Současná úprava soukromého práva Mgr. Jan Zezulčík VOŠ SOKRATES 2015
NOZ z.č. 89/2012 Sb. ZOK z.č. 90/2012 Sb.
nahradily zejména z.č. 40/1964 Sb.,Občanský zákoník z.č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník
povinné předpisy
na přednášky i cvičení :
Nový občanský zákoník Zákon o obchodních korporacích Zákon o živnostenském podnikání Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob Zákon o přeměnách obchodních společností Zákon o ochraně hospodářské soutěže Zákon směnečný a šekový
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník účinnost 1.1.2014 také nový zákon o obchodních korporacích a nový zákon o mezinárodním právu soukromém reaguje na potřebu změny v soukromém právu
Časové mezníky přípravy nového občanského zákoníku účinnost 1.1.2014 vyhlášen 22. března 2012 ve Sbírce zákonů v částce 33 pod číslem 89/2012 Sb. Únor 2012 Podepsání zákona prezidentem republiky Listopad 2011 Schválení návrhu Poslaneckou sněmovnou ve 3. čtení Leden 2009 Předložení návrhu vládě V roce 2000 pověřil tehdejší ministr spravedlnosti Otakar Motejl profesora Karla Eliáše a docentku Michaelu Zuklínovou, přípravou věcného záměru nového občanského zákoníku
Prof. Dr. JUDr. Karel Eliáš
jedním z nejuznávanější českých právníků specializuje se na oblast soukromého práva absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy (1979), dvě postgraduální studia na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a dosáhl titulu JUDr. V rámci specializace na „obchodní právo" pak postupně získal několik vědeckých hodností – Dr. (1997), docent (1998), profesor (2002)
Smysl a účel NOZ
až na výjimky – upravit veškeré soukromoprávní vztahy v jednom kodexu klade důraz na naše demokratické právní tradice, jakož i na principy a standardy soukromého práva v Evropě základním obecným ideovým zdrojem rekodifikace je vládní návrh občanského zákoníku bývalého Československa z r. 1937, který nebyl jako zákon přijat kvůli událostem následujícím po Mnichovské dohodě hledal inspiraci i v současných aplikovaných zahraničních úpravách, a to především v zákoníku německém, švýcarském, rakouském, italském a nizozemském.
Vše v jednom, logicky a přehledně
Nový občanský zákoník obsahuje 3 081 paragrafů. Nově přejímá celou řadu pravidel upravených v jiných zákonech, které zrušuje (celkem se jedná o více než 100 právních předpisů, např. obchodní zákoník, zákon o rodině, zákon o vlastnictví bytů či zákon o sdružování občanů).
Podle legislativních zvyklostí se jednotlivé části zákonů dělí na hlavy, díly a oddíly. Pro lepší přehlednost kodexu byla přijata zásada, že jeden paragraf má obsahovat nanejvýš dva odstavce a že jeden odstavec paragrafu má obsahovat nanejvýš dvě věty.
Co všechno v novém občanském zákoníku najdete:
Občanský zákoník je tematicky rozdělen do pěti částí – Obecná část, Rodinné právo, Absolutní majetková práva, Relativní majetková práva a Ustanovení společná, přechodná a závěrečná
obecná část NOZ
§1 -14 předmět úpravy a základní zásady §15 – 435 Osoby §23-117 Fyzické osoby §118-418 Právnické osoby §210-302 Korporace §303-401 Fundace §402-418 Ústavy §420-435 Podnikatel §436-488 Zastoupení §489-544 Věci a jejich rozdělení
Obecná východiska NOZ prvních 14 paragrafů NOZ obsahuje metodologická a hodnotová východiska NOZ nezbytný předpoklad pro správnou aplikaci pravidel
Soukromé právo
§ 1 (1) Ustanovení právního řádu upravující vzájemná práva a povinnosti osob vytvářejí ve svém souhrnu soukromé právo. Uplatňování soukromého práva je nezávislé na uplatňování práva veřejného.
-
konstatuje čím je soukromé právo vytvářeno – právní předpisy, principy, zvyklosti, praxe stran aj. vymezuje soukromé právo vůči právo veřejnému – tyto oblasti jsou nezávislé, ale prolínají se. (nájem nezkolaudovaného bytu, převod nemovitých věcí)
-
Vymezení kogentních pravidel
(2) Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.
soukromé právo je zásadně dispozitivní jedná se o generální klauzuli, která je doplněna speciálními ustanoveními např. § 145/1 NOZ Zakazuje se založit právnickou osobu, jejímž účelem je porušení práva nebo dosažení cíle nezákonným způsobem (přímý zákaz) §1815 NOZ – K nepřiměřeným ujednáním se nepřihlíží. (nepřímý zákaz) nebo §1796 NOZ – Neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně...
dobré mravy – soubor určitých společensky vytvořených a uznávaných pravidel, kterou vedou jedince k vzájemnému respektování a nepoškozování obecných zájmů společnosti.
veřejný pořádek – soubor základních právních institutů jako základ pro právní stát a společnost.(zájem na stabilitě státního zřízení, na potírání kriminality, ochrana právního postavení třetích osob..)
Výklad PN soukromého práva
§2
(1) Každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s Listinou základních práv a svobod a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit.
(2) Zákonnému ustanovení nelze přikládat jiný význam, než jaký plyne z vlastního smyslu slov v jejich vzájemné souvislosti a z jasného úmyslu zákonodárce; nikdo se však nesmí dovolávat slov právního předpisu proti jeho smyslu.
(3) Výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.
zásady soukromého práva
§3 (1) Soukromé právo chrání důstojnost a svobodu člověka i jeho přirozené právo brát se o vlastní štěstí a štěstí jeho rodiny nebo lidí jemu blízkých takovým způsobem, jenž nepůsobí bezdůvodně újmu druhým.
autonomie vůle stran - zásada nikomu neškodit -
§3 (2) Soukromé právo spočívá zejména na zásadách, že a) každý má právo na ochranu svého života a zdraví, jakož i svobody, cti, důstojnosti a soukromí, b) rodina, rodičovství a manželství požívají zvláštní zákonné ochrany, c) nikdo nesmí pro nedostatek věku, rozumu nebo pro závislost svého postavení utrpět nedůvodnou újmu; nikdo však také nesmí bezdůvodně těžit z vlastní neschopnosti k újmě druhých, d) daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny, e) vlastnické právo je chráněno zákonem a jen zákon může stanovit, jak vlastnické právo vzniká a zaniká, a f) nikomu nelze odepřít, co mu po právu náleží.
Průměrně rozumný člověk
§ 4(1) Má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat.
vyvratitelná domněnka, že každá osoba má tzv. selský rozum eliminace excesních případů – netrpí duševní poruchou, nemusí mít speciální znalosti, ...
profesionalta
§ 5 (1) Kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži. (2) Proti vůli dotčené strany nelze zpochybnit povahu nebo platnost právního jednání jen proto, že jednal ten, kdo nemá ke své činnosti potřebné oprávnění, nebo komu je činnost zakázána. analogicky dle § 3a ObchZ
Poctivost
§6(1) Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. (2) Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.
zohledňuje čestnost, poctivost, otevřenost, věrnost... svým způsobem nahrazuje §3 OZ, který odmítal přiznat ochranu výkonu práva, které je v rozporu s dobrými mravy.
presumce poctivosti a dobré víry
§ 7 Má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře.
vyvratitelná právní domněnka dobré víry – kdo jedná v dobré víře je upřímně a pevně přesvědčen o svém subjektivním právu. k vyvrácení domněnky je nutné přinést důkaz o opaku (např. důkaz o tom, že osoba znala dokument z nějž jí muselo být zřejmé, že ji právo nenáleží) obdobně jako v TP presumce neviny
Zneužití práva
§ 8 Zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.
zjevnost – nesmí být pochyb
předmět úpravy NOZ
§ 9 (1) Občanský zákoník upravuje osobní stav osob. (2) Soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon. NOZ plní fci základního právního předpisu má subsidiární působnost zvyklosti nejsou aplikovatelné samy o sobě, ale pouze dovolává-li se jich zákon
Dotváření práva § 10 (1) Nelze-li právní případ rozhodnout na základě výslovného ustanovení, posoudí se podle ustanovení, které se týká právního případu co do obsahu a účelu posuzovanému právnímu případu nejbližšího. - Analogie zákona (2) Není-li takové ustanovení, posoudí se právní případ podle principů spravedlnosti a zásad, na nichž spočívá tento zákon, tak, aby se dospělo se zřetelem k zvyklostem soukromého života a s přihlédnutím k stavu právní nauky i ustálené rozhodovací praxi k dobrému uspořádání práv a povinností.
Použitelnost ustanovení o vzniku, změně a zániku P a PO ze závazků
§ 11 Obecná ustanovení o vzniku, změně a zániku práv a povinností ze závazků v části čtvrté tohoto zákona se použijí přiměřeně i na vznik, změnu a zánik jiných soukromých práv a povinností.
základem k tomu, aby se např. pravidla o kontraktačním procesu z části 4. NOZ dala rovněž využít pro smluvní typy neupravené v této části (např. §1170 smlouva o výstavbě, §738 smlouva o zrušení a vypořádání sjm)
Ochrana subjektivních práv
§ 12 Každý, kdo se cítí ve svém právu zkrácen, může se domáhat ochrany u orgánu vykonávajícího veřejnou moc (dále jen „orgán veřejné moci“). Není-li v zákoně stanoveno něco jiného, je tímto orgánem veřejné moci soud.
právo na soudní ochranu zkrácen – nejen porušení, ale i ohrožení možnost i dohodnout se na domáhání se práv před rozhodcem
Předvídatelnost soudního rozhodování
§ 13 Každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky.
zákonodárce se snaží zamezit libovůli při výkladu zákona a zajistit předvídatelnost soudních rozhodnutí princip rovnosti a legitimního očekávání
Svépomoc
§14(1) Každý si může přiměřeným způsobem pomoci k svému právu sám, je-li jeho právo ohroženo a je-li zřejmé, že by zásah veřejné moci přišel pozdě.
(2) Hrozí-li neoprávněný zásah do práva bezprostředně, může jej každý, kdo je takto ohrožen, odvrátit úsilím a prostředky, které se osobě v jeho postavení musí jevit vzhledem k okolnostem jako přiměřené. Směřuje-li však svépomoc jen k zajištění práva, které by bylo jinak zmařeno, musí se ten, kdo k ní přikročil, obrátit bez zbytečného odkladu na příslušný orgán veřejné moci.
vliv nového práva na staré případy
§ 3030 I na práva a povinnosti, která se posuzují podle dosavadních právních předpisů, se použijí ustanovení části první hlavy I.
určitý typ pravé retroaktivty na staré právo se má nahlížet filozofií nové úpravy nedopadá však na kogentní normy nezhojí neplatnost smlouvy uzavřené před účinností NOZ
kogentnost x dispozitovnost právních norem NOZ umožňuje větší míru smluvní volnosti za nepřípustné odchýlení se od kogentní právní normy – NOZ preferuje spíše relativní než absolutní neplatnost
Právní skutečnosti
nový občanský zákoník vrací k tradičnímu českému právnickému pojmosloví a v rámci toho také k pojmu „právní jednání“
čas a jeho plynutí
NOZ obsahuje i počítání času a upravuje otázky promlčení a prekluze, přičemž sjednocuje promlčecí lhůty upravené nejednotně v současném občanském a obchodním zákoníku. Dále stanovuje, že zánik práva (prekluze) musí být uveden v zákoně výslovně.
Pododdíl 2: Délka promlčecí lhůty Obecná ustanovení § 629 (1) Promlčecí lhůta trvá tři roky. (2) Majetkové právo se promlčí nejpozději uplynutím deseti let ode dne, kdy dospělo, ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu.
§ 630 (1) Strany si mohou ujednat kratší nebo delší promlčecí lhůtu počítanou ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé, než jakou stanoví zákon, nejméně však v trvání jednoho roku a nejdéle v trvání patnácti let. (2) Je-li kratší nebo delší lhůta ujednána v neprospěch slabší strany, nepřihlíží se k ujednání. Nepřihlíží se ani k ujednání kratší promlčecí lhůty, jde-li o právo na plnění vyplývající z újmy na svobodě, životě nebo zdraví nebo o právo vzniklé z úmyslného porušení povinnosti.
Neplatnost a zdánlivost právních jednání
NOZ vychází z pravidla, že právní jednání, které trpí nějakou vadou, je třeba v pochybnostech spíše pokládat za platné než neplatné
Nová je i úprava důsledků jednání učiněných pod hrozbou násilí. Současné platné právo je dosud spojuje s absolutní neplatností NOZ se vrací k zásadě „třebas donucen, přece jen to chtěl“takové jednání se tedy bude považovat za platné, pokud by se dotčená osoba jeho neplatnosti nedovolala
cenné papíry Do nového občanského zákoníku se též přebírá základní úprava cenných papírů (§ 514 a násl.). Cenný papír je listina, se kterou je právo spojeno takovým způsobem, že je po vydání cenného papíru nelze bez této listiny uplatnit ani převést. konkrétní druhy cenných papírů většinově upraveny ve zvláštních právních předpisech
Podnikání
Podnikání
Soustavná činnost – míněno kontinuálně ve vztahu k profesnímu zaměření podnikatelského oprávnění (jednorázový prodej cenných papírů zelinářem není podnikáním)
Prováděná podnikatelem samostatně Vlastním jménem (pod jménem FO nebo
názvem, resp. obchodní firmou PO) Na vlastní odpovědnost (podnikatelské riziko)
Za účelem dosažení zisku (potencionální – má
vést nikoli nutně rezultovat! př. poskytnutí bezúročné půjčky není podnikáním zatímco ztrátová cukrárna ano)
Obchodní firma - § 423 a násl. NOZ Obchodní firma je jméno, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku. Podnikatel nesmí mít víc obchodních firem. Ochrana práv k obchodní firmě náleží tomu, kdo ji po právu použil poprvé. Obchodní firma nesmí být zaměnitelná s jinou obchodní firmou ani nesmí působit klamavě.
většinově
přebírá úpravu z ObchZ
NOZ
přináší nové pojetí závodu (podniku), a to nejen terminologické, ale i věcné.
§ 502 NOZ Obchodní závod (dále jen „závod“) je organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. Má se za to, že závod tvoří vše, co zpravidla slouží k jeho provozu.
Osoby
Osoby jsou fyzické (lidé) a právnické. Každý, kdo je osobou, je způsobilý mít soukromá práva a povinnosti, má právní osobnost. (právní subjektivita) Svéprávná je osoba, která je s to nabývat pro sebe soukromá práva a povinnosti z vlastní vůle (§ 15). Nový občanský zákoník již nepoužívá termín „způsobilost k právním úkonům“.
Fyzické osoby
Člověk má právní osobnost po celý svůj život (§ 23). Náleží mu vrozená práva seznatelná samotným rozumem a citem; tato práva jsou nezcizitelná a nelze se jich vzdát. Zákon může stanovit jen meze uplatňování přirozených práv a způsob jejich ochrany (§ 19).
Plné svéprávnosti nabývá člověk dosažením 18 let (dříve od 16. roku), nebo také sňatkem. Nově bude možné nabytí svéprávnosti také emancipací, je-li nezletilý schopen sám se živit a obstarávat si své záležitosti. Nezletilý tedy může ze své vůle dosáhnout přiznání svéprávnosti, je-li to v jeho zájmu (§ 37).
Právní osobnosti ani svéprávnosti se nikdo nemůže vzdát ani zčásti; učiní-li tak, nepřihlíží se k tomu.
deliktní způsobilost – způsobilost k zavinění
§ 24
Každý člověk odpovídá za své jednání, je-li s to posoudit je a ovládnout. Kdo se vlastní vinou přivede do stavu, v němž by jinak za své jednání odpovědný nebyl, odpovídá za jednání v tomto stavu učiněná.
Omezení svéprávnosti Ve svéprávnosti lze člověka omezit (nikoli úplně zbavit!), avšak jen při vážné duševní poruše, jen na určitý čas (max. 3 roky) a jen rozhodnutím soudu. Nově bude platit, že soudce musí člověka při rozhodování o jeho svéprávnosti shlédnout a že k těmto zásahům do lidských práv lze přistoupit, jen nestačí-li mírnější postup.
Právnické osoby Rozdílně od člověka s jeho přirozenými právy jsou právnické osoby umělé útvary, které vytváří právo, aby sloužily zájmům lidí. Právnické osoby slouží buď soukromým zájmům (např. běžná obchodní banka), anebo zájmu veřejnému (např. Česká národní banka). Právnické osoby veřejného práva se řídí hlavně zvláštními zákony (§ 20 odst. 2), např. zákonem o obcích, zákonem o ČNB, zákonem o vysokých školách apod.
je subjektem práv a povinností kodex upravuje základní formy PO – nepřenechává úpravu zvláštním zákonům právní osobnost zákon přiznává(x FO uznává) prvek organizovanosti § 3041 (1) Právní povaha právnických osob upravených tímto zákonem se řídí ustanoveními tohoto zákona ode
Pokud však obec, kraj nebo Česká lékařská komora vystupují jako soukromníci – např. jako smluvní strana nebo závětní dědic, mají vzhledem k zásadě rovnosti stejné právní postavení jako jiné osoby. To platí i o státu (§ 21).
Ustanovení nového občanského zákoníku rozlišují tři typy právnických osob: korporace, fundace a ústavy. Pro korporace – typicky spolky (§ 210 – 302). Je příznačné, že je tvoří členové nebo společníci neboli osobní složka (corpus = tělo). Pro fundace – typicky nadace či nadační fondy (§ 303 – 401). Je naopak typické, že jejich základ (fundus) tvoří majetek určený k určitému účelu. V ústavech (§ 402 – 418) je osobní i majetková složka propojena: ústav nemá členy jako korporace, ale zaměstnance, a majetek ústavu není tak chráněn jako u fundací.
ZOK – zákon o obchodních korporacích §1-94 Společná ustanovení - založení, vklad, podíl, orgány obchodních korporací, podnikatelská seskupení § 95 – 117 Veřejná obchodní společnost §118-131 Komanditní společnost §132-242 Společnost s ručením omezeným §243-551 Akciová společnost §552-773 Družstvo § 786 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.
(1) Obchodními korporacemi jsou obchodní společnosti (dále jen „společnost“) a družstva.
(2) Společnostmi jsou veřejná obchodní společnost a komanditní společnost (dále jen „osobní společnost“), společnost s ručením omezeným a akciová společnost (dále jen „kapitálová společnost“) a evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení.
(3) Družstvy jsou družstvo a evropská družstevní společnost.
Zákon o obchodních korporacích (ZOK) představuje druhou část rekodifikace soukromého práva, která úzce navazuje na NOZ. Jak vyplývá z výše uvedeného, tento zákon nemá být pokračovatelem obchodního zákoníku, nýbrž zvláštním předpisem, který se zabývá úzce vymezeným okruhem právnických osob – obchodními korporacemi.
ZOK upravuje základní podmínky fungování obch. korporací – od jejich založení, přes rozložení vnitřní struktury orgánů, odpovědnosti členů těchto orgánů, činnosti v rámci koncernů až po jejich zrušení. Přesto v jeho textu nenalezneme všechny tyto podmínky. Některé jsou řešeny na obecnější úrovni v NOZ, jiné naopak na úrovni specifičtější ve zvláštních zákonech (např. v zákoně o přeměnách obch. společností či v zákoně o veřejných rejstřících).
ZOK je tedy nutné chápat jako podstatný, nicméně stále jen dílčí článek víceúrovňové struktury právní úpravy obchodních korporací, a nikoliv jako všezahrnující kodex těchto organizací.
