Slovo starosty. Nabídka účasti v bytové výstavbě v Chlumci nad Cidlinou. Vážení čtenáři,

roèník XXXI

hlumecké listy

èasopis chlumeckého regionu

2

2001

MISS FOTO 2001 NAJDETE V TOMTO ÈÍSLE

Z OBSAHU ÈÍSLA: Nabídka úèasti v bytové výstavbì

Sèítání lidu, domù a bytù

Zápis dìtí do Pravá Popelka Mateøské školy v Chlumci Podìbradova a Beruška Chlumec nad Cidlinou dne 23.2.2001

Slovo starosty Vážení čtenáři, dostává se Vám do rukou číslo, které je něčím trochu zvláštní. Jeho podstatná část je zaměřena na soutěž, kterou organizuje naše občanské sdružení „Město v zahradách“ s názvem „Miss foto Chlumecka“. Soutěží v něm dívky ve dvou kategoriích od šesti do devíti let a od deseti do čtrnácti let o Vaši přízeň. Jedná se o ryze čtenářskou anketu. Výsledky ankety budou bezpečně utajovány a konečně vyhlášeny budou až v další pokračující soutěži, která proběhne dne 22. dubna v chlumecké sokolovně s názvem „Nejsympatičtější dívka Chlumecka“. Obě soutěže budou jistě pestrým oživením kulturního a společenského dění ve městě, zvláště když v zábavném programu vystoupí nejen mezi mládeží populární skupina Komunální odpad. Naše občanské sdružení čeká v této věci ještě mnoho přípravné práce. Ale jak jste si již loni mohli sami ověřit, jeho členové každou akci připravují s opravdovým nadšením a perfektními výsledky. Proto i tyto akce slibují pro diváky i samotné aktéry mnoho zábavy a jsem si jist, že sokolovna bude zase jednou nabitá k prasknutí. I městská rada a případní sponzoři podpoří obě dívčí soutěže finančními a dárkovými příspěvky, ze kterých se zajistí pro vítězky velmi hodnotné ceny. K této již rozběhlé akci bych chtěl zveřejnit ještě jeden zajímavý postřeh: když se mě jeden redaktor Hradeckých novin před svým článkem o naší soutěži ptal, co je to oblast Chlumecko, tedy do jaké vzdálenosti od Chlumce

nad Cidlinou budou brány přihlášky děvčat, sdělil jsem mu vesele, že se jedná minimálně a klidně o území České republiky. Také některým nedůvěřivcům, kteří tvrdili, že se nám mnoho dívčích portrétů nesejde, nebylo dáno zákonitě za pravdu. Vsadili jsme totiž na tento vždy se uplatňující psychologický aspekt: váhá-li snad náhodou ještě maminka, zda je opravdu její dcerka ta skutečně nejkrásnější na celém světě, bez výjimky spíše než tatínek její váhání ukončí babička se slovy: „Holka, co špekuluješ, na týhle fotce to naše holčička musí jasně vyhrát!“ Jinak řečeno: ke slovu přichází zdravá mateřská ješitnost a to je dobře. Nejvíce je ale třeba ocenit zdravé sebevědomí těch děvčat, která se přihlásila sama. Zmíněné soutěže mohou ale skutečně i ovlivnit budoucnost některých dívek, třeba v tom, že si jich všimnou agentury, zabývající se módním návrhářstvím a podobně, protože zabezpečíme i mediálnost soutěží. V této věci je i neopominutelným faktem, že Chlumeckých listů se prodá 1 200 kusů. V každém případě budou mít soutěžící děvčata krásnou památku a vzpomínku na tyto zajímavé akce, vždy_ je budou podporovat v jejich snaze vyniknout a upoutat nejen rodiče, ale i jejich spolužáci, z nichž někteří budou sedět dokonce v porotě, která v té druhé soutěži stanoví konečné pořadí nejsympatičtějších děvčat Chlumecka. Já sám přeji rozvětvenému kádru organizátorů, aby se obě soutěže perfektně vydařily a soutěžícím děvčatům přeji odvahu a úspěch.

Ještě se chci krátce zmínit o více než rok trvající cauze „Supermarket“. Městská rada i zastupitelstvo se opakovaně touto problematikou zabývá, ale jak většina z Vás jistě ví, záměr výstavby supermarketu vždy narážel na odpor jedné chlumecké občanky, která v poslední době nikdy neslyšela na návrhy Města Chlumce nad Cidlinou na směnu pozemků, ani na velmi lukrativní návrhy ze strany firmy EK 2. Problematika kolem causy supermarket neunikla pozornosti sdělovacích prostředků, a tak se i stalo, že jedna televizní společnost natočila a odvysílala bez jakési naší cenzury záběr na obchod se zeleninou pana Přemysla Kučery, když tento záběr byl proložen mým prohlášením, že někteří místní obchodníci výstavbě supermarketu nepřejí. Věc byla s panem Kučerou diskutována v městské radě, kde došlo k oboustrannému vysvětlení, že zástupci Města nemohou ovlivnit přesný smysl vysílání televizních šotů, a také pan Kučera má na zamýšlenou výstavbu supermarketu svůj pokrokovější názor. Před několika dny se ale objevilo konečně snad reálné řešení výstavby supermarketu. Inovovaný záměr musí být ještě konzultován a řešen v odborných vyjádřeních některých kompetentních orgánů. Tedy svitla nakupujícím naděje, že supermarket v našem městě konečně bude. Ale o tom přesněji a konkrétněji až v příštím čísle Chlumeckých listů. Čtenáře zdraví Ing. Miroslav Uchytil starosta města

Nabídka účasti v bytové výstavbě v Chlumci nad Cidlinou Město usiluje o získání dotace z Fondu rozvoje bydlení na dalších 30 bytů, které by se měly stavět v prostoru mezi ul. Nádražní a Zámeckou. Konkrétní nabídka řešení jednotlivých bytů a celého domu není v tomto okamžiku k dispozici, jde jen o předběžný průzkum zájmu. Předpokládá se, že budou k dispozici byty v těchto velikostech a cenových relacích: 1 + kuchyňský kout nebo 1 + 1 o velikosti 32 - 37 m2 za cenu 270 -300 tis. Kč

2

o velikosti 45 - 55 m2 za cenu 450 -550 tis. Kč 3 + kuchyňský kout nebo 3 + 1 o velikosti cca 70 m2 za cenu cca 750 tis. Kč Toto jsou výše členských podílů, které musí zájemci složit na účet bytového družstva. Uvedené ceny jsou orientační. Bude záležet na zájmu občanů a na možnostech stavební firmy. Město by se zúčastnilo tím, že vloží státní dotaci ve výši 400 tis. Kč na jeden byt, pokud ji ovšem dostane. Byty 2 + kuchyňský kout nebo 2 + 1

musí být 20 let jako byty nájemní; po 20 letech se předpokládá bezúplatný převod bytu do osobního vlastnictví. Zájemci o tuto bytovou výstavbu (označenou jako domy C a D) se mohou informovat na odboru správy majetku a investic městského úřadu. Tamtéž mohou zanechat svoji kontaktní adresu (jméno a příjmení, adresa bydliště včetně PSČ, telefonické spojení a požadavek na velikost bytu, který jsou schopni zaplatit). Zájemci budou v případě poskytnutí dotace pozváni k dalšímu jednání. Toto jsou v současné době všechny dostupné informace. Ing. Kodejška, tajemník MěÚ

UPOZORNĚNÍ Osoby postižené nacistickým bezprávím za 2. světové války a občané nasazení za 2. světové války na území dnešní Rakouské republiky k otrockým nebo nuceným pracem mohou žádat o odškodnění. Žádost musí být podána do 11.dubna 2001. Podrobnější informace poskytne pracovnice městského úřadu paní Dana Dědková, telefon 0448 594 515.

Informace z radnice Od uzávěrky prvního letošního čísla Chlumeckých listů proběhlo mimořádné zasedání zastupitelstva města a dvě zasedání rady města.

Bytová výstavba ve městě ! Zastupitelstvo na svém mimořádném zasedání projednávalo dva hlavní body. Jedním z nich byla možnost výstavby dalších dvou bytových domů v lokalitě u nádraží. Po delší diskusi zastupitelé odsouhlasili výstavbu domů C a D a uložili starostovi podniknout potřebné kroky vedoucí k získání dotace ze Státního fondu rozvoje bydlení. Zároveň zastupitelstvo schválilo záměr pronajmout nezbytné části pozemků výše zmíněné lokality za účelem výstavby dvou bytových domů a uložilo radě města vybrat nájemce, který nabídne nejvýhodnější podmínky.

Majetek města ! Druhým hlavním bodem mimořádného zasedání zastupitelstva bylo projednání možnosti koupě dvou domů na Klicperově náměstí. Oba domy v současné době vlastní společnost INOVATEX s.r.o. Hradec Králové, na kterou byl vyhlášen konkurz, nebo_ společnost je v likvidaci.

Rada zastupitelstvu navrhla pokusit se o koupi obou domů, nebo_ leží na strategickém místě - na náměstí. Zastupitelstvo koupi obou domů schválilo s tím, že v případě, že ke koupi dojde, musí finanční odbor zajistit dodatečně střednědobý úvěr vázaný k tomuto účelu.

Velkoprodejna potravin ! Rada města vzala s potěšením na vědomí informaci starosty, že firmě EINKAFSZENTRUM EK 2 Hradec Králové se podařilo najít takové technické řešení, které umožní výstavbu prodejny.

prostředí připravit podklady pro revizi ÚPO, protože se ukazuje, že je v některých lokalitách a detailech nevyhovující. To bylo zapřičiněno tím, že územní plán byl zpracováván v dlouhém časovém období.

Nájemné z nebytových prostor ! Rada města schválila zvýšení nájemného z nebytových prostor ze současných 400,- Kč na 500,- Kč/m2 s účinností od 1. července 2001 a uložila živnostenskému úřadu připravit na základě tohoto rozhodnutí dodatky k jednotlivým smlouvám.

Parkování ve městě ! Rada města uložila příslušným orgánům připravit návrh využití autobusového nádraží k parkování osobních automobilů, nebo_ parkování před budovou nádraží tam vytváří komplikovanou dopravní situaci. Rovněž kamiony a velká nákladní auta by měly parkovat na místech k tomu vyhrazených a ne na ulicích města.

Revize územního plánu obce ! Rada města uložila investiční komisi a odboru výstavby a životního

Školství ! Rada uložila starostovi a místostarostovi zjistit možnosti zřízení a výstavby střední či učňovské školy v lokalitě Komenského ulice na základě již dříve zpracované projektové dokumentace.

Muzejní sbírky ! Rada souhlasila s tím, aby muzejní sbírky (doposud uložené v Muzeu Východních Čech) byly do vyřešení majetkových vztahů zapůjčeny do depozitáře zámku Karlova Koruna.

Životní moudra Týden pracovitého člověka je sedm dní, týden lenocha sedmkrát zítra Německé přísloví

Boj se podzimu, po něm přijde zima, neboj se zimy, po níž přijde jaro Azerbájdžánské přísloví

Nejdříve stvořil Bůh muže, pak ženu. Potom mu přišlo muže líto, a tak mu dal tabák Mark Twain

Krásní mladí lidé jsou hříčkou přírody, ale krásní staří lidé jsou umělecká díla J. W. Goethe

Jedna z největších civilizačních pohrom: učený hlupák Karel Čapek Nejsnadnější způsob, jak ztratit důvěru a úctu mladých, je dávat jim nekonečné rady E. Hemingway LV

3

SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ a BYTŮ V souladu s ustanovením zákona č. 158/1999 Sb., o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 bude na celém území České republiky provedeno k 1. 3. 2001 sčítání lidu, domů a bytů. Vlastní provedení sčítání bude úkolem sčítacích komisařů a revizorů, které do této funkce navrhly obce a jmenoval je Český statistický úřad. Podle tohoto zákona podléhají sčítání všechny fyzické osoby, které jsou v rozhodný okamžik (tedy o půlnoci z 28. února na 1. března 2001) na území ČR přítomny (včetně cizinců s trvalým pobytem nad 90 dnů, tj. dlouhodobý pobyt, i cizinců s trvalým pobytem do 90 dnů, tj. krátkodobý pobyt), všechny domy a byty obydlené i neobydlené. Sčítání lidu, domů a bytů je nezbytnou statistickou akcí, která přináší mnoho údajů, které nelze jiným způsobem efektivně zjistit. Mezi hlavní přínosy patří získání informací o struktuře obyvatelstva, kvalitě domovního a bytového fondu, o úrovni bydlení obyvatelstva a jednotlivých typů domácností, zjištění údajů v nejmenším územním detailu, získání údajů deklaratorního charakteru (např. vzdělání, národnost), a také potřebné informace o ekonomické aktivitě obyvatelstva a dojížsce do zaměstnání a škol. Všechny zjištěné údaje slouží nejen pro hodnocení dlouhodobého vývoje, ale především pro potřeby státní správy, obcí, pro vědecké a výzkumné instituce, pro mezinárodní

srovnání a mnohé další účely. Sčítání se provádí metodou sebesčítání, kdy obyvatelstvo samo vyplňuje příslušné sčítací tiskopisy. Sčítací komisaři vyplňují sčítací tiskopisy za občany pouze v případech stanovených zákonem. Zákon č. 158/1999 Sb. ukládá každé osobě povinnost poskytnout o sobě všechny údaje v rozsahu a způsobem stanoveným zákonem o sčítání lidu, domů a bytů. Každý, kdo má povinnost poskytnout údaje, musí je podle tohoto zákona poskytnout úplně, správně, pravdivě a včas. Na druhé straně zákon klade velký důraz na ochranu zjištěných údajů a povinnost mlčenlivosti pro všechny osoby, které přijdou s vyplněnými tiskopisy do styku. Tento náročný úkol budou zajiš_ovat sčítací komisaři a revizoři, kteří jsou k tomu účelu proškoleni, složili předepsaný slib a obdrželi průkaz sčítacího komisaře nebo revizora. Uvedené osoby odpovídají za ochranu poskytnutých údajů a a jsou povinny učinit opatření, aby vyplněné tiskopisy nemohly být zneužity třetí osobou, poškozeny nebo zničeny. Sčítací komisaři a revizoři se budou při své činnosti prokazovat občanským průkazem a průkazem sčítacího komisaře nebo revizora. Každému z nich je přidělen sčítací nebo revizní obvod, který dále uvádíme. Tato opatření mají sloužit k tomu, aby se za sčítacího komisaře nebo revizora nemohl vydávat nikdo jiný.

Seznam sčítacích revizorů, sčítacích komisařů a přidělených sčítacích obvodů pro sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 pro Město Chlumec nad Cidlinou: Sčítací revizor: Jana Hamplová sčítací komisař

Sčítací revizor: Jana Hamplová sčítací obvod

0444 čp. 46, 94, 107, 118, 119, 120, 121, čp. 137, 150, 151, 171, 173, 185, 189 ul. K Jezu čp. 131, 132, 133, 134, 135, 136, 138, čp. 140, 141, 146, 147, 182, 183, 184 Klicperovo náměstí čp. 1, 2, 3, 75, 113, 177 ul. Na Lukách čp. 148, 149, 157, 158, 159, 160, 161, čp. 162, 163, 164, 165, 166, 167, 168, čp. 169, 170, 174, 175, 176, 178, 179, 180 ul. U Starého hradu čp. 62, 63, 64/E ul. Sovova čp. 95, 108, 145, 152, 153, 154, 155, 181

Marie Kubíková ul. 9. května

0445 čp. 6, 7 čp. 47 čp. 61, 93, 101, 102, 104, 105, 114, 115 čp. 50, 51, 52, 53, 54, 55 čp. 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, čp. 18, 39, 48, 49, 56, 57, 58, 60, 62, čp. 63, 64, 65, 67, 68, 69, 70, 71, 72, čp. 110, 116,142,143 Nábřeží J. Fučíka čp. 89 ul. Na Valech čp. 79, 80, 81, 82, 86, 98, 99, 100 ul. Říční čp. 73, 76, 77, 78, 83, 84, 87, 90, 103, čp. 117, 130 ul. U Starého hradu čp. 111

Jitka Haltufová ul. 9. května ul. Husova ul. Jungmannova ul. Klicperova Klicperovo nám.

4

sčítací komisař

sčítací obvod

0446 čp. 122, 123 čp. 21, 27, 28, 29, 31, 33, 34, 35, 36, 37, čp. 38, 40, 41, 42, 43, 96, 97, 109, 139 Husova čp. 44, 112 Na Lukách čp. 188 Pernštýnská čp. 124, 125, 126, 127, 128, 129, 172 Starobranská čp. 45 U Starého hradu čp. 20, 22, 23, 24, 25, 26, 74, 92, 106, čp. 156, 186, 187

Jana Kuncová ul. 9. května ul. Čelakovského ul. ul. ul. ul. ul.

Alena Kohoutová ul. Na Hatích

Nábřeží J. Fučíka ul. V Lipkách ul. Zapečská ul. Zámostecká

0447 čp. 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 11, 12, 13, 15, 18, čp. 59, 61, 64, 69, 70, 71, 72, 73, 74, čp. 75, 57/E čp. 37, 38, 40, 41, 42, 43, 55, 58, 62, 66 čp. 76, 77 čp. 10, 14, 19, 25, 35, 36, 44, 45, 46, 47, čp. 48, 49, 50, 51, 60, 63, 67, 68 čp. 1, 2, 16, 17, 20, 21, 22, 23, 24, 26, čp. 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33, 34, 52, čp. 53, 57, 65

Sčítací revizor: Hana Matějková sčítací komisař Danuška Pilná ul. Husova ul. Na Františku ul. Palackého

ul. Starobranská ul. Žiželická Kateřina Konášová ul. Alejská ul. Hálkova ul. Kollárova

ul. Na Františku ul. Žiželická

Jaroslav Hlídek ul. Dvořákova ul. Hálkova ul. Kollárova ul. Na Františku ul. Na Vinici ul. Petra Bezruče ul. Rooseveltova

ul. Žiželická Dana Dědková ul. Dvořákova ul. Na Vinici ul. Petra Bezruče ul. Pod Hřbitovem

ul. Žižkova

sčítací obvod 0448 čp. 2 čp. 54, 58, 71 čp. 3, 4, 5, 15, 16, 17, 19, 20, 21, 22, 23, čp. 24, 25, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 36, čp. 37, 38, 39, 40, 42, 46, 47, 48, 49, čp. 51, 52, 55, 57, 59, 60, 61, 66, 68, čp. 69, 70, 71, 72, 90, 98, 99, 107, 114, čp. 136, 137, 140, 142, 151, 165, 166, čp. 167, 168, 169, 174, 179, 192, 211, čp. 223, 227, 233, 236, 240, 243, 254, čp. 255, 260, 264, 274, 275, 280, 281, čp. 291, 297 čp. 1, 6, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 41, 67, 73 čp. 26 0449 čp. 289, 292, 293, 294, 295, 296 čp. 78, 94, 100, 116, 119, 122, 123, čp. 129, 130, 144, 150, 222, 234 čp. 56, 80, 88, 89, 96, 103, 104, 105, čp. 108, 110, 111, 112, 117, 121, 171, čp. 245 čp. 16, 32, 44, 73, 84, 85, 86, 238, 244, čp. 265, 287 čp. 7, 8, 18, 33, 34, 35, 54, 62, 63, 64, čp. 65, 74, 75, 76, 79, 81, 82, 83, 84, 85, čp. 86, 87, 91, 92, 93, 95, 101, 102, čp. 106, 109, 118, 120, 172, 173, 205, čp. 206, 212, 213, 219, 224, 225, 226, čp. 246, 256, 257, 266, 284, 298 0450 čp. 145, 146, 147, 152, 155, 156 čp. 158, 193, 214 čp. 141 čp. 26/E čp. 237 čp. 170, 202, 203 čp. 44, 50, 58, 131, 132, 133, 134, 148, čp. 148, 153, 154, 161, 162, 163, 164, čp. 175, 176, 177, 178, 207, 216, 220, čp. 229, 242, 248, 249, 250, 251, 258, čp. 261, 262, 263, 271, 290, 299 čp. 300 0451 čp. 159, 182, 183, 188, 195, 198, 208, čp. 215, 217, 218, 235, 252 čp. 230, 231, 232 čp. 97, 189, 191, 199, 201, 204, 228, čp. 239, 247, 273 čp. 68/E, 72/E, 89/E, 267, 268, 269, čp. 270, 272, 276, 277, 278, 279, 282, čp. 283, 288 čp. 45, 113, 115, 124, 125, 126, 127, čp. 128, 135, 138, 139, 143, 149, 157, čp. 160, 180, 181, 184, 185, 186, 187, čp. 190, 194, 196, 197, 200, 209, 210, čp. 221, 241, 253, 259, 285, 286

Sčítací revizor: Jana Tučková sčítací komisař Jitka Heřmanová ul. B. Němcové

ul. ul. ul. ul. ul.

Gollova Husova Jungmannova Klicperova Komenského

ul. Kozelkova ul. Palackého Vlasta Lusková ul. Gollova ul. Komenského ul. Kozelkova

ul. Pod Loretou

ul. Sokolská

Marie Bednárová ul. Dvořákova ul. Jiráskova ul. Klicperova ul. Lišická ul. Pražská

ul. Rooseveltova

Ing. Jana Hamplová ul. Lišická ul. Mládežnická

sčítací obvod 0452 čp. 24, 34, 35, 37, 38, 40, 41, 42, 68, čp. 127, 135, 145, 167, 168, 169, 170, čp. 178, 179, 457, 464, 465, 511, 576, čp. 577, 590, 591, 711, 780 čp. 490 čp. 105 čp. 43 čp. 13, 53, 54, 55, 56, 57, 58, 59, 80 čp. 5, 12, 29, 30, 31, 32, 33, 36, 44, čp. 46, 47, 48, 50, 117, 118, 124, 147, čp. 406 čp. 28, 51, 52, 447 čp. 60, 61, 62, 75, 77, 78, 79, 83 0453 čp. 361, 383, 384, 412, 444 čp. 36 čp. 23, 25, 26, 27, 39, 126, 128, 131, čp. 146, 183, 256, 257, 258, 259, 260, čp. 261, 266, 272, 278, 279, 280, 357, čp. 362, 363, 368, 381, 382, 386, 402, čp. 413, 414, 416, 445, 446, 483, 549 čp. 329, 330, 332, 333, 334, 335, 336, čp. 337, 338, 339, 340, 341, 342, 343, čp. 344, 345, 346, 347, 348, 349, 350, čp. 351, 352, 353, 354, 355, 358, 359, čp. 360, 370, 371, 403, 433, 434, 435, čp. 436, 460, 701, 739 čp. 400, 401, 450, 479, čp. 151 - strážní domek, čp. 152, 36/E 0454 čp. 21, 96, 160, 428, 429, 430, 431, čp. 432, 448, 470, 473, 704 čp. 474, 486, 501, 516, 521, 532, 537, čp. 551, 607, 684 čp. 81 čp. 39/E čp. 1, 2, 3, 4, 8, 9, 10, 14, 82, 84, 85, čp. 86, 87, 88, 89, 90, 91, 92, 93, 94, čp. 95, 98, 99, 102, 106, 107, 108, 109, čp. 110, 112, 114, 116, 141, 143, 144, čp. 171, 172, 173, 208, 212, 267, 268, čp. 270, 273, 397, 449, 481, 482, 712, čp. 781, 782 čp. 64, 65, 66, 67, 69, 70, 71, 72, 73, čp. 74, 76, 101, 111, 192, 262, 269, 321, čp. 379, 390, 471, 508, 517, 523, 623 0455 čp. 157, 637, 2/E, 61/E čp. 562, 563, 564, 565, 566, 567, 568, čp. 569, 570, 571, 572, 573, 596, 602, čp. 603, 604, 605, 606, 613, 614, 661, čp. 698, 724, 725, 726, 727, 728, 729, čp. 730, 731, 748, 749, 750, 752, 753, čp. 754, 755, 756, 757, 758, 759, 760, čp. 761, 762, 763,

5

Sčítací revizor: Jana Tučková

Sčítací revizor: Mgr. Zdeňka Valentová

sčítací komisař

sčítací obvod

Ing. Jana Hamplová ul. Na Vinici

0455 čp. 174, 175, 187, 203, 204, 231, 232, čp. 233, 234, 409, 410, 411 čp. 148, 150, 153, 197, 356, 514, 515, čp. 525, 536, 540, 541, 543, 544, 557, čp. 575, 595, 601, 630, 703, 784, 98/E

ul. Rooseveltova

sčítací komisař Jana Rozumová ul. Kozelkova ul. Krkonošská ul. Pražská ul. Sadová ul. Smetanova ul. Zimova

Sčítací revizor: Ivona Uchytilová sčítací komisař Miroslav Vencl ul. Fügnerova ul. Havlíčkova ul. Kozelkova ul. Nádražní ul. Riegrova

ul. ul. ul. ul.

Říhova Sadová Smetanova Svat. Čecha

Vlasta Havlínová ul. B. Němcové ul. Kozelkova ul. Máchova ul. Nádražní

ul. Riegrova ul. Říhova ul. Sadová ul. Švermova

ul. Zimova

Miluše Mašindová ul. Sadová ul. U Nádraží ul. Zimova

6

sčítací obvod 0456 čp. 228, 229, 251, 263, 264, 265, 292, čp. 315, 316, 318, 423, 589 čp. 222, 223, 224, 225, 227, 235, 247, čp. 248, 286, 287, 478 čp. 122, 125, 136 čp. 139, 194 čp. 162, 163, 176, 200, 201, 205, 206, čp. 207, 209, 210, 216, 220, 236, 238, čp. 239, 245, 246, 249, 250, 254, 255, čp. 281, 282, 285, 288, 289, 290, 291, čp. 319, 320, 389, 417, 526 čp. 244, 284, 317 čp. 213 čp. 155, 156, 165, 177 čp. 63, 161, 214, 215, 217, 218, 219, čp. 221, 237, 253, 369, 380, 387, 388, čp. 468 0457 čp. 137 čp. 134 čp. 129, 164, 226, 283, 322, 323, 331, čp. 484 čp. 130, 132, 133, 138, 159, 181, 182, čp. 211, 271, 275, 328, 451, 494, 545, čp. 608, 625, 686, 695, 783, 786 čp. 149, 184, 240, 385 čp. 324, 325, 326, 327, 365, 441, 487, čp. 556 čp. 166, 702 čp. 364, 366, 367, 372, 373, 374, 375, čp. 376, 377, 378, 391, 392, 394, 395, čp. 396, 398, 404, 418, 420, 421, 422, čp. 424, 425, 437, 438, 439, 440, 442, čp. 443, 452, 454, 524, 533 čp. 241, 242, 243, 393, 419, 531, 554, čp. 555 0458 čp. 560 čp. 491, 492, 493, 529 čp. 574, 592, 593, 594, 650, 699

Květa Halmichová ul. Chvojkova ul. Krkonošská ul. Nádražní ul. Poděbradova ul. ul. ul. ul.

SNP Tylova Vrchlického Zámecká

Iveta Hubená ul. Chvojkova ul. SNP

ul. Škroupova ul. Tylova

ul. Vrchlického

Eliška Birtusová ul. Družstevní ul. Tylova ul. Zámecká

sčítací obvod 0459 čp. 22, 123, 154, 180 čp. 713 čp. 15, 16, 17, 18, 19, 20, 113, 119, čp. 120, 142 čp. 97, 140, 198, 230, 274, 469, 480, 485, čp. 497, 499, 507, 519, 559, 597, 598 čp. 115 čp. 399, 405, 495, 496, 534, 535 0460 čp. 621, 627 čp. 121, 185, 186, 188, 189, 190, 191, čp. 193, 199, 202, 466, 619, 629 čp. 588 čp. 195,196,407,408,453,461,467,472, čp. 502, 503, 504, 505, 538, 636, 682 čp. 651 čp. 488, 489, 498, 509, 527, 528, 579, 616 čp. 512, 513, 580, 612, 617, 622, 624, 635 čp. 6, 7, 542, 581, 582, 583, 584, 585, 586, čp. 618, 631, 663, 683, 687, 688, 779 0461 čp. 638, 639, 640, 641, 642, 662 čp. 626, 633, 652, 653, 654, 655, 656, čp. 657, 658, 659, 660, 685, 689, 69O, čp. 691, 692, 693, 694 čp. 628, 643, 644, 645, 646, 647, 648, 700 čp. 664, 665, 666, 667, 668, 669, 670, čp. 671, 672, 673, 674, 675, 676, 677, čp. 678, 679, 680, 681, 696, 697, čp. 158, 500, 506, 522, 530, 548, 600, čp. 610, 611, 620, 632, 634, 710, 714, čp. 740, 741, 742, 743, 744, 745, 746, 1/E 0462 čp. 705, 706, 707, 708, 709, 764, 765 čp. 539, 547, 553, 561, 587, 599, 615 čp. 510, 520, 552, 578, 609, 649

Sčítací revizor: Danuše Vidiečanová sčítací komisař

sčítací obvod

Jiří Bendák ul. Klaretova ul. Selských Bouří ul. Spravedlnost ul. Vincence Beneše

0463 celá celá celá čp. 9/E, 56/E, 82/E

Ivana Fölklová

0464

Kladruby

Miluše Čáslavská

0465

Lučice

Eva Víšková

0466

Pamětník

Z policejních záznamů ! Z trestného činu maření výkonu úřed-

! Policie České republiky Obvodní

ního rozhodnutí byl obviněn 25ti letý muž ze Žiželic, který přesto, že mu byl vysloven zákaz řízení motorových vozidel, dne 8. 11. 2000 po požití alkoholických nápojů řídil osobní auto, se kterým v důsledku nepřizpůsobení rychlosti narazil do zaparkovaného osobního auta. Obviněnému za tento trestný čin hrozí trest odnětí svobody až na šest měsíců. ! Dne 18. 12. 2000 kolem 12.00 hod. došlo k vloupání do zaparkovaného autobusu před nádražím ČD v Chlumci n. C. 60ti letý muž z Hořic okr. Jičín se však dlouho z lupu netěšil a již druhý den mu vyšetřovatel sdělil obvinění z trestného činu krádeže dle § 247/1a, b, e tr. zákona. Dalším šetřením bylo zjištěnou, že obdobného jednání se dopustil i v dalších městech východočeského kraje.

oddělení Chlumec nad Cidl. žádá občany, kteří by mohli podat jakýkoliv poznatek k případu krádeže pískovcových koulí, které byly odcizeny z Mariánského sloupu na Klicperově náměstí v době od počátku měsíce října 2000 do 9. 12. 2000. Neznámý pachatel způsobil městu Chlumec nad Cidl. škodu ve výši 6 000 Kč. ! Vyšetřovatelem PČR bylo sděleno obvinění 27ti letému muži z Lužce nad Cidl., který dne 28. 11. 2000 v 15.40 hod. v Chlumci n. C. Kozelkově ulici napadl svého známého tak, že ho několikrát udeřil pěstí do obličeje a poté, co spadl na zem, ještě do něho kopal a za vlasy jej táhl několik metrů po vozovce. Muž utrpěl zranění, po kterém musel být hospitalizován v nemocnici Nový Bydžov. Obviněný muž je stíhán pro

Informační středisko VÝZNAMNÉ DNY ROKU 2001 BŘEZEN 3. 3. Den boje spisovatelů za mír 7. 3. Památný den ČR - výročí narození T. G. Masaryka (1850) 15. 3. Světový den práv spotřebitelů 20. 3. Mezinárodní den invalidů 21. 3. Mezinárodní den boje za odstranění rasové diskriminace 22. 3. Světový den vody 23. 3. Světový meteorologický den 24. 3. Den horské služby v ČR (výročí tragické smrti lyžařů Hanče a Vrbaty v r. 1913) Světový den TBC

trestný čin ublížení na zdraví a výtržnictví. ! Z trestného činu opilství byl obviněn 36ti letý muž, který po požití většího množství alkoholických nápojů dne 10. 12. 2000 řídil osobní automobil, se kterým v Rooseveltově ulici narazil do zaparkovaného osobního automobilu, na kterém vznikla škoda 53 000 Kč. Rozborem krve bylo zjištěno, že obviněný měl v době řízení v krvi 2,9 promile alkoholu. ! Závěrem Policie České republiky upozorňuje majitele a řidiče nákladních vozidel, aby s těmito vozidly parkovali na vyhrazených parkovištích, nebo v objektech a nezhoršovali životní prostředí obyvatelům města zejména při ranním startování. Dále je zde předpoklad porušení ustanovení § 25/3 z. č. 361/2000 Sb. npor. Zima

Ztráta paměti Ohlas: V Chlumeckých listech se občas objeví články, které k nám promlouvají z historie. Jsou lidé, kteří, aniž by utrpěli úraz hlavy, ztrácejí zájem o věci, které se děly a dějí kolem nich. Musíme si uvědomit, že minulost je neoddělitelná od přítomnosti a jak těžká je ztráta vlastního vědomí. V případu jednotlivce je to jasné, méně jasné už je, že by něco podobného mohlo potkat celou společnost. Je neustále nutné osvěžovat pamě_ historií, nezapomínat číst v tom, co po sobě zanechaly doby dávno minulé. Ti, kteří odkrývají souvislosti, plní vlastně roli lékaře našeho kulturního vědomí. Podotýkám, že nemají snadnou práci. Svědkové dávno zemřeli. J.C.

Trocha humoru Paní učitelka přivádí do třídy fotografa. „Společně se vyfotografujme, děti. Každý budete mít doma fotografii a uvidíte, jakou budete mít po létech radost, až budete moci říci: Tady vedle mě je Kája, tes už slavný lékař, tady je Monika - tes už slavná zpěvačka...“ A vzadu v lavici se ozve: „A tady paní učitelka - tes už nebožka...“ Jde pan Novák po ulici, pod okem modřinu, límec od saka utržený - a v každé ruce velký kufr.

„No ty vypadáš,“ povídá kamarád „kdo tě tak zřídil?“ „Manželka.“ „Kdyby mi tohle manželka udělala, tak bych ji roztrh v půli.“ „A co myslíš, že mám v těch kufrech?“ „Člověk, který nedokáže mluvit tak, aby mu ostatní rozuměli, je idiot. Chápeš?“ „Ne, tati.“ Přichází mladý herec do divadla a přináší zalepený doporučující dopis od

společného známého. Dopis končí slovy: „Hraje Hamleta, Radúze a mariáš. To poslední nejlíp.“ „Pane doktore, já tak strašně trpím... Radši mě zabte!“ „Prosím vás, mlčte a neraste!“ „Pane doktore,“ povídá matka chirurgovi před operací, „když už ten náš kluk bude v narkoze, nemohl byste mu taky přistříhnout vlasy?“ LV

7

KDO JE KDO v Chlumci n. C.? Nikdo z nás lidí se nemůže vymknout časové podmíněnosti svého pozemského individuálního bytí. Jedinou možností, jak lze žít déle, než nám dovolují naše zdravotní dispozice a životní podmínky, jak překonat zákony života a nezbytné smrti, je prožít svůj život tak, abychom i po smrti žili dál v paměti našich potomků, přátel, lidí, pro něž jsme něco znamenali. A vůbec nejlepší způsob, jak si zajistit dlouhodobou existenci na tomto světě, anebo dokonce i nesmrtelnost, je zanechat tu po sobě nehynoucí dílo, které nestárne a neztrácí svou hodnotu v proudu plynoucího času. Z toho hlediska vzato, stírá se předěl mezi těmi z našich zasloužilých občanů, kteří tu v dané chvíli žijí s námi, a těmi, kteří sice v nedávné či dávnější minulosti byli nuceni odejít ze života, ale z těch či oněch důvodů žijí nadále v našem povědomí. Jednou z velkých osobnosti města Chlumce, které neztrácejí nic na svém významu ani po smrti a jsou stále součástí života nejenom našeho města, ale i široké lidské pospolitosti daleko za jeho hranicemi, je muž, jehož životopis si dnes připomeneme.

Jan ŘÍHA Slavný český pomolog evropské, ba světové proslulosti. První okresní zahradník v Čechách, autor knihy České ovoce, která je biblí českého ovocnářství, známou daleko za hranicemi naší země a neustále sloužící k poučení i tvůrčí inspiraci pěstitelů. Pocházel z chudé rodiny. Jeho otec František Říha, narozený roku 1806, v době napoleonských válek, byl sluhou na velkostatku Kinských v Chlumci. Za ženu si vzal po brzké smrti své první manželky Annu Schallerovou. Ta mu porodila celkem 15 dělí, z nichž mnohé záhy zemřely, jak bývalo v těch dobách obvyklé. Jan, nejstarší z Říhových dětí, narozený 7. července 1853, projevil mimořádné duševní schopnosti. S výborným prospěchem absolvoval čtyřtřídní obecnou školu v Chlumci a rodiče jej dali do učeni k zdejšímu truhlářskému mistru Zvonečkovi. Byl tělesně slabý, takže se pro zvolené řemeslo příliš nehodil, a také k němu

8

ani nijak zvláš_ nepřilnul. Přesto se po třech letech výuční doby jako patnáctiletý stal truhlářským pomocníkem. Ve věku, kdy se později teprve nastupovalo do učení. Práce s dřevem však zdaleka nevyplnila celý prostor jeho zálib. Srdce jej táhlo čím dál silněji do světa rostlin. Raději než u ponku v truhlářské dílně pracoval v mistrově zahradě. Už jako učeň se s nevšední vervou zabýval pěstováním bource morušového a Česká jednota hedvábnická v Hradci Králové jej za vystavené hedvábí vyznamenala stříbrným spolkovým tolarem. Mistr jeho odbíhání od řemesla ovšem viděl velmi nerad. Často, ba čím dál častěji se s ním kvůli tomu dostával do rozporů. Začátkem roku 1874 jej propustil. Nastoupil jako dělník v zámku. Výdělek nestál skoro za řeč. Zámecký vrchní zahradník Vilém Táborský mu zařídil přijetí za učně od 1. ledna 1875 a po necelých dvou letech mu s radostí vystavil výuční list. Oceňoval jeho zaujetí pro zahradnickou práci, jeho píli a vynalézavost. Jan Říha byl přijat do stavu hraběcích zaměstnanců jako zahradnický pomocník. Značně si tím přilepšil na výdělku. Pro něj samého však bylo tím nejdůležitějším, že mohl dělat to, co ho těšilo ze všeho nejvíc. Být od rána do večera mezi květinami a stromy. Neznal nic, co by mu působilo větší radost a potěšení. Z peněz, které vydělal, i když jich stále nebylo dost, aby si mohl koupit všechno, co potřeboval, střádal penízky hlavně na ovocnářské knihy. Dychtil po rozšiřování a prohlubování svých vědomostí. Všímal si ovocných odrůd a stále se snažil, aby se dozvěděl něco nového ve svém zamilovaném oboru, do něhož se nořil s nevšední vášní a přičiněním. Když dostal na starost panské pěstitelské školky, uvedl je brzy do

zcela nebývalého, naprosto vzorného stavu. Jeho zaměstnavatelé oceňovali pracovní výsledky, kterými si získával pověst i postavení prvotřídního odborníka. Říha navázal roku 1881 kontakt s pražským zahradníkem Josefem Fialou. Ten jej povzbudil v jeho pěstitelských zájmech. V dopise mu radil, aby si založil pokusnou ovocnou zahradu, kde by mohl soustavně konat pokusy s roubováním stromů a pozorovat dosažené výsledky. Fiala osmadvacetiletému Říhovi přál plný zdar a v závěru svého dopisu vyslovil přesvědčení: Dočkáte se radosti! Ta radost ovšem nespadla z nebe a Jan Říha se jí také nedočkal ihned a bez vynaložení velkého a trpělivého úsilí. Zatoužil stát se žákem pomologického ústavu v Troji, o němž se doslechl. Obrátil se na svého hraběcího zaměstnavatele se žádostí o poskytnutí dovolené a potřebné podpory. Nebyl však pochopen. V jeho snaze vzdělávat se a zvyšovat svou odbornost viděl pan hrabě Oktavián nedostatek zaměstnanecké věrnosti a pohrozil mu výhazovem. Za těchto okolností se zahradník Jan Říha raději vzdal svých tužeb po rozvoji poznání a setrval v hraběcích službách až do 1. února 1890, kdy neodolal nabídce, aby se podílel na sadovnické úpravě výstaviště pro chystanou velkolepou zemskou výstavu. Už tehdy si získal proslulost ve svém oboru. Vědělo se o něm, že je výborný ovocnář, ale přesto po skončení prací na výstavišti nemohl dlouho najít vhodné zaměstnání. Teprve roku 1892 mu je opatřil okresní starosta Václav Vacek, sám ovocnář a školkař, který dovedl ocenit mimořádné znalosti a schopnosti Jana Říhy. Dík Vackově prozíravosti a velkorysosti se podařilo prosadit zřízení funkce okresního zahradníka, do níž byl jeho přičiněním ustanoven Jan Říha. Tím se celý život nadaného pomologa, který se samostatným vzděláváním dopracoval k nejvyšším metám znalostí ve svém oboru, dostal na koleje vedoucí k vrcholným úspěchům. Navázal a vedl korespondenci s největšími tehdejšími evropskými kapacitami v tomto oboru, s Lucarem z Reutlingenu, Müllerem z Tulnerbachu u Vídně, s dr. Dieckem z Zoeschenu, českým pomologem Jaroslavem Němcem, se Simirenkem, knížetem Gagarinem z Ruska, s Wikarym z Bolzana, hrabětem Attemsem z Vídně, Trautenbergem a jinými špičkovými odborníky. Roku 1894 byl knížetem Gagarinem pozván na mezinárodní pomologickou výstavu do Petrohradu.

Po návratu cestoval po Německu, zajížděl do Vídně, Záhřebu i jinám a všude přednášel, diskutoval, radil a zároveň čerpal nové poznatky. Jen pozvání do Budapešti z vlasteneckých důvodů odmítl, ač tam byl pozván královským vrchním zahradníkem Ilsemanem. Pilným studiem teorie i praxe ovocnictví se Říha postupně stal nejlepším českým znalcem ovocných odrůd, hlavně jádrovin. Okresní školka v Chlumci nad Cidlinou se pod jeho vedením stala pomologickou zahradou světové úrovně. Říha tu shromažsoval všechny ovocné pěstitelské novinky, o nichž se dozvěděl nebo které sám vypěstoval. Pro nedostatek prostoru někdy rouboval 30 až 50 odrůd na jeden strom, jen aby nemusel rezignovat na pokusnické možnosti. Jako svrchovaný znalec a tehdy naprosto bezkonkurenční odborník byl na všech ovocnářských výstavách žádán o převzetí funkce rozhodčího soudu pro pojmenování odrůd. Nedlouho poté, co se stal okresním pomologem v Chlumci nad Cidlinou, byl přizván k spolupráci na Thomayerově spise České ovoce. Spřátelil se s vynikajícím pomologem Prochovým ze Sloupna u Nového Bydžova, autorem výkladu pomologických hesel Sitenského Hospodářského slovníku naučného, byl jmenován čestným členem mnohých zahradnických spolků. Roku 1911 byl povolán do kuratoria Zemského ústavu pomologického v Troji, kam se před lety marně toužil dostat. Byl bezesporu nejpilnějším a nejerudovanějším členem Ovocnického spolku pro království České. Své znalosti pak vložil do obsáhlého díla nazvaného po Thomayerově vzoru rovněž České ovoce. Lišil se však od tohoto díla větší obsažností, popsal navíc na šedesát druhů jablek, dále třešně, višně, slívy, švestky, meruňky, broskve, angrešty, rybíz a maliny. Knihy byly vydány v několika svazcích v krásné grafické úpravě s barevnými obrázky. Bylo to záviděníhodné dílo, které nalezlo velký ohlas i v cizině. I druhé vydání v roce 1920 bylo záhy rozebráno. Jan Říha samozřejmě pilně publikoval i v odborných pomologických časopisech Česká flora, Pomologické listy a hlavně psal do Ovocnických rozhledů, měsíčníku Československé jednoty ovocnické, ale i do některých odborných německých pomologických časopisů. Kromě pomologie hluboko pronikl i do znalostí botaniky. Vedle obrovského pracovního vytížení ve svém oboru se dlouhá léta věnoval správě chlumecké okresní stravovny, vysazování četných stromo-

řadí, upravil sadovnicky chlumecký hřbitov, kde byl u vchodu po jeho smrti umístěn jeho hrob s monumentálním náhrobkem. Zaměřoval i tra_ železniční odbočky do tehdejší sušárny čekanky v místě dnešního manipulačního skladu. Na jaře 1919, nedlouho po vzniku Československé republiky, pověřilo ministerstvo zemědělství Jana Říhu soustavným průzkumem československého ovocnictví a založením přípravné ovocné školky pro budoucí Pomologické arboretum o předpokládané rozloze asi 100 ha. Ačkoli mu tehdy bylo již přes 66 let a nebyl zcela zdráv, vrhl se do plnění tohoto úkolu s mladistvým elánem. Spatřoval v něm splnění své mladické tužby: soustředit všechny známé odrůdy ovocných stromů z naší klimatické oblasti k badatelským a šlechtitelským účelům. K výkonným školkařským pracím byl přijat mladý zahradník V. Karas, který pod Říhovým vedením pracoval v nové školce založené v sousedství dosavadní okresní školky. Je zaznamenáno, že tu bylo našlechtěno na 2000 odrůd na rozmanitých ovocných podnožích v celkovém počtu téměř 30 000 stromků. Na podzim roku 1921 vyzvalo ministerstvo Ing. Dr. Karla Kamenického, který se právě vrátil ze studijního pobytu ve Francii, aby se specializoval v pomologii u Jana Říhy. Sám o tom píše: „Do tiché pracovny Říhovy podrobným studiem ovocnářským byly nakoupeny vzácné knihy, mikroskopy, fotografické přístroje, přesné váhy a jiné vědecké pomůcky, které oživily Říhovu radost z práce netušenou měrou. Žel, že tato naše spolupráce dlouho netrvala.“ V roce 1921 a 1922 dočkal se Jan Říha uznání svého životního díla, když byl po zásluze jmenován čestným členem Sdružení absolventů vyšších škol zahradnicko-ovocnických a vinařských, Národní společnosti zahradnické a Svazu československého zahradnictva. Jediné, čeho se nedočkal, bylo založení Státního pomologického arboreta v Újezdě u Průhonic, pro něž připravil tisíce stromků. Ing. Kamenický, jeho spolupracovník a obdivovatel, líčí závěr jeho záslužného života: „Na požádání ředitelství chlumeckého velkostatku provedl v sychravý den koncem června roku 1922 odhad úrody jaderného ovoce... Po návratu z cesty byl nucen ulehnouti. Trápen nečinností snažil se povstati - ale po dvou dnech ulehl znovu pod tíhou smrtelné choroby. Plicní tuberkulosa, proti níž úporně bojoval po dlou-

há léta vzornou životosprávou i péčí druhé své manželky Anny, dokončila zhoubné dílo odpoledne dne 12. července 1922. Zemřel, obětavě ošetřován chlumeckými lékaři, primářem Dr. Cibulkou a Dr. Krýžem, jemuž byl přítelem, tiše, jak žil. V den pohřbu sešli se v Chlumci n. C. přečetní přátelé Říhovi z blízka i z dáli, aby se poklonili památce dělníka božího, osobně milého, poctivého a krajně svědomitého. A sešli se i po druhé, v den 28. října 1923, kdy tělesné pozůstatky velikého Mrtvého byly uloženy do čestné hrobky na chlumeckém hřbitově. Prostý pomník, tesaný mistrem Úprkou, nevtíravě hlásá, že pod ním spočívá tělo vzácného pracovníka, který pro ovocnictví československé vykonal více než mnozí slavní pomologové zahraniční pro své státy.“ Ing. Kamenický zakončil svou vzpomínku pietním přáním: „Budiž nehynoucí čest jeho památce!“ Jan Říha si bezpochyby zaslouží i dnes nejvyšší uznání a pocty. A pokud pohlíží na svůj Chlumec ze zahradnického nebe, má jistě radost nejenom z toho, že na něj nezapomínáme, ale že v jeho šlépějích se ubírají další Chlumečáci, jako třeba pan Louda anebo Odon Celler. Karel Richter

Chvála života „z cípku mušelínu“ Chval jitro, když slunce vyhoupne se z červánků na nebeskou báň. Chval dětství, když motýl usedne si na drobnou dětskou dlaň. Chval poledne, když pod žhnoucím sluncem zlátnou klasy. Chval dospělost, když tělo i duch dorůstá krásy. I večer chval, když v korunách stromů zpěv ptačí doznívá. Chval stáří, když na skráních s léty stříbro přibývá. Chval studánku z níž čistou vodu piješ. Chval život, život je láska s níž ve svém srdci žiješ. Mi-HLA

9

Chlumecká škola se hlásí

Mezilidské vztahy Jan Werich: „Přátelství je součást lidského štěstí“. Velcí lidé mají právo na velké myšlenky a my malí máme povinnost o nich přemýšlet. Busme na chvíli „malými rybami“ a podívejme se kolem sebe. Kolik je kolem nás opravdového a čistého přátelství? Nikdo nepochybuje, že přátelství je krásný lidský vztah. Psychologové tvrdí, že přátelství je trvalejší než láska, ale slabší než závist. Se schopností přátelit se se asi člověk rodí. Je to boží dar, který můžeme jen tiše závidět. Znáte přece lidi, kteří vstoupí do společnosti a za okamžik se všechno kolem nich točí? Takový člověk své city a sebe rozdává lehce a s úsměvem. A druhý nepochybuje o jeho kvalitách. Jste-li pozorovateli, závidíte a máte dojem, že tihle š_astlivci mají všechno snadné a život jako peříčko. Omyl! Stačí, aby sledovaná „hvězda“ ztratila světlo (třeba světlo peněz, existenční žebřík) a rázem všichni dobří rodáci hledají jasnější hvězdu. A pak my, obyčejní lidé, jsem rádi, že nejsme tou vyhaslou hvězdou, na kterou se ukazuje na ulici: „Byl to můj dobrý kamarád“. Z hvězdy zbyl pocit, že živý člověk byl společensky pohřben. Existují ovšem i opravdová trvalá, ba letitá přátelství. Takový vztah se nevystavuje ve výkladní skříni, nemusí to být honosné, náročné a bouřlivé přátelství, může plynout jako říčka mezi dvěma břehy, ve stínu stromů. Mezi opravdovými přáteli musí padnout bariéra peněz, musí platit: „Když mě zavoláš, přijdu….“ (Druhá strana nesmí ale volat zbytečně). Tohle pravidlo musí platit trvale a bez omluvy. Trvalá přátelství prošla řadou zkoušek. Stín, světlo, stín a stín. Kdo krize přestál, vydržel, odolal, je opravdový kamarád. A jací jste vy? Napište nám Vaše příběhy o přátelství. S Vaším souhlasem je v úpravě otiskneme.

10

I když jsme šes[áci, máme rádi pohádky. Skoro všechny už známe, a tak jsme vytvořili vlastní. Erbenovi ani Němcové se nevyrovnáme, ale snad si je rádi přečtete.

Konec jednoho krále V jedné malé vesničce poblíž království byla chudá chatrč. Tam žil Matěj se svou ženou Eliškou a dvěma dětmi, starší Maruškou a mladším Jeníkem. Jeník jednou povídá: „Mami, já mám hlad. Maminka mu odpověděla: „Víš, Jeníku, my nemáme žádné peníze, jídlo ani dřevo. Počkej, za chvíli se vrátí tatínek a něco nám přinese“. Jeník si lehl do postýlky a odpočíval. Za chvilinku přišla Maruška a zeptala se „Mami, kdy už se vrátí tatínek? Já mám hlad“. Maminka na to odpověděla: „Za chvíli je tady. Neboj“. Matěj se vrátil domů a smutným hlasem řekl: „Eliško, král mi práci opět nezaplatil“. Eliška se zamračila: „Když nám pan král nechce dát peníze, vezmem si je sami!“. Matěj se zarazil a řekl: „Počkej, na to se musí chytře“, přemýšlel a dodal: „Shromáždíme několik lidí, půjdeme na hrad a tam krále poprosíme. Určitě nám něco dá“. Za pár dní dorazilo na hrad asi sto lidí a Matěj králi povídá: „Tihle lidé nemají jídlo, peníze ani dřevo na topení. A tak tě prosím o trochu pro každého“. „Takovým žebrákům já nic nedám“, rozkřikl se král. Najednou všichni lidé zakřičeli. „Aby tě čert vzal, lakomý králi!“ V tu chvíli se nad královstvím zablesklo a objevil se čert, který pravil: „Konečně to někdo vyslovil, půjdeš se mnou, králi, do pekla!“ Opět se zablesklo a čert zmizel i s králem. Maruška se zeptala: „Kdo tes bude náš král?“ „Nikdo žádného krále nepotřebuje, vystačíme si sami“, dodal Matěj. Od té doby se jim žilo pěkně, všichni lidé měli všeho dostatek. Petra Hlubučková, 6.A

O ztraceném papouškovi V jedné zemi vládl král, měl všeho nadbytek, jídla i pití. Lidé v jeho zemi však bydleli v chudých chatrčích, hladověli a trpěli bídou. Neměli čím topit, zato u krále bylo teplo. Lidé za ním chodili i s prosbou o pomoc, ale on nikoho nechtěl ani slyšet. Král měl tři dcery. Všechny princezny vychovávala stará chůva. Nejstarší se jmenovala Jitka, prostřední byla

Jana a nejmladší dostala jméno Eliška. Král měl rád všechny své dcery, ale nejvíce si oblíbil nejstarší Jitku, protože byla stejná jako on. Ve vsi žil se svou maminkou chudý mládenec Jirka. Bydleli v malé chaloupce na konci vesnice. Jednoho dne, když neměli co jíst, se Jirka rozhodl, že půjde na zámek poprosit o službu. Cestou přes zámecký park uviděl nejmladší princeznu Elišku, jak na lavičce pláče. Moc se mu líbila, a proto se jí zeptal: „Proč pláčeš, princezno?“ Eliška se rozplakala ještě víc, ale potom vysvětlila, že se jí ztratil ochočený papoušek a že pan král nechal vyhlásit, kdo papouška najde, dostane odměnu, jakou si vybere. Jirka nezaváhal ani minutu a řekl: „Já ti papouška najdu, jen mi pověz, jak vypadá.“ Eliška mu popsala krásného bílého papouška s velkýma černýma očima a s chocholkou na hlavě. Potom Jirka už na nic nečekal a rozběhl se hledat ztraceného papouška. Prošel každý zámecký kout, vylezl snad na všechny zámecké stromy, ale bílý ptáček nikde nebyl. Až najednou uviděl cosi bílého u velkého starého stromu. Byl to on. Chytil se do pytlákova oka a nemohl ven. Jirka papouška osvobodil a nesl ho hrdě na zámek. Měl trochu strach, protože věděl, jaký pan král je. Eliška ho přivítala s otevřenou náručí a řekla: „Milý Jirko, děkuji ti za svého papouška. A nyní můžeš vyslovit, jakou chceš odměnu.“ Jirka se uklonil před panem králem i před princeznou a řekl. „Chtěl bych princeznu Elišku za ženu“. Král se nejdříve rozzlobil, ale potom si uvědomil, že takhle nebude muset dát nic ze svých peněz ani ze svého bohatství, a tak souhlasil. Jirka si odvedl Elišku do chaloupky ke své mamince a byli spolu moc š_astni. Jaroslav Kopřiva, 6. A

Anketa:

Okénko do školy (Pokračování)

Na otázku: Který předmět bys učil nejraději, kdybys nevyhnutelně musel být učitelem? (Tato otázka byla zvolena záměrně „obráceně“. V podstatě měla znít: Který předmět máš nejraději, ke kterému předmětu máš pěkný vztah, rozumíš mu tak dobře, že by ses mu mohl věnovat v životě, v povolání). Zájemce si všimne, jak se rok od roku mění výběr, jako kdyby se krystalizoval zájem dětí, či mají větší rozhled. Pokud anketu sledují rodiče, měli by svému dítěti pomoci s volbou povolání, ve kterém se oblíbenost může uplatnit. Nebezpečná je totiž volba povolání podle atraktivnosti a finančního efektu. V budoucnosti může být všechno obrácené (tj. pracovní trh se určitým povoláním přesytí!).

8.C (14 let): chlapci: zeměpis (1), fyzika (2), chemie (1), tělesná výchova (4), přírodopis (2), informatika (2), cizí jazyk (1) dívky: dějepis (5), anglický jazyk (1), přírodopis (1), tělesná výchova (3), hudební výchova (1), výtvarná výchova (1) 9.C (15 let): chlapci: tělesná výchova (3), matematika (2), zeměpis (2), dějepis (4), fyzika (1), informatika (1), občanská výchova (1) dívky: tělesná výchova (5), chemie (3), český jazyk (4), výtvarná výchova (3), přírodopis (2), matematika (2) Zajímavé byly i odpovědi na otázku: Které povolání by sis bez ohledu na známky (tj. prospěch) vybral? Čtenář si všimne, jak ubývá zájem o řemesla, která v budoucnu (v EU) budou určitě atraktivní a nedostatková!

A tem stav:

Výsledky zájmu:

7.C (13 let): chlapci: přírodopis, tělesná výchova, informatika dívky: angličtina (2), tělesná výchova (5), hudební výchova (2), výtvarná výchova (3), dějepis (8), český jazyk (3), přírodopis (2)

7.C chlapci: automechanik (2), kuchař (2), kybernetický ústav (1), neví (zbytek) dívky: hotelová škola (1), sekretářka (3), cukrářka (2), lékařka (1), zdravotní sestra (1), moderátorka (3), chovatelka (1), učitelka (3), jazyková

Dobrovolníci v DD V Podzámčí Mimo profesionálů, zaměstnaných v domově na plný úvazek, pracují se seniory také dobrovolníci. Na výzvu zveřejněnou v některém z minulých čísel Chlumeckých listů reagovali někteří občané Chlumecka velmi kladně. Od začátku roku se nám podařilo začlenit do programu aktivizace seniorů nový šachový klub. Každý čtvrtek se schází čtyři chlapci ve věku 10-15 let - Michal Kadava, Standa Petřina, Zdeněk Jeníček a Petr Čermák - s našimi seniory a hrají nejen šachy, ale i dámu a karty. Velký přínos pro domov přinesla práce paní K., která chodí k nám na domovinku třikrát v týdnu a pomáhá v klubu ručních prací s pracovní terapií, šije, plete našemu 97letému dědečkovi maxiponožky, prochází se s obyvateli. Další dobrovolnicí je paní Zdena Jeníčková, která se věnuje především našim mentálně postiženým děvčatům. Za dobrovolnou práci pro seniory v domově důchodců děkujeme všem výše jmenovaným. Další občany Chlumecka, kteří by po-

mohli, předali své zkušenosti a chtěli trávit čas v příjemném prostředí, ve společnosti, rádi uvítáme. Dalším malým zpestřením života obyvatel DD, zvláště těch ležících a méně pohyblivých, je canisterapie, jinak laicky řečeno „léčba psem“. Mnohdy bývá kontakt člověka s okolím ztížen mnoha problémy, ale psi tyhle potíže s komunikací nemají. Nevadí jim, že je někdo těžce nemocný nebo starý. Dovedou dávat lásku bez výhrad. I proto si canisterapie postupně získává své přívržence nejen v ústavech pro tělesně a mentálně postižené, v domovech důchodců a nově i v dětských domovech. V Podzámčí máme pejska Batula od roku 1998, nyní provádíme tuto terapii systematicky a pravidelně. Terapeutka navštěvuje babičky a dědy, kterým třeba tolik nevyhovuje společnost ostatních, ale s pejskem se vždy rádi pobaví. V půli ledna proběhlo druhé kolo 3. ročníku Seniorské ligy a Ligy mentálně postižených v šipkách a kužel-

škola (1), hudební škola (konzervatoř) (2). 8.C: chlapci: lékař (1), právník (1), učitel (1), truhlář (1), programátor (3), automechanik (2), řidič (1), architekt (1) dívky: zvěrolékařka (1), historička (1), astronomka (1), aranžérka (1), trenérka sportu (2), manažérka (1), učitelka (2), zdravotní sestra (1) 9.C: chlapci: barman (1), automechanik (2), truhlář (1), policista (1), prof. fotbal (1), chovatel koní (1), kuchař-číšník (4) dívky: podnikatelka (1), kosmetička (1), zdravotní sestra (1), veterinářka (1), právnička (1), kuchařka-cukrářka (2), kadeřnice (1), policistka (1), sekretářka (2), tlumočnice-překladatelka (1), grafička (1) Další část ankety skončila. Pokud odpovědi dětí byly myšleny zcela vážně (situace tomu nasvědčovala), měli by si rodiče i děti uvědomit, jaká cesta (tj. škola - školy) je čekají na cestě k vysněné metě. A my dospělí si můžeme myslit, že by se nám některá atraktivní povolání také líbila. Ovšem…? Už nejsme na startu! Zpracoval kabinet českého jazyka (Vá, Km)

kách. Týden poté nás navštívilo klamošské divadélko se svou nově nastudovanou hrou Černá kočka. Tentokrát dostali hereckou příležitost i nejmladší pětiletí členové souboru. Představení se velmi líbilo. Poslední lednový den se konala další přednáška Akademie III. věku na téma Bylinky a určování diagnozy. Podobná přednáška byla uspořádána vloni v říjnu, a pro velký úspěch jsme ji zopakovali, nebo_ nebylo v silách lektorek zodpovědět všechny dotazy. A závěrem stručná informace o chystaných akcích v únoru: 7. 2. Valentýnské odpoledne 14. 2. Akademie III. věku 15. 2. Ples mentálně postižených v ÚSP Opočno 21. 2. Seniorská liga - 3. kolo 22. 2. Liga Mentálně postižených - 3. kolo 23. 2. Plavání seniorů v Lázních Hradec Králové 28. 2. Masopust a průvod masek domovem důchodců Daniela Lusková sociální pracovnice

11

Zápis dìtí do Mateøské školy Podìbradova a Beruška se bude konat ve dnech od 5. 3. do 16. 3. 2001.

Mateřská škola Poděbradova zve k zápisu Po roce je tu opět zápis do mateřských škol. Pro každé dítě znamená toto období významný mezník v jeho životě. I mnoho rodičů nese tuto změnu s lehkým rozechvěním. Následující řádky by Vás měly přesvědčit, že Mateřská škola Poděbradova je na vstup nových svěřenců dobře připravena.

Co nabízíme? ❤ do třech tříd je možné zařadit děti podle jejich věku nebo zájmu,

❤ možnost spolupráce se Speciálním pedagogickým centrem „SVÍTÁNÍ“ v Pardubicích a Pedagogicko-psychologickou poradnou pro děti s vývojovými poruchami v Hradci Králové, ❤ spolupráci se základní školou, ❤ „Dny otevřených dveří“ pro rodiče, ❤ děti mohou zvolit způsob odpoledního odpočinku, od jarních měsíců předškolní děti místo spánku chodí ven, ❤ pravidelné zábavné akce: vánoční a mikulášská nadílka, pečení cukroví, karneval, vítání jara, zimní a letní olympiáda, oslavy MDD, stanování s opékáním párků, týdenní pobyt na horách, výlet do ZOO, letní koupání v bazénu, časté návštěvy divadla a kina, pěší výlety do okolí města, oslavy narozenin dětí.

Co je u nás nového? ❤ 1x týdně navštěvujeme saunu, ❤ pravidelně docházíme za „seniory“ do DD „V Podzámčí“ (společné malování, cvičení, zpívání, pečení cukroví, besídky),

❤ školu mohou navštěvovat i děti mladší tří let, ❤ rozvoj v oblasti matematických představ, jazykové, literární, pohybové, výtvarné, pracovní a hudební výchovy, ❤ přípravu dětí na vstup do základní školy, ❤ kvalitní logopedickou péči, která je konzultována s kvalifikovanými pracovníky ze Speciální ZŠ pro děti s vadami řeči v Choustníkově Hradišti, ❤ základy hry na zobcovou flétnu (v krátké době děti zahrají jednoduchou píseň podle notového záznamu), ❤ pravidelné cvičení v sokolovně na tělocvičném nářadí, základy aerobiku pro děti a lerngymnastiky (cvičení pro zvýšení pozornosti a koncentrace), ❤ hudebně-pohybovou výchovu, kde děti mají možnost vyzkoušet si hru na různé hudební nástroje, sólový, skupinový zpěv a vyjádření hudby pohybem, ❤ plavecký výcvik pro starší děti v jičínském bazénu, ❤ uplatňování nejnovějších metod práce z odborných seminářů, které se vztahují k předškolní výchově,

12

❤ každé úterý se u nás scházejí maminky s dětmi („Klubíčko“), ❤ v MŠ jsou integrovány i děti s různým druhem postižení. Věříme, že jsme Vás přesvědčili, že u nás budou naše děti spokojené, a že jim naše práce pomůže úspěšně zdolat vstup do celoživotního vzdělávání. A[ se Vám a Vašim dětem u nás líbí pedagogický kolektiv MŠ Poděbradova

MATEŘSKÁ ŠKOLA BERUŠKA, UL. POD LORETOU, ZVE K ZÁPISU DĚTÍ DO MATEŘSKÉ ŠKOLY Rok utekl jako voda, bude březen a s ním i zápis těch nejmenších do naší mateřské školy Beruška. Zápis proběhne ve dnech 5. 3. - 16. 3. 2001.

Na co se u nás můžete těšit? Pro děti jsou připraveny čtyři útulné třídy, které jsou vybaveny vším, co je třeba k harmonickému rozvoji Vašeho dítěte. Do 1. třídy chodí „ko_átka“, do 2. třídy „kytičky“, do 3. třídy „motýlkové“, do 4.třídy „sluníčka“. Výchovná práce není nahodilá, s týdenními plány se rodiče mohou seznámit na nástěnkách v šatně. Kromě literární výchovy, hudební výchovy, výtvarné výchovy, tělesné

výchovy, pracovní výchovy, jazykové výchovy, matematických představ a rozvíjení poznání, které se v celém týdnu prolínají, mohou děti navštěvovat kroužek výtvarné výchovy, pracovní výchovy, veselé pískání na flétnu a tělovýchovný kroužek. K tomuto účelu slouží třída nově vybavená tělovýchovným nářadím. Ve všech třídách provádíme individuální logopedickou péči.

Výchovně vzdělávací práce v naší MŠ je orientována na prohlubování spolupráce s rodinou: ❀ ❀ ❀ ❀ ❀ ❀ ❀ ❀ ❀

společně pořádáme drakiádu, sběr starého papíru, dny otevřených dveří „Mámo, táto, pojs si se mnou hrát“, vánoční besídku a posezení s rodiči, zájezd s rodiči do plaveckého bazénu, karneval pro děti, oslavujeme Den matek, MDD v Říhově domě, rozloučení se školáky.

13

❀ loučíme se se školáky, soutěžíme a spíme v MŠ, ❀ v letních měsících využíváme pěkně vybavenou zahradu a mlhoviště, ❀ na ukončení roku jezdíme na výlet, ❀ navštěvujeme městskou knihovnu, hasičskou zbrojnici, závod Pleas, ❀ dětské práce vystavujeme v městské knihovně, ❀ účastníme se celostátních výtvarných soutěží.

Další oblastí, na kterou se hlouběji zaměřujeme, je ekologická výchova: ❀ spolupracujeme s Ekocentrem Paleta Pardubice - děti si vlastnoručně zhotovily míčky z ovčí vlny, svíčky ze včelího vosku, ručně dělaly papír apod., ❀ oslavujeme Den Země - ekologické vycházky ke studánce Na Františku, ❀ vycházka na farmu koní Ostrov, ❀ vycházky do lesa, ❀ každý rok vyjíždíme do školy v přírodě, ❀ celoročně pozorujeme přírodu a změny v ní v souvislosti s ročním obdobím.

Spolupracujeme ❀ ❀ ❀ ❀ ❀

Co ještě může MŠ Beruška Vašim dětem nabídnout? ❀ ❀ ❀ ❀ ❀ ❀

plavecký výcvik, návštěvu kina, divadla, do MŠ zveme loutkoherce, oslavujeme svátek a narozeniny dětí, pořádáme besídky pro důchodce, oslavujeme Mikuláše, Vánoce,

se ZŠ, děti i učitelky navštěvují školu, se ZUŠ, s Pedagogicko psychologickou poradnou, s dětským lékařem, zubním lékařem.

Srdečně Vás zveme k prohlídce naší školičky ve dnech zápisu, kde Vám rády poskytneme další informace. Na Vaši návštěvu se těší

Co nového na knižních pultech Vánoce se překulily a je tu nový rok, nové starosti, nové radosti a opět naše malá pomůcka pro orientaci čtenářů v knižních titulech. Nakladatelství Motto přišlo těsně před koncem roku s reedicí klasické norské ságy o nespoutané vášni a divoké přírodě Trygve Gulbranssen VĚČNĚ ZPÍVAJÍ LESY, která byla od svého prvního vydání přeložena do více než třiceti jazyků. Nyní přináší zmíněné nakladatelství čtenářům druhý díl této ságy s názvem VANE VÍTR Z HOR. Z dalších titulů nakladatelství MOTTO stojí jistě také za zmínku dotisk románu Barbary Nesvadbové ŽIVOT NANEČISTO a humoristický román Luiselly Flumiové JAKO ŽENA NULA. Nakladatelství Domino, známé vydáváním napínavých thrillerů, přináší dotisk úspěšného románů Jeffery Deavera SBĚRATEL KOSTÍ, který byl také zfilmován, v únoru 2000 byl uveden

i do našich kin a v současné době stále figuruje na žebříčku nejpůjčovanějších videokazet. Dalším románem v tomto nakladatelství je POSLEDNÍ KOJOT od Michaela Connelly, představitele detektivní americké tvrdé školy. A do třetice dotisk thrilleru Borise Starlinga MESIÁŠ. Nakladatelství Olympia obohacuje v této době sportovní dokumenty o titul Jaroslava Šálka ČESKÝ FOTBAL, 1901/2001. Kniha je určena fotbalovým fanouškům, podrobně mapuje historii českého fotbalu od založení prvních klubů až po současnost. Zároveň s tímto titulem vydává nakl. Olympia PRAVIDLA FOTBALU platná od 1. 7. 2000 zpracovaná Pravidlovou komisí ČMFS. Zároveň s novým rokem přichází i nové starosti s daněmi a tedy nejžhavější novinky: Nová pravidla silničního provozu, Zkušební testy k nové zákon-

Jak zjistíme nadváhu? Svátky, ale hlavně sváteční lahůdky opět způsobily, že součásti oděvu nedopneme a dáváme si za úkol nějaký ten kilogram shodit. Jak ale zjistíme, jaká je naše ideální váha? Jak jsme na tom se svou váhou zjistíme z jednoduchého testu. Za příklad nám poslouží člověk vážící 100 kg, vysoký 1,70 m. Jeho BMI (t.j. váhový index) je 100 : (1,7 x 1,7) = 34,6. Tím jsme zjistili, do jaké váhové kategorie paří.

14

BMI menší než 18,5

- podváha

BMI 18,5 až 25

- hmotnost ve zdravém rozmezí

BMI 25 až 30

- nadváha, zvýšené zdravotní riziko

BMI větší než 30 - obezita, zdravotní riziko vysoké Z hlediska zdravotních rizik je ale důležité i rozložení tuku v těle. Čím

kolektiv MŠ Beruška

né úpravě pravidel silničního provozu, platné od 1.1.2001, Zákoník práce, Daňové zákony, platné pro rok 2001, Obchodní zákoník, Zákon o živnostenském podnikání atd. Ještě informace o nejprodávanějších titulech před koncem loňského roku: beze sporu nejprodávanější knihou se staly BANÁNOVÉ RYBIČKY Haliny Pawlovské, na druhém místě to byl titul TOULKY ČESKOU MINULOSTÍ - 8. díl a na místě třetím Dick Francis MÍSTO PRO TŘINÁCT. A pro malé čtenáře několik zajímavých knih z nakladatelství LIBREX: 12 NEJKRÁSNĚJŠÍCH POHÁDEK, knížkové leporelo ŠEL ZAJÍČEK BRÁZDOU, knížkové leporelo MOJE PRVNÍ KNÍŽKA (také v anglické verzi) a MOJE DRUHÁ KNÍŽKA (opět i v anglické verzi), BARBÁNEK - VELKÁ KNIHA DOBRODRUŽSTVÍ, VELKÁ KNIHA PRO MALÉ DĚTI, NEŽ PŮJDU DO ŠKOLY, POVÍDEJ POHÁDKU, SKÁKAL PES PŘES OVES, HALÍ BELÍ a mnoho dalších. K. Miffková

více je ho uloženo v oblasti hrudníku a břicha, tím vyšší je riziko zdravotních komplikací. Abychom se co nejrychleji dostali do přijatelné váhové kategorie, vykonejme každý den, bez přejídání se a dle svých momentálních zdravotních a fyzických možností, dlouhou procházku svižnou chůzí. (Např. 3x obejít zámecký park.) Z úbytku nadváhy budeme mít nejen radost, ale i dobrý pocit, že jsme vykonali něco pro své zdraví. Mi-HLA

A. Lauterbach

ARMON A SYLVA Kapitola první

JÁ S VÁMI JSEM SE PŘIŠEL ROZLOUČIT Hle, večer tichý, vlahý, posvátný, ten večer v plném jaru rozkvetlý se nad krajem v své kráse rozpršel a tiché snění, snění malátné vdech mezi stromoví. A květy též, jež přes den sluncem do dna vyprahly a v hrozném žáru oschly bez vláhy, tes navečer pod černou záštitou zas pookřály chladným polibkem. Byl tichý večer, nebe bez mraků, vzduch plný vůně, mízy omamné, jež raší, vře a buší hlízami a stoupá úzkým stvolem do květů. Vzduch kolem vířil vůní mandlovou, již dovede jen země v máji dát, když probouzí se znovu k životu. Slyš, v dálce písní zpívá tmavý les, jenž nad řekou se sklání v polosnu, jak nad zrcadlem dívčí spanilost, a přes balvany hučí v černou tiš. Je nebe vysoké a spanilé a nad krajem se klene jako dlaň a život všech tu po prožitém dni se náhle tiší v milém zasnění. Roj skotačivých hvězd se rozpíval a v třpytné vibraci kol měsíce svůj úsměv dolů na zem vysypal. Mír svatý, nebeský. I luna, hle, již vyplula a v líci pobledlá, jak bílý zvonec lepé sněženky se po obloze pyšně rozhlédla a okem svým tak snivým, ztajeným, se nato v divé řece shlížela. Je tichý les, jsou tiché koruny těch zastaralých stromů obrovských, neb poslední jim haluz zelená již spadla před rokem, jak starci vlas, jímž hýřila kdys hlava mladistvá. A k nebi stoupal země teplý vzdech, jenž chladl však, jak vzhůru vylétal a nesl s sebou vůni pryskyřic i lesů vzdálených jak na pozdrav. A na kopci tam černém, úmrlčím, se do tmy zámek smutně propadá. Jen občas sinavý svit měsíce se na věžích mu zachví, cimbuří. Má v oknech tmu, jak vše by usnulo již v sladkém zasnění a v bráně též, kde hlídat měl by strážce bedlivý, jen hrozná tma se šklebí, nic než tma.

A chaloupky, jež dýší pod zámkem, jak kuřátka pod křídlem slepice, jsou kryty zpola slamou, šindelem a v tajemné té noci dávno již svých sladkých snů zde sítě rozpředly. Spí veský lid, zlou prací znavený, svůj vytoužený sen. Jen tu a tam se temnou nocí světlo zatřpytí jak klamné světlo zrádné bludičky, než posléz ve dno bažin zapadne. Ves tichá je, jež slove Hradiště, dnes obzvláš_ tichá tak, jak před bouří když přírodě se náhle ztají dech a vše se zalkne žárem opojným. I na skále ten zámek Rondwellský svůj dávno odspává sen andělský a do tmy vyhlíží jak v zakletí. Je tichý, tmavý, okna bez světel, jen brána zavřená, jež jediná, jsouc celá těžkým kovem pobitá, se v měsíčním tom světle mihotá. Však slyš, tes vrzla vrátka postranní a jimi prošla muže postava, jež zahalena byla v černý pláš_ až pod bradu. Tes rukou stíní zrak, když shlíží dolů k řece, doubravě, a temný, těžký mrak, jenž na čele se jemu chvěl jak můra zlověstná, se náhle mění v úsměv radostný, neb dole tam u řeky stříbrné, jež pije bílou záři měsíční, zří v blahém tušení, že malá chýš, jež ukryta je v keřích, proutoví, v té noci magické že dosud bdí. Tes rychle přivřel vrátka postranní a s kopce hbitě dolů seběhl, když byl si předem tvář svou zahalil, by zpozdilý ho chodec nepoznal tes navečer, kdy štván je mukou zlou, by světlo kmitavé, jež vstříc mu plá a ukazuje cestu nejkratší, mu prudce nezašlo, jak slunce jas, jež mraky náhle pohltí a bouř. Hvězd tichý plam se v řece odrážel i lepý úsměv luny nebeské, jenž na vlnách se houpal zimničně. A ze země dech teplý vyrážel, jenž myrhou, petrklíčem zavoněl, jak v plném jaru jabloň svítící, a stoupal vzhůru až v čerň azuru. Muž střelhbitě se prodral doubravou, jež stála celá v luny úsměvu a laškovala v stínech bizarních, jež dodávaly krásy magické všem koutům ztajeným. Muž neviděl však krásnou přízi noci májové, již země v tichém vzdechu setkala tu z tklivých, něžných jara pohádek,

15

a spěchal výmoly a kořeny i mechem hebkým zas a travinou vstříc jasné bludičce, jež blikala mu v ústrety, neb jat byl úzkostí, zda přijde ještě v čas. „Bus Bohu dík!“ Tu v dveře těžké lehce zabušil, by nevyděsil ty, jež v jizbě sen i odpočinek láká kýžený, svým náhlým příchodem. „Což neslyší?“ Tes opět, opět rázným úderem se doprošoval vstupu do chýše, jež, jak zdálo se, byla chatrná a vetchá dost, že při tom nárazu se jistě chvěla ve svých základech. „Kdo tam?“ ptal mužský hlas se za dveřmi, jak ze dna hrobky kdyby vycházel. „Což cizinec zde zbloudil v krajině a žádá, únavou jsa bez sebe, snad o pomoc?“ Vtom veřej zavrzla a statný stařec, vousem zarostlý, šel na práh hosta vítat s pochodní. Hned rázem všechno kolem zaplálo, jež tonulo až dosud v temnotách, a září bílou padlo na muže, jenž před chvílí tu bouřil na dveře. Muž neznámý se rozhalil a kmet si ve tvář jeho loučí posvítil. Tes radostně se stařec pousmál, když poznal vráz, že žádný cizinec k nim pozdě nezavítal navečer. „Ach, to_ pan Armon, buste vítán,“ děl jak mohl hlasitě, „k nám k besedě, vždy_ vítán jste vždy jako milý host,“ a ve dveřích mu místo udělal. „Jen vstupte v naši chýši chudobnou a nestůjte zde, drahý, před prahem.“ Jen mlčky Armon hlavou pokynul a nečekal, až stařec domluví, a chvatným krokem vešel do chýše. Ač vnitřkem byla černá, tmavá též, že nebylo ni na krok viděti, přec Armon ve tmě dveře otevřel, jež jizbu jistě jakous skrývaly, jak po celý by život tato chýš mu š_astným, tichým byla domovem, a bez ostychu vešel do jizby. Jak uvítal ho starý Radoň kmet, hned v zápětí se za ním vydal v chýš, by ve svícen zář spěšně zasadil a mohl hosti místo nabídnout. Host na dubovou židli usedl a rukou hladil čelo zchmuřené, jež rozryto je celé vráskami. Jas z jeho lící všechen vyprchal i jeho oči pozbyly svůj lesk. Host pod pláštěm se mírně zachvíval.

16

Vtom zapraskaly tichem veřeje. Hle, Armon těžká víčka pozvedl a povstal se židle, neb do jizby tes vešla dívka něžná, spanilá, svým krokem lehkým, labutím, a na muže svůj pohled zářící, svůj sladký pohled měkce pozvedla. Dech Armonu se zjevem zatajil, když viděl Sylvu státi před sebou, jak z hvězdných polí étherový květ tak měkký, něžný, svěže vonící, jak na hladině leknín rozkvetlý, jak v horách strmých protěz svítící, jež chloubou lezci je a trofejí, že jak tu stála tiše, pokorně, se Armon bál k ní blíže přistoupit, jsa toho domnění, že osobnost to vpravdě mystická. Vše v souladu, jen černý vlas, jenž rozpuštěn jí vlál až k rameni a dál spěl v praméncích, se dral jí do čela a do skrání, jež plály výhní, zdravou červení. A modré oči, spánkem ztížené se rozšířily v radost největší a štěstím plály, něhou, vděčností. V šat bílý byla Sylva oděna, jenž přes sebe si v spěchu hodila, neb usínala v spánku touženém, když ze snění vráz byla vzrušena. Však věru slušel jí a vyniknout dal kráse, tvarům, celé postavě, a ona z ješitnosti nosí jej. Ó, Armon ví, že to není přelud, ni na hladině lotos rozvitý, ni běloskvoucí holubice stín, jenž v tuto chvíli slétl v zasnění, však Sylva, jeho láska jediná, že vešla sem. Když Sylva závoj svůj, jejž stále nosila a kterým stínila si něžnou tvář, pak sňala v pokoře a dlouze usmála se, snivě též, tu Armon náhle k Sylvě přiskočil a v náruč uchvátil ji zoufale a líbal na rety tak vášnivě, až rudá červeň se jí vlila v šíj. Však Armon dál ji líbal horoucně, jak zříti by ji měl již naposled, a neviděl, že zatím bílý kmet se v zamyšlení divá oknem ven. Vráz z objetí se jemně vymknula a růžová jak slední červánek se na Armona sladce usmála, jak chtěla by se úsměvem tím ptát, proč přišel k nim v té době nevhodné a vyděsil je v noci ze spánku, když dopřát jim měl klidu, pokoje.

Pokračování příště

NAŠE ZDRAVÍ Jak skladovat léčivky? Minule jsme si řekli něco o tom, jak léčivky sbírat. Pokud se nám podařilo nasbírat správné části správných rostlin ve správný čas, zbývá ještě jedno: zpracovat a uložit je tak, aby nezplesnivěly. Musí si zároveň uchovat i aktivní látky, kvůli nim je koneckonců sbíráme. Nejvíce používaný způsob konzervace je sušení. Je to vlastně odpaření vody z rostlin. Rozdíl mezi hmotností rostlin v syrovém stavu a hmotností suché drogy se nazývá sesýchací poměr. Ten je závislý na druhu rostliny, stupni zralosti a sbírané části. Sušení lze provádět přirozeným způsobem: ve stínu za přístupu vzduchu, v suchých místnostech, půdách. Rostliny můžeme dosoušet umělým teplem, ale je nutné hlídat teplotu. Rostliny obsahující silice, např. máta, saturejka, levandule apod., nesmějí být sušeny při teplotě vyšší než 35 stupňů. Kromě oddenků a kořenů (jejich sušení urychlíme, když je nadrobno pokrájíme) je vhodnější vše sušit přirozeně. Jednotlivé rostlinné části mají různý obsah vody, a proto i rozdílnou dobu sušení. Chlupaté listy se suší v tenkých vrstvách, aby nedocházelo k jejich slepení, rostliny, které nejsou náchylné k zapaření, se mohou sušit v silnější vrstvě. S květy by se nemělo hýbat, aby nedošlo k rozpadu.

Rostliny sušíme na čistém papíře, řídkém plátně, na lískách uložených ve stojanech. Natě je vhodné sušit ve svazcích, zavěšených na provazu. Správně dosušená rostlina musí jít lehce rozdrtit, kořeny se musí mírným ohnutím lámat. Správnost dosušení si můžeme vyzkoušet malým testem. Část drogy dáme na 4-5 hod. do mikroténového sáčku. Orosí-li se vnitřní stěny sáčku, není droga správně usušena. Nedosušené rostliny snadno plesnivějí! Uskladnění suchých bylin je velmi důležité. Nejlepším obalem jsou papírové pytle, kde jednotlivé druhy uchováváme odděleně od sebe na suchém místě. Průměrná použitelnost je 2 roky. Další způsob konzervace v domácích podmínkách je zmrazování. Používá se však nejvíce na zmrazování kopru, petrželky, bazalky a dalších druhů koření. Také nakládání do soli se lépe hodí pro zeleninu a koření. Příště si povíme o zpracování bylin do různých léčivých přípravků. Dnes Vám ještě povím o jedné velmi používané léčivce. Je to BEZ ČERNÝ - Sambucus nigra. Tento poněkud nevábný, plevelný keř roste v koutech dvorů, na skládkách, na okrajích lesů. Jeho strohé jméno má opravdu starodávný původ. Bezová semena nacházejí archeologové v pozůstatcích nejstarších evropských sídliš_.

Z redakční pošty Náš milý rodák dr. Radslav Kinský poslal ze Žsáru dopis svému příteli Karlu Richterovi. Sděluje, že si v Chlumeckých listech přečetl jeho článek o tetě Latě Brandisové. Chválí jej, ale kvůli přesnosti upozorňuje na několik drobných chyb a připojuje osobní zážitek doplňující uveřejněné údaje: „Německý jezdec na koni Herold nebyl Leugniz, ale jmenoval se Lengnig a byl údajně i členem jezdeckého SS. Když jsem převzal po znárodnění r. 1948 vedení chlumeckého chovu pod hlavičkou Státního pokusného hřebčínu Slatiňany, podařilo se mi Latu přesvědčit, aby neriskovala

start v Pardubicích. Rok nato však naléhala, abych jí svěřil klisnu Nasu (a ne Ninu) v Kinského memoriálu, který byl však v tomto roce přejmenován na „Poplerův memoriál“. Sám jsem jel v témže dostihu klisnu Nelu a umístil jsem se jako druhý za plnokrevníkem Rivalem s jezdcem npor. Františkem Michálkem. Hadí příkop jsem skákal za Latou vlevo od skupiny ležících koní mezi něž klisna Nasa (Otello x Norma) upadla. Po skončení dostihu jsem byl ihned zpraven o neš_astném úrazu a spěchal do nemocnice. Život Latě zachránil primář MUDr. Snopek a MUDr. Václav Horá-

Sbírají se bílá talířovitá květenství, která šíří silné charakteristické aroma. Tato květenství je třeba sbírat za sucha a rychle sušit ve stínu, zavěšené nebo rozprostřené v tenké vrstvě. Kvalitní droga by měla mít krémově žlutou barvu a charakteristickou vůni. Obsahuje silice, třísloviny, rutin, cholin a antibioticky působící glykosidy. V čaji se obvykle využívá s květem lípy, jitrocele, břízy k podpoře pocení, při virózách. Má rovněž močopudné účinky, uvolňuje hleny a zklidňuje zanícené sliznice. Příznivě ovlivňuje cévní stěny a působí proti křečím. Je proto nedílnou součástí průduškových, ledvinových a čistících čajů. Rovněž plodové bezinky se využívají k přípravě š_áv, sirupů, likérů, vín, marmelád. Obsahují značný podíl vitamínů, minerálů, organických kyselin, jednoduchých cukrů a mnoho dalších prospěšných látek. Š_áva z bezinek by se měla chránit před stykem s kovy a delším varem. Jako vhodný způsob konzervace je možno doporučit smíchání s žitnou v poměru 1:1. Pokud chcete snížit obsah alkoholu, musíte š_ávu zavařit pod víčko. Obvykle se užívá při vysokém krevním tlaku, při léčbě bolestivých zánětů, při otocích a to ve 14ti denních intervalech 5 - 10 polévkových lžic, což představuje velkého hospodského panáka. Mezi „babskými radami“ najdete i recept na využití listů. Čerstvé listy rozdrtíme a na noc s nimi obkládáme bolestivé klouby po dobu 7 - 10 dnů. „Před heřmánkem smekni, před bezem klekni!“ Jana Luňáková

ček, náš společný přítel a bývalý aktivní jezdec. Kromě zlomenin byla nejhorším úrazem zlomenina spodiny lebeční s poškozením mozku. Z rozhovorů Laty při tréninku jsem vycítil, že by jí vyhovovalo ukončit život na pardubickém závodišti, jelikož si od blízké budoucnosti už nic dobrého neslibovala. Při jedné kongresové návštěvě Prahy jsem za tetami zajel v doprovodu mjr. Josefa Klementa a redaktora Jezdectva Přemysla Neumanna do Líšnice do Kadláčkovy (a ne Kudláčkovy) chaty, kde staré dámy živořily. Nechal jsem jim hotovost, kterou jsem měl při sobě, ale byla to podívaná otřesná. Tak to jen tak na doplněni historie.“ Adresát i celá redakční rada srdečně děkují.

17

Kapitolky z českých dějin s výhledem na Chlumecko Vyvražděním Slavníkovců, jakkoli nás děsí svou nelidskou ukrutností, bylo dokončeno sjednocení českého státu tak drsně a krutě, jak drsná a krutá byla tehdy doba. Konečně - nedovedou být snad lidé naši doby, když na to přijde, stejně drsní a krutí? Pro Chlumecko se na pohled téměř nic nezměnilo. Charváti, kteří tu žili tak jako v celých východních Čechách, se od Čechů v zásadě nelišili ani řečí, ani oděvem ani způsobem života. Šlo jenom o to, že potravní a peněžní daně, které prostřednictvím svých hradištních správců vybírala knížecí vláda, končily v jiných truhlicích než doposud. Výběrčí s ozbrojeným doprovodem objížděli osady a tvrze rozseté v lesnatých prostorech Chlumecka na místech dnešních obcí. Krvavé zúčtování se Slavníkovci ovšem nebezpečně vyhrotilo rozpory s polským knížectvím, jehož vládce Boleslav Chrabrý, který se navzdory příbuzenskému vztahu k Přemyslovcům okázale ujímal Slavníkovců, od pohanských Prusů zlatem vykoupil ostatky mučedníka Vojtěcha a s velkou pohřební pompou je dal pochovat v Hvězdně. Současně počal ve své přízni vůči Boleslavovi II. ochládat i král a od roku 996 římskoněmecký císař Ota III., který se pokládal za přítele biskupa Vojtěcha a byl vyvražděním Slavníkovců proti českému knížeti zle popuzen. Nebránil proto Boleslavu Chrabrému, aby si z přemyslovského státu v roce 999 odkrojil Malopolsko. Boleslav II. už neměl sílu vracet rány. Nedlouho poté, 7. února 999, zemřel, aniž naplnil svůj celoživotní sen o velké a silné Sclavonii, v níž by vládli panovníci přemyslovského rodu. Ještě předtím, než vydechl naposledy, žádal svého syna, aby založil ostrovský klášter. Chtěl si aspoň u Boha zajistit odpuštění. Český stát se ocitl ve stínu císařovy nepřízně. Smrt knížete Boleslava II. zemi navíc uvrhla do těžké vnitřní krize, jíž hleděli využít všichni jeho sousedé. Vláda připadla Boleslavovi III., zvanému Ryšavý. Tento neschopný panovník se více než o prospěch a soudržnost knížectví staral o likvidaci svých bratří, Jaromíra a Oldřicha, aby nemohli ohrozit jeho vládu. Polský Boleslav Chrabrý, syn polského Měška a české Doubravky, svého bratrance nijak nešetřil. Udeřil

18

s vojskem na českou posádku Krakova. Ta ponechána osudu podlehla přesile a byla pobita. Město i celý kraj polský kníže připojil k svému státu, stejně jako zanedlouho Halič a celou Moravu. Uherský král Štěpán se současně rozhodl ovládnout území Slovenska. Boleslav III. zatím neprokazoval nic než zákeřnou krutost, nejnápadnější stránku své povahy. Jeho současník kronikář Adelbod o něm vydává toto svědectví: „Po smrti Boleslava II., českého knížete, zůstali tři synové, z nichž první jménem Boleslav získal po otci knížecí vládu a počal se chovat tak krutě, že země sama těžce trpěla. Protože jej i vlastní lidé pro jeho nezměrnou krutost nenáviděli, počal se obávat, aby jej některý z bratrů za pomoci oddaných osob v Praze nezbavil vlády. Podezření vyrostlé ze zlého svědomí proto jej přimělo k spáchání hrůzného zločinu, nebo_ jednoho ze svých bratrů dal vykastrovat a druhého se pokusil zardousit v lázni. Avšak ti, jeden eunuch, druhý polomrtvý, uprchli do Bavor, jsouce vypuzeni z otcovského dědictví...“ Do Bavorska k Jindřichovi II. uprchla i matka Emma. Ryšavec řádí v Čechách jako šílený. Vyhnal ze země i pražského biskupa Sasa Thiddaga a svými nekonečnými ukrutnostmi popouzí proti sobě kněžstvo i velmože. Vnucuje se otázka, proč před synem musí uprchnout i matka. Vysvětlení by poskytla hypotéza, že Boleslav byl synem z otcovy první ženy Adivei, zatím co Oldřicha a Jaromíra porodila otcova druhá žena Emma. Byla by pro něj macechou a bratři nevlastními bratry. Za těchto okolností by už mohl přicházet v úvahu nedostatek synovského a bratrského citu, ba dokonce i nenávist. Bus jak bus, roku 1002 vypuklo v Čechách povstání. Boleslav III. se spasil útěkem. Útočiště hledá u nordgavského markraběte Jindřicha. Ten si s ním neví rady, tak jej pro jistotu zavře do vězení. Český stát je lodí bez kormidla, zmítanou příbojem událostí. Ale ani římskoněmecká říše, která by si jistě nedala uniknout příležitost k zakročení, na tom není lépe. Nepředpokládaná smrt císaře Oty III. vyvolala ostré spory o trůn. To je příležitost pro Piastovce Boleslava Chrabrého, aby se chopil iniciativy. Vnutí Čechům roku 1002 jakéhosi Vladivoje, který je

nejspíš jeho nevlastním bratrem, zrozeným z nějakého vedlejšího Měškova vztahu. Vladivoj je však notorický alkoholik a za pouhých několik měsíců na následky nezřízeného pití zemře. Ještě předtím se však v jeho otupělém mozku vylíhl nápad, s kterým Boleslav Chrabrý nepočítal. Vladivoj se rozjel za novým německým králem Jindřichem II. a požádal jej, aby mu Čechy udělil v léno. Nehorázný čin cizáka, který nemá nejmenší porozumění pro tradice země, kde byl intervenčním zásahem polského panovníka dosazen k moci. Česká knížata si poplatky a sliby přátelství a spojenectví v minulosti vykupovala u franských a německých králů a císařů mír, ale dosud nikdy nebylo české území majetkem říše, který by se uděloval českým nebo dokonce nečeským knížatům jako léno. Vladivoj, snad aby se vymkl z poslušnosti Boleslavu Chrabrému, snad aby se zajistil proti vzpouře domácích velmožů, jejichž shromáždění ho neschválilo, jak bylo dosud nezbytné, rozhodl se dobrovolně přijmout úlohu německého vazala. Odevzdával do rukou Jindřicha II. území, na něž německý panovník neměl žádný právní nárok a s kterým ani Vladivoj vzhledem k nelegitimnosti svého postavení neměl právo takto disponovat. Jindřich II. Vladivojovi přirozeně rád vyhověl. Psal se listopad 1002. Spokojený Vladivoj se vrátil do Prahy, ale jeho život se už počítal na dny. Začátkem ledna následujícího roku opilec Vladivoj vypustil duši. Sotva zvěst o tom doletěla do Řezna, vypravil se emigrant Jaromír okamžitě do Čech, aby se ujal vlády. Jenže do Prahy s doprovodem polských vojenských oddílů spěchá i Boleslav III. Nemyslí na nic než na pomstu. Všichni, kteří proti němu povstali, budou krutě pykat. Kníže Jaromír musí znovu prchat před svým sábelským bratrem do bavorského bezpečí. Vlády se začátkem února 1003 ujímá opět Boleslav III. Tváří se mírumilovně, zdá se, že všem provinilým odpustil. Na Popeleční středu, 10. února, pozval všechny velmože k sobě na hrad na velkou hostinu, kterou pořádá na počest svého návratu. Všichni pili a hodovali, za stolem bylo veselo. Uprostřed nejlepší zábavy kníže náhle vstal a zmrazil celý sál škodolibým oznámením, že přišel čas jeho pomsty. Dobře ví, kdo stál v čele povstání proti ně-

mu, kdo ho vyhnal ze země. Tes se každému po zásluze odmění. Kronikář Dětmar Merseburský zaznamenal hrůzu, která následovala: „Nejprve svého zetě sám zabil, vraziv mu meč do hlavy.“ Kníže tak rozpoutal předem připravené vraždění svých odpůrců. Zabiti byli téměř všichni přítomní příslušnici rodu Vršovců, kteří byli údajně hlavními strůjci povstání, i další velmoži, které si kníže usmyslel ztrestat. Traduje se, že ze_, kterého Boleslav zavraždil jako prvního, patřil rovněž k rodu Vršovců. Žádný historický pramen však tuto Dobnerovu hypotézu nepotvrzuje. Faktem zůstává, že Boleslav III., věren své známé krutosti krvavě zúčtoval se svými skutečnými i domnělými protivníky, a vyvolal tak znovu vření, do něhož opět zasáhl Boleslav Chrabrý. Někdy v březnu pozval českého knížete na svůj hrad do Krakova k slavnostní hostině. Pozvání svého příznivce Boleslav nemohl odmítnout. Sotva ho napadlo, že by ho v Polsku mohlo čekat něco zlého. Boleslav Chrabrý svého hosta, jak dosvědčuje kronikář, nejprve přijal laskavě, ale poté došlo k obdobně hrůznému činu, jakého se předtím dopustil sám Boleslav III. v Praze. Podle jedné zprávy „ihned při obědě byl porušen mír, slovo a pohostinné právo, když knížce Boleslav byl zajat a zbaven zraku a jeho lidé všichni byli jednak pobiti, jednak zmrzačeni, jednak uvrženi do vězení...“ Podle jiné zprávy Boleslav Chrabrý až v „následující den mu dal vypíchnout oči... a poslal ho do dlouhodobého vyhnanství.“ A_ už se to stalo tak nebo onak, kníže Boleslav III., byl odklizen z českých dějin. Ještě třicet let bude živořit kdesi v polském vězení jako slepec, než roku 1037 zemře. V dubnu 1003 vtáhne Boleslav Chrabrý se svým vojskem do Prahy, nadšeně vítán jako osvoboditel země. Sám se ujme uprázdněného knížecího stolce. Nevítali ho pouze zatvrzelí stoupenci knížete Jaromíra, k nimž patřila i osádka Vyšehradu, který Polákům neotevřel své brány. Boleslav Chrabrý však na Jaromírův prospěch nemyslel. Měl dalekosáhlé plány: Sám se ujme uprázdněného knížecího stolce, Polsko a Čechy se tím spojí v jednotnou říši, jejímž hlavním městem bude Praha. Proč ne? Vždy Češi a Poláci jsou lidé téže krve. Ani jazykem se příliš neliší. Jejich společná říše by mohla snáze čelit německé expanzi.

Tohle by ovšem nerad viděl německý král Jindřich II. S rostoucí nelibostí přihlíží, jak Boleslav Chrabrý rozmnožuje v sousedství svou slovanskou říši. Chtěl si ho získat tím, že drží ve vězení Oldřicha, který svými nároky na český knížecí stolec mohl zajisté překážet zájmům polského vládce. Vyšle k němu posly, jejichž ústy mu připomene, že již kníže Vladivoj „dle starého práva“ přijal českou zemi od něho jako léno. Nepokrytě tím dal najevo, že se sluší a patří, aby Boleslav Chrabrý učinil nyní totéž. Jenže Piastovec nedostal své přízvisko Chrabrý pro nic za nic. Má odvahu německému králi vzdorovat. Odmítá uznat jeho svrchovanost, přijmout od něho Čechy jako léno. Pohrůžka válkou ho neděsí. Připraví se, na ni. V českém západním pomezí dá zpevnit průsmyky a hrady, hlavně město Žatec, obsadí Horní Lužici a uzavře spojenectví s východofranskýrn markrabětem Hezilem a s dalšími německými knížaty, kteří jsou ve sporu s králem. Vychytralý německý král obratnou diplomacií však všechny tyto Boleslavovy spojence vyřadil ze hry. Boleslav přesto neklesá na mysli. Podnikl několik vydařených vpádů do Bavor, a když v březnu 1004 král Jindřich II. v čele vojska vpadl do Lužice, Boleslav mu uchystal zahanbující porážku. V létě král, vydrážděný nezdarem, uskutečnil nové tažení. Sebral veliké vojsko v Sasku, Durynsku i ve Francích a v polovině srpna se dal na pochod. Tentokrát Poláky oklamal válečnou lstí. Po Labi dal táhnout lodi nahoru k Míšni, kam směřovaly i proudy jeho vojska, aby vzbudil dojem, že se hodlá přepravit přes řeku a vtrhnout na polské území. Náhle však nařídil obrat čelem vzad a zrychleným pochodem vedl své šiky přes Krušné hory do Čech. V čele postupoval český oddíl vedený knížaty Jaromírem a Oldřichem. Češi, kterým se polská nadvláda počínala zajídat (jako každá nadvláda) jakmile se dozvěděli, že s vojskem vstupují do Čech i knížata přemyslovského rodu, ztráceli chu_ podporovat Poláky, kteří se dopouštěli rozličných násilností. Osád-

ka jednoho pohraničního hradu otevřela Jindřichovu vojsku bránu. Obyvatelé opevněného města Žatec dokonce se zbraněmi napadli polskou posádku a rozpoutali bezuzdné vraždění Poláků. Oldřich se svým českým oddílem po tajné domluvě se stoupenci přemyslovské vlády ve směru od bílé hory pronikl do Prahy. U hradu vtrhl na most, kde se s jeho oddílem srazili Poláci i slavníkovský oddíl vedený knížetem Soběslavem. Rozpoutala se krutá řež, v niž poslední žijící slavníkovský kníže nalezl smrt. Poláci pak v několika dnech vyklidili celé Čechy. Nazítří po dobytí Prahy byl ve městě uvítán kníže Jaromír a na Vyšehradě vyhlášen opět za panovníka země. Zanedlouho přitáhl do Prahy i král Jindřich II. a udělením Čech Jaromírovi v léno zdůraznil podřízenost Čech říší. Oldřichovi byla přidělena role údělného knížete. Jaromír svou závislost přijal s patolízalskou pokorou. Pomáhal dokonce Jindřichovi v dalších bojích proti svému bratranci Boleslavovi Chrabrému. Doufal, že si tím vyslouží navrácení Moravy. Mír, který Jindřich s Poláky uzavřel, však tuto naději nadlouho zmařil. Českou zemi čekaly ještě velmi dramatické události. Chlumecko patrně v těch dobách zažilo postup i ústup některých součástí polského vojska. I když o Chlumci samém z té doby nemáme žádné písemné zprávy, dá se předpokládat, že dřevěná tvrz vladyky, který vlastnil okolní pole, louky, vinice a zahrady, tu odedávna stála. Zpráva o tom, že ji tu dala vybudovat již léta sedmistého šedesátého třetího, tedy zhruba před 250 roky, Býdova žena jménem Kráska, která svému muži „poddána býti nechtěla“ a se svými služebnicemi odešla a „dům velmi pevný v lesích postaviti dala a rozkázala, aby sloul Chlumec, jakoby řekl vršek“, je ovšem báchorečným výmyslem kronikáře Václava Hájka z Libočan, který z české historie dělal knížku kratochvilného čtení pro dlouhé zimní večery. Věrohodné historické údaje pocházejí z pozdějších časů, k nimž se již blížíme. PhDr. Karel Richter

Víte, že...? " Do konce února bude na Klicperově náměstí, v domě pana Odona Cellera, otevřena prodejna květin.

19

Dva štočky látky Alois Boček „S dovolením, vašnosti,“ pravil cizinec, „směl bych přisednout?“ Pan rada, dnes nebývale mrzut a ztracen uprostřed prázdného lokálu, pootevřel oči a téměř neznatelně pokývl. Neznámý pocestný usedá. Chvíli se neklidně vrtí na židli a pak se opatrně pokouší navázat hovor: „Jest snad seznámení možné?“ špitne, ale soused sedí dál jako zařezaný. Mlčí a mlčí, nikoho a ničeho si nevšímá. Ze seznámení asi nebude nic. Hluboký cizincův povzdech se vznesl vzhůru, tam odrazil od stropu, pak zadrnčel v oknech a cestou dolů postačil cvrnknout do páně radových uší. Zdá se, že to vyšlo; pan rada přece jen poněkud ožil a ospale pohlédl na vtírajícího se otrapu. „Odkudpak?“ hlesl. „Zdaleka, pane, zdaleka!“ chopil se host příležitosti a naklonil k panu radovi. „Leč pozoruji, že tu máte nějak prázdno, to zde bývá často?“ „Ale né“, zavrtěl hlavou pan rada, „ale von je dneska trh, víte, až tak po poledni se to začne scházet. Račte bejt taky trhovec?“ „Ó nikoli,“ trhl sebou cizinec, „já se zabývám obchodem! Látky, prýmky, střižní zboží …“ „Hadry jako hadry,“ prohodil pan rada, čímž již cizince nejen dopálil ale též řádně a poprávu urazil. „Pane“, vztyčil se host, „já jsem zástupcem firmy Skorkovský a syn z Vídně! My máme filiálky po celých Čechách, my dodáváme do Prahy, do Brna, do Prešpurku, u nás šijí poslanci a profesoři, nás zná každý, pane, my jsme marka! U nás si dokonce koupil pan doktor Vaníček z ministerstva nové pumpky, nás zná svět!“ „Já sem taky ministerskej,“ přerušil nebezpečně brunátnějícího hosta pan rada. „Já sem Randáček, tu máte“ a vytasil se s vizitkou: Ministerstvo zbytečných záležitostí

JOSEF RANDÁČEK vrchní zbožíznalecký rada Šroubovna č.p. 69 Vizitka a titul rozvášněného dodavatele pumpek rychle zchladila. Nechtěl ale přejít do jiné tóniny příliš náhle; koneckonců byl uražen, ale prodávat

20

halt musí; dědek má vestu umaštěnou, ale je to rada; nechová se vybraně, ale vyzná se ve zboží… Pomalu se vracel do sedu a jen tak, na okraj, prohodil: „Ta vaše kalhota, neračte se na mne za ta odvážná slova nahněvat, by jistá vylepšení uvítala!“ „Jako šatičky?“ opáčil pan rada a sepjal ruce jako k modlitbě. Na několika prstech se mu zablýskly prsteny (dodal Véna Kukal, stály dvě koruny), a bylo jim souzeno definitivně zvrátit směr již téměř ztracené konverzace správným, jak pan rada později tvrdil graduálně konsensuálním směrem. „Ano, ano,“ začal opět dorážet obchodní zástupce, „a já bych, vašnosti pane rado, mohl ihned posloužiti, že? Na obleček, na dva, na tři, mohu-li ukázat vzorečky? Sáhl po kufříku, odsunul pivo, a položil na stůl příruční sadu látkových i jiných vzorníků. „Snad tuto, nebo tuhle, jejda, vašnosti pane rado, o tento vzoreček je mimořádný zájem! Nebo tady, to je materiálek, že, a což potom tuten decentní proužek? „Tydle by nebyly špatný,“ poznamenal po chvilce přehrabování pan rada a vzhlédl na obchodního zástupce: „Kdypak sem máte zasejc namíříno?“ „To tedy nemohu s určitostí předpovědět,“ váhavě odpovídá cizinec, „anžto o látky a vůbec o zboží naší firmy je, pane, zájem mezi solventními odběrateli převeliký, a pak …“ Náhle mu svitlo. Rada, a mluví jak čeledín; vizitka, a holil se snad před válkou; zbožíznalec. a na vestě si přečtete, co jedl od vánoc. Jen si s ním zahrává a nekoupí nic, zhola nic, Gott der Gerechte, utíká mu z kšeftu jako kdysi Ammoničtí, když kázal Hospodin praotcům pobíti je. „Malke múves sol´ z dir kimen“, proklel v duchu pana radu, proklel svou tchyni, která ho do tohoto řemesla dohnala, proklel celý ten nepřející svět vůkol, a začal pomalu se stěží potlačovaným vztekem skládat vzorníky do kufříku. Leč i panu radovi v tu chvíli došlo, že mu cosi krásného, cosi tajemně dráždivého pod rukama hříšně uniká. Náhle byla ospalost ta tam, tmář se vyhladila, tělo jakoby se napřímilo a hle - z čeledína je náhle pán. Za stolem co majestát, ba úřad sám spočívá pana rada,

ale kdeže rada, pan vrchní rada z ministerstva! „Nebylo by pohříchu bláhové ponechat tento požehnaný kout třebas tímto nedotčen?“ nadhodil laskavě a bradou lehce naznačil, že myslí temně modrý anglický flanel, který znalecky mnul v prstech. „Zarmucuje mne, jak - dozajista jen neúmyslně - hodláte ponechat tuto požehnanou krajinu Zlatého pruhu Země České bez náležité a především každodenní a vytrvalé péči. „Ale vašnosti,“ zalapal po dechu obchodní zástupce, vyvedený z míry náhlou změnou chování zdánlivě ztracené oběti a jeho - co to vlastně slyší - je to mluva nebo zpěv? „Já, račte odpustit, nikdy a nikoho neobtěžuji, moje, při vší skromnosti, mnohaleté zkušenosti - neračte se hněvati, ale já prodávám i do Bydžova a do Čáslavi, a to prosím musí každý uznat, že jest dílem kolosálním - jsou ceněny a uznávány! Já dodávám jenom I.A. kvalitu a jenom I.A. zákazníkům, i panu doktoru Vaníčkovi z ministerstva na nové pumpky,“ zapomněl samým rozechvěním, že se už s rajtkami snažil jednou ohromit. „Myslíte starýho Huga?“ optal se věcně pana rada a kladl dále nové a nové vzorky na svou stranu stolu. „Kohoto?“ nechápal obchodní zástupce, ale pan rada jen mávl rukou. Starý Hugo asi totiž pleskal svýma bosýma nohama někde v Rakousích cestou do Vídně. A tak bylo nutné zvednout hozenou rukavici. „Pánu dozajista nechybí solventnost, tedy nač čekat, že?“ vynesl reprezentant firmy Skorkovský a syn z Vídně do hry trumfové eso. Pana rada se opřel v židli, naklonil hlavu a spíše jen pro sebe poznamenal: „Což o to, to samozřejmě nikoli, ale na jedny či dvoje, nebo ošatit

celý kraj, to je snad velký rozdíl,“ a pevným hlasem přijal hru: „Tady, pane, nejste v Bydžově nebo v Čáslavi, tady jste v Chlumci, odsud pochází pan

Brno i Prešpurk vzal hrom - prodává i do Bydžova do Čáslavi, zrozpačitěl. Něco na tom bylo, dnes na nikoho nikdo nepočká, tady se musí rozhodnout sám a hlavně hned. „Tes uprostřed léta nikdo nové šaty nepotřebuje, pou_ už byla, ale posvícení bude v říjnu,“ vrážel do zmučené ces_ákovy duše pan rada nemilosrdně další hřeby. „Neměla by vaše firma zájem o stálého zástupce na místě? Znalého obecenstva a místních poměrů hospodářských? Vy sem častěji nemůžete, rozumím-li Vám dobře,“ zatloukl pana rada poslední hřeb a pak náhle vrazil kopí do boku: „Bylo by to samozřejmě bez provize!“ Tady už nebylo možné váhat. Obchodní zástupce se ještě pokusil namítnout, že provize se ale musí zúčtovávat, ale Randáček mávl velkoryse rukou - s tím si velectěný pan zá-

stupce jistě poradí, zúčtuje si ji sám! On, par rada, se tím zabývat nebude, jemu jde především o zájem firmy a pak, tenhle flanýlek - nebyly by dva štočky na ukázku? Byly; tedy do tří dnů, zato I.A. kvality a jenom I.A. zákazníku, který tento vklad jistě mnohonásobně rozmnoží. Nikoli hned, ale hned o posvícení. Nás již nepřekvapí, že z jednoho štočku měl pan vrchní ministerský rada Josef Randáček, číšník bez zaměstnání, bytem v Novém Městě, nový oblek s vestou - a dokonce zbylo i na druhou kalhotu, jak se pak ještě asi půl roku po obchodní transakci chlubil. Druhým štočkem pan rada zaplatil krejčímu za ušití, aby - probůh nezůstal nikomu nic dlužen v místě, kde přespal Karel VI. a kde se jednou kolem Klicpery budou prohánět elektriky.

Problémy chlumeckých komunikací

delném nedodržování povolené rychlosti 50 km/hod., trpí statika domů, jsou ztrhávány žlaby domů a poškozována omítka. Chodci nemají kam uskočit. Jedeme-li dál po ulici kolem posledního domu p. Hájka směrem k bývalé nemocnici, opět postrádáme chodník. V areálu bývalé nemocnice rychle vyrůstá nový komplex budov, kde zajisté bude pracovat a bydlet mnoho osob. Tito lidé, včetně místních, by rádi využívali chodník do centra a zpět. Navrhované řešení. V současné době nastala příznivá situace vzhledem k tomu, že na této nejužší části ulice je na levé straně trvale obydlen pouze jeden dům pana Benische. (4 domy vlastní město + 2 proluky). Pokračovat ve výkupu domů, vykoupené domy postupně bourat, pod většinou domů je svah. Vyměřit patřičnou šířku vozovky, včetně chodníků, nebo dopravu odklonit. Pod každým domem je zahrada, kterou by bylo možné využít jako nové stavební parcely. Nabízí se blízkost středu města. Směrem k nemocnici obnovit starý chodník. Se situací v Palackého ulici byl obeznámen pan místostarosta Haspra, který slíbil místním občanům pomoc. Prvním krokem bude vypracování odborné studie, která by naznačila, jakou cestou se bude komunikace v Palackého ulici ubírat. Jindřich Celler

poslanec Litolický, tady přespal Karel VI., tady, vážený pane, tady bude za pár let jezdit elektrická dráha!“ Uznejte laskavě, že myšlenka jezdit tramvají od Staré brány k Jelenu by musela nadchnout každého. Nutně tudíž přehlušila vše, co v dosavadním obtížném vyjednávání dosud zaznělo. „Myslíte,“ otázal se opatrně obchodní zástupce, že …,“ nedokončil myšlenku. „Myslím,“ pronesl rozhodným hlasem ministerský rada pan Josef Randáček, „že tady by byly kšefty! Sice až tak před posvícením, ale zato velké a trvalé. Škoda jen, že nemůžete s určitostí předpovědět, kdy opět zavítáte. To víte, takových, jako jste vy, sem přijíždí …“ Obchodní zástupce, by_ byl z firmy Skorkovský a syn, která - Prahu,

Chlumec tvoří křižovatku nejen železnic, ale i cest. O hlavní silnici východ - západ, tedy Hradec Králové - Praha, bylo napsáno již dost. Většina občanů jistě upřímně vítá a podporuje snahu našeho starosty a jeho kolektivu tak, aby se Chlumec opět stal pro dopravu bezpečným městem. Dnes se chci zabývat další komunikací směřující od Nového Bydžova do Kolína a Kutné Hory. Různé dopravní průzkumy hovoří o tom, že zatím nedošlo ke kulminaci dopravy. To znamená, že nedojde-li k nějaké mimořádné situaci, bude aut na silnicích přibývat. Moderní města s předvídavými představiteli se maximálně snaží tranzitní dopravu z města odklonit. Děje se to pomocí obchvatů, nebo vnějších okruhů. Vzorovým příkladem by nám mohlo být mnoho měst na Slovensku. Pomyslně nasedněte do dopravního prostředku a pojeste se mnou od Nového Bydžova. Přijíždíme do Chlumce, první překážkou jsou železniční závory. My můžeme počkal, ale co sanita, hasiči apod. Kdysi se uvažovalo o podjezdu pod kolejemi, který by vyústil pod hrází Starochlumeckého rybníka. Další nápad, odklonit dopravu do ulice B. Němcové, zvětšit podjezd pod tratí směrem na Hradec Králové, dále pak pokračovat přes méně frekventovanou tra_ do Nového Bydžova smě-

rem na stávající silnici. Kdysi se diskutoval ještě jeden návrh. A to odklonit dopravu za Nepolisy a objet rybník z druhé strany. Objet bývalý vojenský objekt a pokračovat přes přejezd na druhé straně nádraží. Pochopitelně na takový záměr by pravděpodobně musela navázat nová komunikace s vyústěním někde v prostoru u benzinové pumpy. Sestupme však z nadčasových úvah do reality a vra_me se zpět na naši stávající silnici. Co až bude nájezd na dálnici u benzinové pumpy? Budou auta objíždět kolem nádraží, nebo pojedou přes křižovatku u finančního úřadu? Jedeme okolo pošty, míjíme školu a vzpomínáme na naše předky, kteří prozíravě zanechali poměrně širokou silnici. Dojíždíme na křižovatku, pozorujeme a dáváme přednost dlouhým kolonám aut na hlavní silnici. Nedovolují nám v krátkém čase projet. Pokračujeme dále okolo obchodního domu Blažků do ulice Palackého, tedy výpadovou silnicí směr Kolín - Kutná Hora, míjíme zatáčku s velkým zrcadlem u Žofáků a přijíždíme do nejužší části Palackého ulice. Ulice v této části je téměř bez chodníků, nebo velmi úzkých. Při setkání dvou kamionů dochází k těžko řešitelným situacím. Kamiony musí v některých případech zcela zastavit a pak se pomalu míjet. Naopak rychlým průjezdem, při pravi-

21

Marie Adamcová

Vzpomínky Dvacátá léta dnes už minulého století byla plná změn. Nebyl ještě dostatek, ale byla velká naděje a chu_ podnikat. Ves se měnila. Ještě čtyřicet let po tomto období, pokud jste jeli vlakem, mohli jste na stodolách vsí vidět letopočty ornamentálně položené z dvoubarevné krytiny, hrdě oznamující jejich vznik. A to až do té doby, než se musila nově překládat jejich střecha. A protože to bylo už v komunismu, sehnalo se toto zboží jedině výměnným obchodem. A to jste ještě byli rádi že jste sehnali alespoň jednu barvu a hrdá čísla L.P. 1920, L.P. 1924 nebo nejčastěji L.P. 1928 úplně vymizela. Vznikaly nové ulice i domy, nemocnice, cukrovary, výkupní družstva. Agrární strana byla velmi silná a snažila se zajistit svému stavu sílu i vážnost. Měnily se domy usedlostí. Červené střechy vystřídaly mechovou zeleň doškových střech. Byla bych pokrytec a zapřela bych v sobě malíře, kdybych nepřiznala, že původní dřevěné domky byly krásné. Když se dívám na poslední pamětníky ještě sem tam roztroušené v kraji mám pocit, jako by se v nich tajil úsměv a něha té lepší stránky lidské duše. Zdá se, že rozměry a barevností patřily více do krajiny. Byla to malá umělecká díla poznamenaná lidskou prací. Vše se na nich opracovávalo ručně. I nástroje, kterými se mistři tesaři rozháněli, se za staletí příliš neměnily. Asi se v těch domcích žilo velmi prostě, ale možná i opravdověji. V zimě otec často vzpomínal, když se opíral ve svém novém domě o kachlová kamna, jaké tam bylo krásné teploučko, i když si lehl na lavici při zdi. Civilizační proměny dvacátého století je odsunuly do zapomnění. V nových domech se žije pohodlněji a s komfortem, který nám tehdejší a současná civilizace poskytuje. Ale nezapomínejme na ta prostá kvítka lidové architektury. Žily v nich desítky generací našich předků, kteří v namáhavé lopotě při ponižujících robotách kultivovali tuto zem. Nedávno se mi dostala do ruky zajímavá knížka. Napsal ji náš známý, velmi dobrý malíř, který v ní líčil změny na toku Labe, hlavně na Kolínsku a v okolí Týnce. Překvapila mne historická fakta. Píše tam, že když se radní v Kolíně rozhodli, že skoncují s pouhým brodem a přívozy a postaví si také most, vymýtili v celém okolí Kolína polabský prales. Tolik dřeva bylo zapo-

22

třebí k postavení jednoho mostu. Na tuto civilizační vymoženost padly o něco později i staleté stromy kolem Týnce. Zdá se to až neuvěřitelné, že ještě v 15. století tu bývaly rozsáhlé pralesy. Není to přece tak dávno, když uvážíme, že otcové nás starších se narodili ještě v devatenáctém století, my prožili svůj život ve dvacátém a snad ještě nějaký čas prožijeme v jednadvacátém století. To už je třetí století. V Záboří nad Labem, kousek za Týncem je kostelík ještě z románského období. Hlavní kostel zdobí portál - to je vchod s klenutým prostorem nade dveřmi, zdobený obvykle reliefem a zdobnými bordúrami po obvodu oblouků. Tady na bordúře spěchají pěkně za sebou prasátka, která žene pasák s kápí na hlavě, je tu i rytíř, který jim vjel do cesty a také medvěd, který pastevci krade poslední selátko. A máte tu najednou kus zasutých dějin. A nedá se říci, že to bylo strašně dávno, když je tu ještě svědek - krásný, pevný kostelík z dvanáctého století. Rozhodně se tam jeste podívat. Čas, bohužel, stále utíká a formy života se mění. A tak nenápadné dřevěné, roubené domky vystřídaly výstavnější zděné domy, prostornější a slunnější. V Klamoši zůstaly už jen 2 památníčky minulých časů. Doškový dům Moličových a Křivkových. Ale i ty zmizely, když se jejich majitelé vystěhovali po válce do pohraničí. V kraji snad zůstal jen jeden člen rodiny. Asi dvoumetrový hoch, který prý udělal velkou kariéru na kraji - snad jako šéf StB. V padesátých letech. Asi mu ani dětství v té krásné chaloupce příliš nepomohlo. Z hochů v kožeňácích s čepicemi s černými štítky, stejnými jaké nosil Lenin - byly asi ze sovětských skladů - šel vždycky strach. Zažila jsem několikrát jejich „spanilé jízdy“ na našem dvoře a z krutého hulvátství mi ještě dnes naskakuje husí kůže. Jednou ukořistili traktor a do bláta s posměchem hodili jen potvrzení o převzetí, jindy to bylo hejno husí, které naházeli na náklasák a s řehotem a hulákáním vyrazili ze dvora. To bylo zase za nedostatečné plnění nesplnitelných dávek. V té době vodili živnostníky s cedulemi na krku o zatajených štůčcích látek, konfiskovaly se domy, obchody, tovární komplexy, hospodářství. Měli jsme složené kufry, byli jsme připraveni na ledasco. V té době nám

přišel dopis až od moravsko-polských hranic od tety. Přepadli je v jejich mlýně za Přeloučí v pravé půlnoci, naložili je jen s nejnutnějšími věcmi na náklasák a odvezli je na zpustlý statek. Strejdu samozřejmě zavřeli do vězení. Proč? Snad aby to mělo větší důraz. Jaké to bylo romantické místo - ten mlýn, který opouštěli. Od té doby jsem neviděla tak harmonické prostředí vyvěrající ze smyslu práce a smyslu pro její estetiku. Uprostřed dvora stál na vysoké noze holubník. Hejno holubů přilétalo a odlétalo a stále čeřilo prohřátý vzduch dvora, obklopeného obytným stavením, stodolou, stájemi a mlýnskými dvoupatrovými budovami. Před stájemi poblíž vjezdu do dvora stály čtyři mohutné lípy pěkně do čtverce, stínily vchod do sklípku uprostřed. Kolem kmene jedné z nich byla lavička, stále obsazená někým, kdo si potřeboval odpočinout. Zamoučenými chlapy v zástěrách, neposednými dětmi, hospodyní s košem při sedavé práci. Před několika lety jsem sebrala odvahu - ještě za totality - když jsem byla poblíž, a zašla jsem se tam podívat. Zbědované budovy naštěstí ještě většinou stály, ale kdeže byla poezie a krása místa. Po lipách nezůstaly ani pařezy. Zahrady zarostlé kopřivami, domy otlučené kolem rozbahnělého dvora. Kéž by to byla poslední pomýlenost, která tuto zemi převálcovala. Těm, kteří to způsobili, stačí dnes už stejně jen kilo oceli na urnu nebo dva kubíky hlíny. Země, vlast, ale utržila hluboké hospodářské a mravní rány. Odtržení od tradic, od půdy. Od dávných pěšin a polních cest. Kde jsou ta dvacátá léta? S radostmi i tragediemi, vyplněná tvrdou prací, ale i bály a divadelními představeními. A ta bývala slavná. Klamoš byla vyhlášená svými herci, krásným jevištěm a sálem. Na výkony herců ochotníků se vzpomínalo dlouho. I na brebty některých z nich. A tak se dlouho bavili škobrtnutím horlivého posla „Žižka se žíží“ nebo malým začátečníkem „mi se zdá, že popichává“ - měl oznámit, že prší. Divadlo mělo obětavé režiséry a svou divadelní kroniku. Tu založil Václav Chára, obětavý herec i režisér, a je stále přechovávána v jeho rodině. Hudební doprovod obstarával kapelník Těšík. Jeho dechovka byla vyhlášená. Vychoval si generace nových muzikantů, dokonce oba mí bratři potrápili jeho trpělivost. Bohužel v obou případech to končilo pouštěním houslí ve futrálu po potoku, pak bitím a s hudbou byl konec. Potýrala jsem ho i já. Rozhodně to pro mne nebyly dobré zážitky. Po své hodině houslí mne obvykle navštívila má spolužačka a ka-

marádka Míla. Maminka ji pochopitelně vyzvala k předvedení svého umění a ouha. Rozdíl mezi její produkcí bez chyby a mou šklobrtavou byl velký. Jen Míla zavřela dveře, dopadlo to špatně. Maminka pro ránu vařečkou daleko nešla. Na měš_anku jsem své housle vozila v batohu na zádech. Takové ponížení. Až když jsem se vymázla při jízdě z kopce nad Skalkou, rozhodla se maminka, že takové krvavé oběti přece jen nemusím umění přinášet. A vymyslela náhradu. Budu hrát na klavír. Nakonec klavír padl na nesplnitelné dávky daní ve čtyřicátém devátém a já měla od maminčiných nadějí, že budu dobrá houslistka či pianistka navždy pokoj. Směla jsem jen zpívat. A to byl pro mne velký vklad do života a velká radost. A_ mi kapelník Těšík odpustí. Byl velkorysý, jistě to udělal. Jejich chaloupka byla na dohled od nás. A protože s dochvilností jsem měla vždycky potíže, vyletěla jsem s housličkami z našich vrat na poslední chvíli. Stačilo sto metrů a otevřela jsem vrátka Těšíkových. Vpravo stála roubená stodůlka s doškovou střechou a hejnem holubů. U dveří, zavřených jen spodní polovicí, s kdákáním a rá-

musem vylétly slepice. Proběhla jsem síní s nádobami krmení pro kozy a kravky i se senem v koši a otevřela dveře. Budoucí hráč na trubku v kapele už balil fidlátka, kapelník mu ještě zatrhl místa, která musí opakovati, a já vybalovala své mučící nástroje. Dnes už vím, že to nebylo moje mučení, že chudák byl náš kapelník. Ale nikdy mi to nevyčetl. Žil svou kapelou, a tak radosti a strasti ve zbývajícím čase asi ani nevnímal. Byl zajímavá osobnost naší vsi. Do války narukoval s ostatními ze vsi, ale vrátil se asi o dva roky později jako všichni legionáři. Byl na to patřičně hrdý a pravda je, že když kráčel v čele své kapely při slavnostech a hlavně při pohřbech, bylo to jak na vojenské přehlídce. Pohřby byly krásné. V čele jejich průvodu kráčela kapela, její trubky a trombon se leskly, činely vzlétaly vzhůru a hrála své nejsmutnější kusy. Chlapec v komžičce nesl kříž. Pak už jel za nimi nádherný smuteční vůz, černý a stříbrný, na sloupcích s ozdobnou střechou stáli andělé, truhla byla zavalena květinami, vlály stuhy věnců a koně táhnoucí vůz měli vysoké péřové chocholy a nád-

Dopravní kolaps se nedostavil V krátké zprávě, kterou vydala 21. ledna 2001 ČTK, se píše o tom, že změny pravidel silničního provozu vyplývající z novely zákona, která začala platit 1. ledna, zatím dopravu v centru Chlumce nad Cidlinou nijak výrazně nepoznamenaly. A to bylo městu ještě před nedávnem prorokováno, že například s předností chodců na přechodech čeká Chlumec dopravní kolaps. Pro redaktora ČTK si tuto situaci pochvaloval tajemník chlumecké radnice Čeněk Kodejška, když řekl: „Zatím se nám jeví, že to žádné problémy nepřineslo,“ a dodal, že situace by se však mohla začít měnit k horšímu s nástupem jara, až začnou lidé o víkendech více jezdit na chaty a chalupy. Myslím si, že obava pana tajemníka je zcela lichá a zbytečná. Ani s nástupem jarních měsíců s největší pravděpodobností k žádnému zhoršení a dopravnímu kolapsu nedojde. Nebude k tomu totiž vůbec žádný důvod, protože valná většina řidičů nařízení novely zákona nerespektuje, nedodržuje a zřejmě ani nezná. Aspoň moje zkušenost taková je. A přímo v Chlumci.

Den co den používám přechod pro chodce na náměstí přímo proti budově radnice. Den co den se potýkám se stejným problémem. Jak přejít na druhou stranu bez újmy na zdraví. Za zatím krátkou dobu platnosti zákonné úpravy pravidel se mi pouze dvakrát (opravdu jen dvakrát) stalo, že se řidič zachoval podle předpisů. Na druhou stranu jsem zažil i situace, kdy v dálce jedoucí řidič ještě přidal plyn, objel mě do protisměru, jen aby snad nemusel, proboha, zpomalit, nebo dokonce zastavit. A nedej bože, aby chtěl člověk přejít na přechodu, který je vybaven světelnou signalizací. Životu nebezpečno. Opakovaně jsem zažil a viděl, jak řidiči projeli na červenou v okamžiku, kdy chodcům již svítila zelená a na přechodu mohl někdo být. Naštěstí zatím nikdy nebyl. Jinak by se černá statistika obětí na mezinárodní silnici procházející naším městem rozšířila o další neblahá čísla. A kdo k takovým spěchavcům patří nejčastěji? No přece ti, kterým by dodržování dopravních předpisů mělo být vlastní. Řidiči z povolání, profesionálové. Možná si o sobě opravdu

herné kšírování. Pak teprve šli pozůstalí, pan farář ve fialovém s ministranty a pak smuteční hosté. Průvody byly dlouhé. U hrobu zpíval navíc místní pěvecký sbor - byla to veliká sláva. A jen se zašlo za vrata hřbitova, spustila hudba veselé a rychlé pochody a honem do hospody. Ten příchod do nebe se musil zapít a řádně oslavit hostinou a veselicí. Pohřeb byla asi ta největší slavnost za celý život těch, kteří tu cestu podstoupili, a tak snad ani ta smrt nebyla tak hrozná při představě, jak bude oslavován a také řádně oplakán. Sousedi si vybrali krásné místo pro svůj hřbitůvek. To ale netušili, že jim poklid a krásný výhled zastaví komunisté skladováky a chlévy. Přece jen byli ještě trochu ostýchaví. Aby nerušili poklid svých předků, nechali tu alespoň jakýsi odstup. Tes už není ani ten. Jakýpak pokoj pro mrtvé. A tak se jim na zes hřbitůvku tlačí ohrada. Ta malá sličná oáza na vršku za vsí byla důstojným a romantickým místem. Zde se ani smrt nezdála být tak hrozná, ale slavnostním spočinutím. Tes je to jako smeták pro mrtvé. A je tolik míst, kde mohla ohrada stát.

myslí, že jsou profesionální. Dodávám, že nikoliv řidiči, ale zabijáci. Není divu, že se na přechodech pro chodce děje to, co se děje, a že městu dopravní kolaps v současné situaci skutečně nehrozí. Chybí totiž odpovídající kontrola. Již citovaná zprávička ČTK uvádí, že podle chlumeckých městských strážníků plynulost dopravy závisí hodně na ohleduplnosti řidičů. To je naprostá pravda. Jeden z policistů k tomu uvedl: „Zejména ráno ke klidu na silnici přispíváme i tím, že nosíme jasně žluté vesty a řidiči nás vidí už z dálky a raději zpomalují.“ Mám zřejmě smůlu, že přechod používám ve špatnou denní dobu. Přesto se mi citovaná myšlenka stala inspirací. Město by mohlo zvážit zakoupení několika aranžérských figurín, obléknout je do slušivých žlutých policejních vestiček a následně je rozestavit po městě. Občas by figuríny mohly být přemístěny, aby to pro řidiče, kteří Chlumcem projíždějí pravidelně, nebylo příliš jednotvárné a fádní a aby tento trik neodhalili. Díky tomu by mohl být zajištěn nejen plynulý provoz a průjezd městem, ale také to, aby za pár let měl vůbec ještě kdo po přechodech v Chlumci přecházet. Pavel Baldík

23

Chlumecké pamětihodnosti ZAPEČ Původně se nazýval Sabeč. Býval to statek s velkou zahradou, k němuž náležely rozsáhlé polnosti. Rozkládal se na východním okraji města při silnici do Hradce Králové. Vztahovaly se na něj výsady svobodného dvora. V dochované závěti Václava Zachaře z Pašiněvsi se píše: „L. 1542 - Statek, kterýž mám v Chlumci, jenž slove Sabeč, a roli, kteráž jest na vinici, a druhá roli, kteráž jest za panským dvorem a louku, kteráž jest za lázní - to vše poroučím Anně, manželce své milé ...“ Další doklad o historii Zapče pochází z roku 1553. Potvrzuje, že pan Václav Zachař z Pašiněvsi a na Vinařech prodal řečený „dvůr se zahradou u města Chlumce, slove Sabeč“, jistému panu Martinovi z Hendrštorfu. Po třech letech, roku 1556, „v outerej po památce Hromnic,“ majitel dvora pan Martin Sudkovský „činí zápis manželce své milé, urozené vladařce paní Barboře z Proseče na dům v městě Chlumci s rolí, zahradou a vinicí vedle domu Jana Culíka z Hradištka...“ Pan Martin svou ženu nejspíš velmi miloval a byl vůči ní štědrý. V záznamu je uvedeno: „K tomu ke všemu jí dávám, však teprv po mé smrti ze dvora Sabče vosm krav dojných, jalového šestero, ovec třidceti, kteréž koli chtíti bude, nádobí cejnové i měděnné všecko, neb jest to její prvé bylo.“ K statku zřejmě kromě hospodářských objektů patřilo i po pansku vybavené sídlo. O patnáct let později, roku 1571, byl již patrně pan Sudkovský po smrti a vdova či jiný dědic prodali nejspíš Sabeč panu Jiříku Vratislavovi, který je uváděn jako jeho majitel (pokud jej nezískal svatbou s dcerou Sudkovských). Za 28 let se však již jako držitel dvora připomíná urozený pán Jindřich Klucký z Libodržic a na Sloupně a Sabči, který v té době vystupoval jako svědek v soudní při řešící odvolání žaloby podané Janem, synem rychtáře ve Štítě, na paní Kateřinu Cedlicovou pro neprokázanou nepoctivost. Uplynuly pouhé čtyři roky. Další památný záznam svědčí o změně majitele. Byl sepsán roku 1603 „ve středu po neděli Cantate“. Podle jeho obsahu držel dvůr Sabeč urozený a statečný rytíř pan Votík z Holovous a na

24

Sabči, jehož manželka, urozená paní Kateřina Holovouská z Vitínovsi koupila toho roku dvůr pod valy při jakrhauze (dnes bývalý státní statek na rohu ulice B. Němcové) od urozeného pána Zigkmunda Bořanovského z Bytyšky za 350 kop grošů českých.

ZAPEČ

V rodině Holovouských se Sabeč udržoval řadu let. Ještě roku 1624, čtyři roky po neš_astné bitvě na Bílé hoře, v časech obnovené vlády pomstychtivého císaře Ferdinanda II., se jako majitel svobodného dvora Sabeč, uvádí pan Votík Holovouský, který 17. října toho roku „prodal kus dvorce svého blíž ke mlejnu, jak se do zadních vrat vchází, po levé straně až po chlívy, jak dáleji vycejchováno a vykázáno jest panu Václavovi ze Vchynic a Tetova za 5 kop grošů.“ Václav Vchynský byl prvorozeným synem Jana Vchynského a zakladatelem chlumecké rodové větve. Patřil k šlechticům, kteří se při neblahém vpádu pasovských žoldnéřů do Čech postavili do čela vojska, které je přinutilo po těžkých ztrátách ze země odtáhnout. Tím se zasloužil o porážku císaře a krále Rudolfa II., s nímž byl vpád Pasovských domluven, a nástup jeho bratra a mocenského rivala Matyáše na trůn. Nový panovník Václavovi Vchynskému z vděčnosti věnoval dvě velká královská panství, kolínské a chlumecké. Později se však s císařem rozkmotřil. Jednak se krajně neuctivě zacho-

val k zemřelému císaři Rudolfovi, když na Hradě uchopil jeho při pitvě vyňaté srdce a udeřil jím nenávistně o zem, čímž se dopustil urážky císařského majestátu, kterou uznal i Matyáš, jednak se dopustil podvodného jednání při získávání obou zmíněných panství a nešetrnými slovy se dotkl i krále Matyáše, což mu vyneslo ortel doživotního uvěznění na hradě Kladsku. Z vězení se mu však podařilo uprchnout a přidal se naoko ke vzbouřeným protestantským stavům v povstání, které toho roku 1618 vypuklo. Tajně

foto Ant. Fibigr

však navázal styky s Ferdinandem, který byl již za Matyáše vnucen Čechům jako král. Tím si zajistil jeho přízeň pro budoucí časy po bělohorské porážce českého povstání. Ještě předtím Václav Vchynský proslul svým hrubiánským, nešetrným narušením protestantské pobožnosti v chlumeckém kostele, z něhož se vyvinul ozbrojený střet, který musela řešit stavovská vláda. Tento Václav Vchynský, který jakožto oddaný stoupenec katolického císaře Ferdinanda nyní pevně vládl Chlumci, zakoupil tedy část Sabče. Někdy kolem roku 1654 však ve dvoře vznikl požár a všechny stavby dvora lehly popelem. Svědčí o tom historický zápis z 10. února 1654, v němž se dočítáme: „Vejdouc p. Václav Lazar, ouředník panství J M páně chlumeckého s urozenou paní Hedvikou Amehovou rozenou Odkolkovnou z Oujezda a pannou Alenou Odkolkovnou jakožto sestrami vlastními v jistou smlouvu, stojíc osobně při smlouvě, že takový spálený dvůr Sabeč se všemi příležitostmi, totiž 5 kopami 32 záhony rolí, 4 jitrami luk a zahradou s dobrým svým rozmyslem

J M vysoce urozenému pánu Janovi Oktaviánovi z Vchynic a z Tetova na Chlumci, České Kamenici že prodávají, se ústy svými přiznaly dle předešlého zápisu za summu 950 kop míš...“ Touto smlouvou Sabeč přešel trvalce do majetku rodu Vchynských, kteří začali již užívat jména Kinský. O zmíněném Janu Oktaviánovi je záhodno připojit zmínku o tom, že se nesnažil jako jiní šlechtici v době národní poroby, nazvané později dobou temna, lísat se k vídeňskému dvoru zapíráním svého češství. V jeho rodině, kterou tvořila manželka Markéta Magdaléna hraběnka z Porcie, dvě dcery

a dva synové, František Oldřich a Václav Norbert Oktavián (kteří roku 1687 obdrželi titul říšských hrabat) se hovořilo česky. Hrabě sám mluvil i psal vytříbenou češtinou. Zemřel 31. května 1679. Jeho nástupcem se stal prvorozený syn František Oldřich Kinský, který panství převzal ve zralém věku 45 let. Byl to mimochodem muž vysoce vzdělaný, který si již předtím vydobyl významné postavení jako dvorní rada a kterému císař svěřoval důležité diplomatické mise. Kinští na spáleništi Sabče vybudovali letní zámeček, nazývaný nově Zapeč. Za 1. světové války zde byla

zřízena nemocnice pro raněné rakousko-uherské vojáky. 24. listopadu 1925 rodina prodala zámek Zapeč za 252 064 Kč a 29 haléřů tehdy ještě existujícímu chlumeckému okresu, který tu zřídil okresní chorobinec. Později byl užíván jako činžovní dům, jímž je dodnes. V padesátých letech tu byl při stavebních úpravách zřízen sál, používaný nějakou dobu ke komorním kulturním produkcím. Objektu by nepochybně prospěl stavební a památkový průzkum, který by posloužil k úvahám o jeho úpravě a využití v budoucnosti. Karel Richter

Naše fotoreportáž

ZIMNÍ VARIACE

foto Ant. Fibigr

25

Co psaly Chlumecké listy před 60 lety 15. 3. 1941

Velká voda na Chlumecku V posledním týdnu se řeka Cidlina, jako každoročně, rozlila ze svého řečiště po lukách nad i pod Chlumcem a ve velké ploše vody byla řeka znatelná jen čeřením vody. Loňské záplavy poškodily regulované břehy nad Chlumeckem a prudký proud letos dokonával zkázu. Loňskými ledy pobořený jez Hučavého splavu bylo nutno strhnouti, v důsledku toho jest prudší tok a nižší hladina. Nad Hučavým splavem podemlela voda v zátoce u Šroubovny břeh téměř do poloviny silnice a cesta po tzv. „stávku“ do luhů je uzavřena. Voda tam prolomila hráz a valila se lesem do polí kol dvora „Ostrov“. Pod Chlumcem protéká velká voda letos bez škod. Nenese ledy a zaplavila na spodní části luka za Chlumcem u Kladrub. V posledních dnech voda opadá. Velká voda před 50 léty Roku 1891, tedy právě před padesáti léty, byla v Chlumci nad Cidlinou povodeň, jaké od té doby nebylo. Po krutých mrazech, které byly tak silné, že přes zamrzlou Cidlinu jezdili povozníci s kládami, nastalo rychlé tání. Voda vystoupila z břehů a ledové kry bránily odtoku vody. Zvláště na hrázi u mostů, které byly tehdy kamenné, se nakupilo množství ledových ker, takže mosty nesnesly tak silný nápor a zřítily se s ohromným rachotem do Bystřice. Za zmínku stojí, že se to stalo těsně po přejetí vlaku přes železniční most. Ohromné spousty vody valily se potom po lukách a do ulice Na Hatích, kde voda sahala až ke kříži u silnice (dnes Rašínova ulice). Voda vnikala do tehdy nízkých stavení a brala s sebou, co se dalo. Sousedé zachraňovali nejdříve děti a ženy, jelikož voda je překvapila v obydlích, a potom nejpotřebnější věci, jako peřiny a šatstvo. Na pomoc byli povoláni hasiči, sbor chlumeckých ostrostřelců a vojenská posádka města Chlumce. Než voda opadla, bylo asi 20 postižených rodin ubytováno v chlapecké škole, která byla v domě dnešního berního úřadu. Vlakové spojení udržovalo se u zbořeného mostu přestupováním. Vlak dojel až po zbořený most, lidé přešli po

26

provizorním mostě, a nastoupili do připraveného jiného vlaku. V místech, kde stál provizorní most, jsou ještě dnes vidět zaražené piloty v řece. 15. 3. 1941

Zbudujeme v Chlumci sportovní stadion? Jak již posledně bylo uvedeno, požádal cvičitelský sbor tělocvičné jednoty Sokol v Chlumci nad Cidl. pana Os. Döberta, žáka Umělecko-průmyslové školy o vypracování návrhu na stálou úpravu sokolského cvičiště. Pan Döbert velmi ochotně vyšel sokolu vstříc a věnoval mu svůj plastický model nového stadionu pod Sokolovnou. Cvičiště podle tohoto návrhu by mělo minimální rozměry, které jsou stanoveny mezinárodním řádem, a v případě mimořádné zvláštní potřeby by vyhovovalo i rozměrům footballového hřiště. Kdyby k této úpravě mělo dojíti, znamenalo by to zbourati hudební pavilon, který stejně pro svůj úkol nedostačuje, jelikož, jak se všeobecně říká, je hluchý. Musel by být zbourán též kůželník s přilehlou budovou a přesunuta navážka za spořitelnou do velkého kruhu na dosavadním cvičišti, kde má býti terasovité hlediště zarovnáno se zadní zdí sokolovny. Původně bylo zamýšleno upraviti cvičiště asi v dnešních rozměrech. Proto tak velkorysé vyřešení poněkud překvapilo a mnohý z nás se zamyslil, zda bude možno provésti tak nákladnou úpravu. Jsme také ale přesvědčeni, že by tím získal Sokol a s ním i celý Chlumec stadion ve středu města, který by mu záviděla mnohá města. O tom do jaké míry máme pravdu přesvědčí se chlumecká veřejnost sama v nejbližších dnech, až bude model stadionu vystaven. Aby se o této věci mohlo dále jednati, bude třeba znáti názor na tuto věc některých korporací v místě. V úvahu by přicházely na prvním místě naše národní školy a s nimi rodičovská sdružení, jelikož to budou a už nyní jsou hlavně školy, které mohou stadionu používati pro cvičení žactva. Pak také Mládež Národního souručenství, která často už dříve projevovala v tisku zájem o zřízení stadionu. Konečně byla by vítána součinnost ostatních korporací. Cvičitelský sbor Sokola si vzal za úkol provésti zatímní přípravné jed-

nání mezi výborem sokola a ostatními korporacemi a doufá, že nalezne porozumění. K jednání je zmocněn Jos. Leidl, který rád a ochotně zodpoví všechny dotazy. O postupu dalších jednání bude veřejnost informována. 22. 3. 1941

S jarem nové práce v obci (vk) Za zimního klidu bylo dostatek času přemýšleti o povinnostech, které nám přinese nová jarní sezona. V Chlumci jsme si přijetím mimořádného investičního rozpočtu dali dostatečně velký stavební plán a poslední schůze městského zastupitelstva schválila výpůjčku. Otvírá se sezona a dalo by se předpokládati, že v klidu teplých kanceláří bylo již vše připraveno. Chceme věřit, že se tak stalo. Připravené plány Pro letošní rok je připraveno několik významných plánů. Je to úprava nádražní ulice s dílčí kanalizací, zřízení kanalizace v Sadové a Riegrově ulici, kanalizace a dlažby v Panské ulici, zřízení nových ulic při parcelách na lukách a konečně rozšíření městského hřbitova. Již při letmém přečtení těchto řádků vidíme, že jde o dalekosáhlé práce, konečně o počátek stavby kanalizace a podstatnou změnu některých ulic. Uvážíme-li, že jako každoročně i letos bude podnikáno několik staveb soukromých, vystupuje zřetelněji otázka, kterou jsme ještě nevyřešili, a to otázka zásad výstavnosti. Konečně otázka městského hřbitova Nákladem 63 000 K má býti rozšířen městský hřbitov. Je všeobecně známo, že chlumecký hřbitov pod vrchem Františkem je zaplavován vodou a tudíž nevyhovující. Bude pamatováno na odvodnění alespoň nově připojené části pozemků? Otázka hřbitova čeká v brzké budoucnosti také na definitivní řešení. Je známo a vědecky zjištěno, že směrem jihozápadním od středu města t.j. ke hřbitovu a k nemocnici je nejzdravější část vhodná pro rozšiřování města a také řada nových staveb v tom směru vynutí si řešení. Bus zastaviti rozvoj města tím směrem, nebo přeložiti hřbitov. Chlumec nemá mnoho možností na rozvoj. Pro stavby lze uva-

žovati jen tento směr a pak partii severní pod zámkem k nádraží. Ostatní část města tone v lukách a pokračovat v stavbách na lukách je snad nejméně vhodné, třebaže již jen tam má obec co prodávat. Tržiště - odstrašující případ V plánu Ing. Smetany bylo místo starých kasáren, tržiště zakresleno prostě zelenou plochou. Projektant si nelámal hlavu, co tam bude. Dalo by se na jeho obhajobu snad připome-

nouti, že komplex byl chráněn Památkovým úřadem. Když si to vynutila doba, bylo svěřeno vypracování plánu na úpravu tržiště p. Ing. Janu Křížovi v Chlumci. Panem Ing. Křížem vypracovaný plán byl pak autorem celého plánu přepracován a vkreslen do původního plánu města. Co se stalo? Na obci se čerta starali o to, že je zde vhodné prostranství, volající po řešení a umožňující úpravné napojení na dosavadní náměstí. Byly parcely, byl i zájem - a tak

se prostě uspořádal výprodej. Pan starosta nám promine tuto upřímnost, ale jak jinak to nazvat. Dnes kde kdo chodí kolem, okukuje, měří, oči si může vykroutit, aby zjistil, jak a která ulice vlastně půjde - ale marně. Jednou snad, až nás všechny zde žijící hlava už nebude bolet, přijde někdo, kdo to napraví. Chceme tak stejně postupovat i jinde? Jistě ne! Proto je třeba dáti výstavbě města směr s ohledem na vše do budoucnosti.

127. Základní kynologická organizace Českého kynologického svazu oznamuje: Zájemci o zvládnutí výcviku vlastního psa služebního či pracovního plemene, případně i o členství v této organizaci se mohou přihlásit vždy v sobotu a v neděli od 9.00 do 11.00 hodin na prozatímním cvičišti v prostorách firmy KRIGL (bývalý vojenský objekt TITULÁK). Při vstupu se psem je potřeba předložit očkovací průkaz psa. Výcvik je zaměřen na zvládnutí základních cviků poslušnosti, základy obrany psovoda (případně i majetku a objektu), pachové práce dle dispozic jednotlivých plemen psů. Pro stálé členy organizace jsou určeny i odborné zkoušky,které jsou prováděny odbornými rozhodčími ČKS. Začátkem letošního roku se nám přihlásili již tři noví zájemci - dvě obyvatelky Kosic se štěňaty zlatého retrívra a jeden muž s nalezeným štěnětem

německého ovčáka. Tohoto krásného pejska po Vánocích nalezla v našem městě Městská policie. Pro zájemce o trvalé členství je stanoven roční poplatek 400,- Kč (včetně členské známky).

Pro externí zájemce o výcvik je hodinový poplatek 30,- Kč. Výcvikář 127. zko Chlumec nad Cidl. Květoslav Skoumal

27

Dům dětí a mládeže v Chlumci nad Cidlinou NABÍDKA AKCÍ NA MĚSÍC BŘEZEN 2001 11. 3. 2001 (neděle) Odjezd: Návrat: Poplatek:

ZÁJEZD NA POHÁDKU S LOUTKAMI KOCOUR V BOTÁCH (Pardubice - zámecká scéna) ve 13.30 hodin v 17.00 hodin děti 90,- Kč, dospělí 110,- Kč

Zájezdu se mohou zúčastnit i rodiče! 24. 3. 2001 (sobota)

Místo: Zahájení soutěže: Startují: Startovné:

DDM a Judo klub pořádají 4. ROČNÍK PŘÁTELSKÉHO UTKÁNÍ V JUDU - v rámci Polabské ligy tělocvična ZŠ v Chlumci v 10.30 hodin mlásata (chlapci i dívky), mladší i starší žáci i žákyně 35,- Kč

Přijste soutěžit nebo alespoň fandit!

TURNAJ VE STOLNÍM TENISE mezi členy zájmových kroužků DDM - přijít mohou i ostatní děti Začátek: v 15.00 hodin - sraz před ZŠ Vyhodnoceny budou kat. mladší i starší žáci, případně žákyně. Nejlepší 3 z každé kategorie obdrží diplom a odměnu. STARTOVNÉ se vyjímečně neplatí! S sebou nezapomeňte: přezůvky, případně pití a pingpongovou pálku

29. 3. 2001 (čtvrtek)

31. 3. 2001

Odjezd: Návrat: Poplatek:

ZÁJEZD DO PLAVECKÉHO BAZÉNU V KOLÍNĚ (vybavení bazénu - skokanský můstek, skluzavka, dětský bazének, horký vzduch) V plánu máme uspořádat plavecké závody i štafetové. Odměny i diplomy zajištěny! v 9.30 hodin od lovčické prodejny masa asi ve 14.00 hodin děti 95,- Kč, dospělí 105,- Kč

Na letní prázdniny plánujeme tyto tábory a soustředění: (Přihlášky i další informace získáte v DDM # 595 357.) 30. 6. 30. 6. 1. 7. 2. 7. 18. 8.

- 7. 7. 2001 - 14. 7. 2001 - 7. 7. 2001 - 14. 7. 2001 - 1. 9. 2001

Judo - soustředění Rybářský tábor Počítačový tábor Všeobecný tábor Střelecký kroužek - soustředění

Roškopov u Staré Paky Česká Skalice (Rozkoš) Pecka Třebihoš_ u Dvora Králové Železný Brod

Divadelní soubor KLICPERA zve všechny přátele dobré veselohry na opakování hry Voskovce a Wericha

Teta z Bruselu aneb si pořádně zařádit Hru opakujeme v sobotu 24. března 2001 v chlumecké sokolovně. Předprodej v papírnictví paní Netíkové. Na Vaši hojnou návštěvu se těší Vaši KLICPERÁCI. P.S. Neseste doma u televize a přijste podpořit chlumecké divadlo.

28

CENTRUM KULTURY - ŘÍHŮV DŮM BŘEZEN 2001 14. 3.

28. 3.

MUDr. RADIM UZEL, CSc. - RIZIKA LÁSKY od 8.15 a 9.45 hodin Šípková Růženka - pohádka pro děti s Evou Hruškovou a Janem Přeučilem. Od 9.15 a 10.30 hodin

Připravujeme: Martin Maxa - koncert, 12. dubna 2001 Vstupenky pouze v předprodeji („Zakázkové krejčovství“) nebo na tel.: 0604 915 583

PRAVÁ POPELKA v CHLUMCI Herečka Eva Hrušková zasvětila celý svůj život práci pro nejmenší děti. Se svým divadlem pro kluky a holčičky

od tří do deseti let vystupuje po celé republice. Při jejich představeních se děti nenudí a paní učitelky mohou program sledovat v klidu, aniž by musely napomínat a „umravňovat“.

Upozornění: Přijímáme přihlášky do kurzu tance a společenské výchovy na rok 2001. Vyučují manželé Prouzovi z Hradce Králové. Kurz snižování nadváhy s MUDr. I. Kučerou - termín zahájení září 2001. Přihlášky na oba kurzy i tel.: 0604 915 583.

Eva Hrušková se do srdcí diváků zapsala proslulou televizní pohádkou Popelka, která byla natočena již před více jak třiceti lety. Televize ji objevila v šedesátých letech pro pořad „Hledáme písničky pro děti“. V roce 1969 ji režisérka Vlasta Janečková, jako neokoukanou hezkou tvářičku, obsadila do této slavné hudební pohádky. S výjimkou desetiletí, kdy se nesměla vysílat (J. Tříska opustil republiku) se na obrazovku stále vrací. Stejně tak tomu bylo i koncem loňského roku. Eva Hrušková je ale i vynikající loutkoherečka a se svým divadlem pravidelně zajíždí mezi děti do mateřských škol i do „základek“. Komunikace s dětmi jí sedí, a proto je mnoho jejich představení zaměřeno tak, aby se mohly děti zapojit do děje. Pořady obdobného typu, kterých je bohužel stále málo, podporují dětskou představivost a schopnost komunikace a hrány přímo v prostředí divadel nebo kulturních domů, učí děti chodit od nejútlejšího věku někam za kulturou. V Chlumci se Eva Hrušková představí dětem v představení známé pohádky o Šípkové Růžence, kterou pro ni a herce Jana Přeučila upravil Jiří Chalupa a zhudebnil Jaromír Klempíř. M. Zmítko

Co řekli o náboženství Neil Armstrong, první člověk, který vstoupil na Měsíc: „Nebesa vypravují slávu Boží a dílo rukou jeho zvěstuje obloha.“ T. G. Masaryk, filosof, universitní profesor, prezident: „Ti, kteří tvrdí, že náboženství je vyřízeno, nemají ani zdání o stavu věci.“ - „Etika není pro psací stůl, náboženství není jen pro kostel.“ - „Ježíš, nikoli cézar!“ Alexis Carrel, objevitel transplantace živých orgánů: „Modlitba je nejmocnější energie, kterou člověk může pou-

žít. Je stejně skutečná a působivá jako zemská přitažlivost. Jako lékař jsem znovu a znovu poznal, že lidé povstali z největší nemoci a deprese, protože modlitba jim dala sílu a zdraví.“ Albert Einstein, největší fyzik všech dob: „Věda bez náboženství je chromá. Náboženství bez vědy je slepé. Náboženství a věda vedou lidstvo vpřed. Bez náboženství bychom byli ještě barbary. Já věřím v osobního Boha.“ Jan Evangelista Purkyně, největší český přírodovědec, měl heslo: „Po-

kud a kde Bůh žíti povelí, buk věrný vlasti, víře, příteli!“ (nápis na jeho hrobě) Guglielmo Markoni, vynálezce bezdrátové telegrafie: „Věřím v moc modlitby, ne pouze jako křes[an, ale jako vědec.“ V těchto slovech je pevná víra ve Stvořitele a je také řečeno, jak máme věřit: hlavou - víra má být rozumná, ne slepá; srdcem - víra má být laskavá, ne studená; rukama - víra má být činná, ne lenošná... Z různých pramenů vybral: Jaroslav Tesař duchovní CČSH Husův sbor

29

KINO Panorama Chlumec nad Cidlinou BŘEZEN 2001 3. březen sobota 17.30 hod. 20.00 hod.

124 min.

POD POVRCHEM Širokoúhlý americký mystický thriller. Byl dokonalým manželem do té doby, kdy jedna osudová chyba zasáhla jeho domov. Režie: Robert Zemeckis Hrají: Michelle Pfeiffer, Harrison Ford, Katharine Towne, ad.

Vstupné: 40,- a 43,- Kč

7. března středa 17.30 hod. 20.00 hod.

97 minut

Mládeži od 12-ti let přístupný

DRSNEJ SHAFT Širokoúhlý americký kriminální thriller. Chlap jak má být. Nějaký problém? Režie: John Singleton Hrají: Samuel L. Jackson, Vanessa Williams, Jeffrey Wright, ad.

Vstupné: 40,- a 43,- Kč

Mládeži od 12-ti let přístupný

21. března středa 17.30 hod. 20.00 hod.

80 minut

SLEPIČÍ ÚLET Americká animovaná komedie. Nadechni se a le_! Režie: Peter Lord, Nick Park Hlasy propůjčili: Mel Gibson, Julia Sawalaha ad.

Vstupné 40,- a 43,- Kč 24. března sobota

17.30 hod. 20.00 hod.

120 minut

MILLION DOLLAR HOTEL Širokoúhlý film USA, GB, SRN, thriller s prvky sci-fi. Dramatický příběh o přátelství, zradě, žalu a síle lásky podle námětu a scénáře U2 Bono Voxe. Režie: Wim Wonders Hrají: Mel Gibson, Bono, Milla Jovovichová, Jeremy Davies, ad.

Vstupné: 47,- a 50,- Kč 10. března sobota 17.30 hod. 20.00 hod.

80 minut

KYTICE Český baladický film. Filmová báseň z hororových květů K. J. Erbena. Režie: I. A. Brabec Hrají: Linda Rybová, Jana Švandová, Dan Bárta, Karel Roden, Zuzana Bydžovská, Boleslav Polívka, ad.

Vstupné: 40,- a 43,- Kč 14. března středa 17.30 hod. 20.00 hod.

102 minut

AMERICKÉ PSYCHO Širokoúhlá americká černá komedie. Portrét mladého, ambiciózního psychopata, který žije, pracuje a zabíjí v New Yorku 80. let. Režie: Mary Harronová Hrají: Christian Bale, Willem Dafoe, Rees Witherspoonová, ad.

Vstupné: 47,- a 50,- Kč

17. března sobota 17.30 hod. 20.00 hod.

114 min.

Mládeži od 15-ti let přístupný

VIKINGOVÉ Výpravný historický, širokoúhlý americký velkofilm. Krajinou Vikingů se šíří příznačný nepřítel. Třináct bojovníků se rozhodne se zlem bojovat. Režie: John Mc Tierman Hrají: Antonio Banderas, Omar Sharif, Diane Verona, Maria Bonnevie, ad.

Vstupné: 45,- a 48,- Kč

30

Mládeži přístupný

Mládeži od 15-ti let přístupný

28. března středa 17.30 hod. 20.00 hod. 101 min.

107 min.

Mládeži od 12-ti let přístupný

Z PEKLA ŠTĚSTÍ 2 Česká pohádka, 2 čeští slavíci v 1 pohádce. Režie: Zdeněk Troška Hrají: K. Gott, M. Kuklová, D. Morávková, D. Hůlka, S. Laurinová, H. Růžičková, ad.

Vstupné: 53,- a 56,- Kč 31. března sobota 17.30 hod. 20.00 hod.

Mládeži přístupný

Mládeži přístupný

VYVOLENÝ Širokoúhlý americký thriller. Bruce Willis hledá tajemství své podivuhodné jedinečnosti. Nadpřirozený thriller od tvůrců Šestého smyslu. Režie: M. Night Shyamalan Hrají: Bruce Willis, Samuel L. Jackson, Robin Wright Pennová ad.

Vstupné 53,- a 56,- Kč

Mládeži přístupný

Z evidence obyvatel Městského úřadu v Chlumci n. C.

Narozené děti s trvalým bydlištěm v Chlumci nad Cidlinou: Lucie Křížová Libor Lajtoch

nar. 9. 12. 2000 nar. 18. 12. 2000

Dominika Vlasáková

nar. 26. 1. 2001

Z našich řad odešli: Jiří Kmoníček Božena Vainarová Vratislav Volejník

* 1926 * 1947 * 1909

+ 16. 11. 2000 + 13. 12. 2000 + 11. 1. 2001

Eduard Čerňanský

* 1911

+ 14. 1. 2001

Ivona Uchytilová, evidence obyvatel

Sňatky uzavřené v obřadní síni MěÚ Chlumec n. C.: 20. 1. 2001

27. 1. 2001

Karel Sušil Petra Špačková

Václav Lhota Ivana Ouzká

Převýšov Brno

Městec Králové Opočnice Ivana Fölklová, matrikářka

Zveřejněno se souhlasem snoubenců, nyní již manželů.

Výročí narození - březen 2001: 80 let

85 let

Pan Miroslav Malý nar. 16. 3. 1921 Kladruby 54, Chlumec nad Cidlinou

Paní Marie Doležalová nar. 18. 3. 1916 Sadová 597/IV, Chlumec nad Cidlinou

Pan Rudolf Lelek nar. 21. 3. 1921 Pražská 88/IV, Chlumec nad Cidlinou

92 let Paní Božena Hamplová Lučice 70

Všem jubilantkám srdečně blahopřejeme!

nar. 4. 3. 1909

Mgr. Zdena Valentová, sociální oddělení MěÚ

Děkujeme všem přátelům a známým, kteří se dne 5. 1. 2001 přišli rozloučit s paní

Marií BRUNCLÍKOVOU. Poděkování patří též faráři církve ČSH panu Tesařovi za důstojné rozloučení a slova útěchy, starostovi města panu Ing. Uchytilovi za osobní účast a panu Netíkovi za vzorné vypravení pohřbu. rodina Brunclíkova a Vondruškova

31