ˇ SLAVNOSTNÍ OTEVRENÍ SOKOLOVNY 26. 6. 1927 V 11. hodině vyšel dlouhý malebný průvod účastníků slavnosti od hostince č. p. 40 k sokolovně. Pomník padlých za světové vojny po stručném proslovu okrášlen věncem. U sokolovny promluvil slavnostní řečník bratr Josef Němeček starosta sokolské župy Pražské. Poukázala na důležitost vlastní tělocvičny bratrstva sokolského, které teprve na tomto podkladě rozvine obsáhlé dílo povznesení, posilnění a umravnění našeho lidu. Poděkoval br starostovi Stanislavu Pařízkovi jednotě i občanstvu za vytrvalé úsilí o postavení sokolovny, kterou odevzdal veřejnosti jako školu zdraví, síly, bratrství, statečnosti a všech občanských cností. Úchvatná řeč jeho v pravdě hluboce dojala. Dlouhý bouřlivý potlesk. Po slavnostní výborové schůzi, které řečený br Josef Němeček předsedal, byl společný oběd. Po obědě vyšlo se na cvičiště. Zde se počalo o 15. hodině veřejné okrskové cvičení. Vlivem neochabujícího nadšení cvičeno velmi zdařile. Současně prodávány slavnostní upomínky: okrouhlé kovové odznaky a pohlednicové fotografie sokolovny. Obé po 1Kč. Ceny míst na cvičišti: Sedadla po 5 Kč a 4 Kč, k stání 2 Kč, děti k stání 1 Kč. Večer rozproudila se v prostranném sále tělocvičny jará sokolská veselice. Se vstupenkami na veselici o 6 Kč s dávkou zemskou prodávány slavnostní upomínky: srdíčka a fotografie sokolovny. Hudba br Malého plně vyhověla. Ve dne hrálo 20, na veselici 12 hudebníků. Neobyčejně velký počet ba slavnostní shromážděných potvrzuje peněžitý úhrnný přebytek 12041 Kč a 58h. Není pochyby, že slavnost zanechala nezapomenutelné dojmy a posílila vědomí sokolské ku všeobecnému prospěchu.
BIOGRAF Hlavním důvodem pro založení biografu v sokolovně byla snaha co nejdříve splatit dluhy za stavbu budovy. Na to, že biograf byl tehdy ještě dost neznámou a celkem čerstvou novinkou, jednali naši předchůdci odvážně. Zpočátku byla návštěvnost a zisky veliké, později však zájem upadal a ještě ani v roce 1947 biograf dluhy nevyrovnal. V 60. letech se stal biograf vlivem televize prodělečným a postupně ukončil svoji funkci. Zápisy z kronik: 6. 8. 1926 – Dnes 6. srpna br Josef Zikl podal obšírný výklad o kinematografu a použití jeho v praksi. (Kinematografie – zobrazování pohybu – je založena na tom, že splývají sobě podobné obrazy rychle za sebou jdoucí – obyčejně 16 za vteřinu). O delší poradě schváleno, aby si náš Sokol pořídil biograf. To je výdělečný podnik, na němž se po živnostnicku kinematograficky promítají filmy – fotografické obrázky na celuloidu (buničině). Žádost za koncesi (úřední povolení) podáme neprodleně. Po živém rozhovoru schváleno jednomyslně, abychom zavedli v sokolovně elektrické osvětlení a to i tehdy, když nám biograf povolen nebude. 5. 5. 1927 – Obětavý br Rudolf Zamrazil se zavázal dobrovolně účastí na kinooperaterském kurzu pořádaném na Zbraslavi. Vzešlé útraty zaplatí ze svého. Bratr Josef Marhold, hostinský z Vraného č. p. 13 zapůjčil jednotě 30.000 Kč na zařízení biografu. Úrok této půjčky byl sjednán na 6%. Mimo to vymínil si bratr Marhold ještě dva lístky (vstupenky) zdarma. (Tehdy po 5 Kč). Jednota zakoupila přístroj od firmy Kitličko za 18.086 Kč a k tomu zakoupila benzinový motor s dynamem a rozvodnými deskami od jednoty Sokol v Pavlovicích na Moravě za 8.920 Kč. 27. 11. 1927 biograf zahájil v sokolovně činnost. Prvním promítaným filmem byl němý film Svéhlavička. Filmy zdarma pouštěl Rudolf Zamrazil, k filmu hráli bratři a sestra Marie Ziklová. V roce 1927 se uskutečnilo 5 představení, v roce 1928 již 53. Jeden z promítačů, pan Ladislav Ryšánek, vzpomíná: Biograf se jmenoval Kino Adria a do promítací kabiny se chodilo po kovových schodech na jižní fasádě (nyní je zde miniaturní garsonka). Byly zde dva promítací stroje ještě budíkové a pod hlavními schody do sokolovny byl v pravé straně petrolejový agregát na výrobu elektřiny. Po zavedení elektřiny resp. když už agregát nebyl potřebný, skončil na tehdejší „plantáži“ (u Březovské ulice naproti oblasti V Chatách) jako čerpadlo pro vodu. Z promítačů můžu zmínit např. Rudolfa Zamrazila, pana Komrsku z Březové nebo pana Smolíka.
OCHOTNICKÉ DIVADLO V Sokolovně se cvičilo nejen tělo, ale i duch. Ochotníci zde hráli pilně divadlo do r. 1948 jako sokolské a později v padesátých letech pod osvětovou besedou pod Místním národním výborem. I za války se zde hrály hry převážně českých autorů. Bohužel během šedesátých let ochotnické divadlo zaniklo. Pamětní kniha 19. 6. 1927 zmiňuje: Zdejší divadelní spolek „Dramatické sdružení“ příznivě se odnášející k Sokolu maje na zřeteli slavnost otevření sokolovny připadající na den 26. června sehrál 19. června velmi úspěšně drama „Velkostatkář“ od F. A. Šubrta.
Restaurace U Plechatých, 1891. Jaroslav Cimrman druhý zprava.
Cimrmanův Němý Bobeš Přestože vranský Sokol vznikl až v roce 1908 a sokolovna byla postavena o 18 let později, v klasické literatuře jsme našli zmínku, která jasně dokládá, že ochotnické divadlo mělo ve Vraném nad Vltavou své místo minimálně již od roku 1891. Z podrobností tohoto historického pramene se může zdát, že diváků hry Němý Bobeš v restauraci U Plechatých nebylo příliš, my se však domníváme, že i tento malý počin našeho národního genia Járy Cimrmana podnítil vranské občany k myšlence o založení Sokola a posléze k postavení sokolovny. Traduje se, že Jára tehdy při balení kulis řekl malému Antonínu Veselému: „Chlapče, toto místo by si zasloužilo vlastní sokolskou jednotu a pořádnou sokolovnu, přemýšlej o tom!“ Úryvek z díla Němý Bobeš – divadelní kritika v Národních listech, autorem je patrně Jan Neruda: ... Mým cílem byl však hostinec jiný. Totiž restaurace U Plechatých ve Vraném, kde se toho večera mělo konati představení kočující herecké společnosti p. Jaroslava Cimrmana. Proto jsem zastávku odmítl a kočího jsem pobídl: „Dál! Jen dál!“ Divadelní sál byl slušně obsazen, zvláště poté, co se příchodem nás dvou počet diváků zdvojnásobil. Kus nesl název Němý Bobeš a sestavil ho sám principál. Jeho děj vyprávět bych nesvedl. Autor vracel jej hned do minulosti a hned zase zpátky, takže jsem brzy nevěděl, kde vlastně jsem. Hvězdou celého dramatu je Bobeš. Jsou tam však i malé hvězdičky, například pan farář a lékař, kol nichž se velké točí. Největším zážitkem uměleckým byl pro mne výkon pana Živného. Říká se, že doušek vína dodá herci jistoty. Nevím. Pan Živný nebyl schopen udržeti své potácení v mezích jeviště a co chvíli nám zmizel v kulisách. Jeho „Kuš!“, kterým se obracel do nápovědní budky, ostane v mé paměti provždycky. Nesmím zapomenouti ani na paní E.K.G. v roli údajně krásné paní hajné. Nechtěl bych ji věru potkati sám v lese. Skutečnost, že s ní pruský důstojník baron Walter sdílí lože, jen znovu ukazuje, kam až člověka může dohnat válka. Nakonec pan Živný na scéně definitivně usnul, Bobeš konečně nalezl, co hledal, a nebylo tedy již o čem hrát. Ještě že inspicient včas oponou trhnul a my mohli jít k šatně. Tam však pro mne drama teprve začalo. Seznal jsem totiž, že mi ukradli hůl, klobouk i převlečník. Všechno jsem oplakal, zase se osvěžil a vyjeli jsme ku Praze...
SOKOLSKÁ KRONIKA Kroniku, ze které jsme čerpali, zpětně sestavil Josef Štulík, bývalý zvolský řídící učitel a kronikář. Události o roku 1908 do roku 1927 dopsal v květnu 1939, v době okupace. A i proto končí jeho zápis poselstvím: „… Co nejvroucněji přeji svému národu – stařec osmdesátiletý – aby setrval v zásadách sokolských a dočkal se utěšenější budoucnosti. Hoj, vzhůru pestrý Sokole, hoj vzhůru na svou stráž… Na zdar! „ Další zápisy prováděl zpětně bratr Josef Zikl, který byl roku 1947 zvolen valnou hromadou kronikářem. Jeho přispěním jsou zde zaznamenány události od roku 1928 až po rok 1950, kdy veškeré zápisy bohužel vlivem komunistické éry končí. Kronika má popsaných 391 stran čili necelou polovinu celé knihy. Měří 23 x 34 x 7 cm a váží neuvěřitelných 4280 g. Obdivuhodný je téměř bezchybný krasopis, kterým jsou všechny historické události zapsány.
ZÁHADA
V této kronice je zmíněna také tzv. „Pamětní kniha spolková br Josefa Zikla“, ve které prý poutavě, živě a podrobně vylíčil klopotný stavební ruch v jednotě v létech 1925 a 1926. Tuto knihu se nám k naší velké lítosti nepodařilo dohledat. Víme pouze, že „prvních 27 stran vyklepal br Ladislav Veselý na psacím stroji, ostatních 52 napsal br Josef Zikl. Titulní obrázek namaloval dorostenec Aleksandr Basler, vazbu zhotovil br Josef Havlíček.“ Víc toho bohužel nevíme. Pokud by se náhodou tato pamětní kniha objevila, byl by to pro náš Sokol neocenitelný přínos.
Kronika s krasopisem Josefa Zikla, zápis o počátcích biografu v sokolovně
ˇ SAKALÍ LÉTA V roce 1993 se v naší sokolovně natáčelo několik scén tohoto úspěšného filmu. Jan Hřebejk tehdy debutoval na režisérském křesle celovečerního snímku a tento muzikál se stal zlomovým dílem v jeho kariéře. Film získal Českého lva a stal se nejúspěšnějším snímkem roku 1993. Úspěšná muzikálová komedie o svobodě, nezávislosti, rudé hvězdě a rokenrolu. Odehrává se v Praze roku 1959 v okolí dejvického hotelu Internacional. Do poklidného maloměstského života nečekaně zasáhne „muž odnikud“ mladý chuligán Bejby, který svým výstředním oblečením, kytarou a vášní pro rokenrol rozbouří stojaté vody nejen klukovského světa, ale také do světa dospělých snažících se nemyslet na lehkou dobu, v níž musejí žít. Bejby svým nečekaným příchodem zasáhne do života číšnického pomocníka Edy Drábka, okrskáře Prokopa a jeho syna přezdívaného Kšanda, a svým způsobem i do života barové zpěvačky Milady a jejího manžela, arogantního estébáka Přemka. Původní název Země Jazyk Délka Žánr
Šakalí léta
Premiéra
1993, Česko Space Films Český lev za nejlepší film (1993)
Česko čeština 110 min. komedie / muzikál Petr Šabach - povídka ze sbírky Jak potopit Austrálii Námět Petr Jarchovský, Jan Hřebejk, Ivan Hlas Jan Hřebejk, Petr JarchovScénář ský, Petr Šabach Režie Jan Hřebejk Produkce Pavel Solc Hudba Ivan Hlas Kamera Jan Malíř Střih Jan Mattlach Výroba a distribuce Distribuce Ocenění
REKONSTRUKCE SOKOLOVNY Každá stavba je živý organismus a tak ani naší sokolovnu neminuly přístavby, úpravy, opravy a rekonstrukce. Při generální opravě fasády v roce 2005 na všechny čekalo velké překvapení v podobě skříňky z r. 1926 s odkazem pro budoucí generace. r. 1932 – provedena přístavba jeviště včetně herecké šatny a kulisárny v suterénu (v 60 letech byla proměněna na sklad uhlí pro ústřední parní topení v sokolovně) r. 1940 – připojení sokolovny na obecní rozvod elektrického proudu r. 1965 – provedena přístavba nářaďovny šatny a WC, ústřední parní topení r. 1992 – připojení sokolovny na veřejnou kanalizaci r. 1993 – připojení na veřejný vodovod r. 1995 - r. 1998 se v sokolovně necvičilo, protože prasklo topení r. 1998 – rekonstrukce ústředního topení a přechod na topení topným olejem r. 1999 – generální oprava elektriky r. 2001 – dána kompletní nová střecha nad celým objektem sokolovny r. 2002 – generální oprava přední fasády r. 2003 – generální oprava a znovuzřízení sprch r. 2004 – generální oprava WC (nové obklady, dveře, klozety) a nové nátěry protiskluzné na parkety r. 2005 – generální oprava východní fasády r. 2006 – dokončení generální opravy fasády jižní a západní r. 2012 – výměna oken na sále r. 2014 – nová podlaha na sále r. 2015 – nové osvětlení na sále, zámková dlažba mezi sokolovnou a venkovním hřištěm
NALEZENÉ ˇ ˇ PREDMETY Při generální opravě východní fasády v roce 2005 byl objeven cenný poklad. V nalezené schránce se nacházely fotografie zakládajících členů Sokola z roku 1908 s jejich jmény a popisem funkcí, pozdrav potomkům od bratra Josefa Zikla, slavnostní plakát k položení základního kamene sokolovny 2. 5. 1926, aktuální seznam členů Sokola Vrané roku 1926, noviny Národní listy a skříňka s tehdejšími platnými mincemi.
NALEZENÉ ˇ ˇ PREDMETY Historie Poselství Vrané Poselstvínašim našimpotomkům. potomkům. Vranén/Vlt. n/Vlt.2.4.1926 2.4.1926 Tělocvičná základní kámen kámenku kustavbě stavběvlastní vlastTělocvičnájednota jednota Sokol Sokol prožívá dnes slavnostní chvíli: klade základní Poselství našim potomkům. nítělocvičny. tělocvičny. 2.4.1926 Nutnost kustavbě stavbětéto, této,neboť neboťVrané bratrn/Vlt. Eduard Zamrazil, majitel hostince, ve Nutnost dohnala jednotu ku bratr Eduard Zamrazil, majitel hostince, ve kteTělocvičná jednota Sokol prožívá dnes slavnostní chvíli: klade základní kákterém jednota přesrok stánek, v listopadu zakázal cvičení na nářadí. rémkujednota něconěco přesrok mělaměla svůjsvůj stánek, v listopadu 19251925 zakázal cvičení na nářadí. men stavbě vlastní tělocvičny. Tím byl stavby rozhodnut. sese do místnosti uu Chvátalů, TímNutnost bylosud osud stavby rozhodnut. Vrátiti do místnosti Chvátalů, kde jednota jednota od r.r. 1908 1908 do do dohnala jednotu ku stavběVrátiti této, neboť bratr Eduard Zamrazil, ma- kde hostince, něco přesrok měla svůj stánek,vždyť vvždyť listopadu r.jitel měla sídlo,jednota považovala jednota nemožné, bratři způsobili, že odtud r.1924 1924 mělavesvékterém sídlo, považovala jednota zazanemožné, bratři způsobili, že odtud pro pro níz1925 zakázal cvičení na nářadí. nízkost sálu přestěhovala se jednota br. Eduardu Zamrazilovi. kostTímsálu přestěhovala se jednota k br.k Eduardu Zamrazilovi. byl osud stavby rozhodnut. Vrátiti se do místnosti u Chvátalů, kde jedRozhodnuto tudíž postaviti vlastní tělocvičnu, ačjednota penězbylo bylomálo. málo.Jmění Jměnína nastavbu stavbuSokolovny SokolovRozhodnuto tělocvičnu, ač peněz nota od r. 1908 do r. 1924 měla své sídlo, považovala za nemožné, ny určené 000,– vždyť bratři způsobili, že odtud určené bylobylo 22 22 000,– Kč.Kč.pro nízkost sálu přestěhovala se jednota k br. Eduardu Zamrazilovi. Bratr stavebního Bratrpředseda předseda stavebního odboru odboru aapisatel pisateltěchto těchtořádek řádek obešel obešel bratry bratry aapříznivce příznivce ve veVraném Vraném Rozhodnuto tudíž postaviti vlastní tělocvičnu, ač peněz bylo málo. Jmění aaveveSkochovicích Skochovicíchaatito titověnovali věnovali na nadarech darech 55000,– 000,–Kč Kčaana nalevných levných4% 4%půjčkách půjčkách44500,-Kč. 500,-Kč.Br. Br. na stavbu Sokolovny určené bylo 22 000,– Kč. Václav upsal půjčku darovali Václav Říha upsalstavebního půjčku500,– 500,– Kčabezúročně. bezúročně. Mimo toobešel darovali bratřimajitelé majitelé lesů lesů 60 60 kusů kusů BratrŘíha předseda odboruKč pisatel těchtoMimo řádekto bratrybratři borovic na aa trámy. Dne 26.dubna 1926 vyměřeny vyměřeny stanoveny bylyzáklady základytělocvičny tělocvičnya aborovic příznivce Vraném a ve Skochovicích a tito věnovali na darech 5aa000,– Kč byly navekrovy krovy trámy. stanoveny na levných půjčkách 4 500,-Kč. Br. Václav Říha upsal půjčku 500,– Kč aatéhož téhož dnes4% s jich vykopáváním. dne jich vykopáváním. bezúročně. Mimo to darovali bratři majitelé lesů 60 kusů borovic na krovy Počátek stavby učiněn ve čtvrtek dne 29.dubnabyly 1926. stavby dne 29.dubna 1926. aPočátek trámy. Dne 26.dubna 1926čtvrtek vyměřeny a stanoveny základy tělocvičny Na přípravných přípravných pracíchbrala bralapodíl podílřada řadabratří bratříaasester, sester,kteří kteřídle dlesvého svéhovolného volnéhočasu časupomáhali. pomáhali. aNa téhož dne s jich pracích vykopáváním. Počátek stavby učiněnovšem ve čtvrtek dne 29.dubna 1926. někteří Ochota jejich nebyla stejná, aspoň Ochota jejich nebyla ovšem stejná, aspoňdosud, dosud, někteří se se na nastaveništi staveništi neukázali, neukázali, ale ale není není Na přípravných pracích brala podíl řada bratří a sester, kteří dle svého volmožno možno tyto tyto bratry bratry aasestry sestrydnes dnesjižjižodsuzovati, odsuzovati, neboť neboť při při sbírání sbírání dárků dárků pro pro buffet buffet ooslavnosti slavnosti ného času pomáhali. Ochota jejich nebyla ovšem stejná, aspoň dosud, někteří založení kamene základního ukázalo ukázalo se, žejejeochoty ochoty prospěti jednotě dosti. založení kamene prospěti se na staveništi neukázali, ale není možno se, tytožebratry a sestry dnes jižjednotě odsu- dosti. Jedině ss toupřimohla jednota dojítiocíle cíle bezvelkých velkých obtíží. zovati, sbíráníbydárků pro buffet slavnosti založeníobtíží. kamene základJediněneboť jednota dojíti bez ního se, že ochoty prospěti jednotěopravu dosti. Michnova Bratr architekt Fr. který Bratrukázalo architekt Fr.jeKrásný, Krásný, který navrhl navrhl opravu Michnova domu – nyní Tyršova Tyršova vv Praze Praze ––aaproproJedině s tou mohla by jednota dojíti cíle bez velkých obtíží. jektant sletiště VIII sletu navrhl nám, postaviti měli bychom si tělocvičnu a ochotně nám jektant nám,jak jak postaviti mělidomu bychom Bratr sletiště architektVIII Fr. sletu Krásný,navrhl který navrhl opravu Michnova – nynísi tělocvičnu a ochotně nám plány dleVIII jehosletu počítání činil by přes 200mě000,–Kč. Kč.Proto Protobylo bylousneseno, usneseplányzhotovil. zhotovil. dle jeho počítání 200 000,– Tyršova v Praze –Rozpočet a projektantvšak sletiště navrhlčinil nám,by jakpřes postaviti no, aby vystavěna jen projektované budovy bezvšak části jeviště a šatny. liaby bychom si tělocvičnu a ochotně nám plány zhotovil. Rozpočet dle obsahující jeho stáléstálé vystavěna bylabyla jen částčást projektované budovy bez části obsahující jeviště a šatny. počítání činilčást by přes 200státi 000,–přes Kč. Proto bylo usneseno, aby vystavěna Ale bude 100 140 tisíc Ale ii tato tato část bude státi přes 100 000,–Kč 000,–Kč ––okrouhle okrouhle 140byla tisíc aanaše našehotovost hotovost jeje dnes dnes jen část projektované budovy bez části obsahující stálé jeviště a šatny. okrouhle 30 000,–Kč. Počítáme-li materiálie aapráci, 60 tisíc. Zbývá tudíž ještě okrouhle 30část 000,–Kč. Počítáme-li materiálie práci,činí činíto tookrouhle okrouhle Ale i tato bude státi přes 100 000,– Kč – okrouhle 140 tisíc a naše 60 tisíc. Zbývá tudíž ještě 80 které nutno30uhraditi dílem výpůjčkou, dílem ochotou bratřía asester. sester. 80000,–Kč, 000,–Kč, které výpůjčkou, dílem ochotou bratří hotovost je dnes okrouhle 000,-Kč.dílem Počítáme-li materiálie a práci, činí to okrouhle 60 tisíc.tedy Zbývá tudížna ještě 80 poměry 000,-Kč, nutno uhraditi dílemale výPřistupujeme kkdílu naše značně nesnadnému, Přistupujeme tedy dílu na naše poměrykteré značně nesnadnému, aledoufáme, doufáme,že žejejevzdor vzdorvšem všem půjčkou, dílem ochotou bratří a sester. nesnázím dovedeme zdárně ku kukonci. konci.KKzápisu zápisutomuto tomutopřikládáme přikládámev vupomínku upomínkuplakát plakátobsahuobsanesnázím dovedeme zdárně Přistupujeme tedy k dílu na naše poměry značně nesnadnému, ale doufáhující pořad slavnosti a seznamy bratří a sester i jejich funkcí v jednotě. jící pořad slavnosti a seznamy bratří azdárně sester v jednotě. me, že je vzdor všem nesnázím dovedeme kui jejich konci.funkcí K zápisu tomuto Slavnostním řečníkem při budeažupní vzdělavatel bratr J.J. Bursa přikládáme v upomínku obsahující slavnosti pořad slavnosti seznamy bratří Slavnostním řečníkemplakát při odpolední odpolední Bursaprofesor profesor sester i jejich funkcí v jednotě. zazMichle. Michle. Slavnostním řečníkem při odpolední slavnosti bude župní vzdělavatel braKončím z nedostatkučasu času tento krátký pamětní zápis s nadějí, že dílo naše se zdaří a Vám, Končím tr J. Bursa nedostatku profesor z Michle. tento krátký pamětní zápis s nadějí, že dílo naše se zdaří a Vám, našim našim potomkům, že času jednou copamětní zmohla opravdová a ochota, potomkům, že jednou ukáže, cokrátký zmohla opravdová sokolská obětavost a ochota, která která nechť Končím z nedostatku tentoukáže, zápis s nadějí, žesokolská dílo na- obětavost nechť nikdy nevymizí zpotomkům, našeho neboť jenco bratrství vsokolském duchu sokolském še se zdaří a Vám, že jednou ukáže, zmohla opravdová nikdy nevymizí znašim našeho národa,národa, neboť jen bratrství v duchu jest jehojest síla.jeho síla. sokolská obětavost a ochota, která nechť nikdy nevymizí z našeho národa, neNa Nazdar zdarJosef JosefZikl Zikl boť jen bratrství v duchu sokolském jest jeho síla.
Na zdar Josef Zikl 1 00 LE T TJ S O KOL V E V R A N É M N AD V LTAV OU
3
ˇ PRED, PO A NYNÍ
1
2 1) Vrané nad Vltavou před rokem 1926. Na Vltavě ještě nestojí přehrada (dokončena v r. 1936) a v místech Na Hromadách je ještě volné cvičiště bez sokolovny (zakroužkováno). 2) Vrané po roce 1936. Sokolovna i přehrada již stojí. 3) Letecký pohled z roku 1926 (kromě sokolovny je rozpoznatelné také nádraží, domy v ulici Pod Sokolovnou nebo např. část bytového domu Rajčur. 4) + 5) Letecký pohled z roku 2008 – u sokolovy právě probíhá tradiční červnová akce Volejbalové slavnosti.
3
4
5
*1926 V roce 1926 spatřila světlo světa nejen naše sokolovna, ale také několik dalších významných osobností. Hurvínek (*2. května 1926) je populární česká loutková postava kluka, syna Josefa Spejbla. Loutku vytvořil řezbář Gustav Nosek. Původně nebyl záměr, aby Hurvínek byl Spejblův syn, ale postupně to vyplynulo z jejich vzájemného vztahu. Původ Hurvínkova jména je nejistý. Zpočátku byl označován jako „Spejblík“, ale už v průběhu r. 1926 dostal své jméno Hurvínek. Jméno zřejmě nic neznamená, bylo vybráno jen pro svou libozvučnost. Marilyn Monroe (*1. června 1926 Los Angeles, Kalifornie, USA – 5. srpna 1962 Brentwood, Los Angeles), vlastním jménem Norma Jeane Mortenson, byla americká filmová herečka, modelka, zpěvačka a producentka. Zlatý glóbus jí vynesla role Sugar v komedii Někdo to rád horké (1959). Nikdy neobjasněné okolnosti její předčasné smrti v roce 1962 pak vedly k velkému množství spekulací a teorií. V průběhu let po své smrti v 36 letech se Marilyn Monroe stala kulturní a filmovou ikonou, nezpochybnitelným sexuálním symbolem. Alžběta II. anglicky Elizabeth II, Elizabeth Alexandra Mary; (* 21. dubna 1926 Mayfair, Londýn) je vládnoucí královna šestnácti nezávislých států označovaných jako Commonwealth realm a nejvyšší představitelkou anglikánské církve. Britskou královnou se stala po smrti svého otce Jiřího VI. 6. února 1952. V září 2015 překonala v délce vlády svoji praprababičku Viktorii a stala se tak nejdéle vládnoucím panovníkem v dějinách Spojeného království. Alžběta, pocházející s windsorské dynastie, se roku 1947 vdala za Philipa, vévodu z Edinburghu, se kterým má čtyři potomky. V současnosti je také pětinásobnou prababičkou. Dále se v roce 1926 narodili např.: Evan Hunter=Ed McBain (americký spisovatel a scénárista), Arnošt Lustig (český židovský spisovatel), Ludvík Vaculík (český prozaik, fejetonista a publicista), Fidel Castro (bývalý kubánský komunistický prezident), Miloš Macourek (český dramatik, básník a scénárista), Olbram Zoubek (jeden z nejvýznamnějších českých sochařů současnosti), Vlasta Průchová (česká jazzová zpěvačka), Vlasta Chramostová (česká divadelní a filmová herečka) A ve Vraném nad Vltavou spolu s naší sokolovnou slaví úctyhodné jubileum tito spoluobčané: Anna Babičková, Jarmila Beranová, Marie Kuželová a Karel Zelenka. GRATULUJEME!
