ˇ ´I TECHNICKE ´ V BRNEˇ VYSOKE´ UCEN BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
FAKULTA PODNIKATELSKA´ ´ USTAV MANAGEMENTU FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT INSTITUTE OF MANAGEMENT
´ ´ SOFTWAROVA´ PODPORA KRATKODOB EHO ˇ ´IHO PLANOV ´ ´ ´I FINANCN AN
´ DIPLOMOVA´ PRACE MASTER’S THESIS
´ AUTOR PRACE AUTHOR
BRNO 2008
ˇ MGR. DAVID HLAVA´ CEK
ˇ ´I TECHNICKE´ V BRNEˇ VYSOKE´ UCEN BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
FAKULTA PODNIKATELSKA´ ´ USTAV MANAGEMENTU FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT INSTITUTE OF MANAGEMENT
´ ´ SOFTWAROVA´ PODPORA KRATKODOB EHO ˇ ´IHO PLANOV ´ ´ ´I FINANCN AN SOFTWARE SUPPORT FOR SHORT-TERM FINANCIAL PLANNING
´ DIPLOMOVA´ PRACE MASTER’S THESIS
´ AUTOR PRACE
ˇ MGR. DAVID HLAVA´ CEK
AUTHOR
´ VEDOUC´I PRACE SUPERVISOR
BRNO 2008
´ ˇ AKOV ´ ´ CSC. DOC. ING. MARIA REZˇ N A,
ABSTRAKT ´ ´ ´ ´ ´ ı na prostˇred´ı Prace aplikuje relevantn´ı metody kratkodob eho finanˇcn´ıho planov an´ ˇ ı velke´ mezinarodn´ ´ oddelen´ ı firmy - softwarove´ poboˇcky koncernu Siemens. Praktick´ym ´ ´ ´ ı. v´ystupem je softwarova´ aplikace, ktera´ usnadn´ı kratkodob e´ finanˇcn´ı planov an´
ˇ ´ SLOVA KL´ICOV A ´ ´ ´ ı, rˇ´ızen´ı cash-flow, ˇr´ızen´ı v´ynosu˚ a naklad ´ Kratkodob e´ finanˇcn´ı planov an´ u, ˚ softwarova´ ´ ´ ´ ´ ı. podpora kratkodob eho finanˇcn´ıho planov an´
ABSTRACT This diploma thesis uses the relevant methods of short-term financial planning in the specific environment of a department of a software house branch-office of Siemens in Brno. The practical output is a software application that improves the process of short-term financial planning in this department.
KEYWORDS Short Term Financial Planning, Cash-Flow Management, Revenues and Costs Management, Software Support for Short-Term Financial Planning.
´ cek D. Softwarova´ podpora kratkodob ´ ´ ´ ´ ı. Brno: FP VUT. Hlavaˇ eho finanˇcn´ıho planov an´ ´ ´ Ustav ´ Fakulta podnikatelska. managementu, 2008. 64 s., 3 s. pˇr´ıloh. Vedouc´ı prace ´ ´ ´ Csc. byla doc. Ing. Maria Reˇznˇ akov a,
ˇ ´I PROHLA´ SEN ´ na tema ´ ´ ´ Prohlaˇsuji, zˇ e svou diplomovou praci Softwarova´ podpora kratkodob eho ´ ´ ı jsem vypracoval samostatneˇ pod veden´ım vedouc´ıho diplomove´ finanˇcn´ıho planov an´ ´ a s pouˇzit´ım odborne´ literatury a dalˇs´ıch informaˇcn´ıch zdroju, prace ˚ ktere´ jsou vˇsechny ´ v praci ´ a uvedeny v seznamu literatury na konci prace. ´ citovany ´ dale ´ prohlaˇsuji, zˇ e v souvislosti s vytvoˇren´ım Jako autor uvedene´ diplomove´ prace ´ ´ ´ ´ teto diplomove´ prace jsem neporuˇsil autorska´ prava tˇret´ıch osob, zejmena jsem ´ nedovolen´ym zpusobem ´ osobnostn´ıch a jsem si nezasahl do ciz´ıch autorsk´ych prav ˚ ˇ ´ ´ ´ ´ plneˇ vedom nasledk u˚ poruˇsen´ı ustanoven´ı § 11 a nasleduj´ ıc´ıch autorskeho zakona ˇ avn´ ´ ıch dusledk cˇ . 121/2000 Sb., vˇcetneˇ moˇzn´ych trestnepr u˚ vypl´yvaj´ıc´ıch z ustanoven´ı ˚ ´ § 152 trestn´ıho zakona cˇ . 140/1961 Sb.
V Brneˇ dne
...............
.................................. (podpis autora)
ˇ akov´e, Csc. za jej´ı Pˇredevˇs´ım chci podˇekovat vedouc´ı pr´ace, doc. Ing. M´arii Reˇzn´ ochotu, pomoc, trpˇelivost a vyborn´ e veden´ı pˇri zpracov´an´ı t´eto diplomov´e pr´ace. ´ D´ale bych chtˇel podˇekovat Ing. Petru Ondrovi, vedouc´ımu oddˇelen´ı CVD ANF Data a Ing. Martinˇe Golov´e, ekonomce oddˇelen´ı CVD ANF Data za jejich cˇ as a pomoc pˇri tvorbˇe t´eto diplomov´e pr´ace a za zprostˇredkov´an´ı komunikace s nejvyˇssˇ´ım managementem firmy.
OBSAH ´ Uvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.1 Vymezen´ı probl´emu . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2 C´ıle diplomov´e pr´ace . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.3 Pouˇzit´e zkratky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 Teoretick´a vychodiska pr´ace . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ 2.1 Finanˇcn´ı rˇ´ızen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ 2.1.1 Cinnosti finanˇcn´ıho rˇ´ızen´ı . . . . . . . . . . . 2.1.2 Z´akladn´ı pojmy finanˇcn´ıho rˇ´ızen´ı . . . . . . 2.1.3 Tˇr´ıdˇen´ı n´akladu˚ . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ ızen´ı penˇezˇ n´ıch toku˚ . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2 R´ 2.2.1 Cash flow . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2.2 Druhy cash flow . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3 Metody zjiˇst’ov´an´ı cash flow . . . . . . . . . . . . . . 2.3.1 Pˇr´ım´a metoda . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3.2 Nepˇr´ım´a metoda . . . . . . . . . . . . . . . . 2.4 Finanˇcn´ı pl´anov´an´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.4.1 Dlouhodob´e pl´anov´an´ı . . . . . . . . . . . . . 2.4.2 Kr´atkodob´e pl´anov´an´ı . . . . . . . . . . . . . ˇ ızen´ı mˇenov´eho rizika . . . . . . . . . . . . . . . . 2.5 R´ 2.5.1 Strategie rˇ´ızen´ı mˇenov´eho rizika . . . . . . . 2.5.2 Teorie o predikci mˇenovych ´ kurzu˚ . . . . . . 2.5.3 Produkty pro rˇ´ızen´ı kurzov´eho rizika . . . . 2.5.4 Metody predikce mˇenovych ´ kurzu˚ . . . . . . ´ 2.5.5 Uˇcinnost teori´ı o predikci mˇennych ´ kurzu˚ . 2.5.6 Prakticky´ postup pˇri rˇ´ızen´ı mˇenov´eho rizika 3 Firma ANF Data . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ 3.1 Z´akladn´ı udaje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2 Organizaˇcn´ı struktura . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2.1 Oddˇelen´ı CVD . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2.2 Organizaˇcn´ı struktura ANF Data . . . . . . . 3.3 Obchodn´ı model . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.3.1 Projektov´e rˇ´ızen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . 3.3.2 Hodinov´a sazba . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.4 Z´akladn´ı finanˇcn´ı charakteristiky . . . . . . . . . . .
1
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
11 11 11 12 13 13 14 15 17 17 18 19 20 20 21 22 23 23 24 26 26 28 29 30 31 34 34 36 36 37 39 39 40 41
3.4.1 Fundament´aln´ı finanˇcn´ı analyza . . . . . . . . . ´ 3.4.2 Vyˇ ´ se trˇzeb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.4.3 Struktura obchodn´ıch zak´azek . . . . . . . . . . 3.5 Aplikace t´emat diplomov´e pr´ace . . . . . . . . . . . . . 3.5.1 Vyznam finanˇcn´ıho rˇ´ızen´ı . . . . . . . . . . . . . ´ 3.5.2 Vyznam rˇ´ızen´ı kurzov´eho rizika . . . . . . . . . ´ 4 Aplikace metod finanˇcn´ıho rˇ´ızen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . 4.1 Situace v oddˇelen´ı CVD . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.1.1 Syst´em finanˇcn´ıho rˇ´ızen´ı v oddˇelen´ı CVD . . . . ˇ ızen´ı penˇezˇ n´ıch toku˚ v oddˇelen´ı CVD . . . . . 4.1.2 R´ 4.1.3 Kr´atkodob´e finanˇcn´ı pl´anov´an´ı v oddˇelen´ı CVD 4.1.4 Aplikace diplomov´e pr´ace . . . . . . . . . . . . . 4.1.5 Struktura vynos u˚ . . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ 4.1.6 Struktura n´akladu˚ . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2 Aplikace metod kr´atkodob´eho finanˇcn´ıho pl´anov´an´ı . . 4.2.1 Pˇr´ıklad kalkulace . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2.2 Specifikace softwarov´e aplikace . . . . . . . . . 4.2.3 Implementace a provoz aplikace . . . . . . . . . 5 Z´avˇer . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Reference . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Seznam pˇr´ıloh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . A Organizaˇcn´ı struktura oddˇelen´ı CVD . . . . . . . . . . . . . . B Uk´azky aplikace Cost Controller . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
41 44 45 45 45 46 48 48 49 49 50 51 52 54 56 56 59 60 61 62 63 64 65
´ ˚ SEZNAM OBRAZK U 3.1 3.2 3.3 3.4 A.1
Skupina PSE-Siemens v Evropˇe, zdroj: PSE . . . . . . . . . . . . . . . . . ´ Struktura vzdˇelanostn´ı urovnˇ e zamˇestnancu˚ ANF Data, zdroj: ANF Data Organizaˇcn´ı struktura ANF Data, zdroj: ANF Data . . . . . . . . . . . . . Dlouhodoby´ vyvoj kurzu CZK/EUR, zdroj: www.kurzy.cz . . . . . . . . ´ Organizaˇcn´ı struktura oddˇelen´ı CVD firmy ANF Data, stav k 29.3.2008, zdroj: ANF Data . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . B.1 aplikace Cost Controller, perspektiva cˇ asu . . . . . . . . . . . . . . . . . . B.2 aplikace Cost Controller, vysledn y´ pˇrehled EBIT . . . . . . . . . . . . . . ´
34 35 38 46 64 65 65
SEZNAM TABULEK 1.1 2.1 2.2 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6 4.1 4.2 4.3 4.4
Pouˇzit´e zkratky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vypoˇ ´ cet cash flow pˇr´ımou metodou, ˇ akov´a–2007] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . zdroj [Kor´ab, Peterka, Reˇzn´ Vypoˇ ´ cet cash flow nepˇr´ımou metodou, ˇ akov´a–2007] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . zdroj [Kor´ab, Peterka, Reˇzn´ Struktura kr´atkodob´eho finanˇcn´ıho majetku, zdroj: [ANF Data–2006/2007] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Vybran´e poloˇzky rozvahy pro obchodn´ı rok 2006/2007, zdroj: [ANF Data–2006/2007] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˚ zdroj: [ANF Data–2006/2007] . . . . . Struktura kr´atkodobych ´ z´avazku, Struktura dlouhodob´eho majetku, zdroj: [ANF Data–2006/2007] . . . . . ´ Z´akladn´ı udaje z vykazu zisku a ztr´at, zdroj: [ANF Data–2006/2007] . . ´ Struktura poskytnutych ´ a pˇrijatych ´ plnˇen´ı, zdroj: [ANF Data–2006/2007] Fixn´ı n´aklady, zdroj: ANF Data . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Variabiln´ı n´aklady, zdroj: ANF Data . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ostatn´ı n´aklady, zdroj: ANF Data . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Uk´azkov´a kalkulace vynos u˚ a n´akladu˚ v oddˇelˇen´ı CVD pro obchodn´ı ´ mˇes´ıc bˇrezen 2008 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
12 20 22 41 42 43 43 44 45 54 55 55 57
´ VOD 1. U
´ 1 UVOD ´ esˇ n´eho podnik´an´ı v kaˇzd´e Kvalitn´ı finanˇcn´ı rˇ´ızen´ı podniku je nezbytnou souˇca´ st´ı uspˇ firmˇe: podnikatelem fyzickou osobou poˇc´ınaje a mezin´arodn´ımi firmami konˇce. Finanˇcn´ı rˇ´ızen´ı je kl´ıcˇ ov´e a nezbytn´e pro provoz a rozvoj jak´ekoliv firmy. Operace finanˇcn´ıho rˇ´ızen´ı jsou vˇsak generick´e a lze je aplikovat nejen na firmu jako celek, ale v pˇr´ıpadˇe vˇetˇs´ıch firem i na jej´ı jednotliv´a oddˇelen´ı, kter´a maj´ı vlastn´ı rozpoˇcet a prov´ad´ı nezbytnou evidenci finanˇcn´ıch operac´ı. Finanˇcn´ı operace v oddˇelen´ıch mezin´arodn´ıch firem jsou d´ale typicky ovlivnˇeny kurzovymi zmˇenami. Pro oddˇelen´ı ´ ˚ zitˇejˇs´ı operativn´ı finanˇcn´ı rˇ´ızen´ı, pˇredevˇs´ım kr´atkodob´e mezin´arodn´ıch firem je nejduleˇ finanˇcn´ı pl´anov´an´ı. Jak´e metody finanˇcn´ıho rˇ´ızen´ı a zvl´asˇ tˇe kr´atkodob´eho finanˇcn´ıho pl´anov´an´ı lze pouˇz´ıt v pˇr´ıpadˇe oddˇelen´ı mezin´arodn´ı firmy a proˇc? Existuje vliv kurzov´eho rizika, jaky´ m´a vyznam a proˇc, jak je moˇzn´e ho rˇ´ıdit a pˇredv´ıdat? Je moˇzn´e efektivnˇe prov´adˇet ´ kr´atkodob´e finanˇcn´ı pl´anov´an´ı i za tˇechto podm´ınek?
1.1
Vymezen´ı probl´emu
Tato diplomov´a pr´ace je rˇ eˇsena v prostˇred´ı oddˇelen´ı CVD firmy ANF Data, dceˇrinn´e spoleˇcnosti Siemens AG Rakousko. V t´eto firmˇe v souˇcasn´e dobˇe pracuji na pozici softwarov´eho vyvoj´ ´ arˇ e. Zpracov´an´ı diplomov´e pr´ace vyˇzaduje souˇcinnost jak managementu ANF Data, ´ celem zpracov´an´ı t´eto diplomov´e tak i vedouc´ı na Podnikatelsk´e fakultˇe VUT. Za uˇ ´ pr´ace laskavˇe poskytnul management ANF Data nezbytn´e intern´ı udaje o finanˇcn´ım hospodaˇren´ı firmy.
1.2
C´ıle diplomov´e pr´ace
Hlavn´ım c´ılem diplomov´e pr´ace je zmapovat metody kr´atkodob´eho finanˇcn´ıho pl´anov´an´ı, analyzovat prostˇred´ı finanˇcn´ıho pl´anov´an´ı v oddˇelen´ı CVD mezin´arodn´ı firmy ANF Data a implementovat softwarovou aplikaci pro podporu finanˇcn´ıho pl´anov´an´ı. Tato softwarov´a aplikace bude zaloˇzena na vysledku aplikace teoretickych ´ ´ principu˚ z t´eto diplomov´e pr´ace a ovlivnˇena specifickym ´ prostˇred´ım oddˇelen´ı mezin´arodn´ı firmy. Tato diplomov´e pr´ace m´a teoretickou a praktickou cˇ a´ st. V teoretick´e cˇ a´ sti budou podrobnˇe vysvˇetleny metody kr´atkodob´eho finanˇcn´ıho pl´anov´an´ı, metody rˇ´ızen´ı penˇezˇ n´ıch toku˚ a metody rˇ´ızen´ı kurzov´eho rizika.
10
´ VOD 1. U
V praktick´e cˇ a´ sti diplomov´e pr´ace n´asleduje prezentace firmy ANF Data. Jsou prezentov´any organizaˇcn´ı struktura, obchodn´ı model, z´akladn´ı charakteristika firmy z finanˇcn´ıho pohledu a vysledky finanˇcn´ı analyzy ´ ´ dat. Tyto informace je nutn´e zn´at pro pozdˇejˇs´ı pochopen´ı dopadu˚ specifick´eho firemn´ıho prostˇred´ı na kr´atkodob´e finanˇcn´ı pl´anov´an´ı. N´asleduje aplikace teoretickych ´ principu˚ do prostˇred´ı oddˇelen´ı CVD firmy ANF ˚ Data, prezentace a analyza ´ souˇcasn´eho stavu, struktury pˇr´ıjmu˚ a vydaj ´ u. D´ale je prezentov´ana softwarov´a aplikace pro finanˇcn´ı pl´anov´an´ı v oddˇelen´ı CVD . Z´akladn´ı funkcionalita aplikace je vizualizace a pˇredpovˇed’ finanˇcn´ıch ukazatelu˚ oddˇelen´ı firmy pro jeden obchodn´ı mˇes´ıc. C´ılem je skuteˇcn´e praktick´e vyuˇz´ıv´an´ı aplikace jako doplnˇek existuj´ıc´ıho manaˇzersk´eho informaˇcn´ıho syst´emu oddˇelen´ı CVD firmy ANF Data.
1.3
Pouˇzit´e zkratky
Tabulka 1.1 shrnuje zkratky pouˇzit´e v textu diplomov´e pr´ace.
Zkratka AG CVD ˇ CPK CZK EBIT EUR IuK NOPAT PSE SES SIS WACC
Vyznam ´ Aktiengesellschaft, akciov´a spoleˇcnost Cross Vertical Delivery, n´azev oddˇelen´ı firmy ANF Data (dˇr´ıve PRO) ˇ y´ pracovn´ı kapit´al Cist ˇ Cesk´ a koruna ´ Earnings Before Interests and Taxes, zisk pˇred n´akladovymi uroky a danˇemi ´ Euro, jednotn´a evropsk´a mˇena Information und Kommunikation, n´azev intern´ı pozice logistiky Net Operating Profit After Taxes, cˇ isty´ provozn´ı zisk po zdanˇen´ı Program and System Engineering, cˇ a´ st skupiny SIS Siemens Engineering Services, n´azev oddˇelen´ı firmy ANF Data (dˇr´ıve KB) Siemens IT Solutions and Services, n´azev IT divize koncernu Siemens ˚ ern´e v´azˇ en´e n´aklady na kapit´al Weighted Averadge Cost of Capital, prumˇ
Tabulka 1.1: Pouˇzit´e zkratky
11
´ ´ 2. T EORETICK A´ V YCHODISKA PR ACE
´ ´ VYCHODISKA ´ TEORETICKA PRACE
2
Finanˇcn´ı cˇ innost je v podniku kl´ıcˇ ov´a, protoˇze zasahuje do vˇsech oblast´ı jeho cˇ innosti. ´ esˇ nˇe podnikat. Bez zvl´adnut´eho finanˇcn´ıho rˇ´ızen´ı nelze uspˇ Finanˇcn´ı cˇ innosti prakticky prol´ınaj´ı vˇsechny oblasti hospodaˇren´ı podniku. Nˇekter´e z nich maj´ı charakter cˇ innost´ı rutinn´ıch, zajiˇst’uj´ıc´ıch bˇezˇ n´y chod podniku a nˇekter´e charakter cˇ innost´ı mimoˇra´ dn´ych, souvisej´ıc´ıch napˇr. se zaloˇzen´ım podniku, cˇ i rozs´ahl´ymi zmˇenami v dobˇe jeho existence (struktur´aln´ı zmˇeny, sanace, fuze ´ apod.), pˇr´ıpadnˇe s likvidac´ı podniku., ˇ acˇ ek 2–2005]. zdroj [Kocmanov´a, Lun´ Finance podniku vystupuj´ı jako integruj´ıc´ı prvek syst´emu podnikov´eho rˇ´ızen´ı, v nˇemˇz se komplexnˇe projevuj´ı vˇsechny str´anky cˇ innosti podniku. Veˇsker´a cˇ innost podniku (zaloˇzen´ı, zˇrizovac´ı v´ydaje, n´akup, v´yroba, prodej, inovace, fuze, ´ likvidace) se vˇzdy projev´ı v pohybu penˇezˇ n´ıch prostˇredku˚ a je hodnocena s ohledem na krit´eria efektivnosti podnik´an´ı., ˇ akov´a–2007]. zdroj [Kor´ab, Peterka, Reˇzn´
2.1
Finanˇcn´ı rˇ´ızen´ı
´ esˇ n´e rˇ´ızen´ı finanˇcn´ı cˇ innosti Finanˇcn´ı rˇ´ızen´ı je mnoˇzstv´ı cˇ innost´ı, jejichˇz c´ılem je uspˇ podniku. V n´asleduj´ıc´ı kapitole budou vysvˇetleny teoretick´e principy finanˇcn´ıho rˇ´ızen´ı, kter´e budou pozdˇeji v diplomov´e pr´aci pouˇzity. Jelikoˇz jde o sˇ irokou oblast, kter´a je ˚ ych cˇ asto specifick´a pro konkr´etn´ı obor podnik´an´ı, existuje v´ıce ruzn ´ definic finanˇcn´ıho rˇ´ızen´ı. Dle [Landa–2007] je hlavn´ı n´apln´ı finanˇcn´ıho rˇ´ızen´ı: • Z´ısk´av´an´ı kapit´alu (zdroju) ˚ pro bˇezˇ n´e i budouc´ı potˇreby podniku a rozhodov´an´ı o jeho struktuˇre • Rozhodov´an´ı o alokaci finanˇcn´ıch zdroju˚ (financov´an´ı bˇezˇ n´e cˇ innosti podniku, v´yzkumu a v´yvoje nov´ych v´yrobku˚ a technologi´ı, investice do pozemku, ˚ budov, stroju, ˚ z´asob a finanˇcn´ıch aktiv) • Rozhodov´an´ı o rozdˇelen´ı zisku (k pos´ılen´ı vlastn´ıho kapit´alu nebo k v´yplatˇe dividend) ˇ ızen´ı, evidence, anal´yza a kontrola hospod´arˇsk´e str´anky cˇ innosti podniku • R´ Alternativnˇe existuje dalˇs´ı definice z aglosask´eho prostˇred´ı (zdroj www.financialmanagement.org):
12
´ ´ 2. T EORETICK A´ V YCHODISKA PR ACE
Financial Management can be defined as: The management of the finances of a business/organization in order to achieve financial objectives. Taking a business as the most common structure, the key objectives of financial management would be to: • Create wealth for the business • Generate cash, and • Provide a return on investment keeping in mind the risks that the business is taking and the resources invested Z´akladn´ım strategickym ´ c´ılem finanˇcn´ıho rˇ´ızen´ı je maximalizace trˇzn´ı hodnoty firmy pro vlastn´ıky, kde na podnik se nahl´ızˇ ´ı jako na n´astroj zhodnocen´ı vloˇzenych ´ ˚ Podnik investuje svoje penˇezˇ n´ı prostˇredky do sv´e cˇ innosti a t´ım se je snaˇz´ı prostˇredku. d´ale zhodnotit. 2.1.1
ˇ Cinnosti finanˇcn´ıho rˇ´ızen´ı
ˇ Cinnosti finaˇcn´ıho rˇ´ızen´ı lze klasifikovat do n´asleduj´ıc´ıch oblast´ı (zdroj www.financialmanagement.org): • Finanˇcn´ı pl´anov´an´ı Veden´ı firmy mus´ı zajistit dostatek finanˇcn´ıch prostˇredku˚ k provozu firmy. Z kr´atkodob´eho hlediska se jedn´a hlavnˇe o provozn´ı financov´an´ı, napˇr. zajiˇstˇen´ı ´ eru. Ve stˇrednˇedob´em a dlouhodob´em horizontu je tˇreba stanovit provozn´ıho uvˇ ˚ napˇr. rust ˚ produkˇcn´ı kapacity strategick´e c´ıle pro z´ısk´an´ı finanˇcn´ıch prostˇredku, (vlastn´ı zdroje), akvizice apod. • Finanˇcn´ı kontrola Finanˇcn´ı kontrola je pro podnik zcela kl´ıcˇ ov´a, nebot’ jej´ım c´ılem je zajistit, aby ˚ K z´akladn´ım ot´azk´am finanˇcn´ı kontroly patˇr´ı: bylo dosaˇzeno stanovenych ´ c´ılu. ´ celnˇe? – Jsou podnikov´e zdroje vynakl´ad´any uˇ – Jsou podnikov´e zdroje bezpeˇcnˇe investov´any? – Jedn´a podnikovy´ management ve shodˇe se z´ajmy podniku a firemn´ımi pravidly?
13
´ ´ 2. T EORETICK A´ V YCHODISKA PR ACE
• Finanˇcn´ı rozhodov´an´ı Finanˇcn´ı rozhodov´an´ı se pˇredevˇs´ım tyk´ ´ a ot´azek investov´an´ı, financov´an´ı a dividend. Investice mus´ı byt ´ financov´any a t´emˇerˇ vˇzdy existuj´ı finanˇcn´ı alternativy, kter´e je potˇreba zv´azˇ it – existuje tedy prostor pro rozhodov´an´ı. Napˇr. je moˇzn´e ´ erem nebo napˇr. pujˇ ˚ ckou od doz´ıskat prostˇredky ups´an´ım akci´ı, bankovn´ım uvˇ ˚ Kl´ıcˇ ovou ot´azkou finanˇcn´ıho rozhodov´an´ı je, jakym ˚ davatelu. naloˇzit ´ zpusobem se ziskem: zda zisk rozdˇelit v podobˇe dividend nebo ho pouˇz´ıt pro dalˇs´ı obdob´ı. Pokud dojde k rozdˇelen´ı pˇr´ıliˇs velk´e cˇ a´ sti zisku, pak podniku nezbyde dostatek prostˇredku˚ pro investice. Vˇsechny vyˇ ´ se uveden´e cˇ innosti jsou prov´adˇeny v urˇcit´em konkr´etn´ım cˇ asov´em ˚ zitˇejˇs´ı kr´atky´ cˇ asovy´ horizont maxim´alnˇe horizontu. Pro operativn´ı finanˇcn´ı rˇ´ızen´ı je nejduleˇ ˚ Finanˇcn´ı rˇ´ızen´ı v kr´atkodob´em jednoho mˇes´ıce, pˇr´ıpadnˇe dek´ady (tj. deseti dnu). cˇ asov´em horizontu je proto hlavn´ım pˇredmˇetem t´eto diplomov´e pr´ace. Konkr´etn´ı situace fianˇcn´ıho rˇ´ızen´ı v ANF Data je uvedena pozdˇeji v textu v odd´ılu 4.1.1, na stranˇe 49. 2.1.2
Z´akladn´ı pojmy finanˇcn´ıho rˇ´ızen´ı
Majetek podniku . . . je souhrn vˇec´ı, penˇezˇ n´ıch prostˇredku˚ i pr´av, kter´e patˇr´ı podnikateli a ˇ akov´a–2007]. slouˇz´ı k podnik´an´ı., zdroj [Kor´ab, Peterka, Reˇzn´ Podnikatelsk´e subjekty maj´ı ze z´akona povinnost v´est evidenci zmˇen majetku (pomoc´ı ´ cetn´ı evidence). V uˇ ´ cetnictv´ı existuje nˇekolik z´akladn´ıch dokumentu, ˚ kter´e eviduj´ı uˇ strukturu a finanˇcn´ı zdroje majetku podniku. Rozvaha pˇredstavuje . . . pˇrehled o majektu podniku, jeho struktuˇre, ale i finanˇcn´ıch zdroj´ıch, ze kter´ych byl majetek poˇr´ızen . . . Rozvaha pˇredstavuje z´akladn´ı uˇ ´ cetn´ı v´ykaz, kter´y se sestavuje jak pˇri vzniku podniku, tak i v r´amci uˇ ´ cetn´ı z´avˇerky., ˇ akov´a–2007]. zdroj [Kor´ab, Peterka, Reˇzn´ Hodnota firmy je na jedn´e stranˇe d´ana celkovou vyˇ ´ s´ı majetku, ktery´ firma vlastn´ı, a na druh´e stranˇe celkovou hodnotou tohoto majetku. Na hodnotu podniku lze naz´ırat ze dvou pohledu˚ a sice jako na: • Aktiva (majetek) • Pasiva
14
´ ´ 2. T EORETICK A´ V YCHODISKA PR ACE
Aktiva [Sedl´acˇ ek–2005] : . . . podnik ke sv´e hospod´arˇsk´e cˇ innosti potˇrebuje urˇcit´e prostˇredky, urˇcit´y majetek (aktiva). Aktiva umoˇznuj´ ˇ ı podniku produkovat zboˇz´ı cˇ i sluˇzby, kter´e jsou urˇceny k uspokojov´an´ı potˇreb nebo poˇzadavku˚ z´akazn´ıku. ˚ . . . Pˇri pruchodu ˚ aktiv podnikem (jeho produkˇcn´ım cyklem) doch´az´ı k jejich postupn´e pˇremˇenˇe v pen´ıze. Smyslem podnik´an´ı je potom z´ıskat vˇetˇs´ı mnoˇzstv´ı penˇez, neˇz cˇ inila hodnota spotˇrebovan´ych aktiv. Aktiva vyjadˇruj´ı , co firma vlastn´ı. Pasiva [Sedl´acˇ ek–2005] : Jestliˇze aktivum vyjadˇrovalo majetek podniku, . . . , potom jeho puvod, ˚ zdroj, z nˇehoˇz majetek ´ vznikl, se oznaˇcuje jako kapital. ´ ı majetku. Pasiva vyjadˇruj´ı , komu co patˇrı´, tj. zp˚ usob financovan´ ˚ ze vlastnit v´ıc majetku, neˇz m´a zdroju, ˚ plat´ı bilanˇcn´ı rovnov´aha, tj. Jelikoˇz firma nemuˇ vztah aktiva = pasiva
Majetek podniku se dle d´elky, bˇehem kter´e je v podniku v´az´an, dˇel´ı na dlouhodoby´ majetek a kr´atkodoby´ majetek. Dlouhodoby´ majetek je v podniku v´az´an po dobu jeden rok nebo delˇs´ı. Dlouhodoby´ majetek se pˇri produkˇcn´ı cˇ innosti nespotˇrebuje najednou, ale postupnˇe se opotˇrebov´av´a a pˇren´asˇ´ı svou hodnotu do vyroby jako n´aklad ´ ´ cetn´ıch odpisu. ˚ Nˇekter´e sloˇzky dlouhodob´eho majetku se vˇsak neodepisuj´ı v podobˇe uˇ (napˇr. dlouhodoby´ finanˇcn´ı majetek). Dlouhodoby´ majetek se tak´e oznaˇcuje jako fixn´ı aktiva nebo st´al´a aktiva. Kr´atkodoby´ majetek nebo tak´e obˇezˇ n´y majetek je v podniku v´az´an po dobu kratˇs´ı neˇz jeden rok. Obˇezˇ ny´ majetek pˇredstavuje cˇ a´ sti majetku, kter´e v podniku ob´ıhaj´ı pˇri produkˇcn´ı cˇ innosti podniku. V tomto cyklu se obˇezˇ ny´ majetek mˇen´ı z hotovostn´ı podoby na z´asoby, nedokonˇcenou vyrobu, hotov´e vyrobky, koneˇcnˇe pohled´avky a zpˇet ho´ ´ tovost. Zdroje financov´an´ı majetku jsou vlastn´ı a ciz´ı. Vlastn´ı zdroje pˇredstavuj´ı vklady vlastn´ıku˚ do podniku a souhrn hospod´arˇ skych u˚ podniku, respektive jejich cˇ a´ st´ı, jeˇz byly ´ vysledk ´ v podniku ponech´any pro jeho budouc´ı rozvoj. ˚ ci jinym ˚ bank´am, Ciz´ı zdroje pˇredstavuj´ı z´avazky, tedy dluhy podniku vuˇ ´ subjektum: ˚ ˚ dodavatelum, zamˇestnancum, st´atu. Vyuˇzit´ı ciz´ıch zdroju˚ je vhodn´e v rozumn´e m´ırˇ e. ´ ı rizika: urˇcuje, zˇ e vlastn´ı zdroje maj´ı byt Plat´ı tzv. Zlat´e bilanˇcn´ı pravidlo vyrovnan´ ´
15
´ ´ 2. T EORETICK A´ V YCHODISKA PR ACE
pokud moˇzno vˇetˇs´ı neˇz ciz´ı zdroje, [Zinecker–2005]. Pˇri velk´e m´ırˇ e vyuˇzit´ı ciz´ıho kapit´alu ˚ ernych doch´az´ı v podniku ke zvyˇ v´azˇ enych n´akladu˚ na kapit´al (WACC), ´ sen´ı prumˇ ´ ´ ´ nebot’ cenou ciz´ıho kapit´alu je urok a ciz´ı kapit´al m´a – na rozd´ıl od vlastn´ıho kapit´alu – definovanou splatnost. N´aklady pˇredstavuj´ı hodnotovˇe vyj´adˇrenou spotˇrebu majetku podniku, kter´y podnik uˇ ´ celnˇe vynaloˇzil na na z´ısk´an´ı v´ynosu. ˚ Vynosy jsou hodnotovˇe vyj´adˇren´e v´ysledky cˇ innosti podniku za urˇcit´e obdob´ı. ´ ˇ akov´a–2007]. Zdroj [Kor´ab, Peterka, Reˇzn´ Vztah mezi vynosy a n´aklady podniku za urˇcit´e obdob´ı pˇredstavuje vysledek hospodaˇren´ı, ´ ´ tj. bud’ zisk nebo ztr´atu. Zisk nebo ztr´ata jsou vyj´adˇreny ve vykazu zisku a ztr´at. ´ 2.1.3
Tˇr´ıdˇen´ı n´akladu˚
´ cely rˇ´ızen´ı podniku se n´aklady cˇ len´ı podle ruzn ˚ ych Pro uˇ ´ kriteri´ı. ˚ Fixn´ı n´aklady jsou kr´atkodobˇe nez´avisl´e na objemu produkce podniku a vznikaj´ı v dusledku ˚ investic do dlouhodob´eho majektu. S rustem produkce fixn´ı n´aklady na jednotku produkce klesaj´ı. Variabiln´ı n´aklady jsou z´avisl´e na objemu produkce podniku. Pˇr´ım´e n´aklady pˇr´ımo souvis´ı s vykonem, s produkc´ı jednotky vykonu. ´ ´ Nepˇr´ım´e n´aklady pˇr´ımo souvis´ı s v´ıce druhy vykon u˚ a jsou na kalkulaˇcn´ı jednici ´ pˇriˇrazovan´e pomoc´ı pˇrir´azˇ ek.
2.2
ˇ ızen´ı penˇezˇ n´ıch toku˚ R´
Z´akladn´ım strategickym ´ c´ılem finanˇcn´ıho rˇ´ızen´ı je, jak uˇz bylo uvedeno, maximalizace ˚ trˇzn´ı hodnoty firmy pro vlastn´ıky. Hlavn´ım, trvalym fi´ a nejbezpeˇcnˇejˇs´ım zpusobem ˚ nancov´an´ı rustu podniku je jeho zisk, tj. vyuˇzit´ı prostˇredku˚ samofinancov´an´ı [Zinecker–2005].
16
´ ´ 2. T EORETICK A´ V YCHODISKA PR ACE
Zisk nebo ztr´ata je statick´a veliˇcina, kter´a se spoˇc´ıt´a jako rozd´ıl mezi vynosy a n´aklady ´ po skonˇcen´ı urˇcit´eho obdob´ı. Z´arovenˇ s t´ım vˇsak firma mus´ı pˇri sv´e bˇezˇ n´e cˇ innosti ˚ napˇr. prov´adˇet finanˇcn´ı operace, pˇri nichˇz doch´az´ı k pohybu hotovostn´ıch prostˇredku, platba dodavatelskych ´ faktur, proplacen´ı vystaven´e odbˇeratelsk´e faktury, platba mezd ˚ platba soci´aln´ıho a zdravotn´ıho pojiˇstˇen´ı, platba dan´ı a poplatku˚ a podobnˇe. zamˇestnancu, Z toho vyplyv´ hospodaˇren´ı ´ a, zˇ e samotn´e sledov´an´ı zisku nebo ztr´aty jako vysledku ´ ˇ ızen´ı penˇezˇ n´ıch toku˚ se zamˇerˇ uje na sledov´an´ı pohybu˚ je pro firmu nedostateˇcn´e. R´ ˚ hotovostn´ıch prostˇredku. C´ılem rˇ´ızen´ı penˇezˇ n´ıch toku˚ je dos´ahnout: • dostateˇcn´e likvidity podniku, tj. dostatek hotovosti • optim´aln´ıho hospodaˇren´ı s hotovostn´ımi prostˇredky (nem´ıt m´alo, ale ani pˇr´ıliˇs ˚ mnoho hotovostn´ıch prostˇredku) S pojmem penˇezˇ n´ı tok se lze v literatuˇre cˇ astˇeji setkat pod n´azvem cash flow. Pojem cash flow vznikl v 70. letech v USA a postupnˇe se stal pˇredmˇetem z´ajmu ekonomickych ´ vˇed. ´ cetn´ım vykaz ˚ i vykaz Od roku 1971 je v USA povinn´e dod´avat k uˇ um cash flow. ´ ´ Toto opatˇren´ı postupnˇe pˇrejaly ostatn´ı zemˇe jako velk´a Brit´anie a Evropsk´a unie (v roce 1978). Doˇslo ke zrozen´ı nov´e discipl´ıny finanˇcn´ıho rˇ´ızen´ı – cash flow management. 2.2.1
Cash flow
[Sedl´acˇ ek–2005] uv´ad´ı tuto definici cash flow: Cash flow je definov´an jako skuteˇcn´y pohyb (tok) penˇezˇ n´ıch prostˇredku˚ podniku za urˇcit´e obdob´ı v souvislosti s jeho cˇ innost´ı. Je v´ychodiskem pro rˇ´ızen´ı platebn´ı schopnosti podniku, nebot’: • existuje rozd´ıl mezi pohybem hmotn´ych prostˇredku˚ a jejich penˇezˇ n´ım vyj´adˇren´ım (napˇr. n´akup na obchodn´ı uvˇ ´ er) • vznik´a cˇ asov´y nesoulad mezi hospod´arˇsk´ymi operacemi vyvol´avaj´ıc´ımi n´aklady a jejich finanˇcn´ım zachycen´ım (napˇr. vznik mzdov´ych n´akladu˚ a vlastn´ı v´yplata mezd) Pojem cash flow se vˇetˇsinou nepˇrekl´ad´a, nˇekdy se v literatuˇre oznaˇcuje jako penˇezˇ n´ı ˚ tok nebo hotovostn´ı tok. Tato oznaˇcen´ı jsou ponˇekud nepˇresn´a, protoˇze za cash v puvodn´ ım
17
´ ´ 2. T EORETICK A´ V YCHODISKA PR ACE
vyznamu je povaˇzov´ano jak´ekoliv aktivum s dostateˇcnˇe vysokou likvidnost´ı, napˇr. ´ cenn´e pap´ıry, tedy nejen hotovost. ˚ Existuj´ı dva z´akladn´ı druhy pohybu˚ hotovostn´ıch prostˇredku: • pˇr´ıjmy – finanˇcn´ı operace, pˇri kterych ´ doch´az´ı k pˇr´ılivu hotovostn´ıch prostˇredku˚ • penˇezˇ n´ı v´ydaje – finanˇcn´ı operace, pˇri kterych ´ doch´az´ı k odlivu hotovostn´ıch prostˇredku˚ To znamen´a, zˇ e firma mus´ı m´ıt k dispozici dostatek hotovostn´ıch prostˇredku˚ pro ˚ ezˇ n´e vyrovn´av´an´ı svych prubˇ z´avazku˚ – pro proveden´ı plateb. Pˇri bˇezˇ n´e cˇ innosti to ´ ´ ˚ jejich pˇr´ısun (pˇr´ıjmy) a znamen´a neust´ale sledovat urove nˇ hotovostn´ıch prostˇredku, jejich odliv (vydaje). ´ Plat´ı, zˇ e ne kaˇzdy´ vynos je pˇr´ıjmem (t´ım se stane aˇz v okamˇziku platby), stejnˇe pak ´ pro n´aklady a vydaje. ´ ´ eru, navyˇ Podobnˇe plat´ı, zˇ e ne kaˇzdy´ pˇr´ıjem je vynosem, napˇr. pˇrijet´ı uvˇ ´ ´ sen´ı ´ eru nebo z´akladn´ıho kapit´alu, pˇrijet´ı dotace jsou pˇr´ıjmy, ale nejsou vynosy. Spl´atky uvˇ ´ n´akup dlouhodob´eho majetku jsou vydaje, kter´e nejsou n´aklady. ´ ˚ ˇ ˚ ze Z tohoto duvodu nelze zamˇenovat zisk nebo ztr´atu a stav hotovosti ve firmˇe, muˇ ˚ e hodnoty. Je zˇrejm´e, zˇ e firma generuj´ıc´ı zisk muˇ ˚ ze m´ıt probl´emy s cash se jednat o ruzn´ ˚ flow. Tyto probl´emy jsou pr´avˇe zpusoben´ e cˇ asovym ´ nesouladem mezi hospod´arˇ skymi ´ ˚ Napˇr. pokud firma dod´a operacemi a vlastn´ım pˇrevodem hotovostn´ıch prostˇredku. ´ ctuje jako pohled´avka, dokud nen´ı proplacena – jedn´a se zboˇz´ı, pak se tato dod´avka uˇ tedy o vynos, ktery´ urˇcuje zisk. K finanˇcn´ımu pˇr´ıjmu ale dojde aˇz v okamˇziku prove´ ´ cetnictv´ı zachyt´ı jako zmˇena stav aktiv, nikoliv jako den´ı platby odbˇeratelem, coˇz se v uˇ ˇ ıc´ı zisk. Tato operace ale ovlivn´ı cash flow, kter´e bylo z t´eto operace aˇz operace ovlivnuj´ dosud nulov´e. 2.2.2
Druhy cash flow
˚ Podle puvodu hotovostn´ıch prostˇredku˚ se rozliˇsuj´ı tyto druhy cash flow [Landa–2007]: • Cash flow z provozn´ı cˇ innosti: jde o cash fow generovany´ z hlavn´ı vydˇ ´ eleˇcn´e cˇ innosti podniku a d´ale pak o cash flow, kter´e nelze klasifikovat jako cash flow z finanˇcn´ı nebo investiˇcn´ı cˇ innosti. Tento cash flow je z hlediska podniku nejvyznamnˇ ejˇs´ı, nebot’ souvis´ı s prim´arn´ı cˇ innost´ı podniku a vyjadˇruje tak jeho ´ finanˇcn´ı s´ılu. • Cash flow z investiˇcn´ı cˇ innosti: cash flow generovany´ z poˇr´ızen´ı a prodeje ´ eru, ˚ dlouhodob´eho majetku, popˇr´ıpadˇe z cˇ innost´ı souvisej´ıc´ıch s poskytov´an´ım uvˇ ˚ cek a vypomoc´ pujˇ ı. Tyto cˇ innosti nejsou povaˇzov´any za hlavn´ı cˇ innost podniku. ´
18
´ ´ 2. T EORETICK A´ V YCHODISKA PR ACE
• Cash flow z finanˇcn´ı cˇ innosti: Finanˇcn´ı cˇ innost´ı se rozum´ı cˇ innost, kter´a m´a za n´asledek zmˇeny ve velikosti a sloˇzen´ı vlastn´ıho kapit´alu a dlouhodobych, ´ ´ erov´eho charakteru). pˇr´ıpadnˇe i vybranych ´ kr´atkodobych ´ z´avazku˚ (zejm´ena uvˇ
2.3
Metody zjiˇst’ov´an´ı cash flow
´ cetn´ı z´aznamy Zdrojem dat pro zjiˇstˇen´ı cash flow jsou u vˇsech pouˇz´ıvanych ´ metod uˇ ˚ firmy. Jednotliv´e metody zjiˇst’ov´an´ı cash flow se vˇsak liˇs´ı ve zpusobu, jakym ´ data nutn´a ´ cetn´ach z´aznamu˚ z´ısk´avaj´ı. pro zjiˇstˇen´ı vlastn´ı vyˇ ´ se cash flow z uˇ C´ılem vˇsech metod zjiˇst’ov´an´ı cash flow je sestavit pˇrehled o penˇezˇ n´ıch toc´ıch, jakoˇzto jeden ze z´akladn´ıch elemntu˚ finanˇcn´ıho pl´anu firmy (viz 2.4, strana 22). 2.3.1
Pˇr´ım´a metoda
´ cetn´ı operaci s hotovostn´ımi prostˇredky Pˇr´ım´a metoda zjiˇst’ov´an´ı cash flow sleduje kaˇzdou uˇ ´ cetn´ı operace, kter´e ovlivnuj´ ˇ ı cash (hotovost nebo velmi likvidn´ı obˇezˇ n´a aktiva), tj. uˇ flow. Tyto operace jsou ve vysledku seˇcteny a podle svych ´ ´ atributu˚ (pˇr´ıjem nebo vydaj) ´ roztˇr´ıdˇeny do pˇr´ısluˇsnych ´ katergori´ı v pˇrehledu o penˇezˇ n´ıch toc´ıch. Sch´ema vypoˇ ´ ctu cash flow pˇr´ımou metodou je zn´azornˇen v tabulce 2.1. Poˇca´ teˇcn´ı stav penˇezˇ n´ıch prostˇredku˚ + Pˇr´ıjmy za urˇcit´e obdob´ı - Vydaje za urˇcit´e obdob´ı ´ = Koneˇcny´ stav penˇezˇ n´ıch prostˇredku˚ Tabulka 2.1: Vypoˇ ´ cet cash flow pˇr´ımou metodou, ˇ akov´a–2007] zdroj [Kor´ab, Peterka, Reˇzn´ Princip pˇr´ım´e metody spoˇc´ıv´a v tom, zˇ e sleduje kaˇzdou operaci separ´atnˇe a potom tyto operace sˇc´ıt´a podle pˇr´ısluˇsn´e kategorie. Na prvn´ı pohled jednoduch´a metoda je v praxi sp´ısˇ e komplikovan´a, protoˇze: ´ ctu˚ 1. evidence aributu˚ finanˇcn´ı operace si zˇ a´ d´a n´aroˇcnou analytickou evidenci uˇ ´ cetnictv´ı v uˇ ´ cetn´ı obdob´ı je nesnadn´e vyˇclenit jednotliv´e 2. u vˇetˇs´ıch firem s tis´ıci operacemi za uˇ operace relevantn´ı pro zjiˇst’ov´an´ı cash flow
19
´ ´ 2. T EORETICK A´ V YCHODISKA PR ACE
3. vˇetˇsina operac´ı relevantn´ıch pro cash flow zahrnuje i DPH (nutnost dalˇs´ıho analytick´eho rozdˇelen´ı) Pˇr´ım´a metoda v t´eto cˇ ist´e podobˇe se v praxi pouˇz´ıv´a sp´ısˇ e zˇr´ıdka, [Landa–2007]. Tento z´avˇer ovˇsem plat´ı pro podm´ınky cel´e, typicky vˇetˇs´ı firmy. ´ cetnictv´ım Pˇr´ım´a metoda se v praxi dˇr´ıve pouˇz´ıvala v kombinaci s jednoduchym ´ uˇ ´ cetnictv´ı se vynos sledov´an´ım pˇr´ıjmu˚ a vydaj ´ u˚ v penˇezˇ n´ım den´ıku. V jednoduch´em uˇ ´ eviduje aˇz v okamˇziku obdrˇzen´ı platby a naopak n´aklad aˇz v okamˇziku platby, jde tedy pˇr´ımo o pˇr´ıjmy a vydaje. ´ Pˇr´ım´a metoda se sice m´alo vyuˇz´ıv´a pro vypoˇ ´ cet penˇezˇ n´ıch toku˚ z provozn´ı oblasti, pouˇz´ıv´a se ale pro vypoˇ ´ cet penˇezˇ n´ıch toku˚ z finanˇcn´ı a investiˇcn´ı cˇ innosti. 2.3.2
Nepˇr´ım´a metoda
Nepˇr´ım´a metoda vypoˇ ´ ctu cash flow se pouˇz´ıv´a nejˇcastˇeji pro vypoˇ ´ cet cash flow z provozn´ı cˇ innosti. Pro vypoˇ ´ cet cash flow z finanˇcn´ı a investiˇcn´ı cˇ innosti se i pˇri pouˇzit´ı nepˇr´ım´e metody pouˇzije bud’ pˇr´ım´a nebo neprav´a pˇr´ım´a metoda vypoˇ ´ ctu. Princip nepˇr´ım´e metody spoˇc´ıv´a v tom, zˇ e [Landa–2007]: kaˇzd´a hospod´arˇsk´a operace pˇredstavuj´ıc´ı pˇr´ıjem a v´ydaj m´a – v dusledku ˚ duality – vliv na jinou poloˇzku uˇ ´ cetn´ıch v´ykazu; ˚ proto se podle povahy operace kaˇzd´y individu´aln´ı penˇezˇ n´ı tok projev´ı souˇcasnˇe • jako n´aklady cˇ i v´ynos ve v´ysledovce (jde-li o operaci v´ysledkovou), tj. s dopadem na v´ysledek hospodaˇren´ı, nebo • jako zmˇena jin´e rozvahov´e poloˇzky (jde-li o operaci rozvahovou) Pˇri vypoˇ ´ ctu cash flow nepˇr´ımou metodou se postupuje od koneˇcn´eho vysledku ´ ´ cetn´ı operace, kter´e: hospodaˇren´ı, ktery´ se upravuje o uˇ • jsou zahrnuty ve vysledku hospodaˇren´ı, ale nemaj´ı vliv na cash flow ´ ˇ ı cˇ asovy´ nesoulad mezi uskuteˇcnˇen´ım operace a jej´ım vlivem na cash • zohlednuj´ flow Pˇri vypoˇ ´ ctu cash flow nepˇr´ımou metodou se postupuje podle n´asleduj´ıc´ıho sch´ematu: ´ 1. Upravy o nepenˇezˇ n´ı operace (napˇr. odpisy). 2. Vylouˇcen´ı poloˇzek samostatnˇe vykazovanych. Tyto poloˇzky se zaˇrad´ı aˇz na ´ konec vypoˇ e ´ ctu (viz n´ızˇ e), kde maj´ı vyˇssˇ´ı informaˇcn´ı hodnotu. Jde napˇr. o vynosov´ ´ ´ nebo n´akladov´e uroky a placenou danˇ z pˇr´ıjmu.
20
´ ´ 2. T EORETICK A´ V YCHODISKA PR ACE ´ 3. Uprava o zmˇeny stavu kr´atkodobych ˚ ´ provozn´ıch aktiv a kr´atkodobych ´ z´avazku. ˇ y´ provozn´ı tok pˇred zapoˇcten´ım samostatnˇe vykazovanych 4. = Cist ´ poloˇzek. ´ 5. Uprava o samostatnˇe vykazovan´e poloˇzky. ˇ y´ provozn´ı tok z provozn´ı cˇ innosti. 6. = Cist Vypoˇ pravidly a je moˇzn´e ho ´ cet cash flow nepˇr´ımou metodou se rˇ´ıd´ı pˇresnymi ´ snadno algoritmizovat jako funkci ekonomick´eho informaˇcn´ıho syst´emu, [Landa–2007]. Proces vypoˇ ´ ctu cash flow nepˇr´ımou metodou je sch´ematicky zn´azornˇen v tabulce 2.2. Poˇca´ teˇcn´ı stav penˇezˇ n´ıch prostˇredku˚ ´ ´ + zisk (po uhradˇ e urok u˚ a zdanˇen´ı) + odpisy (sn´ızˇ ily vykazovany´ zisk, ale nejsou penˇezˇ n´ı vydaj) ´ +/- jin´e n´aklady (vynosy), nevyvol´avaj´ıc´ı pohyb penˇez ´ Cash Flow z provozn´ı cˇ innosti ˚ - pˇr´ırustek fixn´ıho majetku, nakoupenych ´ akci´ı, dluhopisu˚ . . . Cash Flow z investiˇcn´ı cˇ innosti ˚ ´ ˚ vlastn´ıho kapit´alu a dalˇs´ıch +/- pˇr´ırustek/ ubytek dlouhodobych ´ dluhu, ˚ vyplata finanˇcn´ıch zdroju, pod´ılu ze zisku, z´ısk´an´ı dotac´ı apod. ´ Cash Flow z finanˇcn´ı cˇ innosti = Koneˇcny´ stav penˇezˇ n´ıch prostˇredku˚ Tabulka 2.2: Vypoˇ ´ cet cash flow nepˇr´ımou metodou, ˇ akov´a–2007] zdroj [Kor´ab, Peterka, Reˇzn´
2.4
Finanˇcn´ı pl´anov´an´ı
Finanˇcn´ı pl´an je jedn´ım z nejduleˇ ˚ zitˇejˇs´ıch a z hlediska n´aroˇcnosti na zpracov´an´ı jedn´ım z nejn´aroˇcnˇejˇs´ıch d´ılˇc´ıch pl´anu˚ podniku. Vypl´yv´a to ze skuteˇcnosti, zˇ e finanˇcn´ı pl´an je kvalitativn´ım vyj´adˇren´ım vˇsech podnikatelsk´ych aktivit zamˇerˇen´ych na provoz a rust ˚ podniku. M´a integruj´ıc´ı postaven´ı v syst´emu podnikov´ych pl´anu, ˚ protoˇze se v nˇem spojuj´ı vˇsechny d´ılˇc´ı pl´any podniku. Finanˇcn´ı pl´an nem´a jen pasivn´ı roli sumarizace v´ystupu˚ dilˇc´ıch pl´anu, ˚ ale aktivnˇe na nˇe pusob´ ˚ ı, a t´ım i na cel´y reprodukˇcn´ı proces podniku. Tuto ulohu ´ pln´ı t´ım, zˇ e urˇcuje disponibiln´ı finanˇcn´ı zdroje pro financov´an´ı podnikov´ych aktivit., ˇ akov´a–2007]. zdroj [Kor´ab, Peterka, Reˇzn´
21
´ ´ 2. T EORETICK A´ V YCHODISKA PR ACE
Podle cˇ asov´eho horizontu se rozliˇsuje dlouhodoby´ a kr´atkodoby´ finanˇcn´ı pl´an, kter´e budou pops´any v n´asleduj´ıc´ıch odd´ılech. V souladu s t´ematem je ve stˇredu z´ajmu t´eto diplomov´e pr´ace kr´atkodob´e finanˇcn´ı pl´anov´an´ı. 2.4.1
Dlouhodob´e pl´anov´an´ı
Dlouhodoby´ finanˇcn´ı pl´an se sestavuje na dobu delˇs´ı neˇz jeden rok. Dlouhodoby´ finanˇcn´ı pl´an souvis´ı se strategickymi ´ c´ıli podniku v delˇs´ım cˇ asov´em horizontu, z tohoto titulu by mˇel zodpovˇedˇet strategick´e ot´azky finanˇcn´ıho pl´anov´an´ı ˇ akov´a–2007]: [Kor´ab, Peterka, Reˇzn´ • V jak´e v´ysˇi lze poˇc´ıtat s tvorbou vlastn´ıch zdroju? ˚ • Jak´ym zpusobem ˚ se vytvoˇren´e zdroje rozdˇel´ı? Jak´e budou platby za vyuˇz´ıv´an´ı vlastn´ıch zdroju˚ financov´an´ı (napˇr. pod´ıly na zisku)? • Dle jak´ych kriteri´ı budou odmˇenov´ ˇ ani manaˇzeˇri podniku? Jak´a cˇ a´ st vytvoˇren´ıho zisku se muˇ ˚ ze pouˇz´ıt k jejich stimulaci? • S jakou v´ysˇ´ı zdroju˚ muˇ ˚ ze podnik poˇc´ıtat k reinvestov´an´ı? • Kter´e investiˇcn´ı z´avˇery budou realizov´any? Jak´a je poˇzadovan´a minim´aln´ı n´avratnost a v´ynosnost investic? • Jak´a m´a b´yt dlouhodob´a urove ´ nˇ vypujˇ ˚ cov´an´ı zdroju, ˚ tj. zadluˇzen´ı? • Pˇri dluhov´em financov´an´ı budou v´yhodnˇejˇs´ı urokov´ ´ e platby fixn´ı, nebo pohybliv´e? A za jak´ych pˇredpokladu? ˚ Hlavn´ım c´ılem dlouhodob´eho finanˇcn´ıho pl´anu je stanovit, zda finanˇcn´ı pl´an podniku je v tomto horizontu re´alny. ´ Vzhledem k tomuto poˇzadavku a k roli dlouhodob´eho finanˇcn´ıho pl´anu je nutn´e nejprve prov´est strategickou finanˇcn´ı analyzu podniku a ´ jeho okol´ı. 2.4.2
Kr´atkodob´e pl´anov´an´ı
Kr´atkodob´e nebo t´ezˇ operativn´ı finanˇcn´ı pl´anov´an´ı . . . je zaloˇzeno na st´avaj´ıc´ı produkˇcn´ı (v´yrobn´ı) kapacitˇe, ale souˇcasnˇe toto pl´anov´an´ı bere v uvahu ´ i strategick´e z´amˇery podniku, zdroj [Landa–2007].
22
´ ´ 2. T EORETICK A´ V YCHODISKA PR ACE
Kr´atkodoby´ finanˇcn´ı pl´an se sestavuje na dobu jednoho roku nebo kratˇs´ı – na mˇes´ıc, pˇr´ıpadnˇe na kratˇs´ı dobu. Kr´atkodoby´ finanˇcn´ı pl´an je podrobnˇejˇs´ı neˇz dlouhodoby´ ˚ ezˇ nˇe upravovat podle zmˇen v okol´ı podniku. finanˇcn´ı pl´an a je moˇzn´e jej prubˇ Kr´atkodoby´ finanˇcn´ı pl´an pro cˇ asovy´ horizont jednohu roku m´a tyto souˇca´ sti 1 : • pl´an v´ynosu, ˚ n´akladu˚ a tvorby zisku • pl´anov´a rozvaha • pl´an penˇezˇ n´ıch toku˚ • pl´an rozdˇelen´ı zisku • pl´an extern´ıho financov´an´ı ˇ akov´a–2007] Zdroj [Kor´ab, Peterka, Reˇzn´ Vychodiskem pro sestaven´ı kr´atkodob´eho finanˇcn´ıho pl´anu je pl´an trˇzeb na dan´e ob´ dob´ı odvozeny´ z dlouhodob´eho finanˇcn´ıho pl´anu. Nejprve se sestav´ı pl´an vynos u˚ a ´ n´akladu˚ na toho obdob´ı. Tento pl´an s´am o sobˇe vˇsak nen´ı dostateˇcny´ pro finanˇcn´ı ˚ viz 2.2, str. 17. Proto je tˇreba sestavit rˇ´ızen´ı nebot’ nepokryv´ ´ a rˇ´ızen´ı penˇezˇ n´ıch toku, ˚ Pro kr´atkodoby´ cˇ asovy´ horizont se tento pl´an sestak´e pl´an rˇ´ızen´ı penˇezˇ n´ıch toku. tavuje vˇetˇsinou pomoc´ı pˇr´ım´e metody, viz 2.3.1, str. 20. Pˇr´ıjmy i vydaje se odvozuj´ı z pl´anu prodeje a vych´az´ı ze stavu hotovostn´ıch penˇezˇ n´ıch ´ prostˇredku˚ na zaˇca´ tku sledovan´eho obdob´ı. Sestaven´ı finanˇcn´ıho pl´anu je iterativn´ı, finanˇcn´ı pl´any se sestavuj´ı opakovanˇe podle toho, aby bylo dosaˇzeno c´ılu˚ pro zvolen´e obdob´ı a tak´e podle toho, jak se postupnˇe objevuj´ı nesoulady mezi jednotlivymi poloˇzkami (napˇr. vynosy a pl´anovanymi ´ ´ ´ pˇr´ıjmy). Po nˇekolika iterac´ıch se dos´ahne vˇetˇs´ı vypov´ıdac´ı schopnosti finanˇcn´ıho pl´anu. Toto znamen´a, zˇ e napˇr. pro manaˇzera firmy je duleˇ ˚ zit´e m´ıt k dispozici moˇznost konstruovat kr´atkodoby´ finanˇcn´ı pl´an na z´akladˇe ruzn ˚ ych n´aklady, ´ faktoru˚ (vynosy, ´ pˇr´ıjmy a vydaje), kter´e tento pl´an ovlivnuj´ ˇ ı. ´ ˇ ıc´ıch kr´atkodoby´ fiV pˇr´ıpadˇe mezin´arodn´ı firmy jsou jedn´ım z faktoru˚ ovlivnuj´ ˚ je vˇenov´ana n´asleduj´ıc´ı kapitola. nanˇcn´ı pl´an i kurzov´e rozd´ıly. Kurzovym ´ rozd´ılum
2.5
ˇ ızen´ı mˇenov´eho rizika R´
´ okolnostem, Riziko je, v nejˇsirˇs´ım slova smyslu, vystaven´ı nepˇrı´znivym [Rais, Doskoˇcil–2007]. 1
Nˇekdy se m´ısto pojmu pl´an uˇz´ıv´a pojem rozpoˇcet.
23
´ ´ 2. T EORETICK A´ V YCHODISKA PR ACE
ˇ ıc´ı definice rizika, zdroj [Rais, Doskoˇcil–2007]: V praxi se pouˇz´ıvaj´ı upˇresnuj´ • Pravdˇepodobnost cˇ i moˇznost vzniku ztr´aty, obecnˇe nezdaru • Variabilita moˇzn´ych v´ysledku˚ nebo nejistota jejich dosaˇzen´ı • Odch´ylen´ı skuteˇcn´ych a oˇcek´avan´ych v´ysledku˚ • Moˇznost vzniku ztr´aty nebo zisku (tzv. spekulativn´ı riziko) • Neurˇcitost spojen´a s v´yvojem hodnoty aktiva (tzv. investiˇcn´ı riziko) Vstupuje-li firma do prostˇred´ı mezin´arodn´ıho obchodu, tj. pokud firma nakupuje v jedn´e mˇenˇe a prod´av´a v mˇenˇe jin´e nebo naopak, pak se firma nutnˇe vystavuje riziku ˚ spojen´em s vyvojem mˇenovych ´ ´ kurzu. Rizikem [Kr´a´l–2003] se rozum´ı nejist´a oˇcek´av´an´ı z prob´ıhaj´ıc´ıch finanˇcn´ıch vztahu, ˚ ze kter´ych vypl´yv´a re´aln´e nebezpeˇc´ı ztr´aty pro jednu ze smluvn´ıch stran. Zde d´ale nar´azˇ ´ıme na pojem podnikatelsk´eho rizika, tedy rizika, kter´e s sebou pˇrin´asˇ´ı podnik´an´ı. [Rais, Doskoˇcil–2007] rozliˇsuje dva z´akladn´ı aspekty podnikatelsk´eho rizika: Podnikatelsk´e riziko je tˇreba zhodnotit ze dvou str´anek: ´ • pozivivn´ı stranky – nadˇeje vyˇssˇ´ıho zisku, nadˇeje vyˇssˇ´ıho uspˇ ´ echu ´ • negativn´ı stranky – nebezpeˇc´ı horˇs´ıch hospod´arˇsk´ych v´ysledku˚ Podnikatelsk´e riziko tedy muˇ ˚ ze m´ıt nejen negativn´ı, ale i pozitivn´ı str´anky. Pˇrevedeme-li tuto definici do firemn´ı reality, pro firmu maj´ıc´ı n´aklady ve mˇenˇe A a vynosy v mˇenˇe B, pak dost´av´ame tyto moˇznosti: ´ ˚ ci kurzu mˇeny B, za jinak nezmˇenˇenych • pokud kurz mˇeny A poklesne vuˇ ´ okolnost´ı vytvoˇr´ı firma kurzov´y zisk ˚ ci kurzu mˇeny B, pak firma vytvoˇr´ı kurzovou ztr´atu • pokud kurz mˇeny A vzroste vuˇ ˚ ci kurzu mˇeny vynos ˚ pak firma Je zˇrejm´e, zˇ e pokud klesne kurz mˇeny n´akladu˚ vuˇ u, ´ ˚ ci kurzu mˇeny n´akladu, ˚ jde tvoˇr´ı kurzovy´ zisk, pokud poklesne kurz mˇeny vynos u˚ vuˇ ´ ˚ ˚ ze firma vytvoˇrit kurzovy´ zisk. o kurzovou ztr´atu. Opaˇcnym muˇ ´ zpusobem V prostˇred´ı mezin´arodn´ıho obchodu je pˇrirozen´e, zˇ e se firmy vystavuj´ı takovymto ´ ˚ nebot’ toto riziko je pˇrirozenym ˚ rizikum, napˇr. zaloˇzen´ı poboˇcky v zahraniˇcn´ım ´ dusledkem
24
´ ´ 2. T EORETICK A´ V YCHODISKA PR ACE
st´atˇe s jinou mˇenou neˇz m´a mateˇrsk´a firma. Toto riziko miz´ı, pokud oba st´aty maj´ı stej˚ e st´aty – napˇr. formou mˇenov´e unie. Nejzn´amˇejˇs´ı nou mˇenu, i pˇresto, zˇ e jde o dva ruzn´ a n´am nejbliˇzsˇ´ı je evropsk´a mˇenov´a unie s mˇenou euro. Mˇenov´e riziko tak´e vyvst´av´a i ve firmˇe ANF Data, proto j´ı nyn´ı bude vˇenov´an tento odd´ıl teoretick´e cˇ a´ sti pr´ace. V praktick´e cˇ a´ sti bude mˇenov´e riziko tak´e zohlednˇeno. 2.5.1
Strategie rˇ´ızen´ı mˇenov´eho rizika
[Kr´a´l–2003] rozliˇsuje tyto z´akladn´ı strategie rˇ´ızen´ı mˇenov´eho rizika: • Konzervativn´ı strategie • Agresivn´ı strategie Pˇri konzervativn´ı strategii (t´ezˇ hedging) se firma plnˇe soustˇred´ı na svoji hlavn´ı ˚ mˇenovych provozn´ı cˇ innost a snaˇz´ı se zamezit pˇr´ıpadnym rizik ´ negativn´ım vlivum ´ pomoc´ı dostupnych ´ finanˇcn´ıch instrumentu˚ za rozumnou cenu. Firma se nesnaˇz´ı zvyˇ ´ sit cash flow z finanˇcn´ı cˇ innosti investov´an´ım valut na mezin´arodn´ıch mˇenovych ´ trz´ıch – otev´ır´an´ım devizovych ´ pozic. Pˇri agresivn´ı strategii naopak firma nad r´amec sv´e produkˇcn´ı cˇ innosti systemat˚ ze ciky otev´ır´a devizov´e pozice s c´ılem dosaˇzen´ı mimoˇra´ dn´eho zisku. Firma tak muˇ vyhodnˇ e investovat moment´alnˇe voln´e finanˇcn´ı prostˇredky a dos´ahnout tak jejich zhod´ ´ nocen´ı napˇr. nad r´amec bˇezˇ nych ych ´ urokov ´ sazeb. 2.5.2
Teorie o predikci mˇenovych ´ kurzu˚
V t´eto cˇ a´ sti budou kr´atce pˇredstaveny nejˇcastˇeji pouˇz´ıvan´e teorie pro analyzy ´ predikce ´ ˚ dle [Kr´al–2003]. mˇenovych ´ kurzu, ´ ˚ ych Teorie parity kupn´ı s´ıly vych´az´ı z uvahy, zˇ e za stejn´e mnoˇzstv´ı penˇez lze v ruzn ´ zem´ıch koupit stejn´e mnoˇzstv´ı zboˇz´ı, je zde tedy stejn´a kupn´ı s´ıla. Budouc´ı vyvoj ´ mˇenov´eho kurzu je d´an jako souˇcasny´ kurz upraveny´ o inflaci (v dan´e zemi a ciz´ıch zem´ıch). Tato teorie je zaloˇzena na pˇredpokladu dokonal´e konkurence a neomezen´e cirkulace zboˇz´ı. Tato myˇslenka je popsan´a rovnic´ı: Rt = Rt−1 ∗ kde
25
PD PZ
´ ´ 2. T EORETICK A´ V YCHODISKA PR ACE
• Rt souˇcasny´ rovnov´azˇ ny´ devizovy´ kurz dom´ac´ı mˇeny • Rt−1 rovnov´azˇ ny´ devizovy´ kurz dom´ac´ı mˇeny v pˇredchoz´ım obdob´ı ˚ ci pˇredchoz´ımu obdob´ı • PD cenovy´ index dom´ac´ı souˇcasny´ vuˇ ˚ ci pˇredchoz´ımu obdob´ı • PZ cenovy´ index zahraniˇcn´ı souˇcasny´ vuˇ
´ Fischeruv ˚ efekt je zaloˇzen na vztahu mezi urokov ymi m´ırami a inflac´ı zachycenymi ´ ´ vzorcem: IRR = IRN − pe kde ´ • IRR je re´aln´a urokov´ a m´ıra ´ • IRN je nomin´aln´ı urokov´ a m´ıra • pe oˇcek´avan´a m´ıra inflace ˚ kapit´al za uˇ ´ celem maxim´aln´ıho vynosu. Investoˇri maj´ı snahu investovat svuj Vynos ´ ´ ´ ´ je zde d´an jako rozd´ıl nomin´aln´ı urokov´ e m´ıry a oˇcek´avan´e urovnˇ e inflace v jednotlivych ´ zem´ıch. Nav´ıc plat´ı, zˇ e v dlouh´em obdob´ı nemaj´ı monet´arn´ı poruchy ovlivnuj´ ˇ ıc´ı m´ıru inflace zˇ a´ dn´y vliv na re´alnou urokovou ´ m´ıru. Podle Fischera je za pˇredpokladu voln´eho pohybu ´ ˚ ych ˚ a. kapit´alu re´aln´a urokov´ a m´ıra v ruzn ´ zem´ıch ruzn´ ´ ˇ Mezin´arodn´ı Fischeruv ˚ efekt je rozˇs´ırˇ en´ım Fischerova efektu na mezin´arodn´ı urove n. IRD − IRZ = (IRD,R + peD ) − (IRZ,R + peZ ) = (IRD,R − IRZ,R + (peD − peZ )) ere = IRD − IRZ kde ´ • IRD je urokov´ a m´ıra dom´ac´ı ´ • IRZ je urokov´ a m´ıra zahraniˇcn´ı ´ • IRD,R je urokov´ a m´ıra dom´ac´ı re´aln´a ´ • IRZ,R je urokov´ a m´ıra zahraniˇcn´ı re´aln´a • peD oˇcek´avan´a m´ıra inflace dom´ac´ı 26
´ ´ 2. T EORETICK A´ V YCHODISKA PR ACE • peZ oˇcek´avan´a m´ıra inflace zahraniˇcn´ı • ere oˇcek´avan´a zmˇena promptn´ıho mˇenov´eho kurzu ´ Zde vid´ıme, zˇ e oˇcek´avan´a zmˇena mˇenov´eho kurzu odpov´ıd´a rozd´ılu urokov ych ´ ˚ efekt a Fischeruv ˚ mezin´arodn´ı efekt jsou teorie, jimiˇz se mˇer v obou zem´ıch. Fischeruv ˚ pˇri investov´an´ı rˇ´ıd´ı velk´e mnoˇzstv´ı finanˇcn´ıch subjektu. Parita urokov´ ´ e m´ıry Tato teorie je zaloˇzena na myˇslence porovn´an´ı ceny aktiv a opˇet pˇredpokl´ad´a volny´ pohyb kapit´alu. Hlavn´ı myˇslenkou je, zˇ e v dlouhodob´em horizontu je cˇ a´ stka vynosu aktiv stejn´a ve vˇsech zem´ıch. ´ Rj − Ri ∼ ˚ εj − pˇr´ırustek ˚ εi = pˇr´ırustek kde ´ • Ri , Rj jsou urokov´ e m´ıry v zemi i a j ˚ ci mˇenˇe i • εi − εj je rozd´ıl zmˇeny kurzu mˇeny j vuˇ
Teorie platebn´ı bilance Platebn´ı bilance je definovan´a jako bilance ekonomickych ´ transakc´ı ´ se zahraniˇc´ım a uzce souvis´ı s obchodn´ı bilanc´ı zemˇe. Autorem t´eto teorie je David Hume, ktery´ vych´az´ı z kvantitativn´ı teorie penˇez. Podle t´eto teorie jsou toky mezin´arodn´ıho obchodu v dlouhodob´em horizontu vˇzdy vyrovnan´e. Pokud dojde k nerovnov´aze mezi dvˇema zemˇemi, pak na z´akladˇe t´eto teorie v dlouhodob´em horizontu znovu nastane rovnov´aha. ˚ je-li mˇenovy´ kurz jedn´e zemˇe nadhodnoTento z´avˇer se tyk´ ´ a i mˇenovych ´ kurzu: ceny, ´ pak dlouhodobˇe dojde ke korekci a naopak (pˇri podhodnocen´em kurzu). 2.5.3
Produkty pro rˇ´ızen´ı kurzov´eho rizika
´ cinnˇe rˇ´ıdit. Za t´ımto uˇ ´ celem Ekonomick´a praxe nab´ız´ı moˇznosti, jak mˇenov´e riziko uˇ byly vyvinuty finanˇcn´ı n´astroje, kter´e jsou firm´am nab´ızeny bankami (pˇr´ıpadnˇe jinymi ´ ˚ V tomto pˇr´ıpadˇe se jedn´a o finanˇcn´ımi institucemi) ve formˇe finanˇcn´ıch produktu. ´ cast firmy na rˇ´ızen´ı sv´eho devizov´eho rizika. [Kr´a´l–2003] ud´av´a tyto druhy finanˇcn´ıch uˇ operac´ı: Term´ınov´a operace (forward) spoˇc´ıv´a v uzavˇren´ı dohody o n´akupu nebo prodeji urˇcit´eho mnoˇzstv´ı ciz´ı mˇeny v pˇredem stanoven´em mnoˇzstv´ı, term´ınu a podle dohodnut´eho
27
´ ´ 2. T EORETICK A´ V YCHODISKA PR ACE
kurzu. Splatnost term´ınov´e operace je v´ıc neˇz 2 dny. Operace ve firmˇe slouˇz´ı k z´ısk´an´ı ciz´ı mˇeny za pˇredem zn´amych ´ podm´ınek. Vymˇ ´ enn´a operace (swap) Operace sest´av´a ze 2 operac´ı: okamˇzit´eho n´akupu/prodeje valut a jejich zpˇetn´eho prodeje/n´akupu pomoc´ı forwardov´e operace. Ve firmˇe slouˇz´ı k pˇreklenut´ı moment´aln´ı nelikvitidy v ciz´ı mˇenˇe. Devizov´e futures jsou modifikac´ı forwardov´e operace. Jde o term´ınovany´ kontrakt na n´akup nebo prodej ciz´ı mˇeny; od forward ho odliˇsuje standardizace t´eto operace (mnoˇzstv´ı deviz a jin´e atributy). Devizov´e opce je pr´avo nakoupit nebo prodat urˇcit´e mnoˇzstv´ı deviz k urˇcit´emu term´ınu za urˇcitou cenu. Opce je jiˇz sloˇzitˇejˇs´ı mˇenovy´ instrument. 2.5.4
Metody predikce mˇenovych ´ kurzu˚
˚ e m´ıry akceptovanych Existuje nˇekolik zn´amych ´ a do ruzn´ ´ metod predikce budouc´ıho ˚ Pouˇzit´ı tˇechto metod patˇr´ı k pasivn´ımu zpusobu ˚ vyvoje mˇenovych rˇ´ızen´ı mˇenov´eho ´ ´ kurzu. rizika (tj. firma aktivnˇe riziko neˇr´ıd´ı). Firma se vˇetˇsinou rozhoduje pro aktivn´ı pˇr´ıstup k rˇ´ızen´ı mˇenov´eho rizika pot´e, co usoud´ı, zˇ e mˇenovy´ kurz se pro ni bude v dan´e situaci vyv´ıjet nepˇr´ıznivˇe. K tomu je vˇsak nutn´e pouˇz´ıt pr´avˇe nˇekterou z metod odhadu vyvoje mˇenov´eho kurzu. ´ Metody predikce mˇenovych kurzu˚ lze rozdˇelit, podobnˇe jako metody predikce ´ ˚ na tyto z´akladn´ı skupiny: kurzu akci´ı a cennych ´ pap´ıru, • Fundament´aln´ı analyza ´ souˇcasn´e ´ – tyto metody vych´azej´ı z ekonomick´e analyzy makroekonomick´e situace, souˇcasnych ´ trendu˚ (napˇr. spekulac´ı) a na z´akladˇe z´ıskanych ´ zkuˇsenost´ı se pokouˇs´ı odhadnout budouc´ı vyvoj kurzu. Fundament´aln´ı analyza ´ ´ se ulpatn´ı pˇredevˇs´ım v delˇs´ım cˇ asov´em horizontu, protoˇze ekonomick´e principy ˇ ı se zpoˇzdˇen´ım a podl´ehaj´ı kr´atkodobym ˚ se uplatnuj´ um. ´ vykyv ´ ˚ popˇr. grafu˚ mˇenovych • Technick´a analyza kurzu, ´ ´ ´ – tyto metody vych´azej´ı z vyvoje ˚ Tyto grafy mohou byt kurzu. ´ velmi sloˇzit´e a ve sv´e podstatˇe ukazuj´ı trendy na mˇenov´em trhu. Odhadem trendu je moˇzn´e urˇcit budouc´ı smˇer vyvoje mˇenov´eho ´ kurzu. Trendy zachycen´e technickou analyzou jsou sp´ısˇ e kr´atkodob´eho r´azu, ´ protoˇze n´alada na trhu se mˇen´ı velmi rychle.
28
´ ´ 2. T EORETICK A´ V YCHODISKA PR ACE
• Teorie n´ahodnych ´ kroku˚ (random walk) – tato teorie tvrd´ı, zˇ e v principu nen´ı moˇzn´e, a to ani statisticky, pˇredpokl´adat dalˇs´ı vyvoj mˇenov´eho kurzu, nebot’ ´ tento je pouze n´ahodny. ´ • Teorie bublinov´eho efektu – tato teorie je zaloˇzena na sledov´an´ı odchylek mo˚ ze doj´ıt ke dvˇema ment´aln´ıho mˇenov´eho kurzu od dlouhodob´eho norm´alu. Muˇ situac´ım: – Kurz je nadhodnoceny´ – Kurz je podhodnoceny´ ˚ V obou pˇr´ıpadech dojde v dlouhodob´em horizontu ke korekci. Teorie m´a svuj ˚ ˚ puvod na akciovych ´ trz´ıch, ale byla pˇrepracov´ana pro sledov´an´ı mˇenovych ´ kurzu. M´ısto vnitˇrn´ı hodnoty akcie se zde sleduje pr´avˇe souˇcasny´ kurz v porovn´an´ı ´ s dlouhodobou urovn´ ı mˇenov´eho kurzu. 2.5.5
´ cinnost teori´ı o predikci mˇennych Uˇ ´ kurzu˚
V knize [Kr´a´l–2003] se autor vˇenuje analyze ´ pouˇzitelnosti jednotlivych ´ teori´ı predikce mˇenovych ´ rizik a pak tak´e metod jejich aplikace v praxi pˇri rˇ´ızen´ı firmy. K t´eto analyze mˇenovych kurzu˚ hlavn´ıch svˇetovych mˇen ´ pouˇz´ıv´a data o vyvoji ´ ´ ´ (americky´ dolar, britsk´e libra, nˇemeck´a marka a japonsky´ jen) na historickych sou´ borech dat mˇenovych ´ kurzu˚ v rozmez´ı 10-47 let. Pod´ıl tˇechto zem´ı na celkov´em svˇetov´em exportu byl v roce 1999 v´ıc jak 35%, proto maj´ı tato data vysokou vypov´ıdac´ı schopnost. N´asleduj´ı citace ze z´avˇeru˚ autorovy analyzy: ´ • V souˇcasn´e dobˇe neexistuje ve svˇetˇe ani jedna relevatn´ı teorie predikce mˇenov´ych kurzu, ˚ jej´ızˇ fungov´an´ı by relativnˇe pˇresnˇe (tj. s odchylkou do 3%) odhadovalo resp. progn´ozovalo pozdˇejˇs´ı skuteˇcn´y v´yvoj kurzu˚ zvolen´e dvojice ekonomik v podrobn´em cˇ asov´em horizontu (na dny, resp. t´ydny) nebo na delˇs´ı zvolen´e obdob´ı (1 rok - 5 let). • Ve stˇrednˇedob´em cˇ asov´em horizontu se odhadov´an´ı re´aln´e skuteˇcnosti budouc´ıho v´yvoje mˇenov´ych kurzu˚ nejv´ıce bl´ızˇ´ı postupy fundament´aln´ı anal´yzy za pouˇzit´ı n´astroju˚ makroekonomick´e anal´yzy. • I tyto anal´yzy jsou vˇsak schopny urˇcit pouze trend pˇr´ısˇt´ıho v´yvoje mˇenov´eho kurzu, nejsou vˇsak schopny urˇcit pˇresn´y rozsah zhodnocen´ı resp. znehodnocen´ı kurzu zvolen´e mˇeny. Matematick´e instrument´arium relevantn´ı kvalifikace pˇr´ısˇt´ıch odchylek mˇenov´ych
29
´ ´ 2. T EORETICK A´ V YCHODISKA PR ACE
kurzu˚ na z´akladˇe zmˇen jednotliv´ych makroekonomick´ych agreg´atu˚ a jin´ych relevantn´ıch parametru˚ nebylo zat´ım objeveno. Autor tedy vyvr´atil obecnou platnost vˇsech teori´ı a vˇsech metod predikce mˇenov´eho ˚ patˇr´ı, zˇ e jedin´a metoda, kter´a vede k cˇ a´ steˇcnˇe spr´avnym kurzu. K dalˇs´ım z´avˇerum ´ ˚ vysledk um, je fundamanet´aln´ı metoda analyzy ´ ´ mˇenov´eho kurzu. Pˇresto i tato metoda d´av´a jako vysledek jen trend, j´ımˇz se budou mˇenov´e kurzy ´ ub´ırat. Tento tren je platny´ jen pokud mˇenovy´ kurz zrovna nepodl´eh´a bublinˇe, tedy anom´alii pˇr´ıliˇsn´eho pˇrecenˇen´ı nebo podcenˇen´ı. Tˇechto anom´ali´ı je v souˇcasn´e dobˇe ve ˚ svˇetˇe mnoho a jejich cˇ etnost se zvyˇsuje. Neexistuje vˇsak zpusob, jak je predikovat nebo kvantifikovat. ˇ ı odhad vyvoje Faktory, kter´e ovlivnuj´ mˇenov´eho kurzu pomoc´ı fundament´aln´ı analyzy ´ ´ nebo na nˇem maj´ı velkou trendovou z´avislost, jsou zejm´ena tyto: • vyvoj obchodn´ı a platebn´ı bilance ´ ˚ • index prumyslov´ e vyroby ´ ´ • urove nˇ nezamˇestnanosti ´ • urove nˇ inflace ´ ´ • urove nˇ urokov ych ´ mˇer ´ Tak´e technick´a analyza ty ale maj´ı pouze velmi ´ poskytuje relativnˇe pˇresn´e udaje, kr´atkou platnost v rˇ a´ du minut cˇ i hodin a nejsou vhodn´e k predikci mˇenov´eho rizika pro firemn´ı rˇ´ızen´ı. 2.5.6
Prakticky´ postup pˇri rˇ´ızen´ı mˇenov´eho rizika
˚ zitost. To V praxi pˇrikl´ad´a autor firemn´ımu rˇ´ızen´ı mˇenovych ´ rizik velmi velkou duleˇ plat´ı pro kaˇzdou firmu, jej´ızˇ prim´arn´ı cˇ innost je vystavena mˇenov´emu riziku. Autor poskytuje n´astin algoritmu rˇ´ızen´ı mˇenov´eho rizika. Teto algoritmus z´aleˇz´ı jednak na firemn´ı strategii rˇ´ızen´ı mˇenov´eho rizika (viz 2.5.1, str. 26) a pak tak´e na devizov´e pozici firmy. ˚ ci mˇenov´emu (devizov´emu) riziku. Devizov´a Devizov´a pozice firmy je jej´ı pozice vuˇ ˚ ze byt pozice muˇ ´ n´asleduj´ıc´ı: • Otevˇren´a – rozd´ıl mezi pohled´avkami a z´avazky je k urˇcit´emu cˇ asov´emu okamˇziku nenulov´y, tzn. firma podstupuje devizov´e riziko
30
´ ´ 2. T EORETICK A´ V YCHODISKA PR ACE
– Dlouh´a – firma m´a pˇrebytek pohled´avek (nad z´avazky) v ciz´ı mˇenˇe – Kr´atk´a – firma m´a pˇrebytek z´avazku˚ (nad pohled´avkami) v ciz´ı mˇenˇe • Uzavˇren´a – rozd´ıl mezi pohled´avkami a z´avazky je k urˇcit´emu cˇ asov´emu okamˇziku nulov´y, tzn. firma nepodstupuje devizov´e riziko ˚ Operace s devizovou pozic´ı jsou tˇechto druhu: • Ponechat otevˇrenou pozici otevˇrenou – dlouhou pozici pˇri poklesu kurzu dom´ac´ı mˇeny k okamˇziku splatnosti ˚ – kr´atkou pozici pˇri rustu dom´ac´ı mˇeny k okamˇziku splatnosti • Uzavˇr´ıt otevˇrenou pozici ˚ – dlouhou pozici pˇri rustu kurzu dom´ac´ı mˇeny k okamˇziku splatnosti – kr´atkou pozici pˇri poklesu dom´ac´ı mˇeny k okamˇziku splatnosti ˚ ´ celem • Otevˇr´ıt uzavˇrenou devizovou pozici – zde jde o spekulaˇcn´ı duvod za uˇ ˚ ci mimoˇra´ dn´eho zisku, napˇr. pˇri poklesu kurzu dom´ac´ı mˇeny n´akup mˇeny, jeˇz vuˇ dom´ac´ı mˇenˇe nekles´a. C´ılem risk manaˇzera je vˇzdy zajistit maximum mˇenovych ´ jednotek dom´ac´ı mˇeny. K operaci uzavˇren´ı devizov´e pozice vyuˇzije nˇekter´eho z produktu˚ pro rˇ´ızen´ı kurzov´eho rizika, viz 2.5.3, str. 28. Vlastn´ı algoritmus rˇ´ızen´ı mˇenov´eho rizika, zdroj [Kr´a´l–2003]: 1. Proveden´ı anal´yzy devizov´e pozice firmy. 2. Volba optim´aln´ı firemn´ı strategie rˇ´ızen´ı zjiˇstˇen´ych firemn´ıch devizov´ych rizik. 3. Volba cenovˇe nejvhodnˇejˇs´ıho poskytovatele produktu˚ pouˇzit´ych k rˇ´ızen´ı devizov´e pozice firmy. 4. Zvolen´ı optim´aln´ıho cˇ asov´eho intervalu pro kaˇzdou jednotlivou otevˇrenou devizovou pozici, resp. pro otevˇren´ı zat´ım uzavˇren´e pozice. 5. Volba adekv´atn´ıho a optim´aln´ıho produktu pro kaˇzd´y cˇ asov´y interval kaˇzd´e jednotliv´e devizov´e pozice. 6. Proveden´ı pˇr´ısluˇsn´e hedgingov´e resp. spekulaˇcn´ı operace formou zvolen´eho bankovn´ıho resp. burzovn´ıho produktu.
31
´ ´ 2. T EORETICK A´ V YCHODISKA PR ACE
7. Prubˇ ˚ ezˇ n´e sledov´an´ı a vyhodnocov´an´ı prubˇ ˚ ehu otevˇren´e devizov´e pozice. 8. Optim´aln´ı reakce firmy na v´yvoj pˇredmˇetn´eho devizov´eho kurzu ve vztahu k jej´ı otevˇren´e devizov´e pozici. 9. Uzavˇren´ı devizov´e pozice • V den splatnosti obchodu. • Pˇred dnem splatnosti obchodu (v pˇr´ıpadˇe reakce firmy na zmˇenˇen´e trˇzn´ı podm´ınky). Kl´ıcˇ ovym ´ esˇ n´eho rˇ´ızen´ı mˇenov´eho rizika je vytvoˇren´ı odpov´ıdaj´ıc´ı ´ aspektem uspˇ organizaˇcn´ı struktury a nasazen´ı adekv´atn´ıho informaˇcn´ıho syst´emu. ´ Zat´ımco organizaˇcn´ı struktura m´a za ukol delegovat pravomoci a povinnosti co do rˇ´ızen´ı mˇenov´eho rizika na jednotliv´e manaˇzery, vˇcetnˇe reportingu, informaˇcn´ı syst´em ´ ˚ ezˇ nˇe sledovat otevˇren´e devizov´e pozice a vyhodnocovat jejich zmˇeny m´a za ukol prubˇ vlivem mˇenov´eho kurzu. Informaˇcn´ı syst´em mus´ı poskytovat pˇresn´e a jednoznaˇcn´e ´ udaje o vˇsech devizovych ´ rizic´ıch. ˚ Pˇri negativn´ım vyvoji lze t´ımto zpusobem otevˇren´e devizov´e pozice vˇcas uzavˇr´ıt ´ ˚ a minimalizovat tak ztr´aty zpusoben´ e kurzovym ´ rozd´ılem. Je evidentn´ı, zˇ e u firem, jejichˇz prim´arn´ı cˇ innost je vystavena mˇenov´emu riziku, je ´ devizov´e rˇ´ızen´ı a t´ım i kvalitn´ı podpora na urovni informaˇcn´ıho syst´emu nutnost´ı.
32
3. F IRMA ANF D ATA
3
FIRMA ANF DATA
3.1
Z´akladn´ı udaje ´
Firma ANF Data, s.r.o. byla zaloˇzena v roce 1992 jako dceˇrinn´a spoleˇcnost divize PSE Siemens AG Rakousko. Hlavn´ı n´apln´ı obchodn´ı cˇ innosti je poskytov´an´ı softwarovych ´ ´ zba softwarovych sluˇzeb, pˇredevˇs´ım vyvoj a udrˇ ´ ´ produktu˚ a konzultace k softwarovym ´ ˚ produktum. S´ıdlo firmy ANF Data je v Praze, poboˇcka je v Brnˇe. ANF Data je cˇ lenem firem ˇ skupiny Siemens Cesk´ a republika. Obrat firmy v obdob´ı 2006/2007 pˇres´ahl 500 milionu˚ korun a poˇcet zamˇestnancu˚ ve stejn´em obdob´ı dos´ahl hodnoty 445. Od rˇ´ıjna 2006 je PSE Siemens AG Rakousko jedinym ´ a stoprocentn´ım vlastn´ıkem firmy ANF Data.
Obr´azek 3.1: Skupina PSE-Siemens v Evropˇe, zdroj: PSE Mateˇrsk´a skupina firem PSE se s´ıdlem ve V´ıdni rozv´ıj´ı svoje aktivity pˇredevˇs´ım ˇ ınˇe a Turecku. Skupina PSE v regionu stˇredn´ı Evropy, dalˇs´ı poboˇcky existuj´ı v USA, C´ je celkovˇe aktivn´ı v tˇechto zem´ıch1 : • Rakousko ˇ ına • C´ • Chorvatsko 1
Zdroj: www.pse.siemens.at
33
3. F IRMA ANF D ATA ˇ • Cesk´ a republika • Nˇemecko • Mad’arsko • Rumunsko • Slovensko • Turecko • USA Skupina PSE zamˇestn´av´a po cel´em svˇetˇe v´ıce neˇz 5000 lid´ı a generuje obrat ve vyˇ ´ si ˚ miliadry EUR roˇcnˇe. pul
´ Obr´azek 3.2: Struktura vzdˇelanostn´ı urovnˇ e zamˇestnancu˚ ANF Data, zdroj: ANF Data Oborov´a orientace ANF Data je v oblasti s vyraznou pˇridanou hodnotou, coˇz pˇrirozenˇe ´ klade n´aroky na kvalifikovanou pracovn´ı s´ılu. Struktura vzdˇel´an´ı zamˇestnancu˚ je na obr´azku 3.2. ANF Data se aktivnˇe angaˇzuje ve spolupr´aci s brnˇenskymi ´ vysokymi ´ sˇ kolami, pˇredevˇs´ım s Fakultou informatiky Masarykovy univerzity a Fakultou informaˇcn´ıch technologi´ı Vysok´eho uˇcen´ı technick´eho v Brnˇe. Firma je vlastn´ıkem certifik´atu kvality ISO 9001:2000.
34
3. F IRMA ANF D ATA
3.2
Organizaˇcn´ı struktura
V roce 2007 doˇslo ve vˇsech IT diviz´ıch koncernu Siemens a n´aslednˇe i ve skupinˇe ANF Data/PSE k z´asadn´ım zmˇen´am organizaˇcn´ı struktury. Tato zmˇena mˇela a m´a dalekos´ahl´e n´asledky na veˇsker´e firemn´ı aktivity. V koncernu Siemens doˇslo k vytvoˇren´ı nov´e divize, Siemens IT Solutions and Services (Siemens SIS), ve kter´a byly slouˇceny veˇsker´e, do t´e doby samostatn´e, IT divize koncernu. ´ Ukolem t´eto nov´e divize je: • poskytovat IT podporu ostatn´ım diviz´ım unvnitˇr koncernu Siemens ˚ ci • zastˇreˇsovat a poskytovat veˇsker´e IT produkty a sluˇzby koncernu Siemens vuˇ ˚ extern´ım subjektum Skupina PSE Siemens AG Rakousko se stala souˇca´ st´ı Siemens SIS, n´aslednˇe pak i ANF Data. Siemens IT Solutions and Services pokr´yv´a pˇredchoz´ı aktivity spoleˇcnost´ı Siemens Busiˇ e republice ANF ness Services (SBS), Program and System Engineering PSE Rakousko (v Cesk´ DATA), Siemens Information Systems Ltd. (SISL)-Indie, Development Innovations & Projects ˇ ycarsko. 2 ˇ (DIP)-Recko a Business Innovation Center (BIC)-Sv´ 3.2.1
Oddˇelen´ı CVD
Oddˇelen´ı CVD firmyANF Data je zamˇerˇ en´e na vyvoj embedded software, tj. speciali´ ˚ ˚ napˇr. routeru, ˚ zovnych ych ´ softwarovych ´ aplikac´ı do prumyslov ´ poˇc´ıtaˇcovych ´ syst´emu, ˚ navigaˇcn´ıch syst´emu˚ apod. Strategie oddˇelen´ı CVD firmyANF televizn´ıch set-top boxu, Data je shrnuta v n´asleduj´ıc´ım sloganu: ANF Data CVD provides professional software solutions and offers all related services of a high quality to SIS PSE CVD‘s customers focusing on embedded systems in the communications and automotive sectors and development of common software components for high-tech security. Strategick´e c´ıle oddˇelen´ı CVD jsou n´asleduj´ıc´ı: • Podpora obchodn´ıch c´ılu˚ z´akazn´ıku˚ – partnerskych ´ diviz´ı koncernu Siemens 2
Zdroj: www.anfdata.cz
35
3. F IRMA ANF D ATA
• Dlouhodobˇe podporovat low-cost strategii z´akazn´ıku˚ • Vytvoˇrit a dlouhodobˇe rozv´ıjet z´akladnu vysoce kvalifikovanych ´ pracovn´ıch sil v oblasti embedded software • Vyvvoˇrit a udrˇzet dlouhodob´e partnerstv´ı se z´akazn´ıky – divizemi koncernu Siemens • Prezentovat se jako atraktivn´ı zamˇestnavatel • Nab´ıdnout kvalitn´ı znalost v oblasti projektov´eho rˇ´ızen´ı Zdroj: ANF Data 3.2.2
Organizaˇcn´ı struktura ANF Data
˚ ehu zav´adˇen´ı zmˇen zpusoben ˚ V prubˇ ych ym ´ vytvoˇren´ım SIS doˇslo i v ANF Data k vyrazn ´ ´ zmˇen´am. • doˇslo k vyˇclenˇen´ı byval´ ´ e divize ECT a syst´emov´e podpory do novych ´ firem • doˇslo k reorganizaci zbyvaj´ ´ ıc´ıch oddˇelen´ı ANF Data Souˇcasn´a organizaˇcn´ı struktura, kter´a byla ustanovena v rˇ´ıjnu 2007, je zobrazena na obr´azku 3.3. N´asleduje struˇcn´a charakteristika jednotlivych ´ oddˇelˇen´ı3 : • IND – Manufacturing Industry & Siemens Group, Oddˇelen´ı se zab´yv´a projekty v oblasti automatizace, vesm´ırn´e techniky, bioinformatiky, SAP syst´emu˚ a dopravn´ıch syst´emu. ˚ • HPS – Healthcare, Public Sector and Service Industry, Oddˇelen´ı Healthcare, Public Sector & Service Industry se zab´yv´a jak projekty pro z´akazn´ıky v tuzemsku, tak i projekty ve spolupr´aci s PSE Rakousko. . . . Specializuje se na oblast zdravotn´ıho pojiˇstˇen´ı, . . . Zamˇerˇuje se na rˇeˇsen´ı rˇady datab´azov´ych aplikac´ı pro tuzemsk´e z´akazn´ıky, . . . Vˇenuje se zejm´ena projektu na v´yvoj a spr´avu syst´emu pro rˇ´ızen´ı lidsk´ych zdroju˚ ve spolupr´aci s firmou MMI . . . Zab´yv´a se servisem telexov´ych ustˇ ´ reden SAGEM. • CVD&SES – Cross Vertical Delivery, Siemens Engineering Services 3
Zdroj:ANF Data
36
3. F IRMA ANF D ATA
Obr´azek 3.3: Organizaˇcn´ı struktura ANF Data, zdroj: ANF Data • TMM – UMTS Multimedia Communication, We are working on IP based UMTS projects, . . . oftware development on UNIX based platforms . . . software development in pure C, C++ and Java . . . system test for IMS projects ´ ct´arna) • AC – Acdounting (Uˇ ˚ ych ˚ • AIM – Application and Information Management, zajiˇstˇen´ı podpurn ´ procesu, licenˇcn´ı politika, inventury apod. • BD – Business Development, marketing a pre-sales aktivity • BE – Business Excellence, firemn´ı procesy, smˇernice, audity, inovace, patenty, compliance • CO – Controlling, provoz kl´ıcˇ ovych ´ business aplikac´ı, napˇr. SAP • HR – Human Resources, organizace lidskych ´ zdroju˚ • ICT – Information and Communications Technology, samostatn´a firma, s logickou n´avaznost´ı na ANF Data, souˇca´ st Siemens SIS zajiˇstˇen´ı syst´emov´e podpory (IT syst´emov´a spr´ava)
37
3. F IRMA ANF D ATA
3.3
Obchodn´ı model
ANF Data poskytuje IT sluˇzby v r´amci divize SIS a skupiny PSE koncernu Siemens. Firma nesm´ı na lok´aln´ım trhu konkurovat jinym ´ diviz´ım koncernu Siemens, proto jsou veˇsker´e zak´azky realizov´any jako subdod´avky obchodn´ımi kan´aly v r´amci koncernu. Pˇrev´azˇ n´a cˇ a´ st dod´avek je urˇcena pro Research and Development divizi koncernu Siemens (intern´ı vyvoj software). ´ 3.3.1
Projektov´e rˇ´ızen´ı
Z´akladn´ı jednotkou pr´ace v ANF Data je projekt, firemn´ı syst´em rˇ´ızen´ı je projektovˇe orientov´an. Kaˇzdy´ projekt m´a vˇzdy tˇri fundament´aln´ı deskriptory: • Projektov´e zad´an´ı • Projektovy´ rozpoˇcet ˇ • Casov y´ r´amec Pˇri pr´aci na projektech nedoch´az´ı k pˇr´ım´e komunikaci mezi ANF Data a c´ılovym ´ extern´ım z´akazn´ıkem, ale bud’ vnitˇrn´ım z´akazn´ıkem (jin´a divize SIS) nebo jinou diviz´ı, ˚ ci ANF Data reprezentuje. kter´a z´akazn´ıka vuˇ Naopak pomˇernˇe cˇ asto na projektech doch´az´ı k intenzivn´ı komunikaci s doda´ vateli, tato komunikace vˇsak vˇetˇsinou prob´ıh´a jen na technick´e urovni. Komunikaci se z´akazn´ıkem zprostˇredkov´av´a vyˇssˇ´ı management (v Rakousku nebo Nˇemecku). ˚ Tyto skuteˇcnosti vedou k n´asleduj´ıc´ım z´avˇerum: ´ e, form´aln´ı typu • Organizaˇcn´ı struktury ANF Data a Siemens SIS jsou vysok´e, uzk´ E. Toto je typicky´ stav pro firmy obdobn´e velikosti. • ANF Data je pˇri z´ısk´av´an´ı projektovych ´ zak´azek v konkurenˇcn´ım vztahu s ostatn´ımi divizemi PSE SIS, hlavn´ımi konkurenˇcn´ımi vyhodami jsou know-how a ´ cost efficiency. ˚ • Pˇri veden´ı projektu se klade velmi velky´ duraz na rozpoˇctovou sloˇzku. Z tohoto ´ a´ kvalitn´ı finanˇcn´ı planov ´ ´ ı nesm´ırn´e d˚ d˚ uvodu nabyv an´ uleˇzitosti. ˇ Cinnosti v ANF Data jsou organizovan´e ve dvou lini´ıch:
38
3. F IRMA ANF D ATA
• projektov´a linie – organizace pr´ace na projektu, projektovy´ vedouc´ı se cˇ asto nach´az´ı v zahraniˇc´ı ˇ • organizaˇcn´ı linie – zajiˇstˇen´ı organizaˇcn´ıho fungiv´an´ı, nach´az´ı se v Cesk´ e republice Je snahou veden´ı firmy existenci obou lini´ı maxim´aln´e harmonizovat. 3.3.2
Hodinov´a sazba
Hlavn´ım zdrojem pˇr´ıjmu˚ ANF Data je prodej pr´ace zamˇestnancu˚ na projektech vyj´adˇreny´ jako poˇcet odpracovanych ´ hodin za pevnou hodinovou sazbu v EUR. Firemn´ı n´aklady ˚ tj. jinych jsou v CZK. Zamˇestnanci ANF Data pracuj´ı na projektech z´akazn´ıku, di´ viz´ı koncernu Siemens. Tyto projekty maj´ı sv´e rozpoˇcty, z nichˇz se hrad´ı vynosy ANF ´ Data, tj. proplacen´ı odpracovanych ´ hodin. Tento obchodn´ı model je obvykly´ v mnoha ˇ poboˇck´ach velkych e republice. ´ mezin´arodn´ıch koncernu˚ v Cesk´ Pokud oznaˇc´ıme celkovy´ hlavn´ı pˇr´ıjem firmy T Rh , poˇcet hodin Nh a hodinovou sazbu Ph , plat´ı jednoduchy´ vztah: T Rh = Nh ∗ Ph [EU R] T Rh = T Rh [EU R] ∗ (kurz CZK/EU R) [CZK] ˚ Tato kalkulace m´a zaj´ımav´e dusledky na firemn´ı organizaˇcn´ı kulturu: • Vyˇ ´ se hodinov´e sazby de fakto urˇcuje konkurenceschopnost v mez´ıch koncernu ˚ kurzov´eho rizika CZK/EUR, coˇz je je• Pˇr´ıjmy ANF Data jsou vystaveny vlivum den z aspektu˚ t´eto diplomov´e pr´ace • Management ANF Data se snaˇz´ı maximalizovat vyt´ızˇ en´ı zamˇestnancu˚ na projektech a t´ım maximalizovat vynos ´ ˚ Firemn´ı veden´ı m´a z duvodu intern´ı konkurenceschopnosti za c´ıl minimalizovat ˚ hodinovou sazbu , naopak tlak pracovn´ıho trhu na mzdy (v dusledku zˇ ivotn´ı potˇreby a nedostatku kvalitn´ıch pracovn´ıch sil) m´a tendenci hodinovou sazbu zvyˇsovat. Konkr´etn´ı vyˇ ´ se hodinov´e sazby nen´ı z hlediska teorie t´eto diplomov´e pr´ace podstatn´a. Hodinov´a sazba je dohodnut´a na cely´ obchodn´ı rok dopˇredu a je pˇredmˇetem obchodn´ıho tajemstv´ı.
39
3. F IRMA ANF D ATA
3.4
Z´akladn´ı finanˇcn´ı charakteristiky
Pr´avn´ı forma ANF Data je spoleˇcnost s ruˇcen´ım omezenym. Z´akladn´ı kapit´al ANF ´ Data pˇri zaloˇzen´ı byl 800 000Kˇc, v souˇcasnosti je navyˇ ´ sen na 4 800 000Kˇc, splacen ze ´ 100%. Udaje v t´eto kapitole jsou cˇ erp´any ze zdroje [ANF Data–2006/2007], k dispozici ´ jsou udaje za minuly´ obchodn´ı rok. Spoleˇcnost Siemens AG Rakousko, divize PSE je stoprocentn´ım vlastn´ıkem ANF Data. Obchodn´ı rok ANF Data zaˇc´ın´a 1. rˇ´ıjna a konˇc´ı 30. z´arˇ´ı. 3.4.1
Fundament´aln´ı finanˇcn´ı analyza ´
Tabulka 3.2 ukazuje z´akladn´ı prvky koneˇcn´e rozvahy za obchodn´ı rok 2006/2007. Hodnoty jsou v tis´ıc´ıch CZK. ˚ Struktura majetku ANF Data je zaj´ımav´a a odpov´ıd´a tomu, jakym firma ´ zpusobem funguje. Pˇrednˇe je zaj´ımavy´ vysoky´ pod´ıl ciz´ıho kapit´alu, a to 67,74%. M´ıra zadluˇzenosti k vlastn´ımu kapit´alu: 70919 dluhy = = 2, 17 vlastni kapital 32644 Tato m´ıra zadluˇzenosti odpov´ıd´a doporuˇcenym ´ hodnot´am. Ozn.
Poloˇzka
Netto hodnota [CZK]
C.IV C.IV.1 C.IV.2
Kr´atkodoby´ finanˇcn´ı majetek Pen´ıze ´ cty v bank´ach Uˇ
41 424 2 805 38 619
Tabulka 3.1: Struktura kr´atkodob´eho finanˇcn´ıho majetku, zdroj: [ANF Data–2006/2007] Ciz´ı kapit´al je tvoˇren hlavnˇe kr´atkodobymi ´ z´avazky, z nichˇz hlavn´ı cˇ a´ st tvoˇr´ı z´avazky ˚ ci zamˇestnancum ˚ a z´avazky vuˇ ˚ ci st´atu – zdravotn´ı a soci´aln´ı pojiˇstˇen´ı a danˇe, viz vuˇ ´ ery. tabulka 3.3. Firma nem´a zˇ a´ dn´e bankovn´ı uvˇ Tento vysledek je d´an povahou cˇ innosti ANF Data, kdy hlavn´ı cˇ a´ st ciz´ıho kapit´alu ´ ˚ ˚ odpov´ıd´a hlavn´ım n´akladum, totiˇz mzdovym Firma m´a relativnˇe maly´ ´ n´akladum. ´ z´akladn´ı kapit´al, nicm´enˇe urove nˇ ciz´ıho kapit´alu je vyv´azˇ en´a m´ırou kr´atkodobych ´ aktiv. S vysokou m´ırou kr´atkodobych ´ z´avazku˚ koresponduje vysoky´ pod´ıl (59,48%) obˇezˇ nych ´ aktiv, pˇredevˇs´ım kr´atkodob´eho finanˇcn´ıho majetku.
40
3. F IRMA ANF D ATA
Ozn.
Poloˇzka
B B.I B.II
Aktiva celkem Dlouhodoby´ majetek Dlouhodoby´ nehmotny´ majetek Dlouhodoby´ hmotny´ majetek
C C.I C.II C.III C.IV C.V
Obˇezˇ n´a aktiva Z´asoby Dlouhodob´e pohled´avky Kr´atkodob´e pohled´avky Kr´atkodoby´ finanˇcn´ı majetek ˇ Casov´ e rozliˇsen´ı
A A.I A.II A.III A.IV A.V
Pasiva celkem Vlastn´ı kapit´al Z´akladn´ı kapit´al Kapit´alov´e fondy Rezervn´ı fondy Vysledek hospodaˇren´ı minulych ´ ´ let Vysledek hospodaˇren´ı bˇezˇ n´eho obdob´ı ´
B B.I B.II C
Ciz´ı zdroje Rezervy Kr´atkodob´e z´avazky ˇ Casov´ a rozliˇsen´ı
Netto hodnota [CZK]
Procent
104 686 32 209 3 429 28 780
100,00 30,76
62 272 146 8 970 11 732 41 424 10 205
59,48
104 686 32 644 4 800 898 480 18 062 8 404
100,00 31,18
70 919 15 115 55 804
67,74
1 123
1,07
9,75
Tabulka 3.2: Vybran´e poloˇzky rozvahy pro obchodn´ı rok 2006/2007, zdroj: [ANF Data–2006/2007] M´ıra likvidity prvn´ıho stupnˇe je: 41424 = 0, 74 55804 M´ıra likvidity druh´eho stupnˇe je: 53156 = 0, 95 55804 Obˇe likvidity se pohybuj´ı v doporuˇcenych ´ mez´ıch. ˚ zitym ˚ ´ ctuje kurzov´e riziko K dalˇs´ım duleˇ se uˇ ´ informac´ım patˇr´ı, jakym ´ zpusobem trˇzeb:
41
3. F IRMA ANF D ATA
Ozn.
Poloˇzka
Netto hodnota [CZK]
B.II B.II.1 B.II.4 B.II.5 B.II.6 B.II.7 B.II.8 B.II.10 B.II.11
Kr´atkodob´e z´avazky Z´avazky z obchodn´ıch vztahu˚ ˚ Z´avazky ke spoleˇcn´ıkum ˚ Z´avazky k zamˇestnancum Z´avazky ze soc. a zdr. pojiˇstˇen´ı ˇ e z´avazky a dotace St´at - danov´ Kr´atkodobˇe pˇrijat´e z´alohy ´ cty pasivn´ı Dohadn´e uˇ jin´e z´avazky
55 804 4 803 207 16 785 11 022 12 311 61 9 379 1 236
˚ zdroj: [ANF Data–2006/2007] Tabulka 3.3: Struktura kr´atkodobych ´ z´avazku, Uˇcetn´ı jednotka uplatnuje ˇ k pˇrepoˇctu udaj ´ u˚ v cizich mˇen´ach na cˇ eskou mˇenu pevn´y kurz stanovovan´y k 1. dni kaˇzd´eho bˇezˇ n´eho mˇes´ıce na z´akladˇe kurzu vyhlaˇsovan´eho cˇ eskou n´arodn´ı bankou posledn´ı den pˇredchoz´ıho mˇes´ıce. Pˇri uˇ ´ cetn´ı z´avˇerce se k dodrˇzen´ı z´asady zobrazen´ı re´aln´eho stavu v uˇ ´ cetnictv´ı prov´adi pˇrepoˇcet finanˇcn´ıho majetku, z´avazku˚ a pohled´avek v cizi mˇenˇe na cˇ eskou mˇenu kurzem stanoven´ym cˇ eskou n´arodn´ı bankou ke dni sestaven´ı z´avˇerky. Vznikl´e kurzov´e rozd´ıly jsou prouˇ ´ ctov´any do 4 finanˇcn´ıch n´akladu˚ a v´ynosu˚ bˇezˇ n´eho obdob´ı . To potvrzuje znaˇcny´ vliv kurzov´eho rizika na vysledek hospodaˇren´ı ANF Data. ´ ˚ ci EUR se jedn´a o riziko kurVzhledem k dlouhodob´emu trendu posilov´an´ı CZK vuˇ zov´e ztr´aty. Poloˇzka Software Budovy, haly, stavby Samostan´e movit´e vˇeci Celkem
Hodnota brutto [CZK] 7 159 14 230 67 236 88 625
Opr´avky [CZK] 3 730 11 938 42 663 58 331
Zustatkov´ ˚ a hodnota [CZK] 3 429 2 292 24 600 30 321
Tabulka 3.4: Struktura dlouhodob´eho majetku, zdroj: [ANF Data–2006/2007] V tabulce 3.4 vid´ıme, zˇ e dlouhodoby´ majetek je ze 65,8% odeps´an a je tvoˇren pˇredevˇs´ım movitymi vˇecmi (poˇc´ıtaˇcov´e vybaven´ı a vybaven´ı kancel´arˇ´ı). ´ 4
Zdroj: [ANF Data–2006/2007]
42
3. F IRMA ANF D ATA
Pˇredchoz´ı body jasnˇe ukazuj´ı, zˇ e v pˇr´ıpadˇe ANF Data: • hlavn´ım vyrobn´ ım faktorem jsou zamˇestnanci, n´aklady na pracovn´ı s´ılu tvoˇr´ı ´ ˚ s t´ım koresponduje vysok´a m´ıra obˇezˇ nych hlavn´ı cˇ a´ st z´avazku, ´ aktiv • dlouhodoby´ majetek je tvoˇren pˇredevˇs´ım hardwarovym ´ a softwarovym ´ vybaven´ım ´ cetn´ı hodnota je plnˇe pokryteln´a vlastn´ım kapit´alem a jeho souˇcasn´a uˇ 3.4.2
Vyˇ ´ se trˇzeb ˇ astka [CZK] C´
Text Trˇzby za prodej zboˇz´ı Vykony ´ Vykonov´ a spotˇreba ´ Pˇridan´a hodnota Provozn´ı vysledek hospodaˇren´ı ´ Finanˇcn´ı vysledek hospodaˇren´ı ´ Danˇ z pˇr´ıjmu˚ za bˇezˇ nou cˇ innost ´ N´akladov´e uroky Vysledek hospodaˇren´ı za bˇezˇ nou cˇ innost ´ ´ cetn´ı obdob´ı Vysledek hospodaˇren´ı za uˇ ´ Vysledek hospodaˇren´ı pˇred zdanˇen´ım ´
269 506 367 181 347 324 359 16 721 -4 223 4 094 539 8 404 8 404 12 498
´ Tabulka 3.5: Z´akladn´ı udaje z vykazu zisku a ztr´at, zdroj: [ANF Data–2006/2007] ´ EBIT je: 8404 + 539 + 4094 = 13037 ´ Ziskovost celkov´eho kapit´alu na b´azi zisku pˇred n´akladovymi a pˇred zdanˇen´ım: ´ uroky 13037 = 12, 43% 104868 Tato ziskovost je relativnˇe vysok´a.
43
3. F IRMA ANF D ATA
3.4.3
Struktura obchodn´ıch zak´azek
´ Dalˇs´ım zaj´ımavym v [ANF Data–2006/2007] je pˇrehled poskytnutych ´ udajem ´ a pˇrijatych ´ ˚ ci obchodn´ım partnerum ˚ ANF Data. Nejduleˇ ˚ zitˇejˇs´ı plnˇen´ı v obchodn´ım roce 2005/2006 vuˇ ´ udaje jsou shrnut´e v tabluce 3.6. Firma Siemens AG Rakousko ˇ Siemens Business Services, s.r.o., CR Siemens PSE, GmbH & Co.KG Hamburg ˇ Siemens s.r.o.,CR ˇ Osram s.r.o. CR Siemens Shared Services LLC Iselin Siemens AG, Erlangen Siemens Business Services, Wien Siemens – Sim. Center, Mnichov Siemens AG – INC, Mnichov Siemens PSE Bratislava Siemens AG A&D celkem
Trˇzby [CZK]
N´akupy [CZK]
436 750 31 892 4 499 430 251 6 667 0 0 0 0 32 0 480 521
14 327 4 313 0 4715 0 0 2 082 1 933 162 141 1 105 78 28 856
Tabulka 3.6: Struktura poskytnutych ´ a pˇrijatych ´ plnˇen´ı, zdroj: [ANF Data–2006/2007] ´ u˚ v tabulce je jasn´e, zˇ e ANF Data je existenˇcnˇe z´avisl´a na zak´azk´ach ostatn´ıch Z udaj firem skupiny Siemens v Evropˇe, pˇredevˇs´ım mateˇrsk´e firmy Siemens AG Rakousko. ANF Data realizovala se svym ´ hlavn´ım z´akazn´ıkem, Siemens AG Rakousko, 90,97% vˇsech zak´azek.
3.5
Aplikace t´emat diplomov´e pr´ace
˚ N´asleduj´ıc´ı odd´ıly shrnuj´ı duvody, proˇc je t´ema t´eto diplomov´e pr´ace aktu´aln´ı pr´avˇe v kontextu firmy ANF Data a oddˇelen´ı CVD. 3.5.1
Vyznam finanˇcn´ıho rˇ´ızen´ı ´
˚ n´akladu, ˚ pˇr´ıjmu˚ a V oddˇelen´ı CVD je nutn´e prov´adˇet provozn´ı pl´anov´an´ı vynos u, ´ ˚ Podle oˇcek´avan´eho stavu prostˇredku˚ (v CZK – viz d´ale kurzov´e riziko) se vydaj ´ u. ˚ e investice, napˇr.: pl´anuj´ı ruzn´
44
3. F IRMA ANF D ATA
• investice do poˇc´ıtaˇcov´eho vybaven´ı • n´akupy softwarovych ´ licenc´ı • mzdov´e pr´emie • n´abor novych ´ zamˇestnancu˚ • organizace sˇ kolen´ı Vedouc´ı oddˇelen´ı nutnˇe mus´ı zn´at stav disponibiln´ıch prostˇredku˚ v kr´atkodob´em ˚ ze vynaloˇzit. cˇ asov´em horizontu tak, aby vˇedˇel, kolik prostˇredku˚ jeˇstˇe muˇ 3.5.2
Vyznam rˇ´ızen´ı kurzov´eho rizika ´
˚ Vyznam kurzov´eho rizika je jasny, jiˇz byly zm´ınˇeny na stranˇe 40. ´ ´ z´akladn´ı duvody
Obr´azek 3.4: Dlouhodoby´ vyvoj kurzu CZK/EUR, zdroj: www.kurzy.cz ´ ANF Data nakupuje v CZK a prod´av´a v EUR, to znamen´a zˇ e pˇri sn´ızˇ en´ı kurzu CZK/EUR doch´az´ı ke sn´ızˇ en´ı korunovych pˇr´ıjmu˚ firmy, naopak pˇri zvyˇ ´ ´ sen´ı kurzu CZK/EUR doch´az´ı ke zvyˇ ´ sen´ı pˇr´ıjmu˚ firmy. ˚ ci EUR, viz obr. 3.4, je jasn´e, Vzhledem k dlouhodob´emu posilov´an´ı kurzu CZK vuˇ zˇ e se v pˇr´ıpadˇe ANF Data jedn´a o kurzov´e riziko. Majetek ANF Data je z velk´e cˇ a´ sti tvoˇren vysokym aktiv na ´ pod´ılem obˇezˇ nych ´ celkovych ´ aktivech firmy a soubˇezˇ nˇe vysokym ´ pod´ılem kr´atkodobych ´ pasiv. Tato struktura je indukov´ana pˇredevˇs´ım obchodn´ım modelem firmy. Podstatny´ pokles kurzu CZK/EUR pro firmu pˇredstavuje riziko nedostatku prostˇredku˚ na provozn´ı cˇ innost,
45
3. F IRMA ANF D ATA
cˇ ili probl´emy s penˇezˇ n´ımi toky a v delˇs´ım cˇ asov´em horizontu probl´emy s vyˇ ´ s´ı ko˚ runovych u. ´ vynos ´ ´ Toto riziko prostupuje celou firmou a prom´ıt´a se i do urovnˇ e oddˇelen´ı CVD , kde ˚ ych se projev´ı jako menˇs´ı vynosy v CZK, takˇze pak je m´enˇe prostˇredku˚ na pokryt´ı ruzn ´ ´ ˚ n´akladu. Proto oddˇelen´ı CVD potˇrebuje m´ıt moˇznost pˇredv´ıdat kurz CZK/EUR, aby bylo schopno operativnˇe pl´anovat svou cˇ innost.
46
ˇ ´I HO Rˇ ´I ZEN´I 4. A PLIKACE METOD FINAN CN
ˇ IHO ´ ˇ IZEN ´ APLIKACE METOD FINANCN R I´
4 4.1
Situace v oddˇelen´ı CVD
Oddˇelen´ı CVD firmy ANF Data m´a pˇribliˇznˇe 50 zamˇestnancu˚ a rˇ ad´ı se svou velikost´ı k menˇs´ım oddˇelen´ım v ANF Data. Oddˇelen´ı CVD je spolu s oddˇelen´ım SES zastˇreˇseno ´ jedinym rˇ´ızen´ı ve firemn´ı organizaˇcn´ı struktuˇre. ´ vedouc´ım pracovn´ıkem na vyˇssˇ´ı urovni V oddˇelen´ı CVD jsou dle firemn´ıch standardu˚ definovan´e role 1 : • Vedouc´ı role – Skupinovy´ vedouc´ı – Vedouc´ı sekce – Vedouc´ı oddˇelen´ı ˚ • Role s pusobnost´ ı pro cel´e oddˇelen´ı – Manaˇzer kvality – Manaˇzer technologi´ı – Pracovn´ık logistiky (tzv. IuK) – Ekonom – Asistent • Standardn´ı role – Vyvoj´ ´ arˇ ˚ Tyto role jsou svoj´ı pusobnost´ ı omezeny na oddˇelen´ı CVD, pouze vedouc´ı oddˇelen´ı ˚ m´a sˇ irˇs´ı pusobnost (je z´arovenˇ i vedouc´ım oddˇelen´ı SES). Vedouc´ı oddˇelen´ı je nadˇrazen nˇekolika vedouc´ım sekc´ı a odpov´ıd´a za chod oddˇelen´ı. ˇ Kaˇzd´a role m´a urˇcitou volnost k rozhodov´an´ı i ve finanˇcn´ıch ot´azk´ach, tj. ovlivnuje finanˇcn´ı hospodaˇren´ı oddˇelen´ı a t´ım i firmy. 1
Viz podrobnˇeji obr. A.1 na stranˇe 64
47
ˇ ´I HO Rˇ ´I ZEN´I 4. A PLIKACE METOD FINAN CN
4.1.1
Syst´em finanˇcn´ıho rˇ´ızen´ı v oddˇelen´ı CVD
´ ct´arnou a firemn´ım inFinanˇcn´ı rˇ´ızen´ı v ANF Data je centralizovan´e jedinou firemn´ı uˇ ´ ctu˚ pro uˇ ´ ctov´an´ı formaˇcn´ım syst´emem SAP. Oddˇelen´ı CVD vyuˇz´ıv´a celofiremn´ıch uˇ ˚ resp. vydaj ´ ct´arnou n´akladu, ´ u˚ na tzv. n´akladov´a stˇrediska. Stejnˇe tak jsou centr´aln´ı uˇ ´ ctov´any vynosy, vyuˇ resp. pˇr´ıjmy oddˇelen´ı od z´akazn´ıku˚ oddˇelen´ı. Ve vysledku dojde ´ ´ na konci obchodn´ıho roku k vyˇc´ıslen´ı zisku nebo ztr´aty. Toto vyˇc´ıslen´ı se dˇeje period´ ctov´an´ı je jednou za obchodn´ı rok, obchodn´ı rok v ANF icky jednou mˇes´ıcˇ nˇe. Roˇcn´ı zuˇ Data zaˇc´ın´a v rˇ´ıjnu a konˇc´ı v z´arˇ´ı. Na obchodn´ı rok dopˇredu je k dispozici pl´an ob˚ kter´e slouˇz´ı pro kr´atkodob´e finanˇcn´ı pl´anov´an´ı. chodn´ıch mˇes´ıcu, ˚ e dlouh´em cˇ asov´em horizontu. CVD dopˇredu sestavuje finanˇcn´ı pl´an, a to v ruznˇ Obsahem finanˇcn´ıho pl´anu jsou n´asleduj´ıc´ı informace: • Pl´anovan´e vynosy, resp. pˇr´ıjmy ´ • Pl´anovan´e n´aklady, resp. vydaje ´ ´ • Planovan y´ EBIT Pr´avˇe ukazatel EBIT hraje kl´ıcˇ ovou roli: je to pl´an vysledku finanˇcn´ı cˇ innosti oddˇelen´ı, ´ ˚ y´ vyznam jeˇz se oddˇelen´ı snaˇz´ı dodrˇzet. Tento dlouhodoby´ finanˇcn´ı pl´an, m´a ruzn po´ dle cˇ asov´eho horizontu: • Forecast – Finanˇcn´ı pl´an na pˇr´ısˇ t´ıch 6 obchodn´ıch mˇes´ıcu˚ • Budget – Finanˇcn´ı pl´an na pˇr´ısˇ t´ı obchodn´ı rok • Ziel – Finanˇcn´ı pl´an na pˇrespˇr´ısˇ t´ı obchodn´ı rok Oddˇelen´ı CVD nem´a z´ajem vytvoˇrit menˇs´ı provozn´ı zisk neˇz pl´anovany´ EBIT, z´arovenˇ se ale ani nesnaˇz´ı vytvoˇrit zisk vˇetˇs´ı. Jedn´a se o standartn´ı n´aklady a vynosy, cˇ ili stan´ dartn´ı stanoveny´ EBIT. Je to proto, zˇ e z´akazn´ıci (viz odd´ıl 3.4.3, strana 45, o struktuˇre obchodn´ıch z´akazek ANF Data) jsou prakticky ze 100% jin´e divize koncernu Siemens. Pˇr´ıpadny´ vyˇssˇ´ı zisk na stranˇe ANF Data by byl vyv´azˇ en ztr´atou nebo niˇzsˇ´ım ziskem u obchodn´ıho partnera v r´amci koncernu Siemens. ˇ ızen´ı penˇezˇ n´ıch toku˚ v oddˇelen´ı CVD 4.1.2 R´ Jak jiˇz bylo vysvˇetleno v odd´ıle 2.2 na stranˇe 17, je rˇ´ızen´ı penˇezˇ n´ıch toku˚ ned´ılnou souˇca´ st´ı kr´atkodob´eho finanˇcn´ıho pl´anov´an´ı. Toto konstatov´an´ı plat´ı obecnˇe pro vyrobn´ ı ´ pˇr´ıpadnˇe produkˇcn´ı firmy.
48
ˇ ´I HO Rˇ ´I ZEN´I 4. A PLIKACE METOD FINAN CN
Situace s cash flow je vˇsak v oddˇelen´ı CVD odliˇsn´a. ANF Data je ze 100% vlastnˇena skupinou Siemens PSE SIS Rakousko, viz 3.1, str. 34. ANF Data prod´av´a odpracovan´e ˚ hodiny svym viz odd´ıl o obchodn´ım modelu 3.3, str. 39 a odd´ıl 3.3.2, ´ z´akazn´ıkum, str. 40 o hodinov´e sazbˇe. Fakturovan´e platby za odpracovan´e hodiny jsou mateˇrskou firmou vˇzdy propla˚ ehu obchodn´ıho mˇes´ıce ceny bezprostˇrednˇe po skonˇcen´ı obchodn´ıho mˇes´ıce. V prubˇ ˚ ze m´a ANF Data k dispozici otevˇren´e tzv. cash pooling bankovn´ı konto, ze kter´eho muˇ cˇ erpat hotovost. Stav konta je kaˇzdy´ den v noci dorovn´an na nulu skupinou Siemens Financial Services. To znamen´a, zˇ e ANF Datanem´a zˇ a´ dn´e probl´emy s cash flow, nebot’ m´a zajiˇstˇeny´ neust´aly´ pravidelny´ pˇr´ısun hotovostn´ıch prostˇredku. ˚ ˚ Tato situace je specifick´a pro oddˇelen´ı mezin´arodn´ı firmy. Dalˇs´ım dusledkem je, zˇ e v pˇr´ıpadˇe oddˇelen´ı CVD jsou vynosy v pln´e vyˇ ´ ´ si z´arovenˇ pˇr´ıjmy. V dalˇs´ım textu proto budou pouˇz´ıv´any pouze vyrazy vynos a n´aklad. Pˇr´ıpadn´e nejasnosti budou ´ ´ upˇresnˇeny. 4.1.3
Kr´atkodob´e finanˇcn´ı pl´anov´an´ı v oddˇelen´ı CVD
´ Jedn´ım z hlavn´ıch ukol u˚ finanˇcn´ıho managementu oddˇelen´ı CVD je neust´aly´ monitoring n´akladu˚ a vynos u˚ bˇehem obchodn´ıho mˇes´ıce, tj. bˇehem pl´anovac´ı periody a peri´ ´ ct´arnou. ody pro vyˇc´ıslen´ı centr´aln´ı uˇ ˚ V pˇr´ıpadˇe vynos Oddˇelen´ı CVD zn´a strukturu svych u˚ a n´akladu. u˚ je situ´ vynos ´ ´ ace jednoduch´a, v principu se jedn´a o aplikaci pˇr´ıstupu fixn´ı hodinov´e sazby (viz. odd´ıl 3.3.2, strana 40). N´aklady oddˇelen´ı jsou sloˇzen´e z – pro pracovn´ıka oddˇelen´ı ´ ct´arnou na konci CVD – zn´amych ´ sloˇzek (pˇr´ım´e n´aklady) a ze sloˇzek dopoˇc´ıtanych ´ uˇ mˇes´ıce (rozpoˇcet reˇzijn´ıch n´akladu˚ na jednici, resp. na n´akladov´e stˇredisko). Jedn´a se o spoleˇcn´e celofiremn´ı n´aklady, kter´e se rozpoˇc´ıtaj´ı na jednotku produkce. Jejich vyˇ ´ si lze efektivnˇe odhadnout. ˚ V dusledku faktu, zˇ e vynosy ANF Data, tedy i oddˇelen´ı CVD jsou v EUR a n´aklady ´ pˇredevˇs´ım v CZK, doch´az´ı v CVD ke kurzov´emu riziku, viz odd´ıl 3.3.2 na stranˇe 40. Tento aspekt je samozˇrejmˇe nutn´e pˇri kr´atkodob´em finanˇcn´ım pl´anov´an´ı zohlednit, nebot’ m´a pˇr´ımy´ dopad na vysledn y´ sledovany´ EBIT oddˇelen´ı. Pˇri vˇetˇs´ıch zmˇen´ach ´ kurzu se management oddˇelen´ı snaˇz´ı upravit aktu´aln´ı kr´atkodoby´ finanˇcn´ı pl´an (napˇr. omezovat n´aklady) tak, aby byl st´ale zachov´an pl´anovany´ EBIT. Na pˇr´ısˇ t´ı rok se potom veden´ı cel´e firmy ANF Data snaˇz´ı dohodnout vyˇssˇ´ı hodinovou sazbu. I pˇresto, zˇ e vlastn´ı finanˇcn´ı operace nejdou pˇr´ımo pˇres oddˇelen´ı CVD, je moˇzn´e aplikovat metody kr´atkodob´eho finanˇcn´ıho rˇ´ızen´ı. Kl´ıcˇ ovym ´ poˇzadavkem je mod-
49
ˇ ´I HO Rˇ ´I ZEN´I 4. A PLIKACE METOD FINAN CN
elace pl´anovan´eho EBITu podle aktu´aln´ı situace v oddˇelen´ı, tj. podle aktu´aln´ıch a oˇcek´avanych u, ˚ n´akladu˚ a kurzu CZK/EUR. ´ vynos ´ 4.1.4
Aplikace diplomov´e pr´ace
´ ct´arnou pouˇz´ıv´a pro vyˇc´ıslen´ı z´akladn´ıch Ekonom oddˇelen´ı CVD ve spolupr´aci s firemn´ı uˇ ´ u˚ firemn´ı informaˇcn´ı syst´em SAP a dalˇs´ı firemn´ı informaˇcn´ı syst´emy, finanˇcn´ıch udaj 2 napˇr. aplikaci Vykazy . V mezin´arodn´ı firmˇe typu ANF Dataje nemysliteln´e, aby ´ oddˇelen´ı pouˇz´ıvalo jin´e metody a standardy finanˇcn´ıch operac´ı neˇz zbytek firmy. ˚ Jednotliv´e role v organizaˇcn´ı struktuˇre oddˇelen´ı jsou, podle vnitrofiremn´ıch pˇredpisu, opr´avnˇeny rozhodovat o investiˇcn´ıch n´akladech. Ty ale nesm´ı ohrozit EBIT stanoveny´ v kr´atkodob´em finanˇcn´ım pl´anu, resp. mohou ovlivnit vyˇ ´ si n´akladu˚ jen do urˇcit´e vyˇ ´ se. Tato vyˇ u˚ a n´akladu˚ v oddˇelen´ı bˇehem ´ se je dan´a aktu´aln´ı situac´ı, tj. pomˇerem vynos ´ mˇes´ıce. ´ Takovymi investiˇcn´ımi akcemi mohou, na urovni oddˇelen´ı CVD, byt ´ ´ napˇr. investice do n´akupu hardwarov´eho nebo softwarov´eho vybaven´ı. Z´arovenˇ – vzhledem k ob˚ ze jednat tak´e o pˇrijet´ı nov´eho zamˇestnance nebo chodn´ımu modelu firmy – se vˇsak muˇ ˚ Tyto investice jsou a nebo nejsou provedeny na vypadek pr´ace jinych ´ ´ zamˇestnancu. z´akladˇe pr´avˇe finanˇcn´ıch vysledk u˚ oddˇelen´ı pro urˇcit´e cˇ asov´e obdob´ı. ´ Vedouc´ı oddˇelen´ı napˇr. uvaˇzuje o koupi 10 licenc´ı Microsoft Visual Studio (komerˇcn´ı vyvojov´ e prostˇred´ı od firmy Microsoft), ale to pouze za podm´ınky, zˇ e oddˇelen´ı pro tuto ´ investiˇcn´ı akci vytvoˇr´ı k dan´emu datu dostateˇcny´ zisk (oˇcek´avany´ vynos-oˇ cek´avan´e ´ ´ n´aklady). Zad´a proto tento ukol ekonomce oddˇelen´ı. Ta v tuto chv´ıli postr´ad´a moˇznost, ´ jak jednoduˇse zjistit potˇrebn´e udaje o disponibiln´ıch finanˇcn´ıch prostˇredc´ıch a d´at tak vedouc´ımu podklady pro rozhodnut´ı. Naopak pokud nen´ı zn´am poˇcet licenc´ı, jeˇz si ˚ ze dovolit, mus´ı m´ıt finanˇcn´ı manaˇzer n´astroj, ktery´ provede kalkulaci oddˇelen´ı muˇ vynos u˚ a n´akladu˚ oddˇelen´ı CVD na z´akladˇe aktu´aln´ı situace. ´ Tato modelov´a situace st´ala u zrodu t´eto diplomov´e pr´ace. C´ılem t´eto diplomov´e ´ cinnou a snadno pouˇzitelnou softwarovou aplikaci, pr´ace je vytvoˇrit jednoduchou, uˇ kter´a by znaˇcnˇe zefektivnila finanˇcn´ı rˇ´ızen´ı oddˇelen´ı pˇri potˇrebˇe naznaˇcenych do´ dateˇcnych ´ informac´ı. Tato diplomov´a pr´ace aplikuje teorii kr´atkodob´eho finanˇcn´ıho pl´anov´an´ı a d´ale metody rˇ´ızen´ı kurzov´eho rizika za uˇ ´ celem zefektivnˇen´ı finanˇcn´ıho rˇ´ızen´ı oddˇelen´ı CVD. 2
Aplikace Vykazy se pouˇz´ıv´a pro intern´ı evidenci odpracovanych ´ ´ hodin podle zamˇestnance a projektu.
50
ˇ ´I HO Rˇ ´I ZEN´I 4. A PLIKACE METOD FINAN CN
4.1.5
Struktura vynos u˚ ´
Z´akladn´ı informace o struktuˇre vynos u˚ ANF Data jiˇz byla uvedena v odd´ılu o hodi´ nov´e sazbˇe 3.3.2 na stranˇe 40. Hlavn´ım zdrojem vynos u˚ firmy ANF Data a tak´e oddˇelen´ı ´ ˚ CVD je prodej pracovn´ıch hodin zamˇestnancu. Hlavn´ı vynos ´ ˚ V pˇr´ıpadˇe hodinov´e sazby se d´ale rozliˇsuje mezi dvˇema typy zamˇestnancu: • Techniˇct´ı zamˇestnanci • Reˇzijn´ı zamˇestnanci Vˇsichni zamˇestnanci pˇredstavuj´ı pro firmu vydaje (n´aklady), pˇredevˇs´ım mzdov´e ´ vydaje a dalˇs´ı vydaje s t´ım spojen´e (soci´aln´ı a zdravotn´ı pojiˇstˇen´ı, nemzdov´e vydaje ´ ´ ´ apod.). Pr´ace technickych a posl´eze pˇr´ıjem, ktery´ je ´ zamˇestnancu˚ pˇredstavuje vynos ´ proplacen z´akazn´ıkem. Pr´ace reˇzijn´ıch zamˇestnancu˚ je pouze n´aklad, posl´eze vydaj. ´ Techniˇct´ı zamˇestnanci generuj´ı firmˇe vynosy pouze pokud pracuj´ı na projektu pro ´ firemn´ıho z´akazn´ıka – odv´ad´ı tzv. produktivn´ı hodiny. Jin´a n´aplnˇ nen´ı vynosem: napˇr. ´ dovolen´a, prostoje apod. Zde se jedn´a naopak o firemn´ı n´aklady (hrazen´e ANF Data). Hodiny reˇzijn´ıch zamˇestnancu˚ nejsou produktivn´ı. ´ Proto se d´ale na urovni cel´eho oddˇelen´ı sleduje tzv. ukazatel efektivity: P roduktivita =
poˇcet hodin generuj´ıc´ıch v´ynosy [%] celkov´y poˇcet hodin
´ Tento ukazatel je souˇca´ st´ı reportingu oddˇelen´ı, minim´aln´ı vyˇzadovan´a urove nˇ je ˇ 80%. Celkovy´ poˇcet hodin zohlednuje efektivn´ı pracovn´ı fond, tj. re´alny´ poˇcet pracovn´ıch hodin za oddˇelen´ı oˇcistˇeny´ o dovolen´e, sv´atky apod.. Pokud oznaˇc´ıme: • HR vyˇ ´ se hodinov´e sazby • Hte celkovy´ poˇcet produktivn´ıch hodin oddˇelen´ı CZK ˇ • EREU red) R kurz prodeje EUR (CNB stˇ
Pak plat´ı: CZK V´ynos = HR ∗ Hte ∗ EREU R [CZK]
51
ˇ ´I HO Rˇ ´I ZEN´I 4. A PLIKACE METOD FINAN CN
Ekvivalentnˇe pˇri oznaˇcen´ı: • P r produktivita pr´ace podle pˇredchoz´ıho vztahu • Ht celkovy´ poˇcet hodin v pracovn´ım fondu oddˇelen´ı CZK ˇ • EREU red) R kurz prodeje EUR (CNB stˇ
plat´ı: CZK V´ynos = HR ∗ Ht ∗ P r ∗ EREU R [CZK]
Mimoˇra´ dny´ vynos ´ Vedle hlavn´ıch vynos u˚ m´a oddˇelen´ı CVD jeˇstˇe vynosy mimoˇra´ dn´e. Zdrojem tˇechto ´ ´ vynos u˚ jsou: ´ • Cestovn´ı n´ahrady pˇri sluˇzebn´ıch cest´ach do Rakouska. • Ostatn´ı mimoˇra´ dn´e pˇr´ıjmy. Pˇri sluˇzebn´ıch cest´ach do Rakouska je hodinov´a sazba navyˇ ´ sena o cˇ a´ stku, kter´a pokryje vydaje na dopravu, hotel, z´akonn´e diety apod. vyslan´eho zamˇestnance. Tato ´ ´ ctov´ana z´akazn´ıkovi (do rozpoˇctu konkr´etn´ıho projektu) a je evcˇ a´ stka je n´aslednˇe zauˇ ´ ctovan´a idov´ana jako vynos. Pˇri sluˇzebn´ıch cest´ach mimo Rakousko je sluˇzebn´ı cesta uˇ ´ jako n´aklad ANF Data. Posl´eze je jako pˇr´ıjem proplacena. Navyˇ ´ sen´ı hodinov´e sazby tvoˇr´ı mimoˇra´ dny´ vynos, samotn´a sluˇzebn´ı cesta vˇsak produkuje tak´e n´aklady. ´ Pokud oznaˇc´ıme: • HRs zvyˇ ´ sen´ı hodinov´e sazby (rozd´ıl mezi touto sazbou a norm´aln´ı sazbou) • Hts celkovy´ poˇcet hodin na sluˇzebn´ı cestˇe v efektivn´ım pracovn´ım fondu oddˇelen´ı CZK ˇ • EREU red) R kurz prodeje EUR (CNB stˇ
• IoEU R ostatn´ı vynosy v eurech ´ • IoCZK ostatn´ı vynosy v korun´ach ´
52
ˇ ´I HO Rˇ ´I ZEN´I 4. A PLIKACE METOD FINAN CN
Pak plat´ı: CZK CZK [CZK] Mimoˇra´ dn´y v´ynos = (HRs ∗ Hts + IoEU R ) ∗ EREU R + Io
a d´ale pak: Celkov´y v´ynos = Hlavn´ı v´ynos + Mimoˇra´ dn´y v´ynos = CZK CZK = (HR ∗ Hte + HRs ∗ Hts + IoEU R ) ∗ EREU [CZK] R + Io
4.1.6
Struktura n´akladu˚
N´aklady jsou, stejnˇe jako vynosy, specifick´e prostˇred´ı oddˇelen´ı mezin´arodn´ı firmy. ´ Oddˇelen´ı CVD m´a na cely´ obchodn´ı rok stanoveny´ finanˇcn´ı pl´an n´akladu˚ (standartn´ı n´aklady), ktery´ nelze pˇrekroˇcit. Drtivou vˇetˇsinu n´akladu˚ tvoˇr´ı mzdov´e n´aklady a n´aklady s t´ım spojen´e, tj. pˇr´ım´e variabiln´ı n´aklady. To odpov´ıd´a struktuˇre rozvahy, tj. vysok´emu pod´ılu kr´atkodobych ´ pasiv na celkovych pasivech a stejnˇe tak vysok´emu pod´ılu kr´atokodobych aktiv na ´ ´ celkovych ´ aktivech, viz strana 44. Struktura n´akladu˚ oddˇelen´ı CVD je vysvˇetlena v n´asleduj´ıc´ıch odd´ılech. Procentueln´ı pod´ıl je orientaˇcn´ı. Fixn´ı n´aklady N´aklad
Pˇribliˇzny´ pod´ıl (%)
Leasing, n´ajem mimo n´ajem prostor N´ajem prostor ´ zba Udrˇ
0,2 4,4 0,2
Tabulka 4.1: Fixn´ı n´aklady, zdroj: ANF Data Fixn´ı n´aklady jsou tvoˇreny pˇredevˇs´ım n´ajmy, celkovˇe pˇredstavuj´ı pˇribliˇznˇe 5 % ˚ celkovych ´ n´akladu. Variabiln´ı n´aklady Variabiln´ı n´aklady jsou tvoˇreny pˇredevˇs´ım mzdami, soci´aln´ımi odvody a cestovn´ımi ˚ n´aklady, celkovˇe pˇredstavuj´ı pˇribliˇznˇe 92 % celkovych ´ n´akladu.
53
ˇ ´I HO Rˇ ´I ZEN´I 4. A PLIKACE METOD FINAN CN
N´aklad
Pˇribliˇzny´ pod´ıl (%)
Cestovn´ı n´aklady Kancel´arˇ sky´ materi´al N´aklady na reklamu a pohoˇstˇen´ı N´aklady na veden´ı Nakoupen´e sluˇzby Odpisy Osobn´ı n´aklady Soci´aln´ı odvody Telefon a komunikace
37,0 0,3 0,4 2,8 1 2,5 34,5 13,1 0,3
Tabulka 4.2: Variabiln´ı n´aklady, zdroj: ANF Data Ostatn´ı n´aklady N´aklad
Pˇribliˇzny´ pod´ıl (%)
Ostatn´ı n´aklady Pojiˇstˇen´ı
2,5 0,4
Tabulka 4.3: Ostatn´ı n´aklady, zdroj: ANF Data ˚ Ostatn´ı n´aklady pˇredstavuj´ı pˇribliˇznˇe 3 % celkovych ´ n´akladu. Ke struktuˇre n´akladu˚ je nutn´e d´ale poznamenat, zˇ e k vzhledem drtivˇe pˇrevaˇzuj´ıc´ım ˚ se v praxi ostatn´ı typy n´akladu˚ (fixn´ı a ostatn´ı nepˇr´ım´e) pˇr´ımym ´ variabiln´ım n´akladum vˇzdy rozpoˇc´ıtaj´ı jako rˇ eˇzijn´ı n´aklad na zamˇestnance. ´ ct´arny, kter´a tyto n´aklady po skonˇcen´ı obchodn´ıho mˇes´ıce Tomu odpov´ıd´a i postup uˇ dopoˇc´ıt´a. Finanˇcn´ı manaˇzer oddˇelen´ı je schopen udˇelat kvalifikovany´ odhad vyˇ ´ se tˇechto n´akladu˚ na aktu´aln´ı obchodn´ı mˇes´ıc. Tento odhad je zaloˇzen na vyvoji v minulych ´ ´ mˇes´ıc´ıch a na znalosti toho, kolik faktoru˚ v aktu´aln´ım obchodn´ım mˇes´ıci tuto poloˇzku ovlivn´ı (napˇr. mimoˇra´ dn´a sˇ kolen´ı).
54
ˇ ´I HO Rˇ ´I ZEN´I 4. A PLIKACE METOD FINAN CN
4.2 4.2.1
Aplikace metod kr´atkodob´eho finanˇcn´ıho pl´anov´an´ı Pˇr´ıklad kalkulace
Podle vyˇ ´ se uveden´eho je pro firmu ANF Data kl´ıcˇ ovy´ kr´atkodoby´ finanˇcn´ı pl´an. D´ale z tohoto pl´anu z jeho sloˇzek (viz. 2.4.2, strana 23) je vzhledem k podm´ınk´am finanˇcn´ıho rˇ´ızen´ı ANF Data kl´ıcˇ ovy´ pl´an vynos u, ˚ n´akladu˚ a tvorby zisku. Pl´anov´a rozvaha nem´a ´ ´ ´ cetn´ı vykazy na urovni oddˇelen´ı firmy smysl, uˇ sestavuje firma na konci obchodn´ıho ´ ˚ za norm´aln´ıch okolnost´ı nesm´ırnˇe duleˇ ˚ zity, roku a podl´ehaj´ı auditu. Pl´an penˇezˇ n´ıch toku, ´ nen´ı vzhledem k z´avˇeru o cash flow na stranˇe 50 relevantn´ı. Koneˇcnˇe pl´an rozdˇelen´ı zisku a pl´an extern´ıho financov´an´ı nejsou v kompetenci oddˇelen´ı CVD. ˚ n´akladu˚ a tvorby V n´asleduj´ıc´ım odd´ılu je pops´ana uk´azkov´a kalkualce vynos u, ´ ˚ ych zisku pro jeden obchodn´ı mˇes´ıc s postihnut´ım ruzn ´ ud´alost´ı. Uvaˇzujme obchodn´ı mˇes´ıc bˇrezen 2008, ktery´ zaˇcal 22.2.2008 a skonˇcil 20.3.2008. Podle pravidel uvedenych oddˇelen´ı ´ na stranˇe 43 se v praxi postupuje tak, zˇ e se vynos ´ za cely´ obchodn´ı mˇes´ıc propl´ac´ı k prvn´ımu dni bˇezˇ n´eho mˇes´ıce podle kurzu CZK/EUR ˇ CNB z pˇredchoz´ıho dne. Pˇredpokl´adejme, zˇ e k 1.3.2008 z firmy odch´azej´ı 3 zamˇestnanci a jeden nastupuje. Po n´astupu n´asleduje podle firemn´ıch pravidel obdob´ı 2 mˇes´ıcu˚ sˇ kolen´ı, kdy novy´ zamˇestnanec generuje pouze reˇzijn´ı hodiny. Od 27.2.2008 bude sn´ızˇ en stav lid´ı na jednom projektu o dvˇe osoby. Pro tyto dvˇe osoby se najde jiny´ projekt aˇz od 5.3.2008. (oba zamˇestnanci budou po danou dobu generovat reˇzijn´ı hodiny m´ısto produktivn´ıch hodin). Na zaˇca´ tku mˇes´ıce je v oddˇelen´ı 45 produktivn´ıch zamˇestnancu˚ pracuj´ıc´ıch na ´ ´ plny´ uvazek, 4 reˇzijn´ı zamˇestnanci pracuj´ıc´ı na plny´ uvazek a 3 reˇzijn´ı zamˇestnanci ´ pracuj´ıc´ı na cˇ a´ steˇcny´ uvazek (50%). Poˇcet hodin str´avenych ´ na sluˇzebn´ıch cest´ach v Rak˚ eru ousku je 8% z celkov´eho poˇctu produktivn´ıch hodin. Cestovn´ı n´aklady jsou v prumˇ ´ ctovanou pracovn´ı hodinu. Ostatn´ı n´aklady (vˇcetnˇe oˇcek´avanych 5 EUR na kaˇzdou uˇ ´ ´ ct´arnou) jsou 25 CZK na produktivn´ı hodinu. n´akladu˚ pˇriˇrazenych ´ uˇ ˚ er vykazovanych Prumˇ hodin v obdob´ı od 22.2.2008 do 29.2.2008 je v oddˇelen´ı 8 ´ hodin na osobu dennˇe. ˚ ern´a mzda v oddˇelen´ı CVD je Pˇripust’me, zˇ e hodinov´a sazba je 15 EUR a prumˇ 20000 CZK brutto pˇri 160 hodin´ach mˇes´ıcˇ nˇe (fiktivn´ı hodnoty). N´aklady na soci´aln´ı a zdravotn´ı pojiˇstˇen´ı jsou 35% z hrub´e mzdy. Finanˇcn´ı manaˇzer sestavuje pl´an 28.2.2008.
55
ˇ ´I HO Rˇ ´I ZEN´I 4. A PLIKACE METOD FINAN CN
Den
22.2. 23.2. 24.2. 25.2. 26.2. 27.2. 28.2. 29.2. 1.3. 2.3. 3.3. 4.3. 5.3. 6.3. 7.3. 8.3. 9.3. 10.3. 11.3. 12.3. 13.3. 14.3. 15.3. 16.3. 17.3. 18.3. 19.3. 20.3.
Prod. Reˇz. zam. zam.
45 45 45 43 43 43 40 40 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42 42
5,5 5,5 5,5 7,5 7,5 7,5 8,5 8,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5 6,5
Prod. Reˇz. hod. hod.
360 360 360 344 344 344 320 320 336 336 336 336 336 336 336 336 336 336 336 336
44 44 44 60 60 60 68 68 52 52 52 52 52 52 52 52 52 52 52 52
Vynos ´ EUR
5400 5400 5400 5160 5160 5160 4800 4800 5040 5040 5040 5040 5040 5040 5040 5040 5040 5040 5040 5040
Mimoˇr. vynos ´ EUR
Mzd. n´akl. CZK
Zdr. soc. CZK
Cest. n´akl. EUR
Ost. n´akl. CZK
432 432 432 412,8 412,8 412,8 384 384 403,2 403,2 403,2 403,2 403,2 403,2 403,2 403,2 403,2 403,2 403,2 403,2
50500 50500 50500 50500 50500 50500 48500 48500 48500 48500 48500 48500 48500 48500 48500 48500 48500 48500 48500 48500
17675 17675 17675 17675 17675 17675 16975 16975 16975 16975 16975 16975 16975 16975 16975 16975 16975 16975 16975 16975
1800 1800 1800 1720 1720 1720 1600 1600 1680 1680 1680 1680 1680 1680 1680 1680 1680 1680 1680 1680
9000 9000 9000 8600 8600 8600 8000 8000 8400 8400 8400 8400 8400 8400 8400 8400 8400 8400 8400 8400
Tabulka 4.4: Uk´azkov´a kalkulace vynos u˚ a n´akladu˚ v oddˇelˇen´ı CVD pro obchodn´ı ´ mˇes´ıc bˇrezen 2008
56
ˇ ´I HO Rˇ ´I ZEN´I 4. A PLIKACE METOD FINAN CN
Podle zad´an´ı zpracov´aval finanˇcn´ı manaˇzer kalkulaci 28.2.2008. Podle firemn´ıch pravidel bude celkovy´ vynos v EUR mezi 22.2.2008 a 29.2.2008 proplacen podle kurzu ´ platnym ´ 29.2.2008. Stejnˇe tak se veˇsker´e n´aklady odv´ıjej´ı od toho, kolik bylo vyk´az´ano produktivn´ıch a reˇzijn´ıch hodin. Tyto hodnoty vˇsak z´avis´ı na vyvoji situace na projektech, kterou je ´ opˇet nutno pˇredv´ıdat. Pokud chce finanˇcn´ı manaˇzer prov´est napˇr. mimoˇra´ dnou investiˇcn´ı akci, pak mus´ı jednak porovnat celkov´e vynosy a pˇr´ıjmy za obchodn´ı mˇes´ıc a zv´azˇ it, zda vznikem ´ mimoˇra´ dnych ´ n´akladu˚ nedojde k pˇrekroˇcen´ı pl´anovanych ´ n´akladu˚ pro dany´ obchodn´ı mˇes´ıc (a samozˇrejmˇe i pro obchodn´ı rok). Rozhodnut´ı finanˇcn´ıho manaˇzera z´avis´ı na tˇechto n´ahodnych ´ faktorech: • Kurz CZK/EUR • Vyvoj stavu zamˇestnancu˚ na projektech ´ • Vyvoj stavu zamˇestnancu˚ v oddˇelen´ı ´
a d´ale na n´asleduj´ıc´ıch zn´amych ´ cˇ i efektivnˇe pˇredv´ıdatelnych ´ faktorech:
• % efektivn´ıho vyuˇzit´ı pracovn´ıho fondu • % produktivn´ıch hodin str´avenych ´ na sluˇzebn´ıch cest´ach v Rakousku ˚ ern´e n´aklady na jeden pracovn´ı den str´aveny´ na sluˇzebn´ı cestˇe v Rakousku • Prumˇ • Celkov´e n´aklady (a vynos) pˇri sluˇzebn´ıch cest´ach mimo Rakousko ´ ˚ erny´ mˇes´ıcˇ n´ı plat v oddˇelen´ı • Prumˇ • Celkov´e mˇes´ıcˇ n´ı fixn´ı n´aklady oddˇelen´ı • Celkov´e mˇes´ıcˇ n´ı odpisy oddˇelen´ı ´ ct´arnou (tzv. Umlage • Celkov´e mˇes´ıcˇ n´ı n´aklady oddˇelen´ı na osobu dopoˇc´ıtan´e uˇ cyklus) V souˇcasn´e dobˇe prob´ıh´a rozhodnut´ı finanˇcn´ıho manaˇzera na z´akladˇe hodnot z firemn´ıho informaˇcn´ıho syst´emu. Pro odhad vyvoje do budoucna manaˇzer pouˇzije sv´e zkuˇsenosti ´
57
ˇ ´I HO Rˇ ´I ZEN´I 4. A PLIKACE METOD FINAN CN
s vyvojem kurzu CZK/EUR a s vyvojem na projektech. Nem´a k dispozici n´astroj pro ´ ´ modelov´an´ı vynos u˚ a n´akladu˚ podle vyˇ ´ ´ se uvedenych ´ pravidel. ˚ zity´ z´avˇer. Softwarov´a aplikace vytvoˇren´a v r´amci t´eto diploZ toho vyplyv´ ´ a duleˇ mov´e pr´ace bude pouˇz´ıv´ana pro modelaci vynos u, ˚ n´akladu˚ a kurzov´eho vyvoje ´ ´ v kr´atkodob´em cˇ asov´em obdob´ı jednoho obchodn´ıho mˇes´ıce. Pomoc´ı t´eto aplikace bude finanˇcn´ı manaˇzer schopen rychle udˇelat nˇekolik simulac´ı a prov´adˇet kvalifikovanˇejˇs´ı rozhodnut´ı. Tato aplikace vyznamnˇ e usnadn´ı operativn´ı n´akladovou kalku´ laci, zaloˇzenou na vyˇ ´ se uvedenych ´ n´ahodnych ´ faktorech. 4.2.2
Specifikace softwarov´e aplikace
´ cel apN´azev softwarov´e aplikace je Cost Controller, tento n´azev jasnˇe vyjadˇruje uˇ ˇ likace. C´ılem aplikace Cost Controller je st´at se vhodnym manaˇzersk´eho ´ doplnkem informaˇcn´ıho syst´emu firmy a nab´ıdnout softwarovou podporu pro nyn´ı pouˇz´ıvanou praxi manu´aln´ıho kr´atkodob´eho finanˇcn´ıho pl´anov´an´ı. V zˇ a´ dn´em pˇr´ıpadˇe nen´ı c´ılem duplikovat funkcionalitu, kter´a je ve firemn´ım informaˇcn´ım syst´emu jiˇz implementov´ana. Softwarov´a aplikace bude schopna: ˚ n´akladu˚ a EBIT na obchodn´ı mˇes´ıc podle zadanych • Prov´adˇet kalkulaci vynos u, ´ ´ ˚ parametru: – Pˇredpokl´adany´ kurz CZK/EUR – Pˇredpokl´adany´ efektivn´ı pracovn´ı fond (poˇcet pracovn´ıch hodin) – Pˇredpokl´adan´e procentn´ı vyuˇzit´ı produktivn´ıch pracovn´ıch hodin – Pˇredpokl´adan´e procento produktivn´ıch pracovn´ıch hodin str´avenych ´ na sluˇzebn´ıch cest´ach v Rakousku – Pˇredpokl´adan´e celkov´e n´aklady (a vynos) pˇri sluˇzebn´ıch cest´ach mimo Rak´ ousko ˚ erny´ mˇes´ıcˇ n´ı plat v oddˇelen´ı – Pˇredpokl´adany´ prumˇ – Pˇredpokl´adan´e celkov´e mˇes´ıcˇ n´ı odpisy oddˇelen´ı ´ ct´arnou – Pˇredpokl´adan´e celkov´e mˇes´ıcˇ n´ı n´aklady oddˇelen´ı na osobu dopoˇc´ıtan´e uˇ (Umlage cyklus) – Ostatn´ı pˇredpokl´adan´e mˇes´ıcˇ n´ı n´aklady oddˇelen´ı (fixn´ı n´aklady) • Vizualizovat zadan´a data a vysledky pomoc´ı grafu˚ ´
58
ˇ ´I HO Rˇ ´I ZEN´I 4. A PLIKACE METOD FINAN CN
• Je nutn´e podporovat export grafu˚ do standardn´ıch form´atu˚ obr´azku˚ ´ Jak jiˇz bylo uvedeno, jedn´ım z hlavn´ıch ukol u˚ finanˇcn´ıho managementu CVD je ´ ˚ ze a zefekneust´aly´ reporting nejvyˇssˇ´ımu veden´ı. Export grafu˚ tomuto ukolu napomuˇ tivn´ı pr´aci finanˇcn´ıho managementu. 4.2.3
Implementace a provoz aplikace
Aplikace Cost Controller je implementov´ana pomoc´ı technologie Java, Java Swing jako desktopov´a aplikace. Pˇri vyvoji byly pouˇzity pouze produkty s otevˇrenym ´ ´ zdrojovym ´ ´ kodem (open-source software), pˇredevˇs´ım vyvojov´ e prostˇred´ı Eclipse, d´ale projekty ´ Hibernate, HSQL DB a Spring. Pouˇzit´ı technologie Java zaruˇcuje portabilitu a pouˇzitelnost ˚ ych aplikace na ruzn ´ poˇc´ıtaˇcovych ´ platform´ach, pˇredevˇs´ım na platformˇe Microsoft Windows. Aplikace Cost Controller sest´av´a ze tˇrech perspektiv: cˇ asov´e, pl´anovanc´ı a kalku´ lace. V tˇechto perspektiv´ach je po rˇ adˇe moˇzn´e zad´avat cˇ asov´e udaje, pl´anovac´ı a prov´adˇet kalkulace. N´avrh aplikace je robustn´ı, zaloˇzen na vzoru MVC (Model-View-Controller) s vyuˇzit´ım modern´ıch programovac´ıch pˇr´ıstupu˚ a n´avrhovych vzoru˚ objektovˇe orientovan´eho ´ ´ ´ programov´an´ı. C´ılem je srozumitelnost zdrojov´eho kodu pro pˇr´ıpad budouc´ıch uprav nebo rozˇsiˇrov´an´ı. ´ Vystupem kalkulace je graf, ktery´ zobraz´ı EBIT pˇr´ıpadnˇe jin´e udaje na z´akladˇe ´ zadanych ´ informac´ı. Tyto grafy je moˇzn´e snadno rozˇsiˇrovat. K dalˇs´ım zaj´ımavym ´ fuknc´ım aplikace Cost Controller patˇr´ı moˇznost pˇrepnout jazykovou verzi do jazyku˚ cˇ eˇstina, angliˇctina, nˇemˇcina. Toto jsou tˇri hlavn´ı firemn´ı jazyky ANF Data. D´ale nab´ız´ı aplikace moˇznost exportu zhotoven´e statistiky pomoc´ı postupu kop´ırovat-vloˇzit, zde je c´ılem snadn´a pˇrenositelnost do aplikac´ı typy Microsoft Word, Power Point. Tyto fuknce zajiˇst’uj´ı vysokou pouˇzitelnost aplikace pro prezentace v r´amci firmy ANF Data. Ve firmˇe ANF Data budou aplikaci Cost Controller pouˇz´ıvat Ing. Petr Ondra, vedouc´ı oddˇelen´ı CVD a Ing. Martina Golov´a, ekonomka oddˇelen´ı CVD.
59
´ Eˇ R 5. Z AV
5
´ ER ˇ ZAV
Finanˇcn´ı rˇ´ızen´ı je obecn´a discipl´ına, kter´a prostupuje vˇsemi cˇ innostmi kaˇzd´e firmy pˇres vˇsechny jej´ı organizaˇcn´ı jednotky. Prostˇred´ı mezin´arodn´ıch firem znamen´a pro finanˇcn´ı rˇ´ızen´ı mnoh´a specifika. Oddˇelen´ı velkych ´ firem se ze vˇsech discipl´ın finanˇcn´ıho rˇ´ızen´ı nejv´ıce soustˇred’uj´ı na kr´atkodob´e finanˇcn´ı pl´anov´an´ı, coˇz je d´ano jejich pozic´ı v organizaˇcn´ı struktuˇre firmy, resp. zamˇerˇ en´ım na provozn´ı ot´azky. Tomu tak´e odpov´ıd´a mal´a volnost k rozhodov´an´ı a vysok´a m´ıra kontroly ve finanˇcn´ıch ot´azk´ach. Tyto aspekty jsou vyznamnˇ e ´ umocnˇeny pr´avˇe v prostˇred´ı poboˇcek mezin´arodn´ıch firem. Tato diplomov´a pr´ace aplikovala metody kr´atkodob´eho finanˇcn´ıho pl´anov´an´ı do prostˇred´ı oddˇelen´ı CVD firmy ANF Data. Firma ANF Data pouˇz´ıv´a jako obchodn´ı model a jako z´aklad finanˇcn´ıho pl´anov´an´ı syst´em pevn´e hodinov´e sazby. Firemn´ı vynosy ´ jsou v EUR a n´aklady v CZK. ˚ zitˇejˇs´ı cˇ innost´ı kr´atkodob´eho finanˇcn´ıho pl´anov´an´ı kalkuV tomto prostˇred´ı je nejduleˇ lace n´akladu˚ a vynos u˚ podle provozn´ıch podm´ınek oddˇelen´ı a podle aktu´aln´ıho a ´ pˇredpokl´adan´eho kurzu CZK/EUR. Pˇrekvapivˇe malou roli hraje pl´an cash-flow, a to ˚ v dusledku dostateˇcn´eho mnoˇzstv´ı hotovosti poskytnut´eho mateˇrskou firmou. Zn´am´e ´ esˇ nˇe pouˇz´ıt, pˇriˇcemˇz metody kr´atkodob´eho finanˇcn´ıho pl´anov´an´ı je tedy moˇzn´e uspˇ ˚ zitosti. nabyvaj´ ´ ı v tomto specifick´em prostˇred´ı odliˇsn´e duleˇ Mnoˇzstv´ı nezn´amych faktoru˚ pˇri provozn´ım, kr´atkodob´em finanˇcn´ım pl´anov´an´ı ´ nut´ı finanˇcn´ıho manaˇzera oddˇelen´ı CVD k modelac´ım, navzdory siln´e finanˇcn´ı kont˚ patˇr´ı provozn´ı situace oddˇelen´ı a kurz CZK/EUR. role mateˇrsk´e firmy. K tˇemto faktorum ´ esˇ nˇe Vyvoj mˇenov´eho kurzu nelze algoritmicky pˇredv´ıdat. Jedinou moˇznost´ı, jak uspˇ ´ pl´anovat v takov´emto prostˇred´ı je iterativn´ı proveden´ı v´ıce variant kalkulac´ı a porovn´an´ı ˚ Jednoduchy´ proces je v praxi neobyˇcejnˇe efektivn´ı a vyznamnˇ vysledk u. e pom´ah´a zk´ ´ valitnit finanˇcn´ı rˇ´ızen´ı. Praktickym t´eto diplomov´e pr´ace je re´aln´a softwarov´a aplikace Cost ´ vystupem ´ ˚ Controller, kter´a nab´ız´ı pr´avˇe tuto moˇznost kalkulace na z´akladˇe zadanych ´ faktoru. O pˇr´ınosu svˇedˇc´ı fakt, zˇ e se v oddˇelen´ı CVD firmy ANF Data pˇri kr´atkodob´em finanˇcn´ım pl´anov´an´ı skuteˇcnˇe pouˇz´ıv´a.
60
REFERENCE [ANF Data–2006/2007] V´yroˇcn´ı zpr´ava spoleˇcnosti ANF Data za obchodn´ı rok 2006/2007: Koneˇcn´a rozvaha, v´ykaz zisku a ztr´at, pˇrehled o penˇezˇ n´ıch toc´ıch. Obchodn´ı rejstˇr´ık, 2007. URL: www.justice.cz ˇ acˇ ek 1–2005] Kocmanov´a, Alena, Lun´ ˇ acˇ ek, Jiˇr´ı. Ekonomika podniku: [Kocmanov´a, Lun´ 1. d´ıl. Brno: Akademick´e nakladatelstv´ı CERM, 2005. 68 s. ISBN 80-2143016-8. ˇ acˇ ek 2–2005] Kocmanov´a, Alena, Lun´ ˇ acˇ ek, Jiˇr´ı. Ekonomika podniku: [Kocmanov´a, Lun´ 2. d´ıl. Brno: Akademick´e nakladatelstv´ı CERM, 2005. 62 s. ISBN 80-2143017-6. [Koneˇcny–2004] Koneˇcny, ´ ´ Miloˇs. Finanˇcn´ı anal´yza a pl´anov´an´ı. Brno: Skripta VUT, 2004. 102 s. ISBN 80-214-2564-4. ˇ akov´a–2007] Kor´ab, Vojtˇech, Peterka, Jiˇr´ı, Reˇzn´ ˇ akov´a, M´aria. [Kor´ab, Peterka, Reˇzn´ Podnikatelsk´y pl´an. Brno: Computer press, 2007. 216 s. ISBN 978-80-2511605-0. [Kr´a´l–2003]
Kr´a´l, Miloˇs. Devizov´a rizika a jejich efektivn´ı rˇ´ızen´ı ve firmˇe. Praha: VOX nakladatelstv´ı, 2003. 240 s. ISBN 80-86324-28-1.
[Landa–2007] Landa, Martin. Finanˇcn´ı pl´anov´an´ı a likvidita. Brno: Computer Press, 2007. 180 s. ISBN 978-80-251-1492-6. [Rais, Doskoˇcil–2007] Rais, Karel, Doskoˇcil, Radek. Risk Management. Brno: Akademick´e nakladatelstv´ı CERM, 2007. 152 s. ISBN 978-80-214-3510-0. ˇ akov´a–2005] Reˇzn´ ˇ akov´a, M´aria. Finanˇcn´ı management: 2. d´ıl. Brno: Akademick´e [Reˇzn´ nakladatelstv´ı CERM, 2005. 119 s. ISBN 80-214-3036-2. ´ cetnictv´ı pro manaˇzery. 1. vyd´an´ı. Praha: Grada, [Sedl´acˇ ek–2005] Sedl´acˇ ek, Jaroslav. Uˇ 2005. 226 s. ISBN 80-247-1195-8. [Zinecker–2005] Zinecker, Marek. Finanˇcn´ı rˇ´ızen´ı podniku. Brno: Akademick´e nakladatelstv´ı CERM, 2006. 126 s. ISBN 80-214-3150-4.
61
ˇ ILOH ´ SEZNAM PR A Organizaˇcn´ı struktura oddˇelen´ı CVD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . B Uk´azky aplikace Cost Controller . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
62
64 65
A
ˇ I´ STRUKTURA ODDELEN ˇ ORGANIZACN I´ CVD
Obr´azek A.1: Organizaˇcn´ı struktura oddˇelen´ı CVD firmy ANF Data, stav k 29.3.2008, zdroj: ANF Data
63
B
´ UKAZKY APLIKACE COST CONTROLLER
Obr´azek B.1: aplikace Cost Controller, perspektiva cˇ asu
Obr´azek B.2: aplikace Cost Controller, vysledn y´ pˇrehled EBIT ´
64
