Státní sociální podpora

Státní sociální podpora Aktualizace pro rok 2014 bakalářské obory JUDr. Martin Šimák, Ph.D.

Pojem, právní úprava  jeden ze tří pilířů sociálního zabezpečení v ČR  založen na zabezpečovacím principu  systém peněžitých dávek  určený zejména pro zaopatření nízkopříjmových rodin s

dětmi  3 dávky testované, 2 netestované

 prameny:  zákon 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře

(komplexní hmotněprávní i částečná procesní úprava)  zákon č. 500/2004 Sb., správní řád (procesní úprava - dle

principu subsidiarity)

Oprávněné osoby (§ 3) 1)

2)

osoby s trvalým pobytem na území ČR: a) čeští státní občané s trvalým pobytem v ČR b) cizinci s trvalým další osoby – cizinci – dle ust. § 3 odst. 2 písm. d), e), f), g) pobytem na území ČR (podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu) osoby bez trvalého pobytu na území ČR: a) cizinci hlášení zde k pobytu dle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu alespoň po dobu 365 dnů b) cizinci zde narození a hlášení k pobytu (dle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu) do 1 roku jejich věku c) nezletilí cizinci, svěření v ČR do péče nahrazující péči rodičů nebo do ústavní výchovy

Základní pojmy rozhodný příjem (u testovaných dávek) - § 4, 5  měsíční průměr „čistých“ příjmů za rozhodné období rozhodné období (§ 6)  kalendářní rok (přídavek na dítě), kalendářní čtvrtletí (porodné, příspěvek na bydlení) společně posuzované osoby (§ 7)  trvalé spolužití s oprávněnou osobou v domácnosti a společná úhrada nákladů na své potřeby (nezaopatřené děti, jejich rodiče, druh a družka, manželé…)  u příspěvku na bydlení – rodinu tvoří osoby hlášené k trvalému pobytu,

podmínka spolužití a společné úhrady nákladů se nepožaduje

rodina (§ 7)  oprávněná osoba + společně posuzované osoby

Základní pojmy nezaopatřené dítě (§ 11)  po dobu plnění povinné školní docházky poté  po dobu soustavné přípravy na budoucí povolání (tj. doba studia na SŠ, VOŠ, VŠ, včetně VŠ kombi formy …) nebo  pokud se nemůže připravovat na budoucí povolání pro nemoc či úraz maximálně však do dovršení 26. roku věku  studium na VŠ = studium v Bc., Mgr. nebo doktorském stud. programu

Základní pojmy  rodič (§ 7 odst. 2 písm. b)

a) biologický rodič b) osoba, které bylo nezaopatřené dítě svěřeno do péče nahrazující péči rodičů rozhodnutím příslušného orgánu (viz ust. § 7 odst. 10) c) manžel, partner, druh / družka rodiče nebo osoby ad b) d) vdovec / vdova po rodiči nebo osobě ad b)

Životní minimum  zákon č. 110/2006 Sb., s odchylkami dle zákona č. 117/1995

Sb.  jednosložková částka, nejde o dávku  společensky uznaná minimální hranice příjmů osoby

nutná k zajištění výživy a ostatních základních potřeb  účel: zjistit, zda osoba splňuje podmínku nedostatečnosti

příjmu a má proto nárok na dávky, poskytované ve spojení s touto sociální událostí  jednotlivec: 3 410 Kč  společně posuzované osoby – odstupňováno podle pořadí

(skupina zaopatřených a nezaopatřených) a věku, podmínkou je společné užívání bytu

Životní minimum - částky  částky zvýšené od 1.1.2012 nařízením vlády č. 409/2011 Sb.  3 140 Kč (osoba posuzovaná 1. v pořadí)  2 830 Kč (od 15 let věku, není-li nezaopatřená)

 2 450 Kč ( 15-26 let věku, jde-li o nezaopatřené dítě)  2 140 Kč (6-15 let věku, jde –li o nezaopatřené dítě  1 740 Kč (do 6 let věku, jde-li o nezaopatřené dítě)

Životní minimum – příklady  Příklad 1  otec (40 let), pracuje: 3 140 Kč  matka (38 let), pracuje: 2 830 Kč  dítě (19 let), studuje VŠ: 2 450 Kč  ŽM rodiny 8 420 Kč  Příklad 2  otec (50 let), pracuje: 3 140 Kč  matka (38 let), nezaměstnaná: 2 830 Kč  dítě (19 let), pracuje: nepočítá se do rodiny (ledaže jde o příspěvek na bydlení – viz ust. 27 odst. 3 ve spojení s ust. § 7 odst. 5 ZSSP)  dítě (14 let), navštěvuje ZŠ: 2 140 Kč  dítě (18 let), studuje gymnázium: 2 450 Kč  ŽM rodiny 10 560 Kč

Životní minimum - příklady  Příklad 3  babička (65 let), v důchodu: 3 140 Kč  matka (43 let), pracuje: 2 830 Kč  dítě (10 let), navštěvuje ZŠ: 2 140 Kč  ŽM rodiny 8 110 Kč  Příklad 4  otec (24 let), studuje VŠ, nepracuje: 2 450 Kč  matka (22 let), studuje VŠ, nepracuje: 2 450 Kč  dítě (1 rok): 1 740 Kč  ŽM rodiny 6 640 Kč

Existenční minimum  zákon č. 110/2006 Sb.  minimální hranice příjmů osoby k zajištění výživy a

ostatních potřeb na úrovni, která umožňuje přežití  nelze použít u nezaopatřených dětí, u starobních

důchodců, u osoby starší 65 let  2 200,- Kč měsíčně  částky ŽM a EM se zvyšuje nařízením vlády v závislosti na

růstu indexu spotřebitelských cen (pokud růst indexu činí alespoň 5 %)

Dávky SSP – obecně  upraveno ve „společných ustanoveních o dávkách“ - (§ 49 a

násl. zákona č. 117/1995 Sb.)  nárok na dávku x nárok na výplatu dávky (§ 49)  nárok na výplatu dávky zaniká marným uplynutím

prekluzivní lhůty  délka lhůty:  

3 měsíce ode dne, od kterého náleží (opakující se dávky) 1 rok ode dne narození/ pohřbení (porodné + pohřebné; zde zaniká současně i nárok na dávku)

 příjemce dávky = oprávněná osoba nebo jiná osoba (např.

zákonný zástupce)  institut zvláštního příjemce – za podmínek § 59 odst. 2

Dávky testované  přídavek na dítě  porodné

 příspěvek na bydlení

Přídavek na dítě  nárok nezaopatřeného dítěte  nárok vzniká rodinám s příjmem do 2,4 násobku ŽM

rodiny  výše dávky:  500 Kč (0-5 let věku včetně)  610 Kč (6-14 let včetně)  700 Kč (15-26 let věku)

Přídavek na dítě - příklad  životní minimum 3 členné rodiny je:  7 710 Kč (3 140 + 2 830 + 1 740) x 2,4 = 18 504 Kč

a) příjem rodiny (čistý) je 24 500 Kč (matka 10 000 Kč, otec 14 500 Kč) – nárok na PD nevznikne b) příjem rodiny (čistý) je 17 150 Kč (matka 9 500 Kč, otec 7 650 Kč) – nárok na PD vznikne  životní minimum 4 členné rodiny je:  9 470 Kč (3 140 + 2 450 + 2 140 + 1 740) x 2,4 = 22 728 Kč a) příjem rodiny (čistý) je 20 000 Kč (matka 10 500 Kč, otec 9 500 Kč) – nárok na PD vznikne b) příjem rodiny (čistý) je 27 000 Kč (matka 12 500 Kč, otec 14 500 Kč) – nárok na PD nevznikne

Příspěvek na bydlení  nárok vlastníka nebo nájemce bytu (domu), je-li tam

hlášen k trvalému pobytu  opakující se dávka  nárok vzniká, pokud náklady na bydlení (reálné): a) přesahují 30 % (0,3 násobek), resp. 35 % v Praze (0,35

násobek) rozhodného příjmu rodiny a pokud zároveň b) částka ad a) nepřesahuje částku tzv. normativních

nákladů na bydlení (neboli: NNB jsou vyšší než 30 %, resp. 35 % příjmu rodiny)

Příspěvek na bydlení  výše příspěvku (za kalendářní měsíc) = rozdíl mezi

normativními náklady na bydlení (viz § 26 zákona) a součinem rozhodného příjmu a koeficientu 0,3 resp. 0,35 (Praha)  náklady na bydlení: reálné náklady oprávněné osoby,

spojené s provozem a užíváním bytu  normativní náklady na bydlení – měsíční paušální

částka závislá na počtu obyvatel obce a osob v domácnosti, stanovená zákonem (§ 26)

Doba poskytování příspěvku na bydlení - § 27a  PnB náleží nejdéle po dobu 84 kal. měsíců (tj. 7 let) v

období 10 kal. roků  doby pobírání PnB v posledních 10 letech před kal. měsícem, v němž oprávněná osoba žádá o tuto dávku, se sčítají, a to i při změně bytu  uvedená max. doba 84 kal. měsíců neplatí pro:  rodinu, kterou tvoří výlučně osoby starší 70 let  byt, který užívá osoba, které byl poskytnut příspěvek na

úpravu bytu dle zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám zdravotně postiženým

Příspěvek na bydlení - příklad  4 členná rodina, nájemní byt v Č. Budějovicích,

rozhodný příjem (RP) za 4. čtvrtletí 2013 byl 19 500 Kč  normativní náklady na bydlení (NNB): 14 932 Kč  skutečné náklady na bydlení (SNB): 10 900 Kč  nárok vznikne, neboť:  SNB > 5 850 (0,3 x 19 500) a současně  RP x 0,3 (5 850) < NNB (14 932)

 výše dávky: NNB – RP x 0,3 = 9 082 Kč

Porodné  pakliže rozhodný příjem rodiny nepřesahuje 2,4 násobek ŽM rodiny,

jde o nárok ženy, která:  porodila své první živé dítě,  porodila spolu s prvním živě narozeným dítětem další živé děti (vícečetný porod) pokud jí jíž předtím nevznikl nárok na dítě převzaté do trvalé péče  za urč. podmínek je i nárokem:  otce dítěte/dětí - pokud matka zemřela a porodné nebylo vyplaceno jí ani jiné osobě  osoby, která převzala do trvalé péče nahrazující péči rodičů dítě/více současně narozených dětí do 1 roku jeho/jejich věku, pakliže jde o 1. převzaté dítě, na které takto vznikl nárok a současně osobě předtím nevznikl nárok na dávku na vlastní dítě; nevadí však, že nárok již dříve vznikl matce/ otci převzatého dítěte

Porodné  za dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů se považuje

(§ 45 odst. 3 + § 7 odst. 10 písm. a ZSSP): 

dítě svěřené do péče jiné osoby (§ 953 NOZ)

 nárok vzniká dnem porodu resp. dnem převzetí dítěte do  

 

péče jednorázová dávka výše dávky:  13 000 Kč na první živě narozené dítě  v případě narození dvou či více živých dětí současně 19 500 Kč porod, potrat – vyhl. č. 11/1988 Sb. rodný list, kniha narození – zákon č. 301/2000 Sb.

Porodné - příklady Příklad č. 1  matka porodí jako své 1. děti dvojčata, 1 se narodí mrtvé  náleží dávka ve výši 13 000 Kč Příklad č. 2  matka porodí dítě, 2 děti již má  dávka nenáleží Příklad č. 3  matka porodí jako své 1. děti trojčata  náleží dávka ve výši 19 500 Kč Příklad č. 4  matka porodí své 1. živé dítě, které zemře 3. den po porodu  náleží dávka ve výši 13 000 Kč

Porodné - příklady Příklad č. 5  matka porodí své 1. dítě, při porodu matka zemře  otci náleží dávka ve výši 13 000 Kč Příklad č. 6  matka porodí své 1. dítě, při porodu zemře, otec dítěte není znám, dítě bude soudem svěřeno prarodičům  prarodičům (jednomu z nich) náleží dávka ve výši 13 000 Kč Příklad č. 7  matka porodí své 1. dítě, bude jí vyplacena dávka 13 000 Kč, za 6 měsíců od porodu zemře, dítě je svěřeno do péče babičce  babičce náleží znovu dávka ve výši 13 000 Kč

Dávky netestované  rodičovský příspěvek  pohřebné

Rodičovský příspěvek 

nárok rodiče, který celodenně, osobně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, nejdéle do 4 let věku dítěte a nejdéle do doby, kdy byla vyplacena z důvodu péče o totéž nejml. dítě částka 220 000 Kč



rodič si může volit výši měsíční dávky (podmínkou je, aby alespoň 1 z rodičů bylo možné k datu narození nejml. dítěte stanovit DVZ ve určené výši – a sice 30 x DVZ x 0,7 = 7 600 až 11 500)



3 úrovně / rychlosti / varianty čerpání



posuzovací kritérium = výše denního vyměřovacího základy (DVZ), stanoveného pro účely výpočtu dávek NP

Denní vyměřovací základ - DVZ  DVZ je rozhodující pro stanovení nároku a výše RP  vychází se z DVZ, určeného dle ust. § 18 zákona č. 187/2006

Sb., o nemocenském pojištění  výpočet DVZ:  VZ (měsíční mzda, plat, příjmy z podnikání…) zjištěný za rozhodné období (12 kal. měsíců) a vydělený počtem dnů v tomto období (některé dny se z rozhodného období vylučují)

Rodičovský příspěvek – varianta A  volba výše dávky – rodič si může volit výši dávky:

a) až do výše 70 % 30-násobku svého DVZ, pakliže lze rodiči k datu narození nejmladšího dítěte takový DVZ stanovit (tj. DVZ = alespoň 70 % jeho 30-násobku) v rozmezí alespoň od 7 600 Kč do max. 11 500 Kč

 výše dávky nesmí přesáhnout 70 % třicetinásobku DVZ, max. 11 500 Kč

 max. výši 11 500 Kč lze pobírat 19 měsíců (= 218 500 Kč)

Rodičovský příspěvek – varianta A (příklad) 

  

 

  



Příklad č. 1: DVZ = 600 Kč 30 x 600 x 0,7 = 12 600 Kč tj. rodiči lze stanovit DVZ v částce převyšující 7 600 Kč rodič si může zvolit RP ve výši max. svého DVZ, tj. až 11 500 Kč Příklad č. 2: DVZ = 500 Kč 30 x 500 x 0,7 = 10 500 Kč měsíčně tj. rodiči lze stanovit DVZ v částce převyšující 7 600 Kč rodič si může zvolit RP ve výši max. 10 500 Kč měsíčně

Rodičovský příspěvek – varianta B  volba výše dávky – rodič si může volit výši dávky: b) až do výše 7 600 Kč, pakliže lze rodiči k datu narození

    

nejmladšího dítěte stanovit DVZ, jehož 70 % 30násobku nepřevyšuje 7 600 Kč Příklad č. 3: DVZ = 350 Kč 30 x 350 x 0,7 = 7 350 Kč tj. rodiči lze stanovit DVZ v částce nepřevyšující 7 600 Kč rodič si může zvolit RP ve výši až 7 600 Kč (nebo nižší)

Rodičovský příspěvek – varianta C

   

c) nelze-li stanovit žádnému z rodičů k datu narození nejmladšího dítěte DVZ podle předchozích variant a) nebo b), náleží RP ve výši 7 600 Kč měsíčně do konce 9. měsíce věku nejmladšího dítěte; od počátku 10. měsíce věku dítěte náleží RP ve výši 3 800 Kč až do 4 let věku dítěte Příklad č. 4: DVZ rodiče (např. studenta): 0 Kč RP = 7 600 Kč do konce 9. měsíce věku dítěte, poté 3 800 Kč do 4 let věku dítěte

Rodičovský příspěvek– volba nároku  volba výše nároku:  změna je možná po uplynutí 3 kal. měsíců po sobě jdoucích, po které byl RP vyplácen ve výši dle původní volby  na základě písemné žádosti  volbu nelze provést zpětně  stane-li se nejmladším v rodině jiné dítě, dosavadní

nárok na RP zaniká uplynutím kal. měsíce, který je před měsícem, v němž se narodilo nejmladší dítě (a to i tehdy, pokud max. částka 220 000 Kč nebyla vyčerpána)); vzniká nový nárok na RP na nejmladší dítě (na základě podání žádosti)

Rodičovský příspěvek  RP nenáleží, jestliže:  má v rodině 1 rodič v kal. měsíci nárok na PPM

nebo na nemocenské, resp. náleží pouze ve výši rozdílu, pakliže je RP vyšší  naopak – souběh příspěvku na péči dle zák. č. 108/2006 Sb. a příspěvku na péči není vyloučen

Rodičovský příspěvek  podmínka celodenní osobní péče je splněna, pokud:  dítě do 2 let věku navštěvuje předškolní zařízení (jesle, MŠ) max. 46 hodin v kal. měsíci  dítě navštěvuje předškolní zařízení max. 4 hodiny denně, pokud jsou oba jeho rodiče závislí na pomoci jiné FO ve stupni III. nebo IV.  rodič zajistí péči o dítě jinou osobou v době, kdy je výdělečně činný nebo studuje….  docházka do předškolních zařízení se nesleduje u dětí

starších 2 let

Rodičovský příspěvek – výše dávky  zvýšená výměra: až 11 500,- Kč  základní výměra: 7 600,- Kč  snížená výměra: 3 800,- Kč  nárok na RP a jeho výplatu navazuje na peněžitou pomoc

v mateřství (systém nemocenského pojištění)

Pohřebné  nárok osoby, která vypravila pohřeb:  nezaopatřenému dítěti nebo

 osobě, která byla rodičem nezaopatřeného dítěte,



 

 

měla-li zemřelá osoba trvalý pobyt na území ČR jednorázová dávka výše dávky: 5 000,- Kč náleží za vypravení pohřbu každé zemřelé osoby – tj. i v případě společného pohřbu více osob pohřbení – zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví podmínka trvalého pobytu a bydliště se nezjišťuje pro nárok na pohřebné, jde-li o mrtvě narozené dítě

Organizace systému SSP  viz ust. § 2a zákona

orgány státní sociální podpory: a) úřady SSP – Úřad práce ČR – krajské pobočky a pobočka pro hl. město Praha, kontaktní místa (423) - prvoinstanční orgány b) MPSV – odvolací orgán  výkon pravomocí v oblasti státní sociální podpory je

výkonem státní správy

Řízení o dávkách SSP  správní řízení dle zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu,

s odchylkami dle zákona č. 117/1995 Sb.  zásada subsidiarity použití správního řádu  způsobilost žadatele k právním úkonům v oblasti SSP –

dosažením svéprávnosti dle občanského zákoníku  v řízení o rodičovský příspěvek a porodné – vzniká již

dosažením 16. roku věku (§ 67 odst. 4)  za osobu nezpůsobilou k právním úkonům jedná její

zákonný zástupce (tj. rodič příp. opatrovník)

Řízení o dávkách SSP řízení o přiznání dávky:  zahájení – zásada dispozitivity (pouze na návrh = písemná

žádost o dávku na předepsaném tiskopise)  náležitosti žádosti – viz § 68  nutný písemný souhlas žadatele s poskytnutím potřebných

osobních údajů orgánu SSP  řízení končí vydáním rozhodnutí – jen ve sporných případech (§

69) – lze se odvolat (rozhoduje MPSV)  jinak se vydává písemné oznámení (není rozhodnutím dle

správního řádu) – nelze se odvolat, ale lze podat námitky, o nichž rozhoduje příslušný úřad SSP (1. stupeň)

Řízení o dávkách SSP řízení o změně výše, odnětí nebo zastavení výplaty dávky:  zahajuje se na návrh účastníka i ex offo (§ 67 odst. 2)  dávky se vyplácejí měsíčně (§ 57)  dávky se vyplácejí v hotovosti nebo na účet  oznamovací povinnost příjemce dávky ohledně rozhodných skutečností – do 8 dnů od udání změny v rozhodné skutečnosti (§ 61)  odpovědnost příjemce za přeplatek na dávce – povinnost přeplatek vrátit (§ 63a)  rozhodnutí ve věcech SSP podléhají soudnímu přezkumu ve správním soudnictví (zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní)

Dávky pěstounské péče - § 47e zákona č. 359/1999 Sb.  vyplácí krajské pobočky úřadu práce  žádost - na předepsaném tiskopise

 odvolání – rozhoduje MPSV

Dávky pěstounské péče a) příspěvek na úhradu potřeb dítěte – nárok nezletilého dítěte, opakující se dávka vyplácená pěstounovi až do dosažení zletilosti dítěte  výše příspěvku – dle věku dítěte (4 500 Kč, 5 550 Kč, 6 350 Kč, 6 600 Kč), v případě závislosti na péči jiné FO v I., II., III. nebo IV. stupni závislosti jsou částky vyšší . § 47h odst. 3  Lze vyplácet i po dosažení zletilosti dítěte - § 47h odst. 2 b) odměna pěstouna – nárok pěstouna za výkon individuální pěstounské péče (tj. v domácnosti pěstouna/-ů),  opakující se dávka  výše odměny - § 47j

Dávky pěstounské péče c) příspěvek při převzetí dítěte – nárok pěstouna, jednorázová dávka na úhradu okamžitých nákladů  výše dávky – podle věku převzatého dítěte: 8 000 Kč (do 6 let), 9 000 Kč (6-14 let), 10 000 Kč (15-18 let) d) příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidla – nárok pěstouna, který má v pěstounské péči min. 3 děti a zakoupil osobní motorové vozidlo (zajistil jeho opravu) a nepoužívá jej k výdělečné činnosti; jednorázová dávka  výše dávky – 70% pořizovací ceny vozidla, max. 100 000 Kč e) příspěvek při ukončení pěstounské péče  nárok FO, která ke dni dosažení zletilosti byla v PP  výše dávky – 25 000 Kč

Pár kontrolních otázek….  Jaká je výše ŽM jednotlivce?  Jaká je výše existenčního minima jednotlivce?  Jaké jsou částky ŽM rodiny: otec, 40 let pracuje, matka 30 let –     



na MD, dítě 17 let, studuje, dítě 2 roky? Jak dlouho může být max. poskytován nárok na příspěvek na bydlení? Jak je definována rodina v ZoSSP? Jaké znáte testované dávky? Jaké je rozhodné období u příspěvku na bydlení? Je podmínkou nároku na dávku SSP občanství? Jak se nazývá zásada, charakterizující vztah správního řádu a zákona č. 117/1995 Sb. jako procesních předpisů?