Sociální zabezpečení v ČR
8
17.4.2014
1
Cíl předmětu VF
17.4.2014
2
Literatura
17.4.2014
3
Literatura
17.4.2014
4
1. 2.
3. 4. 5. 6.
Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce dávky. Struktura sociálního zabezpečení v ČR, organizace a provádění sociálního zabezpečení. Důchodové pojištění a zabezpečení, důchodové reformy ve světě a v Česku. Důchodové pojištění: účast na pojištění, doba pojištění, výpočtový základ, jednotlivé důchody, příklady výpočtů důchodů. Nemocenské pojištění a zabezpečení: účast na pojištění, nemocenské, náhrada mzdy, ostatní dávky, příklady výpočtu dávek. Úrazové pojištění zaměstnanců, zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škody při pracovních úrazech a nemocech z povolání: jednotlivé dávky, výpočet dávek. 17.4.2014 5
7.
8. 9. 10. 11. 12.
Zdravotní pojištění a zabezpečení, zdravotní reformy ve světě a v Česku. Zdravotní pojišťovny. Veřejné zdravotní pojištění: účast na pojištění, rozsah péče, finanční spoluúčast pacienta. Zabezpečení v nezaměstnanosti: výpočet dávek, podpůrčí doba. Aktivizace a motivace příjemců podpory v nezaměstnanosti. Státní sociální podpora, jednotlivé dávky, výpočet dávek. Sociální pomoc, sociální služby, dávky. Životní a existenční minimum. Financování sociálního zabezpečení. Konzultace. Zápočtový test.
17.4.2014
6
17.4.2014
7
Práce Účelná produkce předmětů a služeb, které mají hodnotu pro ostatní členy společnosti, pravidelné zajišťování statků a situací. Činnost, sloužící k uspokojování potřeb a k obživě. Společenská povaha práce - činnost vykonávaná s jinými a pro jiné. Dále jako činnost, která je jedincem jako práce vnímána. Práce jako nutná námaha práce jako tvořivá činnost. 8
Liberální nebo neoklasický přístup nezaměstnanost je chápana jako dobrovolná a frikční (=nezaměstnanost spočívající v přirozeném pohybu pracovních sil na trhu práce). nepružnost nabídky na trhu práce vůči měnící se poptávce nepružnost mezd Intervencionistický přístup (Keynes) nezaměstnanost spojená s nedostatečnou poptávkou a s technickým pokrokem, je chápána jako nedobrovolná nezaměstnanost, řešení – stimulace celkové poptávky. 9
Monetaristický přístup Nezaměstnanost je důsledkem vysoké inflace, Řešení nezaměstnanosti – na straně nabídky práce. Marxistický přístup Nezaměstnanost je spojena s kapitalistickým způsobem výroby a výrazem jeho neschopnosti vyhnout se ekonomickým krizím.
10
Makroekonomické ztráty plynoucí z vysoké nezaměstnanosti: a) v krátkodobé perspektivě jde především o okamžité ztráty přidané hodnoty a výroby. b) při déle trvající vysoké úrovni nezaměstnanosti ekonomika (a celá společnost) přichází o budoucí produkci kvůli financování podpor v nezaměstnanosti a služeb s ní spojených. 11
Ekonomická hodnota zaměstnání Zaměstnání jako společenská instituce Význam zaměstnání pro určení sociálního statusu a osobní identity (Marienthal – Jahoda, Lazarsfeld)
Psychologický význam zaměstnání (pro strukturu času, předávání vzorců pro děti, atd.) 12
Různé názory, často protichůdné: 1. Nízký ekonomický růst; 2. Strukturální změny (rychlý technologický vývoj, globalizace, internacionalizace, měnící se charakter práce; 3. Přílišná regulace na trhu práce; 4. Existující model sociálního státu – nutnost jej financovat se promítá do vysoké ceny práce v mnoha evropských zemích. V posledním období – reformy sociálního státu (pracovní pobídky, aktivizace nezaměstnaných, atd.) 13
1. makroekonomická nebo hospodářská politika (cílem je podporovat ekonomický růst; lze ovlivňovat poptávku po zboží a službách, výrobní kapacity a nabídku práce.) 2. politika zaměstnanosti anebo trhu práce (zaměřená pouze na jeden segment ekonomiky – TP. Cílem je stimulovat zaměstnanost a eliminovat nezaměstnanost). Politika trhu práce sleduje 2 cíle: 1. snížení celkové nezaměstnanosti, 2. redistribuce nezaměstnanosti mezi jednotlivými 14 sociálními skupinami
Všeobecně je nezaměstnanost považována za negativní jev (hlavně ze sociologického hlediska). Z ekonomického pohledu to není tak jednoznačné. Nezaměstnanost je projevem mikrostrukturální adaptace ekonomiky. Určitá nezaměstnanost je nutná, souvisí s mobilitou PS, je výrazem přizpůsobování se technologickým změnám – je přirozeným jevem, ekonomicky nezbytným, který je zvládnutelný hospodářskou politikou a politikou zaměstnanosti. Přirozená míra nezaměstnanosti – když jsou jednotlivé segmenty TP v rovnováze. 15
17.4.2014
16
Ne každý, kdo pracuje, je zaměstnaný a ne každý, kdo nepracuje, je nezaměstnaný. Práce je konaná pro vlastní potěšení nebo práce v domácnosti. Zaměstnání je placenou prací, výkon určité profese, je spojené s dalšími atributy (pracovně právní vztahy, smluvní vztahy, odměna za práci). 17
Právo na práci je jedním ze základních sociálních práv občanů. • Podle čl. 23 Všeobecné deklarace lidských práv z roku 1948 má každý právo na práci, na svobodou volbu zaměstnání, na spravedlivé a uspokojivé pracovní podmínky a na ochranu proti nezaměstnanosti. • V čl. III, části 6. Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech z roku 1966, který je pro ČR závazný, uznávají smluvní státy paktu právo na práci, které zahrnuje právo každého na příležitost vydělávat si na živobytí prací, kterou si svobodně vybere nebo přijme, a učiní příslušná opatření k ochraně tohoto práva. • Dále je toto právo rozvedeno v Úmluvách Mezinárodní organizace práce - ILO(č. 44, 88, 96, 97, 111, 142, 168) • Významná je Evropská sociální charta z roku 1961 a Sociální charta Evropského společenství z roku 1989 jako politická deklarace.
U nás je právo upraveno v Listině základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku ČR. Čl. 26 odst. 3 LZPS deklaruje, že každý má právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací. Občany, kteří toto právo nemohou bez své viny vykonávat, stát v přiměřeném rozsahu hmotně zajišťuje.
Kdybychom si nyní z těchto jednotlivých ustanovení pokusili dát dohromady definici práva na práci, lze ji koncipovat následovně:
„Právo na práci je subjektivním právem každého občana na uplatnění vlastních schopností v pracovním procesu a prostřednictvím využití své pracovní síly (souhrnu duševních a fyzických vlastností člověka) i právo na získání prostředků k uspokojení svých základních potřeb. Nelze jej chápat jako právo absolutní, stát nemá povinnost každého občana za každou cenu zaměstnat.“
Právo na zaměstnání je upraven v čl. 26 odst. 1 LZPS, podle něhož má každý právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost. Dále je toto právo rozvedeno v zákoně o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&nr=435~2F2004&rpp=15#seznam
Právem na zaměstnání je právo fyzické osoby, která chce a může pracovat a o práci se uchází, na zaměstnání v pracovněprávním vztahu, na zprostředkování zaměstnání a na poskytnutí dalších služeb za podmínek stanovených zákonem o zaměstnanosti. Fyzická osoba má právo si sama svobodně zvolit a zabezpečit zaměstnání a vykonávat je na celém území ČR, nebo si může zabezpečit zaměstnání v zahraničí.
1. Zákoník práce, z. č. 262/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů (ZP), účinnost od 1. 1. 2007 2. Zákon o zaměstnanosti, z. č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů 3. Zákon o inspekci práce, z. č. 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů 4. Zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. z. č. 118/2000 Sb. 5. Zákon o Úřadu práce ČR, z. č. 71/2011 Sb., v platném znění
Nařízení vlády č. 515/2004 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek. Vyhláška č. 518/2004 Sb. , kterou se provádí zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. Vyhláška č. 519/2004 Sb. , o rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání a o rekvalifikaci zaměstnanců.
17.4.2014
23
Mezinárodní organizace práce (MOP) a také právní úpravy v České republice definují nezaměstnaného jako osobu, která je momentálně bez zaměstnání a která je: schopná pracovat na základě své osobní situace, věku, zdravotního stavu, projevuje vůli i ochotu pracovat, aktivně hledá nové zaměstnání. 24
Za nezaměstnané jsou považovány osoby: 1. Bez placeného zaměstnání (někdy i zaměstnaní na malý počet hodin), 2. Registrují se na úřadě práce, 3. Hledají práci, 4. Jsou schopny a ochotny do zaměstnání nastoupit IHNED 25
1) výběrové soupisy (nebo šetření) pracovních sil (obecná míra nezaměstnanosti) – jednotlivec musí být schopen okamžitě nastoupit do nového zaměstnání. 2) na základě údajů úřadů práce o registrovaných nezaměstnaných (registrovaná míra nezaměstnanosti). 26
Míra registrované nezaměstnanosti (MPSV) – dle údajů z ÚP dosažitelní uchazeči o zaměstnání na ÚP ---------------------------------------------- -------------------pracovní síla
Míra obecné nezaměstnanosti (ČSÚ, Eurostat, ILO) – základě výběrového šetření pracovních sil počet nezaměstnaných ---------------------------------------------celkový počet pracovních sil
kde čitatel i jmenovatel jsou ukazatele konstruované podle mezinárodních definic a doporučení Eurostatu a ILO. Předmětem šetření jsou všechny osoby obvykle bydlící v soukromých domácnostech. Šetření se nevztahuje na osoby bydlící dlouhodobě v hromadných ubytovacích zařízeních. 27
přetrvávající vysoká míra nezaměstnanosti i v obdobích ekonomického růstu, nezaměstnanost je výrazně regionálně diferencovaná, rostoucí míra dlouhodobé nezaměstnanosti, vysoká nezaměstnanost mladých lidí nízká míra migrace pracovní síly mezi státy EU. 28
17.4.2014
29
Země
MN (15+) 2008 %
MN (15+) 2009 %
EU - 27 EU - 15 ČR Dánsko SRN Španělsko Francie Itálie Maďarsko Nizozemí Rakousko Polsko Slovensko Finsko Švédsko
7.0 7.1 4.4 3.3. 7.3 1.3 7.8 6.8 7.8 2.8 3.8 7.1 9.5 6.4 6.2
8.9 9.1 6.7 6.0 7.5 18.0 9.5 7.8 10.0 3.7 4.8 8.2 12.0 8.2 8.3
V. Británie
5.6
7.6
Míra dlouhodobé nezam.. % nezam 37.0 36.1 49.2 13.6 52.6 17.9 37.6 45.7 46.5 34.8 24.3 33.5 69.6 18.4 12.6 24.1
Výdaje na PZ % z HDP 1.68 1.76 0.46 2.67 2.4 2.17 2.15 1.12 0.65 2.49 1.93 1.02 0.59 2.25 1.74 0.48
30
17.4.2014
31
a) b)
Centrální Regionální
a) b)
Aktivní Pasivní
• •
•
•
Tzv. velká politika zaměstnanosti, která vytváří globální strategie. Klíčovou roli v ní hrají nástroje měnové, fiskální a mzdové politiky, strukturální změny ekonomiky, zaměření exportu, úroveň vzdělávacího systému i celková koncepce zaměstnanosti. Jde o makroekonomické ovlivňování hospodářství, které je nutné odvíjet od výrobních rezortů, jež by měly působit preventivně proti nezaměstnanosti a jejím negativním sociálním dopadům. Hlavní úlohu v oblasti centrální státní politiky zaměstnanosti má Ministerstvo práce a sociálních věcí. ČR/MPSV, http://www.mpsv.cz/
• •
• •
Tzv. malá politika zaměstnanosti, která čítá provozování základních služeb zaměstnanosti. Zajišťuje vytváření nových pracovních míst. Může stimulovat rozvoj národního hospodářství. Konkretizuje globální politiku státu na místní podmínky a stanovuje způsoby její realizace. Hlavní váha při tvorbě a uskutečňování této politiky je na Úřadu práce ČR, generální ředitelství, krajské pobočky. Na dodržování pracovněprávních předpisů dohlížejí inspektoráty práce.
Aktivní politika zaměstnanosti je politikou státní. Jejím cílem je vytvářet reálné podmínky pro dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce, zejména podmínky pro vznik : • nových a efektivních pracovních míst – investiční pobídky, dotace • společensky účelných pracovních míst • veřejně prospěšných prací • zajišťování rekvalifikace
Pasivní politika zaměstnanosti znamená ze zákona: zprostředkování zaměstnání uchazečům o práci a dále podpora v nezaměstnanosti
17.4.2014
37
Nezaměstnanost se objevuje jako nový společenský fenomén hned na začátku ekonomické transformace Její výše byla poměrně nízká – v období 1992-1996 byla průměrná MN cca 3% Důvodem nízké MN: - snížení nabídky práce (odchod starších osob do předčasných důchodů, snížení zaměstnanosti žen), růst poptávky – vznik soukromého sektoru (hlavně služby), odkládaná restrukturalizace – v mnoha podnicích přezaměstnanost Sociální politika – nová dávková schémata
38
K obratu došlo v roce 1997 – ekonomický pokles – MN dosáhla 5.2% V druhé polovině 90. let – růst MN (roce 1999 8-9 %) Pokles zaměstnanosti v primárním, sekundárním sektoru, růst v terciárním Růst regionálních rozdílů – regiony s nejvyšší MN – s vysokým podílem průmyslu, který procházel restrukturalizací, pokles průmyslové výroby (severní Čechy a severní Morava) a regiony s vysokým podílem zaměstnanosti v primárním sektoru 39
Nízké pobídky k práci – poměrně nízké mzdy (dlouho považované na konkurenční výhodu) a poměrně štědrý systém sociálních dávek (vysoké životní minimum) Od roku 2007 pokles MN (5%) – nedostatek pracovní síly – zvyšuje se podíl starších osob na zaměstnanosti, růst počtu cizinců (působení agentur práce) Rok 2008 – růst MN z důvodu celosvětové ekonomické krize – MN se blíží 10%
40
17.4.2014
41
Do roku 1992 prostřednictvím státního rozpočtu; Od roku 1993 zavedeno pojištění – platba příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (platí jej zaměstnanci, zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné). V roce 2001 byla sazba tohoto příspěvku 3.6% (0.4 zaměstnanec, 3.2% zaměstnavatel). Od roku 2004 došlo k dramatickému snížení výše odvodů na 1.6% - zbytek byl použit na důchodové pojištění. 42
Výdaje na PZ: – do roku 1996 nepřekročily 0.2% z HDP, v roce 2010 0.6% z HDP – ve srovnání s ostatními zeměmi EU jsou poměrně nízké (průměr EU-15: 1.8%, EU-27:1.7%, Belgie: 3.3%, Nizozemí: 2.5%, Dánsko: 2.7%, SRN, Finsko: 2.4%); Cca 2/3 prostředků vynakládaných na PZ jsou prostředky na pasivní PZ – dávky v nezaměstnanosti (0.36% z HDP). Na aktivní PZ – 0.17% z HDP (stav 2010 - MPSV)
43
Úprava je obsažena v zákoně o zaměstnanosti, z. č. 435/2004 Sb., v platném znění S účinností od 1. 1. 2009 došlo k výrazným změnám pro výplatu podpory v nezaměstnanosti, podpůrčí doba snížena o měsíc v každé kategorii
Podpůrčí doba činí: 5 měsíců – osoby mladší 50 let 8 měsíců – osoby starší 50 let a mladší 55 let 11 měsíců – osoby starší 55 let
Základní podmínkou pro výplatu podpory v nezaměstnanosti je, že osoba musela v době posledních 3 let před nárokem na výplatu podpory v nezaměstnanosti získat dobu sociálního pojištění v délce 12 měsíců Bylo možné si vydělávat v zaměstnání, kde započitatelný příjem nepřesáhl polovinu minimální mzdy, tedy 4.000,- Kč, což bylo v roce 2011 zrušeno ministrem práce a sociálních věci , Jaromírem Drábkem!
Výše podpory je závislá na výši předchozího příjmu a délce pobírání podpory. Zvlášť hrubé porušení povinností zaměstnancem, dle § 55 odst. 1b) zákoníku práce, z. č. 262/2006 Sb., v platném znění – podpora v nezaměstnanosti nenáleží
Výše: procentní sazbou z průměrného měsíčního čistého výdělku, který byl u uchazeče o zaměstnání zjištěn a naposledy používán pro pracovněprávní účely v jeho posledním ukončeném zaměstnání. • První 2 měsíce 65 %, další 2 měsíce 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. • Při rekvalifikaci činí 60 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. • Maximální výše podpory v nezaměstnanosti – mění se v závislosti na vývoji průměrné mzdy • http://kalkulacky.idnes.cz/cr_davka-v-nezamestnanosti2014.php •
• •
• • •
Zrušeny původní (okresní) úřady práce zřízené podle zákona o zaměstnanosti (zákon č. 435/2004 Sb.). Veškeré úkoly v oblastech zaměstnanosti, ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, státní sociální podpory a dalších přebírá Úřad práce České republiky. Úřad práce je správním úřadem s celostátní působností. Organizačně je Úřad práce členěn na generální ředitelství a krajské pobočky (14) http://portal.mpsv.cz/upcr/oup
•
Účinnost zákona od 1. 7. 2005 • Zánik Českého úřadu bezpečnosti práce a Inspektorátů bezpečnosti práce, dnes tedy: Státní úřad inspekce práce – správní úřad - podřízen MPSV - v čele je generální inspektor - plní úkoly vymezené v § 4 zákon o inspekci práce Oblastní inspektoráty práce – organizační složka státu, - v čele je vedoucí inspektor - je jich 8, někde jsou detašovaná pracoviště jako např. Olomouc, Sokolov - vykonávají kontrolu v rozsahu § 3 zákona o inspekci práce
z nichž vznikají práva a povinnosti v pracovněprávních vztazích zaměstnancům, příslušnému odborovému orgánu, radě zaměstnanců nebo zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci odměňování, náhrady mzdy nebo platu stanovující pracovní dobu a doby odpočinku k zajištění bezpečnosti práce a bezpečnosti provozu o zaměstnávání žen, mladistvých upravující výkon umělecké, kulturní, pracovní a reklamní činnosti dětmi
• • • • • • • •
Kontrola dodržování pracovněprávních předpisů Inspektor se ohlásí, zaměstnavatel je povinen poskytnout součinnost Namátkové kontroly Pravidelně plánované v kal. roce Na podnět Přestupky FO Správní delikty PO Pokuty
Zaměstnanec, kterému zaměstnavatel dluží mzdu, se může přihlásit o svůj nárok na úřadu a práce, v jehož obvodu má sídlo nebo místo podnikání zaměstnavatel, a současně může podat návrh na zahájení insolvenčního řízení. Úřad práce zveřejňuje na úřední desce informace o podání insolvenčního návrhu na určitý podnik. Lze uplatnit mzdové nároky za 3 měsíce rozhodného období, nejvýše v rozsahu odpovídajícím splatným mzdovým nárokům za rozhodné období, které je maximálně 6 měsíců před podáním návrhu na zahájení insolvenčního řízení a 3 měsíce po zahájení.
3 měsíce rozhodného období, zpětně od prvního dne kalendářního měsíce, je-li podán insolvenční návrh u příslušného krajského soudu ČR na zaměstnavatele, který je v platební neschopnosti: 1. Zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, je po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit 2. Neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti • Celkově lze vyplatit 1 zaměstnanci za 1 měsíc částku jeden a půl násobku průměrné mzdy v národním hospodářství v době podání návrhu na insolvenční řízení, • 1,5 násobek činí 35.313,- Kč, maximálně lze vyplatit za období 3 měsíců 1 zaměstnanci tedy částku 105.940,- Kč. •
Upraveno agenturní zaměstnávání v ZP a podrobnější úpravu obsahuje zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. v ustanovení §§ 14, 58 až 66. • Od 1. října 2004 mohou dočasně přidělovat zaměstnance pouze agentury práce s povolením ke zprostředkování zaměstnání, které uděluje příslušný úřad práce. • Od 1.1.2011 pro ty agentury práce, které zprostředkovávají zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. b) zákona o zaměstnanosti – tj. formou dočasného přidělení svých zaměstnanců k uživateli, podmínku povinného pojištění pro případ svého úpadku a úpadku uživatele, a to ve výši trojnásobku průměrného měsíčního (hrubého) výdělku všech svých dočasně přidělených zaměstnanců. Od 1. 4. 2011 vydává povolení Generální ředitelství Úřadu práce ČR. Od roku 2012 je možné dočasně přidělovat vlastní zaměstnance k jinému zaměstnavateli i bez povolení činnosti agentury. •
Přehled nejvýznamnějších změn v oblasti zaměstnanosti
Ing. Štefan Duháň, ředitel odboru koncepcí trhu práce, MPSV
1) Nová definice nelegální práce Nelegální prací bude pracovněprávní vztah
závislá
práce
vykonávaná
mimo
2) Zprostředkování zaměstnání a podpora v nezaměstnanosti • zpřísnění podmínek pro nárok na podporu v nezaměstnanosti zkrácení rozhodného období pro získání doby důchodového pojištění ze 3 na 2 roky • umožnění vstupu do evidence uchazečů o zaměstnání těm studentům v denním a prezenčním studiu, kteří před zařazením do evidence úřadu práce získali v rozhodném období alespoň 12 měsíců doby důchodového pojištění Ministerstvo práce a sociálních věcí, odbor koncepcí trhu práce tel: 221 923 502, e-mail:
[email protected], www.mpsv.cz, www.noviny-mpsv.cz
• zamezení vstupu do evidence uchazečů o zaměstnání, pokud v době 6 měsíců od nástupu do vhodného zaměstnání zprostředkovaného krajskou pobočkou Úřadu práce je toto zaměstnání ukončeno bez vážných důvodů ze strany zaměstnance nebo dohodou se zaměstnavatelem, anebo je se zaměstnancem ukončeno z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem • vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání v případě odmítnutí nabídky veřejné služby v rozsahu nejvýše 20 hodin týdně (po 2 měsících vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání) Ministerstvo práce a sociálních věcí, odbor koncepcí trhu práce tel: 221 923 502, e-mail:
[email protected], www.mpsv.cz, www.noviny-mpsv.cz
3) Sdílené zprostředkování zaměstnání •
rozšíření spolupráce mezi úřadem práce a agenturou práce při zprostředkování zaměstnání – nové opatření APZ • zavedení nového opatření aktivní politiky zaměstnanosti převedení určité skupiny uchazečů o zaměstnání k agentuře práce, která jim bude po stanovenou dobu zprostředkovávat zaměstnání na základě dohody mezi úřadem práce a agenturou práce se souhlasem uchazečů o zaměstnání závazek agentury práce umístit sjednaný počet uchazečů o zaměstnání na trhu práce odměna agentuře práce paušální částkou bonifikace za umístění do pracovního poměru na dobu neurčitou a za udržení zaměstnání alespoň 6 měsíců Ministerstvo práce a sociálních věcí, odbor koncepcí trhu práce 923 kontrolní mechanizmy tel: 221 502, e-mail:
[email protected], www.mpsv.cz, www.noviny-mpsv.cz
4) Snížení administrativní zátěže zaměstnavatelů • hlášení volných pracovních míst na zásadě dobrovolnosti • zvýšení aktivity úřadu práce při monitoringu trhu práce • zavedení možnosti žadatele o příspěvek z APZ požádat úřad práce, aby si doklady o bezdlužnosti obstaral sám 5) Omezení agentur práce dočasně přidělovat cizince a osoby se zdravotním postižením k výkonu práce u uživatele • vyloučení možnosti agentury práce dočasně přidělovat k výkonu práce u uživatele cizince, kterým bylo vydáno povolení k zaměstnání a osoby se zdravotním postižením • sjednocení právní úpravy – stejná jako pro cizince pracující na základě zelené nebo modré karty • práva a povinnosti z již uzavřených dohod podle § 308 zákoníku práce o dočasném přidělení zaměstnanců agentury práce k výkonu práce u uživatele budou posuzovány podle Ministerstvo práceprávní a sociálních věcí, odbor koncepcí trhu práce dosavadní úpravy tel: 221 923 502, e-mail:
[email protected], www.mpsv.cz, www.noviny-mpsv.cz
6) Zaměstnávání osob se zdravotním postižením • transformace kategorie osob zdravotně znevýhodněných do kategorie osob se zdravotním postižením – doposud vydaná rozhodnutí budou platit ještě nejdéle 3 roky • zachování statusu osoby se zdravotním postižením ještě po dobu 12 měsíců ode dne, kdy byla fyzická osoba posouzena, že již není invalidní • sjednocení institutu chráněného pracovního místa a chráněné pracovní dílny – uzavřené dohody budou platit po dobu, na kterou byly sjednány • plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením formou odběru výrobků nebo služeb – objem možného poskytnutého plnění bude omezen na straně dodavatele
Ministerstvo práce a sociálních věcí, odbor koncepcí trhu práce tel: 221 923 502, e-mail:
[email protected], www.mpsv.cz, www.noviny-mpsv.cz
7) Příspěvek na podporu zaměstnání osob se zdravotním postižením • Bude poskytován jen na zaměstnance se zdravotním postižením pracující na chráněných pracovních místech • finanční spoluúčast zaměstnavatele – Úřad práce bude hradit 75% skutečně vynaložených mzdových nákladů na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postižením, nejvýše však 8 000 Kč.
Ministerstvo práce a sociálních věcí, odbor koncepcí trhu práce tel: 221 923 502, e-mail:
[email protected], www.mpsv.cz, www.noviny-mpsv.cz
• zpřísnění podmínek jeho čerpání – nebudou refundovány srážky ze mzdy určené k uspokojení plnění zaměstnavatele srážky ze mzdy určené k uspokojení závazků zaměstnance náhrada mzdy poskytnutá zaměstnanci při překážkách v práci na straně zaměstnavatele mzdové náklady na zaměstnance na chráněném pracovním místě, na které je poskytován příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů tohoto pracovního místa • nárokové zvýšení příspěvku o částky vynaložených dalších nákladů spojených se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením – měsíčně max. o 2 000 Kč za každou zaměstnanou osobu se zdravotním postižením • rozšíření kontrolního oprávnění - zda a v jakém rozsahu zaměstnavatel přiděluje práci svým tzv. domácím zaměstnancům, na které je poskytován příspěvek Ministerstvo práce a sociálních věcí, odbor koncepcí trhu práce tel: 221 923 502, e-mail:
[email protected], www.mpsv.cz, www.noviny-mpsv.cz
8) Zavedení možnosti volby rekvalifikace uchazečem o zaměstnání nebo zájemcem o zaměstnání • doplňková forma – vedle rekvalifikací zabezpečovaných úřadem práce • samostatná volba profese, na kterou se bude rekvalifikovat • maximální výše nákladů rekvalifikace hrazená úřadem práce (50 tisíc Kč v průběhu 3 let) • úhrada úřadem práce jen při úspěšném ukončení kurzu • kontrolní mechanizmy k průběhu rekvalifikace 9) Kontrolní činnost • převedení kontrolní činnosti z Úřadu práce ČR na Státní úřad inspekce práce Ministerstvo práce a sociálních věcí, odbor koncepcí trhu práce tel: 221 923 502, e-mail:
[email protected], www.mpsv.cz, www.noviny-mpsv.cz
10) Úprava sankcí za přestupky a správní delikty • pro fyzické osoby - zvýšení maximálních částek pokut z 5 000 Kč na 10 000 Kč u pořádkové pokuty za neprokázání totožnosti v průběhu kontroly z 10 000 Kč na 100 000 Kč u pokuty za přestupek výkonu nelegální práce • pro právnické osoby a podnikající fyzické osoby snížení maximální částky pokuty za neplnění oznamovací povinnosti nebo nevedení evidence podle zákona o zaměstnanosti z 500 000 Kč na 100 000 Kč zvýšení maximální částky pokuty za umožnění nelegální práce z 5 mil. Kč na 10 mil. Kč včetně stanovení minimální výše pokuty 250 000 Kč Ministerstvo práce a sociálních věcí, odbor koncepcí trhu práce tel: 221 923 502, e-mail:
[email protected], www.mpsv.cz, www.noviny-mpsv.cz
Veřejná služba (legislativa do r. 2011 a změny od roku 2012)
Ústavním soudem zrušeno
Výhody veřejné služby pro nezaměstnané • udržet si sociální a pracovní návyky, • získat nové vědomosti, zkušenosti a dovednosti, které zvýší jejich šance při hledání zaměstnání, • zamezit vzniku, resp. zmírnit psychosociální krizi, včetně prevence sociálně patologických jevů plynoucích z nezaměstnanosti, • zabránit sociálnímu vyloučení, případně napomoci opětovné integraci do společnosti, rozšíření sociálních kontaktů aj.
