SOCIÁLNĚ DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MĚSTA MĚLNÍK

Tento projekt je spolufinancován z fondů EU a Středočeského kraje

SOCIÁLNĚ DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MĚSTA MĚLNÍK

Zpracoval: C & M Consult CZ s.r.o. Na Fialkách 806, 276 01 Mělník Tel: +420 608 155 336 E-mail: [email protected] www.cmconsultcz.eu

Srpen 2006

OBSAH: 1. Obecná charakteristika města Mělník ..................................................................................5 2. Celkový počet obyvatel žijících v městě Mělník .................................................................8 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19.

Počet obyvatel jednotlivých obcí .......................................................................................12 Struktura obyvatel podle pohlaví a věku............................................................................16 Specifika věkového složení................................................................................................23 Obyvatelstvo jednotlivých obcí regionu ............................................................................27 Prognóza věkového složení obyvatelstva...........................................................................31 Rodinný stav obyvatelstva .................................................................................................37 Složení obyvatelstva podle národnosti a státního občanství ..............................................43 Pohyb obyvatelstva za poslední sledované období ............................................................46 Vývoj počtu obyvatel .........................................................................................................47 Prognóza přírůstku (úbytku) obyvatelstva .........................................................................55 Vzdělanost obyvatelstva.....................................................................................................56 Ekonomická aktivita obyvatel............................................................................................58 Nabídka pracovních příležitostí, průměrné mzdy ..............................................................68 Prognóza vývoje trhu práce................................................................................................74 Nezaměstnanost..................................................................................................................77 Aktivní politika zaměstnanosti...........................................................................................84 Vybavenost města Mělník - školy, zdravotnická zařízení, kulturní zařízení aj. ................85

20. Kriminalita (trestná činnost, přestupky).............................................................................87 21. Sociálně patologické jevy ..................................................................................................89

Stručné shrnutí „SOCIÁLNĚ DEMOGRAFICKÉ ANALÝZY MĚSTA MĚLNÍK“ Sociálně demografická analýza města Mělník se věnuje analýze základních sociálně demografických charakteristik města. V první části je pozornost soustředěna na demografickou analýzu. Součástí demografické analýzy je prognóza věkového složení a prognóza přírůstku, resp. úbytku obyvatelstva. Ve druhé části jsou analyzovány sociálně ekonomické charakteristiky města Mělník, které vyúsťují v prognózu trhu práce a podrobný rozbor nezaměstnanosti v městě. Aktivní politika nezaměstnanosti, vybavenost, kriminalita a sociálně patologické jevy dále dokreslují sociální situaci obyvatel města Mělník. Počet obyvatel města Mělník činil ke konci roku 2005 19 124. Vývoj počtu obyvatel v období 1971 až 2005 byl ovlivněn dvěma faktory. V sedmdesátých letech to byl komplex přijatých pronatalitních opatření a po roce 1990 změna modelu reprodukčního chování jako důsledek systémových změn vedoucích ke zvýšení možnosti seberealizace lidí. Zatímco pronatalitní opatření přispěly k nárůstu počtu obyvatel, změna modelu reprodukčního chování působí na pokles obyvatel od druhé poloviny devadesátých let dvacátého století. Město Mělník vykazuje regresivní typ věkové struktury. Z vývoje dětské a postreprodukční složky je zřejmé, že převaha postreprodukční složky nad dětskou se v průběhu let zvyšuje, z čehož lze vyvodit v budoucnu rychlejší úbytek obyvatelstva. Z odvozené prognózy věkové struktury plyne, že průměrný věk v městě se bude v nadcházejících dvaceti letech neustále zvyšovat, přičemž tento nárůst lze považovat za velmi výrazný a rizikový. V roce 2025 bude postreprodukční složka dokonce čtyřnásobně větší než složka dětská. V období 1991 až 2001 došlo k významným změnám, jež působily na růst počtu domácností jednotlivců, úplných rodin bez závislých dětí, neúplných rodin a na pokles počtu úplných rodin se závislými dětmi. Mezi tyto změny patří posun hodnot ve společnosti směrem k západoevropskému modelu chování. Snižoval se počet sňatků, na což měl vliv odklad uzavření sňatků do vyššího věku a rostoucí počet tzv. faktických manželství. Podíl ženatých, resp. vdaných tak poklesl. Naopak počet rozvodů se zvýšil, což dokumentuje vyšší společenskou akceptovatelnost tohoto sociálně-patologického jevu. V národnostní struktuře dominuje národnost česká, a to s 94,82 %, následovaná národností slovenskou s podílem 1,45 %. Ostatní národnosti mají zastoupení nižší než 1 %. Ve vývoji přirozeného přírůstku lze identifikovat dvě významná období, která ovlivnila vývoj populace na Mělníku. Prvním obdobím jsou sedmdesátá léta, kdy přijatá pronatalitní opatření podnítila růst porodnosti. Naopak ve druhém období po roce 1990 změny ve společnosti vyústily v pokles porodnosti. Z analýzy plyne, že dalším významným faktorem působícím na vývoj populace města byla migrace. Saldo migrace bylo v průběhu let proměnlivé. Kladné hodnoty nabývalo především v období do roku 1992 a záporných od roku 1993 do současnosti. Celkový přírůstek byl pak převážně kladný až do roku 1993. Po tomto roce dochází ve většině případů k celkovému úbytku.

Prognóza vývoje celkového počtu obyvatelstva ukazuje na úbytek obyvatelstva města Mělník. Mezi roky 2005 až 2025 by tak měl počet občanů města klesnout ze současných 19 124 na 16 991 za předpokladu, že migrace nebude mít na tento vývoj žádný vliv. Ve struktuře vzdělání zaujímají největší část občané vyučení a se středním odborným vzděláním bez maturity, celkově 38,09 %. Významný podíl dále tvoří občané se základním nebo nedokončeným vzděláním a na druhé straně nízké zastoupení mají vysokoškolsky vzdělaní občané. Ekonomicky aktivní obyvatelé tvoří 54,2 % z celkového počtu obyvatel. 92 % ekonomicky aktivních obyvatel pracuje. Z ekonomicky neaktivních je 45,9 % nepracujících důchodců a 37,8 % žáků, studentů a učňů. Z bilance dojížďky je patrné, že z celkového počtu 9 642 zaměstnaných osob za prací vyjíždí 3 259. Naopak na Mělník za prací dojíždí 4 199 osob. Saldo dojížďky je tedy kladné ve výši 940 osob. Na Mělníku je obsazeno celkem 10 582 pracovních míst. Hlavní město Praha je hlavním směrem vyjížďky za prací pro obyvatele města. Z celkového počtu 3 259 vyjíždějících osob pracuje v Praze 956. Z vývoje volných pracovních míst je patrné, že po počátečním propadu dochází k jejich opětovnému nárůstu. Z hlediska struktury nabízených pracovních míst podle požadavku na vzdělání byla nejvíce nabízena místa s požadavkem na základní vzdělání. Z hodnot bodové prognózy plyne, že míra nezaměstnanosti by mezi roky 2006 a 2009 měla klesat, a to z hodnoty 7,9 % v roce 2006 na 7,2 % v roce 2009. Z údajů o průměrných počtech uchazečů podle dosaženého stupně vzdělání je patrné, že nejvíce uchazečů o zaměstnání bylo v období 1998 až 2005 s nižším středním odborným vzděláním, dále pak se základním vzděláním a praktickou školou. Vzhledem ke struktuře nabízených volných pracovních míst lze dojít k závěru, že lidé při dané výši mezd a nastavení sociálního systému nemají o práci zájem. Ve struktuře uchazečů o zaměstnání tvoří vysoký podíl uchazeči v evidenci do 6 měsíců, což lze hodnotit pozitivně. Na druhé straně je negativním rysem rostoucí průměrná doba evidence. Vybavenost města Mělník lze považovat v oblastech školství, zdravotnictví, sociální oblasti, peněžnictví, technické vybavenosti, kultuře a sportu za velmi dobrou. Úroveň vybavenosti plně odráží význam města, tj. okresního města. Mezi trestné činy nejvíce zatěžující město Mělník patří krádeže věcí z automobilů, krádeže motorových vozidel, krádeže prosté, krádeže jízdních kol a násilná trestná činnost. Mezi přestupky nejvíce zatěžující město pak lze řadit přestupky dopravní, přestupky na úseku veřejného pořádku, přestupky proti majetku a přestupky spojené s alkoholem a toxikomanií.


-5-

1. Obecná charakteristika města Mělník Město Mělník je situováno na soutoku dvou nejvýznamnějších českých řek Labe a Vltavy. Umístění města na protáhlém terénním hřbetu tyčícím se na pravé straně řeky Labe a v jeho okolí má své historické souvislosti, jejichž význam vzhledem k vývoji osídlení v této lokalitě si zaslouží menší historický exkurz1. Stopy lidské činnosti sahají do časů starší doby kamenné, tj. staršího paleolitu 500 – 40 tisíc let př.n.l. Úrodná půda, příznivé klima a blízkost vodních toků spolupůsobily na přítomnost lidí v této oblasti od nejstarších časů. Avšak svědectví o souvislém osídlení lze datovat do období prvních zemědělců v mladší době kamenné – neolitu – 5 – 3 tisíc let př.n.l. V období vlády Přemyslovců se na území kolem soutoku usídlili Pšované a vystavěli zde zřejmě dřevěný knížecí hrad Pšov. Pšov se stal sídlem Vratislava, jehož matka kněžna Ludmila stojí za vznikem vinic v této oblasti. Později, pravděpodobně na příkaz Boleslava II., byl na místě dnešního mělnického zámku vystavěn raně románský hrad Mělník. Raně románský kostel sv. Petra situovaný v místě románského hradu původně jako jednolodní stavba byl v roce 1122 rozšířen na trojlodní baziliku, jež byla zasvěcena apoštolům Petru a Pavlovi. Od 13. století byl již Mělník věnným hradem českých královen. Za vlády Přemysla Otakara II. se město stalo důležitou obchodní křižovatkou. Velkého rozmachu se dostalo Mělníku za dob Karla IV., Jiřího z Poděbrad a Jagelonců. Karel IV. ustanovil Mělník natrvalo královským věnným městem a přiřkl mu značně rozsáhlé panství a privilegia. Karel IV. se taktéž zasloužil o rozkvět vinic. Nechal dovézt burgundskou vinnou révu a povolal francouzské vinaře. V průběhu 16. století byl přestavěn jak hrad, tak i chrám sv. Petra a Pavla. Chrám byl vybaven mohutnou věží, jež dnes tvoří v širokém okolí polabské nížiny dominantu města, pro kterou je Mělník v povědomí široké veřejnosti. Od dob třicetileté války však Mělník upadá. Emigrací drtivé většiny řemeslníků a vinařů se město téměř vylidnilo. Od konce 18. století se město stává centrem zemědělské činnosti, zásobujícím pražskou aglomeraci. Průmyslová činnost se v tomto období nerozvíjí. Mělník slouží pouze jako průchozí místo dálkového obchodu. Významný obrat k lepšímu zaznamenává město v druhé polovině 19. století, kdy se Mělník stává okresním městem. Mělník postupně nabývá hospodářského významu, a to nejen v zemědělské oblasti, ale též v sektoru sekundárním a terciárním. Mělník lze v současné době charakterizovat jako moderní město okresního významu s významnými ekonomicko-sociálními funkcemi (podrobněji viz následující analýza).

1

Informace historického charakteru jsou volně zpracovány podle publikace M. Brožovského „Mělník: Státní zámek, památky města a okolí“, Středisko státní památkové péče, Praha, 1987.


-6-

Z bohaté historie Mělníka plyne, že město kromě vyhledávané zámecké vyhlídky, odkud je vidět soutok Labe a Vltavy, památná hora Říp ale i České středohoří s jeho dominantou Milešovkou, nabízí řadu historických památek, které jsou atrakcí pro turisty. Vedle historických pamětihodností jsou to vinné sklepy, mělnické víno a nedaleké chráněné krajinné území Kokořínsko s dalšími historickými, ale též přírodními památkami. Toto jsou jedny z mála předpokladů města pro rozvoj turistického ruchu, který již dnes tvoří významnou část maloobchodních příjmů. Poloha, územní a přírodní charakteristiky, které se významně podílely na historickém významu lokality od nejstarších dob a též v současné době do jisté míry určují ekonomické postavení města Mělník ve Středočeském kraji, lze popsat následovně. Mělník leží přibližně 30 km severně od hlavního města Prahy. Město je situováno na severní hranici Středočeského kraje. Polohu města lze nejlépe uvést s využitím geografické mapy Středočeského kraje (viz obrázek č. 1.1). Obrázek č. 1.1 – Geografická mapa Středočeského kraje

Zdroj: ČSÚ


-7-

Město se rozkládá na území o celkové výměře 2 497 ha a je tvořeno dvěma katastrálními územími, Mělníkem o rozloze 2 118 ha a Vehlovicemi s celkovou výměrou 379 ha. Rozlohou se město Mělník řadí na 6. místo mezi městy ve Středočeském kraji. Labe tvoří západní hranici města. Říčka Pšovka je osou tohoto území. Mezi oběma vodními toky bylo původně město založeno. Území je charakteristické malým podílem lesů a rozptýlené zeleně a naopak vysokým zastoupením orné půdy. V okolí města jsou pak významné plochy vinic a intenzivních sadů. Podnebí lze charakterizovat jako teplé s průměrnou roční teplotou nad 8 oC a s průměrným ročním úhrnem srážek pod 800 mm. Katastrální území Mělníka dokonce patří k nejteplejším a nejsušším oblastem Čech. Další obecné charakteristiky zpřesňující výše zmíněné údaje o městě Mělník prezentuje následující tabulka č. 1.1. Demografické údaje jsou již předmětem následujících kapitol. Tabulka č. 1.1 – Základní informace o městě Mělník a okolí (údaje roku 2004) Obecná charakteristika První písemná zpráva (rok) Nadmořská výška (m n.m.) Katastrální plocha (ha) Počet katastrů Počet územně technických jednotek Počet částí obce Druhy pozemků Celková výměra pozemku (ha) Orná půda (ha) Chmelnice (ha) Vinice (ha) Zahrady (ha) Ovocné sady (ha) Trvalé travní porosty (ha) Zemědělská půda (ha) Lesní půda (ha) Vodní plochy (ha) Zastavěné plochy (ha) Ostatní plochy (ha) Roční charakteristiky o Počet dnů s teplotou vyšší než 10 C Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm Počet zamračených dnů Počet jasných dnů

Zdroj: ČSÚ

995 215 2497 2 2 1 2496.62 955.54 0 179.89 223.2 116.47 68.78 1543.88 149.38 73.13 177.6 552.63 150 až 170 dnů 90 až 100 dnů 120 až 140 dnů 40 až 50 dnů


-8-

2. Celkový počet obyvatel žijících v městě Mělník Celkový počet obyvatel žijících v městě Mělník činil ke konci roku 2005 19 124. Při tomto celkovém počtu hustota obyvatel na jeden km2 dosahovala výše 766. Jak již bylo poznamenáno v úvodní kapitole, území města Mělníka bylo obýváno od dávných časů. Celkový počet obyvatel žijících v městě byl významně determinován historickými událostmi. Velkého rozkvětu město dosáhlo za doby Karla IV., Jiřího z Poděbrad a Jagelonců. Naopak chmurné období zažili obyvatelé Mělníka v průběhu třicetileté války a po ní. Obyvatelstvo bylo postiženo hladem, ale též morovými epidemiemi. V roce 1640 obývalo Mělník dokonce pouhých 15 obyvatel. Situace se zlepšila v druhé polovině devatenáctého století, kdy se Mělník stává okresním městem. Od této doby město opět nabývá na významu a s tím je i spojen nárůst počtu obyvatel. Jaký byl vývoj počtu obyvatel od druhé poloviny devatenáctého století? To lze podrobněji rozebrat s využitím dat ze Sčítání lidu, domů a bytů v třinácti opakováních mezi lety 1869 až 2001. Tabulka č. 2.1 obsahuje údaje o počtu obyvatel ze třinácti šetření Sčítání lidu, domů a bytů mezi roky 1869 až 2001. Délka periody mezi sčítáním byla přibližně deset let s výjimkou let čtyřicátých, kdy v průběhu 2. světové války se šetření neuskutečnilo. Mezi sčítáním v roce 1930 a 1950 je tak délka periody dvacet let. V roce 1869 žilo v Mělníku 7112 obyvatel, což bylo přibližně o polovinu méně než v roce 1970 a téměř o dvě třetiny méně než v roce 2001. Z grafu č. 2.1a lze přehledně sledovat dynamiku vývoje počtu obyvatel mezi jednotlivými sčítáními. Odhad trendu, popisující dlouhodobou tendenci ve vývoji počtu obyvatel města Mělník, však z grafu č. 2.1a nelze přímo provést. Graf č. 2.1a nerespektuje chybějící šetření ve čtyřicátých letech a tedy rozdílnou periodu. Odhadnutá trendová funkce by tak byla do jisté míry zkreslena právě chybějícím pozorováním. Graf č. 2.1b již toto zkreslení neobsahuje. Chybějící údaj za čtyřicátá léta zde byl interpolován. Odhadnutá lineární trendová funkce tak nabývá podoby y = 5027,489 + 993,511x (viz záhlaví grafu č. 2.1b). Ze směrnice trendové funkce plyne, že počet obyvatel v Mělníku rostl mezi roky 1869 až 2001 přibližně o 1000 obyvatel za 10 let.

Tabulka č. 2.1 – Počet obyvatel v letech 1869 až 2001 podle Sčítání lidu, domů a bytů Počet obyvatel v letech 1869 - 2001 1869

1880

1890

1900

1910

1921

1930

1950

7 112 7 656 8 247 8 976 9 806 10 502 12 089 11 914

1961

1970

1980

1991

2001

13 076 15 487 18 941 19 625 19 271

Zdroj: ČSÚ

Tento závěr je však pouze hrubým popisem dynamiky vývoje počtu obyvatel v čase. Při bližším prozkoumání grafu č. 2.1a, resp. 2.1b lze rozpoznat, že dynamika vývoje počtu obyvatel byla přibližně stejná mezi lety 1869 a 1930. V tomto období lineární trendová funkce dobře prokládá pozorovaná data a tudíž výše uvedený závěr pro toto období platí.


-9-

Změna však nastává po 2. světové válce, kdy nejprve došlo k menšímu úbytku obyvatel a následně od roku 1950 k rychlému růstu populace města. Významný nárůst lze sledovat především mezi roky 1960 až 1970 a 1970 až 1980. Po roce 1990 dochází ke stagnaci, resp. k menšímu úbytku obyvatel, což je však trend postihující celou Českou republiku. Podrobná analýza determinantů tohoto vývoje je obsažena v kapitole č. 11, zde je pozornost soustředěna na analýzu základních tendencí ve vývoji počtu obyvatel v městě Mělník. Graf č. 2.1a,b – Vývoj počtu obyvatel v letech 1869 až 2001 - trend 22000 20000 18000

y

16000 14000 12000 10000 8000 6000 0

1869

1880

1890

1900

1910

1921

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

2011

y = 5027,489+993,511*x 22000 20000 18000

y

16000 14000 12000 10000 8000 6000 0

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1940 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011

Změny ve vývoji, které nastaly po druhé světové válce, jež měly souvislost s rodinnou politikou (pronatalitní opatření) a imigrací v 60. a 70. letech a se změnou modelu reprodukčního chování po roce 1990, vnášejí do grafu č. 2.1a, resp. 2.1b dynamiku, pro niž lineární trendová funkce je pouze hrubým popisem. Rozdílnou dynamiku ve vývoji počtu obyvatel mezi jednotlivými sčítáními velmi názorně prezentuje graf č. 2.2. Zatímco první sloupce mají mezi sebou přibližně stejný výškový rozdíl připomínající pravidelné shody, od roku 1960 dochází k významným posunům. Vzhledem k tomu, že vývoj počtu obyvatel v posledních dekádách je významným determinantem věkové struktury obyvatel města Mělník, je nezbytné věnovat bližší pozornost základním tendencím ve vývoji počtu obyvatel Mělníka v posledních 35 letech.


- 10 -

Graf č. 2.2 – 3D sekvenční graf vývoje počtu obyvatel v letech 1869 až 2001

Tabulka č. 2.2 – Vývoj počtu obyvatel v letech 1971 až 2005 Rok

Počet obyvatel k 31.12.

Rok


Rok


1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980

16 132 16 385 17 250 17 807 18 178 18 335 18 632 18 759 19 098 19 399

1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990

19 071 19 417 19 500 19 481 19 644 19 671 19 620 19 558 19 720 19 950

1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000

19 732 19 866 19 929 19 874 19 846 19 819 19 745 19 609 19 544 19 514

Rok


2001 2002 2003 2004 2005

19 219 19 077 19 231 19 053 19 124

Zdroj: ČSÚ

Vývoj počtu obyvatel v letech 1971 až 2005 byl na území dnešní ČR významně ovlivněn dvěma faktory. V sedmdesátých letech to byl komplex přijatých pronatalitních opatření a po roce 1990 změna životního stylu, resp. změna modelu reprodukčního chování v celé ČR jako důsledek systémových změn vedoucích ke zvýšení svobody, a tedy možnosti seberealizace lidí. Z grafu č. 2.3, případně z grafu č. 2.4 lze sledovat, že tyto faktory měly zcela opačný účinek na vývoj populace v Mělníku. Zatímco v sedmdesátých letech pronatalitní opatření přispěly k významnému nárůstu počtu obyvatel2, změna životního stylu a větší svoboda lidí působí na pokles počtu obyvatel od druhé poloviny devadesátých let dvacátého století. Počet obyvatel tak nejprve od roku 1971 vzrostl z 16 132 na 19 950 v roce 1990, mezi lety 1991 a 2

V podrobnější analýze vývoje počtu obyvatel bude vidět, že významný vliv na nárůst počtu obyvatel v těchto letech měla i imigrace.


- 11 -

1997 stagnoval v rozmezí 19 700 a 19 900 a poté začal mírně klesat na úroveň dnešních 19 124 obyvatel. K popisu trendu v tomto období byla zvolena logaritmická trendová funkce, jejíž výsledek odhadu je zanesen v grafu č. 2.3. Graf č. 2.3 – Vývoj počtu obyvatel v letech 1971 až 2005 y = 16588,5991+2203,9166*log10(x) 20500 20000 19500 19000

y

18500 18000 17500 17000 16500 16000 15500 1971

1974

1977

1980

1983

1986

1989

1992

1995

1998

2001

2004

Graf č. 2.4 – 3D sekvenční graf vývoje počtu obyvatel v letech 1970 až 2005

Dynamiku vývoje počtu obyvatel města mezi roky 1971 a 2005 lze vystihnout buď pomocí řetězového indexu uvedeného v tabulce č. 2.3 nebo pomocí relativních změn (měr růstu) v grafu č. 2.5. Především z grafu č. 2.5 je možné přehledně pozorovat, že zatímco v prvním období dochází až na výjimky k růstu obyvatel města Mělník, tak v druhé polovině spíše k jejich poklesu.


- 12 -

Tabulka č. 2.3 – Řetězový index počtu obyvatel Období

Řetězový index (%)

Období


Období


1972/1971 1973/1972 1974/1973 1975/1974 1976/1975 1977/1976 1978/1977 1979/1978 1980/1979 1981/1980

101,57 105,28 103,23 102,08 100,86 101,62 100,68 101,81 101,58 98,31

1982/1981 1983/1982 1984/1983 1985/1984 1986/1985 1987/1986 1988/1987 1989/1988 1990/1989 1991/1990

101,81 100,43 99,90 100,84 100,14 99,74 99,68 100,83 101,17 98,91

1992/1991 1993/1992 1994/1993 1995/1994 1996/1995 1997/1996 1998/1997 1999/1998 2000/1999 2001/2000

100,68 100,32 99,72 99,86 99,86 99,63 99,31 99,67 99,85 98,49

Období


2002/2001 2003/2002 2004/2003 2005/2004

99,26 100,81 99,07 100,37

Graf č. 2.5 – Míry růstu počtu obyvatel (%) 6,00 5,00 4,00 3,00 2,00

2005/2004

2004/2003

2003/2002

2002/2001

2001/2000

2000/1999

1999/1998

1998/1997

1997/1996

1996/1995

1995/1994

1994/1993

1993/1992

1992/1991

1991/1990

1990/1989

1989/1988

1988/1987

1987/1986

1986/1985

1985/1984

1984/1983

1983/1982

1982/1981

1981/1980

1980/1979

1979/1978

1978/1977

1977/1976

1976/1975

1975/1974

1974/1973

-1,00

1973/1972

0,00

1972/1971

1,00

-2,00

3. Počet obyvatel jednotlivých obcí Okres Mělník se rozkládá na území o celkové rozloze 71 236 ha a je tvořen 70 obcemi. Podle Sčítání lidu, obcí a bytů žilo v obcích k 31. 12. 2001 celkem 94 677 obyvatel, což je přibližně o jednu třetinu více než tomu bylo v roce 1869 (viz následující tabulka č. 3.1). Z tabulky č. 3.1 lze vyčíst velikostní hetorogenitu jednotlivých obcí regionu. Zatímco nejmenší obcí podle počtu obyvatel je obec Kanina se 45 obyvateli, tak největší obcí je město Mělník s již zmíněným počtem obyvatel 19 124 (resp. 19 271 podle Sčítání lidu, obcí a bytů v roce 2001). Vzhledem k charakteru vývoje počtu obyvatel je vhodné se pro větší přehlednost zaměřit pouze na největších deset obcí. Těmito obcemi jsou (viz zvýrazněné řádky v tabulce č. 3.1): 1. Mělník (19 271 obyvatel), 2. Kralupy nad Vltavou (17 506 obyvatel), 3. Neratovice (16 318 obyvatel), 4. Kostelec nad Labem (2 938 obyvatel), 5. Všetaty (1 941 obyvatel), 6. Libiš (1 769 obyvatel), 7. Veltrusy (1 560 obyvatel), 8. Mšeno (1 409 obyvatel), 9. Lužec nad Vltavou (1 383 obyvatel) a 10. Tušice (1 372 obyvatel). Vývoj počtu obyvatel v těchto obcích mezi lety 1869 až 2005 lze sledovat v grafu č. 3.1, ze kterého jsou již na první pohled zřejmé dva odlišné typy vývoje.


- 13 -

v

Tabulka č. 3.1 - Počet obyvatel v letech 1869 – 2001 v obcích okresu Mělník podle správního uspořádání k 1.1.2005

Okres Mělník

Pořadí podle počtu obyvatel

Pořadí podle rozlohy

Výměra ha

Obec

Počet obyvatel 1869

1880

1890

1900

1910

1921

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

71 236

62 261

68 216

70 807

75 156

80 409

82 041

89 399

80 441

85 940

90 604

98 255

94 402

94 677

298

125

123

132

123

131

147

159

158

174

187

181

151

169

60.

67.

1.

Borek

2.

Býkev

553

323

351

424

420

491

474

478

315

331

356

359

323

329

47.

51.

3.

Byšice

1 086

757

1 091

1 077

1 128

1 282

1 235

1 301

1 147

1 229

1 295

1 168

1 144

1 155

14.

28.

4.

Cítov

1 587

1 384

1 489

1 527

1 601

1 582

1 562

1 532

1 244

1 194

1 199

1 061

950

986

15.

10.

5.

Čečelice

1 156

723

767

789

780

857

953

917

821

789

774

673

577

563

31.

23.

6.

Dobřeň

2 055

1 057

1 007

928

836

744

756

708

302

264

239

192

156

150

63.

6.

7.

Dolní Beřkovice

1 251

1 368

1 550

1 660

1 687

1 711

1 703

1 687

1 503

1 580

1 573

1 465

1 201

1 308

11.

18.

8.

Dolní Zimoř

162

167

178

167

146

144

132

109

80

93

85

74

72

64

69.

70.

9.

Dřínov

458

506

586

579

543

555

566

556

443

446

469

411

314

337

46.

60.

10.

Dřísy

843

546

591

653

594

681

775

890

874

917

858

822

721

736

26.

40.

11.

Horní Počaply

1 240

1 002

930

1 018

1 073

1 034

968

955

844

1 105

1 255

1 348

1 228

1 200

13.

19.

12.

Hořín

1 447

1 187

1 318

1 303

1 257

1 391

1 258

1 279

1 057

975

1 051

933

762

744

25.

15.

13.

Hostín

636

470

474

494

476

450

403

432

314

294

279

261

235

214

56.

49.

14.

Hostín u Vojkovic

478

401

411

457

464

441

455

431

380

339

376

356

313

326

48.

56.

15.

Chlumín

639

648

662

612

671

703

675

603

508

481

420

407

401

407

39.

47.

16.

Chorušice

1 775

1 103

1 139

1 233

1 232

1 273

1 304

1 198

866

689

614

528

444

452

35.

8.

17.

Chvatěruby

331

455

500

489

501

515

485

556

521

497

560

418

332

425

37.

64.

18.

Jeviněves

513

362

391

489

465

509

500

470

398

405

352

240

181

154

61.

55.

19.

Kadlín

681

316

331

387

416

441

447

438

276

280

230

211

152

131

65.

46.

20.

Kanina

529

257

278

292

286

309

320

273

209

183

213

114

60

45

70.

53.

21.

Kly

1 061

894

988

1 015

1 096

1 238

1 246

1 313

1 113

1 064

1 049

990

894

921

17.

29.

22.

Kokořín

1 640

1 340

1 240

1 162

1 164

1 063

1 033

989

702

561

452

362

366

365

42.

9.

23.

Konětopy

303

395

400

412

443

459

451

425

347

348

333

317

270

259

53.

66.

1 556

2 078

2 709

2 917

3 119

3 398

3 549

3 575

3 460

3 543

3 409

3 127

2 888

2 938

4.

11.

272

286

318

287

374

394

405

463

342

368

377

325

284

264

52.

68.

2 190

3 317

5 200

5 761

7 743

9 549

9 612

10 960

10 558

11 629

14 898

17 928

17 934

17 506

2.

5.

529

338

328

316

326

398

393

369

336

323

293

254

223

218

54.

54.

1 097

826

832

909

959

1 053

1 008

929

653

673

609

566

569

563

32.

27.

796

301

302

356

376

396

355

373

420

472

401

397

359

311

50.

43.

24.

Kostelec nad Labem

25.

Kozomín

26.

Kralupy nad Vltavou

27.

Křenek

28.

Ledčice

29.

Lhota

SOCIÁLNĚ DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MĚSTA MĚLNÍK 30.

Lhotka

31.

Liběchov

32.

- 14 -

532

385

413

411

429

423

527

504

456

440

366

272

197

214

57.

52.

1 178

1 410

1 350

1 325

1 367

1 358

1 364

1 810

1 306

1 283

1 138

1 147

993

981

16.

21.

Libiš

713

375

429

444

507

649

722

1 352

1 967

2 272

2 074

1 851

1 719

1 769

6.

45.

33.

Liblice

893

500

592

605

564

567

507

589

546

501

534

542

510

464

34.

36.

34.

Lobeč

349

457

436

410

428

347

369

419

225

258

235

178

119

140

64.

63.

35.

Lužec nad Vltavou

992

921

1 051

1 266

1 139

1 056

1 133

1 138

985

1 037

1 300

1 275

1 244

1 383

9.

34.

36.

Malý Újezd

1 223

528

647

683

673

790

838

948

734

771

726

727

718

789

23.

20.

37.

Medonosy

1 488

951

914

768

697

621

643

628

218

214

209

108

87

108

67.

14.

38.

Mělnické Vtelno

2 629

1 370

1 740

1 742

1 753

1 819

1 736

1 765

1 216

1 074

1 000

891

840

837

20.

3.

39.

Mělník

2 497

7 112

7 656

8 247

8 976

9 806

10 502

12 089

11 914

13 076

15 487

18 941

19 625

19 271

1.

4.

40.

Mšeno

2 670

3 321

3 173

3 026

2 925

2 862

2 788

2 801

2 049

1 910

1 763

1 651

1 434

1 409

8.

2.

41.

Nebužely

862

525

557

577

577

567

647

643

487

489

459

475

391

390

41.

39.

42.

Nedomice

323

368

398

355

398

416

407

362

289

267

260

241

237

267

51.

65.

43.

Nelahozeves

997

1 016

1 077

1 091

1 242

1 282

1 305

1 659

1 707

1 864

1 732

1 514

1 216

1 259

12.

33.

44.

Neratovice

2 000

1 517

1 789

1 974

2 205

2 698

2 880

4 183

5 267

7 719

8 982

15 025

15 685

16 318

3.

7.

45.

Nosálov

1 110

767

673

629

539

491

526

513

306

268

265

224

176

152

62.

25.

46.

Nová Ves

1 011

1 041

960

988

1 055

1 114

1 157

1 322

1 140

1 182

1 082

936

800

817

22.

32.

47.

Obříství

1 522

1 029

1 068

1 112

1 117

1 161

1 083

1 187

1 064

1 114

1 028

953

917

915

18.

13.

48.

Ovčáry

372

355

407

439

461

558

587

609

542

505

452

445

392

418

38.

61.

49.

Řepín

1 531

1 401

1 435

1 442

1 438

1 291

1 230

1 162

805

899

857

802

720

588

30.

12.

50.

Spomyšl

359

237

287

340

384

437

456

520

423

436

436

409

415

404

40.

62.

51.

Stránka

879

630

654

627

608

630

637

564

379

368

318

256

234

218

55.

37.

52.

Střemy

1 170

662

696

748

736

693

698

624

477

493

434

381

337

360

43.

22.

53.

Tišice

1 271

936

1 074

1 039

1 125

1 388

1 434

1 704

1 868

1 828

1 727

1 574

1 346

1 372

10.

17.

54.

Tuhaň

461

522

543

628

651

755

724

761

742

731

702

602

509

546

33.

59.

55.

Tupadly

637

499

450

411

394

410

379

381

235

263

213

120

98

117

66.

48.

56.

Újezdec

237

180

203

201

202

184

209

214

160

135

117

107

103

97

68.

69.

57.

Úžice

1 030

766

912

851

966

1 005

1 000

1 066

985

1 004

935

816

794

769

24.

31.

58.

Velký Borek

1 042

746

795

883

951

1 107

1 166

1 195

1 067

1 112

1 046

995

842

835

21.

30.

59.

Veltrusy

801

900

1 051

1 134

1 397

1 519

1 548

1 781

1 950

2 029

2 012

1 675

1 502

1 560

7.

42.

60.

Vidim

61.

Vojkovice

62.

873

629

592

510

510

471

456

423

163

290

258

246

167

196

58.

38.

1 116

877

848

816

807

889

1 047

1 099

994

972

924

811

674

660

28.

24.

Vraňany

968

753

849

924

895

905

984

1 139

1 001

1 095

1 014

864

769

843

19.

35.

63.

Všestudy

472

337

364

424

474

449

519

505

430

474

454

398

348

342

45.

57.

64.

Všetaty

1 287

1 413

1 541

1 631

1 922

2 138

2 232

2 885

2 646

2 605

2 498

2 210

1 992

1 941

5.

16.


- 15 -

65.

Vysoká

2 841

1 610

1 705

1 839

1 783

1 639

1 700

1 667

1 128

1 105

950

911

766

736

27.

1.

66.

Zálezlice

761

764

746

755

752

689

667

633

431

442

468

399

346

357

44.

44.

67.

Záryby

816

412

446

461

603

734

762

796

691

730

710

698

641

653

29.

41.

68.

Zlončice

466

216

246

288

282

319

293

327

260

304

188

199

221

176

59.

58.

69.

Zlosyň

588

344

403

422

440

494

490

530

450

462

420

377

313

326

49.

50.

70.

Želízy

1 107

547

562

496

485

486

519

534

547

673

625

521

461

440

36.

26.

Zdroj: ČSÚ

Graf č. 3.1 – Vývoj počtu obyvatel v deseti největších obcích v okresu Mělník v letech 1869 až 2001 podle Sčítání lidu, domů a bytů 25000,0

20000,0

Mělník Mšeno Kostelec nad Labem

15000,0

Kralupy nad Vltav ou Libiš Lužec nad Vltav ou

10000,0

Neratov ice Tišice Veltrusy

5000,0

Všetaty

0,0 1869

1880

1890

1900

1910

1921

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001


- 16 -

Z grafu je patrné, že tři největší obce okresu podle počtu obyvatel (tj. Mělník, Kralupy nad Vltavou a Neratovice) mají obdobný vývoj populace, tj. nejprve pozvolný růst, který v šedesátých letech přechází do strmého nárůstu a v letech devadesátých dochází ke stagnaci, resp. k mírnému poklesu (vyjma Neratovic, kde se strmý růst mění v růst pozvolný). Zbylé obce vykazují nejprve mírný nárůst a poté pokles počtu obyvatel. Rovněž u těchto obcí je vývoj přibližně shodný. Důvodem pro odlišný vývoj počtu obyvatel ve výše jmenovaných obcích je jejich charakter. Mělník, Kralupy nad Vltavou a Neratovice jsou města okresního významu, která disponují kompletní infrastrukturou a dostatečnou nabídkou pracovních míst (příležitostí). Ostatní obce nabývají malého či menšího významu a především v oblasti pracovních příležitostí jsou méně atraktivní. Města Mělník, Kralupy nad Vltavou a Neratovice se vzhledem k ekonomickým motivům staly v okrese Mělník centry imigrací, jež ovlivnily jejich populační vývoj vedle již v předchozí kapitole zmíněných determinantů (podrobnější rozbor viz kapitola č. 11).

4. Struktura obyvatel podle pohlaví a věku Struktura obyvatel města Mělník podle pohlaví je zanesena v tabulce č. 4.1. Z tabulky je patrné, že celkový počet mužů k 31. 12. 2005 činil 9 257, zatímco celkový počet žen k tomuto datu dosahoval 9 867. Na 1000 žen tak připadlo 938 mužů. Počet žen převyšoval celkový počet mužů ve všech sledovaných obdobích, tj. od roku 1991, což je charakteristika typická pro celou Českou republiku. Tabulka č. 4.1 – Obyvatelstvo města Mělník podle pohlaví Rok 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Průměr Minimum Maximum Sm. odch.

Zdroj: ČSÚ

Muži 9649 9697 9709 9684 9657 9624 9584 9507 9453 9420 9309 9203 9336 9193 9257 9485,47 9193,00 9709,00 188,225

Ženy 10083 10169 10220 10190 10189 10195 10161 10102 10091 10094 9910 9874 9895 9860 9867 10060,00 9860,00 10220,00 137,690

Celkem 19732 19866 19929 19874 19846 19819 19745 19609 19544 19514 19219 19077 19231 19053 19124 19545,47 19053,00 19929,00 321,563

Muži/Ženy 0,957 0,954 0,950 0,950 0,948 0,944 0,943 0,941 0,937 0,933 0,939 0,932 0,944 0,932 0,938 0,943 0,932 0,957 0,008


- 17 -

Krabicov ý graf 10400 10200 10000 9800 9600 9400 9200 9000

Průměr Průměr±SmOdch Průměr±1,96*SmOdch Muži

Ženy

Graf č. 4.1 a,b,c – Vývoj počtu obyvatel podle pohlaví Muži = 9803,7524-39,7857*x 9800 9700

Muži

9600 9500 9400 9300 9200 9100 0

1992

1994

1996

1998

2000

2002

2004

2006

2000

2002

2004

2006

2002

2004

2006

Ženy

Ženy = 10270,4-26,3*x 10250 10200 10150 10100 10050 10000 9950 9900 9850 9800 0

1992

1994

1996

1998

Obyvatelstvo celkem

Oby v atelstv o celkem = 20074,1524-66,0857*x 20000 19900 19800 19700 19600 19500 19400 19300 19200 19100 19000 0

1992

1994

1996

1998

2000

Průměrný počet mužů byl ve sledovaném období 9 485 a průměrný počet žen 10 060. Minima dosáhl počet mužů a žen shodně v roce 2004, stejně tak jako maximálního počtu v roce 1993. Směrodatná odchylka nabývá hodnot 188,22 u mužů a 137,69 u žen. Z


- 18 -

krabicového grafu uvedeného pod tabulkou je možné přehledně sledovat variabilitu kolem průměrného počtu mužů a žen a jejich vzájemný absolutní rozdíl. Vývoj počtu mužů, žen a obyvatelstva města Mělník celkem je zanesen v grafech č. 4.1 a,b,c. Z těchto grafů lze vyčíst základní tendence ve vývoji počtu mužů a žen v období 1991 až 2005. Graf č. 4.1a znázorňuje vývoj počtu mužů v období 1991 až 2005. Z grafu je zřejmé, že vývoj počtu mužů od roku 1993, kdy dosáhl svého maxima postupně klesá. Nastolený klesající trend je vyjádřen zápornou směrnicí lineární trendové funkce (viz záhlaví grafu č. 4.1a), která prokládá hodnoty počtu mužů ve sledovaném období. Vzhledem k poměrně konstantním absolutním úbytkům počtu mužů lineární trendová funkce velmi dobře vystihuje tento klesající trend. Koeficient determinace trendové funkce nabývá 0,894. To znamená, že funkcí je vysvětleno téměř 90% vývoje v počtech mužů v analyzovaném období. Směrnice funkce -39,7857 tak s dostatečnou přesností vyjadřuje trend ve vývoji počtu mužů. Lze tedy říci, že počet mužů se každoročně sníží přibližně o 40. Graf č. 4.1b zachycuje vývoj počtu žen ve stejném období, který je obdobou vývoje počtu mužů, tj. trend je opět klesající. Odhadnutá lineární trendová funkce má tedy opět zápornou směrnici, avšak její velikost je v tomto případě o něco nižší. To znamená, že trend v poklesu počtu žen je o něco pomalejší. Jinak řečeno, směrnice funkce ve výši -26,3 říká, že meziročně se počet žen sníží o 26. Koeficient determinace této trendové funkce je 0,7297, což lze stále považovat za dobrý odhad trendu. Graf č. 4.1c je součtem předchozích grafů a tomu odpovídá i odhadnutá trendová funkce. Z grafu je tak možné pozorovat, jak dané pohlaví přispělo k vývoji populace v daném roce. Tabulka č. 4.2 – Řetězové indexy (%) Období 1992/1991 1993/1992 1994/1993 1995/1994 1996/1995 1997/1996 1998/1997 1999/1998 2000/1999 2001/2000 2002/2001 2003/2002 2004/2003 2005/2004 2005/1992

Muži 100,50 100,12 99,74 99,72 99,66 99,58 99,20 99,43 99,65 98,82 98,86 101,45 98,47 100,70 0,96

Ženy 100,85 100,50 99,71 99,99 100,06 99,67 99,42 99,89 100,03 98,18 99,64 100,21 99,65 100,07 0,98

Celkem 100,68 100,32 99,72 99,86 99,86 99,63 99,31 99,67 99,85 98,49 99,26 100,81 99,07 100,37 0,97

Tabulka č. 4.2 obsahuje řetězové indexy vývoje počtů mužů a žen a spolu s grafem č. 4.2, ve kterém jsou zobrazeny relativní změny v počtech mužů a žen oproti úrovni předchozího roku (v %), slouží k popisu dynamiky ve vývoji počtu mužů a žen. Z tabulky a grafu je možné


- 19 -

pozorovat tempa poklesu mužů a žen po roce 1993. U mužů je vidět, že dochází k neustálému meziročnímu poklesu až do 2003. Počty žen s výjimkou dvou let taktéž klesají, přičemž tempa poklesu jsou kromě roku 2001 nižší než tempa poklesu počtu mužů. Vývoj mezi lety 2003 a 2005 je výrazně volatilní, což bylo vidět i v grafech č. 4.1 a,b,c. Tento vývoj může být signálem značícím na přerušení dosavadního klesajícího trendu, ale vzhledem k nastoleným společenským tendencím jde spíše jen o krátkodobý výkyv. Graf č. 4.2 – Míry růstu – muži, ženy a obyvatelstvo celkem (%) 2,00 Muži Ženy

1,50

Oby v atelstv o celkem 1,00 0,50

0,00 1992/1991 1993/1992 1994/1993

1995/1994 1996/1995 1997/1996 1998/1997 1999/1998 2000/1999 2001/2000

2002/2001 2003/2002 2004/2003 2005/2004

-0,50

-1,00 -1,50

-2,00

Věková struktura obyvatel města Mělník Tabulka č. 4.3 – Věková struktura obyvatel města Mělník Rok 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Průměr Minimum Maximum Sm. odch.

Zdroj: ČSÚ

0-14 let 4035 3968 3875 . 3648 3573 3464 3354 3279 3189 2925 2884 2795 2728 2661 3312,71 2661,00 4035,00 468,814

Věková struktura 15-59 let 60 a více let 12031 3666 12191 3707 12254 3800 . . 12395 3803 12396 3850 12906 3375 12864 3391 12838 3427 12839 3486 12758 3536 12614 3579 12736 3700 12516 3809 12543 3920 12562,93 3646,36 12031,00 3375,00 12906,00 3920,00 278,211 181,294

Podíl věkové kategorie na celku 0-14 let 15-59 let 60 a více let 0,2045 0,6097 0,1858 0,1997 0,6137 0,1866 0,1944 0,6149 0,1907 . . . 0,1838 0,6246 0,1916 0,1803 0,6255 0,1943 0,1754 0,6536 0,1709 0,1710 0,6560 0,1729 0,1678 0,6569 0,1753 0,1634 0,6579 0,1786 0,1522 0,6638 0,1840 0,1512 0,6612 0,1876 0,1453 0,6623 0,1924 0,1432 0,6569 0,1999 0,1391 0,6559 0,2050 0,170 0,640 0,190 0,140 0,610 0,170 0,200 0,660 0,200 0,022 0,021 0,010


- 20 -

Věková struktura obyvatel města Mělník je v agregované podobě zanesena v tabulce č. 4.3. Z tabulky lze pozorovat počty obyvatel ve věkových kategoriích 0-14 let, 15-59 let a 60 a více let v období 1991 až 2005. Z těchto hodnot je zřejmé, že populace města stárne. Zatímco v roce 1991 bylo zastoupeno v kategorii 0-14 let 4035 občanů města, 15-59 let 12 031 občanů a 60 a více let 3 666 občanů, což odpovídá následujícím podílům: 0,2045; 0,6097 a 0,1858; pak v roce 2005 dosáhly tyto hodnoty v kategorii 0-14 let 2661 občanů města, 15-59 let 12 543 občanů a 60 a více let 3 920 občanů, což je v relativním vyjádření: 0,1391; 0,6559 a 0,2050. Pokles relativního podílu kategorie 0-14 let o 6,5 % mezi těmito lety je významný a má přetrvávající tendenci, což lze z hlediska budoucího vývoje považovat za rizikový faktor, a to především vzhledem k růstu seniorské kategorie. Je proto nezbytné věkovou strukturu analyzovat podrobněji, a to s využitím tzv. stromů života (viz následující grafy). Graf č. 4.3 – Věková struktura k 31. 12. 1998 450

1998

400 350 300 250 200 150 100 50

55

60

65

70

75

80

85

90

95

100

55

60

65

70

75

80

85

90

95

100

50

45

40

35

30

25

20

15

10

5

0

0

Zdroj: MÚ Mělník

Graf č. 4.4 – Věková struktura k 31. 12. 2000 450

2000

400 350 300 250 200 150 100 50

Zdroj: MÚ Mělník

50

45

40

35

30

25

20

15

10

5

0

0


- 21 -


2002

400 350 300 250 200 150 100 50

55

60

65

70

75

80

85

90

95

100

55

60

65

70

75

80

85

90

95

100

50

45

40

35

30

25

20

15

10

5

0

0

Zdroj: MÚ Mělník


2005

350 300 250 200 150 100 50

50

45

40

35

30

25

20

15

10

5

0

0

Zdroj: MÚ Mělník

Grafy č. 4.3 až 4.6 obsahují počty občanů města Mělník v jednotlivých věkových kategoriích v letech 1998, 2000, 2002 a 2005. Je tak možné sledovat, jak se měnila věková struktura obyvatel města Mělník v posledních sedmi letech. Graf č. 4.3 prezentuje věkovou strukturu obyvatel města Mělník v roce 1998. Z grafu je patrné, že silně jsou zastoupeny kategorie 46 až 55 let, 33 let a 19 až 28 let. První kategorie souvisí s populačním „boomem“ v poválečném období a poslední kategorie je výsledkem pronatalitních opatření v sedmdesátých letech. Dále je možné sledovat výrazně nízké počty v kategorii 0 až 5 let. Nízká porodnost od roku 1993 má souvislost s již zmíněnou změnou životních hodnot v devadesátých letech. Z grafu č. 4.4 plyne, že zmíněné kategorie se posouvají, tj. silně zastoupené ročníky stárnou, a porodnost je stále velmi nízká. Situace se mění až v roce 2002. V tomto roce porodnost významně vzrostla. Z věkové struktury v roce


- 22 -

2005 lze vyčíst, že trend zvýšené porodnosti pokračoval a že vzrostlo zastoupení v nižších věkových kategoriích. Tento nárůst porodnosti lze spojovat s tím, že silně zastoupené ročníky ze sedmdesátých let, které po roce 1990 měnily svůj životní styl směrem k západoevropskému modelu reprodukčního chování, začaly zakládat své rodiny. Z grafu dále plyne, že silně zastoupené poválečné ročníky se přibližují seniorské kategorii a budou představovat zvýšené nároky v sociální oblasti. Graf č. 4.7 – Věková struktura k 31. 12. 1998 – muži a ženy Muži (1998)

200

150

100

50

0

97

97

91

91

85

85

79

79

73

73

67

67

61

61

55

55

49

49

43

43

37

37

31

31

25

25

19

19

13

13

7

7

1

1

Ženy (1998)

0

50

100

150

200

Zdroj: MÚ Mělník

Porovnání věkových struktur v roce 1998 a 2005 v rozčlenění dle pohlaví lze provést pomocí grafu č. 4.7 a 4.8. Z těchto grafů je možné přehledně pozorovat zmíněné tendence a porovnat situaci mezi muži a ženami. Z grafů je patrné, že populace se dožívá stále vyššího věku. Zatímco v roce 1998 bylo v kategorii nad 90 let 39 občanů, pak v roce 2005 tomu bylo 61 občanů. S tím jak budou do vyšších kategorií přicházet silnější ročníky se budou tato čísla dále zvyšovat (viz prognóza věkového složení obyvatelstva v kapitole č. 7).


- 23 -

Graf č. 4.8 – Věková struktura k 31. 12. 2005 – muži a ženy Muži (2005)

200

150

100

50

97

97

91

91

85

85

79

79

73

73

67

67

61

61

55

55

49

49

43

43

37

37

31

31

25

25

19

19

13

13

7

7

1

1

0

Ženy (2005)

0

50

100

150

200

Zdroj: MÚ Mělník

5. Specifika věkového složení Z demografického hlediska lze populaci rozčlenit na tři skupiny, resp. složky, tj. na dětskou složku (0-14 let), reprodukční složku (15-49 let – tento věkový interval vychází z rodivého věku žen) a postreprodukční složku (50 let a více). Reprodukční složka se obecně pohybuje kolem 50 %. V případě města Mělníka tomu bylo v průměru 50,5 % (viz tabulka č. 5.1). Maxima dosáhla reprodukční složka v roce 1998 a naopak minima v roce 2005. Z hodnot v tabulce č. 5.1 je zřejmé, že reprodukční složka se v čase zmenšuje. Tento klesající trend lze velmi dobře vystihnout lineární trendovou funkcí, a to vzhledem k téměř konstantním absolutním úbytkům této veličiny. Směrnice trendové funkce je jak pro absolutní hodnoty reprodukční složky, tak pro relativní hodnoty zanesena opět v tabulce č. 5.1. Z hodnoty této směrnice lze vyčíst, že v případě absolutních hodnot dochází každoročně k poklesu v reprodukční složce o 82 osob. V relaci k ostatním složkám klesá reprodukční složka o 0,3 % ročně (dle trendové funkce). Při porovnání zbylých dvou složek je možné určit typ věkové struktury. Z relativního podílu složek je zřejmé, že postreprodukční složka převyšuje dětskou složku, a to v průměru o 19,1 %. Z toho plyne, že město Mělník vykazuje regresivní typ věkové struktury. To znamená, že v důsledku převahy postreprodukční složky nad složkou dětskou dochází ke stárnutí a úbytku počtu obyvatel. Z tabulky č. 5.1 je dále patrné, že vývoj dětské složky má


- 24 -

klesající trend se směrnicí -91,012, resp. -0,004 (u relativního vyjádření). Jinak řečeno, dětská složka se z roku na rok snižuje přibližně o 91 dětí a v relaci k ostatním složkám o 0,4 % ročně. Opačný trend má postreprodukční složka, která roste tempem přibližně 107 osob za rok. Ve vztahu k ostatním složkám je to o 0,7 % ročně, což je rovno poklesu v dětské a reprodukční složce. Z vývoje dětské a postreprodukční složky je zřejmé, že převaha postreprodukční složky nad dětskou se v průběhu let zvyšuje, z čehož lze vyvodit v budoucnu rychlejší úbytek obyvatelstva. Tabulka č. 5.1 – Vývoj dětské, reprodukční a postreprodukční složky Rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Průměr Minimum Maximum Sm. odch. Trendová fce (směrnice) R2

0-14 let 3271 3196 3102 2948 2903 2790 2720 2659 2948,625 2659,000 3271,000 224,258

Reprodukční složka 15-49 let 10116 9990 9915 9864 9753 9678 9560 9559 9804,375 9559,000 10116,000 202,095

-91,012

-81,798

106,610

-0,004

-0,003

0,007

0,988

0,983

0,904

0,987

0,851

0,968

Dětská složka

Postreprodukční Relativní zastoupení složek složka 50 a více let 0-14 let 15-49 let 50 a více let 6174 0,167 0,517 0,316 6326 0,164 0,512 0,324 6675 0,158 0,504 0,339 6604 0,152 0,508 0,340 6707 0,150 0,504 0,346 6780 0,145 0,503 0,352 6891 0,142 0,499 0,359 6990 0,138 0,498 0,364 6643,375 0,152 0,505 0,343 6174,000 0,138 0,498 0,316 6990,000 0,167 0,517 0,364 274,583 0,010 0,007 0,017

Zdroj: ČSÚ

Věkovou strukturu města Mělník popsanou v předchozí kapitole lze dále podrobněji analyzovat s využitím charakteristik věkového složení, tj. průměrného věku, indexu stáří a indexu ekonomického zatížení. Údaje o věkové struktuře jsou zaneseny do tabulky č. 5.2. Tabulka č. 5.2 se liší od tabulky č. 4.3 tím, že posouvá hranice druhé a třetí věkové kategorie, tj. namísto intervalů 15 až 59 let a 60 a více let je použito intervalů 15 až 64 let a 65 a více let. Tato úprava umožňuje vyčíslení indexu stáří a indexu ekonomického zatížení v jejich obvyklé podobě. Jinak řečeno, index stáří reprezentuje počet osob ve věku 65 a více let na 100 dětí ve věku 0 až 14 let a index ekonomického zatížení vyjadřuje počet dětí ve věku do 14 let a osob ve věku nad 65 let na 100 osob ve věku 15 až 64 let. Navíc porovnáním tabulek č. 4.3 a 5.2 je možné určit vliv krajních hodnot na agregovanou věkovou strukturu a tedy i budoucí vývoj v seniorské kategorii.


- 25 -

Průměrný věk, index stáří, index ekonomického zatížení, popřípadě index závislosti I 3 a II 4 jsou charakteristiky, které se používají k hodnocení věkové struktury obyvatelstva. Průměrný věk, index stáří a index ekonomického zatížení v letech 1998 až 2005 je pro město Mělník zanesen v tabulce č. 5.2. Z tabulky lze vyčíst podobné tendence ve věkové struktuře, které již byly identifikovány v předchozích částech analýzy. Jinak řečeno, zmíněné charakteristiky potvrzují, že obyvatelstvo města významně stárne. Negativní trend vývoje vykazují všechny zmíněné ukazatele. Průměrný věk vzrostl mezi lety 1998 a 2005 z 37,7 let na 40,13 let, což je podle trendové funkce téměř o jeden rok během tří let. Vývoj indexu stáří a indexu ekonomického zatížení je pro přehlednost zanesen do grafu č. 5.1. Z grafu lze pozorovat, že index stáří v analyzovaném období roste, a to dle směrnice trendové funkce o 3,57 bodu za rok. Z toho plyne, že stále více osob ve věku 65 let a více připadá na 100 dětí ve věku 0 až 14 let. V roce 2005 tento ukazatel dokonce překročil hodnotu 100, což znamená, že v městě Mělník již seniorská kategorie, resp. kategorie nad 64 let převyšuje kategorii dětskou. Index ekonomického zatížení má naopak trend klesající, což znamená, že na 100 osob ve věku 15 až 64 let připadá méně osob ve věku 0 až 14 let a 65 let a více. Tento klesající trend by z hlediska ekonomické životaschopnosti obce nemusel být negativní, kdyby pokles nebyl způsoben poklesem v zastoupení dětské složky. To lze názorně pozorovat z grafu č. 5.2, tj. z vývoje ukazatelů závislosti I a II. Tabulka č. 5.2 – Charakteristiky věkové struktury města Mělník Rok

Věková struktura města Mělník

0-14 let 3271 3196 3102 2948 2903 2790 2720 2659 Průměr 2948,630 Minimum 2659,000 Maximum 3271,000 Sm. odch. 224,258 Trendová fce (směrnice) -91,012 R2 0,988 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

15-64 let 13735 13730 13920 13799 13789 13779 13753 13799 13788,000 13730,000 13920,000 59,936 1,5476 0,004

65 a více let 2555 2586 2670 2669 2671 2679 2698 2750 2659,750 2555,000 2750,000 61,769 23,262 0,851

Průměrný věk

Index stáří

37,736 38,047 39,073 38,884 39,077 39,450 39,739 40,138 39,020 37,736 40,138 0,808 0,3167 0,921

78,111 80,914 86,074 90,536 92,008 96,022 99,191 103,422 90,780 78,111 103,422 8,780 3,5701 0,992

Index ekonomického zatížení 42,417 42,112 41,466 40,706 40,424 39,691 39,395 39,198 40,680 39,198 42,417 1,229 -0,4967 0,9797

Zdroj: ČSÚ

Ukazatel závislosti I, tj. počet dětí ve věku 0 až 14 let na 100 osob ve věku 15 až 64 let má výrazně klesající trend, směrnice funkce -0,66, tj. stále méně dětí připadá na osoby v produktivním věku. Naopak ukazatel index závislosti II, vyjadřující počet osob ve věku nad 3 4

Index závislosti I reprezentuje počet dětí ve věku 0 až 14 let na 100 osob ve věku 15 až 64 let. Index závislosti II je ukazatel počtu osob ve věku 65 let a více na 100 osob ve věku 15 až 64 let.


- 26 -

64 let na 100 osob ve věku 15 až 64 let má trend rostoucí se směrnicí 0,1669. Právě výrazný pokles indexu závislosti I způsobuje, že index ekonomického zatížení klesá, avšak při vyšším zastoupení osob nad 64 let a vzhledem ke stárnutí obyvatelstva lze tento vývoj považovat za negativní a z hlediska budoucího vývoje za rizikový. Graf č. 5.1 – Index stáří a index ekonomického zatížení 110,000

y = 3,5701x + 74,719 R2 = 0,992

100,000 90,000

Index stáří

80,000

Index ekonomického zatížení

70,000

Lineární (Index stáří)

60,000

Lineární (Index ekonomického zatížení)

y = -0,4967x + 42,911 R2 = 0,9797

50,000 40,000 30,000 1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Graf č. 5.2 – Index závislosti I a II 25,00 Index záv islosti I

24,00

Index záv islosti II

y = -0,6636x + 24,372

23,00

Lineární (Index záv islosti II)

R2 = 0,9859

Lineární (Index záv islosti I)

22,00 21,00 20,00 19,00

y = 0,1669x + 18,539 R2 = 0,9426

18,00 17,00 1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Při porovnání vývoje v městě Mělník s vývojem ve Středočeském kraji lze dospět k následujícím závěrům. Průměrný věk ve Středočeském kraji mezi lety 2002 až 2004 vzrostl na hodnotu 39,84 (viz tabulka č. 5.3), což se téměř shoduje s průměrným věkem obyvatelstva v Mělníku. Index stáří meziročně taktéž roste, avšak dosahuje v roce 2004 výrazně nižší hodnoty než v městě Mělník. Index ekonomického zatížení je ve Středočeském kraji přibližně o dva body vyšší. Z toho lze usuzovat, že obyvatelstvo města Mělník stárne o něco rychleji než v průměru obyvatelstvo Středočeského kraje.


- 27 -

Tabulka č. 5.3 – Věková struktura obyvatelstva Středočeského kraje Rok 2002 2003 2004 Rok 2002 2003 2004 Rok 2002 2003 2004

Index Průměrný Index stáří ekonomického věk zatížení 0-14 let 15-64 let 65 a více let 175327 173291 172642 39,49 91,51 42,35 792908 801633 809790 39,67 92,83 41,69 160439 160871 161639 39,84 93,63 41,28 Věková struktura Středočeského kraje - muži Věková struktura Středočeského kraje

89922 88928 88592 37,98 399586 404215 407888 38,18 62568 62874 63441 38,37 Věková struktura Středočeského kraje - ženy

69,58 70,70 71,61

38,16 37,55 37,27

85405 393322 97871

114,60 116,16 116,83

46,60 45,89 45,35

84363 397418 97997

84050 401902 98198

40,94 41,10 41,24

Zdroj: ČSÚ

6. Obyvatelstvo jednotlivých obcí regionu Údaje o struktuře obyvatelstva jednotlivých obcí podle pohlaví a věku jsou za rok 2005 zaneseny v tabulce č. 6.1. Souhrnné hodnocení struktury obyvatelstva jak podle pohlaví, tak podle věku za obce v okresu Mělník je v tomto případě poněkud složitější, jelikož jednotlivé charakteristiky jsou velice variabilní, a jsou z velké části závislé na velikosti, resp. významnosti obce. V následujícím textu budou proto vyzdviženy jen ty nejdůležitější charakteristiky, týkající se především největších obcí. Struktura obyvatel podle pohlaví v jednotlivých obcích okresu Mělník se v poměru muži/ženy pohybuje kolem hodnoty 1. To znamená, že zastoupení mužů a žen je v některých obcích rovnocenné, v některých převažují ženy a v jiných zase muži. Převaha žen je především v obcích větších. V menších obcích tato populační charakteristika neplatí, a to právě z důvodu nízkého počtu obyvatel, který způsobuje zkreslení tohoto rozdělení. Typickým příkladem je obec Borek se 193 obyvateli, u nichž poměr muži/ženy nabývá hodnoty 1,271. Naopak největší obce jako Mělník (0,938), Kralupy nad Vltavou (0,932) a Neratovice (0,951) se pohybují na republikové úrovni tohoto poměrového ukazatele. Věková struktura je v jednotlivých obcích opět silně determinována jednak velikostí obce (podle počtu obyvatel), její polohou (vzhledem k centrům dojížďky za prací) a významností obce. Největší obce okresu Mělník města Mělník, Kralupy nad Vltavou a Neratovice mají velmi podobnou věkovou strukturu. Především pak věková struktura Mělníka a Kralup nad Vltavou je téměř shodná. Neratovice mají o něco nižší zastoupení v kategoriích 0-14 let a 60 a více let.


- 28 -

Tabulka č. 6.1 – Struktura obyvatel dle pohlaví a věková struktura obyvatel jednotlivých obcí regionu Struktura obyvatel dle pohlaví (2005)

Obec

Muži

Ženy

Celkem

Muži/Ženy

2005 Věková struktura 0-14 let

Borek Býkev Byšice Cítov Čečelice Dobřeň Dolní Beřkovice Dolní Zimoř Dřínov Dřísy Horní Počaply Hořín Hostín Hostín u Vojkovic Chlumín Chorušice Chvatěruby Jeviněves Kadlín Kanina Kly Kokořín Konětopy Kostelec nad Labem Kozomín Kralupy nad Vltavou Křenek Ledčice Lhota

108 191 596 546 291 89 642 31 172 356 492 345 111 163 214 235 219 94 66 25 492 183 138 1536 133 8249 109 279 166

85 179 618 525 300 71 658 34 199 366 602 360 111 157 212 224 227 82 66 20 479 200 127 1595 153 8855 116 294 187

193 370 1214 1071 591 160 1300 65 371 722 1094 705 222 320 426 459 446 176 132 45 971 383 265 3131 286 17104 225 573 353

1,271 1,067 0,964 1,040 0,970 1,254 0,976 0,912 0,864 0,973 0,817 0,958 1,000 1,038 1,009 1,049 0,965 1,146 1,000 1,250 1,027 0,915 1,087 0,963 0,869 0,932 0,940 0,949 0,888

36 66 212 194 97 27 252 4 76 116 226 100 32 34 71 62 80 14 22 2 154 58 35 491 36 2451 25 98 50

15-59 let

112 251 772 681 365 92 829 45 226 446 617 461 156 223 295 296 293 106 74 30 629 270 163 2006 169 11098 148 366 224

0-14 let

15-59 let

60 a více let

Index "stáří"

Pořadí obcí podle indexu "stáří" *

0,187 0,178 0,175 0,181 0,164 0,169 0,194 0,062 0,205 0,161 0,207 0,142 0,144 0,106 0,167 0,135 0,179 0,080 0,167 0,044 0,159 0,151 0,132 0,157 0,126 0,143 0,111 0,171 0,142

0,580 0,678 0,636 0,636 0,618 0,575 0,638 0,692 0,609 0,618 0,564 0,654 0,703 0,697 0,692 0,645 0,657 0,602 0,561 0,667 0,648 0,705 0,615 0,641 0,591 0,649 0,658 0,639 0,635

0,233 0,143 0,189 0,183 0,218 0,256 0,168 0,246 0,186 0,222 0,229 0,204 0,153 0,197 0,141 0,220 0,164 0,318 0,273 0,289 0,194 0,144 0,253 0,202 0,283 0,208 0,231 0,190 0,224

125,00 80,30 108,49 101,03 132,99 151,85 86,90 400,00 90,79 137,93 111,06 144,00 106,25 185,29 84,51 162,90 91,25 400,00 163,64 650,00 122,08 94,83 191,43 129,12 225,00 145,04 208,00 111,22 158,00

35. 3. 22. 15. 40. 52. 6. 67. 8. 42. 24. 47. 17. 58. 5. 54. 10. 68. 55. 70. 33. 11. 59. 37. 63. 48. 61. 25. 53.

Podíl věkové kategorie na celku

60 a více let

45 53 230 196 129 41 219 16 69 160 251 144 34 63 60 101 73 56 36 13 188 55 67 634 81 3555 52 109 79

Index ekonomického "zatížení" *

72,32 47,41 57,25 57,27 61,92 73,91 56,82 44,44 64,16 61,88 77,31 52,93 42,31 43,50 44,41 55,07 52,22 66,04 78,38 50,00 54,37 41,85 62,58 56,08 69,23 54,12 52,03 56,56 57,59

SOCIÁLNĚ DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MĚSTA MĚLNÍK Lhotka Liběchov Libiš Liblice Lobeč Lužec nad Vltavou Malý Újezd Medonosy Mělnické Vtelno Mělník Mšeno Nebužely Nedomice Nelahozeves Neratovice Nosálov Nová Ves Obříství Ovčáry Řepín Spomyšl Stránka Střemy Tišice Tuhaň Tupadly Újezdec Úžice Velký Borek Veltrusy Vidim Vojkovice Vraňany Všestudy Všetaty

111 494 935 234 66 662 418 53 394 9257 668 192 154 695 7925 77 435 538 200 281 211 113 168 740 275 66 42 387 454 816 90 313 425 158 1000

124 481 950 229 70 651 441 53 419 9867 816 219 140 672 8332 77 414 520 211 290 223 107 185 794 285 62 50 378 421 856 90 350 422 171 1023

235 975 1885 463 136 1313 859 106 813 19124 1484 411 294 1367 16257 154 849 1058 411 571 434 220 353 1534 560 128 92 765 875 1672 180 663 847 329 2023

0,895 1,027 0,984 1,022 0,943 1,017 0,948 1,000 0,940 0,938 0,819 0,877 1,100 1,034 0,951 1,000 1,051 1,035 0,948 0,969 0,946 1,056 0,908 0,932 0,965 1,065 0,840 1,024 1,078 0,953 1,000 0,894 1,007 0,924 0,978

- 29 25 147 251 72 39 193 165 13 121 2661 245 77 46 220 2615 20 103 166 68 78 83 39 63 266 113 24 4 130 145 283 20 111 133 30 298

142 634 1222 319 72 840 560 67 524 12543 905 274 194 842 11022 92 557 714 265 382 278 134 223 932 344 78 65 478 558 1062 98 408 551 215 1296

68 194 412 72 25 280 134 26 168 3920 334 60 54 305 2620 42 189 178 78 111 73 47 67 336 103 26 23 157 172 327 62 144 163 84 429

0,106 0,151 0,133 0,156 0,287 0,147 0,192 0,123 0,149 0,139 0,165 0,187 0,156 0,161 0,161 0,130 0,121 0,157 0,165 0,137 0,191 0,177 0,178 0,173 0,202 0,188 0,043 0,170 0,166 0,169 0,111 0,167 0,157 0,091 0,147

0,604 0,650 0,648 0,689 0,529 0,640 0,652 0,632 0,645 0,656 0,610 0,667 0,660 0,616 0,678 0,597 0,656 0,675 0,645 0,669 0,641 0,609 0,632 0,608 0,614 0,609 0,707 0,625 0,638 0,635 0,544 0,615 0,651 0,653 0,641

0,289 0,199 0,219 0,156 0,184 0,213 0,156 0,245 0,207 0,205 0,225 0,146 0,184 0,223 0,161 0,273 0,223 0,168 0,190 0,194 0,168 0,214 0,190 0,219 0,184 0,203 0,250 0,205 0,197 0,196 0,344 0,217 0,192 0,255 0,212

272,00 131,97 164,14 100,00 64,10 145,08 81,21 200,00 138,84 147,31 136,33 77,92 117,39 138,64 100,19 210,00 183,50 107,23 114,71 142,31 87,95 120,51 106,35 126,32 91,15 108,33 575,00 120,77 118,62 115,55 310,00 129,73 122,56 280,00 143,96

64. 39. 56. 12. 1. 49. 4. 60. 44. 50. 41. 2. 29. 43. 13. 62. 57. 20. 27. 45. 7. 31. 18. 36. 9. 21. 69. 32. 30. 28. 66. 38. 34. 65. 46.

65,49 53,79 54,26 45,14 88,89 56,31 53,39 58,21 55,15 52,47 63,98 50,00 51,55 62,35 47,50 67,39 52,42 48,18 55,09 49,48 56,12 64,18 58,30 64,59 62,79 64,10 41,54 60,04 56,81 57,44 83,67 62,50 53,72 53,02 56,10

SOCIÁLNĚ DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MĚSTA MĚLNÍK Vysoká Zálezlice Záryby Zlončice Zlosyň Želízy

396 191 380 100 184 235

386 167 369 92 176 249

782 358 749 192 360 484

1,026 1,144 1,030 1,087 1,045 0,944

- 30 149 67 124 24 63 85

483 222 490 132 226 308

150 69 135 36 71 91

0,191 0,187 0,166 0,125 0,175 0,176

0,618 0,620 0,654 0,688 0,628 0,636

0,192 0,193 0,180 0,188 0,197 0,188

100,67 102,99 108,87 150,00 112,70 107,06

14. 16. 23. 51. 26. 19.

61,90 61,26 52,86 45,45 59,29 57,14

Zdroj: ČSÚ * Vzhledem k disponibilitě dat index stáří zde reprezentuje počet osob ve věku nad 60 let na 100 dětí ve věku do 14 let, obdobně index ekonomického zatížení je vyjádřen jako počet dětí ve věku do 14 let a osob ve věku nad 60 let na 100 osob ve věku 15 až 59 let.


- 31 -

Vzhledem k vysoké variabilitě věkové struktury jednotlivých obcí okresu Mělník je vhodné k hodnocení věkové struktury využít index stáří. Index „stáří“5, vč. pořadí obcí dle jeho hodnoty je uveden opět v tabulce č. 6.1. Z uvedeného pořadí plyne, že mezi pět obcí z nejnižším indexem „stáří“ patří Lobeč (64,1), Nebužely (77,92), Býkev (80,3), Malý Újezd (81,21) a Chlumín (84,51). Naopak nejvyšších hodnot indexu „stáří“ dosahují Kanina (650), Újezdec (575), Jeviněves (400), Dolní Zimoř (400) a Vidim (310). Obce Mělník a Kralupy nad Vltavou mají index „stáří“ velice blízký, tj. 147,31, resp. 145,04. Index „stáří“ obce Neratovice nabývá mezi těmito třemi největšími obcemi okresu Mělník nejpříznivějších hodnot, tj. 100,19. Z hodnot indexu „stáří“ a uvedeného pořadí obcí dle tohoto indexu plyne, že velikost obce, její poloha a významnost jsou klíčovými faktory determinujícími toto pořadí. Index ekonomického „zatížení“ pak dokresluje životaschopnost dané obce.

7. Prognóza věkového složení obyvatelstva Prognóza věkového složení obyvatelstva města Mělník je založena na propočtech živě narozených dětí na základě měr plodnosti zveřejňovaných Českým statistickým úřadem pro Středočeský kraj a na výpočtech úmrtnosti obyvatelstva v jednotlivých věkových kategoriích s využitím úmrtnostních tabulek pro Středočeský kraj v členění na muže a ženy (zdroj opět ČSÚ). Tabulka č. 7.1 uvádí výsledky prognózy pro roky 2010, 2015, 2020 a 2025. Celková délka prognostického horizontu, tj. 20 let, je zde považována za dostatečnou pro posouzení charakteru vývoje věkového složení města Mělník. Tabulka č. 7.1 dále obsahuje údaje a charakteristiky umožňující podrobný rozbor specifik tohoto vývoje. Z údajů v tabulce je patrné, že průměrný věk v městě Mělník se bude v nadcházejících dvaceti letech neustále zvyšovat. V roce 2010 by měl dosáhnout 41,4 let, v roce 2015 42,7 let, v roce 2020 44 let a v roce 2025 45,4 let. To znamená, že za deset let by se měl průměrný věk oproti současné úrovni zvýšit o přibližně 2,6 let a v dalších deseti letech o 2,7 let, tj. celkově by mělo dojít k nárůstu průměrného věku v horizontu dvaceti let o 5,3 let. Tento nárůst lze považovat za velmi výrazný a rizikový. Z podílů věkových kategorií v jednotlivých obdobích prognostického horizontu lze vysledovat, že mezi věkovými kategoriemi bude docházet k posunům. Kategorie 0 – 14 let a 15 – 64 let budou slábnout a naopak bude přibývat obyvatel starších 65 let. To znamená, že v celkové struktuře relativní úbytek kategorií 0 – 14 let a 15 – 64 let bude ve prospěch kategorie 65 a více let. Z těchto pohybů je zřejmé, že populace v městě Mělník bude stárnout. Pro dokreslení reprodukční schopnosti města, resp. pro určení typu věkové struktury jsou v tabulce dále uvedeny podíly zastoupení dětské, reprodukční a postreprodukční složky v jednotlivých obdobích. Z těchto relací je patrné, že dětská a reprodukční složka města Mělník bude významně klesat ve prospěch složky postreprodukční. 5

Index stáří, jak je v této kapitole použit, je vzhledem k disponibilnosti údajů počítán jako počet osob ve věku nad 60 let na 100 dětí ve věku do 14 let.


- 32 -

Dětská složka dosahuje v roce 2010 jedné třetiny složky postreprodukční. V roce 2025 je postreprodukční složka dokonce čtyřnásobně větší než složka dětská. Postreprodukční složka tedy bude převyšovat složku dětskou, přičemž tento rozdíl se bude v průběhu let neustále zvyšovat. Takovýto typ regresivní věkové struktury bude znamenat rychlejší úbytek obyvatelstva. Stárnutí populace lze dále dokreslit údaji o velikostech indexu stáří v jednotlivých letech prognostického horizontu. Z hodnot tohoto indexu plyne, že zatímco v roce 2010 bude připadat na 100 dětí ve věku 0 až 14 let 125 obyvatel starších 65 let, pak v roce 2025 tomu již bude 203 obyvatel. Tabulka č. 7.1 – Prognóza věkového složení obyvatelstva

0-14 let 15-64 let 65 a více let 0-14 let Podíl věkových 15-64 let kategorií 65 a více let Index stáří Průměrný věk 0-14 let Podíl věkových 15-64 let kategorií - muži 65 a více let Index stáří - muži Průměrný věk - muži 0-14 let Podíl věkových 15-64 let kategorií ženy 65 a více let Index stáří - ženy Průměrný věk - ženy dětská složka 0 - 14 let reprodukční složka 15 - 49 Relativní let zastoupení složek postreprodukční složka 50 a více let Věková struktura

Období prognostického horizontu 2010 2015 2020 2025 2434,71 2403,57 2127,64 1867,34 13364,74 12438,71 11841,21 11340,76 3052,65 3545,72 3809,79 3782,63 12,91 13,07 11,97 10,99 70,89 67,65 66,60 66,75 16,19 19,28 21,43 22,26 125,38 147,52 179,06 202,57 41,4 42,7 44,0 45,4 13,97 14,07 12,82 11,79 72,67 69,56 68,77 68,84 13,36 16,38 18,41 19,36 95,65 116,44 143,64 164,23 39,7 41,1 42,4 43,7 11,92 12,13 11,17 10,24 69,22 65,84 64,56 64,78 18,86 22,02 24,27 24,99 158,18 181,50 217,38 244,05 42,9 44,2 45,6 47,0 12,91 13,07 11,97 10,99 49,26

47,25

46,41

43,28

37,83

39,67

41,62

45,73

Zdroj: vlastní výpočty

Tabulka č. 7.1 dále obsahuje prognózy věkového složení obyvatelstva v členění na muže a ženy, resp. jejich agregované údaje v podobě struktury věkových kategorií. Z těchto údajů plyne, že ve věkové struktuře žen je z větší míry zastoupena kategorie 65 a více let, což je způsobeno vyšší úmrtností mužů, tzv. mužskou nadúmrtností. Průměrný věk žen je tak ve všech letech vyšší než průměrný věk mužů. Vzhledem k vývoji populace a mužské nadúmrtnosti se pak rozdíl mezi průměrným věkem mužů a žen bude zvyšovat. Z indexu stáří je rovněž patrný vyšší podíl věkové kategorie 65 a více let u žen. Velikost indexu stáří mužů v roce 2010 je 95,65, tj. na 100 chlapců ve věku 0 až 14 let připadá 95,65 mužů ve věku nad 65 let. Velikost indexu stáří žen je pak významně vyšší. V roce 2010 nabývá hodnoty 158,18,


- 33 -

tj. na 100 dívek ve věku 0 až 14 let připadá 158,18 žen starších 65 let. V roce 2025 se pak hodnoty indexu stáří jak mužů, tak žen významně zvyšují, což dokládá stárnutí populace. V roce 2025 tak na 100 chlapců ve věku 0 až 14 let připadá 164,23 mužů v kategorii 65 a více let a na 100 dívek ve věku 0 až 14 let připadá dokonce 244,05 žen starších 65 let. Graf č. 7.1 – Prognóza věkového složení pro rok 2010 400

2010 350 300 250 200 150 100 50

60

65

70

75

80

85

90

95

100

60

65

70

75

80

85

90

95

100

55

50

45

40

35

30

25

20

15

10

5

0

0


Graf č. 7.2 – Prognóza věkového složení pro rok 2015 400

2015

350 300 250 200 150 100 50

55

50

45

40

35

30

25

20

15

10

5

0

0


Grafy č. 7.1 až 7.8 názorně prezentují prognózu věkového složení pro výše analyzovaná období bez agregace údajů do širokých věkových intervalů. Jinak řečeno grafy č. 7.1 až 7.4 uvádí četnosti v jednotlivých věkových kategoriích bez rozlišení pohlaví. Grafy č. 7.5 až 7.8 ukazují počty mužů a žen v jednotlivých věkových kategoriích, tj. reprezentují tzv. stromy života pro daná období prognostického horizontu. Grafy přehledně znázorňují a dokreslují výše uvedené skutečnosti. Při jejich podrobném rozboru a jejich srovnáním lze dojít k závěru,


- 34 -

že při zachování nastolených tendencí, tj. za daného reprodukčního modelu, ze kterého se vychází při výpočtu celkového počtu živě narozených dětí v podobě měr plodnosti, při významně se neměnících pravděpodobnostech dožití a dále za předpokladu nízké úrovně migrací, tj. v míře nenarušujících tyto tendence, bude populace v městě Mělník významně ubývat a dále stárnout. Graf č. 7.3 – Prognóza věkového složení pro rok 2020 400

2020

350 300 250 200 150 100 50

60

65

70

75

80

85

90

95

100

60

65

70

75

80

85

90

95

100

55

50

45

40

35

30

25

20

15

10

5

0

0


Graf č. 7.4 – Prognóza věkového složení pro rok 2025 400

2025

350 300 250 200 150 100 50


55

50

45

40

35

30

25

20

15

10

5

0

0


- 35 -

Graf č. 7.5 – Prognóza věkového složení pro rok 2010 – muži a ženy Muži (2010)

200

150

100

50

96

96

90

90

84

84

78

78

72

72

66

66

60

60

54

54

48

48

42

42

36

36

30

30

24

24

18

18

12

12

6

6

0

0

Ženy (2010)

0

0

50

100

150

200

150

200



200

150

100


50

0

96

96

90

90

84

84

78

78

72

72

66

66

60

60

54

54

48

48

42

42

36

36

30

30

24

24

18

18

12

12

6

6

0

0

Ženy (2015)

0

50

100


- 36 -


200

150

100

50

96

96

90

90

84

84

78

78

72

72

66

66

60

60

54

54

48

48

42

42

36

36

30

30

24

24

18

18

12

12

6

6

0

0

0

Ženy (2020)

0

50

100

150

200

150

200



200

150

100


50

0

96

96

90

90

84

84

78

78

72

72

66

66

60

60

54

54

48

48

42

42

36

36

30

30

24

24

18

18

12

12

6

6

0

0

Ženy (2025)

0

50

100


- 37 -

8. Rodinný stav obyvatelstva Tabulka č. 8.1 – Domácnosti podle typu a počtu členů – město Mělník (SLDB 1991 a 2001) SLDB 2001 Hospodařící domácnosti celkem

počet

v%

1

2

3

4

5 a více

Průměrný počet členů

8 136

100,0

2 475

2 380

1 602

1 379

300

2,36

8 028

98,7

2 475

2 380

1 602

1 339

232

2,32

Celkem

Domácnosti s počtem členů

v tom tvořené: 1 cenzovou domácností 2 a více cenzovými domácnostmi Cenzové domácnosti celkem

108

1,3

x

-

-

40

68

5,09

8 245

100,0

2 475

2 518

1 660

1 350

242

2,32

4 506

54,7

x

1 682

1 328

1 278

218

3,02

2 514

30,5

x

1 682

613

200

19

2,43

v tom: úplné rodiny bez závislých dětí se závislými dětmi neúplné rodiny

1 992

24,2

x

x

715

1 078

199

3,77

1 104

13,4

x

699

315

67

23

2,48 2,27

bez závislých dětí

411

5,0

x

316

82

12

1

se závislými dětmi

693

8,4

x

383

233

55

22

2,60

160

1,9

x

137

17

5

1

2,19

vícečlenné nerodinné domácnosti domácnosti jednotlivců z toho bydlící samostatně SLDB 1991

Hospodařící domácnosti celkem

2 475

30,0

2 475

x

x

x

x

1,00

1 758

21,3

1 758

x

x

x

x

počet

v%

1

2

3

4

5

1,00 Průměrný počet členů

7 591

100,0

1 816

2 101

1 567

1 727

380

2,57

7 547

99,4

1 816

2 096

1 561

1 712

362

2,56

44

0,6

x

5

6

15

18

x

7 636

100,0

1 840

2 137

1 576

1 719

364

2,56 x

Celkem

Domácnosti s počtem členů

v tom tvořené: 1 cenzovou domácností 2 a více cenzovými domácnostmi Cenzové domácnosti celkem v tom: úplné rodiny

4 980

65,2

x

1 592

1 375

1 663

350

bez závislých dětí

2 128

27,9

x

1 592

424

105

7

x


2 852

37,3

x

x

951

1 558

343

x

793

10,4

x

526

197

56

14

x x

neúplné rodiny bez závislých dětí

284

3,7

x

250

30

3

1


509

6,7

x

276

167

53

13

x

23

0,3

x

19

4

-

-

x

vícečlenné nerodinné domácnosti domácnosti jednotlivců z toho bydlící samostatně

1 840

24,1

1 840

x

x

x

x

x

1 801

23,6

1 801

x

x

x

x

x

Zdroj: ČSÚ

Analýzu rodinného stavu obyvatelstva lze začít charakteristikou domácností podle typu a počtu členů v městě Mělník. Tabulka č. 8.1 obsahuje údaje o domácnostech zjištěných při Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 a 1991. Sledovány jsou hospodařící domácnosti celkem, resp. cenzové domácnosti celkem, v členění dle jejího typu a dále počtu členů. Cenzovou domácnost lze dle definice stručně vymezit jako domácnost skládající se z osob, které společně bydlí z titulu jejich příbuzenských nebo jiných vztahů v rámci jedné hospodařící domácnosti. Lze rozlišit čtyři základní typy cenzových domácností: (i) domácnost rodinná – úplná rodina (tj. jedná se o manželský pár nebo soužití druh a družka), (ii) domácnost rodinná – neúplná rodina (tj. domácnost s jedním rodičem a alespoň jedním dítětem), (iii) vícečlenná nerodinná domácnost (zde se jedná o soužití dvou nebo více osob


- 38 -

příbuzných i nepříbuzných, které společně hospodaří, ale netvoří rodinnou domácnost) a (iv) domácnost jednotlivce. Z tabulky č. 8.1 lze sledovat, že celkový počet cenzových domácností mezi lety 1991 a 2001 narostl ze 7 636 na 8 245. Struktura cenzových domácností se taktéž měnila. Úplné rodiny zaznamenaly pokles ze 4 980 na 4 560 domácností, tj. pokles v rámci struktury cenzových domácností z 65,2 % na 54,7 %. V rámci úplných rodin vzrostlo zastoupení rodin bez závislých dětí ze 42,7 % na 55 %, což je v absolutních hodnotách růst ze 2 128 na 2 514. Naopak úplné rodiny se závislými dětmi zaznamenaly pokles ze 2 852 na 1 992 domácností. Další typ cenzových domácností neúplné rodiny vzrostl ze 793 na 1 104, což je v celkové struktuře z 10,4 % na 13,4 %. V rámci těchto rodin se struktura významně neměnila, tzn. že relativní zastoupení neúplných rodin bez závislých dětí a neúplných rodin se závislými dětmi zůstalo téměř beze změn. Dále došlo ke zvýšení počtu vícečlenných nerodinných domácností a domácností jednotlivců. Vícečlenné nerodinné domácnosti v celkové struktuře zabíraly v roce 1991 0,3 %, zatímco v roce 2001 1,9 %. Významný nárůst ve struktuře cenzových domácnosti zaznamenaly domácnosti jednotlivců, a to zvýšení z 24,1 % na 30 %. Průměrný počet členů domácnosti se snížil z 2,56 na 2,32, právě díky růstu zastoupení domácností jednotlivců. Z výše prezentovaných výsledků plyne, že mezi lety 1991 a 2001 došlo k významným změnám, které měly vliv na vývoj domácností. Tyto změny působily na růst počtu domácností jednotlivců, úplných rodin bez závislých dětí, neúplných rodin a na pokles počtu úplných rodin se závislými dětmi. Mezi tyto změny lze řadit již zmíněný posun hodnot ve společnosti v průběhu devadesátých let směrem k západoevropskému modelu chování. Po roce 1990 se mladým lidem otevřela celá řada možností, společnost se stávala otevřenější a s rostoucí ekonomickou výkonností se zvyšovala kupní síla obyvatelstva. Tyto a další charakteristiky transformačního a potransformačního období v ČR působily na změnu chování lidí. Mladí lidé žijí nesezdaní v tzv. faktických manželstvích, popřípadě uzavření sňatku a založení rodiny odkládají do pozdějšího věku. Tím jak se společnost stala otevřenější, změnil se i postoj k rozvodům, jež se staly společensky přijatelnější. Výsledkem těchto změn byl již výše zmíněný vývoj domácností. Tabulka č. 8.2 – Obyvatelstvo podle rodinného stavu – SLDB 2001 v tom podle rodinného stavu SLDB 2001 Obyvatelstvo celkem relativní vyjádření (v %)

Celkem

svobodní

ženatí, vdané

rozvedení

ovdovělí

nezjištěno

19 271

6 887

9 182

1 622

1 431

149

100,0

35,7

47,6

8,4

7,4

0,8

v tom: muži relativní vyjádření (v %) ženy relativní vyjádření (v %)

Zdroj: ČSÚ

9 333

3 756

4 573

682

241

81

100,0

40,2

49,0

7,3

2,6

0,9

9 938

3 131

4 609

940

1 190

68

100,0

31,5

46,4

9,5

12,0

0,7


- 39 -

Tabulka č. 8.3 – Obyvatelstvo podle rodinného stavu – SLDB 1991 v tom: SLDB 1991 Obyvatelstvo celkem relativní vyjádření (v %)

Celkem

ženatí, vdané

19 625

10 088

100,0

51,4

9 595

5 046

v tom: muži relativní vyjádření (v %) ženy relativní vyjádření (v %)

100,0

52,6

10 030

5 042

100,0

50,3

Zdroj: ČSÚ

Tabulka č. 8.2 uvádí rodinný stav obyvatelstva podle Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001. Z tabulky plyne, že z celkového počtu obyvatel 19 271 v roce 2001 bylo 35,7 % svobodných, 47,6 % ženatých, resp. vdaných, 8,4 % rozvedených, 7,4 % ovdovělých a 0,8 % bylo nezjištěno. Při srovnání se situací v roce 1991, jež uvádí tabulka č. 8.3 6, plyne, že podíl ženatých, resp. vdaných činil v tomto roce 51,4 %, tj. téměř o 4 % více. Tento pokles podílu ženatých, resp. vdaných v roce 2001 oproti roku 1991 lze přičíst výše uvedeným změnám společenských charakteristik. Tento vývoj odpovídá situaci v celém Středočeském kraji, kde dochází k postupnému nárůstu podílu svobodných a rozvedených, zatímco zastoupení vdaných a ženatých se snižuje. V tabulkách je dále uveden rodinný stav dle pohlaví. Graf č. 8.1 – Struktura obyvatel podle rodinného stavu SLDB 2001

sv obodní ženatí, v dané rozv edení ov dov ělí nezjištěno

V grafech č. 8.1 a 8.2 a,b je prezentována struktura obyvatel podle rodinného stavu. Z grafů je tak názorně vidět, které kategorie ve společnosti převládají a jak se liší situace dle pohlaví.

6

Tabulka č. 8.3 uvádí pouze počet ženatých, resp. vdaných. Údaje o počtu svobodných, rozvedených, ovdovělých nebyly k dispozici.


- 40 -

Graf č. 8.2 a, b – Struktura obyvatel podle rodinného stavu – Muži (a), Ženy (b) SLDB 2001 - M uži

sv obodní

sv obodní

SLDB 2001 - Ženy

ženatí, v dané

ženatí, v dané

rozv edení

rozv edení

ov dov ělí

ov dov ělí

nezjištěno

nezjištěno

Po výše uvedených údajích o rodinném stavu v městě Mělník je nezbytné pro dokreslení celkové situace v rodinné oblasti obyvatelstva a jejích vývojových trendů analyzovat vývoj sňatků a rozvodů po roce 1990. Tento vývoj v absolutních hodnotách, včetně řetězových indexů a základních popisných statistik je zanesen v tabulce č. 8.4. Z tabulky je patrné, že průměrný počet sňatků za sledované období 1991 až 2005 dosahuje výše 112 a převyšuje tak průměrný počet rozvodů, jenž je 76 rozvodů za rok. Při porovnávání těchto průměrných hodnot je však třeba mít na paměti jejich variabilitu, aby získané závěry nebyly zkreslené. Variabilita hodnot kolem průměru je v tomto případě dosti vysoká. Směrodatná odchylka u počtu sňatků je 19,46, což odpovídá variačnímu koeficientu ve výši 17,35 %. Rozvody mají směrodatnou odchylku 28,27 a tedy variační koeficient 37,16 %. Jinak řečeno, směrodatné odchylky tvoří 17,35 % průměru u sňatků a 37,16 % průměru u rozvodů. Na značnou rozkolísanost hodnot počtu sňatků a rozvodů lze rovněž usuzovat z minimálních a maximálních hodnot těchto veličin a z dynamiky vývoje s využitím v tabulce uvedených řetězových indexů. Tabulka č. 8.4 – Vývoj sňatků a rozvodů v období 1991 až 2005 Období

Počet sňatků

1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Průměr Minimum Maximum Sm. odch.

146 155 140 110 109 86 112 109 99 103 97 99 108 109 100 112,13 86,00 155,00 19,46

Zdroj: ČSÚ

Počet rozvodů Řetězový index - sňatky (%) Řetězový index - rozvody (%)

57 41 62 50 53 49 75 135 74 98 84 131 93 74 65 76,07 41,00 135,00 28,27

106,16 90,32 78,57 99,09 78,90 130,23 97,32 90,83 104,04 94,17 102,06 109,09 100,93 91,74 98,11 78,57 130,23 13,00

71,93 151,22 80,65 106,00 92,45 153,06 180,00 54,81 132,43 85,71 155,95 70,99 79,57 87,84 107,33 54,81 180,00 39,40


- 41 -

Vysoká variabilita hodnot může dále naznačovat na přítomnost trendu v časových řadách. To znamená, že časové řady by nebyly stacionární, ale jejich charakteristiky (momenty) by se v průběhu času měnily. Vývoj počtu sňatků a rozvodů je pro názornost zanesen v grafu č. 8.3. Počty sňatků a rozvodů jsou v tomto grafu proloženy lineární trendovou funkcí. Ze směrnice těchto lineárních trendových funkcí plyne, že počty sňatků mají klesající trend, a to pokles o 2,9 sňatku za rok. Počty rozvodů mají naopak trend rostoucí, v tomto případě jde o růst 3,3 rozvodu za rok. Tato tendence byla rovněž patrná z řetězových indexů v tabulce č. 8.4, kde průměr řetězového indexu u sňatků byl 98,11 a průměr u rozvodů 107,33. V tomto případě je nutné mít opět na paměti velikost směrodatné odchylky. Vysoká rozkolísanost hodnot počtu sňatků a rozvodů způsobuje nižší vysvětlovací schopnost trendových funkcí. Koeficient determinace trendové funkce pro počet sňatků je 0,4498, což znamená, že tato trendová funkce vysvětluje 44,98 % pohybu počtu sňatků ve sledovaném období. Obdobně trendová funkce počtu rozvodů s koeficientem determinace ve výši 0,2719 vysvětluje 27,19 % pohybu počtu rozvodů. Avšak i přes nižší kvalitu trendových funkcí lze odhadnutý trend považovat za vhodný pro vzájemné porovnání (viz graf č. 8.3). I přesto, že po roce 2000 počty sňatků stagnují kolem hodnoty 100. Z vývoje počtu sňatků a rozvodů, resp. z průběhu trendových funkcí je patrné, že počty sňatků a rozvodů se v průběhu let přibližovaly. Na začátku 21. století se dokonce pohybovaly na stejné úrovni. Po roce 2003 počty sňatků opět začaly převažovat nad počtem rozvodů. Vývoj počtu rozvodů po tomto roce naznačuje na změnu trendu, tj. na stagnaci, či na pokles počtu rozvodů. Lze usuzovat, že nižší počet sňatků by mohl podmiňovat nižší počet rozvodů. Z analýzy vývoje počtu sňatků a rozvodů v městě Mělník plyne, že do tohoto vývoje se promítly výše uvedené změny ve společnosti v devadesátých letech. Počet sňatků se snížil, na což měl vliv odklad uzavírání sňatků do vyššího věku a rostoucí počet tzv. faktických manželství. Počet rozvodů se zvýšil, což dokumentuje vyšší společenskou akceptovatelnost tohoto sociálně-patologického jevu. Graf č. 8.3 – Vývoj sňatků a rozvodů 180

Počet sňatků Počet rozvodů Lineární (Počet rozvodů) Lineární (Počet sňatků)

160

y = -2,9179x + 135,48 R2 = 0,4498

140 120 100 80

y = 3,2964x + 49,695 R2 = 0,2719

60 40 20 0 1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005


- 42 -

Tabulka č. 8.5 – Charakteristiky rodinného stavu Období 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Hrubá míra sňatečnosti 7,40 7,80 7,02 5,53 5,49 4,34 5,67 5,56 5,07 5,28 5,05 5,19 5,62 5,72 5,23

Hrubá míra rozvodovosti 2,89 2,06 3,11 2,52 2,67 2,47 3,80 6,88 3,79 5,02 4,37 6,87 4,84 3,88 3,40

Index rozvodovosti 39,04 26,45 44,29 45,45 48,62 56,98 66,96 123,85 74,75 95,15 86,60 132,32 86,11 67,89 65,00

Zdroj: ČSÚ

Situaci ve vývoji počtu sňatků a rozvodů lze dále vztáhnout na celkový počet obyvatel města Mělníka s využitím charakteristik rodinného stavu, a to hrubé míry sňatečnosti, hrubé míry rozvodovosti a indexu rozvodovosti. Hrubá míra sňatečnosti reprezentuje počet sňatků v daném roce na 1000 obyvatel města. Hrubá míra rozvodovosti vztahuje počet rozvodů v daném roce taktéž na 1000 obyvatel města a index rozvodovosti vyjadřuje poměr počtu rozvodů na 100 sňatků ve sledovaném roce. Graf č. 8.4 – Vývoj charakteristik rodinného stavu 9,00

y = -0,1292x + 6,7648 R2 = 0,3742

8,00

Hrubá míra sňatkovosti

140,00

Hrubá míra rozvodovosti

y = 4,2321x + 36,774 R2 = 0,3933

Index rozvodovosti

120,00

Lineární (Hrubá míra sňatkovosti)

7,00

y = 0,1811x + 2,4559 100,00 R2 = 0,2979

Lineární (Hrubá míra rozvodovosti) 6,00 Lineární (Index rozvodovosti) 5,00

80,00

4,00

60,00

3,00 40,00 2,00 20,00

1,00 0,00

0,00 1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Z povahy konstrukce těchto charakteristik plyne, že jejich vývoj bude obdobou výše analyzovaného vývoje počtu sňatků a rozvodů, a to při významné neměnnosti počtu obyvatel města, což je právě tento případ. Hrubá míra sňatečnosti má proto klesající trend. Počet sňatků na 1000 obyvatel města Mělníka se ze 7,4 v roce 1991 snížil na 5,23 v roce 2005. Naopak u hrubé míry rozvodovosti i přes její vysokou variabilitu lze konstatovat, že její


- 43 -

hodnota vzrostla. V roce 2005 tak připadlo na 1000 obyvatel města 3,4 rozvodů, což však bylo nejméně od roku 1996. Mezi lety 1996 a 2005 dosahovala hrubá míra rozvodovosti v některých obdobích významně vyšších hodnot. Index rozvodovosti měl rostoucí trend, a to vzhledem ke klesajícímu trendu sňatečnosti, jež je ve jmenovateli tohoto ukazatele a naopak rostoucímu trendu rozvodovosti, která je v čitateli. Vývoj charakteristik rodinného stavu, včetně odhadnutých lineárních trendových funkcí lze nalézt v grafu č. 8.4. Z grafu lze pozorovat obdobný vývoj charakteristik jako je vývoj v grafu č. 8.3. Tabulka č. 8.6 – Vývoj sňatků a rozvodů ve Středočeském kraji Období

Počet sňatků

Počet rozvodů

Hrubá míra sňatečnosti

Hrubá míra rozvodovosti

Index rozvodovosti

1999 2000 2001 2002 2003 2004

5 849 6 038 5 857 5 872 5 587 5 847

2 667 3 303 3 401 2 667 3 303 3 401

5,27 5,42 5,21 5,20 4,92 5,11

2,40 2,97 3,02 2,36 2,91 2,97

45,60 54,70 58,07 45,42 59,12 58,17

Zdroj: ČSÚ

Při srovnání situace v městě Mělník se situací v celém Středočeském kraji lze dospět k následujícím závěrům. Celkový počet sňatků mezi lety 1999 a 2004 ve Středočeském kraji stagnuje, což je srovnatelné se situací v městě Mělník. Počet rozvodů naopak ve srovnání s Mělníkem ve Středočeském kraji vykazuje stále rostoucí tendenci. Při porovnání charakteristik rodinného stavu lze říci, že hrubá míra sňatečnosti je v Mělníku přibližně na shodné úrovni jako ve Středočeském kraji. Hrubá míra rozvodovosti je však ve Středočeském kraji o poznání nižší. To znamená, že na 1000 obyvatel města Mělníka připadá více rozvodů než na 1000 obyvatel Středočeského kraje. Tato situace se však může v budoucnu změnit, a to vzhledem k rostoucímu trendu rozvodů ve Středočeském kraji. Index rozvodovosti je ve Středočeském kraji rovněž nižší, což ukazuje, že na 100 sňatků připadá méně rozvodů.

9. Složení obyvatelstva podle národnosti a státního občanství Složení obyvatelstva podle národnosti v městě Mělník prezentuje tabulka č. 9.1. V tabulce jsou navíc pro možnost srovnání zaneseny údaje o složení obyvatelstva podle národnosti za celý okres Mělník. Z tabulky č. 9.1 je patrné, že v městě Mělník má obyvatelstvo v převážné většině českou národnost, a to z 94,82 %. Co se týče ostatních národností, pak převažuje národnost slovenská s podílem 1,45 % následována národností romskou (0,20 %) a německou (0,19 %). Složení obyvatelstva podle národnosti vyjma národnosti české a ostatních či nezjištěných údajů názorně prezentuje graf č. 9.1.


- 44 -

Tabulka č. 9.1 – Složení obyvatelstva podle národnosti – město Mělník a okres Mělník (SLDB 2001) Národnost Česká

Město Mělník Absolutně Relativně (v %) 18 283 94,82

Okres Mělník Absolutně Relativně (v %) 89 876 94,93

Slovenská

280

1,45

1 736

1,83

Moravská

31

0,16

146

0,15

Romská

39

0,20

121

0,13

Polská

19

0,10

115

0,12

Německá

36

0,19

99

0,10

Vietnamská

6

0,03

102

0,11

Ukrajinská

32

0,17

209

0,22

Ruská

9

0,05

91

0,10

546

2,83

2 182

2,30

19 271

100

94 677

100

Ostatní a nezjištěno Celkem

Zdroj: ČSÚ

Tabulka č. 9.2 – Složení obyvatelstva podle národnosti – Středočeský kraj (SLDB 2001) Národnost Česká Slovenská Moravská Slezská Romská Polská Německá Vietnamská Ukrajinská Ostatní a nezjištěno Celkem

Středočeský kraj Absolutně Relativně (v %) 1074360 95,71 15287 1,36 1536 0,14 89 0,01 1416 0,13 2144 0,19 1110 0,10 1319 0,12 2963 0,26 22249 1,98 1 122 473 100

Zdroj: ČSÚ

Složení obyvatelstva podle národnosti v okrese Mělník je podobné městu Mělník. Česká národnost je zastoupena z 94,93 %. Z ostatních národností opět převládá slovenská s 1,83 %. Na druhém a třetím místě však na rozdíl od města Mělník figuruje národnost ukrajinská s 0,22 % a národnost moravská s 0,15 %. Složení obyvatelstva podle národnosti opět vyjma národnosti české pro okres Mělník je znázorněn v grafu č. 9.2. Složení obyvatelstva podle národnosti ve Středočeském kraji je opět, co se zastoupení české národnosti týče, podobné městu Mělník, potažmo okresu Mělník. U ostatních národností je shoda v tom, že na prvním místě opět figuruje národnost slovenská s 1,36 %. Další pořadí se však od města Mělník liší. Na druhém místě je národnost ukrajinská s 0,26 % a na třetím místě je národnost polská s 0,19 %. Složení obyvatelstva podle národnosti vyjma národnosti české pro Středočeský kraj je zaneseno v grafu č. 9.3.


- 45 -

Z výše uvedených údajů plyne, že zastoupení české národnosti v městě Mělníku převažuje a je na shodné úrovni jak s okresem Mělník, tak se Středočeským krajem. U ostatních národností dominuje slovenská národnost. Další místa jsou zastoupena v městě Mělník, okrese Mělník a Středočeském kraji různě. Avšak vzhledem k nízké četnosti jiné než české národnosti, a to především v městě Mělník, může být toto pořadí v čase silně proměnlivé. Graf č. 9.1 – Složení obyvatelstva podle národnosti (vyjma národnosti české) – město Mělník

slovenská moravská romská polská německá vietnamská ukrajinská ruská

Zdroj: ČSÚ

Graf č. 9.2 – Složení obyvatelstva podle národnosti (vyjma národnosti české) – okres Mělník slovenská moravská romská polská německá vietnamská ukrajinská ruská

Zdroj: ČSÚ

Graf č. 9.3 – Složení obyvatelstva podle národnosti (vyjma národnosti české) – SK

slovenská moravská romská polská německá vietnamská ukrajinská slezská


- 46 -

Zdroj: ČSÚ

10.Pohyb obyvatelstva za poslední sledované období Pohyb obyvatelstva za poslední dvě sledovaná období je zanesen v tabulce č. 10.1.7 Z tabulky je patrné, že v roce 2004 se v Mělníku narodilo 183 dětí, z toho 88 chlapců a 95 dívek, což představuje 9,6 dítěte na 1 000 obyvatel. Počet zemřelých v roce 2004 dosáhl 208, čímž převýšil živě narozené o 25. To znamená, že přirozený přírůstek byl záporný ve výši -1,3 promile, tj. ubylo 1,3 člověka na 1000 obyvatel města. Z úbytku bylo 13 mužů a 12 žen. Přistěhovalí celkem dosáhli počtu 472 a vystěhovalí 625. Z toho plyne, že saldo migrace je záporné, a to ve výši 153. Celkově vzato v roce 2004 došlo k úbytku obyvatelstva v městě Mělník ve výši 178, tj. 9,3 lidí na 1 000 obyvatel. Z toho ubylo 143 mužů a 35 žen. Na úbytku se podílel jak záporný přirozený přírůstek (tj. přirozený úbytek), tak záporné saldo migrace, přičemž záporné saldo migrace k tomuto úbytku přispělo větší měrou, konkrétně 85 %. Tabulka č. 10.1 – Pohyb obyvatelstva města Mělník v letech 2004 a 2005 Údaje Živě narození celkem z toho: muži ženy Zemřelí celkem z toho: muži ženy Přirozený přírůstek celkem z toho: muži ženy Přistěhovalí celkem z toho: muži ženy Vystěhovalí celkem z toho: muži ženy Saldo migrace celkem z toho: muži ženy Přírůstek/úbytek celkem z toho: muži ženy Celkový počet obyvatel k 31.12.

2004 183 88 95 208 101 107 -25 -13 -12 472 258 214 625 388 237 -153 -130 -23 -178 -143 -35 19 053

2005 204

211

-7

617

539

78

71

19 124

Na 1000 obyvatel - 2004 9,6 4,6 5,0 10,9 5,3 5,6 -1,3 -0,7 -0,6 24,8 13,5 11,2 32,8 20,4 12,4 -8,0 -6,8 -1,2 -9,3 -7,5 -1,8 -

Na 1000 obyvatel - 2005 10,7

11,0

-0,4

32,3

28,2

4,1

3,7

-

Zdroj: ČSÚ

Pohyb obyvatelstva v roce 2005 byl odlišný. Počet živě narozených v tomto roce vzrostl na 204, tzn. růst 11,5 %. Počet zemřelých vzrostl jen nepatrně, a to na úroveň 211. Celkově 7

Tabulka obsahuje jak údaje o pohybu obyvatelstva za rok 2004, tak za rok 2005 i přesto, že název kapitoly v sobě nese informaci, že na tomto místě bude analyzováno poslední známé období. Důvodem této změny jsou nekompletní údaje o roku 2005 v členění na muže a ženy.


- 47 -

byl přirozený přírůstek záporný, ale jeho hodnota se snížila na -7. Počet přistěhovalých se zvýšil na 617 a naopak počet vystěhovalých klesl na 539. Celkově tak došlo k přírůstku počtu obyvatel migrací o 78. Vzhledem k nízkému úbytku přirozenou měnou celkový přírůstek činil v roce 2005 71 obyvatel. Pohyb obyvatelstva v letech 2004 a 2005 v jednotlivých kategoriích je pro přehlednost znázorněn v grafu č. 10.1 (podrobněji je vývoj obyvatelstva analyzován v následující kapitole). Graf č. 10.1 – Pohyb obyvatelstva v letech 2004 a 2005 700

2004

600

2005

500 400 300 200 100 0 -100

Živ ě narození celkem

Zemřelí celkem

Přirozený přírůstek celkem

Přistěhov alí celkem

Vy stěhov alí celkem

Saldo migrace celkem

Přírůstek/úby tek celkem

-200 -300

11.Vývoj počtu obyvatel Vývoj počtu obyvatel v městě Mělník v období 1971 až 2005 lze dle analýzy v kapitole č. 2 rozdělit do dvou fází. První fáze je charakteristická tím, že v ní dochází k nárůstu počtu obyvatel města Mělník. Tuto fázi lze časově vymezit od roku 1971 do roku 1990, přičemž dynamika nárůstu obyvatelstva se měnila. Zatímco v sedmdesátých letech populace v městě rostla vysokými tempy, v letech osmdesátých byl tento růst již velmi pozvolný. Druhá fáze po roce 1990 až do současnosti je charakteristická změnou trendu. Po stagnaci počtu obyvatel v první polovině devadesátých let začala populace města pozvolně klesat. Determinanty tohoto vývoje již byly naznačeny v předchozích kapitolách. Co však bylo rozhodující pro vývoj populace města Mělník v daném období? Na tuto otázku lze komplexně odpovědět v této kapitole s využitím výsledků předchozích analýz při rozboru pohybu obyvatelstva města Mělník. Pohyb obyvatelstva města v období 1971 až 2005 je zanesen v tabulce č. 11.1. Z tabulky plyne, že průměrný počet narozených dětí dosahuje přibližně 265 za období 1971 až 2005. Na druhé straně průměrný počet zemřelých byl 193 osob, přičemž variabilita hodnot kolem průměru je 23,7 %, resp. 7,66 %. Minima dosáhl počet narozených v roce 1998 (156 dětí) a maxima v roce 1974 (374 dětí), což je příznačné pro vývoj této veličiny. Z grafu č. 11.1 lze


- 48 -

pozorovat, že vývoj počtu živě narozených má od roku 1974, kdy dosáhl svého maxima, klesající tendenci. Sklon odhadnuté trendové funkce, která vzhledem k vývoji časové řady má mocninný tvar, je roven derivaci prvního řádu, tzn. y´ = 417,42(-0,2113)x-1,2113, což v procentickém vyjádření lze obecně komentovat následovně. Jestliže se délka období x, kde x = 1, ..., 35 a počáteční úroveň y = 417,42, změní oproti úrovni předchozího období o 1 %, pak dojde k poklesu y, tj. počtu narozených dětí, o 0,2113 %. Klesající trend lze především přičíst vysoké porodnosti v sedmdesátých letech a naopak nízké porodnosti v druhé polovině let devadesátých. Tabulka č. 11.1 – Pohyb obyvatelstva v městě Mělník v období 1971 až 2005 Období

Narození

Zemřelí

1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Průměr Minimum Maximum Sm. odch.

251 281 360 374 373 321 350 327 282 280 237 249 262 264 255 279 233 250 225 303 236 235 257 197 203 168 173 156 176 158 159 203 179 183 204 246,94 156,00 374,00 62,85

174 176 182 182 199 176 193 176 196 194 154 198 205 205 189 182 173 202 190 214 198 190 187 199 220 177 176 186 198 208 207 212 208 208 211 192,71 154,00 220,00 14,78

Zdroj: ČSÚ

Přistěhovalí Vystěhovalí

909 585 1 137 872 777 642 685 495 781 715 543 804 531 479 617 585 453 447 583 731 657 577 456 337 313 321 290 312 316 370 373 385 672 472 617 566,83 290,00 1137,00 197,80

362 437 450 507 580 630 545 519 528 500 499 509 505 557 520 655 564 557 456 590 588 488 463 390 324 339 361 418 359 350 404 518 489 625 539 489,29 324,00 655,00 88,56

Přirozený přírůstek

Přírůstek migrací

Celkový přírůstek


77 105 178 192 174 145 157 151 86 86 83 51 57 59 66 97 60 48 35 89 38 45 70 -2 -17 -9 -3 -30 -22 -50 -48 -9 -29 -25 -7 54,23 -50,00 192,00 68,10

547 148 687 365 197 12 140 -24 253 215 44 295 26 -78 97 -70 -111 -110 127 141 69 89 -7 -53 -11 -18 -71 -106 -43 20 -31 -133 183 -153 78 77,54 -153,00 687,00 185,65

624 253 865 557 371 157 297 127 339 301 127 346 83 -19 163 27 -51 -62 162 230 107 134 63 -55 -28 -27 -74 -136 -65 -30 -79 -142 154 -178 71 131,77 -178,00 865,00 229,20

16 132 16 385 17 250 17 807 18 178 18 335 18 632 18 759 19 098 19 399 19 071 19 417 19 500 19 481 19 644 19 671 19 620 19 558 19 720 19 950 19 732 19 866 19 929 19 874 19 846 19 819 19 745 19 609 19 544 19 514 19 219 19 077 19 231 19 053 19124 19108,26 16132,00 19950,00 942,03


- 49 -

Počet zemřelých dosáhl svého minima v roce 1981 (154 osob) a svého maxima v roce 1995 (220 osob). Z grafu č. 11.1 je zřejmé, že vývoj počtu zemřelých má mírně rostoucí tendenci. Z odhadu mocninné trendové funkce lze vyčíst, že při růstu délky období o 1 % dochází k růstu počtu zemřelých o 0,0445 %. Tento rostoucí trend lze přičíst stárnutí populace. Do vyšších věkových kategorií se dostávají silnější ročníky a to má za následek vyšší úmrtnost, resp. růst úmrtnosti ve srovnání s předchozími lety. Z grafu č. 11.1 dále plyne, že počty narozených se svým klesajícím trendem a počty zemřelých s mírně rostoucím trendem se v průběhu let sbližují. Rozdíl mezi počtem narozených a zemřelých, tj. přirozený přírůstek či úbytek dosahoval nejvyšších hodnot v letech sedmdesátých. V osmdesátých letech přirozený přírůstek byl přibližně o polovinu nižší než v předchozí dekádě, ale dosahoval stále významně kladných hodnot. Situace se obrátila v roce 1994, kdy poprvé počet zemřelých převýšil počet narozených. Od tohoto roku dále dochází pravidelně k přirozenému úbytku. Rok 1994 lze označit za zlomový bod v přirozeném přírůstku obyvatel. Přirozený přírůstek dosáhl svého minima v roce 2000, kdy ubylo 50 obyvatel přirozenou měnou, naopak svého maxima nabýval v roce 1974, tehdy přibylo 193 obyvatel. Ve vývoji přirozeného přírůstku lze identifikovat dvě významná období, která ovlivnila vývoj populace na Mělníku. První období jsou sedmdesátá léta, kdy přijatá pronatalitní opatření podnítila růst porodnosti. Naopak ve druhém období po roce 1990 změny ve společnosti vyústily v pokles porodnosti. Graf č. 11.1 – Vývoj narozených a zemřelých – 1971 až 2005 450

Narození 400

Zemřelí

-0,2113

y = 417,42x 2 R = 0,5125

350 300 250 200 150

0,0445

y = 170,93x 2 R = 0,2408

100 50

20 05

20 03

20 01

19 99

19 97

19 95

19 93

19 91

19 89

19 87

19 85

19 83

19 81

19 79

19 77

19 75

19 73

19 71

0

Počty přistěhovalých a vystěhovalých dosahují průměrných hodnot 566,83 a 489,29, s variabilitou hodnot kolem průměru 34,9 % a 18,1 %. Vzhledem k povaze těchto veličin lze vysokou variabilitu očekávat. To je patrné i z maximálních a minimálních hodnot. Počty přistěhovalých dosáhly svého maxima v roce 1973 s úrovní 1137 osob, naopak svého minima


- 50 -

v roce 1997 s počtem 290 osob. Počty vystěhovalých měly své maximum v roce 1986 s hodnotou 655 osob a minimum v roce 1995, kdy se vystěhovalo 324 osob. Vývoj počtu přistěhovalých a vystěhovalých je znázorněn v grafu č. 11.2. Odhadnuté trendové funkce přisuzují oběma veličinám klesající trend. Klesající trend, i když jen mírný lze považovat za odpovídající skutečnosti u počtu přistěhovalých. Z velikosti parametru mocninné funkce pro počet vystěhovalých obyvatel (-0,0173) a z jejího koeficientu determinace 0,0062 plyne, že klesající trend u počtu vystěhovalých je nevýznamný. V tomto případě jde spíše o trend konstantní. Graf č. 11.2 – Vývoj přistěhovalých a vystěhovalých – 1971 až 2005 1 200

Přistěhovalí

-0,2718

y = 1093x 2 R = 0,4481

1 000

Vystěhovalí

800

600

400

-0,0173

y = 503,51x 2 R = 0,0062

200

20 05

20 03

20 01

19 99

19 97

19 95

19 93

19 91

19 89

19 87

19 85

19 83

19 81

19 79

19 77

19 75

19 73

19 71

0

Rozdíl mezi počty přistěhovalých a vystěhovalých, tj. saldo migrace je v průběhu let proměnlivé. Z grafu č. 11.2 plyne, že kladných hodnot nabývá především v období do roku 1992 a záporných od roku 1993 do současnosti. Maxima dosahuje v roce 1973, kdy přírůstek migrací činil 687 osob, a minima v roce 2004, kdy ubylo migrací 153 osob. Vývoj salda migrace byl determinován obdobím. Zatímco do roku 1990 a především v letech sedmdesátých lze kladné saldo migrace přičíst tomu, že se lidé do města stěhovali za pracovními příležitostmi, po roce 1990 je tomu spíše naopak. Vývoj celkového přírůstku/úbytku je dán součtem přirozeného přírůstku/úbytku a přírůstku/úbytku migrací. Tento vývoj vzhledem k jeho determinantům se taktéž v průběhu analyzovaného období měnil. Maximální hodnoty dosáhl v roce 1973, kdy celkový přírůstek činil 865 osob, minimální hodnoty nabýval v roce 2004, kdy ubylo 178 osob. Vývoj celkového přírůstku včetně jeho determinant je zanesen v grafu č. 11.3. Z grafu je tak možné sledovat, jak jednotlivé determinanty přispívaly v daném období k hodnotě celkového přírůstku, a tedy jak se podílel na vývoji celkového počtu obyvatel přírůstek/úbytek přirozenou měnou a přírůstek/úbytek migrací.


- 51 -

Graf č. 11.3 – Vývoj celkového přírůstku (úbytku) – 1971 až 2005 1 000

Celkov ý přírůstek

800


600


400

y = -10,979x + 275,17 R2 = 0,3672

200

20 05

20 03

20 01

19 99

19 97

19 95

19 93

19 91

19 89

19 87

19 85

19 83

19 81

19 79

19 77

19 75

19 73

19 71

0

-200

y = -5,9179x + 160,75 R2 = 0,7929

-400

Graf č. 11.4 – Determinace celkového přírůstku přirozeným přírůstkem (v %) – 1971 až 2005 100,00 90,00 80,00 70,00 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00

20 05

20 03

20 01

19 99

19 97

19 95

19 93

19 91

19 89

19 87

19 85

19 83

19 81

19 79

19 77

19 75

19 73

19 71

0,00

Z analýzy vývoje přirozeného přírůstku a salda migrace vzhledem k jejich vztahu k celkovému přírůstku a názorně z grafu č. 11.3 plyne, že celkový přírůstek byl převážně kladný až do roku 1993. Po tomto roce dochází ve většině případů k celkovému úbytku. K identifikaci váhy jednotlivých determinantů celkového přírůstku lze využít graf č. 11.4. Z tohoto grafu lze vyčíst, jak se přirozený přírůstek podílel na hodnotě celkového přírůstku/úbytku. Vzhledem k tomu, že v některých letech je přirozený přírůstek a přírůstek migrací záporný, výpočet váhy determinantů celkového přírůstku byl proveden z absolutních hodnot přirozeného přírůstku a přírůstku migrací. Z vývoje hodnot v grafu č. 11.4 plyne, že přirozený přírůstek působil na velikost celkového přírůstku přibližně stejně jako saldo migrací až do poloviny osmdesátých let. Od této doby převažuje vliv salda migrací. Z analýzy plyne, že nejen pronatalitní opatření v sedmdesátých letech a změny v reprodukčním chování v letech devadesátých měly vliv na vývoj počtu obyvatelstva města


- 52 -

Mělník. Významným faktorem působícím na tento vývoj byla rovněž migrace. Vývoj migrace (viz výše) měl pak z větší míry ekonomické pozadí. Tabulka č. 11.2 uvádí řetězové indexy vývoje obyvatelstva. Z těchto indexů lze velmi dobře sledovat meziroční dynamiku jednotlivých veličin. Tabulka č. 11.2 – Řetězové indexy vývoje obyvatelstva (%) Řetězové indexy (%) Období

1972/1971 1973/1972 1974/1973 1975/1974 1976/1975 1977/1976 1978/1977 1979/1978 1980/1979 1981/1980 1982/1981 1983/1982 1984/1983 1985/1984 1986/1985 1987/1986 1988/1987 1989/1988 1990/1989 1991/1990 1992/1991 1993/1992 1994/1993 1995/1994 1996/1995 1997/1996 1998/1997 1999/1998 2000/1999 2001/2000 2002/2001 2003/2002 2004/2003 2005/2004

Narození Zemřelí Přistěhovalí

11,95 28,11 3,89 -0,27 -13,94 9,03 -6,57 -13,76 -0,71 -15,36 5,06 5,22 0,76 -3,41 9,41 -16,49 7,30 -10,00 34,67 -22,11 -0,42 9,36 -23,35 3,05 -17,24 2,98 -9,83 12,82 -10,23 0,63 27,67 -11,82 2,23 11,48

1,15 3,41 0,00 9,34 -11,56 9,66 -8,81 11,36 -1,02 -20,62 28,57 3,54 0,00 -7,80 -3,70 -4,95 16,76 -5,94 12,63 -7,48 -4,04 -1,58 6,42 10,55 -19,55 -0,56 5,68 6,45 5,05 -0,48 2,42 -1,89 0,00 1,44

-35,64 94,36 -23,31 -10,89 -17,37 6,70 -27,74 57,78 -8,45 -24,06 48,07 -33,96 -9,79 28,81 -5,19 -22,56 -1,32 30,43 25,39 -10,12 -12,18 -20,97 -26,10 -7,12 2,56 -9,66 7,59 1,28 17,09 0,81 3,22 74,55 -29,76 30,72

Vystěhovalí



Celkový přírůstek


20,72 2,97 12,67 14,40 8,62 -13,49 -4,77 1,73 -5,30 -0,20 2,00 -0,79 10,30 -6,64 25,96 -13,89 -1,24 -18,13 29,39 -0,34 -17,01 -5,12 -15,77 -16,92 4,63 6,49 15,79 -14,11 -2,51 15,43 28,22 -5,60 27,81 -13,76

36,36 69,52 7,87 -9,38 -16,67 8,28 -3,82 -43,05 0,00 -3,49 -38,55 11,76 3,51 11,86 46,97 -38,14 -20,00 -27,08 154,29 -57,30 18,42 55,56 -102,86 750,00 -47,06 -66,67 900,00 -26,67 127,27 -4,00 -81,25 222,22 -13,79 -72,00

-72,94 364,19 -46,87 -46,03 -93,91 1066,67 -117,14 -1154,17 -15,02 -79,53 570,45 -91,19 -400,00 -224,36 -172,16 58,57 -0,90 -215,45 11,02 -51,06 28,99 -107,87 657,14 -79,25 63,64 294,44 49,30 -59,43 -146,51 -255,00 329,03 -237,59 -183,61 -150,98

-59,46 241,90 -35,61 -33,39 -57,68 89,17 -57,24 166,93 -11,21 -57,81 172,44 -76,01 -122,89 -957,89 -83,44 -288,89 21,57 -361,29 41,98 -53,48 25,23 -52,99 -187,30 -49,09 -3,57 174,07 83,78 -52,21 -53,85 163,33 79,75 -208,45 -215,58 -139,89

1,57 5,28 3,23 2,08 0,86 1,62 0,68 1,81 1,58 -1,69 1,81 0,43 -0,10 0,84 0,14 -0,26 -0,32 0,83 1,17 -1,09 0,68 0,32 -0,28 -0,14 -0,14 -0,37 -0,69 -0,33 -0,15 -1,51 -0,74 0,81 -0,93 0,37

Porovnání vývoje populace v Mělníku se Středočeským krajem lze provést s využitím tabulky č. 11.3 a grafu č. 11.5. Z tabulky plyne, že přirozený přírůstek, zde vyjádřen jako přírůstek na 1000 obyvatel, nabývá ve Středočeském kraji ve všech sledovaných letech, tj. od roku 1991 do roku 2004 záporných hodnot. Tyto hodnoty jsou pak vyšší než v městě Mělník. To znamená, že v celém Středočeském kraji je úbytek přirozenou měnou vyšší než v městě Mělník v období 1991 až 2004.


- 53 -

Migrační přírůstek na 1000 obyvatel je kromě roku 1991 kladný. Počet přistěhovalých je tak ve Středočeském kraji vyšší než počet vystěhovalých. Tento vývoj je způsoben procesem suburbanizace. Lidé se z hlavního města Prahy stěhují za bydlením do jeho blízkého okolí. Středočeský kraj, resp. některé jeho oblasti se stávají centrem imigrace. Vývoj migračního přírůstku na Mělníku je pak v letech 1993 až 2004 zpravidla opačný. Tabulka č. 11.3 – Porovnání vývoje populace v Mělníku a Středočeském kraji Mělník Období

1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

Přirozený přírůstek na 1000 obyvatel 1,9 2,3 3,5 -0,1 -0,9 -0,5 -0,2 -1,5 -1,1 -2,6 -2,5 -0,5 -1,5 -1,3

Migrační přírůstek na 1000 obyvatel 3,5 4,5 -0,4 -2,7 -0,6 -0,9 -3,6 -5,4 -2,2 1,0 -1,6 -7,0 9,5 -8,0

Středočeský kraj Celkový přírůstek na 1000 obyvatel 5,4 6,7 3,2 -2,8 -1,4 -1,4 -3,7 -6,9 -3,3 -1,5 -4,1 -7,4 8,0 -9,3

Přirozený přírůstek na 1000 obyvatel -1,7 -1,6 -1,6 -2,8 -3,6 -3,6 -3,3 -2,7 -3,3 -2,6 -2,2 -1,7 -2,1 -1,1

Migrační Celkový přírůstek na přírůstek na 1000 1000 obyvatel obyvatel -0,9 -2,6 0,6 -1 0,5 -1,1 2 -0,8 2,5 -1,1 2,2 -1,4 4 0,7 5 2,3 5,9 2,6 5,9 3,3 4,3 2,1 5,9 4,2 8,4 6,3 8,4 7,3

Zdroj: ČSÚ

Graf č. 11.5 – Vývoj celkového přírůstku/úbytku obyvatel v Mělníku a Středočeském kraji 10,0

Mělník

8,0

Středočeský kraj 6,0 4,0 2,0 0,0 -2,0

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

-4,0 -6,0 -8,0 -10,0 -12,0

Vývoj celkového přírůstku/úbytku obyvatel v Mělníku a Středočeském kraji je zanesen v grafu č. 11.5. Z grafu je patrné, že zatímco v městě Mělník dochází od roku 1994 (vyjma roku 2003) k celkovému úbytku obyvatel, tak ve Středočeském kraji je celkový přírůstek od roku 1997 kladný, a to s rostoucím trendem.


- 54 -

Tabulka č. 11.4 – Počty potratů – 1991 až 2005 Období

Potraty


1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Průměr Minimum Maximum Sm. odch.

309 267 194 160 156 151 138 124 128 100 106 119 109 126 101 152,53 100,00 309,00 61,12

86,41 72,66 82,47 97,50 96,79 91,39 89,86 103,23 78,13 106,00 112,26 91,60 115,60 80,16 93,15 72,66 115,60 12,88

Zdroj: ČSÚ

Graf č. 11.6 – Vývoj počtu potratů v městě Mělník – 1991 až 2005 350 Relativ ní přírůstky /úby tky potratů

300

y = 311,77x -0,4163 R2 = 0,9299

250

Počet potratů Mocninný (Počet potratů)

200 150 100 50 0 1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

-50

Do této kapitoly lze dále zařadit vývoj počtu potratů. Tabulka č. 11.4 uvádí vývoj počtu potratů od roku 1991 do roku 2005. Z tabulky plyne, že v průběhu let došlo k významnému poklesu potratů. Zatímco v roce 1991 bylo provedeno 309 potratů za rok, pak v roce 2005 to bylo přibližně o dvě třetiny méně, tj. 101 potratů. V grafu č. 11.6 je vývoj potratů proložen mocninou funkcí. Z odhadnuté trendové funkce plyne, že procentní změna v délce časového vektoru, jenž je tvořen jednotlivými roky, kde rok 1991 = 1, přináší 0,4163 % pokles v počtu potratů. Klesající trend potratů je charakteristický pro celý Středočeský kraj. Pokles počtu potratů lze především přičíst rozšíření antikoncepčních přípravků po roce 1990 a změně hodnot ve společnosti.


- 55 -

12.Prognóza přírůstku (úbytku) obyvatelstva Prognóza přírůstku (úbytku) obyvatelstva vychází z propočtů prognózy věkového složení, tj. je založena na prognóze počtu živě narozených dětí pro daný rok s využitím měr plodnosti a počtu zemřelých osob v jednotlivých věkových kategoriích na základě úmrtnostních tabulek pro muže a ženy. Prognóza přírůstku, resp. úbytku obyvatelstva tak, jak je uvedena v tabulce č. 12.1 nebere v úvahu migraci. Migrace zde není zahrnuta, jelikož její vývoj závisí na řadě faktorů, které lze v čase považovat za proměnlivé a v delším horizontu obtížně prognózovatelné. Zahrnutím prognózy migrace by tak mohlo dojít k výraznému zkreslení údajů o pohybu obyvatelstva. Z tohoto důvodu je zde prezentována pouze prognóza přírůstku, resp. úbytku obyvatelstva, která vychází z prognózy přírůstku, resp. úbytku přirozenou měnou. Tabulka č. 12.1 obsahuje údaje o vývoji počtu obyvatel celkem a v členění na muže a ženy v období 2006 až 2025. V tabulce jsou dále obsaženy řetězové indexy těchto údajů. Z řetězových indexů je patrné, že vývoj počtu obyvatel má klesající tendenci. V období 2006 až 2025 tak podle prognózy dochází k úbytku obyvatelstva města Mělník. Tento pokles je názorně vidět v grafu č. 12.1. V grafu je prognóza vývoje celkového počtu obyvatelstva proložena lineární trendovou funkcí, ze které plyne, že na každý rok prognostického horizontu připadá úbytek obyvatelstva ve výši 111,5 lidí. Z tabulky, resp. grafu je dále zřejmé, že na poklesu se podílejí obě pohlaví přibližně rovnocenně. Mezi roky 2005 až 2025 tak klesne počet obyvatel z 19 124 na 16 991, tj. o 2 133 obyvatel. Tento pokles nezohledňuje migraci, která může konečnou velikost celkového počtu obyvatel města Mělník ovlivnit oběma směry. Tabulka č. 12.1 – Prognóza přírůstku (úbytku) obyvatelstva Rok

Celkem

Muži

Ženy

2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025

19125 19066 19001 18930 18852 18769 18681 18588 18491 18388 18279 18164 18043 17915 17779 17635 17484 17326 17161 16991

9263 9239 9211 9179 9144 9106 9065 9021 8975 8926 8874 8818 8758 8695 8627 8555 8479 8399 8316 8230

9862 9827 9790 9751 9709 9664 9616 9567 9515 9462 9405 9346 9285 9220 9152 9080 9005 8927 8845 8761

Celkem 0,9969 0,9966 0,9962 0,9959 0,9956 0,9953 0,9950 0,9947 0,9944 0,9941 0,9937 0,9933 0,9929 0,9924 0,9919 0,9914 0,9909 0,9905 0,9901

Řetězový index Muži Ženy 0,9974 0,9965 0,9969 0,9963 0,9965 0,9960 0,9962 0,9957 0,9958 0,9954 0,9955 0,9951 0,9952 0,9949 0,9949 0,9946 0,9945 0,9944 0,9941 0,9941 0,9937 0,9937 0,9932 0,9934 0,9927 0,9930 0,9922 0,9926 0,9917 0,9922 0,9911 0,9917 0,9906 0,9913 0,9901 0,9909 0,9897 0,9904


- 56 -

Graf č. 12.1 – Prognóza přírůstku (úbytku) obyvatelstva města Mělník 25000

y = -111,52x + 19404 R2 = 0,9804

Celkem Muži

20000

Ženy

15000

10000

5000

0 2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

2021

2022

2023

2024

2025

13.Vzdělanost obyvatelstva

v tom podle stupně vzdělání

Tabulka č. 13.1 – Obyvatelstvo podle stupně vzdělání v městě Mělník SLDB 2001 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let bez vzdělání základní vč. neukončeného vyučení a střední odborné bez maturity úplné střední s maturitou vyšší odborné a nástavbové vysokoškolské nezjištěné vzdělání

Počet 16219 70 3072 6178 4508 725 1348 318

v% 100 0,43 18,94 38,09 27,79 4,47 8,31 1,96

Zdroj: ČSÚ

Údaje o vzdělanosti obyvatelstva města Mělník ze Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 jsou zaneseny v tabulce č. 13.1. Z tabulky a názorně také z grafu č. 13.1 je zřejmé, že ve struktuře vzdělání největší část zaujímají občané vyučení a se středním odborným vzděláním bez maturity, celkově 38,09 %. Druhou nejpočetnější skupinou s úrovní 27,79 % tvoří občané s úplným středním vzděláním s maturitou. Celých 18,14 % obyvatel má pouze základní nebo dokonce nedokončené základní vzdělání. Vysokoškolsky je vzděláno 8,93 % občanů a 4,47 % obyvatel má vyšší odborné a nástavbové vzdělání. Při hodnocení struktury vzdělání v městě Mělník se lze pozastavit nad vysokým zastoupením obyvatel se základním nebo nedokončeným vzděláním a na druhé straně nízkým počtem vysokoškolsky vzdělaných občanů. Tato charakteristika je však typická pro celou Českou republiku (viz následující analýza) a představuje základní rozdíl mezi vzdělanostní strukturou České republiky a států EU. Poměry se však významně liší v různých věkových kategorií a v posledních letech nastává obecný trend k růstu vysokoškolsky vzdělaných


- 57 -

obyvatel, který je generován významně rostoucí nabídkou vysokoškolského vzdělání v ČR na jedné straně a obecně vysoká společenská poptávka po něm na straně druhé. Graf č. 13.1 – Struktura vzdělání v městě Mělník bez v zdělání základní v č. neukončeného

8%

2% 0% 19%

4%

v y učení a střední odborné bez maturity úplné střední s maturitou v y šší odborné a nástav bov é v y sokoškolské nezjištěné v zdělání

28% 39%

Tabulka č. 13.2 – Vzdělání obyvatel podle okresů Středočeského kraje

SLDB 2001

Česká republika Středočeský kraj Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha-východ Praha-západ Příbram Rakovník

z toho nejvyšší ukončené vzdělání (%) vyučení Obyvatelstvo a úplné vyšší ve věku 15 a základní a vysoko- nezjištěné stř.odb. střední s odborné a více let neukončené školské vzdělání bez maturitou nástavbové maturity 8 575 198

23,0

38,0

24,9

3,5

8,9

1,7

943 364 78 291 63 758 126 393 81 008 61 758 79 065 96 020 70 979 80 979 69 533 90 168 45 412

23,1 24,6 23,0 24,3 23,7 23,7 23,6 22,9 22,8 19,7 20,0 23,7 25,5

41,8 41,7 43,1 40,3 41,9 41,9 43,1 42,6 42,8 41,6 40,4 41,5 42,2

22,9 22,8 23,3 23,0 23,0 23,2 21,5 22,9 22,5 24,0 23,1 23,4 21,7

3,3 3,2 2,9 3,5 3,2 3,1 3,2 3,5 3,8 3,7 3,5 3,2 3,0

7,0 6,2 6,0 6,9 6,1 6,4 6,2 6,4 6,6 9,5 11,2 6,7 5,8

1,9 1,5 1,7 2,0 2,1 1,7 2,4 1,7 1,5 1,5 1,8 1,5 1,8

Zdroj: ČSÚ

Úroveň vzdělanosti obyvatel města Mělník lze s využitím tabulky č. 13.2 srovnat se vzdělaností obyvatel okresu Mělník, s ostatními okresy Středočeského kraje, s celkovou úrovní vzdělanosti ve Středočeském kraji a v celé České republice. Struktura vzdělanosti obyvatel města Mělník a okresu Mělník se do jisté míry liší. V městě Mělník žije více lidí s vysokoškolským vzděláním, vyšším odborným, resp. nástavbovým vzděláním a úplným středním vzděláním s maturitou. Naopak méně jsou zastoupeny skupiny


- 58 -

občanů, kteří jsou vyučeni nebo mají střední odborné vzdělání bez maturity a dále se základním či neukončeným vzděláním. Srovnáním struktur vzdělanosti v tabulce č. 13.2 lze dojít k závěru, že vzdělání obyvatel v jednotlivých okresech Středočeského kraje, ve Středočeském kraji a v celé České republice se liší jen velmi málo. Identifikovaný rozdíl ve struktuře vzdělání mezi městem Mělník a okresem Mělník lze tedy najít i při srovnání vzdělanosti města s úrovní v jiných okresech Středočeského kraje, ve Středočeském kraji a v celé České republice. Z toho lze vyvodit závěr, že úroveň vzdělání v městě Mělník je nadprůměrná ve srovnání jak s úrovní v okrese Mělník, tak ve Středočeském kraji, popř. v celé České republice.

14.Ekonomická aktivita obyvatel Ekonomická situace města, resp. regionu významně determinuje vývoj počtu obyvatelstva a jeho věkovou strukturu. Příznivé ekonomické prostředí generující řadu podnikatelských příležitostí, přítomnost středních a velkých podniků, funkční průmyslové parky či geografická blízkost významného ekonomického centra a s tím související dostatek pracovních míst jsou základní determinanty ovlivňující ekonomickou a sociální situaci obyvatel. Ekonomická a sociální situace je potom jedním ze základních faktorů určujících migraci obyvatel, ale zároveň působí i na vývoj porodnosti. S tím souvisí i věková struktura města. Obecně lze uvést, že příznivá ekonomická a sociální situace obyvatel působí proti odlivu mladých lidí z obce a tím udržuje její životaschopnost, resp. reprodukční potenciál. V souvislosti s ekonomickou a sociální situací obyvatel nelze zúžit pohled pouze na ekonomické a sociální charakteristiky města. Ekonomiku lze v systémovém pojetí chápat jako množinu prvků a vzájemných vazeb mezi nimi. Prvky jsou na první rozlišovací úrovni jednotlivé ekonomické subjekty a vazbami jsou vzájemné input-output vztahy. Při větší rozlišovací úrovni a při zaměření se pouze na firmy a obyvatelstvo lze ze systémového pojetí na ekonomiku pohlížet jako na množinu firem působících v různých odvětvích, mezi nimiž jsou vzájemné input-output vztahy a jež pro zajištění produkce statků a služeb poptávají (či vlastní) výrobní faktory, mezi nimiž je i určité množství práce. Firmy jsou v rámci daného území určitým způsobem rozmístěny. Pravě toto prostorové uspořádání podnikatelského sektoru určuje ekonomickou otevřenost města, resp. vzájemné propojení města a okolí (regionu) ekonomickými vazbami. Ekonomickou situaci města zásadním způsobem ovlivňuje úroveň regionální ekonomiky, popř. ekonomiky regionu(ů) jemu blízkých. Vzájemné působení města a jeho okolí, popř. regionů může mít jak pozitivní, tak negativní vliv na vývoj ekonomické situace. V případě negativního vlivu lze hovořit o tzv. erozivních efektech, kdy ekonomický růst v jednom regionu ekonomiky má nepříznivý vliv na růst v jiných regionech. Tyto efekty se pak projevují především v přesunu výrobních faktorů (práce a kapitálu) z pomaleji rostoucích do rychleji rostoucích regionů. Vznik erozivních efektů lze přisuzovat ztrátám efektivnosti


- 59 -

výroby v důsledku geografické koncentrace aktivit. Model kumulativní kauzality aplikovaný na regionální ekonomický růst tvrdí, že pokud růst v jedné oblasti předhoní růst v sousedních regionech, nastane působení erozivních efektů, které ještě více posílí počáteční výhodu a dále prohloubí mezeru mezi regionálními tempy růstu. To je spojeno s tzv. úsporami z aglomerace. Úspory nákladů při provozování ekonomické činnosti, které pramení ze skutečnosti, že podniky, resp. výrobní aktivity se prostorově nacházejí blízko sebe. Úspory z aglomerace jsou formou vnějších úspor, kdy aktivity jedné firmy mají pozitivní účinky na firmy jiné.8 V následující analýze bude pozornost věnována ekonomické aktivitě obyvatel, dále pak nabídce volných pracovních míst, úrovni mezd a nezaměstnanosti v městě Mělník a jeho okolí (vzhledem k ekonomické propojenosti). Analýza tak umožní nahlédnout na ekonomickou situaci obyvatel města a zčásti na ekonomickou propojenost města s jeho okolím. Z těchto charakteristik tak bude možné usuzovat na budoucí vývoj obyvatelstva města Mělník. Tabulka č. 14.1 – Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity (SLDB 2001) Obyvatelstvo celkem Ekonomicky aktivní celkem zaměstnaní pracující důchodci z toho v tom ženy na mateřské dovolené nezaměstnaní Ekonomicky neaktivní celkem nepracující důchodci z toho žáci, studenti, učni Osoby s nezjištěnou ekonomickou aktivitou

19271 10443 9642 417 200 801 8594 3944 3252 234

% 54,2 92 4,3 2,1 8 44,6 45,9 37,8 1,2

Zdroj: ČSÚ

Ekonomická aktivita obyvatel města Mělník je zanesena v tabulce č. 14.1. Tabulka uvádí rozčlenění obyvatelstva podle ekonomické aktivity dle údajů ze Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001. Z tabulky je patrné, že z celkového počtu 19 271 obyvatel je 10 443 ekonomicky aktivních a 8 594 ekonomicky neaktivních. U 234 osob nebyla ekonomická aktivita zjištěna. Ekonomicky aktivní obyvatelé tvoří z celkového počtu obyvatel 54,2 %. 92 % ekonomicky aktivních obyvatel pracuje, z toho je 4,3 % pracujících důchodců a 2,1 % žen na mateřské dovolené a 8 % je nezaměstnaných. Z ekonomicky neaktivních je 45,9 % nepracujících důchodců a 37,8 % žáků , studentů a učňů. Z tabulky plyne, že ekonomická aktivita obyvatel je determinována jednak ekonomickými charakteristikami obce, resp. regionu, které přímo působí na strukturu ekonomicky aktivních obyvatel, a dále je určována věkovou strukturou obyvatel, která určuje poměr ekonomicky aktivních a neaktivních obyvatel. Jak již bylo výše uvedeno, ekonomické charakteristiky obce, resp. regionu jsou v delším období jedním z determinantů vývoje obyvatelstva a tedy i jeho věkové struktury, vedle v předchozích kapitolách popsaných faktorů.

8

viz Pearce D.W.: Macmillanův slovník moderní ekonomie, Victoria Publishing, Praha, 1992


- 60 -

K určení struktury ekonomiky města je možné využít údajů o ekonomické aktivitě obyvatel podle odvětví a struktury vyjížďky a dojížďky podle odvětví. Ze struktury ekonomiky města lze usuzovat na její úroveň, resp. charakter. Tabulka č. 14.2 uvádí ekonomickou aktivitu obyvatel podle odvětví dle Sčítání lidu, domů a bytů z let 1991 a 2001. Z tabulky je patrné, že 2,68 % obyvatel pracuje v zemědělství, lesnictví a rybolovu, což je pokles o 4,31 % ve struktuře oproti úrovni v roce 1991. V průmyslu bylo v roce 2001 zaměstnáno 25,36 % ve srovnání s 37,31 % v roce 1991. Zbylé kategorie nebudou přímo srovnávány, jelikož se jejich obsah významně liší. Srovnání je však možné při rozčlenění kategorií na primární, sekundární a terciární sektor, popř. kvarterní sektor. Do primárního sektoru lze řadit zemědělství, lesnictví a rybolov. Pokles zaměstnanosti primárního sektoru souvisí s ekonomickými změnami v celé České republice v průběhu devadesátých let. Zemědělství zmenšovalo svůj rozměr v absolutním vyjádření z důvodu přebytečných kapacit vzhledem k úrovni poptávky. S rozvojem ekonomiky v transformačním a potransformačním období se snižoval relativní podíl zemědělství na tvorbě HDP a s tím i jeho společenská významnost. Podíl zemědělství na ekonomickém výstupu, stejně jako podíl zaměstnaných v zemědělství, lze pak považovat za jeden z ukazatelů rozvinutosti ekonomiky. Tabulka č. 14. 2 – Ekonomická aktivita obyvatelstva podle odvětví SLDB 1991

SLDB 2001

%

Obyvatelstvo celkem

19732

Ekonomicky aktivní celkem

10743 751 4008

37,31

Průmysl

744

6,93

Stavebnictví

1265

11,78

Obchod, opravy motor. vozidel a spotřeb. zboží

Byt.hosp., komunál.služby

463

4,31

Doprava a spoje

836

7,78

50

Zemědělství, lesní a vodní hospodářství Průmysl Stavebnictví Obchod aj. výr. činnosti

Věda, výzkum a vývoj Školství, kultura a zdravotnictví Ostatní nevýrobní činnosti Bez udání odvětví

%

Obyvatelstvo celkem

19271

100

Ekonomicky aktivní celkem

10443

100

6,99

Zemědělství, lesnictví a rybolov

280

2,68

2648

25,36

870

8,33

1056

10,11

Pohostinství a ubytování

336

3,22

Doprava, pošty a telekomunikace

712

6,82

0,47

Peněžnictví a pojišťovnictví

335

3,21

13,72

Činnosti v oblasti nemovitostí, služby pro podniky, výzkum

568

5,44

1030

9,59

Veřejná správa, obrana, povinné sociální zabezpečení

895

8,57

122

1,14

Školství, zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti

1474

1334

12,77

Ostatní veřejné a osobní služby

492

4,71

Nezjištěné odvětví

917

8,78

Zdroj: ČSÚ

Sekundární sektor, jenž je tvořen průmyslem a stavebnictvím, zaznamenal také pokles ve struktuře zaměstnanosti, a to ze 44,24 % na 33,69 %. Tento pokles lze spojovat s růstem vyspělosti ekonomiky. Výrobní sféra se stává efektivnější a méně pracovně náročná. Je soustředěna pozornost na produkty s vyšší přidanou hodnotou vyžadující kvalifikovanou pracovní sílu. S rostoucí ekonomickou úrovní se dále zvyšuje kupní síla obyvatelstva a narůstá na významu sektor terciární, popřípadě kvarterní. Terciární sektor, tj. sektor služeb


- 61 -

zaměstnává v přibližně 54,85 % ekonomicky aktivních obyvatel města Mělník oproti 47,64 % v roce 1991. Z 54,85 % připadá část na sektor kvarterní, ale vzhledem k vyšší agregaci některých položek, nelze podíl kvarterního sektoru přesně určit. Kvarterní sektor obsahuje vědu, výzkum a školství. Podíl tohoto sektoru ve vyspělých ekonomikách narůstá. Tento trend je spojen s růstem důležitosti znalostí a informací v ekonomice, proto se také v této souvislosti hovoří o znalostní ekonomice. Struktura ekonomické aktivity obyvatelstva v členění na primární, sekundární a terciární sektor v letech 1991 a 2001 je znázorněna v grafu č. 14.1 a,b. Z grafů je patrný přesun mezi sektory, který nastal v rozmezí let 1991 a 2001, tj. v období, kdy česká ekonomika přecházela z centrálně plánované ekonomiky na ekonomiku tržní. Hodnocení struktury zaměstnanosti v městě Mělník lze provést s využitím údajů o ekonomické aktivitě obyvatelstva a se zohledněním vyjížďky a dojížďky obyvatelstva za prací. Graf č. 14.1a,b – Ekonomická aktivita obyvatel dle sektorů primární sektor

primární sektor

sekundární sektor

sekundární sektor

terciární sektor

terciární sektor

nezjištěno

nezjištěno

Bilance dojížďky za prací dle Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 je zanesena v tabulce č. 14.3. Z bilance dojížďky je patrné, že z celkového počtu 9 642 zaměstnaných osob za prací vyjíždí 3 259. Naopak na Mělník za prací dojíždí 4 199 osob. Saldo dojížďky je tedy kladné ve výši 940 osob. Z toho plyne, že na Mělníku je obsazeno celkem 10 582 pracovních míst. Tabulka č. 14.3 – Bilance dojížďky za prací (SLDB 2001) Dojíždějící Zaměstnané osoby

Mělník

9 642

celkem 4 199

z toho denně 3 498

Vyjíždějící celkem 3 259

z toho denně 2 739

Saldo dojížďky celkem 940

z toho denně 759

Obsazená pracovní místa celkem 10 582

na 1000 zaměstnaných 1 097

Zdroj: ČSÚ

Při zaměření se na vyjíždějící osoby lze vyjížďku hodnotit podle pohlaví a věku vyjíždějících osob, směru vyjížďky a dle již zmíněného odvětví.


- 62 -

Tabulka č. 14. 4 – Vyjíždějící za prací podle pohlaví a věku (SLDB 2001)

Mělník

v tom

v tom ve věku

Vyjíždějící z obce celkem

muži

ženy

15 - 24

25 - 29

30 - 39

40 - 49

50 - 59

60 a více

nezjištěno

3259

2 149

1110

467

581

729

716

687

78

1

Zdroj: ČSÚ

Tabulka č. 14.4 uvádí počty vyjíždějících osob v členění podle pohlaví a věku. Z celkového počtu 3 259 vyjíždějících osob tvoří 65,9 % muži a 34,1 % ženy. Nejvíce vyjíždějících osob je z věkové kategorie 30 – 39 let a dále 25 – 29 let vzhledem k délce jejího intervalu, naopak nejméně vyjíždí osoby starší 60 let. Vyšší četnosti v kategoriích 30 – 39 let a 25 – 29 let lze vysvětlit silnějším zastoupením těchto věkových kategorií v populaci (viz kapitola č. 5). Nízké zastoupení kategorie 60 a více let souvisí s odchody do důchodu. Počty vyjíždějících za prací v intervalu 15 až 24 let jsou dále ovlivněny nižším počtem osob v tomto věku a dále skutečností, že velká část osob z této kategorie studuje. Hlavní směr vyjížďky lze hodnotit s využitím tabulky č. 14.5. Hlavní město Praha je hlavním směrem vyjížďky za prací pro obyvatele města Mělník. Z celkového počtu 3 259 vyjíždějících osob pracuje v Praze 956. Tabulka dále uvádí srovnání vyjíždějících osob dle okresů Středočeského kraje, údaje o vyjíždějících žácích, studentech a učních a dále obce okresu Mělník, jejichž hlavním směrem dojížďky je město Mělník. Z uvedených údajů plyne, že okres Mělník patří mezi okresy s nejnižším procentem vyjíždějících osob z celkového počtu zaměstnaných. Celkový počet žáků, studentů a učňů vyjíždějících z Mělníka je 774, tj. 23,4 % z celkového počtu žáků, studentů a učňů. Dále lze uvést, že z 69 obcí okresu Mělník má 28 obcí za hlavní směr dojížďky město Mělník. Tabulka č. 14.5 – Vyjíždějící a hlavní směr vyjížďky podle obcí (SLDB 2001) Vyjížďka z obce do škol

Vyjížďka z obce za prací Kraj, okres, obec

Kraj celkem v tom okres: Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha - východ Praha - západ Příbram Rakovník Mělník

v % ze zaměstnaných celkem

vyjíždějící denně

hlavní směr denní vyjížďky obec

počet

vyjíždějící žáci, studenti a učni

240 805

x

x

90 048

48,5

49,1 59,5 51,0 51,9 46,6 48,3 45,5 53,8

18 383 19 289 31 047 19 670 12 544 19 187 23 973 18 149

48,8 50,7 36,7 50,0 47,5 42,3 44,1 50,1

57,1 63,4 46,9 50,5

24 400 23 582 19 868 10 713

x x x x x x x x x x x x

8 014 6 264 8 863 7 829 6 111 6 717 8 603 6 962

12 059 11 985 9 534 5 099

x x x x x x x x x x x x

8 848 8 854 8 418 4 565

54,8 62,9 44,8 49,6

1 110

34,0

2 739

Hl.m.Praha

956

774

23,4

vyjíždějící zaměstnaní

celkem

z toho ženy

279 664

116 801

51,7

22 294 22 040 36 159 23 312 15 361 22 120 26 824 21 370

9 271 9 360 14 936 9 695 5 804 9 116 11 169 8 773

27 516 26 523 23 567 12 578 3 259

v% ze žáků, studentů a učňů


- 63 -

Obce okresu Mělník, jejichž hlavním směrem dojížďky je město Mělník Býkev

100

Byšice

259

85

48,6

Cítov

253

107

57,4

Čečelice

193

85

75,4

Dobřeň

40

16

Dolní Beřkovice

367

156

43

74,1

91

Mělník

42

48

87,3

227

Mělník

218

Mělník

69

62

31,8

73

111

176

69,8

Mělník

33

57

71,4

64,8

33

Mělník

11

14

100,0

67,3

310

Mělník

137

92

37,2 100,0

Dolní Zimoř

26

11

78,8

21

Mělník

10

14

Horní Počaply

186

90

35,2

152

Mělník

51

125

72,3

Hořín

254

115

77,0

231

Mělník

130

90

72,6

Hostín

79

39

78,2

75

Mělník

24

37

97,4

Chorušice

118

54

59,6

95

Mělník

27

57

83,8

Kanina

11

2

61,1

6

Mělník

2

5

100,0

Kly

315

129

72,6

282

Mělník

117

68

42,8

Kokořín

105

39

67,3

92

Mělník

54

65

87,8

Lhotka

84

39

85,7

76

Mělník

50

23

100,0

Liběchov

286

109

61,5

252

Mělník

130

76

45,5

Lužec nad Vltavou Malý Újezd

357

158

53,9

306

Mělník

78

91

35,4

301

133

78,4

258

Mělník

144

78

58,6

Medonosy

26

10

54,2

21

Mělník

10

20

100,0

Nebužely

117

54

64,3

100

Mělník

61

41

56,9

Řepín

161

63

64,4

137

Mělník

55

66

75,0

Střemy

127

55

85,8

110

Mělník

64

46

95,8

Tuhaň

186

84

79,8

155

Mělník

61

80

98,8

Tupadly

30

10

78,9

26

Mělník

14

16

84,2

Velký Borek

286

122

67,6

263

Mělník

170

79

58,5 100,0

Vidim

32

9

51,6

25

Mělník

13

17

Vysoká

216

70

67,7

192

Mělník

103

54

46,2

Želízy

136

60

68,7

118

Mělník

61

63

70,0

Zdroj: ČSÚ

Tabulka č. 14.6 – Vyjížďka podle odvětví SLDB 1991 Ekonomicky aktivní celkem 10743 Vyjíždějící za prací celkem 3 529 Zemědělství, lesní a vodní hospodářství 279 Průmysl 1 930 Stavebnictví 316

100 7,91 54,69 8,95

Obchod a jiné výr. činnosti

242

6,86

Byt.hosp., komunál.služby Doprava a spoje Věda, výzkum a vývoj Školství, kultura a zdravotnictví Ostatní nevýrobní činnosti Bez udání odvětví

67 111 39 229 301 15

1,90 3,15 1,11 6,49 8,53 0,43

%

SLDB 2001 Ekonomicky aktivní celkem Vyjíždějící za prací celkem Zemědělství, lesnictví a rybolov Průmysl Stavebnictví Obchod, opravy motor. vozidel a spotřeb. zboží Doprava, pošty a telekomunikace Školství Zdravotnictví, soc.činnosti Ostatní

%

10443 3259 93 1201 326

100 2,85 36,85 10,00

247

7,58

242 156 134 860

7,43 4,79 4,11 26,39

Zdroj: ČSÚ

Údaje o vyjížďce dle odvětví jsou zaneseny v tabulce č. 14.6. Z celkového počtu 3 259 vyjíždějících osob v roce 2001 2,85 % osob pracuje v zemědělství, 36,85 % v průmyslu, 10 % ve stavebnictví, 7,58 % v obchodu, opravě motorových vozidel a spotřebního zboží, dále 7,43 % v dopravě, 4,79 % ve školství, 4,11 % ve zdravotnictví a 26,39 % v ostatních zde


- 64 -

neuvedených oborech. Při srovnání s rokem 1991, jež lze provést opět jen pro některé kategorie (viz sledování v jiném členění), lze říci, že tak jako ve struktuře ekonomické aktivity obyvatelstva došlo mezi roky 2001 a 1991 k poklesu podílu osob pracujících v zemědělství a průmyslu, snížil se i podíl osob vyjíždějících za prací do těchto odvětví. Tabulka č. 14.7 – Dojížďka za prací do města Mělník dle odvětví (SLDB 2001) z toho odvětví

Dojíždějící

Celkem

zemědělství, lesnictví

průmysl

stavebnictví

obchod

doprava a telekomun.

školství

zdravotnictví, soc.činnosti

4 199

146

1 014

381

481

491

179

419

Zdroj: ČSÚ

Tabulka č. 14.8 – Struktura ekonomické aktivity v městě Mělník (SLDB 2001) SLDB 2001 Ekonomicky aktivní celkem – vyjíždějící + dojíždějící

%

11 383

100

333

2,93

2 461

21,62

925

8,13

1 290

11,33

961

8,44

Školství, zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti

1 642

14,43

Ostatní, vč. nezjištěného

3 771

33,13

Zemědělství, lesnictví a rybolov Průmysl Stavebnictví Obchod, opravy motor. vozidel a spotřeb. zboží Doprava, pošty a telekomunikace

Zdroj: ČSÚ

Tabulka č. 14.7 uvádí dojížďku za prací do města Mělník. Nejvíce osob z celkového počtu 4 199 dojíždějících pracuje v průmyslu (1 014), dále pak v dopravě a telekomunikacích (491) a obchodu (481). Z uvedených údajů o ekonomické aktivitě obyvatelstva, vyjížďce a dojížďce podle odvětví lze vypočíst strukturu zaměstnanosti, resp. ekonomickou aktivitu osob pracujících v Mělníku. Tato struktura umožní určit významnost jednotlivých odvětví v městě Mělník. Z tabulky č. 14.8 plyne, že na primární sektor připadá 333 osob, tj. 2,93 %, na sekundární sektor 2 461 osob, tj. 29,75 % a terciární sektor, vč. nezjištěného 7 664, tj. 67,33 % (nezjištěné představuje přibližně 8 %, tj. terciární sektor zaměstnává přibližně 60 % osob). Z toho plyne, že primární sektor není v městě Mělník významným odvětvím z hlediska zaměstnanosti osob. Sekundární sektor tvoří přibližně 30 % a terciární kolem 60 %. Struktura zaměstnanosti v této podobě koresponduje se strukturou vyspělých ekonomik, přičemž v tomto případě je výsledek dán tím, že se jedná o popis středně významného města Středočeského kraje.


- 65 -

Tabulka č. 14.9 – Dojížďka za prací podle pohlaví a věku (SLDB 2001) v tom Celkem Dojíždějící

4 199

z toho ve věku

muži

ženy

15 - 24

25 - 29

30 - 39

40 - 49

50 - 59

60 a více

2 427

1 772

657

629

1 027

960

828

97

Zdroj: ČSÚ

Doplňujícími údaji k dojížďce za prací do města Mělník jsou informace o pohlaví a věku dojíždějících osob a o frekvenci dojížďky. Dojížďka za prací podle pohlaví a věku je uvedena v tabulce č. 14.9. Z celkového počtu 4 199 dojíždějících je 2 427 mužů, tj. 57,8 %. Nejvíce dojíždějících pochází z věkové kategorie 30 – 39 let a nejméně z kategorie 60 a více let. Toto zastoupení je shodné s vyjížďkou osob a má i stejné vysvětlení. Z frekvence dojížďky plyne (viz tabulka č. 14.10), že 83,3 % dojíždějících osob dojíždí denně. Toto vysoké procento je dáno z převahou pracovních poměrů na plný úvazek. Tabulka č. 14.10 – Dojížďka za prací podle frekvence (SLDB 2001) Dojíždějící do obce celkem Dojíždějící

v tom frekvence dojížďky denně

1-2x měsíčně

týdně

jinak

nezjištěno

počet

4 199

3 498

176

49

441

35

v%

100,0

83,3

4,2

1,2

10,5

0,8

počet

2 427

1 954

147

38

268

20

v%

100,0

80,5

6,1

1,6

11,0

0,8

počet

1 772

1 544

29

11

173

15

v%

100,0

87,1

1,6

0,6

9,8

0,8

v tom: Muži Ženy

Zdroj: ČSÚ

Strukturu ekonomiky města Mělník lze dále hodnotit podle počtů podnikatelských subjektů v jednotlivých oborech činnosti. Z tabulky č. 14.11 vyplývá, že z celkového počtu 4 804 se nejvíce podnikatelských subjektů věnuje obchodu, prodeji a opravě motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství, celkem 1 763 subjektů. Dále jsou to ostatní obchodní služby (938 subjektů), průmysl (588 subjektů), stavebnictví (564 subjektů) a ostatní veřejné, sociální a osobní služby (420 subjektů). Z toho plyne, že 2,96 % podnikatelských subjektů provozuje svou činnost v primárním sektoru, 23,98 % v sekundárním sektoru a 73 % v sektoru terciárním. Struktura je přibližně shodná s výše uvedenou strukturou ekonomické aktivity a značí především na průmyslový a obslužný charakter ekonomiky města Mělník. Tabulka dále obsahuje členění subjektů podle právní formy. V tomto členění převládají podnikatelé-fyzické osoby. Z celkového počtu 3 541 podnikatelů však může být mnoho tzv. „mrtvých živností“.


- 66 -

Tabulka č. 14.11 – Podnikatelské subjekty dle oboru činnosti a právní formy Hospodářská činnost (rok 2004)

Počet

%

Počet podnikatelských subjektů celkem

4804

100

Zemědělství, lesnictví, rybolov

142

2,96

Průmysl Stavebnictví

588 564

12,24 11,74

Doprava a spoje Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství Ostatní obchodní služby Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění

225

4,68

1763

36,70

938 3

19,53 0,06

Školství a zdravotnictví Ostatní veřejné, sociální a osobní služby

161 420

3,35 8,74

Členění dle právní formy: Státní organizace

31

0,65

Akciové společnosti

20

0,42

Obchodní společnosti Družstevní organizace

374 98

7,79 2,04

Peněžní organizace Podnikatelé-fyzické osoby

0 3541

0,00 73,80

Samostatně hospodařící rolníci Svobodná povolání

100 258

2,08 5,38

Ostatní právní formy

376

7,84

Zdroj: ČSÚ

Tabulka č. 14.12 – Vybrané ukazatele okresu Mělník Měřicí jednotka

Mělník 2000

2001

2002

2003

1)

PRÁCE

Průměrný evidenční počet zaměstnanců Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnance

fyz. osoby

25 104

24 946

16 237

16 239

Kč

13 972

14 946

15 908

16 375

osoby

3 606 .

3 569 2 076

4 064 2 388

4 400 2 506

. . . . 369 7,39

41,6 39,1 16,5 1,3 450 7,00

40,7 38,7 17,7 1,7 440 7,81

40,3 38,6 18,2 1,8 393 8,66

8 122 2 624

7 469 2 783

8 146 3 007

1 797 444

165

81

207

44

19 039

19 501

20 142

21 326

2)

Nezaměstnanost (k 31. 12.) Uchazeči o zaměstnání ženy Struktura uchazečů podle vzdělání: základní střední odborné (vč. vyučených) úplné střední s maturitou vysokoškolské Volná pracovní místa celkem Registr. míra nezaměstnanosti

%

místa %

DLOUHODOBÝ HMOTNÝ 3) A NEHMOTNÝ MAJETEK

Pořízení dlouhodobého hmotného majetku z toho budovy a stavby

mil. Kč b. c.

Pořízení dlouhodobého nehmotného majetku ORGANIZAČNÍ STRUKTURA Registrované subjekty (k 31. 12.)

mil. Kč b. c.

SOCIÁLNĚ DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MĚSTA MĚLNÍK právnické osoby celkem obchodní společnosti z toho akciové společnosti družstva státní podniky ostatní fyzické osoby celkem soukromí podnikatelé samost.hospodařící rolníci podnikající dle zvl. předpisů ZEMĚDĚLSTVÍ Počet zemědělských podniků v tom podle výměry zemědělské půdy: méně než 5 ha 5 - 9,99 ha 10 - 49,99 ha 50 - 99,99 ha 100 - 499,99 ha 500 a více

- 67 -

2 973 1 237 54 162 10 1 564 16 066 14 105 1 237 724

3 023 1 273 55 170 10 1 570 16 478 14 489 1 242 747

3 140 1 293 53 188 10 1 649 17 002 15 009 1 243 750

3 448 1 398 58 195 10 1 845 17 878 15 881 1 239 758

.

.

563

547

. . . . . .

. . . . . .

285 82 124 19 53 .

270 78 125 21 37 16

17

60

60

65

22 773

22 572

20 201

21 746

17

16

12

12

932

741

505

457

270 963 151 1,6 6

289 1 053 189 2,0 1

348 1 287 135 1,4 -

515 1 608 213 2,2 1

51 2 425

51 2 425

42 3 317

. .

75 146

70 150

70 150

69,7 149,8

4)

PRŮMYSL Počet podniků

Tržby z průmyslové činnosti STAVEBNICTVÍ Počet podniků

mil.Kč b. c.

4)

Stavební práce podle dodavatelských smluv Bytová výstavba Zahájené byty Rozestavěné byty (k 31. 12.) Dokončené byty na 1 000 obyvatel Modernizované byty CESTOVNÍ RUCH Hromadná ubytovací zařízení celkem lůžka DOPRAVA Délka silnic I. třídy Délka silnic II. třídy

mil.Kč b. c.

km km

Zdroj: ČSÚ Poznámka: 1) bez podniků do 20 zaměstnanců, podle sídla podniku; 2) evidovaná nezaměstnanost podle údajů úřadů práce; 3)

ROK 2003: investoři se sídlem na území okresu (bez podniků do 20 zaměstnanců, rozpočtových organizací, obcí, okresů a krajů) rok 2002, ROK 2000-2002: investice na území okresu ; 4) podniky s 20 a více zaměstnanci se sídlem v okrese;

Vzájemná propojenost prvků ekonomického systému překračující hranice města, ale taktéž okresu Mělník, si vyžaduje na tomto místě uvést vybrané ukazatele okresu Mělník, aby provedená analýza byla úplná a dalo se na jejích výsledcích stavět v následujících kapitolách. Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnance vzrostla mezi lety 2000 až 2003 z 13 972 na 16 375, tj. o 17 %. Zároveň s tím však vzrostl počet nezaměstnaných v okresu. Registrovaná míra nezaměstnanosti v roce 2000 dosahovalo 7,39 % zatímco v roce 2003 již 8,66 %.


- 68 -

Zaměstnanost, resp. její úroveň je v rámci okresu především determinována vývojem ekonomické aktivity podnikatelských subjektů a úrovní investic. Z vývoje investic lze usuzovat, že výkonnost podniků v okresu Mělník by se měla v budoucnu zvyšovat. Vývoj tržeb v průmyslu a ve stavebnictví však měl v období 2000 až 2003 klesající trend. Pokles tržeb v průmyslu a ve stavebnictví pak mohl spolupůsobit na růst míry nezaměstnanosti v okresu. Tabulka č. 14.13 uvádí ekonomickou aktivitu obyvatel okresu Mělník a dotváří tak celkový obraz charakteru ekonomické aktivity v okresu Mělník. Tabulka č. 14.13 – Ekonomická aktivita obyvatel okresu Mělník v tom Celkem

z toho:

v tom:

v tom:

Ekonomicky aktivní celkem pracující pracující důchodci osoby na mateřské dovolené 1 hledající zaměstnání Ekonomicky neaktivní celkem nepracující důchodci ostatní s vlastním zdrojem obživy děti, žáci, studenti, učni a ost. záv. os. osoby v domácnosti Nezjištěná ekonomická aktivita

50086 46028 1639 1053 4058 43533 19836 1152 21440 1105 1058

Muži

Ženy

27454 25506 756 1948 18250 7259 101 10890 626

22632 20522 883 1053 2110 25283 12577 1051 10550 1105 432

Podíl Podíl v % žen v % Celkem Muži Ženy ve 2001 2001 skupině 1991 2001 45,2 54 52,9 59,3 46,8 44,6 50,7 48,6 55,1 42,4 53,9 3,3 1,7 1,6 1,8 100,0 0,9 1,1 2,2 52 3,3 4,3 4,2 4,4 58,1 46 46 39,4 52,3 63,4 18,6 21 15,7 26 91,2 0 1,2 0,2 2,2 49,8 26,8 22,6 23,5 21,8 100 0,8 1,2 2,3 40,8 0 1,1 1,4 0,9

Zdroj: ČSÚ

15.Nabídka pracovních příležitostí, průměrné mzdy Nabídka pracovních příležitostí a výše průměrné mzdy je determinována, obecně řečeno, ekonomickou výkonností regionu. Vztah mezi růstem ekonomiky, resp. regionální ekonomiky na jedné straně a nabízeným počtem pracovních příležitostí a růstem průměrných mezd na straně druhé je přímo úměrný. Avšak tento obecný princip neplatí absolutně, je známo, že nová pracovní místa jsou generována až při určité úrovni ekonomického růstu (v průměru se uvádí 2,5 %). Stejně tak růst průměrné mzdy a jeho tempo je určováno mírou růstu ekonomického výstupu. Mzdy rostou rychleji, jestliže se ekonomický růst blíží potenciálnímu růstu, naopak růst mezd je velmi pozvolný nebo mzdy stagnují v situaci, kdy mezera produktu je velká a existuje velké množství nevyužitých, resp. nezaměstnaných faktorů. Počty pracovních míst, resp. jejich vývoj spolu s vývojem průměrné mzdy (za předpokladu jejího nezkreslení) jsou proto vhodnými ukazateli ekonomické situace regionu, potažmo v tomto případě města. Tyto ukazatele navíc slouží jako popisná charakteristika sociální situace obyvatelstva.


- 69 -

Tabulka č. 15.1 – Počty volných pracovních míst v městě Mělník – 1998 až 2005 Mělník Celkový počet volných míst. Počet volných míst - bez vzdělání Počet volných míst - neúplné základní vzdělání Počet volných míst - základní vzdělání Počet volných míst - nižší střední vzdělání Počet volných míst - nižší střední odborné vzdělání

Počet volných míst - střední odborné vzdělánívyučen Počet volných míst - střední nebo střední odborné vzdělání Počet volných míst - ÚSV vzdělání Počet volných míst - ÚSO vzdělání- vyučení s maturitou Počet volných míst - ÚSO vzdělání s maturitou Počet volných míst - vyšší odborné vzdělání Počet volných míst - bakalářské vzdělání Počet volných míst - vysokoškolské vzdělání Počet volných míst - doktorské vzdělání Počet volných míst - vzdělání neudáno

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Průměr 122 37 66 67 104 110 76 95 84,63 0 0 0 0 1 0 0 0 0,13 0 0 0 0 0 0 0 0 0,00 24 3 17 27 17 29 28 16 20,13 0 0 0 0 0 0 0 0 0,00

0

0

0

0

0

0

0

0

0,00

28

16

13

19

35

54

24

47

29,50

0 0

0 0

1 0

0 2

1 3

2 2

6 0

7 7

2,13 1,75

1 55 0 0 14 0 0

0 4 0 0 14 0 0

2 26 0 0 7 0 0

1 14 2 0 2 0 0

3 41 0 0 3 0 0

1 18 0 0 4 0 0

2 14 1 0 1 0 0

10 7 0 0 1 0 0

2,50 22,38 0,38 0,00 5,75 0,00 0,00

Zdroj: ÚP Mělník Vývoj počtu volných pracovních míst mezi roky 1998 a 2005 je uveden v tabulce č. 15.1. Tabulka navíc obsahuje tento vývoj v členění dle požadovaného vzdělání na nabízené pracovní místo. Z tabulky plyne, že největší počet volných pracovních míst byl k dispozici v městě Mělník v roce 1998. Mezi roky 1998 a 1999 nabídka volných pracovních míst dramaticky poklesla, ze 122 na 37, a dosáhla tak svého minima ve sledovaném období. Po roce 1999 opět dochází k růstu nabízených pracovních míst a v mezidobí 2002 až 2005 s menším výkyvem v roce 2004 se úroveň volných pracovních míst pohybuje kolem 100. Průměrný počet volných pracovních míst za celé období, vzhledem k popsanému výkyvu na konci devadesátých let, dosahoval nižší hodnoty, a to přibližně 85 míst. Vývoj celkového počtu volných pracovních míst v městě Mělník je prezentován grafem č. 15.1. Z grafu lze pozorovat, že po počátečním propadu volných pracovních míst dochází k jejich opětovnému nárůstu. Tento růst je vystižen odhadnutou lineární trendovou funkcí, která prokládá roční hodnoty celkových volných pracovních míst v období 1998 až 2005. Avšak vzhledem ke krátké časové řadě a vysoké rozkolísanosti hodnot, kvalita trendové funkce není dostačující, a tedy odhadnutý trend není významný. Z hlediska struktury nabízených pracovních míst podle požadavku na vzdělání byla nejvíce nabízena místa s požadavkem na základní vzdělání (v průměru 20,13 míst), se středním odborným vzděláním (průměr 29,5 místa) a s ÚSO vzděláním s maturitou (průměr 22,38 míst).


- 70 -

Tabulka č. 15.2 – Počty volných pracovních míst v okrese Mělník – 1998 až 2005 Okres Mělník Celkový počet volných míst. Počet volných míst - bez vzdělání Počet volných míst - neúplné základní vzdělání Počet volných míst - základní vzdělání Počet volných míst - nižší střední vzdělání Počet volných míst - nižší střední odborné vzdělání

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Průměr 297 195 367 444 439 393 411 323 358,63 0 0 0 0 1 0 0 0 0,13 0 0 0 0 0 0 0 0 0,00 81 76 144 167 145 112 160 62 118,38 0 0 0 0 0 0 0 0 0,00

Počet volných míst - střední odborné vzdělánívyučen

0

0

0

2

0

0

0

0

0,25

112

76

128

197

195

205

164

196

159,13

0 1

0 0

1 1

2 3

4 4

3 4

10 0

10 9

3,75 2,75

5 68 0 0 30 0 0

3 16 0 0 24 0 0

2 76 0 0 15 0 0

7 45 2 0 19 0 0

11 66 2 0 11 0 0

13 43 0 1 12 0 0

8 43 2 0 24 0 0

13 27 1 0 5 0 0

7,75 48,00 0,88 0,13 17,50 0,00 0,00

Počet volných míst - střední nebo střední odborné vzdělání Počet volných míst - ÚSV vzdělání Počet volných míst - USO vzdělání- vyučení s maturitou Počet volných míst - ÚSO vzdělání s maturitou Počet volných míst - vyšší odborné vzdělání Počet volných míst - bakalářské vzdělání Počet volných míst - vysokoškolské vzdělání Počet volných míst - doktorské vzdělání Počet volných míst - vzdělání neudáno

Zdroj: ÚP Mělník Vzhledem k vzájemné ekonomické propojenosti města a okolí je z hlediska komplexnosti analýzy žádoucí uvést údaje o počtech volných pracovních míst v okresu Mělník. Vývoj celkového počtu volných pracovních míst v okresu Mělník je obdobný vývoji v městě Mělník, a to z toho důvodu, že město Mělník zaujímá významnou roli v ekonomice okresu Mělník. To znamená, že disponuje jednou z největších nabídek volných pracovních míst. Při srovnání tabulek č. 15.1 a 15.2 lze zjistit, že se město Mělník podílí na celkové nabídce volných pracovních míst v průměru z jedné čtvrtiny. Tento podíl včetně údajů o hlavním směru dojížďky ukazuje na důležité postavení města Mělník v regionální ekonomice. Pro okolní obce, především pak ty menší, představuje město Mělník centrum ekonomické a sociální závislosti. Graf č. 15.1 – Vývoj celkového počtu volných pracovních míst v městě Mělník 130 120

y = 2,0833x + 75,25

110

R 2 = 0,033

100 90 80 70 60 50 40 30 1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005


- 71 -

Graf č. 15.2 – Vývoj celkového počtu volných pracovních míst v okresu Mělník 500 450 400

y = 15,893x + 287,11 R2 = 0,214

350 300 250 200 150 1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Vývoj celkového počtu volných pracovních míst v okresu Mělník je zanesen do grafu č. 15.2. Z grafu je patrný mírně rostoucí trend celkového počtu nabízených pracovních míst. Tento trend se však nejeví být silný. Ve struktuře celkového počtu volných pracovních míst v členění podle vzdělání opět převládají pracovní místa s požadavkem na základní vzdělání, dále pak místa pro osoby se středním odborným vzděláním s výučním listem. Při srovnání s městem Mělník jsou méně zastoupena místa s požadavkem na vzdělání ÚSO s maturitou a naopak více je k dispozici míst pro vysokoškolsky vzdělané uchazeče. Tabulka č. 15.3 – Průměrná měsíční mzda Okres Mělník

2000

2001

2002

2003

2004

Průměr

Průměrná měsíční mzda zaměstnance

13972

14946

15908

16375

17377

15716

Zdroj: ČSÚ Průměrná mzda, jako další ukazatel ekonomické a sociální situace obyvatelstva, je z důvodu disponibility údajů analyzována na okresní úrovni a úrovni Středočeského kraje. Vzhledem k již popsané propojenosti města a okolí a i přes určitou rigiditu pracovního trhu k jeho vyrovnávacím schopnostem (a to především uvnitř regionu) však nelze očekávat, že průměrná mzda v městě Mělník bude statisticky významně odlišná od průměrné mzdy v okresu Mělník. Dále vzhledem ke skutečnosti, že z celkového počtu zaměstnaných osob 34 % lidí za prací vyjíždí, je nezbytné pro hodnocení sociální situace obyvatelstva uvést úroveň mezd v hlavním městě Praze, které je hlavním směrem dojížďky, a ve Středočeském kraji. Průměrná měsíční mzda zaměstnance v okresu Mělník činila v roce 2004 17 377 Kč (viz tabulka č. 15.3). Ve srovnání s rokem 2000 průměrná mzda vzrostla přibližně o 3 500 Kč. To představuje nárůst o 24,37 % v průběhu 4 let. Meziroční míry růstu byly následující: 2000/2001 6,9 %; 2002/2001 6,4 %; 2003/2002 2,9 % a 2004/2003 6,1 %, což odpovídá průměrné meziroční míře růstu 5,6 %. Tuto velikost průměrné meziroční míry růstu lze považovat za dosti vysokou. Vezme-li se v úvahu pravidlo, že ekonomika se zdravě vyvíjí při


- 72 -

nižším růstu mezd než je růst ekonomického výstupu (v opačném případě to vede jednak z mikroekonomického pohledu k vyšší nákladovosti na jednotku výstupu a z pohledu makroekonomického k inflačním tlakům), pak vzhledem k vývoji tržeb v průmyslu a stavebnictví (viz tabulka č. 14.12) a s vědomím toho, že soukromá sféra ctí výše uvedené pravidlo, je zřejmé, že k tomuto růstu mezd tlačila především státní sféra, a to v celé ČR. Tabulka č. 15.4 – Mzdy ve Středočeském kraji a jeho okresech v roce 2004 Průměrná měsíční mzda zaměstnance

Mzdové prostředky bez OON celkem tis. Kč Kraj celkem

index 2004/2003

fyzické osoby Kč

přepočtené osoby

index 2004/2003

Kč

index 2004/2003

57 357 387

105,2

17 706

106,9

18 225

106,8

Benešov

3 774 565

102,2

15 515

106,0

15 938

105,5

Beroun

4 390 610

114,2

18 376

109,7

18 880

109,6

Kladno

6 514 108

92,8

17 238

103,0

17 697

103,1

Kolín

3 793 584

107,8

16 828

108,1

17 320

108,3

Kutná Hora

2 938 549

100,3

17 002

109,0

17 467

108,6

Mělník

3 318 548

104,0

17 377

106,1

17 915

105,9

12 327 224

105,7

20 136

106,7

20 490

106,8

Nymburk

3 003 490

108,4

15 595

108,0

16 202

107,8

Praha-východ

6 936 560

108,7

18 692

105,1

19 513

105,0

Praha-západ

4 521 978

113,4

18 869

108,2

19 562

107,9

Příbram

4 029 923

113,9

15 389

110,4

15 824

110,1

Rakovník

1 808 248

89,9

16 040

105,0

16 607

105,3

v tom okresy:

Mladá Boleslav

Zdroj: ČSÚ Při srovnání průměrných mezd s ostatními okresy Středočeského kraje (viz tabulka č. 15.4) lze říci, že Mělník s úrovní průměrné mzdy 17 377 Kč, resp. 17 915 Kč na přepočtené osoby je na 5. místě z 12 okresů Středočeského kraje. Největší průměrná mzda je v okrese Mladá Boleslav, a to ve výši 20 490 Kč. Tato významně vyšší úroveň průměrné mzdy je dána přítomností automobilky Škoda, a.s. Tato firma je jednou z nejlépe prosperujících firem v ČR a zaměstnává velké množství osob (viz celkový objem mzdových prostředků v tabulce č. 15.4). Navíc v rámci subdodavatelských vztahů generuje další pracovní místa nepřímo. To dokládá skutečnost, že ekonomická a sociální situace města a okolí, resp. regionu je významně determinována dostatkem podnikatelských příležitostí, přítomností středních a velkých firem, funkčními průmyslovými parky či geografickou blízkostí významného ekonomického centra. Nejnižší průměrná mzda je potom v okresech Příbram, Benešov a Nymburk, kde nepřekračuje úroveň 16 000 Kč (fyzické osoby). Ze srovnání je patrné, že sociální situace obyvatel okresu Mělník a tedy i města Mělník je podle výše průměrné mzdy v rámci Středočeského kraje nadprůměrná.


- 73 -

Výše průměrné mzdy jako ukazatel celkové sociální situace obyvatel však může být mnohdy zavádějící, a to v závislosti na rozdělení této veličiny. Výše průměrné mzdy se dále liší nejen v prostoru, ale též v rámci odvětví a zaměstnaneckých tříd. Srovnání úrovně platů dle hlavních zaměstnaneckých tříd obsahuje tabulka č. 15.5 a graf č. 15.3. Hrubá měsíční mzda se významně liší jak mezi jednotlivými hlavními třídami zaměstnání, tak v rámci nich. Průměr (aritmetický) jako jedna z měr poloh však v tomto případě není dostačující popisnou charakteristikou pro toto srovnání. V tabulce jsou proto dále využity statistiky medián, 1. decil, 1. kvartil, 3. kvartil a 9. decil. Nejvyšších průměrných hrubých měsíčních mezd je dosahováno v první hlavní třídě zaměstnání, která obsahuje mzdy zákonodárců, vedoucích a řídících pracovníků. Průměrná mzda je v této třídě ve výši 43 669 Kč. Variabilita v této třídě je však vysoká. Z velikosti 1. decilu 16 389 Kč plyne, že 10 % platů v této třídě je menších než 16 389 Kč. Dále pak 25 % platů je menších než 23 008 Kč a medián říká, že 50 % platů je menších než 32 769 Kč. Medián jako další charakteristika střední hodnoty poskytuje signifikantně odlišnou informaci o velikosti střední hodnoty než průměr, a to o 10 900 Kč, což je 25 % průměru. 3. kvartil informuje, že 25 % platů je vyšších než 49 385 Kč a 9. decil říká, že 10 % nejvyšších platů v této třídě je vyšších než 84 655 Kč. Rozložení mezd uvnitř jednotlivých tříd je přehledně zaneseno v grafu č. 15.3, který umožňuje i srovnání mezi třídami. Z grafu plyne, že největší diferenciace mezd je v první třídě a dále pak ve druhé a třetí. Z grafu a tabulky taktéž plyne, že nejnižších mezd je dosahováno ve třídě 5 (provozní pracovníci ve službách a obchodu), 6 (dělníci v zemědělství, lesnictví a rybářství) a 9 (pomocní a nekvalifikovaní pracovníci). Tabulka č. 15.5 – Hrubá měsíční mzda podle hlavních tříd zaměstnání Struktura zaměstnanců

Medián 1. decil

1. kvartil

3. kvartil

9. decil

%

Kč/měs

Kč/měs

Kč/měs

Kč/měs

Kč/měs

Kč/měs

1 Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci

6,8

32 769

16 389

23 008

49 385

84 655

43 669

2 Vědečtí a odborní duševní pracovníci

5,5

28 477

17 749

22 043

36 177

44 947

30 941

3 Techničtí (zdrav., pedag.) pracovníci

19,2

21 876

13 616

16 926

29 025

35 571

24 241

4 Nižší administrativní pracovníci

7,7

15 689

10 714

12 978

19 867

24 933

17 025

5 Provozní pracovníci ve službách a obchodu

4,8

12 083

8 005

9 324

17 019

22 065

14 028

6 Dělníci v zemědělství, lesnictví a rybářství

4,4

12 863

8 943

10 542

15 962

18 782

13 570

7 Řemeslníci, výrobci a zpracovatelé

24,5

18 584

11 050

14 658

23 262

27 159

19 048

8 Obsluha strojů a zařízení

21,3

17 702

11 783

14 477

21 602

24 507

18 106

5,7 100

12 332 18 426

8 096 10 681

9 645 13 998

15 059 24 181

18 483 31 983

12 855 21 172

Hlavní třída zaměstnání KZAM - R I. - III. Q 2005

9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci C E L K E M - podnikatelská sféra

Zdroj: ÚP Mělník

Diferenciace

Průměr


- 74 -

Graf č. 15.3 – Diferenciace hrubé měsíční mzdy 90000

Diferenciace hrubé měsíční mzdy [Kč/měsíc]

80000

70000

60000

50000

40000

30000

20000

10000

0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

Hlavní třídy KZAM

Zdroj: ÚP Mělník

Průměrná měsíční mzda v hlavním městě Praze, jež je hlavním směrem vyjížďky za prací obyvatel města Mělník je zanesena v tabulce č. 15.6. Z tabulky je patrné, že průměrná měsíční mzda je v hl. m. Praze přibližně o 5 000 Kč vyšší než v okrese Mělník. Tento významný rozdíl spolu s dostatečným počtem volných pracovních míst je hlavním determinantem směru mobility pracovně aktivních obyvatel města Mělník. Tabulka č. 15.6 rovněž uvádí výši průměrných mezd v hlavních třídách zaměstnání KZAM. Rozdíly mezi jednotlivými třídami jsou obdobné jako v případě Středočeského kraje. Dosahovaná úroveň průměrných měsíčních mezd v jednotlivých třídách je přitom v hl. m. Praze významně vyšší než ve Středočeském kraji, přičemž rozdíl je větší u tříd vyžadujících vyšší kvalifikaci. Z tohoto důvodu budou ve struktuře vyjíždějících převažovat osoby vykonávající kvalifikovanou práci. Osoby s nejnižší kvalifikací jsou vzhledem k nízkému rozdílu výše průměrné mzdy a dostatečnému počtu volných pracovních míst v jejich třídě zaměstnání méně ochotní za prací dojíždět. Tabulka č. 15.6 – Průměrná měsíční mzda v hl. m. Praha Hlavní třída zaměstnání KZAM - 2004

Hl. m. Praha

1

2

3

4

5

6

7

8

9

Průměrná měsíční mzda (fyz. os.)

58 244

32 476

26 260

19 237

14 181

14 257

20 309

19 473

13 084

22 437

Zdroj: ČSÚ

16.Prognóza vývoje trhu práce Prognóza vývoje trhu práce je vzhledem k vzájemné závislosti (propojenosti) ekonomických subjektů (nabízejících práci) v rámci regionu a jejich různé citlivosti na vývoj poptávky, jež determinuje jejich výkonnost a která ve většině případů překračuje hranice regionu, popř.


- 75 -

hranice České republiky, determinována řadou faktorů. Tyto faktory mají různý vliv na vývoj trhu práce v městě Mělník. Postihnutí účinků všech faktorů je vzhledem ke složitosti ekonomického systému velmi obtížné a ve své podstatě neúčelné. Pozornost bude proto zaměřena jen na nejvýznamnější faktory ovlivňující trh práce v městě Mělník, které zásadním způsobem předurčují jeho vývoj. Po analýze ekonomické aktivity, nabídky pracovních příležitostí a vývoje průměrné mzdy bude proto nejdříve pozornost zaměřena na analýzu vývoje nezaměstnanosti, aby výsledky analýz spolu s vývojem dalších ekonomických indikátorů města, regionu a celého národního hospodářství vyústily v prognózu vývoje trhu práce v městě Mělník. Vývoj nezaměstnanosti je primárně determinován ekonomickým vývojem v daném regionu či při vzájemné významné ekonomické propojenosti regionů geograficky blízkých. Úroveň nezaměstnanosti je však také zásadně ovlivněna flexibilitou trhu práce, a to jak na straně nabídky, tak i poptávky. Strnulé mzdy a neochota lidí se stěhovat za prací spolu se štědrým sociálním systémem způsobují vyšší míru nezaměstnanosti a její rozdílnou úroveň mezi regiony. Míra nezaměstnanosti v městě Mělník je určována aktivitou ekonomických subjektů působících na území města a jejich vývojem, dále vzhledem k propojenosti s okolím ekonomickou situací ve Středočeském kraji (především však v okolí města Mělník) a v hlavním městě Praze, které je hlavním centrem vyjížďky za prací obyvatel Mělníka. Míra nezaměstnanosti v letech 1994 až 2005 je uvedena v tabulce č. 16.1. Z jejího vývoje je patrné, že v průběhu sledovaného období měla míra nezaměstnanosti převážně rostoucí trend. Nejnižší úrovně, tj. 2 %, dosahovala v roce 1995, kdy celkově bylo evidováno 212 uchazečů o zaměstnání (UOZ). Naopak nejvyšší míry nezaměstnanosti bylo v městě Mělníku dosaženo v roce 2004. Míra nezaměstnanosti 8,1 % v tomto roce představovala 846 uchazečů o zaměstnání. Z řetězového indexu míry nezaměstnanosti lze vyčíst, že s výjimkou let 2000 a 2001 docházelo od roku 1995 do roku 2004 k významným meziročním přírůstkům míry nezaměstnanosti. V roce 2005 klesla míra nezaměstnanosti z úrovně 8,1 % v roce 2004 na 7,6 %, tj. v relativním vyjádření meziroční pokles přibližně o 6 %. Tento významný pokles může znamenat změnu v trendu vývoje míry nezaměstnanosti. Tato změna ve vývoji je dále potvrzena údajem za první čtyři měsíce roku 2006, kdy míra nezaměstnanosti klesla na úroveň 6,9 %. Z vývoje nezaměstnanosti lze usuzovat na zlepšení ekonomické situace v městě Mělník a jeho okolí, což má spojitost s celkovým významným oživením ekonomiky České republiky v těchto letech. Prognóza vývoje nezaměstnanosti je znázorněna v grafu č. 16.1 a pro přesnost dále uvedena v tabulce č. 16.2. Graf č. 16.1 obsahuje skutečné údaje o velikosti míry nezaměstnanosti v období 1994 až 2005. Tyto údaje byly proloženy kvadratickou trendovou funkcí, která umožňuje znázornit změnu ve vývoji popisované veličiny, jež v tomto případě nastává ke konci sledovaného období. S využitím kvadratické trendové funkce byla vyčíslena prognóza vývoje míry nezaměstnanosti v horizontu čtyř let, tj. 2006 až 2009. Z hodnot


- 76 -

bodové prognózy plyne, že míra nezaměstnanosti mezi roky 2006 a 2009 by měla klesat, a to z hodnoty 7,9 % v roce 2006 na 7,2 % v roce 2009. Vzhledem k velikosti chyby prognózy, která se zvětšuje s rostoucí délkou prognostického horizontu, nesmí být při posuzování velikosti bodové prognózy opomenut možný interval, ve kterém se tato prognóza bude s pravděpodobností 95 % pohybovat. Tento interval spolehlivosti prognózy obsahuje jak tabulka č. 16.2, tak graf č. 16.1. Interval spolehlivosti prognózy se s delším prognostickým horizontem rozšiřuje díky rostoucí velikosti chyby prognózy. V roce 2006 by se tak hodnota míry nezaměstnanosti měla s pravděpodobností 95 % pohybovat mezi 7,1 % a 8,7 %, v roce 2009 pak mezi 5,4 % a 9 %. Tabulka č. 16.1 – Vývoj míry nezaměstnanosti v městě Mělník Rok (k 31. 12.)

Počet UOZ

Míra nezaměstnanosti (%)

1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 k 30.4.2006 Průměr Minimum Maximum Sm. odchylka

330 212 274 382 577 735 698 658 737 811 846 791 717 597,54 212,00 846,00 220,39

3,2 2 2,7 3,9 5,7 7,5 6,9 6,6 7,4 7,8 8,1 7,6 6,9 5,87 2,00 8,10 2,15

Řetězový index míry nezaměstnanosti (%) 62,50 135,00 144,44 146,15 131,58 92,00 95,65 112,12 105,41 103,85 93,83 90,79 109,44 62,50 146,15 25,34

Zdroj: ČSÚ

Graf č. 16.1 – Vývoj míry nezaměstnanosti a její prognóza 10 9 8 7 6 5 4

y = -0,0489x2 + 1,1903x + 0,6955 R2 = 0,8902

3 2 1 0

1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009


- 77 -

Tabulka 16.2 – Prognóza míry nezaměstnanosti Rok

Prognóza

Chyba prognózy

2006 2007 2008 2009

7,904 7,774 7,546 7,220

0,7944 1,0731 1,3997 1,7715

Interval spolehlivosti prognózy Dolní mez Horní mez 7,110 8,699 6,701 8,848 6,147 8,946 5,449 8,992

Vývoj trhu práce a s tím spojená výše míry nezaměstnanosti bude především determinován vývojem ekonomické aktivity podnikatelských subjektů v Mělníku a jeho okolí a dále v oblastech, které jsou s ekonomikou města ve vzájemném vztahu. Nastolené tendence v ekonomickém vývoji lze považovat v ČR za velmi pozitivní. Ekonomický růst (dle většiny ekonomických indikátorů) stojí na zdravých základech a lze tedy očekávat, nenastane-li žádný významný negativní šok, jeho dlouhodobější charakter. Z toho lze usuzovat, že výše uvedené prognózy míry nezaměstnanosti v městě Mělník by se neměly významně odchylovat od jejich skutečných hodnot.

17.Nezaměstnanost Vývoj míry nezaměstnanosti je pro účely podrobné charakteristiky sociální situace občanů města Mělník dále podrobně analyzován, a to s využitím údajů o počtu uchazečů o zaměstnání v členění podle obecných kritérií, věku, vzdělání, KZAM a délky evidence. Pro dokreslení situace v oblasti nezaměstnanosti je dále provedeno srovnání města Mělník a okresu Mělník v oblasti délky evidence uchazečů o zaměstnání. Nezaměstnanost lze obecně rozdělit dle více hledisek. Pro účely této analýzy je vhodné se zabývat dělením nezaměstnanosti na frikční, strukturální a cyklickou nezaměstnanost. Frikční nezaměstnanost vzniká v důsledku existence nedokonalých informací o volných pracovních místech. Lidé opouštějící práci nebo osoby poprvé nebo opětovně vstupující na trh práce potřebují na hledání práce určitý čas. Míra nedokonalosti informací o volných pracovních místech pak determinuje délku potřebného času na nalezení nového zaměstnání. Pracovníci rovněž nemusí vždy přijmout prvně nabízenou práci. Strukturální nezaměstnanost je způsobena skutečností, že na trhu práce v daný čas neexistuje soulad mezi kvalifikačními požadavky na různé druhy práce a volnými pracovními místy v daném místě na jedné straně a kvalifikací pracovních sil a jejich územní alokací na straně druhé. Strukturální nezaměstnanost vzniká v důsledku toho, že některé firmy, resp. odvětví v daných oblastech expandují, zatímco jiné firmy, resp. odvětví v těchto oblastech upadají. Tyto sektorální přesuny mají za následek změnu skladby volných pracovních míst, resp. celkové firemní poptávky po práci. Strukturální nezaměstnanost tedy představuje nejen kvalifikační nesoulad práce v dané oblasti, ale též teritoriální nesoulad mezi objemem nabízené a poptávané práce. To znamená, že v dané oblasti může současně existovat nabídka volných pracovních míst a nezaměstnanost. Strukturální nezaměstnanost trvá déle než nezaměstnanost frikční, jelikož


- 78 -

lidé musí získat novou kvalifikaci či se přestěhovat (dojíždět) do oblasti s volnými pracovními místy, což je však závislé na množině dalších faktorů determinujících mobilitu pracovní síly. Frikční a strukturální nezaměstnanost jsou složky přirozené míry nezaměstnanosti, kterou lze odhadovat někde na úrovni 5 až 6 % (její výše je pro různé oblasti odlišná). Rozdíl mezi skutečnou mírou nezaměstnanosti a přirozenou mírou nezaměstnanosti se nazývá nezaměstnanost cyklická, která je spojena s cyklickými fluktuacemi ekonomiky, tj. její výše závisí na vývoji ekonomiky, resp. fázi hospodářského cyklu.9 Analýzou počtu uchazečů o zaměstnání s vědomím výše uvedeného členění bude možné identifikovat zastoupení jednotlivých složek nezaměstnanosti. Výsledky analýzy následně umožní na jedné straně podrobný náhled na strukturu nezaměstnanosti, a tedy sociální situaci různých skupin občanů, a dále cílené nastavení aktivní politiky zaměstnanosti, která bude eliminovat, resp. snižovat působení negativních faktorů na velikost nezaměstnanosti u různých skupin práceschopných obyvatel v městě Mělník. Tabulka č. 17.1 nabízí přehled počtu uchazečů o zaměstnání v období 1998 až 2005 v členění dle pohlaví, obecných kritérií a věku uchazeče. Celkový počet uchazečů o zaměstnání se v tabulce č. 17.1 liší od tabulky č. 16.1. Důvodem tohoto rozdílu je skutečnost, že údaj v tabulce č. 17.1 reprezentuje pro každý rok časový úsek 1.12. až 31.12., zatímco v tabulce č. 16.1 je údaj o počtu nezaměstnaných uváděn k 31.12. Tímto dochází mezi roky 1998 až 2004 k nepatrným rozdílům v údajích o celkovém počtu nezaměstnaných. Významný rozdíl však nastává v roce 2005. V tabulce 16.1 je pro tento rok k 31.12. evidováno 791 uchazečů o zaměstnání, zatímco v tabulce č. 17.1 je pro období 1.12. až 31.12. uvedeno 840 uchazečů. Za předpokladu správnosti uvedených údajů a shodnosti metodiky lze z toho usuzovat na významný posun na trhu práce ke konci roku 2005. Při hodnocení struktury uchazečů o zaměstnání podle obecných hledisek lze začít rozborem uchazečů podle pohlaví. Z údajů v tabulce je patrné, že ve všech letech v celkovém počtu uchazečů o zaměstnání převažovaly ženy. Z průměrného počtu 740 uchazečů o zaměstnání v období 1998 až 2005 bylo 427 žen, což představuje 58 %. Vyšší míra nezaměstnanosti žen je obecná charakteristika, která má své především objektivní důvody (viz mateřství), ale může být zapříčiněna i faktory strukturálního charakteru. V tabulce č. 17.1 lze dále nalézt údaje o uchazečích se zdravotním postižením, o invalidních uchazečích, uchazečích uvolněných z organizačních důvodů, uchazečích tvořících rizikovou skupinu a potřebujících zvláštní péči. V největší míře jsou zastoupeni uchazeči tvořící rizikovou skupinu. Druhou největší skupinou jsou uchazeči zdravotně postižení. Počet uchazečů zdravotně postižených tvoří v roce 2005 přibližně jednu osminu všech uchazečů o zaměstnání. Vývoj jejich počtu má v průběhu let 1998 až 2005 rostoucí tendenci, tak jako vývoj celkového počtu uchazečů, přičemž výše zmíněný poměr je v průběhu let přibližně 9

viz Mach M.: Makroekonomie II pro inženýrské studium – 2. část, MELANDRIUM, Praha, 1998.


- 79 -

shodný. Z vývoje počtu uchazečů se zdravotním postižením a z podílu skupin uchazečů se zdravotním postižením a uchazečů tvořící rizikovou skupinu na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání je zřejmé, že aktivní politika zaměstnanosti by se měla cíleně zaměřit na tyto dvě skupiny. Členění uchazečů o zaměstnání podle věku je v tabulce č. 17.1 uvedeno v pětiletých intervalech, počínaje skupinou mladistvích uchazečů do 19 let a konče věkovou kategorií nad 60 let. Nejpočetněji zastoupenými skupinami byli v roce 2005 uchazeči ve věku 20 až 24 let, 25 až 29 let, 30 až 34 let a 50 až 54 let. Podle průměru za sledované období to pak byly především kategorie 20 až 24 let a 25 až 29 let. Tabulka č. 17.1 – Uchazeči o zaměstnání obecně a podle věkové struktury – město Mělník Položka Uchazeči o zaměstnání Uchazeči o zaměstnání - ženy Uchazeči - osoby zdravotně postižené Uchazeči - osoby zdravotně postižené - žen Invalidních uchazeči (z počtu OZP) Invalidní uchazeči (z počtu OZP) - ženy Uchazeči uvolnění z organizačních důvodů Uchazeči uvolnění z organizačních důvodů - ženy Uchazeči tvořící rizikovou skupinu Uchazeči tvořící rizikovou skupinu - ženy Uchazeči potřebující zvláštní péči Uchazeči potřebující zvláštní péči - ženy Uchazeči - věková skupina 19 let a méně Uchazeči - věková skupina 19 let a méně - ženy Mladiství uchazeči ze skupiny do 19 let Mladiství uchazeči ze skupiny do 19 let - ženy Uchazeči - věková skupina 20 až 24 let Uchazeči - věková skupina 20 až 24 let - ženy Uchazeči - věková skupina 25 až 29 let Uchazeči - věková skupina 25 až 29 let - ženy Uchazeči - věková skupina 30 až 34 let Uchazeči - věková skupina 30 až 34 let - ženy Uchazeči - věková skupina 35 až 39 let Uchazeči - věková skupina 35 až 39 let - ženy Uchazeči - věková skupina 40 až 44 let Uchazeči - věková skupina 40 až 44 let - ženy Uchazeči - věková skupina 45 až 49 let Uchazeči - věková skupina 45 až 49 let - ženy Uchazeči - věková skupina 50 až 54 let Uchazeči - věková skupina 50 až 54 let - ženy Uchazeči - věková skupina 55 až 59 let Uchazeči - věková skupina 55 až 59 let - ženy Uchazeči - věková skupina nad 60 let Uchazeči - věková skupina nad 60 let - ženy Průměrný věk uchazečů Průměrný věk uchazečů- ženy

Zdroj: ÚP Mělník

1998 1999 2000 584 728 708 360 416 382 61 82 87 35 41 48 4 4 6 3 3 5 23 17 14 23 17 14 127 170 162 126 170 162 3 5 4 1 1 1 109 84 59 55 43 23 23 13 13 12 7 5 116 149 143 57 58 44 71 114 106 55 77 67 57 83 78 45 62 54 40 60 73 24 37 45 63 65 71 45 45 49 56 80 78 33 47 47 56 73 73 39 45 48 15 20 25 7 2 4 1 0 2 0 0 1 32 33 34,1 32,9 33,5 35,4

Počet Průměr 2001 2002 2003 2004 2005 665 739 809 847 840 740,0 356 435 466 494 503 426,5 82 101 101 98 112 90,5 44 54 49 48 62 47,6 5 9 7 2 2 4,9 4 5 4 1 1 3,3 11 18 20 21 11 16,9 11 18 20 21 11 16,9 131 158 168 163 130 151,1 130 158 167 163 129 150,6 5 2 2 2 0 2,9 0 0 0 0 0 0,4 53 53 54 42 56 63,8 21 25 20 15 26 28,5 15 11 12 11 15 14,1 7 8 5 5 10 7,4 140 137 142 128 111 133,3 46 55 68 62 57 55,9 88 117 121 124 102 105,4 51 71 68 68 56 64,1 62 72 91 121 115 84,9 42 54 60 82 71 58,8 73 76 72 79 96 71,1 45 60 57 56 65 48,6 59 62 66 64 78 66,0 38 36 42 45 57 44,6 72 85 74 80 89 76,8 48 57 51 57 56 49,5 86 84 105 124 114 89,4 58 54 70 75 75 58,0 31 49 72 73 70 44,4 6 23 30 34 40 18,3 1 4 12 12 9 5,1 1 0 0 0 0 0,3 34,9 35,4 36,4 37,1 37,2 35,0 36,6 36,3 36,9 37,4 37,8 35,9


- 80 -

Tabulka č. 17.2 – Uchazeči o zaměstnání podle vzdělání a KZAM Položka Uchazeči bez vzdělání Uchazeči bez vzdělání - ženy Uchazeči s neúplným základním vzděláním Uchazeči s neúplným základním vzděláním - ženy Uchazeči se zákl. vzděláním a prakt. školou Uchazeči se zákl. vzděláním a prakt. školou - ženy Uchazeči s nižším středním vzděláním Uchazeči s nižším středním vzděláním - ženy Uchazeči s nižším středním odb. vzděláním Uchazeči s nižším středním odb. vzděláním - ženy Uchazeči s nižším stř. odb. vzděláním (vyučení) Uchazeči s nižším stř. odb. vzd. (vyučení) - ženy Uchazeči se středním vzděláním (bez maturity) Uchazeči se středním vzd. (bez maturity) - ženy Uchazeči s ÚSV vzděláním Uchazeči s ÚSV vzděláním - ženy Uchazeči s ÚSO vzděláním (vyučen s maturitou) Uchazeči s ÚSO vzd. (vyučen s maturitou) - ženy Uchazeči s ÚSO vzděláním (bez vyučení) Uchazeči s ÚSO vzděláním (bez vyučení) - ženy Uchazeči s vyšším odborným vzděláním Uchazeči s vyšším odborným vzděláním - ženy Uchazeči s bakalářským vzděláním Uchazeči s bakalářským vzděláním - ženy Uchazeči s vysokoškolským vzděláním Uchazeči s vysokoškolským vzděláním - ženy Uchazeči s doktorským vzděláním Uchazeči s doktorským vzděláním - ženy Uchazeči primárně vyžadujících KZAM tř.1 Uchazeči primárně vyž. KZAM tř.1 - ženy Uchazeči primárně vyžadujících KZAM tř.2 Uchazeči primárně vyž. KZAM tř.2 - ženy Uchazeči primárně vyžadujících KZAM tř.3 Uchazeči primárně vyž. KZAM tř.3 - ženy Uchazeči primárně vyžadujících KZAM tř.4 Uchazeči primárně vyž. KZAM tř.4 - ženy Uchazeči primárně vyžadujících KZAM tř.5 Uchazeči primárně vyž. KZAM tř.5 - ženy Uchazeči primárně vyžadujících KZAM tř.6 Uchazeči primárně vyž. KZAM tř.6 - ženy Uchazeči primárně vyžadujících KZAM tř.7 Uchazeči primárně vyž. KZAM tř.7 - ženy Uchazeči primárně vyžadujících KZAM tř.8 Uchazeči primárně vyž. KZAM tř.8 - ženy Uchazeči primárně vyžadujících KZAM tř.9 Uchazeči primárně vyž. KZAM tř.9 - ženy Uchazeči primárně vyžadujících KZAM tř.0 Uchazeči primárně vyž. KZAM tř.0 - ženy Uchazeči bez uvedení KZAM Uchazeči bez uvedení KZAM - ženy

Zdroj: ÚP Mělník

Počet Průměr 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

1 1 0 0 183 112 1 1 6 3 230 138 7 7 22 17 34 15 89 60 1 1 0 0 10 5 0 0 0 0 12 7 34 26 22 21 45 42 9 7 26 7 10 3 112 72 0 0 314 175

1 1 0 0 199 113 1 1 7 2 304 157 7 7 26 18 55 22 113 88 1 1 0 0 14 6 0 0 4 2 24 17 60 43 54 46 92 68 21 16 101 15 35 10 222 130 0 0 115 69

1 1 0 0 235 131 0 0 10 2 267 138 3 3 29 16 39 18 106 66 4 2 1 0 13 5 0 0 9 4 35 21 98 54 55 44 103 80 21 13 99 14 41 7 241 141 0 0 6 4

1 1 0 0 208 112 0 0 14 5 255 142 8 7 17 9 34 12 110 64 4 1 1 0 13 3 0 0 11 4 31 16 78 39 75 63 102 77 15 7 96 19 37 7 219 123 0 0 1 1

1 1 0 0 252 150 0 0 13 8 268 159 6 6 18 13 40 15 111 66 10 7 1 0 19 10 0 0 5 1 35 21 88 46 89 79 120 96 13 8 83 27 44 8 261 149 1 0 0 0

1 1 0 0 275 156 0 0 19 8 270 153 8 8 26 17 42 17 140 90 7 5 1 1 20 10 0 0 7 1 38 24 123 81 88 78 141 100 13 7 81 16 58 15 260 144 0 0 0 0

1 1 0 0 271 155 1 1 24 8 305 168 6 6 22 18 42 22 140 94 8 8 3 2 24 11 0 0 3 1 33 18 114 72 109 97 141 109 18 11 105 25 64 17 259 144 0 0 1 0

1 1 0 0 285 158 1 1 14 5 299 176 7 7 25 20 41 24 143 97 6 5 2 2 16 7 0 0 4 1 23 10 112 70 129 111 130 110 15 11 100 25 60 15 265 150 0 0 2 0

1,0 1,0 0,0 0,0 238,5 135,9 0,5 0,5 13,4 5,1 274,8 153,9 6,5 6,4 23,1 16,0 40,9 18,1 119,0 78,1 5,1 3,8 1,1 0,6 16,1 7,1 0,0 0,0 5,4 1,8 28,9 16,8 88,4 53,9 77,6 67,4 109,3 85,3 15,6 10,0 86,4 18,5 43,6 10,3 229,9 131,6 0,1 0,0 54,9 31,1


- 81 -

Věková skupina 20 až 24 let vykazovala vysoké počty uchazečů o zaměstnání po celé sledované období, v celkovém počtu uchazečů o zaměstnání pak tato věková skupina zabírá v průměru největší část. Z jejího vývoje je patrné, že v období 1999 až 2003 množství uchazečů fluktuuje kolem hodnoty 140. Po roce 2003 dochází k významnému poklesu až na úroveň 111 uchazečů v roce 2005. Důvodem nejvyššího zastoupení v celkovém počtu uchazečů o zaměstnání je skutečnost, že lidé v tomto věku vstupují na trh práce bez dostatečných pracovních zkušeností, což jim významně zužuje potenciální okruh pracovních příležitostí. Poměr mužů a žen v této kategorii byl v roce 2005 vyrovnaný, avšak v předchozích letech převládali na rozdíl od celkového počtu uchazečů muži. Věková kategorie 25 až 29 let zaujímá druhé místo ve struktuře uchazečů podle věku s průměrným počtem 105 uchazečů o zaměstnání. Vývoj v této skupině je v průběhu let významně volatilní při srovnání s předchozí skupinou, s hodnotami pohybujícími se od 71 až po 124 uchazečů. Vysoký počet uchazečů v této věkové skupině může mít více determinantů. Jedním z nich je již výše jmenovaný nedostatek pracovních zkušeností lidí končících studium nebo přicházejících na pracovní trh z mateřské dovolené. Další a zde podstatný důvod je spojen se strukturou pracovního trhu a s jeho strnulostí podpořenou nepružnou pracovní legislativou a přebujelým sociálním systémem. Věková skupina 30 až 34 let zaznamenala v průběhu let 1998 až 2005 rostoucí trend. Nárůst v posledních dvou obdobích však lze spojovat s přesuny uchazečů z předchozí věkové kategorie do této. Vysvětlení vysokého počtu uchazečů lze vzhledem k převažujícímu zastoupení žen spojovat s obtížnostmi při získávání zaměstnání po mateřské dovolené. Dále je též důvodem strukturální nezaměstnanost. Věková kategorie 50 až 54 let zaznamenala významné zvýšení počtu uchazečů až po roce 2002. V této věkové kategorii nastává závažný problém při hledání nového zaměstnání, a to především z důvodu věku uchazeče. Tabulka č. 17.2 prezentuje údaje o počtech uchazečů v členění podle dosaženého stupně vzdělání a dále podle primárního požadavku na KZAM. Z údajů o průměrných počtech uchazečů podle dosaženého stupně vzdělání je patrné, že nejvíce uchazečů o zaměstnání bylo v období 1998 až 2005 s nižším středním odborným vzděláním, dále pak se základním vzděláním a praktickou školou a s ÚSO vzděláním. Obecně lze tedy říci z řad občanů s nižším a středním vzděláním. Při členění uchazečů o zaměstnání podle požadavku na KZAM bylo nejvíce uchazečů z tříd 9, 5, 3 a 7. Devátou třídu v průměru vyžadovalo 230 uchazečů, pátou třídu 109 uchazečů, třetí třídu 88 uchazečů a sedmou třídu 86 uchazečů. Obsah těchto tříd je následující: 9. třída – pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, 5. třída – provozní pracovníci ve službách a obchodu, 3. třída – techničtí (zdrav., pedag.) pracovníci a 7. třída – řemeslníci, výrobci a zpracovatelé.10 V posledních letech však též významně narůstá počet uchazečů 10

Obsah zbylých tříd lze nalézt v tabulce č. 15.5


- 82 -

primárně vyžadujících čtvrtou třídu, tj. nižší administrativní pracovníci. Z obsahu výše uvedených pracovních tříd je zřejmý vztah mezi uchazeči v členění podle vzdělání a požadavkem na třídu KZAM. Z rozboru počtu uchazečů v členění dle vzdělání a požadavku na třídu KZAM plynou následující závěry. Nejvíce uchazečů o zaměstnání pochází z řad uchazečů se základním vzděláním nebo s nedokončeným základním vzděláním a s nižším odborným vzděláním, tj. z řad uchazečů primárně vyžadujících především KZAM tř. 9 a tř. 7, popř. 5. Z toho by mohlo být usuzováno na skutečnost, že uchazeči s nízkým, resp. nižším vzděláním obtížně nacházejí práci vzhledem k požadavkům trhu práce. Avšak vezme-li se v úvahu struktura nabízených volných pracovních míst, ve které převažuje nabídka míst s požadavkem na základní vzdělání a nižší střední odborné vzdělání (vyučení), pak lze dojít k závěru, že lidé při dané výši mezd, jež je v třídách 9 a 5 jedna z nejnižších, a daném nastavení sociálního systému nemají o práci zájem. Dále lze z analýzy struktury uchazečů identifikovat strukturální problém, kdy kvalifikace uchazečů neodpovídá požadavkům trhu práce. Především pak skupina uchazečů KZAM tř. 4 – nižší administrativní pracovníci mají vzhledem ke struktuře pracovního trhu nízkou šanci na uplatnění, což vyžaduje jejich rekvalifikaci. Tabulka č. 17.3 – Uchazeči o zaměstnání podle délky evidence – město Mělník Položka Uchazeči o zaměstnání Uchazeči o zaměstnání - ženy Uchazeči o zaměstnání - v evidenci do 3 měsíců Uchazeči o zaměstnání - v evidenci do 3 měsíců - ženy Uchazeči o zaměstnání - v evidenci mezi 3 a 6 měsíci Uchazeči o zaměstnání - v ev. mezi 3 a 6 měsíci - ženy Uchazeči o zaměstnání - v evidenci mezi 6 a 9 měsíci Uchazeči o zaměstnání - v ev. mezi 6 a 9 měsíci - ženy Uchazeči o zaměstnání - v evidenci mezi 9 a 12 měsíci Uchazeči o zaměstnání - v ev. mezi 9 a 12 měsíci - ženy Uchazeči o zaměstnání - v evidenci mezi 12 a 24 měsíci Uchazeči o zaměstnání - v ev. mezi 12 a 24 měsíci ženy Uchazeči o zaměstnání - v evidenci nad 24 měsíců Uchazeči o zaměstnání - v evidenci nad 24 měsíců Průměrná doba evidence pro uchazeče celkem Průměrná doba evidence pro evidované ženy

Počet Průměr 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

584 360 225 118 157 88 66 49 49 35 55

728 416 212 102 171 106 87 55 71 34 142

708 382 228 103 140 69 79 47 48 31 126

665 356 203 88 126 67 58 33 43 29 125

739 435 221 111 152 90 74 48 56 33 98

809 466 219 122 169 93 73 45 56 31 143

847 494 232 108 136 85 83 50 58 37 156

840 503 230 106 153 96 80 43 59 38 121

740,0 426,5 221,3 107,3 150,5 86,8 75,0 46,3 55,0 33,5 120,8

46 32 24 225 263

84 45 35 287 317

71 87 61 336 391

69 110 70 397 455

63 138 90 415 457

79 149 96 447 477

95 182 119 492 540

85 197 135 530 598

74,0 117,5 78,8 391,1 437,3

Zdroj: ÚP Mělník

Tabulka č. 17.3 uvádí počty uchazečů v členění podle délky evidence. Z tabulky plyne, že polovina z průměrného počtu 740 evidovaných uchazečů o zaměstnání je v evidenci do 6 měsíců, přičemž z toho je 221 uchazečů v evidenci do 3 měsíců a 150 uchazečů v evidenci do 6 měsíců. Tento poměrně vysoký podíl uchazečů v evidenci do 6 měsíců je příznivý, jelikož uchazeči, kteří neseženou pracovní místo do 6 měsíců zpravidla rozšíří řady uchazečů dlouhodobě nezaměstnaných. Na druhé straně negativním rysem je rostoucí průměrná doba evidence. Zatímco v roce 1998 byla průměrná doba evidence 240 dnů, v roce 2005 dosáhla


- 83 -

530 dnů. Průměr průměrné doby evidence za období 1998 až 2005 je 391 dnů u žen pak 437 dnů. Tento zvyšující se trend průměrné doby evidence uchazečů nasvědčuje tomu, že uchazeči o zaměstnání, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní, obtížně nacházejí nové zaměstnání. To může být podpořeno tím, že s rostoucí délkou doby hledání nového zaměstnání se uchazeči stávají pasivnějšími, popř. na hledání nového pracovního místa rezignují. Rostoucí trend průměrné délky doby evidence je dále podpořen uchazeči, kteří ve skutečnosti nejeví zájem o nalezení pracovního místa. Avšak i přes existenci této skupiny z vývoje počtu uchazečů podle délky evidence v tabulce č. 17.3 a z předchozích analýz plyne, že rostoucí počty dlouhodobě evidovaných uchazečů, resp. rostoucí délka doby evidence je determinována strukturou a strnulostí pracovního trhu, dále též informovaností uchazečů. Rostoucí počty dlouhodobě nezaměstnaných, resp. délka doby evidence je negativní trend zhoršující sociální situaci občanů města Mělník. Tento trend by však mohl být zmírněn aktivitami v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti. Tabulka č. 17.4 – Uchazeči o zaměstnání podle délky evidence – okres Mělník Položka

1998 2894 Uchazeči o zaměstnání 1768 Uchazeči o zaměstnání - ženy 1101 Uchazeči o zaměstnání - v evidenci do 3 měsíců 566 Uchazeči o zaměstnání - v evidenci do 3 měsíců - ženy 819 Uchazeči o zaměstnání - v evidenci mezi 3 a 6 měsíci 492 Uchazeči o zaměstnání - v ev. mezi 3 a 6 měsíci - ženy 268 Uchazeči o zaměstnání - v evidenci mezi 6 a 9 měsíci 185 Uchazeči o zaměstnání - v ev. mezi 6 a 9 měsíci - ženy 203 Uchazeči o zaměstnání - v evidenci mezi 9 a 12 měsíci 150 Uchazeči o zaměstnání - v ev. mezi 9 a 12 měsíci - ženy 320 Uchazeči o zaměstnání - v evidenci mezi 12 a 24 měsíci 244 Uchazeči o zaměstnání - v ev. mezi 12 a 24 měsíci - ženy 187 Uchazeči o zaměstnání - v evidenci nad 24 měsíců 131 Uchazeči o zaměstnání - v evidenci nad 24 měsíců 240 Průměrná doba evidence pro uchazeče celkem 273 Průměrná doba evidence pro evidované ženy

1999 4040 2356 1158 566 932 556 507 315 363 217 758 461 330 241 300 333

2000 3665 2121 1106 553 678 398 340 216 258 161 713 419 573 374 376 412

Počet 2001 2002 3629 4106 2109 2416 1125 1163 564 587 639 844 366 495 335 403 212 259 245 312 157 192 585 647 360 391 707 745 450 492 419 426 456 464

2003 4435 2526 1194 624 851 478 406 239 332 181 807 464 847 540 456 494

2004 4434 2558 1186 595 736 417 450 268 338 198 736 447 1006 633 -

2005 4301 2520 1145 558 761 436 428 245 304 178 676 430 1035 673 545 594

Průměr

3938,0 2296,8 1147,3 576,6 782,5 454,8 392,1 242,4 294,4 179,3 655,3 402,0 678,8 441,8 394,4 432,2

Zdroj: ÚP Mělník

Při rozboru tabulky č. 17.4 je účelné se zaměřit na průměrnou dobu evidence pro uchazeče celkem a pro evidované ženy. Údaje o průměrné době evidence pro okres Mělník lze srovnat s údaji pro město Mělník. Z tohoto srovnání plyne, že průměr průměrné doby evidence pro uchazeče celkem je v městě Mělník o 3,3 dne nižší než v okresu Mělník. Naopak průměr průměrné doby evidence pro evidované ženy je v městě Mělník o 5,1 dne vyšší než v okresu Mělník. Avšak tyto rozdíly nejsou statisticky významné. Jinak řečeno, průměrnou dobu evidence v městě Mělník a v okresu Mělník lze považovat za shodnou. Z toho je možné usuzovat, že charakteristiky trhu práce jsou v městě Mělník a v okresu Mělník obdobné.


- 84 -

18.Aktivní politika zaměstnanosti Součástí státní aktivní politiky zaměstnanosti je, obecně řečeno, poradenství a cílený program k řešení nezaměstnanosti, dále pak podpora zřizování nových pracovních míst poskytováním příspěvků zaměstnavatelům při zaměstnávání uchazečů o zaměstnání, i uchazečům samotným. Jedná se zejména o rekvalifikace, společensky účelná pracovní místa, veřejně prospěšné práce, investiční pobídky, příspěvek na dopravu, na zpracování dat, aj. Tabulka č. 18.1 – Aktivity v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti Aktivity v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti

Počet uzavřených dohod Počet zřízených míst celkem Počet umístěných uchazečů Počet uzavřených dohod Počet umístěných uchazečů Vyčerpáno (Kč)

2001

2002

Veřejně prospěšné práce 36 47 122 197 144 201 Společensky účelná pracovní místa

56 130 86 138 5.578 3.421 Rekvalifikace Pro uchazečů o zaměstnání 206 Skutečně nastoupilo Odstoupilo před nástupem Celkové náklady (v tis. Kč) 1 598 Vyplaceno vzdělávacím agenturám ( v tis. Kč) Vytvořená místa pro ZPS Počet vytvořených míst 1 Počet umístěných uchazečů 23 5 Počet umístěných uchazečů se zdrav. omez. Příspěvek na provoz chráněných dílen Počet uzavřených dohod 1 Počet vytvořených nových míst 23 Příspěvek (v tis. Kč) 2 300 -

2003

2004

2005

30 97 113

45 107 118

45 170 157

84 84 4.801

119 119 7.027

130 130 9.278

233 299 3 2 451 2 804

369 353 16 3 818 4 082

-

11 30 -

11 52 3

-

-

-

-

Zdroj: ÚP Mělník

Aktivity v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti v období 2001 až 2005 jsou zaneseny v tabulce č. 18.1. Z tabulky je patrné, že aktivní politika zaměstnanosti v městě Mělník se zaměřovala na pět oblastí, jmenovitě na veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, rekvalifikace, vytvoření míst pro ZPS a v roce 2001 na provoz chráněných dílen. V oblasti veřejně prospěšných prací bylo v období 2001 až 2005 uzavřeno celkově 203 dohod, tj. v průměru 40,6 dohod na rok. Počet zřízených míst dosáhl celkového počtu 693, tj. v průměru 138,6 míst na rok. Počet umístěných uchazečů za toto období činil 733, což představuje v průměru 147 umístěných uchazečů na rok. V kategorii společensky účelná pracovním místa bylo za období 2001 až 2005 uzavřeno 519 dohod, tj. v průměru 103,8 dohod na jeden rok, a celkově umístěno 557 uchazečů, tj. přibližně 111 uchazečů za jeden rok. Náklady na tyto aktivity dosáhly za sledované období částky 30 mil. Kč, tj. přibližně 6 mil. Kč na jeden rok.


- 85 -

Rekvalifikačních programů se dle údajů z roku 2003 a 2004 účastnilo 652 uchazečů o práci. Celkové náklady na tyto programy činily v těchto letech 6 259 tis. Kč. Významný byl rovněž počet umístěných uchazečů se ZPS. Za období 2001 až 2004 bylo vytvořeno 23 pracovních míst pro uchazeče se ZPS a celkově umístěno 110 uchazečů se ZPS. Z tabulky je zřejmé, že hlavními těžišti aktivní politiky zaměstnanosti v městě Mělník byly veřejně prospěšné práce a společensky účelná pracovní místa, v menší míře pak rekvalifikační programy. Lze tak říci, že tyto aktivity z velké části korespondují s požadavky uchazečů o zaměstnání, a to vzhledem k jejich struktuře (viz předchozí analýza).

19.Vybavenost města Mělník - školy, zdravotnická zařízení, kulturní zařízení aj. Vybavenost města Mělníka prezentují tabulky č. 19.1 až 19.8. Podrobný rozbor, resp. popis tabulek 19.1 až 19.8 není vzhledem k charakteru údajů nutný. Proto se lze omezit jen na obecné shrnutí výše prezentovaných údajů. Celkově lze tedy konstatovat, že město Mělník je v oblastech školství, sociální oblasti, zdravotnictví, peněžnictví, technické vybavenosti, kultuře a sportu plně vybaveno, a to vzhledem k celkovému počtu obyvatel města, resp. spádové oblasti, velmi dobře. Úroveň vybavenosti plně odráží význam města, tj. okresního města, které je významným centrem dojížďky za prací a které plní důležité sociální funkce nejen pro občany města samotného, ale též pro občany obcí v jeho okolí. Tabulka č. 19.1 – Školství – údaje roku 2005 Školství Mateřská škola Základní škola – nižší stupeň (1.-5. ročník) Základní škola – vyšší stupeň (1.-9.ročník) Střední odborné učiliště Gymnázium Střední odborná škola Základní škola speciální Základní umělecká škola Jazyková škola Vyšší odborná škola

Počet 7 1 4 1 1 5 1 1 1 1

Zdroj: ČSÚ

Tabulka č. 19.2 – Sociální oblast – údaje roku 2005 Sociální oblast – zařízení sociálních služeb Dům s pečovatelskou službou Domov důchodců Penzion pro seniory Azylový dům Sociální ubytovna KONTAKT – nízkoprahové a psychosociální centrum

Zdroj: ČSÚ

Počet zařízení 2 1 1 1 1 1

Počet bytů/míst 39 / - / 115 73 / 112 - / 49 16 / -


- 86 -

Tabulka č. 19.3 – Sociální oblast – úřady – údaje roku 2005 Sociální oblast – úřady Úřad práce Okresní správa sociálního zabezpečení Státní sociální podpora Odbor sociálních věcí a zdravotnictví

Počet 1 1 1 1

Zdroj: ČSÚ

Tabulka č. 19.4 – Zdravotnictví – údaje roku 2005 Zdravotnictví Nemocnice Detašované pracoviště nemocnice Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé Samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a dorost Samostatná ordinace praktického lékaře - stomatolog Samostatná ordinace praktického lékaře - gynekolog Samostatná ordinace lékaře specialisty Detašované pracoviště - samostatná ordinace lékaře specialisty Ostatní samostatná zařízení Zařízení lékárenské péče Detašované pracoviště - zařízení lékárenské péče Středisko záchranné služby a rychlá zdravotnická pomoc

Počet 1 1 9 1 5 10 3 20 3 11 6 1 1

Zdroj: ČSÚ

Tabulka č. 19.5 – Peněžnictví – údaje roku 2003 Peněžnictví Peněžní ústavy a jejich úřadovny Pojišťovna a její úřadovny

Počet 4 8

Zdroj: ČSÚ

Tabulka č. 19.6 – Technická vybavenost – údaje roku 2003 Technická vybavenost Hasičský záchranný sbor (1-0) Kanalizace s napojením na ČOV (1-0) Městská, obecní policie (1-0) Obvodní oddělení policie ČR (1-0) Plynofikace obce (1-0) Pošta počet Požární hydrant (1-0) Sbor dobrovolných hasičů obce (1-0) Veřejný vodovod (1-0)

Počet 1 1 1 1 1 1 1 1 1

Zdroj: ČSÚ

Tabulka č. 19.7 – Kultura – údaje roku 2005 Kultura Veřejná knihovna vč. poboček Kino Muzeum Galerie vč. výstavních síní Kulturní zařízení ostatní Středisko pro volný čas dětí a mládeže

Zdroj: ČSÚ

Počet 2 1 1 2 2 1


- 87 -

Tabulka č. 19.8 – Sport – údaje roku 2003 Sport Hřiště (s provozovatelem nebo správcem) Koupaliště a bazény z toho kryté bazény Ostatní zařízení pro tělovýchovu (s provozovatelem nebo správcem) Tělocvičny (vč. školních) Zimní stadiony kryté i otevřené

Počet 1 2 1 1 4 1

Zdroj: ČSÚ

20.Kriminalita (trestná činnost, přestupky) Kriminalita, resp. počty přestupků a trestných činů v období 2001 až 2004 jsou zaneseny v tabulce č. 20.1. Celkový nápad přestupků za toto období byl 60 514, tomu odpovídá průměr na rok 15 129 přestupků. Co se týče trestných činů, jejich celkový nápad za sledované období činil 3 709, tj. v průměru 927 trestných činů na rok. Majetková trestná činnost dosáhla celkového počtu 2 499 činů, což představuje v průměru 625 činů na rok. Z tabulky je dále patrný pokles trestné činnosti, a to jak celkové, tak majetkové mezi lety 2001 až 2004. Zatímco v roce 2001 dosáhl celkový nápad trestných činů 1 151 a 900 majetkových trestných činů, pak v roce 2004 tomu bylo 738 celkem a 447 majetkových trestných činů. Tento významný pokles, tj. o jednu třetinu v prvém případě a o polovinu v případě druhém, představuje velmi pozitivní trend v oblasti bezpečnostních rizik v městě Mělník. Tabulka č. 20.1 – Přestupky a trestné činny v období 2001 až 2004 Přestupky a trestné činy Celkový nápad přestupků Celkový nápad trestných činů (TČ) Majetková TČ

2001 19 348 1151 900

2002 18 324 1035 667

2003 18 547 785 485

2004 4 295 738 447

Celkem 60 514 3709 2499

Průměr 15 129 927 625

Zdroj: Hodnocení komplexního součinnostního programu prevence kriminality

Vývoj situace v roce 2005 je vhodné blíže rozebrat, a to vzhledem k závažnosti problémů, které kriminalita vyvolává, a rizik, jež přináší. Tabulka č. 20.2 obsahuje údaje o počtu spáchaných trestných činů v jednotlivých měsících roku 2005, vč. údajů o počtu objasněných trestných činů. Celkový nápad trestných činů v roce 2005 dosáhl hodnoty 860, což je o 125 trestných činů více než v roce 2004. Pozitivní klesající tendence mezi roky 2001 a 2004 tak byla rokem 2005 narušena. Přesto však celkový počet spáchaných trestných činů je přibližně o čtvrtinu menší ve srovnání s rokem 2001. Z vývoje v jednotlivých měsících lze pozorovat, že nejvíce trestných činů bylo spácháno v pátém a desátém měsíci, naopak nejméně v měsíci prvním, druhém a dvanáctém. Z celkového počtu spáchaných trestných činů bylo objasněno 43,5 %, což lze považovat za uspokojivé vzhledem k obtížnosti tohoto úkolu.


- 88 -

Tabulka č. 20.2 – Vývoj trestné činnosti v roce 2005

Počet trestných činů Z toho objasněno

1. 51 20

2. 58 29

3. 80 42

4. 75 32

5. 87 40

2005 6. 7. 69 69 35 20

8. 77 31

9. 78 33

10. 85 41

11. 77 33

12. 54 19

Celkem 863 375


Tabulka č. 20.3 uvádí strukturu trestných činů v roce 2005, vč. údajů o počtech skutků v dělení dle věku, alkoholu a recidivistů. Ve struktuře trestných činů jsou významné především majetková trestná činnost, krádeže, vloupání, ale též hospodářská trestná činnost. Významné jsou rovněž krádeže aut a krádeže z aut. V celkovém počtu trestných činů je zajímavé sledovat charakteristiky osob, které tyto činy páchají. Z 375 objasněných trestných činů spáchali 110 trestných činů recidivisté, tj. osoby již alespoň jednou trestané, 13 činů bylo spácháno osobami mladšími patnácti let a 24 trestných činů osobami ve věkové kategorii 15 až 18 let. Alkohol hrál roli ve 33 trestných činech. Z tabulky dále plyne, že recidivisté se nejvíce orientují na majetkovou trestnou činnost, celkem 52 případů v roce 2005 (z objasněných trestných činů). Tabulka č. 20.3 – Struktura trestných činů v roce 2005

Počet celkem Násilná TČ Mravnostní Vloupání Krádež prostá Majetková TČ Ostatní TČ Hospodářská Vloup. prodejny Vloup. restaurace Vloup. byty Krádež aut Krádež z aut Krádež jízd. kol Krádež z bytů

Celkem skutků

Objasněno

863 48 6 178 301 559 45 121 10 3 4 65 56 13 14

375 38 6 39 61 115 41 100 4 0 2 14 1 0 4

Počet skutků dle věku, alkoholu a recidivistů do 15 let 15 -18 let mládež alkohol recidivisté 13 24 36 33 110 1 3 4 9 10 0 0 0 0 0 1 1 2 1 15 3 6 9 4 31 4 7 11 5 52 1 5 5 12 11 1 1 2 0 19 0 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 2 3 1 5 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 1 1 0 1

Zdroj: Hodnocení komplexního součinnostního programu prevence kriminality Struktura přestupků spáchaných v roce 2005 je zanesena v tabulce č. 20.4. Z tabulky plyne, že nejvíce přestupků bylo spácháno ve spojitosti s bezpečností a plynulostí silničního provozu, celkově 2 819 přestupků. 480 přestupků se týkalo veřejného pořádku a občanského soužití a 258 přestupků bylo spácháno proti majetku (podle § 50). Celkově pak bylo uděleno blokově 3 202 pokut a vybráno 1 059 900 Kč.


- 89 -

Tabulka č. 20.4 – Struktura přestupků v roce 2005 Přestupky §30 alkohol a jiné toxikomanie § 47-49 veř.pořádek a obč.soužití § 50 proti majetku § 22 bezp. a plynulost sil.provozu Ostatní přestupky Celkem

Evidováno Objasněno Neobjasněno 27 480 258 2819 9 3593

24 459 23 2819 9 3334

3 21 235 0 0 259

Blokově počet 5 389 12 2792 4 3202

Blokově v Kč 3 600 103 600 5 600 574 600 800 1 059 900


21.Sociálně patologické jevy Přestupky a trestné činy analyzované v předchozí kapitole patří do skupiny sociálně patologických jevů a tvoří jejich nejdůležitější část. V této kapitole je proto zaměřena pozornost na trestné činy a přestupky nejvíce zatěžující město Mělník. Z tabulky č. 21.1, jež z části vychází z tabulek uvedených v předchozí kapitole, plyne, že mezi trestné činy nejvíce zatěžující město Mělník patří krádeže věcí z automobilů, krádeže motorových vozidel, krádeže prosté, krádeže jízdních kol a násilná trestná činnost. Především posledně jmenovaná, tj. násilná trestná činnost, zaznamenala v průběhu let 2001 až 2005 negativní vývoj. Při srovnání let 2004 a 2001 byl její nárůst téměř 80 %. V roce 2005 počet násilných trestných činů klesl na úroveň let 2002 a 2003, ale stále byl o 26 % vyšší než v roce 2001. Tabulka č. 21.1 – Sociálně patologické jevy – největší bezpečnostní rizika BEZPEČNOSTNÍ RIZIKA 2001 2002 Celkový nápad trestných činů (TČ) 1151 1035 Majetkové TČ 900 667 TČ nejvíce zatěžující město 1. věci z automobilů 89 98 2. motorová vozidla 72 98 3. krádeže prosté 405 354 4. jízdní kola 16 52 5. násilná trestná činnost 34 46 Celkový nápad přestupků 19 348 18 324 Přestupky nejvíce zatěžující město 1. dopravní 2 888 1 998 2. na úseku veřejného pořádku 684 673 3. proti majetku 492 523 4. alkohol a jiné toxikomanie 43 38

2003 785 485

2004 738 447

2005 863 559

76 112 261 69 52 18 547

44 43 224 12 61 4 295

56 65 301 13 48 3 593

2 252 675 518 41

3 402 484 326 70

2 819 480 258 27


Mezi přestupky nejvíce zatěžující město Mělník lze řadit přestupky dopravní, přestupky na úseku veřejného pořádku, přestupky proti majetku a přestupky spojené s alkoholem a toxikomanií. Z vývoje údajů o přestupcích je patrné, že přestupky spojené s veřejným majetkem, přestupky proti majetku a přestupky v nichž hraje roli alkohol zaznamenaly


- 90 -

v období 2001 až 2005 pokles. Naopak dopravní přestupky po meziročním poklesu v roce 2002 oproti úrovni v roce 2001 se v roce 2005 vrátily opět na úroveň 2 800 přestupků. Dalším z významných jevů patřících do skupiny sociálně patologických jevů je potratovost. Počty potratů a jejich vývoj však již byl analyzován v kapitole č. 11, a proto problematika potratů zde nebude více rozebírána.

SOCIÁLNĚ DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MĚSTA MĚLNÍK

Recommend Documents