Sociální zabezpečení v ČR
3
6.3.2014
1
Cíl předmětu SZ
6.3.2014
2
1. 2.
3. 4. 5. 6.
Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce dávky. Struktura sociálního zabezpečení v ČR, organizace a provádění sociálního zabezpečení. Důchodové pojištění a zabezpečení, důchodové reformy ve světě a v Česku. Důchodové pojištění: účast na pojištění, doba pojištění, výpočtový základ, jednotlivé důchody, příklady výpočtů důchodů. Nemocenské pojištění a zabezpečení: účast na pojištění, nemocenské, náhrada mzdy, ostatní dávky, příklady výpočtu dávek. Úrazové pojištění zaměstnanců, zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škody při pracovních úrazech a nemocech z povolání: jednotlivé dávky, výpočet dávek. 6.3.2014 3
7.
8. 9. 10. 11. 12.
Zdravotní pojištění a zabezpečení, zdravotní reformy ve světě a v Česku. Zdravotní pojišťovny. Veřejné zdravotní pojištění: účast na pojištění, rozsah péče, finanční spoluúčast pacienta. Zabezpečení v nezaměstnanosti: výpočet dávek, podpůrčí doba. Aktivizace a motivace příjemců podpory v nezaměstnanosti. Státní sociální podpora, jednotlivé dávky, výpočet dávek. Sociální pomoc, sociální služby, dávky. Životní a existenční minimum. Financování sociálního zabezpečení. Konzultace. Zápočtový test.
6.3.2014
4
6.3.2014
5
Základní pojmy – důchodové pojištění a zabezpečení ve struktuře sociálního pojištění, výše pojistného na SZ a VZP 2. Penzijní systém v ČR – 1.,2., 3. pilíř 3. Důchodová reforma v ČR - další změny 4. Důchodové reformy ve světě 1.
6.3.2014
6
6.3.2014
7
Pojistné na sociální pojištění (souhrnný název)
= A. Pojistné na veřejné zdravotní pojištění + B. Pojistné na sociální zabezpečení (důchodové pojištění + nemocenské pojištění) a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti 6.3.2014
8
Subsysté m
Platbou (příjem SR) je
Druhy dávek (výdej ze SR)
Kompetence
Důchodové pojištění
Pojistné na důchodové pojištění
Důchody starobní, invalidní, pozůstalostní (vdovský a vdovecký, sirotčí)
Česká správa sociálního zabezpečení, Pražská správa sociálního zabezpečení a okresní správy sociálního zabezpečení
Nemocensk é pojištění
Pojistné na nemocenské pojištění
Nemocenské (od dne 15. nemoci), peněžitá pomoc v mateřství, ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a v mateřství
Pražská správa sociálního zabezpečení a okresní správy sociálního zabezpečení Pozn. Zaměstnavatel do 14. dne pracovní neschopnosti vyplácí náhradu mzdy.
Státní politika zaměstnano sti
Příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
Peněžitá podpora v nezaměstnanosti a aktivní politika zaměstnanosti ÚP (tj. podpora nových
Úřad práce ČR, jeho krajské pobočky a kontaktní pracoviště
6.3.2014
9
Výše pojistného se stanoví z vyměřovacího základu zjištěného v rozhodném období a činí : u zaměstnavatele 25,0 %, z toho připadá na : důchodové pojištění 21,5 % z HM nemocenské pojištění 2,3 % z HM státní politiku zaměstnanosti 1,2 % z HM u zaměstnanců na důchodové pojištění 6,5 % z HM u OSVČ 29,2 %, z toho připadá na : důchodové pojištění 28,0 % z (P-V)/2 státní politiku zaměstnanosti 1,2 % z (P-V)/2 nemocenské pojištění (dobrovolné) 2,3 % z (P-V)/2 u ODÚDP na důchodové pojištění 28 ,0 % min. z ¼ PM Vyměřovací základ (zkratky): HM – hrubá mzda P – příjmy, V – výdaje PM – průměrná mzda
Pojistné činí celkem 13,5 % z vyměřovacího základu, tj. hrubé mzdy (zaměstnanec a zaměstnavatel) či z poloviny rozdílu mezi příjmy a výdaji (OSVČ). Zaměstnavatel odvádí za zaměstnance část pojistného (2/3, tj. 9 %), které je povinen za ně hradit, a to i bez souhlasu zaměstnance. Zaměstnanci srazí 4,5 % pojistného. 6.3.2014
11
6.3.2014
12
6.3.2014
13
6.3.2014
14
1. Povinné základní důchodové pojištění, dávkově definované (DB - defined benefit ) a průběžně financované (PAYGO): je univerzální a zabezpečuje všechny ekonomicky aktivní osoby, právní úprava je jednotná pro všechny pojištěnce (zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění), neexistují speciální odvětvová schémata , odchylky pro tzv. silové resorty (např. vojáci, policisté, celníci, hasiči). 2. Zahrnuje státem vyplácené důchody. Prvním pilířem se nazývává proto, že je prvním důchodovým systémem, který ve vyspělých zemích vznikl, konkrétně koncem 19. století. V ČR je to základní a nejdůležitější zdroj příjmu v důchodu a více než 2,3 miliónu našich spoluobčanů každý měsíc z průběžného pilíře dostává starobní důchod v průměru přes 10 tisíc korun. Důchod ze základního důchodového pojištění pobírá více než 99 % obyvatel ve věku vyšším, než je věková hranice pro nárok na starobní důchod. 6.3.2014
15
Průběžným se nazývá proto, že peníze tímto systémem jen protékají. ČSSZ jako správce prvního pilíře vybírá od zaměstnavatelů a od živnostníků ročně více než 300 mld. Kč pojistného od přibližně 4,8 milionu ekonomicky aktivních osob a hned veškeré tyto prostředky průběžně vyplácí důchodcům. 4. Průběžný systém je tak nástrojem solidarity ekonomicky aktivních občanů s občany staršími. Každý z pracujících ví, že po skončení pracovní kariéry bude od státu dostávat z prvního pilíře pravidelný doživotní důchod. Jiný způsob výplaty ale možný není. První pilíř nám tak na jedné straně poskytuje jistotu, že ve stáří budeme mít příjem, na druhé straně pro pozůstalé neposkytuje žádnou formu dědictví při předčasném úmrtí. 5. Protože ale důchodců přibývá a ekonomicky aktivních občanů ubývá, průběžný systém se dostává do ekonomické nerovnováhy a důchody neporostou tak rychle jako mzdy. Proto se i v jiných zemích EU doplňují důchodové systémy dalšími pilíři. 3.
6.3.2014
16
6.3.2014
17
6.3.2014
18
6.3.2014
19
6.3.2014
20
6.3.2014
21
6.3.2014
22
Státem organizovaný důchodový doplňkový systém (v ČR od 1.1.2013). Forma účasti je buď povinná, nebo dobrovolná. Druhý pilíř úzce navazuje a doplňuje základní průběžný systém. Příjmy jsou ze stejného zdroje jako v prvním pilíři, tzn. část pojistného zaměstnavatelů a živnostníků. 2. Kapitálovým se nazývá, protože s příjmy se hospodaří odlišným způsobem. Nejprve jsou příjmy každého účastníka tohoto systému ve fázi spoření shromažďovány na osobním účtu a jako jeho kapitál jsou po několik desetiletí zhodnocovány na finančních trzích. Do zhodnocování jsou téměř vždy zapojeny zahraniční finanční instituce (Švédsko, Chile, Švýcarsko, Nizozemí, Dánsko, Polsko, Slovensko...). V jiných oblastech jako výběr pojistného nebo výplata penzí je obvyklé i zapojení státu. 3. Po dosažení důchodového věku se z osobního účtu vyplácí penze. Druhý pilíř nabízí širší možnosti výplaty než první pilíř, je možné zvolit výplatu s pozůstalostní penzí, ve vybraných případech nastává dědění naspořených prostředků. 1.
6.3.2014
23
Do 35 let věku se každý může rozhodnout vstoupit do tzv. druhého důchodového pilíře a přidat si tak více na budoucí penzi. Vstup do dobrovolného opt-outu bude umožněn lidem mladším 35 let. Jejich rozhodnutí je pak nevratné, ze systému již nebudou moci vystoupit. Zda využijí tento systém, či nikoli, se lidé, kterým bude v době vstupu zákona v platnost více než 35 let, budou moci rozhodnout mezi 1. lednem a 30. červnem 2013. Na realizaci svého rozhodnutí budou mít šest měsíců, vstup do systému individuálních účtů jim bude umožněn právě v prvním pololetí roku 2013. Lidé spořící ve druhém pilíři si budou moci zvolit ze tří možností vyplácení penze, a to jako doživotní penzi, výplatu dávek s pozůstalostní penzí či rentu na dobu dvaceti let.
6.3.2014
24
Opt-out se obecně používá pro mechanismus či úkon, kterým se může občan vyvázat z nějaké povinnosti. Proč se tento název používá v souvislosti s naší důchodovou reformou? Každý jsme povinně účastníkem státního důchodového pojištění. Ať se nám to líbí nebo ne, musíme České správě sociálního zabezpečení z každé stokoruny naší hrubé mzdy posílat prostřednictvím zaměstnavatele 28 korun (28 %). ČSSZ tyto peníze potřebuje, a proto je ihned použije na výplatu důchodů našich starších spoluobčanů. Důchodová reforma nám umožní částečně se z této povinnosti vyvázat (opt-out). Pokud si opt-out zvolíme, od zaměstnavatele půjde na účty ČSSZ a na výplatu důchodů již jen 25 % a zbývající 3 % (spolu s dalšími vlastními 2 %) budou přesměrována na individuální účet. Tyto peníze budou vyvázány z důchodového pojištění na individuální účty, nebudou hned spotřebovány a budou se dlouhodobě zhodnocovat v soukromých penzijních fondech. Převedením části příjmů z 1. důchodového pilíře do 2. důchodového pilíře vznikne na důchodovém účtu 1. pilíře deficit, který by měl být financován z vyššího výběru DPH po sjednocení sazeb.
6.3.2014
25
Anuita je doživotní penze vyplácená životní pojišťovnou. Pokud si klient druhého fondového pilíře při odchodu do důchodu zvolí výplatu anuity, získá za své úspory druhý doživotní měsíčně vyplácený důchod, který doplní jeho starobní důchod od státu. Velkou výhodou je, že bude vyplácen vždy do konce života. Příjemce anuity se nemusí bát, že třeba v 80 nebo 90 letech dojdou peníze na osobním účtu a výplata bude ukončena. To se stát nemůže, pojišťovna je povinna udržovat a každoročně případně doplňovat finanční rezervy, které výplatu doživotních důchodů kryjí. Naopak nevýhodou je, že při úmrtí výplata vždy skončí, stejně jako u státního důchodu. Může se tak stát, že příjemce anuity dostane ve splátkách měsíčních důchodů méně, než měl naspořeno. Anuita je tedy formou solidarity mezi těmi, kdo se dožijí méně, s občany, kteří se dožijí velmi vysokého věku, podobně jako u státního důchodu. Výhoda doživotní výplaty bez omezení doby je vyvážena nevýhodou ukončení výplaty i po poměrně krátké době. 6.3.2014
26
Pokud si účastník důchodového spoření vybere jako formu výplaty doživotní anuitu s pozůstalostní penzí, po jeho smrti výplata penze nekončí. Po další tři roky vyplácí životní pojišťovna osobě, kterou účastník ve smlouvě uvedl, pozůstalostní penzi ve stejné výši jako byla starobní penze pro účastníka.
6.3.2014
27
Renta na dvacet let je jedním ze způsobů výplaty, který si účastník druhého fondového pilíře může zvolit při odchodu do penze. Výplata bude probíhat tak, že penzijní společnost rozpočítá prostředky na účtu účastníka právě na dobu 20 let a pak vyplácí měsíčně odpovídající část prostředků z účtu. V průběhu výplaty jsou prostředky také zhodnocovány a jejich zhodnocení se promítne v každoročním zvýšení splátky penze. Ke snížení dojít nemůže, penzijní společnost musí garantovat minimálně stejnou penzi jako v předchozím roce. Po dvaceti letech je výplata ukončena. Může se stát, že příjemce renty zemře dříve než po 20 letech. I v takovém případě výplata pokračuje, a to dědicům. Důchod se vyplácí vždy celých 20 let, vždy se vyplatí veškeré prostředky z účtu včetně jejich zhodnocení. Výhoda vyplacení celého účtu je ale vyvážena nevýhodou, že ve velmi vysokém věku po 20 letech dojde k ukončení výplaty. Renta na 20 let je tak vhodná spíše pro ty, kdo mají vyšší důchod, případně mají jistotu, že se o ně ve stáří po skončení výplaty postarají potomci
6.3.2014
28
Pozůstalostní penze se z druhého fondového pilíře vyplácí v několika různých situacích, kdy účastník důchodového spoření zemřel dříve, než mu bylo vyplaceno vše, na co měl nárok. V případě, že zemře ve fázi spoření a má nezletilé děti, jsou prostředky z účtu účastníka dětem vyplaceny během pěti let v pravidelných měsíčních splátkách. V případě, že si zvolil účastník důchodového spoření rentu na 20 let a zemřel dříve, jeho dědicům je zbývající část nevyčerpaných prostředků z účtu vyplácena formou pozůstalostní penze po zbývající dobu. V případě, že si účastník důchodového spoření zvolil jako výplatu doživotní anuitu a k ní si doplnil možnost pozůstalostní penze na tři roky, vyplácí životní pojišťovna osobě, kterou účastník ve smlouvě uvedl, po dobu tří let pozůstalostní penzi ve stejné výši, jako byla starobní penze pro účastníka.
6.3.2014
29
Investiční strategie určuje, jakým způsobem budou prostředky klientů zhodnocovány. Přestože je problematika investování velmi složitá, rozhodování účastníků, jakou investiční strategii zvolit, složité být nemusí. Základní charakteristikou investiční strategie je rizikovost a tomu odpovídající očekávaný výnos. Penzijní společnosti budou nabízet klientům druhého pilíře čtyři investiční strategie:
strategie státních dluhopisů konzervativní (opatrnější) strategie vyvážená strategie (střední riziko) dynamická strategie (vyšší riziko)
6.3.2014
30
Základní pravidlo, které pomůže při výběru strategie, je délka trvání smlouvy ve druhém pilíři. Je tomu tak, že strategie s malým rizikem (konzervativní a státních dluhopisů) sice přináší každý rok spolehlivý výnos, ale tento výnos je poměrně malý, dá se očekávat přibližně v rozmezí inflace. Taková strategie je vhodná pro člověka, který spoří méně než 10 let. Tomu, kdo bude spořit 10, 20 nebo i 30 let, doporučujeme vyváženou strategii se středním rizikem nebo dynamickou s vyšším rizikem. Investování s vyšším rizikem má sice jednu nepříjemnou vlastnost, a to je, že výnosy mohou z roku na rok hodně kolísat. V některém roce může majetek klientů vzrůst klidně i o 20 % a v jiném zase může o 20 % poklesnout. Nabízejí ale v průměru v delším období lepší výnos. A kolísání hodnoty úspor v jednotlivých letech při dlouhé době spoření nevadí, protože se v čase vyrovná.
6.3.2014
31
Jen velmi málo klientů penzijních společností může být profesionály v oblasti investování. Proto bude v zákoně upravena funkce autopilota investiční strategie. Chrání v posledních deseti letech před důchodem účastníky, kteří zvolili strategii investování s vyšším kolísáním. Jejich úspory budou od 55 let postupně převáděny z rizikových investic do investic s menšími výkyvy v hodnotě majetku. Nemůže se tak stát, že někomu poklesne hodnota jeho celoživotních úspor těsně před odchodem do důchodu o desítky procent. Autopilot bude opatření penzijním společnostem ze zákona nařízeno. Nehrozí, že si klient riziko zapomene včas omezit přiměřeně jeho věku.
6.3.2014
32
Jedním z nových prvků důchodové reformy bude přímá finanční podpora od pracujících dětí rodičům, příjemcům starobního důchodu. Každý, kdo má alespoň jednoho rodiče v důchodu, bude moci částku, která se rovná výši 1 % jeho vyměřovacího základu (z hrubé mzdy) poslat svým rodičům. Těmto potomkům se přitom nesníží ani jejich čistý příjem ani důchod z prvního nebo druhého pilíře. Jedná se o bonus od státu (sleva na dani), který budou moci děti svým rodičům v penzi poukázat vyslovením souhlasu. 6.3.2014
33
Finanční instituce, které nakládají s prostředky klientů (banky, pojišťovny, penzijní fondy, investiční společnosti) tak musí činit bezpečným způsobem, aby neohrozily svěřené prostředky. Zda tak činí, kontroluje státní dozor České národní banky. Jejími hlavními úlohami při výkonu státního dozoru nad penzijními fondy v budoucnu nad penzijními společnostmi jsou: prověření každého nového žadatele o licenci; ČNB kontroluje původ kapitálu, bezúhonnost a profesionální odbornost vedoucích pracovníků a pracovníků pověřených vnitřní kontrolou, reálnost podnikatelského plánu, smlouvy na dodávky služeb apod. schvalování banky depozitáře průběžná kontrola všech transakcí s majetkem účastníků schvalování změn majitelů penzijních fondů, případně sloučení penzijních fondů průběžná kontrola hospodaření penzijních fondů a finanční stability těchto společností nápravná opatření při jakémkoli vybočení z pravidel (např. nařízení výměny vedoucích pracovníků, mimořádný audit, pozastavení nakládání s majetkem, nařízení změny depozitáře) 6.3.2014
34
Správu důchodových úspor může vykonávat jen taková penzijní společnost, která splní zákonem stanovené podmínky. Aby nebylo pochyb, zda všechny podmínky splňuje, musí projít nejdříve prověrkou u České národní banky. Česká národní banka může nevyhovujícího žadatele odmítnout. Co je ještě důležitější, může tomu, kdo licenční podmínky následně nedodržuje, licenci i odebrat a nařídit převod klientů k jinému zodpovědnějšímu správci.
6.3.2014
35
Dnešní penzijní fondy spravují prostředky svých účastníků společně s prostředky akcionáře. To se radikálně změní. Mezi hospodařením správce a svěřeného majetku vznikne „čínská zeď“. Všechny výnosy z majetku účastníků budou připisovány jen ve prospěch účastníků. A účastníci budou dopředu vědět, jaký poplatek si správce z výnosu strhne, nic navíc není přípustné. Budou si tak moci svého správce lépe vybrat. Pokud správce penzijní společnost utratí zbytečně mnoho peněz např. za provize obchodníkům nebo za neefektivní informační systém, účastníků se náklady jeho obchodní činnosti po změně zákonů vůbec nedotknou. 6.3.2014
36
Každá penzijní společnost musí uzavřít smlouvu s bankou depozitářem, který bude mít veškerý majetek účastníků v úschově. Depozitáře schvaluje ČNB a jeho role je zásadní. Každou transakci s majetkem v důchodových fondech totiž realizuje penzijní společnost prostřednictvím depozitáře. Při nákupu nebo prodeji akcií, dluhopisů či jiných investic penzijní společnost požádá depozitáře o provedení transakce. Depozitář je povinen před provedením transakce přezkoumat, zda je pokyn v souladu se zákonem a teprve pak jej může provést. Při nesouladu pokyn odmítne a informuje státní dozor – ČNB.
6.3.2014
37
6.3.2014
38
Třetím pilířem důchodového systému jsou soukromé úspory na stáří. Zatímco v 1. a 2. pilíři pochází příjmy z pojistného od zaměstnavatelů, příspěvky 3. pilíře platí klienti ze svého osobního majetku (z příjmu po zdanění). Stát jen obvykle spoření určitým způsobem zvýhodňuje - v ČR státními příspěvky a daňové zvýhodnění. Jedná se o dobrovolné doplňkové, příspěvkově definované (DC - defined contribution), kapitálově financované penzijní připojištění se státním příspěvkem. Součástí třetího pilíře jsou i produkty komerčních pojišťoven zejména životního pojištění. Důchody přiznávané ze třetího pilíře se zatím podílejí na příjmech důchodců zanedbatelnou měrou. Pozn. V členských státech EU obvyklý druhý pilíř (zaměstnavatelské penzijní systémy) v českém důchodovém systému neexistuje.
6.3.2014
39
6.3.2014
40
6.3.2014
41
6.3.2014
42
6.3.2014
43
Zvýší se maximální státní příspěvek v penzijním připojištění. Důvodem je motivace účastníků k ukládání vyšších částek. Bude-li výše měsíčního příspěvku účastníka 300 až 999 Kč, bude činit výše měsíčního státního příspěvku částku 90 Kč a 20 % z částky přesahující 300 Kč, 1000 a více Kč, bude činit výše měsíčního státního příspěvku částku 230 Kč.
6.3.2014
44
Možnost daňových výhod vstoupila v platnost 1. 1. 2000 a vztahuje se na všechny smlouvy o penzijním připojištění bez ohledu na datum jejich uzavření a typ penzijního plánu. Cílem těchto úprav bylo zatraktivnit spoření částek nad 500 korun měsíčně a od r. 2008 motivovat zaměstnavatele k příspěvku na penzijní připojištění zaměstnancům.
6.3.2014
45
Výhody pro zaměstnance – účastníky penzijního připojištění: Pro zaměstnance je příspěvek na jeho penzijní připojištění od zaměstnavatele příjmem osvobozeným od daně z příjmu, a to až do výše 5 % vyměřovacího základu, tj. hrubé mzdy. Účastník penzijního připojištění má možnost snížit svůj základ daně o jím (nikoli zaměstnavatelem) zaplacené příspěvky na penzijní připojištění převyšující částku 6 000 Kč ročně (od r. 2013 12000 ). Maximálně je možno za jedno zdaňovací období odečíst 12 000 Kč . Daňový odečet se uplatňuje zpětně při ročním zúčtování – nelze proto snížit výši měsíčních záloh.
6.3.2014
46
Výhody pro zaměstnavatele: Pro zaměstnavatele je příspěvek na penzijní připojištění zaměstnance uznán jako daňový náklad a to až do výše 3 % vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, tj. vlastně do 3 % hrubé mzdy zaměstnance. Limit 3 % se nevztahuje k celkovému objemu mezd, ale individuálně ke každému zaměstnanci, kterému je příspěvek vyplácen, a počítá se odděleně ke mzdě za každý měsíc (nikoliv v ročním zúčtování). Pro zaměstnavatele je tak výhodnější přispívat zaměstnanci na penzijní připojištění do 3 % jeho měsíční hrubé mzdy, než mu o stejnou částku zvýšit mzdu, neboť z příspěvků nemusí platit sociální pojištění za zaměstnance (34 % z hrubé mzdy). Tento postup je výhodný i pro zaměstnance, neboť z příspěvků od zaměstnavatele nemusí odvádět daň ani sociální a zdravotní pojištění. 6.3.2014
47
únor 2012 – od konce tohoto měsíce již nebude možné převádět prostředky mezi jednotlivými penzijními fondy listopad 2012 – konec možnosti sjednat penzijní připojištění za stávajících podmínek do 31. 12. 2012 – budou automaticky prostředky všech klientů penzijních fondů převedeny do transformovaných fondů penzijních společností leden 2013 – klienti budou moci přejít do účastnických fondů (penzijní fondy – 2. pilíř) a zvolit si způsob investování leden 2013 – státní příspěvek bude vyčíslen na základě nových pravidel výpočtu
6.3.2014
48
Účastník současného penzijního připojištění, který se rozhodne přestoupit do účastnického fondu, přijde o každoroční garanci, že jeho osobní účet nemůže poklesnout. Penzijní plán, za kterého penzijní připojištění uzavřel, pozbude platnost a výplata dávek se bude řídit zákonem. Každý klient účastnického fondu si bude moci zvolit investiční strategii, která mu nejvíce vyhovuje, což současný systém neumožňoval. Otázkou však zůstává, do jaké míry se jedná o výhodu, tak jak je prezentována, vzpomeneme-li na nedávnou a možná i další hrozící finanční krizi ve světě. Hrozba znehodnocení naspořených prostředků pak nabývá reálných rozměrů. Od těchto výkyvů jsou účastníci penzijních fondů chráněni zákonem, který přikazuje fondům hospodařit min. s nulovým zhodnocením klientských účtů. Měnit účastnické fondy bude možné, změnit penzijní fond však po uplynutí dvouměsíční lhůty na počátku roku 2012 již nepůjde. Zvolenou investiční strategii bude možno rovněž měnit a to jednou ročně zdarma, častěji pak za poplatek, který stanoví penzijní společnosti. 6.3.2014 49
Klienti, kteří se rozhodnou setrvat ve transformovaných fondech třetího pilíře (dřívějších penzijních fondech), budou mít nadále zachovány všechny výhody tohoto způsobu spoření, zejména pak každoroční garanci zachování zůstatku osobního účtu. Výnosnost fondů může být v porovnání s účastnickými fondy nižší z důvodu konzervativního způsobu investování penzijních fondů, který je jim stanoven zákonem. Na druhou stranu, prostředky účastníků nebudou nikdy znehodnoceny. Setrvání ve třetím pilíři je oficiálně doporučováno zejména klientům, kterým zbývá do výplaty naspořených prostředků několik let. Ve skutečnosti však záleží na tom, do jaké míry budete ochotni přijmout riziko při investování svých prostředků, které Vám v případě přechodu do účastnických fondů hrozí. 6.3.2014 50
Klienti nově vzniklých účastnických fondů ve 3. pilíři budou mít od roku 2013 již zpřísněné podmínky. Zejména pak půjde o poplatky (dosud vše zdarma vyjma převodů do 2 let existence smlouvy). Zrušena je možnost sjednat výsluhovou penzi (pro mladší generaci to znamená, že uzavřou smlouvu, budou na ní spořit a až od 60 let jim prostředky budou vypláceny bez možnosti čerpání až 50 % jejich účtu po 15 letech spoření, v některých fondech lze čerpat dokonce 2x za život smlouvy). Nově vzniklé fondy pak nebudou muset garantovat kladné zisky (resp. hospodařit nejhůře s nulovým výnosem pro klienty). Pokud by klient smlouvu předčasně ukončil výplatou odbytného, přichází o státní příspěvky a výnosy z nich. Pokud budete chtít transformovaný fond změnit (přicházíte o výhody penzijního připojištění) a už nikdy se nebudete moci do něho vrátit, budete muset nejdříve přestoupit do účastnického fondu u stejné penzijní společnosti. Změnit účastnický fond pak bude možné kdykoliv od roku 2013, poplatky za převody pak stanovuje zákon. Pravidla pro výpočet státního příspěvku budou shodná pro oba typy fondů (transformovaný i účastnický). 6.3.2014 51
Podpora státu – položka snižující základ daně z příjmů až o 12 tis. Kč za rok. ŽP – kapitálové a investiční
6.3.2014
52
6.3.2014
53
6.3.2014
54
Vlády nebudou moci účelově zvyšovat důchody. Nový princip valorizace penzí zaručuje, že vláda již nebude mít pravomoc svým nařízením měnit výše důchodů. Existuje již pouze automatický mechanismus, podle kterého budou starobní penze navyšovány na základě růstu inflace a reálných mezd. Postupně se sjednotí věk odchodu do důchodu pro muže a ženy. Věk odchodu žen do penze by se měl zvyšovat po přechodnou dobu o šest měsíců ročně, a to bez ohledu na počet dětí. Sjednotit by se na základě tohoto systému měl na 66 letech v roce 2041. Postupně se zvýší věk odchodu do důchodu. Změna souvisí se zvyšováním průměrné délky dožití. Lidé narození po roce 1965 půjdou do důchodu později, než stanovují současná pravidla.
6.3.2014
55
Pro účely starobního důchodu není důch. věk stanoven jednotně, ale je diferencován podle: a) Pohlaví b) Počtu vychovaných dětí (u žen) c) Časového rozlišení dne dosažení důch. věku d) Zvláštní hlediska (snížený důchodový věk)
6.3.2014
56
3 časová období podle roku narození pojištěnců: 1. před rokem 1936 (muži 60 let, ženy 53 až 57 let dle počtu vychovaných dětí) 2. a 3. pásmo nově stanoveno od r. 2012 2. v období 1936 – 1977 – viz tabulka v příloze 3. po roce 1977 – k věku 67 let se připočte takový počet kalendářních měsíců, který odpovídá dvojnásobku rozdílu mezi rokem narození a rokem 1977 (př. rok narození 1990 -> 67+(1990-1977)*2=67 let+26měsíců=69 let a 2 měsíce) Důchodová kalkulačka: http://www.mpsv.cz/cs/2435 Snížený důchodový věk – preferované pracovní kategorie (horníci, letecké posádky, hutníci, potápěči aj.) a účast v odboji. 6.3.2014
57
Posílí se spoření na předčasné důchody. Zaměstnavatelé lidí pracujících v namáhavých či rizikových profesích budou moci odepsat z daní vyšší příspěvky do penzijního připojištění. Díky tomu bude možné odcházet do důchodu o jeden rok až pět let dříve. Upravují se podmínky pro získání vdovského či vdoveckého důchodu. Uzavře-li vdova/vdovec nový sňatek, ztrácí nárok na vyplacení tzv. odbytného. Zkracuje se také období pro opětovný nárok na získání vdovského/vdoveckého důchodu z pěti let na dva roky. Základ pro výpočet starobního důchodu se mění z trojnásobku průměrné mzdy na čtyřnásobek. Lidé s vyššími příjmy budou ve stáří dostávat více peněz. Tuto změnu vyvolalo rozhodnutí Ústavního soudu.
6.3.2014
58
