Sólo rodiče v číslech
Věra Kuchařová, Anna Šťastná Mezinárodní M i á d í kulatý k l tý stůl tůl „SÓLO SÓLO RODIČE“ 20. října 2014, Praha
Struktura příspěvku • • • • •
Sociodemografické charakteristiky Socioekonomické charakteristiky Sociální ri rizika ika – chudoba, ch doba ne nezaměstnanost, aměstnanost Slaďování rodiny a zaměstnání Diferenciace neúplných rodin
Zdroje dat: • Generation and Gender Survey - GGS 2005, 2008 • Rodina, zaměstnání, vzdělání - RZV 2006 • Data ČSÚ: Sčítání Sčítání, Demografická příručka 2012, 2012 Příjmy a životní podmínky domácností 2013 (SILC)
NUR vždy tvořily významný podíl v rámci rodinných domácností, mění se však jejich skladba. Oproti minulosti: roste podíl NUR + strukturální změny ve vzniku ik neúplných ú l ý h rodin: di • Menší podíl rozvedených osob v čele domácnosti • Větší podíl svobodných osob v čele domácnosti (zejména žen do 24 let) • Mírně roste podíl mužů v čele domácnosti NUR
2 významné demografické a sociální fenomény vedou v současné době ke vzniku neplných rodin Rozvodovost (v roce 2012 úhrnná rozvodovost 44,5; 23 tisíc nezletilých l tilý h dětí) Mimomanželská plodnost (zčásti ovlivněna rozšiřujícím se nesezdaným soužitím, avšak některé soc. skupiny vysoký podíl žen neuvádějících v rodném listu svých dětí otce – mladé matky, nízké í ké vzdělání) dělá í) J.Rychtaříková (Diskusní večer ČDS, leden 2013): - Mimomanželské dítě se nejčastěji rodí v prvním pořadí, mladé matce s nižším vzděláním a má nižší porodní hmotnost. - Šance chybějícího zápisu otce do matriky je větší zejména u matek v mladším věku, s nižším vzděláním a u dětí narozených mimo manželství ve vyšším pořadí pořadí. Takové děti mají častěji zdravotní problémy. problémy
Růst podílu NUR
(data Sčítání 1961-2011)
16 13 8 13,8
14
700 600
12 10
14,5 ,
10,8 8,9
8,9
500
8,5
400
8 300
6
200
4 2
100
0
0 1961
1970
1980
1991
2001
2011
podíl počet
Struktura neúplných rodin podle Sčítání 2011 K 1. 3. 2011 - 576 420 neúplných p ý rodin - 343 tisíc se závislými ý dětmi Osamělý otec bez závislých dětí Osamělý otec 10% se závislými dět i dětmi 9%
Osamělá matka se závislými dět i dětmi Osamělá matka 44% bez závislých dětí 37%
Socio-demografické charakteristiky NUR - Sčítání 2011 Nejčastější typ neúplné rodiny: • Rozvedená matka bez závislých dětí nebo s jedním závislým dítětem dítět • Věk osoby v čele 35–44 let • Osoba v čele je ekonomicky aktivní Ve 3,3 % NUR žije 3+ závislých dětí Ve více než 40 tisících NUR se závislými dětmi je osoba v čele nezaměstnaná ě t á (11,7 (11 7 % NUR se závislými á i lý i dět dětmi) i) V NUR žilo 488 tisíc závislých dětí NUR častěji č těji nežž jiné ji é žijí společně l č ě s další d lší rodinou di v jednom j d bytě, b tě převážně u rodičů (26,7 % proti 13,7 % ÚR) Závislé děti jsou v necelých 60 % NUR
Rozvodovost úhrnná rozvodovost a počet rozvodů v dané délce trvání manželství na 100 výchozích sňatků
0–4
5–9
úhrnná rozvodovost
2010
2007
2004
2001
1998
1995
1992
1989
0 1986
0,0 1983
10 1980
0,5 1977
20
1974
1,0
1971
30
1968
1,5
1965
40
1962
2,0
1959
50
1956
2,5
1953
60
1950
3,0
Rozvody podle počtu nezletilých dětí, 2003–2013 ČSÚ Rozvody podle počtu nezletilých dětí, 2003–2013, ČSÚ 70
60
50
40
30
20
10
0
2003
2005
s 1 dítětem (%)
2008
s 2 dětmi (%)
2010
s 3 a více dětmi (%)
2011
2012
2013
Rozvody s nezletilými dětmi (% z úhrnu)
Průměrné počty nezletilých dětí v NUR průměrný počet 1.4
1.2
1.0
0.8
0.6 06
0.4
0.2
0.0
Mimomanželská plodnost podíl „mimomanželských“ dětí: 1960-2011 vrůst ze 4,9 % na 41,8%; podíl svobodných mezi nevdanými matkami 1986-2011: 1986 2011: z 69,4 69 4 vzrůst na 85,1% počet živě narozených dětí mimo manželství
10
20
07
20
04
20
01
20
98
19
95
19
92
19
89
19
86
19
83
19
80
19
77
19
74
19
71
19
68
19
65
19
62
19
59
19
56
19
53
19
19
50
50 000 45 000 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0
Otázky okolo vývoje NUR • Jaká je míra dobrovolnosti volby této formy rodinného ži t (růst života ů podílu svobodných matek nově narozených dětí mimo manželství)
• Na čem taková volba závisí: hodnoty vs vs. ekonomický kalkul • Jaké jsou faktory nedobrovolného vzniku NUR (vysoká rozvodovost, nestabilita vztahů aj.)
• Skutečné NUR vs vs. nesezdaná soužití (otázka spíše statistická a analytická) i praktické otázky formy a rozsahu vzájemné pomoci a podpory
Mají osamělí rodiče (matky) zájem svou situaci měnit? Na čem to záleží? Zájem o soužití s partnerem – v GGS 2005 a 2008 otázka položena všem matkám-samoživitelkám, matkám samoživitelkám tzn tzn. s různými charakteristikami z hlediska rodinného stavu, aktuálních a tuá c pa partnerských t e s ýc vztahů ta ů ((má/nemá á/ e á „„vážnou á ou známost“) a různých sociodemografických charakteristik Vybraná skupina = rodiče (převážně matky) alespoň jednoho nezaopatřeného dítěte
Záměr začít žít s partnerem
GGS 2005
pozn.: matky/otcové alespoň jednoho nezletilého dítěte žijící v domácnosti bez partnera/ky bez ohledu na rodinný stav a na to, partnera/ky, to zda (ne)mají partnera, partnera s nímž nesdílejí domácnost 0 70 61
60 50
47
40 28
27
30
19
20 10
9
7
0
1
žít s partnerem
určitě ne
pravděpodobně ne
uzavřít sňatek
pravděpodobně ano
určitě ano
Očekávané důsledky přechodu k partnerskému soužití - co by mohlo ženy – osamělé matky (a otce?) motivovat k tomu, tomu aby vytvořili úplnou úplnou, byť rekonstituovanou rodinu:
nepředpokládá se rasantnější změna jak k lepšímu, tak k horšímu: nikoliv zlepšení ani zhoršení v profesním životě své zatížení zaměstnáním v situaci osamělého rodiče nepovažují za tolik odlišné od situace vdané (s partnerem žijící) ženy; žádnou změnu z hlediska toho, jak na jedince nahlížejí známí, přátelé, sousedé, spolupracovníci (při převaze neutrálních dopadů, podíl pozitivních nad negativními jasně převažuje: 22 % + proti 10 % -) určité zhoršení z hlediska osobní svobody – což asi není pro většinu lidí závažná zábrana zlepšení finanční situace je očekáváno nejčastěji– zde rozdíly podle pohlaví (pro ženy kohabitace manželství/znamená zlepšení zlepšení, muži v podstatě žádnou změnu nepředpokládají) zlepšení psychické vyrovnanosti - radostnější a spokojenější život (60 % proti 10 %), spíše očekáváno mladými zlepšení intimního života
Co by osamělé matky, mající partnera, motivovalo k společnému soužití 45
40
35
30
25
20
15
10
5
0
fi finance
práce á vůbec ne
částečně
b dl í bydlení hodně
velmi mnoho
zdraví d í netýká se
Souhlas s výroky: "... si myslí, že byste měli začít bydlet společně s (vaším) partnerem" příbuzní
děti
rodiče
přátelé
0%
10%
rozhodně souhlasím
20%
souhlasím
30%
40%
50%
ani souhlas ani nesouhlas
60%
nesouhlasím
70%
80%
90%
rozhodně nesouhlasím
100%
netýká se
Sociální rizika Sociální rizika jsou spojena s proměnami rodinného uspořádání p (j (jeden živitel)) a s destabilizací rodiny y (mezigenerační a vnitrogenerační vztahy). Vliv řady objektivních a vzájemně se posilujících f kt ů faktorů: existence pouze jednoho, případně žádného pracovního příjmu v domácnosti snížené možnosti harmonizace pracovních a rodinných povinností a tím obtížnější začlenění či udržení se na pracovním trhu vs. vyšší motivace k výdělečné činnosti (samoživitelství) a tím nižší životní úroveň a vyšší ohrožení chudobou často nižší sociální kapitál
Sociální rizika - chudoba Rozvedené matky samoživitelky - vystaveny vyššímu riziku chudoby. chudoby V ČR - příjmová chudoba domácností obecně způsobena především vyšším y počtem nezaopatřených ý dětí v domácnosti, nízkou vzdělanostní úrovní domácnosti, neúplností rodiny a ekonomickou neaktivitou a nezaměstnaností. nezaměstnaností Míru rizika chudoby i u NUR zvyšuje nízké vzdělání, nezaměstnanost i věk dětí a zvláště častější j kombinace nepříznivých charakteristik V neúplných rodinách se míra rizika příjmové chudoby osob pohybuje h b j v závislosti á i l ti na věku ěk v rozmezíí 15-50 15 50 % (d (dospělý, ělý resp. dítě 4-6 let) (Hora, Kofroň, Sirovátka, 2008) V letech 2008-2011 mírný pokles celkového rizika u NUR: ze 40 na 35,6 (Horáková, Jahoda, Kofroň, Sirovátka, Šimíková 2013) XII. mezinárodní konference o rodinné politice, Praha 21. 10. 2013 Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i.
Podíly úplných a neúplných čistých rodin v decilových příjmových p j ý skupinách. p Zastoupení p těchto rodin jje 25,5 , a 4,3 , % v roce 2007 a 24,3 a 3,9 % v roce 2013 (SILC 2007, 2013)
Osoby ohrožené chudobou: % z celkového počtu osob dané skupiny/ v (daném typu) domácnosti (SILC 2011 – Zaostřeno na ženy a muže, ČSÚ 2012)
celkem
98 9,8
ženy celkem
10,7
děti do 17 let
15,2
nezaměstnaní
46,4
s nízkým vzděláním
31,0
NUR
35,6
nezaměstnaný rodič samoživitel/ka
85,7
osamělý rodič zaměstnanec
13,2
osamělý rodič OSVČ
27,2
Sociální rizika - nezaměstnanost
Vyšší než u matek z ÚR Není vždy y spojena p j s nízkou úrovní dosaženého vzdělání (ač vzdělanostní struktura samoživitelek v ČR horší ) roli hraje i sám fakt osamělého rodičovství a j h konsekvence jeho k k GGS 2005: Š Šance, že ž b bude d žena ž (s ( alespoň l ň jedním j d í dítětem dítět d do 14 llet) t) nezaměstnaná, je u samoživitelek v ČR 1,8x vyšší než u žen žijících ve společné domácnosti s partnerem (při kontrole vlivu nejvyššího dosaženého vzdělání ženy a jejího věku, počtu dětí do 14 let v domácnosti a věku nejmladšího dítěte, GGS 2005).
Ukazatelé ekonomické aktivity osamělých (OM) a vdaných ý ((vč. s p partnerem žijících) j ) matek (VM) ( ) Vyšší zaměstnanost osamělých matek, častější je u nich plný úvazek – zdánlivý paradox vyšší motivace samoživitelek Menší podíly neaktivních (zejména MD a RD) – OM 19%, VM 32 % (GGS 2005)
Vyšší podíl nezaměstnaných mezi osamělými matkami – OM 16% 16%, VM 8 % (GGS 2005) Nezaměstnaná za posledních 5 let: OM nikdy 67% ; více než jednou 11% VM nikdy 11%; ikd 83 % (RZV 2006) OM méně přerušovaná kariera mateřstvím (rozvedené vs. svobodné, NUR jako etapa životního cyklu), zato více z důvodu nezaměstnanosti Nižší vzdělanostní úroveň – s maturitou a vyšší – OM 50 %, VM 53%, ale základní vzdělání má 17 % OM a 11 % VM (GGS 2005)
Pokud jjsou ženy y ekonomicky y aktivní:
Vyšší podíly nízkokvalifikovaných zaměstnání OM 11%, 11% VM 8 % (GGS 2005)
Nižší podíly odborných a vedoucích pracovnic OM 16% 16%, VM 20 % (GGS 2005)
Obdobný podíl v nižším managementu
Mírně vyšší výdělky OM (vs. příjmy domácností nižší)
Podobný podíl podnikajících Odlišné postavení na trhu práce + odlišná motivace zaměstnání jiné šance pro sladění rodiny a zaměstnání
Ekonomická aktivita – samoživitelky na plný úvazek 100%
94% ženy žijící s partnerem
90%
87%
samoživitelky
80% 70% 70%
63%
60% 49%
50% 40%
34%
30% 20% 10% 0% Francie
Německo
Č ČR
V některých ý zemích ekonomická aktivita samoživitelek vyšší než u vdaných matek, příp. pracují častěji na plné úvazky. Podíl žen s alespoň 1 dítětem do 14ti let pracujících na plný úvazek – u samoživitelek vyšší bez ohledu na míru rozšíření plných pracovních úvazků v j d jednotlivých li ý h zemích. í h Pozn.: Ženy zaměstnané či podnikající, alespoň 1 dítě do 14 let věku. (GGS 2005)
Znevýhodňující pracovní podmínky a omezené možnosti flexibilní p pracovní doby y Současná pracovní smlouva nemám písemnou pracovní smlouvu
0.8
Místo výkonu zaměstnání obvykle pracuji na různých místech mimo domov
samoživitelky
0.3
ženy žijící s partnerem
dohoda o pracovní 2.5 činnosti 0.8 dohoda o provedení d í…
77.5
na dobu neurčitou
87.4
50
ženy y žijící j s partnerem
1.7 1.2
2.5
obvykle pracuji doma
11.4
0
9.6
obvykle pracuji část týdne doma a část týdne mimo domov
19.2
na dobu určitou
samoživitelky
1.7
1.3
obvykle pracuji na jednom místě mimo domov
94.1 87.9
0
50
100
Sociální rizika – nižší příjmy a životní úroveň NUR patří k příjmově nejslabším typům rodin a sociálních skupin měřeno příjmy na osobu Osamělé matky mají v průměru vyšší pracovní příjmy (mzdy starších t ší h rozvedených d ý h žen ž vs. mladé l dé svobodné b d é matky) tk ) Nižší pracovní příjmy nejsou důsledkem nižší pracovní angažovanosti, ale vlivu znevýhodňujících faktorů (nižší vzdělání, přijímání „nevýhodných“ zaměstnání v zájmu slaďování rodiny a zaměstnání) Sociální S iál í příjmy říj hrají h jí v jejich j ji h rodinných di ý h rozpočtech čt h větší ětší úlohu než v ÚR Efektivita sociálních transferů je přitom u nich jedna z nejnižších (při současném nastavení rodinných dávek) (Hora, Kofroň, Sirovátka, 2008)
Dopad na materiální životní úroveň XII. mezinárodní konference o rodinné politice, Praha 21. 10. 2013 Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i.
Srovnání a změny ukazatelů příjmové úrovně úplných a neúplných rodin typ rodiny
úplná rodina
rok
2005
p průměrný ýp počet nezaopatřených p ý dětí hrubé peněžní příjmy na osobu za rok
neúplná rodina
2013
2005
2013
1 71 1,71
1 71 1,71
1 42 1,42
1 44 1,44
112 266
151 303
77 477
118 133
v tom sociální příjmy
10 256
11 574
18 641
18 195
podíl sociálních příjmů v %
91 9,1
76 7,6
24 1 24,1
15 4 15,4
89 804
128 557
66 947
106 313
3
2,7
17,9
14,7
čisté peněžní příjmy podíl domácností pod ŽM
Průměrná hodnota indexu materiální deprivace podle počtu dospělých a dětí v rodinných domácnostech (GGS 2005) Typ domácnosti
Počet dětí v domácnosti
muž (samoživitel)
žena (samoživitelka)
pár
0
1,97
2,40
1,98
1
2 35 2,35
2 70 2,70
1 88 1,88
2
2,66
2,95
1,82
x
3,26
2,42
2044
2219
5743
3+ N
Kombinace práce a rodiny – rozdělení času
100
zaměstnání
děti
domácnost
90
po očet hodin zza týden
80 70 60 50 40 30 20 10 0 Rodiny se školními dětmi (7-12 let)
Mladé rodiny (3-7 let)
Neúplné rodiny (4-12 let)
Rozdělení časového fondu žen pracujících na plný úvazek v různých typech rodin (RZV 2006): ženy z NUR tráví péčí o domácnost a děti ve srovnání s matkami z úplných rodin znatelně více času; při srovnání s ženami se p školními dětmi je rozdíl v průměrném počtu hodin týdně 9 hodin v případě péče o děti a více než 4 hodiny při péči o domácnost Pozn.: děti = výchova, hraní, sport, učení se s dětmi a každodenní péče o děti; domácnost = zajištění chodu domácnosti, nákupy, domácí práce apod.
Sféra práce a rodiny – vzájemný vliv Ženy zaměstnané či podnikající, alespoň 1 dítě do 14 let věku (GGS 2005). Vp posledních 3 měsících docházelo vícekrát měsíčně či týdně ý k tomu,, že… (v ( %): )
Kvůli domácím pracím, které jsem dělala, jsem přišla do práce příliš unavená na to, abych mohla dobře pracovat.
Bylo těžké se soustředit na práci kvůli rodinným povinnostem.
13,2% ,
samoživitelky ženy žijící s partnerem
7,2%
15 1% 15,1% 6,7%
35 5% 35,5%
Bylo pro mě obtížné plnit rodinné povinnosti z důvodu množství času, který jsem trávila v práci.
25,1%
55,6%
Přišla jsem domů z práce příliš unavená na to, abych ještě dělala domácí práce, které je potřeba udělat.
0%
45,4%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
Napětí mezi rodinou a zaměstnáním podle typu rodiny Vytíženost matek zaměstnáním na úkor rodiny a naopak (GGS 2005)
Intenzitta výskytu události
3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0
vdaná
nesezdaná
sama, má partnera
sama úplně
náročné zaměstnání
dlouhá pracovní doba
únava z domácích prací
rodina omezuje pracovní výkon
Ukazatelé kvality života rodin podle typů (rodiče s alespoň jedním dítětem v domácnosti) – indexy 12
10
8
6
4
2
materiální deprivace
sama/sám s dětmi
pár
partnerský
pár
manželský
sám/a zcela
parrtnera/ku
má
celkem
ov vdovělý/á
svo obodný/á
rozv vedený/á
neúplná rodina
úplná rodina
celkem
sociálního kapitálu
0
duševní (ne)pohody
Vliv typu neúplné rodiny – rodinný stav osoby v čele domácnosti (SILC 2011)
ukazatel
svobodný/á
podíl mezi NUR
vdova/ec + odděleně rozvedený/á bydlící
19,8
64,4
15,8
průměrný počet členů domácnosti
2,3
2,5
2,5
průměrný počet pracujících
0,5
0,8
0,7
průměrný počet dětí
1,3
1,5
1,5
průměrný počet nezaměstnaných
0,23
0,1
0,08
prům. počet pobírajících rodičov. příspěvek
0,26
0,06
0,13
hrubé roční příjmy v tis.
84,4
117,8
122,7
v tom sociální příjmy
24 2 24,2
12 6 12,6
44 8 44,8
čisté roční příjmy
77,8
104,7
111,2
14
3
4,2
Podíl osob v čele s vyšším středním a vysokoškolským vzděláním-% 6,1 XII. mezinárodní konference o rodinné politice, Praha 21. 10. 2013
16,9
18,8
Podíl osob v čele se základním vzděláním-%
Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i.
Dopady na děti – rizika pro další generace Analýzy upozorňují na: • děti v NUR častěji postrádají společný čas s rodiči a jejich dohled, sociální kapitál i stálé materiální zabezpečení (Kameraman a kol. 2003: 18) • větší výskyt zdravotních problémů u dětí z neúplných rodin (Rychtaříková – zdravotní stav mimomanželsky narozených dětí)) a jejich j j obtíže ve vzdělávání • často se materiální situace dětí nezlepšuje ani v případě opětovného sňatku rozvedených matek (McLanahan, podle K Kameraman 2003) • „přenos“ rozvodového chování (nestability, nezávaznosti vztahů) ta ů) na a dět děti z rozvedených o ede ýc ((NUR) U ) rodin od
Shrnutí Neúplné rodiny jsou heterogenní sociální kategorií, avšak velkou část z nich charakterizuje nízký socioekonomický status t t provázený á ý nižší ižší životní ži t í úrovní ú í i většími ětší i psychoh sociálními problémy – diferenciace podle způsobu vzniku. Příčiny y znevýhodňujícího ý j postavení p jsou j vnější j (trh ( práce, p , systém sociální ochrany) a individuální (rodinné zázemí, vzdělání, životní aspirace a hodnoty, sociální kapitál) N j ižší sociální Nejnižší iál í status t t rodin di svobodných b d ý h matek t k (méně ( é ě otců) t ů) zvyšuje ohrožení jejich rodin sníženou životní úrovní, což souvisí nejen s jejich aktuálními možnostmi zabezpečovat potřeby své rodiny, ale i s prostředím, z kterého se část z nich rekrutuje. Skupinou s vyšším sociálním statusem jsou nejčastěji rodiny osamělých otců a rozvedených osob.
Děkuji za pozornost
[email protected] www vupsv cz www.vupsv.cz ¨
