SOCIOEKONOMICKÁ A DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MĚSTA PODĚBRADY
Část I.
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Odpovědný řešitel: Dana Fialová Srpen 2007
Název díla:
Socioekonomická a demografická analýza města Poděbrady
Struktura díla:
Část I : Socioekonomická analýza Část II: Analýza a prognóza vývoje obyvatelstva města Poděbrady
Zpracování díla:
červen – srpen 2007
Objednatel:
Krajský úřad Středočeského kraje Zborovská 11, Praha 5, 150 21ZbZborovská 11, Praha 5, PSČ
150 21orovská 11, Praha 5, PSČ 150 21Zborovská 11, Praha 5, PSČ 150 21
Vedoucí řešitelského týmu: RNDr. Dana Fialová, Ph.D. Spolupracovníci:
RNDr. Boris Burcin Doc. RNDr. Zdeněk Čermák, CSc. RNDr. Tomáš Kučera, CSc. RNDr. Jiří Vágner, Ph.D.
Podpora: Socioekonomická a demografická analýza byla zpracována jako dílčí aktivita v rámci realizace projektu Středočeského kraje „Posílení kapacity místních a regionálních orgánů při plánování a realizaci programů ve Středočeském kraji“ (Opatření 3.3 Společného regionálního operačního programu).
2
Obsah části I.: 1 Úvod……………………………………………………………………... 2 Metodika………………………………………………………………… 3 Základní charakteristika území………………………………………….. 4 Výsledky šetření názorů a preferencí obyvatel…………………………. 5 Výsledky hodnocení potřeb a priorit expertní metodou Delphi……….... 6 Výsledky řízených rozhovorů s klíčovými osobnostmi města………….. 7 Závěr…………………………………………………………………….. 8 Použitá literatura……………………………………………………….... 9 Fotodokumentace……………………………………………………….. Příloha – dotazník pro obyvatele……………………………......................
4 5 7 14 34 36 37 38 39 43
3
1 Úvod Předložená závěrečná zpráva sestává ze dvou samostatných částí. Část I. je věnována socioekonomické analýze Poděbrad, část II. demografické analýze a prognóze vývoje obyvatelstva města Poděbrady do roku 2030 (dva samostatné svazky). V první části je kladen důraz, na základě požadavků partnera – města Poděbrady, na identifikaci potřeb a stanovení priorit pro další rozvoj města. Tato závěrečná zpráva (pro část I) seznamuje uživatele s metodikou využívanou při tvorbě analýzy, dále je stručnou formou podána základní charakteristika území, které je předmětem studie a to záměrně pro možnost srovnání v širších souvislostech. Pozornost je věnována zázemí města, spádovosti a integritě tohoto území. Vedle geografické polohy města, vývoje obyvatelstva je zde zmínka o lázeňství, jakožto významném odvětví typickém pro Poděbrady. Dále jsou podrobně analyzovány výsledky dotazníkového šetření provedeného mezi rezidenty, hodnocení potřeb a priorit expertní metodou Delphi a prezentovány hlavní závěry vycházející z rozhovorů s klíčovými osobnostmi města. Výsledky terénního šetření jsou prezentovány formou komentované fotodokumentace. V celkovém závěru jdou shrnuty základní potřeby a určeny priority pro další rozvoj města, tak jak jsou chápány dotázanými osobami.
4
2 Metodika Základní charakteristiky území vychází z rešerše literatury (využití koeficientů pro možné srovnání pozice Poděbrad – vysvětleny přímo v dalším textu, často formou poznámkového aparátu), dat dostupných z Českého statistického úřadu, popřípadě informací zjištěných rozhovory (lázeňství). Nejvíce poznatků bylo získáno při dotazníkovém šetření zaměřeném na názory a preference obyvatel. Dotazník (příloha ) obsahuje 34 otázek z nichž některé měly dvě roviny, kdy bylo snahou získat informace vztahující se k městské části, ve které respondent žije a obdobně získat informace vztažené k městu jako k celku. Většina respondentů, vzhledem k velikosti města často nebyla schopna tyto dvě roviny rozlišit a proto nejsou ve výsledcích prezentovány. Výsledky jsou vztaženy pouze za celé město. Část otázek byla uzavřených, kdy respondent vyjadřoval zda souhlasí s daným tvrzením ve škále ano, spíše ano, spíše ne, ne. Odpovědi na tyto otázky byly zpracovány formou třídění prvního stupně, jsou znázorněny v grafech, kdy je uvedena relativní četnost jednotlivých odpovědí podle stanovené škály. Další část otázek byla polouzavřených, kdy respondent řadil nabízené varianty řešení podle důležitosti, v některých případech mohl navrhnout i vlastní variantu. Pořadí bylo obodovány, pro první místo dané odpovědi v otázce bylo přiřazeno maximum bodů, body byly sečteny a stanoveno pořadí, což je znázorněno pro přehlednost formou sloupcových grafů. Dotazník obsahoval i otázky otevřené, kde respondent vyjadřoval svůj vlastní názor. Zde jsou zaznamenány nejčetnější odpovědi, opět znázorněny formou sloupcových grafů s uvedením počtu absolutních odpovědí. Otázky byly řazeny podle tematických okruhů a dotazník byl zakončen identifikačními údaji respondenta a tazatele. Prvotním vodítkem pro obsahovou náplň dotazníku byly výsledky veřejné rozpravy uskutečněné počátkem roku 2007 a jednání poučené veřejnosti a expertů v rámci diskusních kulatých stolů, které se uskutečnily na jaře 2007. První verze byla předložena představitelům města a následně upravena, kdy byly doplněny varianty možných odpovědí a otázky vztahující se k práci městského úřadu. Po té byli proškoleni tazatelé, kterými byli pedagogové a především žáci třetích ročníků Hotelové školy Poděbrady a Ekogymnázia Poděbrady. Vyplňování dotazníku probíhalo formou řízeného rozhovoru, kdy tazatel kladl otázky a zapisoval odpovědi do připraveného formuláře (příloha). Bohužel se tazatelé setkávali s nezájmem občanů, přesto, že bylo šetření avizováno v místním tisku, na úřední desce městského úřadu i v místním rozhlase. Přibližně z pěti oslovených byly ochotny odpovědět na všechny otázky v připraveném formuláři dvě osoby. Pro závěrečnou kvantifikaci mohlo být uspokojivě použito 315 vyplněných dotazníků. Druhou metodou použitou pro stanovení priorit byla expertní metoda Delphi. Z diskusí poučené veřejnosti a odborníků (registrováno celkem 82 osob) k jednotlivým tématům (doprava, lázeňství, kultura a cestovní ruch, školství a sociální služby, rozvoj drobného podnikání, životní prostředí) vzešla první verze priorit pro další rozvoj města v jednotlivých oblastech. Odborníci, kteří byli diskusím přítomni byli elektronickou poštou osloveni (46 osob) a požádáni, aby se opětovně vyslovili k užšímu výběru priorit z prvního kola rokování. Měli označit pořadím 1 – 3 priority v každé tématické oblasti a zároveň 1 – 10 z celého spektra návrhů. Konečné stanovení pořadí priorit je vypočteno na základě průměru pořadí určených odborníky. Ve druhém kole odpovědělo 25 % oslovených. Jako doplňková metoda byl zvolen řízený rozhovor uskutečněný řešitelkou s paní místostarostkou, zástupci odboru životního prostředí, sociálních věcí, dopravy a ředitelem a.s. Lázně Poděbrady. Další jednání probíhala v rámci diskusí u kulatých stolů na jednotlivá dílčí témata (řešitelka se těchto jednání účastnila na pozvání zastupitelů města, neboť v tu dobu již začala první přípravná jednání s možností vypracování předkládané analýzy).
5
Nelze opominout ani terénní průzkum, který probíhal v průběhu celého období řešení zadaného úkolu, kdy byla taktéž pořizována fotodokumentace. Řešitelka se pohybovala po území jak samostatně, tak v doprovodu představitelů města, kdy byla blíže seznámena s vybranými lokalitami.
6
3 Základní charakteristika území 3.1 Širší zázemí města Poděbrady Širší zázemí města Poděbrady je vymezeno jako obvod obce s rozšířenou působností (ORP) Poděbrady. Město Poděbrady k sobě váže celkem 34 obcí1, a to včetně subregionu Městec Králové. Vytvářejí tak mikroregion 1. stupně (Hampl, 2001), nikoli však již mikroregion 2. stupně (nevážou k sobě žádný další mikroregion 1. stupně), takže velikost maximálního regionu je totožná s velikostí jejího mikroregionu 1. stupně. Na stejné řádovostní úrovni mají Poděbrady 5 sousedů (Nymburk, Kolín, Nový Bydžov, Jičín a Hradec Králové). V rámci mikroregionu 1. stupně Poděbrady přitahují subregion Městec Králové, což je jediná další obec se statutem města v mikroregionu s hodnotou komplexní velikosti2 (KV) 3,3 (2001), resp. 3,2 (1991), což ji v žebříčku měst v Česku řadí na 279. místo, Poděbrady zaujímají 104. místo. Mikroregion se vyznačuje tím, že jeho fyzicko-geografické vymezení prakticky není možné. Celá oblast je nížinatá, úrodná, jednotlivé okolní mikroregiony nejsou odděleny fyzicko-geografickými bariérami. Poděbradský region se od sousedních výrazně neodlišuje. Logické je proto výrazné dopravní, historické a nakonec i ekonomické propojení s Nymburkem i Kolínem, kde nalezneme i podobnou ekonomickou strukturu. V zájmové oblasti se odehrálo mezi městy Poděbrady a Nymburk mnohaleté soupeření o pozici správního střediska oblasti. V období let 1848–1960, po němž bylo se socialistickou ústavou zavedeno i nové administrativní členění, byly sídlem politického okresu Poděbrady3. Od roku 1960 přešla, a to zejména z politických důvodů, spádová oblast Poděbrad pod nově vzniklý okres Nymburk. Poděbrady nedokázaly většinou svého postavení využít k většímu vlastnímu rozvoji a vždy zůstávaly v pozadí Nymburku či nedalekého Kolína.
Spádovost mikroregionu Poděbrady Ačkoli Poděbrady leží zhruba na poloviční vzdálenosti mezi Prahou a Hradcem Králové, mají jednoznačný spád do hlavního města, kde mnozí obyvatelé nacházejí nejen pracovní uplatnění (dostupnost pravidelným vlakovým spojením do centra Prahy za cca jednu hodinu), ale významná je i vyjížďka za službami, především maloobchodem (Centrum Černý Most – po dálnici dostupný za půl hodiny) či za kulturou . Hradec Králové je ve významové hierarchii o řád níže. Pracovní vyjížďka však prošla svým vývojem. V důsledku vztahového uzavírání okresů za socialismu spádovaly Poděbrady ještě v roce 1991 do Nymburka, kdežto dnes pracovní i školská vyjížďka těsně převládá do Prahy a hierarchicky nadřazeným střediskem je tedy Praha4 (Hampl, 2005).
1
Počet obcí prošel svým vývojem. Úbytek obcí, je způsoben slučováním a odpojováním obcí, ale celkově převládá jejich úbytek. 2 Komplexní velikost ( KV) – třetina součtu relativní populační velikosti a dvojnásobku relativní pracovní velikosti. 3 Již roku 1830 však Poděbrady zastínily Nymburk, kdy sem opět přesídlily oblastní správní úřady (vlivem zámku se sídlem panství). V Poděbradech se poté začalo dařit cestovnímu ruchu i obchodu. 4 Mikroregion Poděbrady je vyjížďkovým regionem, stejnou měrou jako Nymburk, ale už daleko méně než Kolín. S výjimkou Mladé Boleslavi jsou vyjížďkové všechny mikroregiony Středočeského kraje (zdroj: ČSÚ).
7
Obr. 1 :
Zdroj : ČSÚ (2004) : Správní rozdělení obcí s rozšířenou působností – Středočeský kraj
Podle výsledků stejné práce (Hampl, 2005) spadaly Poděbrady5 v roce 1991 do významové kategorie „mikroregionálně slabá“, zatímco Nymburk do kategorie „mikroregionálně silná“ (o 2 řády výše v důsledku protěžování okresních měst). V současnosti jsou obě města rovnocenná. Odpovídá tomu vyrovnání hodnot komplexního regionálního významu6 (KRV) obou sousedních měst i jejich současné sousedství v pořadí středisek podle KRV v celém Česku. Velikostní a strukturální charakteristiky Podle metodiky uvedené v pracích Hampl, Gardavský, Kühnl (1987), Hampl a kol. (1996) a Hampl (2005) byly pro mikroregion Poděbrady a město Poděbrady vypočítány následující velikostní a strukturální charakteristiky, které vhodně ukazují na pozici mikroregionu v systému osídlení. Velikostní charakteristiky (2001) : • RV: 28,7 • RRV: 1,12 • KV: 14,0 o populační velikost : 13,1 o pracovní velikost : 14,4 o obslužná velikost: 17,5 • KKV: pod 0,1 % podílu na ČR • KRV: 14,0
Strukturální charakteristiky : • Iz: 0,64 • Ir: 0,41 • Ik: 1,62
5
Roku 1991 patřilo Poděbradům 100. místo v ČR v pořadí podle maximální regionální působnosti, Nymburk se řadil na 61.místo (důsledek protěžování okresního města na úkor jeho konkurenta). 6 Komplexní regionální význam střediska (KRV) – agregátní ukazatel regionálního významu střediska vyjadřující počet komplexně vázaného obyvatelstva k tomuto středisku
8
Regionální význam střediska (RV), tvoří prostý počet obyvatel mikroregionu. Hodnota relativního regionálního významu7 (RRV) ukazuje, že Poděbrady samotné tvoří necelou polovinu celkového počtu obyvatel mikroregionu Poděbrady, což je typické pro mikroregiony v exponované poloze, kde si jádra nevytvářejí příliš velká zázemí. Hodnota komplexní velikosti (KV) Poděbrad činí 14,0. Tato hodnota se během 70. a 80. let 20. století (období normalizace) plynule rychle snižovala (posilování okresního města Nymburk na úkor konkurenčního střediska v okrese – Poděbrad), po roce 1989 však výrazně vzrostla (u Nymburku naopak klesla, ale stále je vyšší než u Poděbrad vlivem větší ekonomické základny). Zatímco pracovní velikost8 Poděbrad se po stagnaci za normalizace zvýšila, obslužná velikost vzrostla po výrazném normalizačním propadu pouze nepatrně. Hodnota KRV za Poděbrady se od 70. let 20. století sice snížila o 20 %, ale po roce 1989 pomalu nabrala vzestupnou tendenci. Konečně hodnota kvalitativně hodnocené komplexní velikosti9 (KKV), resp. její podíl v rámci Česka je zanedbatelný, neboť na území Poděbradska se nenachází žádné významnější kvartérní pracoviště (výzkumný ústav, špičkové poradenství aj.). Zajímavý je vývoj hodnot KRV. Nárůst ukazatele KRV, i když nijak výrazný, napovídá o dobrém vývoji mikroregionu Poděbrady v transformačním období10. Podle KRV (2001) patří Poděbradům 94. místo mezi středisky Česka (Nymburku patří 93. místo). V pořadí v rámci Středočeského kraje si udržují Poděbrady stabilní 13. pozici mezi středisky dle KRV. Ze strukturálních charakteristik je důležitá integrita, tedy intenzita vazeb mezi Poděbrady a jejím zázemím. Východiskem pro kategorizovanou integritu (Ik) je pracovní spjatost (obrázek č. 2), jež je největší v těsné blízkosti Poděbrad a s rostoucí vzdáleností a směrem do periferie regionu klesá. V subregionu Městec Králové11 je nízká, neboť tam jsou obce vázány přímo na Městec Králové (Hlavička 2006).
7
Relativní regionální význam (RRV) – poměr populační velikosti zázemí ku populační velikosti jádra (populační velikost = trvale bydlící obyvatelstvo) 8 Pracovní velikost – počet ekonomicky aktivního obyvatelstva bez nezaměstnaných + saldo směrové podchycené dojížďky / vyjížďky za prací. Vzhledem k častým územním změnám administrativních obcí bylo nezbytné provést drobné odhady (především k roku 1991). 9 Kvalitativně hodnocená komplexní velikost (KKV) – kvalitativně vážená KV středisek, tedy syntetická charakteristika více integrálního typu. Jde o součet 75 % hodnot KV a 25 % podílu vybraných aktivit kvartérních aktivit na celé ČR. 10 Nárůst hodnoty KRV vykazovaly ve Středočeském kraji ještě pouze mikroregiony Mladá Boleslav, Hořovice a Kralupy nad Vltavou. 11 Region Městec Králové byl v letech 1850 – 1928 samostatným soudním okresem. Městec Králové měl v roce 1850 15 466 obyvatel. Roku 1900 byl okres tvořen z 31 obcí s 20 000 obyvateli, v roce 1896 byla založena nemocnice. Ekonomická aktivita obyvatelstva se odvíjela dvěma směry: rolníci začali pěstovat nové hospodářské plodiny, od 30.let 19.století tu začaly vznikat cukrovary – pěstování cukrové řepy se kromě obilnářství stalo nejdůležitější součástí obživy zdejšího zemědělského obyvatelstva. Řemeslnické cechy se přeměnily v živnostenská společenstva. Většina podnikatelských aktivit měla charakter drobných řemeslnických dílen a živností (největší rozvoj mělo perleťářství), jichž bylo v okrese 514. Mnoho výrobků směřovalo do Prahy, ale hlavním odběratelem byla Vídeň.
9
Obr. 2 a 3 : Pracovní spjatost a integrita zázemí v jednotlivých obcích mikroregionu Poděbrady (2001) Integrita zázemí
Pracovní spjatost Integrita zázemí Kategorie
Poděbrady Chotěšice
Poděbrady D
Chroustov
1,01 - 1,87
Dymokury Kněžice
C
Chroustov
Dymokury Kněžice
1,88 - 2,94
Záhornice
B
Záhornice
2,95 - 5,00
Činěves
A
Chotěšice
pod 1,00
Činěves
nad 5,01 Sloveč
Velenice Úmyslovice Kouty Křečkov
Písková Lhota
Úmyslovice Kouty
Podmoky Křečkov
Běrunice
Senice Pátek
Sloveč Velenice
Městec Králové
Vrbice
Písková Lhota
Dobšice Vrbová Lhota Sokoleč
Libice nad Cidlinou Oseček
Běrunice Vrbice
OpočniceDlouhopolsko Okřínek Vlkov pod Oškobrhem Kolaje Odřepsy Poděbrady Choťánky Hradčany Kněžičky Dobšice
Opolany Vrbová Lhota
Sány
Sokoleč 0
Podmoky
Senice Pátek
OpočniceDlouhopolsko Okřínek Vlkov pod Oškobrhem Kolaje Odřepsy Poděbrady Choťánky Hradčany Kněžičky
Městec Králové
5
Libice nad Cidlinou Oseček
10 km
Opolany Sány
0
5
10 km
Zdroj : Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001. Nymburk. ČSÚ, Praha 2003.
Integrita zázemí12 (Iz) za jednotlivé obce vypovídá o vazbách obcí na své středisko. Obrázek č.3 ukazuje, které oblasti mikroregionu Poděbrady jsou „fluktuační“. Jde o celý subregion Městec Králové, u jehož obcí se uplatňuje vliv Městce Králové jako subregionálního střediska a tedy menší vazby „jeho“ obcí na samotné Poděbrady. Celý subregion pak spáduje k Poděbradům. V jižní části mikroregionu Poděbrady je již patrný vliv Kolína. 3.2 Město Poděbrady Geografická poloha Základní charakteristikou každého území, mikroregion Poděbradska nevyjímaje, jsou geografické podmínky a poloha. Ty do značné míry předurčují historický, hospodářský a regionální vývoj a změny a prostorovou organizaci v rámci širších i vnitřních vztahů a vazeb. Město Poděbrady a jeho mikroregion se nacházejí 50 km od Prahy na východním okraji Středočeského kraje. Na jeho rozloze 348,58 km2 žije 28 724 obyvatel (k 1.1.2005) s hustotou zalidnění 82,4 obyvatel na km2. Počet obyvatel se trvale snižuje a s ním i hustota zalidnění. V samotných Poděbradech žije téměř polovina obyvatelstva mikroregionu (45,9 %), což vypovídá o jednoznačném dominantním postavení jádra obvodu, přestože jeho lokalizace v rámci mikroregionu je velmi excentrická. Poděbrady mohou těžit z výhodné a příznivé fyzicko-geografické a historicko-geografické polohy ve středním Polabí, která se projevila v historickém vývoji regionu a města po stránce
12
Poměr integračního pohybu (i) z obcí do jádra (Poděbrad) a dezintegračního pohybu obyvatel (di) směrem vně mikroregionu
10
administrativně-správní, hospodářské, kulturní i dopravní. Význam polohy Poděbrad a jejich zázemí významně posiluje blízkost hlavního města Prahy, po tisíc let trvale hlavního a dominantního střediska celé země. Postavení Poděbrad v českém prostoru a vůči Praze umocňuje výhodná geodopravní poloha, a to především v silniční dopravě, protože leží na vysoce frekventované a exponované trase E67 mezi Prahou a Hradcem Králové (exponovanost tvoří velká města a hlavní osy, jež je spojují) v těsné blízkosti nově zprovozněného úseku dálnice D11. V menší míře to platí i pro dopravu železniční, i když hlavní koridor probíhá mimo vlastní město Poděbrady. Významnou vodní cestu v minulosti tvořila a dodnes tvoří řeka Labe. Exponovaná geodopravní poloha mírně přehlušuje polohu „vnitřní periferie Česka“, která se nachází téměř po celých hranicích Středočeského kraje (Musil, 1988). Exponovanost se týká převážně samotných Poděbrad, které leží na zmíněné ose Praha - Hradec Králové. Totéž se týká i několika obcí na silnici č. I/11 a méně I/32. Skutečností však zůstává, že mikroregion Poděbrady je spíše tranzitním územím, a dokončení dálnice D11 tento charakter posílilo. Tvrzení o vnitřní periferii je však již platné pro subregion Městec Králové, který leží na střetu vlivů Jičína, Nymburku, Poděbrad i Hradce Králové. Má už výrazně periferní polohu a připomíná podobné hluché prostory jako je např. Sedlčansko, Podbořansko aj. Výraz periferie však není možné chápat pejorativně. Periferie je jen přirozenou součástí území a protipólem jádrových oblastí a mezi oběma existují vazby. Citlivou je otázka přerozdělování financí ve prospěch periferních území, ta však mají jiné kladné stránky oproti jádrům. Jedná se např. o lepší životní prostředí, méně stresu, potenciál pro cestovní ruch a druhé bydlení aj. Oba typy regionů vyžadují různé přístupy k jejich rozvoji a jeden bez druhého nemohou existovat. Samotná, jakkoli výhodná geodopravní a geoturistická poloha města Poděbrady však nestačí k tomu, aby zajistila v mikroregionu lokalizaci nejprogresivnějších odvětví (Hampl, 2005), která jsou průvodním znakem jádrové oblasti. Proto je mikroregion Poděbrady považován za periferní i z hlediska geoprůmyslové polohy.
Obyvatelstvo První osady vznikaly při nejfrekventovanějších brodech přes Labe, z nich se rozvinula obchodní a řemeslnická střediska (Poděbrady, Nymburk). Poděbrady se začaly ve středověku rozrůstat v podhradí poděbradského hradu a později zámku a roku 1472 byly povýšeny na město. Po reformě státní správy v roce 1848 se Poděbrady (podobně jako Nymburk) staly sídlem správy okresního hejtmanství (podkrajský úřad – samosprávný okres), který zahrnoval 2 soudní okresy: Poděbrady a Městec Králové. Roku 1868 byl k okresu Poděbrady přičleněn Nymburk a tento stav trval do roku 1960. Kontinuální nárůst počtu obyvatel kulminoval v roce 1930. V důsledku velké hospodářské krize a období 2. světové války následoval propad na úroveň přelomu století. Za 40 let socialistického období došlo od roku 1950 k rychlému a plynulému poklesu počtu obyvatel o 18 %. Tento trend se v transformačním období po roce 1989 nejprve zmírnil, na přelomu století se zastavil (byť na hodnotě nižší než v roce 1869) a v posledních letech se trend pomalu obrací a počet obyvatel začíná mírně růst. Ve dlouhodobém vývoji se počet obyvatel vlastních Poděbrad zvýšil 2,7 krát (z 5 tisíc na 13,5 tisíc.), zatímco v ostatním území mikroregionu došlo k poklesu o 36% (z 24 tisíc na 15,5 tisíc). Tato „urbanizace“ v rámci mikroregionu probíhala v návaznosti na vývoj a změny v tlivých sektorů a odvětví (zemědělství versus průmysl a služby). Přirozené nerovnoměrné rozmístění obyvatelstva v mikroregionu Poděbrady se v období,
11
kdy území patřilo k okresu Nymburk, mírně prohloubilo a znamenalo pokračující koncentraci obyvatelstva (Hampl, 2005). Tento vývoj byl do značné míry výsledkem asynchronního vývoje mezi městem Poděbrady (v roce 2001 46 % obyvatel mikroregionu) a zázemím (ostatně tak tomu bylo i u jiných regionů). Hlavním důvodem je zemědělský charakter mikroregionu, kdy v procesu změn sektorové struktury zeslábl „venkov“ (pokles primárního sektoru) a těžiště vývoje a změn se přesunulo do měst (sekundární sektor – průmysl resp. sektor služeb, a to zejména po roce 1989). Tento trend se poněkud změnil po roce 1989, kdy došlo k obratu ve vývoji zejména příměstských obcí (suburbanizace, přesun k bydlení v rodinných domcích atd.) Svědčí o tom mírný pokles dříve rostoucího podílu Poděbrad na počtu obyvatelstva do roku 2005. Mikroregion Poděbrady se vyznačuje tím, že má ve Středočeském kraji nejvyšší průměrný věk obyvatel (41,3 let), obyvatelstvo v mikroregionu Poděbrady patří k nejstarším v celém Česku. Celkový přírůstek obyvatel v transformačním období v mikroregionu Poděbrady byl výrazně záporný (-3,0 na 1000 obyv.), způsobený hlavně výrazným přirozeným úbytkem (-4,3 na 1000 obyv.), zatímco migrační saldo bylo v mikroregionu Poděbrady za období let 19912003 kladné (1,3 na 1000 obyvatel). Vývoj vzdělanostní struktury obyvatel v mikroregionu Poděbrady míří ke zkvalitňování lidských zdrojů. Pozoruhodný a slibný je pokles počtu obyvatel bez maturity o 10 % (z 72,3 % na 62,4 %) a nárůst podílu obyvatel s maturitou o 3 %. Výrazným znakem pro rozvoj a úspěšnost regionu je podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí (přepočteno na populaci starší 15 let) a zejména schopnost udržet si tyto lidi v místě bydliště. Tato charakteristika nabývá na důležitosti zvláště v době, kdy za hlavní zdroj konkurenceschopnosti jsou považovány vědomosti, schopnost učit se a inovovat (Blažek, Uhlíř, 2002). Rozdíl v této schopnosti je klíčovým mechanismem regionální diferenciace. Vývojovým trendem v mikroregionu Poděbrady je kontinuální zvyšování podílu vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva (a to hlavně u žen) z 5,7 % (1991) na 7,8 % (2004). Je nadprůměrný v kraji, jelikož v mikroregionu Poděbrady působí i vliv několika středních škol a jedné VOŠ v městě Poděbrady, kde nacházejí uplatnění vysokoškolsky vzdělaní lidé (profesoři). Nejvyšší podíly vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva v rámci mikroregionu Poděbrady jsou pochopitelně v Poděbradech a v obcích v jejich zázemí, zatímco směrem do periferních částí regionu se tento podíl snižuje. Jedním z nejdůležitějších ukazatelů úspěšnosti hospodářské transformace regionu je míra nezaměstnanosti. Mikroregion Poděbrady vykazoval v rámci Středočeského kraje, po nárůstu od roku 2002 (8,08 %), mírně nadprůměrnou hodnotu 8,85 % (2004). Zajímavějším ukazatelem však je počet uchazečů o zaměstnání na 1 volné pracovní místo, ve kterém je mikroregion Poděbrady negativní. Je to zřejmě důsledkem najímání pracovních sil z celé republiky i ze zahraničí v blízkých velkých firmách (Škoda v Mladé Boleslavi, TPCA v Ovčárech aj.), zatímco místní obyvatelé tak přicházejí o potenciální pracovní místa. Lázeňství Dominantním symbolem města Poděbrady a zároveň významným zaměstnavatelem je lázeňství13. Lázeňství založené na alkalické kyselce s největším obsahem oxidu uhličitého ze
13
Lázeňství - souhrn aktivit, specifické infrastruktury a lidských zdrojů v oblasti poznání a praxe zaměřený na znalost přírodních léčivých zdrojů a realizaci technik a procedur pro léčení různých somatických, psychosomatických i psychologických problémů. Souhrnným cílem lázeňství je prevence a léčení lidských chorob, regenerace sil a relaxace. Je spojeno s využíváním síly přírodních léčivých zdrojů, krásy přírodního i kompozice kulturního prostředí
12
všech evropských minerálních vod (Vácha, Stegbauer 2006) má téměř stoletou tradici (Knížecí lázně byly otevřeny v roce 1908). Od 20. let 20 století se lázně specializují na léčbu srdečních a cévních onemocnění. S rozvojem lázeňství v meziválečném období je úzce spjat urbanistický rozvoj města, které bylo budováno podle regulačního plánu arch. Františka Jandy, přičemž hlavní urbanistickou osou města se stal lázeňský park. Poděbrady získaly statut lázeňského místa v roce 1956. V současné době představuje denní kapacita lázní cca 700 osob, přičemž třetinu tvoří zahraniční samoplátci. Z medicínského hlediska je velmi významná tzv. časná pooperační péče, kdy je v lázních hospitalizován pacient po operaci srdce již třetí či čtvrtý den (8 lůžek na JIP, počítá se s rozšířením na 12). Na základě celkové typologie lázeňských míst, která se snaží o rozdělení z pohledu zahrnujícího význam z hlediska regionálního, zdravotního, cestovního ruchu a komplexního kulturně-společenského potenciálu14, lze zařadit Poděbrady do skupiny B (Budák, 2001). Lázně této skupiny jsou charakterizovány jako lázeňská místa velkého významu s potenciálem pro rozvoj všech složek zejména přitažlivosti pro zahraniční návštěvníky. Tato místa mají také na svém území více lázeňských společností, početnou lůžkovou kapacitu, charakterizuje je poměrně komplexní léčba a významný podíl zahraničních pacientů. Vedle Poděbrad sem náleží Jáchymov, Janské Lázně, Jeseník, Teplice a Třeboň. Podle modifikované klasifikace (Vystoupil, 2006), která dělí lázeňská místa do tří kategorií, připadají Poděbrady do elitní skupiny spolu s Karlovými Vary, Mariánskými Lázněmi, Luhačovicemi, Františkovými Lázněmi, Teplicemi a Třeboní. V této klasifikaci je tato skupina charakterizována jako lázeňská místa s prvořadým mezinárodním společenským a kulturním významem, kde je lázeňství podstatnou funkcí a atraktivitou, se všeobecnou vysokou úrovní vybaveností a s uplatněním v zahraničním cestovním ruchu.
14
V Česku rozlišujeme čtyři typy lázeňských míst, počínaje skupinou A, kdy se jedná o lázeňská místa největšího významu (nadnárodní) s velkým podílem na lázeňství ČR, s mimořádným kulturním a společenským postavením a s největší atraktivitou pro cizince. Jedná se o místa s komplexní léčbou koncentrující 50 % lázeňských zařízení a nadpoloviční počet lůžek a s největším počtem odléčených pacientů a cizinců (Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Luhačovice). Poslední je skupina D zahrnující ostatní lázeňská místa minimálního významu. Většinou zaměřená na jednu léčenou indikaci, v podstatě s výhradně českou klientelou.
13
4 Výsledky šetření názorů a preferencí obyvatel Než přistoupíme k hodnocení odpovědí na jednotlivé otázky, je vhodné dokumentovat jakou má předkládané šetření vypovídací hodnotu. K tomu poslouží kvantifikované výsledky identifikačních údajů respondentů, které byly uváděny v závěru dotazníku. Zpracovány byly výsledky z 315 dotazníků, což představuje 3 % z populace Poděbrad starší patnácti let. Rovnocenně jsou zastoupeny jak názory žen, tak i mužů (graf 1). Dotazovány byly osoby Graf 1: Pohlavní struktura respondentů
Muž 46 %
Žena 54 %
všech věkových kategorií starší patnácti let. Podařilo se získat odpovědi vcelku rovnoměrně od všech věkových skupin, nejslaběji je zastoupena nejstarší věková skupina nad 71 let (jen 3 %). Detailně zachyceno v grafu 2. Významnou roli v hodnotovém žebříčku hraje vedle věku i postavení v rodinném cyklu, tedy rodinný stav. Potřeby respondenta jsou významně ovlivněny tím, zda s ním žijí ve společné domácnosti děti do 15 let. Není možné opominout dosažené vzdělání a především pozici vzhledem k finančním příjmům. Rodinný stav respondentů zachycuje graf 3. Především odpovědi týkající se školství, zájmové činnosti pro děti a bezpečnosti ovlivňuje, zda dítě žije v domácnosti s respondentem. V případě našeho výzkumu tomu tak bylo pouze u 35 % respondentů (graf 4). Vzdělanostní strukturu respondentů dokumentuje graf 5. Plných 50 % respondentů má středoškolské vzdělání s maturitou. Pracovní pozice respondentů je znázorněna v grafu 6. Svůj názor v anketě vyjádřili všichni od studentů po důchodce, i ženy na mateřské dovolené či nezaměstnaní. Rozdílnost názorů může významně souviset s rozdíly ve znalosti prostředí, která je obtížně měřitelná a je velmi individuální. Alespoň částečně lze předpokládat, že tato znalost je přímo úměrná délce pobytu v prostředí, kterého se otázky týkají, tedy délka trvalého pobytu v Poděbradech. Respondenti zastupují obyvatele žijící ve městě jak 10 let z 62 % více, své odpovědi sdělili i obyvatelé nově přistěhovalí (4 % méně než rok).
14
Graf 2: Věková struktura respondentů
51 - 60 9%
61 - 70 10 %
71 a více 3%
15 - 20 17 %
21 - 30 23%
41 - 50 18 % 31 - 40 20 %
Graf 3: Rodinný stav respondentů
Vdovec/vdova 7% Rozvedený/á 9%
Svobodný 39 %
Ženatý/vdaná 45 %
15
Graf 4: Počet dětí v domácnostech respondentů
2 děti 14 %
3 děti 2%
4 a více dětí 2%
1 dítě 17 %
Žádné 65 %
Graf 5: Vzdělanostní struktura respondentů
Vysokoškolské 19 %
Základní 11 % Středoškolské bez maturity 20 %
Středoškolské s maturitou 50 %
16
Graf 6: Pracovní pozice respondentů
Na mateřské dovolené 3%
Důchodce 13 %
Student 21 %
Nezaměstnaný 4%
Podnikatel 15 % Zaměstnanec 44 %
Graf 7: Délka trvalého pobytu respondentů v Poděbradech
Déle než 20 let 27 %
Méně než rok 4%
Méně než 5 let 14 %
Méně než 10 let 20 % Méně než 20 let 35 %
17
Jistou míru angažovanosti občanů lze vysledovat i z jejich členství v různých zájmových sdruženích. Pouze 17 % respondentů bylo členem nějakého sdružení (graf 8). Graf 8: Jste členem nějakého zájmového sdružení?
Ano 17 %
Ne 83 %
Nadále se budeme věnovat vyhodnocení odpovědí chronologicky, tak jak jsou otázky uvedeny ve formuláři (příloha ). Otázky položené ve dvou rovinách – pro městskou část a pro celé město jsou vzhledem k významné shodě vyhodnoceny pouze na úrovni celého města. První otázka, vstupní, byla otevřená a jejím cílem bylo zjistit s čím si respondenti spojují město Poděbrady, co je jejich symbolem. Jednoznačně zvítězily lázně, následované osobností krále Jiřího z Poděbrad. Ostatní, méně četné odpovědi jsou zachyceny v grafu č. 9. Zároveň byly respondentům nabídnuty tři varianty propagačního sloganu, jednoznačně zvítězilo představení Poděbrad jako „Lázeňské město plné zeleně“ (graf 10), které podle respondentů také nejvíce odpovídá skutečnosti (graf 11). Následovaly otevřené otázky, jejichž cílem bylo zjistit jakou lokalitu by obyvatelé doporučili návštěvníkům k zhlédnutí, a před kterou by naopak varovali. Na prvním místě v doporučených lokalitách se objevuje zámek a zámecký park, který je zřejmě považován za dominantu město, přestože nemá prohlídkový okruh srovnatelný s obdobnými památkami v kraji. Následuje lázeňský park s kolonádou. Četnost ostatních nabídek je zanedbatelná viz graf 12. Návštěvníci jsou naopak varování (otázka 4) a zároveň je považováno za nebezpečné místo (otázka 22) okolí železniční stanice – graf 13, přestože na svou dobu moderní nádražní budova vybudovaná na přelomu dvacátých a třicátých uzavírá hlavní urbanistickou osu města. Další otázky byly věnovány problematice dopravy. Graf 14 seznamuje s názory respondentů týkajících se nejzávažnějších dopravních problémů. Za nejtíživější problém byla označena špatná průjezdnost městem následovaná problémy s parkováním. Ostatní názory lze označit za okrajové. Respondenti měli možnost vyjádřit jak souhlasí s možnými dopravními opatřeními. Míra souhlasu je zachycena v grafu 15. Téměř u všech návrhů převládá
18
Graf 9: Symbol Poděbrad, s čím si respondenti spojují město Poděbrady
200 180 160 Počet odpovědí
140 120 100 80 60 40
Kultura
Sport, golf
Labe
Jezero
Trpaslík
Školy (hotelová)
Oplatky
Sklárny
Květinové hodiny
Srdce
Parky
Kolonáda
Zámek
Poděbradka
Jiří z Poděbrad
0
Lázně
20
Graf 10: Jak by se Vám líbilo představení Poděbrad jako: (dejte známku jako ve škole)
Město atraktivního bydlení pro všechny generace
31
32
Lázeňské město plné zeleně
65
Město vzdělanosti a cestovního ruchu
0% Známka 1
27
27
34
10%
20%
Známka 2
46
30%
8
40%
50%
Známka 3
60%
7
16
70% Známka 4
80%
90%
3
100%
Známka 5
19
0
Cyklostezka
Golfové hřiště
Divadlo, kino
Květinové hodiny
Sportoviště (tenisové kurty, sport centrum, triatlon, stadion, hřiště na petangue
Město vzdělanosti a cestovního ruchu
Kostel
Parník
Lázně, pramen Poděbradky
Jezero
Labe, Soutok, nábřeží
Lázeňské město plné zeleně
Socha Jiřího z Poděbrad
Náměstí
Muzeum
Havířský kostelík
Kolonáda, trpaslík
Park
Zámek, zámecká zahrada
Počet odpovědí
Podíl odpovědí (%)
Graf 11: Tvrzení o Poděbradech, které podle respondentů nejvíce odpovídá skutečnosti
70
60
50
40
30
20
10
0 Město atraktivního bydlení pro všechny generace
Graf 12: Místa, která by respondenti doporučili návštěvníkům Poděbrad
180
160
140
120
100
80
60
40
20
20
Graf 13: Místa, před kterými by respondenti varovali návštěvníky Poděbrad
60 40
Silnice (z Prahy, špatný stav)
Zimní stadion
Záložna
Autobusové nádraží
Náměstí (přechody, auta)
Okolí sklárny
Okolí Labe
Bažantnice
Parky (v noci, neposekané)
Žižkov
Nádraží, okolí železnice
0
Podchody
20
Diskotétky, bary, noční kluby, restaurace
Počet odpovědí
80
jednoznačně kladné stanovisko. Nejslabší je u vybudování patrových garáží na Žižkově a lávky spojující Polabec se středem města. Naopak nejsilnější je ztotožnění s bezbariérovým průchodem městem, úpravou cyklostezek v centru města s napojením na okrajové části s respektováním bezpečnosti chodců a zavedené nového parkovacího systému. Zároveň respondenti určovali i pořadí naléhavosti jednotlivých dopravních opatření – graf 16. Zde žádné z opatření nezaujalo mimořádně dominantní postavení. Graf 15: Souhlasíte s následujícími tvrzeními, že důležitým dopravním opatřeními je:
Vybudování chodníku pro pěší v ulici nádražní
43
30
Bezbariérový průchod městem
63
Napojení na Pražskou integrovanou dopravu
25
30
Výstavba parkovacích míst pro návštěvníky cyklostezek a jezera
22
54
Úprava cyklostezek v centru města s napojením na okrajové části při respektování bezpečnosti chodců
54
Výstavba nové lávky přes Labe z centra do Polabce
Spíše ano
10%
21
13
30%
12
32
40%
9 18
29 20%
12 22
31
24 0%
27
26
40
24 50%
Spíše ne
60%
5
12
18
25
Zavedení nového parkovacího systému ve městě
Mimoúrovňové propojení Žižkova předměstí s centrem města
15
36
27
9
21
34
Výstavby patrových garáží
9
24
48
Zavedení městské hromadné dopravy
Ano
17
5 12
23 70%
80%
90%
100%
Ne
21
0 chybějící MHD
Chybějící jízdní pruhy pro cyklisty
Kamionová doprava
Málo semaforů (náměstí)
Železniční přejezdy (Žižkov)
Chodci (neukázněnost)
Přechody pro chodce (málo, špatně se přechází kvůli hustému provozu)
Špatný stav silnic (úzké vozovky)
Cyklisté (mnoho, jízda po chodnících)
Parkování (málo parkovacích míst)
Dopravní zácpy, hustá doprava, špatná průjezdnost městem, problém dopravy na náměstí
0
Zajištění průjezdu od nádraží podél trati k přejezdu v Jiráskově ulici
Úprava doby zásobování v dopravně předimenzovaných ulicích
Vybudování zpomalovacích ostrůvků či prahů
Vyznačení jízdních pruhů pro cyklisty
Instalace světelného zařízení k řízení dopravy
Počet bodů
Počet odpovědí
Graf 14: Dopravní problémy, se kterými se respondenti setkávají v Poděbradech
160
140
120
100
80
60
40
20
Graf 16: Některá opatření zvyšující kvalitu dopravy a její bezpečnost nejsou příliš finančně náročná a je možné je provést v krátkém časovém horizontu. Určete pořadí jejich naléhavosti
1000
900
800
700
600
500
400
300
200
100
22
Dalším tematickým okruhem, ke kterému se vztahovaly otázky byly služby. Otevřená otázka číslo osm měla za cíl zjistit, které služby respondenti v Poděbradech postrádají. Nejčetnější odpovědi jsou znázorněny v grafu 17. Nejvýrazněji respondenti postrádají nákupní středisko, druhý v pořadí je bazén následovaný zdravotní pohotovostí. Následná otázka, odpovědi zhodnoceny v grafu 18, zjišťovala jaké jsou názory na služby v nejlidnatější části města, jaký je názor na postoj města k drobnému střednímu podnikání apod. Smutné je, že 65 % respondentů není obeznámeno se základním dokumentem rozvoje města, jako je územní plán, přičemž dalších 16 % má jen jisté tušení. Vlastnímu projednávání územního plánu města bylo přítomno, lze tedy předpokládat, že je fakticky s ním seznámeno, pouze 7 % respondentů. V době, kdy probíhalo dotazníkové šetření, byla aktuální otázka nového umístění trhů. 61 % respondentů nepovažovalo jejich přemístění za nutné, 21 % rozhodně ano. Obdobně proběhla i reakce při další otázce zjišťující kam trhy přemístit. Výrazně převládá odpověď nechat trhy v původním místě, dále pak trhy zrušit vůbec, či je přemístit na náměstí. Ostatní návrhy jsou znázorněny v grafu 19. V další otázce respondenti ko vyjadřovali názor, zda ve městě chybí nějaký typ školního zařízení. Nejčetnější odpovědí bylo, že žádné zařízení nechybí, popřípadě si byli respondenti vědomi neexistence vysoké školy. Ač zastoupena méně četně, ale již na třetím místě, je problematika mateřských škol, jejichž kapacita je ve městě v současné době naplněna a lze předpokládat v nejbližších letech stoupající poptávku (viz graf 20). K problematice školství byla vztažena i následující otázka, kdy respondenti vyjadřovali své stanovisko k možným zásahům zlepšujícím teto typ služeb. Respondenti jednoznačně podporují zřízení vysoké školy, dále se domnívají, že je třeba věnovat pozornost zlepšení technického stavu školních budov. Přes 60 % respondentů se domnívá, že nabídka možností pro celoživotní vzdělávání a vzdělávání dospělých není plně dostatečná (graf 21). Graf 17: Služby, které respondenti v Poděbradech nejvíce postrádají
60
40 30 20 10
Služby pro matky s dětmi (hlídání), Informace, informace z radnice Kluby (hip-hop, jazzový, hudební,
MHD
Sportoviště (mj. zimní stadion, Hypermarkety a supermarkety Stravovací a ubytovací zařízení Zábavní centrum
Čistírna
Lékařské služby (kožní, zubař), Technické služby, úklid města, odvoz Další pošta (např. na Žižkově)
Pohotovost
Bazén
0 Nákupní středisko, obchody (sport,
Počet odpovědí
50
23
Graf 18: Souhlasíte s následujícími tvrzeními?
Účastnil jsem se projednávání územního plánu města
7 2 9
Je mi znám územní plán města
19
M ěsto podporuje rozvoj drobného a středního podnikání
17
Nezaměstnaným by mělo dát možnost výdělku město
16
19
46
32
29
37
Na Žižkovském předměstí je nedostatečné vybavení službami
21
0%
21
30
43
Je potřeba řešit provozování trhů, místo, kde se nacházejí nyní, není vhodné
Ano
82
18
25
17 20%
Spíše ano
25
23 40%
15
7
38 60%
80%
Spíše ne
100%
Ne
Graf 19: Místa, kam by respondenti umístili trhy 90 80
60 50 40 30 20 10 Do některého parku
K jezeru
Mimo město
Kolonáda
Jízdárna
Na Valech
Náměstí
Trhy bych zrušil/a
0 Stávající místo je vyhovující
Počet odpovědí
70
24
Graf 20: Chybějící školní zařízení podle respondentů 120
Počet odpovědí
100 80 60 40 20
SŠ pro postižené
Učiliště
Jesle
Vyšší odborná škola
Univerzita 3. věku
Střední průmyslová škola
Vysoká hotelová škola
Základní škola
Mateřská škola
Vysoká škola
Žádné nechybí
0
Graf 21: Souhlasíte s následujícími tvrzeními?
Je potřeba rozšířit nabídku učebních oborů
Ve městě existuje dostatek možností pro celoživotní vzdělávání a vzdělávání dospělých
33
10
29
Je vhodné zřídit vysokou školu
Zdejší školy mají dobré vybavení moderními technickými pomůckami
22
18
28
14
44
33
25
12
33
73
Zlepšit technický stav školních budov
Je nezbytně potřeba zvýšit kapacitu mateřských škol ve městě
33
9
27
40
27
12
20
25
5
8
23
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100 % Ano
Spíše ano
Spíše ne
Ne
Úkolem respondentů bylo také zamyslet se nad naléhavostí zřízení především sociálních služeb. Opět první místo zaujala potřeba zřídit zdravotní pohotovost následovaná zřízením bezbariérových přístupů do veřejných budov. Ostatní opatření byla hodnocena prakticky na stejné úrovni naléhavosti (graf 22).
25
0
Akce DDM, Koncerty ZUŠ
Trhy
Kulturní akce na Kolonádě
Taneční večery, plesy, diskotéky
Restaurace
Knihovna, Besedy, Výstavy, Přednášky, Dny Evropské kultury, Muzeum, Muzejní noc
Slavnosti krále Jiřího
Sportovní akce (Triatlon, Chodecké a Jezdecké závody, fotbal, basketbal, Běh Terryho
Koncerty
Hudební festivaly (Barvy léta, Křišťálové Srdce)
Žádné
Vybudování dalšího domova seniorů
Modernizace stávajícího domova seniorů
Týdenní stacionář pro postižené
Týdenní stacionář pro seniory
Vybudovat systém tísňového volání pro seniory a postižené
Zřízení dopravního hřiště pro děti
Protihlukovou bariéru podél železniční tratě
Bezbariérové přístupy do veřejných budov
Zdravotní pohotovost
0
Kino
Divadlo
Počet odpovědí
Počet bodů
Graf 22: Město podle respondentů postrádá a naléhavě potřebuje
2000
1800
1600
1400
1200
1000
800
600
400
200
Graf 23: Respondenty nejčastěji navštěvovaná kulturní zařízení
120
100
80
60
40
20
26
Graf 24: Souhlasíte s tím, že je potřeba:
Zpřístupnit zámeckou zahradu
70
Označit historické budovy
46
Zkvalitnit informační systém po městě
47
Zlepšit propagaci města
33
34
53
Centrální část parku využívat pro koncerty, alespoň v lázeňské sezóně
Zrekonstruovat městskou knihovnu
19
6 5
17
5
12
7
34
58
10 4
27
42
31
9
18
7
8
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100 % Spíše ano Spíše ne Ne
Ano
Graf 25: Jak podle respondentů nejlépe zlepšit propagaci města 1000
600 400 200
Originální kulinářské speciality
Změna umístění kulturního informačního
Originální suvenýry
Zdůrazňovat osobu krále Jiřího
Poutače na dálnici
Více využívat minerálky Poděbradky
0 Společná propagace města a lázní
Počet bodů
800
27
Následující tematický celek obsahoval otázky, které se soustřeďovaly na problematiku kultury, sportu, životního prostředí a možností propagace města. Graf 23 přibližuje, které kulturní zařízení a akce respondenti navštěvují. Čelní místo zaujímá divadlo a kino, ostatní záležitosti jsou jen okrajové. Dále respondenti vyjadřovali míru souhlasu s opatřeními, které by mohly zajistit lepší zkulturnění městského prostředí jak pro obyvatele, tak i pro návštěvníky, nevyjímaje lázeňské hosty. Reakce jsou podle předpokladů kladné, je však zajímavé, u kterých opatření je vyšší váha rezolutního souhlasu. Jedná se o zpřístupnění zámecké zahrady, která byla již zmiňována výše a byla doporučována k shlédnutí návštěvníky. Nadpoloviční většina respondentů by přivítala využití centrální části parku pro konání koncertů v lázeňské sezóně (obnovení staré tradice) a považují za potřebné zvýšení povědomí o městě zlepšením jeho propagace. Možnosti tohoto zlepšení jsou uvedeny v grafu 25. Opětovně jsou zdůrazňovány lázně, které jsou chápány jako symbol města. Společná propagace města a lázní je považována za nejúčinnější. Na druhém místě je uvedeno využití pro propagaci města minerální vody Poděbradky a také instalovat „hnědé“ informační tabule se symbolem města na dálnici, tak jak je zvykem u kulturních zajímavostí. Za zmínku stojí i využití osobnosti krále Jiřího z Poděbrad např. jeho snah o vytvoření mírového paktu evropských panovníků. V Poděbradech je k dispozici řada zelených ploch, lépe či hůře uzpůsobených rekreačnímu využití. Jedná se především o parky a oblast Jezera (graf 26). Většina ploch je ve vlastnictví města a jejich údržba a zvelebování je značně finančně náročné. Dotazovaní přiřazovali pořadí naléhavosti investic jednotlivým lokalitám. Podrobně jsou výsledky k dispozici v grafu 27, lze však provést shrnutí přibližně do třech skupin. Hlavní pozornost by podle respondentů měla být soustředěna na lázeňský park, zámeckou zahradu a na oblast Jezera. Další skupinu tvoří Purkyňovy sady, prostor v okolí Havířského kostelíka a obecně prostory kolem kostelů. Třetí skupině mírně dominuje Obora a ostatní lokality zůstávají na stejné úrovni. Neodmyslitelnou součástí kvality životního prostředí je odpadové hospodářství. Tato problematika byla hlavní náplní 18. otázky, kdy respondenti vyjadřovali opět svůj souhlas či nesouhlas s předloženým řešením (graf 28). Rezolutní souhlas převládal u často diskutovaného kácení starých nebezpečných stromů a jejich výměny za nové, druhově vhodnější. S pravidelným udržováním pořádku ve městě byla většina respondentů spokojena, nebylo tomu tak při hodnocení množství nádob na tříděný odpad. Zajímavé je, že respondenti se přiklánějí k možnosti využívání nádob na tříděný odpad i podnikateli. Další dvě otázky byly věnovány možnostem sportovního vyžití. Otázka č. 19 byla otevřená a respondenti měli vyjmenovat, jaké zařízení pro sport či volný čas postrádají. Jednoznačně dominovalo postrádání bazénu (myšleno krytého). Z jmenovaných jednotlivostí stojí ještě za zmínku víceúčelová hala a rekonstrukce zimního stadionu (graf 29). Následovala otázka, ve které respondenti seřazovali nabídku sportovních zařízení, podle stupně potřeby jejich zbudování či úprav. Na prvním místě byla vyslovena podpora zbudování bazénu. Následovala úprava koupaliště a řešení rekonstrukce zimního stadionu. Dále pak dobudovat celou oblast jezera jako rekreační centrum. Ostatní návrhy jsou zachyceny v grafu 30. Bezpečnost ve městě byla řešena otázkou č.21. Nejsilnější podporu získalo budování protipovodňových opatření. Veřejnost není jednoznačně přesvědčena o možnosti zlepšení bezpečnosti při navýšení počtů členů městské i státní policie působící v Poděbradech, ale spíše se přiklánějí k rozšíření kamerového systému. Procentuální zastoupení jednotlivých odpovědí je k dispozici v grafu 31.
28
V okolí Skupice (Neumannovy sady)
Čábelna - prostor směrem k soutoku
Stromořadí podél řeky
Bažantice
Ostrov u elektrárny
Obora
Prostor u kostelů
Prostor u Havířského kostelíka a jezírka
Purkyňovy sady za poštou
Oblast kolem Jezera
Zámecká zahrada
Lázeňský park
Počet bodů
Zahrádkářská kolonie
Skupice
Nevím
Dětská hřiště
Kemp, autokemp
Sportoviště (Zimní stadion, tenisové kurty, golf, minigolf)
Cyklostezka
Obora
Bažantnice
Zámecká zahrada
Žádné
Nábřeží, okolí Labe, Soutok
Kolonáda, Lázně
Jezero
Parky
Počet odpovědí
Graf 26: Prostory, které podle respondentů slouží jako odpočinkové a rekreační zóny
120
100
80
60
40
20
0
Graf 27: Pořadí míst, kam je podle respondentů třeba investovat při údržbě a dalším zvelebování zelených ploch
2000 1800 1600 1400 1200 1000 800 600 400 200 0
29
Graf 28: Souhlasíte s následujícími tvrzeními? Nebezpečné dřeviny je třeba odstraňovat a nahrazovat novými-minimálně kus za kus
67
Okolí léčivých pramenů je pěkně udržováno
19
25
36
Nádoby na tříděný odpad by měli mít možnost využívat i podnikatelé
22
41
Vyvážení nádob na tříděný odpad je dobře zajištěno
27
17
Nádob na tříděný odpad je dostatek Po řádek ve městě je pravidelně zajišťován
25
41
10%
20%
30%
Ano
17
33
20
0%
21
27
27
21
40%
50%
60%
Spíše ano
7
18
11
39
15
7
70%
19
80%
90%
Spíše ne
100%
Ne
Graf 29: Sportovní zařízení, která respondenti postrádají
160
120 100 80 60 40 20 Petangue
Motokrosová dráha
Hřiště pro paintball
Zábavní park
Beachvolejbal, volejbal
Basketbalová hala
Koupaliště
Horolezecká stěna, Lanové centrum
Fitness centrum, Posilovna
Tenisové kurty, hala
Skateboard park, U-rampa, stezka pro bruslaře
Rozšíření cyklistických stezek
Dětské hřiště
Veřejné venkovní hřiště
Zimní stadion (rekonstrukce, hokej)
Víceúčelová sportovní hala
Žádné
0 Bazén, aquapark
Počet odpovědí
140
30
0
Zřízení nadzemních hydrantů
Zvýšit po čet příslušníků státní policie
Zvýšit po čet příslušníků městské policie
0%
Rozšíření kamerového systému po městě
Znovu zprovoznění pultu centrální ochrany na úřadovně městské policie
10%
Ano
Vybudování protipovodňových zábran
20%
23
27
30%
24
31
40%
Spíše ano
47
22
21
50%
33
25
60%
65
28
70%
Spíše ne
22
31
27
80%
21 8
25
13
90%
Vybudování umělého trávníku na fotbalové hřiště
Rekonstrukce střelnice
Podpora DDM
Nová sportovní víceúčelová hala
Vybudování horolezecké stěny a lanového centra
Vybudování nových dětských hřišť s pískovišti
Rozšíření prostor v Sokolovně
Rekonstrukce tenisového areálů
Rekonstrukce hřiště při ZŠ na Valech
Otevření klubu pro mládež
Vybudování sportoviště na Žižkovském předměstí
Oblast Jezera - dobudovat jako rekreační centrum
Řešení problematiky zimního stadionu
Rekonstrukce koupaliště
Vybudování krytého bazénu pro lázeňské hosty i veřejnost
Počet bodů
Graf 30: Pořadí akcí podle toho, za jak důležité jsou respondenty považovány
3000
2500
2000
1500
1000
500
Graf 31: Jaký je Váš názor na následující opatření týkající se bezpečnosti
6
18
12
22
24
25
100%
Ne
31
Závěr dotazníku byl založen na otázkách s přímou vazbou na informovanost občanů a jejich požadavky k městskému úřadu. Detailně jsou odpovědi zaznamenány v grafu 32. Potěšující je spokojenost s úředními hodinami městského úřadu, přesto je třeba zhodnotit, zda neexistuje termín, který by vyhovoval i kategoricky nespokojeným 18 % respondentů. Jistě je co zlepšovat i v obsahu poděbradských novin, téměř 80% spokojenost je však úctyhodná. V poslední obsahové otázce (následovaly ještě identifikační) měl respondent vyjádřit svůj názor, co považuje za nejnaléhavější problém, který by mělo současné zastupitelstvo města řešit a to ve třech časových horizontech. Urychleně, ještě tento rok, v průběhu svého volebního období. Respondenti však tyto časové hladiny příliš nedokázali rozlišit a svou pozornost soustředili na obecně nejnaléhavější problém. Tím je jednoznačně dopravní situace ve městě, kdy je obtížně průjezdné, zbytečně zatížené kamionovou dopravou apod. Na druhém místě považují respondenti za důležité věnovat se náležitě údržbě pořádku a zeleně ve městě. Na třetí pozici se nachází téměř shodně podpora sportovním aktivitám, míněna je tím především rekonstrukce zimního stadionu, vybudování bazénu a sportovního centra a neodkladné dokončení rozpracovaných akcí (kanalizace, park). Pořadí naléhavosti ostatních akcí je uvedeno v grafu 33. Nejpodstatnějšími skutečnostmi vyplývajícími z dotazníkového šetření mezi rezidenty Poděbrad jsou následující zjištění: • Město Poděbrady je ztotožněno s lázněmi, proto i společná cílená propagace může být nejúčinnější. • Nejpalčivějším problémem je dopravní situace a na její uspokojivé řešení je třeba prioritně zaměřit pozornost. • Obyvatelé k vyšší spokojenosti postrádají především nákupní středisko a bazén. • Podle názoru respondentů by bylo vhodné pro rezidenty i návštěvníky zpřístupnění a využít zámek a zámeckou zahradu. Graf 32: Spokojenost respondentů
Přivítali byste více informací z městského úřadu
34
Vyhovuje vám forma a obsah poděbradských novin
Chcete dostávat pravidelné informace o dění ve městě na svou e-mailovou adresu
28
44
27
10%
20%
Ano
10
14
25
30%
40%
Spíše ano
11
50
49
0%
16
35
9
Vyhovují vám úřední hodiny městského úřadu
22
50%
60%
8
70%
Spíše ne
80%
18
90%
100%
Ne
32
0 Problém parkování
Hypermarket, supermarket, obchodní centrum
Bezbariérové přístupy
Lékařská pohotovost, nemocnice
Modernizace města, hřišť, budov, koupaliště
Zajištění bezpečnosti obyvatel, ííce policejních hlídek, snížení kriminality
Špatný stav komunikací, nádražní budovy
Dokončit rozpracované akce (park, kolonáda, kanalizace)
Podpora sportu (finanční, zimní stadion, bazén, výstavba sportscentra)
Úklid města, odpadkové koše, údržba zeleně
Dopravní situace (protihlukové stěny, obchvat, průjezdnost, kamiony)
Počet odpovědí
Graf 33: Problémy, které by podle respondentů mělo současné zastupitelstvo urychleně řešit
40
35
30
25
20
15
10
5
33
5 Výsledky hodnocení potřeb a priorit expertní metodou Delphi Na základě diskusí a určení priorit při jednání u tematických „kulatých“ stolů byla sestavena tabulka, obsahující návrhy vhodné pro zlepšení situace v Poděbradech. Tato tabulka byla zaslány expertům k vyjádření a byli požádáni o označení pořadí na základě priorit v jednotlivých tematických oblastech i celkově. Tabulka 1: Priority v jednotlivých tematických oblastech Oblast Pořadí
Názor
Bezpečnost 1 2 3
Zlepšení a vybudování povodňových opatření na území Poděbrad Zkvalitnění osvětlení města Obnovena /výstavba čekárny na nádraží
Doprava 1 2 3 Kultura, cestovní ruch 1 2 3
Omezení průjezdu města, dopravní zklidnění v centru města Zřízení přiměřený počtu parkovacích míst v centru a v okrajových částech Bezkolizní spojení pro dopravu centrum - Žižkov
Aktivní spolupráce mezi KIC a městem, lázněmi a dalšími subjekty města Lepší propagace města Rozšíření klidových center
Městský úřad 1 2 3
Vybudování informačního servisu Dokončení výstavby inženýrských sítí Komunikace s úřadem i s využitím nových technologií
Podnikání a služby 1 2 3
Aktualizace územního plánu v souvislosti s prioritami lázeňského města Trvalá, neformální podpora rozvoje drobného a středního podnikání Nabízení pracovních příležitostí nezaměstnaným městem
Sociální oblast 1 2 3
Opětovné zprovoznění pohotovosti Zajištění bezbariérovosti města Vybudování týdenního stacionáře pro seniory, postižené a děti
Sport a volný čas 1 2 3
Oprava stávajících zařízení pro sport a volný čas, budování nových Úprava Obory na odpočinkové místo Zajištěn program pro děti do 12 let
Vzdělání a školství 1 2 3
Zlepšení technického stavu budov, včetně vybavení Důraz na kvalitní předškolní a základní vzdělávání Profilace města - město vzdělanosti a cestovního ruchu
Životní prostředí 1 2 3
Zajištění pravidelná údržby zeleně, výsadby stromů a stromořadí Zlepšení zajištění čistoty a pořádku ve městě Pravidelná organizace ekologické výchova
34
Tabulka 1 seznamuje s výsledky v jednotlivých tematických oblastech, tabulka 2 s výsledky celkovými. Tyto výsledky byly získány na základě průměru pořadí. Tabulka 2: Pořadí Námět 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Zlepšení zajištění čistoty a pořádku ve městě Zřízení přiměřený počtu parkovacích míst v centru a v okrajových částech Oprava stávajících zařízení pro sport a volný čas, budování nových Opětovné zprovoznění pohotovosti Omezení průjezdu města, dopravní zklidnění v centru města Aktivní spolupráce mezi KIC a městem, lázněmi a dalšími subjekty města Zajištění možnosti vzdělávání dospělých a celoživotního vzdělávání Zlepšení a vybudování povodňových opatření na území Poděbrad Dokončení výstavby inženýrských sítí Aktualizace územního plánu v souvislosti s prioritami lázeňského města
35
6 Výsledky řízených rozhovorů s klíčovými osobnostmi města Na základě uskutečněných rozhovorů je možné identifikovat několik priorit a dalších poznatků: • Oboustranná ochota společné propagace lázní a města. • Zklidnění dopravy ve městě – první opatření na přesměrování tranzitní dopravy. • Připraveny materiály pro možnost výstavby bezkolizního propojení centra města a Žižkovského předměstí. • Potřeba kvalitní údržby zeleně a udržování čistoty ve městě. • Dořešení otázky odpadového hospodářství především za strany podnikatelů. • Za žádoucí a potřebné je považováno: dokončení obchvatu města vybudování obchodně-kulturního centra vybudování krytého bazénu sloužícího veřejnosti i lázeňským hostům dostatečná kapacita školských zařízení, především mateřských školek zřízení zařízení typu azylový dům, dům na půl cesty efektivní využití prostor zimního stadionu dokončení protipovodňových opatření. Při konfrontaci výsledků jednotlivých rozhovorů bylo zjištěno několik závažných zjištění: • Představitelé odborů podávají protichůdné informace svědčící o vzájemné minimální informovanosti a nekoordinovanosti. • V některých oblastech např. odpadové hospodářství, dochází ke střetům výkonů samosprávy a státní správy.
36
7 Závěr Město Poděbrady představuje významné lázeňské centrum prakticky v zázemí hlavního města Prahy. Sami občané i odborná veřejnost považují za symbol Poděbrad právě lázeňství. Dosud neexistovala vzájemná spolupráce při propagaci, občany je považována za nejvhodnější a odborná veřejnost a zainteresované strany došly nyní k témuž konsensu. Je potěšující, že existuje shoda mezi stanovením priorit odbornou veřejností (využití metody Delphi) a klíčovými osobnostmi města (řízené rozhovory) a obdobné priority podle průzkumu (odpovědi 3 % obyvatel Poděbrad starších patnácti let v dotazníkovém šetření) mají šanci být podporovány obyvatelstvem. Priority lze shrnout do několika následujících bodů: • Řešení dopravní situace – využití veškerých možných prostředků pro spolupráci s krajem při dokončení obchvatu a bezkolizního křížení s železniční tratí ve městě; využití vlastních prostředků pro zklidnění dopravy (přesměrování, úprava parkovacích možností…). • Zajištění údržby zelených ploch ve městě, jejich dovybavení k rekreačnímu využití rezidenty i návštěvníky (možnost údržby různých lokalit různými subjekty). Jedná se o nezbytný předpoklad pro možnost využívání hesla „Lázeňské město plné zeleně“. • Oprava a lepší využití stávajících sportovních zařízení (např. zimní stadion jako víceúčelové sportovní zařízení), vybudování nových (bazén – sloužící lázeňským hostům i veřejnosti). Pro možnost splnění vytyčených priorit, je vedle dostatečného množství finančních prostředků, naprosto nezbytná vzájemná informovanost jednotlivých odborů na městském úřadě a koordinace jejich práce.
37
8 Použitá literatura BLAŽEK,J., UHLÍŘ,D. (2002): Teorie regionálního rozvoje. Karolinum, UK Praha, 211s. BUDÁK , F. (2001): Postavení lázeňství v transformačním období české společnosti. Magisterská práce. KSGRR PřF UK Praha, 82 s. HAMPL, M., GARDAVSKÝ, V., KŐHNL, K. (1987): Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR, PřF UK, Praha, 253 s. HAMPL, M. a kol.(1996): Geografická organizace společnosti a transformační procesy v České republice. PřF UK Praha, 394 s. HAMPL, M. a kol. (2001): Regionální vývoj: specifika české transformace, evropská integrace a obecná teorie. PřF UK Praha, 328 s. HAMPL, M.(2005): geografická organizace společnosti v České republice: Transformační procesy a jejich obecný kontext. PřF UK Praha, 147 s. HLAVIČKA, T. (2006): Sociální geografie mikroregionu Poděbrady. Bakalářská práce. KSGRR PřF UK Praha, 54 s. MUSIL, J. (1988): Nové pohledy na regeneraci našich měst a osídlení. Územní plánování a urbanismus, XV, s. 67–72 VÁCHA, P., STEGBAUER, J. (2006): Poděbrady město mého srdce.Ostrov, Praha, 150 s. VYSTOUPIL, J. a kol. (2006): Atlas cestovního ruchu České republiky. MMR ČR, 157 s.
38
9 Fotodokumentace
Zámek je významnou dominantou města. Je vhodné usilovat o jeho zpřístupnění a další využívání zámecké zahrady.
V Poděbradech je řada atraktivních míst a zelených ploch pro rekreační využití. Vedle nově zrekonstruovaného lázeňského parku se jedná i o lokalitu Obora s restaurací ve švýcarském hrázděném stylu z počátku století, jízdárnou či Havířským kostelíkem, ale i významnou technickou památkou (dostávají se do popředí zájmu) – inundačním mostem.
39
Významnou rekreační plochu představuje Jezero. Zde je ideální prostor pro zřízení nejen letního sportovně-rekreačního centra.Vzhledem k tomu, že oblast Jezera je díky pokračující těžbě v neustálém zrodu, naskýtá se možnost tuto těžbu usměrnit, a tak připravit prostor pro budoucí možné využití i v horizontu desítek let.
Jednou z priorit jak odborné veřejnosti, tak obyvatelstva je údržba stávajících sportovních zařízení, popřípadě budování nových – konkrétně bazénu. Jedna z možností je přebudování nedokončeného zimního stadionu ve víceúčelovou sportovní halu a využít přilehlých prostor k výstavbě bazénu.
40
Jedním z hlavních problémů je dopravní situace, především přetížení tranzitní dopravou centra města (Jiřího náměstí a okolí). Zásadní řešení není v kompetenci města, ale kraje (dokončení obchvatu), přesto je možné činit alespoň dílčí úpravy.
Ve městě se nachází řada zajímavých objektů, které lze řadit ke kulturním (zámek, Havířský kostelík se zvonicí, Fantovy vily, nádraží…) či technickým (elektrárna, radiostanice, inundační most) památkám, ale i objekty další, které jsou zajímavé především svou architekturou, ovšem v některých případech nejsou adekvátně využity.
41
Lázeňské město Poděbrady poskytuje řadu možností využití volného času především návštěvníkům v době příznivého počasí (lázeňský park, cyklostezky podél Labe, Jezero, další zelené plochy). Problém nastává při nepřízni počasí. K dispozici je sice divadlo a kino umístěné v pěkném prostředí zámku, ale chybí i jakési další kulturní centrum, které by mohlo být vhodně spojeno s centrem nákupním, jehož vybudování za prioritu považují především občané.
Za potřebné považují všechny dotazované skupiny dostatečné udržování čistoty a pořádku ve městě, pokud má být plně naplněno nejvýstižnější z hesel, se kterým se většina ztotožňuje : „Lázeňské město plné zeleně“.
42
Příloha:
Dotazník – názory a preference obyvatel města Poděbrady Městská část………………………………………………………………………………… Většina otázek má dvě roviny – A se týká městské části, ve které respondent trvale žije B se týká celého města Poděbrady Část otázek je uzavřených, kdy se respondent vyjadřuje zda souhlasí ve škále ano (1), spíše ano (2), spíše ne (3), ne (4), část polozavřených kdy se vyjadřuje co považuje za nejdůležitější ve stupnici 1 (nejvíce důležité) až a dále – označeno číslicí (nejméně důležité) a část otevřených kdy vyjadřuje svůj vlastní názor. Otázky jsou řazeny podle tematických okruhů, dotazník je zakončen identifikačními údaji respondenta a tazatele.
1. S čím si spojujete město Poděbrady, co je jeho symbolem ………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………...1
2. Jak by se Vám líbilo představení Poděbrad jako, dejte známku jako ve škole a) Město vzdělanosti a cestovního ruchu b) Lázeňské město plné zeleně c) Město atraktivního bydlení pro všechny generace které tvrzení podle Vás odpovídá nejvíce skutečnosti a), b), c)
3 4 5 2
3. Co byste doporučili, aby shlédli návštěvníci města, jaké atrakce či pamětihodnosti A…………………………………………………………………………………. B………………………………………………………………………………….
7 6
4. Existují naopak místa, před jejichž návštěvou byste varovali
43
A…………………………………………………………………………………. B………………………………………………………………………………….
9 8
5. S jakými dopravními problémy se nejčastěji setkáváte při pohybu městem A…………………………………………………………………………………. B………………………………………………………………………………….
11
10
6. Souhlasíte s následujícími tvrzeními, že důležitým dopravním opatřeními je: a) výstavba nové lávky přes Labe z centra do Polabce
13 12
b) mimoúrovňové propojení Žižkova předměstí s centrem města c) úprava cyklostezek v centru města s napojením na okrajové části při respektování bezpečnosti chodců d) zavedení nového parkovacího systému ve městě e) výstavba patrových garáží f) výstavba parkovacích míst pro návštěvníky cyklostezek a jezera g) zavedení městské hromadné dopravy h) napojení na Pražskou integrovanou dopravu
i) bezbariérový průchod městem j) vybudování chodníku pro pěší v ulici nádražní
15 16 17 18 19 14
21 20
7. Některá opatření zvyšující kvalitu dopravy a její bezpečnost nejsou příliš finančně náročná a je možné je provést v krátkém časovém horizontu. Určete pořadí naléhavosti 1 - 5: a) vybudování zpomalovacích ostrůvků či prahů b) instalace světelného zařízení k řízení dopravy c) zajištění průjezdu od nádraží podél trati k přejezdu v Jiráskově ulici d) úprava doby zásobování v dopravně předimenzovaných ulicích e) vyznačení jízdních pruhů pro cyklisty
23 24 25 26
22
8. Které služby nejvíce postrádáte
44
A…………………………………………………………………………………. B………………………………………………………………………………….
28 27
9. Souhlasíte s následujícími tvrzeními: a) je potřeba řešit provozování trhů, místo, kde se nacházejí nyní, není vhodné b) na Žižkovském předměstí je nedostatečné vybavení službami
30 31 29
c) nezaměstnaným by mělo dát možnost výdělku město d) město podporuje rozvoj drobného a středního podnikání (např. zvýhodněný nájem v prostorách ve vlastnictví města) e) je mi znám územní plán města f) účastnil jsem se projednávání územního plánu města
33 34 32
10. Kam byste umístili trhy .......………………………………………………………………………………….
35
11. Domníváte se, že chybí nějaký typ školního zařízení A…………………………………………………………………………………. B………………………………………………………………………………….
37 36
12. Souhlasíte s následujícími tvrzeními: a) je nezbytně potřeba zvýšit kapacitu mateřských škol ve městě b) zlepšit technický stav školních budov c) zdejší školy mají dobré vybavení moderními technickými pomůckami d) je vhodné zřídit vysokou školu e) ve městě existuje dostatek možností pro celoživotní vzdělávání a vzdělávání dospělých f) je potřeba rozšířit nabídku učebních oborů
39 40 41 38
43
42
13. Město postrádá a naléhavě potřebuje, určete pořadí:
45
a) zdravotní pohotovost
45 46 47 48 49 50 51 52 44
b) týdenní stacionář pro seniory c) týdenní stacionář pro postižené d) bezbariérové přístupy do veřejných budov e) vybudování dalšího domova seniorů f) modernizace stávajícího domova seniorů g) zřízení dopravního hřiště pro děti h) vybudovat systém tísňového volání pro seniory a postižené i) protihlukovou bariéru podél železniční tratě další návrh:…………………………………………………………………………..
……………………………………………………………………………………… 53
14. Jaké kulturní zařízení a akce konané v Poděbradech nejčastěji navštěvujete, jak často ročně ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………… 54
15. Souhlasíte s tím, že je potřeba a) zrekonstruovat městskou knihovnu b) centrální část parku využívat pro koncerty, alespoň v lázeňské sezóně c) zlepšit propagaci města přiřaďte pořadí nápadům jak město propagovat: poutače na dálnici
56 57 55
59
58
více využívat minerálky Poděbradky zdůrazňovat osobu krále Jiřího, jakožto historickou postavu snažící se o první sjednocení Evropy společná propagace města a lázní originální suvenýry, jakými.................
61 6263 60
46
originální kulinářské speciality, jakými...........
64
změna umístění kulturního informačního střediska d) zkvalitnit informační systém po městě e) označit historické budovy f) zpřístupnit zámeckou zahradu
65 66 67 68 69
16. Ve městě je řada prostor, která již slouží, nebo v budoucnu mohou složit jako odpočinkové a rekreační zóny, které to podle Vás jsou: A…………………………………………………………………………………. B………………………………………………………………………………….
71 70
17. Přiřaďte pořadí, kam je postupně třeba investovat při údržbě a dalším zvelebování zelených ploch a) Lázeňský park b) ostrov u elektrárny c) prostor u kostel d) prostor u Havířského kostelíka a jezírka e) Obora f) Bažantnice g) oblast kolem Jezera h) stromořadí podél řeky i) v okolí Skupice (Neumannovy sady) j) Čábelna - prostor směrem k soutoku k) zámecká zahrada l) Purkyňovy sady za poštou
73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 72
47
18. Souhlasíte s tvrzením: a) pořádek ve městě je pravidelně zajišťován b) nádob na tříděný odpad je dostatek c) vyvážení nádob na tříděný odpad je dobře zajištěno d) nádoby na tříděný odpad by měli mít možnost využívat i podnikatelé e) okolí léčivých pramenů je pěkně udržováno f) nebezpečné dřeviny je třeba odstraňovat a nahrazovat novými – minimálně kus za kus
85 86 87 88
84
89
19. Jaké sportovní zařízení či zařízení pro volný čas citelně postrádáte A…………………………………………………………………………………. B………………………………………………………………………………….
91 90
20. Přiřaďte pořadí následujícím akcím, podle toho za jak důležité je považujete a) rekonstrukce tenisového areálu b) vybudování horolezecké stěny a lanového centra c) rozšíření prostor v Sokolovně d) řešení problematiky zimního stadionu e) rekonstrukce střelnice f) otevření klubu pro mládež g) vybudování nových dětských hřišť s pískovišti h) rekonstrukce koupaliště i) vybudování krytého bazénu pro lázeňské hosty i veřejnost j) vybudování sportoviště na Žižkovském předměstí k) rekonstrukce hřiště při ZŠ na Valech l) podpora DDM m) oblast Jezera – dobudovat jako rekreační centrum
93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 92
48
n) vybudování umělého trávníku na fotbalové hřiště o) nová sportovní víceúčelová hala
106
105
21. Jaký je Váš názor na následující opatření týkající se bezpečnosti: a) zvýšit počet příslušníků městské policie b) zvýšit počet příslušníků státní policie c) znovu zprovoznění pultu centrální ochrany na úřadovně městské policie d) rozšíření kamerového systému po městě e) zřízení nadzemních hydrantů f) vybudování protipovodňových zábran
108 109 110 111 112 107
22. Která místa považujete za vysloveně nebezpečná a proč A…………………………………………………………………………………. B………………………………………………………………………………….
23. Vyhovují vám úřední hodiny městského úřadu Jaký máte návrh na změnu
114 113
116
115
24. Chcete dostávat pravidelné informace o dění ve městě na svou e-mailovou adresu 117
25. Vyhovuje Vám: a) forma a obsah poděbradských novin b) přivítali byste více informací z městského úřadu c) jaký typ informací postrádáte………………… …………………………………………………
119 120
118
26. Co považujete za nejnaléhavější problém, který by mělo současné zastupitelstvo města řešit:
122
a) urychleně……………………………………………………………………… 121 b) ještě tento rok………………………………………………………………….
49
c) v době svého působení na radnici…………………………………………….. 123
Identifikační údaje 27. Pohlaví: muž (1)
žena (2)
125 124
28. Věk: 15 – 20 (1), 21 – 30 (2), 31 – 40 (3), 41 – 50 (4), 51 – 60 (5), 61 – 70 (6), 71 a více (7) 29. Rodinný stav: svobodný/á (1), ženatý/vdaná (2), rozvedený/á (3), vdovec/vdova (4) 30. Jaký počet dětí do 15 let žije v domácnosti 31. Vzdělání: základní (1), středoškolské bez maturity (2), středoškolské s maturitou (3), vysokoškolské (4)
126
128 127
32. Pozice: 129 student (1), zaměstnanec (2), podnikatel (3), nezaměstnaný (4), na mateřské dovolené (5), důchodce (6) 33. Jste členem nějakého zájmového sdružení: ano (1), ne (2) Jakého................................................................................................................. domníváte se, že aktivity tohoto sdružení mají podporovat: jeho členové (1), podnikatelé (2), město (3), stát (4) 34. V Poděbradech žijete: méně než rok (1), méně než 5 let (2), méně než 10 let (3), méně než 20 let (4)
131 132
130
133
Děkuji za rozhovor Jméno a podpis tazatele:…………………………………………. Datum:……………………………………. Délka trvání rozhovoru (v minutách):………………………….
135 136
134
50
