www.projekt-beskydy.cz Příručkou chceme přispět k šíření a vysvětlení pojmu sociální podnik tak, aby motivovala k jejich zakládání, vyvolala zájem pracovat v nich, inspirovala ke spolupráci s nimi a upozornila na potřebu jejich politické i programové podpory a legislativní úpravy.
na závěr >
Přejeme sociálnímu podniku, aby vyrostl v plnohodnotný a uznávaný právní subjekt a vytrvalost všem, kteří se vydají na cestu sociálního podnikání. za autorský tým Jarmila Šagátová manažer projektu
KAZUIST, spol. s r. o. Regionální poradenské a informační centrum Sídlo: Husova 401, 739 61 Třinec Kancelář: Družstevní 294, 739 61 Třinec e-mail:
[email protected]
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
sociální podnik je ...
úvodní slovo >
Zkušenosti ze zemí Evropské unie ukazují, že právě sociální ekonomika a sociální podnikání dokáží spojit k řešení nových problémů zdánlivě protichůdné motivy: ekonomickou racionalitu, sociální cíle, poskytnutí příležitostí k zařazení sociálně znevýhodněných občanů, ohleduplnost k místnímu životnímu prostředí a respekt k různým tradicím. Koncept sociální ekonomiky vychází z premisy, že stát a municipality již nemohou v plné míře uspokojovat rozmanité a rostoucí potřeby obyvatel a ani je finančně zabezpečovat, ale že ani čistě komerční pojetí nevyhovuje nárokům moderní demokratické společnosti především na dostupnost služeb a uplatnění veřejného zájmu. Neoddělitelnou hodnotou spojenou se sociální ekonomikou je i využívání a posilování tzv. sociálního kapitálu, to je mezilidských vztahů, důvěry, pomoci a pochopení druhých. Sociální ekonomika se vzhledem ke svému potenciálu stala v uplynulých letech předmětem stálého zájmu Evropského ekonomického a sociálního výboru (EESC), Mezinárodní organizace práce a Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD). V podpoře sociální ekonomiky je spatřován nástroj k sociální inkluzi, rozvoji místní zaměstnanosti, vyváženému ekonomickému rozvoji přispívajícímu k prosperitě lokalit .
Jmenuji se sociální podnik a pocházím z rodiny sociální ekonomiky, jejíž původ sahá do sedmdesátých let 20. století. Mé příbuzenstvo v Evropě se rozrůstá a rád bych se usadil i v České republice.
V nových členských zemích Evropské unie se pojem sociálního podnikání teprve zabydluje, není stanovena jeho oficiální definice ani jednotné chápání. V České republice vznikají různé iniciativy na podporu sociálního podnikání od roku 2005. Mezi těmi nejzřetelnějšími je Iniciativa EQUAL, která sdružuje několik pilotních projektů v oblasti sociálního podnikání z různých krajů Čech a Moravy. Poznatky z realizace těchto projektů by se měly stát oporou dalším projektům a organizacím, které oslovily myšlenky sociálního podnikání, a měly by vytvářet poznatkové zázemí pro potřeby veřejné správy při přípravě veřejných politik. Lze se oprávněně domnívat, že i projekt „Beskydy pro všechny“, který je realizován společností KAZUIST, spol. s. r. o., se stane motivujícím a užitečným příspěvkem nejen ke zpřístupnění Beskyd pro hendikepované spoluobčany, ale povede i k hlubšímu pochopení významu sociálního podnikání v České republice.
PhDr. Jaroslava Šťastná zástupce Rady vlády pro NNO v Národní tématické skupině Iniciativy EQUAL Katedra sociální práce Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze
Nejčastějším projevem poslání sociálního podniku je vytváření pracovních příležitostí zejména pro osoby, které z různých důvodů obtížně hledají pracovní uplatnění …
Evropský trend
N
a prahu 21. století se v plné šíři ukázaly nové problémy, jimž evropské země budou v příštích desetiletích čelit a k jejichž řešení hledají nové přístupy. Jde o problémy spojené s demografickými změnami - hlavně se stárnutím populace při souběžné proměně fungování rodin, které již nemohou plně zabezpečit pomoc závislým členům domácností. Jde také o nalezení způsobů, jak pomoci hendikepovaným skupinám obyvatelstva při jejich začleňování do chodu společnosti. V neposlední řadě jde o šetrné využívání místních zdrojů s důrazem na jejich obnovitelnost tak, abychom zachovali kvalitu života a obyvatelnost různých lokalit. Značnou roli hrají i negativní důsledky ekonomické globalizace, na něž lidé reagují snahami po posílení sdružování, upevňováním sociálních vazeb a stanovováním recipročně sdílených norem a hodnot. Nejen ekonomické změny, ale sociální problémy jako je chudoba, zvyšující se majetkové rozdíly, migrace, nezaměstnanost a prolínání různých kultur, vyžadují nová řešení a nové instituce.
Pracovní příležitost
Zaměstnávám převážně osoby zdravotně nebo jinak
Nikdo nejsme dokonalí Byl jednou jeden pes, který mnoho let myslivci věrně sloužil při lovu. Když zestárnul, zuby mu ztupěly a vypadly, takže nemohl chytat zajíce, neboť kterého chytil ten se mu z tlamy vysmykl. I shledal myslivec starého psa neschopného další služby a vyhnal ho do lesa, aby na jeho místo přivedl psa mladého. Starý pes bloudil černým lesem až potkal hospodáře z nedalekého statku u lesa. Hospodář se nad ním slitoval, vzal na svůj statek, dal mu najíst a napít a nabídl mu, zda by mu nechtěl pomoci hlídat ovce. Starý pes, jak byl v noci zvyklý bdít a spát jen na jedno oko, nabídku s radostným štěkotem přijal. Ráno šel hospodář zkontrolovat stádo a zjistil, že starý pes všechny ovce uhlídal …
„Svět je plný ochotných lidí - jedni jsou ochotni pracovat, druzí jsou ochotni nechat je pracovat“
Robert Frost
Pracovní příležitost
V
< motto
době, kdy se státy Evropské unie potýkají s významnou strukturální nezaměstnaností, je velký význam kladen na účinné „léky“ stimulující zaměstnanost. Vedle
ne vždy zcela úspěšných nástrojů politik zaměstnanosti se tak objevují inovativní způsoby léčby trhu práce. Zde se v poslední době zájem léčitelů obrací k nástrojům sociální ekonomiky, jejíž praktickým projevem jsou sociální podniky. Tyto subjekty díky
„ „
… Máme tady 100 % zaměstnanců se zdravotním postižením. Při jejich výběru počítáme s různým druhem postižení, tak aby mohli zvládat různě náročné činnosti. Máme rozjednaný další projekt. Chceme zaměstnat další osoby se zdravotním postižením po dobu maximálně jednoho roku a připravit je tak na to, aby si hledali uplatnění na volném trhu práce …
“
Ladislav Dobša vedoucí chráněné dílny ERGON, Třinec
“
… V chráněné dílně pracuji 3 měsíce. I tak krátká doba stačila na to, abych se mohla těšit na nové ráno. Je radost pozorovat, kolik krásné, hodnotné a zajímavé práce dokážou ruce žen nad 50 let. Sama jsem hledala práci 5 let. Už nemusím chodit se složenkami na sociální úřad. Styděla jsem se, že si neumím vydělat na svoji obživu. Tiše si přeji, abych tady mohla pracovat co nejdéle …
paní Bronislava, zaměstnaná občanským sdružením Beskydská tvorba, Jablunkov
svému sociálnímu zaměření a specifickému způsobu fungování vytvářejí pracovní příležitosti, a to zejména pro jednotlivce a skupiny, kteří mají znevýhodněné postavení na trhu práce. Ať již jde o přechodný „inkubátor“, kde jsou vedení ke vstupu na otevřený trh práce, nebo o trvalá pracoviště, právě poskytování zaměstnání je to, co sociální podniky odlišuje od ostatních organizací tzv. „třetího sektoru“.
Od klasické byznys sféry se sociální podnik liší zejména vnímáním zisku a jeho použitím …
Sto zlaťáků není k zahození, mít sto přátel je však lepší V jedné hluboké a široké řece měl svoje království Vodník. Postavil si pod vodou zámek, do kterého schovával všechny poklady. Měl vlastně všechno bohatství, chybělo mu jen jedno: Někdo, kdo by se s ním nad poklady radoval. Byl ve svém sídle sám. Asi proto se často díval na rodinu chudého dřevorubce, který bydlel v malé chaloupce u řeky. Ve stavení se pořád něco dělo, pořád tam bylo živo a přitom veselo. Dřevorubec se činil nejvíc v lese nebo kolem domu a učíval přitom některého ze svých synů. Jeho žena se zase starala, aby měli všichni včas jídlo, aby nosili čisté košile a aby se jim v chaloupce líbilo. Neměli žádné bohatství a přesto vypadali vesele a spokojeně …
Jiný pohled na zisk
„T
řetí sektor“, jehož součástí je sociální podnik, se vyznačuje aktivitami „ne-pro-zisk“. Tento pojem neznamená, že sociální podnik neusiluje o dosažení zisku, slovíčko „ne“
pouze vyjadřuje, že snaha o dosažení zisku není prioritou. V klasickém byznysu je zisk primárním cílem, v sociálním podniku je primární sociální cíl vyjádřený veřejným
„Chatrč ze slámy, v níž se lidé smějí, má větší cenu než palác, ve kterém lidé pláčí“ čínské přísloví
< motto
prospěchem a zisk prostředkem k jeho udržitelnosti. Přebytky vytvořené jeho činností nejsou ve formě finančního kapitálu rozdělovány mezi vlastníky a společníky, ale dále investovány tak, aby přinesly užitek určité komunitě či širší společnosti - tedy do rozvoje sociálního kapitálu. Na rozdíl od tradičních neziskových organizací se vyznačuje snahou o zajištění efektivity své produkce či poskytování služeb, jako prostředku k dosažení
„
… Vzhledem k tomu, že jsem pracovala 12 let na obecním úřadě vím, že v naší obci chybí sociální služby a také je vysoký podíl občanů se zdravotním postižením, invalidních důchodců a zdravotně znevýhodněných občanů. Velmi mi pomohla pomoc ze strany spoluiniciátora projektu. Myslím, že firma založená na sociálním cítění může v našich podmínkách dobře fungovat a rozvíjet se. Chceme výhledově zaměstnat alespoň 15 lidí a navázat na regionální rozvoj Osoblažska … paní Dáša zakladatelka sociálního družstva OSA v Osoblaze
“
sociálního cíle.
Přínos sociálního podniku není chápán pouze jako finanční hodnota, ale společně se sociálním a/nebo ekologickým přínosem ekonomické aktivity podniku tvoří tzv. „pozitivní externalitu“…
Jiný pohled na zisk
Peníze jsou pro mě prostředkem k plnění sociálního poslání
Když 1 + 1 > 2
Nabízím řešení, které „vydělává“ nejen peníze.
Když spojím podnikání s potřebou pomáhat druhým, dosáhnu něco víc Kombinace podnikavosti a ochoty pomáhat druhým (sociálního cítění) je výsadou sociálních podnikatelů. Díky své orientaci na prospěch ostatním před vlastním užitkem může „zabít nejen dvě, ale více much jednou ranou“. Jak? Prodejem své produkce vytváří hospodářskou hodnotu, čímž zabezpečuje sebe a své zaměstnance. Zapojením znevýhodněných skupin vytváří společenskou hodnotu, čímž pomáhá státu řešit sociální otázky. Protože však působí na trhu, kterého se účastní široká veřejnost, působí díky konkurenčnímu a zodpovědnému chování ve prospěch všech jeho účastníků, tedy i náš …
Když 1 + 1 > 2
Č „Nejužitečnější ze všech umění je umění být někomu užitečný“
Benjamin Franklin
< motto
innost sociálního podniku je vedena přesvědčením a zájmem nejen o ekonomické zhodnocení své produkce, ale také, a to prioritně, o svůj příspěvek k sociálnímu
rozvoji, k tvorbě sociálního kapitálu. Navíc je často zapojen do aktivit v oblasti ochrany životního prostředí. Sledováním uvedených cílů tak sociální podnik splňuje kritéria „udržitelného rozvoje“ protože vytváří nejen ekonomickou ale i sociální přidanou hodnotu, přičemž minimalizuje škodlivé dopady své činnosti.
… Vybudovat sociální firmu může být pro podnikatele výzvou, i když zřejmě předpokládá notnou dávku altruismu.
„
“
Na druhou stranu se dá vytvořit poměrně prosperující firmu, která bude ekonomicky soběstačná a dobře fungovat a vedle toho bude plnit sociální cíl. Když se budu ptát na to, jestli bych měl začít se sociální firmou a proč bych to měl dělat, tak si odpovím ano, je tam nějaký jiný zisk než finanční … to podnikání má další smysl, a to je zaměstnávání lidí se zdravotním postižením a vytváření příležitosti pro ně žít prostě běžným způsobem …
Pavel Novák ředitel FOKUS Praha
Zhodnocování nefinančních zdrojů jako je důvěra, partnerství či sdílené hodnoty a kvalitní sociální vazby umožňuje dosáhnout sociálnímu podniku prospěšnost a prosperitu.
Prospěšnost sociálního podniku se projevuje zejména na regionální úrovni …
Prospěch regionu
Usiluji o rozvoj prostředí a naplnění potřeb regionu, ve kterém mám
„Lék aplikovaný lokálně je nejúčinnější“ Je známo, že člověk, který žije nějakou dobu v izolaci je pak náchylnější na škodlivé jevy okolí. Špatně zvládá nápor různých zákeřných bacilů, v důsledku toho často musí zpět do ústraní aby se vyléčil.
Prospěch regionu
Region je organismem, který žije svým specifickým životem a někdy není dost odolný, aby se ubránil vnějšímu vývoji světa projevům globalizace. Proto potřebuje účinnou lokální léčbu proti těmto neduhům. Jen „rodinný lékař“, který dokonale zná potíže každé jednotlivé buňky, každého orgánu, či části těla svého pacienta je schopen nasadit účinnou léčbu. Jen lék, který své účinné látky soustředí do jádra problému může být nejúčinnější …
S
ociální podnik, který mívá často lokální dosah, dobře zná podmínky a potřeby lidí a různých komunit v regionu, ve kterém působí. Přínos pro region spočívá nejen ve
vytváření pracovních příležitostí, což vede ke snižování nezaměstnanosti, ale také ve
zhodnocování sociálního kapitálu, prostřednictvím kterého dochází k sociálnímu rozvoji regionu. Úroveň sociálních podmínek v oblasti pak určuje kvalitu života místních „Ten, kdo udělal dobrý skutek, má mlčet. Mluvit má ten, v něhož prospěch byl udělán“ Lucius Annaeus Seneca mladší
< motto
obyvatel včetně rozšíření nabídky volnočasových aktivit. Sociální podnik navíc může ovlivnit místní podnikatelskou sféru a etiku podnikání, a to
„
… Dobré záměry a projekty si zaslouží podporu. Jedním z ukázkových projektů, který významně podpořilo město Jablunkov, je projekt Jablunkovské ženy realizovaný občanským sdružením Beskydská tvorba. V rámci projektu Jablunkovské ženy se dle mého názoru vzácně snoubí podpora zaměstnanosti zdravotně postižených starších žen, úcta k historii a tradici, oživení regionálních lidových řemesel a rozvoj turistické atraktivity. Zejména nová pracovní místa pro starší ženy, pro které ve městě a regionu není na pracovním trhu dostatečná nabídka, mají pro město velký význam.
“
svým založením, principy a také schopností „zlákat“ ostatní podnikatelské subjekty ke společnému naplňování regionálních potřeb. Sociální podnik tak přináší do našeho stále ještě „stigmatizovaného“ podnikatelského prostředí hodnoty, jako je čestnost, otevřenost, sociální zodpovědnost a zájem o ostatní.
Jsem hrdý, že se takový projekt realizuje právě v našem městě … Ing. Petr Sagitarius starosta Jablunkova
Vznik sociálního podniku bývá často výsledkem iniciativy místních obyvatel, kteří sdílejí společné potřeby nebo zájmy, přičemž ve své aktivitě nejsou nijak závislí na veřejných autoritách či jiných organizacích …
Jsem aktivitou těch, kteří mají odvahu podnikat a ambice pomáhat.
Občanská iniciativa
Nečekejte shora, co můžete dokázat sami Pálí Vás spousta problémů dnešního světa, vidíte kolem sebe tolik příležitostí, jak jej změnit k lepšímu, neradi sedíte nečinně a čekáte, že se to nějak vyřeší, jste akční, jste podnikaví, rodí se Vám v hlavě tolik nápadů, nalézáte různá řešení? Vlastně je to úplně jednoduché. Najděte více takových podnikavců a společně se vydejte proti proudu a zástupům neprůstřelných byrokratů. Podívejte se kolem sebe - žijete přece v zemi, kde lidé už dokázali zdánlivě nemožné …
Občanská iniciativa
Na Vaší sametové pouti už Vás nic nezastaví!
S „Proto je obec, je společnost, aby, co jednotlivý sám dovést nemůže, spojené síly dokázaly“ Karel Havlíček Borovský
< motto
ociální podnik jako součást sociální ekonomiky operuje na pomezí tržního a netržního, soukromého a veřejného sektoru, kde se výrazně prosazuje činnost
občanských iniciativ. Aktivity občanů zde vychází z přesvědčení o lepším zajištění sociálních funkcí státu, který v této roli často selhává. Sociální podnik se tak stává nástrojem občanů skupiny, společenství, kteří se rozhodli
Lidová řemesla jsou jako drahé kameny, které však není třeba dobývat z hloubky země, ale leží před námi zaprášené prachem dnešních dnů.
„
Beskydská tvorba, jako občanské sdružení zapálených lidí, je a chce být „prachovkou“ a lidem znovu ukazovat krásu lidových řemesel, zářivých drahých kamínků na zelené louce našich Beskyd.
“
Mgr. Alena Kolčárková předsedkyně, Beskydská tvorba, o.s.
převzít vlastní zodpovědnost za naplňování svých sociálních a ekonomických potřeb.
Rozhodování a řízení činnosti sociálního podniku neovlivňují externí autority, není však ani výsadním právem interní autority. Je totiž záležitostí všech …
Mám své vůdce, kteří mě vedou, ale o mém osudu mohou rozhodovat i zaměstnanci a klienti.
Víc hlav víc ví … o tom, co je dobré pro všechny.
J
edním z klíčových principů sociálního podniku je princip demokratického řízení a rozhodování. Zapojení zaměstnanců, klientů a partnerů do rozhodování o aktivitách
podniku může zajistit maximální užitek a atraktivitu těchto aktivit pro zúčastněné
„Svoboda a demokracie znamená přece spoluúčast, a tudíž spoluodpovědnost všech“
skupiny. Pravidlo „jeden člen, jeden hlas“ zaručuje sdílení rozhodovací pravomoci, ale Václav Havel
< motto
také zodpovědnosti všemi zúčastněnými členy bez ohledu na jejich kapitálový podíl v podniku. Tento způsob společného řízení výrazně posiluje motivaci jednotlivců a přináší všechna pozitiva týmové práce.
„
Veškeré změny jsou konzultovány se všemi pracovníky, na jejich názory i připomínky je brán zřetel, konzultuje se s nimi tvorba cen, prodejní doba, rozsah výroby, nákup materiálu apod. Paní Alena spoluiniciátorka občanského sdružení Vozíčkáři Znojemska
“
Podstatně tak zvyšuje význam lidských zdrojů jako výrobního faktoru.
Základem týmové práce je rozdělení, nebo lépe „sdílení“ činností, hodnot a výsledků, ale také zodpovědnosti …
Společné rozhodování
Společné rozhodování
V dávných antických časech byla rozhodnutí týkající se věci veřejných přijímána hlasováním svobodných občanů. Chtěl-li někdo postavit ve městě například knihovnu, musel o její potřebnosti napřed přesvědčit své spoluobčany. Nestačilo ovlivnit jen strážce pokladny. Platilo známé „Hlas lidu, hlas Boží …“
Jeden za všechny, všichni pro jednoho.
Z různé práce mají stejný prospěch, k výsledku přispívají společnými silami Sociální podnik v mnohém připomíná včelí společenství. Ty tvoří organizovaná skupina jedinců patřících do různých kast: královna, trubci a dělnice. Inspiraci a podobnost lze spatřit také v jejich propracovaném systému dělby práce, kde se role jednotlivých aktérů mohou průběžně měnit. Funguje zde rovné sdílení dělí se společně o úl, potravu, práci, zodpovědnost za fungování včelstva a o společně vytvořené produkty, které slouží i jiným tvorům …
Marcus Aurelius
„
V
< motto
Po mém příchodu jsem se snažil vnést do dění v družstvu Znovoz více obchodního ducha zavést určitý systém do prodejní činnosti a samozřejmě určitou důslednost. Snad jsem přispěl i moji dovedností, vypěstovanou ještě z let před mým onemocněním, jednat s lidmi a to jak v kolektivu, tak i navenek při jednání se zákazníky a našimi sponzory. Snažím se zapojit do všech procesů, které probíhají v družstvu, ať se jedná o manuální práci nebo přemýšlím, jak zvýšit efektivitu při naší činnosti. Tím, že jsem převzal tuto zodpovědnou funkci jsem dal dostatečně najevo, že věřím v tento projekt, který společnými silami budujeme … Jiří Schneider vedoucí obchodní úseku sociálního družstva Znovoz
edle sdílení rozhodovacích pravomocí je sociální podnik typický sdílením zájmů, společných cílů, práce, zkušeností, kapitálu, užitků a výsledků své ekonomické
aktivity, jakož i sdílením odpovědnosti a rizika spojeného s podnikáním.
“
Zatímco sdílení uvedených hodnot dále posiluje jejich přínosy, sdílení rizika podstatně snižuje jeho dopady.
Participativní charakter sociálního podniku se neprojevuje jen uvnitř, ale i v rámci vnějších vztahů …
Rovné sdílení
„Co neprospívá roji, neprospívá ani včele“
Rovné sdílení
Upřednostňuji a nabízím
Dva vytvoří více, než by vytvořil každý zvlášť Šel jednou ježek po louce. Cestou uviděl, jak se před ním začíná zdvihat kopeček hlíny. Šel blíž a uviděl krtka. Ježkovi se líbilo, jak dovede rychle hrabat, i když nevidí. A tak mu navrhl, jestli s ním nechce udělat políčko. „Já a pole? Vždyť já umím jen hrabat,“ odpověděl krtek. „To právě potřebujeme. Ty budeš orat, já budu vláčet a sít obilí,“ povídá ježek. Dohodli se, vyměřili pole a dali se do práce. Pak už jen společně čekali, až se pole zazelená a obilí zezlátne …
Partner
Z
ákladem fungování sociální ekonomiky jsou dobré vztahy. Vnější spolupráce může mít charakter vertikální, kdy vede ke zlepšení situace členů (klientů) tak i horizon-
tální, kdy vede k lepšímu prosazování změn. Sociální podnik je partnerem pro tržní subjekty, kterým nabízí možnost „náhradního plnění“ nebo naplnění koncepce společenské zodpovědnosti firem. Jako partner „Nikdo není zbytečný na světě, kdo ulehčuje břemeno někomu jinému“ Charles Dickens
< motto
územních samospráv nabízí místním autoritám efektivní řešení sociálních problémů a poskytování veřejných sociálních služeb. Partnerství s uživateli (klienty) se projevuje ve specifických „obchodních“ vztazích, kde
Ing. Rostislav Zabystrzan jednatel STEELTEC CZ s. r. o.
“
„pasivním“ odběratelem, ale podílí se na vytváření kvality a definování konečné podoby produktu nebo služby.
Takové zapojení uživatele podporuje jeho aktivní začlenění do společenského života …
Partner
„
V rámci tohoto projektu se nám podařilo spojit svět tvrdého bussinesu se sociální sférou. Díky tomuto spojení nejen pomáháme těm, které cíleně podporuje stát, ale taktéž jsme zachovali práci pro tento region ve smyslu návaznosti výrobkového řetězce na další výrobu v naší firmě. Naše kooperace s chráněnou dílnou ERGON není o jednorázové podpoře, ale o dlouhodobé udržitelnosti spolupráce, která je takto výhodná pro všechny zúčastněné strany ...
je rozhodující jejich kvalita a ne dosahování vlastního prospěchu. Klient není jen
Zvyšuji kvalitu života mých zaměstnanců a
Člověk je tvor společenský Všichni si někdy připadáme tak trochu jako černá ovce - že stojíme bokem, odsunutí od centra dění, nezapadáme do společnosti … ať již vinou vlastní nebo z jiných důvodů. Tehdy hledáme cestu zpátky. Pokud se nám to nepodaří vlastními silami, jsme vděční, když nám někdo podá pomocnou ruku. Tyto nepříjemné situace nás však učí toleranci k těm, jejichž cesta zpět je poněkud delší, strmější a klikatější. Posilují v nás empatii, vcítění do role „vyloučených“, učí nás dávat druhou šanci …
Sociální začlenění
S
ociální podnik nabízí zpětné začlenění do společenského života osobám, které z něj byly vyloučeny, ať již z důvodu ztráty zaměstnání, své kriminální minulosti, chudoby,
etnického původu, dlouhodobě zhoršeného zdravotního stavu či jiných okolnosti. Sociální podnik nabízí těmto jednotlivcům a skupinám aktivní zapojení do života celé „Nikdo se nenarodí pro sebe, všichni se rodí pro lidskou společnost“ Jan Amos Komenský
< motto
společnosti prostřednictvím pracovního uplatnění nebo poskytováním potřebných sociálních, zdravotních, vzdělávacích, informačních či volnočasových služeb. A právě tato MOŽNOST pracovního a společenského uplatnění řadí koncepci sociálního
„
Jsem těžce zdravotně postižená ale musela jsem do práce, protože mi chyběl kolektiv. V chrá-něné dílně pracuji od začátku, tedy rok, a nebýt tohoto projektu, práci bych si určitě nenašla. Jsem za tuto příležitost moc vděčná, protože mohu každý den trávit 7 hodin v práci, kde mám skvělý kolektiv i zázemí. Paní Vanda zaměstnaná v chráněné dílně ERGON, Třinec
“ Potřeba sociálního začlenění vytváří poptávku a příležitost na trhu, čímž aktivizuje podnikatelský potenciál.
Sociální začlenění
proudu k liberálním proudům, navzdory svádění k socialistickým doktrínám.
„Polovici díla má, kdo začal.“
Horatius
Máte čas ve svých rukách. Je na Vás, jak s ním naložíte …
