Èasopis studentù Fakulty elektrotechniky a komunikaèních technologií VUT v Brnì

Èasopis studentù Fakulty elektrotechniky a komunikaèních technologií VUT v Brnì

è a s o p i s s t u d e n t ù F a k u l t y

První jarní 2006 4. èíslo, 1. roèník

http://sps.kn.vutbr.cz/efekt

e l e k t r o t e c h n i k y a k o m u n i k a è n í c h t e c h n o l o g i í V U T v B r n ì

Slovo úvodem Zdravíèko! è a s o p i s s t u d e n t ù F a k u l t y e l e k t r o t e c h n i k y

Po delší pauze se vám zase dostává do rukou náš výtvor v podobì prvního jarního èísla. Ano, chápete správnì - stal se z nìj obèasník. Zkouškové období a chøipkové breberky nedovolili vìtšinì èlenù redakce podávat takové výkony, jaké jsme si pøedsevzali. Snad se nám teï už bude daøit lépe (jaro je nadosah, konec semestru relativnì daleko). Stejnì ale uvítáme každou další pomocnou ruku! Pokud jste zvìdaví, jak se mùžete zapojit, pøijïte na nìkteré z našich setkání v hospùdce. Aktuální informace vždy najdete na webu spolku Studenti pro studenty http://sps.kn.vutbr.cz v sekci Schùzky. Na prosincové vydání e-fektu jsem zaznamenal vesmìs pozitivní kritiku. Zaslechl jsem ale i reakci v tom smyslu, že je minimálnì nevhodné, abych mìl hned na první stránce 2x otištìný „svùj xicht“. Abyste vidìli, že kritiku beru vážnì, udìlal jsem dnes drobnou zmìnu :). Z dùvodu absence našeho èasopisu v lednu a únoru jsme se rozhodli vydat rozšíøenou verzi s nìkolika stranami navíc! V tématu mìsíce najdete rekordnì dlouhý èlánek zabývající se poètem termínù zkoušek obsahující komentáøe vyuèujících i studentù a najdete zde také pokraèování našich stálých rubrik. Nebudu to dál zdržovat, staèí otoèit na další stránky a bude jasné, co všechno první jarní e-fekt obsahuje… Pøeju všem ètenáøkám a ètenáøùm úspìšný start v letním semestru a nechejte na sebe to jaro také trochu pùsobit!

šéfredaktor

a k o m u n i k a è n í c h t e c h n o l o g i í V U T v B r n ì

2

STUDENT EEICT 2006 Petr Polách Možná už jste si v budovách naší fakulty taky všimli vylepených modrobílých plakátù informujících o EEICT. Ptáte se, co že se to zase dìje? Nejde o nic menšího než o vyhlášení již dvanáctého roèníku soutìže studentské tvùrèí èinnosti Electrical Engineering, Information and Communication Technologies. Ale co to je? EEICT je studentská konference a soutìž poøádaná spoleènì FEKT a FIT VUT. Každý rok se jí úèastní studenti tìchto fakult ze všech roèníkù studia, uèitelé a sponzoøi – naši možní budoucí zamìstnavatelé. Studenti, kteøí se do soutìže pøihlásí, prezentují v prùbìhu konferenèního dne svoje práce a vyhrávají, bez nadsázky, „šavnaté“ ceny. Co já s tím? I když si tøeba øíkáte: „Tohle pro mì není“, opak je pravdou! Pøihlásit se mùže skuteènì každý, kdo nìco v prùbìhu studia udìlal. Rozpracovaná bakaláøská, diplomová nebo disertaèní práce, doma „sbastlený“ zesilovaè nebo tøeba program, kterým ovládáte Váš model železnice – to všechno jsou práce, které mají v soutìži více než dobrou šanci na úspìch. Nemusíte se bát, že v konkurenci vyšších roèníkù a jiných oborù nemáte šanci – soutìží se v rùzných kategoriích a tøeba prvák dostane vždy na úvod nìjaké ty body „za úèast“ a mùže tak klidnì vypálit rybník svým starším kolegùm.

Bude za to nìco? Žádné strachy! Sponzoøi soutìže a fakulty vìnují na EEICT slušný balík penìz, takže ti z vás, kteøí se slušnì umístí, se mùžou urèitì tìšit na ètyømístné sumy, jimiž bude odmìnìno vaše úsilí. Navíc pokud vaše práce a vaše vystupování zaujmou zástupce sponzorujících firem, získáte, a to i mimo vítìzné poøadí, další ceny pøímo od nich a mùžete se tìšit na nabídky spolupráce, stáží nebo trvalého zamìstnání. A to nemluvíme o pøípadì, že se dostanete do dalšího kola – nebo by se vám nelíbil napø. plnì hrazený jazykový pobyt v zahranièí podle vašeho výbìru? To všechno je možné získat za to, že k práci, kterou už jste stejnì udìlali, pøihodíte desetiminutovou prezentaci a pár stráneèek pøíspìvku do sborníku, na kterých shrnete, co jste vytvoøili. Nejen peníze jsou však to, co se mùže hodit … Tìžko na cvièišti, lehko na bojišti! Dùležité také je, že získáte skvìlou pøíležitost „naneèisto“ si vyzkoušet pøedvedení své práce pøed odbornou komisí, podobnou, jaká vás èeká u státnic, èi obhajob. Až pak u nich pùjde opravdu „do tuhého“, nebudete se muset bát, protože komise v EEICT už vám øekla, na co si dát pozor, pøípadnì co poopravit nebo radìji úplnì vynechat. Tahle zkušenost je fakt k nezaplacení. Poøád ne-e? Jestli jsme vás poøád ještì nepøesvìdèili k úèasti, pak musíme navrch pøihodit, že po skonèení soutìžního dne se mùžete zúèastnit tradiènì velkého rautu. Pøi nìm nejen že si poøádnì zaplníte bøicha :-) , ale mùžete si popovídat se svými uèiteli, možná budoucími státnicovými zkoušejícími a mùžete navázat kontakty s firmami, u kterých pak nakonec budete tøeba pracovat.

è a s o p i s s t u d e n t ù F a k u l t y e l e k t r o t e c h n i k y a

Nemáte s èím soutìžit? Pøijïte i tak! Nejen proto, abyste se mohli bavit nad skvìlými výkony vašich soutìžících kolegù a sami navazovat kontakty s firmami, ale hlavnì proto, že i jako „pozorovatelé“ nasajete kus atmosféry takovéhoto klání a získáte pøedstavu o tom, co obnáší obhajoba pøed komisemi. Ta se vám mùže hodit tøeba hned další rok, až budete sami soutìžit :-) , nebo u státnic. Pøihlásit svou práci do soutìže STUDENT EEICT 2006 mùžete na webových stránkách http://www.feec.vutbr.cz/EEICT. Tamtéž je uveden pøesný èasový harmonogram soutìže, podrobné informace a jsou zde vystaveny práce, které se úèastnily soutìže v minulých letech. Pokud vás zajímá nìco více nejen k EEICT, napište Unii studentù FEKT na [email protected]. Nejdùležitìjší termíny : - Registrace a odevzdání 1. verze krátkého pøíspìvku do sborníku – 10.3. 2006 - Odevzdání finální verze pøíspìvku – 6.4. 2006 - Finálový den – konference a soutìž EEICT 2006 – 27.4. 2006

k o m u n i k a è n í c h t e c h n o l o g i í V U T v B r n ì

3

Kolik termínù zkoušek je potøeba? Jirka Piškula è a s o p i s s t u d e n t ù F a k u l t y e l e k t r o t e c h n i k y a k o m u n i k a è n í c h t e c h n o l o g i í V U T v B r n ì

4

Možná si nìkteøí z vás na otázku v nadpise témìø okamžitì v duchu odpovìdìli: „Co nejvíc!“ Najdou se však i tací, kdo by nejradìji zavedli termín jeden. Zøejmì dokážete odhadnout, který z tìchto názorù pøevládá u studentù a který u vyuèujících. Realita ale není, jak už to tak v životì bývá, pouze èernobílá… Tento èlánek si neklade za cíl dát jednoznaènou odpovìï na otázku vyøèenou v úvodu, spíše chce poukázat na rùzné aspekty této problematiky a vyvolat tak diskuzi všech zainteresovaných - tedy celé akademické obce (studenti i uèitelé). Trocha historie V souèasné dobì funguje na VUT jednotný systém 3 možných pokusù u zkoušky a to na všech fakultách. Ve Studijním a zkušebním øádu VUT (èlánek 12, odstavec 5.) se doslova píše: Student, který byl klasifikován stupnìm „F“, má právo konat opravnou zkoušku. Opravné termíny jsou dva. Podrobnosti o opakování zkoušek stanoví smìrnice fakulty. Toto ustanovení však platí teprve od èervence 2004, kdy byla zmìna schválena. Do té doby fungoval na naší fakultì systém 2 termínù (1 øádný + 1 opravný) a pouze v pøípadì, že mìl student daný povinný pøedmìt zapsán již podruhé („šlo mu o kejhák“), mohl využít 2 opravné termíny, tedy celkem 3. Pøesnì tento model mìl být prosazen pro celé VUT, avšak pøi definitivním rozhodování se možnosti zúžily na varianty 1+1 versus 1+2 bez jakýchkoliv jiných možností. Studentská komora AS VUT tenkrát prosadila variantu 1+2, což byla z onìch možností ta lepší… Je tomu ale skuteènì tak? Klady i zápory Vìtšina studentù považuje termín navíc za jednoznaèné pozitivum. Jiný názor mají obvykle ti snaživìjší nebo nadanìjší, kteøí zvládají absolvovat úspìšnì vìtšinu zkoušek už na první pokus. Jednoznaèným kladem je tedy psychologický efekt - více termínù = vìtší šance na úspìch. O tom, zda je tato „berlièka“ opravdu pøínosem, se zamýšlím v èásti Statistika nepotìšila. Vzhledem k tomu, že FEKT patøí poètem svých studentù mezi ty vìtší fakulty, pøinesl nárùst poètu termínù logicky i jejich výrazné nahuštìní v èase, protože délka zkouškového období zùstala stejná. Díky tomu se nezøídka stává, že nìkdo absolvuje 3-4 zkoušky v jednom týdnu a nìkdy i 2 v jednom dni (ani 3 nejsou výjimkou). Další problém je v oznamování výsledkù zkoušek. Díky krátkým èasovým úsekùm mezi dvìma termíny se student mnohdy dozví až na poslední chvíli, zda minule uspìl, èi nikoliv. Dle vnitøních naøízení fakulty jsou vyuèující povinni zapsat výsledek zkoušky do informaèního systému nejpozdìji 7 pracovních dnù po jejím konání (mimochodem, to platí i pro jakékoliv bodovì hodnocené aktivity studenta v prùbìhu semestru testy, zápoèty,…). Jenže bìhem sedmi pracovních dnù jsou bìžnì vypsány i 3 termíny zkoušek v daném pøedmìtu… A jistì by se našly další nedostatky. Statistika nepotìšila Abych mohl objektivnì srovnávat úspìšnost studentù v absolvování zkoušek pøed zavedením 3 termínù a po nìm, využil jsem údaje z Informaèního systému FEKT. Bohužel se ukázalo, že nejsou pøíliš použitelné, tedy pøesnìji øeèeno jejich vìtšina. Uèitelé totiž mnohdy nedodržovali pøesnost zápisu ohlednì termínu, který byl pro studenta úspìšný (napø. nìkteøí zapisovali všechny výsledky v rámci prvního termínu). I navzdory tomu nìkteré údaje použít lze, napøíklad celkovou úspìšnost absolvování pøedmìtu s možností 2(+1) termínù v jednom roce a 3 termínù v roce následujícím. Pokud by nìkdo z vás èekal plošný nárùst úspìšnosti studentù po zavedení 3 termínù, bude zklamán. Použity byly údaje z akademického roku 2003/2004 a 2004/2005. Do statistiky byly zahrnuty tyto pøedmìty: 1. roèník: Matematika 1, Matematika 2, Fyzika 1, Fyzika 2, Elektrotechnika 1, Elektronické souèástky, Materiály a technická. dokumentace 2. roèník: Matematika 3, Signály a soustavy, Analogová technika, Komunikaèní technologie, Digitální obvody a mikroprocesory, Datová komunikace, Elektromagnetické vlny, antény a vedení, Èíslicové zpracování a analýza signálù, Øízení a regulace 1

Pøedmìty ve druhém roèníku byly zvoleny podle jejich „masovosti“ a nároènosti, tzn. upøednostnìny byly pøedmìty, které mají dopad na nejvìtší poèet studentù v rámci fakulty (obory, o které je nejvìtší zájem) a jsou mezi studenty povìstné svou obtížností. Ve tøetím roèníku bohužel není co srovnávat, protože první generace studentù bakaláøských programù na FEKT už tento roèník studovala v dobì, kdy byly zavedeny 3 termíny. Tabulka 1 ukazuje srovnání prùmìrné (celkové) úspìšnosti studentù v absolvování sledovaných pøedmìtù. Je zde vidìt, že úspìšnost po zavedení 3 termínù paradoxnì mírnì poklesla. Výkyv ale není nijak dramatický a mùže být zapøíèinìn mnoha faktory (zmìna nárokù vyuèujících v nìkterých pøedmìtech, horší studijní pøedpoklady nové generace studentù ve srovnání s jejich pøedchùdci apod.). Prùmìrný poèet získaných bodù se také viditelnì nezlepšil, u druhákù mírnì poklesl. Tab.1: srovnání úspìšnosti studentù pøed a po zavedení 3 termínù zkoušek

* vztaženo k poètu studentù s udìleným zápoètem Tabulka 2 zobrazuje podrobnìjší srovnání v jednotlivých pøedmìtech, aby bylo lépe vidìt, jak se kde projevilo pøidání dalšího termínu. Tab. 2: meziroèní srovnání úspìšnosti studentù v jednotlivých pøedmìtech

è a s o p i s s t u d e n t ù F a k u l t y e l e k t r o t e c h n i k y a k o m u n i k a è n í c h

Z druhé tabulky je vidìt, že zavedení termínu navíc se pozitivnì projevilo jen v nìkolika pøedmìtech, kde se míra úspìšnosti jejich absolventù zvýšila o více než 5% (v tab. 2 vyznaèeno tuènì). Opìt pøipomínám, že rozdíly nemusí být zpùsobeny jen tímto faktorem. Aby bylo možné statistické údaje brát skuteènì vážnì, bude potøeba vyhodnotit i další roky po zavedení 3 termínù a údaje porovnat. Jako urèité vodítko k zamyšlení však posloužit mohou. Názory vyuèujících Abychom vám zprostøedkovali názory co nejširší skupiny lidí a dali tak základ k debatì, položili jsme rùzným akademickým pracovníkùm tyto 3 otázky: 1. Myslíte si že jsou pro uèitele výhodnìjší tøi, èi dva termíny zkoušek? 2. Myslíte si že jsou tøi termíny pro studenty plus nebo naopak mínus? 3. Jaký je Váš osobní názor na množství termínù zkoušek ?

t e c h n o l o g i í V U T v B r n ì

Uèitelé byli požádáni o pokud možno struèné odpovìdi (poznámka redakce).

5

è a s o p i s s t u d e n t ù F a k u l t y e l e k t r o t e c h n i k y a k o m u n i k a è n í c h t e c h n o l o g i í V U T v B r n ì

6

Prof. Ing. Ivo Provazník, Ph.D.(UBMI), prodìkan pro vnìjší vztahy a zahranièní styky Ad 1) Pro uèitele jsou výhodnìjší dva termíny. Ad 2) Pro studenty jsou tøi termíny mínusem. Ad 3) Mùj názor je, že na zkoušku staèí jeden termín. Více termínù je možných v pøípadì uhrazení stanoveného poplatku. Domnívám se, že zvýšení termínù na 3 bylo krokem zpìt, který nepøinese nic ani studentùm, ani kvalitì výuky. A to nemluvím o vyšším zatížení uèitelù. Z mých zkušeností i zkušeností kolegù vyplývá, že velká èást studentù se na první termíny neuèí a pouze jdou zkusit, zda zkoušku neudìlají. Teprve na poslední termín se snaží dohnat zanedbané. To je i pochopitelné, nebo zkouškové období je èasovì limitované a na množství termínù se není možné svìdomitì pøipravit. Bohužel však musím konstatovat, že to je sice pochopitelné, nikoliv však omluvitelné. Osobnì se domnívám, že pokud by studenti studovali i bìhem semestru, byli by pøipraveni tak, že by jim staèil jediný termín na provìøení znalostí. Je to utopie? Doc. Ing. Antonín Matoušek, CSc. (UEEN) Ad 1) I když každý další termín zkoušky je pro uèitele jistou zátìží navíc, myslím si, že by bylo dobré vrátit se k osvìdèenému modelu tøí termínù. Tøetí termín bych, jak bylo zvykem za našich mladých let, zpoplatnil, napø. 200 až 300 Kè. (Pozn.: Nìco pro zasmání: Za našich studentských let èinil poplatek 20 Kès což tehdy pøedstavovalo 16 oblíbených desítek nebo 7 menzovních obìdù! Tuto poznámku jsem si dovolil, abych zdùvodnil dnes navrhovanou èástku vzhledem k souèasným cenovým relacím). Ad 2) Vliv poètu termínù na studenty je jistì silnì individuální. Pro nìkoho vìtší poèet termínù mùže být pøínosem, pro jiného ztrátou. Pøedpokládám, že každý student je rád, když uspìje v prvním termínu a má, jak se øíká, „klídek“. Z dlouhodobé praxe vím, že se mezi studenty vyskytují jedinci, kteøí vychází z toho, že „zkouška je od slova zkusit“ a budou se øádnì pøipravovat až na 3. termín (proto navrhovaný poplatek). Ad 3) Mùj osobní názor na poèet zkoušek je patrný z bodu 1, a je takový: myslím si, že vìtší poèet termínù umožòuje uèiteli „donutit“ nebo pokud se Vám toto slovo nezamlouvá z hlediska lidských práv a svobod, øeknìme „motivovat“ studenta k zamyšlení nad svým pøístupem ke studiu pøedepsané látky a nad pøedvedeným výkonem u zkoušky. Uèitel se pak mùže kvalifikovanìji rozhodnout o schopnostech studenta a jeho zájmu o studovaný obor. Student má možnost tøetí a definitivní šance ukázat, by za úplatu, co „umí“ (Tøikrát a dost!). Já bych za sebe doporuèil termíny tøi i když, jak jsem se zmínil výše, jde v mnohých pøípadech o práci uèitele navíc s nejistým výsledkem! Doc. Ing. Lubomír Grmela, CSc (UFYZ), vedoucí ústavu Ad 1) Pro uèitele jsou výhodnìjší dva termíny, a to ne proto, že zkoušením stráví ménì èasu, ale pøedevším proto, že studenti se na zkoušku daleko intenzivnìji pøipravují a mají lepší výsledky, o které jde v první øadì. Do úvahy je nutno vzít i další kriteria jako je lepší koordinace pøi plánování zkoušek. Obecnì jsem pro menší poèet termínù. Ad 2) Pro studenta jsou tøi termíny asi výhodnìjší, jinak by se nejspíš pøed dvìma lety nezavádìly. Student si myslí, že pøi tøech termínech mùže lépe sladit svùj zkušební plán a to i s pøihlédnutím k aktuálnímu stavu osobní úspìšnosti èi neúspìšnosti konaných zkoušek. Až sem je to v poøádku. Ovšem na druhou stranu to svádí studenta k tomu, aby posouval termíny zkoušek. Udìlá-li to ve více pøedmìtech, zvyšuje pravdìpodobnost celkového neúspìchu zvláš proto, že ke konci zkouškového období není schopen termíny vùbec koordinovat s dobou nutnou na pøípravu. Statisticky mám vyjádøeno, že studenti, kteøí nebyli úspìšní v pøedchozích dvou termínech se ke tøetímu dostavují pouze ze 60% a z nich je jen tøetina úspìšná. Platí to zejména v kurzu BFY2. Závìrem si myslím, že možnost tøetího termínu jako plnohodnotného využijí pouze studenti, kteøí v prùbìhu zkouškového období onemocnìli, èi z jiných pøíèin nemìli možnost se øádnì pøipravovat. Studenti, kteøí systematicky bìhem semestru nestudují, jsou pasivní na semináøích a mají problémy v laboratoøích, obecnì pøi získávání zápoètu, tìm tøetí termín vùbec nepomùže. Ad 3) Mnoho termínù vede k tomu, že student zkracuje dobu pøípravy až pod únosnou mez. Kalendáø je pøeplnìný, narùstá nervozita, vìtšinou se dostavuje neúspìch. Mìsíce leden a èerven jsou pro

zkoušející velmi nároèné z hlediska pøípravy zadání, opravování a ústních konzultací. Myslím, že by bylo vhodné opøít se o statistiky úspìšnosti, kolika studentù tøetí termín pomohl a kolik studentù jej úspìšnì absolvovalo, a to ze všech pøedmìtù daného semestru. Závìrem bych chtìl dodat, že nejsem proti tøetímu termínu, ale nesouhlasím, aby byl umožnìn všem studentùm. Možnost absolvování by mìla být na základì žádosti èi doporuèení uèitele a zejména by mìl být vypisován v termínu, který zajistí dostatek èasu na kvalitní pøípravu. Samozøejmì, že si uvìdomuji organizaèní komplikaci. Myslím si, že tøetí termín pro studenta, který v pøedchozích zkouškách dosáhl bodových hranic menších než deset je zbyteèný a z pohledu uèitele je to plýtváním jeho èasu. Prof. Ing. Jiøí Svaèina, CSc. (UREL), vedoucí ústavu Ad 1) Samozøejmì, že pouze dva termíny. Na mnoha termínech uèitelé èi doktorandi doslova ztrácí svùj èas dohlížením na studenty, jejichž jediným výsledkem po nìkolikahodinové zkoušce je nadepsané jméno na jinak èistém archu papíru. Ad 2) Pøi souèasném praktikovaném pøístupu studentù ke studiu a k pøípravì na zkoušky (ne všech studentù, ale mnoha studentù), jsou tøi termíny pro studenty minusem; øekl bych, že vìtší poèet termínù je "ponouká" k tomu, aby "kašlali" na øádnou pøípravu na první termíny. Ad 3) Samozøejmì, že i první dvì odpovìdi pøedstavují mùj osobní názor a je v nich obsažena odpovìï i na tuto tøetí otázku. Èím vìtší poèet možných termínù bude, tím hùøe a laxnìji se studenti na nì budou pøipravovat (opìt ne všichni, ale opìt mnoho). Je-li student schopen se alespoò v nejnutnìjší pøijatelné míøe "nauèit" na poslední termín, musí být schopen se takto pøipravit i na první termín. Pro to je však nutno nìco udìlat - bìhem semestru i pøi závìreèné pøípravì na zkoušku a ne to "jít jenom zkusit". Doc. RNDr. Jaromír Baštinec, CSc (UMAT) Ad 1) Osobnì si myslím že jeden. Èím ménì termínù, tím ménì opravování. Byl bych pro ústní zkoušky. To však dobøe nejde v takovém poètu studentù, jaký je teï na fakultì. Ústní zkoušky jsou možné v poètu pìti set studentù. Ad 2) V pøípadì tøí termínù se student jde na první termín podívat, popøípadì si vzít zadání. Na druhý termín se už nauèí a v pøípadì, že to nevyjde, tak jde na tøetí termín. Tím ale úroveò jejich znalostí klesá. Bohužel je to jejich mínus, protože na prvním termínu se dá ještì nìco opsat, kdežto na dalších už moc ne, protože dobøí studenti to udìlají napoprvé. Ad 3) Se tøemi termíny souhlasím. Jen bych to upravil tak, aby první termín byl zdarma a každý další zpoplatnit. Napøíklad za druhý termín 100Kè a za tøetí tisíc korun. Vybrané peníze pak vložit do stipendijního fondu. Z nìj pak vyplácet dobrým studentùm taková stipendia, aby jim pokrylo bydlení a stravování. Ti co se flákají, a za další termíny platí. Pokud pøijde student z uèilištì, nebo nìjaké veèerní školy tak i on mùže uspìt v prvním termínu zkoušky. Staèí pokud využije konzultaèní hodiny a bude pravidelnì studovat. Prof. Ing. Vladislav Musil, CSc. (UMEL), vedoucí ústavu Ad 1) U zkoušek s písemnou i ústní èástí tøi termíny. U jen písemných zkoušek doporuèuji dva termíny (myslím tím dopøedu vypsané, kvùli rovnosti podmínek by i zde musela být možnost tento termín realizovat). Ad 2) Jde o výhodu. Ad 3) Dva termíny by mohly staèit, pokud vyuèující a vedoucí ústavù budou schopni a ochotni individuálnì vyøešit nestandardní pøípady. Problém poètu termínù vidím spíše jako záležitost prvního roèníku, možná i druhého, výše se nejedná o problém. Pøedpokládám, že dùležitìjší než je poèet termínù, by byla diskuse o problému rozvoje samostatné práce studentù, podmínek pro tuto samostatnou práci a metodiky výuky, zvl. omezení poètu hodin pøednášek, na max. 2, lépe 1 hodinu pøednášek týdnì. Prof. Ing. Jiøí Jan, CSc. (UBMI), vedoucí ústavu Ad 1) Výhodnìjší je ovšem ménì termínù, protože se šetøí èas uèitelù, který lze vìnovat užiteènìjším vìcem, napø. modernizaci výuky. To však není z hlediska problému podstatná otázka. Jde o to, zda více termínù je pøínosné z hlediska výuky a praktické výchovy studentù.


7


8

Ad 2) Jednoznaènì mínus. Vede to k nezodpovìdné pøípravì na pøedchozí termíny (zejména první termín bývá doslova "zkušební" pro velkou èást studentù) a spoléhání na to, že to jednou nìjak vyjde; mimoto jde zøejmì také o plýtvání èasem studentù a ochuzení koncentrace na pøípravu na jiné zkoušky. Na mnoha zahranièních univerzitách je bìžné, že vùbec není možnost opravy jinak, než novým zápisem kurzu v dalším semestru; zdánlivì paradoxnì celková propadavost pøitom není vyšší, protože takový systém vede k výraznì vyšší zodpovìdnosti studentù (tento systém však jednoznaènì neprosazuji, viz bod 3). Z hlediska pøípravy na reálný život je více termínù velmi zavádìjící, protože v životì je jen velmi málo pøíležitostí, kdy je možno nìjaký výkon (napø. pohovor do zamìstnání, konstrukci zaøízení, manažerské rozhodnutí apod.) dìlat znovu v opravném termínu. Ad 3) Osobnì preferuji systém jednoho øádného termínu voleného ze dvou, s možností opravy v druhém z tìchto termínù. Není-li si student pøíliš jist, nech se pøihlásí na prvý termín, má pak automaticky další možnost. Tøetí termín povolovat jen zcela výjimeènì na úrovni prodìkana a to pouze z ovìøených dùvodù nemoci, úrazu, vážné rodinné události apod., rozhodnutí by pøitom bylo výraznì ovlivnìno i poètem pøedcho-zích tøetích termínù. Obdivuji jednoduché a funkèní systémy, pøi nichž student obdrží na poèátku studia jistý poèet bodù na zkoušky a s ním musí do konce studia vyjít, když každou zkoušku (termín) "zaplatí" nìjakým poètem bodù, bez ohledu na to, zda uspìl èi nikoli. Poèet bodù staèí s rezervou na rozumný poèet neúspìchù u zkoušek v rámci celého studia; avšak po vyèerpání bodù je studium automaticky ukonèeno bez ohledu na dosažený roèník. Takový systém vede k rozumné dlouhodobé kalkulaci rozdìlení sil a prostøedkù, ale uvádím jej jen pro zajímavost. Obávám se, že zatím není na fakultì pøíliš reálné o nìm uvažovat Doc. Ing. Pavel Fiala,Ph.D. (UTEE), vedoucí ústavu Ad 1) Dva Ad 2) Zmìna nepøinese nic nového, pokud se studenti nebudou na zkoušky pøipravovat. Vím, o èem mluvím. Ad 3) Za souèasného systému výuky postaèují dva termíny, staèily doposud, není tedy problém v systému ale subjektech vstupujících do systému. Doc. Ing. Bohuslav Bušov, CSc. (UVEE) Ad 1) Dvì zkoušky. Ad 2) Tøi termíny je pøepych a dovoluje nezodpovìdnou pøípravu na zkoušky. Jen výjimeènì! Ad 3) Dva termíny. Výjimeèný tøetí termín jen na žádost a povolení (šéfa katedry, dìkana,...). Doc. Ing. Pavel Jura, CSc. (UAMT), vedoucí ústavu Ad 1) Pro uèitele výhodnìjší nejsou, protože musí pøipravovat více zadání a hlavnì opravovat více písemek. Ad 2) Toto je zdánlivì jednoduchá otázka, ale odpovìï na ni je tìžká. Celou skupinu studentù, kteøí mají absolvovat nìjaký pøedmìt lze VELMI ZHRUBA rozdìlit do dvou podskupin. V první podskupinì jsou ti studenti, které z jakýchkoli dùvodu tento pøedmìt baví a vìnují na pøípravu ke zkoušce dostatek èasu (pøedmìt je napø. zajímá, nebo je podáván atraktivnì apod.). Jde jim o to, aby se nìco nauèili. Pro tuto podskupinu studentù je tøetí termín patrnì nezajímavý. Ba naopak, zkracuje jim èasové období mezi ostatními zkouškami (tøeba i z nezajímavých pøedmìtù), protože doba zkouškového období je konstantní = 5 týdnù. Druhou podskupinu tvoøí ti studenti, pro které jsou první dva termíny pouze pokusem, jak dosáhnout úspìšného absolvování pøedmìtu bez dostateèné pøípravy. Pro nì je druhý termín varováním a tøetí termín tím podstatným termínem. Ad 3) Mùj osobní názor jsem prezentoval na setkání se studenty v úterý 14.11.2005. Shrnuto: první termín je bezplatný, další termíny jsou možné za poplatek, všechny poplatky jdou do stipendijního fondu pro studenty. Bohužel, takto zavedený zpùsob poplatkù je z právního hlediska mimo naše kompetence.

Koutek oddechu RNDr. Bøetislav Fajmon, Ph.D. (UMAT), tajemník ústavu Tøi termíny jsou pro studenty výhodné, ale mezi druhým a tøetím termínem je málo èasu na opravu i studium. Vhodnìjší by bylo mít první termíny všech zkoušek ve 14 dnech, druhé termíny v dalších 14 dnech a tøetí termín v posledním týdnu (návrh aspoò pro první a druhý roèník, kde je záhodno dodržet pøedbìžný rozpis zkoušek). C I S Czda Obyamìli ka d e stylu m ièas enanpøípravu e j eprvního n p rtermínu o „ fzkoušky, i á kpokud y“ Je tøeba se zeptat studentù, v tomto by mezi jednotlivými prvními termíny byly místo týdne jen tøeba ètyøi dny. Názory studentù Nìkolika studentù jsme se zeptali, zda preferují dva nebo tøi termíny. V závorkách jsou uvedeny jejich vážené studijní prùmìry. Odpovìï 1: 3 termíny, protože to mají tak na každé škole (2,3), Odpovìï 2: 3 termíny, na tøetí pokus jsem zkoušku vždycky udìlal (2,6), Odpovìï 3: 3 termíny. Sice jsem tøetí termín ještì nikdy nepotøeboval, ale myslím, že je dobré mít možnost vybrat si ze 3 možností a mít 3 pokusy (1,61), Odpovìï 4: 3 termíny a to tak, aby byl 1 pøedtermín a 2 øádné termíny. Vadilo by mi menší odstupòování mezi jednotlivými termíny (2,2), Odpovìï 5: 3 termíny, je vìtší šance na udìlání zkoušky (2,2), Odpovìï 6: 3 termíny, pokusù není nikdy dost. První termín je dobrý na to, aby to šel èlovìk zkusit (2,2), Odpovìï 7: 3 termíny jsou lepší než 2 a staèí (2,3). Zamyšlení na závìr Jak už jsem psal v úvodu, cílem tohoto èlánku není dát jednoznaènou odpovìï, ale vyvolat širokou debatu. Faktem je, že zvýšený poèet termínù vede k jejich nahuštìní a tím ke zkrácení èasu na pøípravu. Mnoho studentù si na první termín tzv. „jde jen pro zadání“ a je tedy využíván neefektivnì. Zmiòovaná psychologická berlièka (více termínù = vìtší šance na úspìch) je v koneèném dùsledku (ne vždy) spíš na závadu, protože vede k podceòování situace. Statistiky zatím takové teze jen podporují, i když je to nám studentùm nepøíjemné. Zajímavým øešením tohoto problému by mohlo být jiné rozložení bodového hodnocení v prùbìhu semestru, jak je to bìžné tøeba na Fakultì informaèních technologií. Studenti mají mnohdy možnost nasbírat až 50 bodù už bìhem semestru. To je motivuje k prùbìžné pøípravì a ve zkouškovém období nejsou tak zatíženi (zvláštì pak, pokud se spokojí s horší známkou). Jisté je, že souèasná verze Studijního a zkušebního øádu VUT, která „natvrdo“ zmiòuje konkrétnì 3 termíny, není pøíliš vhodná. Zøejmì vznikla z toho dùvodu, aby si studenti nemuseli zvykat na rùzné pøístupy v rámci mezifakultní výuky a pravidla byla jasnì dána všude stejná. Lepší by mohlo být ustanovení, které dá fakultám prostor pøizpùsobit se individuálnì potøebám svých studentù (to se mùže lišit i pøedmìt od pøedmìtu). V souèasné dobì se pøipravují zmìny témìø všech vnitøních pøedpisù VUT v souvislosti s novým vysokoškolským zákonem. Je tedy možné vyvolat debatu o poètu termínù i za hranicemi naší fakulty a pokusit se najít lepší variantu, která bude pøínosem pro všechny èleny akademické obce naší alma mater.

Co si o tom myslíš? Pošli svùj názor do redakce! Email: [email protected] Je k dispozici všem, kteøí nechtìjí mlèet!

è a s o p i s s t u d e n t ù F a k u l t y e l e k t r o t e c h n i k y a k o m u n i k a è n í c h t e c h n o l o g i í V U T v

Zapoj se do diskuze pod internetovou verzí èlánku na Studentském portálu: http://student.vutbr.cz

B r n ì

9

Recesitcko-bulvární pøíloha èasopisu e-Fekt È l á n k y

Neúspìch u zkoušek v zimním semestru Nezadaøilo se vám letošní zkouškové období? Chybí vám nìjaká zkouška? Zde je doporuèení pro další zkoušky, zvláštì ty ústní.

v r u b r i c e D e F e k t j s o u v ý p l o d e m f a n t a z i e

Èerná kronika DeFektu

n a š i c h

Purkyòovy koleje – záhada pokraèuje Dne 13.1. byl v objektu A05 Purkyòových kolejí opìt spatøen pøízrak chodící po chodbách. Záhada zatím stále není objasnìna. Vedení prosí studenty, aby nepropadali panice. Pro objasnìní podezøelých úkazù byla pøizvána tajná jednotka pro odhalování paranormálních jevù. Zatím se pátrání jeví jako bezvýsledné. -lrrr-

r e d a k t o r ù

Zákeøný automat V objektu Kolejní 4 se dne 4.2. zbláznil automat na kávu a jiné horké nápoje. Studentovi H.K. se po objednání èerné kávy s cukrem objevil na displeji místo obvyklého nápisu "váš nápoj se pøipravuje" nápis "YOU'R NOW DEAD" a proud horké pochutiny mu zpùsobil popáleniny v oblasti tøísel. -farnsworth-

!

10

Pokus o sebevraždu? V objektu Údolní 53 byl na záchodcích ve tøetím patøe nalezen student s hlavou zaklínìnou v míse. Pøed svými spolužáky údajnì prohlásil: "Jestli tuhle zkoušku nedám, strèím hlavu do hajzlu a spláchnu se." Dotyènému byla doporuèena ambulantní léèba v Brnì-Èernovicích.

DeFekt

Okénko rektálního alpinismu Vážení a milí ètenáøi, v minulém úvodním okénku jsme se zaèali vìnovat problematice šprtù, „øiolezcù“ a podlézání. Ujasnili jsme si jejich rozdìlení do základních kategorií. Dnes je èas pokroèit dále – budeme se zabývat metodikou obrany proti analpinistùm. Zpùsoby, jakými lze likvidovat tato individua se diametrálnì odlišují podle osoby destruktora. Prvním typem se zde zabývat nebudeme, osobou hubící je zde totiž sám kantor, kterému vìèné podlézání a "nošení švestièek z naší zahrádky" vadí, neøkuli leze na nerv. Nièení a potírání postavièek praktikujících tyto ohavné zpùsoby z pozice studenta je pro nás daleko zajímavìjší. Existuje nìkolik metod, více èi ménì spolehlivých. Které budete používat, je pouze na vás. Pokud byste snad vìdìli o ještì úèinnìjším zpùsobu, dejte nám prosím vìdìt, vaše dobré rady budou jistì vyslyšeny. a) Zpùsob alkoholický Je snad nejúèinnìjší praktikou, kterou lze použít. Chceme-li studenta vymanit z jeho mozek otupující záliby, musíme se nejdøíve vetøít do jeho spoleènosti a naoko hrát, že jsme stejní jako on (v této èásti postupu pozor, mùže se lehce stát, že se nám podlézání zalíbí natolik, že u nìj zùstaneme a to pøece nechceme!). Pak už je jen na vás, milí studenti, který alkohol pøi seancích v hospodì použijete, jako nejvhodnìjší se jeví Rum, Zelená nebo Becherovka (na otrlejší jedince bude možná úèinkovat výhradnì Absinth). Pokud použijeme tyto otupující látky v pøimìøenì velkém množství a v pravý èas (nejlépe pár hodin pøed momentem, kdy jde "náš" alpinista žebrat o "áèko"), máme témìø stoprocentní šanci na úspìch. V pøípadì potøeby lze postup opakovat. nejvhodnìjší pro tìžké pøípady šprtù - nelze doporuèit použití proti zoufalým šplhaèùm, vìtšinou jsou to pøípady alkoholem prošpikované skrz naskrz, pravdìpodobnì vydrží více než vy - použití proti druhému stupni alpinismu taktéž není dobrou volbou - studenti tohoto typu jsou vìtšinou na zkouškách pøínosem a v momentì, kdy jim utneme nejmilejší zábavu a úchylku, nedají nám už nic opsat -alkohol je metla, ale nìèím se zametat musí b) Zpùsob fyzický Možná až pøíliš drastický na akademickou pùdu. Spoèívá v nastolení situací, kdy se praktikujícímu studentovi stávají více èi ménì závažné nehody a pøitom je mu jemnì naznaèeno, že je to zpùsobeno tím, co provádí a že vadí svému okolí. - nutnost improvizace - schopnost a záliba v drsných kanadských žertících - potøeba silné dávky èerného až morbidního humoru - široká škála použitelnosti - velký výbìr zpùsobù likvidace - nevýhodou je morbidnost, a potøeba silného žaludku c) Zpùsob školský Tento postup je už podle názvu použitelný pouze pro první - zoufalou - skupinu praktikujících. Obìtavý jedinec znalý uèiva si alpinistu vezme pod své køídlo a psychologicky na nìj zapùsobí tak, že se onen zaène koneènì uèit a nebude nucen své nechutné praktiky dále provozovat. - pouze omezená škála použití - podmínkou je trpìlivost, pevné nervy a jistá dávka znalostí uèiva - prakticky donquijotská práce, výsledek není vždy zaruèen d) Zpùsob okultní Relativnì nespolehlivý zpùsob, který lze vyzkoušet až v momentì, kdy veškeré pøedchozí postupy zklamou. Jako nejvhodnìjší se jeví umìní jako VooDoo, satanismus 666 nebo uctívání èínského Boha pomsty. Asi nejúèinnìjší se zdá býti ruská akupunktura - tøi vpichy v oblasti páteøe (pro zesílení úèinku pøišlápnout vidle). - nutná znalost dané okultní vìdy - kompletní psychická nebo i fyzická likvidace - zahrávat si s podobným umìním se obèas silnì nevyplácí

DeFekt

È l á n k y v r u b r i c e D e F e k t j s o u v ý p l o d e m f a n t a z i e n a i c h r e d a k t o r ù !

11

Koutek oddechu - SuDoKu Jan Dolenský è a s o p i s s t u d e n t ù F a k u l t y e l e k t r o t e c h n i k y a k o m u n i k a è n í c h t e c h n o l o g i í

V tomto èísle opìt pøinášíme další zadání celosvìtovì oblíbené logické hry SUDOKU. Doufáme, že se vám podaøilo úspìšnì vyøešit zadání z minulého èísla. Ano? Podìlte se o nìj s ostatními a pošlete ho na emailovou adresu redakce [email protected]. Získáte tak místo mezi úspìšnými øešiteli na webu http://sps.kn.vutbr.cz. Pokud ne, nezoufejte. Zde máte další zadaní, které zpøíjemní nudný èas pøednášek nebo nekoneèné chvíle èekání ve škole mezi hodinami. Návod, jak hrát, najdete dále na této stránce. Historii SUDOKU najdete v minulém èísle Efektu, který je v elektronické formì na již zmiòovaném webu. Hodnì štìstí a pevné nervy pøi øešení. Vaše redakce. Jak se sudoku hraje? Jednoduše: Vepisujte èísla 1 až 9 tak, aby se v žádném øádku ani sloupci nevyskytla dvì stejná èísla. A aby v každém zvýraznìném ètverci obsahující devìt èísel nebyla dvì stejná. Matematicky: Sudoku je hra, pøi níž se do polí vepisují èísla podle urèité zákonitosti. (Polem se rozumí ètverec tvoøený pøímkami tabulky, do kterého se vepisuje èíslo.) V tabulce, která má 81 polí uspoøádaných do ètverce o stranì devíti polí, jsou vepsána èísla v intervalu <1; 9>. Vaším úkolem je do každého pole vepsat èíslo z oboru pøirozených èísel a z intervalu <1;9 > tak, aby platilo: - Že se v žádném øádku nesmí vyskytovat dvì shodná èísla. - Že se v každém sloupci nesmí vyskytovat dvì shodná èísla. - Že každá množina polí, která jich obsahuje právì devìt, a pro kterou platí, že každé pole obsahuje alespoò dvì pole sousední a zároveò každé dvì množiny neobsahují jedno stejné pole, nesmí

5 7

6

5

1 5

9

3

7 2 4 3 6

8 1

9 1 9 obtížná

5 5 3

1 7 støední 5 2

4

7 4 1 3 2 8

4 2 8 8 1 5

5

8 6

8

3 4 2 1

8

6 9 1 8 4 9 5

7 3 lehká 7 8

2 4 9

2

2 9 6 3 7 8 2 9 4 6 2 5

2

v

12

9 7

5 2 7 8 1 4 7 5 2 8 1 9

V U T

B r n ì

3 4

3

6 6 1 3 3 7 5 4 5 2 9 5 8 3

7 2 3 4 7 9 2 tìžká

1

Jan Dolenský

Chceš nìco? Jsi cizinec? No problem!

Každý, kdo bydlí na bloku A05 (K4) PPV, si toho musel chtì nechtì v lednu všimnout. Zaèalo to v dobì druhé poloviny zkouškového období. Ráno jsme se krásnì vzbudili za zvuku pøíklepových vrtaèek. Pak po celý den nám tu a tam opìt ten lahodný zvuk pøipomnìl, že bydlíme v panelovém domì, kde je každý zásah do zdi slyšet široko daleko. Možná se teï ptáte, proè se to muselo odehrávat v dobì zkouškového? Odpovìï je jednoduchá. Protože KaM! Vše se totiž toèí okolo zahranièních stu-dentù, kteøí bydlí na bloku A05 v prvním až ètvrtém patøe. Podle tajných informací, které ke mnì prosákly z kolejního podsvìtí, si tito studenti stìžovali vedení KaM, že mají málo odkládacích ploch pro své knihy a studijní materiály. Tak se jim vedení rozhodlo vyjít vstøíc a objednat police na druhou stìnu pokoje. Chtìl bych jen upøesnit pro ty, co na A05 nikdy nebyli, že police jsou jen na jedné stranì pokoje, takže bydlící na druhé stranì musí udìlat o pár krokù víca ukládat své vìci spolubydlícímu nad postel. Tak to fungovalo od dob, kdy blok A05 (døíve K4) stojí. Najednou s tím zaèali mít zahranièní studenti problém. Jelikož zahranièní studenti jsou pro KaM asi dùležitìjší zákazníci, udìlalo se opravdu maximum k jejich spokojenosti. Vrátil bych se tak k již døíve položené otázce. Proè musela být montáž provádìna v dobì zkouškového? Protože se zpozdila samotná dodávka polic od výrobce a vyšlo to na období zkouškového, nenapadlo nikoho z vedení KaM nic lepšího, než hned zaèít montovat. Nikoho totiž nezajímá, že by se studentùm hodil klid na uèení. Hlavnì aby mìli zahranièní studenti „svoje polièky“. I když paní provozní údajnì, podle informací serveru http://ipkam.skm.vutbr.cz, obešla všechny ubytované na patrech, kterých se to týkalo. U mnohých nebyla, i když byli na pokoji. Tak nevím odkud se vzala informace na serveru. Když jsem se zkoušel ptát lidí na jednom patøe, tak hodnì z nich vyjádøilo nesouhlas s montáží v tomto období. Celá montáž by se ale pøípadnými nesouhlasy jen více zpozdila a to by asi zahranièní studenti „nepøežili“. Jak už to tak ale na kolejích bývá, všichni tìch pár dní hluku pøežili a tìšili se, jaký to zase bude klid. Ale chyba lávky. Na øadu pøišla pøestavba rýsovny na kuchyòku na ètvrtém patøe. Pøestavba, kterou se mìl tento nevyužitý prostor stát další chloubou kolejí, trvala okolo tøí týdnù. Tøí týdnù inten-zivní práce. I když úpravy probíhaly lépe než montáž zmiòovaných polic, tak to bylo pro obyvatele ètvrtého patra bloku A05 dosti nepøíje-mné. Když jsem trochu zapátral v kolejím podsvìtí, dozvìdìl jsem se, že tato kuchyòka byla zøízena opìt na žádost zahranièních studentù. Tìch studentù, kteøí soustavnì porušují kolejní øád v nìkolika bodech. Hlavnì nedodržováním noèního klidu hlasitou zábavou na chodbách, intenzivním kouøením v prostoru kolejí a nièením kolejního majetku. Tím, že byla zprovoznìna nová kuchyòka, troufnu si odhadem øíci za pár desítek tisíc korun, vzniklo místo, kde mohou zaèít vesele „øádit“ a rušit tak slušné obyvatele na kolejích. Klíè od kuchyòky se sice pùjèuje proti podpisu na vrátnici, ale není v moci nikoho, tyto studenty stále napomínat. Za pár mìsícù se dozvíte, jak to vypadá se stavem vybavení kuchyòky. Z celé záležitosti vyplývá jedna vìc, která mì až zaráží. Chceš nìco? Jsi cizinec? Ano! Pak NO PROBLEM! Chtìl bych jen podotknout, že proti slušným cizincùm nic osobního nemám.


13

Beta.mapy.cz Jirka Hermany è a s o p i s

Server SEZNAM pøed nìjakou dobou spustil betaverzi nové služby, která obsahuje letecké snímky ÈR. Na následujícím obrázku urèitì poznáváte areál KPPV spolu s novou budovou Kolejní 4. Jak je na obrázku vidìt, letecké snímky nejsou úplnì aktuální, nìkteré jsou i nìkolik let staré. Služba má velmi intuitivní ovládání, lze se pøepínat mezi mapou a leteckým snímkem, má nìkolik stupòù pøiblížení a místa na mapì lze vyhledávat podle adresy. Na dalším obrázku je zachycena rozhledna

s t u d e n t ù F a k u l t y e l e k t r o t e c h n i k y a k o m u n i k a è n í c h t e c h n o l o g i í V U T v B r n ì

14

a TV vysílaè na nejvyšší moravské hoøe Pradìd. Pøestože je tato služba zatím ve fázi testování, je velmi dobøe využitelná a nabízí netradièní pohled na známá èi vámi oblíbená místa po celé Èeské republice.

Cesta do Indie - I. Díl

Kristýna Kubíèková

Nikdy mì nenapadlo, že bych se mohla podívat do exotické zemì a ještì k tomu nìkde na východì. Pro našince je daleko snadnìjší vycestovat do Nìmecka, Británie, i USA je dneska v módì, ale Indie? Mìla jsem to štìstí a vyhrála letenku. Jenomže, to mám jet úplnì sama? Vždy poøád slyším v televizi, jak jsou tyto zemì nebezpeèné a co se tam mùže pøihodit samotné ženské. Stejnì tak vás okolí nabádá, a se necháte oèkovat snad proti všem nemocem, které existují. Nakonec se mi opravdu povedlo sehnat dva nadšence (Petra a Jirku), kteøí náhodou nemìli jinou dovolenou a jeli se mnou. Ti už jsou hodnì ostøílení a vidìli kus svìta a proto se s nimi nebojím jet kamkoliv. Bohužel je to trochu dražší výlet a tak se finanènì hodnì zajišujeme, abychom nìkde nezùstali. Další, co mì straší ve spánku je to, že kluci sehnali letenky pøes Moskvu a já letím pøes Frankfurt. V životì jsem ještì neletìla! Balení pøipomíná horolezeckou výpravu, a to jedeme do tepla. Vùbec nemám pøedstavu, do èeho jdu. Kluci naplánovali trasu, sehnali víza, zajistili kulturní program a léky. No, nìco jsem pøeci radìji nastudovala a oèkovala se proti všem nemocem. Jako železnou zásobu vezu pùl litru meruòkovice.To by mi na tøi týdny mìlo zajistit klidnou chùzi. Let probìhl klidnì, až na to, že jsem sedìla mezi dvìma Indy, kteøí si chtìli neustále povídat. Cestou jsem se modlila, aby Usama nehledal vhodný terè. Na letišti v Delhi se odbavení protáhlo na hodinu, a to to šlo ještì vcelku rychle. Kluci pøiletìli skoro zároveò se mnou a tak na mì už èekali. Teoreticky jsme byli vybaveni informacemi, kde vymìnit peníze a èeho se radìji vyvarovat. Je pravda, že ve tøi hodiny ráno se to hodí. Všechno probìhlo v klidu i taxi jsme sehnali. Odvezlo nás tam, kam jsme chtìli - na vlakové nádraží. Pøipomínám, že Delhi má 10 miliónù obyvatel a není rozlohou zrovna nejmenší. Chtìli jsme se rovnou vydat na cestu do Himalájí, abychom pøedešli kulturnímu šoku. Bohužel, kanceláø, kde se kupují lístky byla zavøená. Chytil se nás ovšem nabízeè a že má lístky. I pøes všechna varování jsme za ním šli. Zavedl nás do temné ulièky a pak do recepce nìjakého hotelu. Mì posadili do kouta a kluci šli jednat. Po pùl hodinì nabízení nám nasadil takové ceny, že by to byl asi náš jediný výlet. Nakonec jsme se sebrali a odešli v domnìní, že za námi pobìží

a sníží cenu. Chyba lávky. Tak jsme našli hotel, kde jsme se rozhodli poèkat do rána a pak jít do oficiální kanceláøe koupit lístky. Hotel byl èistý, s vìtrákem, koupelnou a sprchou. Nebyl problém, že jsme s kluky bydleli na jednom pokoji. A jak jsme v pìt ráno lehli, vzbudili jsme se až v poledne. Tak jsme se kulturnímu šoku nevyhnuli. Venku bylo vedro na umøení, my mìli pohorky a všude bylo hroznì prachu a lidí. Dokonce mì málem porazila kráva, ta tu má pøednost. Psi tu lítají, obchodníci hulákají, rikši se proplétají mezi tím vším a neustále troubí. Prostì blázinec. Fofrem jsme došli koupit lístky, poøád se na nás lepili nabízeèi všeho možného, žebráci a zvìdavci. Koupili jsme vodu, vymìnili peníze a zapadli šastnì do hotelu. Je tu nádherný klid. Nahoøe na støeše je kavárna, tak zkusíme místní èaj. Z domova máme salám a chleba, tak chvilku pøežijeme. Den utekl rychle. Nakonec nám to nedalo a ještì jednou jsme se vydali do ulic. Veèer jsme šli brzo chrnìt, protože nás pøece jen zmohl èasový posun. Druhý den brzo ráno nám jel vlak, tak jsme se sebrali a šli na nádraží. Je to špinavé, všechno psané v hindý a latinkou jsou snad jen èísla. Hodinu jsme hledali ten správný vlak. Poradit se nemùžete, protože každý vás pošle nìkam jinam. Nakonec jsme to našli a usadili se. Zamøížovaná okna, huèící vìtráky a hulákající Indové, to je ranní obrázek. Kousek za nádražím již koukáte na domorodce, jak vykonávají potøebu pøímo na kolejích, vedle se pasou krávy a dovádìjí dìti. V další zastávce nastoupilo snad milión lidí, pomalu nám sedìli na klínì. No, prostì super. Pøestupovali jsme v malé vesnièce na vláèek zvaný Toy train. Je to vláèek, který jede po úzké koleji, má velké stoupání a projíždí asi stovkou tunelù. Tímto vláèkem jsme se dostali do výšky nìco pøes 2000 m.n.m. Vítalo nás mìsto jménem Šimla, je tu znaènì chladnìji. Hned se na nás opìt vrhli nosièi a hlavnì nabízeèi ubytování. Jeden byl tak vytrvalý, že s námi prošel celé mìsto. Mùžu øíct, že výška a batoh na zádech jsou zde pro netrénovaného èlovìka skoro smrtelné. Náš hotel byl až na vrcholku hory a dolezli jsme tam skoro po ètyøech. Jediný hotel v evropském stylu, pøísnì køesanský. Musela jsem mít vlastní pokoj. Po vybalení jsme ještì vybìhli na malou prohlídku noèního života, ale po deváté veèerní tu již není skoro ani noha. Tøetího dne ráno jsme dostali anglickou snídani. Tousty, marmeláda, bramborová placka a èajík s mlékem. Doporuèuji, a pojedete kamkoliv, sehnat si prùvodce Lonley Planet. Je k nezaplacení! Vyrazili jsme do mìsta na prohlídku památek, protože tady jich je spousta. Bylo krásnì a i v deset hodin ráno se tu motalo hroznì málo lidí. Po cestì nás ještì pøekvapilo množství opic, které se tu potulovali. Pak nám jeden voják sdìlil, že pøed deseti minutami bylo silné zemìtøesení. Jenže my jsme si povídali a tak nám to uniklo. Shlédli jsme muzeum, královský palác v anglickém stylu i pøírodní scenérie. Vùbec se nedivím, že sem jezdili Anglièané na dovolenou. Ještì jsme prošli hlavní bulvár, zrovna tu probíhala nìjaká slavnost. Nakonec se nám pøihodila taková veselá vìc. Chtìli jsme poslat pohledy. Povedlo se nám je sehnat. Známky se prý prodávají na poštì. Došli jsme na poštu, napsali kvanta pohledù a koupili známky. Petr je zaèal olizovat a lepit na pohledy. Jaké bylo jeho pøekvapení, když se mu hned odlepily. Nemají totiž vzadu lepidlo, jako je to u nás, ale je tu stoleèek, ve kterém jsou kalíšky s klihem. Zapatlaní jsme byli až za ušima a což teprve pohledy. Opravdu jenom zázrakem jsme domù neposlali jeden velký balík. A potom je taky dobré hodit to do správné schránky. Jsou tu tøi barvy. Pošaèka je asi barvoslepá, protože na dotaz, která barva, jenom ukáže, že to máme hodit do schránky. Našli jsme tu správnou. Tak budou mít doma radost, že zatím žijeme. Signál mobilních operátorù tu je a tak domù píšeme i sms. Koupili jsme na další den lístky na autobus a pofrèíme dál. Veèeøi jsme si už dali místní. Noc byla klidná.


15

Koutek oddechu - Matematické hádanky redakce è a s o p i s s t u d e n t ù F a k u l t y e l e k t r o t e c h n i k y

Jaro se nám nezadržitelnì blíží. Pøipravili jsme pro vás další hádanky, které vám trochu procvièí mozkové závity, unavené po zimním semestru. Pøi øešení nìkterých zúroèíte své matematické znalosti. 1) Zvláštní prodej Ze tøí dívek mìla jedna 10 vajec, druhá 30, tøetí 50; každá prodala 7 vajec za groš; ostatní za cenu vždy stejnou a žádná z nich nestržila více penìz. Kterak se to stalo? 2) Vlaky a moucha Dvì mìsta A a B jsou od sebe vzdálena 90 km. Z mìsta A do mìsta B vyjede vlak rychlostí 60km/h. V tu samou chvíli vyjede z mìsta B vlak do mìsta A po té samé koleji (na ty nádražáky už vážnì není vùbec spoleh) stejnou rychlostí. Ve chvíli, kdy se vlaky rozjedou vstøíc jisté zkáze, z pøedního okna (u strojvùdce) vlaku jedoucího z A do B vystartuje moucha cestovatelka rychlostí 100 km/h a letí vstøíc druhému vlaku. Ve chvíli, kdy k nìmu doletí, dotkne se nožkou jeho pøedního skla a letí zpátky. Takto moucha lítá mezi vlaky než jí rozmáèknou na placku. Úkolem je zjistit (samozøejmì z hlavy), kolik kilometrù moucha celkem nalétala. 3) Vinaø Vinaø lisoval hrozny; tu jel kolem pán statku a žádal o ètyøi litry moštu. Vinaø mìl však jen dvì nádoby, z nichž jedna obsahovala 3, druhá 5 litrù. Byl tedy v nesnázích a mnul si èelo. Po chvíli mu pøece pøipadlo, že mohl odmìøiti 4 litry, tak že pán se tomu podivil. Jak to provedl vinaø? 4) Všude 100 km Letadlo vystartuje a letí 100km pøímo na sever. Pak to zahne a letí 100km pøímo na východ. Zase zatoèí a letí 100km na jih. Pilot pøistane, vyleze z letadla a ke svému (a vašemu) pøekvapení zjistí, že je pøesnì na tom místì odkud vystartoval. Jak je to možné? Na kolika místech na Zemi se to mùže stát? Správná øešení se dozvíte v pøíštím èísle èasopisu e-fekt.

a k o m u n i k a è n í c h t e c h n o l o g i í V U T v B r n ì

16

Matematické hádanky - øešení z minulého èísla V minulém èísle jsme vám pøinesli nìkolik matematických hádanek na procvièení mozkových závitù pøed zkouškovým obdobím. Povedlo se vám je vyøešit? Zde máte slibované øešení. 1) Dìdictví Muž tìhotné ženy, odkázal své jmìní, 14.000 zl. Vaším úkolem bylo urèit, jakým zpùsobem bude uèinìno poslední vùli zadost. Øešení: dcera obdrží 2000 zl., matka 4000 zl. a syn 8000 zl. 2) Rozdávání citronù V této hádance kdosi rozdával citrony. Vaším úkolem bylo zjistit, kolik jich mìl na zaèátku, svého konání. Øešení: citronù bylo celkem 119. 3) Kupci si dìlí výtìžek Kupci se dìlili výtìžek, podle daného klíèe. Vaším úkolem bylo zjistit, kolik jak veliký byl výtìžek, kolik bylo obchodníkù a kolik dostal každý. Øešení: výtìžek byl 3600 zl., rozdìlilo si ho 6 obchodníkù, každý dostal 600 zl. 4) Poèetní úloha s tkanicemi Kramáøka pøinesla na trh patnáct loket tkanic ve tøech barvách. Úkolem bylo zjistit podle vydìlaných pìnìz, kolik loket tkanic každého druhu mìla. Øešení: 1 loket bílé, 5 loket èerné a 9 loket zelené tkanice.

Fotoreportáž Jan Dolenský Exkurze do podniku: „Energetické strojírny Brno, a.s.“ Dne 24. února se uskuteènila exkurze studentù prvního roèníku navazujícího magisterského studia, oboru „Elektrotechnická výroba a management“, do Energetický strojíren Brno, a.s. Podnik byl založen v roce 1952 rozhodnutím státních orgánù o zøízení opravárenského centra pro èeskoslovenskou energetiku. Dále do roku 1991 byl podnik souèástí èeskoslovenské státní energetiky v rámci ÈEZ výroba, pøenos a distribuce elektrické energie. V roce 2002 vzniká akciová spoleènost Energetické strojírny Brno, a.s. (dále jen ESB) v rámci privatizace èeského prùmyslu. Nnakonec v roce 2004 dochází k nabytí 100 % obchodního podílu v JM montáže, s.r.o. Více informací o spoleènosti najdete na stránkách www.esbrno.com. Zde následuje nìkolik zábìrù z exkurze do sekce opravy transformátorù a generátorù.


Vstupní brána podniku

e l e k t r o t e c h n i k y a k o m u n i k a è n í c h

Opravované stroje mají vcelku velké rozmìry a hmotnost-pojmou i dospìlého èlovìka :-)

t e c h n o l o g i í V U T v B r n ì

Novì vyrobené šablonové cívky pro stator a impregnaèní kotle

17


Dvì fáze opravy transformátoru 110kV - frézování a finální lakování

e l e k t r o t e c h n i k y a k o m u n i k a è n í c h t e c h n o l o g i í V U T v B r n ì

18

Èerstvì opravený transformátor “nejvìtší z nejvìtších” a také potøebné certifikáty technických norem

Krátké zprávy redakce Nové vedení fakulty Poèátkem února zaèalo ètyøleté funkèní období „staronového“ dìkana FEKT - prof. Ing. Radimíra Vrby, CSc., který byl do funkce dìkana zvolen Akademickým senátem FEKT dne 13. 12. 2005. Èásteènì byl obmìnìn i prodìkanský tým. Prof. Dr. Ing. Zbyòka Raidu vystøídal ve funkci prodìkana pro tvùrèí èinnost a doktorské studium prof. RNDr. Vladimír Aubrecht, CSc. Na pozici prodìkana pro vzdìlávací èinnost v magisterském studiu vystøídal Doc. Ing. Pavla Juru, CSc., který se stal prorektorem pro informaèní a komunikaèní technologie, Doc. Ing. Stanislav Hanus, Csc. Rozhovor s Doc. Hanusem pøineseme v pøíštím èísle e-fektu. Disciplinární komise AS FEKT schválil dne 14. 2. 2006 návrh dìkana na složení disciplinární komise pro funkèní období od 14. 2. 2006 do 13. 2. 2008. Za studenty v komisi usednou: Ing. Kristýna Kubíèková ([email protected]), Marián Klampár ([email protected]), Jiøí Piškula ([email protected]) Sociální stipendium V souèasné dobì se pøipravují zmìny vnitøních pøedpisù VUT v souvislosti s novým vysokoškolským zákonem. Vyplácení sociálních stipendií bude možné až po schválení a zaregistrování nového Stipendijního øádu VUT. Všem studentùm, kteøí oprávnìnì uplatní nárok na toto stipendium, bude vyplaceno zpìtnì od ledna 2006. Podrobnosti pøineseme v pøíštím èísle a najdete je také na Studentském portálu http://student.vutbr.cz .

Kulturní okénko Jan Dolenský Filmové novinky pro jarní pohodu Mnichov Nejtragiètìjší den v olympijských dìjinách, masakr izraelských sportovcù v roce 1972 v Mnichovì, který mìla na svìdomí palestinská teroristická organizace Èerné záøí, se nesmazatelnì vepsal do historie dvacátého století. O událostech, které následovaly, toho v uèebnicích dìjepisu nebo dobovém tisku mnoho nenajdete. Sérii nájemných vražd proti strùjcùm atentátu, které naplánovala a provedla izraelská tajná služba, v mistrovsky napínavém thrilleru zmapovala režisérská legenda Steven Spielberg. Scénáø k Mnichovu napsal držitel Pullitzerovy ceny Tony Kushner, kterého nadchla spolupráce se Spielbergem. "Nikdo nedokáže vtisknout pøíbìhu tolik napìtí jako Steven. U nìj víte, že vás už v první minutì nemilosrdnì hodí pøímo do epicentra pøíbìhu, zmaèkne jako citrón a pøitom si ještì najde èas pro hledání odpovìdí na velmi citlivé otázky," øíká Kushner. (oficiální text distributora) Premiéra v ÈR: 02.02.06 Režie: Steven Spielberg Hrají: Eric Bana, Daniel Craig, Marie-Josée Croze, Geoffrey Rush, Ayelet Zorer, Hiam Abbass, Yvan Attal, Lynn Cohen, Ciarán Hinds, Mathieu Kassovitz Oficiální web: www.munichmovie.com Walk the Line

è a s o p i s s t u d e n t ù F a k u l t y e l e k t r o t e c h n i k y a

V roce 1955 vkráèel drsný, vyzáblý kytarista, který si øíkal J. R. Cash, do tehdy ještì neznámých Sun Studios v Memphisu. Tento okamžik mìl pozdìji nesmazatelný vliv na vývoj americké kultury. Za pomoci úderných akordù a hlasu, který byl hluboký a temný jako noc, pøivádìl Cash s obrovskou intenzitou na svìt písnì o zármutku a bolesti, které byly odvážné, plné skuteèného života a lišily se od všeho, co mìlo publikum do té doby možnost slyšet. Ten den odstartovala úvodní etapa dlouhé kariéry Johnnyho Cashe. Kromì toho, že pøišel s prùkopnickým a originálním zvukem, který se pozdìji mìl stát inspirací pro rockové, countryové, punkové, folkové i rapové hvìzdy, vydal se také na cestu dramatické osobní promìny. Bìhem nejdramatiètìjší etapy svého života - v prùbìhu níž stál tváøí v tváø svým démonùm, bojoval o lásku, která mu pomohla odrazit se ode dna, a nauèil se balancovat na tenké hranici mezi zkázou a spásou - zmìnil se ze sebedestruktivní popové hvìzdy v kultovního "Muže v èerném". Film WALK THE LINE byl nominován celkem na 3 Zlaté Glóby v kategoriích NEJLEPŠÍ FILM -HUDEBNÍ nebo KOMEDIE, NEJLEPŠÍ HEREC, NEJLEPŠÍ HEREÈKA. (oficiální text distributora) Premiéra v ÈR: 02.02. 2006 Režie: James Mangold Hrají: Joaquin Phoenix, Reese Witherspoon, Robert Patrick, Larry Bagby Oficiální web: www.walkthelinethemovie.com

k o m u n i k a è n í c h t e c h n o l o g i í V U T v B r n ì

19

Šance v soutìži ABB Student Award Ing. Marek Schneider è a s o p i s s t u d e n t ù F a k u l t y e l e k t r o t e c h n i k y a k o m u n i k a è n í c h t e c h n o l o g i í V U T v B r n ì

20

Jak již název napovídá, chtìl bych zde krátce zmínit šanci, která na vás èeká v rámci akce ABB Student Award. Od klasických projektù tohoto typu se ale pøece jen nìèím liší. Je to pøedevším skuteènost, že není nutné zpracovat, odevzdat a obhájit zadanou vìdeckou práci. V minulém roce již jednou akce ABB Student Award probìhla. Vybraní studenti byli pozváni do firmy ABB PTPM Brno na Vídeòské ulici. V rámci krátkých rozhovorù byly diskutovány oblasti zajímavé pro firmu ABB. Pøedem definované bodové hodnocení tedy dostalo finální podobu a soutìž rázem znala vítìze. Ptáte se, co musí takový èlovìk prezentovat, aby mohl získat hlavní výhru 30 000,- kè ? Vše je velmi jednoduché. Pokud jsem studentem pátého roèníku nebo doktorand na FEKT, jsem ochoten sdílet informace o svém prospìchu za pøedchozí školní rok, o svých jazykových schopnostech a pracovních zkušenostech, nic nebrání tomu se zaregistrovat na stránkách “www.abb-student.cz“. Uvedené parametry jsou bodovì hodnoceny. Vybraná skupina studentù je potom pozvána do firmy k rozhovorùm o uvedených datech. Z pozvaných finalistù jsou vybráni tøi, kteøí obdrží výhry v hodnotì 30 000, 20 000 a 10 000,- kè. Daò z pøíjmu tìchto èástek hradí za výherce ABB, takže tímto odpadají dodateèné starosti s finanèním úøadem. Pro ABB je tato komunikace prostøednictvím projektu ABB Student Award velkou pøíležitostí k pochopení potøeb studentù. Na druhé stranì tímto naše firma jednoduchou formou ukazuje cestu do budoucnosti studentùm, kteøí o to mají zájem. Nikdo se k nièemu nezavazuje, takže je docela možné, že pomocí naší soutìže pochopíte, co od vás mùže oèekávat jakýkoliv budoucí zamìstnavatel. Tato výzva je jen jedna z mnoha dalších, které v životì urèitì dostanete. Ne všechny ale nemusí být nezávazné. Proto si to nyní mùžete zkusit na neèisto. Je to jen na vás. Všechny informace najdete na již zmínìné webové adrese, ale jen do 15.3. 2006, kdy bude probíhající kolo soutìže uzavøeno.

e-fekt Èasopis studentù Fakulty elektrotechniky a komunikaèních technologií VUT v Brnì Šéfredaktor: Jiøí Piškula ([email protected]) Spolupracovali: Jan Dolenský, Jiøí Hermany, Michal Karásek, Kristýna Kubíèková, Jiøí Piškula, Petr Polách Grafický návrh: Petr Staník, Alena Padrtová Sazba: Jaroslav Mazal, Jan Dolenský Web: http://sps.kn.vutbr.cz, Email: [email protected] Roèník 1./ èíslo 4 (první jarní 2006 :-) ) Náklad: 1000 ks

Èasopis studentù Fakulty elektrotechniky a komunikaèních technologií VUT v Brnì

Recommend Documents