SONYA YONCHEVA PKF – PRAGUE PHILHARMONIA FRANCESCO IVAN CIAMPA – DIRIGENT
11 | 6 | 2015
SMETANOVA SÍŇ OBECNÍHO DOMU
Vážení posluchači, je mi ctí přivítat Vás, milovníky vážné hudby, při příležitosti dalšího koncertu cyklu Hvězdy světové opery, pořádaného agenturou Nachtigall Artists. Praha a klasická hudba jednoduše patří k sobě. Vždyť i Wolfgang Amadeus Mozart pronesl po premiéře Don Giovanniho známý výrok „Moji Pražané mi rozumějí!“. Jsem proto nesmírně rád, že Praha i nadále poskytuje zázemí současným slavným jménům v této žánrové oblasti. Z letošní nabídky koncertů si dozajista vybere každý milovník hudby. Ať již preferujete baryton nebo soprán, Vaše spokojenost bude zaručena. Pod vedením věhlasných dirigentů se Vašemu náročnému uchu dostane nevšedního potěšení. Jsem přesvědčen, že vysoká laťka hudebního požitku, kterou nastavily úvodní koncerty cyklu Nachtigall Artists, bude pokračovat i nadále, a těším se s Vámi na viděnou při dalších koncertech tohoto jedinečného projektu. Přeji Vám jen ty nejkrásnější hudební zážitky!
Jan Wolf Radní pro kulturu hl. m. Prahy
CERTICON je se svými více než 230 zaměstnanci významnou českou IT společností. Od roku 1996 úspěšně působí na světovém trhu. Zaměřuje se na komplexní služby v oblasti návrhu, vývoje, verifikace a testování software i elektroniky pro životně kritické aplikace, ale také vývojem vlastních technologických inovací a produktů, založených na nejnovějších vědeckých poznatcích. Úzce spolupracuje s předními evropskými universitami, např. s ČVUT v Praze a Technickou universitou ve Vídni. CERTICON vyvíjí na míru vlastní inteligentní technologie klientům z jakéhokoliv odvětví kdekoliv na světě. Spolupracuje s firmami v oborech zdravotnického software, automobilového průmyslu, telekomunikací a informačních systémů pro veřejnou správu. Jsme hrdi na to, že naše programy i čipy v kardiostimulátorech s sebou trvale nosí desítky tisíc lidí po celém světě, naše řešení umožňuje GSM komunikaci na německých spolkových drahách, dokončujeme vývoj systému pro plánování a rozvrhování montáže trupů Airbusu 350... Uměleckou sféru se snažíme podporovat, neboť tato nám nejen přináší bohaté zážitky, ale inspiruje nás k dalším zajímavým řešením. Vycházíme přitom z citátu Antona Pavloviče Čechova: „Uvážil jsem, že cit umělcův je někdy výše než mozek vědce, ale že to i ono má tytéž cíle, tutéž podstatu a že možná časem při dokonalosti metody je jim souzeno spojit se dohromady v gigantickou, úžasnou sílu, kterou je nyní těžko si představit.“
Prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., předseda představenstva, CertiCon, a.s.
JULES MASSENET (1842–1912) Předehra | Overture Werther Celui dont la parole... Il est doux, il est bon (Salomé)
Hérodiade, 1. dějství | Act I Pleurez mes yeux! (Chimène) Le Cid, 3. dějství | Act III Meditace | Méditation symfonické intermezzo | symphonic intermezzo
Thaïs, 2. dějství | Act II sólo na housle | violin solo: Miloslav Vrba
Dis-moi que je suis belle (Thaïs) Thaïs, 2. dějství | Act II PŘESTÁVKA
INTERVAL
GIACOMO PUCCINI (1858–1924)
PROGRAM
Chi il bel sogno di Doretta (Magda) Vlaštovka, 1. dějství | La rondine, Act I Se come voi piccina (Anna) Víly, 1. dějství | Le villi, Act I Intermezzo Sestra Angelika | Suor Angelica Donde lieta uscì (Mimì) Bohéma, 3. dějství | La bohème, Act III Vissi d’arte (Tosca) Tosca, 2. dějství | Act II
Dnešní koncert uvádí dva skladatele, kteří měli mimořádně kladný vztah k ženám. Jules Massenet ženy velmi miloval, a tak není divu, že je ve většině svých oper učinil titulními hrdinkami: Hérodiade, Manon, Esclarmonde, Amadis, Thaïs, Navařanka, Sapfo, Popelka, Grisélidis, Ariane, Thérèse, Kleopatra. Claude Debussy jednou poznamenal, že se Massenet „stal obětí vábení svých okouzlujících obdivovatelek“. Ženy hrají většinou nejdůležitější roli také v operách Giacoma Pucciniho. Ten sám sebe charakterizoval jako „vášnivého lovce vodních ptáků, libret a žen“.
SLOVO K PROGRAMU
Salome v Massenetově opeře Hériodade je na rozdíl od opery Richarda Strausse podle Oscara Wilda nešťastná, nevinná dívka, která všude marně hledá svou matku, jež ji jako dítě opustila (je jí Hérodiade). V Jeruzalémě potká charismatického proroka Jana a zamiluje se do něj pro jeho něhu a dobrotu (Il est doux, il est bon). Premiéra opery se uskutečnila v bruselském Théâtre de la Monnaie 19. 12. 1881. Massenetova historická opera Le Cid (premiéra 30. 11. 1885 v Paříži) pojednává o konfliktu lásky a cti. Don Rodrigue pomstil pohaněnou čest svého rodu a v souboji zabil otce své milované Chimène, protože ten urazil jeho otce. Chimène se nyní musí rozhodnout: má trvat na potrestání muže, který zabil jejího otce, přestože jej miluje (Pleurez mes yeux)? Titulní hrdinkou Massenetovy opery Thaïs je hříšná kurtizána, která přestoupila na křesťanskou víru a zemřela jako svatá. V 2. dějství si uvědomuje povrchnost svého života a ptá se zrcadla, co se stane, až její krása uvadne (Dis-moi que je suis belle). Dnes je opera, premiérovaná 16. 3. 1894 v Paříži, známá především díky slavné Meditaci, intermezzu z 2. dějství pro sólové housle a orchestr. Také hlavní postava opery Vlaštovka Giacoma Pucciniho je krásná kurtizána a také Magda pochybuje o smyslu svého oslnivého, nicméně prázdného života. „Kdo uhádne krásný sen Doretty“, zpívá v 1. dějství árii o tom, že láska je víc než bohatství (Chi il bel sogno di Doretta). Premiéra opery se uskutečnila 27. 3. 1917 v Monte Carlu.
Pucciniho operní prvotina Víly (premiéra 31. 5. 1884 v Teatro Dal Verme v Miláně) vypráví o dívkách, které zemřely z nešťastné lásky těsně před svatbou, proměnily se ve víly a přinášejí zkázu těm, kteří zlomili jejich srdce. Na začátku opery všichni oslavují zásnuby Anny a Roberta, který musí odjet do Mohuče převzít dědictví. Anna se obává, že na ni její snoubenec zapomene (Se come voi piccina). Titulní hrdinkou Pucciniho tragické opery Sestra Angelika (premiéra 14. 12. 1918 v newyorské Metropolitní opeře) je mladá šlechtična, která porodila nemanželské dítě a musela odejít do kláštera. Jímavé i vzrušeně bolestné Intermezzo líčí jak posvátnost kláštera, tak osobní tragédii sestry Angeliky. Příběh o přátelství a láskách čtyř umělců na Montmartru, Pucciniho Bohéma, měl premiéru 1. 2. 1896 v Turíně. Ve 3. dějství se básník Rodolfo svěřuje malíři Marcellovi, že musí opustit svou milou Mimì, protože dívka je velmi nemocná a potřebuje bohatého ochránce. Mimì rozhovor zaslechne a s bolestí se s Rodolfem loučí (Donde lieta uscì). Pucciniho opera Tosca (premiéra 14. 1. 1900 v Římě) o slavné zpěvačce Tosce, jejím milenci, malíři Cavaradossim a policejním šéfovi, baronu Scarpiovi patří k nejpopulárnějším operním titulům. V 2. dějství zoufalá Tosca, marně prosící Scarpiu o život svého snoubence, zpívá o tom, že žila jen uměním a láskou (Vissi d’arte).
/##GNCNU 2NYSXKRJÈ 0Q@G@ ÇDKDYMÈ 0Q@G@ %TQNUD@ 0QHAHMNU@ "Q@SHRK@U@
+!2%.-),,%.#/-
Today’s concert features two composers who were known for favouring and courting women. Jules Massenet adored women; no wonder they play the leading roles in most of his operas: Hérodiade, Manon, Esclarmonde, Amadis, Thaïs, Navarraise, Sapho, Cinderella, Grisélidis, Ariane, Thérèse, Cleopatra. Claude Debussy once declared that “Massenet seems to have been the victim of the fluttering fans of his fair hearers”. Women also play the majority of the most important roles in the operas of Giacomo Puccini. He described himself as “a passionate hunter of wildfowl, librettos and women“.
PROGRAMME NOTES
Salome in Massenet’s Hériodade, unlike Salome of Richard Strauss and Oscar Wilde, is an unhappy and innocent girl who searches for her mother Hérodiade, who has forsaken her as a child. In Jerusalem, she meets the charismatic prophet John and falls in love with him because of his good deeds and gentleness (Il est doux, il est bon). The opera premiered at Théâtre de la Monnaie, Brussels on 19th December 1881. Massenet’s historical opera Le Cid (premiere on 30th November 1885 in Paris) rolls around the conflict of love and honour. Don Rodrigue takes revenge on the father of his sweetheart Chimène, who offended his father, and kills him in a duel. Chimène is forced to decide whether she must insist on punishing the man who killed her father, though she is in love with him (Pleurez mes yeux!). The main character of Massenet’s Thaïs is a sinful courtesan who converts to Christianity and dies as a saint. In Act II, she becomes conscious of the shallowness of her own life and asks the mirror what is going to happen after her beauty vanishes (Dis-moi que je suis belle). In our days, the opera, which premiered on 16th March 1894 in Paris, is known mainly for the famous Méditation for solo violin and orchestra, intermezzo from Act II. The main character of Puccini’s opera La rondine (The Swallow) is also a beautiful courtesan named Magda, who, too, doubts the purpose of her dazzling, yet
empty life. She sings her aria “Who could guess the beautiful dream Doretta had?“ and contemplates on the love which exceeds all riches (Chi il bel sogno di Doretta). The premiere of the opera took place on 27th March 1917 in Monte Carlo. Puccini’s first opera Le villi (premiere on 31st May 1884 in Teatro Dal Verme, Milan) tells a story of forsaken girls who died shortly before their weddings, because their love was not reciprocated. They spirits return as nymphs (villi), and they haunt the men who broke their hearts. In the beginning of the opera, everybody joins at a celebration of the engagement in marriage of Roberto and Anna. Roberto must leave before the ceremony to collect an inheritance, and Anna worries that he will forsake her (Se come voi piccina). The principal character of Puccini’s tragic opera Suor Angelica (premiere on 14th December 1918 at the Metropolitan Opera New York) is a young princess who gave birth to an extramarital child and joined a nunnery. The moving and grievous Intermezzo describes the sacredness of the nunnery, as well as the personal tragedy of Sister Angelica. The story of four young artists living in Montmartre, their friendships and love affairs, called La bohème, is Puccini’s opera, which premiered on 1st February 1896 in Turin. In Act III, the poet Rodolfo tells the painter Marcello that he must leave his dear Mimì, because the girl is very ill and she needs a rich protector. Mimì overhears their talk and parts with Rodolfo in pain (Donde lieta uscì). Puccini’s opera Tosca (premiere on 14th January 1900 in Rome) is a story about the famous singer Tosca, painter Cavaradossi – her lover, and Baron Scarpia – chief of police, and it ranks among the world’s most popular operas. In Act II, the desperate Tosca begs Scarpia to spare her lover and sings about her life, which she dedicated to the arts and love (Vissi d’arte).
Jitka Slavíková English translation: Jan Sebastian Tomsa
© Gregor Hohenberg photo © Uwe Arens
Po sérii úspěšných debutů na předních světových operních scénách se Sonya Yoncheva rychle etablovala jako jedna z nejslibnějších a nejzajímavějších umělkyň své generace. Široký repertoár této bulharské sopranistky sahá od barokní literatury přes Mozarta k Verdimu a Puccinimu. Je stálým hostem na významných světových pódiích včetně Metropolitní opery v New Yorku, Královské opery v londýnské Covent Garden, Bavorské státní opery v Mnichově, Berlínské a Vídeňské státní opery a Opéra de Paris. Sonya Yoncheva si získala obdiv díky svému výjimečně krásnému hlasu a dramatickému jevištnímu projevu, uznávanou umělkyní je i na koncertních pódiích.
SONYA YONCHEVA
Sonya Yoncheva zahájila sezonu 2014/2015 debutem v roli Mimì v Bohémě v Metropolitní opeře. V prosinci byla Julií v Gounodově opeře Romeo a Julie v Teatro Real v Madridu a v lednu 2015 se vrátila do Met jako hlavní hrdinka Verdiho La traviaty; touto rolí také zakončí sezonu v londýnské Covent Garden. Mezi důležité milníky předcházející sezony patří její debut v Metropolitní opeře, kdy zpívala Gildu v Rigolettovi, či vystoupení v roli Violetty v La traviatě v Berlínské státní opeře, Palau de les Arts ve Valencii, Monte Carlu a Bavorské opeře v Mnichově. Jako Markétku v Gounodově Faustovi ji vidělo publikum ve Vídeňské státní opeře, v Covent Garden i ve Festspielhausu v Baden-Badenu; Leïlu (Lovci perel) ztvárnila v Komické opeře v Paříži a titulní roli opery Lucie z Lammermooru zpívala v Opéra de Paris. Sonya Yoncheva se narodila v roce 1981 v Bulharsku a vystudovala klasický zpěv na Ženevské konzervatoři. Vyhrála několik významných pěveckých soutěží včetně Operalie Plácida Dominga (2010) a získala cenu CulturArte. Sonya Yoncheva nahrává exkluzivně pro společnost Sony Classical, která v únoru 2015 vydala její debutové album Paris, mon amour. Zároveň je tváří značky Rolex. www.sonyayoncheva.com
Following a string of successful debuts with the world’s leading opera houses, Sonya Yoncheva has quickly established herself as one of her generation’s most promising and exciting performers. The soprano’s wideranging repertoire includes Baroque as well as Mozart, Verdi and Puccini and she has rapidly become a permanent fixture on the most important stages of the world, including the Metropolitan Opera New York, the Royal Opera House Covent Garden, the Bayerische Staatsoper Munich, the Berlin and Vienna Staatsoper and the Opéra de Paris. Celebrated for her singularly beautiful voice and powerful dramatic style, Sonya Yoncheva is equally at home on the concert and recital stage.
SONYA YONCHEVA
Sonya Yoncheva kicked off the 2014/2015 season making her triumphant scenic role debut stepping in as Mimì in La bohème at the Metropolitan Opera. In December she could be heard as Juliette in Gounod’s Roméo et Juliette at the Teatro Real Madrid and in January 2015 she returned to the Met as the title heroine of Verdi’s La traviata, a role she reprises at the Royal Opera House Covent Garden to conclude the season. Highlights of the past seasons include her Metropolitan Opera debut as Gilda in Rigoletto, performances of Violetta in La traviata at the Staatsoper Berlin, the Palau de les Arts Valencia, Monte Carlo and the Bayerische Staatsoper Munich; Marguerite in Gounod’s Faust at the Staatsoper Vienna, the Royal Opera House Covent Garden, and the Festspielhaus Baden-Baden; Leïla (Les pêcheurs de perles) for the Opéra Comique Paris, and the title role in Lucia di Lammermoor for Paris Opera. Born in 1981 in Bulgaria, Sonya Yoncheva obtained her master’s degree in classical singing at the Conservatory of Geneva. She is the winner of several renowned competitions, including the 2010 Plácido Domingo’s Operalia competition and she received the Special Prize CulturArte. Sonya Yoncheva records exclusively for Sony Classical, her debut recording Paris, mon amour was released in February 2015. She is a Rolex Ambassador. www.sonyayoncheva.com
BUDDY RICH BIGBAND 21. 6. 2015
DISNEY FANTASIA: LIVE IN CONCERT 26. 6. 2015 BRANFORD MARSALIS 30. 6. 2015
LIBOR PEŠEK 2. 7. 2015 CHRISTIAN McBRIDE TRIO 8. 7. 2015
BEN-HUR 16. 7. 2015 HOLLYWOOD NIGHT 19. 7. 2015
CARL DAVIS
WWW.PRAGUEPROMS.CZ GENERÁLNÍ PARTNEŘI:
PARTNEŘI:
HLAVNÍ PARTNEŘI:
MEDIÁLNÍ PARTNER:
FRANCESCO IVAN CIAMPA
DIRIGENT CONDUCTOR
Italský dirigent Francesco Ivan Ciampa (*1982) studoval dirigování orchestru na Konzervatoři „Santa Cecilia“ v Římě a skladbu na Konzervatoři Domenica Cimarosy v Avellinu. Ve studiu dirigování pokračoval u takových mistrů taktovky, jako Carlo Maria Giulini, Gianandrea Noseda, Jorma Panula, Gianluigi Gelmetti ad. Řídil řadu prestižních orchestrů v Itálii i zahraničí. V současné době je asistentem Daniela Orena, s nímž spolupracoval na nastudování oper v pařížské Opéra Bastille, v Théâtre du Capitole v Toulouse, Teatro di San Carlo v Neapoli, Teatro Petruzzelli v Bari, Teatro Municipale Giuseppe Verdi v Salernu a na festivalu ve veronské Aréně. V posledních letech dirigoval opery Rigoletto, Nabucco, Loupežníci, Komedianti a Gianni Schicchi v Parmě, Turandot v Torre del Lago, Rigoletto v Anconě, La traviata v Paříži, Attila v Bilbau, Nabucco v Tel Avivu nebo Nápoj lásky v Teatro Colón v Buenos Aires. Jeho nadcházející umělecké závazky zahrnují opery La traviata v Teatro Regio v Turíně, Madama Butterfly v Torre del Lago a Nabucco v Německé opeře v Berlíně.
Born in Italy in 1982, Francesco Ivan Ciampa studied orchestral conducting at the Conservatory Santa Cecilia in Rome, and composition at the Conservatory Domenico Cimarosa in Avellino. He furthered his studies in conducting with Carlo Maria Giulini, Gianandrea Noseda, Jorma Panula, Gianluigi Gelmetti and others. He has conducted many prestigious orchestras in Italy and abroad. Currently, he works as an assistant of Daniel Oren, preparing opera productions at the Opéra Bastille in Paris, Théâtre du Capitole in Toulouse, Teatro di San Carlo in Naples, Teatro Petruzzelli in Bari, Teatro Municipale Giuseppe Verdi in Salerno and Arena di Verona Festival. Recently he conducted Rigoletto, Nabucco, I masnadieri, I pagliacci and Gianni Schicchi in Parma, Turandot in Torre del Lago, Rigoletto in Ancona, La traviata in Paris, Attila in Bilbao, Nabucco in Tel Aviv or L’elisir d’amore at the Teatro Colón in Buenos Aires. His future commitments include La traviata in Teatro Regio in Torino, Madama Butterfly in Torre del Lago and Nabucco at the Deutsche Oper Berlin. www.francescoivanciampa.it
" #
!" #
$
PKF – PRAGUE PHILHARMONIA
PKF – Prague Philharmonia vznikla v roce 1994 z iniciativy světově proslulého dirigenta Jiřího Bělohlávka pod původním názvem Pražská komorní filharmonie. Již zanedlouho po svém vzniku se zařadila do okruhu nejrespektovanějších orchestrů České republiky a vybudovala si vynikající renomé v Evropě i ve světě. V čele ansámblu stojí od počátku sezony 2008/2009 šéfdirigent a umělecký ředitel Jakub Hrůša, zakladatel orchestru Jiří Bělohlávek je jeho čestným uměleckým ředitelem. Od počátku sezony 2015/2016 se postu hudebního ředitele a šéfdirigenta ujme významný francouzský dirigent Emmanuel Villaume. Orchestr je pravidelně zván na mezinárodní hudební festivaly, vystupuje v předních světových sálech a je pravidelným partnerem slavných dirigentů a interpretů. Natočil přes šedesát kompaktních disků pro přední domácí i světová hudební vydavatelství a za některé z nich získal prestižní ocenění. Sezona 2014/15 znamená pro orchestr důležitý okamžik v jeho historii: připomíná si 20. výročí založení. Kromě abonentní sezony absolvoval zájezd do Ománu a Japonska. Orchestr vystupuje s finanční podporou Hlavního města Prahy a Ministerstva kultury ČR.
The PKF – Prague Philharmonia, originally named Prague Philharmonia, was founded in 1994 upon the initiative of the world-famous conductor Jiří Bělohlávek. Soon after its origination, the PKF – Prague Philharmonia had joined the ranks of the most respected Czech orchestras and established great renown in Europe and elsewhere in the world. Since the start of the 2008/2009 season, the orchestra has been headed by the chief conductor and artistic director Jakub Hrůša, the ensemble’s founder Jiří Bělohlávek is the orchestra’s conductor laureate. Since the beginning of the 2015/2016 season, the post of music director and chief conductor will take the distinguished French conductor Emmanuel Villaume. The orchestra is a regular guest at international music festivals, frequently performs at prestigious world concert halls and is a regular partner of world-famous conductors and soloists. To date the orchestra has recorded more than sixty CDs for prominent Czech and foreign labels and some of its albums have received prestigious accolades. Season 2014/2015 represents an important milestone in the history of the
CZ_haVkcű_ĉ V\Zcied_^iűc j ed_^iŰcWZoa^b^iƲ
!
'
!
"
+
#
$
%
!
"
"
&
"
'
(
)
*
orchestra which is celebrating the 20th anniversary of its founding. In addition to the subscription season, the orchestra performed in Oman or on tour in Japan. The orchestra is supported by the City of Prague and the Ministry of Culture of the Czech Republic. www.pkf.cz 1. housle Violin I Miloslav Vrba zástupce koncertního mistra sub-concertmaster
Martin Bialas Zuzana Bialasová Hana Kubisová Roman Hranička Jana Svobodová Pavla Michalová Anna Veverková Matěj Polášek Marie Mátlová 2. housle Violin II Jan Adam Marta Hajšmanová Alena Miřácká Lukáš Kroft Lada Ševčíková Iva Středová Lucia Fulka Kopsová Veronika Šenová Viola Stanislav Svoboda Dagmar Mašková Anna Cibulková Emi Sawahata Zdeněk Suchý Ondřej Martinovský Violoncello Lukáš Pospíšil koncertní mistr concertmaster
Balázs Adorján zástupce koncertního mistra sub-concertmaster
Teodor Brcko Judita Škodová Vilém Petras Kontrabas Double bass Pavel Klečka Dalibor Tkadlčík Danijel Radanović Tomáš Vybíral Flétna Flute Jiří Ševčík Oto Reiprich Lenka Schichová Hoboj Oboe Jan Souček Jaroslava Tajanovská Magdalena Klárová Klarinet Clarinet Jindřich Pavliš Vojtěch Nýdl Jan Brabec
Trubka Trumpet Svatopluk Zaal Lubomír Kovařík Karel Hons Pozoun Trombone Stanislav Penk Karel Kučera Aleš Vopelka Tuba Jan Jaroš Tympány Timpani Pavel Rehberger Bicí Percussion Jan Kasal Šimon Veselý Jiří Krob Harfa Harp Bronislava Klablenová
Fagot Bassoon Jiří Jech Václav Fürbach Radek Joska
Celesta
Lesní roh French horn Jan Musil Zdeněk Vašina Kateřina Javůrková Jakub Hořejší
Marcel Javorček
František Šťastný Klavír Piano
Alt saxofon Alto saxophone Roman Fojtíček
DĚKUJEME VŠEM PARTNERŮM
Istituto Italiano di Cultura Praga
