SOKOLOVNY SOKOLSKÉ ŽUPY JANA PODLIPNÉHO MIMOŘADNÉ ČÍSLO ŽUPNÍHO ČASOPISU

VZLET

SOKOLOVNY SOKOLSKÉ ŽUPY JANA PODLIPNÉHO MIMOŘADNÉ ČÍSLO ŽUPNÍHO ČASOPISU

PF 2015 ROK

2015

VZLET - VĚSTNÍK SOKOLSKÉ ŽUPY JANA PODLIPNÉHO

Slovo úvodem Podzimní shromáždění župních vzdělavatelů v roce 2014 vyhlásilo rok 2015 Rokem sokolské architektury. Inspirací bylo významné výročí otevření největšího „pokladu“ sokolské architektury, kterým je Tyršův dům včetně Michnova paláce. Vyšlo několik publikací, týkajících se tohoto tématu, např. publikace o Tyršově domu, nazvaná Zrození z ruiny a dvě čísla Vzdělavatelských listů, nazvaná Sokolovny do r. 1918 a Sokolovny napříč časem. Rovněž Předsednictvo Sokolské župy Jana Podlipného schválilo na začátku letošního roku návrh župního VO vydat obrázkovou publikaci fotograficky dokumentující současné župní sokolovny. Považuji za nutné u této příležitosti podat několik informací z historie župy, které se k existenci sokoloven váží. Po převratu v r. 1989 byl obnoven Sokol a po prvních organizačních úkonech prozatímního vedení, zabezpečujících tuto úlohu, se podařilo i prosadit v parlamentu restituční zákon. Ten, přes mnohé obstrukční kroky minulým režimem dosazených majitelů umožnil návrat většiny sokoloven obnovovaným sokolským jednotám. Kromě jednot se postupně začaly obnovovat i sokolské župy, a to v podobě, která existovala před zrušením České obce sokolské minulým režimem. V Praze a okolí se tak obnovilo 5 sokolských žup s jednotami, jejichž sídlo i působení přesahovalo hranice Velké Prahy, tak jak tomu bývalo dříve. Sokolská župa Jana Podlipného nesla s názvem „patrona“ i původní označení Středočeská. Reorganizace župního uspořádání v r. 2002, která byla vedena myšlenkou přizpůsobení se krajskému uspořádání státní správy z důvodu vidiny většího finančního zisku ze státních prostředků (krajské granty) způsobila i změny v příslušnosti jednot k jednotlivým župám. Župa Jana Podlipného, jako následník Středočeské župy Jana Podlipného, se dohodla s Barákovou župou, která byla více nasměrována do Středočeského kraje, ve kterém mínila zůstat, že převezme do svého působení její jednoty spadající do kraje Praha a recipročně jednoty, které se při reorganizaci státního uspořádání ocitly mimo Pražský kraj převezme reorganizovaná župa Barákova. V Praze při tom zůstaly sokolské jednoty: Čakovice, Dolní Chabry, Hloubětín, Karlín, Kbely, Kobylisy, Libeň, Prosek, Satalice, Staré Město, Vinoř a Vysočany. Z těchto jednot vlastní sokolovny, které jsou v tomto sborníku prezentovány, pouze jednoty Dolní Chabry, Karlín, Kbely, Libeň, Prosek, Satalice, Vinoř a Vysočany. Sborník je doplněn ukázkami z jednot, které spravovala původní župa Jana Podlipného (dle abecedy): Dubeč, Hostivař, Královské Vinohrady, Libuš, Vršovice a Žižkov II. Ve sborníku jsou jednoty řazeny až na výjimky technického charakteru v abecedním pořadí dle názvu jednoty. V. Šilhán, župní vzdělavatel

Nevšední pohled na jednu ze župních sokoloven (Sokol Žižkov II)

Sokolská župa Jana Podlipného, Vršovické nám. 111/2, 101 00 Praha 10-Vršovice telefon: 271 742 775, e-mail: [email protected], http://www.zupajanapodlipneho.cz Redakční rada: Z. Kubín - předseda, I. Antušek ml., A. Hogenová, O. Mach, Š. Škapík, V. Šilhán Toto číslo technicky zpracoval a pro tisk připravil V. Šilhán, foto: Marie Brunerová TISK: Tiskařské služby - Rudolf Valenta, tel.: 296 555 402

2


Sokol Dubeč Sokol Dubeč byl založen ustavující valnou hromadou, konanou dne 14. července 1912. Zprvu se cvičilo tak jako i v jiných sokolských jednotách té doby v malém sále pohostinství pana Josefa Kalaše. Teprve v roce 1922 byl zakoupen pozemek na stavbu sokolovny, která se stavěla od r.1930. V r. 1931 byla otevřena. Současným dlouholetým starostou jednoty je ing. Milan Procházka

3


Sokol Dolní Chabry Sokolská jednota vznikla v prosinci 1913, kdy se konala ustavující schůze Sokola. Sokolovna nebyla, a tak se cvičilo v sálech místních hostinců a v přírodě. Sokolovna byla postavena až po skončení 2. světové války, kdy se podařilo získat smontovatelnou budovu po okupantech, která se stala základem pro vystavení sokolovny. Ta byla slavnostně otevřena v prosinci 1946. V r. 1990 chaberští sokolové sokolskou jednotu obnovili a po dlouhých jednáních se podařilo získat zpět do vlastnictví i sokolovnu. Současným starostou jednoty je br. ing. Petr Hrdlička.

4


Sokol Hostivař Sokolská jednota vznikla 1. listopadu 1869. Tělocvičná činnost se tehdy provozovala v sálech hostinců, ale pro nedostatečnou přístupnost sálů činnost postupně zanikla. V roce 1874 byla založena Sokolskohasičská jednota, která však měla také krátkou dobu trvání. Až v roce 1893 se sešlo 15 nadšenců v hostinci U Pešautů, aby znovu Sokol založili. V den výročí založení Československé republiky dne 28. října 1931 byl slavnostně položen základní kámen sokolovny, který je nyní zasazen ve stěně chodby před šatnami tělocvičny. Výstavba sokolovny podle projektu významného architekta ing. Ladislava Machoně byla dokončena 15. května 1932, a to za pouhých sedm měsíců. Byla to na tehdejší dobu velice účelná a moderní budova. Starostou jednoty byl ve 20. letech minulého století po dobu dvaceti let ministerský předseda Antonín Švehla. Nedal se odradit vnitřními ani vnějšími obtížemi a jednotu udržel v činnosti. Proto se 13. prosince 1933 výbor jednoty usnesl pojmenovat tuto sokolovnu „Sokolovnou bratra Antonína Švehly“. Současným starostou jednoty je br. ing. Luděk Barták.

5


Sokol Karlín. Ustavující valná hromada se konala již v r. 1867. Starostou byl zvolen J. Chuděra. Sokolovna byla otevřena v r. 1887, jako druhá v Praze. Po období nesvobody, kdy nemohla být sokolská činnost konána pod historickým názvem, se stala jednota sokolskou hned v r. 1990. Tehdy byl starostou jednoty na valné hromadě zvolen br. Zdeněk Svoboda. Současným starostou je br. Josef Fišer.

6


Sokol Kbely. Sokolská jednota byla ve Kbelích založena na valné hromadě konané dne 18. srpna 1912.Valná hromada zvolila za starostu Antonína Svobodu. Zprvu se cvičilo v sálech místních hostinců. Dne 17. dubna 1927 byl položen základní kámen pro stavbu sokolovny. Stavělo se na pozemku, kde dříve bylo pole a který jeden ze kbelských sedláků sokolům věnoval. Už na podzim roku 1927 byla sokolovna otevřena. Postavili si ji členové sami. Zajímavé, že v době protektorátu byla ke kbelské sokolovně přistavěna další část budovy a tím se značně zvětšila její kapacita. Po listopadovém převratu byl obnoven i Sokol pod ČOS a to v r. 1992. Současným starostou je br. K. Knopp.

7


Sokol Libeň Tělocvičná jednota byla v Libni založena ustavující valnou hromadou dne 26. 10. 1884. Za starostu byl zvolen obecní starosta Josef Voctář. Cvičit se začalo 20. ledna 1885 v hostinci „U Deutschů“ a později v místní škole. Stavba sokolovny se uskutečnila v letech 1909 -1910 podle návrhu architekta Emila Králíčka a to ve stylu geometrické secese. Hlavní průčelí tvoří dvojice věží, mezi něž je vetknut rizalit s balkonem podpíraným čtveřicí atlantů (sochaři Karel Pavlík a Antonín Odehnal), nad rizalitem je umístěno rozměrné půlkruhově zaklenuté okno a nad ním trojúhelníkový štít zdobený geometrickými ornamenty. Velkoryse je řešena i vnitřní prostorná schodišťová hala. Základní kámen byl položen 10. října 1909 a za deset měsíců dne 14. srpna 1910 byla budova otevřena slavnostní sokolskou akademií. Sokolovna disponuje třemi sály. Velký Strnadův o ploše 297 m2 + 2x105 m2 (tzv. lodě) a dva menší, Alšův s 113 m2 a Srncův se 132 m2. Za 1.světové války byl v sokolovně zřízen vojenský lazaret a v roce 1941 byla budova opět zabrána tentokrát na skladiště leteckého materiálu. V červenci roku 1945 byla vyměněna původní osvětlovací tělesa, provedena nová elektroinstalace, opravena střecha, nově vymalováno a začalo se opět cvičit. Po znovuobnovení sokolské činnosti v r. 1990 byla uskutečněna oprava fasády, střech a střešních teras. Dne 13. srpna 2001 byla budova sokolovny prohlášena za kulturní památku. Právem se řadí mezi nejkrásnější stavby Libně. Současným starostou tělocvičné jednoty je Ing. Aleš Müller.

8


Petr Čížkovský - náčelník a vlajkonoš župy J. Podlipného

9


Sokol Libuš Sokol byl založen v roce 1894, avšak jako Tělocvičná jednota Sokol v Kunraticích – Libuši. Libušský Sokol byl činný od r. 1912 jako „odbočka“ Sokola Kunratice, měl však samostatnou cvičební a společenskou činnost pod vedením vlastního výboru. Cvičilo se v hostincích, jak bylo tehdy zcela běžným zvykem a nutností, za zcela skromných podmínek. Po 1. světové válce byla činnost obnovena a na ustavující slavnostní valné hromadě konané 9. února 1919 bylo prohlášeno její osamostatnění. Na jaře roku 1929 byla zahájena výstavba vlastní sokolovny a již dne 13. 10. 1929 byla sokolovna slavnostně otevřena, tj. po pouhých 6 měsících výstavby. O výstavbu dodnes moderní a dokonale funkční budovy se zasloužili pro věc sokolskou prodchnutí členové jednoty. Všichni pracovali na stavbě zcela nezištně a mnozí z nich poskytli své majetky zárukou pro poskytnutí půjček. V letech 1946-47 byla provedena přístavba prostorného jeviště, které je v současné době využíváno jako malá tělocvična. Současným starostou jednoty je br. JUDr. Karel Krůfa.

10


Sokol Prosek Jednota byla založena 8. prosince 1901. Cvičit se začalo v roce 1902 v hostinci pana Malého. Po dobu více než 35 let od svého vzniku neměla jednota vlastní tělocvičnu. Teprve v roce 1937 si mohla postavit sokolovnu. Stalo se tak přestavbou stodoly, zakoupené od místního majitele statku. V roce 1947 za starosty br. Vodičky byla provedena přístavba sokolovny a rozšířeno letní cvičiště. V roce 1990 byla jednota obnovena. Sokolovna i chata v Rokytnici byly jednotě navráceny, ale už ne letní cvičiště – to bylo totiž zastavěno. Současným starostou jednoty je bratr RNDr. Otakar Mach.

11


Sokol Satalice Ustavující schůze sokolské jednoty se konala 21. 7. 1907. Starostou byl zvolen br. R. Čepek. Po skončení první světové války vystavěl hostinský Cerman u svého hostince sál, který propůjčil jednotě ke cvičení. Sál sloužil jako tělocvična nejen ke cvičení, ale i k promítání filmů, konaly se zde různé kulturní akce, divadelní představení i plesy. Teprve v srpnu 1949 se stala Tělocvičná jednota Sokol vlastníkem sokolovny. Když po roce 1990 byl znovu obnoven Sokol v rámci ČOS, získal sokolovnu do svého majetku. V r. 2014 byla provedena rekonstrukce budovy včetně zateplení. Současným starostou je br. Ing. Daniel Novák.

12


Sokol Praha Královské Vinohrady Sokol byl na Královských Vinohradech založen necelých šest let po jejich povýšení na město 27. února 1887. Cvičilo se na různých místech na Vinohradech, ale hledání definitivního místa pro cvičení se protáhlo na více než půlstoletí. Současná sokolovna byla budována od roku 1938. Kvůli zneužití okupanty na lazaret byla do užívání předána až v roce 1946. Tato stavba je příkladem jedné z nejčistších pražských funkcionalistických staveb přelomu 30. a 40. let minulého století. Brzy po otevření však sokolovnu převedla komunistická tělovýchova pod jiné své subjekty, nejprve jako TJ ČKD Stalingrad. Jako TJ Bohemians ČKD Praha fungovala až do roku 1991, kdy byla opět vrácena do sokolských rukou. Současným starostou jednoty je PhDr. Jan Boris Uhlíř.

13


14


Sokol Vinoř Sokolská jednota byla ve Vinoři založena v lednu 1922. Starostou byl zvolen místní statkář br. J. Hofman. Sokolovna byla otevřena 28. 10. 1925. Po válce byla sokolovna přestavěna. Bylo vybudováno nové jeviště. V r. 1949 byla direktivně převedena do správy Zemědělských staveb. Po listopadové změně režimu byla vrácena, ale až v r. 1994, Současným starostou je br. Myron Gavdun.

15


Sokol Praha Vršovice První veřejná schůze zakládající se sokolské jednoty se konala 13. září 1869 v hostinci “Na Špendlikářce” ve Vršovicích, přítomen byl i dr. Miroslav Tyrš a náčelník Sokola karlínského Jarmolinský. Na této schůzi byl schválen návrh stanov a název spolku: Čtenářsko-tělocvičná jednota vršovicko-vinohradská Sokol. Starostou byl zvolen vinohradský starosta Vincent Vávra. Zadané stanovy však c.k. místodržitelství nechválilo. Stanovy proto byly přepracovány a 8. května 1870 se tak uskutečnila ustavující valná hromada, tentokrát již c.k. místodržitelstvím uznaná. Toto datum je tedy považováno za datum vzniku jednoty. Cvičilo se, jak bylo tehdy zvykem, v hostinských sálech, jednota si však dokázala postavit menší sokolovnu, otevřenou v r. 1877. Ta však byla v r. 1906 prodána, protože nestačila narůstajícímu počtu členů. Začala se příprava stavby sokolovny větší, jejíž výstavbu však odsunul vznik 1. světové vlky. Základní kámen nové sokolovny byl položen až v r. 1930. Nová moderní budova sokolovny byla otevřena v r. 1933. Za války obsadila budovu německá armáda. V době totality sice činnost v sokolovně neskončila, ale nesměla být označována za sokolskou, i když ve skutečnosti i ve výchově členstva takovou byla. Brzo po listopadovém převratu roku 1989 začaly pokusy o obnovu sokolské činnosti pod Českou obcí sokolskou. K tomu došlo ustavující valnou hromadou dne 7. listopadu 1990. V současné době jednota starostu nemá, neboť minulou valnou hromadou zvolený br. Ing. Jan Pilous v letošním roce zemřel. Zastupuje 1. místostarosta br. PhDr. Jiří Stránský.

16


17


Sokol Žižkov II Jednota byla na Žižkově v místě nazvaném „Balkán“ založena jako druhá v pořadí této městské části v roce 1947. . V r. 1951 byla dokončena stavba sokolovny. Do provozu byla dána dne 26.10.1952. Jejím základem byla provizorní budova sokolovny vinohradské, která sem byla převezena. Současným starostou sokolské jednoty je br. RNDr. Jan Materna.

18


Sokol Vysočany Tělocvičná jednota Sokol Vysočany byla založena roku 1889 slavnostní ustavující schůzí, konanou v sobotu dne 25. listopadu 1889. Prvním starostou byl zvolen Josef Rokyta (krejčí). Cvičilo se zprvu v sále „Cihelny“ (objekt Odkolkových pekáren), ale zřejmě také ve škole, která byla v roce 1889 též otevřena za radnicí. Na pozemku, zvaném “Tyršovo cvičiště”, který jednota zakoupila v r. 1927, byla postavena jednoduchá přízemní budova s jedním sálem a šatnami, sloužícími i pro venkovní cvičiště. Slavnostní otevření cvičiště, včetně budovy, pro kterou se název “sokolovna” ani moc nepoužíval, se konalo dne 28.10.1931. V době komunistické totality připadlo cvičiště i budova t.zv. sjednocené tělovýchově. V té době bylo přistavěno i 1. patro, které dnes slouží jak pro cvičení, tak pro ostatní akce zábavního, schůzovního či přednáškového chatakteru. Po listopadovém převratu byl Sokol obnoven především zásluhou br. Karla Škorpila, který se také stal prvním tehdejším starostou. Současným starostou jednoty je Vratislav Kracman.

19

Interiéry

Sokol Praha Vršovice Sokol Praha Královské Vinohrady

Sokol Kbely Sokol Prosek

Sokol Žižkov II

Sokol Satalice

Sokol Hostivař

Sokol Karlín

Sokol Libeň

SOKOLOVNY SOKOLSKÉ ŽUPY JANA PODLIPNÉHO MIMOŘADNÉ ČÍSLO ŽUPNÍHO ČASOPISU

Recommend Documents