Směrnice o nekalých obchodních praktikách

EVROPSKÁ KOMISE

Směrnice o nekalých obchodních praktikách

Nové zákony zabraňující nečestnému jednání vůči spotřebitelům

Směrnice o nekalých obchodních praktikách

Nové zákony zabraňující nečestnému jednání vůči spotřebitelům

Europe Direct je služba, která Vám pomůže nalézt odpověď na Vaše otázky týkající se Evropské unie. Bezplatná telefonní linka (*)

00 800 6 7 8 9 10 11 * Někteří mobilní telefonní operátoři neumožňují volání na čísla začínající na 00800 nebo tyto hovory zpoplatňují.

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na Internetu. Můžete se s nimi seznámit na evropském serveru (http://europa.eu). Katalogové údaje jsou uvedeny na konci této publikace. Lucemburk: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, 2006 ISBN 92-79-02683-6 © Evropská společenství, 2006 Kopírování je povoleno pouze se souhlasem autora. Printed in Belgium VYTIŠTĚNO

NA NEBĚLENÉM PAPÍŘE

5

Obsah Předmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .7 1. Čas pro jasnou legislativu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .8 2. Nekalé obchodní praktiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .10 3. Koho se to týká? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .16 4. Černá listina . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .20 5. Prováděcí směrnice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .26

Tuto brožuru připravilo Generální ředitelství pro zdraví a ochranu spotřebitele Evropské komise jako příručku pro laiky. Nemá žádnou právní hodnotu a žádným způsobem Evropskou komisi nezavazuje.

Obsah Předmluva

...............................................................................................................................

1. Čas pro jasnou legislativu

7 8

.................................................................................

Proč je zapotřebí směrnice o nekalých obchodních praktikách? Jaké jsou cíle směrnice?

2. Nekalé obchodní praktiky

10

.................................................................................

Struktura směrnice Průměrný spotřebitel Mezi podniky Klamavá jednání v obchodních praktikách Klamavá opomenutí v obchodních praktikách Agresivní obchodní praktiky Zjišťování nekalých obchodních praktik

6

3. Koho se to týká?

16

.........................................................................................................

Jakým způsobem budou mít ze směrnice prospěch různé skupiny? Ochrana zranitelných spotřebitelů Rozsah ochrany

4. Černá listina

....................................................................................................................

20

Co obsahuje? Značky důvěry a kodexy Vábivá reklama Přivábit a zaměnit Omezené nabídky: zvláštní nabídka, pouze dnes! Jazyk poprodejního servisu: marketing v češtině, poprodejní servis v angličtině Inzerování produktů, jejichž prodej není dovolený Zavádě jící představa o právech spotřebitele: „Speciálně pro Vás“ Advertorialy: „Neurčitá sdělení“ Bezpečnost jako marketingový argument: přehnané zneužívání strachu z bezpečnostních rizik Léčka: „Renomovaná značka nebo možná taky ne?” Pyramidové programy Nesprávná tvrzení o přestěhování objektu nebo ukončení obchodování: „Končí pronájem! Musíme se zbavit všech zásob!” Usnadňování možností výhry: Jak vyhrát v loterii Nepravdivá tvrzení o léčivé schopnosti: „Trickium 24 vyléčí nemoc” Informace o tržních podmínkách Ceny: „Gratulujeme! Vyhrál jste cenu” Nepravdivé vytváření dojmu nebo bezplatných nabídek: „Sluneční brýle zdarma” Neobjednané produkty Profesionální obchodník se tváří jako spotřebitel Poprodejní servis: „Celoevropské záruky ” Prodej pod nátlakem: „Ano, můžete odejít poté, co vyřídíme všechny papíry” Agresivní podomní prodej: „Ano, odejdu, jakmile vyřídíme administrativní záležitosti” Vytrvalé a nevyžádané nabídky: „Po třetím telefonátu možná dojde na podepsání smlouvy …” Pojistné nároky: Nikdo nebere telefon Přímé nabádání dětí: „Jdi a kup si knihu!” Setrvačný prodej Citový nátlak Výhra ceny

5. Prováděcí směrnice

26

.................................................................................................

Od koncepce až po používání Evropské vedení, vnitrostátní konání Prosazování právních předpisů Význam souladu

P ř e d m l u v a

S rozvojem Evropské unie se potenciál pro vnitřní trh stává větším, než kdykoli předtím. Mnohé překážky přeshraničního obchodování již byly odstraněny a podnikům a spotřebitelům se otevřely nové možnosti. Mnozí Evropané však stále váhají, pokud jde o přeshraniční transakce. Obávají se totiž, že jim nebude zaručena stejná úroveň ochrany, které požívají ve své vlastní zemi, případně je matou odlišné zákony v ostatních členských státech. Směrnice o nekalých obchodních praktikách byla přijata právě kvůli překonání této překážky rozvoje vnitřního trhu v Evropě. Tím, že tato směrnice nahrazuje velké množství předpisů v různých zemích společnou legislativou, vyjasňuje a zjednodušuje proces vymezování nekalé obchodní praktiky. Spotřebitelům i obchodníkům poskytuje jednotný výchozí bod na evropské úrovni, ujišťuje je o jejich právech a objasňuje, které obchodní praktiky jsou povoleny a které nikoli.

Tato brožura uvedenou směrnici představuje a vysvětluje její obsah. Popisuje, jak směrnice vznikla, a to od začátku konzultačního procesu v roce 2001 až do jejího přijetí dne 11. května 2005. Za účelem zajištění vhodnosti nových právních předpisů byly do tohoto procesu zapojeny hlavní subjekty z každé zainteresované skupiny. Jelikož je nezbytné, aby obchodníci i spotřebitelé věděli, co je nekalá obchodní praktika, tato brožura poskytuje přesné definice společně s běžnými příklady. Pro ty, kteří dosud nevěděli o „černé listině” obchodních praktik, ji představujeme a uvádíme její obsah. V tuto směrnici vkládám plnou důvěru. Takto navržená směrnice totiž přináší výhody podnikům i spotřebitelům v celém Společenství. Do 12. prosince 2007 bude nové právní předpisy uplatňovat každý členský stát a občané po celé Evropě pocítí výhody.

Robert Madelin Generální ředitel Zdraví a ochrana spotřebitele

7

1

Čas pro jasnou legislativu Směrnice o nekalých obchodních praktikách byla přijata v květnu 2005.[1] Nová pravidla, která podrobně popisuje, se musejí uplatňovat ve všech členských státech do prosince 2007. Co je však „nekalá obchodní praktika” a proč bylo této směrnice zapotřebí?

8

Obchodní praktika se vztahuje k činnostem souvisejícím propagací, prodejem nebo dodáním produktu spotřebitelům. Týká se jakéhokoli jednání, opomenutí, chování, prohlášení nebo obchodní komunikace včetně reklamy a uvedení na trh, které provádí obchodník. Pokud je nekalá, znamená to, že je považována za nepřijatelnou pro spotřebitele, a to podle stanovených kritérií.

Proč je zapotřebí směrnice o nekalých obchodních praktikách? Tato směrnice byla přijata, aby posílila důvěru evropských spotřebitelů v přeshraniční transakce.

Existují důkazy o tom, že si občané nejsou jisti, zda jejich práva budou odpovídajícím způsobem ochráněna při mezinárodních nákupech, a tudíž nevyužívají evropského vnitřního trhu. Směrnice o nekalých obchodních praktikách byla po rozsáhlém konzultačním procesu schválena, a nahradila tak stávající mnohočetné svazky vnitrostátních právních předpisů a soudních rozhodnutí jednotným souborem společných pravidel. Jednotnost a transparentnost, kterou přináší pro celou EU, poslouží k vrácení sebedůvěry spotřebitelům při jejich nákupech.

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (Směrnice o nekalých obchodních praktikách), Úř. věst. č. L 149, 11. 6. 2005, s. 22. Znění k dispozici na adrese: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/site/cs/oj/2005/l_149/l_14920050611cs00220039.pdf

Jaké jsou cíle směrnice? Směrnice si klade za cíl vyjasnit práva spotřebitelů a zjednodušit přeshraniční obchod. Společná pravidla a zásady poskytnou spotřebitelům stejnou ochranu před nekalými praktikami a ničemnými obchodníky, ať už nakupují v jejich místním obchodě, nebo prostřednictvím internetové stránky v zahraničí. To také bude znamenat, že firmy budou propagovat a prodávat své výrobky všem 450 miliónům spotřebitelů

v EU stejným způsobem jako svým tuzemským spotřebitelům. Až do doby přijetí směrnice o nekalých obchodních praktikách měl každý členský stát své vlastní, odlišné zákony o nekalých obchodních praktikách, což vedlo k neshodám mezi zeměmi. Tato směrnice vnáší mezi státy harmonizaci a vzájemné uznání, a odstraňuje tak překážky vnitřního trhu.

1

Podpora prodeje irských výrobků pro zdraví v Evropě Aran Products, společnost se čtyřmi zaměstnanci, se specializuje na řadu domácích přírodních výrobků pro zdraví (mýdla, pleťová mléka, koupelové přípravky, svíčky) na bázi výtažků z místních rostlin. Tato společnost se sídlem v západním Irsku je obzvláště oblíbena u francouzských a německých turistů, kteří mají o výrobky velký zájem a často žádají o to, aby jim byly další zaslány domů. Ředitel by chtěl prodávat výrobky společnosti přímo ve Francii a Německu, třeba prostřednictvím internetových stránek, ale není obeznámen s vnitrostátními právními předpisy v těchto zemích a obává se možných právních problémů.

Zavedení směrnice Mezi vnitrostátními právními předpisy, které se týkají prodejních a reklamních praktik, v současné době existují rozdíly. Co se považuje za poctivé v jedné zemi, může být v druhé považováno na nekalé. Tato směrnice zavádí do praxe společný soubor pravidel, který přesně vymezuje „nekalou” obchodní praktiku. To znamená, že firmy všech velikostí vydají méně za právní rady, jak dodržovat neznámé předpisy pro reklamu a prodej, a budou lépe vybaveny k tomu, aby mohly.

9

2

Nekalé obchodní praktiky V minulosti se pojem „nekalá obchodní praktika” v jednotlivých členských státech lišil. Nyní se tyto praktiky v celé Evropě budou posuzovat podle stejných kritérií. Jak je tedy směrnice strukturována a jaké druhy jednání zakazuje?

Obecné ustanovení obsahuje obecný zákaz nekalých obchodních praktik. Toto ustanovení nahradí stávající, odlišná obecná ustanovení členských států, a odstraní tak překážky vnitřního trhu.

10

Struktura směrnice

OBECNÉ USTANOVENÍ K L A M AV É P R A K T I KY JEDNANÍ

AGRESIVNÍ P R A K T I KY

OPOMENUTÍ

ČERNA LISTINA

Mimo to jsou v ní podrobněji popsány dvě hlavní kategorie nekalých obchodních praktik – „klamavé” a „agresivní” praktiky. Vlastně naprostá většina praktik, které by byly považovány za nekalé, by spadala do těchto ustanovení. Při uplatňování výše uvedených ustanovení se tyto praktiky posuzují s ohledem na dopad, který mají nebo budou pravděpodobně mít na průměrného spotřebitele. Černá listina navíc obsahuje seznam těch praktik, které se za všech okolností považují za nekalé, a jsou tudíž zakázány, aniž by je bylo třeba posuzovat z pohledu průměrného spotřebitele.

Průměrný spotřebitel Je-li obchodní praktika zaměřena na určitou skupinu spotřebitelů, potom je průměrný člen této skupiny měřítkem. Čestnost nebo nekalost obchodní praktiky se poté posuzuje podle tohoto měřítka. Evropský soudní dvůr odkazuje na „průměrného spotřebitele” ve svém precedenčním právu. Průměrný spotřebitel, podle výkladu Evropského soudního dvora, je „přiměřeně dobře informován a je v rozumné míře pozorný a opatrný”, s ohledem na sociální, kulturní a jazykové faktory.

Co je to průměrný? Reklama v časopise pro teenagery, která slibuje skvělé pracovní příležitosti po absolvování modelingového kurzu. Pokud jsou cílovou skupinou nezaměstnaní mladí lidé, měřítkemje průměrný člen této skupiny.

Ve většině zemí EU již vnitrostátní soudy používají pojem průměrný spotřebitel. Nejedná se o statistický pojem. Pro stanovení typické reakce průměrného spotřebitele v daném případě budou muset vnitrostátní soudy a orgány vycházet z vlastního úsudku, s přihlédnutím k precedenčnímu právu Evropského soudního dvora.

Mezi podniky Směrnice o klamavé a srovnávací reklamě(2) bude i nadále použitelná, ale její oblast působnosti bude omezená. Bude se týkat klamavé a srovnávací reklamy mezi podniky, která může poškodit konkurenta, avšak pouze v případě, kdy nebude docházet k žádné přímé újmě spotřebitele (např. očernění).

Klamavá jednání v obchodních praktikách Jednání zahrnují činnosti, které obchodníci provádějí při propagaci a prodeji svých výrobků.

2

Obchodní praktika je klamavá, pokud buď:

• obsahuje nesprávné informace, a je tedy nepravdivá, nebo pokud • jakýmkoli způsobem, včetně celkové prezentace, uvádí nebo je schopna uvést průměrného spotřebitele v omyl, i když informace jsou věcně správné a

• vede nebo může vést k rozhodnutí spotřebitele o obchodní transakci, které by jinak neučinil. • Kritéria jsou objektivní, takže není třeba prokazovat, že byl spotřebitel skutečně klamán. Samotnou možnost podvodu lze považovat za klamavou, jsou-li přítomny také další faktory. Není třeba prokazovat finanční ztrátu.

(2) Směrnice Rady ze dne 10. září 1984, která se vztahuje ke sbližování právních a správních předpisů členských států týkající se klamavé reklamy (84/450/EHS), Uř. věst. č. L 250, 19. 9. 1984, s. 17, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/55/ES ze dne 6. října 1997, kterou se mění směrnice 84/450/EHS o klamavé reklamě tak, aby zahrnovala srovnávací reklamu, Úř. věst. L 290, 23. 10. 1997, s. 18.

11

2

Nepoužitelný výrobek vlasové kosmetik Pan Vinci obdrží propagační materiál od společnosti v jiné zemi prodávající výrobek, po jehož aplikaci mu do třech týdnů opět narostou vlasy. Podle reklamního materiálu je výrobek „vyzkoušený otestovaný”. Výrobek však nefunguje.

Působení směrnice Směrnice se zaměřuje speciálně na firmy, které o účincích daného výrobku tvrdí nepravdy. Obchodník, který něco tvrdí o účincích daného výrobku, musí být schopen toto tvrzení doložit – ať už tento obchodník sídlí kdekoli v EU.

12

Klamavá opomenutí v obchodních praktikách Opomenutí se vztahují k faktu, že spotřebitelé potřebují informace, aby mohli činit informovaná rozhodnutí. Obchodník musí poskytovat závažné informace, které průměrný spotřebitel potřebuje. Je klamavé:

• opomenout uvést závažné informace, které v dané souvislosti průměrný spotřebitel potřebuje pro informované rozhodnutí o obchodní transakci; • zatajit nebo poskytnou závažné informace nejasným, nesrozumitelným, dvojznačným způsobem nebo v nevhodný čas;

• neuvést obchodní záměr obchodní praktiky, není-li již patrný ze souvislosti. Při posuzování toho, zda je daná praktika opomenutím, se berou v úvahu tato hlediska: • Důležitý je dopad obchodní praktiky jako celku včetně prezentace; • Informace musí být zobrazeny jasně: nejasná prezentace se rovná opomenutí informovat; • Směrnice nezahrnuje výčet všech závažných informací. Orgány a soudy zabývající se ochranou spotřebitele budou v jednotlivých případech definovat, jaké informace jsou pro potřebu

průměrného spotřebitele závažné, s přihlédnutím k souvislostem. Požadavky na informace stanovené v ostatních směrnicích EU se považují za podstatné. Neúplný výčet v příloze II směrnice zahrnuje ustanovení Společenství, která obsahují požadavky na závažné informace (např. směrnice o prodeji na dálku zavazuje obchodníka k tomu, aby informace poskytoval předem a aby poskytnul písemné potvrzení těchto informací);

• Sdělovací prostředek, jímž se obchodní praktiky šíří, může klást omezení na prostor a čas. Je třeba vzít v úvahu tato omezení a veškerá opatření, která obchodník přijal k zajištění přístupu spotřebitelů k informacím jinými prostředky;

2

• V případě „výzvy ke koupi” je zapotřebí omezeného počtu základních informací (např. hlavní znaky produktu, adresa a totožnost obchodníka a cena včetně daní). Tyto informace se nemusejí uvádět u obecné značky nebo při propagaci prodeje.

13

Zahradní rostlina uhynula Malé zahradní centrum zahájilo prodej cizokrajných druhů rostlin a keřů pro zahrady. Pan Dunne si v březnu zakoupil jistý druh rostliny, ta ale za týden uhynula. Poté zjistil, že se ve skutečnosti jednalo o pokojový druh rostliny, který neměl být zasazen na zahradě. Když se vrátil do zahradního centra a požádal o náhradu, bylo mu řečeno, že to byla jeho chyba, že rostlina uhynula, a že měl vědět, o jaký druh rostliny se jedná.

Působení směrnice Zahradní centrum bude muset poskytnout spotřebiteli nejdůležitější informace potřebné pro provedení transakce, pokud nejsou zřejmé ze souvislosti. V tomto případě spotřebitele produktu oklamaly souvislosti, v jakých byla rostlina prodána (např. pokojová rostlina prodávaná jako rostlina určená pro zahrady).

Agresivní obchodní praktiky

2

Regulace agresivních obchodních praktik je na úrovní EU novinkou. Praktika je považována za agresivní, pokud je výrazně zhoršena svobodná volba nebo chování průměrného spotřebitele. Směrnice obsahuje seznam kritérií, která mají pomáhat při rozhodování o tom, zda obchodní praktika používá obtěžování, donucování včetně použití fyzické síly nebo nepatřičné ovlivňování.

14

„Nepatřičným ovlivňováním” se rozumí „využívání pozice síly vůči spotřebiteli k vytváření nátlaku, a to i bez použití fyzické síly nebo hrozby jejího použití, způsobem, který významně omezuje schopnost spotřebitele učinit informované rozhodnutí.”

Zjišťování nekalých obchodních praktik Obecné ustanovení ve směrnici nahradí stávající, odlišná ustanovení, která existují v různých členských státech, a zlepší fungování vnitřního trhu. V budoucnu se mohou objevit některé praktiky, které nebudou spadat pod kritérium „klamavé” nebo „agresivní” praktiky, třebaže budou nečestné. Obecné ustanovení zajistí, aby tento nový právní předpis obstál ve zkoušce časem. Ke zjištění nekalé obchodní praktiky, která nekoresponduje se specifiky klamavých nebo agresivních praktik, se používají dvě definující kritéria. V tomto případě se obchodní praktika považuje za nekalou – a zakázanou – splňuje-li tato dvě souhrnná kritéria:

1. Praktika je v rozporu s požadavkem profesionální péče.

Nepatřičné ovlivňování?

ANO: Pokud již spotřebitel dluží obchodníkovi a opozdil se se splátkami, obchodník využívá nepatřičného ovlivňování, nabídne-li, že změní termín splacení dluhu pod podmínkou, že si spotřebitel zakoupí další výrobek.

NE: Nabízí-li se spotřebiteli například možnost bezplatné autobusové dopravy do obchodu za městem nebo občerstvení během nákupu, není to považováno za nepatřičné ovlivňování. Schopnost spotřebitele činit informované rozhodnutí o transakci by tím nebyla narušena. Stejným způsobem by bylo přijatelné nabízet propagaci prodeje.

Profesionální péče je „úroveň zvláštních znalostí a péče, kterou lze od obchodníka ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám a/nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti obchodníkovy činnosti.”

Tento pojem odpovídá pojmu dobré obchodní chování, který lze najít v mnoha právních systémech členských států. Pojetí profesionální péče odráží pojetí poctivých obchodních praktik a dobré víry.

2. Praktika podstatně narušuje nebo je schopná podstatně narušit ekonomické chování průměrného spotřebitele. Kritériem „podstatného narušení ekonomického chování spotřebitele” se rozumí použití obchodní praktiky, která významně zhoršuje schopnost spotřebitele učinit informované rozhodnutí, což vede k tomu, že učiní rozhodnutí o obchodní transakci, které by jinak neučinil.

2

Podvod se stíracím losem Pan a paní Rosenowovi jsou na dovolené v zahraničí. Dostali stírací los, na němž je uvedeno, že vyhráli cenu. Souhlasili tedy s tím, že půjdou s obchodníkem a cenu si vyzvednou. Byly zavezeni ke vzdálené budově bez možnosti vrátit se do města, v němž pobývali. Museli podstoupit zdlouhavou prezentaci o rekreačním klubu, byli přinuceni k zaplacení zálohy a teprve poté byli zavezeni do svého apartmá. 15

Působení směrnice Stávající směrnice o tzv. „timesharingu” ochraňuje především spotřebitele, kteří učiní příslušné kroky a rekreační objekt si dlouhodobě pronajmou, ale netýká se „rekreačních klubů”. A podle směrnice o nekalých obchodních praktikách by tato praktika byla agresivní, a tudíž nekalá, i kdyby se pan a paní Rosenowovi nepodrobili a nerozloučili se se svými penězi.

Agresivní instalatér Pan Sepe se smluvil s instalatérem na opravě vadného radiátoru. Původně mu bylo řečeno, že práce bude stát 80 eur. Namísto toho však přišel účet na 450,90 eur. Když odmítl zaplatit dodatečnou částku, instalatér mu odpojil přívod

horké vody. Působení směrnice Směrnice by toto chování klasifikovala jako agresivní praktiku. Instalatér používá nepatřičného ovlivňování, aby využil

pozice síly vůči spotřebiteli.

3

Koho se to týká? Tato směrnice se má používat ve všech členských státech v celé Evropské unii. Jejím účelem je regulovat obchodní praktiky a významným způsobem zlepšit životy občanů. Na koho však bude mít nový právní předpis vliv a jakým způsobem z něj bude možno těžit?

16

Směrnice o nekalých obchodních praktikách se vztahuje téměř ke všem odvětvím, s výjimkou některých specifických odvětví. Je technologicky neutrální, a tudíž se vztahuje k nekalé reklamě ve všech sdělovacích prostředcích. Pokud jsou však konkrétní aspekty nekalé obchodní praktiky regulovány pomocí jiných předpisů Společenství, potom jsou určující předpisy pro dané odvětví.(3)

Jakým způsobem budou mít ze směrnice prospěch různé skupiny? Spotřebitelé se budou cítit jistější při nákupu přes hranice s vědomím, že si zachovávají stejnou úroveň ochrany po celé EU. Obchodníci těží z jednoduchosti dodržování jednoho souboru pravidel v celé Evropě namísto zohledňování 25 odlišných vnitrostátních systémů. Harmonizace značně zvýší jistotu a sníží právní náklady. Kromě toho bude účinná kontrola podvodných obchodníků také výhodou pro zákonný obchod.

(3) Např. směrnice o označování obsahuje zvláštní ustanovení o klamavé reklamě na potraviny. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich nabízení k prodeji a související reklamy, Úř. věst. č. L 109, 6. 5. 2000, s. 29.

3 Dopad na zranitelné

Loterijní podvody se zaměřují na spotřebitele obecně, ale ve skutečnosti postihují pouze skupinu zranitelných spotřebitelů. Reklama na magnetické náramky, které mohou zmírnit bolest, může být zaměřena na širokou veřejnost, postihuje však pouze zranitelné spotřebitele. 17

Ochrana zranitelných spotřebitelů Směrnice obsahuje ustanovení, jejichž cílem je předcházet zneužívání zranitelných spotřebitelů. Definice „zranitelného” spotřebitele závisí na dotyčné obchodní praktice. Spotřebitelé mohou být zranitelní praktikou kvůli své duševní nebo fyzické slabosti, věku nebo důvěřivosti, jako například děti nebo staří lidé, a to způsobem, u něhož se dá předpokládat, že by ho obchodník mohl předvídat.

V rámci této směrnice jsou některé obchodní praktiky zakázány, jelikož jsou nekalé a jsou v takovém případě schopny ovlivnit zejména zranitelné spotřebitele. Příklady těchto praktik zahrnují: • Tvrzení, že produkty mohou usnadnit výhru ve hrách založených na náhodě; • Nepravdivé tvrzení, že produkt může vyléčit nemoci, poruchu nebo tělesné postižení; • Reklama obsahující přímé nabádání určené dětem, aby si inzerované produkty koupily nebo aby přesvědčily své rodiče nebo jiné dospělé, aby jim je koupili („síla dotírání”).

3

18

Směrnice obsahuje „ochrannou doložku”, aby ochránila obzvláště zranitelné spotřebitele. Obchodníci nemohou obcházet předpisy týkající se nekalosti prostřednictvím specifických praktik, které by oklamaly pouze obzvláště zranitelné spotřebitele, třebaže se nedá prokázat, že se tyto praktiky na uvedenou skupinu zaměřují. Zranitelní spotřebitelé mohou těžit z toho, že jako měřítko byl určen průměrný spotřebitel. Obchodní praktiky, které jsou schopny závažně narušit ekonomické chování pouze jedné jasně identifikovatelné skupiny spotřebitelů, kteří jsou obzvláště zranitelní touto praktikou nebo produktem kvůli své duševní nebo fyzické slabosti, věku nebo důvěřivosti, a to způsobem, který by obchodník mohl rozumně očekávat, se posuzují z pohledu průměrného člena této skupiny. To se netýká přehnaných výroků nebo výroků, které se nemají brát doslovně („přehnaná reklama”).

Rozsah ochrany Tato směrnice ochraňuje pouze ekonomický zájem spotřebitele a ne další zájmy, jako je například zdraví nebo bezpečnost. Kromě toho vkus a slušnost nespadají do oblasti používání směrnice. Jednání, které je pro některé členské státy nekalou soutěží, které však přímo nepoškozuje ekonomický zájem spotřebitelů, jako je například otrocké napodobování (napodobování, aniž by bylo pravděpodobné, že spotřebitel bude zmaten) a očerňování konkurence, nespadá do oblasti působnosti této směrnice. I nadále jej reguluje směrnice o klamavé a srovnávací reklamě. Do její působnosti však spadají obchodní praktiky, které poškozují ekonomický zájem spotřebitelů, jako je například klamavý marketing. Směrnice se nezabývá soutěžním právem, jako jsou

Aspekty veřejného zdraví Tato směrnice nezmírňuje vnitrostátní omezení reklamy na alkoholické nápoje, která vycházejí ze zájmu o zdraví a jsou uměřená. To taktéž platí pro omezení reklamy na potraviny určené pro děti, které obsahují velké množství tuku, cukru nebo soli.

protikonkurenční dohody, zneužívání dominantního postavení, fúze a akvizice. Do oblasti směrnice nespadá ani smluvní právo, a tudíž nemá žádný dopad na podmínky vytváření, platnosti nebo účinnosti smlouvy. Tato směrnice se vztahuje pouze k obchodním praktikám mezi podniky a konečnými spotřebiteli, a proto se netýká obchodních praktik mezi podniky, jako jsou například bojkoty a odmítnutí dodávat. Tato směrnice se bude rovněž používat tam, kde se v

právních předpisech pro jednotlivá odvětví nevyskytují žádná konkrétní ustanovení regulující nekalé obchodní praktiky. Pokud taková specifická ustanovení existují, budou mít přednost před touto směrnicí.

3

Pokud právní předpisy pro jednotlivá odvětví regulují pouze některé aspekty obchodních praktik, například požadavky na obsah informací, směrnice se začne používat u jiných částí, například, jsou-li informace požadované podle právních předpisů pro jednotlivá odvětví uvedeny zavádějícím způsobem.

19

Vkus a slušnost Reklama, v niž se objevují ženy s odhalenými ňadry, může být v některých zemích zakázána z jiných důvodů, než je ochrana ekonomického zájmu spotřebitelů (lidská důstojnost, vkus a slušnost). Tato záležitost nespadá do působnosti směrnice. Taková reklama proto může být zakázána jedním členským státem a povolena v jiném členském státě. Otázky vkusu a slušnosti nejsou pro celou EU harmonizovány a rozdíly mohou být zachovány.

4

Černá listina Některé obchodní praktiky jsou v celé Evropě podle této směrnice obecně zakázány. Aby se zajistilo, že obchodníci, marketingoví odborníci a spotřebitelé jednoznačně vědí, co je zakázané, byla vypracována černá listina nekalých praktik. Kterých druhů obchodních praktik se týká?

20

Obchodní praktiky na černé listině jsou nekalé za všech okolností a není zapotřebí žádného posouzení jednotlivých případů podle ostatních ustanovení směrnice. Seznam může být upravován pouze na úrovni EU tak, že se zreviduje směrnice za účasti Evropského parlamentu a Rady (zástupci ze všech členských států).

Co obsahuje?

• Značky důvěry a kodexy

„Tvrzení, že obchodník podepsal kodex chování, ačkoli tomu tak není.” „Používání značky důvěry, značky jakosti nebo rovnocenné značky bez získání potřebného povolení.” „Tvrzení, že kodex chování byl schválen veřejným nebo jiným subjektem, ačkoli tomu tak není.”

„Tvrzení, že obchodníku (jakož i jeho obchodním praktikám) nebo produktu bylo uděleno schválení, potvrzení nebo povolení veřejného nebo soukromého subjektu, ačkoli tomu tak není nebo takové tvrzení není v souladu s podmínkami schválení, potvrzení nebo povolení.”

• Vábivá reklama

„Výzva ke koupi produktů za určitou cenu, aniž by obchodník zveřejnil důvody, na základě kterých se může domnívat, že nebude sám nebo prostřednictvím jiného obchodníka schopen zajistit dodávku uvedených nebo rovnocenných produktů za cenu platnou pro dané období a v přiměřeném množství vzhledem k povaze produktu, rozsahu reklamy a nabízené ceny.”

Zásoby nevydrží Reklama na mobilní telefon za velmi nízkou cenu v porovnání s ostatními nabídkami na trhu, aniž by nabízející měl přiměřenou zásobu s ohledem na poptávku, kterou lze na základě reklamy očekávat.

• Přivábit a zaměnit „Výzva ke koupi produktů za určitou cenu a poté: a) odmítnutí ukázat inzerovaný předmět spotřebitelům; nebo b) odmítnutí přijetí objednávek produktu nebo dodání produktu v přiměřené lhůtě; nebo c) předvedení vadného vzorku produktu,

• Inzerování produktů, jejichž prodej není

dovolený „Tvrzení nebo jiné vytváření dojmu, že prodej produktu je dovolený, i když tomu tak není.”

• Zavádě jící představa o právech spotřebitele:

4

„Speciálně pro Vás“ „Uvádění práv, která spotřebitelům vyplývají ze zákona, jako přednosti obchodníkovy nabídky.”

Ne tak speciální nabídka s úmyslem propagovat jiný produkt

• Omezené nabídky:

zvláštní nabídka, pouze dnes! „Nepravdivé tvrzení, že produkt bude dostupný pouze po omezenou dobu nebo že bude dostupný pouze po omezenou dobu za určitých podmínek, za účelem přimět spotřebitele k okamžitému rozhodnutí bez příležitosti nebo času potřebného k učinění informované volby.”

• Jazyk poprodejního servisu: marketing v češtině, poprodejní servis v angličtině „Závazek poskytnout poprodejní servis spotřebitelům, s nimiž obchodník před uzavřením obchodní transakce komunikoval jazykem, který není úředním jazykem členského státu, v němž se obchodník nachází, a následné poskytování servisu pouze v jiném jazyce, aniž to bylo spotřebiteli jasně sděleno předtím, než se spotřebitel zavázal k obchodní transakci.”

Pokud se produkt inzeruje na internetu a v inzerci se uvádí: „Když si nakoupíte u United Trade, poskytneme Vám zvláštní nabídku United Trade, podle níž můžete smlouvu zrušit ve lhůtě 10 dnů po obdržení zboží a získat své peníze zpět.” Taková reklama je zakázána, pokud tato práva vyplývají z legislativy.

21

4

• Advertorialy: „Neurčitá sdělení“ „Využití prostoru ve sdělovacích prostředcích k propagaci produktu, za kterou obchodník zaplatil, aniž by to byl spotřebitel schopen z obsahu, obrázků nebo zvuků jednoznačně poznat. (Placená reklama ve formě novinových článků, advertorial).” Směrnice Rady 89/552/EEC tím zůstává nedotčena.

• Pyramidové programy „Zahájení, provozování nebo propagace pyramidového programu, kdy spotřebitel zaplatí za možnost získat odměnu, která závisí především na získávání nových spotřebitelů do programu, a nikoli na prodeji nebo spotřebě produktů.” Nečestné vytváření sítě

Skrytá reklama Článek v cestopisném časopisu o cestování v Norsku obsahuje popis toho, jak se pro tento druh výletu výborně hodí určitý druh tábornického vybavení, kvůli čemuž výrobce tábornického vybavení finančně přispěl k článku, pokud o tom nejsou čtenáři informováni. 22

Provoz síťového marketingového programu prodávajícího kosmetické výrobky, pokud osoby, které se chtějí do sítě zapojit jako distributoři, musí zaplatit vstupní poplatek, který je neúměrný hodnotě nákladů na obdržený naučný materiál (např. informace o produktech) nebo administrativním nákladům za zahrnutí do sítě a pokud se hlavního zdroje odměny dosáhne náborem dalších osob do sítě.

• Bezpečnost jako marketingový argument:

přehnané zneužívání strachu z bezpečnostních rizik „Věcně nesprávné tvrzení o povaze a míře rizika pro osobní bezpečnost spotřebitele nebo jeho rodiny, pokud si produkt nezakoupí.”

• Léčka: „Renomovaná značka nebo

možná taky ne?” „Propagace výrobku podobného výrobku konkrétního výrobce způsobem, jenž cíleně vede k uvedení spotřebitele v omyl tak, že uvěří, že daný výrobek je vyroben týmž výrobcem, i když tomu tak není.”

• Nesprávná tvrzení o přestěhování objektu nebo

ukončení obchodování: „Končí pronájem! Musíme se zbavit všech zásob!” „Tvrzení, že obchodník zamýšlí ukončit obchodování nebo se stěhuje, ačkoli tomu tak není.”

Obchod s koberci zůstává Obchod prodávající koberce má na oknech velké nápisy „Konec zásob”, „Likvidační výprodej“, „Končí pronájem – totální výprodej” a přitom se obchodník nestěhuje nebo jeho zásoby nekončí.

• Usnadňování možností výhry: Jak vyhrát v loterii „Tvrzení, že produkty usnadní výhru ve hrách založených na náhodě.” • Nepravdivá tvrzení o léčivé schopnosti:

„Trickium 24 vyléčí nemoc” „Nepravdivé tvrzení, že produkt může vyléčit nemoci, poruchu nebo tělesné postižení.”

Příliš dobrý na to, aby byl pravdivý Tvrzení, že určitý produkt může léčit alergie, i když tomu tak ve skutečnosti není.

• Ceny: „Gratulujeme! Vyhrál jste cenu”

„Obchodní praktika, v níž se tvrdí, že v rámci propagace probíhá soutěž o ceny, aniž by byly uděleny ceny, které odpovídají uvedenému popisu, nebo jejich odpovídající náhrada.”

4

• Nepravdivé vytváření dojmu nebo bezplatných

nabídek: „Sluneční brýle zdarma” „Popis produktu slovy „gratis”, „zdarma”, „bezplatně” a podobnými, pokud musí spotřebitel zaplatit jakékoli jiné náklady, než jen nevyhnutelné náklady spojené s reakcí na obchodní praktiku a s vyzvednutím nebo doručením věci.”

Nespolehlivé informace

• Informace o tržních podmínkách

„Poskytování věcně nesprávných informací o tržních podmínkách nebo o možnosti opatřit si produkt s úmyslem přimět zákazníka k jeho pořízení za méně výhodných podmínek, než jsou běžné tržní podmínky.”

Zastrašovací taktiky Obchodník, který prodává zabezpečovací zařízení jako např. alarmy, předkládá statistiky vloupání v určité části města, čímž naznačuje, že je tato část města obzvláště ohrožena, přičemž tomu tak ve skutečnosti není.

Reklama v zásilkovém katalogu, v níž se uvádí, že obdržíte dárek zdarma, např. sluneční brýle, přičemž to ve skutečnosti platí pouze pro osoby, které si z katalogu objednaly jiné produkty.

• Neobjednané produkty

„Přiložení faktury nebo podobných dokladů pro provedení platby k marketingovým materiálům, čímž se ve spotřebiteli vyvolá dojem, že si inzerovaný produkt již objednal, ačkoli tomu tak není.”

23

• Profesionální obchodník se tváří jako spotřebitel

4

„Nepravdivé tvrzení nebo vyvolávání dojmu, že obchodník nejedná za účelem spojeným s jeho obchodní nebo podnikatelskou činností, řemeslem nebo povoláním, nebo klamná prezentace obchodníka jako spotřebitele.”

• Agresivní podomní prodej: „Ano, odejdu, jakmile vyřídíme administrativní záležitosti” „Osobní návštěvy u spotřebitele a nedbání požadavku spotřebitele opustit jeho byt a nevracet se, kromě situací a v rozsahu odůvodněném podle vnitrostátních právních předpisů za účelem vymáhání smluvních závazků.”

Skrytý prodejce ojetých aut

24

Obchodník prodává ojeté auto (nejedná se o jeho vlastní soukromý vůz) prostřednictvím inzerátu na nástěnce v místním obchodě a neuvádí, že tento prodej je součástí jeho podnikání v oblasti prodeje aut z druhé ruky.

Nespokojí se s odpovědí „ne”

• Poprodejní servis: „Celoevropské záruky ”

• Vytrvalé a nevyžádané nabídky:

„Vyvolávání klamného dojmu, že poprodejní servis k výrobku je dostupný v jiném členském státě, než ve kterém je výrobek prodáván.”

• Prodej pod nátlakem: „Ano, můžete odejít poté, co vyřídíme všechny papíry” „Vytvoření dojmu, že spotřebitel nemůže provozovnu opustit bez uzavření smlouvy.”

Obchodník, která prodává vysavače, byl pozván do bytu spotřebitele, aby předvedl produkt, a trvá na pokračování prezentace prodeje, přestože spotřebitel uvedl, že nemá zájem.

„Po třetím telefonátu možná dojde na podepsání smlouvy …” „Vytrvalé a nevyžádané nabídky prostřednictvím telefonu, faxu, e-mailu nebo jiných prostředků přenosu na dálku, kromě situací a v rozsahu odůvodněném podle vnitrostátních právních předpisů za účelem vymáhání smluvních závazků. Tím nejsou dotčeny článek 10 směrnice 97/7/ES a směrnice 95/46/ES a 2002/58/ES.”

• Pojistné nároky: Nikdo nebere telefon „Požadavek, aby spotřebitel žádající plnění z důvodu pojistné události předložil doklady, které nelze odůvodněně pokládat za důležité pro stanovení oprávněnosti nároku, nebo systematické neodpovídání na související korespondenci za účelem odradit spotřebitele od uplatnění práv vyplývajících ze smlouvy.” Nerealistické požadavky Požadovat, aby spotřebitelé, kteří žádají o náhradu za krádež osobních věcí ze zavazadla, předložily účtenku za všechny věci, jichž se škoda týká.

• Přímé nabádání dětí: „Jdi a kup si knihu!” „Začlenění do reklamy přímého nabádání určeného dětem, aby si inzerované produkty koupily nebo aby přesvědčily své rodiče nebo jiné dospělé, aby jim je koupili. Tímto ustanovením není dotčen článek 16 směrnice 89/552/EHS o televizním vysílání.”

• Setrvačný prodej „Požadování okamžité nebo odložené platby za produkty dodané obchodníkem, avšak nevyžádané spotřebitelem, nebo vrácení nebo uschování takových produktů, kromě případů, kdy se jedná o náhradní produkt dodaný v souladus čl. 7 odst. 3 směrnice 97/7/ES (setrvačný prodej).”(4) • Citový nátlak

„Výslovné sdělení spotřebiteli, že pokud si produkt nebo službu nekoupí, ohrozí to pracovní místo nebo živobytí obchodníka.”

• Výhra ceny „Vytváření klamného dojmu, že spotřebitel již vyhrál nebo vyhraje, popřípadě že vyhraje, pokud bude jednat určitým způsobem, cenu nebo jinou obdobnou výhodu, ačkoli ve skutečnosti neexistuje žádná taková cena ani obdobná výhoda nebo pro získání ceny nebo jiné obdobné výhody musí spotřebitel vynaložit finanční prostředky nebo mu vznikají výdaje.”

Jednoduše manipulovaní Reklama na to, že na videu vychází oblíbený dětský film, v níž se uvádí: „Alice a kouzelná knížka z Fondi nyní vychází na videu – řekni své mámě, aby ti ji koupila v místní tiskové agentuře”.

4

Nic není zadarmo Reklamní leták rozšiřovaný poštou, v němž se uvádí: “Vyhrál/a jste bezplatné CD”, přičemž si spotřebitel musí zakoupit výrobek, aby mohl žádat o „cenu”.

(4) Žádat po spotřebitelích, aby vrátili nevyžádané produkty, přináší náklady pro dotyčné spotřebitele, a musí být proto označeno jako agresivní obchodní praktika. V odvětví prodeje na dálku zahrnují katalogy dlouhé časové období, čl. 7 odst. 3 směrnice o prodeji na dálku proto provádí výjimku ze zákazu při setrvačném prodeji.

25

Př ed bě žn ý

26

Od koncepce až po používání

→ P Ko (p rvn m os í č is tu ten e zv p í sp v eř ej ol Evr ně ur o p o ný Zn zh sk dn ěn od ém ís e ov p 18 po án ar .č le í) lam er čn e vn éh nt a Dr u o 20 a p u a o h př 03 př é st e oj ez čt zk e ko en ou um í v m án E án vr ív o ív p Po Ra Ra sk de dě dě ém ps m m pa án in in rl a is is am dn trů t rů en e Vy 11 tu .k vs hlá vě to š tn up en a ila a v 20 v p Úř 05 la ed Pr tn ní os m ne ová t d vě jp dě oz n ne stn dě í p 12 íku ji rá .č d do vn er ne 12 ích vn 1 Po .č p a 1. 20 če už er řed vn p ív 05 rvn án a isů a 20 p ív 20 07 ři ce 05 ja lé , tý EU ch ne na jp vn oz itr dě os ji tá do tn íú 12 .p ro vn ro i si nc e 20 07

ná vr h

5 Prováděcí směrnice Tato směrnice může být úspěšná pouze tehdy, když se její ustanovení budou účinně provádět a prosazovat v celé Evropské unii. Zatímco legislativa pochází ze stolu Evropského parlamentu a Rady (členské státy), větší část pravomoci jednat spočívá na národních vládách. Jak tedy lze dosáhnout úspěchu?

→ → → → → →

Evropské vedení, vnitrostátní konání Povinností členských států je tuto směrnici účinně provádět. Komise spolupracuje s členskými státy, aby zajistila včasné a správné převedení směrnice do vnitrostátního práva. Komise ověří, zda jsou vnitrostátní prováděcí opatření v souladu se směrnicí. Komise nemá žádné prosazovací pravomoci a nemůže zasahovat v jednotlivých případech. Prosazení předpisů do praxe je i nadále úkolem národních orgánů a soudů zabývajících se ochranou spotřebitelů. Směrnice vyžaduje, aby členské státy zavedly účinné sankce proti obchodníkům, kteří porušují předpisy, aby tak zamezili nekalým obchodním praktikám.

Prosazování právních předpisů Nařízení o spolupráci při vymáhání zřizuje síť veřejných prosazovacích orgánů, aby se posílilo uplatňování všech předpisů pro ochranu zájmů spotřebitele.(5) Síť začne fungovat v roce 2006. Tento systém spolupráce zlepší přeshraniční vymáhání směrnice o nekalých obchodních praktikách.

Význam souladu Členské státy nesmějí zacházet nad rámec úrovně ochrany stanovené ve směrnici. V opačném případě by nebylo dosaženo pozitivního účinku plynoucího z jednotného souboru pravidel na vnitřním trhu. Komise bude sledovat každé odchýlení se od úplných harmonizačních standardů směrnice, které se může vyskytnout na vnitrostátní úrovni. Zbývající rozdíly mezi vnitrostátními právními předpisy v oblasti sbližování se mimo to nesmějí uplatňovat, zabraňují-li volnému pohybu zboží nebo služeb. Ustanovení o vzájemném uznání ve směrnici zabrání tomu, aby vnitrostátní donucovací orgán nebo soud použil tento vnitrostátní právní předpis k zákazu přeshraniční obchodní praktiky z jiného členského státu, která je v souladu se směrnicí. Tyto mechanismy zlepšují jednotné provádění a používání směrnice, jakož i právní jistotu, která je pro obchodníky i pro spotřebitele rozhodující.

(5) Nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 2006/2004 ze dne 27. října 2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele. („Nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele“), Úř. věst. č. L 364, 9. 12. 2004, s. 1.

5

27

Potřebujete-li podrobnější informace, podívejte se, prosíme, na níže uvedenou internetovou stránku: 28

http://ec.europa.eu/consumers/cons_int/safe_shop/fair_bus_pract/index_en.htm Tato brožura je rovněž k dispozici v elektronické formě na výše uvedené internetové adrese.

Evropská komise Směrnice o nekalých obchodních praktikách Nové zákony zabraňující nečestnému jednání vůči spotřebitelům Lucemburk: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství 2006 — 32 stran — 17,6 x 25 cm ISBN 92-79-02683-6

ND-76-06-080-CS-C