Současná praxe a možnosti stavebních úprav. historické zástavby a prostředí vesnických sídel

Národní památkový ústav, ústřední pracoviště v Praze Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Telči Krajský úřad Kraje Vysočina, Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu ve spolupráci s Městem Žďár nad Sázavou Městem Nové Město na Moravě Městem Svratka si Vás dovolují pozvat na celostátní mezinárodní seminář k problematice lidového stavitelství

Současná praxe a možnosti stavebních úprav. historické zástavby a prostředí vesnických sídel který se uskuteční ve dnech 14. – 16. září 2011 ve Svratce, okr. Žďár nad Sázavou

……..……….Předpokládaný program a časový rozvrh semináře………………. …………………………………………………………………………………………………………  Středa 14. 9. : 9.00 – 13.00 ubytování (hotel Mánes, ubytovna TJ Mars u sportovního areálu) 9.00 – 13.00 prezence v předsálí Sokolovny 12.00 – 13.00 oběd v restauraci hotelu Mánes 13.00 – 13.30 slavnostní zahájení semináře 13.30 – 18.30

I. blok jednání

 Kovářů Věra, PhDr., Slovácké muzeum v Uherském Hradišti Problematika vztahu tradiční stavební kultury k současným požadavkům vlastníků i samospráv (na příkladu Žďárska a Novoměstska)  Spathová Jana, PhDr. + Sluštíková Hana, Krajský úřad Zlínského kraje Mizející svět lidových staveb – výzva nebo rezignace?  Bureš Pavel, PhDr., NPÚ, ústřední pracoviště v Praze Ty naše vesničky české (moravské, slezské) …  Madaj Miroslav, PhDr., NPÚ, územní odborné pracoviště v Pardubicích Proměny stavební podoby vesnice v postsocialistickém období (1990 – 2010)  Roubíková Blanka, Ing. arch., OSVČ Motivační skici pomáhají při obnově historického rázu sídel  Paterová Vladimíra, Ing. arch., NPÚ, územní odborné pracoviště V Josefově Proč mají smysl plošně památkově chráněná území  Kaláb Jiří, Mgr., NPÚ, územní odborné pracoviště v Olomouci Náves – veřejný prostor  Berková Jana, Mgr., NPÚ, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze Současná praxe a možnosti ochrany prostředí tradiční vesnice  Hanzlíková Markéta, Mgr., NPÚ, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze Kytička šafránu aneb pozitivní příklady z památkové praxe  Svobodová Jana, Mgr., NPÚ, územní odborné pracoviště středních Čech v Praze Obecní zásluhy a soutěž Vesnice roku 2011 Středočeského kraje  Matuszková Jitka, PhDr., NPÚ, územní odborné pracoviště v Brně Skutečně to chceme? Proměny vinohradnických staveb a areálů na počátku 21. století  Samec Josef, Mgr., emeritní pracovník památkové péče Proč mám rád Bramac a koupelna bez dlaždiček  Niesyt Jiří, Biskupství Brněnské Stavebně technická řešení pro rehabilitaci nepamátkových staveb v památkově chráněném prostředí  Sošková Petra, Mgr., NPÚ, územní odborné pracoviště v Telči Lidové stavby a vesnická sídla na území Moravského Horácka 18.30 – 19.30 společná prohlídka města Svratka 19.30 – 20.00 večeře v restauraci hotelu Mánes 20.00 – 24.00 diskusní večer v sále Sokolovny  Čtvrtek 15. 9. : 8.30 – 19.00 exkurze – vesnická sídla Moravského Horácka Křižánky, Daňkovice, Jimramov, Ubušínek, Ubušín, Kadov, Krátká, Samotín, Blatiny doprava zajištěna autobusy, společný oběd v průběhu exkurze

19.00 – 20.00 večeře v restauraci hotelu Mánes 20.00 – 24.00 společenský večer v sále hotelu Mánes  Pátek 16. 9. : 8.30 – 13.30 II. blok jednání  Tempír Zdeněk, Ing., CSc., emeritní specialista Národního zemědělského muzea Praha Kulturní krajina očima zemědělce  Štěpán Luděk, emeritní specialista Souboru lidových staveb Vysočina Roubený dům na Horácku – vnější úpravy stěn  Tejmar Lumír, Ing., Památková inspekce Ministerstva kultury ČR K obnovám nátěrů roubených fasád  Rada Pavel, Ing. arch., RadaArchitekti s.r.o., Brno Rekonstrukce roubenky Kuklík č. p. 37  Holub Jindřich, starosta Obce Pohleď Obnova Michalova statku v Pohledi na Havlíčkobrodsku  Vojancová Ilona, PhDr., NPÚ, územní odborné pracoviště v Pardubicích – Soubor lidových staveb Vysočina, Hlinsko Program revitalizace památkové rezervace Betlém Hlinsko a přilehlých ploch  Novák Pavel, PhDr., CSc. Národní zemědělské muzeum – Muzeum českého venkova zámek Kačina Proměny vybraných venkovských sídel na Kutnohorsku po roce 1989  Ledvinka František, PhDr., NPÚ, územní odborné pracoviště v Ústí n. L. – Soubor lidové architektury Zubrnice K problematice stavebních úprav historické zástavby v SZ Čechách – kladné i záporné příklady  Louda Jiří, Mgr., Krkonošské muzeum Správy KRNAP Vrchlabí Typická architektura Krkonoš a Jizerských hor  Foud Karel, Mgr., NPÚ, územní odborné pracoviště v Plzni Příklady obnovy a změny funkčního využití historických staveb z oblasti venkova na českém západě  Efler Tomáš, Ing. arch., Fakulta architektury ČVUT – Ústav památkové péče Opravy severočeských hrázděných a roubených domů s podstávkou 13.30 – 14.30

zakončení semináře oběd v restauraci hotelu Mánes

………………………….. Instrukce pro autory příspěvků… ……………….. …………………………………………………………………………………………………………………………..    

délka referátu maximálně 20 minut délka diskusního příspěvku maximálně 5 minut vybavení projekční technikou – počítačový dataprojektor autoři referátů své příspěvky na elektronických nosičích předají v průběhu, semináře, popřípadě v jiném dohodnutém termínu pořadatelům k přípravě sborníku, příspěvky nejsou honorovány a sborník je distribuován zdarma (k dispozici bude sborník z loňského semináře v Rožnově pod Radhoštěm)

…..….………………………Tématické zaměření semináře……………………………. ………………………………………………………………………………………………………………………….. Motto: „Snažíme se, abychom seznali, zachovali a pokud možná obnovili i oživili všecko to, co bylo a dosud je naším význačným majetkem, co nás od ciziny liší a co vydává svědectví o samostatné, osobité činnosti kulturní našeho národa.“ Alois Jirásek, Rozmanitá prosa Vesnická sídla jsou historicky vzniklým specifickým sídelním útvarem, charakterizovaným svými formálními (architektonickými a urbanistickými) i obsahovými (funkce, obyvatelé, kultura, tradice aj.) znaky, jimiž se vymezují vůči městům s jejich aglomeracemi. Vesnická sídla se stala rovněž podstatným a mnohde určujícím krajinotvorným prvkem, který krajinu spoluvytváří, je přírodním prostředím formován a současně ho svými parametry ovlivňuje. Sídla a krajina ve svém historickém vývoji společně vytvořily integrálně propojený a nedílný, ale současně i různorodý a pestrý, jedinečný prostor, nazývaný venkov. Kulturní hodnoty zde vznikaly po staletí trvající nepřetržitou činností člověka a takto je nutno je i poznávat, chápat a respektovat. Kulturní dědictví venkovského prostoru nepředstavuje jen množinu státem chráněných nemovitých památek, ať už jde o slohovou architekturu reprezentovanou stavbami sakrálními, panskými či společenskými nebo o část oné zpravidla anonymní složky vesnické zástavby označované jako lidová architektura, ale rovněž značné množství dalšího historického stavebního fondu harmonicky dotvářejícího obraz našeho venkova. Pozoruhodným fenoménem jsou též celá vesnická sídla vyznačující se značnou rozmanitostí, zejména specifickou půdorysnou skladbou, prostorovou strukturou zástavby a umístěním v terénu. Nesmíme zapomenout ani na kulturní krajinu, již lze charakterizovat jako esteticky vyváženou jednotu přírodních prvků a lidských sídel s funkčně navazujícími zahradami a sady, s různými formami plužin, alejemi, solitérními stromy, s vodními toky a rybníky, dálkovými i místními cestami a typickou rozptýlenou drobnou architekturou. Tento souhrn samostatných prvků tvoří jednotu kulturních hodnot, které jsou důležitým hmotným pramenem poznání života našich předků, uplatňují se jako neodmyslitelná složka životního prostředí, ve sféře duchovní prokazatelně pozitivně ovlivňují emoce a psychiku lidí, prohlubují každému vlastní abstraktní pocit identity a jistoty domova i sounáležitosti s životem minulých generací a potřebou navázat na ně. Zároveň dnes musíme kulturní dědictví venkova vnímat i jako významný a dosud nedoceněný ekonomický potenciál ve sféře cestovního a turistického ruchu, samozřejmě racionálně pojatého v mezích udržitelného rozvoje. Současný politický i ekonomický vývoj i celospolečenské trendy však pro venkov a vesnická sídla přinášejí řadu rizik a hrozeb, na něž je nutno reagovat a společně jim čelit, jinak lze reálně předpokládat v nepříliš vzdáleném časovém horizontu zánik venkova v jeho dnešní podobě a osobitosti včetně všech pozitivních jedinečných vlastností ovlivňujících život celé společnosti. Mezi hlavní negativní faktory uveďme zejména hospodářskou situaci venkova charakterizovanou útlumem zemědělské výroby, nepříznivý demografický vývoj, diskriminační finanční a administrativně správní politika státu a pochopitelně chaotické, živelné, nekoncepční a značně intenzivní stavební aktivity. Předpokladem pro udržení tvářnosti, ducha a charakteru venkova je respekt před zděděnými hodnotami a jejich kultivace a rozvíjení v inovované podobě citlivě navazující a reagující na dochované podněty. Základními podmínkami by měly být osvícená politika místních samospráv, kvalitní projektová činnost, dostatek zkušených a odborně poučených stavebních firem a široká trpělivá a pozitivně laděná osvětová a popularizační práce s veřejností. Z hlediska architektonicko urbanistického jde o ohleduplné začlenění nové výstavby do existující zástavby podle stanovených závazných pravidel a regulativů obsažených v kvalitně zpracované územně plánovací dokumentaci. Je nutno si stále uvědomovat, že v tomto pozoruhodném a ohroženém odkazu je vepsáno výrazné svědectví o naší minulosti, jehož bychom si měli vážit a čerpat z něj poučení pro současnost i budoucnost. Jeho poselstvím by měl být apel naučit se ho respektovat, tvůrčím způsobem využívat a nově vznikající hodnoty do něj citlivě včlenit.

………………….Základní organizační informace pro účastníky…………………. …………………………………………………………………………………………………………………………..  Datum konání: středa 14. – pátek 16. září 2011, pro účastníky semináře ze vzdálenějších míst a ze zahraničí nabízíme možnost ubytování již od úterý 13. září (dle přihlášek)  Místo konání: Svratka – společenský sál místní Sokolovny (ul. Revoluční, č. p. 235), hotel Mánes – oba objekty jsou situovány v blízkosti centra-náměstí (městečko Svratka leží v hornatém terénu a tvoří přirozené společenské, kulturní a turistické centrum severní části oblasti Žďárských vrchů, ve městě i jeho okolí najdeme řadu dokladů původního lidového stavitelství)  Ubytování: Hotel Mánes (příjemné prostředí, kvalitní služby a vybavení, cena lůžko/noc se snídaní 500,Kč), ubytovna TJ Mars u sportovního areálu (standardní podmínky, vždy dva 2-3 lůžkové pokoje se společným hygienickým zařízením, cena lůžko/noc se snídaní 230,-Kč) - vše na území města Svratky v docházkové vzdálenosti od Sokolovny (místo ubytování zajištěno dle přihlášek)  Stravování: snídaně – v ubytovacích zařízeních v rámci ceny obědy a večeře – společné v restauraci hotelu Mánes (stravenky budou distribuovány při prezenci dle individuální závazné objednávky)  Doprava: vlastními dopravními prostředky: Svratka neleží na hlavních silničních tazích, ale je dobře dostupná od jihu ze Žďáru nad Sázavou a Nového Města na Moravě, od západu z Hlinska a od východu ze Svitav autobusem: Svratka má autobusové spojení se všemi výše jmenovanými městy i dalšími vzdálenějšími městskými centry  Účastnický poplatek: 200,- Kč – bude vybírán při prezenci (poplatek bude použit především k uhrazení nákladů na organizační a technické zabezpečení akce apod., ubytování a stravu si dle závazné objednávky hradí účastníci individuálně)

Kontaktní adresy pro případné dotazy a informace: PhDr. Pavel Bureš, Národní památkový ústav, ústřední pracoviště v Praze Valdštejnské nám. 3, 118 01 Praha 1 – Malá Strana tel.: 257 010 255, mobil: 724 663 562 e-mail: [email protected] Ing. arch. Olga Čermáková, Odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu Krajský úřad Kraje Vysočina, Žižkova 57, 587 33 Jihlava Tel.: 564 602 351, mobil: 724 650 212 e-mail: [email protected]

…….Tak jako každoročně se pořadatelé těší na Vaši účast!.........