Ma sa r ykova uni ve r z ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance a právo
MOŽNOSTI REALIZACE BEZHOTOVOSTNÍHO PLATEBNÍHO STYKU Options of Cashless Payments Implementation Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Autor:
Mgr. Bc. Hana FLORIANOVÁ
Filip HAMPL
Brno, 2015
Jméno a příjmení autora:
Filip Hampl
Název bakalářské práce:
Možnosti realizace bezhotovostního platebního styku
Název práce v angličtině:
Options of Cashless Payments Implementation
Katedra:
Katedra financí
Vedoucí bakalářské práce:
Mgr. Bc. Hana Florianová
Rok obhajoby:
2015
Anotace Bakalářská práce „Možnosti realizace bezhotovostního platebního styku“ představuje tradiční a moderní instrumenty k provádění bezhotovostního platebního styku. Rovněž čtenáře seznamuje s vymezením platebního styku, odlišením hotovostního a bezhotovostního platebního styku, právní úpravou bezhotovostního platebního styku a institutem Finančního arbitra České republiky. Z tradičních možností jsou charakterizovány jak dokumentární, tak nedokumentární platební instrumenty; z moderních pak platební karty, internetové platební systémy PayPal, Skrill a PaySec a platby mobilním telefonem – NFC platby, QR platby, MasterCard Mobile a Mobito. V praktické části práce je provedeno srovnání možností realizace bezhotovostního platebního styku prostřednictvím běžných účtů vybraných bank pro tři modelové klienty. Kromě výše poplatků práce zmiňuje i další kritéria, která mohou hrát roli při výběru vhodného účtu.
Abstract The bachelor thesis “Options of Cashless Payments Implementation” introduces traditional and modern instruments of cashless payments implementation. Moreover the thesis acquaints readers with definition of payments, differentiation of cash and cashless payments and institute of the Financial Arbiter of the Czech Republic. From traditional options both documentary and non-documentary payment instruments are characterized; from modern options then payment cards, internet payment systems PayPal, Skrill and PaySec and mobile payments – NFC payments, QR payments, MasterCard Mobile and Mobito. In the practical part comparison of options of cashless payments implementation through current accounts from chosen banks is carried out for three model clients. Besides the amount of fees the thesis mentions also additional criterions, which can have an influence for the choice of the suitable account.
Klíčová slova bezhotovostní platební styk, dokumentární platební instrument, nedokumentární platební instrument, platební karta, internetový platební systém, platba mobilním telefonem, běžný účet
Keywords cashless payment, documentary payment instrument, non-documentary payment instrument, payment card, internet payment system, mobile payment, current account
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Možnosti realizace bezhotovostního platebního styku vypracoval samostatně pod vedením Mgr. Bc. Hany Florianové a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 22. 4. 2015 ____________________________ vlastnoruční podpis autora
Poděkování Velmi rád bych poděkoval vedoucí mé bakalářské práce Mgr. Bc. Haně Florianové za podnětné připomínky a rady, odborné vedení a vstřícný přístup, který mi během psaní bakalářské práce poskytla.
Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 8 1 Platební styk........................................................................................................................ 9 1.1 Hotovostní platební styk .............................................................................................. 9 1.2
Bezhotovostní platební styk ......................................................................................... 9
1.2.1 Právní zakotvení bezhotovostního platebního styku .......................................... 10 1.2.2 Možnost mimosoudního řešení sporů z bezhotovostního platebního styku – Finanční arbitr České republiky........................................................................................ 11 1.3 Porovnání hotovostního a bezhotovostního platebního styku .................................... 13 2 Tradiční možnosti realizace .............................................................................................. 14 2.1 Dokumentární instrumenty platebního styku ............................................................. 14 2.1.1 Dokumentární akreditiv ...................................................................................... 14 2.1.2 Dokumentární inkaso .......................................................................................... 15 2.1.3 Směnky ............................................................................................................... 16 2.2 Nedokumentární instrumenty platebního styku ......................................................... 17 2.2.1 Příkaz k úhradě ................................................................................................... 17 2.2.2 Příkaz k inkasu .................................................................................................... 18 2.2.3 Hromadný příkaz k úhradě/inkasu ...................................................................... 19 2.2.4 Trvalý příkaz k úhradě/inkasu ............................................................................ 20 2.2.5 Platební příkaz pro zahraniční platební styk ....................................................... 20 2.2.6 Šeky .................................................................................................................... 20 3 Moderní možnosti realizace .............................................................................................. 22 3.1 Platební karty ............................................................................................................. 22 3.1.1 Bezkontaktní platební karty a bezkontaktní nálepky .......................................... 24 3.1.2 Platby platební kartou na internetu ..................................................................... 25 3.1.3 MO/TO transakce ............................................................................................... 26 3.2 Internetové platební systémy (elektronické peněženky) ............................................ 26 3.2.1 PayPal ................................................................................................................. 27 3.2.2 Skrill ................................................................................................................... 28 3.2.3 PaySec................................................................................................................. 28 3.3 Platby mobilním telefonem ........................................................................................ 28 3.3.1 NFC platby.......................................................................................................... 28 3.3.2 QR platby ............................................................................................................ 30 3.3.3 MasterCard Mobile ............................................................................................. 31 3.3.4 Mobito................................................................................................................. 32 4 Srovnání výhodnosti běžných účtů u vybraných bank ..................................................... 33 4.1 Vybrané banky ........................................................................................................... 33 4.2 Srovnání účtů z hlediska výše poplatků u modelových klientů ................................. 34 4.2.1 Modelový klient č. 1 – pasivní klient ................................................................. 34
4.2.2 Modelový klient č. 2 – průměrný klient .............................................................37 4.2.3 Modelový klient č. 3 – aktivní klient ..................................................................40 4.3 Další kritéria pro výběr banky a jejího produktu .......................................................43 4.3.1 Kodex chování mezi bankami a klienty ..............................................................43 4.3.2 Kodex mobility klientů .......................................................................................44 Závěr .........................................................................................................................................45 Seznam použité literatury .........................................................................................................47 Seznam použitých zkratek ........................................................................................................54 Seznam tabulek .........................................................................................................................55
Úvod Bezhotovostní platební styk zažívá v posledních letech období dynamického rozvoje. V souvislosti s technologickým pokrokem a rozšířením moderní techniky mezi širokou veřejnost vznikají a rozvíjejí se nové možnosti jeho realizace. K provádění plateb již nejsou potřeba papírové formuláře v bankách, zadat transakci lze jednoduše přes internet. Do obchodů již netřeba nosit bankovky a mince v peněžence, zaplatit se dá platební kartou či mobilním telefonem. V současné době si člověk může k realizaci bezhotovostního platebního styku vybrat z široké nabídky možnost, která vyhovuje právě jeho individuálním potřebám a umožní mu platby zjednodušit a co nejvíce zpříjemnit. Cílem práce je představení a charakteristika bezhotovostního platebního styku, jeho tradičních a moderních možností realizace s nástinem jejich dalšího rozvoje, seznámení čtenáře s právní úpravou, vysvětlení základních pojmů z oblasti bezhotovostního platebního styku, odlišení od hotovostního platebního styku a posouzení jeho výhodnosti. Práce rovněž představuje institut Finančního arbitra České republiky jakožto orgán pro mimosoudní řešení sporů z oblasti bezhotovostního platebního styku. V praktické části je cílem provedení analýzy bezhotovostního platebního styku dle vybraných hledisek u vybraných bank a návrh na jeho optimalizaci ze strany klientů bank. K dosažení cíle jsou v práci využity metody: analýza, syntéza a komparace. Samotný text bakalářské práce je rozčleněn do čtyř kapitol. První kapitola je věnována vymezení platebního styku a jeho rozlišení na hotovostní a bezhotovostní. Současně je v ní nastíněna právní úprava bezhotovostního platebního styku včetně právních aktů Evropské unie, prezentován institut Finančního arbitra ČR a srovnání obou, výše zmíněných forem platebního styku. V následujících dvou kapitolách jsou postupně představeny tradiční a moderní instrumenty k provádění bezhotovostního platebního styku, a to z pohledu klienta realizujícího bezhotovostní transakce. Čtvrtá kapitola je věnována praktické části, ve které je provedeno srovnání možností realizace bezhotovostního platebního styku prostřednictvím běžných účtů vybraných bank z hlediska výše měsíčních poplatků na základě požadavků tří zvolených modelových klientů. Pro každého modelového klienta je ze srovnání zvolen nejoptimálnější účet. Kromě ceny účtů jsou zmíněna i další možná kritéria pro výběr vhodného běžného účtu. Tato práce čerpá poznatky jednak z odborné literatury, právních předpisů, ale i z internetových pramenů, a to zejména u moderních možností realizace bezhotovostního platebního styku s cílem získat nejaktuálnější informace. Data k provedení srovnání v praktické části byla získána z ceníků bank účinných k 5. 4. 2015.
-8-
1 Platební styk Platební styk lze obecně chápat jako hotovostní a bezhotovostní přesuny peněžních prostředků mezi fyzickými i právnickými osobami, a to jak v rámci jednoho státu, tak i ve vztahu k zahraničí. Samotná definice pojmu „platební styk“ nemá jednotnou právně zakotvenou podobu. Z ekonomického pohledu lze platební styk definovat jako „vztah mezi plátcem a příjemcem, který je uskutečňován v určitých formách buď přímo mezi nimi, nebo prostřednictvím peněžního ústavu.“1
1.1 Hotovostní platební styk Hotovostní platební styk lze vymezit jako „všechny hotovostní platby, které jsou uskutečňovány bankami, jinými právnickými osobami či fyzickými osobami jak pro svou potřebu, tak pro potřebu klientů.“2 V případě hotovostního platebního styku tedy dochází mezi plátcem a příjemcem k fyzickému přesunu hotovostních prostředků (bankovek a mincí).
1.2 Bezhotovostní platební styk V případě bezhotovostního platebního styku dochází k přesunům peněžních prostředků ve formě záznamů na účtech plátce a příjemce platby, které vedou zprostředkující instituce.3 Z této definice lze vyvodit, že nutným předpokladem pro možnost realizování bezhotovostního platebního styku je existence klientského účtu na obou stranách transakce. Definici bezhotovostní platby nalezneme přímo v zákoně č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších přepisů, podle kterého se bezhotovostní platbou rozumí „platba provedená převodem peněžních prostředků na území České republiky prostřednictvím peněžního ústavu v české nebo cizí měně nebo převodem peněžních prostředků prostřednictvím peněžního ústavu v české nebo cizí měně z území České republiky na území jiného státu.“4 Provádění bezhotovostních operací patří k základním činnostem obchodních bank. Na celou oblast provádění bezhotovostního platebního styku dohlíží Česká národní banka.5
MÁČE, Miroslav. Platební styk - klasický a elektronický. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. 220 s. ISBN 80-247-1725-5. s. 27 2 SCHLOSSBERGER, Otakar a Marcela SOLDÁNOVÁ. Platební styk. 3. přepracované a doplněné vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2008. 435 s. ISBN 978-80-7265-107-8. s. 205 3 POLOUČEK, Stanislav a kol. Bankovnictví. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2013. 480 s. ISBN 978-80-7400-491-9. s. 98 4 § 2 odst. 1 zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 16. 3. 2015]. 5 § 2 odst. 2 písm. c) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 16. 3. 2015]. 1
-9-
1.2.1 Právní zakotvení bezhotovostního platebního styku Právní úprava bezhotovostního platebního styku je v České republice zakotvena v zákonných i podzákonných předpisech, ale i právních aktech Evropské unie, a je do značné míry provázána s úpravou hotovostního platebního styku. Neexistuje žádný univerzální právní kodex, který by upravoval výhradně bezhotovostní platební styk. Stěžejním zákonem upravujícím platební styk je zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, který upravuje: a) „činnost některých osob oprávněných poskytovat platební služby a vydávat elektronické peníze, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, b) účast v platebních systémech a vznik a provozování platebních systémů s neodvolatelností zúčtování, c) práva a povinnosti poskytovatelů platebních služeb a uživatelů platebních služeb, d) práva a povinnosti vydavatelů elektronických peněz a držitelů elektronických peněz.“6 Dalším přepisem je zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, který se v některých svých ustanoveních dotýká platebního styku. Řeč je především o § 1 odst. 3, který stanovuje, že banka může kromě svých základních funkcí, jako je přijímání vkladů od veřejnosti a poskytování úvěrů, vykonávat i další činnosti, má-li je povoleny v udělené licenci. Mezi tyto další činnosti patří např. platební styk a zúčtování, vydávání a správa platebních prostředků (platebních karet či cestovních šeků) nebo otevírání akreditivů.7 Mezi další zákonné předpisy, které se rovněž dotýkají úpravy bezhotovostního platebního styku, lze dále zařadit: zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších přepisů,8 zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi,
zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový.
Z podzákonných předpisů bezhotovostní platební styk upravuje: vyhláška č. 169/2011 Sb., o stanovení pravidel tvorby čísla účtu v platebním styku,
§ 1 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 14. 3. 2015]. 7 § 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 14. 3. 2015]. 6
8
dále jen „zákon o omezení plateb v hotovosti“
- 10 -
vyhláška č. 141/2011 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu, vyhláška č. 140/2011 Sb., o platebních systémech s neodvolatelností zúčtování.
Po vstupu České republiky do Evropské unie se pramenem právní úpravy staly i právní akty Evropské unie, jejichž cílem je unifikace, resp. harmonizace právních řádů členských zemí. Z oblasti regulace platebního styku lze zmínit: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 248/2014 ze dne 26. února 2014, kterým se mění nařízení (EU) č. 260/2012, pokud jde o přechod na úhrady a inkasa prováděné v rámci celé Unie, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 ze dne 14. března
1.2.2
2012, kterým se stanoví technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 ze dne 16. září 2009 o přeshraničních platbách ve Společenství a zrušení nařízení (ES) č. 2560/2001, směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na vnitřním trhu.
Možnost mimosoudního řešení sporů z bezhotovostního platebního styku – Finanční arbitr České republiky
Pro mimosoudní řešení sporů v oblasti bezhotovostního platebního styku si lze sjednat rozhodčí smlouvu, ať už v podobě rozhodčí doložky, která se týká všech sporů, které by v budoucnu vznikly z určitého právního vztahu nebo vymezeného okruhu právních vztahů, nebo smlouvy o rozhodci sjednávané až pro jednotlivý již vzniklý spor. 9 V takovémto případě bude spor rozhodovat rozhodce, resp. rozhodčí soud. V roce 2003 se klientům otevřela další možnost mimosoudního řešení sporů z oblasti bezhotovostního platebního styku. V tomto roce totiž nabyl účinnosti zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, který zakotvil v českém právním řádu institut finančního arbitra. Přijetím tohoto zákona byl zřízen nový specializovaný správní orgán, který je příslušný rozhodovat soukromoprávní spory mezi finančními institucemi (např. banka, nebankovní poskytovatel platebních služeb nebo úvěru, životní pojišťovna, investiční společnost) a jejich klienty. Nutno dodat, že finanční arbitr nerozhoduje spory mezi dvěma finančními institucemi či mezi soukromými osobami mezi sebou.10
§ 2 odst. 3 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 15. 3. 2015]. 10 KANCELÁŘ FINANČNÍHO ARBITRA ČR. Finanční arbitr v 10 bodech. finarbitr.cz [online]. Praha, 8. 1. 2015 [cit. 15. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.finarbitr.cz/cs/informace-pro-verejnost/aktuality/financni-arbitr-v-10bodech-353.html 9
- 11 -
Finanční arbitr je příslušný rozhodovat každý spor mezi v zákoně vymezenými subjekty, který jinak spadá do pravomoci českých soudů. V oblasti bezhotovostního platebního styku je finanční arbitr příslušný řešit spory mezi: a) „poskytovatelem platebních služeb a uživatelem platebních služeb při poskytování platebních služeb, b) vydavatelem elektronických peněz a držitelem elektronických peněz při vydávání a zpětné výměně elektronických peněz.“11 Řízení před finančním arbitrem je z hlediska procesního návrhové a fakultativní. Zahajuje se totiž na návrh navrhovatele. Pro výše uvedené typy sporů z oblasti bezhotovostního platebního styku se navrhovatelem dle zákona rozumí uživatel platebních služeb a držitel elektronických peněz.12 Podaný návrh je však nepřípustný, jestliže: a) “spor nenáleží do působnosti arbitra, b) ve věci samé již rozhodl soud nebo řízení ve věci samé bylo před soudem zahájeno, c) spor je nebo již byl předmětem řízení před arbitrem, d) ve věci samé již bylo rozhodnuto v rozhodčím řízení nebo ve věci samé bylo rozhodčí řízení zahájeno.”13 Finanční arbitr rozhoduje v postavení orgánu veřejné moci, který však není součástí české soudní soustavy. Předmětem rozhodování jsou individuální práva sporných stran. Při svém rozhodování není finanční arbitr vázán návrhem a aktivně si opatřuje důkazy. 14 Finanční arbitr usiluje zejména o smírné vyřešení sporu.15 Výsledkem rozhodování finančního arbitra je individuální správní akt, tzv. nález, který je po nabytí právní moci pro obě strany závazný a vykonatelný. Proti nálezu je možné uplatnit do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení nálezu opravný prostředek – námitky, přičemž včas podané námitky mají odkladný účinek. O námitkách rozhoduje opět finanční arbitr (tzv. autoremedura).16 V případě nesouhlasu s konečným rozhodnutím finančního arbitra, je možné podat k obecnému soudu dle § 244 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, žalobu o přezkum rozhodnutí.17
§ 1 písm. a) b) zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 15. 3. 2015]. 12 § 3 zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi 13 § 9 zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi 14 § 12 zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi 15 § 1 odst. 3 zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi 16 KANCELÁŘ FINANČNÍHO ARBITRA ČR. Finanční arbitr – základní informace. finarbitr.cz [online]. Praha, poslední aktualizace 2015 [cit. 15. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.finarbitr.cz/cs/financni-arbitr/zakladniinformace.html 17 § 244 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 15. 3. 2015]. 11
- 12 -
Velkou výhodou řešení sporů před finančním arbitrem je rychlost řízení, neboť zákon výslovně stanovuje, že arbitr „rozhodne ve věci do 30 dnů ode dne zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 60 dnů,“18 a jeho bezplatnost – za přijetí návrhu není vybírán žádný správní poplatek. Každý účastník nese pouze své náklady řízení, s výjimkou nákladů na tlumočení, které nese instituce.19
1.3 Porovnání hotovostního a bezhotovostního platebního styku Hotovostní platební styk je využíván v situacích, kdy je bezhotovostní platba neproveditelná (ne všichni obchodníci akceptují bezhotovostní platby) či neúčelná např. při úhradách menších částek. Upřednostňován je však i v případě nedůvěry k partnerskému subjektu nebo při pochybnostech o jeho solventnosti.20 Na rozdíl od bezhotovostních plateb lze platby v hotovosti provádět bez účasti zprostředkující instituce např. banky. Někteří mohou za klad považovat i možnost držitele mít neustálou kontrolu nad výši svých volných finančních prostředků. Hotovostní placení je mnohdy upřednostňováno i z důvodu anonymity transakcí, resp. nevystopovatelnosti pohybu peněz. 21 Maximální výše prováděných hotovostních plateb je však zákonem o omezení plateb v hotovosti limitována výší 270 000 CZK – veškeré platby nad tuto částku, vyjma výjimek stanovených v § 3 odst. 2 zákona, již musejí být provedeny bezhotovostně. 22 Bezhotovostní platební styk je fenoménem dnešní doby. Díky němu si člověk nemusí obstarávat hotovost, starat se o ni a nehrozí mu, že by přijal padělané peněžní prostředky. Nespornou výhodou je možnost realizovat bezhotovostní platby v podstatě kdykoli a kdekoli – prostřednictvím platebních terminálů, zařízení s připojením k internetu či klasicky na papírových formulářích. V případě moderních metod (internet, platební terminály aj.) je však bezhotovostní placení závislé na fungování techniky – bez ní se platba neprovede a je nezbytné zaplatit hotovostně. Platba je rovněž závislá na výši disponibilního zůstatku na účtu a nastavených limitech, kdy při překročení banka bez varování odmítne transakci provést. 23 Hotovostní i bezhotovostní platební styk mají své klady i zápory, zastánce i odpůrce. Navzájem se však doplňují. Dle mého názoru tak není v dohledné době pravděpodobné, že by bezhotovostní formy placení zcela nahradily hotovostní peníze.
§ 15 odst. 1 zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi § 18 zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi 20 MÁČE, 2006, op. cit., s. 35 21 MACHALA, Karel. Hotovost je (zatím) nenahraditelná. ihned.cz [online]. Praha, 19. 2. 2004 [cit. 15. 3. 2015]. Dostupné z: http://ihned.cz/c1-13981750-hotovost-je-zatim-nenahraditelna 22 § 4 zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti 23 Platební styk. nenechtesedojit.cz [online]. Praha, 2012 [cit. 15. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.nenechsedojit.cz/platebni-styk 18 19
- 13 -
2 Tradiční možnosti realizace Za tradiční možnosti realizace jsou považovány ty, jejichž provádění je možné i bez přístupu k moderním technologiím (internet, mobilní telefony ad.) – v klasické papírové podobě. Lze je rozlišit z hlediska dokumentů předávaných bance na instrumenty dokumentárního a nedokumentárního platebního styku. Dokumentární platební styk je takový způsob placení, při jehož provádění se vyžaduje kromě předložení samotného platebního instrumentu i předání předem specifikovaných průvodních dokumentů. V případě nedokumentárního platebního styku se platba realizuje pouze předáním samotného platebního instrumentu.24
2.1 Dokumentární instrumenty platebního styku Dokumentární instrumenty platebního styku jsou užívány především při obchodních záležitostech mezi dodavateli a odběrateli za účelem zajištění rizika. Volba těchto nástrojů je tak do jisté míry závislá na vzájemné důvěře a obchodní praxi mezi obchodními stranami. Mezi dokumentární instrumenty jsou zařazovány:25 dokumentární akreditiv, dokumentární inkaso a směnky.26 První dva jmenované se uplatňují především v zahraničně obchodních vztazích. 2.1.1 Dokumentární akreditiv Dokumentární akreditiv představuje dokumentární závazkový 27 platební instrument, který vyjadřuje písemný, obvykle neodvolatelný,28 závazek banky příkazce (kupujícího), že poskytne třetí osobě (prodávajícímu), nebo na její řad, úhradu za dodané zboží či služby za splnění všech akreditivních podmínek. Poplatky spojené s realizaci akreditivu hradí příkazce.29 Účastníky dokumentárního akreditivu jsou: příkazce akreditivu (kupující), banka příkazce akreditivu tzn. banka vystavující akreditiv, příjemce akreditivu (prodávající, beneficient, oprávněná osoba),
24 25
SCHLOSSBERGER, 2008, op. cit., s. 68 SCHLOSSBERGER, 2008, op. cit., s. 109, 110
SCHLOSSBERGER, 2008, zařazuje mezi dokumentární instrumenty i bankovní záruky, které však jsou primárně zajišťovacími, nikoli platebními, instrumenty – z tohoto důvodu nejsou v práci zmiňovány. 26
tzn. banka vstupuje do závazku; opakem je bezzávazkový instrument, kdy banka vystupuje pouze jako prostředník a nemá k platbě žádný závazkový právní vztah 27
odvolatelné akreditivy se v praxi vyskytují zřídka, protože nedávají prodávajícímu záruku plnění (banka může akreditiv jednostranně odvolat) 28
29
SCHLOSSBERGER, 2008, op. cit., s. 138
- 14 -
banka příjemce akreditivu, která otevření akreditivu beneficientovi oznamuje, popř. potvrdí (banka avizující, resp. potvrzující).30
Placení prostřednictvím dokumentárního akreditivu představuje pro kupujícího jistotu, že výplata dané částky bude provedena až poté, co prodávající splní stanovené podmínky. Prodávající má naopak jistotu, že odpovídají-li předložené dokumenty akreditivním podmínkám, je mu banka povinna zaplatit ihned nebo v termínu, který je stanoven v akreditivu.31 Kupující má rovněž možnost získat díky akreditivu výhodnější cenové podmínky, neboť svému obchodnímu partnerovi poskytuje kvalitní zajištění platby – prodávající má totiž pohledávku za bankou, nikoli za odběratelem.32 Ovšem nevýhodou tohoto platebního instrumentu je náročnost a složitost jeho zpracování. Změnu dokumentárního akreditivu, je-li neodvolatelný, je možné provádět pouze se souhlasem všech zúčastněných stran. Co se týče poplatků, jsou ve srovnání s dokumentárním inkasem vyšší. V závislosti na bonitě příkazce může být příkazci vázána akreditivní částka vystavující bankou – jako ručení pro úhradu akreditivní částky. 33 2.1.2
Dokumentární inkaso
Dokumentární inkaso je charakterizováno „jako dokumentární bezzávazkový platební instrument, který představuje z hlediska banky zprostředkovatelskou činnost prováděnou pouze na základě žádosti klienta.“34 Dokumentární inkaso představuje příkaz příkazce (prodávajícího) své bance, aby pro něj sama nebo prostřednictvím své korespondenční banky (inkasní banky) vyinkasovala u třetí osoby (kupujícího) určitou peněžní částku nebo jiné sjednané plnění proti předání dokumentů, které banka od příkazce obdržela.35 Při této formě placení je vydání dokumentů, a tedy i zboží, podmíněno zaplacením, akceptací směnky či splněním jiných podmínek. Na rozdíl od dokumentárního akreditivu, kdy je v závazku banka, je dokumentární inkaso vždy platebním závazkem kupujícího. Poplatky spojené s realizací dokumentárního inkasa nese příkazce.36 Účastníky dokumentárního inkasa jsou: příkazce inkasa (prodávající, dodavatel, vývozce), vysílající banka (banka příkazce), HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY. Dokumentární akreditiv. komora.cz [online]. Praha, 2013 [cit. 17. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.komora.cz/inmp/knihovna-informaci-pro-podnikani/zahranicniobchod-a-preshranicni-poskytovani-sluzeb/platebni-a-dodaci-podminky-v-zahranicnim-obchode/dokumentarniakreditiv.aspx 31 VINTER, Jan. Dokumentární akreditiv hladce a obrace. CFOworld.cz [online]. Praha, 24. 11. 2010 [cit. 17. 3. 2015]. Dostupné z: http://cfoworld.cz/financni-sluzby/dokumentarni-akreditiv-hladce-a-obrace-615 32 KOMERČNÍ BANKA, a.s. Dokumentární akreditiv. kb.cz [online]. Praha, 2014 [cit. 17. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.kb.cz/cs/firmy/firmy-s-obratem-pod-60-milionu/dokumentarni-akreditiv.shtml 33 SCHLOSSBERGER, 2008, op. cit., s. 143 34 SCHLOSSBERGER, 2008, op. cit., s. 128 35 REVENDA, Zbyněk a kol. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 5. aktualizované vyd. Praha: Management Press, 2012. 423 s. ISBN 978-80-7261-240-6. s. 112 36 ČESKÁ EXPORNÍ BANKA, a.s. Dokumentární platby. ceb.cz [online]. Praha, 2012 [cit. 17. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.ceb.cz/co-delame/produkty-trade-finance/dokumentarni-platby/ 30
- 15 -
předkládající banka (inkasní banka, banka trasáta), trasát (kupující, odběratel, dovozce).
Dokumentární inkaso neváže finanční prostředky kupujícího až do okamžiku úhrady. Použití tohoto platebního instrumentu je vhodné v případech, kdy dodavatel není ochoten zboží dodat proti úhradě hladkou platbou, ale nevyžaduje dokumentární akreditiv. 37 Pro prodávajícího dokumentární inkaso představuje jistotu, že banka nevydá dokumenty nezbytné pro nakládání se zbožím před zaplacením, akceptací směnky nebo splněním jiných podmínek. Nutno ale podotknout, že nemá jistotu, že bude odběratelem zaplacena inkasní částka a zboží převzato. Na druhou stranu poplatky placené bance za její zprostředkovatelské služby jsou nižší než u dokumentárního akreditivu.38 2.1.3 Směnky Směnka je cenným papírem, který obsahuje „bezpodmínečný písemný závazek (příkaz) v přesně určené formě poskytující majiteli směnky právo vyžadovat ve stanovené lhůtě úhradu peněžní sumy uvedené na směnce.“39 Zákon směnečný a šekový rozlišuje dvě základní formy směnek: směnku vlastní (tzv. solosměnka), která představuje bezpodmínečný slib směnečného dlužníka zaplatit oprávněnému majiteli směnky v určitý den a na určitém místě dlužnou peněžní částku; hlavním směnečným dlužníkem je sám výstavce směnky a závazek ze směnky mu vzniká jejím vystavením,40 směnku cizí (tzv. trata), ve které výstavce bezpodmínečně přikazuje směnečnému dlužníkovi zaplatit v určitý den a na určitém místě směnečnou částku ve prospěch třetí osoby; dlužník se stává směnečně zavázaným až v případě akceptu směnky, který uděluje svým podpisem. V zákoně směnečném a šekovém jsou vymezeny rovněž povinné náležitosti směnek, mezi které patří: označení, že jde o směnku, ve vlastním textu směnky a v jazyce, ve kterém je směnka sepsána, bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněžitou sumu, jméno toho, kdo má platit (směnečníka) – uvádí se v případě, jde-li o směnku
cizí, údaj splatnosti údaj místa, kde má být placeno,
37
SCHLOSSBERGER, 2008, op. cit., s. 130 KOMERČNÍ BANKA, a.s. Dokumentární inkaso. kb.cz [online]. Praha, 2014 [cit. 18. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.kb.cz/cs/firmy/firmy-s-obratem-pod-60-milionu/dokumentarni-inkaso.shtml 39 DOLEČEK, Marek. Směnky. BusinessInfo.cz [online]. Praha, 1. 1. 2014 [cit. 19. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/smenky-ppbi-51213.html#!&chapter=2 40 SCHLOSSBERGER, 2008, op. cit., s. 159 38
- 16 -
jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno (směnečný věřitel, remitent), datum a místo vystavení směnky, podpis výstavce.41
Kromě výše uvedených náležitostí může směnka obsahovat i další fakultativní náležitosti – doložky, které upravují režim proplácení směnky, její převoditelnost, ručení ze směnky ad.42 Pro směnku je charakteristické, že na rozdíl od jiných forem závazků není směnečný dlužník povinen plnit svůj závazek z vlastní iniciativy, ale až v okamžiku, kdy mu je směnka předložena. Byla-li směnka řádně předložena k placení, je hlavní dlužník povinen vyplatit směnečnou sumu. Dlužník má právo požadovat vrácení směnky opatřené potvrzením o zaplacení tzv. kvitanční doložkou.43 Směnka je platná bez ohledu na důvod, který vedl k jejímu vystavení. Díky tomuto je soudní vymáhání směnečného dluhu rychlejší než u jiných pohledávek. Další výhody pro věřitele spočívají v možnosti před splatností směnku eskontovat nebo nabídnout forfaitové společnosti.44
2.2 Nedokumentární instrumenty platebního styku K nedokumentárním instrumentům náleží základní, široké veřejnosti dobře známé nástroje k provádění bezhotovostního platebního styku – příkaz k úhradě, příkaz k inkasu, hromadný příkaz k úhradě/inkasu, trvalý příkaz k úhradě/inkasu a platební příkaz pro zahraniční platební styk. Zařazují se zde i v České republice nepříliš užívané šeky. 45 2.2.1
Příkaz k úhradě
Příkaz k úhradě je jednoduchým a rychle zpracovatelným instrumentem, který lze charakterizovat jako platební příkaz z podmětu plátce. Jde o příkaz majitele účtu bance, aby na vrub jeho účtu provedla určitou platbu ve prospěch účtu třetí osoby, příjemce platby. Platba probíhá jednosměrně zatížením účtu plátce a je ukončena dobropisem na účtu příjemce platby. Příkaz k úhradě, stejně jako příkaz k inkasu, je označován jako bezzávazková hladká platba. Účastníky příkazu k úhradě jsou: plátce (příkazce), banka plátce, ve které má plátce zřízen účet, banka příjemce,
Čl. I § 1 zákona č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 19. 3. 2015]. 42 REVENDA, 2012, op. cit., s. 100 43 MÁČE, 2006, op. cit., s. 90 44 MÁČE, 2006, op. cit., s. 87, 91 45 SCHLOSSBERGER, 2008, op. cit., 70–89 41
- 17 -
příjemce platby.46
Příkaz k úhradě je jednou z nejběžnějších forem bezhotovostního platebního styku. Běžně je používán při jednorázových platbách za zboží či služby. V případě opakujících se plateb je vhodné využít trvalé příkazy. Příkaz k úhradě je možné zadat na papírovém bankovním formuláři, nebo prostřednictvím aplikace elektronického bankovnictví. Aby bylo možné příkaz k úhradě provést, musí obsahovat určité náležitosti. Mezi povinné údaje, bez nichž nelze příkaz realizovat, patří: bankovní spojení plátce, bankovní spojení příjemce, částka a měna převodu – není-li měna uvedena, předpokládá se platba v českých korunách,
označení, že se jedná o příkaz k úhradě, není-li uvedeno na bankovním formuláři, podpis v souladu s podpisovým vzorem, je-li příkaz podán na papírovém formuláři.47
Kromě povinných náležitostí může příkaz obsahovat i další údaje, které však nejsou k provedení platby nezbytné. Jedná se o datum splatnosti, identifikátory platby (konstantní, variabilní a specifický symbol), textovou zprávu a datum vystavení příkazu.48 Lhůty pro převod peněžních prostředků upravuje zákon o platebním styku v § 108 a následujících. Uskutečňuje-li se transakce v rámci jedné banky na území České republiky, musí být částka připsána na účet příjemce (nebo dána příjemci do dispozice) nejpozději na konci dne, v němž nastal okamžik přijetí příkazu. 49 Pokud taková transakce zahrnuje směnu měn, mohou se plátce a jeho banka dohodnout na lhůtě o jeden pracovní den delší. 50 V případě mezibankovního převodu musí být částka připsána na účet příjemce nejpozději do konce následujícího pracovního dne po okamžiku přijetí platebního příkazu. Tato lhůta může být prodloužena o jeden, resp. tři dny v případech, které stanovují odst. 2 a 3 § 109 zákona o platebním styku.51 2.2.2 Příkaz k inkasu Příkaz k inkasu je platebním instrumentem, jenž se od příkazu k úhradě odlišuje tím, že nevychází z podnětu plátce, nýbrž z podnětu příjemce platby. Jedná se o „příkaz příjemce platby MÁČE, 2006, op. cit., s. 38 ČESKÁ SPOŘITELNA, a.s. Informace České spořitelny, a.s. k platebním službám: Soukromá klientela [online]. Praha, 29. 9. 2014, 11 s. [cit. 20. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.csas.cz/static_internet/cs/Obchodni_informaceProdukty/Platebni_styk/Spolecne/Prilohy/sdeleni_k_platebnim_sluzbam_a_uctum_soukroma_klientela.pdf. s. 3 48 ČESKOSLOVENSKÁ OBCHODNÍ BANKA, a.s. Průvodce tuzemským platebním stykem. csob.cz [online]. Praha, 2015 [cit. 20. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/Produktovy-katalog/Ucty-a-platby/Tuzemskybezhotovostni-platebni-styk/Stranky/Tuzemsky-korunovy-platebni-styk.aspx 46 47
Platební příkaz je dvoustranný právní akt, který je klientem vydán a bankou přijat. Okamžik vydání a přijetí tak nemusí být vždy totožný – záleží na bance, jakou dobu si pro přijímání příkazů stanoví. Teprve od okamžiku přijetí příkazu se lhůty počítají. 49
50 51
§ 112 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku § 109 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku
- 18 -
jeho bance, aby zprostředkovala převod peněžních prostředků na vrub účtu plátce ve prospěch účtu výstavce inkasního příkazu.“52 Aby bylo možné příkaz k inkasu realizovat, musí dát plátce souhlas své bance s provedením inkasa. Využití příkazu k inkasu rovněž předpokládá existenci ujednání mezi příjemcem platby (výstavcem inkasního příkazu) a plátcem platby. Banky ale tyto smluvní ujednání nezkoumají, z tohoto důvodu je rozhodující dohoda mezi plátcem a jeho bankou (přivolení plátce s inkasem).53 Lhůty pro převod peněžních prostředků jsou stejné jako u příkazu k úhradě. Příkaz k inkasu je možné zadat stejně jako příkaz k úhradě na klasickém bankovním formuláři, nebo prostřednictvím elektronického bankovnictví. Aby mohl být inkasní příkaz proveden, musí obsahovat: bankovní spojení příjemce,
bankovní spojení plátce, tedy toho, komu mají být peníze strženy z účtu, částku a měnu převodu, označení, že se jedná o příkaz k inkasu, není-li uvedeno na bankovním formuláři, podpis v souladu s podpisovým vzorem, je-li příkaz podáván v listinné podobě.54
Nejčastějším případem příkazu k inkasu je Soustředěné inkaso plateb obyvatelstva, zkráceně SIPO, jehož poskytovatelem je Česká pošta. Podstata SIPO spočívá v inkasování plateb od fyzických osob ve prospěch právnických a dalších osob, které s poštou uzavřely smlouvu o obstarávání SIPO. Tato služba umožňuje sdružit všechny pravidelné platby (elektřina, plyn, nájem, předplatné novin ad.) do jedné platby, která je stržena z účtu plátce, přičemž plátce dostává podrobný výpis předepsaných plateb. Pro zapojení do SIPO je potřeba získat tzv. spojovací číslo, které stačí oznámit poskytovatelům služeb, kteří pak prostřednictvím SIPO dostávají úhrady za své služby. Kromě bezhotovostní platby SIPO formou inkasa z účtu lze SIPO hradit též v hotovosti či jednorázovým příkazem k úhradě, ovšem tyto další možnosti úhrady jsou ze strany České pošty zpoplatněny. 55 2.2.3
Hromadný příkaz k úhradě/inkasu
Hromadný příkaz k úhradě a hromadný příkaz k inkasu se od jednotlivého platebního příkazu odlišují tím, že se na jednom formuláři nachází více než jedna zúčtovací položka pro úhradu nebo inkasní způsob placení. Výhoda využití hromadných příkazů k úhradě spočívá v tom, že na vrub jednoho účtu lze zaúčtovat několik operací různého charakteru ve prospěch různých účtů příjemců. U hromadných příkazů k inkasu pak lze zúčtovat platby na vrub různých účtů plátců ve prospěch jednoho účtu příjemce.56
52
SCHLOSSBERGER, 2008, op. cit., s. 82 SCHLOSSBERGER, 2008, op. cit., s. 83 54 BOBROVOVÁ, K. Příkaz k inkasu. NÁRODNÍ INFORMAČNÍ CENTRUM PRO MLÁDEŽ. nicm.cz [online]. 2009, poslední aktualizace: srpen 2014 [cit. 21. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.nicm.cz/prikaz-k-inkasu 55 ČESKÁ POŠTA. SIPO pro fyzické osoby. ceskaposta.cz [online]. Praha, 2014 [cit. 21. 3. 2015]. Dostupné z: https://www.ceskaposta.cz/sluzby/platebni-a-financni-sluzby-cr/sipo 56 SCHLOSSBERGER, 2008, op. cit., s. 83 53
- 19 -
2.2.4 Trvalý příkaz k úhradě/inkasu Trvalý příkaz slouží k realizaci opakovaných plateb a usnadňuje tak klientovi provádění platebního styku – klient nemusí myslet na splnění svých platebních povinností a opakovaně zadávat stejné příkazy. Trvalými příkazy k zúčtování jsou prováděny: „opakující se platby pro stejného příjemce nebo opakující se platby od stejného
plátce splatné v určitém termínu; pravidelné převody v určité výši nebo nad stanovený limit zůstatku na účtu nebo celého jeho zůstatku (také tzv. automatický převod).“57
2.2.5 Platební příkaz pro zahraniční platební styk Platební příkaz (tzv. Payment Order) je nejrozšířenějším platebním instrumentem využívaným v zahraničním platebním styku. Zahraniční platba se často označuje jako hladká platba. Ve srovnání s klasickým příkazem k úhradě obsahuje platební příkaz pro zahraniční platební styk více náležitostí: název příkazce a číslo jeho účtu, je-li užíváno, placená částka v cizí měně a název cizí měny v kódu ISO 4217,58 příjemce úhrady (přesný název, adresa) a číslo jeho účtu, je-li užíváno, název a adresa peněžního ústavu příjemce, případně údaj o tom, přes který další finanční ústav má být platba provedena – vyplnění tohoto údaje ale není povinností plátce, informace o tom, kdo platí bankovní výlohy – poplatky, které mohou být trojího typu: o OUR – všechny bankovní poplatky jdou k tíži příkazce, o BEN – všechny bankovní poplatky jdou k tíži příjemce, o SHA – příkazce platí všechny poplatky své převádějící banky a příjemce platby hradí veškeré poplatky své banky a případně též poplatky zprostředkující banky, platební titul – účel platby, je-li tak stanoveno zvláštním právním předpisem, podpisy klienta v souladu s podpisovými vzory.59 2.2.6 Šeky Šek je charakterizován jako „cenný papír, který obsahuje bezpodmínečný příkaz výstavce šeku bance, aby vyplatila šekovou částku na vrub na šeku uvedeného účtu oprávněnému majiteli (držiteli) šeku.“60 Šek je tak ve své podstatě platební příkaz, který dává 57
SCHLOSSBERGER, 2008, op. cit., s. 84
jedná se o mezinárodní standard pro označování měn pomocí třípísmenných kódů – např. kód české koruny je CZK, amerického dolaru USD či eura EUR 58
59 60
MÁČE, 2006, op. cit., s. 47 MÁČE, 2006, op. cit., s. 48
- 20 -
příkazce, tedy majitel účtu, šekovníkovi (bance), aby k tíži jeho účtu zaplatil určitou částku ve prospěch na šeku uvedené osoby.61 Účastníky šekových operací jsou zpravidla tři subjekty: výstavce šeku (plátce), jenž šekem uděluje příkaz zaplatit z účtu šekovou částku, šekovník, což je obvykle banka, u které je veden účet výstavce,
majitel šeku (příjemce), tj. osoba, které má být šeková částka vyplacena.62
Obligatorní náležitosti šeku jsou stanoveny v zákoně směnečném a šekovém. Šek musí obsahovat: „označení, že jde o šek, pojaté do vlastního textu listiny a vyjádřené v jazyku, ve kterém je tato listina sepsána; bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněžitou sumu;
jméno toho, kdo má platit (šekovníka); údaj místa, kde má být placeno; datum a místo vystavení šeku; podpis výstavce.“63
Z hlediska výstavce jsou rozlišovány dva základní druhy šeků:
šeky bankovní, kdy výstavcem je banka nebo jiný peněžní ústav – jde o velmi kvalitní druh šeků, neboť majitel má jistotu jeho proplacení,
šeky soukromé, kdy výstavcem je fyzická nebo nebankovní právnická osoba – kvalita šeku se odvíjí od bonity jeho výstavce.
Proplacení šeku je podmíněno jeho předložením ve stanovených lhůtách. 64 V České republice nejsou šeky příliš využívaným instrumentem. Placení šeky je silně zastoupeno např. ve Spojených státech, i když i tam má klesající tendenci.65
MÁČE, 2006, op. cit., s. 48 MÁČE, 2006, op. cit., s. 49 63 Čl. II § 1 zákona č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový 64 SCHLOSSBERGER, 2008, op. cit., s. 91, 92 65 JÍLEK, Josef. Finance v globální ekonomice I: Peníze a platební styk. 1. vyd. Praha: Grada, 2013. 664 s. ISBN 978-80-247-3893-2. s. 513 61 62
- 21 -
3 Moderní možnosti realizace S rozvojem moderních technologií se objevují nové možnosti realizace, které v sobě implementují nejnovější technologické výdobytky a snaží se provádění bezhotovostního platebního styku co nejvíce zjednodušit a zpříjemnit. V následujících oddílech je pozornost věnována platebním kartám, internetovým platebním systémům a platbám mobilním telefonem.
3.1 Platební karty Předchůdci dnešních platebních karet se objevili již v roce 1892 ve Spojených státech. Od té doby platební karty zažily dynamický rozvoj pokračující až do současnosti – změnil se materiál, ze kterého se vyrábějí, z papíru na plast, a postupně do nich byly implementovány nové technologie. Postupem času byly vybaveny magnetickým proužkem (od r. 1969) a čipovou technologií (od r. 1975). V současné době jsou opatřovány technologií pro provádění bezkontaktních plateb.66 Platební karty můžeme rozlišovat podle několika kritérií: podle způsobu zúčtování na debetní, kreditní a charge karty, podle záznamu dat na karty embosované, s magnetickým záznamem, čipové a s laserovým záznamem,
podle teritoria na tuzemské a mezinárodní karty.67
Debetní karta je přímo napojena na běžný účet klienta, při jejím používání čerpá majitel karty peněžní prostředky ze svého účtu. Vlastník může kartou platit pouze do výše disponibilního zůstatku na účtu, včetně povoleného kontokorentu (debetu). Kreditní (úvěrová) karta se od debetní odlišuje tím, že klient nečerpá peníze ze svého běžného účtu, nýbrž přijímá úvěr. Klient má možnost půjčovat si a splácet úvěr opakovaně až do výše sjednaného úvěrového rámce (tzv. revolvingový úvěr). Charge (poplatková) karta je historicky nejstarším typem karty a podobně jako kreditní karta umožňuje čerpání dohodnutého úvěrového rámce, který ale bývá podstatně vyšší než u kreditní karty. Rozdíl spočívá v tom, že čerpaný úvěr musí klient splatit celý do data stanoveného na výpisu z poplatkové karty. Embosovaná karta je karta s reliéfním písmem, které umožňuje snímání údajů u obchodníků imprinterem.68 U karty s magnetickým proužkem jsou data (identifikační údaje vlastníka a samotné karty, údaje o provedených operacích) zaznamenána na magnetický proužek. Oproti tomu čipová karta data ukládá na mikročip, který je umístěn na přední straně karty.69 Její nespornou výhodou je vyšší stupeň bezpečnosti a možnost širšího využití díky paměti čipu. U karty s laserovým záznamem jsou data vypalována do podkladové vrstvy JUŘÍK, Pavel. Platební karty: Velká encyklopedie 1870–2006. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. 296 s. ISBN 80-247-1381-0. s. 20, 98, 176 67 MÁČE, 2006, op. cit., s. 60 66
68
tj. mechanické zařízení, které při placení snímá z embosované platební karty údaje
69
JÍLEK, 2013, op. cit., s. 515–518, 525–526
- 22 -
laserovou technologií. Jejich výhodou je vysoká kapacita záznamu, avšak nevýhodou podobně jako u magnetického proužku snadná možnost zkopírování dat.70 Platební karty nabízejí svým držitelům různé možnosti využití. Za základní formy použití platebních karet jsou považovány: výběr hotovosti v bankomatech,
výběr hotovosti na pobočkách bank a ve směnárnách (tzv. CashAdvance) – tento způsob výběru však pro klienty není příliš výhodný, protože je zatížen vysokým poplatkem, výběr hotovosti v obchodech (tzv. CashBack), bezhotovostní placení.71
Za hlavní výhody platebních karet pro klienty lze považovat:
jednoduchost použití, jednoduchý přístup k potřebným peněžním prostředkům, vyšší bezpečnost ve srovnání s placením v hotovosti, neboť použití karty je vázáno na splnění řady bezpečnostních podmínek – ověření bezpečnostních kódů nahraných na kartě, zadání PIN, případně též kontrola podpisu a bezpečnostních znaků karty (hologram, reliéfní bezpečnostní znaky aj.) obchodníkem, použití na území ČR i v zahraničí, úspory směnárenských poplatků a další úspory, které vyplývají z obvykle příznivějšího kurzu než při nákupu valut, doplňkové služby pro držitele spojené s kartou (bonusové a věrnostní programy).72
Na druhou stranu s vystavením a vedením platebních karet mohou být spojeny určité poplatky. Při ztrátě či odcizení hrozí jejich zneužití. Majitel karty nese finanční ztrátu do výše 150 EUR, pokud byla tato ztráta způsobena použitím ztracené nebo odcizené karty, nebo jejím zneužitím v případě, že majitel nezajistil ochranu jejích bezpečnostních prvků. V plném rozsahu však nese ztrátu, pokud ji způsobil svým podvodným jednáním nebo tím, že úmyslně nebo z hrubé nedbalosti porušil své povinnosti stanovené v § 101 zákona o platebním styku. Pokud však ke ztrátě došlo až po oznámení ztráty, odcizení nebo zneužití karty bance, nemůže být vlastník karty nijak postižen.73 Platební karty v České republice nabývají stále více na popularitě a společně s ní roste i počet a objem transakcí, jak ukazuje Tabulka 1 vytvořená na základě statistik Sdružení
MÁČE, 2006, op. cit., s. 61 MÁČE, 2006, op. cit., s. 56 72 SCHLOSSBERGER, Otakar a Ladislav HOZÁK. Elektronické platební prostředky. 1. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2005. 144 s. ISBN 80-7265-073-4. s. 32, 43 73 § 116 odst. 1 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku 70 71
- 23 -
pro bankovní karty. U všech uvedených ukazatelů je vidět rostoucí trend, který by i do budoucna mohl pokračovat. Tabulka 1 - Vývoj počtu platebních karet v oběhu, realizovaných transakcí a jejich objemu v letech 2010 – 2014
2010
2011
2012
2013
2014
Počet platebních karet v oběhu (ks)
9 268 914
10 030 193
10 172 883
10 250 651
11 027 590
Počet realizovaných transakcí
240 253 313
277 562 564
318 603 371
380 378 182
467 678 538
Celkový objem realizovaných 227 775 384 267 352 833 294 305 319 306 001 450 366 151 499 transakcí (v tis. CZK) Zdroj: vlastní zpracování na základě statistických dat Sdružení pro bankovní karty z let 2010 – 2014 dostupných z: http://www.bankovnikarty.cz/pages/czech/profil_statistiky.html
3.1.1 Bezkontaktní platební karty a bezkontaktní nálepky Bezkontaktní karta je moderním typem platební karty, který umožňuje provádění bezkontaktních plateb – plateb, u kterých není k jejich uskutečnění potřeba fyzického kontaktu mezi kartou a snímačem platebního terminálu. K realizaci bezkontaktních plateb lze využít rovněž tzv. bezkontaktní nálepku. Jedná se o zmenšenou verzi běžné bezkontaktní karty, kterou lze nalepit prakticky na cokoliv. Díky ní je možné platit v obchodech kupříkladu klíčenkou, kabelkou nebo mobilem bezkontaktně. Nevýhodou je, že s ní nelze vybírat prostředky z bankomatu. Technologii umožňující realizaci bezkontaktních plateb označují karetní asociace74 rozdílně – VISA používá označení payWave, MasterCard PayPass a American Express ExpressPay.75 Bezkontaktní karta a bezkontaktní nálepka jsou rychlým, pohodlným a atraktivním způsobem placení. Při platbách do výše 500 CZK není zpravidla nutné zadávat PIN, stačí bezkontaktní kartu/nálepku přiblížit na vzdálenost cca 2 – 5 centimetrů ke čtečce terminálu. Ozve se pípnutí a na displeji se objeví informace o provedení platby. Provedení platby trvá v porovnání s platbou hotovostí či klasickou platební kartou šestkrát kratší dobu, v průměru 5 vteřin, a umožňuje tak zkrátit čekání u pokladen.76 Výhodou bezkontaktních plateb je i jejich bezpečnost. Po celou dobu má klient kartu či předmět s nalepenou bezkontaktní nálepkou v ruce a má jej pod kontrolou, při transakcích nad 500 CZK je třeba navíc po pípnutí zadat PIN. Náhodná platba je vyloučena – bezkontaktní platba se provede pouze, dojde-li k přiblížení karty či nálepky na minimální vzdálenost k terminálu. Nehrozí ani možnost vícečetného stržení tj. organizace, které sdružují banky a další finanční instituce, které vydávají platební karty – př. VISA, MasterCard, American Express 74
Obliba bezkontaktní technologie hraje do karet nejen jejich uživatelům, ale i bankám a drobným obchodníkům. MORPHO CARDS CZECH s.r.o. morpho.cz [online]. Praha, 2013 [cit. 23. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.morpho.cz/nase-produkty/plastove-karty-s-inteligenci/plastove-karty-bezkontaktni-technologie 76 EQUA BANK a.s. Tiskové zprávy: S bezkontaktní platební kartou ušetříte až 11 dní života!. equabank.cz [online]. Praha, 14. 11. 2013 [cit. 23. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.equabank.cz/o-nas/tiskove-zpravy/sbezkontaktni-platebni-kartou-usetrite-az-11-dni-zivota-209/ 75
- 24 -
částky při opakovaném přiložení karty. Částka je totiž stržena na základě pokynu zadaného do terminálu již při prvním přiložení karty, k dalšímu stržení by byl třeba další pokyn.77 První bezkontaktní karty byly v České republice vydány v roce 2011 a od té doby došlo k jejich rychlému rozšíření. Podle údajů Sdružení pro bankovní karty78 bylo k 31. 12. 2014 v oběhu 11 027 590 platebních karet, z toho 6 613 235 bezkontaktních. Zaplatit platební kartou bylo možné na 91 109 obchodních místech, z toho na 48 678 rovněž bezkontaktně. V roce 2014 bylo z celkového počtu 467 678 538 karetních transakcí v objemu 366 151 499 000 CZK uskutečněno 167 075 036 bezkontaktních transakcí v objemu 86 783 342 000 CZK. Do budoucna lze očekávat, že počet bezkontaktních platebních karet i akceptujících míst bude nadále růst a společně s tím i počet transakcí a jejich objem. 3.1.2
Platby platební kartou na internetu
V současné době čím dál více lidí realizuje nákupy přes internet. Jako jedna z nejpohodlnějších možností úhrady těchto nákupů se jeví platba platební kartou. Platba kartou není pro kupujícího zatížena poplatkem. K provedení platby je potřeba vlastnit platební kartu umožňující platby na internetu 79 (u český bank se nejčastěji jedná o karty Maestro, MasterCard, Visa, Visa Electron), mít u karty aktivované internetové transakce, resp. jejich nenulový limit a do platební brány zadat následující údaje o kartě: číslo karty – 16místné číslo na přední straně karty, platnost karty – datum, do kdy je karta platná, validační CVV2/CVC2 kód – 3místné číslo na zadní straně karty vedle podpisového proužku.80 K zabezpečení plateb kartou prováděných prostřednictvím internetu slouží v současnosti systém 3D Secure. Jedná se o „soubor bezpečnostních požadavků karetních asociací MasterCard a VISA.“81 3D Secure zaručuje držiteli platební karty, že obchodník nebude přicházet do kontaktu s údaji o jeho kartě. Údaje o kartě se totiž nezadávají na stránkách e-shopu, nýbrž na zabezpečené platební bráně, kterou mohou provozovat pouze karetními asociacemi certifikovaní poskytovatelé, u kterých je dodržování definovaných bezpečnostních standardů pravidelně kontrolováno. Kromě toho umožňuje 3D Secure ověření, zda transakci provádí oprávněný držitel karty. Platby se totiž potvrzují unikátním jednorázovým kódem
RAIFFEISENBANK a.s. Bezkontaktní platby. rb.cz [online]. Praha, 2015 [cit. 23. 3. 2015]. Dostupné z: https://www.rb.cz/informacni-servis/karty-raiffeisen/rady-a-tipy-ke-kartam/bezkontaktni-platby/ 78 SDRUŽENÍ PRO BANKOVNÍ KARTY. Souhrnná statistika SBK za rok 2014. Praha, 2015. Dostupné z: http://statistiky.cardzone.cz/download/sbk_statistika_2014.pdf (dále je Souhrnná statistika SBK za rok 2014) 77
79
tzn. karta musí obsahovat údaje, které se zadávají při platbách na internetu
KOMERČNÍ BANKA, a.s. Platby kartou na internetu [online]. Praha, 2014, 3 s. [cit. 27. 3. 2015]. Dostupné z: https://www.kb.cz/file/cs/o-bance/dokumenty-ke-stazeni/kb-platby-kartou-na-internetu.pdf 81 GLOBAL PAYMENTS EUROPE, s.r.o. Bezpečnost plateb je pro nás vždy na prvním místě. gpwebpay.cz [online]. 2013 [cit. 25. 3. 2015]. Dostupné z: http://gpwebpay.cz/Security 80
- 25 -
(tzv. 3D Secure kódem), který držitel karty obdrží prostřednictvím SMS na předem zvolené telefonní číslo. Teprve po zadání kódu je transakce uskutečněna. Během celého procesu probíhá přenos dat pomocí zabezpečeného protokolu HTTPS, který využívá moderní šifrovací algoritmy. Platby se zabezpečením 3D Secure lze provést pouze u obchodníků, kteří bezpečnostní standard 3D Secure podporují. Tito obchodníci nesou označení MasterCard SecureCode a/nebo Verified by VISA.82 Počet i objem transakcí uskutečněných kartou na internetu se stále zvyšuje. V roce 2013 bylo provedeno 12 027 979 transakcí v celkovém objemu 11 662 665 000 CZK, v následujícím roce bylo uskutečněno již 14 339 961 transakcí v celkovém objemu 14 992 932 000 CZK. Meziročně tak došlo k nárůstku počtu transakcí přibližně o 19,2 % a jejich objemu přibližně o 28,6 %.83 Lze předpokládat, že růst bude pokračovat i v následujících letech. 3.1.3 MO/TO transakce Telefonní a poštovní objednávky (odtud zkratka MO/TO – Mail Order/Telephone Order) hrazené pomocí kreditních karet se objevily už v 70. letech 20. století. Využívány jsou doposud, a to zejména v zásilkovém prodeji, při rezervacích ubytování, vstupenek aj. Princip těchto transakcí spočívá v tom, že zákazník zašle prodávajícímu údaje o své platební kartě telefonicky, poštou, faxem či dnes často prostřednictvím internetu a takto si rezervuje např. ubytování v hotelu. V případě, že do hotelu nepřijede a ve stanoveném termínu rezervaci nezruší, je mu hotel na základě transakce MO/TO oprávněn zaúčtovat jednu noc. 84 Vzhledem k tomu, že se jedná o nestandardní platbu, prováděnou za nepřítomnosti platební karty a jejího majitele, je nutné mít tyto transakce povoleny v nastavení karty. Problémem těchto plateb je možnost zachycení čísla karty podvodníky a jejího zneužití.
3.2 Internetové platební systémy (elektronické peněženky) Zajímavou alternativu k provádění plateb na internetu skrze internetové bankovnictví či prostřednictvím platební karty představují internetové platební systémy tzv. elektronické peněženky. Už není potřeba přepisovat čísla účtů či údaje z platební karty do platební brány a transakci potvrzovat SMS kódem. Stačí poslat peníze do elektronické peněženky z účtu nebo pomocí platební karty a začít platit. Pro autorizaci platby prostřednictvím elektronické peněženky stačí zadat přihlašovací údaj (např. jméno, e-mail) a své heslo.
RAIFFEISENBANK a.s. 3D Secure. rb.cz [online]. 2015 [cit. 26. 3. 2015]. Dostupné z: https://www.rb.cz/informacni-servis/doplnkove-informace-k-produktum/doplnkove-sluzby/3d-secure/ 83 SDRUŽENÍ PRO BANKOVNÍ KARTY. Souhrnná statistika SBK za rok 2013. Praha, 2014. Dostupné z: http://statistiky.cardzone.cz/download/sbk_statistika_2013.pdf a Souhrnná statistika SBK za rok 2014 84 JUŘÍK, 2006, op. cit., s. 246 82
- 26 -
Internetové platební systémy jsou určeny především pro provádění drobných plateb tzv. mikroplateb. Počet obchodníků, kteří umožňují platby skrze elektronické peněženky, se zvyšuje, stále jsou však e-shopy, které tento způsob placení nepodporují. V elektronických peněženkách jsou uchovávány elektronické peníze, jež zákon o platebním styku v § 4 definuje jako peněžní hodnotu, která: a) „představuje pohledávku vůči tomu, kdo ji vydal (tj. vydavatel elektronických peněz), b) je uchovávaná elektronicky, c) je vydávaná proti přijetí peněžních prostředků za účelem provádění platebních transakcí a d) je přijímána jinými osobami než tím, kdo ji vydal.“85 Mezi hlavní výhody internetových platební systémů lze zařadit: rychlost transakcí – transakce jsou ve srovnání s bankovními převody prováděny v reálném čase, bezpečnost transakcí – obchodník se nedostane k citlivým údajům, avšak v souvislosti se zabezpečením 3D Secure přestává být tato výhoda relevantní, možnost přeposílání peněz mezi uživateli bez poplatků.86 Mezi v českém prostředí nejznámější internetové platební systémy patří PayPal, Skrill a PaySec. 3.2.1
PayPal
PayPal je snad nejznámějším internetovým platebním systémem. Byl založen v roce 1998 a v dnešní době je dostupný ve 203 zemích a 26 měnách. PayPal umožňuje bezpečné a pohodlné platby u obchodníků a převody peněz mezi jednotlivými PayPal účty. V současnosti spravuje 162 milionů aktivních účtů a denně provede téměř 11,5 milionů plateb zadaných jeho klienty. Ačkoli PayPal funguje i v České republice v českých korunách, jeho webové rozhraní prozatím není v českém jazyce dostupné.87 Vedení PayPal účtu ani převody peněžních prostředků v rámci PayPal účtů nejsou zpoplatněny. Platby u obchodníků rovněž nepodléhají žádnému poplatku. Dobíjení účtu je možné z bankovního účtu zdarma nebo prostřednictvím platební karty s poplatkem 3,4 % z převáděné částky + 10,00 CZK. Převod PayPal zůstatku zpět na bankovní účet je zdarma.88
§ 4 odst. 1 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku Vítejte ve světě bezpečného placení na internetu. Platebni-systemy.webnode.cz [online]. Praha, 2009 [cit. 2. 4. 2015]. Dostupné z: http://platebni-systemy.webnode.cz/ 87 PAYPAL (EUROPE) S.à r.l. et Cie, S.C.A. About PayPal. paypal.com [online]. 2015 [cit. 28. 3. 2015]. Dostupné z: https://www.paypal-media.com/about (vlastní překlad) 88 PAYPAL (EUROPE) S.à r.l. et Cie, S.C.A. Fees. paypal.com [online]. 2015 [cit. 2. 4. 2015]. Dostupné z: https://www.paypal.com/cz/cgi-bin/webscr?cmd=_display-fees-outside (vlastní překlad) 85 86
- 27 -
3.2.2 Skrill Skrill je novou obchodní značkou elektronické peněženky MoneyBookers, která funguje již od roku 2001 a podobně jako PayPal umožňuje bezpečné a jednoduché placení na internetu a převádění peněz mezi Skrill účty. V současné době využívá elektronickou peněženku Skrill přes 36 milionů lidí, kteří odesílají a přijímají peníze ve 200 zemích světa ve 40 různých měnách. Skrill nabízí své služby i v České republice, přičemž na rozdíl od PayPalu je jeho internetové rozhraní dostupné v českém jazyce.89 Vedení Skrill účtu je zdarma. Za odeslání peněz je účtován poplatek 1 % z odesílané částky, maximálně však 10 EUR, příjem peněz není zpoplatněn. Platba v obchodě nebo převod peněžních prostředků u obchodníků je zdarma. Dobíjení je možné bankovním převodem bez poplatku nebo platební kartou s poplatkem 1,9 % z dobíjené částky. Výběr peněz ze Skrill konta je zpoplatněn ve výši 2,95 EUR.90 3.2.3 PaySec PaySec je českou internetovou elektronickou peněženkou provozovanou Československou obchodní bankou (ČSOB) od roku 2008, která umožňuje platit u obchodníků, v online aukcích, odesílat a přijímat platby mezi uživateli a poskytnout dar neziskovým organizacím. Dobíjení PaySec konta je možné z bankovního účtu nebo platební kartou.91 Platby u obchodníků ani platby mezi konty nejsou zpoplatněny. Dobíjení z účtu je zdarma pro klienty všech bank, v případě dobíjení kartou činí poplatek 2 % z dobíjené částky. Vybití konta je zpoplatněno 2 CZK při vybíjení na běžný účet vedený u jakékoliv banky v ČR kromě ČSOB a Era Poštovní spořitelny.92
3.3 Platby mobilním telefonem Technologický pokrok na poli mobilních telefonů přinesl nové možnosti jejich uplatnění. Jednou z nich je i využití chytrého telefonu k provádění plateb. V současnosti se prosazují zejména NFC a QR platby, placení skrze aplikaci MasterCard Mobile a v českém prostředí vzniklá služba Mobito. 3.3.1 NFC platby NFC platby jsou moderním způsobem placení, který se ve světě začíná teprve prosazovat. Aby bylo možné tyto platby uskutečnit je potřeba vlastnit mobilní telefon vybavený
O společnosti Skrill. skrill.com [online]. 2014 [cit. 2. 4. 2015]. Dostupné z: https://www.skrill.com/cz/o-nas/ Plaťte méně. Udělejte více. skrill.com [online]. 2015 [cit. 2. 4. 2015]. Dostupné z: https://www.skrill.com/cz/osobni/poplatky/ 91 ČESKOSLOVESKÁ OBCHODNÍ BANKA, a.s. PaySec. erasvět.cz [online]. Praha, 2014 [cit. 2. 4. 2015]. Dostupné z: https://www.erasvet.cz/fyzicke-osoby/ucty/stranky/paysec/popis-produktu.aspx 92 ČESKOSLOVESNKÁ OBCHODNÍ BANKA, a.s. PaySec – Nejčastější otázky. paysec.cz [online]. Praha, 2007, poslední aktualizace: 2014 [cit. 2. 4. 2015]. Dostupné z: http://www.paysec.cz/CmsPage.aspx?id=faq 89 90
- 28 -
technologií NFC.93 Kromě toho musí být v telefonu naistalována platební aplikace (tzv. peněženka/wallet) a telefon, resp. jeho operační systém musí podporovat jednu ze dvou technologií umožňující NFC platby. Jde o: technologii založenou na principu tzv. secure elementu, čipu, který v šifrované podobě obsahuje nahraná data nezbytná k provedení transakce (tj. údaje o platební
kartě) – secure element může existovat ve formě NFC SIM karty, integrovaného čipu přímo v telefonu či externího secure elementu (např. microSD karty),94 a o novější technologii plateb tzv. Host Card Emulation (HCE), která umožňuje softwarovou emulaci („naklonování“) platební karty do aplikace v mobilním telefonu – při provádění transakce dojde k ověření údajů o kartě v telefonu na vzdáleném serveru (tzv. cloudu) banky, který nahrazuje secure element v telefonu.95
Splňuje-li telefon požadavky k provedení NFC platby, její průběh se příliš neliší od běžné bezkontaktní platby. Při platbách do 500 CZK stačí odemknutý telefon přiblížit k bezkontaktnímu terminálu a dojde k provedení transakce – ozve se pípnutí a na displeji telefonu se objeví potvrzení o provedení platby. Při platbě nad 500 CZK je vyžadováno zadání PIN. Klient přiloží telefon platebnímu terminálu, ozve se pípnutí a platební terminál nebo platební aplikace v telefonu jej vyzve k zadání PIN. Po jeho zadání v platební aplikaci je nutné telefon znovu přiložit k terminálu, poté se znovu ozve pípnutí a transakce je provedena. V aplikaci je možné pro vyšší bezpečnost nastavit, aby vyžadovala zadání PIN při každé platbě.96 Mobilní telefony vybavené čtečkou otisků prstů umožňují platbu autorizovat pouhým sejmutím otisku (např. mobilní telefony iPhone 5s, 6 a 6 Plus či Samsung Galaxy S6). Přehled o provedených transakcích klient získá v platební aplikaci. Nutno ještě poznamenat, že k realizaci NFC plateb není potřeba mít telefon připojený k internetu. Výhoda těchto plateb spočívá v tom, že již není potřeba s sebou nosit peněženku, stačí mobilní telefon, který se tak stane skutečně univerzálním nástrojem umožňujícím nejen komunikaci, přístup na internet, ale nově i placení. 3.3.1.1 NFC platby v České republice NFC platby v České republice nejsou příliš rozšířeny. Důvod tohoto stavu spočívá v tom, že u nás zatím fungují výlučně na principu secure elementu v podobě NFC SIM karty a jsou tak vázány na mobilního operátora, který SIM kartu vydává. V praxi klient k tomu, aby mohl NFC platby realizovat, potřebuje NFC SIM kartu od operátora, operátorem certifikovaný
NFC (Near Field Communication) je nízkoenergetická bezdrátová technologie, která umožňuje rádiový přenos dat na krátkou vzdálenost a bezpečnou vzájemnou komunikaci mezi zařízeními vybavenými NFC. 93
KORB, Kryštof a Martin PULTZNER. Secure element: klíč k mobilním platbám. nearfield.cz [online]. Praha, 6. 4. 2012 [cit. 28. 3. 2015]. Dostupné z: http://nearfield.cz/clanky/secure-element-klic-k-mobilnim-platbam-20 95 LÁSKA, Jan. Visa předvedla v Barceloně cloudové platby HCE. Letos budou i v ČR. mobilmania.cz [online]. 6. 3. 2015 [cit. 28. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.mobilmania.cz/bleskovky/visa-predvedla-v-barcelonecloudove-platby-hce-letos-budou-i-v-cr/sc-4-a-1329985/default.aspx 96 O2 Guru představuje NFC mobilní platby. In: YouTube [online]. 23. 8. 2012 [cit. 28. 3. 2015]. Dostupné z: https://youtu.be/BfBEpfsDUTM. Kanál uživatele Videa webu nfctech.cz. 94
- 29 -
mobilní telefon, platební aplikaci a musí být klientem banky, která spolupracuje s mobilním operátorem a umožňuje nahrání platebních údajů na NFC SIM kartu. 97 V současné době bohužel žádný mobilní operátor ve spolupráci s bankovní institucí NFC platby nenabízí. Do konce roku 2014 NFC platby nabízel ve spolupráci s GE Money Bank mobilní operátor O2 Czech Republic pro uživatele vybraných mobilních telefonů značky Samsung. V rámci přechodu na technologicky vyspělejší typ SIM karty, který by kromě NFC plateb podporoval i mobilní sítě čtvrté generace (LTE), byla distribuce nových NFC SIM karet pozastavena a spolupráce s GE Money Bank krátce poté ukončena.98 Stávající klienti však mohou NFC platby i nadále uskutečňovat.99 V průběhu roku 2015 by však český trh mohl zažít „boom“ NFC plateb. Karetní asociace VISA100 i MasterCard101 totiž plánují do České republiky přinést podporu HCE plateb, které dosud fungují pouze na vybraných světových trzích. Systém plateb tak již nebude závislý na SIM kartách od operátorů, ale pouze na bankách a karetních asociacích. Platební aplikaci si klient stáhne z obchodu své mobilní platformy a bude záležet pouze na bance, zda ve spolupráci s karetní asociací bude NFC platby podporovat. Příkladem ve světě fungujících systémů NFC plateb založených na HCE jsou Apple Pay a Google Wallet, které by s příchodem HCE na náš trh mohly začít fungovat i v rámci České republiky.102 3.3.2 QR platby Základ QR plateb spočívá ve využití QR kódu, což je dvojrozměrný kód zapisovaný do čtverce, který v případě QR plateb slouží k zakódování platebních údajů z faktury či jiného vyúčtování. K realizaci QR platby je kromě samotného kódu ještě potřeba chytrý telefon či tablet vybavený kamerou pro snímání QR kódů a mobilní aplikací banky klienta a připojení k internetu.
O2 CZECH REPUBLIC a.s. Jak to funguje: Nejčastější dotazy našich zákazníků na téma: NFC s GE Money Bank. Plaťte bezkontaktně [online]. Praha, 2014 [cit. 28. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.kartavmobilu.cz/info.php?theme=2 98 LÁSKA, Jan. O2 pozastavilo distribuci NFC SIM karet. Chystá nové s LTE. mobilmania.cz [online]. 21. 1. 2015 [cit. 2. 4. 2015]. Dostupné z: http://www.mobilmania.cz/bleskovky/o2-pozastavilo-distribuci-nfc-sim-karetchysta-nove-s-lte/sc-4-a-1329495/default.aspx 99 O2 CZECH REPUBLIC, a.s. Ukončení nabídky Karty v mobilu s GE Money Bank. Plaťte bezkontaktně [online]. 10. 3. 2015 [cit. 28. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.kartavmobilu.cz/news_detail.php?id=25 100 VISA EUROPE. Tisková zpráva: Boom cloudových mobilních plateb: Placení technologií HCE zavede přes 30 bank. visa.cz [online]. Praha/Londýn, 27. 2. 2015 [cit. 28. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.visa.cz/onas/tisk-media/tiskove-zpravy/boom-cloudov-ch-mobiln-ch-plateb-placen-technologi-hce-zavede-p-es-30banknew-component 101 FAJMON, Martin. MasterCard spustí NFC platby s aplikací MasterCard Mobile. nearfield.cz [online]. Praha, 24. 2. 2015 [cit. 28. 3. 2015]. Dostupné z: http://nearfield.cz/clanky/mastercard-spusti-nfc-platby-s-aplikacimastercard-mobile-175 102 VÁCLAVÍK, Lukáš. Visa a MasterCard chtějí mobilní NFC platby Apple Pay dostat do Evropy už příští rok. cnews.cz [online]. Praha, 10. 9. 2014 [cit. 28. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.cnews.cz/visa-mastercard-chtejimobilni-nfc-platby-apple-pay-dostat-do-evropy-uz-pristi-rok 97
- 30 -
Podstata QR plateb spočívá v přenosu platebních údajů a provedení platby bez zásahu lidského faktoru. Pro provedení platby si klient na svém chytrém telefonu či tabletu spustí bankovní aplikaci a načte příslušný QR kód s platebními údaji. Tím se mu předvyplní příslušná pole platebního příkazu v mobilní aplikaci. Klient údaje zkontroluje, platbu autorizuje a odešle. Celý proces zadávání platby se tak obejde bez ručního zadávání čísla účtu, částky, variabilního symbolu atd. Tím se zvyšuje komfort, ale také se tím sníží počet chybně zadaných plateb. 103 QR platby jsou záležitostí posledních let. První banky integrovaly tyto platby do svých mobilních aplikací v roce 2012. V současnosti QR platby podporuje devět bank – Air Bank, Česká spořitelna, ČSOB, Era Poštovní spořitelna, Equa Bank, Fio banka, Komerční banka. Raiffeisenbank a Zuno.104 Do budoucna se dá předpokládat, že QR platby začnou podporovat i ostatní bankovní domy. 3.3.3
MasterCard Mobile Digitální peněženka MasterCard Mobile je bezplatná mobilní aplikace pro chytré
telefony s operačním systémem Android a iOS, která zjednodušuje a ulehčuje internetové nákupy v České republice a dalších zemích.105 Do digitální peněženky stačí vložit údaje o platební kartě a provést aktivaci karty. Podporovány jsou platební karty MasterCard, Maestro i Visa (Electron). Kromě údajů o platební kartě je možné do aplikace vložit i fakturační adresu k doručování objednaného zboží. V e-shopu u obchodníka nebo v platební bráně pak stačí zvolit platbu MasterCard Mobile/MasterPass a zobrazí se QR kód a pod ním číselný kód. Poté stačí v telefonu otevřít digitální peněženku, naskenovat vygenerovaný QR kód nebo opsat číselný kód, vybrat platební kartu (v případě, že jich je v aplikaci uloženo více) a potvrdit platbu svým mPIN106 nebo otiskem prstu u telefonů vybavených čtečkou otisků prstů. K provedení platby je potřeba internetové připojení. Hlavní výhoda MasterCard Mobile spočívá v tom, že při placení v e-shopech není třeba opakovaně zadávat údaje karty, SMS heslo (v rámci 3D Secure) ani adresu pro doručení objednávky. Mezi další výhody patří: akceptace ze strany široké škály internetových obchodníků v ČR i v zahraničí, možnost dobíjení kreditu v mobilu,
digitální peněženku MasterCard Mobile není potřeba dopředu nabíjet penězi, stačí jednorázově zadat údaje o platební kartě,
ČESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE. Standard ČBA: Formát pro sdílení platebních údajů v rámci tuzemského platebního styku v CZK prostřednictvím QR kódů [online]. Praha, listopad 2012 [cit. 28. 3. 2015]. Dostupné z: https://www.czech-ba.cz/sites/default/files/down_50681.pdf 104 Konec přepisování platebních údajů z faktur. QR platba [online]. Praha, 2015 [cit. 28. 3. 2015]. Dostupné z: http://qr-platba.cz/ 105 Co je MasterCard® Mobile?. mastercardmobile.cz [online]. Praha, 2012, poslední aktualizace: 2014 [cit. 29. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.mastercardmobile.cz/ 103
106
mPIN je šestimístný alfanumerický kód, který si uživatel zvolí při aktivaci aplikace.
- 31 -
aplikace i samotné platby jsou pro držitele karet zdarma.107
V budoucnu by tato aplikace měla sloužit jako platební aplikace umožňující provádění NFC plateb založených na technologii HCE.108 3.3.4 Mobito Mobito je česká služba provozovaná společností MOPET CZ, a.s., která umožňuje platbu mobilem za pomoci propojení s bankovním účtem nebo s platební kartou. Díky Mobitu je možné bezpečně platit v obchodech, dobíjet kredit, platit na internetu či posílat peníze mezi telefony, a to až do výše 10 000 CZK – rychle, jednoduše a kdykoli. Mobito je možné ovládat pomocí mobilní aplikace pro operační systém Android a iOS nebo přes zprávy na displej, které fungují ve většině ostatních mobilů. Aplikace Mobito vyžaduje připojení k internetu, zprávy na displej nikoli – k nim stačí pouze připojení k mobilní síti.109 Pořízení Mobita je snadné – stačí se zaregistrovat na webových stránkách www.mobitoplatito.cz, v internetovém bankovnictví partnerských bank, nebo přímo v aplikaci Mobito. Poté si lze s Mobitem propojit bankovní účet nebo platební kartu. V internetovém bankovnictví Mobito podporují Česká spořitelna, GE Money bank, Raiffeisenbank a UniCredit Bank.110 K provedení platby Mobitem je potřeba sdělit tomu, komu se platí, své mobilní číslo nebo Mobito číslo.111 Ten pak do telefonu platícího zašle účet k zaplacení, který platící potvrdí osobním PIN kódem. Tímto dojde k provedení transakce. Při placení se částka strhává buď přímo z propojeného bankovního účtu (pouze u klientů partnerských bank), nebo z nabité částky v Mobitu, kdy se z Mobita stává elektronická peněženka s elektronickými penězi.112 Propojená platební karta slouží k pohodlnému dobíjení Mobita přímo z jeho mobilní aplikace. Platby v rámci Mobita jsou zdarma. Nabíjení a vybíjení na bankovní účet mohou mít banky zpoplatněné jako bankovní převod. Nabití Mobita platební kartou je s výjimkou karet vydaných Raiffeisenbank zpoplatněno částkou 3 CZK + 1,5 % z nabíjené částky.113
MasterCard® Mobile: Pro držitele karet. mastercardmobile.cz [online]. Praha, 2012, poslední aktualizace: 2014 [cit. 29. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.mastercardmobile.cz/pro-drzitele-karet 108 FAJMON, Martin. MasterCard spustí NFC platby s aplikací MasterCard Mobile. nearfield.cz [online]. Praha, 24. 2. 2015 [cit. 28. 3. 2015]. Dostupné z: http://nearfield.cz/clanky/mastercard-spusti-nfc-platby-s-aplikacimastercard-mobile-175 109 Mobito jsou peníze v mobilu: Ovládání Mobita. mobitoplatito.cz [online]. Praha, 2012 [cit. 30. 3. 2015]. Dostupné z: https://www.mobitoplatito.cz/vse-o-mobitu/ovladani-mobita/ 110 Mobito jsou peníze v mobilu: Jak si pořídit Mobito. mobitoplatito.cz [online]. Praha, 2012 [cit. 30. 3. 2015]. Dostupné z: https://www.mobitoplatito.cz/vse-o-mobitu/jak-si-poridit-mobito/ 107
111
Mobito číslo se generuje v Mobitu v případě, že člověk nechce sdělovat své mobilní číslo.
Mobito. T-mobile.cz [online]. Praha, poslední aktualizace 2015 [cit. 30. 3. 2015]. Dostupné z: https://www.tmobile.cz/mobito#tab4568447963533925 113 Mobito jsou peníze v mobilu: Poplatky. mobitoplatito.cz [online]. Praha, 5. 3. 2014 [cit. 30. 3. 2015]. Dostupné z: https://www.mobitoplatito.cz/vse-o-mobitu/poplatky/ 112
- 32 -
4 Srovnání výhodnosti běžných účtů u vybraných bank V návaznosti na poznatky získané v předchozích, teoretických, kapitolách je v této kapitole provedeno srovnání možností realizace bezhotovostního platebního styku skrze základní předpoklad pro jeho uskutečňování – běžný účet. Tento základní a klienty nejčastěji žádaný produkt bank slouží především k zajištění platebního styku, k zúčtování všech operací z příkazu majitele účtu či oprávněných osob nebo operací provedených v jeho prospěch jinou osobou. Na běžný účet jsou bezprostředně nebo zprostředkovaně navázány také další služby a produkty bank.114 Pro porovnání běžných účtů vybraných bank z hlediska výše poplatků jsou zvoleni tři modeloví klienti realizující bezhotovostní platební styk a pro každého z nich je na základě srovnání vybrán nejoptimálnější účet. V kapitole jsou rovněž nastíněna i další možná kritéria, která klienti při výběru účtu mohou brát v potaz.
4.1 Vybrané banky Do srovnání běžných účtů byly zařazeny produkty deseti bank působících na českém bankovním trhu, které mají tento trh reprezentovat. Do výběru tak byly zvoleny tradiční, zavedené banky s velkou klientskou základnou, ale také nové, teprve se etablující banky, které se často profilují jako tzv. „bezpoplatkové“. Dalšími kritérii pro výběr byly rozsah nabízených služeb, aby si klient kromě běžného účtu mohl z jejich nabídky vybrat i další produkty, dostupnost a přehlednost informací o produktech na webových stránkách, srozumitelnost ceníků a také veřejné povědomí o dané bance, kde svou roli kromě délky působení na trhu hraje i mediální propagace banky. Na základě těchto kritérií byly zvoleny následující banky:
AirBank, a.s., Česká spořitelna, a.s. (ČS), Československá obchodní banka, a.s. (ČSOB), Fio banka, a.s., GE Money Bank, a.s. (GE), Komerční banka, a.s. (KB),
mBank S.A., organizační složka, Era Poštovní spořitelna, obchodní značka Československé obchodní banky, a.s. (Era PS), Raiffeisenbank, a.s. (RB), Sberbank CZ, a.s.
114
MÁČE, 2006, op. cit., s. 22
- 33 -
4.2 Srovnání účtů z hlediska výše poplatků u modelových klientů Každý bankovní klient má na svůj běžný účet odlišné požadavky a využívá služby na něj navázané v různém rozsahu. Z tohoto důvodu byli pro srovnání běžných účtů z hlediska výše poplatků vytvořeni tři modeloví klienti, kteří se odlišují svými požadavky, preferencemi a mírou využívání bankovních služeb. Modeloví klienti průřezově zachycují požadavky různých klientů – od těch, kteří účet využívají minimálně a k jeho ovládání vyžadují osobní schůzky na pobočce banky, až po ty, kteří svůj běžný účet využívají velmi aktivně a ovládají jej pomocí moderních prostředků, internetového a mobilního bankovnictví. Zvolen tak byl pasivní, průměrný a aktivní modelový klient. Cílem srovnání je z hlediska výše měsíčních poplatků nalézt pro každého modelového klienta nejoptimálnější účet, který bude odpovídat jeho potřebám a požadavkům. Banky nabízejí své běžné účty v různých variantách, proto pro každého modelového klienta byla vybrána ta varianta, která se dle popisu banky pro daného klienta hodí nejvíce. Banky rovněž u svých účtů nabízejí různé bonifikace za dostatečný obrat příchozích respektive odchozích plateb. Předpokládejme proto, že objem příchozích plateb u všech klientů převyšuje 15 000 CZK a objem odchozích 13 000 CZK. 4.2.1 Modelový klient č. 1 – pasivní klient Pasivní klient provádí na svém běžném účtu málo operací. Svůj účet využívá především pro příjem peněžních prostředků (např. mzdy, platu, důchodu). Správu a obsluhu svého běžného účtu provádí osobně na pobočce banky, internetové bankovnictví vůbec nevyužívá. Každý měsíc chce dostávat bankovní výpisy v papírové podobě, aby si je mohl archivovat a mít tak přehled o provedených transakcích. Debetní platební kartu ke svému účtu primárně využívá pro výběr peněžních prostředků z bankomatů, občasně i k platbám u obchodníků. V průběhu měsíce tak využívá a realizuje: 2 příchozí platby, 1 příkaz k úhradě zadaný osobně v papírové podobě na přepážce pobočky, platbu SIPO,
3 výběry z bankomatů vlastní banky a 1 výběr z bankomatu cizí banky, 2 dotazy na zůstatek v bankomatu vlastní banky,
vedení debetní platební karty (PK), výpis z účtu v papírové podobě.
Vzhledem k požadavkům modelového klienta č. 1 jsou pro srovnání vybrány pouze produkty bank, které umožňují zadávání platebních příkazů na svých pobočkách či obchodních místech. Srovnání účtů a výši poplatků u jednotlivých bank zachycují Tabulka 2 a Tabulka 3.
- 34 -
Tabulka 2 – Srovnání běžných účtů pro modelového klienta č. 1 – I. část ČS: Osobní účet ČS II
ČSOB: ČSOB Konto
Era PS: Era osobní účet
Fio banka: Fio běžný účet
69 CZK
55 CZK
34 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
20 CZK / 22 CZK
50 CZK
25 CZK
30 CZK116
5 CZK
6 CZK
8 CZK
0 CZK
5 CZK117
0 CZK
15 CZK118
0 CZK
40 CZK
35 CZK
30 CZK
30 CZK
2 dotazy na zůstatek
0 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
vedení debetní PK
0 CZK
0 CZK
10 CZK
0 CZK
papírový výpis z účtu
25 CZK
20 CZK
20 CZK
25 CZK
Název banky a účtu vedení účtu 2 příchozí platby v rámci banky/z jiných bank115 1 příkaz k úhradě v rámci banky/do jiných bank platba SIPO 3 výběry z bankomatů vlastní banky 1 výběr z bankomatu cizí banky
měsíční náklad 164 – 166 CZK 166 CZK 142 CZK 85 CZK CELKEM Zdroj: vlastní zpracování a výpočty na základě ceníků bank účinných k 5. 4. 2015 dostupných z oficiálních webových stránek bank.
rozlišení cen je uvedeno pouze v případě, je-li cena odlišná výběr zdarma získává klient za každé celé 4 000 CZK součtu vyúčtovaných transakcí uskutečněných platební kartou prostřednictvím platebních terminálů nebo internetových platebních bran za jeden kalendářní měsíc – modelový klient č. 1 na výběr zdarma u bankomatu cizí banky nedosáhne 117 první dva výběry jsou zdarma 118 u Era Poštovní spořitelny jsou vždy za vlastní bankomaty pokládány i bankomaty ČSOB 115 116
- 35 -
Tabulka 3 – Srovnání běžných účtů pro modelového klienta č. 1 – II. část GE: Konto Genius bene+
KB: MůjÚčet
RB: eKonto SMART
Sberbank: FÉR konto START
0 CZK
34 CZK119
0 CZK120
0 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
50 CZK
39 CZK
50 CZK
25 CZK / 50 CZK
platba SIPO
0 CZK
6 CZK
0 CZK
5 CZK
3 výběry z bankomatů vlastní banky
0 CZK
18 CZK121
0 CZK
15 CZK
1 výběr z bankomatu cizí banky
40 CZK
39 CZK
0 CZK
10 CZK (u ČSOB) / 37 CZK (ostatní)
2 dotazy na zůstatek
0 CZK
5 CZK
0 CZK
0 CZK
vedení debetní PK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
papírový výpis z účtu
25 CZK
30 CZK
30 CZK
40 CZK
Název banky a účtu vedení účtu 2 příchozí platby v rámci banky/z jiných bank 1 příkaz k úhradě v rámci banky/do jiných bank
měsíční náklad 115 CZK122 171 CZK 80 CZK 95 – 147 CZK CELKEM Zdroj: vlastní zpracování a výpočty na základě ceníků bank účinných k 5. 4. 2015 dostupných z oficiálních webových stránek bank.
Celkový měsíční náklad pro modelového klienta č. 1 se u srovnávaných běžných účtů pohybuje v rozmezí 80 CZK – 171 CZK. Z hlediska poplatků je pro daného klienta nejvýhodnější účet od Raiffeisenbank eKonto SMART za 80 CZK měsíčně, u kterého klient platí poplatek pouze za osobní zadání příkazu k úhradě a výpis zaslaný poštou. Pokud by však klient v průběhu měsíce uskutečnil platby u obchodníků platební kartou ve výši 4 000 CZK, pak by se nejvýhodnějším stal Fio běžný účet, u kterého by v tomto případě odpadl poplatek za výběr z bankomatu cizí banky a zůstaly by pouze poplatky za příkaz k úhradě a papírový výpis. Měsíční náklad by za této situace činil 55 CZK. Nejdražšími účty jsou produkty nabízené trojicí tradičních bank – MůjÚčet od Komerční banky, ČSOB Konto od Československé obchodní banky a Osobní účet ČS II od České spořitelny. Tyto produkty nelze z ekonomického hlediska klientovi doporučit.
při splnění podmínky 1 došlé platby měsíčně poplatek při aktivním využívání účtu, tzn. vedení účtu je zdarma, pokud je součet příchozích plateb na účtu nejméně ve výši 15 000 CZK měsíčně a zároveň jsou provedeny alespoň 3 odchozí platby měsíčně (do odchozích plateb jsou zahrnuty i transakce zadané prostřednictvím platební karty) 121 platí v případě, že klient zaplatí jedenkrát kartou u obchodníka (1 platba PK u obchodníka = 1 výběr z bankomatu KB zdarma) 122 GE Money Bank poskytuje klientovi odměnu 50 CZK za každý skončený kalendářní měsíc, ve kterém součet jeho plateb debetní kartou u obchodníků v ČR přesáhne 5 000 CZK a ve kterém měl vedení účtu zdarma – modelový klient č. 1 na tuto odměnu nedosáhne 119 120
- 36 -
Kromě výše poplatků hraje u pasivního klienta velkou roli také počet, resp. dostupnost poboček jednotlivých bank, neboť svůj účet obsluhuje výlučně skrze osobní schůzky na pobočce. Počty poboček srovnávaných bank ukazuje Tabulka 4. Tabulka 4 – Počet poboček srovnávaných bank u modelového klienta č. 1; Banka
Počet poboček
Česká spořitelna
644
Československá obchodní banka
243
Era Poštovní spořitelna
76 + pobočky České pošty (3282)
Fio banka
75
GE Money Bank
252
Komerční banka
399
Raiffeisenbank
120
Sberbank 27 Zdroj: vlastní zpracování na základě dat jednotlivých bank dostupných z oficiálních webových stránek bank.
Při posuzování kritéria poboček však vždy záleží na místě bydliště klienta. Ve velkých městech (Praha, Brno) má ze srovnávaných bank pobočku každá, ale v jiných městech tomu tak být nemusí. Započítáme-li i pobočky České pošty, tak nejhustší síť poboček má Era Poštovní spořitelna. Vzhledem k tomu, že pošty jsou i v malých obcích, tak se tato banka jeví z hlediska hustoty poboček jako nejvhodnější, ačkoli z hlediska poplatků nikoli. 4.2.2
Modelový klient č. 2 – průměrný klient
Průměrný klient byl sestaven na základě údajů bank o nejpoužívanějších službách uvedených na serveru www.bankovnipoplatky.com.123 Tento klient již využívá více služeb a provádí více operací na svém běžném účtu. K jeho správě a zadávání transakcí využívá internetové bankovnictví. Výpisy z účtu si nechává zasílat pouze v elektronické podobě. O provedených transakcích chce mít okamžitě přehled, nechává si proto zasílat informační SMS. Svou debetní platební kartu pravidelně využívá k platbám u obchodníků, potřebuje však u sebe mít rovněž hotovostní peníze, provádí tak i výběry z bankomatů a občasně využívá službu CashBack.124 V průběhu měsíce využívá a uskutečňuje: 4 příchozí platby, 7 odchozích plateb z jednorázových i trvalých příkazů k úhradě, platbu SIPO,
NACHER, Patrik a Jan STUCHLÍK. Nejlevnější účet pro internet 2010: vítězství mBank a obří skok Poštovní spořitelny. bankovnipoplatky.com [online]. Praha, 16. 9. 2010 [cit. 22. 2. 2015]. Dostupné z: http://www.bankovnipoplatky.com/nejlevnejsi-ucet-pro-internet-2010-vitezstvi-mbank-a-obri-skok-postovnisporitelny-12830.html 123
CashBack je služba pro držitele platebních karet, díky které mohou při nákupu nad 300 CZK vybrat u obchodníka hotovost až do výše 1 500 CZK. 124
- 37 -
2 výběry z bankomatu vlastní banky a 1 výběr z bankomatu cizí banky, 1 využití služby CashBack vedení debetní platební karty, 20 informačních SMS o provedených transakcích, internetové bankovnictví,
výpis z účtu v elektronické podobě. Průměrný klient již nevyžaduje k obsluhování účtu pobočku banky, proto byly do srovnání zařazeny i běžné účty, u kterých banky umožňují jejich správu výhradně přes internet. Srovnání výše poplatků u účtů vybraných bank je provedeno v následujících tabulkách (Tabulka 5 a Tabulka 6). Tabulka 5 – Srovnání běžných účtů pro modelového klienta č. 2 – I. část AirBank: Běžný účet – Malý tarif
ČS: Internetový osobní účet ČS (iÚčet)
ČSOB: ČSOB Konto
Era PS: Era online účet
Fio banka: Fio běžný účet
0 CZK
0 CZK125
55 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
15 CZK126
0 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
6 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
10 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
25 CZK
40 CZK
35 CZK
39 CZK
0 CZK127
1 CashBack
0 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
vedení debetní PK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
20 CZK
29 CZK
40 CZK
60 CZK
48 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
45 CZK
79 CZK
151 CZK
99 CZK
48 CZK
Název banky a účtu vedení účtu 4 příchozí platby v rámci banky/z jiných bank 7 odchozích plateb v rámci banky/do jiných bank platba SIPO 2 výběry z bankomatů vlastní banky 1 výběr z bankomatu cizí banky
20 informačních SMS internetové bankovnictví elektronický výpis z účtu měsíční náklad CELKEM Zdroj: vlastní zpracování a webových stránek bank.
výpočty na základě ceníků bank účinných k 5. 4. 2015 dostupných z oficiálních
platí v případě, pokud klient měsíčně zaplatí kartou min. 7 000 CZK a obsluhuje svůj účet elektronicky – jinak je poplatek za vedení 98 CZK 126 2 příkazy k úhradě zdarma, další za 3 CZK 127 výběr zdarma získává klient za každé celé 4 000 CZK součtu vyúčtovaných transakcí uskutečněných platební kartou prostřednictvím platebních terminálů nebo internetových platebních bran za jeden kalendářní měsíc 125
- 38 -
Tabulka 6 – Srovnání běžných účtů pro modelového klienta č. 2 – II. část Název banky a účtu vedení účtu 4 příchozí platby v rámci banky/z jiných bank 7 odchozích plateb v rámci banky/do jiných bank platba SIPO 2 výběry z bankomatů vlastní banky 1 výběr z bankomatu cizí banky
GE: Konto Genius bene+
KB: MůjÚčet
mBank: mKonto
RB: eKonto SMART
Sberbank: FÉR konto PLUS
0 CZK
34 CZK128
0 CZK
0 CZK129
53 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK / 20 CZK130
0 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK 0 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK 39 CZK 0 CZK 0 CZK
0 CZK131
40 CZK
39 CZK
0 CZK (banka cizí a vlastní nerozlišuje)
1 CashBack
0 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
vedení debetní PK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
20 CZK
50 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
20 informačních 50 CZK 50 CZK 25 CZK SMS internetové 0 CZK 0 CZK 0 CZK bankovnictví elektronický výpis 0 CZK 0 CZK 0 CZK z účtu měsíční náklad 90 CZK 162 CZK 25 CZK CELKEM (40 CZK)132 Zdroj: vlastní zpracování a výpočty na základě ceníků bank účinných k 5. 4. webových stránek bank.
0 CZK
103 – 123 CZK 2015 dostupných z oficiálních 20 CZK
Modelový klient č. 2 si na základě svých požadavků může vybrat z nabídky účtů, jejichž měsíční cena se pohybuje v rozmezí 20 CZK – 162 CZK. Nejlepší volbou pro tohoto klienta je opět eKonto SMART od Raiffeisenbank s měsíčním nákladem 20 CZK následované účtem mKonto od mBank za 25 CZK měsíčně. V případě, že by si klient nenechával zasílat informační SMS, mohl by si z nabídky Fio banky, mBank a Raiffeisenbank vybrat účet s nulovým měsíčním poplatkem, neboť u účtů těchto bank jsou zpoplatněny pouze SMS. Z výše srovnaných účtů jsou nejdražšími účty MůjÚčet od Komerční banky a ČSOB Konto od ČSOB.
při splnění podmínky 1 došlé platby měsíčně poplatek při aktivním využívání účtu, tzn. vedení účtu je zdarma, pokud je součet příchozích plateb na účtu nejméně ve výši 15 000 CZK měsíčně a zároveň jsou provedeny alespoň 3 odchozí platby měsíčně 130 3 příkazy k úhradě do cizí banky zdarma, další za 5 CZK 131 platí v případě, že klient dvakrát zaplatí kartou u obchodníka (1 platba PK u obchodníka = 1 výběr z bankomatu KB zdarma) 132 GE Money Bank poskytuje klientovi odměnu 50 CZK za každý skončený kalendářní měsíc, ve kterém součet jeho plateb debetní kartou u obchodníků v ČR přesáhne 5 000 CZK a ve kterém měl vedení účtu zdarma 128 129
- 39 -
4.2.3 Modelový klient č. 3 – aktivní klient Aktivní klient využívá svůj běžný účet velmi často a pravidelně. Přijímá a odesílá platby nejenom v české měně, ale i v cizích měnách. Pro komfortní správu účtu vyžaduje internetové a mobilní bankovnictví. Kromě toho si nechává zasílat informační SMS o realizovaných transakcích. Ke svému účtu vyžaduje vedení dvou debetních platebních karet, z nichž minimálně jedna je embosovaná, a chtěl by využívat i bezkontaktní nálepku. Pravidelně platí kartou u obchodníků a na internetu, proto jen výjimečně vybírá své prostředky z bankomatů. Tento klient v průběhu měsíce vyžaduje a realizuje: 6 příchozích plateb, 10 odchozích plateb z jednorázových i trvalých příkazů k úhradě, 2 inkasní platby na základě souhlasu k inkasu,
platbu SIPO, 1 příchozí platbu v rámci SEPA a 1 odchozí zahraniční platbu, 1 výběr z bankomatů vlastní banky, 1 výběr z bankomatů cizí banky a 1 výběr z bankomatu v zahraničí (v Evropské unii), vedení 2 debetních platebních karet, minimálně jedné embosované, vedení bezkontaktní nálepky (pokud ji banka nabízí), 40 informačních SMS o provedených transakcích,
internetové bankovnictví, mobilní bankovnictví přes mobilní aplikaci (smartbanking), výpis z účtu v elektronické podobě.
Shodně jako u průměrného klienta ovládá aktivní klient svůj účet výhradně přes internet, proto i zde jsou do srovnání zařazeny i účty, které lze obsluhovat výhradně online. Porovnání účtů z hlediska poplatků uvádějí Tabulka 7 a Tabulka 8.
- 40 -
Tabulka 7 – Srovnání běžných účtů pro modelového klienta č. 3 – I. část AirBank: Běžný účet – Velký tarif
ČS: Internetový osobní účet ČS (iÚčet)
ČSOB: ČSOB Aktivní konto
Era PS: Era online účet
Fio banka: Fio běžný účet
100 CZK
0 CZK133
95 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
2 inkasní platby
0 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
platba SIPO
0 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
1 příchozí platba SEPA134
0 CZK
29 CZK
150 CZK
150 CZK
20 CZK
100 CZK
1 %, min. 220 CZK, max. 1500 CZK
1 %, min. 250 CZK, max. 1500 CZK
1 %, min. 250 CZK, max. 1500 CZK
200 CZK
0 CZK
5 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
40 CZK
35 CZK
39 CZK
0 CZK136
0 CZK
59 CZK
100 CZK
100 CZK
92,50 CZK
0 CZK
33,33 CZK138
0 CZK
26 CZK
0 CZK
--
6 CZK
9 CZK
9 CZK
--
0 CZK
59 CZK
80 CZK
120 CZK
96 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
Název banky a účtu vedení účtu 6 příchozích plateb v rámci banky/z jiných bank 10 odchozích plateb v rámci banky/do jiných bank
1 odchozí zahraniční platba135 1 výběr z bankomatu vlastní banky 1 výběr z bankomatu cizí banky 1 výběr z bankomatu v zahraničí137 vedení 2 debetních PK vedení bezkontaktní nálepky 40 informačních SMS internetové bankovnictví smartbanking dostupné pro OS:139
0 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
iOS, Android, WP
iOS, Android, WP
iOS, Android, WP
iOS, Android, WP
iOS, Android, WP
elektronický výpis 0 CZK 0 CZK 0 CZK 0 CZK 0 CZK z účtu měsíční náklad 200 CZK 451,33 CZK 719 CZK 694 CZK 408,50 CZK CELKEM Zdroj: vlastní zpracování a výpočty na základě ceníků bank účinných k 5. 4. 2015 dostupných z oficiálních webových stránek bank. platí v případě, pokud klient měsíčně zaplatí kartou min. 7 000 CZK a obsluhuje svůj účet elektronicky – jinak je poplatek za vedení 98 CZK 133
SEPA (Single Euro Payments Area) je jednotná oblast pro platby v eurech; pro SEPA platby je nezbytné, aby účty plátce i příjemce byly v SEPA a platby byly uskutečňovány v EUR. 134
do výsledného součtu byla zahrnuta minimální výše poplatku výběr zdarma získává klient za každé celé 4 000 CZK součtu vyúčtovaných transakcí uskutečněných platební kartou prostřednictvím platebních terminálů nebo internetových platebních bran za jeden kalendářní měsíc 137 pro výběr z bankomatu v zahraniční byla zvolena částka 2 500 CZK (po převodu na tuzemskou měnu) – modelový klient platí primárně kartou, proto pro něj není účelné vybírat velký objem hotovosti – hotovost využívá pouze k drobným nákupům. 138 roční poplatek za vedení druhé debetní platební karty činí 400 CZK 135 136
139
OS = operační systém; WP = Windows Phone
- 41 -
Tabulka 8 – Srovnání běžných účtů pro modelového klienta č. 3 – II. část Název banky a účtu vedení účtu 6 příchozích plateb v rámci banky/z jiných bank 10 odchozích plateb v rámci banky/do jiných bank
GE: Konto Genius bene+
KB: MůjÚčet
mBank: mKonto
RB: eKonto KOMPLET
Sberbank: FÉR konto EXTRA
0 CZK
34 CZK140
0 CZK
129 CZK141
133 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
150 CZK
0 CZK
2 inkasní platby
0 CZK
platba SIPO
0 CZK
1 příchozí platba SEPA 1 odchozí zahraniční platba 1 výběr z bankomatu vlastní banky 1 výběr z bankomatu cizí banky 1 výběr z bankomatu v zahraničí vedení 2 debetních PK vedení bezkontaktní nálepky 40 informačních SMS internetové bankovnictví
39 CZK
100 CZK
145 CZK
1 %, min. 220 CZK, max. 1500 CZK
0,9 %, min. 200 CZK, max. 1500 CZK
0,5 %, min. 250 CZK, max. 840 CZK
1 %, min. 300 CZK, max. 1 500 CZK
1 %, min. 300 CZK, max. 1700 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
40 CZK
39 CZK
0 CZK (banka cizí a vlastní nerozlišuje)
0 CZK
0 CZK
112,50 CZK
100 CZK
0 CZK
0 CZK
87,50 CZK
59 CZK
40,83 CZK142
8,33 CZK143
65 CZK
0 CZK
0 CZK
--
--
0 CZK
--
100 CZK
100 CZK
45 CZK
20 CZK
100 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
0 CZK
smartbanking
0 CZK
dostupné pro OS:
iOS, Android
0 CZK iOS, Android, WP
0 CZK
0 CZK
0 CZK
iOS, Android
iOS, Android
iOS, Android
elektronický výpis 0 CZK 0 CZK 0 CZK 0 CZK 0 CZK z účtu měsíční náklad 631,50 CZK 697,83 CZK 303,33 CZK 514 CZK 670,50 CZK CELKEM (581,50 CZK)144 Zdroj: vlastní zpracování a výpočty na základě ceníků bank účinných k 5. 4. 2015 dostupných z oficiálních webových stránek bank.
Modelový klient č. 3 si může vybrat běžný účet v cenovém rozmezí 200 CZK – 719 CZK měsíčně. Nejoptimálnějším účtem pro aktivního klienta je Běžný účet – Velký tarif od AirBank s měsíčním poplatkem 200 CZK. U tohoto účtu získá klient za poplatek za vedení účtu všechny služby zdarma, s výjimkou odchozí zahraniční platby. Díky tomu je při splnění podmínky 1 došlé platby měsíčně poplatek při aktivním využívání účtu, tzn. vedení účtu je zdarma, pokud je součet příchozích plateb na účtu nejméně ve výši 15 000 CZK měsíčně a zároveň jsou provedeny alespoň 3 odchozí platby měsíčně 142 roční poplatek za vedení druhé debetní platební karty činí 490 CZK 143 roční poplatek za vedení druhé debetní platební karty činí 100 CZK 144 GE Money Bank poskytuje klientovi odměnu 50 CZK za každý skončený kalendářní měsíc, ve kterém součet jeho plateb debetní kartou u obchodníků v ČR přesáhne 5 000 CZK a ve kterém měl vedení účtu zdarma 140 141
- 42 -
tento účet nejlevnější. AirBank ale nenabízí ke svému produktu bezkontaktní nálepku. Pokud by klient tuto nálepku vyžadovat, musel by zvolit jiný účet. Nejlevnějším účtem s bezkontaktní nálepkou je iÚčet od České spořitelny s měsíčním poplatkem 451,33 CZK. Modelový klient č. 3 rovněž požaduje mobilní bankovnictví ve formě mobilní aplikace. Všechny banky mobilní aplikaci nabízejí, ale ne vždy pro všechny tři významné mobilní platformy (iOS, Android, Windows Phone). Při výběru banky by tak klient mohl být limitován operačním systémem svého mobilního telefonu. AirBank s nejlevnějším účtem i Česká spořitelna s nejlevnějším účtem s bezkontaktní nálepkou však mají mobilní aplikaci pro všechny tři platformy a klient tak není při jejich výběru ničím omezován. U aktivního klienta lze vidět největší cenové rozdíly mezi nejlevnějším a nejdražším účtem. Nejdražší účet nabízí Československá obchodní banka pod názvem ČSOB Aktivní konto. Tento účet, ač ho ČSOB prezentuje jako produkt výhodný pro ty, kdo aktivně svůj účet využívají, je pro modelového klienta nejméně výhodný.
4.3 Další kritéria pro výběr banky a jejího produktu Kromě hlediska výše placených poplatků mohou při výběru banky a jejího produktu hrát roli i další kritéria. Mezi ně patří především pověst banky, zkušenosti s bankou, dostupnost bankomatů v místě bydliště klienta, a také to, zda banka přistoupila ke kodexům chování vůči klientům, které vydává Česká bankovní asociace (ČBA). Kodexy totiž klientovi zaručují standard chování, ke kterému se banky zavázaly nad rámec zákona. Všechny členské banky asociace145 musejí dodržovat Etický kodex České bankovní asociace, který stanovuje základní etické normy bankovních činností. Kromě něj byly vydány i další kodexy – Kodex chování mezi bankami a klienty a Mobilita klientů – postup při změně banky (dále jen „Kodex mobility klientů“), ke kterým se však přihlásily jen některé členské banky ČBA. Aktuální seznam ke kodexům přistoupivších bank klient nalezne na webových stránkách České bankovní asociace www.czech-ba.cz. 4.3.1
Kodex chování mezi bankami a klienty
Kodex chování mezi bankami a klienty rozvíjí základní etická pravidla chování zakotvená v Etickém kodexu ČBA s důrazem na přesné vymezení práv klientů. Zejména pak podrobně upřesňuje a rozvíjí zákonné právo klientů na získání informací.146 Z porovnávaných bank se k tomuto kodexu nepřihlásily Fio banka a mBank.147
145
Všechny banky ve srovnání jsou členy České bankovní asociace.
ČESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE. Standardy bankovních aktivit: Standard ČBA č. 19 – Kodex chování mezi bankami a klienty [online]. Praha, 2005, poslední aktualizace: duben 2010, 10 s. [cit. 5. 4. 2015]. Dostupné z: https://www.czech-ba.cz/sites/default/files/down_14781.pdf 147 ČESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE. Kodex chování mezi bankami a klienty: Standard ČBA – seznam přistoupivších bank [online]. Praha, 30. 11. 2014, 10 s. [cit. 5. 4. 2015]. Dostupné z: https://www.czechba.cz/sites/default/files/standard_19_pristoupeni_seznam_bank_na_vnejsi_web_k_30.11.2014.pdf 146
- 43 -
4.3.2 Kodex mobility klientů Snadná možnost změny bankovního účtu je pro mnohé klienty významným kritériem při hodnocení jednotlivých bank. Některé banky si toho jsou vědomy, a proto přijaly Kodex mobility klientů, který usnadňuje přechod mezi bankami. Kodex vychází ze společných principů EBIC (European Banking Industry Commitee) a jeho cílem je stanovení společných a závazných principů a pravidel pro změnu banky. Pod pojmem „změna banky“ kodex rozumí tyto činnosti: součinnost původní a nové banky, otevření běžného účtu v nové bance, převedení všech trvalých příkazů k úhradě a souhlasů s inkasem z původní banky do nové banky,
zrušení běžného účtu v původní bance prostřednictvím nové banky, ale pouze v případě, pokud o to klient požádá, zpřístupnění informací o novém bankovním spojení klienta příslušným třetím stranám, pokud o to klient požádá.
Díky kodexu stačí klientovi přijít do nové banky, vyplnit „Žádost o změnu banky“ a nová banka za něj vyřídí vše potřebné. Celý proces změny banky trvá nejméně 15 bankovních pracovních dnů. Převod účtu nelze provést, pokud tomu brání sjednaný závazek v původní bance.148 Ke kodexu mobility klientů se přihlásily všechny banky, jejichž produkty byly srovnávány, s výjimkou jediné, mBank.149
ČESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE. KODEX: Mobilita klientů – postup při změně banky [online]. Praha, říjen 2009, poslední aktualizace: prosinec 2011, 12 s. [cit. 5. 4. 2015]. Dostupné z: https://www.czechba.cz/sites/default/files/down_7109.pdf 149 ČESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE. Kodex mobility klientů: Standard ČBA – seznam přistoupivších bank [online]. Praha, 30. 11. 2014 [cit. 5. 4. 2015]. Dostupné z: https://www.czechba.cz/sites/default/files/standard_cba_22_-_prehled_pristupujicich_bank_vnejsi_web_verze_11_update_brezen_ 2015.pdf 148
- 44 -
Závěr Hlavním cílem práce bylo představení tradičních a moderních možností realizace bezhotovostního platebního styku. Kromě toho práce vymezila samotný platební styk, hotovostní i bezhotovostní, pozornost byla věnována právní úpravě bezhotovostního platebního styku a institutu Finančního arbitra České republiky jako možnosti pro mimosoudní řešení sporů plynoucích z oblasti bezhotovostního platebního styku. V práci byly postupně představeny tradiční možnosti realizace rozčleněné na dokumentární instrumenty, kterými jsou dokumentární akreditiv, inkaso a směnky, a nedokumentární instrumenty – příkaz k úhradě, k inkasu, hromadný a trvalý příkaz k úhradě/inkasu, platební příkaz pro zahraniční platební styk a šeky. Následně se čtenář seznámil s moderními možnostmi realizace, jež v současnosti zažívají výrazný rozvoj, který bude bezpochyby pokračovat i v následujících letech. Představeny a charakterizovány byly platební karty s důrazem na možnost bezkontaktního placení a plateb na internetu, internetové platební systémy (elektronické peněženky) PayPal, Skrill a PaySec a platby mobilním telefonem, konkrétněji NFC platby, QR platby, aplikace MasterCard Mobile a služba Mobito. Moderní možnosti realizace bezhotovostního platebního styku v České republice stále ani zdaleka nenaplnily svůj potenciál. Bezkontaktní platby zatím nejsou samozřejmostí u všech obchodníků, dokonce někteří stále neakceptují ani klasické platební karty. Lze proto jen doufat, že se situace změní a že s platební kartou bude možné zaplatit, nejlépe bezkontaktně, kdekoli. Podobný problém trápí i elektronické peněženky – také nejsou mnoha internetovými obchodníky doposud akceptovány jako platební metoda. Rovněž NFC platby mobilním telefonem nejsou příliš rozšířeny, což se snad s nástupem technologie HCE, která již nebude vázána na NFC SIM kartu od mobilního operátora, v blízké budoucnosti změní a mobilní telefon se stane oblíbeným platebním zařízením. QR platby, MasterCard Mobile i Mobito se snad i v následujících letech budou rozvíjet a získávat stále více příznivců. Významnou částí práce bylo srovnání možností realizace bezhotovostního platebního styku prostřednictvím běžných účtů vybraných bank působících v České republice z hlediska výše poplatků. Bankovní klienti využívají své účty rozdílně – zadávají rozdílné množství platebních příkazů, různě využívají doplňkové služby, preferují osobní či elektronický způsob komunikace s bankou. Běžné účty vybraných bank proto byly srovnávány na základě konkrétních požadavků tří zvolených modelových klientů, kteří se odlišují v míře nároků a odlišným využíváním služeb navázaných na účet. Žádná z vybraných bank nenabízí modelovým klientům na základě jejich požadavků účet zdarma. Pro modelového klienta č. 1, pasivního klienta, který jako jediný z modelových klientů s bankou komunikuje a účet obsluhuje výhradně osobně na pobočce, se jako nejvýhodnější jeví účet eKonto SMART od Raiffeisenbank za 80 CZK měsíčně. Pro tohoto klienta je velmi důležitým kritériem i množství poboček banky. Raiffeisenbank má poměrně hustou síť poboček – vždy však záleží na bydlišti klienta. U modelového klienta č. 2, - 45 -
průměrného klienta, vyšel ze srovnání jako nejoptimálnější rovněž účet eKonto SMART od Raiffeisenbank, pro tohoto klienta však s cenou 20 CZK měsíčně. Pokud by si klient odpustil využívání doplňkové služby informačních SMS, mohl by získat účet skutečně bez poplatků. V takovém případě by si mohl vybrat účet od Fio banky, mBank nebo Raiffeisenbank. Modelový klient č. 3, aktivní klient, využívá svůj účet nejvíce, čemuž odpovídá i měsíční cena účtu. Za nejlevnější účet Běžný účet – Velký tarif od AirBank zaplatí 200 CZK měsíčně, avšak nedostane k němu bezkontaktní nálepku. Nejvýhodnější účet s bezkontaktní nálepkou je iÚčet od České spořitelny za 451,33 CZK měsíčně. Volbou vhodného bankovního účtu může klient ušetřit stovky korun ročně a optimalizovat tak svůj rodinný rozpočet. Vždy se tak před výběrem účtu vyplatí si dle vlastních potřeb srovnat běžné účty na trhu. Přesto kromě nákladového hlediska by měl klient posuzovat i další kritéria např. pověst banky, zkušenosti s bankou, dostupnost bankomatů v místě bydliště klienta či to, zda banka přistoupila ke kodexům chování vydávaných Českou bankovní asociací.
- 46 -
Seznam použité literatury Knižní prameny
JÍLEK, Josef. Finance v globální ekonomice I: Peníze a platební styk. 1. vyd. Praha: Grada, 2013. 664 s. ISBN 978-80-247-3893-2.
JUŘÍK, Pavel. Platební karty: Velká encyklopedie 1870–2006. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. 296 s. ISBN 80-247-1381-0.
MÁČE, Miroslav. Platební styk - klasický a elektronický. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. 220 s. ISBN 80-247-1725-5.
POLOUČEK, Stanislav a kol. Bankovnictví. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2013. 480 s. ISBN 978-80-7400-491-9. REVENDA, Zbyněk a kol. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 5. aktualizované vyd. Praha: Management Press, 2012. 423 s. ISBN 978-80-7261-240-6.
SCHLOSSBERGER, Otakar a Ladislav HOZÁK. Elektronické platební prostředky. 1. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2005. 144 s. ISBN 80-7265-073-4.
SCHLOSSBERGER, Otakar a Marcela SOLDÁNOVÁ. Platební styk. 3. přepracované a doplněné vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2008. 435 s. ISBN 978-80-7265-107-8.
Internetové prameny
BOBROVOVÁ, K. Příkaz k inkasu. NÁRODNÍ INFORMAČNÍ CENTRUM PRO MLÁDEŽ. nicm.cz [online]. 2009, poslední aktualizace: srpen 2014 [cit. 21. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.nicm.cz/prikaz-k-inkasu
ČESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE. Kodex chování mezi bankami a klienty: Standard ČBA – seznam přistoupivších bank [online]. Praha, 30. 11. 2014, 10 s. [cit. 5. 4. 2015]. Dostupné z: https://www.czech-ba.cz/sites/default/files/standard_19_pristoupeni _seznam_bank_na_vnejsi_web_k_30.11.2014.pdf
ČESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE. Kodex: Mobilita klientů – postup při změně banky [online]. Praha, říjen 2009, poslední aktualizace: prosinec 2011, 12 s. [cit. 5. 4. 2015]. Dostupné z: https://www.czech-ba.cz/sites/default/files/down_7109.pdf
ČESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE. Kodex mobility klientů: Standard ČBA – seznam přistoupivších bank [online]. Praha, 30. 11. 2014 [cit. 5. 4. 2015]. Dostupné z: https://www.czech-ba.cz/sites/default/files/standard_cba_22__prehled_pristupujicich_bank_vnejsi_web_verze_11_update_brezen_2015.pdf
ČESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE. Standard ČBA: Formát pro sdílení platebních údajů v rámci tuzemského platebního styku v CZK prostřednictvím QR kódů [online]. Praha, listopad 2012 [cit. 28. 3. 2015]. Dostupné z: https://www.czechba.cz/sites/default/files/down_50681.pdf
- 47 -
ČESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE. Standardy bankovních aktivit: Standard ČBA č. 19 – Kodex chování mezi bankami a klienty [online]. Praha, 2005, poslední aktualizace: duben 2010, 10 s. [cit. 5. 4. 2015]. Dostupné z: https://www.czechba.cz/sites/default/files/down_14781.pdf
ČESKÁ EXPORNÍ BANKA, a.s. Dokumentární platby. ceb.cz [online]. Praha, 2012 [cit. 17. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.ceb.cz/co-delame/produkty-tradefinance/dokumentarni-platby/
ČESKÁ POŠTA. SIPO pro fyzické osoby. ceskaposta.cz [online]. Praha, 2014 [cit. 21. 3. 2015]. Dostupné z: https://www.ceskaposta.cz/sluzby/platebni-a-financnisluzby-cr/sipo
ČESKÁ SPOŘITELNA, a.s. Informace České spořitelny, a.s. k platebním službám: Soukromá klientela [online]. Praha, 29. 9. 2014, 11 s. [cit. 20. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.csas.cz/static_internet/cs/Obchodni_informace-Produkty/Platebni_styk/ Spolecne/Prilohy/sdeleni_k_platebnim_sluzbam_a_uctum_soukroma_klientela.pdf.
ČESKOSLOVESKÁ OBCHODNÍ BANKA, a.s. PaySec. erasvět.cz [online]. Praha, 2014 [cit. 2. 4. 2015]. Dostupné z: https://www.erasvet.cz/fyzickeosoby/ucty/stranky/paysec/popis-produktu.aspx
ČESKOSLOVESNKÁ OBCHODNÍ BANKA, a.s. PaySec – Nejčastější otázky. paysec.cz [online]. Praha, 2007, poslední aktualizace: 2014 [cit. 2. 4. 2015]. Dostupné z: http://www.paysec.cz/CmsPage.aspx?id=faq
ČESKOSLOVENSKÁ OBCHODNÍ BANKA, a.s. Průvodce tuzemským platebním stykem. csob.cz [online]. Praha, 2015 [cit. 20. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/Produktovy-katalog/Ucty-a-platby/Tuzemsky-bezhotovostniplatebni-styk/Stranky/Tuzemsky-korunovy-platebni-styk.aspx
DOLEČEK, Marek. Směnky. BusinessInfo.cz [online]. Praha, 1. 1. 2014 [cit. 19. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/smenky-ppbi51213.html#!&chapter=2
EQUA BANK a.s. Tiskové zprávy: S bezkontaktní platební kartou ušetříte až 11 dní života!. equabank.cz [online]. Praha, 14. 11. 2013 [cit. 23. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.equabank.cz/o-nas/tiskove-zpravy/s-bezkontaktni-platebni-kartou-usetriteaz-11-dni-zivota-209/
FAJMON, Martin. MasterCard spustí NFC platby s aplikací MasterCard Mobile. nearfield.cz [online]. Praha, 24. 2. 2015 [cit. 28. 3. 2015]. Dostupné z: http://nearfield.cz/clanky/mastercard-spusti-nfc-platby-s-aplikaci-mastercard-mobile175
GLOBAL PAYMENTS EUROPE, s.r.o. Bezpečnost plateb je pro nás vždy na prvním místě. gpwebpay.cz [online]. 2013 [cit. 25. 3. 2015]. Dostupné z: http://gpwebpay.cz/Security
- 48 -
HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY. Dokumentární akreditiv. komora.cz [online]. Praha, 2013 [cit. 17. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.komora.cz/inmp/knihovna-informaci-pro-podnikani/zahranicni-obchod-apreshranicni-poskytovani-sluzeb/platebni-a-dodaci-podminky-v-zahranicnimobchode/dokumentarni-akreditiv.aspx
KANCELÁŘ FINANČNÍHO ARBITRA ČR. Finanční arbitr v 10 bodech. finarbitr.cz [online]. Praha, 8. 1. 2015 [cit. 15. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.finarbitr.cz/cs/informace-pro-verejnost/aktuality/financni-arbitr-v-10bodech-353.html
KANCELÁŘ FINANČNÍHO ARBITRA ČR. Finanční arbitr – základní informace. finarbitr.cz [online]. Praha, poslední aktualizace 2015 [cit. 15. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.finarbitr.cz/cs/financni-arbitr/zakladni-informace.html
KOMERČNÍ BANKA, a.s. Dokumentární akreditiv. kb.cz [online]. Praha, 2014 [cit. 17. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.kb.cz/cs/firmy/firmy-s-obratem-pod-60milionu/dokumentarni-akreditiv.shtml
KOMERČNÍ BANKA, a.s. Dokumentární inkaso. kb.cz [online]. Praha, 2014 [cit. 18. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.kb.cz/cs/firmy/firmy-s-obratem-pod-60milionu/dokumentarni-inkaso.shtml
KOMERČNÍ BANKA, a.s. Platby kartou na internetu [online]. Praha, 2014, 3 s. [cit. 27. 3. 2015]. Dostupné z: https://www.kb.cz/file/cs/o-bance/dokumenty-kestazeni/kb-platby-kartou-na-internetu.pdf
KORB, Kryštof a Martin PULTZNER. Secure element: klíč k mobilním platbám. nearfield.cz [online]. Praha, 6. 4. 2012 [cit. 28. 3. 2015]. Dostupné z: http://nearfield.cz/clanky/secure-element-klic-k-mobilnim-platbam-20
LÁSKA, Jan. O2 pozastavilo distribuci NFC SIM karet. Chystá nové s LTE. mobilmania.cz [online]. 21. 1. 2015 [cit. 2. 4. 2015]. Dostupné z: http://www.mobilmania.cz/bleskovky/o2-pozastavilo-distribuci-nfc-sim-karet-chystanove-s-lte/sc-4-a-1329495/default.aspx
LÁSKA, Jan. Visa předvedla v Barceloně cloudové platby HCE. Letos budou i v ČR. mobilmania.cz [online]. 6. 3. 2015 [cit. 28. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.mobilmania.cz/bleskovky/visa-predvedla-v-barcelone-cloudove-platby-hceletos-budou-i-v-cr/sc-4-a-1329985/default.aspx
MACHALA, Karel. Hotovost je (zatím) nenahraditelná. ihned.cz [online]. Praha, 19. 2. 2004 [cit. 15. 3. 2015]. Dostupné z: http://ihned.cz/c1-13981750-hotovost-jezatim-nenahraditelna
- 49 -
MORPHO CARDS CZECH s.r.o. morpho.cz [online]. Praha, 2013 [cit. 23. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.morpho.cz/nase-produkty/plastove-karty-s-inteligenci/plastovekarty-bezkontaktni-technologie
NACHER, Patrik a Jan STUCHLÍK. Nejlevnější účet pro internet 2010: vítězství mBank a obří skok Poštovní spořitelny. bankovnipoplatky.com [online]. Praha, 16. 9. 2010 [cit. 22. 2. 2015]. Dostupné z: http://www.bankovnipoplatky.com/nejlevnejsi-ucet-prointernet-2010-vitezstvi-mbank-a-obri-skok-postovni-sporitelny-12830.html
O2 CZECH REPUBLIC a.s. Jak to funguje: Nejčastější dotazy našich zákazníků na téma: NFC s GE Money Bank. Plaťte bezkontaktně [online]. Praha, 2014 [cit. 28. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.kartavmobilu.cz/info.php?theme=2
O2 CZECH REPUBLIC, a.s. Ukončení nabídky Karty v mobilu s GE Money Bank. Plaťte bezkontaktně [online]. 10. 3. 2015 [cit. 28. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.kartavmobilu.cz/news_detail.php?id=25
PAYPAL (EUROPE) S.à r.l. et Cie, S.C.A. About PayPal. paypal.com [online]. 2015 [cit. 28. 3. 2015]. Dostupné z: https://www.paypal-media.com/about
PAYPAL (EUROPE) S.à r.l. et Cie, S.C.A. Fees. paypal.com [online]. 2015 [cit. 2. 4. 2015]. Dostupné z: https://www.paypal.com/cz/cgi-bin/webscr?cmd=_displayfees-outside
RAIFFEISENBANK a.s. Bezkontaktní platby. rb.cz [online]. Praha, 2015 [cit. 23. 3. 2015]. Dostupné z: https://www.rb.cz/informacni-servis/karty-raiffeisen/radya-tipy-ke-kartam/bezkontaktni-platby/
RAIFFEISENBANK a.s. 3D Secure. rb.cz [online]. 2015 [cit. 26. 3. 2015]. Dostupné z: https://www.rb.cz/informacni-servis/doplnkove-informace-k-produktum/doplnkovesluzby/3d-secure/
VÁCLAVÍK, Lukáš. Visa a MasterCard chtějí mobilní NFC platby Apple Pay dostat do Evropy už příští rok. cnews.cz [online]. Praha, 10. 9. 2014 [cit. 28. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.cnews.cz/visa-mastercard-chteji-mobilni-nfc-platby-apple-pay-dostat-doevropy-uz-pristi-rok
VINTER, Jan. Dokumentární akreditiv hladce a obrace. CFOworld.cz [online]. Praha, 24. 11. 2010 [cit. 17. 3. 2015]. Dostupné z: http://cfoworld.cz/financnisluzby/dokumentarni-akreditiv-hladce-a-obrace-615
VISA EUROPE. Tisková zpráva: Boom cloudových mobilních plateb: Placení technologií HCE zavede přes 30 bank. visa.cz [online]. Praha/Londýn, 27. 2. 2015 [cit. 28. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.visa.cz/o-nas/tisk-media/tiskovezpravy/boom-cloudov-ch-mobiln-ch-plateb-placen-technologi-hce-zavede-p-es-30banknew-component
Co je MasterCard® Mobile?. mastercardmobile.cz [online]. Praha, 2012, poslední aktualizace: 2014 [cit. 29. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.mastercardmobile.cz/
- 50 -
Konec přepisování platebních údajů z faktur. QR platba [online]. Praha, 2015 [cit. 28. 3. 2015]. Dostupné z: http://qr-platba.cz/
MasterCard® Mobile: Pro držitele karet. mastercardmobile.cz [online]. Praha, 2012, poslední aktualizace: 2014 [cit. 29. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.mastercardmobile.cz/pro-drzitele-karet
Mobito. T-mobile.cz [online]. Praha, poslední aktualizace 2015 [cit. 30. 3. 2015]. Dostupné z: https://www.t-mobile.cz/mobito#tab4568447963533925
Mobito jsou peníze v mobilu: Jak si pořídit Mobito. mobitoplatito.cz [online]. Praha, 2012 [cit. 30. 3. 2015]. Dostupné z: https://www.mobitoplatito.cz/vse-o-mobitu/jak-siporidit-mobito/
Mobito jsou peníze v mobilu: Ovládání Mobita. mobitoplatito.cz [online]. Praha, 2012 [cit. 30. 3. 2015]. Dostupné z: https://www.mobitoplatito.cz/vse-o-mobitu/ovladanimobita/
Mobito jsou peníze v mobilu: Poplatky. mobitoplatito.cz [online]. Praha, 5. 3. 2014 [cit. 30. 3. 2015]. Dostupné z: https://www.mobitoplatito.cz/vse-o-mobitu/poplatky/
Obliba bezkontaktní technologie hraje do karet nejen jejich uživatelům, ale i bankám a drobným obchodníkům.
O společnosti Skrill. skrill.com [online]. 2014 [cit. 2. 4. 2015]. Dostupné z: https://www.skrill.com/cz/o-nas/
O2 Guru představuje NFC mobilní platby. In: YouTube [online]. 23. 8. 2012 [cit. 28. 3. 2015]. Dostupné z: https://youtu.be/BfBEpfsDUTM. Kanál uživatele Videa webu nfctech.cz.
Platební styk. nenechtesedojit.cz [online]. Praha, 2012 [cit. 15. 3. 2015]. Dostupné z: http://www.nenechsedojit.cz/platebni-styk
Plaťte méně. Udělejte více. skrill.com [online]. 2015 [cit. 2. 4. 2015]. Dostupné z: https://www.skrill.com/cz/osobni/poplatky/
Vítejte ve světě bezpečného placení na internetu. Platebni-systemy.webnode.cz [online]. Praha, 2009 [cit. 2. 4. 2015]. Dostupné z: http://platebni-systemy.webnode.cz/
Oficiální webové stránky bank AIRBANK, a.s. AirBank https://www.airbank.cz/cs/
[online]. Praha
[cit. 5. 4. 2015]. Dostupné
z:
ČESKÁ SPOPŘITELNA, a.s. Česká spořitelna [online]. Praha [cit. 5. 4. 2015]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/nav/osobni-finance-d00013163
ČESKOSLOVENSKÁ OBCHODNÍ BANKA, a.s. ČSOB [online]. Praha [cit. 5. 4. 2015]. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/Stranky/default.aspx
FIO BANKA, a.s. Fio banka [online]. Praha [cit. 5. 4. 2015]. Dostupné z: http://www.fio.cz/ - 51 -
GE MONEY BANK, a.s. GE Money Česká republika: Lidé [online]. Praha [cit. 5. 4. 2015]. Dostupné z: https://www.gemoney.cz/lide
KOMERČNÍ BANKA, a.s. KB [online]. Praha [cit. 5. 4. 2015]. Dostupné z: http://www.kb.cz/
mBANK S.A., organizační složka. mBank: Osobní finance [online]. Praha [cit. 5. 4. 2015]. Dostupné z: http://www.mbank.cz/
ERA POŠTOVNÍ SPOŘITELNA, obchodní značka Československé obchodní banky, a.s. Era [online]. Praha [cit. 5. 4. 2015]. Dostupné z: https://www.erasvet.cz/
RAIFFEISENBANK, a.s. Raiffeisenbank: Osobní finance [online]. Praha [cit. 5. 4. 2015]. Dostupné z: https://www.rb.cz/osobni
SBERBANK CZ, a.s. Sberbank [online]. Praha [cit. 5. 4. 2015]. Dostupné z: http://www.sberbankcz.cz/
Statistiky Sdružení pro bankovní karty SDRUŽENÍ PRO BANKOVNÍ KARTY. Souhrnná statistika SBK za rok 2010. Praha, 2011. Dostupné z: http://statistiky.cardzone.cz/download/sbk_statistika_2010.pdf
SDRUŽENÍ PRO BANKOVNÍ KARTY. Souhrnná statistika SBK za rok 2011. Praha, 2012. Dostupné z: http://statistiky.cardzone.cz/download/sbk_statistika_2011.pdf
SDRUŽENÍ PRO BANKOVNÍ KARTY. Souhrnná statistika SBK za rok 2012. Praha, 2013. Dostupné z: http://statistiky.cardzone.cz/download/sbk_statistika_2012.pdf
SDRUŽENÍ PRO BANKOVNÍ KARTY. Souhrnná statistika SBK za rok 2013. Praha, 2014. Dostupné z: http://statistiky.cardzone.cz/download/sbk_statistika_2013.pdf
SDRUŽENÍ PRO BANKOVNÍ KARTY. Souhrnná statistika SBK za rok 2014. Praha, 2015. Dostupné z: http://statistiky.cardzone.cz/download/sbk_statistika_2014.pdf
Právní předpisy
Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 14. 3. 2015].
Zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 16. 3. 2015].
Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 15. 3. 2015].
Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 15. 3. 2015].
Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 16. 3. 2015]. - 52 -
Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 14. 3. 2015].
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 15. 3. 2015].
Zákon č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 19. 3. 2015].
- 53 -
Seznam použitých zkratek ČBA ČS ČSOB Era PS GE HCE KB NFC OS PK RB WP
Česká bankovní asociace Česká spořitelna, a.s. Československá obchodní banka, a.s. Era Poštovní spořitelna, obchodní značka Českomoravské obchodní banky, a.s. GE Money Bank, a.s. Host Card Emulation Komerční banka, a.s. Near Field Communication operační systém platební karta Raiffeisenbank, a.s. Windows Phone
- 54 -
Seznam tabulek Tabulka 1 - Vývoj počtu platebních karet v oběhu, realizovaných transakcí a jejich objemu v letech 2010 – 2014 ....................................................................................................................24 Tabulka 2 – Srovnání běžných účtů pro modelového klienta č. 1 – I. část ..............................35 Tabulka 3 – Srovnání běžných účtů pro modelového klienta č. 1 – II. část .............................36 Tabulka 4 – Počet poboček srovnávaných bank u modelového klienta č. 1; ...........................37 Tabulka 5 – Srovnání běžných účtů pro modelového klienta č. 2 – I. část ..............................38 Tabulka 6 – Srovnání běžných účtů pro modelového klienta č. 2 – II. část .............................39 Tabulka 7 – Srovnání běžných účtů pro modelového klienta č. 3 – I. část ..............................41 Tabulka 8 – Srovnání běžných účtů pro modelového klienta č. 3 – II. část .............................42
- 55 -
