Sociodemografická studie města

PROCES

2011

2011202011

Sociodemografická studie města Třinec

Pozn.: Obecná míra plodnosti (f): f= Nv/PZ15-49* 1000, kde Nv je počet ţivě narozených dětí, PZ15-49 je počet ţen v reprodukčním věku (15–49 let) Index stáří (IS): IS=P65+/P0-14*100, kde P65+ je počet obyvatel ve veku 65 let a více, P0-14 je počet obyvatel ve věku 0 aţ 14 let. Index ekonomické zátěţe (IEZ): IEZ = (P0-19 + P65+)/P20-64*100 kde P65+ je počet obyvatel ve veku 65 let a více, P0-19 je počet obyvatel ve věku 0 aţ 19 let, P20-64 je počet obyvatel ve věku 20 aţ 64 let

Ing. Lubor Hruška-Tvrdý, Ph.D. a kolektiv PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 31.8. 2011

Tyto výstupy zpracovala společnost PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. ve spolupráci s Vysokou školou podnikání, a.s..

Autorský kolektiv: Společnost PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Andrea Hrušková – tvorba koncepce studie a koordinace týmu Ing. Lubor Hruška-Tvrdý, Ph.D. – odborný garant, tvorba metodiky, vedení pracovních skupin prof. Ing. Vítězslav Zamarský CSc. – spolupráce při vedení pracovních skupin Miroslava Hrušková – organizace terénního průzkumu Ing. Ivana Foldynová - interpretace výzkumu, koordinace řešitelského týmu Ing. Kamila Frenová - interpretace výzkumu, zpracování dat Bc. Jakub Ohanka - mapové výstupy a zpracování dat Ing. Pavel Kukuliač - mapové výstupy a zpracování dat Ing. Radek Fujak – zpracování dotazníkového šetření

PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, spol. s.r.o. Švabinského 1749/19, 702 00 Moravská Ostrava IČ: 28576217, Tel.:+420 595 136 023, http://rozvoj-obce.cz/, e-mail: [email protected]

PROCES PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.

http://rozvoj-obce.cz/

Obsah Obsah ................................................................................................................................... 3 Úvod...................................................................................................................................... 4 1

2

3

Rozbor stávající situace v oblasti bydlení ....................................................................... 5 1.1

Sociodemografická studie s důrazem na problematiku bydlení .............................. 5

1.2

Analýza současného stavu domovního a bytového fondu .....................................26

Dotazníkové šetření na reprezentativní skupině bydlících .............................................38 2.1

Metodologie ..........................................................................................................38

2.2

Zpracování průzkumu ...........................................................................................41

2.3

Dílčí shrnutí...........................................................................................................75

Prognóza budoucího vývoje s důrazem na oblast bydlení .............................................77 3.1

Demografická prognóza města Třinec...................................................................77

3.2

Definování skupin sociálně potřebných .................................................................81

3.3 Změny v oblasti bydlení v souvislosti se sniţováním příjmů, deregulaci nájemného, demografickým vývojem apod. ..........................................................................................93 4

Návrh opatření ............................................................................................................102 4.1

Opatření v oblasti bydlení a bytového fondu .......................................................103

4.2

Moţnosti, funkce a pouţití sociálního fondu ........................................................107

4.3

Moţnosti poradenství ..........................................................................................110

4.4

Návrh nastavení efektivních komunikačních procesů ..........................................113

4.5

Současný stav ....................................................................................................114

4.6

Návrh ..................................................................................................................119

5

Závěr ...........................................................................................................................120

6

Pouţité zkratky ............................................................................................................121

7

Seznam zdrojů a pouţitá literatura ..............................................................................122

8

Přílohy .........................................................................................................................123

-3-



Úvod V současné době v rámci přechodu industriální společnosti na postindustriální dochází k výrazné polarizaci území a růstu regionálních disparit. Toto vede k proměně stávajících sociálních struktur a způsobů práce, coţ vyvolává úpadek tradičních oblastí ekonomiky a tradičních profesí. Aktéři regionálního rozvoje nejsou tak jako dříve spjati s prostorem, ve kterém působí, protoţe sídla jejich firem jsou mimo region. Procesy globalizace tak zmenšují moţnosti veřejné správy regulovat procesy v území. Tato skutečnost zesiluje tlak na management obcí při plánování budoucího vývoje regionu a jeho udrţitelnosti. Je nutné posílit institucionální kapacitu a efektivnost výkonu územní veřejné správy a veřejných sluţeb, zohlednit sociální podmínky, zaměřit se na komunikaci s veřejností, zkvalitnit komunikaci mezi jednotlivými odbory městského úřadu, rozvinout komunikaci s úřady obcí ve správním obvodu ORP. Rozvojové plány obcí, měst, regionů a dalších prostorových jednotek se opírají o analytické posouzení demo-sociálních parametrů vázaných na obyvatelstvo. Řada demografických poznatků, především změny populační velikosti dané přirozenou měnou a migračním chováním, jsou výchozím momentem pro posouzení a vyhodnocení řady sociálních aktivit regionu. A především to platí pro oblast komunitního plánování rozvoje sociálních sluţeb, které jsou jedním z hlavních strategických plánů územních jednotek. Tento analytický dokument charakterizuje situaci oblasti v rozsahu nezbytném pro vytvoření výchozí poznatkové základny, z níţ bude vycházet strategie dalšího rozvoje. Cílem analýzy není vyčerpávající přehled všech aspektů ţivota v oblasti, ale spíše jejich cílený výběr, provázání a generalizace. Dokument byl zpracován na základě statistických dat dostupných z ČSÚ, Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva financí. Sociálně demografická analýza Třinecka je nutnou součástí při sestavování prognózy vývoje obyvatel v dlouhodobém výhledu. Populační projekce se opírají o analytické vyhodnocení základních měr vitality a migračního chování. Výstupem populačních prognóz je rovněţ sledování změn podle základních věkových struktur. Týká se to především nejmladších a nejstarších věkových skupin. Sledování vývoje přirozeného přírůstku, migračního salda a celkové změny populace bylo provedeno aţ ke konci roku 2010. Jsou to poslední dostupné údaje o populačním vývoji, u kterých správnost na základě statistiky běţné evidence přirozené měny a migrace garantuje ČSÚ. Některé sociodemografické charakteristiky jsou získávané pouze z pravidelných cenzů (Sčítání lidu, domů a bytů), a proto u nich nebylo moţné provést rozšíření o novější poznatky. Poslední cenzus se u nás uskutečnil v roce 2001 a další proběhl v roce 2011, výsledky však budou dostupné aţ v roce 2012.

-4-



1 Rozbor stávající situace v oblasti bydlení 1.1 Sociodemografická studie s důrazem na problematiku bydlení Základní charakteristiky

Město Třinec nalezneme na jihovýchodě České republiky na území historického Těšínského Slezska. Leţí v podhůří Moravskoslezských Beskyd při řece Olši. Severovýchodní hranice obce tvoří rovněţ státní hranici s Polskem. Správně je město součástí okresu Frýdek-Místek. Obec Třinec je rovněţ obec s rozšířenou působností, pod kterou spadá dalších 11 obcí. Město je rozděleno do třinácti městských částí a to: Dolní Líštná, Guty, Horní Líštná, Kanada, Karpentná, Kojkovice, Konská, Lyţbice, Nebory, Oldřichovice, Osůvky, Staré město a Tyra. Plocha města zabírá 85 km2. Svoji rozlohou je Třinec největší obcí v rámci SO ORP Třinec (zaujímá více neţ třetinu území). Počet obyvatel města se pohybuje okolo 37 000, coţ je více neţ 60% celkového počtu obyvatel v SO ORP Třinec. V rámci SO ORP má Třinec silnou ekonomickou pozici, jejíţ důkazem je počet obsazených pracovních míst (téměř 90% z celého SO ORP se nachází v Třinci).

-5-



Tabulka č. 1.1.1: Základní charakteristiky SO ORP Třinec Název obce

Výměra km

2

Počet obyvatel %

Počet

Obsazená pracovní místa Počet

%

%

Bystřice

16,09

6,86

5 252

9,42

1 141

4,21

Hnojník

6,37

2,71

1 471

2,64

596

2,20

Komorní Lhotka

19,88

8,47

1 187

2,13

206

0,76

Košařiska

17,23

7,34

391

0,70

50

0,18

Nýdek

28,26

12,04

1 973

3,54

188

0,69

Ropice

10,14

4,32

1 464

2,63

282

1,04

Řeka

13,47

5,74

473

0,85

71

0,26

Smilovice

7,86

3,35

691

1,24

61

0,23

Stříteţ

6,16

2,62

1 013

1,82

136

0,50

Třinec

85,38

36,38

37 405

67,07

23 833

87,96

2,97

1,27

278

0,50

4

0,01

20,88

8,90

4 171

7,48

527

1,95

Vělopolí Vendryně Celkem SO ORP

234,69

55 769

27 095

Zdroj dat: Výměra - ČSÚ, 2011, Počet obyvatel - ČSÚ, 1.1.2010, Obsazená pracovní místa - GIS 0, 1.1.2009

Třinec byl několikrát předmětem sporů Československa s Polskem. Poprvé tomu bylo v letech 1918 aţ 1920 a podruhé těsně před vypuknutím druhé světové války. Při Sčítání lidí, domů a bytů v roce 2001 se 17,7 % obyvatel přihlásilo k polské národnosti.

-6-


-7-




Ekonomická základna města a okolí Třinec byl ještě v první polovině 19. století jednou z mnoha zemědělských obcí ve vlastnictví Těšínské komory, která spravovala na Těšínsku majetek Habsburků. Zaloţení Třineckých ţelezáren v roce 1839 se stalo jedním z hlavních mezníků historie obce a širokého okolí. Četná naleziště ţelezné rudy, dostatek vodní energie a zdánlivě nevyčerpatelné zásoby dřeva v Beskydech přiměly Těšínskou komoru, kterou v té době vlastnil arcivévoda Karel Habsburský, zprovoznit ţelezárny v Třinci. Byla vystavěna dřevouhelná vysoká pec, v okolních obcích zahájena těţba ţelezné rudy a v lesích výroba dřevěného uhlí. Rozhodující význam pro další rozvoj města i huti měla výstavba Košicko - bohumínské dráhy v roce 1871, která spojila Třinec s novými loţisky rudy na Slovensku, umoţnila dovoz kamenného uhlí z ostravsko-karvinských dolů a otevřela cestu k odbytu ţeleza na vzdálených trzích. Graf č.1.1.2.1 znázorňuje registrované uchazeče a volná pracovní místa ve městě Třinec a to v období od ledna roku 2005 do prosince roku 2010. Z grafu je zřejmý, s mírnými krátkodobými růsty, celkový pokles registrovaných uchazečů o volná pracovní místa, který od ledna roku 2005 aţ do listopadu roku 2008 činil pokles o 1 890 osob. Největší počet volných pracovních míst ve městě Třinec byl v září roku 2008, který činil 432 míst. Nabízená pracovní místa měla aţ do tohoto období rostoucí tendenci. Od října roku 2008 počet volných pracovních míst klesá a k prosinci roku 2010 činí tento počet pouhých 57 volných pracovních míst. Graf č. 1.1.1: Dosaţitelní uchazeči a volná pracovní místa ve městě Třinec (01/2005 – 12/2010)

Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistiky

Míra nezaměstnanosti města Třinec se pohybuje v celém období od ledna roku 2005 aţ do prosince 2010 těsně nad průměrem ORP Třinec a zároveň pod průměrem Moravskoslezského kraje. Od listopadu roku 2008 má míra nezaměstnanosti s mírnými sezónními poklesy rostoucí tendenci a to jak ve městě Třinec a ORP Třinec tak v Moravskoslezském kraji. K prosinci roku 2010 činila míra nezaměstnanosti města Třinec 8,56

-8-



%, míra nezaměstnanosti ORP Třinec 8,73 % a Moravskoslezský kraj se potýkal k prosinci 2010 s mírou nezaměstnanosti 13,17 %. Graf č. 1.1.2: Míra nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji, ORP Třinec a ve městě Třinec


Míra podnikatelské aktivity ve městě Třinec dosahovala v roce 2005 136,4 ‰ a byla tak mírně pod mírou podnikatelské aktivity ORP Třinec a o více jak 16 ‰ pod mírou Moravskoslezského kraje. V roce 2010 převýšila míra podnikatelské aktivity města Třinec míru ORP Třinec o více jak 2 ‰, míra podnikatelské aktivity Moravskoslezského kraje se mírně zvýšila oproti roku 2010 a činila 155,9 ‰.

-9-

PROCES PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Graf č. 1.1.3: Míra podnikatelské aktivity


- 10 -




Následující kartogram znázorňuje intenzitu nezaměstnaných v jednotlivých částech města Třinec dle doručovací adresy obyvatel v období let 2009 aţ 2011. Je zřejmé, ţe největší nezaměstnanost je nejintenzivnější v částech Lyţbice, Staré Město a Dolní Líštná, coţ však souvisí také s největší koncentrací obyvatel v těchto oblastech. Naopak nejmenší nezaměstnanost je v oblastech Tyra a Guty. Obrázek č. 1.1.1: Intenzita nezaměstnaných dle doručovací adresy

- 11 -



Obyvatelstvo Populační vývoj obyvatelstva Správní obvod ORP Třinec získával své obyvatele od roku 1970 aţ do roku 1983. Během tohoto období došlo k nárůstu o 13 478 obyvatel. V následujících třech letech počet obyvatel mírně klesal, poté došlo opět k nárůstu obyvatel a v roce 1989 měl SO ORP Třinec největší počet obyvatel a to 60 423. V roce 1991 došlo k poklesu o téměř 3 000 obyvatel a od tohoto roku počet obyvatel neustále klesá. K 1. 1. 2009 měl SO ORP Třinec 55 753 obyvatel. Graf č. 1.1.4: Vývoj počtu obyvatel SO ORP Třinec od 1. 1. 1971

Zdroj: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1.

- 12 -



Významnými roky, ve kterých dochází k výrazným změnám počtu obyvatel ve správním obvodu ORP Třinec jsou roky 1977 a 1984, kdy je celkový přírůstek ovlivněn migrací obyvatelstva. Do roku 1979 byla vysoká hodnota celkového přírůstku ovlivněna přirozeným přírůstkem způsobený silnými ročníky narozených. Přirozený přírůstek však od tohoto období s mírnými změnami klesá, avšak od roku 2004 začíná opět růst. Od roku 2007 aţ dodnes celkový přírůstek obyvatel města mírně klesá. Graf č. 1.1.5: Celková změna počtu obyvatel ORP Třinec a její sloţky

Zdroj: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva.

- 13 -



Celková míra přirozeného přírůstku v rámci SO ORP Třinec je nejniţší ve městě Třinec, naopak nejvyšší je v obcích Vělopolí a Smilovice, coţ je ovlivněno zejména migračním saldem. Zatímco migrační saldo v Třinci klesá, v okolních obcích toto saldo roste, tento jev je moţné vysvětlit procesem suburbanizace. Suburbanizaci lze chápat jako proces rozšiřování předměstí, pro který je typický rozvoj nízkopodlaţní zástavby v územích nacházejících se mimo kompaktní město. Okolí města roste rychleji neţ město samotné, často je tato fáze spojována se stěhováním obyvatel s vyšším sociálním statusem z centrálních částí města na jeho předměstí či na jeho okraj, mnohdy za administrativní hranice městského celku se zachováním úzkých funkčních vztahů nově osídlených území se sídelními jádry. Migračně nejatraktivnější venkovské obce bývají situovány v těsném okolí města s dobrou návazností na integrovaný systém veřejné dopravy. Obrázek č. 1.1.2 :HMCP populace obcí SO ORP Třinec

Jak je z následujícího kartogramu zřejmé, nejvyšší hodnoty migračního salda jsou v obcích Komorní Lhotka, Smilovice a Vělopolí, naopak nejniţší hodnoty jsou v Třinci, Stříteţi a Řece. Obrázek č. 1.1.3: HMMP populace obcí SO ORP Třinec

- 14 -



Významným obdobím populačního růstu města Třinec byla léta 1971 aţ 1981. V tomto období deseti let počet obyvatel města vzrostl o více jak 14 500. V období let 1982 aţ 1994 se počet obyvatel pohyboval okolo 45 tis. a nedocházelo k výrazným změnám počtu obyvatel. V roce 1995 však došlo k poklesu o 3 834 obyvatel a klesá aţ dodnes. K 1. 1. 2009 byl počet obyvatel města Třince 37 569 obyvatel. Graf č. 1.1.6: Vývoj počtu obyvatel ve městě Třinec od 1. 1. 1971

Zdroj: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1. Pozn.: Nárůst počtu obyvatel v roce 1980 je v důsledku připojení obcí: Guty, Karpentná, Nebory, Oldřichovice, Ropice, Tyra, Vendryně, které se staly místními částmi Třince Prudký pokles obyvatel v roce 1995 je způsoben odtržením obce Vendryně. Pokles v roce 2000 je následkem odtržení obce Ropice.

- 15 -



Mezi roky 2005 a 2010 došlo ve městě Třinec k mírnému nárůstu lidí ve věku kolem 30 let. Došlo také k nárůstu počtu lidí ve věkové skupině 60 – 69 let a také ve věkové skupině 80 – 84 let. Naopak je znatelný úbytek lidí ve věku 35 – 59 let, přičemţ největší úbytek je u obyvatel ve věku 50 – 54 let. V roce 2005 byl ve městě, na rozdíl od roku 2010, vyšší počet obyvatel ve věku 0 – 19 let, největší rozdíl je patrný u obyvatel ve věku 25 - 29 let a 50 - 54 let, kdy hodnoty o 5 let později ukazují niţší počty neţ by měly být v případě zestárnutí vybraných věkových kategorií. Graf č. 1.1.7: Vývoj počtu obyvatel ve městě Třinec v letech 2005 a 2010 3 500 3 000

Počet obyvatel

2 500 2 000 1 500

2005 2010

1 000 500

90+

85 - 89

80 - 84

75 - 79

70 - 74

65 - 69

60 - 64

55 - 59

50 - 54

45 - 49

40 - 44

35 - 39

30 - 34

25 - 29

20 - 24

15 - 19

10 - 14

5-9

<= 4

0

Věkové kategorie Zdroj dat: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1.

Celkově ve městě Třinec v roce 2010 ubylo z důvodu migrace 196 obyvatel, kdy se odstěhovalo 647 osob a přistěhovalých osob bylo pouze 451, přičemţ rozdíl v úbytku ţen a muţů je velmi malý. Graf č. 1.1.8: Saldo migrace ve městě Třinec 647

451 338

309 231

220

-196

-89

-107

celkem

muži

ženy

přistěhovalí

vystěhovalí

saldo migrace

Zdroj dat: ČSÚ, Bilance obyvatelstva, 2010

- 16 -



Třinec za rok 2009 dosáhl záporného přirozeného přírůstku (-9), který je dán rozdílem mezi ţivě narozenými a zemřelými. Konkrétně za rok 2009 zemřelo v Třinci 396lidí a ţivě narozených bylo 387. U muţů je celkový přirozený přírůstek kladný (1), u ţen dosáhl záporné hodnoty (-10). Graf č. 1.1.9: Přirozený přírůstek ve městě Třinec 396

387

194

193

203

193

1 -9

-10

celkem

muži živě narození

zemřelí

ženy přirozený přírůstek

Zdroj dat: ČSÚ, Bilance obyvatelstva, 2010

K výraznému sníţení celkového přírůstku obyvatel na území města Třinec docházelo v letech 1977 aţ 1984, kdy došlo postupně ke sníţení o 31,6 ‰ a to z 25,97 ‰ na -5,63 ‰. Od roku 1985 se celkový přírůstek obyvatel zvýšil na 9,32 ‰ indikujících přibývání obyvatel. Po roce 1988 se dostal celkový přírůstek do záporných hodnot, ze kterých lehce vystoupil v roce 1993, nicméně od roku 1994 se celkový přírůstek města Třince pohybuje v záporných číslech. Graf č. 1.1.10: Celková změna počtu obyvatel ve městě Třinec a její sloţky

Zdroj: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva.

- 17 -



Struktura obyvatel podle pohlaví Index maskulinity nám udává, kolik muţů připadá na kaţdých sto ţen v populaci, dokáţe ještě přesněji vystihnout změnu váhy obou pohlaví. Následující graf znázorňuje index maskulinity ve městě Třinec a to v letech 1995 a 2010. Z grafu č.1.1.3.8 je zřejmé, ţe v roce 1995 se protnula hranice, kdy na 100 muţů připadá 100 ţen jiţ ve věkové skupině 40 – 44 let. V roce 2010 se toto protnutí posunulo aţ na věkovou skupinu 50 – 54 let. Graf č. 1.1.11: Index maskulinity ve městě Třinec v letech 1995 a 2010 120

Index maskulinity

100 80 60

2010 1995

40 20

Věkové kategorie

90+

85 - 89

80 - 84

75 - 79

70 - 74

65 - 69

60 - 64

55 - 59

50 - 54

45 - 49

40 - 44

35 - 39

30 - 34

25 - 29

20 - 24

15 - 19

10 - 14

5-9

<= 4

0

Zdroj dat: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1.Pozn.: Index maskulinity = počet mužů na 100 žen

- 18 -



Následující graf detailně znázorňuje index maskulinity v roce 2010 ve městě Třinec a protnutí hranice, kdy na 100 muţů připadá 100 ţen. K tomuto protnutí došlo aţ ve věkové skupině 50 – 54 let, kdy v Třinci ţilo 50,3 % ţen a 49,7 % muţů. Přičemţ s rostoucím věkem roste podíl ţen a klesá podíl muţů v celkovém počtu obyvatel města. Oproti roku 2000 došlo v roce 2010 ve věkové skupině 50 – 54 let k poklesu podílu ţen a naopak k nárůstu podílu muţů o 3,1 %. Graf č. 1.1.12: Index maskulinity a podíl ţen a muţů ve městě Třinec v roce 2010

Zdroj dat: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel k 1. 1. 2010

Věková struktura obyvatel Věková skladba obyvatelstva není jen vyjádřením rozdílů v početním zastoupení různých věkových skupin, ale poskytuje nám řadu odpovědí na otázky spojené s populační velikostí, populačním vývojem a charakterem populačního chování. Věková struktura je výsledkem základních demografických událostí, proto nám dává moţnost k vyuţití při jakékoliv demografické analýze. Věková skladba obyvatelstva se za posledních 15 let výrazně změnila. Od roku 1995 aţ do současnosti dochází k poklesu dětské sloţky obyvatel ve věku 0-14 let, která dosahovala v roce 1995 hodnoty 19,4 % a v roce 2010 uţ pouhých 13,9 % z celkového počtu obyvatel města, přičemţ tento pokles nadále pokračuje. Naopak podíl poproduktivní sloţky obyvatel (nad 65 let) kontinuálně narůstá, a zatímco v roce 1995 bylo pouze 11,9 % obyvatel nad 65 let, pak o 15 let později to jiţ bylo více jak 16,3 %. Tento nárůst je způsoben hlavně změnou v migračním chování obyvatel, kdy přistěhovalci byli tvoření hlavně mladší skupinou obyvatel. V roce 2005 došlo ke změně v zastoupení obou věkových skupin, kdy je poprvé v historii města více obyvatel nad 65 let neţ dětí mladších 15 let a rozdíl tvořil v roce 2010 dokonce 2,4 %. Tomu nasvědčuje také index stáří, který je definován jako podíl obyvatel starších 65 let na 100 dětí do 15 let. Ten překonal právě v tomto období hranici 100 % a populace Třince tak můţe být označena jako stará.

- 19 -



Graf č. 1.1.13: Proces stárnutí obyvatelstva ve městě Třinec

Zdroj: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1.

Také věková pyramida obyvatel v Třinci potvrzuje negativní vývoj. Porovnávána je situace mezi lety 2000 a 2010 a evidentní je nárůst v počtu obyvatel nad 55 let a v některých z těchto věkových kohort je nárůst velmi výrazný (zejména u ţen ve věku 60-69 let). Tento vývoj tak napovídá, ţe v roce 2020 by měla být situace ještě výrazně horší, jelikoţ silné zastoupení obyvatel ve věku 55-64 bude za 10 let jiţ v poproduktivní etapě ţivota. Naopak největší poklesy zaznamenaly věkové kohorty obyvatel mladších neţ 30 let a to hlavně ve věku 10-14 let a 2024 let. Tento vývoj nadále prohlubuje regresní typ pyramidy, a i kdyţ v posledních několika letech dochází ke zlepšení, jelikoţ se do plodného věku dostaly silné ročníky ze 70. let, tak se Třinec i tak musí stále více spoléhat na mladé přistěhovalce.

- 20 -



Graf č. 1.1.14: Věková pyramida pro město Třinec

Zdroj dat: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1.

Jak je z následujícího kartogramu patrné, z hlediska prostorového uspořádání počtu obyvatel dle věku je evidentní, ţe je území ORP tvořeno odlišnými oblastmi. Existují obce, kde je index stáří menší neţ 70 %, jedná se o obec Košařiska a Vělopolí. Naopak v rámci SO ORP Třinec jsou evidentní také oblasti s velmi vysokým indexem stáří, kde jsou překročeny i hodnoty 130 % a tak zde ţije 13 obyvatel nad 65 let na 10 obyvatel do 15 let. Jedná se o obec Komorní Lhotka a obec Nýdek.

- 21 -



Obrázek č. 1.1.4 :Index stáří v obcích SO ORP Třinec

Jak znázorňuje následující kartogram, v obci Komorní Lhotka je zároveň největší počet seniorů (20 %) na celkový počet obyvatel v obci v rámci SO ORP Třinec. V obcích Nýdek a Hnojník je počet seniorů na celkový počet obyvatel v obci v rozmezí 17,5 – 19,9 %. Méně jak 12,49 % osob + 65 let na celkový počet obyvatel v obci je pouze v obci Košařiska.

- 22 -



Obrázek č. 1.1.5: Celkový počet obyvatel a podíl obyvatel nad 65 let v obcích SO ORP Třinec

Na území města Třinec je nejvyšší index stáří v městských částech Karpentná, Oldřichovice, Lyţbice a Kanada, naopak nejniţší jsou hodnoty indexu stáří v městských částech Tyra, dále pak Horní Líštná a Dolní Líštná.

- 23 -



Obrázek č. 1.1.6: Index stáří na území města Třinec

Vzdělanostní struktura V Třinci má necelých 26 % obyvatel pouze základní vzdělání, střední vzdělání bez maturity má necelých 39 % obyvatel, 25 % obyvatel má úplné střední vzdělání, více jak 3 % obyvatel má vyšší odborné vzdělání a 7,5 % obyvatel má vzdělání vysokoškolské. 0,4 % obyvatel z celkového počtu produktivních osob je bez vzdělání a u 0,6 % obyvatel Třince vzdělání nebylo zjištěno. Ve městě Třinci je ve srovnání s celorepublikovým průměrem patrný rozdíl počtu lidí se základním vzděláním, kteří převyšují republikový průměr téměř o 2,4 %. Naopak je znatelný menší počet vysokoškolsky vzdělaných lidí, kterých je ve městě o 1,4 % méně, neţ je republikový průměr.

- 24 -



Graf č. 1.1.15: Vzdělanostní struktura obyvatel města Třinec v porovnání s ČR

Zdroj dat: ČSÚ, SLDB 2001

- 25 -



1.2 Analýza současného stavu domovního a bytového fondu Údaje ze SLDB 2001 Analýza současného stavu celkového měřítka domovního a bytového fondu města Třinec je zaloţena jak na informační základně Českého statistického úřadu – šetření Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001, tak na údajích poskytnutých městem Třinec. Je faktem, ţe databáze ČSÚ je jiţ vzhledem k Censu v roce 2011 poněkud zastaralá a nemusí tudíţ mapovat současnou situaci jiţ příliš přesně.

Celkový domovní a bytový fond Celkový domovní fond ve městě Třinec činil v roce 2001 celkem 4 596 domů, z toho většina, konkrétně 4 310 domů je trvale obydlených a 286 neobydlených domů. Z celkového počtu trvale obydlených domů mají největší zastoupení, více jak 80 %, rodinné domy, bytové domy jsou zastoupeny více jak 18 %. Největší zastoupení celkového domovního fondu je v části obce Lyţbice, naopak nejmenší zastoupení tohoto fondu je v části obce Kojkovice. Tabulka č. 1.2.1: Celkový domovní fond dle typu domu v roce 2001 Trvale obydlené Část obce

Celkem

Celkem

RD abs.

Ostatní

BD [%]

abs.

[%]

abs.

Neobydlené celkem

1

[%]

Dolní Líštná

366

356

196

4,55

157

3,64

3

0,07

10

Guty

205

180

177

4,11

1

0,02

2

0,05

25

Horní Líštná

83

74

73

1,69

0

0

1

0,02

9

Kanada

235

223

192

4,45

30

0,70

1

0,02

12

Karpentná

152

142

137

3,18

4

0,09

1

0,02

10

Kojkovice

73

63

63

1,46

0

0

0

0

10

Konská

417

385

381

8,84

3

0,07

1

0,02

32

Lyţbice

1 091

1 073

681

15,80

388

9,00

4

0,09

18

Nebory

413

376

375

8,70

1

0,02

0

0

37

Oldřichovice

754

714

698

16,19

12

0,28

4

0,09

40

Osůvky

113

104

104

2,41

0

0

0

0

9

Staré Město

565

530

316

7,33

188

4,36

26

0,60

35

Tyra

129

90

89

2,06

1

0,02

0

0

39

4 310 3 482

80,79

785

18,21

43

1

286

Celkem

4 596

Zdroj: ČSÚ – SLDB 2001 Pozn.: RD=rodinné domy, BD=bytové domy

Zatímco některé části obce mají vesnický charakter představující vysoký podíl rodinných domů (např. Guty, Karpentná, Kojkovice, Nebory, Oldřichovice, Osůvky, atd.), jiné části obce, kterých

1

Neobydlený dům je dům určený k bydlení, ve kterém nebyla v rozhodném dni sčítání sečtena ţádná osoba s trvalým nebo dlouhodobým pobytem. Do počtu neobydlených domů jsou zahrnuty také všechny domy s byty a všechny domy s ubytovacím zařízením bez bytu, pokud jsou určeny k trvalému nebo dlouhodobému bydlení a pokud v nich nebyla sečtena ţádná osoba s trvalým nebo dlouhodobým pobytem.

- 26 -



je méně, jsou typické vyšším podílem bytových domů (např. Dolní Líštná, Lyţbice, Staré Město). Celkový bytový fond ve městě Třinec v roce 2001 činil 14 910 bytů, z toho 14 354 bytů je trvale obydlených a neobydlených je 556 bytů. Největší podíl trvale obydlených bytů tvoří bytové domy, které činí více jak 68 %, coţ je 9 799 bytů. V rodinných domech je více jak 31 % trvale obydlených bytů. Trvale obydlené byty ve skupině ostatních jsou tvořeny byty v jiných objektech neţ rodinných domech nebo domech bytových (např. ubytovny, školy, hasičské zbrojnice apod.). Největší zastoupení celkového bytového fondu je stejné jak u domovního fondu, v části obce Lyţbice a nejmenší zastoupení tohoto fondu je v části obce Kojkovice, coţ je opět stejné jak u domovního fondu. Největší zastoupení bytů v bytových domech je v části obce Lyţbice, které tvoří 42,5 % z celkového trvale obydleného bytového fondu v Třinci. Naopak největší zastoupení bytů v rodinných domech je v části obce Oldřichovice, které tvoří téměř 6,3 % z celkového trvale obydleného bytového fondu ve městě. Tabulka č. 1.2.2: Celkový bytový fond dle typu domu v roce 2001 Trvale obydlené

Neobydlené byty celkem

Část obce

Počet bytů

Dolní Líštná

1 692

1 618

246

1,71 1 370

9,54

2 0,01

74

225

224

216

1,50

6

0,04

2 0,01

1

99

98

97

0,68

0

0,00

1 0,01

1

Kanada

420

409

226

1,57

182

1,27

1 0,01

11

Karpentná

261

252

185

1,29

67

0,47

0

0

9

Kojkovice

82

82

82

0,57

0

0,00

0

0

0

Konská

502

487

478

3,33

8

0,06

1 0,01

15

Lyţbice

7 262

6 978

873

6,08 6 100 42,50

5 0,03

284

Nebory

522

503

498

3,47

5

0,03

0

0

19

1 030

989

901

6,28

83

0,58

5 0,03

41

140

135

135

0,94

0

0,00

0

2549

2 461

455

3,17 1 972 13,74

126

118

112

0,78

Guty Horní Líštná

Oldřichovice Osůvky Staré Město Tyra Celkem

14 910

Celkem

v RD abs. [%]

v BD abs. [%]

6

0,04

14 354 4 504 31,38 9 799 68,27

Ostatní abs. [%]

0

5

34 0,24

88

0

0

8

51 0,36

556


Plošné kvalitativní indikátory trvale obydleného bytového fondu města Třinec jsou uvedeny v následující tabulce. Průměrná obytná plocha v rodinných domech na 1 byt představuje více jak 89 m2, v bytových domech pak více jak 32 m2. Největší průměrná plocha bytu je v části obce Tyra, kde tato hodnota činí 105 m2 a v části obce Konská s hodnotou 97 m2. Naopak nejmenší průměrná plocha bytu je v části obce Kanada s pouhými 39 m2 průměrné obytné plochy bytu. Největší průměrná plocha bytu v rodinných domech je v části obce Lyţbice, která činní 110 m2, v bytových domech je největší průměrná plocha bytu v části obce Tyra.

- 27 -



Tabulka č. 1.2.3: Průměrná obytná plocha bytu v m2 v roce 2001 Průměrná obytná plocha bytu v m

Část obce

Celkem

Dolní Líštná Guty Horní Líštná Kanada Karpentná Kojkovice Konská Lyţbice Nebory Oldřichovice Osůvky Staré Město Tyra Průměrná obytná plocha v m

2

v RD

2

v BD

70 95 90 39 76 92 97 77 92 92 84 71 105

75 95 91 52 92 92 97 110 93 94 84 83 107

41 30 0 24 31 0 31 38 64 48 0 40 73

83,08

89,62

32,31


Celkový počet osob bydlících v domech v roce 2001 je 38 415 osob, z toho necelých 64 % bydlí v bytových domech a 36 % v rodinných domech. Tabulka č. 1.2.4: Počet osob v domech v roce 2001 Počet osob Část obce

v RD

v BD

Celkem 4 638

abs. 3 908

[%] 10,17

Guty

690

28

Horní Líštná

307

Dolní Líštná

Kanada

abs.

[%] 730

1,90

0,07

662

1,72

1

0,00

306

0,80

1 042

370

0,96

672

1,75

Karpentná

692

89

0,23

603

1,57

Kojkovice

256

0

0,00

256

0,67

Konská

1 532

25

0,07

1 507

3,92

Lyţbice

17 985

15 317

39,87

2 668

6,95

Nebory

1 540

13

0,03

1 527

3,98

Oldřichovice

3 057

228

0,59

2 829

7,36

425

0

0,00

425

1,11

5 849

4 569

11,89

1 280

3,33

402

20

0,05

382

0,99

38 415

24 568

63,95

13 847

36,05

Osůvky Staré Město Tyra Celkem


- 28 -



Bytový fond v bytových domech je charakteristický největším podílem dvoupokojových bytů, následován třípokojovými byty. Větší byty čtyřpokojové tvoří pouze 3 % všech trvale obydlených bytů v bytových domech, naopak jednopokojové byty 19 %. Nejvíce bytů v rodinných domech v Třinci je třípokojových. Celkově je však ve městě Třinec největší zastoupení dvoupokojových bytů v domech, které tvoří necelých 38 % z celkového počtu trvale obydlených bytů. Tabulka č. 1.2.5: Počet trvale obydlených bytů podle počtu místností v roce 2001 Počet trvale obydlených bytů Byty v domech celkem [%]

1 pokoj 1 990

2 pokoje 5 437

3 pokoje 4 703

4 pokoje 5 a více pokojů 1 307 887

13,89%

37,96%

32,83%

9,12%

6,19%

Byty v RD

127

981

1 502

1 001

876

Byty v BD

1 858

4 434

3 186

303

11


Následující tabulka znázorňuje celkový počet dokončených a zrušených bytů ve městě Třinec v období let 2000 aţ 2009. Je patrné, ţe největší mnoţství dokončených bytů bylo v roce 2005 (89 bytů) naopak největší mnoţství zrušených bytů bylo v roce 2006 (44 bytů). Tabulka č. 1.2.6: Celkový počet dokončených a zrušených bytů ve městě Třinec Počet bytů Rok Dokončených Zrušených 2000 41 7 2001 71 2 2002 73 4 2003 73 2 2004 50 34 2005 89 20 2006 49 44 2007 65 2 0 2008 76 2009 76 nezjištěno Zdroj: MOS

V následujícím grafu je znázorněn vývoj počtu dokončených bytů ve městě Třinec od roku 2000 do roku 2009. Z grafu je patrná kolísavost v počtech dokončených bytů s poklesy zejména v roce 2004 a 2006. Od roku 2006 se počet dokončených bytů ve městě Třinec neustále zvyšuje, přičemţ v roce 2009 zůstal tento počet na 76 bytech.

- 29 -



Graf č. 1.2.1: Celkový počet dokončených bytů ve městě Třinec

Zdroj: MOS

Z hlediska počtu trvale obydlených domů dle období výstavby je město Třinec charakteristické převahou domů postavených v letech 1946 - 1980. Z celkového počtu trvale obydlených domů tvoří domy postavené v tomto období cca 60 % všech trvale obydlených domů. Bytové domy z tohoto období sice počtem nepřevyšují stav rodinných domů, ale v porovnání pouze v mnoţině bytových domů se bytové domy období 1946 - 1980 podílí na celkovém počtu více jak 75 %. Tabulka č. 1.2.7: Charakteristika trvale obydlených domů dle období výstavby Období výstavby Domy celkem Rodinné domy Bytové domy do 1919 1920 - 1945 1946 - 1980 1981 - 1990 1991 - 2001

258 567 2 561 554 358

213 478 1 954 480 346

39 79 594 68 4


Grafické znázornění charakteristiky trvale obydlených bytových domů dle období výstavby na základě výše uvedené tabulky vyjadřuje následující graf.

- 30 -



Graf č. 1.2.2: Charakteristika trvale obydlených bytových domů dle období výstavby

Zdroj: ČSÚ – SLDB 2001

Situace trvale obydlených bytů ve městě Třinec z hlediska období jejich výstavby je podobná situaci domů; 74 % trvale obydlených bytů je postaveno v období 1646 - 1980, z toho 8 476 bytů v letech 1946 - 1970 a 2 126 bytů v letech 1971 - 1980. Byty z časové periody 1946 1970, které jsou situovány v bytových domech, tvoří z celkového počtu trvale obydlených bytů více jak 80 %; byty bytových domů z období 1971 - 1980 tvoří více jak 54 %. V období 1991 – 2001 bylo z celkového počtu 469 nově postavených bytů 91 % v rodinných domech a pouze 9 % v domech bytových. Tabulka č. 1.2.8: Charakteristika trvale obydlených bytů podle období výstavby Období výstavby Byty celkem Rodinné domy Bytové domy do 1919 1920 - 1945 1946 - 1970 1971 - 1980 1981 - 1990 1991 - 2001 Nezjištěno

451 1 145 8 476 2 126 1 618 469 18


- 31 -

247 570 1 675 961 611 428 12

204 575 6 801 1 165 1 007 41 6



Graf č. 1.2.3: Charakteristika trvale obydlených bytů podle období výstavby

Zdroj: ČSÚ – SLDB 2001

Se situací období výstavby bytového fondu úzce souvisí charakteristika trvale obydleného bytového fondu podle technologie výstavby. Ve městě Třinec převaţují (87,3 %) domy postavené klasickou zděnou technologií z cihel, tvárnic nebo cihlových bloků. Tato velká převaha je způsobena zejména vyšším podílem rodinných domů, stavěných klasickou zděnou technologií, v části obce Lyţbice a Oldřichovice. Stav ve skupině trvale obydlených bytů na úrovni celého města je však opačný, zde panelová technologie převyšuje o cca 9 % počet trvale obydlených bytů v domech z cihel, tvárnic apod. Při hlubší analýze situace v členění částí obce je patrno, ţe převaha bytů panelové technologie je způsobena zejména vysokým počtem trvale obydlených bytů z panelů v části Lyţbice (83 % všech trvale obydlených bytů z panelů). Panelový bytový fond je v Třinci soustředěn do 3 částí – jde o 99,7 % všech trvale obydlených bytů v panelových domech; v pořadí podle kvantity to jsou: Lyţbice, Dolní Líštná a Staré Město. Tabulka č. 1.2.9: Trvale obydlené byty a domy dle materiálu nosných zdí pro rok 2001 Část obce Dolní Líštná Guty Horní Líštná Kanada Karpentná Kojkovice Konská Lyţbice Nebory Oldřichovice

Cihla, tvárnice, cihlové bloky

Panel TOB

[%]

841 7 0 0 0 0 1 5 818 2 3

6,27 0,05 0 0 0 0 0,01 43,35 0,01 0,02

domy 63 2 0 0 0 0 1 357 2 3

[%] 1,74 0,06 0 0 0 0 0,03 9,88 0,06 0,08

- 32 -

TOB 709 164 63 306 202 58 415 1095 406 853

[%] 5,28 1,22 0,47 2,28 1,50 0,43 3,09 8,16 3,02 6,36

domy 234 130 47 183 100 45 326 661 296 597

[%] 6,48 3,60 1,30 5,07 2,77 1,25 9,02 18,30 8,19 16,52

PROCES PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Část obce Osůvky Staré Město Tyra Celkem

Cihla, tvárnice, cihlové bloky

Panel TOB

[%]


domy

[%]

TOB

[%]

domy

[%]

0 339 10

0 2,53 0,07

0 26 5

0 0,72 0,14

95 1 953 82

0,71 14,55 0,61

70 403 62

1,94 11,15 1,72

7 021

52,31

459

12,70

6 401

47,69

3 154

87,30

Zdroj: ČSÚ – SLDB 2001 Pozn.: TOB- Trvale obydlené byty

Z hlediska vlastnictví domů k bydlení připadá největší podíl (79,2 %) na soukromé fyzické osoby. Druhý nejvyšší podíl domovního fondu k bydlení (12,6 %) připadá ostatním vlastníkům. Do kategorie ostatních vlastníků patří například společnost CPI BYTY, a.s.. Město Třinec mělo v roce 2001 ve svém vlastnictví celkem 144 domů, coţ činí cca 3,3 % z celkového domovního fondu. Tabulka č. 1.2.10: Domovní fond dle vlastnictví v obci Třinec v roce 2001 Z toho

Celkem

Vlastník

RD

BD

abs. 3 409

[%] 79,17

abs. 3 388

[%] 97,41

Obec, stát

144

3,34

5

Bytové druţstvo

211

4,90

Ostatní vlastníci

542 4 306

Soukromá fyzická osoba

Celkem

6

[%] 0,76

0,14

136

17,32

2

0,06

209

26,62

12,59

83

2,39

434

55,29

100

3 478

100

785

100


- 33 -

abs.



Údaje poskytnuté městem Třinec Na základě dat poskytnutých Městským úřadem Třinec byly zjištěny a nejaktuálnější informace charakterizující domovní a bytový fond ve městě.

podrobnější

Následující tabulka znázorňuje domovní fond v jednotlivých částech města Třinec dle podílu vlastníků. Bytové druţstvo ve městě Třinec vlastí 100 % podíl domovního fondu v části Guty. Obec či stát naopak vlastí 100 % podíl domovního fondu v části Tyra, 80 % podílu domovního fondu z části Karpentná vlastní ostatní vlastníci, zejména však společnost CPI BYTY, a.s. Největší podíl ze soukromých fyzických osob vlastní domovní bytový fond v části Oldřichovice (66,7 % domovního fondu z této části města). Tabulka č. 1.2.11: Domovní fond dle vlastnictví v obci Třinec Část obce Dolní Líštná Guty Kanada Karpentná Lyţbice Oldřichovice Staré Město Tyra

Bytové druţstvo 33,75 100,00 0,00 20,00 35,70 0,00 8,02 0,00

Podíl vlastníků v % Obec, stát Ostatní vlastníci 1,25 60,63 0,00 0,00 15,15 78,79 0,00 80,00 20,00 40,76 33,33 0,00 12,24 79,75 100,00 0,00

Soukromá FO 4,38 0,00 6,06 0,00 3,54 66,67 0,00 0,00

Zdroj: MěÚ Třinec, 2011 Pozn.: FO = Fyzická osoba

Město Třinec má ve svém vlastnictví, dle údajů z roku 2011 poskytnutých Městským úřadem, celkem 121 domů (oproti tomu v roce 2001 mělo ve vlastnictví město/stát 144 domů). Největší mnoţství těchto domů (105 domů) bylo postaveno v letech 1946 – 1970. Umístěním je nejvíce domů v části Lyţbice (77 domů) a v části Staré Město (21 domů). Zatímco 86 % těchto domů v Lyţbici je panelových, v části obce Staré Město je téměř 93 % domů zděných, coţ je znázorněno v tabulce 1 v příloze. Tabulka č. 1.2.12: Domovní fond ve vlastnictví města Třinec podle stáří budovy Bytovky Třinec Část obce

do 1919 1920 - 1945 1946 - 1970 1971 - 1980 1981 - 1990 2001 - 2005 Nezjištěno Celkem

Dolní Líštná

1

1 3

5

2

2

Lyţbice

77

1

79

Nebory

1

Oldřichovice

3

Kanada

2

Konská

Staré Město

1

4

1 1

21

1

1 1

6

105

2

Zdroj: MěÚ Třinec, 2011

- 34 -

4 28

2

Tyra Celkem

1

1

4

2

121



Oproti roku 2001 je k 1.1.2011 ve městě Třinec evidováno o 6,4 %, tedy o 952 bytů více, celkem tedy 15 862 bytů. V následující tabulce je znázorněn počet a procentuální vyjádření bytů ve městě Třinec v letech 2001 a 2011 dle jednotlivých částí, přičemţ největší početní nárůst bytů je v části Lyţbice (nárůst o 262 bytů) a v části Oldřichovice (nárůst o 175 bytů). Naopak nejmenší početní nárůst bytů je oproti roku 2001 evidován v části Staré Město, kde došlo k nárůstu pouze o 14 bytů. Procentuálně nejvyšší nárůst bytů byl v části Tyra, kde oproti původnímu bytovému fondu z roku 2001 došlo k nárůstu o 43,7 %. Tabulka č. 1.2.13: Celkový bytový fond ve městě Třinec Rok Část obce Dolní Líštná

2001

Rozdíl (2001 – 2011)

2011

Počet

Počet

%

Počet

%

%

1 692

11,35

1722

10,86

30

1,8

225

1,51

286

1,8

61

27,1

99

0,66

119

0,75

20

20,2

Kanada

420

2,82

487

3,07

67

15,9

Karpentná

261

1,75

308

1,94

47

18

Kojkovice

82

0,55

108

0,68

26

31,7

Konská

502

3,37

573

3,61

71

14,1

Lyţbice

7 262

48,71

7 524

47,43

262

3,6

Guty Horní Líštná

Nebory Oldřichovice Osůvky Staré Město Tyra Celkem

522

3,5

623

3,93

101

19,3

1 030

6,91

1205

7,6

175

16,9

140

0,94

163

1,03

23

16,4

2 549

17,1

2 563

16,16

14

0,5

126

0,85

181

1,14

55

43,7

14 910

100

15 862

100

952

6,4

Zdroj ČSÚ, Registr sčítacích obvodů a budov, 1.1.2011

Mezi nejvýznamnější vlastníky bytového fondu ve městě Třinec patří bezesporu společnost CPI BYTY, a.s.. Tato společnost vlastní celkem 4 176 bytů z celkového bytového fondu ve městě. Pokud pouţijeme nejnovější data města Třinec týkající se celkového bytového fondu, společnost CPI BYTY, a.s. vlastní cca 26,3 % bytů ve městě. Nejvíce bytů ve vlastnictví této společnosti jsou byty o velikosti 2+1, coţ činí 45,5 %. Co se umístění týče, nejvíce těchto bytů je v části Lyţbice (44 %) a v části Staré Město (37,5 %). Tabulka č. 1.2.14: Bytový fond ve vlastnictví CPI BYTY, a.s. dle velikosti bytů Bytový fond CPI BYTY, a. s. Část obce Dolní Líštná

1+0

1+1

1+2

1+3

1+4

0+2

Celkem

41

244

71

196

1

0

553

0

63

88

1

0

0

152

Karpentná

10

44

19

0

0

0

73

Lyţbice

74

92

1 113

480

74

0

1 833

Staré Město

57

680

609

204

15

0

1 565

182

1 123

1 900

881

90

0

4 176

Kanada

Celkem Zdroj: MěÚ Třinec, 2011

Oproti tomu ve vlastnictví města Třinec je pouze 1 847 bytů, coţ činí cca 11,6 % z celkového bytového fondu města. Stejně jako společnost CPI BYTY, a.s. má město nejvíce bytů, 56 %, o velikosti 2+1. Zároveň nejvíce bytů, 75 %, vlastní město v části Lyţbice. 73 % bytů ve vlastnictví města bylo postaveno v letech 1946 – 1970. - 35 -



Bytový fond ve vlastnictví města Třinec podle stáří bytů je uveden v tabulce 2 v příloze. Tabulka č. 1.2.15: Bytový fond ve vlastnictví města Třinec dle velikosti bytů Část obce

Bytový fond města Třinec 0+2 0+3 1+1 1+2

0+1

1+3

1+4

Celkem

Dolní Líštná

4

4

0

0

4

0

0

12

Kanada

0

35

7

12

5

2

0

61

Konská

0

0

0

0

0

7

0

7

Lyţbice

113

12

0

62

938

253

11

1 389

Nebory

0

0

0

0

0

0

1

1

Oldřichovice

15

7

1

6

9

3

0

41

Staré Město

13

2

0

148

77

82

8

330

0

0

0

0

2

4

0

6

145

60

8

228

1 035

351

20

1 847

Tyra Celkem Zdroj: MěÚTřinec, 2011

Více neţ 70 % bytového fondu ve vlastnictví města Třinec je panelového typu, přičemţ 96 % tohoto fondu se vyskytuje v části Lyţbice. 25 % bytového fondu je zděného typu, přičemţ 61 % se vyskytuje v části Staré Město. Podrobný přehled je uveden v tabulce 3 v příloze. Finanční prostředky, které město Třinec vynaloţilo do oprav a modernizací bytového fondu v průběhu let 2006 aţ 2010 jsou znázorněny v následující tabulce. Je patrné, ţe nejvíce finančních prostředků město vynaloţilo v roce 2009, kdy částka přesáhla 29,8 mil. Kč. Tabulka č. 1.2.16: Finanční prostředky vloţené do oprav a modernizací bytového fondu (dle plánu oprav) za roky 2006 - 2010 Modernizace a Rok Opravy a údrţba (Kč) Celkem rekonstrukce (Kč) 2006 21 503 317,53 14 216 122,83 7 287 194,70 2007 16 548 255,38 11 975 298,38 4 572 957,00 2008 27 815 034,50 17 431 952,20 10 383 082,30 2009 29 883 880,33 23 032 510,43 6 851 369,90 2010 27 044 966,61 20 634 336,61 6 410 630,00 Celkem 87 290 220,45 35 505 233,90 122 795 454,35 Zdroj: MěÚTřinec, 2011

K 28.2.2011 bylo evidováno městem Třinec celkem 450 ţádostí o byt, přičemţ nejvíce ţadatelů bylo věkové kategorii 18 – 25 let a ve věkové kategorii 26 – 35 let. Tabulka č. 1.2.17: Počet a struktura ţadatelů o byt (stav k 28.02.2011) Věková struktura ţadatelů 18 - 25 let 26 - 35 let 36 - 50 let 50 –více let Ţádosti celkem

Počet ţádostí

Vyjádření k celkovému počtu ţádostí v %

166 153 86 45 450

37 34 19 10 100

Zdroj: MěÚTřinec, 2011

- 36 -



Jak je z následující tabulky patrné, do roku 2004 se příjmy města Třinec z nájemného z bytů pohybovaly okolo 23 mil. Kč. V roce 2005 došlo k poklesu těchto příjmů, ale od tohoto roku tato částka neustále roste a v roce 2010 činila částka přes 36,4 mil. Kč. Přehled příjmů z nájemného z bytů města Třinec v průběhu let 2001 aţ 2010 je znázorněn v následující tabulce. Tabulka č. 1.2.18: Příjmy z nájemného z bytů města Třince za rok 2001 - 2010 Období Byty 2001 22 249 634,80 Kč 2002 23 008 994,70 Kč 2003 23 449 559,70 Kč 2004 23 933 764,50 Kč 2005 20 237 364,50 Kč 2006 21 192 104,50 Kč 2007 24 014 568,00 Kč 2008 26 947 344,00 Kč 2009 32 440 743,50 Kč 2010 36 472 177,50 Kč Celkem 253 946 255,70 Kč Zdroj: MěÚTřinec, 2011

- 37 -



2 Dotazníkové šetření na reprezentativní skupině bydlících 2.1 Metodologie Výzkum byl vypracován na základě zadání města Třinec. Design výzkumu a příprava dotazníku byla provedena společností PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Sběr dat, vytvoření datové matice a zpracování dotazníkového šetření provedla společnost PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Datum sběru:

17.3 - 10.5. 2011

Počet respondentů:

540

Výzkum byl proveden ve dnech 17.3 - 10.5 2011 metodou CATI dotazování. V reprezentativním výběrovém souboru bylo dotázáno celkem 540 občanů města Třinec. Průměrná délka dotazování činila okolo 18 minut (přesně 17:38 minut). Dotazníky byly posléze podrobeny logické kontrole a data byla analyzována prostřednictvím statistického softwaru SPSS. Zdroje telefonních čísel pro dotazování 1. Internet a. b. 2. Inzerce a. b.

telefonní seznam firem telefonní seznam bytových stanic tištěné periodikum v Třinci webová inzerce na stránkách zabývající se bezplatnou inzercí

3. Veřejné databáze na CD a. Albertina b. Inform CZ 4. Sběr telefonních čísel přímo v Třinci a. vyţádání si telefonických kontaktů na jiţ dotázaných respondentech 5. Databáze PROCES a. Náhodně generovaná čísla mobilních telefonů, u kterých byly informace, ţe jsou z Moravskoslezského kraje Do databáze pro telefonické oslovení potencionálních respondentů byla zařazena čísla telefonních linek firem, které mají svou provozovnu na území města Třinec. V telefonickém průzkumu bylo celkem osloveno 1685 osob. S dotazováním souhlasilo 540 z nich, coţ tvoří 32 % všech oslovených. Naopak dotazování odmítlo 47 % oslovených. Tabulka č. 2.1.1: Výsledek volaného kontaktu Výsledek kontaktu

Počet

vyplněný dotazník nikdo nezvedá záznamník odmítnutí respondent nesplňuje podmínky výzkumu telefonní číslo neexistuje, špatné číslo Celkem telefonních kontaktů

% 540 205 12 785 102 41 1 685

Zdroj: PROCES, Výzkum veřejného mínění občanů města Třinec, 2011

- 38 -

32% 12% 1% 47% 6% 2% 100%



Struktura základního souboru V tabulce 2.1.2 je uvedeno rozdělení základního souboru na muţe a ţeny v absolutních a relativních hodnotách. K získání informací o základním souboru byla pouţita data z Českého statistického úřadu – bilance obyvatelstva k 1. 1. 2010. Ve městě Třinec k 1. 1. 2010 bydlelo 30 855 obyvatel starších 18 let. V obyvatelstvu nad 18 let věku byli zastoupeni ze 48 % muţi a z 52 % ţeny. Tabulka č. 2.1.2: Struktura základního souboru v absolutních a relativních hodnotách Věková kategorie 18 - 24 25-44 45 - 64 65 a více nad 18 celkem

Absolutní hodnoty muţi ţeny Celkem 1 828 1 727 3 555 5 706 5 316 11 022 4 905 5 271 10 176 2 378 3 724 6 102 14 817 16 038 30 855

Relativní hodnoty muţi ţeny Celkem 6% 5% 11% 18% 17% 36% 16% 17% 33% 8% 12% 20% 48% 52% 100%

Zdroj dat: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel k 1.1. 2010

Struktura výběrového souboru Struktura výběrového souboru vychází ze souboru základního. Výběrový soubor dotazníkového průzkumu občanské spokojenosti se skládá ze 260 muţů a 280 ţen. Tabulka č. 2.1.3: Struktura výběrového souboru v absolutních a relativních hodnotách Věková kategorie 18 - 24 25-44 45 - 64 65 a více nad 18 celkem

Absolutní hodnoty muţ ţena Celkem 32 30 62 100 93 193 86 92 178 42 65 107 260 280 540

Relativní hodnoty muţ ţena Celkem 6% 5% 11 % 18 % 17 % 36 % 16 % 17 % 33 % 8% 12 % 20 % 48 % 52 % 100%

Zdroj dat: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel k 1.1. 2010

Výběrový soubor lze povaţovat za reprezentativní (testováno testem dobré shody na hladině významnosti 0,05). V následující části jsou zpracovány výsledky dotazníkového šetření. Nejvíce respondentů ve všech věkových kategoriích mělo úplné střední vzdělání s maturitou, VOŠ, pouze u občanů nad 65 let bylo největší zastoupení lidí bez vzdělání nebo se základním vzděláním či se středním vzděláním bez maturity. Tabulka č. 2.1.4: Vzdělání respondentů dle věku a pohlaví Odpověď v %

Věk

Pohlaví

do 25 let 25 - 44 let 45 - 64 let 65 a více let Muţ Ţena

Bez vzdělání nebo základní, střední bez maturity 34,9 30,7 41,1 48,8 35,5 40,3

Zdroj: PROCES, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011

- 39 -

Úplné střední s maturitou, VOŠ 55,0 57,0 50,9 40,5 54,9 48,7

Vysokoškolské 10,1 12,3 8,0 10,6 9,6 11,0



Nejvyšší procento občanů bez maturity a s niţším vzděláním bydlí v bytech společnosti CPI a v pronajatém bytě. Občanů s úplným středním vzděláním ţije nejvyšší procento (60,7 %) v druţstevních bytech a v bytech s osobním vlastnictví (60,2 %), u občanů s vysokoškolským vzděláním je situace shodná, v druţstevním bytě ţije nejvíce respondentů, a to 20,1 % respondentů a v bytech v osobním vlastnictví ţije 12,2 %. Tabulka č. 2.1.5: Vzdělání respondentů v závislosti na typu bydlení Odpověď v % Vzdělání

Druh bytu

V osobním vlastnictví Obecním vlastnictví Druţstevním Byty CPI Byt ve vlastnictví jiného subjektu V pronajatém bytě

Bez vzdělání nebo Úplné střední základní, střední bez Vysokoškolské s maturitou, VOŠ maturity 27,5 60,2 12,2 41,5 47,7 10,8 19,2 60,7 20,1 62,2 32,4 5,4


- 40 -

39,0

58,7

2,3

59,1

40,9

0,0



2.2 Zpracování průzkumu Blok identita s městem a kvalita ţivota Na otázku, která se týkala tří slov či slovních spojení, která se obyvatelům Třince vybaví při vyslovení pojmu Třinec, odpovídali dotázaní různě. Pro vyhodnocení je nejdůleţitější první slovo či slovní spojení, které se dotázanému vybavilo. Tyto asociace jsou znázorněny v tabulce 2.2.1.1. První slovo či slovní spojení se vybavilo celkem pouze 330 respondentům, zbylých 210 respondentů na tuto otázku nedokázalo odpovědět nebo si nedokázali nic vybavit. Je zřejmé, ţe nejčastěji se respondentům vybaví při vyslovení pojmu Třinec ţelezárny, s čímţ se ztotoţňuje celkem 130 respondentů. Na druhém místě se řadí hokej s celkovým počtem 20 respondentů, domov s počtem 16 respondentů. 15 respondentů volilo takové slovní spojení, ze kterých jednoznačně vyplynulo, ţe se jim v Třinci líbí a dobře se jim zde ţije. 14 respondentů si nedokázalo ţádné slovní spojení ani výrok vybavit. Části respondentům (po sečtení výroků celkem 26 respondentům) se vybavovala spíše negativní slova a slovní spojení týkající se špatného ovzduší, smogu a velké prašnosti ve městě. Tabulka č. 2.2.1: Nejčetnější odpovědi respondentů Počet respondentů

1 Asociace Ţelezárny Hokej Domov Líbí se mi to tady, dobře se tu ţije Nic, nic mě nenapadá Průmysl, průmyslové město Pěkné město Hory, Beskydy, Javorový Huť, hutě, hutnické město Špína, prach Smrad, smradlavé město Zelené město Rodiště, rodné město Špatné ovzduší Ocelové město, ocelárny Smog, smogové město

130 20 16 15 14 13 13 12 10 9 8 7 6 5 5 4

Zdroj: PROCES, Průzkum občanské spokojenosti TŘINEC, 2011

Druhá nejčastější asociace, která se respondentům vybavila, byl hokej a hokejisti, coţ beze sporu k městu Třinec patří. Ţelezárny zmínilo celkem 23 respondentů, 20 respondentů zmínilo špatné ovzduší a smog. Druhý pojem či slovní spojení si vybavilo pouze 163 respondentů. Tabulka č. 2.2.2: Nejčetnější odpovědi respondentů Počet respondentů

2 Asociace Hokej, hokejisti Ţelezárny, Třinecké ţelezárny Špatné ovzduší, smog, špinavý vzduch Sport, fotbal Práce Prach, špína Smrad

35 23 20 12 10 6 5


- 41 -



Za třetí nejčetnější asociaci lze povaţovat pojem týkající se hor a přírody, dále hokej a na třetím místě ţelezárny. Třetí pojem či slovní spojení si však dokázalo vybavit pouze 82 respondentů z celkového počtu 540. V dotazníkovém průzkumu je 540 respondentů. Odpovědi na otázku týkající se celkové spokojenosti se životem v Třinci jsou seřazeny na 7 bodové škále od 1- velmi nespokojen(a) po 7- velmi spokojen(a), tudíţ v této i ve většině ostatních statistikách platí, ţe čím niţší je hodnota spokojenosti, tím více je respondent nespokojen. Na následujícím grafu vidíme, ţe 28,2% respondentů odpovědělo hodnotou spokojenosti 5, 27,3 % dotázaných odpovědělo hodnotou 6 a maximálně bylo spokojeno 18 % respondentů. Pouze 0,8 % dotázaných bylo se svým ţivotem v Třinci nespokojeno. Graf č. 2.2.1: Spokojenost s ţivotem v Třinci

Zdroj: PROCES, Průzkum občanské spokojenosti TŘINEC 2011 Otázka:Jak jste celkově spokojen(a) s životem v Třinci? Použitá škála: 1 - 7, kde1 = naprosto nespokojen(a) a 7= naprosto spokojen(a)

Respondenti ve velké míře na otázky týkající se spokojenosti s určitými oblastmi, viz tabulka 2.2.1.3, odpovídali kladně. V Třinci jsou celkově lidé ze všech kategorií nejvíce spokojeni se svými dětmi (6,3), se vztahy s partnerem (6,2) a se vztahy se svými příbuznými (6,1). Nejméně jsou spokojeni lidé ve věkové kategorii nad 65 let a to s ţivotní úrovní (4,2) a zdravím (4,6). V této věkové kategorii svůj zdravotní stav a ţivotní úroveň hodnotili niţším číslem, tedy horším hodnocením, ţeny. Z toho vyplývá, ţe starší lidé důchodového věku se cítí hůře zdravotně a i jejich ţivotní úroveň s věkem klesá.

- 42 -



Tabulka č. 2.2.3: Spokojenost s oblastmi ţivota ve srovnání s věkem a pohlavím

do 25 let Celkově Kvalita bydlení Přátelé Osobní ţivot Vztah s partnerem Práce Děti Volný čas Vztahy s okolím Vztahy s příbuznými Zdraví Ţivotní úroveň Pocit bezpečí

5,3 5,2 6,3 6,4 6,4 5,4 6,3 5,7 5,7 6,5 5,9 5,3 5,6

25 - 44 let 5,4 5,1 6,1 6,1 6,3 5,4 6,2 5,6 5,8 6,2 5,8 5,3 5,4

Průměr odpovědí Věk Pohlaví 45 - 64 65 a více Celkem Muţ Ţena Celkem let let 5,2 5,2 5,2 4,9 5,3 5,2 5,0 5,0 5,0 4,9 4,8 5,0 6,1 6,1 6,1 5,9 6,0 6,0 6,0 6,0 6,0 5,9 5,7 6,0 6,2 6,1 6,2 6,0 6,2 6,2 5,5 5,4 5,5 5,6 5,2 5,6 6,3 6,1 6,3 6,4 6,0 6,4 5,6 5,4 5,6 5,5 5,5 5,8 5,8 5,8 5,8 5,9 5,8 5,9 6,1 6,0 6,1 6,1 5,7 6,2 5,4 5,6 5,4 5,2 4,6 5,2 5,0 5,1 5,0 5,0 4,2 4,9 5,3 5,4 5,3 5,3 4,9 5,2

Zdroj: PROCES, Průzkum občanské spokojenosti TŘINEC, 2011 Otázka: Jak jste spokojen(a) s následujícími oblastmi Vašeho života? Použitá škála: 1-7, kde 1 = velmi nespokojen(a) , 7 = spokojen(a) a -1 = nedokážu posoudit.

Odpovědi na otázku „Jak jste spokojen(a) s následujícími oblastmi Vašeho života?“ se různily v závislosti na místě bydliště. Největší rozdíly jsou patrné mezi občany, kteří bydlí v bytech CPI a ostatními obyvateli města Třinec. Nejméně spokojeni jsou respondenti bydlící v bytech CPI s kvalitou bydlení (3,3), s níţ klesá také jejich ţivotní úroveň (4,4). Naopak nejspokojenější jsou lidé v bytech v osobním vlastnictví (5,9). Tabulka č. 2.2.4: Spokojenost s oblastmi ţivota v závislosti na místě bydliště

Celkově Kvalita bydlení Přátelé Osobní ţivot Vztah s partnerem Práce Děti Volný čas Vztahy s okolím Vztahy s příbuznými Zdraví Ţivotní úroveň Pocit bezpečí

5,4 5,9 6,3 6,2 6,3 5,8 6,4 5,7 6,1 6,1 5,5 5,2 5,5

5,3 4,6 5,9 6,1 6,4 4,7 6,2 5,3 5,6 6,3 5,4 4,5 5,3

5,5 5,7 6,3 6,4 6,7 6,0 6,2 6,1 6,1 6,6 5,6 5,4 5,8

4,6 3,3 5,6 5,6 5,7 5,1 6,1 5,5 5,3 5,7 5,0 4,4 4,8

5,4 5,5 5,9 5,7 6,3 5,0 6,5 4,7 5,9 6,2 5,3 5,4 5,2

Zdroj. PROCES, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Otázka: Jak jste spokojen(a) s následujícími oblastmi Vašeho života? Použitá škála: 1-7, kde 1 = velmi nespokojen(a) , 7 = spokojen(a) a -1 = nedokážu posoudit.

- 43 -

5,7 4,8 5,9 5,8 6,6 6,2 7,0 5,6 5,7 6,4 5,9 5,3 5,4

Celkem

V pronajatém bytě

Byt ve vlastnictví jiného subjektu

Byty CPI

Druţstevním

Obecním vlastnictví

V osobním vlastnictví

Průměr odpovědí Druh bytu

5,2 5,0 6,1 6,0 6,2 5,5 6,3 5,6 5,8 6,1 5,4 5,0 5,3



Blok rozvoje města Dle občanů se město Třinec v posledních deseti letech významně rozvíjelo. Tomuto tvrzení odpovídá největší mnoţství odpovědí „rozhodně se rozvíjelo“ na 5 bodové škále, kde 1rozhodně upadalo a 5- rozhodně se rozvíjelo. Takto odpovědělo 40,3 % respondentů. Skutečnost, ţe se Třinec rozvíjel, podporovali zejména občané ve věku od 18 do 44 let. Úpadek Třince připustilo pouze 1,5 % respondentů. Jednoznačné tvrzení o rozvoji města poskytuje průměrná hodnota odpovědí 4,1. Graf č. 2.2.2: Vývoj města Třinec v posledních deseti letech

Zdroj: PROCES, Průzkum občanské spokojenosti TŘINEC 2011 Otázka: Myslíte si, že město Třinec se v posledních deseti letech rozvíjelo nebo upadalo? Použitá škála: 1 - 5, kde1 = rozhodně upadalo a 5= rozhodně se rozvíjelo

V odpovědích respondentů je citelný rozdíl mezi věkovými kategoriemi do 25 let společně s kategorii 25 - 44 let a kategorií nad 65let, kdy starší kategorie hodnotila stávající situaci (3,9), načeţ v kategorii do 25 let a kategorie od 25 – 44 let se respondenti domnívají, ţe se město více rozvíjí (4,2). V ohledu k pohlaví jsou pesimističtější muţi (3,9), neţ ţeny (4,2). Tabulka č. 2.2.5: Rozvoj města

Věk

Pohlaví

do 25 let 25 - 44 let 45 - 64 let 65 a více let Celkem Muţ Ţena Celkem

Průměr odpovědí 4,2 4,2 4,0 3,9 4,1 3,9 4,2 4,1

Zdroj. PROCES, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Otázka: Myslíte si, že město Třinec v posledních deseti letech rozvíjelo nebo upadalo? Použitá škála: 1 – 5, kde 1 = rozhodně upadá, 5 = rozhodně se rozvíjí a -1 nedokážu posoudit

V závislosti na typu bydlení, hodnotili respondenti niţší hodnotou, tedy méně pozitivně současnou městskou situaci lidé, kteří bydlí v bytě ve vlastnictví jiného subjektu (4,0) a lidé, kteří bydlí v bytech CPI(3,9). Naopak nejpozitivnější hodnocení města zvolili lidé bydlící v pronajatých bytech (5,0). - 44 -



Tabulka č. 2.2.6: Rozvoj města v závislosti na typu bydlení Druh bytu V osobním vlastnictví Obecním vlastnictví Druţstevním Byty CPI Byt ve vlastnictví jiného subjektu V pronajatém bytě Celkem

Průměr odpovědí 4,1 4,2 4,3 3,9 4,0 5,0 4,1

Zdroj. PROCES, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Otázka: Myslíte si, že město Třinec v posledních deseti letech rozvíjelo nebo upadalo? Použitá škála: 1 – 5, kde 1 = rozhodně upadá, 5 = rozhodně se rozvíjí a -1 nedokážu posoudit.

U otázky rozvoje města v budoucnosti nejpozitivnější prognózu předpovídají lidé ve věkové kategorii 25 – 44 let (4,3), nejhůře pak hodnotili budoucnost města lidé nad 65 let (3,6). V závislosti na pohlaví předpovídají městu lepší budoucnost ţeny (4,1). Tabulka č. 2.2.7: Vnímání budoucnosti města

Věk

Pohlaví


Průměr odpovědí 4,2 4,3 3,9 3,6 4,0 3,9 4,1 4,0

Zdroj. PROCES, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Otázka: A jak vnímáte budoucnost Vašeho města? Bude se město rozvíjet? Použitá škála: 1 – 5, kde 1 = rozhodně bude upadat, 5 = rozhodně se bude rozvíjet a -1 nedokážu posoudit.

Co se týče budoucnosti města a jeho rozvoje, nejvyšší hodnotu volili lidé bydlící v druţstevních bytech (4,7), nejméně pozitivně vnímají budoucnost města lidé ţijící v bytech CPI (3,7). Celkově všechny kategorie v průměru hodnotili rozvoj města v budoucnosti hodnotou 4,0. Tabulka č. 2.2.8: Vnímání budoucnosti města v závislosti na typu bydlení Druh bytu V osobním vlastnictví Obecním vlastnictví Druţstevním Byty CPI Byt ve vlastnictví jiného subjektu V pronajatém bytě Celkem

Průměr odpovědí 3,9 4,0 4,7 3,7 3,9 4,4 4,0

Zdroj. PROCES, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Otázka: A jak vnímáte budoucnost Vašeho města? Bude se město rozvíjet? Použitá škála: 1 – 5, kde 1 = rozhodně bude upadat, 5 = rozhodně se bude rozvíjet a -1 nedokážu posoudit.

- 45 -



Respondenti dostali 13 moţností, ze kterých mohli zvolit 3 moţnosti podle priority. Hodnoty zachycené v tabulce znázorňují oblasti, do kterých by si obyvatelé Třince přáli, aby bylo nejvíce investováno. Respondenti nejvíce zmiňovali oblast zlepšení dopravy, tuto moţnost zvolilo celkem 233 respondentů. Investováním financí do problematiky doprava by tedy nejvíce investovalo 42,3%. Co se týče rozvoje moţností pro volný čas, 41,5% respondentů by investovalo do této oblasti. Mezi další, velmi často zmiňované, patří bytová výstavba s 38,1% a rozvoj sociálních sluţeb s 30,5%. Nejméně by pak Třinečtí obyvatelé investovali do cestovního ruchu 4,8% a výstavby nových průmyslových zón 4,3%. Tabulka č. 2.2.9: Směřování prostředků z rozpočtu města Odpovědi Procento respondentů Počet Procent 42,3% 233 15,9% 228 15,6% 41,5% 209 14,3% 38,1% 168 11,5% 30,5% 162 11,1% 29,5% 113 7,7% 20,6% 87 6,0% 15,9% 75 5,1% 13,6% 55 3,8% 10,0% 44 3,0% 8,0% 39 2,7% 7,1% 27 1,8% 4,8% 24 1,6% 4,3%

Zlepšení dopravy Rozvoj moţností pro volný čas Bytová výstavba Rozvoj sociálních sluţeb Sníţení nezaměstnanosti Rozvoj zdravotnictví Jiné Rozvoj školství Rozvoj sluţeb Podpora drobného a středního podnikání Zvýšeni bezpečnosti Cestovní ruch Výstavba průmyslové zóny

Zdroj. PROCES, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Otázka: Nabídneme Vám několik oblastí, které jsou pro město nejdůležitější. Rozhodněte, kam by jste nejvíce směřovat(a) prostředky z rozpočtu města?

Respondenti zvolili 3 moţnosti z daných 13, načeţ jednotlivým prioritám byly přisouzeny váhy, kdy „priorita 1“ = 1,5, „priorita 2“ = 1 a „priorita 3“ = 0,5. Tedy největší váha je přisouzena prioritě 1 a nejmenší váha prioritě 3. Vynásobením jednotlivých priorit odpovídající váhou pak získáme hodnotu indexu uvedeného v následující tabulce. Z výsledků uvedených v tabulce vyplývá, ţe respondenti by nejvíce financí investovali do zlepšení dopravy a to u priority 1 v 19,9%, v prioritě 2 tuto moţnost volili v 15,7% a v prioritě 3 tuto moţnost zvolili v 10,8%. Coţ v důsledku znamená největší hodnotu zmíněného indexu (index = 17,0). Další významnou sférou, do které by chtěly obyvatelé Třince investovat je rozvoj moţností pro volný čas (index = 15,7). Nejméně by pak investovali do cestovního ruchu (index = 1,4) a výstavby nových průmyslových zón (index = 1,4). Tabulka č. 2.2.10: Směřování prostředků z rozpočtu města na základě priorit Priorita 1 Počet Zlepšení dopravy

Priorita 2 Počet

[%]

Priorita 3

[%]

Počet

[%]

Index

109

19,9

80

15,7

44

10,8

17,0

89

16,3

75

14,8

63

15,5

15,7

107

19,5

57

11,1

46

11,3

15,3

Sníţení nezaměstnanosti

66

12

52

10,1

45

11

11,2

Rozvoj sociálních sluţeb

53

9,7

62

12,2

53

13

11,1

Rozvoj zdravotnictví

33

6

43

8,5

37

9,1

7,4

Jiné

25

4,6

30

5,9

32

7,8

5,6

Rozvoj moţností pro volný čas Bytová výstavba

- 46 -



Priorita 1 Počet

Priorita 2 Počet

[%]

Priorita 3 Počet

[%]

Index

[%]

Rozvoj školství

20

3,7

26

5

29

7,2

4,7

Rozvoj sluţeb

8

1,4

35

6,9

12

3

3,5

Podpora drobného a středního podnikání

11

2,1

23

4,5

10

2,4

3,0

Zvýšeni bezpečnosti

15

2,7

10

2

14

3,4

2,6

Cestovní ruch

7

1,2

10

2

9

2,3

1,7

Výstavba průmyslové zóny

5

0,9

6

1,2

12

3

1,4

Zdroj. PROCES, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Otázka: Nabídneme Vám několik oblastí, které jsou pro město nejdůležitější. Rozhodněte, kam by jste nejvíce směřovat(a) prostředky z rozpočtu města

Z dotazníkového průzkumu vyplynulo, ţe všechny věkové kategorie vnímají jako největší problém parkovací místa. Největší nedostatek parkovacích míst vnímá věková kategorie 45 - 65 let (2,0). V závislosti na pohlaví tuto situaci hůře hodnotí muţi a to hodnotou 2,1. U otázky zdali mají respondenti pocit, ţe je ve městě dostatek pečovatelských domů, kategorie do 25 let volila vyšší hodnotu (3,8), naopak starší kategorie nad 65 let, se domnívá, ţe je pečovatelských domů méně (3,0). Respondenti u otázky zdali podle nich je ve městě dostatek, odpovídali ve všech kategoriích velmi podobně a volili podobné hodnoty, pouze věková kategorie do 25 let se domnívá, ţe u otázky zdali je ve městě dostatek obchodů volili mírně niţší hodnotu (4,2). Tato věková kategorie lépe hodnotila mnoţství parkovacích míst (2,6), neţ respondenti ve zbývajících věkových kategoriích. Tabulka č. 2.2.11: Je podle Vás ve městě dostatek ….? Průměr odpovědí do 25 let Obchodů Kulturního vyţití Sportovního vyţití Parkovacích míst Pečovatelské domy Zdravotnická zařízení MHD Kontejnery na tříděný odpad

4,2 3,7 4,1 2,6 3,8 4,4 4,2 4,3

Věk 25 - 44 45 - 64 65 a více Celkem let let let 4,5 4,5 4,5 4,5 3,8 3,6 4,0 3,8 4,1 4,0 4,1 4,4 2,2 2,1 2,0 2,4 3,2 3,4 3,1 3,0 4,2 4,3 4,3 3,9 4,2 4,2 4,2 4,0 4,2 4,2 4,3 4,1

Pohlaví Muţ 4,5 3,6 4,0 2,1 3,3 4,3 4,2 4,3

Ţena Celkem 4,4 3,9 4,2 2,3 3,2 4,2 4,1 4,2

4,5 3,8 4,1 2,2 3,2 4,2 4,2 4,2

Zdroj. PROCES, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Otázka: Je podle Vás ve městě dostatek…? Použitá škála: 1 – 5, kde 1 = rozhodně ne, 5 = rozhodně ano a -1 nedokážu posoudit.

V závislosti na hodnocení podle místa bydliště jsou hodnoty opět velmi podobné u všech odpovědí respondentů bydlících ve všech typech bytů. Největší nespokojenost je citelná u otázky týkající se mnoţství parkovacích míst a mnoţství pečovatelských domů. Nejvíce jsou nespokojeni respondenti bydlící v pronajatých bytech a to konkrétně s parkovacími místy (1,9). Je také zřetelná nespokojenost s mnoţstvím pečovatelských domů, nejvíce nespokojeni jsou pak osoby bydlící v bytech , které vlastní jiný subjekt (2,9), nejlépe mnoţství pečovatelských domů hodnotili respondenti ţijící v druţstevních bytech (3,6). Dalším mírně výraznější rozdíl je patrný u otázky zdali je dostatek MHD, kdy všichni respondenti odpovídali podobně aţ na kategorii bydlící v pronajatých bytech (3,4). Podle dat v tabulce je znatelné, ţe celkově jsou nejvíce respondenti spokojeni v otázce, co se týče mnoţství obchodu (4,5) a velmi jsou spokojeni s mnoţstvím kontejnerů na tříděný odpad (4,2). V obou případech jsou nejspokojenější lidé bydlící v pronajatých bytech. - 47 -



Tabulka č. 2.2.12: Je podle Vás ve městě dostatek ….? v závislosti na typu bydlení

V osobním Obecním vlastnictví vlastnictví

Obchodů Kulturního vyţití Sportovního vyţití Parkovacích míst Pečovatelské domy Zdravotnická zařízení MHD Kontejnery na tříděný odpad

Průměr odpovědí Druh bytu Byt ve Byty vlastnictví Druţstevním CPI jiného subjektu 4,5 4,4 4,6 3,9 3,8 3,6 4,3 4,2 3,9 2,0 2,3 2,3

V pronajatém bytě

Celkem

5,0 3,7 3,7 1,9

4,5 3,8 4,1 2,2

4,4 3,8 4,1 2,2

4,7 3,8 4,2 2,0

3,3

3,2

3,6

3,1

2,9

3,2

3,3

4,3

4,3

4,5

3,9

4,4

4,3

4,2

4,1

4,3

4,4

4,1

4,1

3,4

4,1

4,2

4,4

4,6

4,1

4,0

4,7

4,2

Zdroj. PROCES, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Otázka: Je podle Vás ve městě dostatek…? Použitá škála: 1 – 5, kde 1 = rozhodně ne, 5 = rozhodně ano a -1 nedokážu posoudit.

Z celkového počtu 540 respondentů odpovědělo na otázku „Co ve městě postrádáte (co Vám chybí), případně za čím dojíždíte a kam?“, 298 respondentů, zbylých 242 respondentů si v daný okamţik nedokázalo nic vybavit. Nejčetnější odpovědi byly zařazeny do kategorií. Vzhledem k tomu, ţe někteří respondenti uvedli více věcí, které postrádají v Třinci nebo za kterými dojíţdějí, byly odpovědi roztřízeny do jednotlivých skupin a jejich počet je větší neţ počet respondentů. Nejčastější odpovědí respondentů byla, ţe jsou v Třinci spokojení a nic zásadního nepostrádají. Pokud něco občané Třince postrádají, pak je to obchodní centrum a kulturní vyţití, za čímţ většinou dojíţdějí do Ostravy a Frýdku-Místku. Obyvatelé dále postrádají dětská hřiště, specializované obchody typu OBI a obchody se značkovým oblečením, za kterými musí dojíţdět do okolních měst, nejčastěji do Ostravy. Podrobné informace jsou uvedeny v tabulce 2.2.2.9. Tabulka č. 2.2.13: Nejčetnější odpovědi respondentů Výrok Nic Obchodní centrum Kultura Dětská hřiště Specializované obchody typu OBI Obchody se značkovým oblečením Školy (SŠ, VŠ) Sport Volnočasové aktivity Aquapark, bazén Práce Kvalitní doprava, dopravní napojení Cyklostezky Parky

Počet odpovědí 39 33 32 24 23 18 14 13 13 11 11 8 7 7

Zdroj: PROCES, Průzkum občanské spokojenosti TŘINEC, 2011 Otázka: „Uveďte, co ve městě postrádáte (co Vám chybí), případně za čím dojíždíte a kam?“

- 48 -



Respondenti nejvíce záporně hodnotí informovanost o práci samosprávy, celkově ji ohodnotili (3,3). U srovnání s různými věkovými kategoriemi jsou rozdíly nepatrné, nejmenší hodnotou pak informovanost o práci samosprávy hodnotili respondenti ve věkové kategorii do 25 let a kategorie nad 65 let. Nejvíce jsou lidé, ţijící v Třinci, spokojeni s prací městské policie (3,6), mírně spokojenější jsou respondenti ve věkové kategorii 45 -64 let. V ohledu k pohlaví jsou s prací městské policie mírně spokojenější muţi (3,6). Tabulka č. 2.2.14: Hodnocení Městského úřadu a samosprávy Práce úředníků

Věk

Pohlaví


3,2 3,4 3,4 3,1 3,3 3,3 3,4 3,4

Průměr odpovědí Informovanost o práci samosprávy 3,0 3,3 3,5 3,0 3,3 3,3 3,3 3,3

Práce městské policie 3,4 3,6 3,7 3,4 3,6 3,6 3,5 3,6

Zdroj. PROCES, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Otázka: Jak hodnotíte ve Vašem městě práci Městského úřadu a samosprávy? Použitá škála: 1 – 5, kde 1 = velmi špatné, 5 = velmi dobré a -1 nemohu posoudit.

U otázky, jak hodnotíte ve Vašem městě práci Městského úřadu a samosprávy v závislosti na formě bydlení, jsou nejvíce spokojeni s prací městské policie respondenti ţijící v pronajatých bytech (3,9), mírně nespokojenější s prací městské policie lidé ţijící v bytech v obecním vlastnictví (3,3). U otázky jak jste spokojen s informovaností samosprávy, je mírně citelný rozdíl mezi respondenty ţijícími v bytech CPI (3,2), kteří jsou více nespokojeni, neţ respondenti ţijící v bytech vlastněných jiným subjektem (3,7). S prací úředníků na MÚ jsou všichni respondenti spokojeni v podobné škále, nejméně pak lidé ţijící v bytech vlastněných jiným subjektem (3,2). Tabulka č. 2.2.15: Hodnocení Městského úřadu a samosprávy v závislosti na typu bydlení Druh bytu V osobním vlastnictví Obecním vlastnictví Druţstevním Byty CPI Byt ve vlastnictví jiného subjektu V pronajatém bytě Celkem

Práce úředníků 3,4 3,5 3,4 3,3 3,2 3,2 3,4

Průměr odpovědí Informovanost o práci samosprávy 3,3 3,3 3,3 3,2 3,7 3,4 3,3

Práce městské policie 3,6 3,3 3,7 3,6 3,5 3,9 3,6

Zdroj. PROCES, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Otázka: Jak hodnotíte ve Vašem městě práci Městského úřadu a samosprávy? Použitá škála: 1 – 5, kde 1 = velmi špatné, 5 = velmi dobré a -1 nemohu posoudit.

U otázky, která informační média využíváte nejčastěji, respondenti zvolili v průměru, ţe nejčastěji se k nim informace dostanou přes periodikum Hutník (3,2), kdy jej nejčastěji čtou respondenti ve věku 45 – 64 let, nejméně pak lidé ve věku nad 65 let. Velmi vyuţívány jsou webové stránky, které nejvíce vyuţívají respondenti do 25 let (3,6), nejméně pak tato věková kategorie (z ostatních věkových kategorií) vyuţívá periodikum Zpravodaj města (1,7). Velmi málo je vyuţívaná úřední deska, kterou v průměru respondenti hodnotili číslem (1,6). Nejméně respondenti vyuţívají jako zdroj informací, informace z veřejného zasedání, ze schůzí. - 49 -



V průměru lidé volili hodnotu (1,2), mírně více vyuţívají veřejná zasedání respondenti ve věkové kategorii 45 -64 let (1,4). V závislosti na pohlaví se hodnocení prakticky skoro vůbec nelišilo. Tabulka č. 2.2.16: Zdroj informací o Městském úřadu a práci samosprávy Průměr odpovědí do 25 let Z úřední desky Z místní kabelové TV Od známých Z webových stránek Zpravodaj města Horizont Hutník Ze schůzí

1,4 2,9 2,3 3,6 1,7 2,3 3,3 1,2

Věk 25 - 44 45 - 64 65 a více Celkem let let let 1,6 1,7 1,6 1,4 2,3 1,9 2,3 2,6 2,3 2,3 2,3 2,1 2,9 3,3 3,0 1,8 2,3 2,3 2,4 2,5 2,6 2,5 3,0 2,3 3,2 3,1 3,4 2,9 1,2 1,2 1,4 1,1

Pohlaví Muţ 1,6 2,2 2,3 2,9 2,2 2,7 3,2 1,2

Ţena Celkem 1,6 2,3 2,3 2,9 2,4 2,6 3,2 1,3

1,6 2,3 2,3 2,9 2,3 2,6 3,2 1,2

Zdroj. PROCES, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Otázka: Odkud se dozvídáte nejvíce informace o práci Městského úřadu a samosprávy a o dění ve městě? Použitá škála: 1 – 5, kde 1 = vůbec ne, 5 = velmi často a -1 nemohu posoudit.

V závislosti na druhu a formě bydlení je cítit rozdíl u zdroje informací z městského Zpravodaje, kdy tyto informace nejméně vyuţívají lidé bydlící v bytech vlastněných jiným subjektem (1,6), v ostatních kategoriích je hodnota velmi podobná průměrné hodnotě (2,3). Jako zdroj informací od známých nejméně vyuţívají respondenti bydlící v bytech obecního vlastnictví (1,7), nejvíce naopak informace od známých vyuţívají lidé bydlící v pronajatém bytě (3,7). Co se týče informací v periodiku Hutník, ten nejméně vyuţívají lidé bydlící v pronajatých bytech (1,7), tato hodnota je i u stejného druhu bydlení u periodika Horizont, který nejméně vyuţívají lidé bydlící v pronajatých bytech. Tabulka č. 2.2.17: Zdroj informací o Městském úřadu a práci samosprávy v závislosti na typu bydlení Druh bytu V osobním vlastnictví Obecním vlastnictví Druţstevním Byty CPI Byt ve vlastnictví jiného subjektu V pronajatém bytě Celkem

Z místní Z Z úřední Od Zpravodaj kabelové webových Horizont desky známých města TV stránek

Hutník

Ze schůzí

1,5

1,9

2,1

3,3

2,3

2,5

3,3

1,3

1,4 1,9 1,5

3,2 2,5 2,4

1,7 2,1 2,8

3,2 2,9 2,2

2,5 2,3 2,5

2,7 2,5 2,7

2,9 3,0 3,3

1,1 1,2 1,2

1,7

1,9

2,8

2,8

1,6

3,2

3,3

1,1

1,6 1,6

1,5 2,3

3,7 2,3

3,6 2,9

2,5 2,3

1,7 2,6

1,7 3,2

1,0 1,2


V následující otázce respondenti vyjadřují důvěru ke sdělovacím prostředkům poskytujících informace o městě. Odpovědi jsou rozděleny do dvou tabulek, přičemţ v první tabulce jsou respondenti rozděleni podle jejich pohlaví a podle věkové kategorie. V tabulce druhé pak podle druhu bytu, ve kterém ţijí.

- 50 -



Při pohledu na první tabulku je zřejmé, ţe větší důvěru ke sdělovacím prostředkům obecně, projevují lidé mladší generace, u kterých jednoznačně vedou elektronické prostředky, jako webové stránky a kabelová televize. Rovněţ u dalších dvou věkových kategorií vzbuzují největší důvěru internetové stránky města. U generace důchodového věku převaţuje důvěra v místní tisk, tyto zdroje informací nejsou ovšem zcela zatraceny ani u mladších generací. Zato nejmenší důvěru napříč všemi věkovými kategoriemi vzbuzuje zpravodaj města a to nejvíce ve věkové kategorii mezi 45 aţ 64 lety, kde se hodnoty důvěry vyšplhala pouze na 3,7 bodů. Největší rozdíl u odpovědí mezi muţi a ţenami je právě u městského zpravodaje, kde se ţeny zdají být vůči tomuto médiu více důvěřivé. Tabulka č. 2.2.18: Hodnocení důvěry zdrojů při získávání informací Průměr odpovědí Věk

Pohlaví

do 25 let

25 - 44 let

Z úřední desky

4,6

4,4

65 a Celkem více let 4,3 3,9 4,1

Z místní kabelové TV

4,7

4,2

4,0

4,0

Od známých

4,4

4,2

3,8

Z webových stránek

4,8

4,5

Zpravodaj města

4,1

Horizont Hutník

Ţena

Celkem

4,4

4,1

4,2

4,2

4,2

4,2

4,2

4,1

4,1

4,1

4,0

4,1

4,6

4,2

4,5

4,5

4,6

4,5

4,2

3,7

3,9

4,0

3,8

4,1

4,0

4,3

4,3

4,1

4,3

4,2

4,1

4,3

4,2

4,5

4,4

4,1

4,4

4,3

4,2

4,4

4,3

45 - 64 let

Muţ

Zdroj: PROCES, Průzkum občanské spokojenosti TŘINEC 2011 Otázka: Do jaké míry důvěřujete při získávání informací: ? Použitá škála: 1 – 5, kde 1 = určitě nedůvěřuji a 5 = určitě důvěřuji

Z pohledu rozdělení respondentů podle vlastníka jejich bytu je patrná zcela maximální důvěra lidí bydlících v pronajatém bytě k úřední desce a překvapivě nízká důvěra vůči webovým stránkám. Největší důvěry se webové stránky těší od obyvatel ţijících ve vlastních bytech. Zpravodaj města, jakoţto nejméně důvěryhodný zdroj informací, má nejmenší hodnocení u obyvatel v pronajatém bytě a bytě ve vlastnictví jiného subjektu. Tabulka č. 2.2.19: Hodnocení důvěry zdrojů při získávání informací v závislosti na typu bydlení Druh bytu V osobním vlastnictví Obecním vlastnictví Druţstevním Byty CPI Byt ve vlastnictví jiného subjektu V pronajatém bytě Celkem

Z místní Z úřední kabelové desky TV 4,3 4,4 4,0 4,0 4,4 4,1 4,0 4,1

Průměr odpovědí Z Od Zpravodaj webových Horizont známých města stránek 3,9 4,9 4,0 4,2 4,1 4,3 4,1 4,4 3,9 4,5 4,2 4,2 4,2 4,1 3,9 4,2

Hutník 4,4 4,2 4,2 4,3

4,5

4,3

4,4

4,6

3,2

4,3

4,4

5,0 4,2

4,0 4,2

4,1 4,1

3,3 4,6

3,0 4,0

4,0 4,2

4,0 4,3


V následujících dvou tabulkách jsou zobrazeny průměry odpovědí na otázku týkající se důvěry občanů k daným institucím. V první tabulce jsou respondenti opět rozděleni podle jejich pohlaví a podle věkové kategorie. V tabulce druhé podle druhu bytu, ve kterém ţijí. - 51 -



Z první tabulky je patrné, ţe celkově největší nedůvěru u občanů budí soudy a to nejvíce v kategorii od 45 do 64 let, kde dosáhl průměr odpovědí na hodnotu 2,8. Hned po soudech občané pociťují menší důvěru k místním úřadům práce. Naopak největší důvěru sklízí u občanů Třince policejní sbory a to jak městská policie, tak policie ČR, která má opět nejlepší hodnocení ve věkové kategorii 45 – 64 let. Při pohledu na odpovědi strukturované podle pohlaví respondentů nejsou rozdíly nikterak velké. Drobný rozdíl je vidět u důvěry vzhledem k policii, kde mají ţeny nepatrně větší důvěru neţ muţi. Tabulka č. 2.2.20: Hodnocení důvěry k institucím

Věk

Pohlaví


Krajský úřad 3,3 3,6 3,3

Průměr odpovědí Městský Úřady Soudy úřad práce 3,5 3,4 3,8 3,7 3,3 3,4 3,4 2,8 3,0

Městská policie 3,9 3,8 3,9

Policie ČR 3,9 3,9 4,0

3,5

3,4

3,3

3,3

3,7

3,9

3,5 3,5 3,4 3,5

3,5 3,5 3,6 3,5

3,1 3,1 3,1 3,1

3,3 3,3 3,3 3,3

3,8 3,7 3,9 3,8

3,9 3,8 4,0 3,9

Zdroj: PROCES, Průzkum občanské spokojenosti TŘINEC 2011 Otázka: Do jaké míry důvěřujete následujícím institucím? Použitá škála: 1 – 5, kde 1 = určitě nedůvěřuji a 5 = určitě důvěřuji

Při rozdělení respondentů podle typu bytu, ve kterém ţijí, se jeví jako nejméně důvěřující lidé, kteří ţijí v bytech vlastněných obcí nebo jiným subjektem. Nejméně lidé bydlící v obecních bytech důvěřují soudům a krajskému úřadu. Lidé bydlící v bytech vlastněných jiným subjektem nedůvěřují úřadům práce a opět soudům. Jako nejvíce důvěřivá je skupina obyvatel ţijících v pronajatých bytech, kteří oproti všem ostatním skupinám důvěřují soudům nejvíce, v řeči čísel je jejich důvěra vyčíslena na hodnotu 4,4 z maximálních pěti bodů. Tabulka č. 2.2.21: Hodnocení důvěry k institucím v závislosti na typu bydlení Druh bytu V osobním vlastnictví Obecním vlastnictví Druţstevním Byty CPI Byt ve vlastnictví jiného subjektu V pronajatém bytě Celkem

Krajský úřad 3,6 3,0 3,8 3,4 3,3 4,2 3,5

Městský úřad 3,6 3,1 3,9 3,5 3,3 4,0 3,5

Zdroj: PROCES, Průzkum občanské spokojenosti TŘINEC 2011 Otázka: Do jaké míry důvěřujete následujícím institucím? Použitá škála: 1 – 5, kde 1 = určitě nedůvěřuji a 5 = určitě důvěřuji

- 52 -

Průměr odpovědí Úřady Soudy práce 3,1 3,4 2,8 3,1 3,4 3,5 3,2 3,2 2,9 2,7 4,4 4,3 3,1 3,3

Městská policie 3,8 3,5 3,8 3,9 3,4 4,3 3,8

Policie ČR 4,0 3,6 4,0 4,0 3,4 4,3 3,9



Na internetových stránkách města Třinec vyhledávalo v poslední době informace zhruba 40 % dotázaných respondentů. Nejvíce z nich, necelých 18% ze všech dotázaných, patřilo do věkové skupiny 25 aţ 55 let, nejméně pak přirozeně do skupiny obyvatel v důchodovém věku. Na webových stránkách vyhledává informace vesměs více muţů neţ ţen. Tabulka č. 2.2.22: Internetové stránky města jako zdroj informací

Věk

Pohlaví

do 25 let 25 - 44 let 45 - 64 let 65 a více let Celkem Muţ Ţena

Odpověď v % Ano Ne 4,0 7,5 17,9 17,6 13,7 19,2 3,4 16,1 38,9 60,4 20,3 27,7 18,8 33,2

Zdroj: PROCES, Průzkum občanské spokojenosti TŘINEC 2011 Otázka: Hledal (-a) jste v poslední době informace na internetových stránkách města Třince?

Internetové stránky města obecně připadají lidem přehledné, informativní a často aktualizované. Nejlépe se na stránkách orientují lidé mladší generace. Moderní a zajímavé připadají stránky spíše lidem ve věku 25 aţ 64 let. Na názoru o informativnosti a časté aktualizaci se všechny věkové kategorie vcelku shodují. Jiné názory na webové stránky mají lidé ve věku nad 65 let, kteří mají přirozeně odlišné reakce na tento druh médií. Pro většinu z nich nejsou internetové stránky důleţité a obracejí se na jiný typ médií (viz otázka 22) Tabulka č. 2.2.23: Názor na internetové stránky města Třinec Průměr odpovědí Do 25 let Jednoduchá orientace Moderní Zajímavé Informativní Často aktualizované Odlišné od ostatních Sloţitá orientace Stejné jako jiné Nejsou pro mě důleţité

4,3 3,5 3,5 4,0 4,0 3,1 1,9 2,9 2,3

Věk 25 - 44 45 - 64 65 a let let více let 4,1 4,2 3,2 3,8 3,9 2,9 3,9 3,8 3,5 4,1 4,0 4,1 4,1 4,0 4,3 3,5 3,4 2,1 2,3 2,0 2,7 2,7 2,4 3,0 2,5 2,2 3,7

Pohlaví Celkem 4,1 3,8 3,8 4,1 4,1 3,3 2,2 2,6 2,5

Muţ 4,0 3,7 3,7 3,9 3,9 3,3 2,3 2,6 2,5

Ţena 4,2 3,9 3,8 4,2 4,2 3,3 2,0 2,6 2,5

Celkem 4,1 3,8 3,8 4,1 4,1 3,3 2,2 2,6 2,5

Zdroj: PROCES, Průzkum občanské spokojenosti TŘINEC 2011 Otázka: Které z těchto výroků nejlépe vystihují Váš názor na internetové stránky města Třinec? Použitá škála: 1 – 5, kde 1 = rozhodně ne a 5 = rozhodně ano

Nejkladnější názory na internetové stránky města pochází od obyvatel ţijících v pronajatých bytech a bytech ve vlastnictví jiných subjektů. Stránky se jim zdají být přehledné, moderní, zajímavé, informativní a často aktualizované. O něco méně kladné jsou reakce lidí, kteří bydlí v druţstevních bytech a bytech v obecním vlastnictví.

- 53 -



Tabulka č. 2.2.24: Názor na internetové stránky města Třinec v závislosti na typu bydlení


Jednoduchá orientace Moderní Zajímavé Informativní Často aktualizované Odlišné od ostatních Sloţitá orientace Stejné jako jiné Nejsou pro mě důleţité

Průměr odpovědí Druh bytu Byt ve Byty vlastnictví Druţstevním CPI jiného subjektu

V pronajatém bytě

Celkem

4,0

3,9

4,0

4,2

4,6

4,7

4,1

3,6 3,7 4,1

3,8 3,9 4,2

3,6 3,7 3,8

4,1 3,9 4,0

4,5 3,6 4,4

4,0 4,2 4,2

3,8 3,8 4,1

4,1

4,1

3,9

3,9

4,8

4,5

4,1

3,1

3,5

3,5

3,3

3,5

4,4

3,3

2,3 2,7

2,3 2,7

2,0 2,4

2,0 2,6

1,8 2,9

1,6 2,0

2,2 2,6

2,3

2,6

2,7

2,8

2,0

2,3

2,5


- 54 -



Blok bydlení Oproti ostatním odpovědím se průměr odpovědí, na otázky hodnotící byty, výrazně sníţil k podprůměrným hodnotám (2,5 a méně). Nejhůře se respondenti vyjadřují k cenové dostupnosti a jejich kvalitě. Jako cenově nedostupné byty se zdají být lidem nejstarší generace a celkově pak ţenám, hlavně vdovám. S kvalitou bytů pak nejsou spokojeni obyvatelé ve věkové kategorii 45 aţ 64 let. Naopak z odpovědí vyplývá, ţe jsou lidé celkově spokojeni s lokalizací bytů a jejich prodejností. Největší spokojenost projevují lidé spadající do prvních dvou věkových kategorií a naopak hůře na tom jsou byty v očích obyvatel starších. Z hlediska pohlaví jsou s byty vţdy více spokojeni muţi neţ ţeny. Tabulka č. 2.2.25: Hodnocení bytů v Třinci

Věk

Pohlaví


Cenově dostupné 2,6 2,4 2,3

Průměr odpovědí Nevhodně Kvalitní lokalizované 2,7 2,3 2,5 2,0 2,2 2,5

Neprodejné 2,0 2,2 2,8

2,1

2,3

2,8

2,9

2,3 2,4 2,3 2,3

2,4 2,5 2,3 2,4

2,3 2,3 2,4 2,3

2,5 2,4 2,5 2,5

Zdroj: PROCES, Průzkum občanské spokojenosti TŘINEC 2011 Otázka: Byty v Třinci jsou (cenově dostupné, kvalitní, nevhodně lokalizované, neprodejné): Použitá škála: 1 – 5, kde 1 = rozhodně ne a 5 = rozhodně ano

Zajímavé je porovnání odpovědí u respondentů rozdělených podle vlastníka jejich bytu. Nejlepší cenovou dostupnost bytů pociťují obyvatelé ţijící v druţstevních bytech a bytech v osobním vlastnictví, naproti tomu stojí odpovědi obyvatel pronajatých bytů a bytů ve vlastnictví CPI, jejichţ odpovědi se na škále od 1 do 5 pohybují kolem 2. Obyvatelé bytů CPI nejsou rovněţ spokojeni s kvalitou jejich bytů, kterou oproti tomu nejpozitivněji hodnotí obyvatelé bytů v osobním vlastnictví. Ke špatné lokalizaci bytů a jejich neprodejnosti se nejvíce přiklonili obyvatelé obecních a CPI bytů. Tabulka č. 2.2.26: Hodnocení bytů v Třinci v závislosti na typu bydlení Druh bytu V osobním vlastnictví Obecním vlastnictví Druţstevním Byty CPI Byt ve vlastnictví jiného subjektu V pronajatém bytě Celkem

Cenově dostupné 2,5 2,2 2,7 2,1

Průměr odpovědí Kvalitní Nevhodně lokalizované 2,8 2,2 2,5 2,6 2,5 2,1 1,8 2,5

Neprodejné 2,3 2,9 2,3 2,7

2,3

2,4

2,3

2,2

2,0 2,3

2,6 2,4

2,4 2,3

2,3 2,5

Zdroj: PROCES, Průzkum občanské spokojenosti TŘINEC 2011 Otázka: Byty v Třinci jsou (cenově dostupné, kvalitní, nevhodně lokalizované, neprodejné): Použitá škála: 1 – 5, kde 1 = rozhodně ne a 5 = rozhodně ano

- 55 -



Z průzkumu občanské spokojenosti města Třinec vyplynulo, ţe největší počet respondentů, celkem 40,7 %, bydlí v bytě v osobním vlastnictví. Větší část respondentů, celkem 25,3 % respondentů, bydlí v bytech společnosti CPI. Naopak pouze 1 % dotázaných bydlí v pronajatých bytech. Graf č. 2.2.3: Typ obývaného bytu

Zdroj: PROCES, Průzkum občanské spokojenosti TŘINEC 2011 Otázka: V jakém bytě bydlíte?

Největší převahu bytů v osobním vlastnictví vlastní respondenti ve věkové kategorii do 25 let a ve věku nad 65 let. Lidé bydlící v bytech společnosti CPI jsou dle věkových kategorií rozloţeni dá se říct rovnoměrně. Největší část obyvatel bydlících v těchto bytech je ve věkové kategorii 65 a více let. Na druhé straně jsou byty pronajaté a byty ve vlastnictví jiného subjektu, odkud pochází minimum dotázaných občanů. Například ve skupině obyvatel do 25 let a obyvatel nad 65 let není ani jeden respondent z pronajatého bytu. Tabulka č. 2.2.27: Typ obývaného bytu v závislosti na věku a pohlaví Odpověď v % Druh bytu

Věk

Pohlaví




Druţstevním

45,5 40,1 37,9

12,6 11,2 12,5

14,0 16,4 14,3

25,1 23,4 23,2

Byt ve vlastnictví jiného subjektu 2,8 6,9 11,1

41,5

14,4

6,6

32,8

4,7

0,0

42,3 39,1

10,9 13,9

12,9 13,9

24,1 26,0

9,5 5,5

0,3 1,6

Byty CPI

V pronajatém bytě 0,0 1,9 1,0

Zdroj: PROCES, Průzkum občanské spokojenosti TŘINEC 2011 Otázka: V jakém bytě bydlíte?

Z tabulky 2.2.3.4 je patrné, ţe pokud se jedná o otázku koupě bytu, ve kterém respondent ţije, nejmenší zájem by měli lidé ve věku nad 65 let (2,7), ve vztahu k pohlaví. U ostatních kategorií je zájem o koupi bytu téměř totoţný, pohybuje se ve výší celkové průměrné hodnoty (2,7).

- 56 -



Tabulka č. 2.2.28: Zájem o koupi bytu

Věk

Pohlaví


Průměr odpovědí 2,7 2,8 2,8 2,4 2,7 2,7 2,6 2,7

Zdroj: PROCES, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Otázka: Měli byste zájem o koupi svého bytu? Použitá škála: 1 – 5, kde 1 = rozhodně ne, 5 = rozhodně ano a -1 nedokážu odpovědět.

V tabulce 2.2.3.5 v souvislosti s druhem bydlení je patrné, ţe nejmenší zájem o koupi bytu mají lidé bydlící v bytech ve vlastnictví jiného subjektu (2,1), naopak největší zájem by měli respondenti bydlící v bytech v obecním vlastnictví (3,7) a svůj velký zájem sdílí s lidmi bydlícími v bytech CPI (3,4). Tabulka č. 2.2.29: Zájem o koupi bytu v závislosti na typu bydlení Druh bytu Obecním vlastnictví Druţstevním Byty CPI Byt ve vlastnictví jiného subjektu V pronajatém bytě Celkem

Průměr odpovědí Zájem o koupi bytu 3,7 2,4 3,4 2,1 3,3 2,7

Zdroj: PROCES, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Otázka: Měli byste zájem o koupi svého bytu? Použitá škála: 1 – 5, kde 1 = rozhodně ne, 5 = rozhodně ano a -1 nedokážu odpovědět.

Z pohledu cenové dostupnosti mají nejdraţší bydlení obyvatelé do 25 let, kteří měsíčně zaplatí průměrně něco přes 7150 Kč. Zhruba o 600 Kč méně zaplatí průměrně obyvatelé od 25 do 44 let, o dalších 300 Kč méně zaplatí lidé v kategorii od 45 do 64 let a nejméně za bydlení utratí důchodci, kteří měsíčně platí za bydlení v průměru 5800 Kč. Tabulka č. 2.2.30: Náklady na bydlení

Věk

Pohlaví


Průměrná částka v Kč 7153,9 6525,6 6219,4 5814,6 6325,2 6510,6 6162,6 6332,0

Zdroj: PROCES, Průzkum občanské spokojenosti TŘINEC 2011 Otázka: Jaká je Vaše celková měsíční částka za bydlení –tj. nájem + elektřina + plyn + voda + další služby spojené s bydlením? Pozn.: Na tu otázku neodpovědělo 60 respondentů

- 57 -



Podle další tabulky ukazující odpovědi na stejnou otázku, ale rozdělené podle typu bytů, mají nejdraţší bydlení lidé v pronajatých bytech, kteří měsíčně v průměru utratí za bydlení 9200 Kč. Obyvatelé všech ostatních typů bytů zaplatí průměrně kolem 6000 Kč, přičemţ nejméně odevzdají obyvatelé druţstevních bytů (5900 Kč). Tabulka č. 2.2.31: Náklady na bydlení v závislosti na typu bydlení Druh bytu V osobním vlastnictví Obecním vlastnictví Druţstevním Byty CPI Byt ve vlastnictví jiného subjektu V pronajatém bytě Celkem

Průměrná částka v Kč 6597,3 6098,8 5900,1 6098,2 6471,7 9207,6 6325,8

Zdroj: PROCES, Průzkum občanské spokojenosti TŘINEC 2011 Otázka: Jaká je Vaše celková měsíční částka za bydlení –tj. nájem + elektřina + plyn + voda + další služby spojené s bydlením?

Další otázka poukazuje na kvalitu samotného bytu, konkrétně na vlhkost. Ve většině bytů, dotázaných občanů, se známky vlhkosti neobjevují. Z těch, kteří známky vlhkosti ve svém bytě zpozorovali, je většina z bytů společnosti CPI a někteří z bytů svých vlastních. Tabulka č. 2.2.32: Vlhkost na zdech v bytech/domech v závislosti na typu bydlení Druh bytu V osobním vlastnictví Obecním vlastnictví Druţstevním Byty CPI Byt ve vlastnictví jiného subjektu V pronajatém bytě

Průměr odpovědí v % Ano Ne 9,3 31,4 2,9 9,6 1,2 12,3 18,3 6,6 2,0 5,4 0,2 0,8

Zdroj: PROCES, Průzkum občanské spokojenosti TŘINEC 2011 Otázka: Objevují se uvnitř Vašeho bytu/domu známky vlhkosti na zdech?

Na otázku, zda jsou lidé ve svých bytech obtěţováni některým z druhů hluků, odpovídali respondenti vesměs záporně, tedy ţe jsou hlukem rušeni velmi málo. Nicméně pokud jsou občané obtěţování nějakým druhem hluku, jedná se většinou o hluk z dopravy, u kterého je průměrná známka nejvyšší, tedy na hodnotě 2,2. Hluk obtěţuje nejvíce obyvatele ve věku nad 65 let. Nejméně pak lidi obtěţuje hluk ze společných prostor domu a ze zábavných podniků.

- 58 -



Tabulka č. 2.2.33: Hodnocení míry obtěţování hlukem

Hluk přes stěny Hluk přes podlahu Hluk ze společných prostor domu Hluk z venku Hluk z dopravy Hluk z hospodářské činnosti Hluk ze zábavných podniků

Průměr odpovědí Věk 25 - 44 45 - 64 65 a do 25 let Celkem let let více let 1,7 1,8 1,5 1,7 1,9 1,6 1,7 1,4 1,6 1,7

Pohlaví Muţ

Ţena

Celkem

1,7 1,5

1,7 1,6

1,7 1,6

1,7

1,3

1,5

1,6

1,5

1,4

1,5

1,5

1,7 2,1 1,6 1,3

1,6 2,0 1,6 1,4

1,8 2,4 1,9 1,8

2,2 2,5 1,9 1,5

1,8 2,2 1,7 1,5

1,7 2,2 1,7 1,5

1,8 2,3 1,8 1,6

1,8 2,2 1,7 1,5

Zdroj: PROCES, Průzkum občanské spokojenosti TŘINEC 2011 Otázka: Jak často, pokud vůbec, Vás ve vašem bytě/domě obtěžuje některý z následujících druhů hluku? Použitá škála: 1 – 5, kde 1 = nikdy a 5 = velmi často

O něco pestřejší jsou výsledky odpovědí strukturovaných podle typu bytů respondentů. Například obyvatelé pronajatých bytů jsou „nadprůměrně“ rušeni hlukem ze zábavných podniků. Nejméně jsou hlukem obtěţováni občané bydlící ve vlastních bytech a bytech ve vlastnictví jiného subjektu. Naopak hluk trápí nejvíce obyvatele v bytech pronajatých a bytech společnosti CPI. Nejčastěji se jedná o hluk z dopravy, který trápí nejvíce občany v obecních bytech, bytech CPI a bytech pronajatých. Tabulka č. 2.2.34: Hodnocení míry obtěţování hlukem v závislosti na typu bydlení Průměr odpovědí Druh bytu V osobním vlastnictví

Hluk přes stěny Hluk přes podlahu Hluk ze společných prostor domu Hluk z venku Hluk z dopravy Hluk z hospodářské činnosti


Druţstevním

Byty CPI


V pronajatém bytě

Celkem

1,4 1,3

1,9 1,9

1,7 1,6

2,1 1,9

1,3 1,3

2,1 1,8

1,7 1,6

1,2

1,9

1,6

1,8

1,1

1,8

1,5

1,4 2,0

2,0 2,7

1,7 1,9

2,4 2,6

1,4 2,2

2,5 2,5

1,8 2,2

1,4

1,8

1,7

2,4

1,3

1,7

1,7

Zdroj: PROCES, Průzkum občanské spokojenosti TŘINEC 2011 Otázka: Jak často, pokud vůbec, Vás ve vašem bytě/domě obtěžuje některý z následujících druhů hluku? Použitá škála: 1 – 5, kde 1 = nikdy a 5 = velmi často

- 59 -



K otázce hodnotící kvalitu jednotlivých dílčích prvků bydlení se vyjádřila většina respondentů vesměs kladně. Nejspokojenější jsou občané s kvalitou vytápění, elektrorozvody a vodovodními rozvody. O něco menší spokojenost vyjadřují vůči oknům, tepelné a protihlukové izolaci. Největší spokojenost vyjádřila skupina obyvatel do 25 let a to konkrétně s kvalitou vytápění. Na druhou stranu nejméně spokojení jsou obyvatelé starší 65-ti let a to nejvíce v otázce kvality oken. Tabulka č. 2.2.35: Hodnocení kvality prvků bydlení

Do 25 let Kvalita vytápění Kvalita elektrorozvodů Kvalita vodovodních rozvodů Kvalita oken Kvalita tepelné izolace Kvalita protihlukové izolace

4,2 4,1

Průměr odpovědí Věk 25 - 44 45 - 64 65 a více Celkem let let let 4,0 4,0 4,2 3,7 3,8 3,9 3,8 3,7

Pohlaví Muţ

Ţena Celkem

4,0 3,7

4,0 3,9

4,0 3,8

4,1

4,1

3,9

3,8

4,0

4,0

4,0

4,0

3,6 3,7

3,7 3,5

3,7 3,6

3,2 3,3

3,6 3,5

3,7 3,4

3,5 3,6

3,6 3,5

3,8

3,4

3,6

3,4

3,5

3,6

3,5

3,5

Zdroj: PROCES, Průzkum občanské spokojenosti TŘINEC 2011 Otázka: Zhodnotil (-a) byste, prosím? Použitá škála: 1 – 5, kde 1 = velmi špatný (-á) a 5 = velmi dobrý (-á)

Z průzkumu dále vyplynulo, ţe s kvalitou všech prvků bydlení, jsou nejvíce nespokojeni ti občané Třince, kteří bydlí v bytech společnosti CPI. Nejméně jsou tito respondenti spokojeni s kvalitou oken a tepelnou izolací. Naopak nejvíce jsou spokojeni občané bydlící v bytech osobního vlastnictví, na druhém místě pak respondenti bydlící v druţstevních bytech. Tabulka č. 2.2.36: Hodnocení kvality prvků bydlení v závislosti na typu bydlení Průměr odpovědí Druh bytu Byt ve vlastnictv í jiného subjektu

V pronajatém bytě

Celkem

2,8

4,2

3,8

4,0

4,3

2,6

3,8

4,1

3,8

3,9

4,4

2,7

4,1

4,4

4,0

4,6

3,2

4,2

1,7

4,0

2,3

3,6

4,4

3,5

4,1

1,7

3,9

2,5

3,5

4,4

3,5

3,9

1,8

3,8

2,8

3,5


Kvalita vytápění Kvalita elektrorozvodů Kvalita vodovodních rozvodů Kvalita oken Kvalita tepelné izolace Kvalita protihlukové izolace


Druţstevním

4,5

3,9

4,7

4,5

3,5

4,6

Byty CPI

Zdroj: PROCES, Průzkum občanské spokojenosti TŘINEC 2011 Otázka: Zhodnotil (-a) byste, prosím? Použitá škála: 1 – 5, kde 1 = velmi špatný (-á) a 5 = velmi dobrý (-á)

Z níţe uvedené tabulky je patrné, ţe nejhůře občané Třince hodnotili kvalitu ovzduší a to průměrnou hodnotou (2,2), Všechny věkové kategorie u této otázky volily zhruba stejnou hodnotu, v závislosti na pohlaví je tato hodnota zcela stejná. Respondenti dále méně kladně hodnotili kvalitu ulic, cest a chodníků průměrnou hodnotou (3,3). Nejvíce nespokojení s kvalitou - 60 -



ulic jsou pak respondenti ve věku nad 65 let (2,8). V závislosti na pohlaví jsou mírně nespokojenější muţi (3,4). V ostatních oblastech lidé odpovídali velmi podobně, a to jak v závislosti k věku, tak i v závislosti k pohlaví. Podle dat v tabulce jsou respondenti nejvíce spokojeni s dostupností hromadnou dopravou (4,3), vztahy s ostatními obyvateli a kvalitou zeleně (4,2). Tabulka č. 2.2.37: Hodnocení situace v okolí bytu/domu pokud jde o …? Průměr odpovědí

Kvalita ulic Vztahy s ostatními obyvateli Bezpečnost Kvalita zelených ploch Klid Dostupnost MHD Dostupnost automobilovou dopravou Kvalita ovzduší

Věk do 25 25 - 44 45 - 64 65 a více let let let let 3,7 3,4 3,3 2,8 4,3 4,2 4,3 3,8 3,8 4,1 4,0 3,6 4,3 4,3 4,3 3,9 4,1 4,1 3,8 3,7 4,3 4,2 4,3 4,2

Pohlaví Muţ

Celkem

Ţena Celkem

3,3 4,2 3,9 4,2 3,9 4,3

3,4 4,3 4,0 4,2 4,0 4,2

3,2 4,1 3,8 4,3 3,8 4,3

3,3 4,2 3,9 4,2 3,9 4,3

3,7

3,7

3,6

3,6

3,7

3,6

3,8

3,7

2,3

2,2

2,2

2,3

2,2

2,2

2,2

2,2

Zdroj: PROCES, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Otázka: Myslíte si, že je situace v okolí Vašeho bytu/domu dobře nebo špatná, pokud jde o…? Použitá škála: 1 – 5, kde 1 = velmi špatný(á), 5 = velmi dobrý(á) a -1 nedokážu odpovědět.

V souvislosti s druhem bydlení, k otázce kvalita ovzduší, jsou nejvíce nespokojeni respondenti bydlící v pronajatých bytech (1,7) a podobně nespokojeni jsou lidé ţijící v bytech CPI (1,8). Celkově nejvíce spokojeni jsou, ve všech oblastech, lidé bydlící v bytech vlastněných jiným subjektem. Nejspokojenější jsou pak s dostupností autobusovou dopravou (4,6). Tabulka č. 2.2.38: Hodnocení situace v okolí bytu/domu pokud jde o …? v závislosti na typu bydlení Průměr odpovědí Druh bytu

Kvalita ulic Vztahy s ostatními obyvateli Bezpečnost Kvalita zelených ploch Klid Dostupnost MHD Dostupnost automobilovou dopravou Kvalita ovzduší


V pronajatém Celkem bytě



3,5

3,2

3,4

2,8

3,9

3,7

3,3

4,4

4,0

4,3

3,9

4,2

4,0

4,2

4,3

3,8

4,0

3,3

4,4

4,0

3,9

4,3

4,3

4,5

3,8

4,8

4,3

4,2

4,2 4,4

3,7 4,5

4,0 4,4

3,5 3,8

3,9 4,4

3,7 3,5

3,9 4,3

4,0

3,6

3,1

3,3

4,6

3,3

3,7

2,4

2,1

2,2

1,8

2,5

1,7

2,2

Druţstevním

Byty CPI

Zdroj: PROCES, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Otázka: Myslíte si, že je situace v okolí Vašeho bytu/domu dobře nebo špatná, pokud jde o…? Použitá škála: 1 – 5, kde 1 = velmi špatný(á), 5 = velmi dobrý(á) a -1 nedokážu odpovědět.

- 61 -



Z průzkumu dále vyplynulo, ţe obyvatelé města Třinec jsou, co se údrţby a správy domu týče, celkem spokojeni. Tomu odpovídá celková průměrná hodnota spokojenosti 4,4. Naprosto spokojeno je celých 36,5 % respondentů, avšak 24,8 % dotázaných je naprosto nespokojeno. Graf č. 2.2.4: Spokojenost s úrovní údrţby a správou domu

Zdroj: PROCES, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Použitá škála: 1 – 7, kde 1 = naprosto nespokojen(á) a 7= naprosto spokojen(á).

Nejvíce spokojeni s úrovní údrţby a správy domu jsou občané ve věku 25 – 44 let, naopak nejméně spokojení jsou obyvatelé nad 65 let. Nespokojenost je celkově vyšší u muţů neţ ţen. Tabulka č. 2.2.39: Hodnocení spokojenosti s úrovní údrţby a správy domu

Věk

Pohlaví

Do 25 let 25 - 44 let 45 - 64 let 65 a více let Celkem Muţ Ţena Celkem

Průměr odpovědí 4,4 4,7 4,4 4,1 4,4 4,6 4,3 4,4

Zdroj: PROCES, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Otázka: Jak jste spokojen(a) s úrovní údržby vašeho domu? Použitá škála: 1 – 7, kde 1 = naprosto nespokojen(á) a 7= naprosto spokojen(á).

Nejvýraznější propad hodnot v tabulce zachycující spokojenost s údrţbou domu, ve kterém respondent ţije, v závislosti na druhu bydlení, je u bytu CPI. Respondenti bydlící v těchto bytech hodnotili průměrnou hodnotou (1,6), kdyţ průměrná hodnota ze všech kategorii je (4,4). Nejvíce jsou pak spokojeni respondenti ţijící v domech s byty v osobním vlastnictví (6,7).

- 62 -



Tabulka č. 2.2.40: Hodnocení spokojenosti s úrovní údrţby a správy domu v závislosti na typu bydlení Druh bytu V osobním vlastnictví Obecním vlastnictví Druţstevním Byty CPI Byt ve vlastnictví jiného subjektu V pronajatém bytě Celkem

Průměr odpovědí 6,7 4,3 5,4 1,6 4,2 5,3 4,4

Zdroj: PROCES, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Otázka: Jak jste spokojen(a) s úrovní údržby vašeho domu? Použitá škála: 1 – 7, kde 1 = naprosto nespokojen(á) a 7= naprosto spokojen(á).

Respondenti se domnívají, ţe přímo v Třinci je méně volných ploch pro výstavbu, neţ v okolních obcích. Na otázku, zdali je v Třinci dostatečná nabídka pozemků k výstavbě, odpovědělo 245 respondentů, průměrná hodnota jejich odpovědi je 3,4. Na otázku dostatečné nabídky pozemků k výstavbě domů v okolních obcích, odpovědělo 281 respondentů s průměrnou hodnotou odpovědi 3,8. Ve vtahu k věkovým kategoriím hodnotili nabídku pozemků nejkladněji lidé ve věku nad 65 let. Nejhůře pak situaci v Třinci vidí lidé ve věkové kategorii 45 – 64 let, v okolních obcích lidé do 25 let. Tabulka č. 2.2.41: Hodnocení dostatečnosti nabídky pozemků

Věk

Pohlaví


Průměr odpovědí Přímo v Třinci V okolních obcích 3,3 3,6 3,6 3,8 3,2 3,8 3,7 3,9 3,4 3,8 3,5 3,9 3,4 3,7 3,4 3,8

Zdroj: PROCES, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Otázka: Myslíte si, že nabídka pozemků k výstavbě domů…? Použitá škála: 1 – 5, kde 1 = rozhodně ne, 5 = rozhodně ano a -1 nedokážu posoudit.

Na otázku týkající se dostatečné nabídky pozemků k výstavbě domů odpovídali respondenti různě v závislosti na typech jejich bydlení. Lidé v pronajatých bytech se domnívají, ţe je přímo v Třinci méně pozemků k výstavbě, neţ je tomu u ostatních respondentů. Nejkladněji hodnotili volné plochy k výstavbě v okolních obcích lidé ţijící v bytech ve vlastnictví jiného subjektu (4,2). Tabulka č. 2.2.42: Hodnocení dostatečnosti nabídky pozemků Druh bytu V osobním vlastnictví Obecním vlastnictví Druţstevním Byty CPI Byt ve vlastnictví jiného subjektu V pronajatém bytě Celkem

Průměr odpovědí Přímo v Třinci V okolních obcích 3,6 3,9 3,2 3,4 3,2 3,7 3,4 3,8 3,2 4,2 3,0 3,4 3,4 3,8

Zdroj: PROCES, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Otázka: Myslíte si, že nabídka pozemků k výstavbě domů…? Použitá škála: 1 – 5, kde 1 = rozhodně ne, 5 = rozhodně ano a -1 nedokážu posoudit.

- 63 -



Sociální rizika a problémy U otázek týkajících se sociálních rizik respondenti s danými výroky ve většině případech souhlasili. Na škále od 1 do 5 se průměr odpovědí pohybuje nad hodnotou 4, souhlas s poloţenými výroky je tedy vysoce nadprůměrný. Slabší reakce jsme se dočkali především od respondentů do 25-ti let, kteří na tyto problémy nemusí mít ještě ucelený názor. Naopak nejčastěji vyjadřují s výroky souhlas lidé ve věku 25 aţ 44 let a nad 65 let. Výrazně zápornější reakce jsou pozorovány u výroku týkajícího se pořízení dítěte, kde se „hodnota souhlasu“ pohybuje kolem 3,3. Z pohledu rozdělení odpovědí na muţe a ţeny vyjadřují větší souhlas ţeny. Tabulka č. 2.2.43: Hodnocení postoje sociálních problémů Průměr odpovědí 25 do 25 let 44 let Přestoţe lidé pracují, tak se mohou jejich příjmy pohybovat na hranici chudoby Člověk s VŠ můţe být dlouhodobě bez práce Jsou lidé, kteří celý ţivot pracovali přesto proţijí staří v chudobě Kdyţ ţivitel(-ka) závaţně onemocní tak je celá rodina ohroţena chudobou Pokud si manţelé pořídí dítě tak je rodina ohroţena chudobou V současné době se můţe předluţit prakticky kdokoliv Lidé mají stále větší potíţe s hrazením nákladů na bydlení Matky samoţivitelky jsou nejchudší skupinou

Věk 45 - 64 let

65 let a více

Pohlaví Celkem

Muţ Ţena

Celkem

3,9

4,5

4,2

4,5

4,3

4,2

4,4

4,3

4,2

4,3

4,1

3,9

4,1

4,1

4,2

4,1

3,8

4,5

4,4

4,3

4,3

4,3

4,4

4,3

4,0

4,3

4,2

4,2

4,2

4,3

4,2

4,2

3,1

3,4

3,2

3,5

3,3

3,2

3,4

3,3

4,3

4,5

4,4

4,5

4,4

4,4

4,5

4,4

4,2

4,5

4,3

4,5

4,4

4,3

4,5

4,4

3,8

3,9

4,0

4,1

4,0

4,0

3,9

4,0

Zdroj: PROCES, Průzkum občanské spokojenosti TŘINEC 2011 Otázka: Nyní Vám předložím několik výroků, které se týkají sociálních problémů. Mohl (-a) byste uvést do jaké míry s nimi souhlasíte či nesouhlasíte? Použitá škála: 1 – 5, kde 1 = rozhodně nesouhlasím a 5 = rozhodně souhlasím

U respondentů, rozdělených do kategorií podle jejich bytu, nejsou tak výrazné rozdíly jako u tabulky předcházející. Nicméně nepatrně větší souhlas s danými výroky vyjadřují obyvatelé obecních bytů a bytů CPI. Otázka zadluţení nejvíce trápí lidi ţijící v pronajatém bytě, kteří však nevidí jako příčinu chudoby moţné pořízení dítěte. S potíţemi s hrazením nákladů za bydlení se zase nejvíce ztotoţňují obyvatelé obecních bytů, bytů CPI a lidé v pronajatých bytech.

- 64 -



Tabulka č. 2.2.44: Hodnocení postoje sociálních problémů v závislosti na typu bydlení Průměr odpovědí Druh bytu V osobním vlastnictví

Přestoţe lidé pracují, tak se mohou jejich příjmy pohybovat na hranici chudoby Člověk s VŠ můţe být dlouhodobě bez práce Jsou lidé, kteří celý ţivot pracovali přesto proţijí staří v chudobě Kdyţ ţivitel(-ka) závaţně onemocní tak je celá rodina ohroţena chudobou Pokud si manţelé pořídí dítě tak je rodina ohroţena chudobou V současné době se můţe předluţit prakticky kdokoliv Lidé mají stále větší potíţe s hrazením nákladů na bydlení Matky samoţivitelky jsou nejchudší skupinou


Druţstevním

Byty CPI

Byt ve V vlastnictví pronajatém jiného bytě subjektu

Celkem

4,3

4,5

4,1

4,4

3,9

4,2

4,3

4,1

4,2

4,2

4,3

3,8

3,9

4,1

4,3

4,5

4,0

4,5

4,4

4,3

4,3

4,3

4,6

3,9

4,2

3,9

3,8

4,2

3,4

4,0

3,3

3,1

3,2

2,4

3,3

4,4

4,7

4,5

4,5

4,0

5,0

4,4

4,3

4,7

4,4

4,6

4,2

4,5

4,4

4,0

4,4

4,2

3,8

3,5

3,5

4,0

Zdroj: PROCES, Průzkum občanské spokojenosti TŘINEC 2011 Otázka: Nyní Vám předložím několik výroků, které se týkají sociálních problémů. Mohl (-a) byste uvést do jaké míry s nimi souhlasíte či nesouhlasíte? Použitá škála: 1 – 5, kde 1 = rozhodně nesouhlasím a 5 = rozhodně souhlasím

V další otázce dotázané osoby označují, podle svého názoru skupiny lidí, o kterých si myslí, ţe jsou nejvíce ohroţeny sociálními problémy. Podle všech respondentů jsou nejméně ohroţeni mladí lidé do 30-ti let, o něco více pak rodiny s malými dětmi a pracující s nízkými příjmy. Za nejrizikovější skupiny pak jsou označeni nemocní, nezaměstnaní a senioři. Zajímavé je, ţe za nejvíce ohroţenou skupinu označili senioři sami sebe a naopak nejmladší respondenti se označili za skupinu ohroţenou nejméně.

- 65 -



Tabulka č. 2.2.45: Hodnocení ohroţenosti skupin obyvatel sociálními problémy

3,8 4,2 4,2 4,5 4,0 2,9 3,5

25 - 44 let 4,2 4,4 4,4 4,4 4,1 2,9 3,7

4,1

4,1

do 25 let Senioři Nezaměstnaní Nemocní Zadluţené domácnosti Matky samoţivitelky Mladí do 30 let Rodiny s malými dětmi Pracující s velmi nízkými příjmy

Průměr odpovědí Věk 45 - 64 65 a více Celkem let let 4,3 4,4 4,6 4,3 4,2 4,2 4,4 4,5 4,4 4,3 4,3 4,0 4,2 4,2 4,3 2,8 2,7 2,7 3,6 3,4 3,5 4,0

Pohlaví Muţ

4,0

3,6

Ţena

Celkem

4,3 4,2 4,4 4,3 4,2 2,8 3,5

4,2 4,3 4,4 4,3 4,2 2,8 3,6

4,3 4,3 4,4 4,3 4,2 2,8 3,5

4,0

4,0

4,0

Zdroj: PROCES, Průzkum občanské spokojenosti TŘINEC 2011 Otázka: Nakolik jsou vybrané skupiny obyvatel ve Vaší obci ohroženy sociálními problémy? Použitá škála: 1 – 5, kde 1 = Nejméně rizikové a 5 = Nejrizikovější

V následující tabulce, zobrazující názory respondentů rozdělených dle vlastníka jejich bytu, je moţné všimnout si některých rozdílných názorů. Například občané ţijící v obecních bytech mají odlišný názor na ohroţení matek samoţivitelek neţ občané v bytech pronajatých. Tento rozdíl činí na pětistupňové škále hodnotu 1,2. Obyvatelé obecních bytů rovněţ pociťují oproti ostatním respondentům větší zranitelnost i u osob mladších 30-ti let. Nájemníci pronajatých bytů naopak shledávají nejohroţenějšími skupinami nemocné osoby či zadluţené domácnosti. Tabulka č. 2.2.46: Hodnocení ohroţenosti skupin obyvatel sociálními problémy v závislosti na typu bydlení Průměr odpovědí Druh bytu V osobním vlastnictví

Senioři Nezaměstnaní Nemocní Zadluţené domácnosti Matky samoţivitelky Mladí do 30 let Rodiny s malými dětmi Pracující s velmi nízkými příjmy


Druţstevním

Byty CPI


V pronajatém Celkem bytě

4,3 4,2 4,3

4,4 4,7 4,5

4,3 4,4 4,6

4,1 4,2 4,4

4,5 4,2 4,2

3,5 3,9 5,0

4,3 4,3 4,4

4,2

4,7

4,4

4,2

4,1

5,0

4,3

4,2 2,7

4,6 3,5

4,1 2,8

4,1 2,6

3,7 2,3

3,4 2,5

4,1 2,8

3,4

4,1

3,7

3,6

3,1

2,8

3,5

3,9

4,4

3,9

4,0

3,7

3,7

4,0

Zdroj: PROCES, Průzkum občanské spokojenosti TŘINEC 2011 Otázka: Nakolik jsou vybrané skupiny obyvatel ve Vaší obci ohroženy sociálními problémy? Použitá škála: 1 – 5, kde 1 = Nejméně rizikové a 5 = Nejrizikovější

- 66 -



Blok migrace důvody Následující tabulka znázorňuje ochotu obyvatel ke stěhování do jiné části Třince, okolních obcí, do jiného města v kraji, příp. mimo region. Názory na stěhování se různí v závislosti na věku. Větší ochotu projevují občané mladší 44 let. Naprostou neochotu se stěhovat pak respondenti ve věku 65 a výše. Dotázání jsou ochotni stěhovat se do jiných částí Třince případně do okolních obcí. Stěhování do jiných měst v kraji nebo mimo region je pro občany Třince, s výjimkou občanů ve věkové kategorii do 25 let, neatraktivní. Tabulka č. 2.2.47: Stěhování obyvatel

Věk

Pohlaví

Do 25 let 25 - 44 let 45 - 64 let 65 a více let Celkem Muţ Ţena Celkem

Do jiné části města 2,5 2,6 2,2 1,6 2,3 2,2 2,3 2,3

Průměr odpovědí Do okolních Do jiného obcí města v kraji 2,6 2,5 2,8 2,0 2,3 1,8 1,5 1,3 2,4 1,9 2,3 1,9 2,4 1,9 2,4 1,9

Mimo region 2,8 1,9 2,0 1,5 2,0 2,0 1,9 2,0

Zdroj: PROCES, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Otázka: Byla(a) byste ochoten/ochotna…? Použitá škála: 1 – 5, kde 1 = rozhodně ne, 5 = rozhodně ano a -1 nedokážu posoudit.

Při rozdělení respondentů do kategorií v závislosti na druhu bydlení, jsou rozdíly velmi nepatrné. Jediným, mírně výraznějším údajem, je priorita lidí v pronajatých bytech odstěhovat se do jiného města v kraji (3,5). Na základě souhrnných dat uvedených v tabulce vyplývá, ţe by se obyvatelé Třince spíše nestěhovali. Tabulka č. 2.2.48: Stěhování obyvatel v závislosti na typu bydlení Druh bytu V osobním vlastnictví Obecním vlastnictví Druţstevním Byty CPI Byt ve vlastnictví jiného subjektu V pronajatém bytě Celkem

Do jiné části města 1,9 2,3 2,5 2,7 2,2 2,8 2,3

Průměr odpovědí Do okolních Do jiného obcí města v kraji 2,1 1,8 2,5 1,8 2,8 2,0 2,5 1,9 2,2 1,7 3,0 3,5 2,4 1,9

Zdroj: PROCES, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Otázka: Byla(a) byste ochoten/ochotna…? Použitá škála: 1 – 5, kde 1 = rozhodně ne, 5 = rozhodně ano a -1 nedokážu posoudit.

- 67 -

Mimo region 2,0 2,0 2,3 1,7 1,7 1,9 2,0



Z celkového počtu540 respondentů na otázku „Z jakých důvodů byste se odstěhoval/a?“ odpovědělo 357 respondentů. Nejčetnější odpovědi byly zařazeny do kategorií. Nejsilnějším motivem k odstěhování z Třince je práce, zaměstnání. Na druhém místě bydlení, cena bytů, nájem, na třetím místě v četnostech odpovědí je to ţivotní prostředí a ovzduší. Tabulka č. 2.2.49: Nejčetnější odpovědi respondentů Důvod stěhování

Počet odpovědí

Práce, zaměstnání

127

Bydlení, byt, nájem, cena bytů

70

Ţivotní prostředí, ovzduší, smog

17

Vztah, rodina, partner, partnerka, láska, rozvod

12

Příroda

9


Mezi nezařazené výroky respondentů patří např.:   

„Hodně velký důvod - jedině kdyby mi spadl meteorit na barák.“ „Pokud by to bylo za něčím lepším a levnějším.“ „V mém věku se uţ nebudu stěhovat.“

Na otázku „Z jakých důvodů byste zůstal v Třinci?“ odpovědělo celkem 335 respondentů. Nejčetnější odpovědi byly zařazeny do kategorií. Nejvíce obyvatel Třince uvedlo jako důvod svého setrvání rodinu. Druhou nejčastější odpovědí byla práce, dále respondenti uvedli, ţe jsou v Třinci celkově spokojeni. Tabulka č. 2.2.50: Nejčetnější odpovědi respondentů Výrok

Počet odpovědí

Rodina

51

Práce

42

Spokojenost

28

Ţádné

17

Finance

16

Přátelé

14

Zvyk

13

Věk

10

Dům, byt

10

Domov

10


- 68 -



Blok nezaměstnanost Současná situace respondentů, znázorněná následujícím grafem nám ukazuje, ţe 53,8 % dotázaných jev zaměstnaneckém poměru. Další významnou skupinou jsou respondenti, kteří jsou jiţ v důchodu (27,1 %). 11,4 % dotázaných je v současné době nezaměstnaných a 7,7 % jsou studenti nad 18 let. Graf č. 2.2.5: Současná situace respondenta

Zdroj: PROCES, Průzkum občanské spokojenosti TŘINEC 2011 Otázka: Jaký výrok nejlépe odpovídá Vaší současné situaci?

Respondenti měli v dotazníkovém průzkumu dále vyjádřit délku nezaměstnanosti v posledních 5 letech. Z následující tabulky vyplývá, ţe existuje závislost jak na věku, tak na pohlaví respondenta. Nejkratší dobu byli nezaměstnaní mladí lidé do 25 let (0,2 měsíce). Je patrný nárůst délky nezaměstnanosti v závislosti s rostoucím věkem respondenta. Nejdéle byli v posledních 5 letech nezaměstnaní lidé ve věku nad 65 let (20,7). V závislosti na pohlaví byli v posledních letech více často nezaměstnány ţeny neţ muţi. Tabulka č. 2.2.51: Délka nezaměstnanosti v posledních 5 letech

Věk

Pohlaví


Průměr odpovědí v měsících 0,2 14,2 18,0 20,7 12,0 10,1 13,8 12,0

Zdroj: PROCES, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Otázka: Jak dlouho jste byl(a) nezaměstnán(á) v posledních 5 letech?

- 69 -



U odpovědi týkající se délky nezaměstnanosti v posledních 5 letech existuje také závislost. Z následující tabulky je patrné, ţe respondenti bydlící v bytech osobního vlastnictví a v druţstevních bytech byli v posledních 5 letech výrazně kratší dobu nezaměstnaní, coţ nám potvrzuje hodnota 5,5 a 7,3. Naopak z průzkumu vyplynulo, ţe nejdéle byli nezaměstnaní lidé bydlící v bytech ve vlastnictví jiného subjektu. Průměrná délka nezaměstnanosti v posledních 5 letech u všech respondentů činí dobu 12,2 měsíců. Tabulka č. 2.2.52: Délka nezaměstnanosti v posledních 5 letech v závislosti na typu bydlení Druh bytu V osobním vlastnictví Obecním vlastnictví Druţstevním Byty CPI Byt ve vlastnictví jiného subjektu Celkem

Průměr odpovědí v měsících 5,5 17,0 7,3 17,4 18,4 12,2

Zdroj: PROCES, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Otázka: Jak dlouho jste byl(a) nezaměstnán(a) v posledních 5 letech?

Pokud volili respondenti skupiny osob, se kterými ţijí, nejčastější odpovědí byla moţnost s partnerem (41,7), nejméně pak volili moţnost souţití s nepříbuznou osobou (2,7). Zcela nejčetnější odpovědí, ve věkové kategorii do 25 let, byla moţnost s rodiči (62,0). S partnerem vedle výsledků ţije v domácnosti nejvíce respondentů ve věkové kategorii 45 – 64 let (56,2). Tabulka č. 2.2.53: Sloţení domácnosti

S partnerem S dětmi S rodiči S jinými příbuznými S nepříbuznými osobami S nikým

do 25 let 9,7 12,4 62,0 33,6 6,7 1,4

Kladná % odpovědí Věk 25 - 44 let 45 - 64 let 65 a více let Celkem 41,7 44,9 56,2 28,5 17,8 23,7 18,7 6,6 12,5 11,2 2,9 1,6 11,1 8,6 9,8 5,1 2,7 3,0 0,9 3,2 13,0 5,7 16,5 27,5

Zdroj: PROCES, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Otázka: S kým žijete v domácnosti?

- 70 -



Počet členů domácností jednotlivých respondentů je různý. Nejvíce respondentů (28 %) ţije ve dvoučlenné domácnosti, 22,3 % ţije v domácnosti se čtyřmi členy. Ve tříčlenné domácnosti ţije 17,6 % respondentů a s rozdílem pouze o 0,11 % méně respondentů, ţije v domácnosti jednočlenné. Graf č. 2.2.6: Počet členů domácnosti

Zdroj: PROCES, Průzkum občanské spokojenosti TŘINEC 2011 Otázka: Můžete mi říci, kolik členů, i s Vámi, má celkem Vaše domácnost?

Obyvatelé města Třinec odpovídali také na otázku týkající se počtu dětí do 5 let, které s nimi ţijí ve společné domácnosti. Z jednotlivých odpovědí vyplynulo, ţe většina dotázaných (78,2 %) respondentů má pouze 1 dítě do 5 let, 20 % respondentů má tyto děti 2 a pouze 1,8 % respondentů ţije v domácnosti společně se třemi dětmi do 5 let. Graf č. 2.2.7: Počet dětí do 5 let v domácnosti

Zdroj: PROCES, Průzkum občanské spokojenosti TŘINEC 2011 Otázka: A kolik žije ve Vaší domácnosti dětí do 5 let?

- 71 -



Počet dětí ve věku 6 – 15 let, které ţijí ve společné domácnosti respondentů, je ze 76,2 % pouze jedno. 22,6 % domácností má tyto děti dvě. Graf č. 2.2.8: Počet dětí ve věku 6 - 15 let v domácnosti

Zdroj: PROCES, Průzkum občanské spokojenosti TŘINEC 2011 Otázka: A kolik žije ve Vaší domácnosti dětí, kterým je 6 až 15 let?

Počet dětí ve věku 16 – 18 let, které ţijí ve společné domácnosti respondentů, je stejně jako v niţších věkových kategoriích, pouze jedno u největšího počtu domácností. Graf č. 2.2.9: Počet dětí ve věku 16 – 18 let v domácnosti

Zdroj: PROCES, Průzkum občanské spokojenosti TŘINEC 2011 Otázka: A kolik žije ve Vaší domácnosti dětí, kterým je 16 až 18 let?

- 72 -



Jak je z následujícího grafu patrné, největší mnoţství respondentů (39,6 %) zařadilo svoji domácnost, v kategorii chudí/bohatí, na průměrnou hodnotu 4. Pouze 2,4 % respondentů povaţuje svoji domácnost za chudou. Graf č. 2.2.10: Hodnocení zařazení rodiny do ţebříku chudí/bohatí

Zdroj: PROCES, Průzkum občanské spokojenosti TŘINEC 2011 Otázka: Kam byste zařadil(a) svou rodinu (domácnost, ve které žijete) na následujícím žebříčku?

V případě rozdělení odpovědi dle věku a pohlaví je znatelná mírná závislost, a to tak, ţe s rostoucím věkem respondenta se sniţuje průměrná hodnota odpovědi, tzn., ţe starší lidé se povaţují za chudší, neţ mladší. V závislosti na pohlaví se hodnotily ţeny jako chudší neţ muţi. Tabulka č. 2.2.54: Hodnocení zařazení rodiny do ţebříku chudí/bohatí Průměr odpovědí

Věk

Pohlaví


4,2 4,0 3,8 3,7 3,9 4,1 3,8 3,9

Zdroj: PROCES, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Otázka: V naší společnosti žijí lidé, kteří patří k bohatým, nebo do střední vrstvy, ale i k chudým. Kam by jste zařadil(a) svou rodinu (domácnost, ve které žijete) na následující škále? Použitá škála: 1 – 7, když 1 = chudý, 7 = bohatý.

V případě rozdělení respondentů dle druhu bydlení je znatelný rozdíl u osob ţijících v bytech v osobním vlastnictví (4,3) a u respondentů bydlících v bytech CPI (3,4). Lidé v bytech ve vlastnictví společnosti CPI se povaţují za chudší, neţ lidé, kteří mají byt v osobním vlastnictví. Celkově se však, ale všechny odpovědi pohybovaly v podobné škále.

- 73 -



Tabulka č. 2.2.55: Hodnocení zařazení rodiny do ţebříku chudí/bohatí v závislosti na typu bydlení Druh bytu

Průměr odpovědí

V osobním vlastnictví Obecním vlastnictví Druţstevním Byty CPI Byt ve vlastnictví jiného subjektu V pronajatém bytě Celkem

4,3 3,5 4,0 3,4 4,0 4,0 3,9

Zdroj: PROCES, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Otázka: V naší společnosti žijí lidé, kteří patří k bohatým, nebo do střední vrstvy, ale i k chudým. Kam byste zařadil(a) svou rodinu (domácnost, ve které žijete) na následující škále? Použitá škála: 1 – 7, kde 1 = chudý, 7 = bohatý.

Nejvíce respondentů, ve všech věkových kategoriích, mělo úplné střední vzdělání s maturitou, VOŠ, pouze u občanů nad 65 let bylo největší zastoupení lidí bez vzdělání nebo se základním vzděláním či se středním vzděláním bez maturity. Tabulka č. 2.2.56: Vzdělání respondentů dle věku a pohlaví Odpověď v %

Věk

Pohlaví


Bez vzdělání nebo základní, střední bez maturity 34,9 30,7 41,1 48,8 35,5 40,3

Úplné střední s maturitou, VOŠ 55,0 57,0 50,9 40,5 54,9 48,7

Vysokoškolské 10,1 12,3 8,0 10,6 9,6 11,0

Zdroj: PROCES, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Otázka: Jaké je vaše nejvyšší zdělání?

Nejvyšší procento občanů bez maturity a s niţším vzděláním bydlí v bytech CPI a v pronajatém bytě. Občanů s úplným středním vzděláním ţije nejvyšší procento (60,7 %) v druţstevních bytech a v bytech v osobním vlastnictví (60,2 %). U občanů s vysokoškolským vzděláním je situace shodná, v druţstevním bytě ţije nejvíce respondentů, a to 20,1 % respondentů a v bytech v osobním vlastnictví ţije 12,2 %. Tabulka č. 2.2.57:Vzdělání respondentů v závislosti na typu bydlení

Druh bytu

Odpověď v % Vzdělání

V osobním vlastnictví Obecním vlastnictví Druţstevním Byty CPI Byt ve vlastnictví jiného subjektu V pronajatém bytě

Bez vzdělání nebo Úplné střední základní, střední bez Vysokoškolské s maturitou, VOŠ maturity 27,5 60,2 12,2 41,5 47,7 10,8 19,2 60,7 20,1 62,2 32,4 5,4 39,0 58,7 2,3 59,1 40,9 0,0

Zdroj: PROCES, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Otázka: Jaké je vaše nejvyšší zdělání?

- 74 -



2.3 Dílčí shrnutí Blok identita s městem a kvalita ţivota Při poloţení otázky „Které slovní spojení se Vám vybaví kdyţ se řekne město Třinec?“ se většina respondentů shodla na Třineckých ţelezárnách (ty pak tvoří i jeden z hlavních bodů problémů ve městě, který trápí místní obyvatelstvo). Jak však lidé potvrdili ve spoustě telefonátech, ţelezárny jsou hlavním zaměstnavatelem a bez nich by nebyl rozvoj města, stejně tak budoucnost města ovlivňují podle respondentů hlavně ţelezárny. V otázce slovního spojení zazněly kontrasty průmyslového města a Beskyd a v souvislosti s proběhlým hokejovým utkáním také Třinečtí oceláři. Obyvatelstvo Třince trápí hlavně kvalita ovzduší (v souvislosti s ţelezárnami), nadcházející zdraţování bytů a nekvalitní bydlení (týká se to hlavně lidí bydlících v CPI bytech). Většina respondentů je se svým ţivotem ve městě spokojena a hodnotila vysokými známkami také otázky ohledně práce, partnera nebo osobního ţivota, ale i bezpečnost ve městě. Výjimku opět tvořili lidé v CPI bytech, kteří nebyli spokojení s kvalitou bydlení („Všechno je zastaralé a byty i domy jim doslova padají na hlavu a nezbývá jim nic jiného neţ opravovat a rekonstruovat, ale za své.“).

Blok rozvoje města Rozvoje města si všimla většina dotazovaných a rozvoj v budoucnosti vidí pozitivně. Finanční prostředky z rozpočtu města by měly putovat hlavně na rekonstrukce stávajících a výstavbu nových bytů. Od seniorů zazněl poţadavek také na výstavbu malometráţních bytů, jelikoţ starý člověk, který zůstal sám, nemá zapotřebí obývat velký byt, ale pokud se rozhodne odstěhovat do pečovatelského domu, je čekací doba velmi dlouhá a ceny těchto zařízení jsou dosti často i vyšší, neţ celý měsíční příjem jednoho seniora. Staří lidé jsou zvyklí bydlet ve staré části města a velice by uvítali, kdyby město takovouto formu bydlení vybudovalo. Dále by prostředky města měly jít na dopravu (dokončení obchvatu města, oprava silnic a výstavba dálnice na Slovensko) a v neposlední řadě častých odpovědí zaznělo i více moţností pro volný čas. Ve městě je ţalostný nedostatek parkovacích míst (moţným řešením by byla výstavba podzemních garáţí, jeden respondent uvedl, ţe je zde spousta chodníků a zelených ploch na úkor malého počtu parkovišť). Většina dotazovaných ani nevěděla, kolik je v jejich okolí pečovatelských domů, ale i v tomto směru informovaní občané uvedli, ţe by se hodila školka pro seniory a samozřejmě více budov s tímto zaměřením. Bylo by potřeba více kulturního a sportovního vyţití, chybí hřiště pro děti, skluzavky, pískoviště, aquapark, inline stezky, cyklostezky a také zábavní kluby pro mladé. Ve městě je dostatek obchodů, podle slov některých aţ moc, ale přesto chybí obchod pro kutily (Baumax nebo něco podobného) a velké nákupní centrum, za těmito věcmi lidé z Třince jezdí do Ostravy. Na práci policistů ve městě nebyl skoro ţádný negativní ohlas, jen by mohli více kontrolovat dětská hřiště, „ať se tam nepoflakují teenageři s flaškou v ruce“ a jeden dotazovaný podotknul, ţe i kdyţ jsou ve městě bezpečnostní kamery a něco se tam děje, tak policie stejně nepřijede. Informovanost obyvatel o práci na úřadě a o práci samosprávy je na dobré úrovni, hlavně jsou pouţívány webové stránky města, místní tisk – Zpravodaj, Hutník, Horizont, ve městě je sledována kabelová televize, informace jsou v menší míře získávány i na úřední desce.

Blok bydlení V této části bylo hodnocení ze stran respondentů nejhorší, hlavně k otázce na cenovou dostupnost bytů občané odpovídali, ţe cenově dostupné tedy rozhodně nejsou a o kvalitě nemůţe být ani řeč (nejhorší je situace u CPI bytů), respondenti nemají pocit, ţe byty jsou nevhodně lokalizované a ani úplně neprodejné. - 75 -



Pokud bydlel respondent v CPI bytě, tak celkové hodnocení bydlení (kvalita vytápění, oken, izolace, spokojenost s majitelem apod.) bylo hodně nízké, ale i přesto by si hodně lidí rádo koupilo i byt v takovém stavu. Citace: „Stejně si opravy musíme platit sami, tak bychom si aspoň zvelebovali na svém vlastním“. Hodně respondentů uvedlo, ţe se objevuje uvnitř bytu nebo domu plíseň. Pokud se jednalo o druţstevní nebo městské byty byla spokojenost s bydlením o hodně lepší i co se týče vztahů s majitelem bytu, u bytů v osobním vlastnictví nebo u rodinných domů byla spokojenost téměř 100%. Na extrémní hluk si stěţovali občané, kteří bydlí u silnice (není dokončen obchvat města a spousta kamiónů jezdí přímo přes město), a pak ti, co bydlí v blízkosti továrny (ţelezárny vydávají dlouhé táhlé hučení). Většina lidí vychází se svým okolím a sousedy dobře, proto si ani nijak moc nestěţovali na hlučnost procházející přes stěny pokojů. Některé občany však ruší zábavní podniky, tedy spíše lidé, kteří se z nich po půlnoci „vypotácí ven“. Občané byli spokojení s prací starostky, která nechala opravit většinu chodníků a veřejných prostranství, chválí i kvalitu zelených ploch. Mnohým se zdá dostatečné pokrytí města MHD, samozřejmě ti, co ţijí na okrajích města uvádějí, ţe spoje nejezdí vţdy tak, jak potřebují. Otázka parkování byla uţ zmíněna, stejně jako nedostavěný obchvat města, to je problém způsobující silniční zácpy. Respondenti odpovídali hojně na otázku nabídek pozemků k výstavbě domů a uváděli, ţe v Třinci je málo dostupných pozemků, v okolních obcích je situace lepší. U otázky důvodu nespokojenosti s bydlením byly většinou zopakovány odpovědi z předešlých bloků a nebo lidé soucítili s občany, kteří musí bydlet v CPI bytech (znovu poukázali na kvalitu bytů, jejichţ vzhled hyzdí celkovou atraktivnost města).

Sociální rizika a problémy Lidé souhlasili s většinou zmíněných výroků, největší počet rozporuplných hlasů obdrţel výrok „Člověk s VŠ můţe být dlouhodobě bez práce.“, výrok „Pokud si manţelé pořídí dítě, tak je rodina ohroţena chudobou.“ a výrok „Matky samoţivitelky jsou nejchudší skupinou“. Jako skupina obyvatel nejvýrazněji ohroţena sociálními problémy byli identifikováni senioři, nezaměstnaní, nemocní a zadluţené domácnosti. Lidé si nemysleli, ţe by mladí lidé do 30 let, rodiny s malými dětmi ani pracující s velmi nízkými příjmy měli být zvláště ohroţeni sociálními problémy.

Blok migrace důvody Obyvatelé města jsou spokojení v Třinci a většina se stěhovat nechce. Důvody proč se nestěhovat jsou vesměs stejné nebo podobné, a to stáří, zvyk, rodina, přátelé, zázemí, práce. Důvodem ke stěhování je zejména příleţitost práce (Praha, Brno, Ostrava, Český Těšín), příroda a čistší ovzduší (zejména Jiţní Morava, dále pak Beskydy) nebo velkoměsto.

Blok nezaměstnanost Pro mnoho respondentů byla úsměvná otázka zařazení mezi chudé nebo bohaté, většina se zařazovala na střed.

- 76 -



3 Prognóza budoucího vývoje s důrazem na oblast bydlení 3.1 Demografická prognóza města Třinec Projekce obyvatelstva ve městě Třinec do roku 2025 navazuje na Projekci obyvatelstva v krajích a oblastech ČR do roku 2065, vydanou Českým statistickým úřadem, resp. střední variantu republikové prognózy2. Do zpracování projekce nevstupovala migrace, a to ani vnitřní ani zahraniční, neboť její vývoj je prakticky nepředvídatelný. Počty přistěhovalých i vystěhovalých v jednotlivých regionech (a směry jejich toku) jsou silně podmíněny vnějšími vlivy, ekonomickou, sociální, bytovou situací jednotlivců, rodin i celé společnosti daného regionu, svou roli hrají také např. legislativní úpravy vstupu do republiky. Prezentovaná projekce tedy vypovídá o vývoji počtu obyvatel a věkovém sloţení daného kraje/oblasti, který by byl výsledkem pouze očekávaného vývoje přirozené měny. Prognóza počtu obyvatel ve městě Třinec, byla vyhotovená ve dvou variantách. Pozitivní prognóza vyhází z měr porodnosti dle věku na Třinecku a předpokládá další pokračovaní relativně pozitivních současných trendů. Negativní prognóza vychází z výše zmíněné prognózy Českého statistického úřadu, a přebírá obecnou míru plodnosti Moravskoslezského kraje. Níţe uvedený graf zobrazuje obě varianty prognózy. Graf č. 3.1.1: Prognóza počtu obyvatel 42 000

Počet obyvatel

41 000

40 000

39 427

39 000

Počet obyvatel

38 000

37 472

37 405

Prognóza pozitivní varianta

Prognóza negativní varianta

37 000

36 572

36 000 35 000

2000

2005

2010

2015

2020

2025

Zdroj: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva,2000 až 2010, údaje vždy k 1.1., výpočet PROCES

2

Střední varianta: v nejbliţších dvou letech předpokládá stagnaci úhrnné plodnosti na úrovni 1,50, poté plynulý růst plodnosti na úroveň 1,65 v roce 2025 a dále pak na 1,72 v roce 2050 se současným posunem průměrného věku matek do vyššího věku (z nynějších 29,3 na 31,0 let). Úhrnná plodnost je jeden z hlavních ukazatelů plodnosti, jedná se o součet měr plodnosti podle věku, a vyjadřuje tedy intenzitu plodnosti celé populace. Její hodnota popisuje průměrný počet dětí narozených jedné ţeně během jejího ţivota za předpokladu, ţe by se obecná míra plodnosti podle věku během reprodukčního období ţeny neměnila.

- 77 -



Prognóza počtu obyvatel ve městě Třinec - pozitivní varianta Vychází ze současné míry plodnosti dle věku vypočítané pro SO ORP Třinec a její prognózy při zachování nynějších trendů do roku 2025, viz následující grafy. Tato prognóza zohledňuje nárůst věku ţeny při prvním porodu.

Graf č. 3.1.2: Prognóza počtu obyvatel Míry plodnosti ţen dle věku pro SO ORP Třinec

Prognózy míry plodnosti dle věku pro SO ORP Třinec 250

140

Míra plodnosti dle věku

Míra plodnosti dle věku

120 100

2010 80

1995 2000

60

2005 40

200 150

Věk ženy při porodu 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49

100 50

20

0

0 15 - 19

20 - 24

25 - 29

30 - 34

35 - 39

40 - 44

1995

45 - 49

2000

2005

2010

2015

2020

2025

Věk ženy při porodu Věk ženy při porodu Zdroj: ČSÚ – Běžná evidence obyvatelstva 1995 až 2010, údaje vždy k 1.1. Pozn.: Míry plodnosti dle věku (fx), definované jako poměr počtu živě narozených dětí ženám ve věku x (Nvx) k počtu žen ve věku x (PZx) obvykle v ročním vymezení na 1000 žen

Graf č. 3.1.3: Prognóza počtu obyvatel 25,0%

140,0

125,2

128,9

131,4 21,8%

20,0% 19,4% 17,4%

15,0% 11,9%

10,0%

120,0

117,0

100,0

99,8 14,7%

15,8% 13,9%

75,7

16,6%

80,0

14,5%

Index stáří 60,0

61,2

40,0 5,0% 20,0

0,0%

0,0 1995

2000

2005

2010

2015

- 78 -

2020

2025

Podíl osob 0 - 14 let Podíl osob 65+



Tabulka č. 3.1.1: Základní výstupy z pozitivní prognózy počtu obyvatel ve městě Třinec

Počet obyvatel Podíl osob 0 - 14 let Podíl osob 65+ Index stáří Index ekonomické zátěţe Počet ţen v reprodukčním věku (15–49 let) Počet ţivě narozených dětí Obecná míra plodnosti vychází z míry porodnosti dle věku za SO ORP Třinec

Prognóza pozitivní Skutečnost varianta 2000 2005 2010 2015 2020 2025 39 427 37 841 37 405 37 328 37 379 37 472 17,4% 14,7% 13,9% 14,5% 15,8% 16,6% 13,2% 14,7% 16,3% 18,1% 20,4% 21,8% 75,7 99,8 117,0 125,2 128,9 131,4 59,9 56,5 57,3 59,8 67,9 76,4 8 958 8 518 8 028 7 542 387 408 434 423 43,2

47,9

54,0

56,0

Pozn.: Obecná míra plodnosti (f): f= Nv/PZ15-49* 1000, kde Nv je počet živě narozených dětí, PZ15-49 je počet žen v reprodukčním věku (15–49 let) Index stáří (IS): IS=P65+/P0-14*100, kde P65+ je počet obyvatel ve veku 65 let a více, P0-14 je počet obyvatel ve věku 0 až 14 let. Index ekonomické zátěže (IEZ): IEZ = (P0-19 + P65+)/P20-64*100 kde P65+ je počet obyvatel ve veku 65 let a více, P0-19 je počet obyvatel ve věku 0 až 19 let, P20-64 je počet obyvatel ve věku 20 až 64 let

Prognóza -negativní varianta Vychází z obecné míry plodnosti Moravskoslezského kraje. Dle této prognózy se zvýší podíl seniorů na 22 % v roce 2025, přičemţ podíl dětské sloţky zůstane přibliţně na stejné úrovni. Jak jiţ bylo uvedeno, tato prognóza nepočítá s migrací, která by mohla být způsobena výraznějším propouštěním v Třineckých ţelezárnách.

- 79 -



Graf č. 3.1.4: Vývoj věkové struktury obyvatelstva – negativní prognóza počtu obyvatel ve městě Třinec 25,0%

180,0 22,4%

160,0

20,6% 153,6

20,0% 18,2%

19,4% 17,4%

15,0%

16,3% 14,7%

117,0

99,8

13,9%

13,2% 11,9%

140,0 138,5

127,5

120,0

14,3%

14,9%

14,6%

100,0 80,0

10,0%

Index stáří Podíl osob 0 - 14 let Podíl osob 65+

75,7

60,0

61,2

40,0

5,0%

20,0 0,0%

0,0 1995

2000

2005

2010

2015

2020

2025

Tabulka č. 3.1.2: Základní výstupy z negativní prognózy počtu obyvatel ve městě Třinec

Počet obyvatel Podíl osob 0 - 14 let Podíl osob 65+ Index stáří Index ekonomické zátěţe Počet ţen v reprodukčním věku (15–49 let) Počet ţivě narozených dětí, Obecná míra plodnosti MSK

2000 39 427 17,4% 13,2% 75,7 59,9

Skutečnost 2005 37 841 14,7% 14,7% 99,8 56,5

2010 37 405 13,9% 16,3% 117,0 57,3 8 958 384 42,9

Prognóza negativní varianta 2015 2020 2025 37 228 36 970 36 572 14,3% 14,9% 14,6% 18,2% 20,6% 22,4% 127,5 138,5 153,6 59,4 66,1 72,2 8 518 371 43,5

8 028 348 43,3

7 542 313 41,5

Pozn.: Obecná míra plodnosti (f): f= Nv/PZ15-49* 1000, kde Nv je počet živě narozených dětí, P Z15-49 je počet žen v reprodukčním věku (15–49 let) Index stáří (IS): IS=P65+/P0-14*100, kde P65+ je počet obyvatel ve veku 65 let a více, P0-14 je počet obyvatel ve věku 0 až 14 let. Index ekonomické zátěže (IEZ): IEZ = (P0-19 + P65+)/P20-64*100 kde P65+ je počet obyvatel ve veku 65 let a více, P0-19 je počet obyvatel ve věku 0 až 19 let, P20-64 je počet obyvatel ve věku 20 až 64 let

- 80 -



3.2 Definování skupin sociálně potřebných Specifické skupiny obyvatelstva Při vymezení specifických skupin obyvatelstva s ohledem na zajištění potřeb v oblasti bydlení je vycházeno z tohoto rozdělení: Senioři Obecně se za seniory povaţuji osoby ve věku 65 a více let. Potřebnost sociální pomoci se ale vyskytuje i u osob mladšího věku, tedy dospělých („problematická“ začíná být věková kategorie od cca 50 let věku). Z hlediska popisu cílové skupiny, resp. vymezení osob v nepříznivé sociální situaci, vyţadujících sociální pomoc, zde můţeme zahrnout: ► Osoby, ţijící ve svém domácím prostředí nebo pobytové sociální sluţbě, které vyţadují pomoc v oblastech kaţdodenního ţivota, a to při zajištění své sebeobsluhy či chodu domácnosti, včetně pomoci udrţování kontaktu s vnějším společenským prostředím; ► osoby, vyţadující pomoc z důvodu sníţených schopností, a to v důsledku oslabení funkčnosti své paměti, nebo chronického duševního onemocnění; ► osoby seniorského věku tzv. „bez přístřeší“ (tedy většinou osoby pouze s fiktivním trvalým bydlištěm); ► osoby seniorského věku s různými typy závislostí, např. nejčastěji se závislostí na alkoholu a dalších návykových látkách; ► osoby seniorského věku, vyţadující současně také pomoc pro své jiţ dospělé dítě s určitým handicapem, např. dospělou osobu se zdravotním postiţením či chronickým duševním onemocněním; ► osoby, které se ocitly v období své poslední fáze ţivota. Osoby se zdravotním postižením ► Občané s duševním onemocněním a psychosociálními obtíţemi Okruh těchto osob tvoří lidé s duševním onemocněním, kteří nemohou dostatečně uspokojovat své bio-psycho-sociální potřeby z důvodu vzniku a trvaní duševní nemoci a dále lidé (bez diagnózy duševní nemoci) s psychosociálními obtíţemi a lidé v psychosociální krizi, tedy lidé, kteří se ocitli v takové ţivotní situaci, kdy jejich vlastní moţnosti a schopnosti řešení situace selhávají nebo jsou nedostatečné. Mezi nejčastěji uváděné potřeby těchto osob patří zajištění bydlení – v rámci sociální sluţby podpora samostatného bydlení, tréninkového bydlení, chráněného bydlení, či bydlení v domově pro osoby se zvláštním reţimem. ► Občané se zrakovým postiţením Cílovou skupinu tvoří:  občané se zrakovým postiţením;  občané se zrakovým a kombinovaným zdravotním postiţením;  rodiny a zákonní zástupci osob v raném věku s výše uvedenými druhy postiţení. ► Občané s tělesným a kombinovaným postiţením Cílovou skupinu, lze definovat následujícím způsobem:  Občané jakéhokoli věku s tělesným handicapem, mobilní či imobilní a s druhotně vzniklými problémy;  občané jakéhokoli věku, kteří mají kombinaci tělesného handicapu (s mobilitou či imobilitou) s dalším handicapem (poruchy smyslové, mentální, psychiatrické, autismus aj.) anebo občané s kombinací nejméně dvou handicapů. - 81 -



► Občané s mentálním postiţením Cílovou skupinou jsou osoby s mentální retardací, u kterých je snahou dosaţení integrace v majoritní společnosti a to především v oblastech přípravy na pracovní uplatnění, celoţivotního vzdělávání, samostatného způsobu ţivota a smysluplného trávení volného času. Osoby ohrožené sociálním vyloučením a sociálně vyloučené Cílovou skupinu představují jednotlivci, skupiny či komunity, kteří mají znesnadněný nebo zamezený přístup ke zdrojům a příleţitostem, které umoţňují zapojení do společenských, ekonomických a politických aktivit většinové společnosti. Tato skutečnost se v praxi projevuje omezeným přístupem ke společenským institucím zajišťujícím např. vzdělání, zdraví, ochranu a uspokojení základních ţivotních potřeb. Fakticky to znamená ţivot v chudobě, bez účasti na trhu práce (u mladých lidí bez účasti na systematickém vzdělávání), bez přiměřeného bydlení, bez dostatečného příjmu, obvykle v izolaci či v malé skupině podobně deprivovaných lidí pohybujících se na okraji společnosti. Do této cílové skupiny mohou být zahrnuti: ► občané nezaměstnaní a obtíţně zaměstnatelní, ► domácnosti (jednotlivci/rodiny) s nízkými příjmy, ► manţelské páry/mladé rodiny s dětmi s nízkými příjmy, ► jednotlivci a rodiny v nepříznivé sociální situaci, ► národnostní a etnické menšiny, ► osoby bez přístřeší, ► osoby ohroţené ztrátou bydlení;  osoby mající dluh na nájmu/či sluţbách,  osoby ţijící v nevyhovujících komerčních ubytovnách,  osoby ţijící v přelidněných nevyhovujících bytech, ► občané, kteří se nacházejí v hmotné nouzi dle zák. č. 111/2006Sb., o pomoci v hmotné nouzi;  občané, kterým byl uloţen alternativní trest – těchto občanů bylo v roce 2010 dle vyjádření městského úřadu 39  občané propuštěni z výkonu trestu odnětí svobody –47 občanů (v roce 2010)  osoby, které opouštějí pobytová zařízení jako jsou azylové domy (v roce 2010 to bylo 96 osob), azylové domy pro matky s dětmi (45 osob) a domy na půli cesty (12 osob) ► mladí dospělí opouštějící dětské domovy a výchovná zařízení, ► osoby, které opouštějí domy na půli cesty, ► migranti a uprchlíci.

Sociální východiska obyvatel Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto zákona se poskytují následující dávky:  přídavek na dítě  rodičovský příspěvek  sociální příplatek  příspěvek na bydlení  dávky pěstounské péče  porodné  pohřebné

- 82 -



Systém pomoci v hmotné nouzi je upraven zákonem č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. Systém pomoci v hmotné nouzi je moderní formou pomoci osobám s nedostatečnými příjmy, motivující tyto osoby k aktivní snaze zajistit si prostředky k uspokojení ţivotních potřeb. Je jedním z opatření, kterými Česká republika bojuje proti sociálnímu vyloučení. Vychází z principu, ţe kaţdá osoba, která pracuje, se musí mít lépe neţ ta, která nepracuje, popřípadě se práci vyhýbá. Dávkami, kterými se řeší pomoc v hmotné nouzi, jsou:  příspěvek na ţivobytí  doplatek na bydlení  mimořádná okamţitá pomoc V současné době dochází ke změnám v souvislosti se Zákonem č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí.

- 83 -



Nejvyšší intenzita obyvatel na území města Třinec je v městských částech Lyţbice, Staré Město a Dolní Líštná. V kartogramu 3.2.1je ukázáno i rozmístění budov na území města Třinec, aby byla zřejmá obydlená místa na jeho území. Obrázek č. 3.2.1: Intenzita obyvatel na území města Třinec

Nejvyšší intenzita výskytu příjemců příspěvku na ţivobytí je v městských částech Staré Město, Lyţbice, Dolní Líštná a Kanada, kde je největší bytová zástavba. Vývoj v letech 2008 aţ 2010 je zachycen v kartogramu 3.2.2.

- 84 -



Obrázek č. 3.2.2: Intenzita příjemců příspěvku na ţivobytí na území města Třinec

- 85 -



Nejvyšší počet příjemců příspěvku na ţivobytí je v místní části Lyţbice, dále pak Staré Město a Dolní Líštná. V roce 2009 došlo oproti roku 2008 k poklesu počtu vyplácených dávek, ale v roce 2010 došlo oproti roku 2009 k přibliţně padesátiprocentnímu nárůstu. Tabulka č.3.2.1: Vyplacené dávky „příspěvek na ţivobytí“ v Třinci v letech 2008 aţ 2010 Počet příjemců

Část Třince 2008 Dolní Líštná

2009

Vyplacená částka 2010

2008

2009

178 660 Kč 159 073 Kč

2010 243 486 Kč

67

55

92

Guty

0

0

0

0 Kč

0 Kč

0 Kč

Horní Líštná

0

0

0

0 Kč

0 Kč

0 Kč

16

12

28

37 784 Kč

30 113 Kč

69 010 Kč

Karpentná

0

0

0

0 Kč

0 Kč

0 Kč

Kojkovice

1

1

2

4 340 Kč

1 358 Kč

2 507 Kč

Konská

5

4

3

15 117 Kč

8 279 Kč

6 149 Kč

Lyţbice

152

128

207

376 185 Kč 311 143 Kč

495 937 Kč

Nebory

6

4

6

20 075 Kč

12 058 Kč

18 077 Kč

Oldřichovice

8

4

11

21 039 Kč

11 398 Kč

29 555 Kč

Osůvky

0

0

0

0 Kč

0 Kč

0 Kč

132

110

169

357 735 Kč 286 795 Kč

445 539 Kč

1

1

3

388

319

Kanada

Staré Město Tyra Celkem

3 126 Kč

3 126 Kč

9 127 Kč

521 1 014 061 Kč 823 343 Kč 1 319 387 Kč


- 86 -



Nejvyšší intenzita příjemců doplatku na bydlení je na hranici městských částí Lyţbice a Staré Město. Obrázek č. 3.2.3: Intenzita příjemců doplatku na bydlení na území města Třinec

- 87 -



Nejvyšší počet dávek doplatku na bydlení je poskytován v městských částech Lyžbice, Staré Město a Dolní Líštná. Tabulka č. 3.2.2: Vyplacené dávky „doplatku na bydlení“ v Třinci v letech 2008 aţ 2010 Část Třince

2008

Dolní Líštná

Počet příjemců 2009

2010

2008


2010

27

12

22

32 030 Kč

16 042 Kč

33 782 Kč

Guty

0

0

0

0 Kč

0 Kč

0 Kč

Horní Líštná

0

0

0

0 Kč

0 Kč

0 Kč

10

5

6

9 389 Kč

4 173 Kč

6 790 Kč

Karpentná

0

0

0

0 Kč

0 Kč

0 Kč

Kojkovice

0

0

0

0 Kč

0 Kč

0 Kč

Konská

0

1

0

0 Kč

264 Kč

0 Kč

Lyţbice

72

56

55

77 150 Kč

54 610 Kč

73 620 Kč

Nebory

1

0

2

687 Kč

0 Kč

4 610 Kč

Oldřichovice

0

1

1

0 Kč

3 707 Kč

834 Kč

Osůvky

0

0

0

0 Kč

0 Kč

0 Kč

61

43

50

73 259 Kč

63 543 Kč

64 614 Kč

0

0

0

0 Kč

0 Kč

0 Kč

171

118

136

192 515 Kč

142 339 Kč

184 250 Kč

Kanada

Staré Město Tyra Celkem Zdroj: MěÚ Třinec, 2011

Mimořádná okamţitá pomoc byla v roce 2010 vyplacena v celkem K nejvýraznějšímu nárůstu oproti roku 2008 došlo v městské části Lyţbice.

28

případech.

Tabulka č. 3.2.3: Vyplacené dávky „mimořádná okamţitá pomoc“ v Třinci v letech 2008 aţ 2010 Počet příjemců


4

2

2

2008 12 522 Kč

Guty

0

0

0

0 Kč

0 Kč

Horní Líštná

0

0

0

0 Kč

0 Kč

0 Kč

Kanada

1

0

1

1 285 Kč

0 Kč

540 Kč

Karpentná

0

0

0

0 Kč

0 Kč

0 Kč

Kojkovice

0

0

2

0 Kč

0 Kč

950 Kč

Konská

0

0

0

0 Kč

0 Kč

0 Kč

Lyţbice

7

8

13

29 277 Kč

12 601 Kč

20 469 Kč

Nebory

0

0

0

0 Kč

0 Kč

0 Kč

Oldřichovice

0

2

0

0 Kč

2 000 Kč

0 Kč

Osůvky

0

0

0

0 Kč

0 Kč

0 Kč

Staré Město

3

6

9

3 515 Kč

13 516 Kč

14 617 Kč

Tyra

0

0

1

0 Kč

0 Kč

500 Kč

15

18

28

46 599 Kč

30 832 Kč

37 646 Kč

Celkem

2009



- 88 -

2009 2 715 Kč

2010 570 Kč 0 Kč



Intenzita příjemců příspěvku na péči je nejvyšší v městské části Dolní Líštná. Vývoj v letech 2008 aţ 2010 je zachycen v kartogramu 3.2.4. Obrázek č. 3.2.4: Intenzita příjemců příspěvku na péči na území města Třinec

- 89 -



Vyplacené dávky příspěvku na péči byly nejvyšší v městské části Lyţbice, kde bylo v roce 2010 vyplaceno 2 581 000 Kč. Ve Starém Městě bylo vyplaceno 1 096 000 Kč. Vývoj v letech 2008 aţ 2010 je zobrazen v tabulce 3.2.4. Tabulka č. 3.2.4: Vyplacené dávky „příspěvek na péči“ v Třinci v letech 2008 aţ 2010 Počet příjemců


2009


2008

2009

2010

233

229

208

415 000 Kč

437 000 Kč

458 000 Kč

Guty

25

26

30

110 000 Kč

128 000 Kč

164 000 Kč

Horní Líštná

17

16

16

65 000 Kč

63 000 Kč

67 000 Kč

Kanada

50

52

49

240 000 Kč

250 000 Kč

226 000 Kč

Karpentná

56

49

47

272 000 Kč

217 000 Kč

218 000 Kč

Kojkovice

14

14

14

80 000 Kč

70 000 Kč

79 000 Kč

Konská

60

65

67

219 000 Kč

279 000 Kč

293 000 Kč

Lyţbice

462

491

533

2 036 000 Kč

2 286 200 Kč

2 581 000 Kč

Nebory Oldřichovice Osůvky Staré Město Tyra Celkem

63

66

70

277 000 Kč

307 000 Kč

359 000 Kč

150

151

160

694 000 Kč

720 000 Kč

803 000 Kč

21

25

22

103 000 Kč

120 000 Kč

122 000 Kč

213

232

253

856 000 Kč

997 000 Kč

1 096 000 Kč

11

11

12

53 000 Kč

67 000 Kč

63 000 Kč

1375

1427

1481

5 420 000 Kč

5 941 200 Kč

6 529 000 Kč


- 90 -



Dluhy na nájemném Jak je z následujícího kartogramu patrné, nejvyšší dluhy na nájemném ve městě Třinec, jsou v místních částech Lyţbice, Staré město, Karpentná a Kanada. Počty osob jsou stanoveny na číslo popisné, čili do výsledného počtu jsou zahrnuty všechny osoby, které bydlí na adrese, u které je veden dluh na nájemném. Dluţníci jsou rozděleni dle věku a pohlaví. Intenzita dluhů na nájemném v roce 2011 je nejvyšší v městské části Karpentná, Staré Město, Kanada a Lyţbice. Obrázek č. 3.2.5: Intenzita dluhu na nájemném na území města Třinec

- 91 -



Podrobnější údaje týkající se intenzity dluhu na nájemném na území města Třinec jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č. 3.2.5: Intenzita dluhu na nájemném na území města Třinec Část obce Dolní Líštná

součet dluhů suma obyvatel z toho muţů v Kč 29532 30 16

z toho ţen 14

8

22

65 let a více 0

0-14 let

15 - 64 let

Kanada

426750

161

69

92

60

96

5

Karpentná

918257

6

2

4

2

4

0

Konská

17340

4

2

2

1

2

1

Lyţbice

1518109

2718

1290

1428

405

1861

452

Oldřichovice

138717

23

11

12

1

19

3

Staré Město

1088540

626

288

338

118

444

64

14263

19

8

11

1

18

0

Tyra

Zdroj: MěÚ Třinec, údaje k 28.2. 2011 Pozn.: Počet obyvatel a jejich charakteristika se nevztahuje pouze na dlužníky, ale jsou to hodnoty za celý dům, ve kterém bydlí nějaká zadlužená osoba.

Mezi nájemci bytů ve vlastnictví města Třinec jsou také dluţníci, kterých v roce 2010 eviduje město celkem 236, jejichţ dluţná částka činí více neţ 3,87 mil. Kč. Oproti předchozích let je však tento počet dluţníků skoro třetinový. V roce 2005 bylo evidováno dokonce 680 dluţníků, nejvyšší dluţná částka byla evidována v roce 2007, která činila více neţ 5,3 mil. Kč. Tabulka č. 3.2.6: Seznam dluhů k datu splatnosti - nájemní byty Rok Výše dluhů Celkový počet dluţníků 2001 3.373.159 Kč 583 2002 3.663.095 Kč 634 2003 4.451.479 Kč 588 2004 4.769.518 Kč 609 2005 4.887.840 Kč 680 2006 5.154.288 Kč 654 2007 5.308.879 Kč 617 2008 3.436.756 Kč 258 2009 3.379.429 Kč 252 2010 3.871.226 Kč 236 Zdroj: MěÚ Třinec, 2011

- 92 -



3.3 Změny v oblasti bydlení v souvislosti se sniţováním příjmů, deregulaci nájemného, demografickým vývojem apod. Pokud respondenti nebyli ochotni odpovědět konkrétní částku průměrného čistého měsíčního příjmu celé své domácnosti ze všech zdrojů, měli moţnost zařadit tento příjem do kategorie. Celkem na otázku týkající se zařazení příjmu domácnosti do kategorie, odpovědělo 423 respondentů. Z výsledků průzkumu vyplynulo, ţe nejvíce respondentů (20,4 %) má příjem domácnosti v rozmezí 25 001 – 30 000 Kč. O pouhé procento méně respondentů, tedy 19,4 %, zařadilo příjem své domácnosti do kategorie příjmu v rozmezí od 30 001 do 50 000 Kč. Nejméně respondentů, pouze 4,8 %, má příjem celé své domácnosti v rozmezí od 12 001 do15 000 Kč. Celých 16,8 % respondentů má příjem celé domácnosti pouze částku do 12 000 Kč. Tabulka č.3.3.1: Kategorie příjmu domácnosti v Třinci Počet do 12 000 Kč 12 001 – 15 000 Kč 15 001 – 20 000 Kč 20 001 – 25 000 Kč 25 001 – 30 000 Kč 30 001 – 50 000 Kč 50 001 Kč a více Celkem platných odpovědí

Patná %

% 71 20 68 60 86 82 36 423

13,0 3,7 12,4 10,9 15,7 15,0 6,5 77,2

Kumulativní %

16,8 4,8 16,0 14,1 20,4 19,4 8,4 100,0

16,8 21,7 37,7 51,8 72,2 91,6 100,0


Průměrný čistý měsíční příjem celé domácnosti v Třinci je tedy 28 019 Kč. Na spotřební jednotku je tato částku ve výši 14 257 Kč a na osobu připadá v Třinci průměrný čistý příjem 10 047 Kč. Tabulka č.3.3.2: Rozloţení čistých měsíčních příjmů domácností v Třinci v (Kč) Průměr Medián (střední hodnota tj. 50% hranice) Směr. odchylka (ukazatel variability) Dolní kvartil (spodních 25 % domácností) Horní kvartil (horních 25 % domácností)

celé domácnosti na spotřební jednotku 28 019 14 257

na osobu 10 047

25 000

12 227

9 000

17 466

7 649

5 989

18 000

9 182

6 833

35 000

17 000

11 565


Pro stanovení spotřební jednotky domácnosti byl vyuţit metodický přístup EU, kde jsou definovány členové domácnosti takto: první dospělý v domácnosti = 1.0, kaţdý další dospělý (osoba starší 13 let) = 0.5, kaţdé dítě (13-leté nebo mladší) = 0.3. V grafu 3.3.1. je znázorněno rozloţení čistých měsíčních příjmů domácností v Třinci formou boxplotu, ve kterém se respondenti pohybují, včetně extrémních odpovědí. V červeném obdélníku se nachází 50 % všech domácností ve městě Třinec a prostřední čára značí střední hodnotu, nebo-li medián.

- 93 -



Graf č.3.3.1: Grafické rozloţení čistých měsíčních příjmů domácností v Třinci


Domácnosti, příjmy a náklady na bydlení Pokud rozčleníme domácnosti dle typu, je vyjma jiného typu domácnosti, převaţující typ domácnosti respondenta, bezdětné páry. Bezdětné páry tvoří 33,9 % domácností respondentů, naopak nejmenší část respondentů (5,3 %) je součástí neúplné domácnosti s dětmi. Tabulka č. 3.3.3: Členění domácností Typ domácnosti Jednočlenné domácnosti Neúplné rodiny s dětmi Úplné rodiny s dětmi Bezdětné páry Domácnosti seniorů Celkem platných odpovědí Jiný typ domácnosti Celkem

Počet

% 51 20 69 128 109 376 164 540

9,4 3,7 12,8 23,7 20,2 69,6 30,4 100,0

Platná % 13,5 5,3 18,4 33,9 28,9 100


Průměrný měsíční příjem domácnosti dle typu domácnosti je znázorněn v následující tabulce. Je patrné, ţe nejvyššího příjmu dosahují bezdětné páry, jejichţ příjem je 32 962 Kč. Podobné výše příjmu dosahují úplné rodiny s dětmi, jejichţ průměrný měsíční příjem činí 32 436 Kč. Naopak nejniţší příjem vykazují domácnosti jednočlenné, coţ je pochopitelné. Celkový průměrný měsíční příjem domácností v Třinci činí 26 791 Kč. Na základě směrodatné odchylky je patrná největší rozdílnost v odpovědích týkající se průměrného měsíčního příjmu u neúplných rodin s dětmi. Tabulka č. 3.3.4: Průměrný měsíční příjem domácnosti Typ domácnosti Jednočlenné domácnosti Neúplné rodiny s dětmi Úplné rodiny s dětmi Bezdětné páry Domácnosti seniorů Celkem

Průměr 14027 24662 32436 32962 20604 26791


- 94 -

Směr. odchylka 11881 19406 16328 17691 16576 17950



Pokud se zaměříme na spotřební jednotku, celkový průměrný měsíční příjem činí v Třinci 13 948 Kč. Pokud tento příjem rozčleníme dle typu domácnosti, opět je nejvyšší částka průměrného měsíčního příjmu u bezdětných párů, která činí 14 925 Kč. Oproti průměrnému měsíčnímu příjmu celé domácnosti, vykazuje spotřební jednotka nejniţší příjem spadající do domácnosti typu neúplné rodiny s dětmi. Směrodatná odchylka vyjadřuje odchylku od průměru, tzn., jak moc se lišily jednotlivé odpovědi respondentů od průměrné částky. Čím je směrodatná odchylka vyšší, tím je rozdílnost v odpovědích vyšší. Je patrný velký rozdíl v odpovědích u jednočlenných domácností. Tabulka č. 3.3.5: Průměrný měsíční příjem domácnosti na spotřební jednotku Typ domácnosti Jednočlenné domácnosti Neúplné rodiny s dětmi Úplné rodiny s dětmi Bezdětné páry Domácnosti seniorů Celkem

Průměr 14027 11728 13629 14925 13367 13948

Medián 10713 10394 11565 12245 11565 12000

Směr. odchylka 11881 6664 6081 7123 8077 7847


Z průzkumu občanské spokojenosti v Třinci byly dále zjištěny průměrné náklady domácnosti spojené s bydlením. Pokud rozčleníme tyto náklady dle typu domácnosti, nejvyšší náklady na bydlení vykazují úplné rodiny s dětmi, coţ je pochopitelné, protoţe tento typ domácnosti má ve většině případů nejvíce členů. Náklady této domácnosti činí měsíčně 6 813 Kč. Naopak nejniţší náklady spojené s bydlením vykazují domácnosti jednočlenné. Rozdílnost v odpovědích, resp. ve výši nákladů, je největší u úplných rodin s dětmi. Celkový průměrný náklad domácnosti spojený s bydlením v Třinci činí 5 809 Kč. Tabulka č. 3.3.6: Průměrný náklad domácnosti spojený s bydlením (nájem, elektřina, plyn a další sluţby spojené s bydlením) Typ domácnosti Jednočlenné domácnosti Neúplné rodiny s dětmi Úplné rodiny s dětmi Bezdětné páry Domácnosti seniorů Celkem

Průměr 4597 5556 6813 6189 5311 5809

Medián 4500 5675 6542 6000 5000 5500

Směr. odchylka 1531,5 2062,4 2449,4 2301,0 2173,0 2297,5


Největší podíl nákladů spojených s bydlením zaplatí měsíčně ze svého příjmu jednočlenné domácnosti. Tyto náklady u jednočlenných domácností činí celých 46,4 % jejich příjmů. Oproti tomu nejmenší podíl nákladů na bydlení z měsíčního příjmu vykazují bezdětné páry a úplné rodiny s dětmi. Celkový průměrný podíl nákladů na bydlení v Třinci činí 29,8 % z celkového průměrného měsíčního příjmu domácnosti. Největší rozdílnost v odpovědích respondentů byla u jednočlenných domácností.

- 95 -



Tabulka č. 3.3.7: Průměrný podíl nákladů na bydlení Typ domácnosti Jednočlenné domácnosti Neúplné rodiny s dětmi Úplné rodiny s dětmi Bezdětné páry Domácnosti seniorů Celkem

Průměr 46,4 36,4 24,6 21,9 35,3 29,8

Medián 40,7 30,4 24,7 22,9 38,2 26,7

Směr. odchylka 28,7 24,8 11,5 10,8 16,6 18,3


Vlastník bytu/domu * kategorie příjmu domácnosti Nejvyšší průměrný měsíční příjem domácnosti v závislosti na typu bydlení vykazují respondenti bydlící v druţstevních bytech (34 434 Kč) a bytech ve vlastnictví jiného subjektu, jejichţ příjem činí 33 345 Kč. Nejniţší příjem vykazují respondenti bydlící v bytech v obecním vlastnictví. Tabulka č. 3.3.8: Průměrný měsíční příjem domácnosti Vlastník bytu/domu V osobním vlastnictví Obecním vlastnictví Druţstevním Byty CPI Byt ve vlastnictví jiného subjektu Celkem

Průměr 33482 19587 34434 20406 33345 28082

Medián 28267 18341 30000 18341 29762 25000

Směr. odchylka 18440 10414 18659 11211 22619 17516


Z tabulky 3.3.9. vyplývá, ţe u bytů v osobním vlastnictví se pohybují nejvíce příjmy domácností v kategorii 30 001-50 000 Kč (28,2 %), u druţstevních bytů je situace stejná. U bytů v obecním vlastnictví a CPI převaţují příjmy v nejniţší kategorii. Tabulka č. 3.3.9: Kategorie příjmu domácnosti v závislosti na typu bydlení 15 001 – 20 000 Kč

20 001 – 25 000 Kč

25 001 – 30 000 Kč

30 001 – 50 000 Kč

50 001 Kč a více

2,0% 5,8%

16,8% 11,5% 3,3% 15,6%

16,8% 25,0% 21,7% 19,7%

28,2% 9,6% 26,7% 6,6%

13,4%

10,7%

14,1% 13,5% 21,7% 18,9%

18,3% 1,6%

100,0% 100,0% 100,0% 100,0%

8,3%

2,8%

8,3%

22,2%

27,8%

25,0%

5,6%

100,0%

17,2%

4,8%

16,0%

14,3%

20,3%

19,1%

8,4%

100,0%

do 12 000 Kč V osobním vlastnictví Obecním vlastnictví Druţstevním Byty CPI Byt ve vlastnictví jiného subjektu Celkem

12 001 – 15 000 Kč

kategorie příjmu domácnosti

8,7% 34,6% 8,3% 27,0%


- 96 -

Celkem



Nejvíce respondentů s nízkým příjmem domácnosti (do 12 tis. a do 15 tis. Kč) bydlí v bytech CPI. Naopak lidé v nejvyšší příjmové kategorii bydlí v bytech v osobním vlastnictví a v druţstevních bytech. Tabulka č. 3.3.10: Kategorie příjmu domácnosti v závislosti na typu bydlení 15 001 – 20 000 Kč

20 001 – 25 000 Kč

25 001 – 30 000 Kč

30 001 – 50 000 Kč

50 001 Kč a více

15,0% 15,0%

41,7% 10,0% 3,3% 31,7%

29,4% 15,3% 15,3% 28,2%

52,5% 6,3% 20,0% 10,0%

57,1%

65,0%

31,3% 10,4% 19,4% 34,3%

31,4% 5,7%

35,6% 12,4% 14,3% 29,1%

4,2%

5,0%

4,5%

13,3%

11,8%

11,3%

5,7%

8,6%

100,0%

100,0%

100,0%

100,0%

100,0%

100,0%

100,0%

100,0%

do 12 000 Kč V osobním vlastnictví Obecním vlastnictví Druţstevním Byty CPI Byt ve vlastnictví jiného subjektu Celkem

12 001 – 15 000 Kč

kategorie příjmu domácnosti

18,1% 25,0% 6,9% 45,8%

Celkem


Průměrné náklady domácnosti na bydlení včetně poplatků spojených s bydlením jsou nejvyšší u respondentů bydlících v bytech vlastněných jinými subjekty (6 839 Kč). Na druhém místě se umístili obyvatelé bytů v osobním vlastnictví, těsně za nimi jsou nájemníci bytů CPI. Nejniţší náklady na bydlení mají lidé ţijící v obecních bytech. Největší rozdílnost v částkách za bydlení je u bytů v osobním vlastnictví, kde je nejvyšší směrodatná odchylka. Tabulka č. 3.3.11: Průměrné náklady domácnosti na bydlení včetně poplatků spojených s bydlením v závislosti na typu bydlení Vlastník bytu/domu V osobním vlastnictví Obecním vlastnictví Druţstevním Byty CPI Byt ve vlastnictví jiného subjektu Celkem

Průměr 6158 5452 5900 6098

Medián 5500 5000 6000 5682

Směr. odchylka

6839

7000

2722

6070

6000

2514

3005 2091 1902 2044


Nejvyšší náklady domácnosti na spotřební jednotku mají v průměru obyvatelé druţstevních bytů (17 658 Kč), u této kategorie je však zároveň nejvyšší směrodatná odchylka, tzn. ţe je velká rozdílnost mezi jednotlivými domácnostmi. Na druhém místě jsou pak domácnosti z bytů v osobním vlastnictví, kde i rozdílnost v nákladech na bydlení u jednotlivých domácností je mnohem menší neţ u druţstevních bytů. Nejniţší náklady na bydlení mají obyvatelé CPI a obecních bytů.

- 97 -



Tabulka č. 3.3.12: Průměrný náklad domácnosti na spotřební jednotku Vlastník bytu/domu V osobním vlastnictví Obecním vlastnictví Druţstevním Byty CPI Byt ve vlastnictví jiného subjektu Celkem

Průměr 16153 11811 17658 11350

Medián 15000 11061 13381 10230

Směr. odchylka

14122

12263

6423

14255

12227

7626

7571 5589 11523 4378


Nejvyšší procento podílu nákladů na bydlení je u občanů bydlících v bytech v obecním vlastnictví (38,2 %) a CPI (35,8 %). U obyvatel obecních bytů je nejvyšší rozdílnost (směr. odchylka 23,7 %). Naopak nejniţší procento podílu nákladů na bydlení je u obyvatel druţstevních bytů. Tabulka č. 3.3.13: Průměrný podíl nákladů na bydlení v % Vlastník bytu/domu V osobním vlastnictví Obecním vlastnictví Druţstevním Byty CPI Byt ve vlastnictví jiného subjektu Celkem

Průměr 24,7 38,2 21,9 35,8

Medián 19,5 31,7 17,5 31,8

Směr. odchylka

24,2

23,7

13,1

29,4

25,1

19,4

15,9 23,7 18,8 19,4


Respondenti do 25 let a starší 65 let věku uvádějí v největší míře, ţe nemají ţádné půjčky. Ve věkové kategorii 25 – 44 let je bez půjček pouze 41% občanů. V závislosti k pohlaví jsou ţeny méně zadluţené, neţ muţi. Tabulka č. 3.3.14: Existence půjček dle věku a pohlaví Odpověď v % Věk Do 25 let Ţádné půjčky Do 50 tisíc 50 – 100 000 Kč 100 001 – 200 000 200 001 – 300 000 300 001 – 500 000 500 tisíc Kč a více

75,4 7,1 7,4 2,9 4,2 0,0 2,9

25 - 44 let

Pohlaví 45 - 64 let

41,0 11,6 11,9 11,3 8,4 5,6 10,2

57,4 16,8 7,9 8,3 1,1 2,6 5,9

65 a více let 71,7 12,3 1,7 9,2 0,0 1,7 3,5

Muţ 52,3 9,7 7,4 13,1 5,4 3,4 8,8

Ţena 61,1 16,1 8,2 4,8 2,4 3,0 4,5

Zdroj: PROCES, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Otázka: Máte nějaké půjčky? (od banky, známých, příbuzných)

Na otázku „Máte nějaké půjčky?“ odpovídali respondenti většinou negativně. Jedinou skupinou, která má převaţující půjčky do 50 000, jsou respondenti ţijící v pronajatém bytě. Naopak v rozsahu půjčky 50 – 500 000 Kč nemají tito občané ţádné půjčky.

- 98 -



Tabulka č. 3.3.15: Existence půjček v závislosti na typu bydlení Odpověď v % Druh bytu V osobním vlastnictví

Ţádné půjčky Do 50 tisíc 50 – 100 000 Kč 100 001 – 200 000 200 001 – 300 000 300 001 – 500 000 500 tisíc Kč a více

53,5 11,2 6,1 9,3 4,0 5,4 10,5


Druţstevním

58,8 18,4 7,4 11,4 3,9 0,0 0,0

Byty CPI

57,6 11,7 9,4 4,7 4,3 4,0 8,3

66,4 12,5 11,6 7,5 1,3 0,7 0,0


V pronajatém bytě

40,8 6,6 8,1 13,3 10,7 6,1 14,5

40,9 46,6 0,0 0,0 0,0 0,0 12,6

Zdroj: PROCES, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Otázka: Máte nějaké půjčky? (od banky, známých, příbuzných)

Drtivá většina všech dotazovaných uvedla, ţe mají úspory v maximálně výši do 50 000 Kč. Respondenti ve věkové kategorii 25 – 44 let mají mírně vyšší procento naspořené částky v hodnotě 50 000 – 100 000 Kč neţ ostatní dotázaní (19,7%). Zajímavostí je, ţe niţší naspořené částky mají většinou ţeny, zatímco muţi mají převahu v naspořených částkách vyšších. Tabulka č. 3.3.16: Výše úspor dle věku a pohlaví Odpověď v % Věk Ţádné - do 50 tisíc 50 – 100 000 Kč 100 001 – 200 000 200 001 – 300 000 300 001 – 500 000 500 tisíc Kč a více

Do 25 let 83,3 15,3 0,0 1,4 0,0 0,0

25 - 44 let 69,7 19,7 8,8 1,4 0,0 0,5

Pohlaví 45 - 64 let 65 a více let 75,9 79,4 14,1 15,4 4,9 3,6 3,5 1,6 1,0 0,0 0,5 0,0

Muţ 74,3 15,9 6,1 2,7 0,7 0,3

Ţena 76,1 17,0 4,9 1,6 0,0 0,3

Zdroj: PROCES, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Otázka: Pokuste se, odhadnout, do kterého intervalu byste zařadil(a) celkový objem Vašich osobních úspor. Máme na mysli peníze, kterými můžete ihned nebo v blízké budoucnosti volně disponovat (jedná se například o peníze, které máte uloženy doma, na běžných účtech, na terminovaném vkladu, na vkladní knížce, na účtu stavebního spoření, penzijního připojištění apod.)

Největší procento naspořené částky maximálně do 50 000 Kč mají občané bydlící v bytech v soukromém vlastnictví. Naopak nejmenší podíl v kategorii úspor do 50 000 Kč uváděli lidé ţijící v bytě ve vlastnictví jiného subjektu a lidé v pronajatém bytě. Jejich úspory pak tvoří z 38,4% (u bytů ve vlastnictví jiného subjektu), resp. z 28,3% (u pronajatých bytů) 50 -100 000 Kč.

- 99 -



Tabulka č. 3.3.17: Výše úspor v závislosti na typu bydlení Odpověď v % Druh bytu V osobním vlastnictví Ţádné - do 50 tisíc 50 – 100 000 Kč 100 001 – 200 000 200 001 – 300 000 300 001 – 500 000 500 tisíc Kč a více

Obecním Druţstevním vlastnictví

75,1 14,4 6,8 3,2 0,0 0,4

84,2 11,1 2,1 1,3 0,0 1,4

76,0 19,1 1,0 1,4 2,5 0,0

Byty CPI 80,3 13,7 4,7 1,3 0,0 0,0

Byt ve V vlastnictví pronajatém jiného bytě subjektu 46,7 46,6 38,4 28,3 12,8 25,1 2,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

Zdroj: PROCES, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Otázka: Pokuste se, odhadnout, do kterého intervalu byste zařadil(a) celkový objem Vašich osobních úspor. Máme na mysli peníze, kterými můžete ihned nebo v blízké budoucnosti volně disponovat (jedná se například o peníze, které máte uloženy doma, na běžných účtech, na terminovaném vkladu, na vkladní knížce, na účtu stavebního spoření, penzijního připojištění apod.)

Při srovnání dat vycházejících z odpovědí respondentů na otázku, mají-li stavební spoření, je zřetelný rozdíl mezi věkovými kategoriemi respondentů a jejich vztahem ke stavebnímu spoření. S rostoucím věkem občanů klesá počet těch, kteří mají uzavřené stavební spoření. Nejpočetnější skupinou respondentů se stavebním spořením tvoří lidé do 25 let věku (59,6 %), nejmenší pak lidé nad 65 let věku (34,2 %). Mírnou převahu v uzavřených stavebních spořeních mají ţeny nad muţi. Tabulka č. 3.3.18: Existence stavebního spoření dle věku a pohlaví

Věk

Pohlaví


Odpověď v % 59,6 57,4 48,6 34,2 50,3 47,5 52,9 50,3

Zdroj: PROCES, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Otázka: Máte stavební spoření?

Odpovědi týkající se stavebního spoření se různily vzhledem k druhu bytu, jenţ dotazovaní obývají. Nejpočetnější skupinou obyvatel mající stavební spoření jsou respondenti, kteří ţijí v bytech ve vlastnictví jiného subjektu (67,7%). Naopak občané ţijící v bytech CPI, uváděli sjednané stavební spoření pouze v 32,6% případů. U ostatních skupin jsou hodnoty velmi podobné.

- 100 -



Tabulka č. 3.3.19: Existence stavebního spoření v závislosti na typu bydlení Druh bytu V osobním vlastnictví Obecním vlastnictví Druţstevním Byty CPI Byt ve vlastnictví jiného subjektu V pronajatém bytě Celkem

Odpověď v % 55,9 54,5 56,4 32,6 67,7 62,3 50,3

Zdroj: PROCES, Průzkum občanské spokojenosti Třinec 2011 Otázka: Máte stavební spoření?

Z hlediska dopadů na bydlení je nutné věnovat pozornost především nízkopříjmovým domácnostem, tzn. seniorské domácnosti, jednočlenné domácnosti a neúplné rodiny, jak bylo uvedeno v této kapitole, jejich podíl nákladů na bydlení je větší neţ 35 % z celkového příjmu domácností. Dále by se pozornost měla především zaměřit na početnou skupinu obyvatel ve věku 60 – 65 let, která způsobí prudší nárůst počtu seniorů ve městě Třinec. Rovněţ demografická prognóza počítá s podílem seniorů v populaci v roce 2025 okolo 20 %, coţ je jedna pětina z celkového počtu obyvatel. Tyto trendy budou specifikovány na pracovních skupinách.

- 101 -


4 Návrh opatření

- 102 -




4.1 Opatření v oblasti bydlení a bytového fondu SWOT analýza Silné stránky

Slabé stránky

Město vlastní 1847 bytů standartních s nájem Nárůst neplatičů nájemného především 38,05 – 50,00Kč m2 a 20 bytů se sníženou u mladých lidí a osob v produktivním věku kvalitou s nájmem 20 Kč m2 Příjem obecního rozpočtu cca 10 mil. Kč ročně z Nezateplené panelové domy ve vlastnictví města vybraných nájmů Financování postupných oprav bytového fondu (město vybere z nájmu 50 mil, 80% tj. 40 mil Nedostatečná možnost parkování, především z vybraného nájmu jde na opravy např. výměny v sídlištní zástavbě oken, generální oprava výtahů a rozvodů sítí) Koncepce plánů oprav dopředu na 10 let, do 5-ti Nové pozemkové možnosti k výstavbě zatím let vyměněny všechny okna (v současné době nemají kanalizaci u 35% městských bytů) V novém územním plánu jsou připravené rozvojové plochy pro zástavbu rodinných domů Nižší kvalita bydlení v bytech CPI v příměstských částech (Oldřichovice, Guty, Nebory a Dolní Líštná) Vypracovaný general statické dopravy, V rámci města nedostatečně vybudovaná síť dle finanční možnosti jeho postupná realizace cyklostezek V rámci města je dostatečně vybudovaná vodovodní i kanalizační síť (90% obyvatel je Městské byty obývají domácnosti s nižšími příjmy napojeno na čističky odpadních vod) Zabezpečení centrálního vytápění bytů Ukončení deregulace nájemného Příleţitosti

Ohroţení

Podpora výstavby sociálního (nízkonákladového) Nedostatečně rozvinutý trh s byty bydlení a navazujících služeb s využitím dotace Pokračování nárůstu dluhů, které povede Využití vhodných objektů města k přestavbě ke zhoršení hospodaření s městským bytovým na nízkonákladové a malometrážní bydlení fondem Postavení nových bytových domů soukromými Nárůst bezdomovectví, okolo 30-ti lidí ročně vlastníky, s preferencí menších a vymezení části skončí nájemní vztah v bytech CPI, lze očekávat bytů z bezbariérovým přístupem nárůst této skupiny lidí Výstavba parkovišť a nastavení systému statické Zvyšování cen nájemného u bytů CPI dopravy na sídlištích Dobudovaní páteřní cyklotrasy s vyvedením Nekoordinovaná bytová politika na území města na okraj města Roste potřeba menších bytů 1+1 (snaha slučování Dobudovat kanalizační síť do okrajových částí garsonek vedle sebe v byty 1+1 u městských města bytů) Revitalizace oblasti Borku a Folvarku – domy Vzhledem k možnému nárůstu cen tepla zvážit ve vlastnictví CPI, nicméně je zde omezené - 103 -

PROCES PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. využití této lokality (majitel pozemku Třinecké zateplení objektů města železárny, ochranné pásmo plynojemu apod.) Uplatnění zvýšení nájemného/m2 u všech standardních bytů na přiměřenou výši cca 50 Kč/m2 Z výnosů pronájmu obecního bytového fondu za obvyklé tržní nájemné financovat zařízení pro seniory se spojením podpory ze státního bytového fondu

- 104 -




Cíl problémového okruhu Realizovat finančně efektivní a sociálně citlivou správu bytového fondu ve spolupráci s ostatními vlastníky.

- 105 -



Návrh konkrétních projektů Správa a financování obecního bytového fondu 

A.1.1 Realizace plánu oprav domovního a bytového fondu o financování postupných oprav z vybraného nájmu



A 1.2. Nastavení modelu zvyšování nájemného o nastavení se sociální citlivostí o doporučená cena cca 50Kč za m2



A 1.3. Inventura majetku správy města o účelem zmapování je vytipování objektů, které nabízí moţnost realizace nízkonákladového bydlení pro seniory, osamělé vdovy, matky samoţivitelky o např. projekt Rekonstrukce budovy na Smetanově ulici za účelem zřízení domu zvláštního určení pro seniory za vyuţití financování z vhodného dotačního programu (Evropské fondy, státní bytová podpora) o např. projekt Rekonstrukce budovy „Líštná 12“ za účelem zřízení startovacích bytů



A 1.4 Přestavba garsonek na byty 1+1 o tyto byty mohou slouţit jako startovací byty pro mladé lidi, nebo jako finančně přijatelnější bydlení pro neúplné rodiny, matky samoţivitelky



A 1.5. Prodej bytů do vlastnictví občanů o povolit odprodej celých domů, nebo vchodů (100 – 200 bytů) o spolupráce s externí firmou o cena bytů dle znaleckého posudku

Podpora další výstavby bytů a navazujících sluţeb na území města 

A 2.1. Návrh ploch pro výstavbu nových rodinných a bytových domů o návrh ploch pro výstavbu rodinných domů, ale i bytových domů s menšími byty (především bytů 1 + 1 či 2 + 1) o zajištění napojení navrhovaných ploch na inţenýrské sítě



A 2.2. Podpora výstavby bytů pro soukromé investory dle moţnosti města o např. nadstandardní bydlení pro seniory hotelového bytu, rozvojová lokalita v Lyţbicích, výstavba rodinných domů a zázemí pro bydlení – soukromý vlastník



A 2.3. Nastavení systému statické dopravy o např. prodání pozemků CPI k vytvoření parkovacích ploch o např. prodání ploch ve vlastnictví Třineckých ţelezáren – Lyţbice o např. vyuţití ploch ve dvorech bytových domů, spolufinancování výstavby parkovacích ploch s nájemníky okolních bytů

Komunikace s ostatními vlastníky bytového fondu 

A 3.1 Komunikace s ostatními vlastníky bytového fondu o koordinační schůzky mapující vývoj neplatičů (např. čtvrtletní schůzky)

- 106 -



4.2 Moţnosti, funkce a pouţití sociálního fondu SWOT analýza Silné stránky

Slabé stránky

Kvalitně zpracovaný komunitní plán rozvoje Malá podnikatelská aktivita sociálních služeb a jeho postupná realizace nerozvinuté podnikatelské prostředí

obyvatel,

Existence chráněné dílny pro zdravotně postižené Nedostatek pracovních příležitostí především osoby (cca 120 míst) v průmyslové zóně Třinec pro osoby s vysokoškolským vzděláním Baliny Nárůst osob z příspěvkem na péči z důvodu stárnoucího obyvatelstva

Široká nabídka i dostupnost sociálních služeb

Projekt bezbariérové město (odstraňování bariér Lokální zdroje znečištění, špatné klimatické na úřadech, poště, nákupní centrum Tesco) podmínky, doprava Vybudovaná sociální infrastruktura (v pobytové Stárnutí obyvatelstva, seniorské domácnosti, formě jednočlené domácnosti vdov Dobrá dostupnost ambulantních a terénních Nedostatečná legislativa a četnost jejich změn sociálních služeb Příleţitosti

Ohroţení

Jednostranně orientovaný trh práce, který je velice citlivý na vývoj ekonomické situace u hlavního zaměstnavatele v regionu

Ekonomická udržitelnost sociálních služeb Podpora začínajících i rozvíjejících podnikatelů vstřícným přístupem úředníků Stabilizovaný postižením

počet

osob

se

se

zdravotním

Změnou legislativy, může dojít k nedostatečné informovanosti města o sociálně slabých občanech Nejasnost budoucího financování služeb sociální prevence, hrozí omezení až případné zrušení těchto služeb

V důsledku zvyšování cen nájmů a snižování kupní síly obyvatelstva může dojít k nárůstu Zvýšení využívání pečovatelských služeb bezdomovců (existují už první příznaky). obyvateli z důvodu zvyšování nesoběstačnosti Nejrizikovější skupinou jsou ženy samoživitelky, domácnosti seniorů a jednočlené domácnosti osob v produktivním věku Výstavba Domu zvláštního určení (forma penzionu) nebo vymezení bytů zvláštního určení s pečovatelskou službou a to jak městem tak i soukromým subjektem

Při demolici zchátralého domovního fondu oblasti Borku a Folvarku, případně jeho částečné revitalizaci (majetek CPI) přesun problémových skupin obyvatelstva do panelových domů

Vytvoření poradny pro občany v tíživé sociální oblasti (prevence zadluženosti, neplacení nájemného) Rozvoj komunikace mezi sociálním odborem a majetkovým odborem v oblasti bydlení Aktualizace komunitního plánu sociálních služeb Podpora a rozšiřování bezbariérového bydlení

- 107 -



s°dostatečnou kapacitou

Cíl problémového okruhu Při aktualizaci komunitního plánování zohlednit bytovou problematiku u všech cílových skupin

- 108 -



Návrh konkrétních projektů Senioři a zdravotně postiţení občané 

B.1.1. Nízkonákladové bydlení o např. projekt Rekonstrukce budovy na Smetanově ulici za účelem zřízení domu zvláštního určení pro seniory s vyuţitím financování ze vhodného dotačního programu (Evropské fondy, státní bytová podpora) o např. projekt Rekonstrukce budovy „Líštná 12“ za účelem zřízení startovacích bytů



B 1.2. Výstavba domu zvláštního určení o zřízených jak městem, tak i soukromým subjektem ve formě penzionu se stanicí pečovatelské sluţby o navýšení kapacity v domově SOSNA – rozšířením budovy formou dostavby o přístavba evakuačního výtahu a navýšení kapacity v domově pro seniory v Nýdku



B 1.3. Rozvoj doprovodných sluţeb o např. domácí servis či sluţbu „hodinový manţel“, tedy pomoc všestranného řemeslníka pro ovdovělé ţeny → příleţitost k podnikání o např. vyuţití moţnosti prostoru hotelu Javor v Řece (hospic, dům zvláštního určení) soukromým investorem



B 1.4. Pokračování v realizaci projektu Bezbariérové město



B 1.5. Zřízení sociálních lůţek v nemocnici



B 1.6. Rozšíření pečovatelské sluţby a terénní zdravotní péče

Rodina a prevence 

B 2.1. Startovací byty pro mladé lidi o např. projekt Rekonstrukce budovy „Líštná 12“ za účelem zřízení startovacích bytů



B 2.2 Menší byty s niţším nájmem pro neúplné rodiny s dětmi o např. přestavba garsonek na byty 1 + 1

Osoby ohroţené sociálním vyloučením 

B 3.1. Sociální inkluze vystěhovalých osob z oblasti Starého Borku a Folvarku o moţnost částečného zaměstnání sociálně vyloučených osob v městských technických sluţbách, například i na drobných pracích spojených s demolicí zchátralého domovního fondu oblasti Starého Borku a Folvarku



B 3.2. Moţnost vystavění modulových domů (kontejnerů) o s doprovodnými sluţbami (sociální pracovník, městská policie)



B 3.3. Prevence sociálního úpadku občanů o vytvoření poradny pro občany v tíţivé sociální oblasti (prevence zadluţenosti) o vydání informačních materiálů upozorňující na sociální hrozby

- 109 -



4.3 Moţnosti poradenství SWOT analýza Silné stránky

Slabé stránky

Relativně rozsáhlá infrastruktura pro volnočasové aktivity (sportovní areál splňující mezinárodní Chybí prostory a zázemí pro spolkovou činnost parametry, lesopark, minigolf, tenisové areály, občanů DDM) Existence mnoha komunikačních kanálů mezi městem a občany (Zpravodaj, webové stránky Neschopnost obyvatel využít města, informovanost prostřednictvím kabelové aktivity, které město nabízí televize každý pátek)

volnočasové

Existence komunitní práce, zpětná vazba od Nepokrytí zájmové činnosti pro středoškolskou občanů přes předsedy osadních výborů mládež (s návazností na zastupitelstvo), setkání s občany Městská knihovna a akce pořádané touto institucí

Nedostatečně propagovaná činnost pro děti a mládež, ale také pro dospělé. Nutnost aktivizace

Bezpečná hodinách

Posouzení a srovnání s jinými městy

centra

města

i

v

podvečerních

Grantový systém města na podporu kultury a sportu (3,5 mil ročně) a sociální oblasti (přes 3 Suchá forma čtvrtletníku Zpravodaj mil. ročně) Problém bezbariérovosti kulturních (knihovna, kulturní dům) Příleţitosti

zařízení

Ohroţení

Revidovat formu Zpravodaje, přiblížit ho více Nižší důvěra v média, dle některých názorů chybí lidem (sociální služby formou příběhu) nezávislé médium Z hlediska finanční dostupnosti chybí prostor pro konání větších akcí

Posílení rodinných vazeb a komunitních vazeb

Rozvinutí další možnosti práce s komunitou, s občany, vtahování občanů do rozhodování Není zájem o sportování ze stran dětí města Okénko pro právníka v médiích Třinecka

Ztráta sociálních jistot

Rozhovory s lidmi z města, odborníky v kabelové Lhostejnost obyvatelstva (skupiny lidí, kteří žádné problémy nepociťují, nechtějí televizi spolupracovat) Právní poradenství pro občany v nouzi a v tíživé soc. situaci se zaměřením na problematiku bydlení Podpořit setkávání občanů a to jak pořádáním akcí, tak i vhodnými prostorami.

- 110 -



Cíl problémového okruhu Nastavit komunikační proces směrem k seniorským domácnostem, matkám samoţivitelkám, jednočlenným domácnostem v produktivním věku, osobám se zdravotním postiţením. Zamyslet se nad funkcí městského zpravodaje a jeho moţnostmi jako komunikačního nástroje. Zamyslet se, jak mobilizovat Třinečany a jak zvýšit právní povědomí občanů, najít příklady dobré praxe z jiným měst. Vytipovat moţnosti, jak zvýšit identitu města.

- 111 -



Návrh konkrétních projektů Zlepšit komunikaci s občany města 

C 1.1 Tvorba komunikační strategie města o revize komunikačních kanálů dle cílových skupin o modernizace webových stránek



C 1.2. Revidovat formu zpravodaje o vizuální styl o periodicita o obsah více přiblíţit lidem o spolupráce s jednotlivými odbory městského úřadu



C 1.3. Dbát na aktualizaci webových stránek o struktura, jednoduchost, přehlednost o spolupráce s ostatními informačními kanály (např. www.trinec.cz)

Aktivizovat občany Třince a zvýšení jejich identity s Třineckem 

C 2.1. Podpora akcí v centru města o změna grantového systému – podpora menších sdruţení (velikost dotací do 50 000 Kč – jednoduchá pravidla, dostupná i pro mládeţ) o častější setkávání při rozdělování financí z grantového systému o realizace farmářských trhů o podpora klubové scény



C 2.2. Podpora komunitní práce nejen v sociálních sluţbách ale i při územním, nebo strategickém plánování o

Vtahování veřejnosti do rozhodovacích procesů



C 2.3.Rozvoj práce s dětmi a mládeţí o nalákání mládeţe na volnočasové aktivity prostřednictvím konání prezentačních akcí jednotlivých spolků a krouţků na kulturně–sportovních akcích pořádaných ve sportovním centru o vyuţití potenciálu sociálních sítí (propagace kulturních akcí prostřednictvím facebooku či twiteru ) o spolupráce se středními a základními školami a školkami



C 2.4. Vymezení prostoru pro spolkovou aktivitu o realizace kavárny v prostorách městské knihovny o řešení bezbariérovosti kulturních zařízení a knihovny

Zvyšování znalosti občanů v oblasti bydlení 

C 3.1.Okénko pro právníka Třinecka o zařazení právnické rubriky ve formě diskusního fóra na stránky města a vysílání kabelové televize

- 112 -



4.4 Návrh nastavení efektivních komunikačních procesů Komunikační politika informuje o aktivitách a produktech města a svými nástroji spolupůsobí na cílové skupiny, tak aby byly tyto aktivity, produkty či informace o nich vnímány pozitivně. Komunikační politika je dvojího zaměření: externí a interní. Cílem externí komunikační politiky je vytvoření pozitivní image města nebo její posílení vzhledem ke konkurujícím městům. Interní komunikační politika je zaměřena na cílové skupiny občanů a místních podnikatelů. Nástroje externí a interní komunikační politiky jsou téměř identické, liší se pouze způsob vyuţití těchto nástrojů vzhledem ke strategickým prioritám a cílovým skupinám. Komunikační politika má mít interaktivní charakter a musí zajišťovat zpětnou vazbu.

Zdroj: Marketingový management obcí, měst a regionů, kolektiv autorů, 2007

Nejtradičnějším komunikačním kanálem jsou vydávaná městská periodika. Často je podceňováno vydávání informačních letáků či broţurek pro vlastní občany. Dobrou odezvu mají často i televizní vysílání městského úřadu. Další důleţitou sloţkou komunikace jsou vývěsky, oznámení na úřední desce nebo místní rozhlas. Tyto komunikační kanály jsou důleţité především pro specifické cílové skupiny, tedy pro osoby, které nevyuţívají informační technologie. I přesto je dnes nejvýznamnější komunikační platformou internet, respektive interaktivní webové stránky úřadu.

Přehled médií Médium Noviny Televize

Výhody

Nevýhody

pruţnost, včasnost, dobré pokrytí místního trhu, široké působení, vysoká důvěryhodnost kombinuje obraz, zvuk, pohyb, apeluje na smysly, velká pozornost při sledování, velký obsah

- 113 -

krátká ţivotnost, špatná jakost tisku, nízká čtenost jednoho výtisku vysoké absolutní náklady, přeplněnost, přelétavá pozornost, menší selektivita příjemců



Médium

Výhody

Nevýhody

Adresné zásilky

volitelnost příjemců, pruţnost, ţádná konkurence stejného média, osobní oslovení

poměrně vysoké náklady, pověst nevyţádaného reklamního materiálu

Rozhlas

masové pouţití, vysoká geografická a demografická selektivita, nízké náklady

pouze zvuková prezentace, niţší pozornost neţ televize, nestandardizované vyhodnocování sledovanosti, přelétavá pozornost

Časopisy Venkovní reklama Ţluté stránky Bulletiny Broţury Telefon Internet

vysoká geografická a demografická selektivita, důvěra a prestiţ, vysoká jakost tisku, dlouhá ţivotnost, vysoká čtenost jednoho výtisku pruţnost, velký počet opakovaných působení, nízké náklady, malá konkurence výborné pokrytí, vysoká důvěra, velký dosah, nízké náklady velmi vysoká selektivita, úplná kontrola rozesílání, moţnost interaktivního působení, relativně nízké náklady pruţnost, úplná kontrola rozesílání, moţnost dramatizace sdělení velké mnoţství uţivatelů, moţnost osobního rozhovoru vysoká selektivita, interaktivnost, relativně nízké náklady

dlouhá čekací doba při nákupu inzertní plochy, část neprodaných výtisků, ţádná záruka umístění nemoţná volitelnost příjemců, omezení výtvarného řešení vysoká konkurence, velká časová prodleva mezi zakoupením a působením, omezení tvůrčího přístupu náklady se mohou vymknout kontrole nadměrná produkce vede k vysokým nákladům poměrně vysoké náklady i při vyuţití dobrovolníků poměrně nové médium s malým počtem uţivatelů v některých zemích

4.5 Současný stav U otázky, která informační média využíváte nejčastěji, respondenti zvolili v průměru, ţe nejčastěji se k nim informace dostanou přes periodikum Hutník (3,2), kdy jej nejčastěji čtou respondenti ve věku 45 – 64 let, nejméně pak lidé ve věku nad 65 let. Velmi vyuţívány jsou webové stránky, které nejvíce vyuţívají respondenti do 25 let (3,6), nejméně pak tato věková kategorie (z ostatních věkových kategorií) vyuţívá periodikum Zpravodaj města (1,7). Velmi málo je vyuţívaná úřední deska, kterou v průměru respondenti hodnotili číslem (1,6). Nejméně respondenti vyuţívají jako zdroj informací, informace z veřejného zasedání, ze schůzí. V průměru lidé volili hodnotu (1,2), mírně více vyuţívají veřejná zasedání respondenti ve věkové kategorii 45 -64 let (1,4). V závislosti na pohlaví se hodnocení prakticky skoro vůbec nelišilo. Tabulka č. 4.5.1: Zdroj informací o Městském úřadu a práci samosprávy Průměr odpovědí do 25 let Z úřední desky Z místní kabelové TV Od známých Z webových stránek Zpravodaj města Horizont

1,4 2,9 2,3 3,6 1,7 2,3

Věk 25 - 44 45 - 64 65 a více Celkem let let let 1,6 1,7 1,6 1,4 2,3 1,9 2,3 2,6 2,3 2,3 2,3 2,1 2,9 3,3 3,0 1,8 2,3 2,3 2,4 2,5 2,6 2,5 3,0 2,3

- 114 -

Pohlaví Muţ 1,6 2,2 2,3 2,9 2,2 2,7

Ţena Celkem 1,6 2,3 2,3 2,9 2,4 2,6

1,6 2,3 2,3 2,9 2,3 2,6

PROCES PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Hutník Ze schůzí

3,3 1,2

3,1 1,2


3,4 1,4

3,2 1,2

2,9 1,1

3,2 1,2

3,2 1,3

3,2 1,2


V závislosti na druhu a formě bydlení je cítit rozdíl u zdroje informací z městského Zpravodaje, kdy tyto informace nejméně vyuţívají lidé bydlící v bytech vlastněných jiným subjektem (1,6), v ostatních kategoriích je hodnota velmi podobná průměrné hodnotě (2,3). Jako zdroj informací od známých nejvíce vyuţívají respondenti bydlící v bytech obecního vlastnictví (1,7), nejvíce naopak informace od známých vyuţívají lidé bydlící v pronajatém bytě (3,7). Co se týče informací v periodiku Hutník, ten nejméně vyuţívají lidé bydlící v pronajatých bytech (1,7), tato hodnota je i u stejného druhu bydlení u periodiky Horizont, který nejméně vyuţívají lidé bydlící v pronajatých bytech. Tabulka č. 4.5.2: Zdroj informací o Městském úřadu a práci samosprávy v závislosti na typu bydlení Druh bytu V osobním vlastnictví Obecním vlastnictví Druţstevním Byty CPI Byt ve vlastnictví jiného subjektu V pronajatém bytě Celkem

Z místní Z Z úřední Od Zpravodaj kabelové webových Horizont desky známých města TV stránek

Hutník

Ze schůzí

1,5

1,9

2,1

3,3

2,3

2,5

3,3

1,3

1,4 1,9 1,5

3,2 2,5 2,4

1,7 2,1 2,8

3,2 2,9 2,2

2,5 2,3 2,5

2,7 2,5 2,7

2,9 3,0 3,3

1,1 1,2 1,2

1,7

1,9

2,8

2,8

1,6

3,2

3,3

1,1

1,6 1,6

1,5 2,3

3,7 2,3

3,6 2,9

2,5 2,3

1,7 2,6

1,7 3,2

1,0 1,2


V následující otázce respondenti vyjadřují důvěru ke sdělovacím prostředkům poskytujících informace o městě. Odpovědi jsou rozděleny do dvou tabulek, přičemţ v první tabulce jsou respondenti rozděleni podle jejich pohlaví a podle věkové kategorie. V tabulce druhé pak podle druhu bytu, ve kterém ţijí. Při pohledu na první tabulku je zřejmé, ţe větší důvěru ke sdělovacím prostředkům obecně, projevují lidé mladší generace, u kterých jednoznačně vedou elektronické prostředky, jako webové stránky a kabelová televize. Rovněţ u dalších dvou věkových kategorií vzbuzují největší důvěru internetové stránky města. U generace důchodového věku převaţuje důvěra v místní tisk, tyto zdroje informací nejsou ovšem zcela zatraceny ani u mladších generací. Zato nejmenší důvěru napříč všemi věkovými kategoriemi vzbuzuje zpravodaj města a to nejvíce ve věkové kategorii mezi 45 aţ 64 lety, kde se hodnoty důvěry vyšplhala pouze na 3,7 bodů. Největší rozdíl u odpovědí mezi muţi a ţenami je právě u městského zpravodaje, kde se ţeny zdají být vůči tomuto médiu více důvěřivé.

- 115 -



Tabulka č. 4.5.3: Hodnocení důvěry zdrojů při získávání informací Průměr odpovědí Věk

Z úřední desky

Pohlaví

65 a do 25 let 25 - 44 let 45 - 64 let Celkem více let 4,3 4,6 4,4 3,9 4,1

Muţ

Ţena

Celkem

4,4

4,1

4,2

Z místní kabelové TV

4,7

4,2

4,0

4,0

4,2

4,2

4,2

4,2

Od známých

4,4

4,2

3,8

4,1

4,1

4,1

4,0

4,1

Z webových stránek

4,8

4,5

4,6

4,2

4,5

4,5

4,6

4,5

Zpravodaj města

4,1

4,2

3,7

3,9

4,0

3,8

4,1

4,0

Horizont

4,3

4,3

4,1

4,3

4,2

4,1

4,3

4,2

Hutník

4,5

4,4

4,1

4,4

4,3

4,2

4,4

4,3


Z pohledu rozdělení respondentů podle vlastníka jejich bytu je patrná zcela maximální důvěra lidí bydlících v pronajatém bytě k úřední desce a překvapivě nízká důvěra vůči webovým stránkám. Největší důvěry se webové stránky těší od obyvatel ţijících ve vlastních bytech. Zpravodaj města, jakoţto nejméně důvěryhodný zdroj informací má nejmenší hodnocení u obyvatel v pronajatém bytě a bytě ve vlastnictví jiného subjektu. Tabulka č. 4.5.4: Hodnocení důvěry zdrojů při získávání informací v závislosti na typu bydlení Druh bytu V osobním vlastnictví Obecním vlastnictví Druţstevním Byty CPI Byt ve vlastnictví jiného subjektu V pronajatém bytě Celkem

Z úřední desky 4,3 4,0 4,4 4,0

Průměr odpovědí Z místní Z Od Zpravodaj kabelové webových Horizont známých města TV stránek 4,4 3,9 4,9 4,0 4,2 4,0 4,1 4,3 4,1 4,4 4,1 3,9 4,5 4,2 4,2 4,1 4,2 4,1 3,9 4,2

Hutník 4,4 4,2 4,2 4,3

4,5

4,3

4,4

4,6

3,2

4,3

4,4

5,0 4,2

4,0 4,2

4,1 4,1

3,3 4,6

3,0 4,0

4,0 4,2

4,0 4,3


- 116 -



Na internetových stránkách města Třinec vyhledávalo v poslední době informace zhruba 40 % dotázaných respondentů. Nejvíce z nich, necelých 18 % ze všech dotázaných, patřilo do věkové skupiny 25 aţ 55 let, nejméně pak přirozeně do skupiny obyvatel v důchodovém věku. Na webových stránkách vyhledává informace vesměs více muţů neţ ţen. Tabulka č. 4.5.5: Internetové stránky města jako zdroj informací

Věk

Pohlaví

do 25 let 25 - 44 let 45 - 64 let 65 a více let Celkem Muţ Ţena

Odpověď v % Ano Ne 4,0 7,5 17,9 17,6 13,7 19,2 3,4 16,1 38,9 60,4 20,3 27,7 18,8 33,2

Zdroj: PROCES, Průzkum občanské spokojenosti TŘINEC 2011 Otázka: Hledal (-a) jste v poslední době informace na internetových stránkách města Třince?

Internetové stránky města obecně připadají lidem přehledné, informativní a často aktualizované. Nejlépe se na stránkách orientují lidé mladší generace. Moderní a zajímavé připadají stránky spíše lidem ve věku 25 aţ 64 let. Na názoru o informativnosti a časté aktualizaci se všechny věkové kategorie vcelku shodují. Jiné názory na webové stránky mají lidé ve věku nad 65 let, kteří mají přirozeně odlišné reakce na tento druh médií. Pro většinu z nich nejsou internetové stránky důleţité a obracejí se na jiný typ médií (viz otázka 22) Tabulka č. 4.5.6: Názor na internetové stránky města Třinec Průměr odpovědí Do 25 let Jednoduchá orientace Moderní Zajímavé Informativní Často aktualizované Odlišné od ostatních Sloţitá orientace Stejné jako jiné Nejsou pro mě důleţité

4,3 3,5 3,5 4,0 4,0 3,1 1,9 2,9 2,3

Věk 25 - 44 45 - 64 65 a let let více let 4,1 4,2 3,2 3,8 3,9 2,9 3,9 3,8 3,5 4,1 4,0 4,1 4,1 4,0 4,3 3,5 3,4 2,1 2,3 2,0 2,7 2,7 2,4 3,0 2,5 2,2 3,7

Pohlaví Celkem 4,1 3,8 3,8 4,1 4,1 3,3 2,2 2,6 2,5

Muţ 4,0 3,7 3,7 3,9 3,9 3,3 2,3 2,6 2,5

Ţena 4,2 3,9 3,8 4,2 4,2 3,3 2,0 2,6 2,5

Celkem 4,1 3,8 3,8 4,1 4,1 3,3 2,2 2,6 2,5


Nejkladnější názory na internetové stránky města pochází od obyvatel ţijících v pronajatých bytech a bytech ve vlastnictví jiných subjektů. Stránky se jim zdají být přehledné, moderní, zajímavé, informativní a často aktualizované. O něco méně kladné jsou reakce lidí, kteří bydlí v druţstevních bytech a bytech v obecním vlastnictví.

- 117 -



Tabulka č. 4.5.7: Názor na internetové stránky města Třinec v závislosti na typu bydlení


Jednoduchá orientace Moderní Zajímavé Informativní Často aktualizované Odlišné od ostatních Sloţitá orientace Stejné jako jiné Nejsou pro mě důleţité

Průměr odpovědí Druh bytu Byt ve Byty vlastnictví Druţstevním CPI jiného subjektu

V pronajatém bytě

Celkem

4,0

3,9

4,0

4,2

4,6

4,7

4,1

3,6 3,7 4,1

3,8 3,9 4,2

3,6 3,7 3,8

4,1 3,9 4,0

4,5 3,6 4,4

4,0 4,2 4,2

3,8 3,8 4,1

4,1

4,1

3,9

3,9

4,8

4,5

4,1

3,1

3,5

3,5

3,3

3,5

4,4

3,3

2,3 2,7

2,3 2,7

2,0 2,4

2,0 2,6

1,8 2,9

1,6 2,0

2,2 2,6

2,3

2,6

2,7

2,8

2,0

2,3

2,5


- 118 -



4.6 Návrh Vyuţití konceptu Corporate Identity Tento koncept zdůrazňuje vytváření a prezentaci nezaměnitelné identity městského území a institucí městské správy. Skládá se ze tří komponent:  Corporate communications – koncept komunikace se zákazníkem (občanem, podnikatelem, turistou) 

Corporate behaviour – styl pozitivního chování úředníků a pracovníků městských institucí k cílovým skupinám



Corporate design – jednotný grafický styl města, jedno logo

Komplexní vyuţívání „Corporate identity“ je v městském marketingu dosud ojedinělé a jsou uplatňovány pouze výše zmíněné dílčí komponenty, jako například tvorba jednotného grafického designu na propagačních materiálech. Jednotný vizuální styl posiluje schopnost místních obyvatel identifikovat se s místem, návštěvníkům zase pomáhá odlišit jej a uvědomit si specifika daného místa. Interaktivní webové stránky Oficiální stránky města jsou jednou z marketingových tváří úřadu a měly by dodrţovat princip „corporate designu“. Obsah stránek by měl minimálně naplňovat znění zákona 106/1999 o povinně zveřejňovaných informacích. Z hlediska funkčnosti i přehlednosti webu je důleţité odlišit informace o městě a oficiální informace úřadu. Informace o městě a jejich zpracování můţe být prvním kontaktem pro externí cílové skupiny s městem. Hodnota takovýchto informací stoupne, bude-li web funkčně propojen s dalšími institucemi města. Samozřejmostí je přehledná struktura úřadu se všemi kontakty na úředníky a zveřejnění úředních hodin. Webové stránky by měly umoţňovat obousměrnou výměnu informací mezi městem a jeho cílovými skupinami.

- 119 -



5 Závěr Výzkumná zpráva přináší souhrnnou informaci o daných oblastech a v krátké budoucnosti by se měly výsledky uplatnit v praxi. Informace by měly být komplexně vyuţity městským úřadem v kaţdodenní činnosti a nejen jako dílčí prvek při přípravě strategického plánování. Spokojenost obyvatel ţijících v městě Třinec by měla být klíčovým ukazatelem fungování městského úřadu a jeho kvality řízení. S výsledky výzkumu je nutno seznámit veřejnost, v opačném případě by veřejnost nespolupracovala při dalším dotazníkovém šetření. Obecně ochota obyvatel Třince odpovídat na otázky v dotazníkovém průzkumu zaměřeném na rozvoj města a míru spokojenosti je dobrá oproti srovnatelným městům ČR. Vzhledem ke spolupráci občanů a jejich víře v rozvoj města by prospělo uvedení některých návrhů občanů do praxe. Tímto se zvýší pocit občanů, ţe mohou ovlivnit dění ve městě a podílet na rozvoji města. Velkým přáním mnohých občanů je vyřešení otázky bydlení. S touto problematikou se setkávají jak mladí lidé touţící po startovacích bytech či malometráţním bydlením, tak senioři bydlící ve velkých bytech. Občané bydlící v bytech CPI by přivítali moţnost odkoupení bytu do osobního vlastnictví z důvodu vlastních investic vkládaných do oprav bytů. Právě participace občanů v rámci rozvoje města je jedna z primárních sloţek budoucího rozvoje města. Význam této formy ještě dále poroste jednak z důvodů sniţování role veřejných rozpočtů v rozvojových aktivitách a bude vzrůstat poţadavek na efektivitu jednotlivých rozvojových akcí, které musí být vhodně a citlivě zasazeny do lokálního prostoru. Tyto postupy budou zohledněny i v novém programovacím období 2014-2020, kdy se předpokládá výrazné sníţení dotací do infrastrukturních projektů, ty budou podporovány v rámci iniciativy Jessica (půjčování levných peněz s niţšími úroky). Budou podporovány společné aktivity veřejného a soukromého sektoru. V souvislosti s demografickými procesy stárnutí obyvatel města je nutné si uvědomit, ţe je nutné zohlednit tuto skutečnost při správě a hospodaření města.

- 120 -



6 Pouţité zkratky ČR ČSÚ MěÚ SFRB SLDB SO ORP

Česká republika Český statistický úřad Městský úřad Státní fond rozvoje bydlení Sčítání lidu, domu a bytů Správní obvod obce s rozšířenou působností

- 121 -



7 Seznam zdrojů a pouţitá literatura ČSÚ, Statistika rodinných účtů. Dostupné na WWW: Doporučení pro obce a města pro předcházení tvorby a rozšiřování sociálně vyloučených lokalit se zdůrazněním zajištění potřeby bydlení. Brno: Kancelář veřejného ochránce práv & MV ČR, 2009. HOUDEK, J. a kol. Bydlení s doprovodným sociálním programem v sociálně vyloučených romských lokalitách – komplexní resocializační program pro sociálně vyloučené romské lokality. Ostrava: CENTROM o.s., 2010. IOP - oblast intervence 5.2. Dostupné na WWW: IVAN,I. - TVRDÝ, L. Regionalizace Moravskoslezského kraje 2001. IN: Sympozium GIS Ostrava 2007, Ostrava: VSB-TU Ostrava, HGF, Institut geoinformatiky, 2007. JEŢEK, J. – RUMPEL, P. – SLACH, O. Marketingový management obcí, měst a regionů. Repronis Ostrava, 2007. LUX, M. Sociální bydlení. In LUX, M. et. Al. Bydlení – věc veřejná. Sociální aspekty bydlení v České republice a zemích Evropské unie. Praha: SLON, 2002. LUX, M., MIKESZOVÁ, M., SUNEGA, P. Podpora dostupnosti bydlení pro lidi akutně ohroţené sociálním vyloučením – mezinárodní perspektiva a návrhy opatření v ČR. Praha: Sociologický ústav AV ČR v.v.i., 2010. MMR, Dotace a programy. Dostupné na WWW: MMR, Koncepce bytové politiky ČR z r. 2005. Dostupné na WWW: MPSV, Dostupné na WWW: MPSV, Národní program přípravy na stárnutí na období let 2008 aţ 2012. Dostupné na WWW: Nařízení vlády č. 333/2009 Sb., o podmínkách pouţití finančních prostředků Státního fondu rozvoje bydlení ke krytí části nákladů spojených s výstavbou sociálních bytů formou dotace právnickým a fyzickým osobám, ve znění novely č 228/2010 Sb. Podporované byty. Dotační titul Ministerstva pro místní rozvoj 2003 – 2005. Brno: MMR, Ústav územního rozvoje, 2006. Státní fond rozvoje bydlení, Programy a podpory. Dostupné na WWW: Vyhláška č. 505/2006Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních sluţbách. Zákon č. 108/2006Sb., o sociálních sluţbách ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí Zákon o jednostranném zvyšování nájemného z bytu a o změně zákona č. 40/1964 Sb. (tj. zákon č. 107/2006 Sb.) Zelená úsporám. Dostupné na WWW:

- 122 -



8 Přílohy Přehled nejdůleţitějších opatření státu na podporu bydlení Poskytovatel podpory Státní fond rozvoje bydlení Investice do bydlení Úvěry mladým lidem ► Nařízení vlády č. 616/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů. ► Program Podpora mladých nabízí 3 podprogramy – Úvěr 300, Úvěr 200 a Úvěr 150, v současnosti je však aktuální pouze program Úvěr 300. ► Úvěr poskytne SFRB: o Mladým lidem ţijícím v manţelství, alespoň jeden v roce podání ţádosti nedosáhne 36 let. o Samostatným osobám, které v roce podání ţádosti nedosáhnou 36 roku věku, pokud trvale pečují nejméně o jedno nezletilé dítě. Můţe jít i o dítě osvojené. ► Výstavba nebo koupě bytu, rodinného domu s 1 bytem. ► Pořízení druţstevního bytu – úhrada za převod práv nebo sloţení členského podílu. ► Úvěr do 300 000 Kč, splatnost do 20 let, úrok 2 % p.a. Podstatou programu je poskytnutí nízkoúročeného úvěru na krytí nákladů spojených s pořízením či modernizací bydlení. ► Odklad splácení do 10 let. ► Přerušení splácení do 2 let. ► Narození dítěte – sníţení jistiny úvěru o 30 000 Kč. ► Zajištění ručitelem nebo exekutorským zápisem. Vzhledem k tomu, ţe byly vyčerpány finanční prostředky určené v roce 2011 na poskytování úvěrů osobám mladším 36 let na výstavbu nebo pořízení bytu podle nařízení vlády č. 616/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů (úvěr „300“), je Státní fond rozvoje bydlení nucen dnem 24. 3. 2011, ukončit pro rok 2011 příjem ţádostí o tuto formu podpory. Úvěry obcím ► ► ► ► ► ► ► ►

Nařízení vlády č. 396/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Příjemcem úvěru je obec, město. Opravy a modernizace objektů trvalého bydlení, rekreačních ne. Prostředky úvěru lze krýt max. 50 % nákladu. Obec pro své byty, část (min. 20 %) postoupí soukromým vlastníkům. Splatnost do 10 let, fixní úrok 3 % p.a. Podmínkou je zvláštní fond na zvláštním účtu u banky. Pravidla pro poskytování úvěru soukromým fyzickým a právnickým osobám.

Záruky SFRB ► ► ► ►

Příjemcem je investor. Nařízení vlády č. 370/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Ručení prostředky fondu za splácení úvěrů na výstavbu nájemních bytů. Max. do 1 500 000 Kč na 1 byt, obce do 1 800 000 Kč na 1 byt, u rekonstrukcí do 300 000 Kč na 1 byt. ► Zachovat nájemní bydlení po dobu splatnosti úvěru. ► Poskytnutí záruky SFRB za splácení investičních úvěrů na výstavbu nájemních bytů s dlouhodobou splatností (aţ do 40 let). Fond ručí úvěrující bance nejvýše za 70 % nesplacené části jistiny úvěru. Jedním z cílů podpůrného programu je motivovat k výstavbě nájemních bytů především soukromý kapitál.

- 123 -



Pomoc při povodních ► Tato podpora je určena fyzickým osobám, jejichţ nemovitost byla postiţena povodní nebo které v důsledku povodní přišly o své nemovitosti určené k bydlení. 3 typy úvěrů na pomoc postiţeným povodněmi, záplavami nebo sesuvy půdy. ► Úvěr občanům na opravy o do 150 000 Kč, splatnost do 10 let, úrok 2 % p.a. o Úvěr je poskytován smlouvou. Řádné splácení úvěru je zajištěno - ručitelským závazkem. o Měsíční anuitní splátka při splatnosti 10 let činí 1380 Kč. ► Úvěr obcím na opravy o na opravy obecního nebo i soukromého majetku, splatnost do 10 let, úrok 1 % p.a. o Obec je povinna min. 20% jí takto poskytnutých prostředků dále poskytnout jiným vlastníkům nemovitostí určených k bydlení a postiţených povodněmi. o Obec musí mít zřízen peněţní – úvěrový fond a schválená pravidla pro pouţití prostředků tohoto fondu. ► Úvěr občanům na pořízení nového bydlení o do 850 000 Kč, splatnost do 20 let, úrok 2 % p.a. o splatnost 20 let o zajištění zástavním právem k nemovitosti Podpora oprav bytové výstavby Program Nový Panel ► Poskytovatelem podpory je kromě SFRB (dotace na úhradu úroků) taky Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s. (pro bankovní záruky). ► Podpora rekonstrukcí, modernizací a zateplování bytových domů. ► Zateplování je součást rekonstrukcí. ► Příjemcem je vlastník či spoluvlastník panelového domu (fyzická i právnická osoba) či společenství vlastníků jednotek vzniklé v domě podle zákona o vlastnictví bytů. ► Nevratná účelová dotace ► Cílem programu je pomocí zvýhodněných podmínek přístupu k úvěrům poskytnutých bankami a stavebními spořitelnami usnadnit financování oprav a modernizace bytových domů. ► Tři části - úroková dotace 4, 3 a 2,5 procentního bodu o záruka za splácení úvěrů o informační a poradenská střediska ► Od roku 2009 nejen panelové, ale všechny ostatní bytové domy ► Z důvodu vyčerpání podpory pro rok 2009 je s účinností od 13. srpna 2010 ukončen příjem ţádostí o úrokovou dotaci. Od 4. 4. 2011 zahájen opět příjem nových ţádostí o podporu. ► V roce 2011 můţe podporu vyuţít bezmála 30 tisíc bytů. ► Celkový objem nově podpořených investic do oprav panelových i nepanelových bytových domů bude představovat 4 miliardy korun. Státní podpora uvolněná na rok 2011 představuje výši 84 milionů korun a zbytek podpory do výše jedné miliardy se bude uvolňovat průběţně se splácením úvěrů ţadatelů. ► Průměrná délka úvěrů je 12 let. Podpora oprav bytové panelové výstavby ► Poskytovatelem bylo v letech 1998 – 2005 Ministerstvo pro místní rozvoj, od roku 2006 Státní fond rozvoje bydlení. - 124 -



► Příjemcem podpory je vlastník domu. ► Nevratná účelová dotace ► Dotace na opravy panelového bytového fondu se poskytovala aţ do výše 40 % rozpočtových nákladů opravy, max. však 55 tis. Kč na 1 bytovou jednotku. ► V letech 2008 aţ 2011 nebyl program z důvodu nedostatku finančních prostředků na straně SFRB otevřen. Podpora obcí Dotace na výstavbu nájemních bytů ► Poskytovatel podpory bylo MMR v letech 1995-2005 a od roku 2001 také SFRB. ► Příjemcem podpory je obec. ► Podpora je určena ke krytí části nákladů spojených s výstavbou bytů pro příjmově vymezené osoby, poskytovat dotace na novou bytovou výstavbu. Prostřednictvím MMR přestala být tato forma výstavby bytů podporována v roce 2005. Od roku 2003, kdy došlo ke změně zacílení na příjmově vymezené skupiny obyvatelstva, k omezení výměry podlahové plochy bytu a k nemoţnosti převodu bytu na třetí osobu po uplynutí 20 let, ztratila o tuto formu podpory zájem veškerá krajská města s výjimkou Ústí nad Labem a Ostravy. Dotace na bytovou výstavbu v této oblasti jsou od roku 2009 řešeny podporou na výstavbu sociálních bytů. ► V rozpočtu Státního fondu rozvoje bydlení na rok 2011 schváleném Poslaneckou sněmovnou dne 15.12.2010 nejsou pro tuto formu podpory poskytované podle nařízení vlády č. 146/2003 Sb. určeny finanční prostředky. Z toho důvodu SFRB v roce 2011 tuto formu podpory NEPOSKYTUJE a ţádosti o její poskytnutí NEPŘIJÍMÁ. Dotace na výstavbu sociálních bytů ► Příjemcem je investor bez ohledu na právní charakter. ► Podpora výstavby dostupných bytů pro "skupinu obyvatel, která si není schopna z důvodů svého nízkého příjmu pořídit nebo udrţet bydlení v trţním sektoru". ► Dotace je poskytována nejen na zcela novou výstavbu, ale i na pořízení bytů změnou existujících staveb (nástavby, přístavby a změna nebytového objektu na bytový), která je v mnoha případech finančně méně nákladná. Výsledkem však musí být vţdy podporovaný sociální byt. ► Dotace na jednotlivý podporovaný sociální byt činí nejvýše 6 500 Kč/m2, jedná-li se o novou výstavbu, a nejvýše 5 500 Kč/m2, jedná-li se o stavební úpravy. Dotace na jednotlivý podporovaný sociální byt nesmí zároveň přesáhnout částku 500 000 Kč, jedná-li se o novou výstavbu, a částku 420 000 Kč, jedná-li se o stavební úpravy. ► během 15-ti let od dokončení stavby musí dotovaný byt slouţit nejméně 10 let jako nájemní sociální bydlení (desetiletá podmínka nemusí být splněna najednou, můţe být plněna i přerušovaně v etapách). ► Byty budou pronajímány za nájemné, které nesmí být vyšší neţ součin pořizovací ceny bytu sníţené o poskytnutou dotaci a koeficientu 0,00333. Stanovené nájemné můţe být kaţdoročně k 1. červenci, nejdříve však po 12 měsících, zvýšeno o míru inflace vyjádřenou přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za 12 měsíců posledního kalendářního roku proti průměru 12 měsíců předposledního kalendářního roku a zveřejněnou Českým statistickým úřadem. ► V rozpočtu Státního fondu rozvoje bydlení na rok 2011 schváleném Poslaneckou sněmovnou dne 15.12.2010 nejsou pro tuto formu podpory poskytované podle nařízení vlády č. 333/2009 Sb. určeny finanční prostředky. Z toho důvodu SFRB v roce 2011 tuto formu podpory NEPOSKYTUJE a ţádosti o její poskytnutí NEPŘIJÍMÁ. Úvěry na modernizaci bytů

- 125 -



► Poskytovatelem bylo v letech 1994 – 2001 Ministerstvo pro místní rozvoj (bezúročná půjčka), od roku 2001 Státní fond rozvoje bydlení (úvěr). ► Příjemcem je obec (soukromý vlastník prostřednictvím obce). ► Bezúročná půjčka obcím. ► Obec musí mít zřízen peněţní - úvěrový fond a schválená pravidla pro pouţití prostředků tohoto fondu. ► Podpora je určena na péči o stávající bytový fond. ► Úvěr ke krytí části nákladů spojených s opravami a modernizacemi bytů je poskytován smlouvou. Úroková sazba je 3 % ročně a je platná po celou dobu splatnosti úvěru, tj. po dobu max. 10 let. Obec je povinna min. 20% jí takto poskytnutých prostředků dále poskytnout jiným vlastníkům nemovitostí určených k bydlení. ► V letech 2008 aţ 2010 nebyl program z důvodu nedostatku finančních prostředků na straně SFRB otevřen. ► V rozpočtu Státního fondu rozvoje bydlení na rok 2011 byly vyčleněny prostředky na poskytování úvěrů obcím na modernizaci bytů. Ţádosti lze zasílat poštou i podávat osobně na obou pracovištích SFRB v Praze i v Olomouci počínaje dnem 3. ledna 2011. Podpora druţstevní výstavby ► Poskytovatel podpory je Státní fond rozvoje bydlení. ► Příjemcem je druţstvo dle zákona č. 378/2005 Sb. ► Podpora se skládá z dotace 100 tisíc Kč na 1 bytovou jednotku a úvěr max. 700 tisíc Kč a splatností 20 let. ► Podpora je zaměřena na obnovu druţstevní bytové výstavby neziskovými druţstvy. ► Od roku 2008 nebyl program z důvodu nedostatku finančních prostředků na straně SFRB otevřen.

Poskytovatel podpory Ministerstvo pro místní rozvoj Podpora regenerace panelových sídlišť ► ► ► ► ► ► ► ►

Nevratná účelová dotace Nařízení vlády č. 494/2000 SB. ve znění pozdějších předpisů Zhodnocení kvality panelového sídliště Příjemcem dotace je obec, která má panelové sídliště s nejméně 150 byty, má schválený územní plán a projekt regenerace panelového sídliště. Komplementární program k programu „Nový Panel“ Program je určený k revitalizaci veřejných prostranství v panelových sídlištích. Výstavba komunikací, cyklostezek, doprava v klidu, veřejná zeleň, hřiště, sportoviště, veřejné osvětlení, apod. Na dotovaných částech nelze provozovat ekonomickou činnost Dotace můţe dosáhnout aţ 70 % rozpočtových nákladů.

Podpora výstavby technické infrastruktury ► Příjemcem dotace je obec. ► Účelová investiční dotace. ► Podpora je poskytována na výstavbu dopravní a technické infrastruktury pro následnou výstavbu bytových domů, rodinných domů nebo bytových a rodinných domů. ► Výstavba místních komunikací III. a IV. třídy, účelových komunikací, místního vedení vodovodní a stokové sítě. ► Do konce roku 2007 byla poskytována dotace ve výši 80 tis. Kč na kaţdou budoucí jednotku, od roku 2008 je poskytována příjemci dotaci, kterým je obec, ve výši 50 tis. Kč na 1 byt. ► Ukončit výstavbu do termínu určeného rozhodnutím, nejpozději do 3 let.

- 126 -



► Ukončení následné bytové výstavby do 5 let. ► Realizace v reţimu „de minimis“. Podpora výstavby podporovaných bytů ► Nevratná účelová investiční dotace. ► Program podpory je určen všem investorům bez ohledu na jejich právní charakter. O dotaci na výstavbu sociálních nájemních bytů můţe tedy poţádat nejen obec, ale i soukromá fyzická nebo právnická osoba, která se zaváţe nakládat s nájemními byty postavenými s dotací podle pravidel stanovených nařízením vlády. ► Dotace z tohoto programu jsou určeny na výstavbu nájemních bytů pro osoby v nepříznivé sociální situaci, jejichţ sníţená soběstačnost je způsobená věkem nebo zdravotním stavem. ► Pečovatelský byt – pro osoby se sníţenou soběstačností z důvodu věku (70 let), nebo zdravotního stavu (1. st.). o Dotace aţ 600 000 Kč ► Vstupní byt – pro osoby v nepříznivé sociální situaci - ţijící ve vyloučené romské lokalitě, končí výkon trestu, opouští ústavní výchovné zařízení, azylový dům, apod. – příjem nepřesahuje 0,6 násobek průměrné mzdy. o Dotace aţ 550 000 Kč ► Podmínky musí dodrţet 20 let. ► Realizace v reţimu „de minimis“. Podpora oprav domovních olověných rozvodů ► Cílem podpory je zkvalitnění bytového fondu výměnou domovních olověných rozvodů. ► Více jak 10 mikrogramů olova v 1 litru pitné vody. ► Příjemcem dotace je vlastník – i soukromá osoba, spoluvlastník nebo společenství vlastníků domu s olověnými domovními rozvody. ► Dotace max. 10 000 Kč na 1 byt. ► Realizace v reţimu „de minimis“. ► Neinvestiční účelová dotace.

Poskytovatel podpory Státní fond ţivotního prostředí Program Zelená úsporám ► Program Zelená úsporám (ZÚ) umoţňuje poskytovat dotace na opravy týkající se sniţování spotřeby energie (zateplení) na všechny typy bytových domů (panelové i nepanelové). ► Dotace z programu ZÚ lze bez omezení ze strany veřejné podpory poskytovat pouze fyzickým osobám, jejichţ primárním cílem je pouţít dotaci na uspokojování vlastních bytových potřeb. Tedy typicky vlastníky rodinných domů, fyzické osoby nepodnikající. U ostatních subjektů (právnické osoby, podnikatelé, bytová druţstva, municipality, sdruţení vlastníků jednotek (SVJ)), pokud s předmětem dotace vykonávají ekonomickou činnost – tedy i fyzická osoba vlastnící bytový dům – je nutno postupovat podle pravidel veřejné podpory. ► Nevratná účelová dotace. ► Program byl zaveden v roce 2009 a podporuje kvalitní zateplování rodinných domů a bytových domů, náhrada neekologického vytápění za nízkoemisní zdroje na biomasu a účinná tepelná čerpadla, instalace těchto zdrojů do nízkoenergetických novostaveb a také výstavba v pasivním energetickém standardu.

- 127 -



Poskytovatel podpory Ministerstvo práce a sociálních věcí Sociální podpora bydlení Příspěvek na bydlení ► Příjemcem je domácnost. ► Touto dávkou stát přispívá na náklady na bydlení rodinám a jednotlivcům s nízkými příjmy. Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu přihlášený v bytě k trvalému pobytu, jestliţe 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny nestačí k pokrytí nákladů na bydlení a zároveň těchto 30 % (v Praze 35 %) příjmů rodiny je niţší neţ příslušné normativní náklady stanovené zákonem. Doplatek na bydlení ► Příjemcem je domácnost. ► Jedná se o druhou dávku pomoci v hmotné nouzi, která řeší nedostatek příjmu k uhrazení nákladů na bydlení tam, kde nestačí vlastní příjmy osoby či rodiny včetně příspěvku na bydlení ze systému státní sociální podpory.

Ostatní poskytovatelé podpory Podpora stavebního spoření ► Nevratný příspěvek ke stavebnímu spoření ► Umoţňuje řešit bytové potřeby občanů formou úvěrů na koupi, výstavbu, rekonstrukci či modernizaci bytu nebo rodinného domu. ► V současné době je výše podpory stavebního spoření v jednání vlády. Podpora hypotečního úvěru Hypoteční úvěr s narůstající výší splátek ► Podpora oţivení nové bytové výstavby, zpřístupnění hypotečních úvěrů obyvatelům s příjmy do 4 násobku ţivotního minima formou návratného státního příspěvku. Nařízením vlády č.33/2004 dne 1.2.2004 byl program ukončen. Podpora hypotečního úvěrování ► Podpora vázána na nové bydlení formou úhrady části úroku hypotečního úvěru byla vládním nařízením v roce 2004 zrušena. Nařízením vlády č.33/2004 dne 1.2.2004, a tudíţ se tato podpora novým klientům bank jiţ neposkytuje a pouze dobíhají uzavřené smlouvy Hypoteční úvěry pro mladé ► Podpora při řešení bytové potřeby občanů osobám mladším 36 let formou poskytnutím příspěvku k hypotéčnímu úvěru. Daňové úlevy Nárok na uznání nezdanitelných částek ze základu daně z příjmu fyzických osob. Integrovaný operační program, Prioritní osa 5.2 Prioritní osa 5.2 IOP je zaměřena na prevenci sociálního úpadku, segregace a vzniku ghett vyloučených osob na sídlištích. Výdaje jsou poskytovány na dva druhy aktivit, přičemţ oba druhy se týkají stejných obytných částí větších měst ohroţených fyzickým chátráním a sociálním vyloučením:

- 128 -



► revitalizace veřejných prostranství vybraných problémových sídlišť (příjemci pomoci jsou pouze vybraná větší města). Výše podpory činí 85 % ze zdrojů ERDF a 15 % ze zdrojů ţadatele. ► opravy nebo modernizace domů (příjemci dotací jsou vlastníci konkrétních opravovaných bytových domů, respektive nebytových prostor, pokud budou přestavby těchto objektů spojené se vznikem nových sociálních bytů). Výše podpory je 40 % (z toho 85 % ERDF a 15 % státní rozpočet). ► Maximální výše celkových způsobilých výdajů je omezena jen u budování sociálních bytů, kde nesmí přesáhnout 15 000 Kč na 1 m2 plochy bytu. Regionální operační program NUTS II Moravskoslezsko V letech 2007-2013 je ze strukturálních fondů EU vyčleněno výhradně na rozvoj regionu Moravskoslezsko přes 716 milionů eur. O tyto peníze se prostřednictvím Regionálního operačního programu (ROP) Moravskoslezsko mohou ucházet různé subjekty veřejného, neziskového i podnikatelského charakteru. O dotace z programu je moţné se ucházet prostřednictvím předkládání rozvojových investičních projektů. Jejich zaměření vymezuje zacílení podpory z programu do různých oblastí, ať uţ regionální dostupnosti a dopravní infrastruktury, veřejných sluţeb, cestovního ruchu, brownfields, občanské vybavenosti měst a venkova. Jessica JESSICA je iniciativou Evropské komise a Evropské investiční banky (s podporou Rozvojové banky Rady Evropy). Je nástrojem umoţňujícím financovat projekty návratným způsobem . Předpokladem k vyuţití tohoto nástroje je vypracování Integrovaného plánu rozvoje města. Cílem je umoţnit realizaci společenskoekonomicky prospěšných projektů městského rozvoje, které vzhledem k jejich finanční návratnosti není moţné nebo účelné financovat výhradně formou grantů. Iniciativa JESSICA tak umoţňuje vyuţití grantů v kombinaci s jejími nástroji a zároveň by měla usnadnit způsoby financování pro široký rejstřík projektů zaloţených na partnerství privátního a veřejného sektoru. Projekty lze financovat skrze fondy městského rozvoje formou kapitálové investice, úvěru nebo záruky. Prostředky tedy mohou být opakovaně pouţity a podpořeno tak větší mnoţství projektů. Prvek udrţitelnosti tedy má být přítomen jak v kvalitě rozvojových projektů, tak ve způsobu jejich financování (splácení poskytnutých investičních prostředků zpět do fondu). V následujícím období se vzhledem k omezení či uzavření dotačních programů z MMR a SFRB otevírá moţnost realizace projektů v oblasti bydlení prostřednictvím nástroje JESSICA. Nalézt projekt v oblasti bydlení, zejména pak sociálního bydlení, není jednoduché kvůli neziskovému charakteru. Vzhledem k vysoké poptávce po sluţbách sociální infrastruktury a jí ovlivněné ceny lze však předpokládat, ţe některé projekty by kritérium ziskovosti splnit mohly.

- 129 -



Analýza současného stavu domovního a bytového fondu Tabulka č. 4.6.1: Domovní fond ve vlastnictví města Třinec dle typu domu Bytovky Třinec Část obce

Zděný

Kombinovaný

Panelový

Dolní Líštná

1

Celkem 1

Kanada

5

5

Konská

2

2

Lyţbice

7

Nebory

1

Oldřichovice

3

Staré Město

26

4

68

79 1

1

Tyra

4 2

28

70

121

1

Celkem

45

1

6


Tabulka č. 4.6.2: Bytový fond ve vlastnictví města Třinec podle stáří bytů Bytový fond města Třinec Část obce

do 1919 1920-1945 1946 - 1970 1971 - 1980 1981 - 1990 2001 - 2005 Nezjištěno Celkem

Dolní Líštná Kanada

16

61

45

Konská

7

Lyţbice

1 344

Nebory

1

Oldřichovice Staré Město

12

12

7 37

8

1

12 8

24

1 389 41

29

250

330

48

Tyra

6

6

Celkem

8

40

1 626

48

6

82

37

1 847


Tabulka č. 4.6.3: Bytový fond ve vlastnictví města Třinec dle typu domu Bytový fond města Třinec Část obce

Zděný

Kombinovaný

Panelový

Celkem

Dolní Líštná

12

12

Kanada

61

61

Konská

7

7

Lyţbice

88

Nebory

48

12

Staré Město

282

1 389 1

1

Oldřichovice

41

29 48

Tyra Celkem

1 253

6

6 463

83


- 130 -

330

1 301

1 847

Sociodemografická studie města

Recommend Documents