OBYTNÝ SOUBOR PITKOVICE MÁJOVKOVÁ

Oznamovatel:

CENTRAL GROUP a.s., Na Strži 65/1702, 140 00 Praha 4

Zpracovatel:

EMPLA AG spol. s r.o., Za Škodovkou 305, 503 11 Hradec Králové

OBYTNÝ SOUBOR PITKOVICE MÁJOVKOVÁ ROZPTYLOVÁ STUDIE

Zpracovala:

Ing. Marcela Skříčková

Vedoucí střediska inženýrských činností:

Ing. Vladimír Plachý

Hradec Králové, srpen 2010

Arch. č. 207/10

Rozptylová studie

Obytný soubor Pitkovice Májovková

Bez písemného souhlasu společnosti EMPLA AG spol. s r. o., Hradec Králové a odpovědného zástupce uvedeného v osvědčení o autorizaci ke zpracování rozptylových studií nesmí být tato rozptylová studie reprodukována jinak než celá.

EMPLA AG spol. s r.o.

2

Rozptylová studie


Obsah 1. Úvod .................................................................................................................................. 4 2. Vstupní údaje ..................................................................................................................... 5 2.1. Situace ........................................................................................................................ 6 2.2. Meteorologické podmínky.......................................................................................... 7 2.3. Zdroje emisí ................................................................................................................ 7 2.3.1. Bodové zdroje emisí .......................................................................................... 10 2.3.2. Plošné zdroje emisí ............................................................................................ 11 2.3.3. Liniové zdroje emisí .......................................................................................... 14 3. Imisní limity .................................................................................................................... 20 4. Pozadí .............................................................................................................................. 20 5. Referenční body............................................................................................................... 24 6. Výpočet imisních koncentrací ......................................................................................... 25 7. Hodnocení výsledků ........................................................................................................ 28 8. Doporučení ...................................................................................................................... 29 9. Závěr ................................................................................................................................ 30 Literatura: ............................................................................................................................ 31 Přílohy: ................................................................................................................................ 31


3

Rozptylová studie


1. Úvod Rozptylová studie byla zpracována, na základě § 17 odst. 6, zákona č. 86/2002 Sb. [1] o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), v platném znění, jako součást oznámení o hodnocení vlivu stavby na životní prostředí v souvislosti s vybudováním Obytného souboru Májovková, Praha 22 - Pitkovice. Rozptylová studie byla uvažována pro tři varianty: 1. varianta – výstavba Obytného souboru Májovková, 2. varianta – provoz Obytného souboru Májovková, 3. varianta – kumulace s jinými záměry – provoz Obytného souboru Májovková + předpokládaná doprava v roce 2015. Rozptylová studie byla zpracována na základě údajů poskytnutých investorem. Výpočet imisních koncentrací byl proveden podle metody SYMOS´97 - Systém modelování stacionárních zdrojů, kterou vydal ČHMÚ Praha [2, 3]. Dle nařízení vlády č. 597/2006 Sb. [4] se jedná o závaznou metodu pro výpočet rozptylu znečišťujících látek. K vlastnímu výpočtu byla použita verze výpočetního programu 2006. Tato metodika je založena na předpokladu Gaussovského profilu koncentrací kouřové vlečky. Program umožňuje výpočet maximálních krátkodobých (hodinových, 24-hodinových) a průměrných ročních imisních koncentrací znečišťujících látek, které se ve zvolených bodech mohou vyskytnout v daných třídách stability a při různých rychlostech a směrech větru, dále doby překročení zvolených hraničních koncentrací (např. imisních limitů a jejich násobků) za rok, podíly jednotlivých zdrojů nebo skupin zdrojů na roční průměrné koncentraci v daném místě. Metodika zahrnuje korekce na vertikální členitost terénu, počítá se stáčením a zvyšováním rychlosti větru s výškou a při výpočtu průměrných koncentrací a doby překročení bere v úvahu rozložení četností směru a rychlosti větru. Výpočty se provádějí pro pět tříd stability atmosféry (tj. 5 tříd schopnosti atmosféry rozptylovat příměsi) a 3 třídy rychlosti větru. Charakteristika tříd stability a výskyt tříd rychlosti větru vyplývají z následující tabulky (tabulka č. 1). Tabulka č. 1: Třídy stability atmosféry Třída stability

Rozptylové podmínky

Výskyt tříd rychlosti větru [m/s]

I

silná inverze, velmi špatný rozptyl

1,7

II

inverze, špatný rozptyl

1,7

5

III

slabá inverze nebo malý vertikální gradient teploty, mírně zhoršené rozptylové podmínky

1,7

5

11

IV

normální stav atmosféry, dobrý rozptyl

1,7

5

11

V

labilní teplotní zvrstvení, rychlý rozptyl

1,7

5

Termická stabilita ovzduší souvisí se změnami teploty vzduchu s měnící se výškou nad zemí. Vzrůstá-li teplota s výškou, těžší studený vzduch zůstává v nižších vrstvách atmosféry a tento fakt vede k útlumu vertikálních pohybů v ovzduší a tím k nedostatečnému rozptylu znečišťujících látek, nastává inverze (I. a II. třída stability).


4

Rozptylová studie


Inverze se vyskytují převážně v zimní polovině roku, kdy se zemský povrch intenzivně ochlazuje. V důsledku nedostatečného slunečního záření mohou inverze trvat i několik dní. V letní polovině roku se inverze vyskytují pouze v ranních hodinách. Výskyt inverzí je dále omezen na dobu s menší rychlostí větru. Silný vítr vede k velké mechanické turbulenci v ovzduší, která má za následek normální pokles teploty s výškou a rozrušení inverzí. Běžně se vyskytující rozptylové podmínky představují třídy stability III. a IV., kdy dochází buď k nulovému (III. třída) nebo mírnému (IV. třída) poklesu teploty s výškou. Mohou se vyskytovat za jakékoli rychlosti větru, při silném větru obvykle nastávají podmínky ve IV. třídě stability. V. třída stability popisuje rozptylové podmínky při silném poklesu teploty s výškou. Za těchto situací dochází k silnému vertikálnímu promíchávání v atmosféře, protože lehčí vzduch směřuje od země vzhůru a těžší studený klesá k zemi, což vede k rychlému rozptylu znečišťujících látek. Výskyt těchto podmínek je omezen na letní půlrok a slunečná odpoledne, kdy v důsledku přehřátého zemského povrchu se silně zahřívá i přízemní vrstva ovzduší.

2. Vstupní údaje Rozptylová studie byla zpracována na základě následujících údajů: Podklady předané zadavatelem (investorem): Dokumentace pro vydání územního rozhodnutí s názvem „Obytný soubor Májovková“, kterou vypracovala společnošt CENTRAL GROUP a.s., Na Strži 65, 140 00 Praha 4. Situační mapa Podklady zpracovatele rozptylové studie: Mapový podklad Větrná růžice pro lokalitu Praha - Pitkovice (ČHMÚ) Údaje z informačního systému kvality ovzduší Údaje o imisních koncentracích z modelu ATEM (Ateliér ekologických modelů, s. r. o., U Michelského lesa 366, 140 00 Praha 4), které zpracovateli rozptylové studie poskytl Magistrát hl. m. Prahy - Útvar rozvoje hlavního města Prahy. Emisní faktory vozidel pro rok 2013 a 2015 (EURO 3) Tabulka č. 2: Emisní faktory vozidel (EURO 3, 2013) Znečišťující látka

OV

NV

Emisní faktor [g/km] pro 10 km/h

20 km/h

50 km/h

70 km/h

90 km/h

Benzen

0,0054

0,0035

0,0028

0,0030

0,0038

NOx

0,2360

0,1999

0,1757

0,1717

0,2218

PM10

0,0006

0,0005

0,0005

0,0008

0,0014

Benzen

0,0641

0,0330

0,0171

0,0134

0,0109

NOx

4,6815

3,1839

1,7544

1,8205

2,1642

PM10

0,8006

0,4302

0,2186

0,1931

0,1885


5

Rozptylová studie

Obytný soubor Pitkovice Májovková Tabulka č. 3: Emisní faktory vozidel (EURO 3, 2015)

Znečišťující látka

OV

NV

Emisní faktor [g/km] pro 10 km/h

20 km/h

50 km/h

70 km/h

90 km/h

Benzen

0,0054

0,0035

0,0028

0,0030

0,0038

NOx

0,2531

0,2127

0,1871

0,1826

0,2354

PM10

0,0006

0,0005

0,0005

0,0008

0,0014

Benzen

0,0641

0,0330

0,0171

0,0134

0,0109

NOx

4,5523

3,0791

1,6985

1,7754

2,1242

PM10

0,7906

0,4249

0,2159

0,1907

0,1861

Vysvětlivky k tabulce č. 2 a 3:

OV NV

osobní vozidla nákladní vozidla

2.1. Situace Záměrem investora je vybudování výstavba Obytného souboru Májovková, Praha 22 – Pitkovice. Obytný soubor bude sestávat z bytových domů, komunikací a inženýrských sítí. Obytný soubor bude obsahovat 7 bytových domů s 159 bytovými jednotkami a 298 rodinných domů, každý o jedné bytové jednotce. Pozemky pro výstavbu „Obytného souboru Májovková“ se nachází v Městské části Praha – Pitkovice, nedaleko okružní křižovatky ulic K Dálnici a Žampiónová. Pozemek navazuje na stávající zástavbu bytových a rodinných domů realizovaných v lokalitě Nové zelené město, Praha – Pitkovice. Posuzovaný záměr bude umístěn na pozemcích par. č. 219/2, 219/3, 219/4, 219/48 v katastrálním území Pitkovice – viz obr. 1 a příloha č. 1 (Podkladová část). Záměr bude napojen na stávající komunikační síť prodloužením komunikací vedoucích ulicemi Májovková, Kozáková, Smržová a Čirůvková. Současně se uvažuje s připojením na komunikaci III/0311 ve směru na Česlice. Nadmořská výška pozemků pro vybudování Obytného souboru je přibližně 290 metrů n. m. Stávající imisní situace v dané lokalitě je ovlivňována především emisemi z lokálních topenišť a emisemi z dopravy po komunikaci Rozvadovská spojka a Pražský okruh a dálkovým přenosem z velkých průmyslových zdrojů.


6

Rozptylová studie


Obr. 1: Znázornění umístění Obytného souboru Májovková

Obytný soubor Májovková

2.2. Meteorologické podmínky Meteorologickou situaci pro potřebu rozptylové studie popisuje větrná růžice, která udává četnost směrů větrů ve výšce 10 m nad terénem pro pět tříd stability přízemní vrstvy atmosféry (charakterizované vertikálním teplotním gradientem) a tři třídy rychlosti větru (1,7 m/s, 5 m/s a 11 m/s). Pro výpočet rozptylové studie byla použita větrná růžice pro lokalitu Praha Pitkovice. Odborný odhad větrné růžice zpracoval ČHMÚ Praha. Zobrazení větrné růžice je v příloze č. 2. Z této větrné růžice vyplývá, že největší četnost výskytu má západní vítr s 24,49 %. Četnost výskytu bezvětří je 0,05 %. Vítr o rychlosti do 2,5 m/s se vyskytuje v 56,04 % případů, vítr o rychlosti od 2,5 do 7,5 m/s lze očekávat v 37,79 % a rychlost větru nad 7,5 m/s se vyskytuje v 6,17 % případů. I. a II. třída stability počasí v přízemní vrstvě atmosféry, tzn. špatné rozptylové podmínky se vyskytují v 23,12 % případů. 2.3. Zdroje emisí Na posuzovaném území vznikne sedm bytových domů se 159 bytovými jednotkami a 298 rodinných domů, každý o jedné bytové jednotce. Navrhovaný koncept bytových a rodinných domů v lokalitě navazuje na již budované bytové domy v obytném souboru „Nové Zelené město“.


7

Rozptylová studie


V posuzované lokalitě je uvažována výstavba záměru „Nové Zelené město – západ“ a „zahradní restaurace, Sport centrum Hlívová, prodloužení komunikace Hlívová“. Tyto záměry se nacházejí v blízkém okolí posuzovaného záměru. Vliv záměru „Nové Zelené město – západ“ na ovzduší je zohledněn v modelovém výpočtu ve variantě 3 – kumulace s jinými záměry. V rozptylové studii je zahrnuta dopravní obslužnost. Spalovací zdroje vzhledem k charakteru a umístění nebyly do výpočtu zahrnuty. Záměr výstavby „Zahradní restaurace“ byl v procesu posuzování vlivů na životní prostředí ukončen z jiných důvodů a v současné době se na základě připomínek dotčených orgánů a veřejnosti pracuje na úpravě jeho kapacit. Z tohoto důvodu nebyl tento záměr zahrnut do kumulace s posuzovaným záměrem. Výstavba Zdrojem emisí bude provoz stavebních mechanismů na staveništi a obslužná automobilová doprava na příjezdových komunikacích. Během výstavby se mohou uvolňovat emise poletavého prachu (při provádění zemních prací, ze skládek sypkých materiálů aj.). Bude nutné (zejména v době suchého a větrného počasí) provádět pravidelné čištění vozovky na dopravní trase, aby se zamezilo šíření prachu do okolí a omezovat prašnost i v místě stavby (zkrápění, instalace protiprašných zábran, vertikálních celoplošných záchytných textilií, využívání chráněných shozů aj.). Působení těchto zdrojů je časově omezené – zejména během výkopových a zemních prací. Výstavba celého komplexu je navržena do pěti etap: 1. etapa – příprava území 2. etapa – 1. etapa stavby technické infrastruktury 3. etapa – stavba bytových a rodinných domů 4. etapa – 2. etapa stavby technické infrastruktury a chodníků 5. etapa – sadové úpravy Vzhledem k tomu, že výstavba záměru bude probíhat ve více etapách, které budou mít odlišný vliv na kvalitu ovzduší v posuzované lokalitě, byl výpočet proveden pro etapy, kdy bude zatížení lokality nejvyšší. Do výpočtu rozptylové studie byla zahrnuta 2. - 3. etapa výstavby. Předpokládaný termín zahájení stavby: 05/2011 Předpokládaný termín dokončení stavby: 12/2015 Provoz záměru Bytové domy budou řešené jako tradiční se čtyřmi nadzemními podlažími. Dům bude tvořen třemi kvádry. Střecha je navržena plochá. V nadzemních podlažích budou umístěny byty o velikosti 1+kk až 3+kk. Každý bytový dům bude mít 159 bytových jednotek. V posuzované lokalitě jsou dále navrženy rodinné domy, typ PROGRES 7-N, PROGRES 8-A, PROGRES 11-A, PROGRES 12-A, PROGRES 13, KLASIK 5-N, KLASIK 6-A. Každý rodinný dům bude o jedné bytové jednotce. Rodinné domy jsou řešené podsklepené,


8

Rozptylová studie


nebo nepodsklepené se dvěma nadzemními podlažími. Domy jsou navrženy s garážemi a jedním parkovacím stáním na zpevněné ploše pozemku. Vytápění Příprava TUV a vytápění jednotlivých bytových domů bude řešeno plynovou kotelnou. Pro bytové domy „a, b, c, d“ bude plynová kotelna umístěna v domě „c“. V kotelně budou umístěny dva nástěnné kondenzační kotle BUDERUS Logano GE 434 o výkonu 225 kW, celkový instalovaný výkon v kotelně bude 450 kW. Pro bytové domy „e, f, g“ bude plynová kotelna umístěna v domě „f“. V kotelně budou umístěny dva nástěnné kondenzační kotle BUDERUS Logano GE 434 o výkonu 175 kW, celkový instalovaný výkon v kotelně bude 350 kW. Plynové kotle budou v provozu během topné sezóny, tj. cca 210 dní/rok. Rodinné domy budou vytápěny závěsnými kondenzačními kotli Vaillant, typu VU 186/3-5ecoTEC plus, každý o výkonu 18 kW. Parkoviště Parkování vozidel bude zajištěno na venkovních parkovištích, které budou umístěny u jednotlivých bytových domů (a-g). Parkování obyvatel rodinných domů bude na pozemku daného rodinného domu. Návrh zařazení zdroje: Spalovací zdroje Dle zákona č. 86/2002 Sb., v platném znění [1] a nařízení vlády č. 146/2007 Sb. [5] se bude pravděpodobně jednat o spalovací zařízení spalující plynná paliva. Vytápění bytových domů, kotelna v objektu „c“ – dva plynové kotle BUDERUS Logano, o výkonu 225 kW, celkový instalovaný výkon bude 450 kW – střední zdroj znečišťování ovzduší. Vytápění bytových domů, kotelna v objektu „f“ – dva plynové kotle BUDERUS Logano, o výkonu 175 kW, celkový instalovaný výkon bude 350 kW – střední zdroj znečišťování ovzduší. Tabulka č. 4: Emisní limity

Druh paliva a topeniště

Emisní limity podle jmenovitého tepelného výkonu spalovacího zdroje vztažené na normální stavové podmínky a suchý plyn [mg/m3]

Plynné palivo obecně

0,2 – 1 MW SO2

NOx

TZL

CO

35

200

-

100

Emisní limity při spalování plynných paliv jsou vztaženy k referenčnímu obsahu kyslíku 3 %.


9

Rozptylová studie


Výběr znečišťujících látek: Zdrojem emisí bude automobilová doprava. Bude se jednat především o osobní automobily obyvatelů Obytného souboru Májovková, Praha 22 - Pitkovice. Zdrojem znečišťování ovzduší při provozu motorových vozidel je nedokonalé spalování paliva (benzinu a motorové nafty). Sledovanými škodlivinami produkovanými spalovacími motory vozidel a mechanismů jsou oxidy dusíku, oxid uhelnatý, uhlovodíky a pevné částice. Zdrojem emisí budou spalovací zdroje (plynové kotle). Plynové kotle budou vytápěny zemním plynem. Znečišťující látky vznikající spalováním zemního plynu jsou zejména NOx a CO. Na základě předpokládaného množství emisí znečišťující látky a stanovených imisních limitů byly v rozptylové studii uvažovány benzen, PM10 a oxidy dusíku. Rozptylová studie byla uvažována pro tři varianty: 1. varianta – výstavba Obytného souboru Májovková 2. varianta – provoz Obytného souboru Májovková 3. varianta – kumulace s jinými záměry – provoz Obytného souboru Májovková + předpokládaná doprava v roce 2015 2.3.1. Bodové zdroje emisí Výstavba V průběhu výstavby záměru nebudou provozovány bodové zdroje emisí. Provoz záměru Bodovými zdroji emisí budou komíny od plynových kotlů, které budou umístěny v kotelnách. V kotelně „c“ budou umístěny dva plynové kotle o celkovém výkonu 450 kW (každý o výkonu 225 kW) – hodinová spotřeba zemního plynu bude 60 m3/h. Spaliny od plynových kotlů budou vyvedeny jedním komínem nad střechu budovy (Z1). V kotelně „f“ budou umístěny dva plynové kotle o celkovém výkonu 350 kW (každý o výkonu 175 kW) – hodinová spotřeba zemního plynu bude 42 m3/h. Spaliny od plynových kotlů budou vyvedeny jedním komínem nad střechu budovy (Z2). Emise znečišťujících látek byly vypočteny z předpokládané hodinové spotřeby zemního plynu a tabelovaných emisních faktorů. Hodnoty emisních faktorů pro spalování paliv jsou dány přílohou č. 2 k vyhlášce č. 205/2009 Sb. [6]. Pro stření zdroje spalující zemní plyn platí emisní faktory uvedené v tabulce č. 5. Tabulka č. 5: Hodnoty emisních faktorů pro stanovení množství emisí výpočtem při spalování paliv Druh paliva

Tepelný výkon kotle

Tuhé látky

SO2

NOx

Zemní plyn

> 0,2 ≤ 5 MW

20

0,4

1300 320

CO

Org. látky*

Jednotka

64

kg/106m3 spáleného plynu

* nemetanické těkavé organické látky vyjádřené jako celkový organický uhlík


10

Rozptylová studie


V následující tabulce (tabulka č. 6) jsou uvedeny emisní parametry bodových zdrojů, které byly použity pro výpočet rozptylové studie: Tabulka č. 6: Emisní parametry bodových zdrojů Zdroj

MPM10 [g/s]

MNox [g/s]

Vs [m3/s]

H [m]

d [m]

α

Pd [h/den]

Z1

0,000333

0,0217

0,1763

13,4

0,4

0,3

16

Z2

0,000233

0,0152

0,1234

13,4

0,4

0,3

16

Vysvětlivky: MNOx…….hmotnostní tok NOx MPM10……hmotnostní tok PM10 VS ..……. objem vzdušniny na výstupu z komínu H …......... výška koruny komínu nad terénem d ….…..... průměr komínu α ……...... relativní roční využití maximálního výkonu Pd …….... počet hodin za den, kdy je zdroj v činnosti Předpokládané roční emise ze spalovacích zdrojů jsou uvedeny v tabulce č. 7. Tabulka č. 7: Roční emise znečisťujících látek ze spalovacích zdrojů Znečišťující látka NOx [kg/rok]

PM10 [kg/rok]

Z1

196,56

3

Z2

137,592

2,117

Celkové roční emise

334,152

5,117

2.3.2. Plošné zdroje emisí Výstavba Plošným zdrojem znečišťování ovzduší v době výstavby budou emise prachu (při provádění zemních, výkopových a stavebních prací, ze skládek sypkých materiálů aj.). Plošným zdrojem emisí bude rovněž provoz stavebních mechanismů a pohyb nákladních vozidel na staveništi. Nasazené stavební mechanismy během veškerých fází výstavby (dle zadavatele rozptylové studie): Manipulátor JCB 533, bagr JCB 533, autodomíchávač, vibrační deska 45/55, vibrační pěch Wacker, sekací kladivo Bosch, kompresor Silent Pack Inger Soll, míchačka 150 l, autojeřáb Liebherr, věžový jeřáb Liebherr 112 EC-H 10. V rozptylové studii byl pro výpočet emisí znečišťujících látek použit předpoklad spálení 60 l motorové nafty ve všech současně nasazených stavebních mechanismech za 1 hodinu provozu. Emisní faktory pro použití kapalných paliv v pístových spalovacích motorech jsou dány přílohou č. 2 k vyhlášce č. 205/2009 Sb. [6] a jsou uvedeny v tabulce č. 8.


11

Rozptylová studie


Tabulka č. 8: Emisní faktory pro použití kapalných paliv ve spalovacích motorech

Pístové motory vznětové

NOx [kg/t]

TZL [kg/t]

VOC [kg/t]

50

1

6

V rozptylové studii byl použít předpoklad pro benzen 1/10 z VOC = 1/10 z 6 kg/t = 0,6 kg/t

Dále je nutno uvažovat s maximálně 10 průjezdy HDV/h na ploše staveniště. Na ploše staveniště se budou pohybovat i domíchavače betonu, které pro výpočet rozptylové studie byly zahrnuty mezi těžká nákladní vozidla. Pro výpočet emisí byl použit předpoklad, že každé vozidlo ujede cca 1 km na ploše staveniště při rychlosti 10 km/h. V tabulce č. 2 jsou uvedeny hodnoty emisních faktorů převzatých z výpočetního programu MEFA-06 pro rok 2013, emisní úroveň EURO 3 a rychlost 10 km/h. Pro výpočet rozptylové studie byl plošný zdroj rozdělen na čtverce tak, aby byla splněna podmínka uvedena v Metodickém pokynu MŽP [3]: velikost délky strany čtverce plošného elementu y0 nesmí být větší než největší možná hodnota y0 uvedená v tabulce č. 9. Tabulka č. 9: Maximální délka strany plošného elementu y0 Vzdálenost x0´ [m]] nejbližšího referenčního bodu

Nejvyšší možná hodnota y0 [m]]

do 100 m

x0´/3

100 – 300 m

x0´/4

300 – 900 m

x0´/5

nad 900 m

x0´/6

V následující tabulce č. 10 jsou uvedeny hodnoty hmotnostních toků na plošném zdroji během výstavby: Tabulka č. 10: Emisní hodnoty plošného zdroje – výstavba záměru Znečišťující látka

Hmotnostní tok [g/s]

Benzen

NOx

PM10

0,0082

0,6833

0,0137

Provoz záměru Jako plošný zdroj emisí byly v rozptylové studii uvažovány emise z dopravy osobních vozidel, které se budou pohybovat po jednotlivých parkovacích plochách u bytových domů a - g. Emisní faktory osobních automobilů byly spočítány pomocí výpočetního programu MEFA-06, který je pro tyto účely určen. Výpočet byl proveden pro rok 2015, rychlost jízdy 10 km/h a emisní úroveň Euro 3. Emisní faktory jsou uvedeny v tabulce č. 3. V dodatku č. 1 k Metodickému pokynu odboru ochrany ovzduší MŽP zveřejněném ve Věstníku MŽP [7] jsou uvedeny procentuelní zastoupení frakce PM10. Pro emise z dopravy činí procento zastoupení PM10 100 % z celkového prachu.


12

Rozptylová studie


Pro výpočet rozptylové studie byly plošné zdroje rozděleny na čtverce s takovou délkou strany, tak aby byla splněna podmínka uvedena v Metodickém pokynu MŽP [3]: velikost délky strany čtverce plošného elementu y0 nesmí být větší než největší možná hodnota y0 uvedená v tabulce č. 5 (viz výše v textu). Výpočet hmotnostního toku na parkovištích: počet průjezdů OV za hodinu*ujetá vzdálenost na parkovišti v km*emisní faktor znečišťující látky pro OV v g/km Obr. 2: Znázornění umístění jednotlivých parkovacích ploch

P6 P2

P1

P8

P3 P5 P7 P4

V následující tabulce (tabulka č. 11) jsou uvedeny hodnoty hmotnostních toků na plošných zdrojích. Tabulka č. 11: Emisní hodnoty plošného zdroje - parkoviště Počet parkovacích míst

Počet průjezdů OV/h

Vzdálenost ujetá na parkovišti [m]

Benzen

NOx

PM10

Parkoviště P1

17

7

500

5,25*10-7

2,46*10-5

5,83*10-8

Parkoviště P2

14

6

500

4,5*10-7

2,11*10-5

5*10-8

Parkoviště P3

17

7

500

5,25*10-7

2,46*10-5

5,83*10-8

Parkoviště P4

16

6

500

4,5*10-7

2,11*10-5

5*10-8

Parkoviště P5

37

15

500

1,13*10-6

5,27*10-5

1,25*10-7

Parkoviště P6

16

6

500

4,5*10-7

2,11*10-5

5*10-8

Parkoviště P7

16

6

500

4,5*10-7

2,11*10-5

5*10-8

Parkoviště P8

39

16

500

1,2*10-6

5,62*10-5

1,33*10-7

Zdroj emisí

Vysvětlivky:

OV

Hmotnostní tok [g/s]

osobní vozidla


13

Rozptylová studie


Pro účely rozptylové studie se uvažovaly dvě výměny na jedno parkovací místo za 24 hodin. 2.3.3. Liniové zdroje emisí Automobilová doprava Výstavba záměru Hlavním liniovým zdrojem znečištění během výstavby bude doprava po stávající komunikaci, ulice K Dálnici (úsek 2, 3) a po komunikaci, ulice Pitkovická (úsek 1). Zadavatel rozptylové studie neposkytl přesné určení příjezdových a odjezdových tras automobilů, proto byly pro účely rozptylové studie příjezdové a odjezdové trasy rozděleny do tří úseků (viz obr. 3). Obr. 3: Znázornění liniových zdrojů – výstavba

3

2

1 Posuzovaný záměr

Tabulka č. 12: Počty průjezdů vozidel na jednotlivých komunikacích - výstavba

NV/den Vysvětlivky:

NV

Úsek 1

Úsek 2

Úsek 3

10

5

5

nákladní vozidla

Každý úsek byl rozdělen na délkové elementy (o délce elementu y0) tak, aby byla splněna podmínka uvedená v Metodickém pokynu MŽP [3]: velikost elementu y0 nesmí být větší než nejvyšší možná hodnota uvedená v následující tabulce (tabulka č. 13):


14

Rozptylová studie


Tabulka č. 13: Maximální délka strany délkového elementu Vzdálenost x0 [m] nejbližšího referenčního bodu

Nejvyšší možná hodnota y0 [m]

do 100

x0/3

100 – 300

x0/4

300 – 900

x0/5

nad 900

x0/6

Pro výpočet maximální hodinové intenzity se používá předpoklad, že v dopravní špičce jsou emise 2,4-krát vyšší než v průměru (SYMOS 97, systém modelování stacionárních zdrojů, Metodická příručka (strana 13) [2]. Emisní faktory osobních vozidel a nákladních vozidel byly spočítány pomocí výpočetního programu MEFA-06, který je pro tyto účely určen. Výpočet byl proveden pro rok 2013 a emisní úroveň Euro 3 (tabulka č. 2). V dodatku č. 1 k Metodickému pokynu odboru ochrany ovzduší MŽP zveřejněném ve Věstníku MŽP [7] jsou uvedeny procentuelní zastoupení frakce PM10. Pro emise z dopravy činí procento zastoupení PM10 100 % z celkového prachu. Výpočet hmotnostního toku počet průjezdů NV za hodinu*emisní faktor znečišťující látky pro NV v g/km V následující tabulce jsou uvedena vypočtená množství benzenu, NOx a PM10. Tabulka č. 14: Emise z navazující automobilové dopravy na příjezdových komunikacích – výstavba Hmotnostní tok [g/m/s] Zdroj emisí

Počet průjezdů NV/h Benzen

NOx

PM10

Úsek 1 (50 km/h)

2

9,5*10-9

9,75*10-7

1,21*10-7

Úsek 1 (20 km/h)

2

1,83*10-8

1,77*10-6

2,39*10-7

Úsek 2, 3 (90 km/h)

1

3,03*10-9

6,01*10-7

5,24*10-8

Úsek 2, 3 (70 km/h)

1

3,72*10-9

5,06*10-7

5,36*10-8

Úsek 2, 3 (50 km/h)

1

4,75*10-9

4,87*10-7

6,07*10-8

Úsek 2, 3 (20 km/h)

1

9,17*10-9

8,84*10-7

1,20*10-7

Vysvětlivky:

NV

nákladní vozidla


15

Rozptylová studie


Provoz záměru Hlavním liniovým zdrojem znečištění během provozu záměru bude doprava po stávající komunikaci (ulice K Dálnici) a po nově vybudovaných komunikací okolo posuzovaného záměru. Bude se jednat převážně o osobní vozidla obyvatelů navrhovaných bytových domů a rodinných domů. Pro výpočet rozptylové studie byly okolní komunikace rozděleny do 3 úseků (viz obr. 4). Počty průjezdů osobních vozidel během provozu a v kumulaci jsou uvedeny v tabulce č. 15. Počty vozidel na okolních komunikacích byly převzaty z sčítání dopravy na území města Prahy (Technická správa komunikací hlavního města Prahy, 2008). Pro rok 2010 byly počty průjezdů vozidel navýšeny podle růstových koeficientů ŘSD pro silnice II. třídy – 1,06 a silnice III. třídy – 1,04. Pro výpočet maximální hodinové intenzity se používá předpoklad, že v dopravní špičce jsou emise 2,4-krát vyšší než v průměru (SYMOS 97, systém modelování stacionárních zdrojů, Metodická příručka (strana 13)) [2]. Emisní faktory osobních vozidel a nákladních vozidel byly spočítány pomocí výpočetního programu MEFA-06, který je pro tyto účely určen. Tento program umožňuje výpočet emisních faktorů v závislosti na typu vozidla, rychlosti jízdy, sklonu vozovky a výpočtovém roce. Výpočet byl proveden pro rok 2015 a emisní úroveň Euro 3 (tabulka č. 3). V dodatku č. 1 k Metodickému pokynu odboru ochrany ovzduší MŽP zveřejněném ve Věstníku MŽP [7] jsou uvedeny procentuelní zastoupení frakce PM10. Pro emise z dopravy činí procento zastoupení PM10 100 % z celkového prachu. Obr. 4: Znázornění liniových zdrojů a rozložení dopravy – okolní komunikace

A3

A1

A2


16

Rozptylová studie

Obytný soubor Pitkovice Májovková Tabulka č. 15: Počty průjezdů vozidel

Záměr

Kumulace Vysvětlivky:

OV NV

Úsek A1

Úsek A2

Úsek A3

OV/den

495

825

330

NV/den

0

0

0

OV/den

13 639

12 061

2 202

NV/den

692

424

263

osobní vozidla nákladní vozidla

Obr. 5: Znázornění liniových zdrojů a rozložení dopravy – záměr Úsek 30 Úsek 13 Úsek 28

Úsek 29

Úsek 1 Úsek 12 Úsek 6

Úsek 5

Úsek 14

Úsek 27 Úsek 15

Úsek 2

Úsek 26

Úsek 16 Úsek 11

Úsek 4

Úsek 25

Úsek 7

Úsek 24

Úsek 17

Úsek 18

Úsek 22

Úsek 10

Úsek 3 Úsek 8

Úsek 23 Úsek 19 Úsek 9 Úsek 20 Úsek 21

Tabulka č. 16: Počty průjezdů vozidel Úsek 1,30

Úsek 2,3,4,7,8,9,10,23,24,27

Úsek 5,6,28

Úsek 11,12,14

Úsek 13

Úsek 15,18

Úsek 16

Úsek 17,21,22

Úsek 19,25,26,29

Úsek 20

OV/den

300

150

200

350

1050

160

190

30

100

60

OV/h

30

15

20

35

105

16

19

3

10

6

Vysvětlivky:

OV

osobní vozidla


17

Rozptylová studie


Každý úsek byl rozdělen na délkové elementy (o délce elementu y0) tak, aby byla splněna podmínka uvedená v Metodickém pokynu MŽP [3]: velikost elementu y0 nesmí být větší než nejvyšší možná hodnota uvedená v tabulce č. 11 (viz výše v textu). Výpočet hmotnostního toku počet průjezdů OV za hodinu*emisní faktor znečišťující látky pro OV v g/km

V následující tabulce (tabulka č. 17) jsou uvedena vypočtená množství benzenu, NOx a PM10 na příjezdových komunikací během provozu samotného záměru (Obytný soubor Májovková) a v kumulaci s jinými záměry (výhledový rok 2015). Tabulka č. 17: Emise z navazující automobilové dopravy na příjezdových komunikacích Hmotnostní tok [g/m/s] pro škodliviny Zdroj emisí

Varianta Benzen

NOx

PM10

Úsek A1 (90 km/h)

Provoz záměru

5,28*10-8

3,27*10-6

1,94*10-8

Kumulace

1,65*10-6

1,30*10-4

4,10*10-6

Úsek A1 (70 km/h)

Provoz záměru

4,17*10-8

2,54*10-6

1,11*10-8

Kumulace

1,39*10-6

1,03*10-4

3,96*10-6

Úsek A1 (50 km/h)

Provoz záměru

3,89*10-8

2,60*10-6

6,94*10-9

Kumulace

1,39*10-6

1,03*10-4

4,33*10-6

Úsek A1 (20 km/h)

Provoz záměru

4,86*10-8

2,95*10-6

6,94*10-9

Kumulace

1,96*10-6

1,39*10-4

8,3*10-6

Úsek A2 (90 km/h)

Provoz záměru

8,76*10-8

5,43*10-6

3,23*10-8

Kumulace

1,4*10-6

1,04*10-4

2,64*10-6

Úsek A2 (70 km/h)

Provoz záměru

6,92*10-8

4,21*10-6

1,84*10-8

Kumulace

1,16*10-6

8,19*10-5

2,49*10-6

Úsek A2 (50 km/h)

Provoz záměru

6,46*10-8

4,31*10-6

1,15*10-8

Kumulace

1,14*10-6

8,25*10-5

2,69*10-6

Úsek A2 (20 km/h)

Provoz záměru

8,07*10-8

4,90*10-6

1,15*10-8

Kumulace

1,56*10-6

1,07*10-4

5,12*10-6

Úsek A3 (90 km/h)

Provoz záměru

3,48*10-8

2,16*10-6

1,28*10-8

Kumulace

3,11*10-7

2,97*10-5

1,43*10-6

Úsek A3 (70 km/h)

Provoz záměru

2,75*10-8

1,67*10-6

7,33*10-9

Kumulace

2,80*10-7

2,40*10-5

1,43*10-6

Úsek A3 (50 km/h)

Provoz záměru

2,57*10-8

1,72*10-6

4,58*10-9

Kumulace

2,95*10-7

2,37*10-5

1,59*10-6


18

Rozptylová studie

Obytný soubor Pitkovice Májovková Hmotnostní tok [g/m/s] pro škodliviny

Zdroj emisí

Varianta Benzen

NOx

PM10

Úsek A3 (20 km/h)

Provoz záměru

3,21*10-8

1,95*10-6

4,58*10-9

Kumulace

4,52*10-7

3,52*10-5

3,10*10-6

Úsek 1, 30 (50 km/h)

Provoz záměru

2,33*10-8

1,56*10-6

4,17*10-9

Kumulace

2,33*10-8

1,56*10-6

4,17*10-9

Úsek 1, 30 (20 km/h)

Provoz záměru

2,92*10-8

1,77*10-6

4,17*10-9

Kumulace

2,92*10-8

1,77*10-6

4,17*10-9

Úsek 2,3,4,7,8,9,10,23,24,27 (50 km/h)

Provoz záměru

1,17*10-8

7,80*10-7

2,08*10-9

Kumulace

1,17*10-8

7,80*10-7

2,08*10-9

Úsek 2,3,4,7,8,9,10,23,24,27 (20 km/h)

Provoz záměru

1,46*10-8

8,86*10-7

2,08*10-9

Kumulace

1,46*10-8

8,86*10-7

2,08*10-9

Úsek 5, 6 (50 km/h)

Provoz záměru

1,56*10-8

1,04*10-6

2,78*10-9

Kumulace

1,56*10-8

1,04*10-6

2,78*10-9

Úsek 5, 6 (20 km/h)

Provoz záměru

1,94*10-8

1,18*10-6

2,78*10-9

Kumulace

1,94*10-8

1,18*10-6

2,78*10-9

Úsek 11, 12, 14 (50 km/h)

Provoz záměru

2,72*10-8

1,82*10-6

4,86*10-9

Kumulace

2,72*10-8

1,82*10-6

4,86*10-9

Úsek 11, 12, 14 (20 km/h)

Provoz záměru

3,40*10-8

2,07*10-6

4,86*10-9

Kumulace

3,40*10-8

2,07*10-6

4,86*10-9

Úsek 13 (50 km/h)

Provoz záměru

8,17*10-8

5,46*10-6

1,46*10-8

Kumulace

8,17*10-8

5,46*10-6

1,46*10-8

Úsek 13 (20 km/h)

Provoz záměru

1,02*10-7

6,20*10-6

1,46*10-8

Kumulace

1,02*10-7

6,20*10-6

1,46*10-8

Úsek 15, 18 (50 km/h)

Provoz záměru

1,24*10-8

8,32*10-7

2,22*10-9

Kumulace

1,24*10-8

8,32*10-7

2,22*10-9

Úsek 15, 18 (20 km/h)

Provoz záměru

1,56*10-8

9,45*10-7

2,22*10-9

Kumulace

1,56*10-8

9,45*10-7

2,22*10-9

Úsek 16 (50 km/h)

Provoz záměru

1,48*10-8

9,87*10-7

2,64*10-9

Kumulace

1,48*10-8

9,87*10-7

2,64*10-9

Úsek 16 (20 km/h)

Provoz záměru

1,85*10-8

1,12*10-6

2,64*10-9

Kumulace

1,85*10-8

1,12*10-6

2,64*10-9

Úsek 17, 21, 22 (50 km/h)

Provoz záměru

2,33*10-9

1,56*10-7

4,17*10-10

Kumulace

2,33*10-9

1,56*10-7

4,17*10-10

Úsek 17, 21, 22 (20 km/h)

Provoz záměru

2,92*10-9

1,77*10-7

4,17*10-10

Kumulace

2,92*10-9

1,77*10-7

4,17*10-10


19

Rozptylová studie

Obytný soubor Pitkovice Májovková Hmotnostní tok [g/m/s] pro škodliviny

Zdroj emisí

Varianta Benzen

NOx

PM10

Úsek 19, 25, 26, 29 (50 km/h)

Provoz záměru

7,78*10-9

5,20*10-7

1,39*10-9

Kumulace

7,78*10-9

5,20*10-7

1,39*10-9

Úsek 19, 25, 26, 29 (20 km/h)

Provoz záměru

9,72*10-9

5,91*10-7

1,39*10-9

Kumulace

9,72*10-9

5,91*10-7

1,39*10-9

Úsek 20 (50 km/h)

Provoz záměru

4,67*10-9

3,12*10-7

8,33*10-10

Kumulace

4,67*10-9

3,12*10-7

8,33*10-10

Úsek 20 (20 km/h)

Provoz záměru

5,83*10-9

3,55*10-7

8,33*10-10

Kumulace

5,83*10-9

3,55*10-7

8,33*10-10

3. Imisní limity Imisní limity jsou stanoveny nařízením vlády č. 597/2006 Sb. [4]. Hodnoty imisních limitů jsou vyjádřeny v µg.m-3 a vztahují se na standardní podmínky - objem přepočtený na teplotu 293,15 K a atmosférický tlak 101,325 kPa. Imisní limity vybraných znečišťujících látek Tabulka č. 18: Imisní limity Znečišťující látka

Doba průměrování

Hodnota imisního limitu/maximální povolení počet jejího překročení za rok

Datum, do něhož musí být limit dosažen

Oxid dusičitý

1 hodina

200 µg.m-3/18

1.1.2010

Oxid dusičitý

1 rok

40 µg.m-3

1.1.2010

-3

24 hodin

PM10

50 µg.m /35

1 rok

PM10

40 µg.m

-3

1 rok

Benzen

-

-3

5 µg.m

1.1.2010

4. Pozadí Základním obecným podkladem pro hodnocení současného imisního zatížení uvažovanými škodlivinami jsou výsledky pozaďového imisního měření. Imisní situace přímo v posuzované lokalitě není trvale sledována. Posuzovaná lokalita patří mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší - sdělení MŽP ČR – vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2007 [9]. Tabulka č. 19: Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (v % území) Stavební úřad

PM10 (d IL)

NO2 (r IL)

Souhrn překročení IL

Úřad městské části Praha 22

11,9

3

11,9

Vysvětlivky:

d IL 24hodinový imisní limit


20

Rozptylová studie

Obytný soubor Pitkovice Májovková r IL roční imisní limit IL imisní limit

Nejbližší měřící stanice benzenu, PM10 a NO2 na území Prahy se nachází v Praze 10. Měřící stanice: Oxidy dusíku (NO2) V Praze se monitoring oxidu dusičitého provádí na 22 měřících stanicích, nejbližší měřící stanicí je stanice č. 1539 Pha5 – Průmyslová a stanice č. 805 Pha 10 - Vršovice. Další stanicí je stanice č. 1108 Ondřejov ve Středočeském kraji. Pha 10 – Průmyslová, stanice č. 1539 (ČHMÚ), reprezentativnost: okrskové měřítko (0,5 až 4 km), klasifikace stanice: dopravní, městská, průmyslová, obchodní, nadmořská výška: 267 m, datum vzniku: 20. 1. 2005 – využití při operativním řízení a regulaci (SVRS). Pha 10 – Vršovice, stanice č. 805 (ČHMÚ), reprezentativnost: okrskové měřítko (0,5 až 4 km), klasifikace stanice: dopravní, městská, obytná, nadmořská výška: 201 m, datum vzniku: 22.8.1991 – využití při operativním řízení a regulaci (SVRS). Ondřejov, stanice č. 1108 (ČHMÚ), reprezentativnost: oblastní měřítko – městské nebo venkov (4 až 50 km), klasifikace stanice: pozaďová, venkovská, přírodní, regionální, nadmořská výška: 514 m, datum vzniku: 7. 9. 1993 – stanovení repr. konc. pro osídlené části území. Tabulka č. 20: Hodinové, denní, čtvrtletní a roční charakteristiky NO2 naměřené v roce 2009 na stanicích č. 1539, 805 a 1108 Hodinové hodnoty Stanice č.

1539

805

1108

Jednotka

µg/m3

µg/m3

µg/m3

Denní hodnoty

Max.

19 MV

VoL

50% Kv

Max.

Datum

Datum

VoM

98% Kv

Datum

247,0

147,5

3

29,5

111,1

5.11.

4.11.

1

96,4

28.10.

144,0

108,1

0

29,3

98,7

15.1.

25.5.

0

79,4

15.1.

62,6

50,9

0

8,6

50,5

15.1.

16.1.

0

32,1

15.1.

Limity pro rok 2009: hodinový limit hodinová mez tolerance

200,0 µg/m3 18,0 µg/m3

95% Kv

65,8

54,6

22,0

Čtvrtletní hodnoty

Roční hodnoty

50% Kv

X1q

X2q

X3q

X4q

X

S

N

98% Kv

C1q

C2q

C3q

C4q

XG

SG

dv

32,2

36,3

26,2

35,8

39,8

34,5

16,87

358

84,5

88

91

92

87

30,7

1,65

5

31,7

25,7

29,6

31,1

36,0

33,1

11,42

351

61,0

88

88

90

85

31,2

1,40

6

8,7

14,6

8,2

6,9

12,4

10,5

5,73

362

27,0

88

91

92

91

9,3

1,57

2

roční limit roční mez tolerance

40,0 µg/m3 2,0 µg/m3

PM10 V Praze se monitoring PM10 provádí na 21 měřících stanicích, nejbližší měřící stanicí je stanice č. 1539 Pha5 – Průmyslová a stanice č. 805 Pha 10 - Vršovice – charakterizace stanic je uvedena výše v textu.


21

Rozptylová studie


Tabulka č. 21: Hodinové, denní, čtvrtletní a roční charakteristiky PM10 naměřené v roce 2009 na stanicích č. 1539 a č. 805 Hodinové hodnoty Stanice č.

1539

805

Jednotka

µg/m3

µg/m3

Denní hodnoty


Roční hodnoty

Max.

95% Kv

50% Kv

Max.

36MV

VoL

50% Kv

X1q

X2q

X3q

X4q

X

S

N

Datum

99,9% Kv

98% Kv

Datum

Datum

VoM

98% Kv

C1q

C2q

C3q

C4q

XG

SG

dv

244,0

70,0

25,0

196,4

48,6

32

26,3

37,9

28,7

25,0

31,8

30,8

20,07

354

16.1.

210,0

100,0

15.1.

2.4.

32

90,1

88

84

90

92

26,6

1,69

3

255,0

73,0

25,0

169,2

49,6

35

26,0

35,7

29,1

26,1

32,3

30,8

18,97

352

15.1.

186,0

99,0

15.1.

21.9.

35

87,9

88

88

90

86

26,9

1,65

2

Limity pro rok 2009: denní limit

50,0 µg/m3

40,0 µg/m3

roční limit

Benzen V Praze se monitoring benzenu provádí na 4 měřících stanicích, nejbližší měřící stanicí je stanice č. 774 Pha4 – Libuš. Pha 4 - Libuš, stanice č. 774 (ČHMÚ), reprezentativnost: okrskové měřítko (0,5 až 4 km), klasifikace stanice: pozaďová, předměstská, obytná, nadmořská výška: 301 m, datum vzniku: 1.1.1985 – využití při operativním řízení a regulaci (SVRS). Tabulka č. 22: Hodinové, denní, čtvrtletní a roční charakteristiky benzenu naměřené v roce 2009 na stanicích č. 774 Hodinové hodnoty Stanice č.

774

Denní hodnoty

Max.

95% Kv

50% Kv

Max.

Datum

99,9% Kv

98% Kv

Datum

8,9

3,2

0,6

6,1

21.11.

7,3

4,6

15.1.

Jednotka

µg/m3

Limity pro rok 2009: roční limit

5,0 µg/m3

95% Kv

3,1


Roční hodnoty

50% Kv

X1q

X2q

X3q

X4q

X

S

N

98% Kv

C1q

C2q

C3q

C4q

XG

SG

dv

0,6

1,7

0,4

0,3

1,5

1,0

1,02

316

4,0

74

78

79

85

0,6

2,89

7

roční mez tolerance

1,0 µg/m3

Vysvětlivky k tabulkám č. 20 – 22: 50 % Kv 95 % Kv 98 % Kv 99,9 % Kv X1q, X2q, X3q, X4q C1q, C2q, C3q, C4q X XG


50 % kvantil 95 % kvantil 98 % kvantil 99,9 % kvantil čtvrtletní aritmetický průměr počet hodnot, ze kterých je spočítán aritmetický průměr za dané čtvrtletí roční aritmetický průměr roční geometrický průměr

22

Rozptylová studie


S SG N dv 36 MV VoL VoM Xm mc

směrodatná odchylka standardní geometrická odchylka počet měření v roce doba trvání nejdelšího souvislého výpadku 36. nejvyšší hodnota v kalendářním roce pro daný časový interval počet překročení limitní hodnoty LV počet překročení meze tolerance LV + MT měsíční aritmetický průměr měsíční četnost měření

Pro zhodnocení pozaďových imisních koncentrací oxidu dusičitého, PM10 a benzenu lze použít rovněž údaje převzaté od společnosti ATEM (Ateliér ekologických modelů, s. r. o., U Michelského lesa 366, 140 00 Praha 4), které zpracovateli rozptylové studie poskytl Magistrát hl. m. Prahy - Útvar rozvoje hlavního města Prahy. Hodnoty imisních koncentrací jsou vztaženy k roku 2008. V uvažované lokalitě se nachází několik výpočtových bodů (viz příloha č. 3 – Imisní charakteristiky). Posuzovanou lokalitu nejlépe vystihují výpočtové body 3629, 3630, 3851, 3852, 3853, 3963, 3964, 4185, které jsou umístěny v blízkosti uvažovaných výpočtových bodů mimo síť - hodnoty stávajících imisních koncentrací oxidu dusičitého, PM10 a benzenu v těchto výpočtových bodech jsou uvedeny v tabulce č. 23. Tabulka č. 23: Pozaďové imisní koncentrace (ATEM, rok 2008) N2 _ IHR

N2 _ IHK

BZ _ IHR

BZ _ IHK

PM _ IHR

PM _ IHD

[µg/m ]

[µg/m ]

[µg/m ]

[µg/m ]

[µg/m ]

[µg/m3]

PM_VOL

3629

14,269

49,508

0,277

1,457

21,575

202,37

20,2

3630

14,249

49,937

0,276

1,451

21,454

207,92

19,9

3851

14,753

53,035

0,323

2,227

22,632

213,09

22,5

3852

14,585

53,633

0,300

1,864

21,937

208,31

21,0

3853

14,421

53,515

0,287

1,571

21,494

192,51

20,0

3963

15,013

57,561

0,381

3,595

22,754

210,92

22,8

3964

14,734

55,422

0,310

1,987

21,413

197,30

19,8

4185

15,116

46,863

0,349

1,570

22,058

199,31

21,3

BOD

3

3

3

3

3

Vysvětlivky k tabulce č. 23: BOD N2_IHR N2_IHK BZ_IHR BZ_IHK PM_IHR PM_IHD PM_VOL

identifikační číslo bodu roční průměrná koncentrace NO2 maximální hodinová koncentrace NO2 roční průměrná koncentrace benzenu maximální hodinová koncentrace benzenu roční průměrná koncentrace PM10 maximální denní koncentrace PM10 počet překročení denního imisního limitu PM10 (50 µg/m3) za rok


23

Rozptylová studie


5. Referenční body Nejprve byly stanoveny charakteristiky znečištění v husté geometrické síti referenčních bodů. Parametry sítě jsou uvedeny v tabulce č. 24 a zobrazení sítě je v příloze č. 1. Výpočet v síti byl proveden pro výšku 1,5 metru (výška dýchací zóny člověka). Tabulka č. 24: Parametry sítě referenčních bodů (zájmové území 1 600 m x 2 100 m) Souřadnice počátečního bodu Krok sítě na osách

x = 0, y = 0 x = 50 m, y = 50 m

Počet bodů ve směru osy x

33

Počet bodů ve směru osy y

43

Celkový počet bodů

1 419

Celková plocha pokrytá sítí

3,36 km2

Parametry sítě byly zvoleny tak, aby síť pokrývala nejbližší obytnou zástavbu v okolí posuzovaného záměru, tj. městskou část Prahy-Pitkovice a Prahy-Česlice. Rozptylová studie byla dále počítána pro 8 výpočtových bodů mimo síť ve variantě výstavba a pro 13 výpočtových bodů mimo síť ve variantě provoz záměru a kumulace. Ve variantě provoz záměru a kumulace byly umístěny výpočtové body do míst plánovaných objektů. Body mimo síť byly zvoleny tak, aby reprezentovaly nejbližší obytnou zástavbu. Souřadnice bodů mimo síť jsou uvedeny v tabulce č. 25 a body jsou zakresleny v příloze č. 1 (Podkladová část). Výpočet byl proveden pro výšku horní římsy u zvolených objektů (parametr h v tabulce č. 25). Tabulka č. 25: Souřadnice bodů mimo síť Číslo bodu/č. popisné

x [m]

y [m]

z [m]

h [m]

1/143

-732299,938

-1052384,13

285

9

2/113

-732176,75

-1052388,13

285,3375

7

3/102

-732036,563

-1052552,63

287

8

4/517

-732202,8

-1052568,75

286,7865

9

5/4

-732419,1

-1052580,75

290

9

6/236

-732604,4

-1053236,75

298,5425

6

7/205

-732373,063

-1053423,38

299,2975

6

8/-

-732495,25

-1052725,13

291,4025

6

9/-

-732339

-1052737,25

289,2

6

10/-

-732147,7

-1052828,5

291,0599

6


24

Rozptylová studie

x, y z h


Číslo bodu/č. popisné

x [m]

y [m]

z [m]

h [m]

11/-

-731982,438

-1052684

287,7769

6

12/-

-732111,7

-1052641,88

286

6

13/31

-732421,1

-1051992,88

282,515

6

souřadnice referenčních bodů nadmořská výška výška horní římsy

6. Výpočet imisních koncentrací Podle metodiky SYMOS´97 [2] byly provedeny výpočty příspěvků imisních koncentrací (maximálních hodinových, maximálních 24–hodinových a průměrných ročních) vybraných znečišťujících látek ve zvolených 13 výpočtových bodech mimo síť a v geometrické síti referenčních bodů. Hodnoty příspěvků imisních koncentrací byly vypočteny pro všech pět tříd stability přízemní vrstvy atmosféry a tři třídy rychlosti větru, s příspěvky po úhlových krocích 1°. Rozptylová studie byla uvažována pro tři varianty: 1. varianta – výstavba Obytného souboru Májovková 2. varianta – provoz Obytného souboru Májovková 3. varianta – kumulace s jinými záměry – provoz Obytného souboru Májovková + předpokládaná doprava v roce 2015 Imisní koncentrace benzenu, NO2, PM10 V následujících tabulkách (tabulky č. 26 – 38) jsou uvedeny vypočtené hodnoty příspěvků imisních koncentrací benzenu, NO2, PM10 v každém zvoleném výpočtovém bodě mimo síť. Podrobné výpisy výpočtů jsou v přílohách č. 4 - 6, kde jsou uvedeny příspěvky imisních koncentrací benzenu, NO2, PM10 ve všech bodech mimo síť při různých povětrnostních podmínkách (při různé třídě stability počasí a rychlosti větru). U hodnot příspěvků maximálních imisních koncentrací jsou uvedeny rovněž povětrnostní podmínky (třídy stability počasí a rychlosti větru), při kterých jsou tato maxima dosahována. Uvedená krátkodobá maxima znamenají nejvyšší hodnoty koncentrací ze všech tříd stability a při takové rychlosti větru, která je v dané třídě stability nejčetnější. Ve všech bodech mimo síť jsou tato maxima dosahována při špatných rozptylových podmínkách za silných inverzí a slabého větru. S rostoucí rychlostí větru vypočtené koncentrace značně klesají. Za běžných rozptylových podmínek jsou koncentrace několikanásobně nižší než při inverzích a v případě normálního a labilního teplotního zvrstvení a rychlého rozptylu může být tento rozdíl až řádový. Ve skutečnosti se tyto maximální hodnoty koncentrací mohou vyskytovat pouze několik hodin nebo dní v roce, v závislosti na četnosti výskytu inverzí a větrné růžici pro posuzovanou lokalitu (viz příloha č. 2). Proto jsou pro posouzení vhodnější roční koncentrace znečišťujících látek, při jejichž výpočtu je použita i větrná růžice.


25

Rozptylová studie


Grafické znázornění vypočtených příspěvků imisních koncentrací NO2 (maximálních hodinových a průměrných ročních), PM10 (maximálních 24-hodinových a průměrných ročních) a benzenu (průměrných ročních) ve formě izolinií je součástí přílohy rozptylové studie - příloha č. 7. Podrobné výpisy výpočtů příspěvků imisních koncentrací benzenu, NO2 a PM10 ve všech referenčních bodech v síti při různých povětrnostních podmínkách (při různé třídě stability počasí a rychlosti větru) jsou k dispozici na vyžádání u zpracovatele rozptylové studie. Pro posouzení stávající úrovně znečištění ovzduší byly použity údaje převzaté od společnosti ATEM (Ateliér ekologických modelů, s. r. o., U Michelského lesa 366, 140 00 Praha 4), které zpracovateli rozptylové studie poskytl Útvar rozvoje hlavního města Prahy (viz kapitola 4 Pozadí). Tabulka č. 26: Příspěvek záměru k imisní koncentraci benzenu ve výpočtových bodech mimo síť Výstavba Výpočtový bod

Provoz záměru

Kumulace

cmax - h [µg/m3]

cr [µg/m3]

cmax - h [µg/m3]

cr [µg/m3]

cmax - h [µg/m3]

cr [µg/m3]

1

0,52386

0,01103

0,01874

0,00176

0,28399

0,01764

2

0,51351

0,01357

0,01462

0,0013

0,44645

0,01359

3

1,08568

0,04965

0,01151

0,00076

0,15109

0,00494

4

0,8622

0,04871

0,01412

0,00119

0,27047

0,00601

5

0,96849

0,03042

0,01078

0,00112

0,20228

0,00707

6

0,40965

0,00333

0,00733

0,00011

0,10863

0,0013

7

0,32613

0,0031

0,00586

8,5E-05

0,07494

0,00096

8

-

-

0,01294

0,00073

0,18891

0,00483

9

-

-

0,01856

0,00076

0,22246

0,00419

10

-

-

0,0138

0,00072

0,12667

0,00313

11

-

-

0,0108

0,00061

0,10512

0,00347

12

-

-

0,01203

0,0008

0,17728

0,00437

13

0,34362

0,00308

0,01528

0,00056

0,12196

0,00751

limit

nest.

5

nest.

5

nest.

5

Vysvětlivky k tabulce č. 26: cr příspěvek k průměrné roční imisní koncentraci benzenu ve výpočtovém bodě mimo síť cmax-h maximální hodnota příspěvků k hodinovým imisním koncentracím benzenu ve výpočtovém bodě mimo síť


26

Rozptylová studie


Tabulka č. 27: Příspěvek záměru k imisní koncentraci NO2 ve výpočtových bodech mimo síť Výstavba Výpočtový bod

Provoz záměru

Kumulace

cmax - h [µg/m3]

cr [µg/m3]

cmax - h [µg/m3]

cr [µg/m3]

cmax - h [µg/m3]

cr [µg/m3]

1

5,07964

0,11238

0,42919

0,01683

2,64457

0,14792

2

4,86553

0,1377

0,34967

0,01457

3,95131

0,12021

3

9,97961

0,45921

0,68706

0,01391

1,46145

0,05605

4

7,68225

0,44642

0,63077

0,02092

2,61179

0,06766

5

9,06304

0,28237

0,93641

0,01637

2,05813

0,0714

6

4,45733

0,03817

0,47675

0,00268

1,48871

0,01631

7

3,59536

0,0367

0,37971

0,00232

0,92935

0,01323

8

-

-

0,73551

0,00989

1,98414

0,04957

9

-

-

0,58654

0,0115

2,28889

0,04613

10

-

-

0,65958

0,01127

1,32653

0,03748

11

-

-

0,50704

0,01213

1,06395

0,04297

12

-

-

0,50397

0,01566

1,76432

0,05234

13

3,8353

0,03723

0,27193

0,00578

1,20439

0,07087

limit

200,0

40,0

200,0

40,0

200,0

40,0

Vysvětlivky k tabulce č. 27: příspěvek k průměrné roční imisní koncentraci NO2 ve výpočtovém bodě mimo síť cr maximální hodnota příspěvků k hodinovým imisním koncentracím NO2 cmax-h ve výpočtovém bodě mimo síť

Tabulka č. 28: Příspěvek záměru k imisní koncentraci PM10 ve výpočtových bodech mimo síť Výstavba Výpočtový bod

Provoz záměru

Kumulace

cmax -24- hod [µg/m3]

cr [µg/m3]


cr [µg/m3]


cr [µg/m3]

1

0,20663

0,01866

0,02841

0,0009

0,68752

0,05123

2

0,20255

0,02286

0,02434

0,00091

0,99862

0,03942

3

0,42825

0,08316

0,049

0,0012

0,30655

0,0132

4

0,34009

0,08161

0,0485

0,00197

0,58245

0,01541

5

0,38201

0,05114

0,07616

0,00145

0,43035

0,01619

6

0,16158

0,00558

0,02977

0,00022

0,23966

0,00317

7

0,12898

0,0052

0,02269

0,00018

0,15859

0,00244

8

-

-

0,05473

0,0008

0,40079

0,0106


27

Rozptylová studie

Obytný soubor Pitkovice Májovková Výstavba

Výpočtový bod

Provoz záměru

Kumulace


cr [µg/m3]


cr [µg/m3]


cr [µg/m3]

9

-

-

0,04391

0,00099

0,47704

0,00976

10

-

-

0,04518

0,00092

0,26574

0,0073

11

-

-

0,03402

0,00106

0,25991

0,00899

12

-

-

0,03411

0,00148

0,36735

0,01137

13

0,1362

0,00518

0,01389

0,00029

0,45862

0,0307

limit

50,0

40,0

50,0

40,0

50,0

40,0

Vysvětlivky k tabulce č. 28: příspěvek k průměrné roční imisní koncentraci PM10 ve výpočtovém bodě mimo cr síť cmax-24 hod maximální hodnota příspěvků k 24-hodinovým imisním koncentracím PM10 ve výpočtovém bodě mimo síť

7. Hodnocení výsledků Výpočet rozptylové studie pro emise oxidů dusíku, tuhých znečišťujících látek a benzenu byl proveden příspěvkovým způsobem. Stávající hodnoty imisních koncentrací benzenu, NO2 a PM10 přímo v posuzované lokalitě nejsou známy. Stávající stav je prezentován hodnotami imisních koncentrací uvedenými v kapitole č. 4 Pozadí. V příloze č. 7 jsou znázorněny příspěvky k hodinovým, 24-hodinovým a průměrným ročním imisním koncentracím benzenu, NO2 a PM10. V následujících tabulkách (tabulka č. 29 – 31) jsou uvedeny vypočtené příspěvky k imisní koncentraci znečišťujících látek ve stávající obytné zástavbě. Pro posouzení stávající úrovně znečištění ovzduší byly použity údaje převzaté od společnosti ATEM (Ateliér ekologických modelů, s. r. o., U Michelského lesa 366, 140 00 Praha 4), které zpracovateli rozptylové studie poskytl Útvar rozvoje hlavního města Prahy (viz kapitola 4 Pozadí). Tabulka č. 29: Příspěvek k imisním koncentracím znečišťujících látek v síti referenčních bodů – výstavba Znečišťující látka Benzen

NO2

PM10

cr [µg/m3]

cmax [µg/m3]

cr [µg/m3]

c24-hod [µg/m3]

cr [µg/m3]

Vypočtený příspěvek

0 – 0,04

0-8

0 – 0,4

0 – 0,35

0 – 0,08

% z limitu

0 – 0,8

0–4

0–1

0 – 0,7

0 – 0,2

Limit

5

200

40

50

40


28

Rozptylová studie


Tabulka č. 30: Příspěvek k imisním koncentracím znečišťujících látek v síti referenčních bodů – provoz záměru Znečišťující látka Benzen 3

NO2 3

PM10 3

cr [µg/m ]

cmax [µg/m ]

cr [µg/m ]

c24-hod [µg/m3]

cr [µg/m3]


0 – 0,0014

0 – 0,6

0 – 0,016

0 – 0,040

0 – 0,0013

% z limitu

0 – 0,028

0 – 0,3

0 – 0,04

0 – 0,08

0 – 0,00325

Limit

5

200

40

50

40

Tabulka č. 31: Příspěvek k imisním koncentracím znečišťujících látek v síti referenčních bodů – kumulace Znečišťující látka Benzen

NO2

PM10

cr [µg/m3]

cmax [µg/m3]

cr [µg/m3]

c24-hod [µg/m3]

cr [µg/m3]


0 – 0,015

0 – 3,0

0 – 0,12

0 – 1,2

0 – 0,090

% z limitu

0 – 0,3

0 – 1,5

0 – 0,3

0 – 2,4

0 – 0,225

Limit

5

200

40

50

40

Vysvětlivky k tabulce č. 29, 30 a č. 31: cr příspěvek k průměrné roční imisní koncentraci znečišťujících látek ve výpočtovém bodě mimo síť maximální hodnota příspěvků k hodinovým imisním koncentracím NO2 cmax ve výpočtovém bodě mimo síť c24-hod maximální hodnota příspěvků k 24-hodinovým imisním koncentracím PM10 ve výpočtovém bodě mimo síť

8. Doporučení Fáze výstavby Během výstavby realizovat opatření proti prášení a úletu sypkých hmot (kropení prašných povrchů, pravidelná očista ploch staveniště). Provádět pravidelné čištění vozovky a v případě sucha kropení. Za nepříznivých povětrnostních podmínek zamezit šíření prašnosti do okolí vhodnou manipulací se sypkými materiály, kropením. Před výjezdem z areálu stavby řádně očistit vozidla. Zabezpečit náklad na automobilech proti úsypům. Upřednostnit nasazení stavebních mechanismů a nákladních vozidel s nízkými hodnotami emisí znečišťujících látek.


29

Rozptylová studie


Fáze provozu Plnit povinnosti provozovatele zdrojů znečišťování ovzduší, stanovené v § 11 a 12 zákona č. 86/2002 Sb., v platném znění a nařízením vlády č. 146/2007 Sb. Ve zkušebním provozu vypracovat provozní evidenci středních zdrojů v souladu s vyhláškou č. 205/2009 Sb. Pro uvedení zdroje do zkušebního provozu provést autorizované měření emisí. V pravidelných intervalech, daných vyhláškou č. 205/2009 Sb. provádět jednorázové autorizované měření emisí, u středních zdrojů jednou za pět kalendářních roků, ne dříve než po uplynutí 30 měsíců od data předchozího měření. Respektovat veškerá opatření pro měření, regulaci, bezpečnost provozu a požární ochranu. Provádět pravidelnou kontrolu a údržbu zařízení.

9. Závěr Předmětem rozptylové studie bylo posouzení předkládaného záměru, vybudování Obytného souboru Májovková, na kvalitu ovzduší. Na posuzovaném území vznikne sedm bytových domů se 159 bytovými jednotkami a 298 rodinných domů, každý o jedné bytové jednotce. Navrhovaný koncept bytových a rodinných domů v lokalitě navazuje na již budované bytové domy v obytném souboru „Nové Zelené město“. Rozptylová studie byla uvažována pro tři varianty: 1. varianta – výstavba Obytného souboru Májovková 2. varianta – provoz Obytného souboru Májovková 3. varianta – kumulace s jinými záměry – provoz Obytného souboru Májovková + předpokládaná doprava v roce 2015 Hodnoty pozadí přímo v posuzované lokalitě nejsou známy, hodnoty naměřené na okolních imisních stanicích a hodnoty poskytnuté Magistrátem hl.m. Prahy jsou uvedeny v kapitole č. 4. Pozadí. V důsledku realizace výstavby Obytného souboru Májovková a jeho uvedení do provozu nebude docházet k překračování imisních limitů posuzovaných znečišťujících látek s výjimkou 24-hodinového imisního limitu pro PM10, který bude stejně jako v současné době za nepříznivých povětrnostních podmínek překračován. Příspěvek posuzovaného záměru bude však minimální. V posuzované lokalitě je také překračován hodinový imisní limit pro NO2. Příspěvek posuzovaného záměru bude však minimální. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem souhlasí zpracovatel rozptylové studie s posuzovaným záměrem, tj. vybudováním Obytného souboru Májovková, Praha 22 Pitkovice s tím, že realizace a provoz záměru budou provedeny v souladu s rozptylovou studií a budou respektována doporučení zpracovatele rozptylové studie.


30

Rozptylová studie


Literatura: [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7]

[8]

[9]

Zákon č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší, v platném znění a navazující předpisy. SYMOS´97 - Systém modelování stacionárních zdrojů, ČHMÚ Praha 1998. Věstník MŽP, částka 3, duben 1998. Metodický pokyn odboru ochrany ovzduší MŽP výpočtu znečištění ovzduší z bodových a mobilních zdrojů „SYMOS´97“. Nařízení vlády č. 597/2006 Sb. o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší. Nařízení vlády č. 146/2007 Sb. o emisních limitech a dalších podmínkách provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Vyhláška č. 205/2009 Sb. o zjišťování emisí ze stacionárních zdrojů a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší. Věstník MŽP, částka 10, říjen 2002. Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o uveřejnění emisních faktorů (výpočtový program). Věstník MŽP, částka 4, duben 2003. Dodatek č.1 k Metodickému pokynu odboru ochrany ovzduší ministerstva životního prostředí výpočtu znečištění ovzduší z bodových, plošných a mobilních zdrojů „SYMOS´97“ publikovanému ve Věstníku MŽP částce 3, ročník 1998 dne 15.4.1998. Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší – vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2007.

Přílohy: Podkladová část Zobrazení větrné růžice pro lokalitu Praha Pitkovice Imisní charakteristiky Příspěvky k ročním, hodinovým imisním koncentracím benzenu ve výpočtových bodech mimo síť 5. Příspěvky k ročním, hodinovým imisním koncentracím NO2 ve výpočtových bodech mimo síť 6. Příspěvky k ročním, 24-hodinovým imisním koncentracím PM10 ve výpočtových bodech mimo síť 7. Příspěvky k imisním koncentracím benzenu, NO2, PM10 v síti referenčních bodů ve formě izolinií

1. 2. 3. 4.


31

OBYTNÝ SOUBOR PITKOVICE MÁJOVKOVÁ

Recommend Documents