Bankovní institut vysoká škola, a. s. Katedra matematiky, statistiky a informačních technologií
Sociální sítě a jejich vliv na dnešní společnost Bakalářská práce
Autor:
Petr Pavlásek, DiS. Informační technologie, Manaţer projektů informačních systémů
Vedoucí práce:
Praha
Ing., Lukáš Herout
Leden, 2012
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Týně nad Vltavou, dne 11.ledna 2012
Petr Pavlásek DiS.
Anotace Sociální sítě a jejich vliv na dnešní společnost. Bakalářská práce se zabývá sociálními sítěmi dnešní doby a jejich ovlivňování dnešní společnosti. Hlavní praktickou část tvoří internetový průzkum, kterého se zúčastnilo 339 respondentů a který byl šířen formou elektronického dotazníku. Průzkum se týká sociálních sítí u nás i ve světě a z výsledných dat byly vytvořeny grafy a závěrečná vyhodnocení. Další část je zaloţena na chování a popisu „běţného uţivatele Facebooku“ a jeho ohroţení. Důraz byl zde kladen na bezpečnost. Vzhledem ke zjištěným skutečnostem, byl v souladu s teoretickou částí práce sestaven „manuál“ pro bezpečné uţívání sociálních sítí (Facebooku).
Annotation Social network and their influence on today´s society. My bachelor thesis deals with social networking websites of today´s society and their influence on our society. The main practical part consists of the Internet survey of 339 answerers which was spread via an electronic questionaire. The survey relates to the social networking websites in the Czech Republic and abroad and charts and final conlucions were based on collected data. Another part is based on the behaviour and the description of „an ordinary Facebook user“ and his/her perils. The emphasis was put on the safety here. Based on the established facts, the „manual“ for the safe usage of social networking (Facebook) websites in the correlation with the theoretical part was prepared.
ÚVOD ........................................................................................................................................ 6 1
HISTORIE SOCIÁLNÍCH SÍTÍ ..................................................................................... 6
1.1
Sociální vazba................................................................................................................. 6
1.2
První sociální sítě ........................................................................................................... 7
2
DRUHY SOCIÁLNÍCH SÍTÍ .......................................................................................... 8
2.1 Základní dělení sociálních sítí ...................................................................................... 8 2.1.1 Profilově zaloţené .................................................................................................... 8 2.1.2 Obsahově zaloţené ................................................................................................. 10 2.1.3 Micro-blogovací ..................................................................................................... 11 3
NEJPOUŢÍVANĚJŠÍ SOCIÁLNÍ SÍTĚ....................................................................... 13
3.1
Vznik a vývoj Facebooku ............................................................................................ 13
3.2
Hodnota Facebooku..................................................................................................... 14
3.3
Spory o Facebook ........................................................................................................ 15
3.4
Popularizace ve světě ................................................................................................... 16
3.5
Popularizace v Evropě ................................................................................................ 18
3.6
Pozitiva vs. Negativa .................................................................................................... 19
4
VZTAHY NA SOCIÁLNÍCH SÍTÍCH ......................................................................... 23
4.1 Kategorizace na Facebooku ........................................................................................ 23 4.1.1 15 aţ 25 let ............................................................................................................. 24 4.1.2 26 aţ 35 let ............................................................................................................. 24 4.1.3 35 aţ 45 let ............................................................................................................. 24 4.1.4 45 aţ 60 let ............................................................................................................. 24 4.1.5 60 let a více ............................................................................................................ 24
5
SOCIÁLNÍ SÍTĚ JAKO UŢITEČNÝ NÁSTROJ ....................................................... 27
5.1
Specializované sítě a soukromé sítě............................................................................ 28
5.2
Historie platforem sociálních sítí................................................................................ 29
5.3
Platformní aplikace na sociálních sítích .................................................................... 29
5.4
Cesta k prodeji ............................................................................................................. 30
5.5 Marketing v sociálních sítích ...................................................................................... 31 5.5.1 Hypertargeting........................................................................................................ 32 5.5.2 Pasivní osobní doporučení ..................................................................................... 32 5.5.3 Virální marketing ................................................................................................... 32 5.6 Sociální nábor .............................................................................................................. 33 5.6.1 LinkedIn ................................................................................................................. 33 5.6.2 Facebook ................................................................................................................ 33 6
PRŮZKUM ...................................................................................................................... 34
6.1 Metody a techniky průzkumu .................................................................................... 34 6.1.1 Zdroje respondentů................................................................................................. 35 6.1.2 Metadata průzkumu ................................................................................................ 35 6.2
Výsledky průzkumu .................................................................................................... 36
6.3
Diskuze.......................................................................................................................... 47
7 7.1
ZABEZPEČENÍ A OCHRANA SOUKROMÍ ............................................................. 49 Ochrana soukromí a bezpečnost Facebooku ............................................................ 49
7.2 Manuál pro bezpečné uţívání sociálních sítí (Facebooku) ...................................... 51 7.2.1 Email a heslo .......................................................................................................... 51 7.2.2 Viditelnost informací v profilu............................................................................... 52 7.2.3 Soukromí kontaktních údajů .................................................................................. 54 7.2.4 Upozornění na přihlášení ....................................................................................... 55 7.2.5 Bezpečnostní otázka ............................................................................................... 55 7.2.6 Facebook aplikace a reklamy ................................................................................. 56 8
BUDOUCNOST SOCIÁLNÍCH SÍTÍ ........................................................................... 58
9
ZÁVĚR ............................................................................................................................. 59
10 POUŢITÁ LITERATURA ............................................................................................. 60
ÚVOD Sociální sítě se staly během několika posledních pár let fenoménem. Jejich kaţdodenní uţívání milionů lidí po celém světě ovlivňuje naší společnost, ve které ţijeme. Cílem práce bylo zmapovat uţivatele těchto sítí, zjistit jejich činnost, chování a celkové ovlivňování vztahů mezi lidmi díky sociálním sítím. Hlavní důraz je v práci kladen na bezpečnost. Vzhledem k tomu, ţe uţivatelé často podceňují ochranu svých osobních dat a vystavují je tak nepřímo veřejnosti, rád bych poukázal na tyto nedostatky a vytvořením tzv. manuálu pro bezpečné chování uţivatelů na Facebooku, uvedl moţnosti bezpečného pohybu na těchto sítích.
1 HISTORIE SOCIÁLNÍCH SÍTÍ Pojem sociální síť má několik významů. Setkáme se s ním například v sociologii, odkud pochází a kde slouţí k popisu sociálních struktur. Jsou to navzájem propojené skupiny lidí pomocí přátelství, společných zájmů, rodinné, náboţenské, sexuální či rasové příslušnosti či jen společných proţitků. Tito lidé se mezi sebou ovlivňují a obohacují tak celou skupinu. Sociální sítě jsou v posledních letech velkým fenoménem. Ať uţ se týkají jakýchkoliv druhů vazeb, samotný pojem „sociální síť“ byl zaveden dlouho předtím, neţ vznikl internet a všechny současné sociální sítě a to jiţ v roce 1954 sociologem z „ Manchesterovy školy“ Jamesomem Barnsomem. Sociální sítě vycházejí z pojmu sociální vazba. (44)
1.1 Sociální vazba Dobrým příkladem sociální vazby můţe být například klasický večírek se spousty vzájemně se neznajícími lidmi. Skupině neznámých lidí se nabídne víno a něco k zakousnutí, a oni si okamţitě začnou povídat, protoţe vrozená touha setkávat se a poznávat jeden druhého je nutně svede dohromady. Společnost se brzy rozpadne na více skupinek několika lidí. Hosty však nevyhnutelně začne nudit bavit se příliš dlouho s týmţ člověkem, takţe se budou 6
přesouvat od jedné skupinky k druhé. Mezi lidmi se tak začínají tvořit neviditelné sociální vazby, protoţe dvě vzájemně se neznající osoby, ale znají osobu, se kterou jiţ v minulosti hovořili, a je tedy velká šance, ţe tyto dvě osoby se poznají. (1) Sociální sítě začaly jako vědecká koncepce v druhé polovině 20. století. Historicky první sociální sítě tvořili vlastně skupiny lidí, kteří pouţívali klasické emaily pro podporu svých sociálních vztahů. Prvními uţivateli sociální sítě se stali „vojáci“ v síti Arpanet. Advanced Research Projects Agency Network neboli Arpanet, byla počítačová síť spuštěná v roce 1969. Díky této síti vzniknul dnešní celosvětově známý internet. Samotný internet je vlastně jedna velká sociální síť, ale přesná definice sociální sítě je trochu odlišná, neţ samotná gigantická internetová síť. Dalším důleţitým krokem, aby mohly vzniknout dnešní sociální sítě, bylo vytvoření komunikace po internetu v reálném čase (IRC – Internet Relay Chat). IRC je vynález finského studenta Jarko Ojkarinnen, který společně se svým kamarádem v roce 1988 spustil svůj první IRC server. Uţ v tomto roce vznikaly velké sociální sítě, ale nikdy nedosáhly takových rozměrů, jako ty dnešní. První počítače, IRC, elektronická pošta v podobě mailů a mnoho dalších technologií vybudovaly dnešní internet. První internetové stránky publikoval britský vědec Tim BernsLee v roce 1991 a udělal tím další krok k vzniku dnešních sociálních sítí. (44)
1.2 První sociální sítě První sociální síť classmates.com, která jiţ tehdy měla hodně společného s těmi současnými, vybudoval v roce 1995 Randy Conrad. Byly to webové stránky, které pomáhaly registrovaným uţivatelům hledat spoluţáky, udrţovat vztahy mezi nimi, studenty a jinými známými. Web je nyní stále aktivní a má přibliţně 45 milionů uţivatelů. Většina pochází z Kanady a Spojených států. Tato síť je obdobou české sociální sítě spoluzaci.cz. Tento první projekt odstartoval vývoj dalších světově známých gigantů, jako jsou Facebook, MySpace, LinkedIn atd. Kromě classmates.com bývá za první moderní sociální síť označována také Six Degrees, zaloţená v roce 1997. Svým uţivatelům umoţňovala zakládat profily a přátelit se mezi sebou. Tedy alespoň do doby, neţ byla v roce 2001 ukončena její činnost. Sociální sítě ale nejsou pouze o lidech, seznamování a komunikaci. V dnešní době je spousta sociálních sítí 7
s různým zaměřením např. na hudbu, seznamování, cestování, sdílení videí atd. Jsou to tzv. virtuální propojené skupin lidí, umoţňující mezi sebou sdílet různé typy informací. (20, 51)
2 DRUHY SOCIÁLNÍCH SÍTÍ 2.1 Základní dělení sociálních sítí 2.1.1
Profilově zaloţené
Jsou zaloţené na uţivatelských profilech FACEBOOK (r.v. 2003) nejrozšířenější sociální síť světa komunikace mezi uţivateli, sdílení multimediálních dat (foto, video, hudba…), udrţování vztahů, IRC komunikace, zábava formou her a aplikací, plánování akcí, komerce cca 800 milionů aktivních uţivatelů LINKEDIN (r.v. 2003) profesionální sociální síť komunikace profesionálů a odborníků o profesních zájmech, kariéře, vzdělání, business konexe, nové pracovní příleţitosti firemní vyuţití cca 100+ milionů registrovaných uţivatelů GOOGLE + (r.v. 2011) nová sociální síť od Googlu sdílení multimediálních dat, komunikace mezi uţivateli, propojení s Gmail (zatím jednosměrné), nové prvky na „trhu“ sociálních sítí, např. kruhy, témata či setkání, hry jeden z největších konkurentů Facebooku (45)
8
MYSPACE (r.v. 2003) v době svého vzniku nejpopulárnější síť na světě (39) slouţí k hledání nových přátel, sdílení multimediálních dat, blogy, chat, vlastní AIM, kalendář událostí velkou doménou jsou profily hudebníku a filmařů -> sdílení filmových trailerů, nových videoklipů atd. BEBO (r.v. 2005) „Blog early, blog often“ sociální síť slouţí hledání nových přátel, sdílení multimediálních dat, blogovací modul, kvízy, ankety sluţba Bebo books slouţí k nahrání části svých knih, částečné zaměření jako Myspace 2 základní moduly (s moţností přidání dalších) friends/comments MYHERITAGE (r.v. 2003) sociální síť zaměřená na rodokmeny slouţí k vytváření rodinných vztahů, plánování rodinných setkání a vyhledávání svých předků, sdílení osobních fotografií technologie rozpoznávání a porovnávání obličejů „celebrity look-alike“ genealogický software Family Tree Builder - offline pouţití, spolupráce s Google maps BADOO (r.v. 2006) celosvětová sociální síť zaměřená na seznamování moţnost vkládání fotografií, posílání zpráv, vkládání komentářů, chat LIBIMSETI (CZ) (r.v. 2002) obsahuje hodnocení fotografií, seznamování s lidmi, diskuze a deníky, psaní zpráv, horoskopy, chat LIDE (CZ) (r.v. 1996) česká sociální síť podobná zahraniční Badoo
9
orientace na rychlou a anonymní seznamku, obsahuje hodnocení fotografií, seznamování s lidmi, diskuze SPOLUZACI (CZ) (r.v. 1999) česká sociální síť zaměřená na vyhledávání přátel, spoluţáků a učitelů spojuje komunity tříd, škol a spoluţáků současných i minulých
2.1.2
Obsahově zaloţené
Uţivatelský profil je sekundární, základem je obsah FLICKR (r.v. 2004) jedna z největších a nejpopulárnějších sociálních sítí zaměřena na sdílení fotografií propojení sdílení fotografií s mapami majitel: YAHOO YOUTUBE (r.v. 2005) jedna z největších a nejpopulárnějších sociálních sítí zaměřena na sdílení videí moţnost zhlédnutí celých filmů (zpoplatněno), videoklipů, sdílení LAST.FM (r.v. 2002) hudební server zaměřený na poslech písniček internetové rádio, které tvoří ţebříčky nejpopulárnějších a nejhranějších písniček, pomocí nainstalovaného Audioscrobbler pluginu vloţeného do vlastního hudebního přehrávače SONGKICK (r.v. 2007) sociální síť, která má obsah především pro fanoušky koncertů upload fotografií, playlisty nebo lístky moţnost sledování nadcházejících nebo jiţ proběhlých koncertů moţnosti lokalizace, kategorizace, sdílení a propojení s Facebookem
10
RAJCE (CZ) (r.v. 2005) česká obdoba světové sítě Flickr sdílení fotografií, ochrana fotografií pomocí hesel STREAM (CZ) (r.v. 2006) česká obdoba světové streamovací sítě Youtube sdílení videí, televizních pořadů, komerčních kanálů WIKIPEDIA (r.v. 2001) webová encyklopedie (otevřená) – ve smyslu editace kohokoliv textová podoba encyklopedie s obrázky a s více jak 250ti jazykovými verzemi DIGG (r.v. 2004) americká sociální síť linkového typu zvláštní typ sítě, kde digg.com slouţí jako katalog s články a důleţitost v ní hrají samotní uţivatelé, kteří jednotlivé odkazy na články (respektive samotné články) hodnotí a poté jsou na hlavních stránkách řazeny od neúspěšnějších (nejzajímavějších z pohledu uţivatelů) TRAVELLERSPOINT (r.v. 2002) obsahově zaloţená sociální síť na cestování moţnosti vytváření a naplánování své cesty, zanesení do map, upload fotografií travel fóra, blogy, hodnocení hotelů, recenze… cca 444 tisíc registrovaných uţivatelů
2.1.3
Micro-blogovací
Dovolují uţivateli publikovat krátké zprávy TWITTER (r.v. 2006) mikroblogování = sdílení textu (max. 140 znaků) u této sociální sítě jsou to přesněji řečeno „tweety“, které se odesílají a přijímají přes externí aplikace nebo zpoplatněné SMS 11
cca 200 mil. aktivních uţivatelů moţnosti sdílení fotografií, linků atd… TEIDU MICROBLOG (CZ) (r.v. 2008) „český twitter“ neporovnatelně menší popularita, teidy = krátké zápisky
Obrázek 1 : Časová osa sociálních médií
Zdroj: http://webdeliciousness.blogspot.com
Časová osa „TIMELINE“ ukazuje sociální média v časovém měřítku. Nejde pouze o sociální sítě, které v dnešní době tvoří nedílnou součást ţivota milionů lidí na celém světě. Za sociální media se povaţují hlavně vynálezy jiţ v 18. či 19. století, jako byl telegraf nebo 12
dodnes hojně pouţívaný telefon a email. Největší podíl na vzniku sociálních sítí má samozřejmě internet, ten vznikl za pomocí sítě ARPANET v roce 1969. Dá se říct, ţe všechny tyto aspekty spolu úzce souvisejí. Z grafu je vidět, ţe velký nárůst sociálních sítí přišel okolo roku 2004 a postupným rozvojem a hlavně pouţíváním lidí na celém světě, jsou sociální sítě tam, kde jsou.
3 NEJPOUŢÍVANĚJŠÍ SOCIÁLNÍ SÍTĚ Mezi nejpouţívanější sociální sítě v dnešní době patří bezesporu Facebook, následovaný sociální sítí Twitter, Myspace, LinkedIn, či sociální síť pro sdílení médií, Youtube. Nově také Google +, která ještě potřebuje nějaký ten čas na popularizaci. Pravdou ale je, ţe G+ bude zřejmě největším konkurentem Facebooku. (45) Zaměříme-li se čistě na sociální sítě pro komunikace s přáteli či známými, zůstane nám ale pouze jedno nejznámější jméno – Facebook.
3.1 Vznik a vývoj Facebooku Vznik Facebooku se datuje k roku 2004. Byl zaloţen Markem Zuckerbergem, studentem Harvardské univerzity. V roce 2003 vytvořil program Facemash, který srovnával vţdy dvě podobizny spoluţáků ze školy. (3) TheFacebook – tak se jmenoval portál na začátku, který zveřejnil Mark Zuckerberg v roce 2004. Naprogramování mu trvalo pouze 2 týdny a přístupnost portálu byla pouze pro studenty z Harvardu. Hned první měsíc, se zaregistrovalo téměř 50 procent všech studentů. Společně s kamarádem Eduardem Saverninem začali projekt rozvíjet. Eduard přispěl tisíci dolary do začátku a Mark mu za to slíbil 30% podílu společnosti. (3) Jeho obchodní zkušenosti byly přínosem, stejně tak jako zkušenosti nových programátorů a webdesignérů McColluma, Hughese a Dustina Moskovitze. Rozvoj šel ohromně kupředu a postupně se začali registrovat i další univerzity nejen v USA, ale také v Kanadě. Nakonec prodal 1,6 procent společnosti Microsoft, za čtvrt milionu dolarů. (3)
13
Obrázek 2 : Klíčové momenty v historii Facebooku
Zdroj: http://www.facemag.cz
3.2 Hodnota Facebooku O celkové hodnotě Facebooku se vedou rozsáhlé diskuse. Jeho odhadovaná cena neustále roste. Cena akcií stoupla na 35 dolarů za kus a Facebook je tak ohodnocen přibliţně na 85 miliard dolarů (duben 2011). Přestoţe Facebook stále ještě není na veřejné burze, v blízké době se tak s největší pravděpodobností stane, coţ naznačil i sám zakladatel, Mark Zuckerberg. Jeho investoři se neustále hrnou do odkupování akcií a hodnotu sociální sítě tak neustále zvyšují. (32) 14
Obrázek 3 : Graf hodnoty Facebooku
Zdroj: http://northernlink.wordpress.com/
Na obrázku je vidět hodnota (v miliardách dolarů) Facebooku v jednotlivých etapách své existence. Jeho hodnotu zvyšují investoři a také samotní uţivatelé, popularizace, reklamy atd. Facebook se stal také nejnavštěvovanější stránkou roku 2010 a dokázal tím i překonat i firmu Google, která patřila do té doby k nejnavštěvovanějším stránkám. (33)
3.3 Spory o Facebook Sedmadvacetiletý americký programátor a podnikatel, drţí 27 procent akcií Facebooku a působí zde jako generální a zároveň výkonný ředitel. Jeho myšlenka a realizace vytvoření Facebooku ho pasovala mezi top miliardáře, kteří si na své jmění vydělali sami. Ovšem 15
zdaleka není jediným, kdo Facebook vymyslel. Dlouholetý boj o práva vedl Mark Zuckerberg s dvojčaty Tylerem a Cameronem Winklevossových. Ti si prostřednictvým svých právníků stěţovali na to, ţe jim Mark Zuckerberg ukradl jejich nápad na vytvoření a provozování univerzitní sociální sítě. Jejich myšlenka k vytvoření sítě HarvardConnection vzešla z jejich hlavy a Zuckerberga chtěli zaměstnat jako programátora. Výsledkem tohoto sporu, který byl nedávno definitivně ukončen, bylo finanční vyrovnání ze strany Marka Zuckerberga, který musel bratrům vyplatit 65 miliónů dolarů. Další spor přibyl Markovi v roce 2005 s jeho dlouholetým spoluţákem, kamarádem a spoluzakladatelem Facebooku Eduardem Saverinem. Ten si svými tisíci dolary v počátku vzniku Facebooku vybudoval nárok na třetinový podíl. Časem mu ale jeho procenta s narůstající cenou Facebooku klesala, aţ ho dokonce vyhodili z managementu. Toto počínání si Eduardo nenechal líbit a také se začal soudit. Nakonec se s Zuckerbergem dohodli. Je stále uváděn jako spoluzakladatelem a dodnes je jedním z hlavních drţitelů akcií s podílem okolo pěti procent, coţ je přibliţně 2,5 miliardy dolarů. (3) Film "The Social Network" byl natočen v podle Eduardovy verze a získal také Zlatý glóbus za nejlepší dramatický film a další tři glóby. Za adaptovaný scénář, hudbu a střih dostal film Sociální síť také tři Oscary. (3)
3.4 Popularizace ve světě Sociální sítě jsou médiem nové generace. Spojují přednosti blogu, chatu, emailu, sdílení souborů a jiných internetových aplikací, čímţ vytvářejí základní platformu pro online komunikaci a spolupráci stovek milionů uţivatelů. Fenomén Facebook k nám proniknul z USA a velký „bum“ u nás, se můţe časovat zhruba okolo roku 2007 - 2008. Není ovšem jedinou sociální sítí, která je hojně uţívána.
16
Obrázek 4 : Mapa sociálních sítí
Zdroj: http://vincos.it Mapa nejpouţívanějších sociálních sítí, která se datuje k červnu roku 2011, jednoznačně ukazuje, jak moc lidé na celém světě vyuţívají Facebook. Téměř celá Amerika, Afrika, kde je internet dostupný jen v některých zemích, Evropa, Austrálie a jihovýchodní Asie. Tam všude je Facebook nejpouţívanější sociální sítí (cca 800 miliónů lidí a je jedničkou v 115-ti ze 132 zemí). Má ovšem své konkurenty a země, které vyuţívají jiné sociální sítě. Například komunistická Čína, nejlidnatější stát světa, má Facebook a další sociální sítě blokovaný. Je to součást cenzury internetu, součást čínského reţimu. Jejich nejvyuţívanější sociální síť je i z těchto důvodů Qzone. V Brazílii se chytila sociální síť Orkut, vlastněná gigantem Google a v Rusku a států bývalé SSSR, zase místní sítě s názvem Vkontakte nebo Odnoklassniki. Podle odhadů pouţívá denně sociální sítě 600 milionů lidí po celém světě. Největší počet uţivatelů vyuţívající sociální síť denně má Vkontakte (63%) a Facebook (58%), na třetím místě je s větším odstupem Twitter (37%). (19,24)
17
3.5 Popularizace v Evropě Samotná Evropa je jedničkou v sociálních sítích. Míra jejich vyuţití se odhaduje na 73% všech evropských internetových uţivatelů. V číselné podobě se tak dostaneme na 374 miliónů a jak jinak, neţ Facebook opět největší vyuţití (62 %), Twitter (16 %), Vkontakte (12 %), LinkedIN (11 %), MySpace (9 %). O existenci sociálních sítí ví v dnešní době skoro kaţdý. O Facebooku ví téměř 100% evropanů, o Twitteru téměř 80% a MySpace 70%. (19,24) Další sítě uţ nejsou tolik známé, i kdyţ se najde okruh lidí, kteří aktivně vyuţívají jen tyto. Například LinkedIn má své přednosti v profesionalitě, business konexí a pracovních vztahů.
Další sítě jako seznamka Badoo nebo Bebo, uţ nemají takové procentuální
zastoupení, protoţe jejich specifikace je uţší neţ sítě z vyšších pater. (19,24) Obrázek 5 : Grafy Evropa
Zdroj: http://www.slideshare.net
Nové sociální sítě to budou mít těţké z pohledu prosazení se v top ţebříčkách. Americký gigant Google, se po vzniku méně vydařené síti Orkut, nechal inspirovat od svých 18
konkurenčních korporací a dal tak vzniknout v červnu 2011 nové sociální síti s názvem Google +. Mnozí se shodují, ţe to bude největší konkurent Facebooku za posledních pár let. Google + raketově stoupnul, moţná i díky novinkám, kterými se tato síť můţe pochlubit. Výhodou je i provázanost na ostatní sluţby Googlu. (19,6)
3.6 Pozitiva vs. Negativa Sociální sítě mají spousta vyuţití, spousta specifických vlastností a hlavně mohou být rozdílně kategorizovány. A kategorizace je důleţitým prvkem, pro specifikování jednotlivých výhod. Například sociální síť LinkedIn, je kategorizována do sociálních sítí pro profesionály a shánění práce a také především pastva pro firmy, které si mohou vybírat kandidáty na pracovní pozice přes tuto síť. Těchto výhod či nevýhod sociálních sítí jako jsou u LinkedIn, Youtube, MySpace atd. můţe být spousta a zúţení výběru se tak bude týkat pouze nejpopulárnější sociální sítě – Facebook. Jako hlavní pozitivum je určitě komunikace s přáteli. Kaţdý svou sociální síť pouţívá k něčemu jinému a to, co dané osobě zrovna nejvíce vyhovuje, jsou zároveň taková vlastní pozitiva. Jak jiţ bylo řečeno, důleţitým aspektem toho všeho je mít „pohromadě“ všechny své kamarády, přátele, spoluţáky a rodinné příslušníky. To vše v sobě nese výhodu v komunikaci, kterou si lidé donedávna nedokázali ani představit. Pokud potřebujeme znát např. z čeho je domácí úkol, není nic jednoduššího, neţ napsat svým spoluţákům na Facebook nebo poloţit otázku na samotnou zeď. Vzhledem k tomu, ţe velké procento lidí má Facebook puštěný v době, kdyţ jsou zrovna na internetu, odpovědi se velice rychle dočkáme. Zaregistrováním se jednoduše zjistí, co ostatní kamarádi, spoluţáci nebo ti nejbliţší právě dělají. Prohlíţení fotografií z dovolené, či videí nově narozených dětí, se stane oblibou, stejně tak jako komentování příspěvků nebo videoklipů. Donedávna bylo velkým nedostatkem zveřejňování statusů na Facebooku, které vţdy bylo veřejné pro všechny (nebo spíš nebylo tak na očích). Této skutečnosti vyuţila sociální síť Google +, která vytvořila šikovnou moţnost, rozdělit si lidi do kruhů (seznamů). Facebook na to reagoval stejným způsobem, i kdyţ rozdělování do skupin nebylo ţádnou novinkou. Snaha vytáhnout a zautomatizovat moţnost přidávání seznamů se stala pozitivem u uţivatelů. (25) Zakladatel WikiLeaks, Julian Assange, označil populární sociální síť Facebook za "nejděsivější špionáţní nástroj, který byl kdy vytvořen". Zpravodajským sluţbám usnadňuje
19
analýzu vazeb a chování uţivatelů, díky svému rozhraní. Facebook je "nejobsaţnější světovou databází lidí, jmen, adres, vzájemných vztahů a komunikace, umístěnou ve Spojených státech a otevřenou zpravodajským sluţbám". (40) Tato skutečnost často vede k zneuţívání účtů, vydírání, krádeţe identity z nezabezpečených údajů a fotografií. Jsou známé případy, kdy někdo veřejně sdělil své informace o vycestování do zahraničí a po návratu domů, byl jeho byt vykradený. Lidé jsou často hodně důvěřiví a přidávají si do svých přátel i lidi, které neznají. Z toho pak vyplynou na povrch tyto případy zneuţití. Problém toho všeho nemusí být pouze zneuţití těmi, které má daná osoba v přátelích. Stačí si nechat nezabezpečenou „zeď“ svého profilu. Ne kaţdý si tyto důleţité prvky umí řádně zkontrolovat a zabezpečit nebo si jednoduše neuvědomuje rizika. Paradoxně je Facebook také výborný nástroj pro tajné sloţky a policii. Čím více uţivatelů, tím více informací, které účty obsahují a policie tak dostává do ruky nástroj, kterým dokáţe sledovat chování podezřelých a stíhaných osob. (36) Rychlost komunikace, kterou nabízí IRC messenger, je další velkou výhodou. Komunikace v reálném čase je dnes hojně vyuţívaná a i touto sluţbou. Facebook nabízí vlastně vše v jednom, moţnost posílání zpráv, psaní v reálném čase, sdílení fotografií bez nutnosti uploadu na cizí servery. Facebook nabízí také kalendář akcí, kde si lidé tvoří různé skupiny, přidávají si do nich přátelé, které sami chtějí nebo jednoduše rozešlou pozvánky pro všechny přátele ze seznamu. Moţnosti „zúčastním se, „moţná“ a „nezúčastním se“ zobrazuje aplikace přehled lidí, kteří na plánovanou akci dorazí, kteří se k pozvánce nevyjádřili nebo kteří ještě nevědí. Dokonce se tvoří i petice, proti různým protestům a vzpourám. Přes Facebook je vše mnohem rychlejší a pohodlnější, na rozdíl od běţného „offline“ ţivota. Od dob, kdy byl počítač v domácnosti vzácností, uţ uplynula spousta let, dnešní domácnosti se bez počítače prakticky neobejdou nebo spíš dnešní mládeţ se bez počítače neobejde. Samozřejmě, ţe je to výborná studijní pomůcka, výborný nástroj pro sběr aktuálních zpráv, novinek, rozšíření svých vědomostí atd., ale dnešní svět stále častěji a raději dává přednost počítačům a virtuální komunikace mezi přáteli, neţ opravdové a zdravé jarní procházce nebo posezení s přáteli. Je velký rozdíl dívat se na mladé lidi dnes nebo před deseti lety. Dalším důleţitým faktem je to, ţe pojmem „přítel“ je myšlena osoba námi známá, blízká. Tento výraz je však na sociálních sítích dosti zkreslován, protoţe spousta lidí má na Facebooku ve svých přátelích lidi, které vlastně ani nezná nebo zná pouze od vidění. Jde tedy o velký rozdíl mezi skutečným přítelem a „facebookovským „ přítelem. Mnoho nováčku a 20
lidí, kteří se s Facebookem seznamují, si často přidávají do přátel lidi, které ani neznají. (36) Facebook přitom nabízí několik nástrojů, jak soukromí lépe chránit a skrýt citlivé údaje před zraky cizích lidí. Ţádný z nich však nepomůţe, pokud uţivatel dobrovolně přidá cizího člověka mezi své přátele. (36) Sociální sítě, jsou v dnešní době často vyuţívány také ke komerčním účelům, coţ je zajisté pozitivum pro velké firmy, společnosti nebo prostě jen propagaci osobností. (10) Uţivatelé si přidávají hudební skupiny, celebrity nebo jakékoliv veřejné stránky, které uţ mají momentálně skoro všichni a rychle se tak dozvědí, kdy a kde bude hrát jejich oblíbená skupina, zpěvačka nebo zpěvák, jaké jsou novinky u Microsoftu nebo jak hraje oblíbený klub. (7) Politika uţ dávno není pouze o slibech a veřejných „live“ kampaní. Mluví se o tom, ţe internet vyhrál prezidentovi Barackovi Obamovi volby. (4) Samozřejmě je to hodně nadnesené, ale Barack Obama včas pochopil, ţe boj o voliče se v 21. století odehrává velkou částí také na internetu. V době, kdyţ byl Obama „pouze“ senátor, si dokonce vytvořil vlastní sociální síť my.barackobama.com, která umoţňovala jeho příznivcům vytvářet si vlastní profily, vyměňovat si informace, organizovat akce. Princip byl téměř totoţný jako na Facebooku, stačilo se zaregistrovat přes email. (4) V té době vyuţívalo portál 1,5 miliónů lidí. Barack Obama vyuţíval také populární sociální sítě, jako byly LinkedIn, Myspace, Twitter a hlavně Facebook. Obamův náskok v internetové komunikaci byl značný a moţná i díky této skutečnosti přispěl k popularizaci svého jména. Z politického pohledu je přínos Facebooku určitě pozitivem, který vyuţívá spousta politiků a politických stran. Jde také o zpětnou vazbu, kterou většina z voličů potřebuje. (4) V roce 2010 byly na Slovensku ničivé povodně a město Prievidza komunikovalo v té době se svými občany převáţně přes Facebook. (5) Vzhledem k tomu, ţe tato komunikace uţ fungovala v době před přívalem velké vody, lidé tuto komunikaci přivítali s obdivem. Město své občany informovalo o stavu situace, přidávaly se fotografie, byla zveřejněna tísňová čísla. V čase, kdy byly problémy s elektrikou, a místní rozhlas selhal, to byl vynikající nápad. (5) Dalším důleţitým prvkem výhod sociálních sítí je marketing. (52) Jde prakticky o propagaci vlastních produktů, značky nebo tématu. Vyuţití je buď přes stránky, nebo přes vytvořenou skupinu. Stále jsou velkým tahákem vytvořené reklamní bannery, které jsou na jednotlivých účtech zobrazovány podle zájmů, podle toho, jak se na Facebooku uţivatel „pohybujete“. (52) Vyuţití marketingu přes stránky, kdy vede k propojení fanoušků s jejich oblíbenou značkou nebo osobností. Všechny stránky jsou viditelné i pro neregistrované uţivatele a tedy indexovány vyhledávači. Po přidání se začnou objevovat její updaty a veškeré 21
novinky. (52) U skupin je to jinak. Skupiny jsou určeny spíše pro komunikaci a výměnu informací. Dovolují rozesílat hromadné pozvánky či informace. Omezení nastává, pokud má skupina přes 5000 uţivatelů, kde je jiţ tato moţnost zakázána. Skupina můţe být vytvořena prakticky kýmkoliv. (52) Příchod sociálních sítí má pro všechny jednu společnou vlastnost a tou je to, ţe všichni o sobě všechno vědí. Záleţí také na tom, co je uţivatelem zveřejněno a zabezpečeno. Spousta věcí ale můţe být publikováno nevědomky. Jeden aktuální článek poukazuje na to, jak se dá mapovat pohyb lidí. (31) Německá spolková země Šlesvicko-Holštýnsko vydala cenzuru pro firmy, konkrétně pro tlačítko „Líbí se mi“. Pomocí tohoto tlačítka se dá mapovat pohyb lidí a získaná data lze vyuţívat k marketingu. Pokud budou mít firmy v této lokalitě na svých webových stránkách toto tlačítko, zaplatí pokutu aţ do výše padesát tisíc eur! Zákon je platný od konce září roku 2011. Tímto opatřením, chce Úřad pro ochranu osobních zamezit Facebooku ve zjišťování toho, jaké stránky jeho uţivatelé navštěvují. Pro mnohé dosti nepochopitelné, protoţe medializace vlastních výrobků nebo své firmy je určité pozitivu pro většinu generálních manaţerů, ale zákon je zákon a toto nařízení musí být místními respektováno. (31) Další pozitivem sociálních sítí je informovanost. V tomto aktuálním případě jde zrovna o nepříliš potěšující zprávu, ale smrt našeho bývalého prezidenta Václava Havla, přišla dříve ze sociální sítě, neţ z veřejnoprávní televize, zpravodajských portálů či rozhlasů. (34) Tato tragická událost byla umístěna na sociální sítě Facebook a Twitter soukromými osobami, které se o této skutečnosti věděli dříve neţ média. Není to ale poprvé, kdy se informace šíří rychleji ze sociálních sítí neţ z oficiálních médií. Informace o nouzovém přistání Airbusu na řece Hudson v New Yorku se mezi prvními dozvěděli uţivatelé Twitteru. Tato zpráva byla zveřejněna televizní společností BBC 15 minut poté, co se objevila na sociální síti. (34) Přes Facebook a Twitter se svolávali obyvatelé Egypta na demonstrace proti diktátorskému reţimu Husního Mubáraka a zároveň se také dozvídali o aktuální situaci a reakcích zahraničí. Tyto sociální sítě vedly také k odpojení internetu v zemi, protoţe se ukázalo, ţe v rukou demonstrantů jsou na místní poměry příliš silnou zbraní. (34) Sociální
sítě
slouţí
v dnešní
době
jako
důleţitými
zdroji
informací.
V nedemokratických reţimech je to hlavní zdroj nezkreslených (ale zároveň také neověřených) informací, protoţe v těchto zemích nejsou zpravodajské servery, které jsou v našem okolí běţné a které nám přináší ověřené a přesné informace. (34) Ohledně informovanosti a schopnosti rychlé informovanosti, patří Twitter k top sociálním sítím, které touto vlastností dominují. Twitter pomalu stává nejrychleji rostoucím vyhledávačem 22
informací. (34) Statistiky ukazují, ţe měsíčně na něm vyhledává více lidí, neţ na světově známých vyhledávačích Bing.com nebo Yahoo.com. Přesto v tomto směru sociální síť zaostává před gigantem Google.com, byť se na něj, podle serveru Fastcompany.com, rychle dotahuje. (34)
4 VZTAHY NA SOCIÁLNÍCH SÍTÍCH Dříve se budovali vztahy přes různé seznamky, chaty apod. (22) Dnes je hlavní doménou Facebook, Twitter, Blogger a mnoho dalších. Jde tak trochu o útlum vztahů v reálném světě. Společenské vztahy se vytvářejí na internetu stejně tak, jako v reálném ţivotě. Člověk má potřebu sdruţovat se a tak i virtuální svět napomáhá k tomuto faktu. Internet jako takový, slouţí pro sdílení informací rychlou a dostupnou formou. Jeho dnešní rozměry jsou tak obrovské, ţe je téměř nemoţné vyhnout se komunitním sítím. Většina webových stránek má své diskusní fórum nebo jen přidávání komentářů. Lidé často udělují komentáře, komunikují na chatu, mailují si – tvoří vazby. Doménou toho všeho se staly sociální sítě a především Facebook. Hlavním důvodem, proč je Facebook tak slavný, je pohodlnost uţivatelů internetu. Všechno co dříve nabízely jednotlivé servery, spojuje v jeden celek právě sociální síť Facebook. Všechny vztahy mezi přáteli jsou na jednom místě, rodina, příbuzní, spoluţáci apod. Celý systém Facebooku je tak jednoduchý, ţe mu podlehli v prvé řadě teenageři, ale i rodiče. A právě věk rozhoduje z velké části o tom, co je náplní uţivatelů na sociálních sítích. (22)
4.1 Kategorizace na Facebooku Důvodů, proč být součástí komunity na sociálních sítích, můţe být spousta. Jiné však mají teenageři a jiné jejich rodiče. Podle detailního měření analytického serveru Socialbaker.com jsou na českém Facebooku aktivnější ţeny o 2 procenta. (26) Věkové kategorizace uţivatelů Facebooku v České republice ukazuje obrázek číslo 6. Nejvíce vyuţívají u nás sociální síť Facebook lidé, kteří jsou ve věku od 18 do 24 let. Výsledky této
23
zahraniční studie dokazují důvěryhodnost výsledků dotazníku, kde v této věkové kategorii byla nejvyšší procentuální hodnota všech respondentů. Obrázek 6 : Věk uživatelů Facebooku v ČR
Zdroj: http://www.socialbakers.com
4.1.1
15 aţ 25 let V tomto věku má snad Facebook kaţdý. Snad některé výjimky, které jsou striktně
proti této sociální síti nebo vyuţívají aktivně jinou sociální síť. Uţivatelé v tomto věku se k sociální síti připojují velice často a často také upgradují své statusy. Nejsilnější skupinou této sociální sítě však tvoří lidé od 18 do 25 let (viz. Obr. č 6). Uţivatelé také rádi přidávají nové fotografie z párty, rádi se chlubí svými novými věcmi nejen napsáním statusu, ale i fotografiemi. Ty jsou totiţ v jejich očích pouze na webu. Alba rodičů nebo babiček a dědečků se stávají v jejich očích starými artefakty. Při potřebě zveřejnit a upozornit na nedostatky ve školní jídelně není nic jednoduššího, neţ ţe si aktualizujete status. To samé uděláte i tehdy, pokud nevíte, kdo má otázky na zítřejší test. Je to totiţ velice jednoduché, rychlé a hlavně nemusíte nikoho shánět. Dalším uţitečným vyuţitím můţe být vytváření pozvánek na různé akce, kdy se dají pozvat určené osoby, a výsledkem můţe být přehled všech pozvaných hostů. Uţ je pryč doba, kdy se pozvánky rozesílaly emailem. (6) Facebook je prostě „IN“ a kdo ho 24
nemá, jako kdyby neexistoval. V tomto věkovém období je nedílnou součástí ţivota, dobrým sluhou, zábavou a také „ţroutem“ času. Studenti se často nedokáţou v kuse soustředit na učení a kaţdou chvíli slídí na Facebooku, jestli někdo náhodou neaktualizoval svůj status, nepřidal zajímavé fotky, nebo „neolajkoval“ přidaný hudební videoklip. (6) Toto je realita, ve které ţijeme nebo spíše virtualita. Je to globální pohled na tuto věkovou skupinu, která má samozřejmě výjimky. Přesto patří k nejčastěji vyuţívanou věkovou kategorií na sociálních sítích, na Facebooku.(6)
4.1.2
25 aţ 35 let Tato generace uţ nepatří mezi ty nejmladší. V tomto věku uţ není povinností být na
Facebooku, ale jeho pouţívání je stále zábava. Komunikace přes instant messengery, jako je např. ICQ, pomalu polevuje. (6) Většina internetových nadšenců přemístila svou online komunikaci právě na server Facebooku. Důvod je opět stejný, Facebook nabízí vše co dnešní doba a uţivatelé vyţadují. Fotografie uţ ale neobsahují bujaré večírky a chlubení se mnoţstvím vypitého alkoholu. Tyto snímky nahradily záběry dětí s komentáři o prvním zubu, prvních krůčcích nebo neuvěřitelně krásném úsměvu. Facebook je také o chlubení se. Nový byt, dům nebo zahrada si určitě zaslouţí místo v jednom z alb na sociální síti. V tomto věku má téměř kaţdý digitální fotoaparát nebo ještě lépe, zrcadlovku. Jaký jiný smysl by mělo tahat s sebou fotoaparát na dovolenou v Řecku, pokud by se nemohli uţivatelé pochlubit. Fotka při západu slunce jako profilová nebo pózování na krásné písečné pláţi s trojbarevným míchaným nápojem v ruce. (6)
4.1.3
35 aţ 45 let V tomto věku se uţ v člověku začíná sbírat „moudro“, o které se chce podělit
s ostatními uţivateli. Celý svět nebo pouze přátelé z Facebooku by měli znát váš názor koho volit, nebo jestli má parlament schválit euro či sníţit daně. Nehledě na to, ţe Facebook je ideální platforma na to, abyste se uvolnili. Pokud vás naštval arogantní řidič na cestě z práce nebo třídní učitelka vašeho syna, tak je tu moţnost, ţe to vytroubíte do světa pomocí dobře zvoleného statusu. Nejlépe ještě, kdyţ se okolo příspěvku strhne větší diskuze. V tomto věku je uţ také většina kamarádů dávno ţenatých, na pohřby mezi svými vrstevníky je ještě docela brzy a důvodů ke společnému střetnutí je stále čím dál tím méně.(6) 25
4.1.4
45 aţ 60 let Dá se odhadovat, ţe vaši děti uţ ţijí svým vlastním ţivotem. Nedovolí vám do něho
nahlédnout? Facebook vám s tím můţe pomoci. Kde jinde zjistíte, s kým vlastně kamarádí a s kým se stýkají. Na Facebooku je seznam jejich kamarádů jako na dlani. Navíc je tu moţnost prohlédnout fotky z různých alkoholových zátahů a to nejen v albech vašeho synka, ale i jeho kamarádů. Pokud jsou pečliví a nejsou ţádnými nováčky, tak si zabezpečili veškeré své osobní údaje. V opačném případě je moţnost sledovat veškeré dění svých dětí na Facebooku, coţ můţe být vedeno jako uţitečný nástroj pro rodiče, kteří nemají přehled o svých dětech. Nějaká větší aktivita na Facebooku se v tomto věkovém období očekávat nedá. Internetový svět se pomalu vzdaluje.(6)
4.1.5
60 let a více Lidé v tomto věku přistupují k internetu s pocitem osamělosti.
Zkouší zábavné
aplikace jako je oblíbený FarmVille nebo CityVille. Virtuální svět v této kategorii je dobrou zábavou a odreagováním hlavně, kdyţ uţ není chuť koukat stále a dokola na pořady a seriály v televizi. Nutno podotknout, ţe lidé v této kategorii jsou pravděpodobně ze starší doby, kde ještě počítače nekralovaly tak jako dnes. Jejich pouţívání a vůbec samotného internetu je mizivé procento všech uţivatelů Facebooku. Dle statistik je to něco málo okolo jednoho procenta uţivatelů (viz obr. č 6). Většina lidi v této věkové kategorii se snaţí pochopit pro nás tak jednoduchou manipulaci s mobilním telefonem a i to jim dělá vrásky na čele, tak proč by se ještě snaţili pochopit počítač, internet a Facebook. (6)
Veškeré uţívání Facebooku je v kaţdé věkové kategorii odlišné. Věk je jedno z největších kritérií, dle čeho podle čeho se dají uţivatelé sociálních sítí rozdělit. Doba, kdy se začal pouţívat počítač v kaţdé domácnosti je zhruba po přelomu 21. století a proto není divu, ţe se naše babičky a dědové v této technologii moc nepohybují. Jisté je ovšem to, ţe náš důchodcovský věk bude technologické vyspělosti a s tím spojené uţívání, určitě více nakloněn, neţ ten dnešní. Ale nevíme, co nás čeká, protoţe technologická vyspělost ve všech 26
směrech, se šíří neskutečnou rychlostí stále dál a dál a to, co dnes znamenají sociální sítě, nemusí znamenat za padesát let.
5 SOCIÁLNÍ SÍTĚ JAKO UŢITEČNÝ NÁSTROJ Sociální sítě nejsou pouze o zábavě určené mladým, technicky zdatnějším uţivatelům. Moţná v době svého vzniku, to tak vypadalo, ale aktuálně jsou sociálně sítě pouţívány také těmi, kteří nejsou ani trošku technicky zdatní, nejsou ani příliš mladí a kupodivu i nehledají na sociálních sítích zábavu. (18) Svět Facebooku se o počátku velmi zásadně změnil. Facebook pouţívají ji lidé všech profesí, počínaje dělnickými a konče vrcholovým managementem. Jisté je to, ţe kaţdý ho pouţívá k něčemu jinému. Samotná korporace Facebook uvádí, ţe pravidelně jejich web pouţívá více jak polovina registrovaných uţivatelů. (18) Důleţitým aspektem provozovatelů je přilákání co nejvíce lidí, coţ se při dnešních statistikách určitě podařilo. Začátkem toho všeho mohlo být i nastavení Facebooku, jako domovskou stránku. Tento zdánlivě drobný detail měl velkou schopnost ovlivňovat lidi, jejich častou aktivitu a statistiky tohoto gigantu rostly a stále rostou. Jako dobrý příklad, se hodí uvést u nás nejpouţívanější portál seznam.cz, který měl u nás na rozdíl od okolních zemí převahu v počtu návštěvnosti (18) protoţe lidé zde měli emailové účty, intenzivně aktualizované novinky u nás i ve světě a hlavně měli tento portál nastavený jako domovskou stránku. Rozvoj vyuţívání sociálních sítí se s časem mění. Konkrétně „facebookovská“ tvář je inovována kaţdou chvíli a hlavní příčinou proč se tak děje jsou jejich uţivatelé. Facebook uţ není o posílání zábavných srdíček, přidávání se do podvodných skupin nebo pouze zábavné trávení svého volného času. Mnoho uţivatelů ho vyuţívá jako nástroj k zjišťování informací, poskytování zpětné vazby, hledání odborné expertízy nebo dokonce pro výdělečnou činnost. (18) Tento trend získal svou váhu také pomocí médií, která se rozhodla Facebook angaţovat jako nástroj pro získávání zpětné vazby, která je v dnešní době důleţitá. Sociální síť je tedy vynikajícím a seriózním komunikačním nástrojem, na který spoléhá řada velkých firem. (18) Přibliţně jednou za dekádu se objeví nová a zásadní technologie, která od základů změní obchodní prostředí. (11) Společnosti, které bez ohledu na předchozí konkurenční dynamiku lépe pochopí technologii a zároveň jí i vhodně přijmou, stanou se vítězi. Slzy pro pláč pak zbudou těm, kteří toto tempo nezachytí. Je to tak, chcete-li být „in“ a na výsluní, tak 27
musíte jít nejen s dobou, ale i předpokládat jakým směrem se technologie a marketingové záleţitosti budou zaobírat. V 70. letech 20. století to byly sálové počítače. V 80. letech 20. století to byl osobní počítač. V 90. letech to byl internet. Dnes jsou to online sociální sítě. Sociální sítě jsou pro lidi tím, čím je World Wide Web pro stránky s hypertextovými odkazy. (11)
5.1 Specializované sítě a soukromé sítě Spousta klubů a organizací přidala na své weby online síťové funkce, aby své členy mohla lépe zapojit a aby na ně lépe dosáhla. Další specializované sítě jsou často virtuální. Dobrým příkladem můţe být server Forbes.com CEO Network. Je to online komunita vysokých představitelů společností po celém světě, kterým zajišťuje chráněný přístup, diskusní fóra a ankety. Generální ředitelé se do sítě lidí se stejným postavením zaregistrují a přistupují k novinkám od Forbes. Ten vydělává na správě velmi ceněné sítě vysokých manaţerů z celého světa, kterou můţe vyuţívat při rozhovorech, zaměřených skupinách a zacílených marketingových kampaních za placené sluţby.(12) Sluţba Ning patří mezi ty, s její pomocí se dají snadno vytvářet sociální sítě spojené s určitými zájmy. Dobrým příkladem je střední škola Johna F. Kennedyho v New Orleans, která má komplexní síť pro absolventy, rodiče a studenty. Nabízí novinky, plánované akce, moţnosti spojit se s učiteli nebo spoluţáky. (12) Díky webovým nástrojům, které nabízí firma Ning, tak bylo sestavení této stránky jednoduché a rychlé. Toto vyuţití je výborným businessem nejen pro školy, ale ostatní spolky, které chtějí vytvářet své vlastní sítě za účelem vnitřních komunikací a informovaností. Soukromá sít střední školy v New Orleans byla poté výborným komunikačním prostředkem při hurikánu Katrina. Rodiče tak mohli sdílet informace, komunikovat o přesunu do jiných škol atd. (12)
5.2 Historie platforem sociálních sítí Stránky sociálních sítí slouţily před uvedením aplikačních platforem převáţně jako komunikační nástroj, který umoţňoval lidem posílání zpráv, sdílet fotografie a informace o 28
událostech. Uţivatelé sociálních sítí ale chtěli mít moţnost dělat se svými online přáteli víc. Logicky chtěli i správci sociálních sítí více vydělávat z aktivit uţivatelů a tak se rozšiřovala působnost reklam a s nimi spojené kliknutí. Důleţitým faktorem pro zpřístupnění nových aplikací byly platformy sociálních sítí. (13) Zvýhodnění našly všechny tři strany, jako jsou uţivatelé, softwaroví vývojáři a samotná sociální síť. Tento ekosystém se stal pastvou pro uţivatele, kteří se tak vlastně stávají důleţitým obchodním článkem. Uţivatelé mají přístup k zajímavým a zábavným aplikacím, vývojáři mají zase přístup k datům a sociální sítě se stávají zajímavějšími, cennějšími a přináší více kontaktů. Dobrou ilustrací toho všeho je YouTube. (13) Důleţitým předchůdcem sociálních platforem byla moţnost vkládat videa z YouTube do stránek na MySpace. YouTube měl dříve malou komunitu fanoušků a teprve s příchodem platformy, která dovedla vkládání videí na sociální síť MySpace, tak dostal své gigantické rozměry. A nejen YouTube, ale i MySpace. Facebook tuto myšlenku vkládání dovedl ještě dál, kdyţ v roce 2007 vytvořil první platformu sociální sítě, která umoţňovala jakémukoliv typu aplikace vloţit se jako widget (interaktivní prvek) do Facebooku. Hned v prvním roce se vyvinulo přes 24 000 aplikací a přes 95 procent uţivatelů Facebooku, si nainstalovalo alespoň jednu aplikaci zaloţenou na platformě do svého profilu. Produktoví manaţeři od Googlu zareagovali, kdyţ řídili program zvaný OpenSocial, aby definoval sadu aplikačního rozhraní API s otevřeným zdrojovým kódem, která by mohla fungovat skrz všemi sociálními sítěmi. Standardizace API tak umoţnila napsat aplikaci jedenkrát a její fungování bylo umoţněno na jakékoliv stránce s OpenSocial. (13)
5.3 Platformní aplikace na sociálních sítích Platformy sociálních sítí umoţňují vývojářům i firmám těţit pro své aplikace webové stránky z existujícího grafu, aniţ by museli znovu něco vynalézat. První platformy se točily okolo zábavy. Hraní her nebo sdílení médií s přáteli. Úspěšné společnosti pro hraní her na sociálních sítích jako jsou Zynga, SGN a Playfish, vytvořili aplikace, které dávají uţivatelům moţnost zahrát si proti sobě šachy, poker, různé kvízy apod. Další společnosti iLike umoţňuje sdílení svých hudebních playlistů, informacích o koncertech. V minulých letech se hovořilo o tom, ţe společnost Zynga vydá za rok přes 50 milionů dolarů za reklamu na Facebooku. (48) Nutno ovšem podotknout, ţe její výnosy jsou ohromné. Podle informací z roku 2009 vydělává na prodeji virtuálního zboţí a reklamy u svých her kaţdý den přes půl milionu dolarů! (48) S rostoucí popularizací Facebooku se dá odhadnout, ţe tato čísla budou 29
v aktuálním období ještě vyšší. V roce 2010 měla Zynga 126 milionů aktivních uţivatelů měsíčně a má tak víc uţivatelů neţ tři další největší vývojáří "social games": Playfish, RockYou, a Causes. Dá se zde mluvit o jisté závislosti na hraní her po sociálních sítích. Pokud si chcete koupit ţetony do Zynga pokeru pomocí platebních karet nebo se nedaří ve FarmVille vybudovat pořádnou farmu, tak si jednoduše si zaplatíte a jste „kingem“ ve farmaření mezi svými přáteli. Není divu, ţe firmy, které se věnují vytváření aplikací pro uţivatele sociálních sítí, jsou po finanční stránce na výsluní. I kdyţ věnují velké procento zisků do reklam, tak jako kaţdá jiná velká firma, jejich zisky jsou obrovské. (48) Hlavně díky sociálním sítím, hlavně díky uţivatelů sociálních sítí. Pro firmy přinášejí sociální platformy lákavou příleţitost smysluplněji se spojit se zákazníky, potenciálními klienty, partnery a zaměstnanci, takovými způsoby, které dříve neexistovaly. V dalších fázích sociálních platforem se uţ vývojáři nedívali pouze na hry a zábavu. Aplikace dnes pokrývají kategorie jako je móda, hudba, sport, finance, cestování, jídlo a dokonce i filantropii. Oblíbená aplikace Causes přináší uţivatelům Facebooku moţnost propagovat své oblíbené charity. Kdokoliv si tuto aplikaci nainstaluje, můţe zjišťovat více o charitách, finančně přispívat atd. V prvním roce svého působení aplikace přinesla okolo dvou miliónů dolarů pro téměř 20 000 nevýdělečných skupin.(13)
5.4 Cesta k prodeji Marketing odpovídá za vytváření kontaktů, které jsou nedílnou součástí marketingu na sociálních sítích. V době, kdy ještě nebyly sociální sítě, bylo hledání kontaktů ve vlastní síti málo efektivní, ale také méně společensky přijatelné. Těţko se určoval způsob o tom, kdo má o náš produkt opravdu zájem. V době Facebooku je to mnohem jednodušší. LinkedIn a částečně i Facebook mají většinou u kontaktu informace o zaměstnání (tzn. oblast, zaměstnavatel, pozice). Nejde jen o přímé kontakty, pomocí sociálních sítí je spektrum zákazníků mnohem širší (viz. Obr. č. 7). (14)
30
Obrázek 7 : Oslovení zákazníků
Zdroj: Vydělávejte na Facebooku
5.5 Marketing v sociálních sítích Marketingoví pracovníci potřebují být tam, kde jsou jejich zákazníci a potenciální zákazníci. V éře Facebooku je to právě tam – na sociálních sítích. Jsou zde denně stovky milionů aktivních uţivatelů. Pro většinu firem je marketing v sociálních sítích zlepšením image, zlepšení vztahů se zákazníky, kteří často vyţadují i zpětnou vazbu. České firmy se Facebook stále učí pouţívat, značné mnoţství stále ani neví, proč by na něm mělo být, ale odpověď je jednoduchá – protoţe jsou tím s dobou. Rozdílné metody komunikace jsou pro řadu firem problém, neumí se vyrovnat s kritikou, ironií a moţnosti kohokoliv vyjádřit se k čemukoliv. Facebook se nevyplatí ignorovat, protoţe zhruba šedesát procent české internetové populace ho aktivně pouţívají kaţdý měsíc a tráví na něm podstatné mnoţství svého času – toho času, který dříve trávily na českých webech, případně i českých sociálních sítích. Firmy v České republice vyuţívají Facebook převáţně v podobě Facebook Stránky, public relation komunikace a monitorování – ať uţ se zmiňují o firmě a produktech nebo její konkurenci. 31
5.5.1 Hypertargeting Hypertargeting je schopnost stránek sociálních sítí zacílit reklamy na základě specifických kritérií. Hlavními představiteli, kteří disponují sofistikovanými nástroji k zacílení, jsou MySpace a Facebook. (15) Zadavatelé zacílí profily uţivatelů podle filtrů jako např. věk, oblast, pohlaví, vzdělání, zaměstnání, stav, koníčky atd. Příkladem můţe být uţivatel, který nedávno změnil svůj stav ze „zadaný“ na „zasnoubený“. Pomocí hypertargetingu se tak uţivateli zobrazí reklamy na sluţby ohledně plánování svateb, výběru svatební dovolené atd. S hypertagetingem mohou zadavatelé reklam ze svých kampaní vynechat ty, kteří si pravděpodobně jejich zboţí nebo sluţbu neobjednají. Minimalizuje se tak počet zbytečných reklam, které by vedly k neefektivnímu a finančně nákladnému vyuţívání. Důleţitým aspektem jsou tedy profilové informace o kaţdém uţivateli. Někdo je ale na své zabezpečení informací zvenku poctivější a nenechává je bez zabezpečení. Hypertargeting funguje i na základě nastavení zabezpečení. Například rok narození pouţívá Facebook i MySpace k zacílení téměř v kaţdém případě. (15)
5.5.2
Pasivní osobní doporučení Osobní doporučení je nejúčinnějším a nejlevnějším druhem marketingu, kvůli důvěře
a decentralizované distribuci. (17) Lidé vnímají toto doporučení méně jako spam, jako reklamní kampaň. Pokud se uţivatel stane fanouškem nějaké sponzorované stránky, hraje sponzorovanou hru, komentuje nějaké dění,ostatní se o tom dozvědí. (17) Jednoduše řečeno, ţe pokud jsem si aktivoval hru od firmy Zynga – Texas HoldEm Poker, Facebook místo upozornění automaticky umoţní pasivní osobní doporučení, které všichni vidí. (17)
5.5.3
Virální marketing Sociální sítě jsou ideální pro virální marketing. Jde o nenásilnou formu publikování
reklam, prostřednictvím vtipných obrázků, odkazů nebo videí, které uţivatelé dobrovolně sdílí s ostatními. (36) Dobrým příkladem na Facebooku byla aplikace „pošli plzničku" - uţivatelé si posílali virtuální sklenici s pivem, ten kdo ji obdrţel, ji vypije a aplikace mu spočítá obsah 32
alkoholu v krvi.(36) Dalšími významnými nositeli těchto reklam byla firma Kofola, která pouţívala vtipná přání k Vánocům. Stačilo zadat jméno, komu přání posíláte a v podobě vtipného textu se obdarovaný velmi pobavil. Virální kampaně jsou sloţené ze tří prvků: sdělení, médium a šiřitel. Sdělení musí být velmi zvučné, abychom zaujali pozornost hned napoprvé. Virální média mohou být nejen zmiňovaná videa a aplikace, mohou to být také obrázky, text, hry atd. Obrázek řekne často více neţ tisíc slov. Šiřitelem jsou myšleny prostředky šíření této kampaně. Sociální sítě nabízejí ideální komunikační prostředí k odesílání a přijímání virálních zpráv. Pokud je virální zpráva šířena od jednotlivce k jednotlivci například formou emailu, nedosahuje efektivita takových výsledku jako přes sociální síť. Tam se totiţ skýtá široké publikum, které formou šíření statusů nebo zpráv na zdi šíří tuto kampaň od jednotlivce k mnoha uţivatelům. Navíc má tato zpráva delší ţivotnost, protoţe Facebook zobrazuje historii, takţe můţe mít tato forma šíření více příleţitostí k dalšímu šíření.(17)
5.6 Sociální nábor Najít vhodné kandidáty na vhodné pozice je těţké. Boj o talenty narůstá a nábor se stává mnohem vitálnější funkcí neţ dříve. Náboráři, kteří čerpají z online sociálních sítí, jsou v mírné výhodě. Nejlepší sociální sítě pro nábor jsou LinkedIn, Doostang, Ryze a Facebook. U nás jsou to především LinkedIn a Facebook. (16) 5.6.1
LinkedIn Patří k nejúspěšnějším profesionálně orientovaným sociálním sítím a stala se jiţ
standardním náborovým nástrojem v mnoha odvětvích. Profily uţivatelů jsou zde víceméně ţivými verzemi ţivotopisů. Je to ideální nástroj pro náboráře vhodný nabízení míst, ţádostem o odkázání na uchazeče nebo vytváření kontaktu, pokud je to spojené s konkrétním obchodním cílem. (16) 5.6.2
Facebook Facebook se začíná prosazovat v náborové branţi hlavně díky svému širokému spektru
několika stovek miliónů lidí po celém světě. Byly vytvořeny desítky náborových aplikací
33
s platformou ušitou přímo na Facebook. Existují také samotné pracovní stránky jako Jobster a Simply Hired. (16)
6 PRŮZKUM 6.1 Metody a techniky průzkumu Ve své bakalářské práci jsem zvolil metodu průzkumu, jehoţ hlavním úkolem je získat přehled o dění uţivatelů na sociálních sítích. Smyslem je získat pohled veřejnosti a pravdivou podobu na tento rychle se rozšiřující trend. Kvantitativní výzkum ukázal, jaké jsou nejvíce pouţívané sociální sítě, jejich věkové kategorie a vzdělání, pohyb na sociálních sítích, závislosti atd. Kvantitativní data byla shromaţďována technikou elektronického dotazníku, který představuje soubor šestnácti otázek, vedoucí k naplnění podstaty bakalářské práce. Vyhodnocení dotazníky bylo převedeno do grafické podoby a na základě zjištěných skutečností, byl sestaven „manuál pro bezpečné chování na Facebooku“. Samotný dotazník byl orientován na sociální sítě typu Facebook a byl také touto formou publikován. Další metody publikování, byly na samotném serveru www.vyplnto.cz, prostřednictvím emailu nebo pouţití diskusních fór s tématikou o sociálních sítích. Počet respondentů, kteří dotazník vyplnili, bylo 339. Návratnost dotazníku 78% můţe být zavádějící, protoţe samotné odeslání odkazu na dotazník formou emailu, činilo zhruba 50 lidí. Zbytek byl publikován a sdílen přes internet jako např. Icq, Outlook, Facebook. Návratnost dotazníků je dána poměrem vyplněných a zobrazených dotazníků. Jedná se o orientační údaj, který nebere v potaz ty oslovené respondenty, kteří ani nezobrazili úvodní text (neklikli na odkaz na dotazník). Počet lidí, kteří vyplnili dotazník, je dostačující k tomu, aby jeho výsledky mohli být publikovány v práci.
34
6.1.1
Zdroje respondentů
Níţe uvedený seznam obsahuje odkazy na nejvýznamnější stránky, ze kterých přišli respondenti: nezjištěno (51,5%) facebook.com (10,5%) forum.lide.cz (9,9%) vyplnto.cz (8,9%) google.cz (8,6%) email.seznam.cz (2,6%) search.seznam.cz (2,5%) spoluzaci.cz (1,6%) V případě následování odkazu z Outlooku, Icq nebo pouţití firewallu, obvykle není moţné zdroj zjistit. Jedná se o statistiku návštěvnosti dotazníku, nikoli jeho úspěšného odeslání (z různých zdrojů mohla být úspěšnost vyplnění dotazníku různá).
6.1.2
Metadata průzkumu
Název průzkumu
"Sociální sítě a jejich vliv na dnešní společnost"
Autor průzkumu:
Petr Pavlásek
Schválena propagace:
ano
Šetření:
13. 10. 2011 - 11. 11. 2011
Délka průzkumu:
697 hod
Počet respondentů:
339
Vypovídací hodnota:
velmi dobrá
Počet otázek (max/průměr): 16 / 16 Návratnost dotazníků:
78%
Průměrná doba vyplňování: 00:03:45 (41)
35
6.2 Výsledky průzkumu Graf č. 1
Zdroj: Vlastní zdroj Z této první otázky vyplynulo, ţe Facebook opravdu patří k nejpouţívanějším sociálním sítím u nás. Se svými 86,43% nemá konkurenci. Na druhém místě se umístila relativně nově vzniklá sociální síť G + a ukazuje tak svůj velký nárůst oblíbenosti. Potvrzuje také teorie, ţe vznikem G+ vznikl největší a nejobávanější konkurent slavného Facebooku. (45) Zbylé výsledky jsou téměř shodné a mohou se řadit do stejné roviny. Téměř 11% dotázaných respondentů nepouţívá sociální sítě vůbec. Stejné procento respondentů pouţívá jiné sociální sítě. Graf č. 2
Zdroj: Vlastní zdroj 36
Další otázka směrovala na české sociální sítě. Je zde vidět, ţe jsou na ústupu známým zahraničním sociálním sítím. Přestoţe 130 respondentů z 339 odpovědělo, ţe české sociální sítě pouţívají, zbylých 62% buď sociální sítě nepouţívá, nebo velmi málo. Tato otázka se dala ještě rozvinout na konkrétní sítě, ale největší procenta by pravděpodobně připadly na lidé.cz a spoluţáci.cz, které patří v České republice k nejpouţívanějším. (23) Graf č. 3
Zdroj: Vlastní zdroj Graf číslo tři zobrazuje odpověď na aktivitu uţivatelů na sociálních sítích. Téměř polovina dotázaných se připojuje k Facebooku několikrát denně, coţ je ohromné číslo. Není výjimkou, ţe tuto aktivitu lidé sdílejí i v práci. Stává se, ţe také někteří zaměstnanci přijdou kvůli Facebooku o zaměstnání. (23) Některé firmy tuto aktivitu rovnou filtrují, takţe aktivity, které nemají pracovní charakter, jsou v některých firmách zakázány. Opět je zde okolo 10% dotázaných respondentů, kteří sociální síť vůbec nepouţívají. Mizivá jsou procenta dotázaných, kteří se připojují málo (3,54%) nebo jen párkrát za měsíc (4,42%). Z procentuálního hlediska se dá konstatovat, ţe většina uţivatelů, kteří mají zaloţený účet na sociální síti, se k ní připojí minimálně jedenkrát během několika málo dní.
37
Graf č. 4
Zdroj: Vlastní zdroj Graf č. 4 nahlíţí do potřeby připojení k sociálním sítím přes mobil. Lze z toho vyvodit, ţe pokud není uţivatel doma nebo někde u PC, připojuje se přes mobilní telefon. Můţe jít uţ o jakousi závislost na internetu, na sociálních sítích. Tato otázka trochu zavádějící. Přestoţe 207 respondentů (61,06%) odpovědělo, ţe se pomocí mobilního zařízení nepřipojují, téměř jedna třetina (31,56%) tvrdí opak. Výsledky mohou být zkresleny dostupností mobilního připojení, finančních moţností mladých lidí nebo i vybaveností mobilních zařízení. (28) V mezinárodním měřítku tráví na sociálních sítích svůj volný čas co do počtu zejména lidé z bohatších států, a to hlavně kvůli rychlejšímu připojení k internetu. Pro chudší národy je připojení k rychlému internetu příliš drahé. (28) Navzdory různým státním ekonomikám v kaţdé zemi mladí a vzdělaní lidé se snaţí, aby obsáhli všechny dostupné technologie. Lidé do třiceti let a absolventi vysokých škol mají podle výzkumu tendenci pouţívat své mobilní telefony k více účelům neţ starší ročníky a lidé s niţším vzděláním. To platí také o uţívání sociálních sítí. (28)
38
Graf č. 5
Zdroj: Vlastní zdroj Jedna z nejdůleţitějších statistik, kterou průzkum ukázal. Graf č. 5 vyjadřuje pouţití Facebooku. Co všechno respondenti na Facebooku dělají. U této otázky se dala zaškrtnout jakákoliv moţnost i libovolný počet. Mezi nejčastější činnosti patří zjišťování novinek o přátelích, zjišťování nových informací (64,6%), instant messaging (64,01%) a sdílení multimediálních dat (60,18%). Další četná činnost je plánování společných akcí (44,84%). Zábavu na sociálních sítích vyhledává nebo aktivně vyuţívá 17,4% respondentů. Jako seznamku pouţívá Facebook mizivých 3,24% dotázaných. Jelikoţ se na tento druh vyuţití zabývají jiné sociální sítě, tak není divu, ţe seznamka na Facebooku získala nejmenší počet hlasů. Mizivé procento respondentů (4,72%) vyuţívá Facebook jako součást povolání. Jde převáţné o firmy nebo podnikatele, kteří se touto sluţbou propagují, nabízejí své sluţby nebo prostě komunikují se svými klienty prostřednictvím skupin nebo stránek. Sociální sítě jsou o sdílení – představují miliony konverzací denně. Můţe to být příleţitost, ale také hrozba. Pokud jejich prostřednictvím budou chtít firmy jednostranně „tlačit“ potenciálním zákazníkům své názory, výrobky a sluţby, nemusí to fungovat. Navíc i zde můţe být riziko výpadku, které se stalo v září roku 2010, kde řada uţivatelů Facebooku se nemohla více jak dvě a půl hodiny na tuto sociální síť dostat. Šlo o nejhorší výpadek za poslední čtyři roky, uvedl Facebook (47) ve svém vyjádření a spousta lidí si uvědomila, ţe veškeré závislosti na této síti, ať se týkaly pracovního směru nebo jen běţného uţívání, jsou globálně na vysoké úrovni. Na takové úrovni, ţe tento výpadek zaskočil také uţivatele, kteří pomocí této sítě komunikují se svými zákazníky a případná ztráta těchto vazeb, můţe mít pro mnohé neblahé 39
následky. Zjištění, ţe sociální síť Facebook, je vlastně jediné medium, které spojuje, vede často k zamyšlení. (47) Graf č. 6
Zdroj: Vlastní zdroj Další otázka vedla k bezpečnosti svého soukromí. Stále spousta uţivatelů, si přidávají mezi své přátele lidi, které vlastně vůbec neznají. Nebo vědí, ţe je znají jejich blízcí přátelé, tak si je mezi své přátele zařadí také. (49) Často tato zkušenost vede ke ztrátě soukromí a k potřebným informacím cizích osob. Přesto výsledky ukazují, ţe tento nešvar dělá kaţdý desátý uţivatel ze všech dotázaných. Graf č. 7
Zdroj: Vlastní zdroj
40
Graf č. 7 úzce souvisí s předchozím grafem, který se týká ochrany soukromí. Důsledkem přidávání cizích osob můţe vést ke zneuţití osobních informací, fotografií nebo samotného účtu. (49) Velká část respondentů nemá se zneuţitím účtu zkušenosti – 294 (86,73%). Dalších 9,44% opět potvrdilo, ţe sociální sítě nevyuţívají a 13 respondentů, se jiţ se zneuţitím svého účtu setkalo. Graf č. 8
Zdroj: Vlastní zdroj Všeobecné mínění ohledně vyuţívání sociálních sítí dopadlo pozitivně s počtem 199 respondentů (58,7%). Respondentů, kteří si myslí, ţe není dobré vyuţívat sociální sítě, je 47 (13,86%) a 93 (27,43%) respondentů se nepřiklonilo na ţádnou stranu.
41
Graf č. 9
Zdroj: Vlastní zdroj U grafu č. 9 odpovídali respondenti na otázku vlivu Facebooku na běţného uţivatele. Největší počet 146 a 43,07% odpovědělo, ţe Facebook má neutrální vliv na běţného uţivatele. Můţe to být chápáno, ţe není vysloveně negativem, ale není ani pozitivem. Na druhém místě procentuálního hodnocení je odpověď „spíše negativní“ se ziskem 30,97%. Jde o celkově vysokou hodnotu, která převyšuje odpověď na pozitivní vliv (16,81%). Graf č. 10
Zdroj: Vlastní zdroj
42
Další otázka týkající se bezpečnosti účtů nejen na sociálních sítích. Celkem 193 (56,93%) respondentů odpovědělo, ţe vyuţívá bezpečná hesla ke svým účtům tj. minimálně 8 znaků, čísla, velká a malá písmena a nějaký speciální znak. Celkem 85 respondentů (25,07%) vyuţívá bezpečná hesla, ale nesplňují výše zmiňovanou podmínku. Zbylých 17,99% dotázaných nepouţívá bezpečná hesla. Z tohoto výsledku je patrné, ţe většina dotázaných se snaţí vyuţít bezpečná hesla ke svým účtům. Přesto se najdou tací, kterým otázka bezpečnosti mnoho neříká a neřeší ji. Jsou známy případy, kdy si lidé nechávají jako hesla svá jména, manţelky, milenky nebo psa. Často se vyskytují také stejná hesla pro všechny pouţívané aplikace nebo internetové účty a jeho prolomení pak můţe mít fatální následky. (30)
Graf č. 11
Zdroj: Vlastní zdroj
Otázka č. 11 se týkala problémů v zaměstnání, škole nebo s rodinou, kvůli sociální síti. Výsledek byl předpokládaný, ale šlo převáţně o odpověď „ano“. Více jak 11% respondentů odpovědělo, ţe mělo problémy v zaměstnání nebo v rodině, kvůli sociální síti. Dříve na Facebooku neexistovala, nebo spíše nebyla tak na očích, moţnost třídit své přátele do skupin, coţ mohlo vést k výsledkům této otázky. (25) Mezi přáteli se na Facebooku objevují lidé z různých okruhů (spoluţáci, rodina, kolegové z práce apod.) Jednotliví lidé z těchto okruhů nás znají a vnímají rozdílně, neboť člověk se v různé společnosti projevuje jiným způsobem. Facebook tyto všechny rozdíly ve vnímání stírá (stíral). Uţivatel mezi různými okruhy publikuje různé věci pro všechny přátele. Na jednu stranu je tato skutečnost pozitivní v tom, 43
ţe se o daném uţivateli dozví, jaký opravdu je. Na druhou stranu se však touto skutečností dají ztratit iluze o dotyčné osobě. Dobrým příkladem můţe být přímý nadřízený mezi všemi přáteli. Nevhodnou publikací veřejným příspěvkem ohledně špatného pracovního dne či pomlouváním nadřízeného můţe vést například ke ztrátě zaměstnání. (50) Neuvědomění si faktu, ţe v přátelích je někdo, kdo by příspěvky zrovna číst neměl, vede k problémům nejen pracovních, ale i v osobním ţivotě. (50) Na tyto problémy navázala nově vzniklá sociální síť Google +, která vytvořila tzv. kruhy – začlenění lidí do skupin. (25) Touto výhodou si získala početné procento příznivců a sociální síť Facebook. Neustálý upgrade sociálních sítí je z velké části tvořen zpětnou vazbou uţivatelů. Graf č. 12
Zdroj: Vlastní zdroj Graf č. 12 ukazuje aktivitu respondentů v jediném dni. Tato otázka je podobná otázce č. 3, avšak je situovaná do 24 hodin. Největší procento respondentů (38,94%), tráví na Facebooku přibliţně 1 – 2 hodiny. Druhou nejčastější odpovědí bylo 2 – 5 hodin, coţ je relativně vysoké číslo. Na stejné úrovni v počtu odpovědí byla nepříliš častá návštěva svého účtu a to 68 respondentů (20,06%). Nejméně respondentů tráví na Facebooku více jak 5 hodin (8,55%).
44
Graf č. 13
Zdroj: Vlastní zdroj Dalším z důleţitých výsledků byla otázka veřejného sdílení svých informací na Facebooku. Často omílané téma související s diskrétností své osoby. Počet respondentů, kteří sdílejí své jméno a příjmení je 271 z celkových 339. Další statistiky ukazují, ţe někteří uţivatelé se nebojí sdílet téměř všechno. Město 199 (57,7%) respondentů, vzdělání 189 (55,75%), email 178 (52,51%), zájmy a aktivity 146 (43,07%), stav a informace o příbuzných sdílí 97 respondentů (28,61%) ze všech dotázaných, informace o zaměstnání sdílí 66 respondentů (19,47%). Velké je i procento lidí, kteří nechávají veřejně publikovat svá telefonní čísla a to 34 (10,03%). Dále pak politické názory 9,44%. Nejméně dotázaných respondentů sdílí svou adresu bydliště.
45
Graf č. 14
Zdroj: Vlastní zdroj Důleţitým faktem je také pohlaví všech respondentů, kteří se na mém dotazníku podíleli. Z grafu je patrné, ţe převáţná část vyplňujících byla ţenského pohlaví (66,67%) a zbylá třetina (33,33%) byla muţského pohlaví. Graf č. 15
Zdroj: Vlastní zdroj Věkové kategorie respondentů je důleţitou statistikou. Tohoto průzkumu se zúčastnilo nejvíce respondentů, kterým bylo mezi 18 – 26 let (219 tj. 64,6%). Dalším věkovým rozmezím bylo poměrně široké 26 – 40 let (15,63%), na podobných hodnotách byli
46
respondenti ve věku 15 – 18 let (12,98%). Mizivá procenta respondentů, kteří vyplňovali tento dotazník, mělo více jak 40 let (4,72%) nebo jim bylo méně jak 15 let (2,06%).
Graf č. 16
Zdroj: Vlastní zdroj Celkem 45,43% respondentů dosáhlo středoškolského vzdělání, vysokoškolského vzdělání dosáhlo 26,55% respondentů, základní vzdělání 16,81% respondentů, výučný list má 21 respondentů (6,19%) a vyšší odborné pouze 5,01% respondentů.
6.3 Diskuze Z mého průzkumu se podařilo získat potřebná data, která jasně ukazují dominanci jedné sociální sítě, u nás tak hojně pouţívanou. Facebook tak potvrzuje své výsledky o tom, ţe patří ve většině zemí k dominantním sociálním sítím (viz obr. č. 4). Z 339 respondentů jich vyuţívá 293 právě tuto sociální síť a výhledy do blízké budoucnosti nejspíše jiné nebudou. Oblíbenost této sítě, kterou vyuţívá spousta lidí po celém světě, je obrovská a proto není důvod “stěhovat“ se jinam. Další nejpouţívanější sociální sítě u nás jsou daleko za Facebookem. Google + můţe být moţná trochu překvapením, protoţe vznik této sociální sítě se datuje k roku 2011 a většinou trvá delší dobu, neţ si lidé opojí nějakou novou sluţbu, nějakou novou sociální síť. Na dalších místech je Twitter, který má velký ohlas v zahraničí a 47
vyuţívají ho také dost zahraniční celebrity z oblastí sportu, IT, politiky, herci atd. (42) Z průzkumu vyplynulo, ţe cca. 11% dotázaných nepouţívá sociální sítě vůbec. Další otázky směřovaly na sociální síť Facebook a jejich aktivitu. Velká část populace u nás tráví svůj volný čas u počítače, u internetu, u Facebooku (viz graf č. 12). Podle výzkumu většina lidí nepovaţuje sociální sítě za negativní nebo alespoň ti, co je aktivně vyuţívají, jejich vliv na mladé uţivatele je obrovský. Spousta uţivatelů Facebooku je mladších třinácti let. (43) I kdyţ tuto statistiku tento průzkum nepotvrdil, není ţádné překvapení, ţe nezletilé děti, tedy děti do 13 let, se snaţí zaregistrovat na Facebook. Panují obavy, ţe se rodiče snaţí aktivně pomoci svým nezletilým dětem, aby se připojily k sociálním sítím. Porušují tím věkové omezení registrace a stávají se tak dosti často spoluviníkem. Nedávná studie univerzity uvádí, ţe mnozí rodiče jsou si vědomi toho, ţe jejich nezletilé děti jsou na Facebooku v rozporu s podmínky registrací webu a ţe jsou často sami spoluviníky. Věkové omezení na Facebooku a dalších sociálních sítí, je stanoveno tak, aby vyhovovalo zákonu o online ochraně dětí (COPPA), který zakazuje shromaţďování osobních informací dětí do třinácti let. Mnoho rodičů není proti, aby jejich děti vyuţívali internet uţ ve svém nízkém věku. (43) V 21. století jiţ internet pohltil téměř všechny domácnosti a samotné vyuţívání sociálních sítí je různorodé. Průzkumem bylo zjištěno, ţe uţivatelé Facebooku zde nejvíce času tráví zjišťování novinek o přátelích a svých příbuzných, sdílením multimediálních dat nebo online komunikaci s přáteli. Menší procenta respondentů se věnují plánováním různých akcí, přidávání se do skupin či hraní her a zábavných aplikací. Někteří uţivatelé si rádi libují v psaních statusů. V průzkumu bylo velké procento uţivatelů, kteří často zjišťují novinky, coţ vychází z jiţ zmíněných statusů. Statusy slouţí k tomu, aby lidé oznamovali svým přátelům aktuální pocity, co právě dělají nebo budou dělat, jednoduše cokoliv, co jim chtějí povědět. Někteří sdílejí své myšlenky a aforismy, někteří si vylejí své srdce depresivním statusem. Herci, zpěváci či politici vyuţívají tuto moţnost z komerční stránky a kvůli těmto statusům, kde se kaţdý dozví vše, co kdo sdílí, je Facebook tak oblíbený. Aniţ by se musela vyvíjet nějaká snaha, hned po přihlášení je vidět co zrovna kamarád dělá, jaké má aktuální rozpoloţení, kde byl na dovolené nebo s kým se právě zasnoubil. Tato fakta jsou samozřejmě závislá na tom, co a kdo aktualizuje a zveřejňuje. Facebook je všemocnou aplikací, na které si kaţdý najde to, co chce a co potřebuje. Jeho vyuţití je velkým přínosem pro obyčejné lidi, popularizaci zpěváků, politických stran, firemních prezentací nebo v tom horším případě velkou databází mnohdy nezabezpečených informací, které jsou snadno zneuţívány. Je nedílnou součástí dnešních ţivotů, dnešní doby a někteří si uţ bez něj svůj ţivot nedokáţou představit. Facebook je sice dobrý sluha, ale špatný 48
pán, pro většinu lidí představuje náplň volného času a poskytuje dojem nepřekonatelné modernosti a sdílnosti s lidmi které známe, ať uţ od vidění nebo jsou to naši kamarádi a přátelé. Všechno má ale své meze. V případě Facebooku můţe špatná ochrana osobních údajů nadělat více škody neţ ukradená peněţenka s doklady. Otázka bezpečnosti je stále nejčastější otázkou ohledně sociálních sítí. Po této stránce je Facebook uţ určitě všestranný s mnoha moţnostmi zabezpečení. (35) Audit, který byl proveden v prosinci roku 2011 (35), byl výsledkově naa dobré úrovni. Facebook tak ochranu uţivatelů bere velmi váţně, data pečlivě chrání a ačkoliv se objevila celá řada drobnějších připomínek a nedostatků, na jejichţ nápravě nyní Facebook bude muset pracovat, není prý třeba největší sociální síť podezřívat z ledabylého přístupu k ochraně zájmů. (35) Důleţitou větu, kterou by si uţivatelé měli zapamatovat je, ţe „Facebook je takový, jaký si ho kaţdý z nás udělá“.
7 ZABEZPEČENÍ A OCHRANA SOUKROMÍ 7.1 Ochrana soukromí a bezpečnost Facebooku Soukromí patří v sociálních sítích k velmi důleţitým bodům, o kterých se často diskutuje. Zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg tvrdí, ţe „Soukromí je mrtvé a uţ není společenskou normou“. (8) Lidé jsou stále více otevření a nemají problém zveřejňovat stále více informací o svém ţivotě. Stává se, ţe často ani nevědí, co všechno lze z jejich účtu na Facebooku „vytáhnout“, bez jejich vědomí. Jde převáţně o zabezpečení profilu, osobních dat a pohybu po sociální síti. Uţivatelé by měli věnovat pozornost individuálnímu nastavení soukromí a nikdy neposílat a nezveřejňovat informace, které jsou obsaţeny v jejich heslech, nebo bezpečnostních otázkách. Důleţitým aspektem bezpečnosti je uţ samotný přístupový email a heslo k němu přiřazené. Případů, kdy došlo k zneuţití nejen osobních údajů, je čím dál tím více. Příkladem můţe být případ z roku 2011, kdy se v Anglii muţ naboural do bankovních účtů svých sousedů. (38) K prolomení jejich hesla pouţil informace, které sami sousedé publikovali na Facebooku! Podle deníku The Telegraph Ian Wood strávil sledováním a shromaţďováním informací o svých známých aţ 18 hodin denně a poté, kdyţ se chtěl nabourat do bankovního účtu, stačilo zadat jméno. Na heslo si fiktivně nemohl vzpomenout, tak mu bankovní software poloţil bezpečnostní otázky: datum narození, jméno matky za svobodna, a jiné. Kde jinde se tyto informace mohl dozvědět, neţ na špatně zabezpečeném 49
účtu Facebooku.(38) Facebook uţ dávno není jen sociální síť, je to zároveň svébytná platforma pro aplikace třetích stran. Jak jiţ bylo zmíněno v práci, tyto aplikace mají přístup k informacím a přátelům. Důleţitou otázkou tak stále zůstává, co všechno jim je povoleno Otázka bezpečí není pouze na uţivatelské straně. Facebook v červnu roku 2011 spustil sluţbu rozpoznávání obličejů. Databáze obsahuje více neţ 75 bilionu fotografií, na kterých je označeno přes 450 milionu lidí. (37) Podle německého experta Caspara, Facebook podává svým uţivatelům nepřesné a zavádějící informace. Facebook svým softwarem na rozpoznávání obličejů porušuje německé a evropské zákony na ochranu soukromí. S ohledem, na platné zákony, by měl Facebook oslovit všechny uţivatele, zda chtějí poskytnout svá osobní biometrická data a figurovat tak v databázi. Místo toho ale Facebook udělal pravý opak a všichni uţivatele této sociální sítě jsou v databázi primárně zahrnuti. (37) Nutno dodat, ţe tuto utilitu lze v nastavení soukromí zakázat. Další velký rozruch vyvolala událost z roku 2011, kde se podařilo zveřejnit data více neţ sta miliónů uţivatelů veřejně na „peer to peer“ sítě. (27) Data stáhnul bezpečnostní konzultant a hacker Ron Bowles, který k tomu vyuţil jednoduchý program. Učinil tak proto, aby upozornil na bezpečnostní problémy, které Facebook suţují. Hlavním nebezpečím bylo, ţe se přes tato data dalo dostat i k lidem, kteří se v bezpečnostním nastavení sítě učinili nevyhledatelnými. (27) V září roku 2011 spustil Facebook novinku v zobrazování vlastního profilu jako „Timeline. (51) Jedná se o novou profilovou stránku, která přetvoří veškeré informace, fotky a další data do podoby časové osy počínaje narozením a konče současností. Postupem času se funkce Timeline zapne kaţdému uţivateli sociální sítě Facebook. Díky uţivatelům, kterým se líbí původní vzhled, se spustila vlna podvodných stránek spojená s deaktivací profilu v Timeline. Podvodných stránek, které lákají uţivatele Facebooku, je spousta a jejich pouţitím jsou osobní data opět v rukách nepovolaných osob.
50
7.2 Manuál pro bezpečné uţívání sociálních sítí (Facebooku) Základem bezpečného uţívání Facebooku jsou prvky nastavení ochrany soukromí a činností na sociální síti. Nepovolení neznámým a neověřeným aplikacím přístupu k datům a zveřejňování takových informací, které nemohou vést ke ztrátě identity a důleţitých dat.
7.2.1
Email a heslo
Prvním důleţitým prvkem je email, který se pouţívá při registraci a následném přihlašování. Není vhodné volit firemní nebo jinak důleţitý email. Větší důleţitost neţ k emailu samotnému je heslo pro přístup. Pouţitím dlouhého hesla (min. 8 znaků) se zmenšuje pravděpodobnost zneuţití. Důleţité je volit kombinaci velkých a malých písmen společně se speciálními znaky a čísly. Nehodí se datum narození, jméno ţeny či milenky, stejně tak se nehodí jméno vašeho psa či kočky. Ani cokoliv, co je dnes moţné s pomocí sociálních sítí snadno zjistit nebo odhadnout. Dobré je také heslo časem změnit. Cesta: Účet → Nastavení účtu → záložka Obecné → Upravit u položky Heslo
Obrázek 8 : Nastavení hesla
Zdroj: http://www.facebook.com
51
Je vhodné si také v tomto nastavení zvolit druhý email, z důvodu pojistky při ztrátě primárního emailu. Odškrtnutím moţnosti povolení přátelům zahrnovat emailovou adresu v aplikacích pro stahování informací se nebudou moci nepovolané osoby dozvědět váš email.
Cesta: Účet → Nastavení účtu → záložka Obecné → Upravit u položky E-mail
Obrázek 9 : Nastavení emailu
Zdroj: http://www.facebook.com
7.2.2
Viditelnost informací v profilu Jedna z nejdůleţitějších částí bezpečného uţívání. Pomocí nástroje pro interaktivní
výběr uţivatelů je moţno spravovat soukromí svých aktualizací stavu, fotek a informací, a to při sdílení nebo i po zveřejnění. Volbou přátelé se povolí zobrazení informací pouze přátelům. Cesta: Účet → Nastavení soukromí → Checkbutton Přátelé
52
Obrázek 10 : Výchozí soukromí
Zdroj: http://www.facebook.com
V lepším případě volbou „Vlastní nastavení“ je moţnost zobrazení informacím konkrétním uţivatelům v seznamu nebo zároveň skrýt obsah určitým uţivatelům. Cesta: Účet → Nastavení soukromí → Checkbutton Vlastní nastavení → Vlastní nastavení soukromí Obrázek 11 : Nastavení soukromí
Zdroj: http://www.facebook.com 53
7.2.3
Soukromí kontaktních údajů Ve výchozím nastavení soukromí mohou přátelé vidět v profilu kontaktní údaje (např.
telefonní číslo nebo email). Je důleţité je buď vůbec nezveřejňovat, nebo je jednoduše zabezpečit pomocí interaktivního výběru. Vlevo jsou sloţky k vyplnění a k jednotlivým poloţkám je moţnost volit druh zveřejnění (veřejný údaj, viditelnost pouze přátel, vlastní nastavení, viditelnost „pouze já“). Nejlepší volbou je volit to, co chce kdo sdílet a hlavně komu. Nejhorší varianta nechávat všechny informace veřejné všem. Moţnost vpravo „Zobrazit jako“ ukáţe výsledné zobrazení profilu jak veřejnosti, tak konkrétních osob v seznamu přátel. Cesta: Účet → Upravit profil
Obrázek 12 : Nastavení soukromí 2
Zdroj: http://www.facebook.com
54
7.2.4
Upozornění na přihlášení Upozornění na přihlášení nezajistí bezpečnější účet, ale dozvíte se o tom, ţe se někdo
jiný přihlásil na váš účet. Pokaţdé kdyţ dojde k přihlášení z počítače či mobilu, který jste doposud nepouţili, bude vám poslána zpráva. V základní podobě e-mailem, pokud ale Facebooku svěříte své číslo mobilu, můţe vám přijít i varovná SMS zpráva. Cesta: Účet → Nastavení účtu → Zabezpečení → Upozornění na přihlášení
Obrázek 13 : Nastavení zabezpečení
Zdroj: http://www.facebook.com
7.2.5
Bezpečnostní otázka
Cesta: Účet → Nastavení účtu → Zabezpečení → Bezpečnostní otázka Ve stejném nastavení je také moţnost vyplnit bezpečnostní otázku. Bezpečnostní otázka je v době sociálních sítí jednou z nejvíce nebezpečných věcí a v ţádném případě není vhodné pouţívat bezpečnostní otázky tam, kde neumoţňují určit vlastní bezpečnostní otázku – tedy takovou, kterou nelze z nějakých zdrojů odhadnout nebo zjistit.
55
7.2.6
Facebook aplikace a reklamy Nejsnadnější způsob zneuţití účtu na Facebooku je moment, kdy uţivatel schválí
přístup k účtu nějaké aplikaci – hry, horoskopy, zábavné kvízy, dotazníky, hodnocení přátel, zjištění kdo vás nejvíce „sleduje“, hodnocení fotografií, fotografické koláţe, a desítky dalších moţných příkladů – ve většině případů jsou aplikace na Facebooku pouţívány hlavně pro získávání osobních údajů, šíření virů, podvody, krádeţe identit či spam. (2) Cesta: Účet → Nastavení účtu → Aplikace → Nastavení aplikací
Obrázek 14 : Nastavení aplikací
Zdroj: http://www.facebook.com
Společnost Facebook neuděluje aplikacím třetích stran nebo reklamním sítím právo vyuţívat ve svých reklamách jméno ani fotku. Pokud je to umoţněno, bude způsob pouţití údajů určen nastavením, která jsou zvolena. Pokud je tedy vybráno, ţe nikdo nebude moci vidět zobrazování údajů, po kliknutí na „To se mi líbí“ jakékoliv firmy, aplikace, výrobku nikdo neuvidí, jak se pohybujete po Facebooku.
56
Cesta: Účet → Nastavení účtu → Reklamy na Facebooku
Obrázek 15 : Reklamy třetích stran
Zdroj: http://www.facebook.com
57
8 BUDOUCNOST SOCIÁLNÍCH SÍTÍ Sociální sítě jsou fenoménem dnešní doby podobně, jako jím v minulosti byly sluţby společností AOL a Yahoo!. Obě společnosti se však dnes krčí ve stínu mnohem mocnějšího Google a jsou vděčné za kaţdou desetinu procenta internetového publika, které se jim na jeho úkor podaří získat. (46) Jistou mírou se na tom podílela inovace a sledování nových trendů. Dříve byl pojem Google byl „pouhým“ synonymem pro internetové vyhledávání, zatímco ten dnešní působí v široké paletě oblastí, mezi kterými nechybí vývoj operačních systémů (OS Android, Chrome OS), internetových prohlíţečů (Chrome), aplikace Google Earth, Google Translate či cloudových kancelářských aplikací (Google Apps) a cloud computingu obecně (Google App Engine). V neposlední řadě i Google +, kterým společnost ukázala, ţe inovace a zachycení nových trendů, které jsou zrovna „IN“, se vyplatí. (29) Kdyby společnost Google zůstala pouhopouhým vyhledávačem, tak by její cash flow a image zůstala kdesi v hlouby samotného internetu. Sociální sítě se stále více a více vkrádají do ţivotů většiny lidí na světě a to dokonce i těch, kteří nejsou „online“. Je jasné, ţe význam sociálních sítí bude i nadále stoupat, ale časem se pravděpodobně bude ubírat jiným směrem. Facebook zřejmě potká podobný úděl jako v případě společností AOL a Yahoo!. Ne tedy, ţe by se zájem o něj měl nutně propadnout aţ tak nízko, ale v následujících letech zřejmě budou nové fenomény a trendy, které mohou business a postavení Facebooku ovlivnit. Pokud se sociální síť Facebook bude drţet trendů stejně tak jako např. společnost Google, bude schopen si svou dnešní pozici udrţet. (46) Dnes jsou jiţ hojně uţívaná videa v televizních novinách ze serveru Youtube a proč ne, jsou téměř zadarmo a rychle k dosaţení. Význam sociálních sítí zaměřených na video tak bude stoupat, stejně jako portfolio sluţeb těchto serverů. Jak je to uţ dnes vidět na YouTube, podobné servery nakupují práva ke klasickým filmům a nabízí je online ke shlédnutí. Videoservery se tak časem dostanou do převahy a uţivatelům nabídnou zajímavý obsah. Jak jiţ bylo řečeno v tématu marketingu, sociální sítě jsou důleţité jak pro média, tak pro naprostou většinu firem. Na sociální marketing jsou jiţ dnes specializované marketingové agentury. (9) Sociální sítě budou lidstvo ovlivňovat ještě řadu let. V následujícím desetiletí můţe být očekáván neustálý přísun nových uţivatelů a také nových sluţeb, nabízených prostřednictvím sociálních sítí. Svůj podíl budou mít také v korporátní sféře a to jak na zefektivnění vnitrofiremní komunikace a spolupráce, tak i na komunitu zájemců kolem konkrétní značky či produktu a její následné vyuţití pro marketingové účely. (9) 58
9 ZÁVĚR Cílem této práce bylo zmapovat sociální sítě a poukázat na pozitivní a negativní vlivy na uţivatele těchto sociálních sítí. Za tímto účelem byl proveden kvantitativní průzkum, jehoţ výsledky byly zpracovány do výsledných grafů. Z průzkumu vyplynulo, ţe naprostá většina uţivatelů sociálních sítí u nás pouţívá nejpopulárnější síť Facebook. České sociální sítě jsou pomalu na ústupu a nahrazují je bytelnější zahraniční „giganti“. Velká část populace na sociálních sítích tráví aţ několik hodin denně a podle výsledků průzkumu na nich převáţně chatují, zajímají se o novinky svých přátel a rádi zveřejňují nové fotografie a videa. Více jak 58% respondentů se ztotoţňuje s myšlenkou, ţe vyuţívání sociálních sítí je dobré a pouze 13% respondentů je striktně proti sociálním sítím. Otázky na bezpečnost nejen svých účtů, ale i osobních dat, ukazují celosvětový problém v řádném zabezpečení svých dat. Pro více jak 52% respondentů není problém sdílet veřejně svůj email, různé osobní informace a zaměstnání. Kaţdý desátý uţivatel pak sdílí i své telefonní číslo. Výsledky získaných dat tak potvrdily, ţe lidé si svého soukromí na sociálních sítích příliš nevšímají a nevidí v tom nějakou velkou hrozbu. Můţe to být dáno odpovědí téměř 4% respondentů, kterým byl zneuţit jejich účet. Jejich zabezpečení je po těchto zkušenostech určitě na jiné úrovni. Na základě výsledků, byl sestaven manuál pro bezpečné chování a uţívání sociální sítě Facebook. Ukazuje důleţité prvky zabezpečení a ochrany soukromých dat a sniţuje tak riziko zneuţití nebo odcizení. Sociální sítě si podmanily svět a jejich vliv na dnešní společnost je i z průzkumu značný. Média, firmy, ale i samotní uţivatelé se jim podřizují a jsou to právě sociální sítě, které udávají směr jakým se v dnešní pavučině sítí pohybovat. Někteří jsou odpůrci a jiní je milují. Někteří je nepouţívají a další jsou na nich závislí. Někteří je aktivně uţívají a někteří zase zneuţívají. Takový je svět a taková je doba. Lidstvo si je podmanilo a do jisté míry to ovlivnilo a neustále ovlivňuje naše ţivoty. Dokáţou být dobrým sluhou, ale zároveň zlým pánem. Přijít o identitu na sociálních sítích můţe být jednoduché, pokud se nedodrţují zásadní pravidla, která vedou k bezpečnému pohybu na tomto dnešní fenoménu.
59
10 POUŢITÁ LITERATURA Bibliografie 1) BARABÁSI, Albert - László. V pavučině sítí. Praha : Ladislav Horáček - Paseka, 2005. V říši náhody, s. 21, ISBN 8071857513. 2) DĚDIČEK, Dominik. Facebook, sbírka nejužitečnějších postupů. Brno: Computer Press, a.s., 2010, ISBN 978-80-251-2963-0. 3) KYŠKA, Roland. Všetci sme nahí na Facebooku. Český Těšín : FORZA MUSIC spol., 2010. Ako vznikal Facebook alebo dodrţiava Mark Zuckerberg Boţie prikázania?, s. 9-13, ISBN 978-80-89359-24-0. 4) KYŠKA, Roland. Všetci sme nahí na Facebooku. Český Těšín : FORZA MUSIC spol., 2010. Barackovi priatelia alebo jako internet vyhrál Obamovi voľby, s. 15-16, ISBN 978-80-89359-24-0. 5) KYŠKA, Roland. Všetci sme nahí na Facebooku. Český Těšín : FORZA MUSIC spol., 2010. Pvodne v sieti alebo nové médiá v krízových situácíách, s. 43-45, ISBN 978-80-89359-24-0. 6) KYŠKA, Roland. Všetci sme nahí na Facebooku. Český Těšín : FORZA MUSIC spol., 2010. Prečo býť na Facebooku, s. 86-88, ISBN 978-80-89359-24-0. 7) KYŠKA, Roland. Všetci sme nahí na Facebooku. Český Těšín : FORZA MUSIC spol., 2010. Fanúšíkovia v akcii alebo falešníci v háboch celebrit, s. 66-67, ISBN 97880-89359-24-0. 8) KYŠKA, Roland. Všetci sme nahí na Facebooku. Český Těšín : FORZA MUSIC spol., 2010. Cesta súkromia na Facebooku?, s. 103 - 108, ISBN 978-80-89359-24-0. 9) SHIH, Clara. Vydělávejte na Facebooku. Brno: Computer Press, a.s., 2010, Budoucnost sociálního podnikání, s. 211-218, ISBN 978-80-251-2833-6. 10) SHIH, Clara. Vydělávejte na Facebooku. Brno: Computer Press, a.s., 2010, ISBN 97880-251-2833-6. 11) SHIH, Clara. Vydělávejte na Facebooku. Brno: Computer Press, a.s., 2010, Čtvrtá revoluce, s. 25-26, ISBN 978-80-251-2833-6. 12) SHIH, Clara. Vydělávejte na Facebooku. Brno: Computer Press, a.s., 2010, Specializované sítě a soukromé sítě, s. 33-34, ISBN 978-80-251-2833-6. 13) SHIH, Clara. Vydělávejte na Facebooku. Brno: Computer Press, a.s., 2010, Vývoj digitálních médií, s. 51-54, ISBN 978-80-251-2833-6. 60
14) SHIH, Clara. Vydělávejte na Facebooku. Brno: Computer Press, a.s., 2010, Sociální prodeje, s. 75-80, ISBN 978-80-251-2833-6. 15) SHIH, Clara. Vydělávejte na Facebooku. Brno: Computer Press, a.s., 2010, Marketing v sociálních sítích, s. 95-96, ISBN 978-80-251-2833-6. 16) SHIH, Clara. Vydělávejte na Facebooku. Brno: Computer Press, a.s., 2010, Sociální nábor, s. 136-137, ISBN 978-80-251-2833-6. 17) SHIH, Clara. Vydělávejte na Facebooku. Brno: Computer Press, a.s., 2010, Pasivní doporučení a virální marketing, s. 110-113, ISBN 978-80-251-2833-6.
Internetové zdroje
18) BEDNÁŘ, Vojtěch. Udělejte z uţivatelů sociálních sítí své konečné zákazníky. Strategie.cz
[online].
22
[cit.
2012-01-03].
Dostupné
z:
http://strategie.e15.cz/special/udelejte-z-uzivatelu-socialnich-siti-sve-konecnezakazniky-683424 19) BELLEGHEM, Steven. Slideshare [online]. 2011 [cit. 2011-12-02]. Social media around
the
world
2011.
Dostupné
z
WWW:
. 20) BOYD, Danah M.; ELLISON, Nicole B. Social Network Sites: Definition, History, and Scholarship . Journal of Computer-Mediated Communication [online]. 2007, 13(1),
article
11,
[cit.
2011-11-16].
Dostupný
z
WWW:
. ISSN 1083-6101. 21) Celebrity na Twitteru: IT, herci, zpěváci, sportovci a porno hvězdy. Živě.cz [online]. 31.7.2009 [cit. 2012-01-08]. Dostupné z: http://bulvar.blog.zive.cz/2009/07/celebrityna-twitteru-it-herci-zpevaci-sportovci-a-porno-hvezdy/ 22) ČECHOVÁ, Dagmar. Sociální vztahy na internetu. Vestylu [online]. 8.9.2010 [cit. 2011-12-31]. Dostupné z: http://vestylu.cz/sex-a-vztahy/socialni-vztahy-na-internetu/ 23) Česko a sociální sítě v číslech. Technet.cz [online]. 19.1.2009 [cit. 2012-01-08]. Dostupné z: http://www.pooh.cz/pooh/a.asp?a=2016497 24) DOČKAL, Daniel . Lupa.cz [online]. 2011 [cit. 2011-12-02]. Sociální sítě si podmanily
svět
(fakta
a
čísla
hlavně 61
o
Evropě).
Dostupné
z
WWW:
. 25) Facebook a jeho chytrý seznam přátel. Facemag.cz [online]. 11.8.2011 [cit. 2012-0108]. Dostupné z: http://www.facemag.cz/facebook-a-jeho-chytry-seznam-pratel/ 26) Facebook má oficiálně tři miliony českých uţivatelů. Facemag [online]. [cit. 2011-1231]. Dostupné z: http://www.facemag.cz/facebook-ma-oficialne-tri-miliony-ceskychuzivatelu/ 27) FIŠER, Miloslav. Facebooku unikla data více neţ 100 miliónů uţivatelů, jsou volně ke staţení.
Allfacebook.com
[online].
[cit.
2012-01-10].
Dostupné
z:
http://www.novinky.cz/internet-a-pc/207240-facebooku-unikla-data-vice-nez-100milionu-uzivatelu-jsou-volne-ke-stazeni.html 28) GLOBAL DIGITAL COMMUNICATION: Texting, Social Networking Popular Worldwide
.
Pewglobal.org.
20.12.2011
[cit.
2011-12-21].
Dostupné
z:
http://www.pewglobal.org/2011/12/20/global-digital-communication-texting-socialnetworking-popular-worldwide/1/ 29) Google.
Wikipedie.cz
[online].
29.12.2011
[cit.
2012-01-10].
Dostupné
z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Google 30) HUJER, Petr. Lupa. Používáte bezpečná hesla?. 1.6.2000 [cit. 2011-12-22]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/pouzivate-bezpecna-hesla/ 31) Idnes.cz [online]. 19.8.2011 [cit. 2011-12-19]. Šlesvicko-Holštýnsko zakázalo firmám pouţívat
odkaz
na
Facebook.
Dostupné
z
WWW:
. 32) JAVŮREK, Karel. Hodnota Facebooku je uţ 85 miliard dolarů, má 650 milionů uţivatelů.
Živě.cz
[online].
22.3.2011
[cit.
2012-01-08].
Dostupné
z:
http://www.zive.cz/bleskovky/hodnota-facebooku-je-uz-85-miliard-dolaru-ma-650milionu-uzivatelu/sc-4-a-156340/default.aspx 33) KOČÍ, Mirek. Facebook prvně pokořil Google, v roce 2010 byl nejnavštěvovanější stránkou v USA. PC tuning [online]. 3.11.2011 [cit. 2012-01-08]. Dostupné z: http://pctuning.tyden.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=19731&ca tid=1&Itemid=57 34) KOŢNÍK, Jan. Technet.cz [online]. 18.12.2011 [cit. 2011-12-20]. Facebook a Twitter byly nejrychlejšími posly špatných zpráv. I u Havla. Dostupné z WWW:
62
. 35) LAUSCHMANN, Jindřich. Facebook je po auditu. Dostal dlouhý seznam předsevzetí. Tyinternety.cz
[online].
31.7.2009
[cit.
2012-01-08].
Dostupné
z:
http://www.tyinternety.cz/socialni-site/facebook-je-po-auditu-dostal-dlouhy-seznampredsevzeti-5674 36) Marketing v sociálních sítích. Manzes [online]. [cit. 2012-01-05]. Dostupné z: http://www.manzes.cz/marketing-v-socialnich-sitich 37) MCKINLEY, Matt. Germany Scolds Facebook’s Facial Recognition Software. Allfacebook.com
[online].
3.8.2011
[cit.
2012-01-10].
Dostupné
z:
http://www.allfacebook.com/germany-scolds-facebooks-facial-recognition-software2011-08 38) MCKINLEY, Matt. Man Hacked Neighbors’ Bank Accounts Using Facebook. Allfacebook.com
[online].
16.8.2011
[cit.
2012-01-10].
Dostupné
z:
http://www.allfacebook.com/man-hacked-neighbors%E2%80%99-bank-accountsusing-facebook-2011-08 39) Myspace.
Wikipedia
[online].
29.12.2011
[cit.
2012-01-07].
Dostupné
z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Myspace 40) NÝVLT, Václav. Technet.cz [online]. 13.5.2011 [cit. 2011-12-14]. Facebook je nejděsivější nástroj CIA a FBI. Dostupné z WWW: . 41) PAVLÁSEK, Petr, Sociální sítě a jejich vliv na dnešní společnost (výsledky průzkumu), Vyplnto.cz [online]. 11.11.2011 [cit. 2012-01-10]. Dostupné z: http://facebook-vliv-na-lidi.vyplnto.cz. 42) Představujeme profil Moje historie. Facebook.com [online]. [cit. 2012-01-11]. Dostupné z: http://www.facebook.com/about/timeline 43) SALMAN, Ahmed. Parents Helping Their Underage Kids Registering on Facebook?. Techclump
[online].
29.10.2011
[cit.
2011-12-30].
Dostupné
z:
http://www.techclump.com/parents-helping-their-underage-kids-registering-onfacebook/ 44) Sociální sítě.cz [online]. 2008 [cit. 2011-11-16]. Historie sociálních sítí. Dostupné z WWW: .
63
45) SULLIVAN, Mark. Nový konkurent sítí Facebook a Twitter. Google představuje Google+.
PC
World
[online].
2.7.2011
[cit.
2012-01-08].
Dostupné
z:
http://pcworld.cz/novinky/novy-konkurent-siti-facebook-a-twitter-google-predstavujegoogle-20527 46) SUSTER, Mark. Social Networking: The Future. Techcrunch.com [online]. 5.12.2010 [cit. 2012-01-10]. Dostupné z: http://techcrunch.com/2010/12/05/social-networkingfuture/ 47) SVĚRÁK, Petr. Facebook: Změny v systému způsobily největší výpadek za poslední roky.
Computerworld.
25.9.2010
[cit.
2011-12-22].
Dostupné
z:
http://computerworld.cz/internet-a-komunikace/facebook-zmeny-v-systemuzpusobily-nejvetsi-vypadek-za-posledni-roky-7764 48) SVOBODA, Jakub. Zynga vydělává na Facebooku 500 000 dolarů denně. Tyinternety [online]. 30.9.2009 [cit. 2012-01-04]. Dostupné z: http://www.tyinternety.cz/socialnisite/zynga-vydelava-na-facebooku-500-000-dolaru-denne-242 49) TRONÍČEK, Jakub. Facebook začali ve velkém vyuţívat zločinci i policie. Novinky.cz [online].
25.5.2009
[cit.
2012-01-08].
Dostupné
z:
http://www.novinky.cz/krimi/169528-facebook-zacali-ve-velkem-vyuzivat-zlocinci-ipolicie.html 50) WERNER, Lukáš. Kvůli Facebooku se propouští. Uţ i v Česku. Týden.cz [online]. 20.7.2009 [cit. 2012-01-08]. Dostupné z: http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/kvulifacebooku-se-propousti-uz-i-v-cesku_129484.html 51) What Is Social Networking?. Social Networking [online]. c2009 [cit. 2011-11-16]. Dostupné z WWW: . 52) ZANDL, Patrik. Lupa.cz [online]. 11.8.2009 [cit. 2011-12-19]. Marketing na Facebooku:
Stránka
versus
Skupina.
Dostupné
z
WWW:
.
64
Seznam pouţitých obrázků Obr. 1. Časová osa sociálních médií ........................................................................................ 12 Obr. 2. Klíčové momenty v historii Facebooku ....................................................................... 14 Obr. 3. Graf hodnoty Facebooku .............................................................................................. 15 Obr. 4. Mapa sociálních sítí ..................................................................................................... 17 Obr. 5. Grafy Evropa ................................................................................................................ 18 Obr. 6. Věk uţivatelů Faceboku V ČR..................................................................................... 24 Obr. 7. Oslovení zákazníků ...................................................................................................... 31 Obr. 8. Nastavení hesla ............................................................................................................ 51 Obr. 9. Nastavení emailu .......................................................................................................... 52 Obr. 10. Výchozí soukromí ...................................................................................................... 53 Obr. 11. Nastavení soukromí.................................................................................................... 53 Obr. 12. Nastavení soukromí 2................................................................................................. 54 Obr. 13. Nastavení zabezpečení ............................................................................................... 55 Obr. 14. Nastavení aplikací ...................................................................................................... 56 Obr. 15. Reklamy třetích stran ................................................................................................. 57
65
