Historická sociologie, FHS UK
Sociální stratifikace stratifikační výzkum Kompletní soubor přednášek (v ZS 2011 a pro ZS 2012)
Aktualizované verze jsou k dispozici na http://metodykv.wz.cz/ Jiří Šafr FHS UK jiri.safrATseznam.cz
Obsah 1.
Klasické teoretické koncepty jako východiska empirického výzkumu sociální stratifikace 2. Empirické přístupy ke studiu sociální stratifikace 3. Relační perspektiva a sociální stratifikace: kulturní zdroje & sociální distance. 4. Typologie kulturního kapitálu na základě jeho funkcí 5. Teoretické modely kultury a stratifikace 6. Relační perspektiva sociálních nerovností 7. Interakčně distanční přístup 8. Základní model dosahování statusu („status attainment“ ) 9. Sociálně psychologický model dosahování socioekonomického statusu. 10. Osobnost, sociální struktura a sociální mobilita. 2
Historická sociologie, FHS UK
Stratifikační výzkum 1. Úvod: Klasické teoretické koncepty jako východiska empirického výzkumu sociální stratifikace Jiří Šafr FHS UK jiri.safrATseznam.cz
Obsah 1. 2. 3. 4. 5. 6.
Co jsou sociální nerovnosti? Třídní analýza – východiska Dvě základní pojetí sociálních tříd Marxova koncepce tříd Weberova koncepce: třída vs. status Srovnaní marxistického a weberiánského pojetí třídy 7. Relační perspektiva sociálních nerovností (úvod)
4
Sociální nerovnosti • V životních podmínkách – Lidé se liší dle zdrojů (ekonomické, kulturní, symbolické) → výzkum: třídní nerovnosti: trh práce → skupiny → odlišnosti (jak a proč) třídní analýza
• V životních šancích – Lide se liší příležitostmi, aby získali zdroje a privilegia a změnili své postavení (dostupnost vzdělání, práci, prestiž,…) → výzkum: sociální mobilita/ reprodukce: propustnost/ otevřenost systému, velikost bariér mezi třídami → kdo a jak tyto bariéry (ne)překonává analýza sociální mobility
Tyto dva typy nerovností jsou v praxi provázány. 5
Třídní analýza - východiska • Rozdíly mezi lidmi na trhu práce • Hranice sociálních skupin • Mezigenerační přetrvávání třídní struktury • Životní podmínky: „třídní výsledky“ (ideové postoje, identita, třídní vědomí, oplitické jednání, životní způsob,…) 6
Dvě základní pojetí sociálních
tříd
1. „Silné“ → komunita usilující o změnu společenského uspořádání (Marx) 2. „Slabé“ → mapování sociální rozdílů (Weber)
7
Marxova koncepce tříd (1) • Předpoklad Marxovy analýzy: ekonomické podmínky života formují způsob jednaní a uvažování člověka. • Velikost materielních zdrojů a z nich odvozené šance determinuji způsob života, myšlení a přistup k okolnímu světu. způsob obživy → způsob života a myšlení. • Výrobní vztahy (výroba statků a zajištění služeb) = ekonomická základna společnosti → determinuje společenské vztahy 8
Marxova koncepce tříd (2) • Vztah k výrobním prostředkům determinuje třídní postavení - vytváří třídní nerovnosti. • (změna třídních nerovností → změna vztahu lidí k výrobním prostředkům.) • Podstatou výrobních vztahů je vykořisťování: vlastníci výrobních prostředků si přivlastňují nadhodnotu (= rozdíl mezi cenou práce dělníků a prodejní cenou) → dvě hlavní třídy: buržoazie a proletariát → protikladné zájmy (konflikt) • Vykořisťování není jen ekonomické, jde o princip který diferencuje jednání a chování „co příslušníci tříd dělají, a jak nakládají s tím co vlastní“ → vztah ovládaných a ovládajících → ideologická nadvláda: v každé době převažuje mínění vládnoucí třídy, ta má zájem na zachování stávajícího stavu produkující ideologii, která ospravedlňuje jejich postavení ve společnosti (prostředky duchovní produkce). 9
Marxova koncepce tříd (3) Dvě koncepce třídy u Marxe: 1. Analytický: strukturální základy třídních vztahů → strukturalistické vymezení třídních nerovností (třídy jsou zde prázdné prostory vymezené hranicemi relačně: vzájemně k sobě odkazují) [Manifest komunistické strany, 1848]
→ dvě protilehlé (antagonistické) třídy: otrokáři vs. otroci, feudálové vs. nevolníci, buržoazie vs. proletariát 2. Deskriptivní: slouží k mapování třídních nerovností v různých společnostech a historických epochách organizování do kolektivit → třídní boj → více tříd: frakce a konkrétní sociální skupiny (kapitalisté, statkáři, zemědělci, rolníci, střední třída, lumpenproletariát,…) Marx zde nezdůvodňuje kritéria hranic. [18. brumaire Ludvíka Bonaparta, 1852; Kapitál III. díl, 1894] Tyto dvě pojetí nikdy vzájemně nepropojil. 10
Marxova koncepce tříd (4) Analytický přístup V dějinách lidstva vždy proti sobě stály dvě třídy – hiisotrikcý vývoj společnosti. Každá (komplexní) třídní struktura se vždy polarizuje na dvě třídy a konflikt mezi nimi vede ke společenské změně (nové vazby, řád). – dějiny lidstva jsou dějinami třídních bojů Třídní konflikt je motorem lidských dějin. Třídy existují samy o sobě, ale mohou se transformovat do tříd pro sebe – kdy je vymezují sami aktéři (masa se stmeluje) → kolektivní jednání k prosazení vlastních třídních zájmů. → historický materialismus (zákon lidských dějin), → vývoj směřuje k beztřídní společnosti (neexistenci vlastnictví výrobních prostředků) 11
Marxova koncepce tříd (5) Deskriptivní přístup (in Kapitál) • Dělníci → mzda, zhodnocování pracovní síly • Kapitalisté → zhodnocování kapitálu • Vlastníci pozemků → pozemková renta
12
Weberova koncepce tříd
Max Weber: status vs. třída Statusy (Stände) • pozice vymezené ne objektivně na základě ekonomického postavení na pracovním trhu (sociální třída) ale subjektivně v hodnocení druhých na základě prestiže. • produkt interakce svázaný s různými životními styly. hodnocení dle: životního způsobu, vzdělání, prestiž daná původem nebo povoláním.“ • Weberův koncept statusové kultury klade důraz na roli interakce mezi členy a vlastnictví kulturních zdrojů při utváření vnitřní solidarity určité statusové skupiny a její schopnosti udržovat si odstup od ostatních skupin. Sociální třídy vymezeny ekonomicky na základě zdroje příjmu a vysokou mírou sociální uzavřenosti. → majetek, moc a prestiž • Určeny jsou buď majetkem, původem a nebo povoláním. • O třídách lze hovořit, je-li „určité skupině lidí společná příčinná komponenta jejich životních šancí“ 14
Srovnaní marxistického a weberiánského pojetí třídy Shoda: • Základ třídní analýzy: co lidé dělají na trhu práce ovlivňuje jejich životní šance • Třídní pozici nejsou zdrojem sociálních nerovností (odlišné životní výsledky, jednání postoje) • Třídní pozice nejsou výsledkem nerovné distirbude příjmu ani nejde o konzumní kategorie (ale u Webera viz Status). Třídní rozdíly předchází rozdílům v příjmech i spotřebě (mohou ale třídní rozdíly odrážet) Rozdíly: 1. Pro Marxe jsou třídy zdrojem sociálního konfliktu a antagonistických zájmů, pro Webera nikoliv 2. U Webera nevyplývá nutně z třídní pozice jednotné kolektivní jednání, u Marxe ano 3. U Webera jsou třídy výsledkem postavení na trhu práce, u Marxe jsou třídní nerovnosti jsou důsledkem nerovného přístupu k výrobním prostředkům 4. Pro Marxe je klíčový koncept vykořisťování (hra s nulovým součtem) u Webera nikoliv – výhody jedněch neexistují pouze na úkor druhých (na trhu práce: hra s nenulovým součtem) 5. Marxistická třídní analýza je normativně zatížená (vykořisťování a třídní dominance) → politický program změny, weberovská je založena na principu hodnotové neutrality (mapování třídních pozic) [Katrňák 2005: kap 1.5]
15
Empirické přístupy ke studiu sociální stratifikace
Přístupy ke studiu sociální stratifikace 1. Konvenční vs. 2. kulturalistický (sociálně distanční) přístup k třídní analýze Definice sociální třídy (vymezení stejnorodosti třídních kategorií): • 1. pomocí tržní situace (v neo/marxistické perspektivě na základě vykořisťování) pozice na trhu práce/ postavení v zaměstnání přístupy založené na ekonomickém zájmu → „kdo dostává kolik a jak ?“ • 2. třída jako o „životních podmínky“ přístupy odvozené ze společné/ sdílené žité zkušenosti. → „kdo dělá co a proč ?“ • Konvenční stratifikační paradigma sleduje pozice v profesní struktuře (mobilita, riziko nezaměstnanosti, třídní vědomí, …)
17
FHS UK,Historická sociologie Stratifikační výzkum, ZS 2011
Relační perspektiva sociální stratifikace: kulturní zdroje & sociální distance. Jiří Šafr FHS UK Historická sociologie poslední aktualizace 7/12/11
Obsah 1. Role kultury při utváření sociálních nerovností („reprodukce sociálního prostoru) → kulturní obrat • Symbolické hranice • Kulturní kapitál a jeho typy, kulturní zdroje • Teoretické modely vztahu kultury a stratifikace: – Homologie – Individualizace – Kulturní všežroustství (Omnivore-univore) 2. Relační perspektiva sociálních nerovností – sociální distance → relační obrat • Princip diferencovaného sdružování (homophily) • Příklady principu diferencovaného sdružování v ČR 2006 • Koncepty sociálních distancí: subjektivní, objektivní • Princip měření objektivní - interakční sociální distance (Laumann, CAMSIS) • Teoretické zobecnění: hypotézy „like me“ a „vyšší prestiž“ •
Internetové zdroje
19
Stratifikační systém • Klasický přístup: systém odlišeného přístupu k a vzácným společensky ceněným zdrojům v podobě statusových symbolů (vzdělání, prestiž, příjem, majetek) • Relačně /sociálně-distančně/ interakční přístup: systém sociálních distancí systém norem sociální distance určujících statusově rovnocenné kontakty, které následně definují a reprodukují nerovnosti - hierarchie a nerovnosti jsou rutinně reprodukovány v rámci sociálních interakcí - vzorce sdružování (homogenita přátelských vazeb / manželská heterogamie) 20
Kulturalistický přístup k třídní analýze • výzkum reprodukce hierarchií a nerovností skrze kulturu • Relační pojetí • weberiánská perspektiva stratifikace: hranice mezi statusovými skupinami určují symbolické prostředky a interakce • třídní pozice vymezuje symbolické umisťování podle životního stylu (Warner) • třídy jako „diferencované latentní struktury“ vymezené asociacemi rovnocenných statusů (Laumann) • nominalistický přístup: „třídy na papíře“ (Bourdieu) empirické shluky na základě podobného způsobu života 21
Weber: status vs. třída Statusy (Stände) • pozice vymezené ne objektivně na základě ekonomického postavení na pracovním trhu (sociální třída) ale subjektivně v hodnocení druhých na základě prestiže. • produkt interakce svázaný s různými životními styly. hodnocení dle: životního způsobu, vzdělání, prestiž daná původem nebo povoláním.“ • Weberův koncept statusové kultury klade důraz na roli interakce mezi členy a vlastnictví kulturních zdrojů při utváření vnitřní solidarity určité statusové skupiny a její schopnosti udržovat si odstup od ostatních skupin. Sociální třídy vymezeny ekonomicky na základě zdroje příjmu a vysokou mírou sociální uzavřenosti. • Určeny jsou buď majetkem, původem a nebo povoláním. • O třídách lze hovořit, je-li „určité skupině lidí společná příčinná komponenta jejich životních šancí“ 22
• Sociálně distanční a sociálně interakční – multidimenzionální sociální prostor, stratifikace jako prostor sociálních vztahů: vzorce přátelských a partnerských vztahů a kulturní podobnosti Princip diferencovaného sdružování určuje distance uvnitř sociálního prostoru → sociální sítě, sdílený kulturní vkus a životní styly sloužící jako identifikace sociální podobnosti” [Bottero 2005] → relační pohled - zakotvenost nerovností v sociálních sítích 23
Konvenční vs. sociálně distanční přístup • Konvenční přístup definuje hierarchicky uspořádané skupiny a pak sleduje vztahy mezi nimi. • Sociálně distanční-interakční přístup určuje pomocí vzorců sociálních vztahů povahu stratifikace → odlišná míra sdružování určuje distance v sociálním prostoru • („postmoderní“ paradigma - kulturní hierarchie jsou rozostřené) 24
Kulturní a relační obrat při studiu sociálních nerovností Alternativní přístup ke konvenční analýze sociální stratifikace nabízí: Kulturní obrat • Zdůrazňuje kulturní dimenzi ekonomických a sociálních procesů utváření nerovností • Sociální nerovnosti místo pouze profesně odvozené stratifikace (provázanost nerovností etnických, genderových a dal.) • Zkoumají se kolektivní identity a konstrukce hranic → význam, který lidé nerovnostem přikládají, kam sebe a druhé zařazují a konkrétní praktiky, v nichž nerovnost vzniká a reprodukuje se. Relační obrat • Důraz na sociální interakci, relace (spíše než na esence), sítě (než struktury), fluiditu (než stálost), sféry (než předem dané kategorie) • Ovlivněn kulturním a lingvistickým obratem, rozvojem analýzy sociálních sítí (SNA) 25
Relace v sociální struktuře substancialistická perspektiva - jednotka analýzy substance jako „statické entity" (věci) relační myšlení sleduje dynamiku procesů a vztahů mezi těmito entitami
K relacím v sociální struktuře odkazují dva mechanismy: • princip homogenity příslušníci stejné třídy či její frakce mají podobné životní styly • princip homologie struktura prostoru životních stylů souzní s prostorem sociálních pozic. 26
1. Role kultury při utváření sociálních nerovností „re-produkce sociálního prostoru“
Symbolické hranice • • •
• • • • •
Tradice: Durkheim, Douglas, Goffman V každodenním životě neustále pojmenováváme a klasifikujeme věci i druhé lidi. Opozice: (vysoký / nízký, mužský / ženský, přírodní / kulturní atd.) Klasifikace - myšlenkový akt, individuální stanovujeme hranici mezi oblíbenými knihami a neoblíbenými, nudným a zábavným atd., ale i sociálním → linie mezi tím co považujeme za klasickou hudbu a co populární sdílíme s ostatními Symbolické hranice vznikají jako pojmové rozlišování sloužící ke kategorizaci objektů, lidí, jejich praktik a dokonce i času a prostoru [Lamont, Molnar 2002]. Dávají odpověď na otázku, kdo jsme „my“ a kdo jsou „oni“. Tři typy symbolických hranic: morální, socioekonomické a kulturní SH často odůvodňují sociální hranice - používání kulturních znaků a praktik při vymezování a reprodukci třídních rozdílů. Např. určení umění (hudebního stylu) jednou skupinou jako vysoká nebo naopak nízká kultura. Sociální hranice odkazují k ekonomickým, materiálním a politickým pozicím. Zhmotněné formy sociálních rozdílů projevující se v nerovném přístupu a distribuci zdrojů i příležitostí. → stabilní vzorce společenského jednání při sdružování (např. manželská homogamie), sociální exkluze nebo rasová segregace. 28
Kulturní kapitál • •
• • •
Koncept kulturního kapitálu → kultura jako forma investice zajišťující návratnost v podobě akumulace zdrojů, předává se v rodině a vzdělávacím systémem. Kulturní kapitál je nejčastěji definován jako obeznámenost a zběhlost v dominantních kulturních kódech a praktikách (ve způsobu mluvy, estetických zálibách, způsobech interakce). Je legitimním a cenným „platidlem“ na celospolečenském „trhu“, proto je aktivně nasazován při zaujímání pozice v rámci hierarchické sociální struktury. Kulturní kapitál = „institucionalizované široce sdílené kulturní signály (postoje, preference, formální vědění, jednání, statky, oprávnění) používané jako nástroje sociální a kulturní exkluze“ [Lamont, Lareau 1988: 156]. Kritika Bourdieuho přístupu: vtělený kulturní kapitál příliš zdůrazňuje význam jemností a kulturních signálů tzv. vysoké kultury, opomíjí praktické individuální schopnosti a význam hodnot při utváření sociální identity. → třeba rozlišovat mezi [DiMaggio]: – kulturními zdroji napomáhajícím lidem ke společenskému úspěchu – institucionalizovanými formami kulturního kapitálu obecnější povahy (orientace ve vysokém umění)
29
Kulturní kapitál a kulturní zdroje Rozlišení [DiMaggio 1991]: • kulturní kapitál (cultural capital): dovednosti při spotřebovávání statků (např. cit pro okázalou spotřebu) a schopnosti rozmlouvat o obecně prestižních tj. institucionálně kontrolovaných a uznaných kulturních statcích • kulturní zdroje (cultural resources) - komunikační kompetencí, tj. způsobu vedení diskursu (včetně neverbálních signálů, přízvuku, tempa řeči apod.) Tyto zdroje dále zahrnují symbolické znalosti použitelné ve specifických relačních kontextech, tzv. interakčních rituálech [Collins 2004]. akční rádius člověka kulturně – společenské kompetence jako rozsah životního stylu, zahrnuje kulturní, sociální, politický i lidský kapitál [Šmídová 1992] 30 Příklad budoucnost pšenice / závod aut“ → kulturní zdroj ale ne dominantní kultura
P. Bourdieu: formy kulturního kapitálu • vtělený (jak se umíme pohybovat v sociálním prostoru – vkus, preference, distinkce) • objektivizovaný (kulturní předměty hmotné povahy) • institucionalizovaný (vzdělání, zejména v podobě titulů); „scholastic capital“ = oprávnění (credentials) 31
Typologie kulturního kapitálu na základě jeho funkcí
1. Vysoko-kulturní (kultivační) kulturní kapitál • Vysoko-kulturní či kultivační kulturní kapitál → kulturní a sociální inkluzi/exkluze na základě znalosti a schopnosti ovládat symboly dominantní kultury (participace na vysokém umění a estetické preference ale i praktiky jako způsob mluvy a interakce (Bourdieu). • „obecný kulturní kapitál“ určený sdílenou dominantní kulturou vyšších tříd [Collins 2004]. 33
2. Kognitivní (kulturní schopnosti) kulturní kapitál • Kognitivní kulturní schopnosti předávané rodiči svým dětem, např. čtení s dětmi podporující kognitivní jednání [De Graaf et al. 2000]. • Děti z odlišných sociálních tříd si v rodině osvojují rozdílné používání jazyka (kódy a formy řeči) a tím i schopnost verbalizovat své myšlenky → nestejná výbava pro úspěch ve škole • Význam má „poznatkového zázemí“ rodiny, které jsou rodiče schopni poskytnout svým dětem. Nejde jen o knihy (objektivizovaný kulturní kapitál) či samotné znalosti ale také o věnovaný čas a emocionální podporu. → mezigenerační západka (forma sociálního kapitálu v rodině či komunitě) [Coleman] 34
3. Kompetenční (kulturní zdroje) kulturní kapitál • Kompetenční – kulturní zdroje: praktické schopnosti podporující mobilitu a úspěch („get ahead“ cultural capital) [DiMaggio 2001] ale i způsobilost komunikace při interakci s druhými. • tzv. zásoba členských symbolů, které cirkulují v sociální síti daného člověka a vytváří jeho emocionální energii, která je v mikrosociologické perspektivě základem nerovností mezi lidmi [Collins 2004]. 35
Typologie kulturního kapitálu z hlediska jeho funkcí Vysoko-kulturní (kultivační – distinktivní)
definice
příklady indikátorů
vědomá spotřeba dominantní
návštěva galerií, koncertů
kultury, vkus vysoké kultury
Kognitivní (kulturní
kognitivní schopnosti dítěte
výchovné praktiky jako čtení
schopnosti)
rozvíjené rodiči při výchově
s dětmi, výchova ke specifickým činnostem
Kompetenční (kulturní
schopnost rozmlouvat o
orientace ve společensky
zdroje)
prestižních statcích
zajímavých tématech
pohyblivost v kulturní
omnivorní znalost a vkus
diverzitě vysoké-nízké kultury (multikulturní kapitál)
Typy KK se navzájem nevylučují, naopak jsou navzájem provázané.
36
Teorie kulturní reprodukce a mobility • teorie kulturní reprodukce (Bourdieu) preference, hodnoty, postoje a jednání dominantní u vyšších tříd, které si jejich příslušníci osvojí během socializace v ranném dětství, čímž získají oproti ostatním nesmazatelný náskok, vzdělávací systémem oceňuje a preferuje a tím napomáhá reprodukci sociálních nerovností (→ vysoko-kulturní a kognitivní kulturní kapitál). Děti, které s ním do vzdělávacího procesu vstupují, ho ve škole vstřebávají rychleji a snadněji a tak se nůžky mezi dětmi z různých sociálních prostředí ještě více rozevírají. Naproti tomu • teorie kulturní mobility (DiMaggio) chápe kulturní kapitál (→ kompetenční a kognitivní typ) jako cestu k vzestupné sociální mobilitě u dětí z nižších vrstev. Podle této teorie neprodukuje kulturní37 kapitál již další výhody pro děti z vyšších tříd
Teoretické modely kultury a stratifikace
Životní styl: kulturní a materiální spotřeba spotřeba: • kulturní (vysoká vs. nízká) • materiálně-kulturní (luxus vs. materiální nezbytnost) → životní způsob • význam pro utváření a reprodukci sociálních nerovností (skupinové vymezování se, symbolické hranice, habitus) • homologies of social space (Bourdieu) 39
Teoretické modely kulturní spotřeby z hlediska stratifikace: • Třídní homologie (Bourdieu) vysoká – nízká kultura (Herbert Gans) • Postmoderní individualizace spotřeby (Beck, Featherstone) - sociální strukturace ale ne na základě třídy • Kulturní všežroutství: omnivore–univore (Peterson) 40
Omnivore – Univore thesis • Kulturní vkus a participace již není hierarchicky stratifikovaná (od „snobů k povalečům“ či od „elity k mase“) ale existuje spíše kontrast mezi všežroutské a vyhraněné kulturní participaci • Dolní třídy/vrstvy si uchovávají vkus nízké kultury – zůstávají vyhraněnými (univores), zatímco • horní třídy/vrstvy si podržely svojí vysokou kulturu a k ní přibraly jednak populární tak dokonce i nízkou kulturu dříve vlastní pouze nižším třídám – stávají se všežrouty (omnivores) - kosmopolitní individualizace 41
Kulturní všežroutství a kulturní mobilita • Status je získáván a udržován pomocí vědění a participace ve všech kulturních formách (nebo alespoň v co nejvíce z nich). • Kulturní všežrouti konzumují velký rozsah kulturních statků a jejich estetické preference překračují konvenční hranice vkusu. „Znalost kulturních kódů, které jsou náležité v různorodých sociálních prostředích a schopnost „kulturního-přehazování výhybky“ podle momentálních okolností se dnes stalo mnohem užitečnější než znalost omezeného rozsahu symbolů vysoké kultury“ [Ollivier, Fridman 2001]. • „kulturní varieta“ nahradila „Bourdieuho distinkci“ [Erikson 1996]. → moderní forma kulturního kapitálu „multikulturní kapitál“ (kulturní tolerance a obeznámenost s širokým rozsahem kulturních stylů) • Schopnost manipulovat s kulturními symboly u vyšší střední třídy (linguistic code switching) [DiMaggio] 42 • Otevřenost, flexibilita, 'social networking → ceněné d j d bé l č ti [ Eij k 2000]
Sociální status a kultura: homologie vs. všežrouctví vysoká kultura
nízká kultura
homologie třídy a kultury
kulturní všežrouctví
sociální status (třída) kulturní spotřeba a vkus
43
Faktory, které přispěly k proměně vkusu od elitního snobství ke kulturní všežravosti 1. Strukturální změny: rozšíření vzdělávání a prezentace umění v médiích otevřely elitní estetiku masám, geografická a sociální mobilita promíchala lidi s různými kulturními distinkcemi. 2. Hodnotová změna: historický trend směrem k větší toleranci (genderových, etnických, náboženských a rasových rozdílů) 3. Změny ve světě umění: rozrušení elitní etiky, která byla uvedena do pohybu tržními vztahy v umělecké spotřebě 4. Generační změna (generační politika): po boomu rokenrolu v 50. letech výrazný úbytek Američanů s vysokým statusem oproti předchozím generacím, kteří by upřednostňovali vysoké elitní umění 5. Zájem statusových skupin (status-group politics): posun od strategie definující populární kulturu jako něco nízkého, nekultivovaného, něco čemu je třeba se vyhýbat ke kultivaci a začleňování prvků populární kultury do dominantní kultury statusově nejvyšších skupin. 44 [Peterson, Kern 1996]
Limitace a problematická místa Omnivore-univore modelu • Teze odvozena a testována na šíři kulturního vkusu - preference spojených s estetickou apropriací, nikoliv na jednání samotném (trávení volného času). • Limitace časem: můžeme preferovat nekonečné množství žánrů, při aktivitě samotné (trávení volného času) jsme limitováni objemem volného času → • V modelu všežroutství s jeho statusově vymezující funkci nejde o počet strávených hodin v různých formách kulturních aktivit, ale o schopnost pohybovat se co největším kulturním spektru, byť povrchně a pouze účelově. 45
Testování Omnivore-univore modelu • Hudební styly, poprvé ve studii „funkce hudby jako hranici vymezujícího principu“ [Peterson, Simkus 1992]. • Vkus: hudební, literární žánry, filmy, čtenost novin, časopisů • Kulturní participace (aktivity): volný čas, sporty, dovolená • tři druhy všekonzumentů [Emmison 2003]: všežrouti vysoké kultury (highbrow omnivore) vysoká kultura + jen částečně nízká všežrouti nízké kultury (lowbrow omnivore) převažuje nízká + částečně vysoká kultura 46
Kulturní všežroutství a sociální třída Vkus vysoké kultury
Vkus nízké - populární kultury
•historie •hudba / muzika •kino / film •tipy na volný čas •umění / kultura •vzdělání / jazyky
•kriminalita / černá kronika •kutilství / ruční práce / opravy •sex / erotika •povídky / seriály / příběhy •skandály / aféry / slavní lidé •zahrada / zahrádka / pěstitelství •zábava
47
Kulturní všežroutství: Kulturní vkus – mediální témata a sociální třídy. ČR 2004
povídky/seriály/příběhy
E-nejnižší
D-niž. střední
B-vyš. střední
kino/film
0,2
kutilství/ruční práce/opravy 0,1 zahrada/zahrádka/pěstitelství
C-střední
zábava sex/erotika
umění/kultura hudba/muzika
-0,3
-0,2
-0,1
0,0
0,1 0,0
kriminalita/černá kronika
tipy na volný čas
0,2
0,3
-0,1
skandály/aféry/slavní lidé
historie
-0,2
A-nejvyšší Zdroj: [Šafr2008] -0,3
48
Sociální prostor životních stylů ve vazbě na sociální třídy ABCDE. ČR 2004. 0,48
V televizi si vybírám pořady o umění. Zajímám se o architekturu.
A-vyšší
Pro moji potřebu mi stačí několik málo oděvů.
Vyhledávám filmy významných českých a zahraničních
Nosím věci do roztrhání - nekupuji nové šaty dokud ty
režisérů. Oblékám se často exkluzivně.
0,28
staré ještě slouží.
Pozitivní hodnocení pořadů TV-NOVA
Rád(a) kupuji luxusní zboží. Zajímám se o vážnou hudbu. Snažím se vždy změnit místo své následující dovolené.
-0,6
Rád(a) čtu poezii.
Rád(a) se oblékám nenápadně. Dělám si opravy a údržbu sám protože nemáme dost Šetřím se abych si nepoškodil(a) zdraví. peněz. Nakupuji co nejlevněji využívám slev.
0,08
Návštěva divadla mi vždy udělá radost. Dávám přednost značkovému zboží. Mám v oblibě světovou a domácí beletrii. -0,4
Každý správně zařízený byt má mít obývací stěnu aPři nákupu se řídím pouze druhem zboží nezáleží mi na
V oblékání mám velmi dobrý vkus. -0,2
E-nižší
V televizi s oblibou sleduji seriály.
správné výživy.
Zajímám se o umění a kulturu.
8
Volný čas prožívám nejčastěji doma.
Dávám si pozor na to co jím snažím se dodrž. zásady
Rád(a) jím cizokrajná jídla.
sedacísoupravu.
C-střední
0
Snažím se jíst co nejvíce ovoce a zeleniny. Za kvalitní zboží jsem ochoten zaplatit více. Pečuji o své zdraví.
0,2
značce. 0,4
0,6
0,8
D-niž.střední Chodíte Vy sám(a) rád(a) do hospody?
Dbám na správnou životosprávu. Dělám hodně pro své zdraví.
Miluji obrazy.
-0,12
Být pěkně oblečen(a) je moje životní zásada. Je pro mne důležité jak vypadám jak jsem oblečen(a). Dávám přednost nákupu "zdravých" (bio/light) výrobků.
B-vyš.střední
Raději koupím dražší ale kvalitnější oblečení.
Rád(a) se pěkně oblékám chci být elegantní. -0,32 Vyznám se v umění. Upřednostňuji dovolenou v České republice před zahraničím.
-0,52
Rád(a) prožívám většinu volného času v hospodě.
49 Zdroj: [Šafr2008]
Ve volném čase často navštěvuji různé kulturní akce. -0,72
Kulturní reprodukce nerovností: role kulturních zdrojů a výchovného prostředí v rodině původu (na dosažený status) Socioekonomický status kohorty 30-letých: výzkum Distinkce a hodnoty 2008: • Není ovlivněn sociálním kapitálem rodiny původu • Distinktivní kulturní kapitál (vysoká kultura rodičů) a výchovné styly mají relativně slabý vliv • Nejsilněji na transmisi statusu působí (v pol. 90 let), vedle statusu rodičů a jejich ekonomického kapitálu, rodičovský zájem/aktivita ve výchově (povzbuzování, aspirace), výkon dítěte na ZŠ a kognitivní kulturní kapitál (čtenářství) viz Šafr, J. a kol. Mechanismy mezigenerační reprodukce nerovností, Sociologické studie, Praha: SOU AV ČR. (v tisku)
Čtenářská gramotnost dětí: vliv sociálního postavení rodiny a zprostředkujících mechanismů na čtenářství (děti ve 4. třídě, PIRLS 2001) • Čtenářství rodičů a jejich výchovné aktivity má v porovnání s vlivem socioekonomického statusu a kulturního kapitálu na čtenářskou gramotnost dítěte výrazně slabší význam. • Nepodařilo se prokázat, že by způsobem přenosu (školně) žádoucích aktivit a dovedností, byly rozdílné socializační praktiky rodičů, resp. sociálně podmíněná rozdílná míra kognitivního rozvíjení dítěte. • Obecně u dětí převažuje nad vlivem kulturního kapitálu přímá nápodoba čtenářství rodičů. → podrobněji v další přednášce o problematice sociální mobility a dosahování statusu 50
2. Relační perspektiva sociálních nerovností Sociální distance
Sociální distance: interakční přístup k sociální stratifikaci Interakcionalistický/ relační přístup (vs. konvenční strukturalistický (substancialistický), který nejprve definuje hlavní dimenze stratifikace a pak do daných kategorií/dimenzí zařazuje)
• Klíčový aspekt stratifikačního systému: rozsah v jakém se intimní sociální vztahy vztahují k lidem se „stejným statusem“ nebo „stejnou sociální třídou“. • spíše studium statusových skupin (Weber) než o (Soci) ekonomických třídních seskupení (Marxistické pojetí tříd) • relational perspective on inequalities symbolic 52 placement (Warner)
Stratifikační systém (sociálně distanční pojetí) • Sociální struktura: trvalý systém sociálních vztahů mezi sociálními pozicemi → odlišná míra pravděpodobnosti vzniku sociálních vztahů mezi sociálními pozicemi
• Sociální stratifikace: trvalý systém uspořádání sociálních pozic • Stratifikovaná sociální struktura: v níž existuje tendence ss omezovat intimní sociální vztahy • Sociální třída – interakční definice (L. Warner): skupina lidí, jejíž členové mají blízký přístup jeden k druhému na úrovni přibližně stejného statusu • Stratifikační systém míra v níž intimní sociální vztahy jsou omezeny na osoby stejného statusu /třídy
53
2 koncepty sociálních distancí Klasické (široké) pojetí sociálních distancí - strukturní • metafora pro vzdálenosti – relativní pozice jedince ve struktuře, např. ekonomické rozdíly nebo rozdíly v atributech (etnické, náboženské, …) (Sorokin) • Strukturní přístupy k sociálním distancím = skupiny jsou sociálně vzdálené, pokud se lišší od druhých (třída, rod, rasa) Interakční přístupy k sociálním distancím - interakční/ síťové • relativní blízkost v sociální interakci tj. vzdálenost v síti (Simmel) • Sociální interakce: blízkost bydliště, četnost partnerských vztahů, častost kontaktů. • Vysoká míra sociální distance je tam, kde jsou takovéto sociální interakce nepravděpodobné • Interakční přístup definuje skupiny jako vzdálené pokud se spolu nesetkávají (nesdružují). Odlišné (strukturně, např. třída) skupiny tak mohou být sociálně blízké, pokud se jejich příslušníci navzájem přátelí • Pro určení relativní sociální distance mezi skupinami jsou rozhodující vzorce sociálních vztahů mezi kategoriemi – jak je podobné jejich chování 54
Interakčně distanční přístup Objektivní a subjektivní sociální distance
Interakce a sociální distance (subjektivní) • Sociální distance: „míra pochopení a intimity, která obecně charakterizuje osobní a sociální vztahy“ (Park 1924). • Subjective feeling of individuals of a special proximity to another individual. The feeling of common group affiliation and common identity indicates low, a distinct aloofness connected with diffuse fear high social distance. • Tyto pocity se nezaměřují na konkrétní jedince ale na sociální kategorie (např. religiosita, třídní vědomí, etnicita) → stereotypy (Steinbach 2004)
56
Interakční přístupy k sociálním distancím • Subjektivní sociální distance E. Bogardus – etnické distance (Bogardusova škála sociální distance) E. O. Laumann – profesní distance • Intimita - blízkost sociálních vztahů vs. fyzická blízkost v (městském) prostoru (R. Park) • Objektivní sociální distance vzorce sociální interakce určující stratifikační řád (P. Blau, E. O. Laumann) 57
Subjektivní a objektivní sociální distance [Laumann 1966]. Subjektivní sociální distance: postoj ega vůči osobě (alter) s určitým statusovým atributem, který obecně definuje charakter interakce, kterou by ego podstoupilo s uvažovaným objektem. Objektivní sociální distance: jsou v realitě pozorovatelné rozdílné pravděpodobnosti toho, že určitý člověk má přítele, souseda, nebo příbuzného s odlišným profesním zázemím. 58
Sociálně interakční přístupy E. O. Laumann (1966, 1973) - stratifikační struktura odvozená ze samotných vzorců interakce Sociální prostor vztahů – které profesní skupiny jsou v kontaktu s druhými (manželství, přátelé, sousedství) CAMSIS Social Interaction and Stratification Scale (přátelské a manželské vazby) Cambridge Scale of Occupations Sociální podobnost/odlišnost strukturuje sociální sítě → kontakty mezi podobnými lidmi jsou pravděpodobnější než mezi odlišnými (propojení strukturního a interakčního/síťového přístupu) Distance - sociální vlastnosti → vzdálenost v sociální 59 síti
Socialně distanční výzkumy stratifikace E. O. Laumann • Social distance scale: relativní intimita v přístup k lidem určité skupiny (profesní) (Bogardus, Westie) • E. O. Laumann: 1963, USA, Cambridge and Belmont, Massachusetts (422 muži, běloši) 1966, USA, Detroit (1013 muži, běloši) 1971, NSR, Altneustadt (820 muži ženy) • Egocentrické sociální sítě
(profese 3 přátel, 2 sousedů, otce, tchána)
60
CAMSIS Social Interaction and Stratification Scale • běžné stratifikační přístupy → existující konceptualizace odvozenou z teorie, přitom však je to právě její koncept, který se snaží ustavit (třídy, prestiž). • CAMSIS: explicitní teoretické východisko pouze jeden zásadní předpoklad existence sociálních interakcí • Členové skupin, kteří jsou si sociálně podobnější mají tendenci vzájemně sociálně reagovat. Rozdíly mezi skupinami (frekvence sociální interakce) → zrcadlení sociálních distancí mezi skupinami • Stratifikační uspořádání moderních společností je založeno na hierarchické struktuře všeobecného zvýhodnění/ znevýhodnění vznikající z nerovné distribuce sociálních, kulturních a ekonomických zdrojů. Tyto nerovnosti uvádějí v život a dále udržují rozdílné životní styly, které střídavě napomáhají a podporují typické vzorce sociální interakce v okruzích přátel, manželském uspořádání a na pracovním trhu (sociální mobilita mezi generacemi). 61
Princip diferencovaného sdružování (diferential association) • Lidé sdílející podobnou sociální pozici (status/třída) mají vyšší pravděpodobnost, že budou navzájem sociálně interagovat → výběr přátel, partnerů, známých je častěji ze stejné skupiny (než z vnější) • Lidé mohou dokonce aktivně vylučovat některé skupiny ze svého sociálního okruhu (předpojatost, snobství), aby ochránili své zdroje • „Nepotkávání se“ jako nevědomý proces: lidé s určitými (sociálními, ekonomickými, kulturními) zdroji se pohybují v odlišných sociálních okruzích a mají odlišné životní styly • → „svůj k svému" (birds of a feather flock together) 62
Princip diferencovaného sdružování (diferential association) • Důsledek nerovností na sociální uspořádání • Napomáhá reprodukci nerovností DA → znevýhodnění mají tendenci sdružovat se se znevýhodněnými, privilegovaní s privilegovanými (lepší manželsky trh na vysoké škole)
63
Princip diferencovaného sdružování: Profese (ISCO) respondenta & partnera. ČR 2006 10000
Partner rok 2005 - Profese
8000
6000
4000
2000
R Sq Linear = 0,093
0
0
Zdroj: Sociální a kulturní soudržnost 2006
2000
4000
6000
Respondent rok 2005 – Profese
8000
10000
64
Subjektivní sociální distance (k 22 profesním kategoriím), ČR 2007
MDS [Šafr, Häuberer 2007]
Objektivní sociální distance: Egocentrická síť Princip
Egocentrická síť v Generátoru jmen → silné vazby
66
Princip měření objektivní sociální distance Četnosti výskytu vazeb profesí mezi respondentem a jeho partnerem
Profese partnera ALTER Profese respondenta EGO
A
B
C
A
n11
n12
n13
B
n21
n22
n23
C
n31
n32
n33
Vzdálenosti jsou v principu určeny na základě frekvence výskytu kombinací dvojic profesí v populaci Ego x Alter (různé alter lze v matici kumulovat, např. přítel, soused, otec,… ) 67
Výzkum sociálních distancí [Laumann 1966]. Četnost výskytu profesí Ego x Alter
USA, Cambridge, Belmont 1963, vzorek 422 mužů, běloši [Laumann, Guttman 1966]
68
Matice vzdáleností: přátelské vazby, USA, Detroit 1966
míra distance: Index dissimilarity výzkum z roku 1966 [Laumann 1973]
69
Matice vzdáleností: přátelské vazby 26 profesních kategorií (ISCO-88) pro kumulovanou matici 3 přátel
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25
Selfempl. Professionals Selfempl. Crafts, Service Managers, Officials Hi.Professionals – Technical Hi.Professionals – Teaching Hi.Professionals – Other Asc. Professionals – Technicians Asc. Professionals – Health Asc. Professionals – Finance Asc. Professionals – Other Low Administrative Service – Food Service – Personal Service – Security Workers – Agriculture Foremen Skilled Workers – Building Skilled Workers – Metal Skilled Workers – Clothing Skilled Workers – Other Semisk. Workers – Manufacture Semisk. Workers – Drivers Labourers – Sales service Labourers – Service Unskilled Labourers – Manufacture
1 1,00 0,53 0,49 0,54 0,55 0,48 0,29 0,38 0,71 0,67 0,72 0,23 0,00 -0,08 0,45 -0,03 -0,17 -0,04 0,02 -0,04 0,10 0,01 0,15 -0,07 0,03
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
1,00 0,47 0,31 0,12 0,17 0,41 0,31 0,54 0,13 0,47 0,54 -0,06 0,10 0,44 0,17 0,23 0,28 0,11 0,23 0,52 0,38 0,43 0,29 0,30
1,00 0,53 0,24 0,52 0,51 0,08 0,61 0,43 0,43 0,16 -0,31 -0,07 0,27 0,28 0,16 0,29 -0,20 0,00 0,10 0,22 -0,02 -0,18 -0,03
1,00 0,46 0,27 0,53 0,17 0,45 0,57 0,54 0,28 0,00 -0,15 0,27 0,25 -0,06 0,27 -0,13 0,01 0,23 0,14 0,14 -0,05 0,24
1,00 0,38 0,04 0,17 0,53 0,44 0,51 -0,01 -0,12 -0,12 0,40 -0,22 -0,25 -0,16 -0,12 -0,16 -0,03 -0,13 0,01 -0,09 -0,08
1,00 0,18 0,54 0,63 0,42 0,52 -0,01 -0,07 -0,16 0,22 -0,16 -0,27 -0,19 -0,17 -0,28 -0,13 -0,15 -0,01 -0,15 -0,07
1,00 0,28 0,41 0,16 0,27 0,33 -0,20 0,01 0,30 0,60 0,37 0,75 0,08 0,32 0,38 0,65 0,19 0,08 0,30
1,00 0,35 0,16 0,29 0,11 0,22 -0,14 0,20 -0,03 -0,20 -0,05 -0,12 -0,12 0,07 -0,02 0,14 0,12 0,04
1,00 0,38 0,84 0,37 0,03 -0,04 0,64 -0,02 -0,10 0,03 0,06 0,05 0,14 0,11 0,29 0,04 0,09
1,00 0,55 -0,04 0,01 -0,11 0,18 0,12 -0,19 0,05 -0,08 -0,04 -0,03 -0,06 0,11 -0,08 0,07
1,00 0,25 0,21 -0,12 0,62 0,07 -0,30 -0,04 0,12 0,06 0,26 -0,01 0,43 0,07 0,09
1,00 0,32 -0,06 0,36 0,17 0,41 0,43 0,10 0,25 0,38 0,54 0,51 0,32 0,39
1,00 -0,13 -0,09 0,07 -0,30 -0,17 0,01 -0,09 0,00 -0,21 0,20 0,11 0,04
1,00 -0,08 -0,07 0,08 0,07 -0,15 0,03 0,03 0,09 -0,06 -0,10 -0,02
1,00 0,13 0,04 0,28 0,18 0,45 0,60 0,26 0,53 0,24 0,31
1,00 0,21 0,66 0,19 0,42 0,43 0,38 0,41 0,05 0,25
1,00 0,59 0,18 0,28 0,22 0,71 0,07 0,29 0,42
1,00 0,08 0,60 0,50 0,84 0,26 0,29 0,37
1,00 0,36 0,32 0,11 0,44 0,45 0,48
1,00 0,60 0,50 0,56 0,43 0,54
1,00 0,50 0,69 0,53 0,69
1,00 0,37 0,37 0,42
1,00 0,44 0,57
1,00 0,70
míra distance: korelační koeficienty výzkum Sociální distance 2007 [Šafr 2008]
70
Profesní seskupení – multidimenzionální škálování Coordinates in the Best 3-space [Laumann 1966]
71
3-dimenzionální prostor skupin povolání. USA, Cambridge, Belmont 1963 [Laumann 1966]
72
osa 1. vertikální stratifikace (prestiž) osy 2. a 3. horizontální dimenze (situsy profesí) skupiny profesí oblasti vrstev (např. samostatně činní vs. zaměstnanci, průmyslový vs. sektor služeb) USA, Cambridge and Belmont, Massachusetts 1963 73
2-dimenzionální prostor skupin povolání (USA, Detroit 1966)
74
Teoretické zobecnění [Laumannn 1966] : Homophily (proximity principle) Hypotéza o podobnosti „like me“ - teze o homofilii • lidé se pohybují v takovém sociálním okruhu, který se vyznačuje statusovou a etnickou homogenitou. (stejný status) Hypotéza o prestiži • Čím vyšší status profese jako postojový objekt, tím menší sociální distance lidé vyjadřují, bez ohledu na jejich postavení • Lidé při výběru druhých pro úzký vztah jmenují lidi s vyšší socioekonomickým statusem • Proto při sociometrických výběrech lidé s vyšším statusem obdrží více výběrů Hypotézy nejsou v rozporu, první platí pro reálné vazby (objektivní sociální distance), druhá pro požadované - preferované interakce (subjektivní sociální distance) → aspirace na sociální mobilitu
75
76
Princip diferencovaného sdružování: EGP respondenta & přítele 1. ČR 2006
Vyssi odbornik Nizsi odbornik Rutinni nemanual Podnikatel se zam Samost. cinny Mistr Vyuceny delnik Nevyuč. delnik
Vyssi odbornik
Nizsi odbornik
Rutinni nemanual
Samostatne cinny
Mistr
Vyuceny delnik
Nevyuceny delnik
22 13 11 5 12 3 2 3
40 78 40 11 26 9 12 19
36 46 153 8 26 6 32 39
26 21 28 28 73 9 22 20
4 1 4 3 3 1 1 1
11 23 40 8 31 7 119 71
9 17 34 3 15 13 35 137
41 % respondentů má přátele ze stejné sociální třídy. Zdroj: Sociální a kulturní soudržnost 2006 (N valid-pairwise = 1470) 78
EGP respondenta & přítele 1. ČR 2006. (CA) egp pritel 1 egp respondent soucasne
podnikatel se zam
Dimension 2
1,0
samostatne cinny
samostatne cinny
mistr 0,5 mistr
vyssi odbornik
vyuceny delnik
vyuceny delnik
vyssi odbornik 0,0 nevyuceny delnik
nizsi odbornik
nevyuceny delnik nizsi odbornik -0,5 rutinni nemanual rutinni nemanual -1,0
-0,5
0,0
0,5
Dimension 1
1,0
1,5
79
Dimension 2
EGP respondenta & partnera. ČR 2006 (CA) mistr
egp partner soucasne egp respondent soucasne 0,6
rutinni nemanual
vyuceny delnik
nizsi odbornik nizsi odbornik 0,3
samostatne cinny vyssi odbornik
0,0
nevyuceny delnik
samostatne cinny vyssi odbornik
-0,3
podnikatel se zam
mistr
podnikatel se zam
-0,6
-1,5
-1,0
nevyuceny delnik
rutinni nemanual vyuceny delnik
-0,5
0,0
Dimension 1
0,5
80 1,0
Sociální distance (objektivní): symbolický prostor profesí Serv ice – Security (policemen)
Objektivní distance (vzorce přátelství) → homophily (podobnost) Managers, Officials
1,4
Subjektivní distance (ochota k interakci) → efekt prestiže → v ČR převažuje kompetetivní statusové vědomí
0,9
Associate Profess. – Other (school/care/clerks) Hi.Profess. – Teaching Hi.Profess. – Technical Associate Profess. – Technicians Hi.Profess. – Other Selfempl. – Professionals Associate Profess. – Finance & (business/law /medical) Sales
Foremen
0,4
Skilled Workers – Metal Skilled Workers – Building
Selfempl. – Crafts & Serv ice
Semisk. Workers – Driv ers
Low Administrativ e (clerks) -1,2
-0,7
-0,2
-0,1 Workers – Agriculture
Associate Profess. – Health
Laické etnoteorie umisťování v symbolickém prostoru (více kritérií): bohatství, zaslouženost, gender, společensk. užitečnost → morální hranice
0,3
0,8
1,3
Serv ice – Food (w aiters etc.) Semisk. Workers – Manufacture Skilled Workers – NEC Unskilled Labourers – Manufacture Labourers – Sales Serv ice -0,6
Labourers – Serv ice (caretakers/cleaners) Skilled Workers – Clothing/other -1,1
Serv ice – Personal (hairdressers etc.)
81
Historická sociologie, FHS, Stratifikační výzkum, ZS 2011
Sociálně psychologický model dosahování socioekonomického statusu. Osobnost a sociální struktura. Jiří Šafr FHS UK
DOSAHOVÁNÍ STATUSU „status attainment“
Blau-Duncanův základní model (Baseline model)
Ve skutečnosti jde o hypotézu o převaze univerzalismu a meritokratických principů nad askripcí. → Liberální doktrína 84
Determinace zaměstnaneckého statusu mužů – synů respondentů, ČSSR 1967 (respondent = otec)
Poznámka: generace otců narozených v letech 1900–1930; generace synů 17–45 let; Československo 85 Zdroj: [Šafář 1972: 298]
Determinace zaměstnaneckého statusu v generaci mužů, kteří začali pracovat po roce 1946, ČSSR 1967 (respondent = syn)
Poznámka: muži ve věku přibližně 17–39 let; Československo Zdroj: [Šafář 1972: 300]
86
Základní stratifikační model dosahování statusu (pouze muži, 18-86 let, ISSP 2009) V ČR značně stabilní v čase (porovnání s 60. lety)
87
Determinace zaměstnaneckého statusu v generaci mužů (30–34 let), ČR 2008
generace otců narozených v letech 1936–1958 (průměrný věk 60 let); generace synů 1974–1978 Zdroj: Distinkce a hodnoty 2008, N =492
88
Determinace zaměstnaneckého statusu v generaci žen (30–34 let), ČR 2008
generace otců narozených v letech 1939–1956 (průměrný věk 59 let); generace 89 dcer 1974–1978 Zdroj: Distinkce a hodnoty 2008, N =529
Sociálně psychologický „Wisconsinský“ model (Sewell – Hauser)
90
Partie modelu definující proměnnou „Vliv sociálně významného okolí“
91
OSOBNOSTNÍ CHARAKTERISTIKY A SOCIÁLNÍ MOBILITA
Kognitivní a nekognitivní charakteristiky osobnosti KOGNITIVNÍ DOVEDNOSTI
NEKOGNITIVNÍ VLATNOSTI A RYSY
Jazykové dovednosti Slovní zásoba, porozumění čtenému textu, spelování atd.
Svědomitost pracovních návyků Úsilí (pracovitost a vytrvalost), organizace, disciplína, účast, participace, entusiasmus
Matematické dovednosti Matematické pojmy, řešení problémů, počítání atd.
Testy schopností a nadání Mechanické nebo logické uvažování, vizualizace, schopnost zpětné kontroly atd.
Další vlastnosti a rysy Vůdcovství. Sociabilita (extroverze), sebevědomí, sociální vnímavost, impulzivita, otevřenost zkušenostem, emocionální stabilita (klid), ráznost, „narušenost“, místo kontroly, sebeúcta
Akademické dovednosti Měření paměti [Farkas 2003]
93
Cíle analýz • Rozšířit stávající model dosahování statusu o prvek osobnosti • Posun analýzy od modelu dosahování statusu, mobility jako třídy určení k mobilitním trajektoriím či mobilitním vzorcům → • Od „mobilitní tabulky“ k otázce „Kdo se dostává „nahoru“ (z dělnické třídy)? • Které faktory napomáhají mobilitnímu vzestupu?
94
Vliv nekognitivních rysů Mobilita a volní vlastnosti ISSP 2009 18-87 let
Volní vlastnosti + BASE model (18-86 let, ISSP 2009, all)
96
Mezigenerační mobilitní trajektorie vzdělanostní a třídní mobilita v populaci 30–34 let (2008) Vzdělanostní mobilita
Třídní mobilita populace 30–34
Sestupy do Vyučení [VŠ–VY, SŠ– VY] Stabilní dole – Vyučení [VY–VY]
14,9
Vzestup z Vyučení [VY–SŠ, VY– VŠ] Stabilní/vzestup nahoře/střed [SŠ–SŠ, SŠ–VŠ, VŠ–VŠ, VŠ–SŠ]
18,8
30,6
35,7 100 % (N=997)
Sestupy do Dělnické třídy [I.–III., II.–III.] Stabilita dole v Dělnické třídě [III.–III.] Vzestup z Dělnické třídy [III.–I., III.–II.] Stabilní/vzestup/ nahoře/střed [I.– I., II.–II., II.–I., I.–II.]
14,1 34,8 17,1 34,1 100 % (N=966)
97
Volní vlastnosti • soubor volních vlastností - strukturálněfunkčních a obsahově-vztahových charakteristik lidské psychiky, které relativně stálým způsobem spoluurčují průběh volních procesů a projevují se v individuálně příznačných rysech činnosti → vlastnosti činné osobnosti relevantní pro sociální mobilitu: iniciativa, důkladnost, sebekontrola, akceschopnost, trpělivost, cílevědomost, snaživost, pečlivost, vytrvalost, odpovědnost. Pro zjednodušení je dále označujeme jako „vůle“.
98
Operacionalizace Volních vlastností v ISSP 2009 Když si představíte období, kdy vám bylo 15 let, jak byste tehdy sám sebe popsal/sama sebe popsala? • „Snažil(a) jsem se jít do školy každý den, i když jsem se třeba cítil(a) trochu špatně nebo jsem měl(a) nějaký pádný důvod zůstat doma.“ (souhlas 76 %). • „Ve škole jsem pracoval(a), jak nejlépe jsem uměl(a), a to i když se jednalo o úkoly, které mě nebavily.“ (72 %). • „Při plnění školních úkolů jsem se snažil(a) vytrvat, i když třeba dlouho trvalo, než se dostavily nějaké výsledky.“ (73 %). Sumační index „Vůle – ZŠ“, položková reliabilita CA 0,82 99
Dosažený socioekonomický status (ISEI 2009), OLS (standizované kooeficienty) M1
M2
M3
Žena Věk Vzdělání rodičů (roky, >Ot/Ma) ISEI rodičů
,040 ,064 ,153 ,165
-,004 ,029 ,155 ,163
,056 ,045 ,023 ,088
Majetek rodičů Počet knih v domácnosti Vůle - škola, 15 let Vzdělání (roky) Adj Rsq
,113 ,104
,099 ,089 ,201
,147
,183
,048 -,016 ,084 ,626 ,487
100
Mobilitní vzorce – sociální třída • EGP3 (ESeC) 1. Servisní třída (odborníci) 2. Mezilehlé třídy (administrativa, RTN, živnostníci) 3. Dělnická třída
Populace 18-87 (ISSP 2009) Sestupy do dělnické třídy [1–3, 2–3] Stabilní dole [3–3] Vzestup z dělnické třídy [3–1, 3–2] Stabilní/vzestup/ nahoře/střed [1–1, 2–2, 2–1, 1–2]
14% 29% 25% 32% 101
Mobilitní vzorce a volní vlastnosti na konci ZŠ
102
Vzestup z dělnické třídy vs. stabilita Logistický model, odds ratio (Exp(B)) žena věk rodič: maturita majetek rodičů Počet knih v domácnosti II. Tercil III. Tercil Vůle, škola
M1 2,622 1,005 1,871 1,176
M2 2,322 1,002 1,790 1,154
1,827 2,411
1,682 2,131
II. Tercil
1,533
III. Tercil
2,404
konstanta Nagelkerke R Square
,146 0,153
,129 0,175 103
Pravděpodobnost Vzestupu z dělnické třídy vs. stabilita odhadnuté hodnoty z modelu 2
104
Vztah mezi osobností a sociální strukturou
Kohorta 30-34 (narození 1974-78) Distinkce a hodnoty 2008
Osobnostní charakterisitky • Svědomitost, extroverze, neuroticismus • Locus of control – vnitřní kontrola (kontrola nad životem) • Sebeúcta
107
Třídní mezigenerační mobilita EGP3 %
Poměry šancí Původ-rodiče
Sestupy
20,1
OR
Servisní / Dělnická
7,83
Mezilehlé / Dělnická
2,83
Servisní / Mezilehlé
2,77
Stabilita
Vzestupy
Zdroj: Distinkce a hodnoty 2008, N = 966
52,7
21,8
Sestup: Malý I.-II. Sestup: Malý II.- III.
6,8 7,0
Sestup: Velký I.- III.
6,4
Stabilní: Nahoře I.- I.
14,4
Stabilní: Střed II.- II.
5,4
Stabilní: Dole III.- III.
32,9
Vzestup: Malý II.-I. Vzestup: Malý III.- II.
5,7 6,7
Vzestup: Velký III.-I.
9,5
celkem
100,0 108
Sebeúcta (Self-esteem)
Sebeúcta a sociální třída
110
Mobilitní vzorce a sebeúcta
111
Proč zabývat psychologií ve stratifikaci? • Sociologický pohled na mobilitu resp. reprodukci je strukturalistický a/nebo kulturalistický • Psychologická perspektiva se uplatnila v tzv. sociálně psychologickém modelu dosahování statusu (obecně úspěchu), kde důraz na vliv: významných druhých (rodiče, spolužáci, učitelé) a kognitivní schopnosti (IQ,…) ale… • Jiná větev výzkumu osobnosti a sociální struktury (Kohn, Rosenberg, Rotter) ukazuje, že osobnostní charakteristiky/rysy: sebeúcta, locus of control, úzkostnost, důvěra, Big-5 (…) souvisí se stratifikačním postavením, jenže • Pouze několik (asi 2) studie sledovalo kauzální vliv těchto charakteristik na mezigenerační přenos statusu/ mobilitu 112
Lokalizace kontroly, Big 5 (svědomitost, extroverze, neuroticismus)
Mobilitní vzorce a Locus of Control
114
Mobilitní vzorce a Big 5(3)
115
Diskuse • Omezení operacionální: retrospektivita měření • omezenost konceptuální: redukované pojetí osobnosti navíc se sníženou reliabilitou • Vzájemná provázanost → interakční efekty (další perspektiva analýz) • Potřeba dat z longitudinálního panelového designu (dětství → dospělost) (PISA-L 2003) 116
Závěry • Osobnost hraje v mobilitním procesu roli a to (i) nad rámec strukturních a kulturních faktorů • Přesto jejich predikční síla je z hlediska mobility relativně omezená • Zejména jde o: volní vlastnosti, svědomitost (B5), Locus of control – vnitřní kontrola 117
Reference a doporučená literatura Bottero, W. 2005. Stratification: Social division and inequality. London: Routledge. Erickson, B. H. 1996. Culture, class and connections. American Journal of Sociology 102: 217–251. Katrňák, T. 2005. Třídní analýza a sociální mobilita. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury. Kolářová, M., K. Vojtíšková. 2008. Vnímání a utváření sociálních distancí a třídních nerovností v české společnosti. Sociologické studie/Sociological Studies 08:5. Praha: Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Lamont, M. 1992. Money, morals, and manners: The culture of the French and American upper-middle class. Chicago: University of Chicago Press. Lamont, M., & Fournier, M. 1992. Cultivating differences: Symbolic boundaries and the making of inequality. Chicago: University of Chicago Press. Lamont, M., A. Lareau. 1988. Cultural Capital: Allusions, Gaps and Glissandos in Recent Theoretical Developments. Sociological Theory 6 (2): 153–168. Laumann, E., O. 1966. Prestige and Association in an Urban Community. An Analysis of an Urban Stratification System. Indianapolis: Bobbs-Merrill. Peterson, R. A. 1997. The rise and fall of highbrow snobbery as a status marker. Poetics 25 (2–3): 75–92. Peterson, R. A., R. Kern. 1996. „Changing highbrow taste: from snob to omnivore“ American Sociological Review 61: 900–907. Peterson, R. A., A. Simkus. 1992. “How musical tastes mark occupational status groups.” Pp. 152–86 in M. Lamont, M. Fournier (eds). Bennett, T., M. Savage, E. B. Silva, A. Warde, M. Gayo-Cal. 2009. Culture, class, distinction. London, Routledge. Matějů, P. 2005. Ke kořenům sociálně psychologického modelu sociální stratifikace”. [The Roots of the SocioPsychological Model of Social Stratification]. Sociologický časopis/Czech Sociological Review 41(1): 7– 30. Šafr, J. 2008. Životní styl a sociální třídy : vytváření symbolické kulturní hranice diferenciací vkusu a spotřeby. Praha: Sociologický ústav AV ČR , v.v.i. Šafr, J., J. Häuberer (eds.), M. Kolářová, K. Vojtíšková. 2008. Social Distances and Stratification: Social Space in the Czech Republic. Sociologické studie/Sociological Studies 2008: 4. Praha: Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Šafr, J., J. Häuberer 2008. „Subjektivní sociální distance k profesím: existují v české společnosti subjektivní třídní hranice?“ Naše společnost 6 (1): 28–38. Šafr, J. (ed.), J. Šanderová, M. Kolářová, K. Vojtíšková, O. Šmídová. 2008. Sociální distance, interakce, relace a kategorizace: alternativní teoretické perspektivy studia sociální stratifikace. Praha: Sociologický 118 ústav AV ČR, v.v.i.
Internetové zdroje • Symbolic Boundaries. Research Network in the Sociology of Culture. ASA
• Research Network for the Sociology of Culture ESA • Michèle Lamont • Omar Lizardo • ESRC Centre for Research on Socio-Cultural Change (CRESC), University of Manchester • Výzkumný projekt „Sdílené hodnoty a normy … “, SOÚ AV ČR • Výzkumný projekt Sociální distance ve stratifikačním systému ČR, SOÚ AV ČR 119
