Současná aplikace tuzemského platebního styku JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D.,
předseda představenstva společnosti Akcenta, spořitelní a úvěrní družstvo, člen katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠE Praha a předseda předsednictva sdružení SOS Dětské vesničky
Současná aplikace tuzemského platebního styku Právní východiska mezibankovního platebního styku: Zákon č. 274/2009 Sb., o platebním styku, část III. Vyhláška č. , kterou se stanoví obsah principů zúčtování v platebních systémech s neodvolatelností zúčtování a vzory tiskopisů a obsah jejich příloh žádosti o povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování.
Současná aplikace tuzemského platebního styku Předpokladem pro realizaci platebního styku je vedení platebního účtu v jakékoliv měně. Právní úprava smlouvy o platebních službách – zákon č. 284/2009 Sb., § 74 an. Platební účet je takový účet, který slouží k provádění platebních transakcí Platební transakce je chápána jako vložení peněžních prostředků na platební účet, výběr peněžních prostředků z platebního účtu nebo převod peněžních prostředků
Současná aplikace tuzemského platebního styku Bankovní spojení v tuzemském platebním styku jednoznačně identifikuje účet klienta a je tvořeno číslem účtu klienta (dále jen „číslo účtu“) a identifikačním kódem banky, která vede účet klienta. Číslo účtu a identifikační kód jsou v písemné podobě vždy zřetelně odděleny.
Současná aplikace tuzemského platebního styku Bankovní spojení obsahuje nejvíce 16 číselných znaků a je členěno na: předčíslí, které obsahuje nejvíce 6 číselných znaků s tím, že úvodní nuly jsou bez významu; předčíslí nemusí být v čísle účtu obsaženo, základní část čísla účtu, která obsahuje nejméně 2 a nejvíce 10 číselných znaků s tím, že alespoň dva z nich nesmějí být nulové a úvodní nuly jsou bez významu, Předčíslí a základní část čísla účtu jsou samostatně zajišťovány kontrolou, jejíž algoritmus je uveden ve vyhlášce (tzv. modulo 11).
Současná aplikace tuzemského platebního styku Identifikační kód (rozuměj „banky) obsahuje 4 číselné znaky. Identifikační kódy stanoví Česká národní banka v Číselníku účastníků platebního styku v České republice a informuje o nich způsobem umožňujícím dálkový přístup (viz www.cnb.cz, část Platební styk).
Současná aplikace tuzemského platebního styku Neprovedení platby Jestliže banka příjemce vrací bance plátce částku platební transakce z důvodu neexistujícího bankovního spojení příjemce, označí takovou platební transakci bankovním konstantním symbolem a textem v souladu se zněním vyhlášky.
Současná aplikace tuzemského platebního styku Text pro účely vracení platební transakce (k § 4 vyhlášky) K označení vracené položky z důvodu neexistence účtu nebo z jiného důvodu banka uvede v položce konstantní symbol 6 a následující text: „Neexistující účet – číslo účtu …“
Současná aplikace tuzemského platebního styku Text pro účely opravného zúčtování (k § 7 odst. 1 a § 10 odst. 2 vyhlášky): K označení položky opravného zúčtování banka uvede v položce konstantní symbol 5 a podle povahy vyrozumění následující text: „Storno částky Kč ... ze dne ... pod položkou č. ... z účtu č. ...“ nebo „Částečné storno původní částky Kč ... ze dne ... pod položkou č. ... z účtu č. ...“ Uvedený text se užije pro vyrozumění neoprávněného příjemce a dále plátce, na jehož účtu bylo chybné (i opravné) zúčtování provedeno, s výjimkou případů chyby v zúčtování bankovního spojení plátce.
Současná aplikace tuzemského platebního styku
„Opravné zúčtování - převod částky Kč … z účtu plátce č. …“. Tento text se užije pro vyrozumění oprávněného příjemce v případě, že převádí na jeho účet částku ve správné výši ze svého vnitřního účtu. „Opravné zúčtování“ ... text dle rozhodnutí banky. Text se užije v případě chyby v zúčtování bankovního spojení plátce pro vyrozumění plátce, na jehož účtu bylo chybné (i opravné) zúčtování provedeno (uvede číslo původní položky) a dále plátce, z jehož účtu byly peněžní prostředky následně odepsány v souladu s příkazem klienta (uvede bankovní spojení příjemce).
Současná aplikace tuzemského platebního styku Technické postupy bank při opravném zúčtování Chybou ve zúčtování se rozumí nesprávné provedení platební transakce, kdy banka provede platební transakci v rozporu s příkazem klienta, a to buď zpracováním odlišné částky (dále jen „chyba v zúčtování částky“) nebo odlišného bankovního spojení (dále jen „chyba v zúčtování bankovního spojení“). Chybou v zúčtování částky se rozumí též dvojí nebo vícenásobné zpracování téhož příkazu klienta.
Současná aplikace tuzemského platebního styku Banka, která vede účet neoprávněného příjemce chybně zúčtované platby (dále jen "neoprávněný příjemce"), je oprávněna do 3 měsíců ode dne vzniku chyby v zúčtování bez jeho souhlasu odepsat z jeho účtu částku ve výši opravného zúčtování a uvést účet neoprávněného příjemce do stavu, v němž by byl, kdyby chybně zúčtovanou platbu neobdržel. Dnem vzniku chyby v zúčtování se rozumí den, kdy byla částka chybně odepsána z účtu plátce.
Současná aplikace tuzemského platebního styku Jestliže byla chyba v zúčtování způsobena jinou bankou, odepíše banka, která vede účet neoprávněného příjemce, peněžní prostředky ve výši opravného zúčtování z jeho účtu na základě podnětu této banky a vydá je této bance týž nebo následující pracovní den poté, kdy obdržela podnět k odepsání částky z účtu neoprávněného příjemce. Banka neoprávněného příjemce však může vznést pochybnosti – lhůta se pak prodlužuje.
Současná aplikace tuzemského platebního styku Jestliže banka způsobila chybu v zúčtování částky, aniž by způsobila chybu v zúčtování bankovního spojení, je příjemce chybně zúčtovaných peněžních prostředků pro účely této vyhlášky z hlediska technických postupů opravného zúčtování považován za neoprávněného příjemce. Banky v tomto případě postupují při opravném zúčtování obdobně, jako by došlo k chybě v zúčtování bankovního spojení příjemce.
Současná aplikace tuzemského platebního styku Jestliže banka způsobila chybu v zúčtování bankovního spojení plátce, avšak příjemce obdržel platbu ve správné výši ve prospěch správného bankovního spojení, výše uvedené se nepoužije. Banka, která chybu v zúčtování způsobila, provádí opravné zúčtování v souladu s touto vyhláškou pouze na účtech plátců.
Současná aplikace tuzemského platebního styku Není-li na odepsání chybně zúčtované částky na účtu neoprávněného příjemce dostatek peněžních prostředků, vyrozumí o tom banka, která tento účet vede, týž nebo následující pracovní den po dni, kdy podnět obdržela, banku, která chybu v zúčtování způsobila, a to písemnou formou bez zúčtování. Stejně postupuje, je-li účet zrušen. Podnět k odepsání částky z existujícího účtu neoprávněného příjemce eviduje a zároveň blokuje docházející peněžní prostředky, a to do dne, kdy na tento účet dojdou peněžní prostředky ve výši opravného zúčtování, nejdéle však 3 měsíce ode dne vzniku chyby v zúčtování.
Současná aplikace tuzemského platebního styku Jestliže byla na základě podnětu banky, která chybu v zúčtování způsobila, odepsána částka z účtu neoprávněného příjemce a neoprávněný příjemce v téže době platbu sám vrátil, banka, která chybu v zúčtování způsobila, na základě jeho oznámení a po prověření správnosti tohoto oznámení neprodleně platbu vrátí a uvede účet neoprávněného příjemce do stavu, v němž by byl, kdyby k chybnému odepsání částky nedošlo.
Současná aplikace tuzemského platebního styku Klientům dotčeným opravným zúčtováním musí být neprodleně poskytnuta informace o jeho provedení písemně nebo na jiném trvanlivém nosiči dat. Vyhláška pak stanoví, která banka komu a kdy.
Současná aplikace tuzemského platebního styku Uplyne-li tříměsíční lhůta od vzniku chyby v zúčtování, není banka, která chybu v zúčtování způsobila, nemůže provést opravné zúčtování vyhláškou popsané. Může však požádat banku, která vede účet neoprávněného příjemce, aby zprostředkovala vrácení chybně zúčtované částky z podnětu klienta. Tato banka vynaloží veškeré úsilí, které na ní lze požadovat, aby její klient, který je neoprávněným příjemcem, chybně zúčtovanou částku vrátil a aby nedocházelo ke zvětšování rozsahu škody. Obdobný postup se uplatní pro opravné zúčtování v rámci téže banky.
Současná aplikace tuzemského platebního styku Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách ve vztahu k platebnímu styku Výše příspěvku do Fondu pojištění vkladů:
Banky 0,1 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za předchozí rok vč. úroků; Stavební spořitelny 0,05 % z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za předchozí rok; Očekávaná změna každým dnem: Výše pojištěných pohledávek z vkladů je 100 % do výše 50 tis. EUR. Výše příspěvků se nemění
Současná aplikace tuzemského platebního styku Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků: Den platby U bezhotovostních převodů v Kč je to den, kdy bylo uskutečněno připsání peněžních prostředků na účet poskytovatele příjemce; U bezhotovostních převodů z účtu vedeného v cizí měně nebo v zahraničí je to den, kdy byly peněžní prostředky připsány na účet správce daně.
Současná aplikace tuzemského platebního styku Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků: Den platby U plateb v hotovosti v Kč je to den, kdy byla hotovost převzata anebo ji přijal pracovník správce daně; U plateb hotovosti v cizí měně je to den, kdy byly peněžní prostředky připsány na účet správce daně.
Současná aplikace tuzemského platebního styku Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků: Opravné zúčtování: Správce daně vrátí pouze platbu, která byla provedena zřejmým omylem, a to na žádost banky podanou nejpozději v den, kdy platba daně byla připsána na účet správce daně.
Současná aplikace tuzemského platebního styku Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků: Opravné zúčtování: Je-li tato žádost podána později, lze tuto platbu vrátit pouze tehdy, vznikl-li touto platbou vratitelný přeplatek, který nebyl do doby vyřízení žádosti vrácen daňovému dlužníkovi ani použit na úhradu jiného daňového nedoplatku do výše tohoto přeplatku, i když je nižší než 50 Kč.
Současná aplikace tuzemského platebního styku Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků: Opravné zúčtování: Obdobně je postupováno i v případě, pokud je žádost podána tím, kdo zaplatil za daňového dlužníka, prokáže-li zřejmý omyl při úhradě a nemá-li současně vlastní daňový nedoplatek.
Současná aplikace tuzemského platebního styku Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků: Opravné zúčtování: Nelze-li však žádosti vyhovět, vydá správce daně žadateli potvrzení o došlé platbě a o totožnosti daňového dlužníka, na úhradu jehož daňového nedoplatku byla v důsledku jím způsobené chyby zaevidována.
Základní platební instrumenty
Základní platební instrumenty
Základní platební instrumenty
Základní platební instrumenty
Základní platební instrumenty
Základní platební instrumenty
