ECC Bulletin
Rok 2013 – poslední rok dotací, jak je známe
Vážení čtenáři, rádi bychom Vás v tomto čísle seznámili s oblastí podpory, která zatím není v České republice příliš využívána. Jedná se o komunitární programy, jejichž pravidla právě z důvodů velké náročnosti na přípravu budou v novém rozpočtovém období 2014–2020 zásadně pozměněny. Komunitární programy budou opět nabízet řadu zajímavých možností, pro které se dokonce plánuje finanční posílení. Kromě stručného přehledu základních podmínek
číslo: 11 | červen 2013
jsme pro Vás připravili také konkrétní příklad z praxe. Dále se dočtete o plánovaných změnách a novinkách pro budoucí období. Představitelka Technologického centra AV ČR pak pro Vás shrne zkušenosti českých podnikatelů. Věříme, že následující články budou pro Vás zdrojem nových informací či případnou inspirací pro podání žádosti do některého z programů.
Petra Janáčová vedoucí oddělení Dotačního poradenství Evropské kompetenční centrum
Komunitární programy Komunitární programy stávajícího rozpočtového období 2007–2013 jsou pro řadu potenciálních žadatelů velkou neznámou. Důvodů pro tuto skutečnost je hned několik, vedle náročnosti a složitosti přípravy samotné projektové žádosti ve srovnání se strukturálními fondy je to u většiny programů také centralizovaný způsob příjmu žádostí přímo v Bruselu. Všechny žádosti se zasílají elektronicky na příslušné oddělení, které má daný program na starosti.1 Část komplikované administrativy by se však měla v novém rozpočtovém období, které se právě připravuje, změnit. Hlavní změny, které přinese nové období v oblasti komunitárních programů, naleznete v následujícím článku.
Komunitární programy fungují na principu financování projektů, které prohlubují spolupráci napříč celou Evropskou unií a tím propojují jednotlivé národní komunity. Hlavním cílem je tedy podpora aktivní spolupráce subjektů z různých členských států Evropské unie. Programy jsou financovány přímo z evropského rozpočtu a jsou centrálně řízeny přímo Evropskou komisí, která je zároveň také kontrolním orgánem. Mezi podporované oblasti stávajícího rozpočtového období patří výzkum a inovace, podnikání, doprava, energetika, životní prostředí, informační společnost, zdraví, vzdělání, kultura, sociální politika a svoboda, bezpečí a další. Tyto oblasti jsou dále podporovány v rámci jednotlivých programů:
7. rámcový program pro výzkum a vývoj
Z jeho rozpočtu plyne podpora na vědecko-technické granty, vědeckou spolupráci a mobilitu vědeckých pracovníků. Kontaktním místem programu je v ČR Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
Celoživotní učení
Z tohoto programu je podporována výměna, spolupráce a mobilita mezi vzdělávacími systémy a systémy odborné přípravy. Program tvoří čtyři podprogramy, Comenius, Erasmus, Leonardo da Vinci, Grundtvig.
Mládež v akci
Program podporuje výměny mládeže, dobrovolnou službu, podporu místní komunity, zapojení do demokratických projektů, školení a semináře pro pracovníky s mládeží, spolupráci s partnerskými zeměmi EU apod.
Kultura 2007
Podpora mezinárodní mobility umělců, uměleckých děl, podpora mezikulturního dialogu.
MEDIA 2007
Podpora evropského filmového průmyslu, propagace evropských filmů ve světě.
Solidarita a řízení migračních toků
Podpora zavádění integrovaného řízení na vnějších hranicích EU a podpora implementace společné azylové a migrační politiky.
Bezpečnost a ochrana svobod
Zajišťování účinné spolupráce v oblasti boje proti zločinu a terorismu a posilování prevence před těmito jevy.
1
Transevropské sítě (TEN)
Podpora rozvoje komunikační, energetické a dopravní infrastruktury. V ČR je kontaktním místem tohoto programu Ministerstvo financí ČR.
Marco Polo II
Program na omezení dopravních zácp, zlepšení fungování nákladní dopravy z hlediska dopadů na životní prostředí, podpora nákladní přepravy, logistiky apod.
Galileo
Vytvoření a provoz globálního družicového navigačního systému Galileo.
Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace
Podpora inovací včetně ekoinovací, podnikání, informačních a komunikačních technologií a energetiky – 60 % rozpočtu je určeno malým a středním podnikům.
Customs a Fiscalis
Z programu Customs je financována podpora modernizace celní legislativy a iniciativa e-customs umožňující elektronické zpracování dat; program Fiscalis je zaměřen na zlepšování fungování daňových systémů na vnitřním trhu.
Progress
Podpora znalostí a chápání situace v členských státech; podpora a sledování provádění právních předpisů Společenství a cílů politik Společenství v členských státech a hodnocení jejich účinnosti a dopadů; zvyšování povědomí zainteresovaných stran a široké veřejnosti o politikách a cílech Společenství apod.
LIFE +
Podpora projektů v oblasti životního prostředí. V ČR je kontaktním místem tohoto programu Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.
Zdraví (program HEALTH+)
Podpora projektů v oblasti zdravotnictví, šíření informací mezi občany apod.
Evropa pro občany
Program na podporu mezinárodních projektů měst, obcí a organizací občanské společnosti, které podporují mobilitu občanů a aktivní evropské občanství.
Webové stránky portálu naleznete zde. Další aktuální informace naleznete na portálu CORDIS.
1
Jedním z nejznámějších a také nejčastěji využívaných programů je 7. rámcový program, který je dle vyjádření Ing. Nadi Koníčkové, vedoucí oddělení Národního informačního centra pro evropský výzkum TC AV ČR, rozdělen do několika podprogramů, ve kterých se mohou uplatnit malé a střední podniky, a to zejména ve dvou směrech. Prvním z nich je Výzkum pro MSP s celkovým rozpočtem 1,336 miliardy EUR. V jeho případě neprovádějí malé a střední podniky (dále pouze MSP) výzkumnou činnost samy, nýbrž ji zadávají výzkumným a univerzitním pracovištím. Převážná část uvedené částky je určena na hrazení kontraktů s výzkumnými organizacemi. Druhým směrem je snaha alokovat alespoň 15 % rozpočtu programové části Spolupráce (s rozpočtem 32,413 mld. EUR) malým a středním podnikům. Ve zmíněné programové části jsou MSP standardními spoluřešiteli výzkumných úkolů. Uvedený záměr se daří plnit, v případě ČR je podíl prostředků získaných MSP vyšší než plánovaný, činí 24,1 % celkové podpory získané českými subjekty. Úspěšnost českých žadatelů je blízká evropskému průměru kolem 19 % říká Ing. Naďa Koníčková a dodává, že v části Výzkum pro MSP se průměrná částka příspěvku pohybuje kolem 153 000 EUR a v části Spolupráce kolem 280 000 EUR. Do dnešního dne bylo v části Výzkum pro MSP do února 2013 kontrahováno českými firmami z kategorie MSP 13,9 mil. EUR a v části Spolupráce 31 mil. EUR pro MSP.
Výzvy individuálních grantů Marie Curie
V současné chvíli stále nabízí komunitární programy přes 20 výzev. My jsme pro vás vybrali ty nejzajímavější:
134 000 000 EUR
14. 8. 2013
Více zde
Výzva pro vytvoření databáze expertů 7. RP
–
31. 7. 2013
Více zde
Výzva Erasmus pro mladé podnikatele
4 650 000 EUR
9. 7. 2013
Více zde
2 000 000 EUR / projekt
30. 9. 2013
Více zde
–
30. 9. 2013
Více zde
Konkurenceschopnost – vývoj technologie vakcinace Výzva k hledání expertů – Marco Polo
2
Komunitární programy v praxi Pro lepší představu o praktickém využití komunitárních programů bychom Vám rádi představili projekt Photocatalysis s UV LED Sources for Efficient Water Purification. Tomuto projektu byla přidělena dotace v rámci 7. rámcového programu ve specifické části Kapacity – Výzkum pro MSP (SME) a v současné době probíhá řešení projektu. Do projektu je kromě několika zahraničních subjektů zapojen také český účastník. Kladenská Společnost Advanced Materials s. r. o. přispěla do projektu
svou specializací na nanotechnologie. Projektem získali nejen finanční podporu, ale také hlubší spolupráci s významnými evropskými společnostmi. Projekt AQUA-PULSE je zaměřen na vytvoření řešení čištění vody s nízkou spotřebou energie a nízkými nároky na údržbu, které bude založené na UV LED diodách s vysokým jasem a fotokatalytické metodě. Více o projektu zde.
Název projektu
Photocatalysis with UV LED Sources for Efficient Water Purification
Termín řešení
1. 9. 2011 až 31. 8. 2013
Celkové náklady
1 415 933 EUR
Dotace EU
1 117 218 EUR (78,9 %)
Koordinátor projektu
Epi-Light Limited (Irsko)
Další účastníci
Cork Institute of Technology (Irsko) University of Ulster (Velká Británie) Advanced Materials-JTJ s. r. o. (Česko) Teknologisk Institutt (Norsko) UNIK FILTERSYSTEM (Norsko)
Horizont 2020 Nepříznivý ekonomický vývoj v EU podporuje zvyšování investic do soukromého sektoru, a to především v oblasti výzkumu a vývoje. Právě 7. rámcový program pro podporu výzkumu a vývoje vstoupí do příštího období v úplně novém kabátě. Za účelem lepšího využití výzkumu a vývoje v praxi se 7. rámcový program spojí s dalšími výzkumnými programy, které spolu budou tvořit nový program – Horizont 2020. 7. rámcový program a Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (CIP)
Horizont 2020
Administrace
Administrativně náročné. Velké množství předem vypracovaných materiálů.
Výrazná administrativní úleva. Vyšší míra spolupráce příslušných úřadů.
Pravidla
Každý výzkumný program má svá pravidla.
Jednotný soubor pravidel pro sloučené programy.
Kontaktní místo
Každý program měl vlastní kontaktní místo.
Pouze jedno kontaktní místo pro všechny programy.
Omezení kontrol
Časté kontroly plnění a audity.
Omezení kontrol pro lepší efektivitu práce.
Realizace projetu
Bylo zpravidla třeba více účastníků.
Možnost realizace projektu jednoho účastníka.
Tyto změny mají plánovitě snížit průměrnou dobu uzavírání grantové dohody až o 100 dní. Záměrem Evropské komise je dát tímto prostor i menším společnostem, které se zatím nechtějí pouštět do studování a vyplňování velkých množství dokumentů. Podle eurokomisařky pro výzkum, inovace a vědu Máire Geoghegan-Quinn, pod kterou Horizont 2020 spadá, je návrh součástí snah o podporu ekonomického růstu a o vytvoření nových pracovních míst v Evropě. „Jde o investici do výzkumu a inovací za účelem podpory tří hlavních oblastí: špičkové vědy, konkurenceschopného průmyslu a lepší společnosti. Horizont 2020 se více než kdy jindy zaměřuje na uplatnění dobrých nápadů na trhu. Přináší příležitosti pro podnikatele a mění životy lidí k lepšímu,“ uvádí eurokomisařka Geoghegan-Quinn v oficiálním vyjádření na stránkách Evropské komise.2 2
Horizont bude od roku 2014 do roku 2020 hlavním komunitárním programem, který bude stát za podporou jak výzkumu a vývoje, tak jejich uvedení do praxe. Sjednocení několika programů v jeden přinese několik pozitivních změn.
Co Horizont 2020 může přinést firmám Administrativní náročnost a požadavky na mezinárodní spolupráci – to jsou hlavní důvody, proč o komunitárních programech v Česku tolik neslyšíme. Evropská komise si uvědomuje, jaké povědomí o programech v členských státech je, a výše zmíněnými změnami se v příštím období bude přibližovat malým a středním firmám. V Horizontu 2020 bude zavedeno nové schéma pro MSP „Inovace v MSP“ s plánovaným rozpočtem 619 mil. EUR, který zatím ještě není schválený. Dále se počítá s alokací finančních prostředků pro MSP ve výši minimálně 15 % rozpočtů priorit Vedoucí postavení v průmyslových technologiích a Společenské výzvy,“ říká Ing. Naďa Koníčková, vedoucí oddělení Informace pro výzkum. Konkrétní možnosti se podnikatelům představí na konci letošního roku, případně na začátku roku 2014, kdy dojde ke zveřejnění pracovních programů nejbližších výzev.
Rozhovor s eurokomisařkou Máire Geoghegan-Quinn pro Vás již nyní připravujeme a budeme publikovat v následujícím čísle našeho Bulletinu.
3
Předpokládaný postup3 podnikatelů při žádání o dotaci v rámci programu Horizont 2020: 1. V prvním kroku při přípravě žádosti o dotaci musí podnikatel nejprve zpracovat svůj projektový záměr, ve kterém bude jasně určeno, kam budou finance investovány.
vyžadovány po ostatních partnerech projektu. Evropská komise zhodnotí, jestli byly naplněny všechny administrativní požadavky, poté žádost oboduje a rozhodne o přidělení dotace.
2. Pro Horizont 2020 je opět zásadní domluvení spolupráce se zahraničními partnery. To může výrazně prodloužit dobu zpracování žádosti. S partnery je nutné se domluvit nejlépe několik měsíců před otevřením výzvy.
6. V dalším bodu je třeba zkontaktovat smluvené zahraniční partnery a uskutečnit projekt. V případě mezinárodní spolupráce je třeba dát velký pozor na správně prováděná výběrová řízení ve všech státech, kde se projekt uskutečňuje. Povinností je také předkládání pravidelných monitorovacích zpráv.
3. Po vymezení záměru přichází na řadu výběr vhodného dotačního programu. Musíme zjistit, jestli rozpočet pro náš záměr je v souladu s plánovanou výzvou. Dohledáme přesné informace o termínech a místě podání žádosti.
7. Závěrem již nezbývá než projekt vyhodnotit a sepsat závěrečnou zprávu a žádost o proplacení. I v případě komunitárních programů je možné provádět průběžné platby. Přičemž příspěvek EU zahrnuje: • jedinou zálohovou platbu vyplacenou na začátku projektu
4. Dalším krokem je samotné zpracování žádosti, kde je důležité mít připravené veškeré potřebné přílohy. I v případě Horizontu 2020 platí, že samotné zpracování žádosti zabere několik hodin práce, ale povinné přílohy mohou zabrat až několik týdnů příprav. 5. Kompletní žádost musí být elektronicky zaslána Evropské komisi. Za finální kompletaci je zodpovědný hlavní partner, dílčí části mohou být
• průběžné platby po každém vykazovaném období • finální platbu na konci projektu za poslední období plus všechna potřebná vyrovnání. Tento bod je v případě Horizontu 2020 stále v jednání. Postup podávání žádostí je stále předmětem jednání o nových pravidlech, může tedy dojít k jeho úpravám.
3
Rozhovor s Ing. Naďou Koníčkovou, vedoucí oddělení Národní informační centrum pro evropský výzkum (NICER) TC AV ČR
týmů setrvale roste, což svědčí o schopnosti českých týmů spojit se pro řešení projektů se skutečně špičkovými zahraničními pracovišti. 2) Co českým podnikatelům často činí největší problémy? Bariér, které české inovační firmy musí překonat, je více. Projekty 7. RP v naprosté většině vyžadují finanční spoluúčast, což v dnešní ekonomické situaci může být pro řadu firem problém. Podniky také většinou nemají dostatek pracovníků, které by mohly vyčlenit na přípravu a realizaci projektu, nemají dostatek zkušeností s administrací mezinárodních projektů, někdy existuje i jazyková bariéra. Dlouho obvykle trvá fáze vyjednávání grantové dohody s Evropskou komisí, což oddaluje zahájení projektových prací. Rámcový program proto není příliš vhodným nástrojem v případě, že firma potřebuje rychle výsledky. Projekty jsou mezinárodní, je tedy nutné mít spolehlivé vazby na potenciální partnery – spoluřešitele v zahraničí. Právě pomoc účastníkům projektů při překonávání bariér je jedním z hlavních cílů poradenství v TC AV ČR. Technologické centrum AV ČR (TC AV ČR) vykonává funkci národního kontaktního pracoviště pro 7. rámcový program (7. RP). To znamená, že poskytuje komplexní poradenství jak pro zájemce o účast v evropském výzkumu, tak pro řešitele projektů 7. RP z České republiky. Poměrně významným klientským segmentem jsou malé a střední firmy, kterým bylo např. v loňském roce poskytnuto téměř 30 % z celkového objemu konzultací. Poskytované služby jsou pro klienty obvykle bez poplatku, náklady jsou hrazeny z projektu CZERA, financovaného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. 1) Současné programové období pomalu končí, dokázali byste již zhodnotit, nakolik úspěšné bylo pro české podnikatele? Dokázali efektivně využít nabízených možností? Analýzy TC ukazují, že v 7. RP získává český podnikatelský sektor zhruba 30 % celkové podpory získané všemi českými týmy. Tento podíl nás řadí na velmi solidní 6. místo mezi členskými státy EU. Soukromé subjekty tvoří 29 % českých účastníků 7. RP ČR má oproti řadě zemí EU v 7. RP celkově nižší účast – podílíme se na přípravě relativně menšího počtu projektů, ale na druhou stranu je pozitivní, že úspěšnost českých
3) Máte pro podnikatele na základě zkušeností s končícím 7. RP nějaká doporučení? Je třeba si uvědomit, že účast v projektu vyžaduje také vlastní dostatečné kapacity pro řešení projektových úkolů i pro administraci projektů. Zejména podnikům bez předchozí zkušenosti v evropských programech, které by se chtěly do této formy evropské spolupráce zapojit, doporučujeme konzultovat buď v TC AV ČR, nebo některém z regionálních kontaktních pracovišť. Včasná konzultace pomůže předejít možným obtížím ve fázi přípravy i vlastního řešení projektu. TC AV ČR vydává řadu metodických a informačních příruček k různým aspektům rámcových programů a pořádá specializovaná školení, na kterých lze získat užitečné informace a základní potřebné znalosti. 4) Evropská komise přichází s novým programem Horizont 2020, který je přímým nástupcem 7. RP. Horizont s sebou přináší několik změn. Jsou podle vás tyto změny krokem kupředu v oblasti evropského výzkumu, vývoje a inovací? Nepochybně v Horizontu 2020 bude oproti 7. RP ještě více kladen důraz na podporu vynikajícího výzkumu a také na inovace. Jeden ze
4
tří pilířů, do kterých je strukturován Horizont 2020, má přímo v názvu „vedoucí postavení evropského průmyslu“. Půjde především o podporu informačních a komunikačních technologií, nanotechnologií, pokročilých materiálů, biotechnologií a kosmických technologií. Evropská komise také navrhuje rozšířit a zintenzivnit využití finančních nástrojů, a zejména firmy by tak měly prostřednictvím kapitálového a dluhového financování získat jednodušší přístup k financování inovací. Plánované zjednodušení pravidel účasti by mělo snížit administrativní zátěž řešitelů projektů. 5) Plánuje TC AV ČR ve spojitosti s Horizontem 2020 zavést nějaké nové služby pro zájemce čerpání?
Jádro našich služeb bude nadále spočívat v intenzivní informační, školicí a individuální konzultační činnosti týkající se všech aspektů účasti v Horizontu 2020. Nabízíme informačně-školicí akce na poptávku výzkumných pracovišť s programem, který reflektuje potřeby a výzkumné zaměření konkrétní instituce. Nabídneme také možnost krátkodobých stáží v TC AV ČR pro projektové manažery výzkumných pracovišť a firem, jejichž cílem je individuální proškolení v problematice rámcových programů. Připravujeme přehledné webové stránky o programu Horizont 2020 s návaznými elektronickými službami a plánujeme vydávání přehledných příruček, které problematiku Horizontu 2020 přiblíží srozumitelnou formou bez často kritizovaného „bruselského newspeaku“.
Kde nás najdete? Praha, Želetavská 1525/1 BB centrum, budova Filadelfie
Brno Triniti, Trnitá 491/3 Triniti Office Center
Ostrava, Smetanovo náměstí 1
Mgr. Petra Klůnová e-mail:
[email protected] tel.: +420 955 961 148
Ing. Jitka Rakušanová e-mail:
[email protected] tel.: +420 955 963 004
Ing. Tomáš Lacina e-mail:
[email protected] tel.: +420 955 963 505
Ing. Petra Janáčová e-mail:
[email protected] tel.: +420 955 961 151
Ing. Gabriela Kučerová e-mail:
[email protected] tel.: +420 605 236 613
Mgr. Petr Pažout e-mail:
[email protected] tel.: +420 955 961 158
Ing. Kamila Slabáková e-mail:
[email protected] tel.: +420 602 139 627
5
