpovědnost Podle filozofa I. Kanta může být nositelem důstojnosti jedině člověk, který si sám sobě zadává povinnosti, které potom plní. Základem je možnost svobodné volby. Všichni by tedy měli jednat jako osobnosti, z nichž by se každá mohla morálně rozhodnout. Měli bychom tedy každého člověka společnosti chápat jako morální bytost a umožnit mu svobodu rozhodnutí. Lidská důstojnost vyplývá z toho, že nás uznávají jako morální bytost a my uznáváme ostatní, a z pochopení cílů a účelů, které se shodují s morálními. Z toho vyplývá, že všichni lidé by si mohli být rovni ve smyslu mravním. Záleží však na nás lidech jestli svoji důstojnost dokážeme uskutečňovat nebo zda ji ztratíme . Být důstojným znamená uznat důstojnost druhého.

-16-

S pojetím důstojnosti také samozřejmě úzce souvisí další termín a to je problém odpovědnosti. Každý svéprávný člověk je za své činy a jednání zodpovědný. Mnohdy se diskutuje o tom, za co každý z nás může nést odpovědnost. Někdy to jde do krajních poloh. Například, že můžeme za to, že někde umírají lidé ve válkách. Víme o tom a nejsme schopni s tím nic udělat. Jsme za to odpovědni nebo ne ? Asi musíme brát v úvahu i určité rozdělení společnosti a to, že lidé na vyšších místech - např. politici mají větší možnost v těchto problémech něco udělat. A měli by se také snažit tyto problémy nějak řešit, i když se nás třeba přímo netýkají. 2.4. Svědomí Co je svědomí ? Kde se bere ? Většinou o něm mluvíme v souvislosti se špatným činem, proviněním, nepříjemnou událostí. Objevují se poté v nás výčitky, vnitřně nám něco říká, našeptává, že není něco v pořádku. U někoho se tyto příznaky neprojevují, je lhostejný a říkáme o něm, že nemá svědomí. Je to tedy nějaký vnitřní hlas, který nám říká, že jsme udělali něco špatně nebo proti určitým zásadám a normám nám známým. Tyto výčitky mohou nastat ať už jsme něco udělali nevědomky či vědomě. Morální vzory a zásady si začínáme osvojovat už v raném dětství. Různé příkazy a požadavky od našich rodičů nám zůstanou v paměti zafixované. Jsou silné a stálé. Někteří autoři zabývající se morálkou tvrdí, že svědomí jsou naše mravní normy, které jsme si osvojili v dětství. Je to tedy určitý konflikt mezi naším vědomím, že jsem něco učinil s vědomím, že to co jsem učinil je mravně špatné. Mravní rozhodování tedy představuje určité porovnání nějakého konkrétního činu s určitou normou nám známou a danou v určitém společenském prostředí. Když se rozhodnu správně v určité situaci mravní výčitky svědomí se nedostaví. Když se naopak rozhodnu špatně, výčitky svědomí se obvykle u většiny lidí dostaví. V opačném pólu, podobě špatného svědomí, naopak působí pocit dobroty, lásky, pokud uděláme něco dobře, správně v této morální oblasti.

-17Kdo chce žít harmonickým vyváženým životem, měl by mít své svědomí čisté, to znamená, aby jeho činy odpovídaly určitým normám a zásadám, které jsou mu vštěpovány od dětství v určité společnosti na tomto světě.

2.5.

Historie mravní výchovy na školách v našich zemích.

Mravní výchova byla od počátku v Čechách i na Moravě ovlivňována křesťanskou výchovou. Od 18. století byla na našich školách různá atmosféra. Ta byla ovlivňována rakousko – uherským zákonodárstvím, myšlenkami osvícenskými, vlasteneckými, národními i demokratickými. Můžeme si připomenout např. Vincence Zahradníka, který v 19. stol. publikoval úvahy o mravnosti. Dále např. J. Dasticha, G.A. Lindnera, J. Durdíka – kteří propagovali mravní ideál jež zahrnuje pět idejí – ideu vnitřní svobody, ideu dokonalosti, ideu blahovůle, práva a spravedlnosti. Nesmíme zapomenout na T.G. Masaryka a jeho úvahy „ O demokracii “, „ O občanské mravnosti “ , atd. Masarykovy myšlenky a činy jsou i dnes vysoce aktuální. Malý školský zákon v r. 1922 zavedl v Československé republice předmět mravní a občanské nauky a výchovy. Tento předmět byl zaveden vedle náboženství. F. Krejčí byl přesvědčen, že k tomu abychom pochopili cenu mravního ideálu nepotřebujeme ani Boha ani náboženství. Moralita člověka vyplývá z jeho pudu sebezáchovy a blaženosti. I.A.Bláha dospěl k názoru, že mravnost vyrůstá z duchovního řádu společnosti, z nitra jedince. Jde o proces, který není uzavřen, stále se tvořící a aktualizující. Na základní díla těchto autorů navázaly různé příručky,čítanky a úvody do přirozené morálky. Chtěly přispět k reformě mravní výchovy v našem státě. V roce 1928 vydává v Praze E. Rádl brožuru – Revize pokrokových ideálů v národní škole. Snažil se v ní najít pravou hierarchii hodnot výchovy. Kritizoval předmět mravní a občanské výchovy. Zdál se mu zaměřen příliš vlastenecky, scházely v něm pojmy vina, hřích, trest. Tvrdil, že mravní výchova by měla být založena na náboženství – na učení Ježíše Krista. Koncem dvacátých let byla česká inteligence zasažena krizí, která se projevovala myšlenkovou dezorientací.Kriticky se k této atmosféře na konferenci učitelů na Moravě vyjadřuje O. Blažek.

-18-

„ Co udělali vedoucí představitelé politického života a učitelských organizací pro to, aby vnitřně, z přesvědčení, cele získali mladé, aby se v mladých neotupovala citlivost pro lepší morálku ? Co udělali pro to, aby se v mladých nezahnízdila krize důvěry, skepse, dokonce lhostejnost, aby v nich byl posilován odpor k prázdné duté politické práci a naproti tomu aby bylo v mladých živeno, posilováno bytostné zaujetí pro zásadový, nevypočítavý, upřímný postoj k veřejnému životu a společenskému dění ? Problém mládeže stal se již jednou z nejvýznamnějších otázek našeho politického a organizačního života… Mládež nemá zájem… Je to dřív problém organizací a starší generace než problém mládí… Znovu získat mládež, která neroste vždy podle přání starší generace, nýbrž hledá nové cesty, to vyžaduje novou ideovou orientaci.“ (Kučerová, S., 1996, str.107)

Po druhé světové válce se vynořila hesla socialismu, zrušení tříd, velké přátelství se Sovětským svazem. Výklad etiky ležel na jednoduchých základech. Problém dobra a zla byl náhle vyřešen proměnou společenského řádu. Hlavní zlo doby byly přežitky kapitalismu a okolní kapitalistické státy. I v porevolučních letech 1989 úkol je porozumět světu a současné civilizaci stále otevřený. Stanovit si další cíle, smysl mravní výchovy současné mládeže ,obnovit duchovní základy české humanitní demokracie (Kučerová, S.,1996, str.100-109).

-19-

3.

CÍL ZÁVĚREČNÉ PRÁCE

Cílem mé práce je zjistit, jaká je informovanost žáků o morálce, morálních hodnotách, jak se odráží v jejich osobním životě. Dále také jestli se prostředí ve kterém vyrůstají podílí negativně na jejich rozvoji morálky. Čeho si v současnosti ve svém životě nejvíce cení, váží, co je pro ně nejdůležitější a jakým hodnotám dávají přednost – materiálním nebo duchovním. Ve své práci jsem si stanovil tyto HYPOTÉZY: 1 . Většina dotazovaných žáků s mentální retardací nezná obsah nezná obsah pojmu morálka. 2. Prostředí rozvrácených a málo podnětných rodin se negativně podílí na rozvoji morálky žáků s mentální retardací. 3. V životě si mentálně retardovaní žáci cení materiální hodnoty než hodnoty jiné. Cílem práce je tedy zjistit, do jaké míry se škola a rodinná výchova Podílí na utváření morálních hodnot těchto žáků. Jde především o to , abych získal skutečný obraz o morálce žáků a jejich hodnotách na Odborném učilišti v Mikulově.

-204.

METODIKA ZPRACOVÁNÍ ZÁVĚREČNÉ PRÁCE

4.1. Vymezení výzkumu. Pro výzkum jsem si vybral náhodně 40 žáků z Odborného učiliště v Mikulově z prvního a druhého ročníku / 20 dívek, 20 hochů /. Odborné učiliště se nachází v centru historického městečka s osmi tisíci obyvatel. Město se nachází u hranic s Rakouskem. Mikulov spolu s Pálavskými vrchy tvoří nádhernou dominantu Jižní Moravy s čilým turistickým ruchem. Odborné učiliště poskytuje odborné vzdělání žákům, kteří ukončili zvláštní školu nebo ukončili povinnou školní docházku než devátém ročníku zvláštní školy, popřípadě základní školy doporučení pedagogicko psychologické poradny. Přijímá žáky Břeclav, ale i z jiných regionů / např. Znojmo, Hodonín, Brno… /

úspěšně v nižším a to na regionu

V současnosti zde probíhá výuka v těchto učebních oborech / Opravářské práce, Kuchařské práce, Pečovatelské práce /. Hlavní budova školy pocházející z r. 1903 slouží pro teoretickou výuku všeobecně vzdělávacích předmětů. Je zde 9 učeben / 2 vybaveny televizí, videem /, malá tělocvična, školní dvůr. Budova odborného výcviku se nachází 1,5km od budovy školy. Má vybudované cvičné kuchyně, jídelnu, 3 učebny pro obor Kuchařské práce. Dále halu a 2 učebny pro obor Opravářské práce, skleník, garáže, sklad nářadí cvičný pozemek. Pro dojíždějící slouží dva internáty / dívky, hoši / s celkovou kapacitou 99 lůžek. Na dívčím internátu je školní jídelna s kapacitou 150 jídel denně. 4.2. Výzkumné metody. 4.2.1. Dotazník Před samotným výzkumem jsem si zvolil a v přesném pořadí za sebou seřadil třináct otázek. Žákům jsem otázky předložil ústní formou, přičemž jsem jednotlivé otázky přesně vysvětlil. Poté jsem jim dal možnost, aby se vyjádřili čemu nerozumí. V dotazníku jsem použil otázky otevřené i uzavřené. Výzkum probíhal odpoledne a časové rozmezí pro vyplnění dotazníku a doplňující rozhovor trval kolem 30 – 40 minut. Respondent postupně odpověděl písemně na otázky dotazníku. Následovně jsem si odpovědi přečetl a pokud to bylo nutné kladl návodné, doplňující otázky, o kterých jsem si vedl písemné poznámky.

-21-

Po vyplnění dotazníků a doplnění rozhovory s žáky jsem vyhodnocoval odpovědi celkem 4O žáků / 2O dívek, 2O hochů /. Struktura dotazníku 1. Co si představuješ pod pojmem MORÁLKA ? 2.

Uveď příklady čestného jednání ( 3-5 ).

3.

Snažíš se učinit denně někoho šťastným ? ANO NE Dokážeš vždy uznat svou chybu ? ANO NE NEVÍM Zastaneš se slabšího spolužáka ve třídě ? ANO NE NEVÍM Pomůžeš spolužákovi nezištně při doučování ? ANO NE NEVÍM Je v tvém životě důležité přátelství s někým ? ANO NE NEVÍM Čeho si ceníš ve svém životě ? (Co je pro tebe důležité ? ) Vyber z těchto slov co je pro tebe důležité ( až 10 slov ). LÁSKA, KRITIZOVAT, HRUBOST, SLUŠNOST, MÍR, ZDRAVÍ, NENÁVIST,BEZOHLEDNOST,PRACOVITOST, KRÁST, NADĚJE, POSMÍVÁNÍ, CHYTROST, NICNEDĚLÁNÍ, ZABÍJET, LENOST, VZDĚLÁNÍ UŽITEČNOST , BÝT NEMOCNÝ, DOBRÉ ZAMĚSTNÁNÍ Co jsi udělal dobrého, pěkného v poslední době (poslední měsíc)? Snažíš se být po mravní stránce vzorem ostatním ? ANO NE NEVÍM

4.

5.

6.

7.

8. 9.

10. 11.

-22-

12. Našel by jsi důvod někoho zabít ? ANO NE NEVÍM 13. V případě ANO ( u otázky č. 12. ), proč by jsi to udělal ?

4.2.2. Rozhovor Rozhovor se žáky jsem použil k získání dalších informací, které vyplynuly z dotazníku.

-235.

VÝSLEDKY A DISKUSE

V následujícím textu se zaměřuji na vyhodnocování dotazníku. Každá otázka je opatřena komentářem, ve kterém vyjadřuji svůj názor na danou problematiku. V jednotlivých tabulkách uvádím číselné a procentuální vyhodnocení odpovědí žáků pro lepší přehlednost. 1. Co si představuješ pod pojmem „MORÁLKA“ ? Na tuto otázku jsem získal 29 odpovědí / 12 dívek, 17 chlapců /. Osm dívek a tři chlapci byli schopni odpovědět až po návodných otázkách v individuálních rozhovorech / např. co je morální, co není morální, když lžeš – je to morální ? /. Nejvíce dotazovaných odpovídalo pojmy slušnost, slušné chování, chování / 18 /. Dále se vyskytovaly odpovědi typu nelhat, nekrást, být vzorem někomu, pomoc, výchova, disciplína, dobré vlastnosti člověka. Důležité je, že většině dotazovaných není pojem morálka cizí, jsou schopni na něj reagovat a vysvětlit jej. Domnívám se, že na znalosti tohoto pojmu u většiny žáků má větší vliv škola. Je tedy potěšující, že žáci znají tento pojem a dokáží jej používat. 2.Uveď příklady čestného jednání / 3 – 5 /. Druhá otázka souvisí úzce s obsahem otázky první. Opět ve většině případů / 31 /, žáci pochopili smysl otázky a byli schopni na ni reagovat a odpovědět. Ve výčtu správných odpovědí bylo úspěšných 18 dívek a 13 hochů. Pro devět dotazovaných byl nepochopitelný konkrétní obsah slova čestnost. Po vzájemných rozhovorech nebyli pouze 2 žáci schopni uvést příklad čestného jednání. Tito žáci patří k uzavřenějším, pomalejším osobnostem s chudou slovní zásobou a potížemi ve vyjadřování. Velká většina / 23 / uváděla tyto příklady – pomoc staršímu, přiznat se k něčemu, vrátit nález / např. peněženku /, nelhat, mluvit pravdu.

-24Z toho vyplývá, že žáci mají tyto základní pojmy osvojeny a že jim nejsou cizí. Dokáží o nich mluvit a použít je. Druhou stránkou věci je, zda se tak chovají i ve společnosti. 4.

Snažíš se učinit denně někoho šťastným ? Počet žáků 34 6

ANO NE

% 85 15

100 80 60

ANO

40

NE

20 0

Počet žáků

DÍVKY HOŠI

%

ANO NE ANO NE

18 2 16 4

45 2 40 10

Z vyhodnocených odpovědí je nejvíce zastoupeno ANO – 34, / z toho 18 dívek, 16 hochů /. Odpověď NE byla pouze u 6 dotazovaných. Tento výsledek souvisí pravděpodobně s běžným životem žáků. Mají na výběr: buď se chovat negativně, nebo naopak ukázat, že jsou lepšími, než o nich mnohdy smýšlí dospělí či jejich prostředí. Při společném pohovoru o tom, koho z jejich okolí by měli učinit šťastným, vybírám nejčastější příklady odpovědí : přátelé, známí, členové rodiny, ale také oni / žáci / sami by se chtěli stát šťastnějšími a ještě spokojenějšími. Svědčí to o jejich neustálé nespokojenosti se sebou samými, přičemž nedokáží slovy vyjádřit, jakým způsobem by se k pocitu spokojenosti a štěstí dopracovali, co by je šťastnějšími učinilo a jak by šťastnými učinili své okolí.

-254.

Dokážeš vždy uznat svou chybu ? CELKEM

Počet žáků ANO 28 NE 10 NEVÍM 2

% 70 25 5

70 60

ANO

50

NE

40 30 20 NEVÍM

10 0

DÍVKY HOŠI

Počet žáků

%

ANO NE NEVÍM ANO NE NEVÍM

17 3 0 11 7 2

42,5 7,5 0 27,5 17,5 5

Pomocí této otázky se měli žáci hlouběji zamyslet nad sebou samými a podívat se alespoň na chvíli do svého nitra. Pro mnohé z nich to byla složitá otázka a dlouho na ni hledali odpověď. Kladně se vyjádřilo celkem 28 žáků. Opět jde o větší polovinu dotazovaných. Dívky jsou v porovnání s hochy ve více případech ochotny uznat svoji chybu. Nemusí se to ale vždy tak projevit ve skutečných situacích. Deset žáků / 7 hochů, 3 dívky / , upřímně uznalo, že jim mnohdy dělá problémy své chyby před okolím přiznat, i když o nich ví a uvědomují si je. Můžeme tedy doufat, že s postupným dospíváním budou sebekritičtější s hlubším sebehodnocením. Pouze 2 žáci se vyjádřili neurčitě odpovědí NEVÍM, aby svým chováním Neutrpěla jejich pověst mezi kamarády. U těchto žáků je však nutno ocenit nepředstíranou upřímnost.

-26-

5. Zastaneš se slabšího spolužáka ve třídě ?

CELKEM

90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

DÍVKY HOŠI

ANO NE NEVÍM

Počet žáků 33 3 4

% 82,5 7,5 10

ANO NE NEVÍM

Počet žáků

ANO NE NEVÍM ANO NE NEVÍM

%

18 0 2 15 3 2

45 0 5 37,5 7,5 5

Z vyhodnocených odpovědí je znát solidarita a spolucítění se slabšími jedinci ve skupině. Většina žáků je tedy ochotna v případě nutnosti pomoci svým kamarádům, dát najevo svůj odmítavý postoj se vzniklou nespravedlivou situací. Jednoznačným a suverénním NE se vyjádřili pouze 3 žáci, kteří na svou obhajobu uvádí neutrální postoje, : „ Nic mi do toho není“ nebo „ Ať si každý pomůže sám.“ Odpovědí NEVÍM se vyjádřili žáci spíše uzavřenější a slabší omluvou, že i oni mívají problémy s rolí slabšího ve třídě, natož aby oni sami se slabších zastávali.

-27Otázka v sobě také částečně skrývá problém „šikany“ na školách i mezi mládeží. V současné době odtabuizovaná skutečnost, kterou se snaží společnost řešit. Žáci se k tomu vyjadřují s velkou opatrností a strachem z případných následků. Domnívám se, že právě šikana je jev vyskytující se především u učňovské mládeže. 6.

Pomůžeš spolužákovi nezištně při doučování ? CELKEM

80 70 60 50 40 30 20 10 0

DÍVKY HOŠI

ANO NE NEVÍM

Počet žáků 29 7 4

% 72,5 17,5 10

ANO NE NEVÍM

Počet žáků

ANO NE NEVÍM ANO NE NEVÍM

%

17 2 1 12 5 3

42,5 5 2,5 30 12,5 7,5

Z celkového vyhodnocení odpovědí lze vyvodit podobné ne-li stejné závěry jako u otázky minulé. Celkem 29 dotazovaných je ochotno pomoci nezištně spolužákovi při doučování. Je zajímavé, že v dnešní uspěchané , komerční době, kdy jsou lidé neustále ze všech stran zásobováni materiálními statky a informacemi ve

-28většině případů najdou chvilku svého volného času pro spolužáka nebo kamaráda, aby mu pomohli. Obchodní duch se projevil u sedmi žáků, kteří zastávají názor : „Pokud něco umím, mám právo to prodat.“ Tento překvapivý názor již tvrdě souvisí s dnešními zákony ekonomiky. Žáci s odpovědí NEVÍM se spíše přiklánějí ke rčení „něco za něco“ , ale v jejich svědomí je menší morální blok s výčitkami. 7 Je v tvém životě důležité přátelství s někým ? CELKEM

Počet žáků ANO 37 NE 2 NEVÍM 1

% 92,5 5 2,5

100 80 60

ANO

40

NE NEVÍM

20 0

DÍVKY HOŠI

Počet žáků

ANO NE NEVÍM ANO NE NEVÍM

%

19 1 0 18 1 1

47,5 2,5 0 45 2,5 2,5

V této otázce jsem se přesvědčil, že přátelství u těchto žáků je prioritou a v měřítku hodnot zaujímá významné postavení. 37 žáků ze 40 považuje přátelství s někým za velmi důležité a proto se vyjádřili kladně, tedy odpovědí ANO.

-29Někteří dobrým vztahem se spolužákem či kamarádem řeší své osobní problémy z dětství, popřípadě si blízkým přítelem nahrazují své rozvrácené neúplné rodiny. Pro jiné je zase dobrý přítel nepostradatelnou složkou jejich života. Pouze 2 žáci odpověděli záporně. Po individuálním pohovoru vyplynulo, že jsou spíše introvertní, mají problémy navazovat kontakty s okolím, jsou většinou terčem posměchu a ve společenských skupinách stojí spíše stranou. Tyto faktory působí negativně a pesimisticky a proto zde důležitost přátelství spíše zavrhují. Žák odpovídající NEVÍM se přiklání ke skupině jež odpovídali NE , ale rád by se seznámil s někým, na koho by se mohl v životě opravdu spolehnout, a který by mu byl oporou. Dosud se mu však nepodařilo takového přítele najít, proto je velmi nejistý a zklamaný, což se odrazilo i v jeho názoru na přátelství.

8. Čeho si ceníš ve svém životě ? ( Co je pro tebe důležité ?) V této otevřené otázce se měli žáci hlouběji zamyslet nad svým současným názorem na svět, smysl života i nad důležitostí některých morálních hodnot, jejich upřednostnění před jinými. Kromě jednoho žáka byli všichni schopni se nad touto otázkou zamyslet a odpovědět na ni. Nejvíce žáci uváděli základní lidské / společenské / hodnoty jako – zdraví, partner, rodina, rodiče, láska, přátelé. Byli také schopni velmi zaujatě obhajovat své názory a aktivně o nich diskutovat. Potěšující je pro mě zjištění, že se žáci dokázali nad touto konkrétně nedefinovanou otázkou samy zamyslet a zvolit si sami za sebe odpověď. Překvapili mě svým zodpovědným přístupem a snahou o co nejvýstižnější odpověď. V menší míře uváděli důvěřivost, štěstí, příroda, zvířata, koníčky. Výjimečně – kostel, závěrečné zkoušky v autoškole. U žáka, který si cení ve svém životě kostela jsem předpokládal víru v Boha, která se mi také potvrdila. Pro jiného žáka je v současné době nejdůležitější příprava na závěrečné zkoušky, které bude vykonávat. Je to celkem pochopitelné a od něj zodpovědné.

-30U žáka s odpovědí NEVÍM , jsem následně zjistil, že jeho pesimistický náhled na vše kolem sebe plyne z nesrovnalostí v rodině, z problémů mezi svými spolužáky a následně také z nespokojenosti se sebou. 9. Vyber z těchto slov co je pro tebe důležité ( až 10 slov ). Počet žáků LÁSKA 40 SLUŠNOST 28 MÍR 32 ZDRAVÍ 33 PRACOVITOST 22 NADĚJE 21 CHYTROST 24 VZDĚLÁNÍ 25 UŽITEČNOST 23 DOBRÉ ZAMĚSTNÁNÍ 30

Počet žáků KRITIZOVAT 1 HRUBOST 0 NENÁVIST 1 BEZOHLEDNOST 1 KRÁST 1 POSMÍVÁNÍ 2 NICNEDĚLÁNÍ 8 ZABÍJET 3 LENOST 8 BYT NEMOCNÝ 3

Výběr důležitých lidských vlastností úzce souvisí s obsahem otázky č.8 a částečně ji také doplňuje. Žáci si měli postupně vybírat z 20 pojmů charakterizujících kladné i záporné vlastnosti člověka. Určili až deset pojmů, které by odpovídaly jejich současnému názoru na svět, společnost a jejich hodnoty. 10. Co jsi udělal dobrého, pěkného v poslední době ( poslední měsíc ? ) Různorodost odpovědí na tuto otázku vyplývá z výchovy těchto dětí a jejich individuálního prostředí, ve kterém vyrůstají, k čemu jsou v rodině vedeny. Mezi nejčastější dobré skutky patřily - pomoc rodičům, / nebo někomu v rodině /, úklid, učení – pro získání dobré známky. Mezi individuální činy se řadí : Pustila jsem sednout starší lidi v autobuse. Pomoc při roztláčení auta. Vrácení klíčů. Pomoc v kostele. Oprava auta. Hlídání dětí.

-31Celkem 9 žáků / 5 hochů, 4 dívky / odpovědělo, že nic dobrého nevykonali a 5 žáků / 3 hoši, 2 dívky si momentálně na nic nevzpomnělo. Při rozhovoru jsem ale drobné kladné činy v jejich chování nakonec objevil. 11. Snažíš se být po mravní stránce vzorem ostatním ? CELKEM

ANO NE NEVÍM

Počet žáků 10 16 14

% 25 40 35

40 35 30 25

ANO

20

NE

15

NEVÍM

10 5 0

DÍVKY HOŠI

Počet žáků

ANO NE NEVÍM ANO NE NEVÍM

%

9 4 7 1 12 7

22,5 10 17,5 2,5 30 17,5

Problematika vzoru ostatním je v současnosti velmi diskutabilní. Může to být určitě princezna Diana, Matka Tereza, atd.U těchto žáků jsou však jiné vzory než právě tyto. Hoši považují za svůj vzor nejčastěji hrdiny akčních filmů a videoher, statečné kaskadéry a motorkáře, výjimkou nejsou ani hezké holky a peníze. Naopak u dívek jsou to modelky, peníze, pěkní muži. A na to, zda jsou mravní a jaké mají morální hodnoty, se ani tak nedívají.

-32Téměř polovina dotazovaných / 10 hochů, 6 dívek / žádný svůj vzor nemá a dalších 14 žáků / 9 hochů, 5 dívek názor na vzor nevyslovilo / jiným slovem – neví /. Z počtu žáků vyplývá, že u většiny vzor v jejich životě nehraje důležitou roli a nepovažují je za nutný. Pouze 10 z nich / 4 hoši, 6 dívek / by chtělo být morálním vzorem pro ostatní. 12.

Našel by jsi důvod někoho zabít ? CELKEM

ANO NE NEVÍM

Počet žáků 11 22 7

% 27,5 55 17,5

60 50 40 ANO

30

NE

20

NEVÍM

10 0

Počet žáků

DÍVKY HOŠI NEVÍM

%

ANO NE NEVÍM ANO NE

5 12 3 6 10 4

12,5 30 7,5 15 25 10

Na závěr dotazníku jsem zvolil velmi závažnou a citlivou otázku, týkající se lidského života, práva vzít někomu život, za jakou cenu a z jakého důvodu tak člověk činí. Odpovědi byly následující. 22 žáků / 12 dívek, 10 hochů / odpovědělo NE, čímž potvrdili spory lidí zabývajících se touto problematikou.

-33ANO – tedy dokázali bych zabít – odpovídali žáci, kteří měli k této volbě vážnější důvody / podrobnější rozbor provádím v následné otázce /. Další skupina / 3 dívky, 4 hoši / se řadí spíše k těm, co uvádí NE, ale nemají svůj názor úplně vyhraněný.V současné době k takovému činu důvod nemají, ale pokud by je vyhrocená situace donutila, důvod by asi nehledali.

13. V případě ANO ( u otázky č. 12 ), proč by jsi to udělal ? CELKEM DÍVKY HOŠI

ANO

% 27,5 12,5 15

Počet žáků 11 5 6

30 25 20 CELKEM ANO

15 10 5 0

Počet žáků

%

V návaznosti na předešlou otázku bych rozebral názory jednotlivých žáků. Celkem 11 žáků / 5 dívek, 6 hochů / odpovědělo kladně – bylo by schopno někoho zabít. V porovnání chlapců a dívek nejsou v počtech celkem rozdíly. Otázka zabití člověka je velmi ožehavým tématem. Můžu připomenout např. trest smrti, jenž byl v ČR zrušen po r. 1989. V některých zemích světa je tento trest zaveden, v některých naopak zrušen a soudem neudělován. Problém, zda má právo člověk člověka zabít, třeba i v sebeobraně nebo z jakýchkoliv důvodů je starý jako lidstvo samo. Doposud nebyl celosvětově jednoznačně vyřešen.

-34-

Důvody, které mi osobně žáci sdělili byly následující….. DÍVKY – Nenávidím jednoho člověka …/ tajné…/ Nevím… Ten člověk mi strašně moc ublížil…Zážitek si budu pamatovat celý život… Kdyby byl vážný důvod, ale nevím, konkrétní situace je jiná… HOŠI - Ze zlosti… Protože mě štve… Ublížil mé holce… Protože ho nenávidím… Protože mě štve…

Při dalších otázkách žáci z osobních důvodů odmítali o svých problémech mluvit. Dále jsem je nenutil, poradil jsem jim při vážnějších problémech navštívit psychologa, který je anonymní a byl by schopen jim pomoci v řešení jejich konfliktních situací.

-35-

ZÁVĚR Cílem mé závěrečné práce bylo zjistit jaká je informovanost žáků o morálce, morálních hodnotách, jak se odráží v jejich osobním životě. Dále, jestli prostředí ve kterém vyrůstají má záporný vliv na rozvoj morálky, a kterým hodnotám dávají v současnosti přednost. Pokusil jsem se o sestavení skutečného obrazu morálky a morálních hodnot žáků na Odborném učilišti v Mikulově. Závěry výzkumu – aktivní projevy žáků, mohou být využity ke zkvalitnění výuky všeobecně vzdělávacích předmětů i praktického výcviku. Docházím ke zjištění : Hypotéza 1

Většina dotazovaných žáků s mentální retardací nezná obsah pojmu morálka.

NEPOTVRDILA SE Hypotéza 2

Prostředí rozvrácených a málo podnětných rodin se negativně podílí na rozvoji morálky žáků s mentální retardací.

NEPOTVRDILA SE Hypotéza 3

V životě si mentálně retardovaní žáci cení více materiální hodnoty než hodnoty jiné.

NEPOTVRDILA SE Praktickým výzkumem a shrnutím jeho výsledků jsem se přesvědčil, že téma morálky i v současné době zaujímá u žáků na Odborném učilišti významnou roli. Je pro ně důležité snažit se chovat mravně, pomáhat si a mít mezi svými vrstevníky kamarády a přátele. Jejich věk jim brání o těchto konkrétních věcech hovořit v kolektivu, nechtějí se před nejbližšími spolužáky „shodit“, připadají si potom „trapně“, avšak v osobním rozhovoru jsou právě tyto „děti“ / žáci / velmi citlivé a reálně uvažující osobnosti.

-36-

Výzkum měl pro mě také další přínos. Podrobně jsem se seznámil s názory a problémy svých žáků v této oblasti. Domnívám se, že většina z nich byla ráda, že se může se svými prožitky se mnou podělit, popovídat si o nich, svěřit se a alespoň na chvíli být sami sebou, vyslovit své názory nahlas a přitom se nebát jakéhokoliv ponížení, studu či strachu z posměchu. Tato práce byla přínosem nejen pro mě, ale také pro žáky na Odborném učilišti v Mikulově, kteří mohli otevřít svoji duši a diskutovat o tom, co je pro ně nebo není morální.

-37-

SEZNAM LITERATURY ADAMOVÁ, L.,DUDÁK, V., VENTURA, V. Základy etiky. Praha : Fortuna 1995 ANZENBACHER, A. Úvod do etiky. Praha 1994 BRENTANO, F. O původu morálního poznání. Praha : Naše vojsko 1993 BUREŠ, R. Základy etiky. Praha : S a M 1991 DUNOVSKÝ, J. a kol. Sociální pediatrie. Praha : Grada 1999 HEIDEBRINK, M. Psychologie morálního vývoje. Praha: Portál 1997 EYROVI, L. a R. Jak naučit děti hodnotám. Praha : Portál 2000 HYHLÍK, F., NAKONEČNÝ, M. Malá encyklopedie současné psychologie. Praha : SPN 1970 KANT, I. Základy metafyziky mravů s předmluvou Milana Znoje. Praha : Svoboda 1990 KOHÁK, E. Člověk, dobro a zlo. O smyslu života v zrcadle dějin. Praha: 1993 KOHOUT, J. Etická čítanka. Praha : SPN 1992 KUČEROVÁ, S. Člověk. Hodnoty. Výchova. Prešov : Mana Noc 1996 LANGMAIER, S. Mládež problémová. Hradec Králové : Kotva 1994 LEVINAS, E. Etika a nekonečno. Praha 1994 MASARYK, T. G. Ideály humanitní. Praha : Melantrich 1968 MATOUŠEK, O. KROFTOVÁ, A. Mládež a delikvence. Praha : Portál 1998 NOVOTNÁ, M. KREMLIČKOVÁ, M. Kapitoly ze speciální pedagogiky pro učitele . Praha : SPN 1997 PIPEKOVÁ, J a kol. Kapitoly ze speciální pedagogiky. Brno : Paido 1998 PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník Praha : Portál 1998 ROSENZWEIG, M. Životní hodnoty. Praha : Komenium 1991 RUBINŠTEJNOVÁ, S. J. Psychologie mentálně zaostalého dítěte Praha : SPN 1986 SOKOL, J. Malá filozofie člověka a slovník filozofických pojmů. Praha : Vyšehrad 1998 SOVÁK, J. Nárys speciální pedagogiky. Praha : SPN 1986 SVOBODA, J. Stručný psychologický slovník. Kroměříž : OVČSA 1970 STANĚK, M. Slovníček vybraných pojmů k občanské výchově. Praha : Fortuna 1994

-38-

STŘEDOVÁ, L., MARKOVÁ Z. Mentálně postižené dítě v rodině. Praha: SPN 1987 ŠVARCOVÁ, I. Mentální retardace. Praha : Portál 2001 VALENTA, M., KREJČÍŘOVÁ, O. Psychopedie. Kapitoly z didaktiky mentálně retardovaných. Olomouc : Euro-Print 1997 VALENTA, M., MÜLLER, O., JANDOVÁ, I. Občanská výchova. Praha: Parta 1998 VÍTKOVÁ, M a kol. Integrativní speciální pedagogika. Brno : Paido 1998

-39PŘÍLOHA Kazuistika dvou náhodně vybraných respondentů. Zvolil jsem si případy žáků OU, které mám možnost učit a sledovat v průběhu jejich studia. Iva B. / nar. 1984 / Osobní a rodinná anamnéza Iva je nejmladší ze tří dětí v rodině. Dva starší sourozenci byli na ZŠ průměrní. Jsou vyučeni. Rodina je úplná, přiměřeně finančně zajištěna. Oba rodiče jsou vyučeni a pracují v dělnických profesích. Výchovná a výuková péče v rodině je dobrá. Rodiče mají zájem na to m, aby se vyučila. Kontaktují se s třídním učitelem. Účastnili se třídní schůzky. S tím souvisí i její odpovědi na otázky č. 3, 8,10. /Snaží se učinit šťastné své rodiče. Snaží se jim pomáhat v domácnosti, velmi si cení rodiny a rodinného zázemí /. Narodila se jako třetí dítě 30- leté matky. Těhotenství bylo rizikové. Jako dítě byla ukřičená, do 2 let špatně spávala. Vývoj řeči byl mírně opožděn. Řeč dyslektická s větnými agramatismy, logopedická péče trvá dosud. MŠ navštěvovala od 4 let, kde byla adaptace dobrá. Po výukových potížích v 1. třídě byla přeřazena na ZvŠ, kde měla prospěch průměrný. Volný čas tráví venku. Vyhledává děti mladšího věku. Staršími je vysmívána. V domácnosti zvládá běžné úklidové práce. V komunikaci u ní přetrvávají potíže. Vyjadřuje se mnohdy nesouvisle s různými řečovými dysgramatismy. V kontaktu s některými spolužáky / staršími , neznámými /, je plachá, stydlivá. Mezi spolužáky svého nového kolektivu / PŠ 1.roč. / je naopak velmi živá, usměvavá a předvádí se. Školou hodnocena jako uzavřená, pasivní. V 9. Třídě hodnocena převážně dostatečnými. Škola doporučuje učební obor Kuchařské nebo Pečovatelské práce. Ve školním roce 2000/2001 nastoupila do oboru Kuchařské práce na OU Mikulov.Postupně učitelé i ona zjišťovali, že teoretickou i praktickou činnost nezvládá. Ve druhém pololetí byla přeřazena do 1.roč. tříleté praktické školy. V současnosti je zde spokojená. Vyhovuje jí kolektiv i studijní obor.

-40-

Vyšetření Děvče je vyšší štíhlé postavy, chlapeckého vzhledu. Kontakt navazuje, zpočátku ztlumená. Pracovní tempo přiměřené, celkově vitální, energická. Kvalita práce nižší pro malou trpělivost. Slovní zásoba chudá, úroveň vyjadřování nízká. Inteligenční schopnosti ve složce verbální v pásmu lehkého defektu. Ve složce nonverbální se jeví podprůměrně. Čtení neplynulé s chybami, Pravděpodobně neplní vzdělávací funkci. Písemný projev dysgrafický. Tyto údaje se projevily v teoretické přípravě i odborném výcviku. Ve srovnání s ostatními byla velmi pomalá a některé činnosti nezvládala. Tyto nedostatky jí okamžitě dávali najevo její bývalí spolužáci z 1.roč. oboru Kuchařských prací. K tomu se vztahují i některé její odpovědi na dotazník v ot. 5,6,7. / Jak se můžu někoho zastávat, když já sama jsem slabá ? Komu bych měla pomáhat, když já sama mám problémy a mi taky nikdo nepomůže. Důležité je pro mě přátelství , protože mi přátelé chybí. Nemám pořádné přátele. Důležitá je pro mě láska , naděje, nenávist k těm co se mi posmívají/. Závěr Jedná se o děvče, jež ukončila docházku na zvláštní škole s prospěchem podprůměrným. Výchova a výuková péče v rodině je dobrá. Zájmová oblast je chudá. V březnu 2001 se zúčastnila sportovní soutěže „Páka školy“ dívek. Ve své kategorii získala 1. Místo. Byla tím velmi nadšená a šťastná. Celý obraz školní docházky dokreslují potíže ve čtení a neschopnost porozumět čtenému – neplní vzdělávací funkci. Naopak v oblasti nonverbální inteligenčních schopností je na relativně dobré úrovni, rozhraní průměru a podprůměru. Osobnost děvčete v oblasti sociálně- emocionálním je nevyzrálá se sklonem k impulsivním reakcím, trpí pocity osamělosti a separace v dětských kolektivech.

-41-

Doporučení Z hlediska psychologického je obtížné zda by měla nastoupit do učebního oboru nebo na praktickou školu. V rámci školních možností se doporučuje vést k učení odposlechem, nápodobou, používat kladné stimulace. Napomoci zapojit do kolektivu vrstevníků a snažit se vyloučit posměšky kamarádů.

Vlastní závěry Vzhledem k tomu, že mám možnost Ivu učit, sledovat můžu se vyjádřit k její problematice.Byla přijata na Odborné učiliště v Mikulově na obor Kuchařské práce do 1. ročníku. šk. roku 2000/2001. Z důvodů výukových – teoretických i praktických / potíže s vnímáním, zapisováním a následným vybavením učiva, potíže s praktickou činností pomalý přístup, nesamostatnost. /, byla ve druhém pololetí šk. roku přeřazena z oboru Kuchařských prací do 1. ročníku tříleté praktické školy. Velmi rychle se zde adaptovala. Našla si zde kamarády přiměřené jejímu věku , vyzrálosti , jejím potížím. Sblížila se s kolektivem / kde je oblíbená /, který tvoří dívky i hoši. Je zde spokojená a určitě to bude na ni mít kladnější vliv ve všech oblastech. Je mnohem klidnější, vyrovnanější. Má před sebou cíl – absolvovat tříletou praktickou školu. Domnívám se že tato změna bude mít velmi pozitivní vliv na celou její osobnost , vztah k morálce a kladným morálním hodnotám.

Tomáš Č./ nar.1983 / Osobní a rodinná anamnéza Nejmladší ze čtyř dětí vyrůstající v úplné rodině. Výchovná a výuková péče v rodině je dobrá. Sourozenci jsou vyučeni. Rodiče pracují v dělnických profesích.

-42-

Rodiče spolupracují se školou, třídním učitelem po celou dobu jeho studia. Třídních schůzek se účastní. U ot. č. 7,8,9 uvedl / Důležité je pro mě přátelství se sourozenci, abychom spolu dobře vycházeli. Velmi si cením své rodiny ,je pro mě velmi důležitá, na prvním místě/. Rodiče jsou velmi spokojeni s jeho pomocí při domácích pracích a celoroční práci na zahradě.

Těhotenství, porod normální. Psychomotorický vývoj opožděn. Vadná výslovnost – v péči logopedie. Zjištěna mentální retardace do pásma lehkého defektu. Realizován odklad školní docházky. V mateřské škole přetrvávala vada řeči, rozumově opožděn, špatně kreslil. Adaptabilní , samostatný. Poznal některé barvy, básničku se naučil. Navrženo zařazení do zvláštní školy. Na zvláštní škole prospíval výborně až chvalitebně.V 9. třídě prospěl s pochvalou a známkami výborný – chvalitebný, bez výchovných problémů. V osobním volnu se věnuje sportu / kopaná, cyklistika / a rybaření. V těchto zálibách nadále pokračuje. Pokud je vhodné počasí jezdí do školy na kole /10 km/, nejen pro svou fyzickou kondici, ale i proto, aby ušetřil za autobus a mohl si za tyto peníze koupit literaturu a vybavení pro svoji další zálibu – rybaření. Určitě jsou to vhodně ušetřené a použité peníze. Souvisí to s jeho kladnými hodnotami, které u něj pěstuje jak rodina, tak i škola. Škola doporučila učební obor Opravářské, Zámečnické práce. Vyšetření 1990 Adaptace na vyšetření dobrá, spolupracuje ochotně, klidný vyrovnaný. Duševní tempo pomalé, odpovídá po latencích, instrukce nutno opakovat. Výslovnost mnohočetně dyslalická, při plynulé řeči obtížně srozumitelná, slovní zásoba malá, vyjadřování nevýstižné. Artikulační neobratnost, agramatismy. Koncentrace pozornosti dobrá, při řešení zadaných úkolových situací vyvíjí značnou snahu. Došlo k výraznému zlepšení grafomotoriky, jež téměř odpovídá věku. Ve vývoji intelektu došlo k podstatným změnám. Verbální složka intelektu zůstává i nadále rovnoměrně snížena do pásma lehké zaostalosti. Neverbální složka odpovídá pásmu slaboduchosti.

-43-

Vyšetření 1999 Na novou situaci se dobře adaptuje, sociální kontakt navazuje bez obtíží. Spolupracuje velmi ochotně, snaží se. Zadané úkoly plní s pečlivostí. Aktuální intelektové schopnosti ve složce verbální i názorové se rozvíjejí v pásmu podprůměru. Tomáš se velmi rychle adaptoval na novou školu, kde kontakt se spolužáky i učiteli navazuje snadno. V jeho komunikaci se projevují agramatismy a porucha dyslálie. Ve všech oblastech je na něj spolehnutí a ve své pracovitosti / ot. č.9,11/, je dáván mistry ostatním za vzor. Závěr Na základě nepřínivé prognozy úspěšnosti na základní škole v důsledku lehké mentální retardace byl zařazen do zvláštní školy. 1999 Jedná se o chlapce, který ukončil docházku na zvláštní škole s prospěchem výborným – chvalitebným. Výuková a výchovná péče v rodině je dobrá. Zájmová oblast je přiměřená. Je to chlapec s intelektovou kapacitou v pásmu podprůměru. Pomalé pracovní tempo, dobré pracovně-volní vlastnosti. Doporučení Na základě zjištěné úrovně nadání a zájmové orientace chlapce doporučeno budoucí zařazení do učebního oboru Opravářské nebo Zámečnické práce. Vlastní závěry Od prvního ročníku mám možnost Tomáše učit a průběžně sledovat. Ve školním roce 1999/2000 byl přijat do prvního ročníku oboru Opravářské práce. Našel si zde kamarády přiměřené jeho věku, vyzrálosti. Ve třídě se rychle adaptoval, spolužáci jej berou jako veselého, otevřeného a se smyslem pro srandu a vtip. Snadno navazuje kontakt s učiteli a zapojuje se do dialogu. V tělesné výchově je aktivní, patří k lepším žákům a zúčastňuje se i některých sportovních akcí školy. Ve svém oboru je spokojený a jeho cílem je zdárně ukončit studium závěrečnými zkouškami a vyučit se.V teorii i na praktickém cvičení je dáván ostatním spolužákům za vzor, což souvisí i s jeho morálkou a hodnotovou orientací.

Abstrakt Ve své závěrečné práci jsem se zabývám morálkou mentálně retardovaných žáků na odborném učilišti. Práci dělím na teoretickou a praktickou část. Cílem bylo zjistit, jaká je informovanost o morálce, jak se podílí prostředí žáků na rozvoji morálky a jakým hodnotám dávají žáci v současnosti přednost.