Protože zážitky z výletu na hory ještě stále přetrvávají, přinášíme další dva příspěvky. Ještě jednou hory – K. Eiblová, M. Levová Včerejšího dne jsme se školou jeli na lyžařský výlet na Boží dar. Od školy jsme vyráželi okolo sedmé hodiny ranní. V autobuse přede mnou seděli kluci. Jerry a Petr Chytrý. S mojí kamarádkou ze vsi Toničkou jsme poslouchaly písničky z MP3 přehrávače. Cesta byla příliš dlouhá, ale nám to nevadilo, protože jsme si s kluky stále povídali nějaké vtipy. Když jsme dorazili, paní učitelky si nás rozdělily do skupin na lyžaře, bobaře a ti ostatní šli s paní učitelkou Svobodovou na snowtubing. Já jsem lyžovala a jezdila na snowtubingu. Na lyžích jsem ani jednou nespadla, ale naučila jsem se jezdit přes skokánky a to je vážně velká bomba. Před odchodem jsem pozvala Klárku, Jirku, Patrika, Viktora a Péťu Ondříčka na jednu jízdu na snowtubingu. Po cestě zpět jsme zastavili kousek od Rakovníka v nějaké vsi. Naše paní učitelka si tam nasbírala nějaké lískové oříšky. Moc se těším na mnoho dalších výletů.
Sraz u školy byl v 7.00 hodin. Celou cestu v autobuse jsme si povídali a hráli karty. Když jsme dijeli, musely se tam děti převléknout. Já jsem si koupila deset jízd na gumy a děti také. Byla to legrace, protože vlekař pocvakl lístek a připevnil na malou lanovku. Poté jsme si řekli, že budeme jezdit ve dvojicích. Paní učitelka Vostřáková lyžovala s dětmi. Paní učitelka Koutecká sáňkovala se zbytkem dětí. Když jsme přestali jezdit, mohly si děti něco koupit v malinkém krámečku. Přesně ve dvanáct hodin jsme šli na autobus, kde na nás čekal pan řidič. Uklidil nám boby do úložného prostoru a pomalu jsme vyrazili na cestu zpět. V Kněževsi jsme se mohli proběhnout a paní učitelka si tam sebrala vzácné lískové oříšky. Do Pavlíkova se dostavíme o dvacet minut později. Tento výlet se mi moc líbil a těším se na další. A. Gebhartová - Skřivaň Naše vesnice Skřivaň je malá. Žije v ní jen několik dětí. My bydlíme v prvním domě. Máme tu obchod a velké fotbalové hřiště. Nechybí ani dětské hřiště. U obchodu je knihovna a tělocvična. V obchodě pracuje moje teta. Je tady klid. Je nám tady dobře.
Š H
M O Á
V V B
S K
T
E Ř
O
Í Č
Matematický hlavolam Klokánek Hopík trénoval na zvířecí olympiádu. Jeho nejdelší skok při tréninku měřil 50 dm 50 cm a 50 mm. Na olympiádě nakonec vyhrál skokem delším o 123 cm. Jak dlouhý byl Hopíkův vítězný skok ? Bylo to : (6m 78 cm, 5m 73 cm, 5m 55 cm, 11m 28 cm nebo 7m 23 cm) ???
UHODNEŠ Jméno chlapce na T … Co je to ??? Král sýrů Pěkný malý balíček a v něm Alkoholický nápoj s pěnou. Prudký déšť. deset sestřiček. Jedna kreslí Největší sova modré kvítí, druhá slunce, co Byt je můj… nám svítí. Třetí kreslí Látková pokrývka stolu. domeček a ta čtvrtá stoleček. Plod buku. Ty ostatní na kraji, na obrázek Brouk - 1,5 cm velký, světlehnědé krovky čekají. Člověk, který nosí věci je .. O FILMU
AVATAR
AVATAR se odehrává ve velmi vzdálené budoucnosti, kdy lidé objevili planetu Alfa Centauri B-4 a její satelit, který dostal označení Pandora. Pandora poskytuje neuvěřitelná přírodní bohatství a poklady, kterých se lidé vždy toužili zmocňovat. Bohužel se atmosféra Pandory nepodobá atmosféře pozemské a člověk v ní nedokáže přežít. Hrdinou AVATARA je voják Jake Sully, který je po nehodě upoután na vozík. Proto, když se mu naskytne možnost odletět na vzdálenou planetu a nechat vědce implantovat svoje myšlení do uměle vytvořené bytosti. V nové podobě se dostává do světa a kultury původních obyvatel Pandory, a ocitá se uprostřed konfliktu dvou odlišných kultur. Jeho úkolem je monitorovat a sledovat kulturu Na'vi, zvyky a prostředí obyvatel planety a získané informace předávat lidem, resp. generálovi ozbrojených sil, který má na Pandoru podniknout útok a zabrat pro lidstvo tamní bohatství. Jake Sully se však zamiluje do jedné z nepřátel a při rozhodujícím útoku se postaví jejich na stranu. Probíhá nelítostný boj, při kterém jsou velké ztráty na obou stranách. Po urputném boji nakonec vyhrávají původní obyvatelé planety. Při bojích je zasažena i základna, na které je tělo Jaka napojeno na přístroj, který jej udržuje naživu, aby se do něj mohlo vrátit jeho vědomí. Jeho lidské tělo tak umírá a s ním odchází i vědomí, které je v tu dobu vtěleno do Avatara. Mocná příroda Na'vi však pomůže Jaka zachránit a on navždy zůstane Avatarem a na Pandoře začne svůj nový život. Aleš Kůtek
Náš Pavlík č. 8 – duben 2010 Vydává ZŠ Pavlíkov, okres Rakovník s dětskou redakční radou pod vedením p. ředitele P. Šilera. Tel.: 313 533 756, 731 225 743,
[email protected], www.zspavlikov.net
Moje návštěva cirkusu – P. Lev Byl jsem v cirkuse v Rakovníku. Nejvíce se m i líbilo vystoupení zvířat. Například tuleni, velbloudi a malí koníci. Také se mi líbilo vystoupení paní a pána na kruzích. Klaun měl narozeniny a dostal veliký dort. Pak byla přestávka a prodávala se tam cukrová vata a popcorn. Také prodávali různé hračky. Po přestávce ještě vystoupila dvě prasátka, 3 lachtani a 10 bílých holubiček. Bylo to moc hezké odpoledne. Štěstí – K. Gebhart Říká se zlaté štěstí, asi proto, že se objeví jen někdy. Štěstí není ale žádná věc, zvíře nebo člověk, je to pocit. Pocit, který se objeví jen když ho potřebuji. Moje štěstí bylo, když jsem jednou lezl na strom a spadnul na písek, kameny a kousky betonu. Štěstí bylo, že to nebylo vysoko a máma mi rychle přišla na pomoc. Nic mi nebylo, jen mi bolela ruka a hlava. To je moje jedno štěstí, které vám mohu sdělit.Jo, to že je štěstí pocit není tak doslova, jen nevím, jak to vyjádřit. Ale vy to už určitě víte. Štěstí – K. Eiblová Každý člověk si dokáže štěstí různě vybavit. Protože jsme každý od sebe odlišný, umíme si ho jinak vybavit. Moje štěstí je, že mám hodné kamarády, ve škole se dobře učím a hlavně mám hodné rodiče, že si to ani nedovedu představit. Jaro – M. Levová Jaro začíná 21. března. Tak nastal první jarní den. Konečně teplo a už žádné sněžení. Jaro je velmi veselé roční období. Začínají kvést květiny, zelenat se stromy a růst tráva. Také zpívají ptáci, bzučí včely a zvířátka vylézají z obydlí. S jarem přichází i teplé období, kdy lidé a děti odkládají zimní oblečení, začínají jezdit na kole a hrát různé hry. Lidé pracují okolo svých domů na zahradách, polích a loukách. Také přicházejí Velikonoční svátky, kdy chlapci chodí na pomlázku za děvčaty. Více času lidé tráví venku a jsou veselejší. Sluníčko a příroda dodává spoustu energie. Já mám jaro moc ráda, protože je velmi krásné a veselé.
Výlet do AQUAPARKU – K. Eiblová. Navštívila jsem se sestrou a rodiči aquapark na Barrandově. Nejprve jsme nevěděli, kde bazén je. Museli jsme se zeptat jedné paní. Ta nás poslala jednou cestou. Sestra najednou uviděla tobogány a správným směrem nás navigovala. Uvnitř jsme zaplatili rodinné vstupné a dostali čipy, které umožňují vstup přes turnikety. Také tyto čipy umožní zamknutí skříňky v šatnách a po přiložení ke čtecímu zařízení ukážou čas zbývající do odchodu. V šatnách jsme se svlékli a šli do sprch a potom do bazénů. Sestra šla k brouzdališti a já do divoké řeky. Největším lákadlem ale byly dva tobogany. Jeden modrý s dopadem do hloubky asi 1,2 metrů a druhý červený s dojezdem do vody asi 35 cm. Raději jsem jezdila v tom červeném, byl nejen delší o 115 m, ale i prudší. Na tom modrém byla možnost vyzkoušet si jízdu na duši. Táta top vyzkoušel a dole vylétl do výšky a dopadl na jinou stranu než duše, na které jel. Tenhle tobogán byl dlouhý jen 62 m. K oběma se stoupalo po vysokém schodišti. Kromě tobogánů, divoké řeky a brouzdaliště tam je i vířivá vana s krásně teplou vodou, kam jsme se chodili ohřát, když nám byla zima. Fajn bylo i to, že u divoké řeky v části bazénu jsou masážní kouty, kde se dá buď sedět nebo ležet. Také tu každou chvíli tryská voda, buď zdola nebo svrchu jako vodotrysky. Nikdy ale člověk neví, kde ho co překvapí. V bazénu jsem ani nebyla, ale byl stejný jako v Rakovníku. Užili jsme si tu dvě hodiny bezva zábavy. Moc se nám to líbilo a těším se na další návštěvu buď tady nebo jinde.
