SMĚRNICE FAKULTY UPRAVUJÍCÍ USTANOVENÍ STUDIJNÍHO A ZKUŠEBNÍHO ŘÁDU VUT V BRNĚ ČÁST PRVNÍ (Článek 1) Úvodní ustanovení (1) Směrnice obsahuje doplňky a specifikaci pravidel jednotlivých článků Studijního a zkušebního řádu Vysokého učení technického v Brně (dále SaZŘ VUT). Je členěna shodně s členěním SaZŘ VUT. Obsahuje pouze ty články, v kterých jsou doplňky a specifikace Fakulty chemické VUT v Brně (dále FCH VUT). (Článek 2) Akademický rok a časové členění studia (1) Výuka je organizována zpravidla podle týdenních rozvrhů pro prezenční formu studia a ucelených bloků pro kombinovanou formu studia. (2) Přednášky se uskutečňují v jedné skupině pro všechny studenty. Přednášky, semináře a cvičení celofakultních předmětů v 1. – 3. ročníku se realizují pouze v případě, že studijní skupina má více než 20 studentů. Přednášky a semináře oborových předmětů se realizují pouze v případě, že studijní skupina má více než 10 studentů. Praktika celofakultních předmětů probíhají ve skupinách s minimálně 12 studenty, praktika oborových předmětů a speciální s minimálně 6 studenty. Studenti se do skupin zapisují elektronicky. O výměnách studentů mezi skupinami rozhoduje garant předmětu. (Článek 3) Studijní plány (1) Studenti si vytváří studijní plán podle „Pravidel a podmínek pro vytváření studijních plánů“, která jsou součástí studijních programů. Předepsaná skladba předmětů představuje povinné předměty a výběr z předmětů povinně volitelných takový, aby student v průběhu studia získal nejméně 180 ECTS kreditů v bakalářských studijních programech a nejméně 120 kreditů v navazujících magisterských studijních programech. (2) Vybrané povinné a povinně volitelné předměty jsou nabízeny v českém i anglickém jazyce. Student si v každém roce studia musí zapsat alespoň jeden předmět vyučovaný v anglickém jazyce. (3) Student může doplnit svůj studijní plán na základě písemné žádosti o předměty obsažené ve studijních plánech jiných studijních oborů a programů a také o svobodné předměty mezifakultní výuky. Všechny takto zapsané předměty mají statut předmětů volitelných a ECTS kredity za jejich absolvování získané nemohou být zahrnuty do povinného počtu 180 resp. 120 ECTS kreditů. (4) Student může požádat o vytvoření studijního plánu mezioborového nebo mezifakultního studia. Studium probíhá podle individuálních studijních plánů sestavených na základě studijních plánů oborů studijního programu. (5) Součástí individuálního studijního plánu mezioborového nebo mezifakultního studia je specifikace hlavního studijního oboru. (6) Mezioborové i mezifakultní studium povoluje na žádost studenta děkan. (7) Změny standardního studijního plánu schváleného pro aktuální akademický rok je možno provádět jen ve zcela výjimečných případech na návrh Rady studijního programu po projednání v kolegiu děkana pouze se souhlasem děkana.
ČÁST DRUHÁ
(Článek 7) Způsoby výuky a její zabezpečení (1) Za odbornou a pedagogickou úroveň výuky odpovídá příslušný ústav fakulty. Pro jednotlivé předměty jmenuje ředitel ústavu garanta předmětu. Garantem předmětu je zpravidla profesor nebo docent, akademický pracovník VUT v Brně. Garant předmětu odpovídá po odborné stránce za obsah všech součástí předmětu a za jejich soulad s doporučením Rady studijních programů. Garant předmětu podává řediteli příslušného ústavu návrh na personální obsazení všech součástí předmětu vyučujícími a doktorandy ve všech studijních skupinách, typech a formách studia. (2) Rozsah a způsob poskytování individuálních konzultací stanoví v konkrétním případě po dohodě se studenty vyučující. (3) V případě majoritního podílu studenta doktorského studijního programu na výuce může tento udělovat zápočty a klasifikované zápočty. (4) Kontrolovaná výuka je na FCH veškerá výuka kromě přednášek. Povinnosti v rámci kontrolované výuky stanoví garant předmětu před začátkem výuky na začátku semestru a uvede je v dokumentaci předmětu. (5) Neúčast studentů na kontrolované výuce lze omluvit pouze v případech lékařem potvrzených zdravotních důvodů, státního zájmu, úmrtí v rodině, státní reprezentace a školní reprezentace. Tyto skutečnosti je třeba doložit nejpozději do pěti pracovních dnů od pominutí uvedených důvodů. Učitel stanoví způsob náhrady zameškané výuky. (6) Při neomluvené neúčasti nemůže student v daném akademickém roce předmět úspěšně absolvovat. (7) Práva a povinnosti studentů upřesňuje směrnice děkana v souladu s §61-§63 zákona 111/1998 Sb. (8) K hodnocení úrovně výuky se používá především hospitací. (Článek 9) Studijní poradenství (1) Studenti se mohou v záležitostech studia obracet na personál studijního oddělení FCH VUT, studijního poradce příslušného ústavu, garanta předmětu, ředitele ústavu a proděkana pro vzdělávací činnost. (2) V otázkách sestavení individuálních studijních plánů se studenti obracejí na studijního poradce příslušného ústavu. (3) Studenti jsou s příslušnými studijními poradci povinni konzultovat seznamy předmětů studovaných v rámci zahraničních pobytů a možnost jejich uznání ve svém studijním plánu. (Článek 11) Zápočet a klasifikovaný zápočet (1) Zápočet, resp. klasifikovaný zápočet uděluje vyučující, který v akademickém roce daný předmět vyučuje, nebo zástupce určený ředitelem ústavu. Řádný termín zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu může být uskutečněn nejpozději v prvním týdnu zkouškového období semestru, v němž výuka proběhla. (2) Studentovi, který nesplnil požadavky pro udělení zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu v řádném termínu, umožní učitel splnit požadavky v opravném termínu, pouze však ve zkouškovém období semestru v němž byl předmět vyučován. Je-li požadavkem pro udělení zápočtu absolvování laboratorní práce, musí být tato ukončena nejpozději do konce zkouškového období v daném semestru v termínu stanoveném vyučujícím. (3) Požadavky pro udělování zápočtů musí obsahovat objektivní prvek (písemná kontrola, referát, samostatná práce, kolokvium,…) a není možné jej udělit pouze za účast ve výuce. Je-li podmínkou udělení zápočtu (klasifikovaného zápočtu) získání zápočtu v některém jiném předcházejícím předmětu, musí být tato skutečnost uvedena v Dokumentaci předmětu. V takovém případě je návštěva kontrolované výuky podmíněna získáním zápočtu v předcházejícím předmětu. (4) U předmětů zapsaných a vyučovaných v angličtině může být i kontrolovaná forma výuky (tj. teoretické cvičení) realizována v angličtině. (Článek 12)
Kolokvium, klauzurní zkouška a zkouška (1) Zkoušku vykonává student u učitele nebo učitelů, kteří v daném akademickém roce daný předmět vyučují podle dokumentace předmětu, nebo u náhradního zkoušejícího určeného ředitelem ústavu. (2) Student může požádat ředitele ústavu zabezpečujícího výuku předmětu o změnu zkoušejícího. (3) Zkouška kombinovaná (písemná a ústní, praktická a ústní, apod.) probíhá v jednom dni nebo ve dvou dnech po sobě následujících. (4) Řádné termíny zkoušek oznámí zkoušející studentům minimálně dva týdny před začátkem zkouškového období semestru, ve kterém proběhla výuka. Řádné termíny zkoušky stanoví zkoušející v takovém množství a rozptylu, aby všichni studenti měli možnost složit zkoušku v řádném zkouškovém období podle časového plánu akademického roku. Nedostaví-li se student ke zkoušce v řádném termínu je klasifikován stupněm nevyhovující a řádný termín mu propadá. (5) Možnost vykonání zkoušky v průběhu semestru nebo v období mezi začátkem akademického roku a začátkem zimního semestru povoluje na základě písemné žádosti studenta děkan. Žádost se podává prostřednictvím studijního oddělení. Zkoušející v uvedeném období umožní vykonat zkoušku pouze po předložení schválené žádosti studenta. (6) Pokud je výuka předmětu rozdělena do dvou nebo několika semestrů, musí být zkoušky a zápočty absolvovány postupně (návazně). Návaznost ostatních předmětů specifikují garanti ve studijní dokumentaci. (7) U předmětů zapsaných a vyučovaných v angličtině musí být i zkouška realizována v anglickém jazyce. (8) Student, který byl klasifikován stupněm „nevyhovující“, má právo konat opravnou zkoušku. Opravné termíny jsou dva. (9) První a druhý opravný termín zkoušky stanoví po dohodě se studentem zkoušející. Zkoušky v opravném termínu mohou probíhat též v době hlavních prázdnin, avšak nejpozději do konce odpovídajícího akademického roku (tj. do 31. 8.). Nezakončí-li student k tomuto datu předmět stanoveným způsobem, musí si předmět zapsat znovu (nejvýše však jednou) v následujícím roce studia s povinností opakování případného zápočtu. Zápočet z předmětu, získaný v předchozím akademickém roce, může zkoušející učitel v odůvodněných případech uznat. Pokud není předmět v následujícím akademickém roce otevřen, absolvuje ho student podle individuálního studijního plánu stanoveném zkoušejícím, resp. ředitelem ústavu garantujícího jeho výuku. (10)Studenti se přihlašují na vybrané termíny zkoušek elektronicky. Zkoušející má právo omezit počet přihlášek na daný termín. (11) Studenti se mohou nejpozději do prvního dne zkouškového období odvolat u ředitele ústavu zajišťujícího výuku v příslušném předmětu na nedostatečný počet termínů zkoušky a jejich nerovnoměrné rozdělení ve zkouškovém období. Ředitel ústavu rozhodne o zařazení dalších termínů v případě oprávněnosti odvolání. (12)U předmětu kde je předepsán zápočet i zkouška je úspěšný zápočet podmínkou přihlášky ke zkoušce. Výjimku může na žádost studenta povolit zkoušející.
(Článek 13) Klasifikační stupnice (1) Při hodnocení studia na FCH VUT se užívá pouze klasifikační stupnice podle článku 13 SaZŘ VUT (v závorce je uvedeno číselné vyjádření klasifikačního stupně): a) “A” (1,0) – výborně (excellent), b) “B” (1,5) – velmi dobře (very good), c) “C” (2,0) – dobře (good), d) “D” (2,5) – uspokojivě (satisfactory), e) “E” (3,0) – dostatečně (sufficient),
f) “F”
(4,0)
– nevyhovující (failed).
(Článek 15) Kontrola studia a podmínky pro pokračování ve studiu (1) Studijní oddělení kontroluje na konci akademického roku, zda student prezenční formy studia vykonal v povinných a povinně volitelných předmětech zápočty a zkoušky v zimním a letním semestru minimálně za 40 ECTS kreditů a student kombinované formy studia minimálně za 35 ECTS kreditů z předmětů zapsaných na začátku téhož akademického roku. Pokud tuto podmínku nesplní, je mu studium ukončeno pro nesplnění studijních povinností. (2) K postupu do letního semestru aktuálního akademického roku musí studenti vykonat v povinných a povinně volitelných předmětech do konce řádného zkouškového období zimního semestru zápočty a zkoušky minimálně za 12 ECTS kreditů a student kombinované formy studia minimálně za 10 ECTS kreditů. V případě, že mají v zimním semestru zapsány předměty za méně kreditů, musí vykonat zápočty a zkoušky ze všech předmětů. Jinak jim bude studium ukončeno pro neplnění studijních povinností.
(1)
(2) (3)
(4) (5)
(6) (7)
(Článek 17) Zápis do dalšího roku studia Při zápisu si student podle pokynů studijního oddělení zapisuje předměty daného studijního programu minimálně v rozsahu 60 kreditů předepsaných povinných a povinně volitelných předmětů (včetně praktika, pokud jsou jeho součástí) tak, aby byly dodrženy podmínky návaznosti zkoušek jednotlivých předmětů, viz článek 12, odstavec (5). Předměty zapsané u zápisu včetně předepsané formy zakončení jsou pro studenta v daném roce závazné. Za správnost zápisu předmětů zodpovídá student. Student, který nepostupuje přesně podle Standardního studijního plánu si zapisuje předměty pro další akademický rok v termínu stanoveném pro ročník, z kterého zapisuje předměty s nejvyšším součtem kreditů. Pro tyto studenty studující v posledním roce studia platí aktuální standardní studijní plán posledního ročníku studia. Právo výběru učitele uplatní studenti volbou kroužku dle aktuálního rozvrhu, ve kterém jsou uvedeni učitelé jednotlivých kroužků. Studenti mají u zápisu možnost výběrem povinně volitelného předmětu profilovat svoje studium. Zápisu povinně volitelných předmětů předchází výběr těchto předmětů z nabídky, kterou jednotlivé ústavy FCH uvedou ve studijním plánu. Ústavy poskytnou studentům pro tento výběr příslušné informace. Z kapacitních důvodů může ústav odmítnout ty zájemce o kontrolovanou formu výuky, kteří nestudují v souladu se Standardním studijním plánem. U studentů mezifakultního studia s hlavním oborem příslušným FCH VUT provádí zápis i hodnocení úspěšnosti studia FCH VUT.
(Článek 19) Zanechání studia (1) Studentovi, který zanechal studia, vydá fakulta na jeho žádost doklad o absolvovaných předmětech studijního programu. (Článek 20) Uznání částí studia (1) Studentovi, který absolvoval studijní program stejného stupně (bakalářský, magisterský, navazující magisterský) nebo jeho část na chemických vysokých školách, může být na jeho písemnou žádost uznána část tohoto studia nebo jednotlivé zkoušky a klasifikované zápočty z absolvovaných předmětů. Zkoušky v ročníku, do kterého je student zapsán mohou být uznány teprve po splnění podmínek kontrolované výuky zapsaného předmětu, tj. po udělení zápočtu.
(2) Žádost o uznání zkoušky s vyjádřením ředitele ústavu garantujícího obor, resp. vyučujícího musí být podána nejpozději dva týdny po zápisu do příslušného ročníku. (3) Součástí žádosti studenta o uznání části studia a jednotlivých zkoušek je podrobný sylabus a požadavky předepsané k úspěšnému absolvování předmětů ověřené studijním oddělením školy, kde tyto části studia absolvoval a doklad o úspěšném absolvování části studia na jiné VŠ. (4) Ke všem žádostem o uznání předmětu dle odst.1 se vyjadřuje garant daného předmětu. (5) V případě, že uznání zkoušky z předmětu studijního programu FCH je provedeno na základě zkoušek z několika předmětů vykonaných při studiu jiného studijního programu, je této zkoušce udělena klasifikace vypočítaná z aritmetického průměru klasifikací absolvovaných zkoušek s uplatněním pravidel zaokrouhlování. (6) Při absolvování dvousemestrálního předmětu klasifikovaného jednou známkou lze uznat dva semestry odpovídajících předmětů, přičemž oba jsou hodnoceny touto klasifikací. (7) Studentům, kteří v rámci bakalářského studia na FCH VUT úspěšně absolvovali předměty navazujícího magisterského studia nad rámec požadovaných kreditů bakalářského studia, mohou být na jejich žádost (po přijetí do navazujícího magisterského studia) tyto předměty uznány. (8) Zkoušky a klasifikované zápočty mohou být uznány pouze jedenkrát. Pokud byly předměty absolvovány pět a více let před dnem podání žádosti tak se neuznávají. (9) Pokud absolvuje student část studia v zahraničí (např. v rámci výměnných programů), budou mu po návratu ze zahraničí uznány zkoušky předem naplánované a schválené. Pro uznání studia v zahraničí je směrodatný počet získaných ECTS kreditů. Zkoušky skutečně absolvované v zahraničí budou v dokumentaci o studiu vedené jako absolvované, včetně známky a počtu ECTS kreditů, předměty studijního plánu, které byly na základě těchto zahraničních zkoušek uznány, budou vedeny jako uznané. Tato skutečnost bude zohledněna zejména při kontrole počtu kreditů získaných ve studiu a při výpočtu váženého studijního průměru. Po návratu ze zahraničí student předloží podrobnou zprávu o průběhu a podmínkách studia v zahraničí nebo doklad o absolvovaných zkouškách a jejich hodnocení. (10)Jsou-li součástí souboru uznávaných předmětů předměty s laboratorní výukou, musí student v rámci zahraničního studia absolvovat alespoň jeden předmět s laboratorní výukou. Neabsolvujeli jej, budou mu uznány pouze předměty studijního plánu, ve kterých laboratorní výuka není. Rozsah uznání předmětů se přitom řídí schválenými formuláři „Výjezd“ a „Příjezd“. (Článek 22) Státní závěrečná zkouška (1) Termíny SZZ stanoví děkan. Písemnou přihlášku k SZZ podává student elektronicky v termínu stanoveném v časovém plánu. Průběh státní závěrečné zkoušky a vyhlášení výsledku jsou veřejné. (2) Podmínkou přistoupení k SZZ je vykonání všech předepsaných zápočtů a zkoušek z předmětů studijního programu nejpozději k termínu stanoveném pro podání přihlášky k SZZ. (3) Neúčast u SZZ se posuzuje jako neúčast u zkoušky (Článek 12). (4) SZZ bakalářského studia se skládá z obhajoby bakalářské práce a zkoušky z předmětů oboru. SZZ magisterského studia se skládá z obhajoby diplomové práce a zkoušky z předmětů oboru. Předměty zkoušky specifikuje studijní program. Klasifikace dílčích zkoušek je podkladem pro celkovou klasifikaci. Stanoví ji komise v souladu s článkem 25 SaZŘ VUT a metodikou vydanou děkanem fakulty. Celkový výsledek SZZ oznámí studentovi předseda komise bezprostředně po vykonání SZZ. (Článek 24) Bakalářská nebo diplomová práce a její obhajoba (1) Témata bakalářských prací zveřejní ústav garantující příslušný obor studentům 2. ročníku nejpozději do 30. 4. (pro studenty, kteří budou bakalářskou práci obhajovat v akademickém roce 2010/2011 nejpozději 19. 9. 2010). Výběr tématu bakalářské práce ukončí studenti k 30. 5. 2010. (pro studenty, kteří budou bakalářskou práci obhajovat v akademickém roce 2010/2011 nejpozději 3. 10. 2010) Do 15. 11. se student může tématu vzdát, nebo může vedoucí studenta odmítnout.
Student má možnost nové volby tématu na základě dohody s ředitelem ústavu a s novým vedoucím, a to do deseti pracovních dní, nejpozději však do 30. 11. Není-li již k dispozici žádné volné téma, určí téma a vedoucího práce studentovi ředitel ústavu. Finální tisk zadání bakalářské práce a jeho řádné podepsání zabezpečí ústav tak, aby ho studenti obdrželi nejpozději do 31. 1. posledního roku studia. Je-li vedoucím bakalářské práce externí spolupracovník, určí ředitel ústavu interního konzultanta. (2) Témata diplomových prací zveřejní ústav garantující příslušný obor studentům 1. ročníku nejpozději do 15. 4. Výběr tématu diplomové práce ukončí studenti k 15. 5. Do 15. 11. se student může tématu vzdát, nebo může vedoucí studenta odmítnout. Student má možnost nové volby tématu na základě dohody s ředitelem ústavu a s novým vedoucím, a to do deseti pracovních dní, nejpozději však do 30.11. Není-li již k dispozici žádné volné téma, určí téma a vedoucího práce studentovi ředitel ústavu.. Finální tisk zadání diplomové práce a jeho řádné podepsání zabezpečí ústav tak, aby ho studenti obdrželi nejpozději do 15. 1. posledního roku studia. Je-li vedoucím diplomové práce externí spolupracovník, určí ředitel ústavu interního konzultanta. (3) Odevzdání diplomové/bakalářské práce je nutnou podmínkou pro přihlášení k SZZ. Studenti odevzdají diplomovou/bakalářskou práci na sekretariátě ústavu ve dvou exemplářích. Jeden obdrží bezprostředně po ukončení SZZ studijní oddělení fakulty k zaevidování a uložení v archivu FCH v areálové knihovně a jeden obdrží oponent diplomové práce. Oponent práce odevzdá diplomovou/bakalářskou práci po ukončení SZZ vedoucímu práce. (4) Společně s tištěnou verzí diplomové/bakalářské práce odevzdá student i elektronickou verzi a další požadované dokumenty (elektronické, resp. tištěné). ČÁST TŘETÍ (Článek 27) Oborová rada (1) Maximální počet členů oborové rady určí děkan podle počtu a zaměření studentů příslušného programu. Funkční období je shodné s funkčním obdobím děkana, s tím, že administrativní činnosti vykonává tato rada až do zahájení činnosti nové oborové rady po projednání ve vědecké radě a jejím následném schválení novým děkanem. (2) Do volby předsedy oborové rady zajistí děkanem pověřená osoba sestavení jednacího řádu oborové rady, jeho projednání v oborové radě a předložení děkanovi. Dále po schválení jednacího řádu děkanem zajistí i volbu předsedy oborové rady v souladu s přijatým jednacím řádem a tím ukončí i svoji činnost vyplývající z pověření děkana. (Článek 29) Školitel (1) Povinností školitele je zejména: a) společně s doktorandem sestavit individuální studijní plán a určit případné konzultanty, b) individuální studijní plán studenta konzultovat s vedoucím pracoviště a předložit ke schválení oborové radě, c) průběžně sledovat studium studenta a konzultovat s ním aktuální stav jeho vědecké práce, d) společně s vedoucím školicího pracoviště zabezpečit přiměřené věcné a finanční zajištění výzkumné činnosti studenta, e) pravidelně hodnotit plnění individuálního studijního plánu studenta a vést o něm záznam. f) v rámci ročního hodnocení navrhovat pokračování a ukončení studia, g) navrhovat změny ve stipendiu, případně v odůvodněných případech navrhnout přiznání mimořádného stipendia. (Článek 30) Individuální studijní plán (1) Individuální studijní plán studenta je vypracován v informačním systému. Student prezenční formy doktorského studijního programu v prvém a druhém ročníku studia skládá v souladu s plánem zkoušky z předmětů určených plánem, student kombinované formy doktorského studia do konce
třetího ročníku. Na návrh oborové rady je možné termín v odůvodněných případech (např. zahraniční stáž) změnit. (2) Student vykonává pedagogickou činnost v rámci konzultací bakalářských a diplomových prací a asistence při přímé výuce zajišťované fakultou. Další upřesnění specifikace pedagogické činnosti studentů DSP na fakultě stanoví pro každý akademický rok Rozhodnutí děkana. (3) V souladu s článkem 30 odstavcem písm.e) SaZŘ VUT upravuje individuální studijní plán rovněž časové rozvržení studia. Doba prázdnin vyplývá z časového rozvržení studia, které respektuje časový plán akademického roku prezenčního denního studia. Výjimky z této zásady je možné dohodnout s doktorandem v individuálním studijním plánu. To se netýká pracovních aktivit doktoranda konaných na základě uzavřeného pracovněprávního vztahu. (Článek 31) Studijní předměty doktorského studijního programu (1) Výuka studijních předmětů se realizuje zpravidla formou konzultací. (Článek 33) Hodnocení a kontrola plnění individuálního studijního plánu (1) Do 31.8. vypracuje doktorand všech forem studia spolu se svým školitelem zprávu o výsledcích své činnosti v informačním systému (v menu Individuální studijní plán). Po podpisu školitelem se Individuální studijní plán v písemné formě odevzdá na oddělení vědy a výzkumu. (2) V případě, že zpráva doktoranda s hodnocením školitele ve smyslu odst. a tohoto článku nebude odevzdána v předepsaném termínu, podá pověřený proděkan děkanovi návrh na ukončení studia ve smyslu článku 35, odstavce (2b) této směrnice. (3) Nejméně jednou za rok referuje doktorand o výsledcích svých aktivit před členy Oborové rady. Po prvním roce studia je součástí referátu doktoranda presentace rešeršního projektu k disertační práci, který je v písemné formě předložen hodnotící komisi. V projektu je provedeno zhodnocení stavu poznání v oblasti tématu disertační práce, vymezení předpokládaných cílů disertační práce a charakteristiky zvolených metod řešení. Nejzazším termínem hodnocení doktoranda oborovou radou je 31. říjen každého roku. (4) Předseda oborové rady předá hodnocení doktorandů řediteli ústavu, který je předloží ke konečnému schválení děkanovi FCH nejpozději do 30. listopadu každého roku. (5) Při vážném neplnění povinností studenta může děkan na základě návrhu školitele snížit stipendium vyplácené studentovi, popřípadě zastavit jeho výplatu a to i během akademického roku. (6) Změnu formy doktorského studia může povolit děkan na základě žádosti studenta doložené zprávou o dosavadní činnosti a hodnocením školitele. (Článek 35) Zanechání a předčasné ukončení studia v doktorském studijním programu (1) Pokud se student bez omluvy nezapíše ve stanoveném termínu, nebo není-li přijata jeho omluva, je jeho studium ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Omluva se podává děkanovi. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona o VŠ. (2) Doktorské studium může být předčasně ukončeno rozhodnutím děkana FCH VUT a) dle článku 33, odstavec 4. SaZŘ VUT, b) zanecháním studia, nesplněním podmínek stanovených pro zápis do dalšího ročníku, c) nedodržením podmínek stanovených pro přerušení studia, d) na základě rozhodnutí děkana FCH, jestliže studentovi uplynula řádná tříletá, resp. děkanem prodloužená doba studia a student nepožádal o jeho další prodloužení, příp. o změnu formy studia z prezenční na distanční. (Článek 37) Státní doktorská zkouška (1) Termíny SDZ stanoví děkan v souladu s časovým plánem doktorského studia. V odůvodněných případech může děkan na základě písemné žádosti povolit konání SDZ i v jiném termínu.
Písemnou přihlášku k SDZ podává student elektronicky v termínu stanoveném v časovém plánu. Průběh státní doktorské zkoušky a vyhlášení výsledku jsou veřejné. (2) Podmínkou přistoupení k SDZ je vykonání všech předepsaných zápočtů a zkoušek z předmětů studijního programu, jakož i předložení pojednání k disertační práci nejpozději k termínu stanoveném pro podání přihlášky k SDZ. Při nesplnění podmínek pro přistoupení k SDZ může student nejpozději do termínu zahájení následujícího akademického roku požádat o zápis do dalšího roku studia. (3) Neúčast u SDZ se posuzuje jako neúčast u zkoušky (Článek 12). (4) Předměty zkoušky z teoretických základů oboru (zpravidla tři až čtyři v závislosti na charakteru oboru a rozsahu tématu disertace) jsou stanoveny nejméně tři měsíce před datem konání zkoušky. Ve stejné době seznámí školitel doktoranda se sylaby těchto předmětů. (5) SDZ jsou studenti prezenční formy doktorského studia povinni vykonat nejpozději do poloviny 3. roku studia, studenti kombinované formy do konce 4.roku studia (V mimořádných a odůvodněných případech může děkan na základě písemné žádosti studenta povolit změnu termínu vykonání SDZ). (Článek 38) Přihlašování ke státní doktorské zkoušce (1) Přihláška k SDZ se podává prostřednictvím informačního systému VUT (2) Přihlášku k SDZ je nutné podat v souladu s termínem, daným Studijním programem Fakulty chemické (Článek 39) Zkušební komise pro státní doktorské zkoušky (1) Komisi svolává její předseda. (2) Členem komise s právem hlasovat je i školitel doktoranda. (Článek 42) Řízení o obhajobě disertační práce (1) Termíny obhajoby disertační práce stanoví děkan v souladu s časovým plánem doktorského studia. V odůvodněných případech může děkan na základě písemné žádosti povolit konání obhajoby i v jiném termínu. Přihláška k obhajobě se podává prostřednictvím informačního systému VUT. (2) Neúčast u obhajoby disertační práce se posuzuje jako neúčast u zkoušky (Článek 12). (3) Před obhajobou disertační práce, nejpozději však 7 dnů před jejím stanoveným termínem, se student DSP účastní celofakultního semináře, na kterém přednese referát o podstatných výsledcích své disertační práce včetně přehledu publikovaných nebo k publikaci prokazatelně přijatých prací. Semináře se zúčastní školitel a nejméně jeden zástupce oborové rady určený předsedou OR, který vypracuje stručné zhodnocení semináře. Organizaci semináře zajišťují jednotlivé Ústavy, na kterých jsou studenti doktorského studia vedeni. (4) Žádost o povolení obhajoby disertační práce předkládá doktorand oddělení vědy a výzkumu děkanátu fakulty, které ji a postoupí neprodleně oborové radě k dalšímu řízení. Současně o předání materiálů informuje děkana fakulty. Formální úpravu disertační práce řeší Směrnice rektora č. 9/2007 (Článek 43) Teze disertační práce (1) Teze disertační práce se předkládají v prozatímní úpravě zpravidla v rozsahu do 20 stran strojopisu A4 zmenšených na formát A5. (Článek 44) Komise pro obhajobu disertační práce (1) Členem komise pro obhajobu disertační práce (s hlasovacím právem) je i školitel doktoranda.
ČÁST ČTVRTÁ (Článek 50) Dokumentace o studiu (1) Veškerá dokumentace vztahující se ke studiu (mimo informací obsažených v centrálním IS) je shromážděna v samostatné obálce zřetelně označené jménem studenta. Jednotlivé části dokumentace nesmí být volně vyjímatelné. Za vedení a udržování dokumentace je zodpovědná příslušná pracovnice studijního nebo vědeckého oddělení. (Článek 54) Pochvaly a ocenění (1) Za mimořádné výsledky během studia a při SZZ uděluje děkan „Cenu děkana“. (2) Za vynikající výsledky při řešení diplomové práce uděluje děkan „Diplom za nejlepší diplomovou práci v oboru“. (3) Podmínky pro udělení „Ceny děkana“ a „Diplomu za nejlepší diplomovou práci v oboru“ stanoví rozhodnutí děkana. (Článek 56) Závěrečné a přechodná ustanovení (1) Čl.33 odst..4, čl. 37 odst.2, čl.37 odst.5, čl.38 odst. 1, 2, jsou závazné pro studenty zahajující doktorské studium počínaje akademickým rokem 2007/2008. (2) Tato směrnice ke SaZŘ VUT byla schválena Akademickým senátem FCH VUT dne 31. srpna 2010. (3) Tato směrnice nabývá účinnosti dne 1. září 2010.
prof. RNDr. Zdeněk Friedl, CSc.. předseda Akademického senátu
prof. Ing. Jaromír Havlica, CSc. děkan
