6/2014
Slovo úvodem
Vážení a milí čtenáři, prázdniny jsou za dveřmi a dlouhý školní rok je za námi. Snad vám náš časopis zpříjemní poslední dny v lavicích a těšení se na letní dobrodružství vám rychleji uplyne také díky naším článkům. Kromě klasických rubrik (křížovka, hudební koutek, recenze počítačové hry ...) přinášíme i mnoho dalších zajímavých článků. Je už na vás, zdali si je přečtete a objevíte kouzlo jejich myšlenky. Přejeme příjemnou zábavu a nekonečné prázdniny!
Vaše redakce
Motorka Kdo vlastně jsem? Jsem dopravní prostředek ale ne jen tak nějaký. Nejsem auto, nejsem letadlo ani vlak. Jsem motorka. Dříve, než jsem se dostala do rukou svého majitele, jsem byla jen kus plechu s dvěma koly. Ani nevíte, jak moc jsem chtěla být čímkoli jiným, klidně bych byla i obyčejným kolem, jen abych už jezdila. Pamatuji si přesně ten den, kdy se mi má velká touha rozplynula a začala jsem být hrdá na to, čím vlastně jsem. Byla středa, 6. června. Bylo zrovna po dešti. Kapky vody stékajících po okně krachující prodejny motorek pomalu stékaly dolů a pod přímým slunečním svitem zasychaly. Dveře prodejny se otevřely. Dovnitř vstoupil vysoký chlápek, zrzavé až hnědé vlasy mu zakrýval červený šátek. Ústa pokrytá huňatým vousem byla jeho dominantou. Měl oblečenou koženou vestu a riflové kalhoty. Na vestě byla spousta různých zipů a cvočků. Obuté měl hnědé boty s hrubou podrážkou. Jeho postavu rýsoval mohutný černý pásek. Na levém rameni měl vytetovanou kostru na motorce. Dále jsem si povšimla malého tetování u zápěstí pravé ruky, kde měl napsáno: „Life is a ride“. Když jsem se na něj podívala, byl už od pohledu drsňák, ale v očích jsem mu viděla dobrotu a neuhasitelnou dychtivost po adrenalinu a rychlosti. Zrovna se procházel po delší chodbě a prohlížel si ostatní motorky. Už od pohledu mě k němu táhlo zvláštní pouto. Když procházel kolem mě, zastavil se. Kdybych měla srdce, asi by mi vyskočilo z hrudi. Měla jsem tak silnou potřebu rozjet se na plný plyn a ukázat, co umím. Šel ke mně blíž. Svou rukou, kterou mu zdobilo tetování, sjel po mém koženém sedle. Cítila jsem to. Byl to přesně on, komu jsem chtěla svěřit sebe. Ani si nedokážete představit, jak mi bylo, když si mě s sebou odváděl. Byl to můj osud. Jednoznačně. Když mé svými stehny sevřel a přidal plyn, smál se. Cítili jsme spolu. Od té doby jsme byli nerozlučná dvojka. Nechal mě přebarvit na černo a přidal padací ochranný rám ze železa pokrytý ocelovou vrstvou. Světla mi vyměnil a dokonce mi i vylepšil sedadlo, na které jsem velmi pyšná. Projezdili jsme spolu aspoň půl světa. Neměli jsme domov. Domovem nám byly cesty a čas strávený jízdou a poznáváním nových překrásných míst. Jsem tak šťastná, že je to právě on! Můžeme jezdit, kam chceme, kdy chceme. Je to takový pocit té naprosté svobody. Jsem šťastná, že právě já. Jezdíme tak rychle, jsme blázniví, ale jsme volní …
Renata Karásková, 8. B
Děti 50. let Je tomu nedávno, co školu v Dobré opět navštívila historie. Tentokrát na téma 50. let a komunismu. Mnoho lidí dnes zapomíná, jaké to bylo žít v době, kdy na všechno byly fronty a děti se těšily z každého exotického ovoce pod stromečkem, a nejen to. Lidé nemohli svobodně vyjádřit svůj názor, odpůrcům režimu byl zabaven veškerý majetek a navíc museli zadarmo otročit v pracovních táborech. Samozřejmě ti bohatší to možná ani nepoznali, jelikož si dokázali všechno obstarat za nějaký úplatek, či patřili mezi velevážené osobnosti propagující tuto nespravedlnost. A kdopak nás to vlastně přijel informovat o pravé tváři tohoto režimu? Jeho dcera Eva Langrová. Eva se narodila jako jedináček v roce 1944 v Prostějově. Její otec i matka byli poštovní úředníci. Dětství měla pěkné, dalo by se říct, až na pár větších zádrhelů, jako třeba zatknutí tatínka pouze za působení v České straně národně sociální. Jak sama paní Eva říká, pouze na 22 let jej odsoudili k práci v uranových dolech. Její maminka to nemohla unést. Umřela, když měla Eva 4 roky. Otec jí psával dopisy, ale komunikace to slavná zrovna nebyla. Postupně se odcizovali, až si nakonec neměli co říct. Paní Eva nám tento příběh sice povídala s troškou úsměvů, ale myslím, že lehké to neměla. Nedokážu si představit, jaké by to bylo, kdybych měla všechno, co mám ráda, ztratit. Ke konci nám řekla, že je ráda, protože se nyní může radovat z každé maličkosti. Pokaždé, když uvidí uniformu policisty, se jí mnoho vzpomínek vrátí. Udivuje mne, kolik lidí se dnes vrací ke komunismu a hlásá stejnou ideologii. Většinou jde o starší, což mě udivuje o to více. Jak můžou podporovat krizi, korupci a tresty nevinných lidí ti, kteří to samí zažili? V každé době můžeme najít klady i zápory, nikdy vše nebude úplně dokonalé, jak si o tom sníme, ale nikdy nic nezískáme nespravedlivou cestou, tedy cestou bez námahy. A pokud ano, pak z toho nebudeme šťastní, jelikož budeme vědět, že se nejedná o naši práci, a tudíž si takovýto výsledek nezasloužíme.
Klára Březinová, 9. B
Co pro mě znamená sport? Pokaždé píšu nějaký článek o nějakém sportovci nebo většinou o hokeji. Ale v neděli jsem si lehla do postele a nevěděla, o čem psát. Poté jsem se zamyslela a řekla jsem si, že udělám výjimku a napíšu, co pro mě vlastně sport znamená. Úvahu na toto téma jsem si vybrala, protože je mi velmi blízké. Už jste někdy přemýšleli o tom, co pro vás znamená sport? Věřím, že mnozí z vás ano. I já už o tom nejednou přemýšlela. Pro některé lidi znamená sport všechno na světě, někteří ho sledují pouze v televizi a jiní ho i v té televizi raději hned přepínají, protože jim sport zkrátka nic neříká. Já patřím k té skupině lidí, kterým se sport stal vším. Slovo sport pro mě v mém životě znamená mnoho a myslím si, že je tomu tak i u mých vrstevníků. Většině z nás sport obohacuje život skvělými zážitky. Jsem přesvědčena, že každý sport nás něčím obohatí, přinese spoustu zážitků ať už špatných nebo dobrých. Sport podle mě nemá jen fyzickou stránku, ale i psychickou. Třeba dobrý výkon nebo umístění vám nadzvedne sebevědomí a máte dobrý pocit. Těžko se dá vystihnout, jak něco takového člověk vnímá a cítí. Už jenom kvůli tomu to úsilí a námaha stojí za to. Vím, že existují lidé, kterým sport nic neříká. Takové lidi já rozděluji na dva druhy. Na lenivé, co podporují tzv. „gaučing“, a na ty kterým moc sport nejde, ale mají nadání na něco jiného. Jsem ráda za to, že jsem v sobě objevila sportovního ducha. Sportu se věnuji už od malička a v životě jsme toho nelitovala. Jsem vyznavač různých sportů, ať už hokej, míčové hry nebo ty rekreační, do kterých zahrnuji třeba inline. Je jasné, že už jsem prodělala i pár zranění, ale to k tomu prostě patří a nikdy mě to neodradilo. Zajímalo, by mě jestli si nějaký aktivní sportovec někdy položil otázku, jak by vypadal život bez sportu? Já tedy ano. Musím říct, že by byl nudný, strohý a stereotypní. Ale měli bychom si uvědomit, že podstata sportu nespočívá jen ve výkonech, ale i v jeho vnímání. Sport nemusíme jen vykonávat, ale třeba i pozorovat z tribuny. Už to je někdy neuvěřitelný a nezapomenutelný zážitek. Sport je něco, co vyvolává naše emoce a mění výraz na tváři. Kvůli tomuhle všemu sportu zdar. A mějte na paměti, že důležité je zúčastnit se a ne vyhrát.
Darja Nytrová, 8.B
Hudební recenze
Nazdar rockeři a metalisté! Dnes si povíme něco heavymetalové skupině Lordi. Tato skupina v podstatě byla založena už v roce 1992, tehdy vystupoval pouze jako sólo zpěvák Mr. Lordi. Teprve v roce 1996 se sešli na koncertě skupiny Kiss Mr. Lordi, Amen, G- Stealer. Od té doby čítá skupina 3 členy a rok založení je 1996. Dnes má tato skupina 5 členů, kteří se ale už 5x proměnili. Supina má dva původní členy – Mr. Lordi a Amen-Ra. Celkem vydali 11 alb, z toho dvě ale nevyšla. Skupina nevystupuje, nedává rozhovory a nefotí se bez kostýmů. Dnešní složení skupiny Lordi: Mr. Lordi (zpěv) Amen-Ra (kytara) Ox (baskytara) Hella (keyboard) Mana (bicí)
Takže parohy nahoru a čau příště!
Jiří Poljak, 7. A Zdroje: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/29/Logo_de_Lordi.pn g http://www.supermusic.sk/obrazky/2598918_xysx.jpg
Deep Purple Deep Purple je anglická rocková skupina založena v roce 1968. V tomto roce však obsazení skupiny nebylo stejné jako v jejím nejúspěšnějším období. Později obsazení kapely prošlo velkými změnami. Občas se na internetu uvádí, že jediným původním členem, který v kapele dnes působí, je bubeník Ian Paice. Není tomu tak. V kapele je sice bez přerušení, ale ne úplně od začátku. Tudíž dnes už v kapele není nikdo z opravdu původní sestavy. Dalšími skoro původními a dnešními členy jsou basák Glover a zpěvák Gillan, ti však kapelu několikrát opustili. Nejúspěšnější sestavu tvořili: Ian Gillan – zpěv, Ian Paice – bicí, Ritchie Blackmore – kytara, John Lord – klávesy a Roger Glover – baskytara. V tomto období také spatřil světlo světa jejich nejznámější hit Smoke on the Water. Píseň obsahuje velice chytlavý riff, který se snažil zahrát snad každý rocker, kterému se kytara dostala do ruky. Samotní „purpli“ tenhle song nepovažovali za tak velký hit a nechtěli jej vydat jako singl. Později se tomu však stalo. V Česku je také velmi známá česká verze skladby Soldier of Fortune, kterou nazpíval J. Schelinger a vydal pod názvem Šípková Růženka. Za hlavní zakladatele Deep purple jsou považováni Lord a Blackmore. Blackmore však v roce 1975 odešel (kvůli sporům se zpěvákem Gillanem a žánrovým změnám v kapele) a založil skupinu Rainbow. Zajímavostí je, že manželky Paice a dnes už zesnulého Lorda jsou dvojčata.
Dominika Žváková, 7. A Zdroj: http://img.karaoketexty.cz/img/artists/10280/deep-purple-250344.jpg
13. písmeno abecedy
Nápověda: Cl, Leo, lob, PET, RS, sky
Předložka 1. písmeno abecedy 15
Železo
Provádět něco znovu
Anglicky "obloha" 10
24. 12.
4
8
Označení sportovních vozů
Pochutnávat si
Univerzita Karlova (zkr.) Měl úspěch Chlor (chem. značka)
Provaz
Horské chaty jinak
1
12
Předložka Holčičí jméno
9
Klučičí jméno "zub" slona
Sportovní klub (zkr.) smrad 3
16. písmeno abecedy
2
Kořist
Úder v tenisu
Jíst (dětsky)
Roční období 5
7, 14
11
Iniciály herce Rodena Chytit
Předložka Plast (zkr.) 13
Hovorově "ano" 6 "nos" slona Mužské jméno Spojka
Otáčet
Venku pálí slunce a vy byste si nejraději dali nějaký studený nanuk. Nic studeného vám sice nabídnout nemohu, ale možná vzpomínka na ledního medvěda vás trochu ochladí. Lední medvěd žije samotářsky v severních polárních oblastech. Kvůli tání ledu se jeho životní prostředí výrazně zmenšuje a ubývá mu potravy, a proto je ohroženým druhem. Živí se především lovem tuleňů. Lední medvěd je největší masožravá ......................(viz tajenka) . Dokáže ale i dobře plavat.
Barbora Bednárková, 9. C
Takový normální lakomý král Bylo nebylo, za devatero horami a řekami, a kdoví, jestli to nebylo ještě dál, leželo jedno malé království. Od těch ostatních se příliš nelišilo, ba dokonce se jim podobalo jako vejce vejci. Bylo zde téměř vše typické pro pravé pohádkové království: majestátný hrad, rušné podhradí, malebné vesničky, hospodářská stavení obklopená úrodnými poli, temný les, čertův mlýn a dokonce i jednu dračí sluj tu měli. Lidé zde žili také různí, co člověk to jiná povaha. Do dnešního světa by celkem zapadali: lakomci, lháři, lidé různých tváří, avšak i dobráci od kosti by se mezi nimi našli. Znala jsem tam jeden párek manželů, kterým dřevěný hoch se narodil. Od malička rostl jako z vody, tuším, že měl problém s obezitou, později chytl dokonce i sklony ke kanibalismu. Ale to je zase jiný příběh. Já vám totiž chtěla vyprávět o jednom králi a jak už to tak bývá, byl to rozený lakomec a moudra za svůj dlouhý život také moc nepobral. Zkrátka skrblík od kosti, pro peníze by snad i zavraždil. Lidé tak v zemi této moc dobře se neměli. Daně vysoké jak věž babylónská byly a robota od svítání do soumraku k tomu. I jednoho dne zavítal do této země prapodivný cizinec. Nikdo neměl ani zdání, odkud ten cizinec přichází. Tradovalo se, že sem zavítal až ze Španěl, jiní zase povídali, že určitě přicestoval z pouště arabské nebo snad z ledových krajin. To však nikdo nevěděl s jistotou. Byl oděn velmi prostě: šedý roztrhaný plášť s velikou kápí, nepohodlně vypadající škrpály a jakási dřevěná hůl. Poutník vypadal vskutku jako žebrák, proto se mu lidé raději vyhýbali. Občané země byli vskutku udiveni, neboť jen málokdo do této země zavítá. I král byl z této noviny ždibec vyděšen a domníval se, že to bude určitě nějaký prokletý posel zvěstující vyhlášení války jeho zemi. "No to by ještě bylo, abych utrácel peníze za nějaké
zpropadené vojáky, to by mi udělalo pěknou čáru přes rozpočet." říkal si král sám pro sebe. A tak jen tichounce čekal ve svém honosném křesle, až cizinec dokulhá až k němu. Za pár chvil se dveře do komnaty rozevřely a král uviděl toho bídně vypadajícího ubožáka. Měl sto chutí cizince vyhodit, ale zvědavost mu nedala. Tu cizinec začal chraptivým hlasem hovořit: "Zdravím tě, ó mocný králi, a odpusť mi prosím tě mou tajemnost. Přicházím z dalekých krajin a zrovna se vracím z obchodní cesty, na kterou mě vyslal můj pán. Tu se tak procházím tvou zemí a obdivuji, jaká tu máte krásná a jistě úrodná pole. A ty stroje, to je něco! Jedno vám tu však k dokonalosti chybí. S tou jistou věcí by se vám rozpočet zvýšil tak o tisíc krejcarů, na to vám dám krk." Král okamžitě zbystřil, a sotva cizinec dořekl poslední slova, začal dychtivě prahnout po této záhadné věci. Ustavičně chrlil na cizince otázky, cože to je za prapodivnou věc, kde se vyrábí nebo snad kolik stojí. Avšak cizinec se jen šibalsky usmíval nad královou chamtivostí. Po chvíli ustavičného žadonění cizinec opět znovu promluvil: "Měl bych pro tebe, králi, tady takový výměnný obchod. Pokud přijdeš na mé tajemství, dám ti tolik krejcarů, kolik se ti na povoz vejde. Jestli však do úplňku mou hádanku nerozlouskneš, budeš muset odejít ze své země a robotovat pro mého krále, dokud ručně neoseješ všechna pole našeho království." Král se na chvíli zamyslel, avšak po chvíli si řekl, že to přeci nemůže býti tak složité, a navíc za tu tučnou odměnu to přeci stojí, no ne? A tak spolu sepsali smlouvu, a král okamžitě začal dumat nad tou záhadnou věcí. Uzavřel se do své komnaty a ustavičně přemýšlel, že mu to ani spáti nedalo. "Copak by to jen mohlo být?" říkal si sám pro sebe. "Jestlipak to nebude nějaký zánovní stroj, nebo snad silnější druh dobytka?" Den ode dne plynul jako voda ve zdejším potůčku a král odpovědi stále nenalézal. Na všechny královy nápady cizinec zakroutil hlavou. Dennodenně král procházel pole svého království a ptal se rolníků na odpověď. Dennodenně posílal pro vzdělance do cizích zemí, aby mu alespoň trochu pomohli, ale i ti byli na hádanku příliš krátcí. Marně si trápil svou starou plešatou hlavu a nečinně přihlížel, jak měsíc na obloze pomalu dorůstá. I nadešla ta soudná noc, kdy na obloze zazářil úplňkový měsíc v celé své kráse a svým svitem rozjasňoval celičké království. Pro krále to bylo světlo prohry a potupy, avšak smlouvu porušit už nešlo, neboť královské slovo nedodržet nejde, na to je přeci zákon. A tak si sbalil pár svých švestek a čekal do svítání, až mu přijdou oznámiti, že vůz je již připraven. S rozedněním přišel do pokoje onen cizinec a ještě naposledy se jej zeptat, zda-li zná odpověď. Král jen zdrceně zavrtil hlavou a
skrývaje zlost odešel na nádvoří ke svému vozu. Ale ještě před odjezdem král položil cizinci otázku: "Inu, prohrál jsem, to přiznávám, ale prosím tě, řekni mi, cože za záhadnou věc to je?" Cizinec jen vítězně prohlásil: "To, co tvému lidu chybí, králi, je jen obyčejná radost z práce, protože jen když něco děláme s citem a láskou, pak teprve pak naše práce za něco stojí." Sotva cizinec dořekl poslední slova, kočí zamrskal bičem a vůz se rozjel směrem do neznáma. Od té chvíle už krále nikdo nikdy nezahlédl. Kdo ví, co se s ním vůbec stalo. Možná, že je někde v temném lese přepadli strašliví bandité. Možná, že se ztratili ve zhoubných bažinách. A možná, že král dodnes pole obdělává a pyká za svou chamtivost. To už se nikdo nikdá nedozví. Jisté však je, že po králově odjezdu země začala dočista vzkvétat: vlády se chopili občané, robota byla zrušena a každý si obdělával jen to své, malé políčko s takovou chutí a radostí, že na něm rostly brambory veliké jako pytel s moukou. A věřte mi, na krále už si nikdo nikdá nevzpomněl. A tak skončil král, co pro peníze svou hrdost zaprodal.
Barbora Bednárková, 9. C
Zprávy z kopané – shrnutí jarní části ligy Dne 6. 4. 2014 se konalo 1. kolo jarní části fotbalové soutěže doberských žáků. Starší žáci nastoupili proti nejlepšímu týmu své ligy – Tošanovicím. Dlouho se hrál vyrovnaný fotbal, šance střídala šanci, ale Tošanovice bohužel zvítězily 0:1 (brankář Dobré: Matěj Hanke). Mladší žáci sehráli také vyrovnaný zápas, jenže dvěma vlastními góly se srazili a nakonec prohráli 0:2 i díky neproměněné penaltě Vojtěcha Zajace (brankář Dobré: Daniel Miarka) Další jarní zápas se hrál 13. 4. 2014 v Dobré, kam zavítal FK Bohumín. Starší žáci po poločase remizovali 2:2, jenže Bohumín se zvedl a vyhrál 2:6 (góly za Dobrou vstřelili: 1 Jakub Šaněk, 1 Vojtěch Turoň, brankář Dobré: Matěj Hanke). Mladší žáci hráli špatně. To definoval fakt, že Petr Gryžboň a Tomáš Valošek neproměnili penaltu. Dvě zahozené penalty stály Dobrou výhru. Bohumín vyhrál 2:4 (góly za Dobrou vstřelili: 1 Tomáš Valošek, 1 Ondřej Zícha), (brankář Dobré: Daniel Miarka). 19. 4. 2014 se hrálo v Bohumíně ovšem proti jinému soupeři, tentokrát Viktorii Bohumín. Starší žáci hráli oproti utkání na podzim, kdy zvítězili 15:0, úplně jinak. Prali se, až na konec „urvali“ výhru 3:4 (góly za Dobrou vstřelili: 2 Jakub Šaněk, 1 Kryštof Velčovský, 1
Tadeáš Bařina, brankář Dobré: Matěj Hanke). Zato mladší žáci hráli FAMÓZNĚ. V Bohumíně zvítězili 0:18 (góly za Dobrou vstřelili: 4 Filip Tomančák, 4 Ondřej Zícha, 4 Tomáš Valošek, 2 Daniel Drexler, 1 Jakub Sklář, 1 Maxim Kulhánek, 1 Petr Gryžboň, 1 Michal Kroček, brankář Dobré: Martin Sekanina). Další zápas se konal 3. 5. 2014 v Petřvaldě u Karviné. Starší žáci hráli výborně. Měli spoustu šancí a zaslouženě vyhráli 0:2 (góly za Dobrou vstřelili: 1 Filip Gergiovský, 1 Matěj Hanke z penalty, brankář Dobré: Matěj Hanke). Mladší žáci si zastříleli. Brankáře Petřvaldu pokořili hned sedmkrát, zaslouženě vyhráli 0:7 (góly za Dobrou vstřelili: 3 Tomáš Valošek, 1 Filip Tomančák, 1 Michal Kroček z penalty, 1 Jakub Sklář, 1 Petr Gryžboň, brankář Dobré: Daniel Miarka) Další zápas se hrál v Dobré 11. 5. 2014. Přijel zde soupeř z Interu Petrovice. Starší žáci hráli po poločase 0:0, ale ve druhé půli začaly padat góly. Hned 6 jich padlo do branky Petrovic. Dobrá vyhrála 6:0 (góly za Dobrou vstřelili: 3 Jakub Alexa, 2 Petr Gryžboň, 1 Jakub Šaněk, brankář Dobré: Matěj Hanke). Pro mladší žáky to byl velmi důležitý duel, protože jejich soupeř byl o 1 bod pozadu. A hned v 1. poločase přišla pohroma a Petrovice vedly 0:1. V 2. poločase se Dobrá zvedla, ale gól ne a ne dát. Až se do dvou šancí dostal Martin Sekanina a obě dvě proměnil. Dobrá už věděla, že zvítězí. Petrovice tedy podlehly Dobré 2:1 (góly za Dobrou vstřelil: 2 Martin Sekanina). Dne 24. 5. 2014 se hrálo v Karviné. Starší žáci v úvodu trochu „zaspali“ a prohrávali 1:0. Po dvaceti minutách se ale „probudili“ a vyhráli 2:4 (góly za Dobrou vstřelili: 2 Jakub Alexa, 1 Tadeáš Bařina, 1 Jakub Šaněk, brankář Dobré: Matěj Hanke). Mladší žáci stejně jako starší navázali na svou vítěznou šnůru a vyhráli 2:6 (góly za Dobrou vstřelili: 3 Tomáš Valošek, 1 Martin Sekanina, 1 Filip Tomančák, 1 Petr Gryžboň, brankář Dobré: Daniel Miarka) 1. 6. 2014 na Den dětí přijel do Dobré MFK Havířov „B“. Starší žáci vyhráli 6:2 a vylepšili si své místo v tabulce. (góly za Dobrou vstřelili: 3 Karel Koloničný, 1 Filip Georgiovský, 1 Petr Gryžboň, 1 Jan Romanidis, brankář Dobré: Matěj Hanke). Mladší žáci dostali také 2 góly, ale dali jich 8. Vyhráli tedy 8:2 (góly za Dobrou vstřelili: 3 Tomáš Valošek, 2 Petr Gryžboň, 1 Jakub Sklář, 1 Adam Petřkovský, 1 Martin Sekanina, brankář Dobré: Daniel Miarka). 3. 6. 2014 byla dohrávka zápasu, který se měl původně hrát 18. 5. 2014, ale kvůli povodním byl zrušen. Mladší žáci hráli dříve než starší a s Havířovem si doslova pohráli a vyhráli 0:5 (góly za Dobrou vstřelili:
3 Petr Gryžboň, 2 Tomáš Valošek, brankář Dobré: Daniel Miarka). Starší žáci hráli jako mladší, tudíž vyhráli 0:5 (góly za Dobrou vstřelili: 2 Tadeáš Bařina, 1 Jan Romanidis, 1 Filip Georgiovský, 1 Karel Koloničný, brankář Dobré: Matěj Hanke). 8. 6. 2014 se jelo do Petrovic. Dobrá se střetla se silnějším Petrovickým týmen, tedy s Lokomotivou Petrovice. Starší žáci přehráli Lokomotivu a vyhráli 2:3 (góly za Dobrou vstřelili: 2 Jakub Šaněk, 1 Petr Vojtovič, brankář Dobré: Matěj Hanke). Mladší žáci utrpěli svou třetí porážku na jaře. Prohráli 8:1 a bez ohledu na poslední zápas s Horní Suchou si zajistili 3. příčku v tabulce (gól za Dobrou vstřelil: 1 Adam Petřkovský, brankář Dobré: Daniel Miarka). Dne 15. 6. 2014 se hrála poslední dvě utkání (starší a mladší) v celé sezóně. Starší žáci hráli fotbal, na který se dalo dívat. Horní Suchou přehráli ve všech směrech a zaslouženě vyhráli 4:0 (góly za Dobrou vstřelili: 1 Jakub Alexa, 1 Jakub Šaněk, 1 Tadeáš Bařina, 1 Petr Vojtovič, brankář Dobré: Matěj Hanke). Mladší žáci hráli hrozně. Brankář Martin Sekanina pustil velice snadný gól a Dobrá prohrála 1:3 (gól za Dobrou vstřelil: Vojtěch Zajac, brankář Dobré: Martin Sekanina) Konečná tabulka Krajské soutěže sk. C, starší žáci Pořadí 1. 2. 3.
Tým FK Bohumín Tošanovice Dobrá
Vítězství Remízy Porážky 18 1 1 16 2 2 16 0 4
Skóre 120:23 112:25 98:21
Body 55 50 48
Nejlepším střelcem sezóny našeho týmu byl Jakub Šaněk s 21 góly. Konečná tabulka Krajské soutěže sk. C, mladší žáci Pořadí 1. 2. 3.
Tým Vítězství Remízy Porážky Lok. Petrovice 16 1 13 Horní Suchá 15 1 4 Dobrá 13 0 7
Skóre 166:46 117:45 114:54
Body 49 46 39
Nejlepším střelcem sezóny našeho týmu se stal Tomáš Valošek s 44 góly.
Martin Sekanina, 6. C
Recenze počítačové hry Hra Dead Space je klasickým zástupcem hororových her, při jejichž hraní tuhne krev v žilách. V této hře budete muset svést v roli inženýra Isaaca Clarka nelítostný boj o své přežití. Clark se vydal na poměrně obvyklou práci, opravit komunikační systémy na vesmírné těžební lodi. Na lodi ovšem zjišťuje, že posádka byla vyhlazena krvelačnou mimozemskou civilizací a tak tedy může začít jeho dobrodružství plné strachu a napětí. Atmosféra je v této hře opravdu děsuplná, takže hráči se slabší povahou se raději podívají po něčem jiném. Vy ostatní vítejte v pekle ... Já sám pří hraní této hry jsem měl špatné sny. Ne, že by vás hra nutila po svém dohrání jít brečet do kouta za maminkou, ale není pro slabší povahy. Už název hry vám napoví, že hra se oproti svým konkurentům nebude odehrávat na naší domovské planetě, nýbrž ve vesmíru. To je pro někoho dobrá zpráva, pro někoho možná špatná. Můžete se těšit na silnou hororovou atmosféru, hektolitry krve, zajímavé zbraně a nekonečnou řežbu, minimum lékárniček a nedostatek munice. Lákavě vypadá i Isaacův oblek. A taky Dead Space není sám, má i bratříčky Dead Space 2 a Dead Space 3, ve kterých byl nicméně vedle zlepšení grafiky přidán i COOP režim. +skvělá atmosféra +neskutečně skvělý sountrack +Unreal engine 3.0 +super příběh +COOP do 2. a 3. dílu
- bohužel nemůžu najít žádné minus :(
Za skvělý příběh, neuvěřitelný boj o přežití a hodiny strachu si Dead Space odnáší
9 8% za velmi, velmi povedenou zábavu
Petr Horák, 8. A
Zdroj: http://img3.wikia.nocookie.net/__cb20081127062107/deadspace/images/0/02/Dead_Space_Comic_Cover_Art.jpg
Z výtvarné dílny
Obrázek nakreslila Karolína Vilčková ze 3. A.
Zdroje:http://vtipy.netroof.eu/data/images/plovouci-podlaha.jpg, http://vtipy1.cz/img/cernobile/prasecichripka.jpg
Velká přestávka - školní časopis při ZŠ v Dobré
Příspěvky ve formátu doc zasílejte na e-mailovou adresu:
[email protected].