SOM s.r.o. Středisko odpadů Mníšek s.r.o

SOM s.r.o. Středisko odpadů Mníšek s.r.o.

Obalovna živičných směsí Letkov - změna paliva Rozptylová studie

umístění záměru

zpracovala:

Ing. Ivana Lundáková (držitelka autorizace dle § 19 zákona č. 100/01 Sb. - osvědčení č.j. 7232/876/OPVŽP/99 ze dne 15. 9. 1999 s posledním prodloužením autorizace na 5 let pod č.j. 5046/ENV/11 ze dne 14. 2. 2011)

schválil:

Ing. Josef Tomášek, CSc. (držitel autorizace dle § 19 zákona č. 100/01 Sb. - osvědčení č.j. 69/14/OPV/93 ze dne 18. 2. 1993 s posledním prodloužením autorizace na 5 let pod č.j.: 5834/ENV/11 ze dne 4. 2. 2011)

firma:

Středisko odpadů Mníšek s.r.o. říjen 2015

Rozptylová studie

Obalovna živičných směsí Letkov - změna paliva

Obsah 1. 2. 3.

4.

5. 6. 7.

Zadání rozptylové studie ............................................................................................................................... 3 Použitá metodika výpočtu ............................................................................................................................. 3 2.1 Metoda, typ modelu .................................................................................................................................. 3 Vstupní údaje ................................................................................................................................................. 5 3.1 Umístění záměru ....................................................................................................................................... 5 3.2 Údaje o zdrojích ........................................................................................................................................ 6 3.2.1 Bodové zdroje znečišťování ovzduší ............................................................................................... 7 3.2.2 Liniové zdroje znečišťování ovzduší ............................................................................................. 11 3.2.3 Plošné zdroje znečišťování ovzduší .............................................................................................. 11 3.3 Meteorologické podklady ....................................................................................................................... 11 3.4 Popis referenčních bodů .......................................................................................................................... 12 3.5 Znečišťující látky a příslušné imisní limity ............................................................................................ 14 3.6 Hodnocení úrovní znečištění v předmětné lokalitě ................................................................................. 15 Výsledky rozptylové studie ......................................................................................................................... 18 4.1 Stručný komentář hodnotící budoucí úrovně znečištění ovzduší a předpoklad plnění imisních limitů .. 18 4.1.1 Vyhodnocení příspěvků suspendovaných částic PM10 k imisní zátěži zájmového území ............. 18 4.1.2 Vyhodnocení příspěvků suspendovaných částic PM2,5 k imisní zátěži zájmového území ............ 19 4.1.3 Vyhodnocení příspěvků oxidů dusíku k imisní zátěži zájmového území ...................................... 20 4.1.4 Vyhodnocení příspěvků oxidu siřičitého k imisní zátěži zájmového území .................................. 21 4.1.5 Vyhodnocení příspěvků CO k imisní zátěži zájmového území ..................................................... 22 4.2 Tabulková forma výsledů rozptylové studie ........................................................................................... 22 4.2.1 Příspěvky k imisní zátěži PM10 - průměrná roční koncentrace (μg.m-3)........................................ 22 4.2.2 Příspěvky k imisní zátěži PM10 - maximální denní koncentrace (μg.m-3) ..................................... 22 4.2.3 Příspěvky k imisní zátěži PM2,5 - průměrná roční koncentrace (μg.m-3) ....................................... 23 4.2.4 Příspěvky k imisní zátěži NO2 - průměrná roční koncentrace (μg.m-3) ......................................... 23 4.2.5 Příspěvky k imisní zátěži NO2 - maximální hodinová koncentrace (μg.m-3) ................................ 23 4.2.6 Příspěvky k imisní zátěži SO2 - maximální denní koncentrace (μg.m-3) ....................................... 24 4.2.7 Příspěvky k imisní zátěži SO2 - maximální hodinová koncentrace (μg.m-3) ................................. 24 4.2.8 Příspěvky k imisní zátěži CO - maximální denní osmihodinový průměr (μg.m-3) ........................ 24 4.3 Kartografická interpretace výsledků rozptylové studie ........................................................................... 25 4.3.1 Příspěvky záměru k imisní zátěži PM10 - průměrná roční koncentrace (μg.m-3) ........................... 25 4.3.2 Příspěvky záměru k imisní zátěži PM10 - maximální denní koncentrace (μg.m-3) ........................ 26 4.3.3 Příspěvky záměru k imisní zátěži PM2,5 - průměrná roční koncentrace (μg.m-3) .......................... 27 4.3.4 Příspěvky k imisní zátěži NO2 - průměrná roční koncentrace (μg.m-3) ......................................... 28 4.3.5 Příspěvky záměru k imisní zátěži NO2 - maximální hodinová koncentrace (μg.m-3) .................... 29 4.3.6 Příspěvky záměru k imisní zátěži SO2 - maximální denní koncentrace (μg.m-3) .......................... 30 4.3.7 Příspěvky záměru k imisní zátěži SO2 - maximální hodinová koncentrace (μg.m-3) .................... 31 4.3.8 Příspěvky k imisní zátěži CO - maximální denní osmihodinový průměr (μg.m-3) ........................ 32 Návrh kompenzačních opatření ................................................................................................................... 33 Závěrečné hodnocení ................................................................................................................................... 33 Seznam použitých podkladů ........................................................................................................................ 33

2

Rozptylová studie

1.


Zadání rozptylové studie

Tato rozptylová studie je zpracována jako podklad pro oznámení dle § 6 zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění (dále jen oznámení) záměru „Obalovna živičných směsí Letkov - změna paliva“. Provozovatelem obalovny je firma Obalovna Letkov, spol. s r.o. V minulosti byly v zájmovém území dvě obalovny Teltomat - jedna firmy Silnice Nepomuk a druhá firmy Stavby silnic a železnic. V roce 1994 byla založena společenskou smlouvou mezi firmami Stavby silnic a železnic Praha a. s. a Silnice Nepomuk a. s. firma Obalovna Letkov spol. s r.o. V současné době je vlastníkem společnosti ze 100 % společnost EUROVIA CS, a.s. Společnost je součástí koncernu EUROVIA CS a je organizačně včleněna do odštěpného závodu oblast Obalovny a lomy společnosti EUROVIA CS, a.s. Stávající obalovna Bernardi typ MIC 2250/A220 má projektovanou výrobní kapacitu 160 t/h a byla realizována v místě obalovny firmy Silnice Nepomuk v roce 1994. Záměrem je rozšíření paliv pro sušící buben obalovací soupravy a změna ohřevu živic v obalovně živičných směsí Letkov. V současné době je používán jako palivo pro sušící buben zemní plyn, nově má být používán i multiprach (hnědouhelný prach). S tím souvisí výměna hořáku sušícího bubnu. Živice jsou v současné době ohřívány teplonosným médiem a to je ohříváno kotlem na zemní plyn. Tento kotel bude nahrazen elektroohřevem. Realizací záměru nebude ovlivněna vlastní kapacity obalovny. Hodnocení v rozptylové studii je provedeno z hlediska bodových zdrojů znečišťování ovzduší v souladu s navrhovaným řešením.

2.

Použitá metodika výpočtu

2.1

Metoda, typ modelu

Výpočet v této rozptylové studii je proveden podle referenční metody pro zpracování rozptylových studií SYMOS´97, která je prováděcí vyhláškou č. 330/2012 Sb. k zákonu č. 201/2012 Sb. o ovzduší zařazena mezi referenční metody pro modelování (část B přílohy č. 6 vyhlášky). Metodiku SYMOS'97 doporučilo v roce 1998 MŽP ČR k použití pro výpočty znečištění ovzduší ze stacionárních zdrojů. Popis metodiky byl vydán v dubnu 1998 ve věstníku MŽP, částka 3. Vstupní údaje i forma výsledků výpočtu v metodice SYMOS'97 byly přizpůsobené tehdy platné legislativě, aby byly na minimum omezené problémy s používáním metodiky v praxi a aby výsledky byly přímo srovnatelné s platnými imisními limity a přípustnými koncentracemi znečišťujících látek v ovzduší. V souvislosti se vstupem ČR do EU se legislativa v oboru životního prostředí přizpůsobuje platným evropským předpisům, a proto v ní vznikají změny, na které musí reagovat i metodika výpočtu znečištění ovzduší, má-li vést i nadále k výsledkům snadno použitelným v běžné praxi. Tuto možnost poskytuje upravená metodika SYMOS 97, verze 2002 zveřejněná jako Dodatek č. 1 ve Věstníku MŽP, duben 2003, částka 4. Hlavní změny metodiky zahrnuté v programu jsou:  stanovení imisních limitů pro některé znečišťující látky jako hodinových průměrných hodnot koncentrací 3

Rozptylová studie


 stanovení imisních limitů pro některé znečišťující látky jako denních průměrných hodnot nebo 8hodinových průměrných hodnot koncentrací  hodnocení znečištění ovzduší oxidy dusíku také z hlediska NO2 (dříve pouze NOx)  stanovení maximálního přípustného počtu překročení limitních hodnot koncentrací apod. Ve Věstníku MŽP 8/2013 byla v příloze č. 1 k metodickému pokynu MŽP, OOV pro vypracování rozptylových studií podle § 32 odst. 1 písm. e) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší uvedena Metodická příručka modelu SYMOS´97 - aktualizace 2013. Sdělením OOO MŽP uveřejněným ve Věstníku MŽP 11/2013 byla tato metodická příručka modelu SYMOS´97 změněna. V úpravě 2013 byl pro přehlednost sloučen doplněk s původní metodikou a byl brán zřetel na aktuální legislativu (např. aktualizované imisní limity) a nové poznatky v oblasti ochrany čistoty ovzduší. Byly upraveny tabulky průměrných výhřevností paliv, odstraněny tabulky poměrů NO2 a PM10, aktualizovány koeficienty pro liniové zdroje, aktualizovány vzorce pro výpočet maximálních denních imisních koncentrací PM10 a SO2 a upraven vztah pro výpočet přeměny NO na NO2 (při výpočtu koncentrací NO2 se vypočtou koncentrace NO2 z emisí NO2 a příspěvek koncentrací NO2 z emisí NO; výsledná koncentrace je pak součtem obou vypočtených koncentrací; poměr zastoupení NO a NO2 v emisích NOx je pro jednotlivé typy zdrojů uveden v příloze č. 2 k metodickému pokynu MŽP pro vypracování rozptylových studií; v této příloze je také uvedena metodika výpočtu velikostních frakcí částic PM10 a PM2,5 v emisích tuhých znečišťujících látek). Byl doplněn postup pro výpočet počtu dní překračujících 24hodinový limit suspendovaných částic PM10 emitovaných z liniových zdrojů (pozemních komunikací). Zpracovatel rozptylové studie, firma Středisko odpadů Mníšek s.r.o., je nositelem licence na program SYMOS 97, verze 2013 na základě registrační karty.

4

Rozptylová studie


Program SYMOS'97 v 2013 je programový systém pro modelování znečištění ze stacionárních zdrojů. Metodika výpočtu obsažená v programu SYMOS umožňuje:  výpočet znečistění ovzduší plynnými látkami z bodových, plošných a liniových zdrojů  výpočet znečistění od velkého počtu zdrojů  stanovit charakteristiky znečistění v husté geometrické síti referenčních bodů a připravit tímto způsobem podklady pro názorné kartografické zpracování výsledků výpočtů  brát v úvahu statistické rozložení směru a rychlosti větru vztažené ke třídám stability mezní vrstvy ovzduší podle klasifikace Bubníka a Koldovského  odhad koncentrace znečišťujících látek při bezvětří a pod inverzní vrstvou ve složitém terénu. Metodika je určena především pro vypracování rozptylových studií jakožto podkladů pro hodnocení kvality ovzduší. Metodika není použitelná pro výpočet znečištění ovzduší ve vzdálenosti nad 100 km od zdrojů a uvnitř městské zástavby pod úrovní střech budov. Základních rovnic modelu rovněž nelze použít pro výpočet znečištění pod inverzní vrstvou ve složitém terénu a při bezvětří. Pro výpočet byl použit digitální výškopis dodaný jako součást programu SYMOS.

3.

Vstupní údaje

3.1

Umístění záměru

Areál obalovny Letkov se nachází v Plzeňském kraji, okrese Plzeň-město, v obci Letkov a městě Starý Plzenec. Areál obalovny je situovaný u komunikace II/180 vedoucí z Letkova do Starého Plzence, jižně od Letkova a dálnice D5, na k. ú. Letkov a Starý Plzenec. Vlastní obalovací souprava a živičné hospodářství jsou umístěny na k. ú. Letkov. Situování záměru je zřejmé z následující situace

5

Rozptylová studie

3.2


Údaje o zdrojích

V Letkově je v provozu obalovna Bernardi MIC 2250/A220. Kapacita obalovny je cca 160 t/hod živičných směsí. V obalovně živičných směsí se z minerálních materiálů stanovené zrnitosti a množství a z asfaltového pojiva vyrábí obalovaná živičná směs. Jako minerální materiál se používá přírodní kamenivo (písek, štěrk), drcené kamenivo a vápencová kamenná moučka - filer. Minerální materiály (kamenivo a písek) jsou skladovány odděleně podle druhu a podle velikosti zrna a dopravovány do dávkovacích zásobníků. Z nich jsou dopravními pásy materiály dopravovány do protiproudé sušárny (sušícího bubnu), ve kterém spaliny proudí proti materiálu, vysušují jej a ohřívají na potřebnou teplotu. Ze sušícího bubnu postupuje materiál na třídění, je meziskladován a dávkován do míchacího zařízení. Do míchacího zařízení je dále dávkován filer a živice, případně recyklát a další aditiva. Odtahové plyny ze sušicího bubnu a odsávaný vzduch z míchacího zařízení a dopravních cest jsou vedeny potrubím do filtrační stanice, kde se vyčistí a poté vypouští komínem do ovzduší. Z odprašovacího zařízení se odloučený prach přivádí dopravními šneky a elevátorem fileru do sila vlastního fileru. Součástí obalovny je i silo dováženého fileru (vápenec). Živice je uskladněna v nádržích, které jsou temperovány teplonosným médiem. Všechny komponenty - minerální materiály, filer, živice, recyklát - jsou odvažovány a v jednotlivých dávkách přiváděny do míchačky. Hotová směs se uskladňuje v expedičních zásobnících hotové směsi. Do transportních vozidel se vypouští přes výpusti. Palivem pro sušící buben obalovny je v současné době zemní plyn. Předmětem záměru je použití dalšího paliva při hořák sušícího bubnu a to hnědouhelného prachu (multiprachu). Záměr bude realizován výměnou hořáku sušícího bubnu a bude instalováno silo na multiprach. Kapacita obalovny se tím nezmění. Použití více paliv pro sušící buben obalovny je v poslední době zcela běžné, provozovatel má možnost reagovat na okamžité ceny paliv na trhu. Živice jsou v současné době ohřívány teplonosným médiem a to je ohříváno kotlem na zemní plyn. Tento kotel bude nahrazen elektroohřevem. Údaje o výrobě obalované živičné směsi a spotřebě zemního plynu v posledních letech: rok

výroba obalované směsi t

provozní hodiny

2014 2013 2012 2011 2010

112 426 66 771 83 000 75 717 97 980

830 556 690 630 730

spotřeba zemního plynu tis. m3/rok obalovna plynová kotelna 869 44 628 32 651,234 32,796 644,28 34,72 779,5 38,5

Hodnocení v této rozptylové studii je provedeno v jedné variantě, která představuje nárůst emisí z titulu realizace záměru. Výpočet je proveden pro bodové zdroje obalovny. Emise z plošných a liniových zdrojů znečišťování ovzduší nejsou uvažovány, neboť budou po realizaci záměru téměř stejné jako v současné době (nepředpokládá se navýšení výroby).

6

Rozptylová studie


Výpočet příspěvků k imisní zátěži byl řešen pro následující látky:  anorganické znečištění: tuhé znečišťující látky jako frakce PM10 a PM2,5, NO2, SO2, CO

3.2.1 Bodové zdroje znečišťování ovzduší Ve stávajícím stavu jsou bodovými zdroji obalovny filtrační stanice obalovny, silo cizího fileru a kotel na zemní plyn - ohřev živic. Po realizaci záměru budou bodovými zdroji obalovny filtrační stanice obalovny, silo cizího fileru a silo multiprachu a) Popis technologického vybavení zdroje Filtrační stanice obalovny Jak již bylo výše uvedeno, odtahové plyny ze sušicího bubnu a odsávaný vzduch z míchacího zařízení a dopravních cest jsou vedeny potrubím do filtrační stanice, která slouží k odstranění tuhých znečišťujících látek z odsávaných odpadních plynů. Po vyčištění je odpadní plyn vypouštěn komínem do ovzduší. Výška komína 18 m. Jedná se o tkaninový filtr s regenerací tlakovým vzduchem, při zvýšení teploty v prostoru filtru k max. teplotě, tedy v ohrožení tkaninových filtrů je otevřena regulační klapka k přisávání vnějšího vzduchu do filtru, čímž dojde ke snížení teploty. Otevření klapky je signalizováno obsluze na velínu, která upraví parametry sušení kameniva. Filtr - tkaninový (polyakrylonitril), hadicové provedení typ: FVS-UH-2x7/3000 výrobce: SSŽ a.s. rok výroby: 2003 filtrační plocha 800 m2 garantovaná účinnost (TZL): 99 % Posuzovanou změnou je změna paliva v hořáku sušícího bubnu. Ve stávající obalovně je jako palivo pro hořák sušícího bubnu používán zemní plyn. Jedná se o hořák Oertli MIB-SM-453-L-N-VL 750, výrobní číslo 004-06, rok výroby 1993, výkon 13,9 MW. Po realizaci záměru bude mít sušící buben kombinovaný hořák na multiprach a zemní plyn. Bude použit hořák RJ 4, který má tepelný výkon 13,6 MW. Hořák je kompaktní jednotka s uloženými vysoce výkonnými ventilátory. Tyto dodávají veškerý vzduch potřebný pro spalování a zajišťují intenzivní míchání vzduchu a paliva. Hořák se vyznačuje tím, že multiprach se přivede pomocí mnoha trysek do hubice hořáku, kde se intenzivně mísí se spalovacím vzduchem a zapálí se. Vzniká stabilní plamen hořáku, který hospodárně pracuje s nepatrným přebytkem vzduchu. Regulace průtoku vzduchu probíhá přes synchronní motory, které se nastavují podle okamžité potřeby energie. Pokud bude hořák v provozu na multiprach, na rozjezd a na podpůrné hoření musí být používán ještě zemní plyn. Při nižších teplotách na začátku a na konci sezóny není z technologických důvodů multiprach používán. V těchto případech může být obalovna v provozu pouze na zemní plyn.

7

Rozptylová studie


Silo fileru V obalovně je filerová věž o kapacitě 2 x 80 t pro vlastní a cizí filer (vápencová moučka). Silo fileru je vybaveno pasivním filtrem (slouží při přečerpávání fileru z cisterny do sila). Toto zůstane zachováno, nedojde ke změně - tento zdroj není v RS uvažován. Kotel na zemní plyn Ohřev teplonosného média je realizován kotlem na zemní plyn. Jedná se o kotel Helmut Transier TYP 700-20, rok výroby 1994, výrobní číslo kotle 1160. Objem olejové náplně je 2 500 litrů. Kotle je osazen hořákem Weishaupt G7/1D, rok výroby 2002, výrobní číslo hořáku 5132053, projektovaný příkon 800 kW. Výška výduchu je 6 m. Dle záměru bude tento kotel nahrazen elektroohřevem. Silo multiprachu V nové obalovně bude instalováno silo multiprachu o objemu 120 m3. Silo bude vybaveno tkaninovým filtrem (kapsový filtr s oklepem a zpětným proplachem, filtrační plocha 15 m2, filtrační kapsy - 100 % polyester). Filtrační zařízení je součástí dodávky sila multiprachu. b) Podkladové údaje o emisích a výduších Následující údaje o emisích a výduších jsou převzaty z oznámení dle zákona 100/2001 Sb. Filtrační stanice obalovny Uvažované množství odpadního plynu z filtrační stanice obalovny je 35 000 Nm3/hod. Změna množství odpadního plynu se změnou paliva není uvažována, s ohledem na skutečnost, že spaliny z hořáku sušícího bubnu tvoří jen část odpadního plynu do filtrační stanice obalovny (odsávání míchačky, dopravních cest aj.). Stávající emise z tohoto zdroje byly určeny na základě výsledků autorizovaných měření emisí - viz následující tabulka. znečisťující látka TZL z toho PM10* PM2,5* NOx z toho NO** NO2** SO2 CO

koncentrace mg/m3 5 50 40 50

g/s 0,0486 0,0413 0,0292 0,486 0,462 0,0243 0,389 0,486

hmotnostní tok g/hod kg/den 175 1,05 149 0,89 105 0,63 1750 10,5 1663 10,0 88 0,53 1400 8,4 1750 10,5

kg/rok 180,6 153,5 108,4 1806 1716 90 1445 1806

* - v souladu s přílohou č. 2 metodického pokynu pro vypracování rozptylových studii je uvažován podíl emisí PM10 v TZL 85 % a podíl emisí PM2,5 v TZL 60 % - textilní filtry s regenerací ** - v souladu s přílohou č. 2 metodického pokynu pro vypracování rozptylových studii je uvažován podíl emisí NO2 a NO v NOx 5 % NO2 a 95 % NO - kotle na zemní plyn

Po realizaci záměru jsou v praxi možné dva režimy použití paliv:  režim palivo ZP: stejné jako stávající stav  režim palivo multiprach + podpůrný ZP 8

Rozptylová studie


V této rozptylové studii je uvažováno, že 1/3 fondu pracovní doby bude obalovna v palivovém režimu zemní plyn a 2/3 fondu pracovní doby v režimu multiprach + podpůrný ZP. Předpokládané průměrné emise jsou vyčísleny v následující tabulce (emise vyčísleny na základě měření na obalovnách s těmito palivy). znečisťující látka TZL z toho PM10* PM2,5* NOx z toho NO** NO2** SO2 CO

koncentrace mg/m3 5 63,3 60 56,7

g/s 0,0486 0,0413 0,0292 0,616 0,585 0,0308 0,583 0,551

hmotnostní tok g/hod kg/den 175 1,05 149 0,89 105 0,63 2217 13,3 2106 12,6 111 0,67 2100 12,6 1983 11,9

kg/rok 180,6 153,5 108,4 2288 2174 114 2167 2047

* - v souladu s přílohou č. 2 metodického pokynu pro vypracování rozptylových studii je uvažován podíl emisí PM10 v TZL 85 % a podíl emisí PM2,5 v TZL 60 % - textilní filtry s regenerací ** - v souladu s přílohou č. 2 metodického pokynu pro vypracování rozptylových studii je uvažován podíl emisí NO2 a NO v NOx 5 % NO2 a 95 % NO - kotle na zemní plyn a na tuhá paliva

V následující tabulce je vyčíslen rozdíl emisí budoucího a stávajícího stavu (nárůst emisí). znečisťující látka TZL z toho PM10 PM2,5 NOx z toho NO NO2 SO2 CO

g/s 0,00556 0,00556 0,00333 0,130 0,123 0,0065 0,194 0,065

hmotnostní tok g/hod kg/den 20 20 12 467 2,8 444 2,7 23 0,14 700 4,2 233 1,4

kg/rok 0,78 0,78 0,468 482 458 24 722 241

Výše uvedené hmotnostní toky - nárůst emisí - byly uvažovány v rozptylové studii. Provoz zdroje je uvažován 6 hodin denně 1 032 hodin/rok. Kotel na ohřev živice - ZP Emise z tohoto zdroje byly určeny na základě výsledků autorizovaných měření emisí (NOx a CO) a dle emisních faktorů dle 205/2009 Sb. (TZL a SO2), při spotřebě zemního plynu 44 tis. m3 ročně). znečisťující látka TZL* NOx z toho NO**

g/s 2,37E-04 1,12E-03 1,07E-03

hmotnostní tok g/hod kg/den 0,853 0,0051 4,04 0,024 3,84 0,023

9

kg/rok 0,88 4,17 3,96

Rozptylová studie


znečisťující látka NO2

**

SO2 CO

g/s 5,61E-05 2,26E-04 7,81E-05

hmotnostní tok g/hod kg/den 0,20 0,001 0,814 0,0049 0,281 0,0017

kg/rok 0,21 0,84 0,29

* - v souladu s přílohou č. 2 metodického pokynu pro vypracování rozptylových studii je uvažován podíl emisí PM10 a PM2,5 v TZL je 100 % - plynná paliva ** - v souladu s přílohou č. 2 metodického pokynu pro vypracování rozptylových studii je uvažován podíl emisí NO2 a NO v NOx 5 % NO2 a 95 % NO - kotle na zemní plyn

Dle záměru bude tento kotel nahrazen elektroohřevem. Vzhledem k výrazně nižším emisím ve srovnání s emisemi z hořáku sušícího bubnu i ve srovnání s navýšením těchto emisí není tento zdroj v rozptylové studii uvažován a je počítáno pouze s navýšením emisí z titulu změny paliva hořáku sušícího bubnu (viz výše) a emise nového zdroje - sila multiprachu (viz dále). Není tedy počítáno se snížením emisní zátěže z titulu zrušení tohoto zdroje. Silo multiprachu Jedná se o emise tuhých znečišťujících látek, které vznikají při plnění sila dovezeným multiprachem. Při teoretické spotřebě na výkon obalovny 129 kt obalované směsi za rok se jedná o cca 39 nákladů za rok. Na výstupu je uvažovaná koncentrace TZL 20 mg/m3. Množství vzdušiny při plnění 1 000 Nm3/hod. škodlivina PM10* PM2,5*

mg/Nm3 20 -

kg/rok 0,78 0,468

kg/hod 0,020 0,012

g/s 0,00556 0,00333

* - uvažováno, že podíl emisí PM10 v TZL je 100 % a podíl emisí PM2,5 v TZL 60 %

Provoz zdroje je uvažován 1 hod denně, 39 dní v roce. Parametry výduchů: výduch označení zdroje B1 B2

zdroj filtrační stanice silo multiprachu

výška

průměr

m 18 25

1,18 0,8

odpadní plyn rychlost plocha množství teplota proudění o m2 Nm3/s C m/s 1,093 9,72 110 12,47 0,5 0,28 20 0,6

Umístění výduchů: označení zdroje B1 B2

souřadnice

zdroj filtrační stanice silo multiprachu

x -816 648 -816 663

x, y - souřadnice systému JTSK

10

y -1 073 504 - 1 073 497

Rozptylová studie


3.2.2 Liniové zdroje znečišťování ovzduší Liniovým zdrojem jsou emise z nákladních automobilů dopravujících vstupní suroviny do obalovny a odvážejících produkci obalované směsi. Realizací záměru se téměř nemění emise z liniových zdrojů. Průměrná frekvence dopravy spojená s dopravou surovin a expedicí produkce je 120 jízd za den. Proti stávajícímu stavu je nárůst dopravy pouze z titulu dopravy multiprachu 931 t/rok. Pokud uvažujeme 1 náklad = 24 t tak při teoretické spotřebě na výkon obalovny 129 kt obalované směsi za rok se jedná o cca 39 nákladů za rok, neboli 78 jízd za rok. Obsluha obalovny je cca 180 dnů v roce, v průměru se bude jednat o navýšení o 0,43 jízd denně. Liniové zdroje nejsou proto uvažovány, jedná se o nevýznamnou změnu.

3.2.3 Plošné zdroje znečišťování ovzduší Za plošný zdroj jsou považovány pojezdy nakladače a stání automobilů uvnitř areálu. Realizací záměru se nemění emise z plošných zdrojů. Plošné zdroje nejsou uvažovány.

3.3

Meteorologické podklady

Pro výpočet rozptylové studie byla použita větrná růžice pro zájmovou lokalitu pro 5 tříd teplotní stability atmosféry a 3 třídy rychlosti větru zpracovaná ČHMÚ pro období 2009 - 2013. Parametry této růžice jsou prezentovány v následujícím grafu a v tabulce s rozdělením podle jednotlivých tříd rychlosti a stability, která jsou generované programem SYMOS97´verze2013.

11

Rozptylová studie

3.4


Popis referenčních bodů

Výpočtová oblast je definována jako obdélníkové území o rozměrech 2 800 x 2 500 m. Toto území bylo vymezeno v závislosti na parametrech zdroje, konfiguraci terénu a rozmístění obytných objektů. Pro účely výpočtu byla zkoumaná oblast rozdělena na síť s krokem 100 m ve směru obou os. Ve směru osy X, která míří k východu, je oblast dlouhá 2 800 m, což odpovídá 29 bodům. Ve směru osy Y, která míří k severu, je oblast dlouhá 2 500 m, což odpovídá 26 bodům. Charakteristiky znečištění ovzduší jsou tedy počítány v síti 29 x 26 výpočtových bodů, celkem tedy pro 754 výpočtových bodů. Kromě výpočtové sítě je vyhodnocení provedeno i pro nejbližší obytný objekt. Jedná se o rodinný dům č. p. 190 v Letkově - výpočtový bod 1001. Jak je uvedeno dále v této rozptylové studii, dle přílohy 15 k vyhlášce 415/2012 se při hodnocení stávající úrovně znečištění vychází z map úrovní znečištění konstruovaných v síti 1 x 1 km. Tyto mapy obsahují v každém čtverci hodnotu klouzavého průměru koncentrace za předchozích kalendářních 5 let. Mapy zveřejňuje MŽP na internetových stránkách (prostřednictvím ČHMÚ). Záměr se nachází ve čtverci číslo 389511. Jako další výpočtový body byl zvolen střed tohoto čtverce a středy okolních čtverců, které zasahují do výpočtové sítě. referenční bod (číslo čtverce) 388510 389510 390510 388511 389511 390511

X_COORD

Y_COORD

-817614 -816622 -815631 -817485 -816494 -815502

-1074014 -1074143 -1074272 -1073023 -1073152 -1073280

X_COORD souřadnice x systému JTSK Y_COORD souřadnice y systému JTSK

12

Rozptylová studie


Situování referenčních bodů ve výpočtové síti i mimo tuto síť je zřejmé následujících situací. Situování referenčních bodů ve výpočtové síti:

13

Rozptylová studie


Situování referenčních bodů mimo síť:

Ve výpočtové síti byl výpočet proveden ve výšce 1,5 m nad povrchem. U referenčních bodů na budovách se dle metodického pokynu umísťují ve výšce horní hrany fasády. U výpočtového bodu 1001 byla výška horní hrany fasády odhadnuta na 4 m.

3.5

Znečišťující látky a příslušné imisní limity

V následující tabulce uveden souhrn znečišťujících látek uvažovaných ve výpočtu a jejich hodnocených charakteristik. Polutant PM10 PM2,5 NO2 SO2 CO

Hodnocená charakteristika (doba průměrování) průměrná roční koncentrace maximální denní koncentrace průměrná roční koncentrace průměrná roční koncentrace maximální hodinová koncentrace maximální denní koncentrace maximální hodinová koncentrace maximální denní osmihodinový průměr

jednotky g.m-3 g.m-3 g.m-3 g.m-3 g.m-3

Hodnoty imisních limitů a povolený počet jejich překročení za kalendářní rok jsou dány zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (v příloze č. 1 tohoto zákona) a pro uvažované znečišťující látky jsou uvedeny v následující tabulce. 14

Rozptylová studie


Imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí a maximální počet jejich překročení Znečišťující látka Oxid siřičitý Oxid siřičitý Oxid dusičitý Oxid dusičitý Oxid uhelnatý PM10 PM10 PM2,5

Doba průměrování 1 hodina 24 hodin 1 hodina 1 kalendářní rok maximální denní osmihodinový průměr1) 24 hodin 1 kalendářní rok 1 kalendářní rok

Imisní limit 350 μg.m-3 125 μg.m-3 200 μg.m-3 40 μg.m-3

maximální počet překročení 24 3 18 0

10 mg.m-3

0

50 μg.m-3 40 μg.m-3 25 μg.m-3

35 0 0

Poznámka: 1) Maximální denní osmihodinová průměrná koncentrace se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých průměrů počítaných z hodinových údajů a aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový průměr se přiřadí ke dni ve kterém končí, to jest první výpočet je proveden z hodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 01:00 daného dne. Poslední výpočet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00 hodin.

3.6

Hodnocení úrovní znečištění v předmětné lokalitě

Následující hodnocení je provedeno pro znečišťující látky a jejich charakteristiky (doby průměrování) uvažované ve výpočtu. Dle přílohy 15 k vyhlášce 415/2012 se při hodnocení stávající úrovně znečištění vychází z map úrovní znečištění konstruovaných v síti 1 x 1 km. Tyto mapy obsahují v každém čtverci hodnotu klouzavého průměru koncentrace pro všechny znečišťující látky za předchozích kalendářních 5 let, které mají stanovený roční imisní limit. Mapy zveřejňuje ministerstvo na internetových stránkách (prostřednictvím ČHMÚ). Záměr se nachází ve čtverci číslo 389511. Údaje o klouzavém průměru koncentrací za předchozích 5 kalendářních let (2010-2014) v tomto čtverci a v okolních čtvercích, které zasahují do výpočtové sítě, jsou uvedeny v následující tabulce. Pětileté průměry 2010 - 2014: CISLO 388511 389511 390511 388510 389510 390510

PM10_rp

PM10_M36

22,4 22,7 22,0 23,0 22,1 21,6

41,5 41,6 40,5 41,9 41,0 40,0

PM25_rp μg.m-3 17,0 16,8 16,5 17,1 16,8 16,4

NO2_rp

SO2_M4

13,9 20,3 18,6 21,5 13,8 12,7

21,5 21,1 21,4 20,2 20,2 19,9

vysvětlivky k tabulce: PM10_rp PM10 - roční průměrná koncentrace [μg.m-3] PM10_M36 PM10 - 36. nejvyšší hodnoty 24hod. průměrné koncentrace v kalendářním roce [μg.m-3] PM25_rp PM2,5 - roční průměrná koncentrace [μg.m-3] NO2_rp NO2 - roční průměrná koncentrace [μg.m-3] SO2_M4 SO2 - 4. nejvyšší hodnoty 24hod. průměrné koncentrace v kalendářním roce [μg.m-3]

15

Rozptylová studie


Toto je dokumentováno na následujících situacích (areál obalovny vyznačen červeným bodem): PM10 - roční průměr (µg/m3)

PM10 36. - nejvyšší 24hod. koncentrace (µg/m3)

PM2,5 - roční průměr (µg/m3)

NO2 - roční průměr (µg/m3)

SO2 - 4. nejvyšší 24hod. koncentrace (µg/m3)

16

Rozptylová studie


Z výše uvedeného je zřejmé, že v zájmovém území nejsou překračovány imisní limity dané zákonem 201/2012 Sb. pro znečišťující látky a jejich charakteristiky (doby průměrování) uvažované ve výpočtu, pro které jsou zpracovány imisní mapy. Pro hodinové koncentrace NO2 a SO2 a maximální denní osmihodinový průměr koncentrace CO nejsou mapy pětiletých průměrů k dispozici. Nejbližší měřící stanice ČHMÚ, na kterých se měří, případně měřily, hodinové koncentrace NO2 a SO2 jsou stanice v Plzni (celkem 7: Plzeň-Bory, Plzeň-Doubravka, PlzeňLochotín, Plzeň-Skvrňany, Plzeň-Slovany, Plzeň-střed, Plzeň Roudná (měření ukončeno v r. 2011)). Tyto stanice vykazují v posledních 5 letech následující hodnoty hodinových koncentrací NO2 (dle Souhrnného ročního tabelárního přehledu „Znečištění ovzduší a atmosférická depozice v datech, Česká republika…“, ČHMÚ): rok 2014 2013 2012 2011 2010 za roky 2010 - 2014

NO2 hodinové max. 19-tá hodnota -3 μg.m 64,3 - 140,4 52,0 - 87,6 69,4 - 151,1 58,7 - 103,1 85,9 - 125,9 60,6 - 63,3 72,3 - 111,9 62,6 - 82,4 35,6 - 167,8 19,7 - 83,0 35,6 - 151,1 19,7 - 103,1

SO2 hodinové max. 25-tá hodnota μg.m-3 60,2 - 192,5 40,2 - 68,2 133,7 - 227,2 45,5 - 77,0 103,6 - 403,2 44,5 - 72,7 110,8 - 238,3 37,8 - 64,7 75,4 - 207,4 39,7 - 73,2 60,2 - 403,2 37,8 - 77,0

Oxid uhelnatý se v Plzni měří, případně měřil, na 5 stanicích (Plzeň-Bory, PlzeňDoubravka (měření ukončeno v r. 2012), Plzeň-Roudná, Plzeň-Slovany, Plzeň-střed). Tyto stanice vykazují v posledních 5 letech následující hodnoty 8-hodinových koncentrací CO (dle Souhrnného ročního tabelárního přehledu „Znečištění ovzduší a atmosférická depozice v datech, Česká republika…“, ČHMÚ): rok 2014 2013 2012 2011 2010 za roky 2010 - 2014

8-hodinové max. μg.m-3 1 474,5 - 2 207,2 1 097,2 - 1 737,4 1414,2 - 2 035,6 1 332,9 - 2 669,8 1 364,0 - 1 897,2 1 097,2 - 2 669,8

Pro hodnocení kvality ovzduší z hlediska 36-tých maximálních denních hodnot PM10 bylo využito maximálních a 36-tých denních hodnot PM10 dle tabelárních ročenek ČHMÚ Znečištění ovzduší a atmosférická depozice v datech, Česká republika - nejbližších měřících stanic v okolí záměru.

17

Rozptylová studie

4.


Výsledky rozptylové studie

4.1 Stručný komentář hodnotící budoucí úrovně znečištění ovzduší a předpoklad plnění imisních limitů Změna kvality ovzduší záměrem v příslušném čtverci 1 x 1 km: znečišťující průměrování látka PM10

PM2,5 NO2

SO2

průměrná roční koncentrace maximální hodinová koncentrace 36-tá hodinová koncentrace průměrná roční koncentrace průměrná roční koncentrace maximální hodinová koncentrace 19-tá hodinová koncentrace maximální denní koncentrace 4-tá denní koncentrace maximální hodinová koncentrace 25-tá hodinová koncentrace

CO

maximální denní osmihodinový průměr

stávající stav 22,7 79,9-94,0 41,6 16,8 20,3 35,6 151,1 19,7 103,1

příspěvek záměru μg.m-3 3,9E-05 0,013

0,000023 0,0035

výsledný stav

poznámka

22,7

41,6 16,8 20,3

1,1 19,9 103,3

při úvaze Symos*

21,2

při úvaze Symos*

38,3-77,5

při úvaze Symos*

0,53 21,1 60,2 403,2 37,8 77,0 1 097,2 2 669,8

2,91

0,79

* Symos počítá hodnotu při nejméně příznivých podmínkách, které v daném roce nebo i za celou dobu provozu nemusí nastat V roce 2014 byl poměr 19-té hodinové hodnoty koncentrace NO2 k maximální hodinové hodnotě na měřících stanicích kvality ovzduší v okolí 0,72. Pokud konzervativně předpokládáme, že k nejméně příznivým podmínkám dojde za 10 let lze z měřících stanic v okolí odvodit poměr 0,23, v tom případě příspěvek záměru k 19-té max. hodinové koncentraci činní cca 0,25 μg.m-3. V roce 2014 byl poměr 4-té denní hodnoty koncentrace SO2 k maximální denní hodnotě na měřících stanicích kvality ovzduší v okolí 0,71. Pokud konzervativně předpokládáme, že k nejméně příznivým podmínkám dojde za 10 let lze z měřících stanic v okolí odvodit poměr 0,22, v tom případě příspěvek záměru k 4-té max. denní koncentraci činní cca 0,12 μg.m-3. V roce 2014 byl poměr 25-té hodinové hodnoty koncentrace SO2 k maximální hodinové hodnotě na měřících stanicích kvality ovzduší v okolí 0,48. Pokud konzervativně předpokládáme, že k nejméně příznivým podmínkám dojde za 10 let, lze z měřících stanic v okolí odvodit poměr 0,19, v tom případě příspěvek záměru k 25-té max. denní koncentraci činní cca 0,5 μg.m-3.

4.1.1 Vyhodnocení příspěvků suspendovaných částic PM10 k imisní zátěži zájmového území Pro PM10 jsou zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší stanoveny imisní limity pro dobu průměrování 1 kalendářní rok a 24 hodin. 18

Rozptylová studie


Roční koncentrace PM10: Imisní limit je 40 μg.m-3 (doba průměrování 1 kalendářní rok). Ve stávajícím stavu lze z hlediska průměrných pětiletých ročních koncentrací PM10 území charakterizovat úrovní 22,7 μg.m-3 (čtverec 389511). Příspěvek posuzovaného záměru ve středu tohoto čtverce je 0,000039 g.m-3. Co se týká příspěvků v bodech pravidelné výpočtové sítě, je maximální příspěvek PM10 k imisní zátěži z hlediska ročního aritmetického průměru 0,00026 g.m-3, u nejbližší obytné zástavby dojde k navýšení maximálně o 0,000011 g.m-3. Vypočtené změny proti stávajícímu stavu realizací záměru jsou minimální. Záměr prakticky nemá vliv na průměrnou roční koncentraci PM10 a výsledná hodnota je stále velmi výrazně pod imisním limitem 40 μg.m-3. V zájmovém území by se i po realizaci záměru roční průměrná koncentrace PM10 pohybovala do 57 % imisního limitu. Lze tedy s jistotou předpokládat, že nebude z titulu provozu záměru docházet k překračování imisního limitu představovaného ročním aritmetickým průměrem pro PM10. Změna kvality ovzduší z hlediska hodnocené škodliviny jen v rámci běžné meziroční fluktuace kvality ovzduší. Denní koncentrace PM10: Imisní limit je 50 μg.m-3 (doba průměrování 24 hodin) s tolerancí překračování 35 x ročně. Ve stávajícím stavu lze z hlediska průměrných pětiletých denních koncentrací PM10 (36. nejvyšší denní koncentrace) území charakterizovat úrovní 41,6 μg.m-3 (čtverec 389511). Příspěvek posuzovaného záměru ve středu tohoto čtverce je 0,013 g.m-3. Co se týká příspěvků v bodech pravidelné výpočtové sítě, je maximální příspěvek PM10 k imisní zátěži z hlediska denního aritmetického průměru 0,077 g.m-3, u nejbližší obytné zástavby dojde k navýšení maximálně o 0,007 g.m-3. Vypočtené změny proti stávajícímu stavu realizací záměru jsou minimální. V této souvislosti je ještě nutno konstatovat, že program Symos umí spočítat krátkodobé koncentrace za nejméně příznivých podmínek, které v daném roce, nebo dokonce za celou dobu provozu nemusí nastat. Jak je uvedeno výše, imisní limit je dán hodnotou 50 µg/m3, s tolerancí 35 hodnot, rozhodující je tedy 36tá hodnota, kterou program Symos neumí spočítat. V roce 2014 byl poměr 36-té denní hodnoty k maximální denní hodnotě na měřících stanicích kvality ovzduší v okolí 0,53.

4.1.2 Vyhodnocení příspěvků suspendovaných částic PM2,5 k imisní zátěži zájmového území Pro PM2,5 je zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší stanoven imisní limit pro dobu průměrování 1 kalendářní rok. Roční koncentrace PM2,5: Imisní limit je 25 μg.m-3 (doba průměrování 1 kalendářní rok). Imisní limit platí od 1. 9. 2012. Ve stávajícím stavu lze z hlediska průměrných pětiletých ročních koncentrací PM2,5 území charakterizovat úrovní 16,8 μg.m-3 (čtverec 389511). Příspěvek posuzovaného záměru ve středu tohoto čtverce je 0,000023 g.m-3. Co se týká příspěvků v bodech pravidelné výpočtové sítě, je maximální příspěvek PM2,5 k imisní zátěži z hlediska ročního aritmetického průměru 0,00016 g.m-3, u nejbližší obytné zástavby dojde k navýšení maximálně o 0,000023 g.m-3.

19

Rozptylová studie


Vypočtené změny proti stávajícímu stavu realizací záměru jsou minimální. Záměr prakticky nemá vliv na průměrnou roční koncentraci PM2,5 a výsledná hodnota je stále velmi výrazně pod imisním limitem 25 μg.m-3. V zájmovém území by se i po realizaci záměru roční průměrná koncentrace PM2,5 pohybovala do 68 % imisního limitu. Lze tedy s jistotou předpokládat, že nebude z titulu provozu záměru docházet k překračování imisního limitu představovaného ročním aritmetickým průměrem pro PM2,5. Změna kvality ovzduší z hlediska hodnocené škodliviny jen v rámci běžné meziroční fluktuace kvality ovzduší.

4.1.3 Vyhodnocení příspěvků oxidů dusíku k imisní zátěži zájmového území Co se týká oxidů dusíku, jsou zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší stanoveny imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí pro NO2 (pro dobu průměrování 1 kalendářní rok a 1 hodina). Roční koncentrace NO2: Imisní limit je 40 μg.m-3 (doba průměrování 1 kalendářní rok). Ve stávajícím stavu lze z hlediska průměrných pětiletých ročních koncentrací NO2 území charakterizovat úrovní 20,3 μg.m-3 (čtverec 389511). Příspěvek posuzovaného záměru ve středu tohoto čtverce je 0,0035 g.m-3. Co se týká příspěvků v bodech pravidelné výpočtové sítě, je maximální příspěvek NO2 k imisní zátěži z hlediska ročního aritmetického průměru 0,031 g.m-3, u nejbližší obytné zástavby dojde k navýšení maximálně o 0,0011 g.m-3. Vypočtené změny proti stávajícímu stavu realizací záměru jsou minimální. Záměr prakticky nemá vliv na průměrnou roční koncentraci NO2 a výsledná hodnota je stále velmi výrazně pod imisním limitem 40 μg.m-3. V zájmovém území by se i po realizaci záměru roční průměrná koncentrace NO2 pohybovala do 51 % imisního limitu. Lze tedy s jistotou předpokládat, že nebude z titulu provozu záměru docházet k překračování imisního limitu představovaného ročním aritmetickým průměrem pro NO2. Změna kvality ovzduší z hlediska hodnocené škodliviny jen v rámci běžné meziroční fluktuace kvality ovzduší. Hodinové koncentrace NO2: Imisní limit je 200 μg.m-3 (doba průměrování 1 hodina) s tolerancí překračování 18 x ročně. Mapy pětiletých průměrů pro krátkodobou koncentraci NO2 nejsou zpracovány. Pro hodnocení byly tedy použity výsledky měření z měřících stanic v Plzni, kde byly za posledních 5 let (2010 - 2014) naměřeny hodnoty maximální hodinové koncentrace v rozmezí 35,6 - 151,1 μg.m-3 a průměrná 19. nejvyšší hodnota v kalendářním roce v rozmezí 19,7 103,1 μg.m-3. Co se týká příspěvků posuzovaného záměru, v bodech pravidelné výpočtové sítě je maximální příspěvek NO2 k imisní zátěži z hlediska průměru za 1 h 7,4 g.m-3, u nejbližší obytné zástavby dojde k navýšení maximálně o 0,7 g.m-3. V této souvislosti je opět nutno konstatovat, že program Symos umí spočítat krátkodobé koncentrace za nejméně příznivých podmínek, které v daném roce, nebo dokonce za celou dobu provozu nemusí nastat. Jak je uvedeno výše, imisní limit je dán hodnotou 200 µg/m3, s tolerancí 18 hodnot, rozhodující je tedy 19tá hodnota. V roce 2014 byl poměr 19-té hodinové hodnoty k maximální hodinové hodnotě na měřících stanicích kvality ovzduší v okolí 0,72. 20

Rozptylová studie


Vzhledem k vypočteným příspěvkům záměru lze s jistotou předpokládat, že z titulu provozu záměru nedojde k překračování imisního limitu představovaného aritmetickým průměrem/1 hod. pro NO2.

4.1.4 Vyhodnocení příspěvků oxidu siřičitého k imisní zátěži zájmového území Co se týká SO2, jsou zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší stanoveny imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí pro dobu průměrování 24 hodin a 1 hodina. Denní koncentrace SO2: Imisní limit je 125 μg.m-3 (doba průměrování 24 hodin) s tolerancí překračování 3 x ročně. Ve stávajícím stavu lze z hlediska průměrných pětiletých denních koncentrací SO2 (4. nejvyšší denní koncentrace) území charakterizovat úrovní 21,1 μg.m-3 (čtverec 389511). Příspěvek posuzovaného záměru ve středu tohoto čtverce je 0,53 μg.m-3. Co se týká příspěvků v bodech pravidelné výpočtové sítě, je příspěvek SO2 k imisní zátěži z hlediska denního aritmetického průměru maximálně 3,8 g.m-3, u nejbližší obytné zástavby pak 0,32 g.m-3, za nejméně příznivých podmínek, které v daném roce, nebo dokonce za celou dobu provozu nemusí nastat (dáno programem Symos). Rozhodující pro plnění imisního limitu je 4tá nejvyšší hodnota, kterou program Symos neumí zatím přímo spočítat. Vypočtené změny proti stávajícímu stavu realizací záměru jsou minimální. Záměr prakticky nemá vliv na průměrnou denní koncentraci SO2 a výsledná hodnota je stále velmi výrazně pod imisním limitem 125 μg.m-3. V roce 2014 byl poměr 4-té denní hodnoty k maximální denní hodnotě na měřících stanicích kvality ovzduší v okolí 0,71. Hodinové koncentrace SO2: Imisní limit je 350 μg.m-3 (doba průměrování 1 hodina) s tolerancí překračování 24 x ročně. Mapy pětiletých průměrů pro krátkodobou koncentraci SO2 nejsou zpracovány. Pro hodnocení byly tedy použity výsledky měření z měřících stanic v Plzni, kde byly za posledních 5 let (2010 - 2014) naměřeny hodnoty maximální hodinové koncentrace v rozmezí 60,2 - 403,2 μg.m-3 a průměrná 25. nejvyšší hodnota v kalendářním roce v rozmezí 37,8 77,0 μg.m-3. Co se týká příspěvků posuzovaného záměru, v bodech pravidelné výpočtové sítě je maximální příspěvek SO2 k imisní zátěži z hlediska průměru za 1 h 21,0 g.m-3, u nejbližší obytné zástavby dojde k navýšení maximálně o 1,73 g.m-3 za nejméně příznivých podmínek, které v daném roce, nebo dokonce za celou dobu provozu nemusí nastat (dáno programem Symos). Jak je uvedeno výše, imisní limit je dán hodnotou 350 µg/m3, s tolerancí 24 hodnot, rozhodující je tedy 25tá hodnota. V roce 2014 byl poměr 25-té hodinové hodnoty k maximální hodinové hodnotě na měřících stanicích kvality ovzduší v okolí 0,48. Vzhledem k vypočteným příspěvkům záměru lze s jistotou předpokládat, že z titulu provozu záměru nedojde k překračování imisního limitu představovaného aritmetickým průměrem/1 hod. pro SO2.

21

Rozptylová studie

4.1.5


Vyhodnocení příspěvků CO k imisní zátěži zájmového území

Pro CO je zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší stanoven imisní limit pro dobu průměrování maximální denní osmihodinový průměr. Krátkodobé koncentrace CO: Imisní limit je ve výši 10 mg.m-3, tj. 10 000 g.m-3 (doba průměrování maximální denní osmihodinový průměr). Tento maximální denní osmihodinový průměr se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých průměrů počítaných z hodinových údajů a aktualizovaných každou hodinu. Mapy pětiletých průměrů pro koncentrace CO nejsou zpracovány. Pro hodnocení byly tedy použity výsledky měření z měřících stanic v Plzni, kde byly za posledních 5 let (2010 2014) naměřeny hodnoty maximální 8-hodinové koncentrace v rozmezí 1 097,2 - 2 669,8 μg.m-3. Co se týká příspěvků posuzovaného záměru, v bodech pravidelné výpočtové sítě je maximální příspěvek CO k imisní zátěži z hlediska maximálního denního osmihodinového průměru 4,8 g.m-3, u nejbližší obytné zástavby dojde k navýšení maximálně o 0,52 g.m-3. Lze tedy s jistotou předpokládat, že z titulu provozu záměru nebude docházet k překračování imisního limitu představovaného maximálním denním osmihodinovým průměrem pro CO.

4.2

Tabulková forma výsledů rozptylové studie

Výsledky výpočtů modelových koncentrací pomocí programu SYMOS97‘ verze 2013 jsou sumarizovány v tabulkách (maxima a minima ve výpočtové síti, hodnoty v referenčních bodech mimo síť).

4.2.1 Příspěvky k imisní zátěži PM10 - průměrná roční koncentrace (μg.m-3) Body výpočtové sítě 1 - 754 minimum maximum

9,8E-07 2,6E-04

Body mimo výpočtovou síť 1001 388510 388511 389510 389511 390510 390511

1,1E-05 9,0E-06 5,8E-06 2,3E-05 3,9E-05 3,0E-06 1,4E-05

4.2.2 Příspěvky k imisní zátěži PM10 - maximální denní koncentrace (μg.m-3) Body výpočtové sítě 1 - 754 minimum maximum

0,0010 0,077

22

Rozptylová studie



0,007 0,003 0,006 0,017 0,013 0,010 0,013

4.2.3 Příspěvky k imisní zátěži PM2,5 - průměrná roční koncentrace (μg.m-3) Body výpočtové sítě 1 - 754 minimum maximum

5,9E-07 1,6E-04


6,7E-06 5,4E-06 3,4E-06 1,4E-05 2,3E-05 1,8E-06 8,4E-06

4.2.4 Příspěvky k imisní zátěži NO2 - průměrná roční koncentrace (μg.m-3) Body výpočtové sítě 1 - 754 minimum maximum

3,4E-04 0,031


1,0E-03 1,4E-03 8,0E-04 3,0E-03 3,5E-03 1,1E-03 4,3E-03

4.2.5 Příspěvky k imisní zátěži NO2 - maximální hodinová koncentrace (μg.m-3) Body výpočtové sítě 1 - 754 minimum maximum

0,20 7,4

23

Rozptylová studie



0,7 0,4 0,6 1,4 1,1 4,1 3,5

4.2.6 Příspěvky k imisní zátěži SO2 - maximální denní koncentrace (μg.m-3) Body výpočtové sítě 1 - 754 minimum maximum

0,08 3,8


0,32 0,16 0,26 0,73 0,53 1,86 1,82

4.2.7 Příspěvky k imisní zátěži SO2 - maximální hodinová koncentrace (μg.m-3) Body výpočtové sítě 1 - 754 minimum maximum

0,42 21,0


1,73 0,94 1,50 3,99 2,91 11,32 9,79

4.2.8 Příspěvky k imisní zátěži CO - maximální denní osmihodinový průměr (μg.m-3) Body výpočtové sítě 1 - 754 minimum maximum

0,13 4,8

24

Rozptylová studie



4.3

0,52 0,29 0,50 1,18 0,79 1,72 1,72

Kartografická interpretace výsledků rozptylové studie

Výsledky výpočtů modelových koncentrací pomocí programu SYMOS97‘ verze 2013 jsou sumarizovány v mapových zobrazeních pro jednotlivé znečišťující látky a charakteristiky (měřítko 1 : 20 000).

4.3.1 Příspěvky záměru k imisní zátěži PM10 - průměrná roční koncentrace (μg.m-3)

25

Rozptylová studie


4.3.2 Příspěvky záměru k imisní zátěži PM10 - maximální denní koncentrace (μg.m-3)

26

Rozptylová studie


4.3.3 Příspěvky záměru k imisní zátěži PM2,5 - průměrná roční koncentrace (μg.m-3)

27

Rozptylová studie


4.3.4 Příspěvky k imisní zátěži NO2 - průměrná roční koncentrace (μg.m-3)

28

Rozptylová studie


4.3.5 Příspěvky záměru k imisní zátěži NO2 - maximální hodinová koncentrace (μg.m-3)

29

Rozptylová studie


4.3.6 Příspěvky záměru k imisní zátěži SO2 - maximální denní koncentrace (μg.m-3)

30

Rozptylová studie


4.3.7 Příspěvky záměru k imisní zátěži SO2 - maximální hodinová koncentrace (μg.m-3)

31

Rozptylová studie


4.3.8 Příspěvky k imisní zátěži CO - maximální denní osmihodinový průměr (μg.m-3)

32

Rozptylová studie

5.


Návrh kompenzačních opatření

Kompenzační opatření se vztahují na situace uvedené v § 11 odst. 5 zákona 201/2012 Sb. V tomto odstavci zákona je uvedeno, že pokud by provozem stacionárního zdroje označeného ve sloupci B v příloze č. 2 k zákonu nebo vlivem umístění pozemní komunikace podle § 11 odstavce 1 písm. b) došlo v oblasti jejich vlivu na úroveň znečištění k překročení některého z imisních limitů s dobou průměrování 1 kalendářní rok (body 1 a 3 přílohy č. 1 zákona) nebo je jeho hodnota v oblasti již překročena, lze vydat souhlasné závazné stanovisko dle § 11 odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 2 písm. b) pouze při současném uložení opatření zajišťujících alespoň zachování dosavadní úrovně znečištění pro danou znečišťující látku. Kompenzační opatření se u stacionárního zdroje označeného ve sloupci B v příloze č. 2 neuloží, pokud pro ni zdroj nemá stanoven specifický emisní limit v prováděcím právním předpisu. Dle § 11 odst. 6 zákona 201/2012 Sb. se k posouzení, zda dochází k překročení některého z imisních limitů, použije průměr hodnot koncentrací pro čtverec území o velikosti 1 km2 vždy za předchozích 5 kalendářních let. Tyto hodnoty zveřejňuje MŽP. V současné době jsou zveřejněny hodnoty za období 2010 - 2014. K překročení imisních limitů s dobou průměrování 1 kalendářní rok pro znečišťující látky uvažované ve výpočtu v zájmovém území nedochází. Posuzovaný stacionární zdroj znečišťování ovzduší - obalovna živičných směsí - je vyjmenovaným zdrojem znečišťování ovzduší (bod 5.14. přílohy 2 k zákonu č. 201/2012 Sb.) ale u tohoto zdroje nejsou vyžadována kompenzační opatření. Kompenzační opatření se tedy nenavrhují v souladu s platnou legislativou.

6.

Závěrečné hodnocení

Na základě vyhodnocení budoucí úrovně znečištění ovzduší provedené v kapitole 4.1 této rozptylové studie lze učinit závěr, že posuzovaný záměr je ve vztahu ke zjištěným hodnotám imisní zátěže akceptovatelný.

7.

Seznam použitých podkladů

Zákon 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší Vyhláška 415/2012 Sb. o přípustné úrovni znečišťování ovzduší a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší. Metodický pokyn MŽP, OOV pro vypracování rozptylových studií podle § 32 odst. 1 písm. e) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší včetně příloh: Příloha 1 - Metodická příručka modelu SYMOS97 - aktualizace 2013 Příloha 2 - Metodika výpočtu podílu velikostních frakcí částic PM10 a PM2,5 v emisích tuhých znečišťujících látek a výpočtu podílu emisí NO2 v NOx

33

Rozptylová studie


Příloha 3 - Metodika výpočtu nesuspendovaných částic tuhých znečišťujících látek z povrchu zpevněných komunikací Věstník MŽP 8/2003 Sdělení odboru ochrany ovzduší, kterým se mění metodická příručka modelu SYMOS´97 vydaná ve věstníku MŽP 2013/8, Věstník MŽP 11/2013 Koncept oznámení dle zákona 100/2001 Sb. „Obalovna živičných směsí Letkov - změna paliva“, Středisko odpadů Mníšek s.r.o., říjen 2015 Provozní řád dle 201/2012 Sb. Obalovna Letkov Souhrnná provozní evidence Obalovna Letkov, spol. s r.o. za roky 2010 - 2014 Protokol o autorizovaném měření emisí a o akreditované zkoušce č. T/2490/15/00, Stanovení emisí plynných a tuhých znečišťujících látek v odpadním plynu na výstupu odprášení obalovny živičných směsí spol. s r.o. Obalovna Letkov dne 22. 7. 2015, Technické služby ochrany ovzduší Praha a.s., Protokol o autorizovaném měření emisí č. T 790/08/00, Stanovení emisí plynných znečišťujících látek v odpadním plynu plynového kotle pro technologické účely společnosti Obalovna Letkov spol. s r.o., Technické služby ochrany ovzduší Praha a.s., datum vydání 18. 12. 2008 Internetový portál ČHMÚ – ovzduší - OZKO, tabelární a grafické ročenky Podklady a informace od oznamovatele Databáze Střediska odpadů Mníšek s r.o.

34

SOM s.r.o. Středisko odpadů Mníšek s.r.o

Recommend Documents